STŘEDA 16. LEDNA 2008

16-01-2008

Debates of the European Parliament

CS

STŘEDA 16. LEDNA 2008 PŘEDSEDAJÍCÍ: PAN PÖTTERING Předseda

1. Zahájení zasedání (Zasedání bylo zahájeno v 9:05.)

2. Představení programu slovinského předsednictví (rozprava) Předsedající. − Dámy a pánové, dnes je opravdu mimořádný den, protože poprvé v historii Evropské unie se tento představitel, premiér této země, Slovinska, ujímá předsednictví Evropské unie. Slovinsko je zemí, která do Evropské unie vstoupila 1. května 2004 společně s devíti dalšími zeměmi. A je to poprvé, co jedna z bývalých komunistických zemí, které dnes žijí podle základních principů svobody, demokracie a parlamentního uspořádání, totiž Slovinsko, je předsedající zemí Evropské unie. A proto zde srdečně vítám úřadujícího předsedu Rady, premiéra Slovinska, Janeze Janšu. Vítejte v Evropském parlamentu! (Potlesk) Dnešek je však mimořádný den také z dalšího důvodu, a proto bych zde rád velice srdečně uvítal také předsedu Evropské komise, Josého Manuela Durãa Barrosa, protože přesně před 50 lety svolal první předseda Evropské komise Walter Hallstein svou první Komisi. 50. výročí Evropské komise je dalším důvodem k oslavě. A proto bych Komisi rád vyjádřil v tomto výjimečném velice slavnostním okamžiku k jejímu významnému výročí vše nejlepší. (Potlesk) Dámy a pánové, s potěšením oznamuji, že si vyslechneme zprávu úřadujícího předsedy Rady. Janez Janša, předseda Rady. – (SL) Je pro mě velkou ctí a potěšením být zde dnes mezi vámi a jsem na to skutečně hrdý. Cítím hrdost jakožto Slovinec, jehož země je prvním z nových členských států EU, kterému bylo svěřeno předsednictví v Evropské radě, a rovněž jakožto Evropan, jehož Unie vstupuje do roku 2008 s podepsanou Lisabonskou smlouvou a s rozšířenou eurozónou a schengenským prostorem. Ujišťuji vás, že v následujících městech až do léta mi bude potěšením přicházet sem častěji, pokud mě pozvete, rozhodně alespoň po každém zasedání Evropské rady. Těším se na šestiměsíční období úzké a konstruktivní spolupráce s Evropským parlamentem. Dnešek je historickým dnem v mnoha ohledech. Slovinsko představuje své priority předsednictví jakožto první nový členský stát, jakožto první členský stát z druhé strany bývalé železné opony a jakožto první slovanská země v čele Rady Evropské unie. To by nebylo možné bez hloubkových změn, které na evropském kontinentě v posledním čtvrtstoletí proběhly. Umožnily Evropě rozsáhlé sjednocení, sjednocení v unii míru, svobody, solidarity a pokroku. Ještě před 20 lety bylo toto všechno pro miliony Evropanů nepředstavitelné. V květnu tohoto roku uplyne přesně 20 let od mého velmi zvláštního a osobního zážitku. Dovolte mi, abych se o něj s vámi podělil, protože velmi dobře symbolizuje změny, o kterých jsem se právě zmiňoval. V roce 1988 jsme byli společně se dvěma novináři a jedním poddůstojníkem zatčeni, uvězněni, souzeni a odsouzeni před vojenským soudem, protože jsme kritizovali tehdejší totalitní komunistický režim v Jugoslávii, a zejména militaristické ambice tehdejší jugoslávské armády. Neexistovalo základní právo na obhajobu, neměli jsme právo na právníka, nebyl povolen vstup veřejnosti. Souzeni jsme byli v centru Lublaně, slovinského hlavního města, tehdy stále ještě jedné z jugoslávských republik, a řízení bylo vedeno v jazyce, který byl pro nás jazykem cizím. I když soud probíhal v utajení a jugoslávská armáda hrozila zásahem, na ulicích a náměstích se shromáždily desetitisíce lidí k pokojnému protestu. Lidé požadovali dodržování lidských práv a demokracie. A přinesli tak nové změny.

1

2

CS

Debates of the European Parliament

Téměř přesně o 20 let později tu dnes před vámi stojím v této vážené sněmovně, v Evropském parlamentu, uprostřed Štrasburku, do kterého mohu dojet, aniž bych musel zastavovat na hranicích. Jako premiér Slovinské republiky a předseda Evropské unie k vám mohu promlouvat ve své mateřštině. Kdyby mi někdo před 20 lety v mé cele vojenské věznice řekl, že to je možné, samozřejmě bych mu nevěřil ani slovo. Ale stalo se to, a to jen po 20 letech za života stejné generace. Za tu dobu Slovinsko vybudovalo demokratický parlamentní systém a tržní ekonomiku a stalo se nezávislou, mezinárodně uznávanou zemí, a nyní je členem Evropské unie a NATO a součástí eurozóny a schengenského prostoru. V roce 1988, před 20 lety, byl náš příjem v přepočtu na kupní sílu 4 000 eur na obyvatele, zatímco v roce 2007 to bylo 22 000 eur. Dosáhli jsme 91 % průměru Evropské unie, vloni náš hospodářský růst překročil hranici 6 % a máme nejnižší míru nezaměstnanosti v historii a jednu z nejnižších v celé Evropské unii. Míra chudoby je druhá nejnižší v eurozóně, jsme třetím nejméně zadluženým členem eurozóny a v barometru reforem Evropské unie se řadíme do první šestice členských států. Po pádu Berlínské zdi a demokratických změnách učinily podobně výrazný pokrok i ostatní bývalé komunistické země střední a východní Evropy, které jsou nyní členy Evropské unie. Po odstranění schengenských hranic mezi Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Slovinskem v prosinci minulého roku tento symbolický akt spontánně slavily desetitisíce lidí ve Slovinsku i na druhé straně bývalé hranice. Vy z vás, kdo jste tam s námi tehdy byli – byl tam předseda Evropské komise a i na ostatních místech se i přes chladné počasí intenzivně slavilo –, jste měli možnost vidět, že lidé reagovali s velkými emocemi. A všude na bývalých hranicích někdejší železné opony od Baltského moře k moři Jaderskému byla situace stejná. Při této příležitosti jsem se setkal se starším slovinským párem, který byl v jásajícím davu na bývalém hraničním přechodu. Muž i žena měli v očích slzy. Vyprávěli mi o útrapách, které prožívali po desítky let krušného života na hranici, a o pokoření, které později museli snášet téměř pokaždé, kdy hranici překročili. Žena se mi svěřila, že se téměř neodvažuje věřit, že se toto všechno skutečně děje a že hranice prakticky zmizí, a říkala, že začíná něco, o čem se před 20 nebo i 15 lety ani neopovažovala snít. Kéž by tam toho prosincového večera mohli být ti členové Evropského parlamentu, kteří podpořili rozšíření Evropské unie a schengenského prostoru. Bylo by to pro ně velkým zadostiučiněním. Ale protože jste tam všichni být nemohli, dovolte mi, abych zde využil této příležitosti a poděkoval vám. Děkuji vám jménem toho staršího páru na mizející hranici u bývalého hraničního přechodu, jménem tisíců, desetitisíců a milionů lidí, jménem více než 100 milionů Evropanů ze zemí střední a východní Evropy, kteří byli ještě před 20 lety na druhé straně železné opony, někteří z nich ve vězeních bez jakýchkoli politických a mnoha lidských práv, kteří jsou dnes společně ve sjednocené Evropě se skutečnými šancemi na lepší život a s šancemi, jejichž obdobu naši předchůdci nikdy neměli. (Potlesk) Možná si ani neuvědomujete, jak rozsáhlé důsledky mělo vaše rozhodnutí podpořit naši touhu po svobodě a prokázat nám solidaritu. Toto rozhodnutí patrně nemá v celé historii lidstva obdoby, bylo to rozhodnutí, které toho přineslo tolika lidem tolik dobrého. Děkuji vám za všechny z nás, kdo tu jsme díky tomu, že jste při nás stáli. Nikdo vás k takovému nesobeckému rozhodnutí nijak nenutil – svoboda a solidarita zvítězily proto, že vám na nás záleželo. Vy z vás, kdo patříte ke generacím, které se nenarodily do Evropské unie, zřejmě máte na všechno to, k čemu v posledních letech a desetiletích došlo, emotivnější náhled. Evropská unie pro nás není žádnou samozřejmostí. Víme, že existuje i jiná alternativa, nesrovnatelně horší, a to je další důvod, proč jsme připraveni udělat vše pro to, abychom zajistili zachování, rozvoj a posílení Evropské unie. Naším hlavním cílem je to, aby Evropa v následujících šesti měsících pokročila v co nejvíce oblastech. Tyto klíčové oblasti jsme vymezili před určitou dobou, když jsme sepsali osmnáctiměsíční program předsednictví společně s Německem a Portugalskem. Byla to jedinečná zkušenost a naše práce naší trojky byla vynikající, stejně jako příspěvek evropských institucí. Tento parlament byl informován o programu a výrazném pokroku dosaženém našimi partnery z trojky v loňském roce při realizaci společného programu. Slovinsko vynaloží veškeré možné úsilí, aby dokončilo vše, co je ještě potřeba. Proto je naším východiskem nadále právě zmíněný program, protože chceme zachovat kontinuitu politik Evropské unie. Zároveň se také budeme věnovat veškerým novým výzvám. Jako země uzavírající tuto trojku předsednictví zaručíme hladký přechod k trojce následující po nás.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Hlavním dosavadním úspěchem realizace programu byla dohoda v oblasti nové Smlouvy o EU, která byla podepsána v prosinci loňského roku v Lisabonu. Dovolte mi vyjádřit uznání osobnímu nasazení kancléřky Angely Merkelové a premiéra Josého Sócratese, které tento výsledek umožnilo. Vzpomeňme si, za jak nejistých a obtížných podmínek se Německo před rokem tohoto projektu zhostilo. Berlínská deklarace a v ní obsažená principiální dohoda, že Evropská unie musí dostat nový smluvní základ, byl prvním průlomem na cestě k Lisabonu. Po úspěšné dohodě o mandátu pro mezivládní konferenci na červnové Evropské radě pokračovali úspěšně v práci německého předsednictví naši portugalští kolegové. Pod jejich vedením byla mezivládní konference úspěšně zakončena a my jsme získali novou Lisabonskou smlouvu. Při této příležitosti bych rád poukázal na důležitou roli a důležité přispění Evropského parlamentu, zejména vašich zástupců na mezivládní konferenci, při práci na nové smlouvě. Rovněž bych rád zdůraznil významnou roli Evropského parlamentu při dosažení shody v otázce nové smlouvy. Tuto práci jsem pozorně sledoval. Jsem s ní dobře obeznámen a proto o ní mohu hovořit z bezprostřední zkušenosti. Předseda Parlamentu Hans-Gert Pöttering a předseda Komise José Manuel Barroso prokázali velké osobní nasazení, když vloni nabídli oběma předsedajícím zemím strategickou pomoc. Synergie úsilí vynaloženého všemi třemi klíčovými institucemi Evropské unie umožnila úspěch a podpis Lisabonské dohody. Tato smlouva zajistí his vyšší účinnost a demokratičnost fungování rozšířené Evropské unie. Usnadní rozhodování v mnoha nových oblastech a posílí úlohu Evropského parlamentu i parlamentů národních. Náš úkol však podpisem Smlouvy neskončil. Vstoupili jsme do ratifikačního období, které, jak víme ze zkušenosti z roku 2005, je nejcitlivější etapou ustanovení nové smlouvy. Rád bych zdůraznil, že ratifikace je výlučnou oblastí pravomocí každého členského státu. V tomto ohledu bych rád poblahopřál zejména Maďarsku, které již tento proces dokončilo. Doufáme, že do konce našeho předsednictví bude tento příklad následovat většina členských států. Slovinský parlament o ratifikaci rozhodne do konce tohoto měsíce. Cílem je, aby byla Smlouva platila od 1. ledna 2009. To mimo jiné znamená, že budeme mít hodně práce na nezbytných přípravách. Úzce spolupracujeme s následující předsednickou zemí, Francií, abychom zajistili, že vše bude včas připraveno, aby smlouva mohla vstoupit v platnost. V této souvislosti budeme také úzce spolupracovat s Evropským parlamentem. Dámy a pánové, pokrok Evropské unie v oblasti hospodářských reforem v členských státech a budování vnitřního trhu byl v posledních letech povzbudivý. V daném období ekonomika EU posílila a produktivita i zaměstnanost výrazně vzrostly. V průběhu následujícího tříletého cyklu uplatňování Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost musíme především pokračovat ve stejném směru jako doposud a zaměřit se na investice do lidského kapitálu, modernizaci pracovních trhů, zvýšení podnikatelského potenciálu, zajištění spolehlivých a finančně dostupných zdrojů energie a ochranu životního prostředí. Aby mohl být letos na jaře účinně zahájen nový tříletý cyklus, je nutné včas přijmout integrované pokyny, za které zodpovídají instituce EU. Vážení členové Evropského parlamentu, na tomto místě bych rád zopakoval důležitost konstruktivní interinstitucionální spolupráce. Realizace dobře naplánovaných reforem v členských státech za podpory institucí na úrovni Evropské unie, kde zavedení společných politik přináší přidanou hodnotu, je klíčem k udržení hospodářského růstu. Existuje mnoho problémů, které by mohly tento růst ohrozit, a proto jsou neustálé reformy a adaptace nezbytností. V současné době čelíme celé řadě obtížných výzev, přičemž k těm nejvýraznějším patří nárůst cen ropy a potravin a přetrvávající nestabilita finančních trhů způsobená událostmi na trhu hypoték ve Spojených státech. Slovinské předsednictví bude věnovat veškerou nutnou pozornost tomu, aby dopady těchto jevů zmírnilo. Za tímto účelem bude v prvním pololetí tohoto roku předložen komplexní program činností EU na posílení stability finančních trhů. Potřebujeme vyšší transparentnost trhů, posílení mechanismů dohledu a užší spolupráci na mezinárodní úrovni. Investice do lidského kapitálu, znalostí, výzkumu a nových technologií jsou nadále jedním ze základů Lisabonské strategie. Společnost založená na kreativitě a znalostech se v moderní Evropě čím dál zřetelněji stává nezbytností. Pouhé investice do znalostí však nestačí. Letos máme příležitost k hloubkové diskusi o tom, jaký jednotný trh EU si přejeme. Musíme se postarat o to, aby neexistovaly překážky v toku myšlenek a znalostí. Na jarní Evropské radě bychom proto rádi přidali novou svobodu – volný tok znalostí – ke čtyřem stávajícím svobodám Evropské unie, kde již došlo k mimořádnému pokroku. Přispěje k tomu vyšší mobilita studentů, vědeckých pracovníků a vysokoškolských učitelů. Výhody vnitřního trhu EU se musí stát přístupnějšími pro spotřebitele a malé a střední podniky. Klíčem k realizaci reformní strategie Evropské unie je další rychlý pokrok ve skutečném zavádění vnitřního trhu služeb a inovací. Naším úmyslem je udělat vše

3

4

CS

Debates of the European Parliament

pro to, pokročila liberalizace vnitřního trhu energií. Na konci našeho předsednictví bych vám rád podal zprávu o tom, že jsme v této oblasti úspěšně dospěli k dohodě. Doufáme, že se nám podaří přijmout nutné kroky směrem k lepším, levnějším a spolehlivým dodávkám energie pro naše občany i podniky. Vážení členové Evropského parlamentu, pokud jde o budoucnost EU, je nutno zmínit se i o procesu rozšíření, který dosud nebyl ukončen. Rozšíření je jednou z nejúspěšnějších politik Evropské unie. V roce 2006 Evropská komise ve svém sdělení „Dva roky po rozšíření“ nezvratně dokázala, že dosud největší vlna rozšíření, tedy ta z roku 2004, byla prospěšná pro staré i nové členské státy Evropské unie. Pohled na mapu Evropy potvrzuje náš dojem, že rozšíření je nedokončený příběh. Je naprosto nutné, aby tento proces pokračoval v souladu s již učiněnými závazky a na základě zásady, že je třeba splnit kritéria pro členství. Slovinské předsednictví se bude zasazovat o pokračování přístupových jednání s Chorvatskem a Tureckem na těchto základech. Země západního Balkánu jsou případ sám pro sebe. Když byla naposledy předsedající zemí země hraničící s tímto regionem, totiž Řecko, byly položeny základy integrace zemí západního Balkánu v Soluňské agendě. Máme za to, že nyní, o pět let později, je načase potvrdit a upevnit perspektivy těchto zemí na vstup do EU. Předsednictví chce podporovat jejich pokrok v tomto směru. Rád bych zdůraznil, že se nesnažíme o snížení kritérií nebo poskytnutí úlev. To v žádném případě. Chceme, aby Evropská unie v této oblasti vystupovala aktivněji a posílila své zapojení do pomoci těmto zemím při reformních procesech. Neměli bychom zapomínat, že pevná a hmatatelná perspektiva členství v EU je zásadním hybným faktorem pro zahájení nezbytných změn a reforem v těchto zemích. Proto chceme tuto perspektivu posílit, a to mimo jiné konkrétními kroky v celé řadě oblastí. V samém srdci západního Balkánu leží Kosovo. V 70. letech získalo Kosovo autonomii a stalo se součástí federálního systému bývalé Jugoslávie. Status Kosova byl v podstatě stejný, jako statut federálních republik. O patnáct let později Milošević jednostranně tento status zrušil a potom se pokusil o provedení etnické čistky, kterou zastavilo až mezinárodní společenství. Po tomto zásahu byl znovu nastolen mír, avšak otázka stálého statusu Kosova stále zůstává nedořešena. Dnes se jedná o jednu z nejnáročnějších otázek, před kterými Evropská unie stojí. Samozřejmě by bylo žádoucí, aby byla otázka statusu Kosova vyřešena způsobem, který by byl zcela přijatelný pro obě přímo zainteresované strany. Bohužel zdlouhavý vyjednávací proces ukazuje, že možnosti takového výsledku byly vyčerpány. Kromě toho se jeví jako nepravděpodobné, že by bylo v blízké budoucnosti možné dosáhnout dohody v této otázce na půdě Rady bezpečnosti OSN. Na druhou stranu všichni víme, že další zpožďování vyřešení této záležitosti by mohlo drasticky destabilizovat velkou část regionu západního Balkánu. To by byl ten nejhorší možný výsledek. Kosovo je především evropskou otázkou. Slovinské předsednictví bude stavět na rozhodnutích Evropské rady z prosince. Máme základy, na kterých můžeme vybudovat konsensus, máme v zásadě politický souhlas Evropské unie k nasazení civilní mise v Kosovu a souhlasíme s tím, že zachovávání statu quo je neudržitelné a že otázka Kosova je zvláštní problém, který nelze přirovnat k žádné jiné situaci ve světě. V tomto rámci bude předsednictví koordinovat řešení, která budou mít co největší podporu v rámci Evropské unie a zároveň zajišťovat dlouhodobou stabilitu v regionu. Kosovo však ve svém regionu samozřejmě není izolovaným ostrovem. Všechny země západního Balkánu jsou pro Evropu, pro Evropskou unii důležité. A pro Slovinsko to je důležitější než pro mnoho ostatních členských států Evropské unie, protože tato oblast leží v našem přímém sousedství a současná situace na Balkáně je nedokončený příběh geopolitické transformace po konci studené války. Byli bychom rádi, aby tento příběh dopadl dobře. My jakožto Evropská unie za to máme zodpovědnost a národům a kulturám tohoto regionu to dlužíme. Stabilita tohoto regionu je mimořádně důležitá pro Evropskou unii jako celek a je dosažitelná pouze v evropské perspektivě. Srbsko tradičně hraje na západním Balkáně důležitou roli. Je zásadní, abychom Srbsko povzbuzovali na cestě do Evropy prostřednictvím vhodného přístupu a navzdory krátkodobému neklidu a nestabilitě. Bývalá jugoslávská republika Makedonie získala status kandidátské země již v roce 2005, ale dosud nedostala datum zahájení vyjednávání. Provedla mnoho úspěšných reforem, ale další reformy jí stále ještě zbývají a my jí musíme v tomto ohledu pomoci. Tato země se nesmí stát rukojmím širší situace v regionu. Pro její vnitřní stabilitu je také velmi důležité co nejrychlejší vyřešení statusu Kosova.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Také bychom se měli zmínit o roli Albánie, která po druhé světové válce prošla zcela zvláštním vývojem, ale které si nyní vážíme proto, že přispívá ke stabilitě v oblasti a má konstruktivní přístup k řešení otázky budoucího statusu Kosova. Do stejné kategorie můžeme zařadit také Černou Horu, která se rovněž vážně pustila do reforem s ohledem na zařazení do Soluňské agendy. Struktura Bosny a Hercegoviny po Daytonu, která se vyznačuje přítomností mezinárodních sborů a vnitřní politickou nestabilitou, nám v posledních měsících ukázala, že tato země vyžaduje zvláštní pozornost. Vykonáno toho již bylo mnoho a podpora členství v EU sílí, avšak je nutná další pomoc. Neměli bychom zapomínat na uprchlíky, kteří se dosud nevrátili do svých domovů, a na vážné zločiny, které dosud zůstávají nepotrestány. Tresty za tyto zločiny proti lidskosti, míru a smíření mají pro evropskou budoucnost Bosny a Hercegoviny zásadní význam. Je mnoho důvodů pro další posílení naší spolupráce se sousedy, strategickými partnery a ostatními subjekty. Dnes jsem se již zmiňoval o vnější hranici Evropské unie. Za touto hranicí máme významné a cenné partnery, které musíme do svých různých aktivit co nejvíce zapojit. Vítaným nástrojem pro posílení prostoru stability a prosperity za našimi hranicemi je Evropská politika sousedství. Stejně tak důležitý je východní a středomořský rozměr. Neměli bychom zapomínat ani na Ukrajinu, Moldavsko, Jižní Kavkaz a severní Afriku. Potřebujeme intenzivní dialog a nové okolnosti si neustále vyžadují nové formy konkrétní spolupráce. A my je velmi vítáme. Rádi bychom docílili posílení institucí a procesů, jako je barcelonský proces a Euro-Med. Nepotřebujeme zdvojování nebo instituce, které budou soupeřit s institucemi EU, jež pokrývají částečně Evropskou unii a částečně sousední oblast. EU je celek a jen jako celek může být dostatečně efektivní při budování míru, stability a pokroku v sousedství i dále. Rovněž posílíme spolupráci s našimi strategickými partnery ve světě. Během předsednictví uspořádáme čtyři schůzky na vrcholné úrovni – se Spojenými státy, s Ruskou federací, s Japonskem a se zeměmi Latinské Ameriky a Karibiku – za účelem dosažení udržitelného rozvoje a boje proti klimatickým změnám a chudobě. Během slovinského předsednictví bychom rádi upevnili a pokud možno formalizovali vztahy a spolupráci s Ruskou federací. V průběhu slovinského předsednictví podpoří Evropská unie mírový proces na Blízkém východě. EU bude spolupracovat na splnění povinností, ke kterým se zavázala v Annapolisu a v Paříži. Chceme, aby lid Izraele i Palestiny žil bezpečným, svobodným a úspěšným životem a zasadíme se o mírovou koexistenci těchto dvou zemí. Dámy a pánové, přichází doba na to, aby Evropská unie získala ve světě novou, posílenou roli. Evropa si do roku 2008 přináší podepsanou Lisabonskou smlouvu, rozšířenou eurozónu i schengenský prostor, solidní hospodářský růst, stabilní euro a přes tři a půl milionu pracovních míst navíc oproti předcházejícímu roku. Proto máme mnoho důvodů k tomu, abychom Evropskou unii vedli ambiciózně, optimisticky a – doufám, že tím přátele z Francie neurazím – s vizí. Taková vize je vždy potřeba. Protože když člověk neví, jak zacházet s kormidlem, je každý vítr nepříznivý. A vítr je nyní silný, dostáváme čerstvý vítr do plachet. Uplynulých dvacet let změn se nedotklo pouze Evropy, změnil se cel svět. A v posledních letech se svět mění rychleji než kdy před tím. K některým změnám již došlo, ale nebyly plně uchopeny. Hodně toho lze říci o hospodářském vzestupu Indie a Číny. V roce 2005, na začátku předsednictví Spojeného království, jsem poslouchal projev britského premiéra Tonyho Blaira v této vážené sněmovně. On poukázal na tyto změny i na rostoucí sílu dvou nových hospodářských supervelmocí Indie a Číny. Tento týden tyto země shodou okolností podepsaly několik bilaterálních hospodářských a obchodních dohod. Tito noví aktéři rychle investují do znalostí, výzkumu a vývoje a posilování konkurenceschopnosti. Správně byl vyvozen závěr, že Evropská unie musí svou situaci zvážit a přijmout opatření k tomu, aby se její konkurenční pozice nezhoršila. V posledních letech jsme vypracovali výčet všech svých nedostatků a hovořili jsme o opatřeních k tomu, jak je napravit. Mnoho z těchto opatření uskutečněno bylo, ale mnoho také bohužel nikoli. K cílům a povinnostem vyplývajícím z Lisabonské strategie bych se však nerad znovu vracel. Kromě toho chci říci, že změnami, před kterými Evropská unie v globalizovaném světě stojí, se nestačí zabývat pouze z pohledu konkurenceschopnosti a boje s terorismem. Reakce v obou těchto oblastech je správná, avšak nikoli dostačující. Na globální úrovni čelí Evropská unie několika klíčovým výzvám, na které bude muset dříve či později reagovat nad rámec toho, co činila dosud.

5

6

CS

Debates of the European Parliament

První výzvou je otázka reformy OSN a zřízení nového světového řádu. V této reformě může hrát Evropská unie zásadní roli. Druhou výzvou je boj s chudobou. Ten patří mezi absolutní priority. Mezinárodní rozvojová pomoc poskytnutá Evropskou unií je značná, ale ne vždy je účinně využita. Má-li být efektivnější, musíme v první řadě činit dvě věci: za prvé se zaměřit na vzdělávání, tedy zvýšit úroveň vzdělanosti v chudých společnostech, a za druhé v zemích a regionech, kam pomoc směřujeme, nakupovat potraviny a další zboží, které pak darujeme jako rozvojovou pomoc. Jen tak dokážeme skutečně přispět k posílení jejich zemědělství a ekonomik a dlouhodobě odstranit příčiny chudoby. Pokud jde o mezinárodní rozvojovou pomoc, musíme slovo „konkurenceschopnost“ nahradit výrazem „spolupráce“. Skutečnost, že se méně rozvinuté země stávají vyspělejšími a že se chudí stávají bohatšími, by pro nás měla být povzbuzením. Čím více zemí bude vyspělých, tím více budou mít možnost pomoci v boji proti chudobě. Třetí výzvou je boj s klimatickými změnami. Díky závěrům loňské Evropské rady se Evropská unie stala světovým lídrem s vyšší důvěryhodností a daleko silnějším vlivem. Tuto roli si musíme udržet. Dosáhneme toho také tím, že při jednáních se svými globálními partnery zajistíme, aby interně uplatňovaná pravidla o sdílení zátěže v boji s klimatickými změnami platila i externě. Čtvrtou výzvou je samozřejmě mezikulturní dialog. Je ho potřeba více než kdy před tím. V dlouhodobém horizontu bez něj nelze vytvořit podmínky pro světový mír a odezvu na největší bezpečnostní hrozbu pro moderní svět. Proto nás těší, že rok 2008 je zároveň rokem, v němž Evropská unie věnuje mezikulturnímu dialogu značnou pozornost. Rovněž jsme rádi, že se předseda Evropského parlamentu na začátku tohoto měsíce mohl zúčastnit zahajovacího ceremoniálu v Lublani a že Evropský parlament se chystá v této souvislosti pořádat celou řadu důležitých akcí. Výrazně přispíváte jednak k posílení povědomí o potřebě takového dialogu a jednak k tomu, abychom mohli podniknout skutečné kroky vpřed. Čas od času slýcháme, že výše zmíněné otázky nejsou pro Evropskou unii skutečnými prioritami a že bychom se měli zabývat domácími problémy, ale já jsem přesvědčen, že toto je příliš úzký pohled na věc, protože zajištění míru a bezpečí pro naše občany, stabilních a bezpečných dodávek energie do EU a řízení migračních tlaků na Evropskou unii do velké míry záleží na tom, jak budeme v budoucnosti k těmto čtyřem výzvám přistupovat, a na tom, jak se Evropská unie zhostí své zvýšené role a posíleného vlivu v globalizovaném světě. Čím více bude Evropská unie schopna jednat na těchto základech jako globální hráč, tím větší poskytne občanům záruky, že budou moci žít v míru a bezpečí a v prostředí stabilního hospodářského a sociálního rozvoje. Dámy a pánové, dovolte mi, abych svůj příspěvek uzavřel ujištěním, že se Slovinsko tohoto svého úkolu zhostí a zhostilo s naprostou zodpovědností a po třech letech intenzivních příprav. Naše předsednictví možná nebude takového širokého rozsahu jako předsednictví francouzské a nebude tak sledované jako předsednictví německé, a naši státní úředníci za sebou zřejmě nemají tak dlouhodobou a znamenitou tradici jako státní úředníci Spojeného království. Možná budeme dělat chyby, možná budeme některé věci říkat příliš napřímo nebo zcela naivně. Slibujeme však, že budeme pracovat zodpovědně a že se budeme soustředit na podstatné otázky. Nebudeme se prát o publicitu. O tu nám nejde. Víme, kde jsme začínali před 20 lety, kdy bylo Slovinsko mnohými podceňováno. Uvědomujeme si, co všechno jsme museli udělat, abychom uspěli a abychom dnes byli mezi vámi. Nejvíce ze všeho si přejeme, aby díky našemu přispění bylo měsíc od měsíce čím dál více spokojených Evropanů, tak aby jednoho dne jakýkoli člověk na ulici na otázku, zda mu záleží na budoucnosti Evropy, okamžitě odpověděl: „Na budoucnosti Evropy mi záleží, protože vím, že Evropě záleží na mě“. Dámy a pánové, možná, že ještě nejsme zcela u cíle, ale nejsme od něj daleko a rozhodně jsme na správné cestě. Děkuji. (Potlesk) Předsedající. − Velmi děkuji úřadujícímu předsedovi Rady, premiéru Janšovi. To, že je Slovinsko předsednickou zemí, je úžasné. Předsedové skupin brzy sami pronesou svá prohlášení, ale já nyní za celý Parlament můžu říci, že Slovinsko má při vytváření úspěšné Evropské unie podporu Evropského parlamentu, a proto jsme přesvědčeni, že slovinské předsednictví bude velmi úspěšné. A nyní bych rád předal slovo předsedovi Evropské komise. José Manuel Barroso, předseda Komise. − Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, členové parlamentu, svými prvními slovy se obracím k slovinskému předsednictví. Je to poprvé, co se této velmi důležité

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

zodpovědnosti ujímá členský stát z poslední vlny rozšíření. Slovinsko je vynikajícím příkladem úspěchu rozšíření. Bylo první zemí, která přijala euro. Příklad Slovinska je důkazem toho, že členské státy, které se k Evropské unii připojily v letech 2004 a 2007, jsou nyní nedílnou součástí evropské integrace. Rovněž ukazuje důležité evropské poslání Slovinska. Rád bych panu premiéru Janšovi na příštích šest měsíců vyjádřil plnou podporu v důležitém úkolu stát v čele Evropské rady. Vy sám, pane premiére, můj milý příteli, a Vaše země jste symbolem boje za svobodu, zásadní evropskou hodnotu. A děkuji Vám, že nám připomínáte ty velké oslavy Schengenu. Když jsem byl s Vámi a s ostatními na té hranici mezi Slovinskem a Itálií, byl jsem velmi dojat, a nezapomenu na slova, které jste tehdy pronesl, připomněl jste nám totiž, že před zhruba 20 lety tam jugoslávská armáda zabíjela lidi, kteří se snažili dostat se na svobodu, dostat se do Itálie, dostat se do Evropské unie. S premiérem Socratesem a předsedou Evropské rady jsem podnikl skutečně výjimečnou cestu, a na konci prosince jsme navštívili Německo, Polsko a Českou republiku; byli jsme rovněž na hranici mezi Estonskem a Finskem a Slovenskem, Maďarskem a Rakouskem a v očích mnoha lidí jsme viděli velké emoce. Myslím, že je důležité, abychom si to dnes opět připomněli. Když jsem Vás, pane premiére Janšo, dnes poslouchal, jen to posílilo moje pevné přesvědčení, že toto rozšíření z let 2004 a 2007, které Evropu sjednotilo v míru a demokracii, je skutečně jedním z největších úspěchů evropských dějin, na který bychom měli být hrdí. Komise bude se slovinským předsednictvím úzce spolupracovat na ústředních bodech jeho programu, mezi něž patří stabilita na západním Balkánu, v Kosovu a zejména v Bosně, ale také rozšíření, Evropská politika sousedství, spolupráce se strategickými partnery a mezikulturní dialog. Dovolte mi, abych se zaměřil na tři otázky, které jsou velmi provázány s naší zodpovědností. Rád bych se soustředil na tři priority: Lisabonskou smlouvu, balíček opatření pro energetiku a klimatické změny a obnovenou Lisabonskou strategii. Rok 2007 zanechal Evropskou unii v dobré kondici. Pokrok směrem k uzavření nové Smlouvy splnil naše očekávání. Unie dodržela plán představený Komisí v květnu 2006: nejprve přišla Berlínská deklarace u příležitosti 50. výročí Římské smlouvy, která načrtla vizi pro budoucnost Unie, poté červnová Evropská rada, na které jsme se pod německým předsednictvím dohodli na konkrétním mandátu mezivládní konference, a nakonec jsme pak v prosinci podepsali Lisabonskou smlouvu. Při procesu směřování k dohodě se ukázala pozoruhodná míra konsensu mezi členskými státy a evropskými institucemi, pokud jde o naši cestu kupředu. Máme důvěryhodnou a vyváženou Smlouvu a já jsem přesvědčen, že poskytuje silný základ pro budoucnost. Vyhnuli jsme se velké části nejednoty a neshod patrných při předchozích institucionálních diskusích. Unie má tak nyní nejlepší předpoklady k tomu, aby zaručila, že splníme svou politickou prioritou pro tento rok. Touto letošní politickou prioritou je úspěšná ratifikace Lisabonské dohody. Vyzývám všechny členské státy, aby jednaly rychle a rozhodně, aby ratifikaci této evropské Smlouvy zajistily. Příští týden Komise přijme balíček opatření pro energetiku a klimatické změny. Naše návrhy jsou v souladu s ambicemi formulovanými na loňské jarní Evropské radě všemi hlavami států a vlád, které vyzvaly ke stanovení přesných a právně závazných cílů. Komise nyní jedná na základě tohoto mandátu. S velkým uspokojením vidím, že se jedná rovněž o prioritu slovinského předsednictví Rady i o prioritu Parlamentu. Budeme muset vyvinout velké úsilí, abychom tento balíček přijali do konce roku 2008. Tento balíček bude doplňovat vloni předložené návrhy týkající se vnitřního trhu s energií. Evropský trh s energií přinese evropským občanům více možností a výhodnější ceny a je nezbytně nutné dostát třem ústředním výzvám, před kterými Evropská unie v oblasti energetiky stojí a kterými jsou konkurenceschopnost, udržitelnost a bezpečnost dodávek. Již od začátku jsme věděli, že přeměnit Evropu v hospodářství s nízkými emisemi CO2 nebude snadný úkol. Nyní je však nejvyšší čas na to, abychom ke svému závazku zaujali vážný, zodpovědný a souvislý přístup. Komise bude ke krokům požadovaným od členských států přistupovat vyváženým způsobem. Členské státy začínají z různých výchozích pozic, panují v nich rozdílné podmínky a některé z nich mají větší možnosti k financování investic než jiné. Rovněž je potřeba minimalizovat náklady na adaptaci evropského průmyslu a zabývat se výzvami, před kterými stojí energeticky náročná průmyslová odvětví. Komise si je těchto skutečností plně vědoma, což se odrazí v našich návrzích.

7

8

CS

Debates of the European Parliament

Neočekávejte ale, že budeme činit kompromisy v oblasti evropského zájmu zaujmout vůdčí postavení v globálních snahách v boji proti klimatickým změnám, zajistit bezpečnost dodávek energie a dát našim ekonomikám konkurenční výhodu. Naše důvěryhodnost ve světě i v očích evropských občanů závisí na plnění cílů stanovených v březnu 2007. Konference na Bali znamenala výrazný úspěch ve vymezení cesty k dohodě, avšak balíček chystaný na příští týden je jasným důkazem, že jsme připraveni vynaložit prostředky ve smyslu našich prohlášení. Balíček opatření pro energetiku a klimatické změny by měl být považován za příležitost pro Evropu z ekonomického hlediska. Podpoří inovace a zvýší konkurenceschopnost. Bylo by chybou nastavit boj proti klimatickým změnám tak, aby byl na úkor konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví. Unie by měla zaujmout vůdčí postavení v boji proti klimatickým změnám a evropský průmysl by zároveň měl nadále zůstat lídrem ve světě. Současně také vytvoříme nové trhy a nové pracovní příležitosti a v mnoha těchto odvětvích budeme mít výhodu „prvního tahu“. Je nesporné, že se náš balíček snaží o ekologičtější Evropu, ale zároveň také napomůže vytvoření Evropy přívětivější k průmyslu, k pracovnímu trhu i ke spotřebitelům. Bude se jednat o iniciativu, která bude výhodná pro všechny zúčastněné strany. Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost tři roky po svém obnovení v roce 2005 funguje. Přispěla k lepší výkonnosti evropské ekonomiky, zejména k vytvoření 6,5 milionů nových pracovních míst v posledních dvou letech. Do roku 2009 očekáváme vytvoření pěti milionů pracovních míst. Hospodářskému růstu a zlepšování vyhlídek dlouhodobé evropské prosperity napomáhají také strukturální reformy. Jedná se o velmi povzbuzující úspěchy. Při zahájení nového lisabonského cyklu musíme na jarní Radě přijmout ambiciózní rozhodnutí v oblastech, jako je výzkum, inovace, podnikatelské prostředí, odborné dovednosti a kvalifikace pracovní síly. Komise činí návrhy k tomu, aby se pátá svoboda – volný pohyb znalostí – stala evropskou realitou, tak aby se urychlily inovace a staly se dostupnými vyššímu počtu evropských občanů. Rovněž potřebujeme evropský zákon o drobném podnikání, jenž podpoří růst malých a středních podniků. Tyto malé a střední podniky vytvářejí devět nových pracovních míst z deseti. Toto je prioritou Komise pro rok 2008. V neposlední řadě Evropa potřebuje aktivní politiku práce – politiku, která občanům poskytne takové dovednosti, aby mohli realizovat svůj potenciál, a politiku, jež jim umožní zajistit si zaměstnatelnost. Investice do lidského kapitálu je nejjistější cesta k tomu, jak našim občanům zaručit, že budou stále zaměstnáni, i když budou měnit pracovní místa. To je důvod, proč investice do lidských zdrojů a modernizace pracovních trhů zůstávají jednou ze čtyř prioritních oblastí nového lisabonského cyklu. Musíme u Evropanů podporovat podnikatelského ducha – vytváření pracovních míst, inovace a hospodářská soutěž jsou klíčem k evropskému úspěchu. Pro roky 2008 a 2009 jsou hospodářské prognózy o něco méně optimistické, a tyto signály bychom měli brát vážně. Víme, že to je způsobeno určitou finanční nestabilitou přicházející z druhé strany Atlantiku. Negativní postoje by však v Evropě neměly mít místo. Základy našeho hospodářství jsou zdravé a pevné. Rovněž jsme si vědomi toho, že hospodářská recese by mohla otupit naši připravenost provádět ekonomické a sociální reformy. Negativismus by možná byl přirozená reakce, ale znamenalo by to, že jsme se nepoučili ze zkušeností z minulosti. Protože Evropa čelí celosvětové hospodářské soutěži a snaží se v jejím kontextu zajistit prosperitu občanů, musí pokračovat v procesu reformy směrem k tomu, aby se stala konkurenceschopnější ekonomikou. To je jediný způsob, jak si udržet náš model, evropský model sociální soudržnosti. Jedním z klíčových faktorů úspěchu v roce 2007 byla schopnost Komise dobře spolupracovat s Parlamentem a s Radou. Bez tohoto přístupu založeném na partnerství bychom nikdy nedosáhli dohody na Lisabonské smlouvě či vyřešení obtížných otázek, jako je Evropský technologický institut a Galileo.. Trojúhelník institucionálního partnerství mezi Parlamentem, slovinským předsednictvím v Radě a Komisí bude klíčem k našemu úspěchu v roce 2008. S ratifikovanou Smlouvou, schváleným balíčkem opatření pro

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

energetiku a klimatické změny a probíhajícím plněním Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost bude Evropa v roce 2009 určitě sebevědomější a lépe připravená postavit se budoucnosti tváří v tvář. Závěrem bych rád poděkoval panu předsedovi Pötteringovi za blahopřání k 50. výročí prvního zasedání Evropské komise. Tato instituce skutečně od roku 1958 urazila dlouhou cestu. Evropská komise byla a je ústředním bodem evropského integračního procesu jako zdroj dynamiky a ambicí, jako měřítko pro všechny, kdo věří v evropský projekt. Jsem hrdý, že v čele této instituce stojím dnes, na začátku 21. století, kdy čelíme novým výzvám a potřebujeme nová řešení. Evropská komise bude nadále loajální Walteru Hallsteinovi a všem otcům zakladatelům, kteří před 50 lety zahájili chod této vynikající instituce jakožto zásadního aktéra našeho společného projektu. V úzké spolupráci s Parlamentem a s Radou budeme nadále šířit naše společné cíle: silnou Evropu, otevřenou Evropu, Evropu svobodnou, prosperující a solidární. A jsme si jisti, že budeme-li pracovat bok po boku se slovinským předsednictvím a panem premiérem Janšou, přineseme našim občanům konkrétní výsledky. Předsedající. − Velmi děkuji předsedovi Komise. Walter Hallstein 16. ledna 1958 řekl, a já cituji, protože se jedná o krátkou větu, kterou adresoval členům Komise: „Vaše práce přinese ovoce, ale pouze za předpokladu úzké spolupráce s ostatními orgány, zejména Radou ministrů a sněmovnou Parlamentu.“ Konec citátu. Dnes jsme Evropský parlament a to, co platilo tehdy v roce 1958, platí i dnes v roce 2008, a já vůbec nepochybuji o tom, že pokud budou evropské instituce spolupracovat, budou úspěšné. Joseph Daul, jménem skupiny PPE-DE – (FR). – Vážený pane předsedo, vážený pane úřadující předsedo Evropské rady, vážený pane předsedo Komise, milí kolegové, je šťastnou okolností, že přání skupiny PPE-DE, aby Evropa roku 2008 byla Evropou výkonnou a Evropou schopnou reagovat na obavy občanů, odpovídá slovinskému předsednictví Evropské unie. Slovinsko, Vaše drahá země, pane Janezi Janšo, rozhodně výkonnou zemí je. Dokazují to makroekonomické ukazatele a povaha politické debaty. Slovinci se nacházejí v čelním pelotonu těch, kteří nám dávají silný pocit sounáležitosti s Unií. Slovinsko patří k nejvýkonnějším zemím, pokud jde o realizaci lisabonských cílů. Během svého směřování k přistoupení i od roku 2004 sbírá Slovinsko jeden úspěch za druhým. To, čeho jsme my dosáhli nebo ne zcela dosáhli za padesát let, jste vy zvládli za deset let. A co víc, podařilo se vám uskutečnit obtížný přechod od socialismu k tržní ekonomice, aniž by to rozložilo vaši společnost. Silná privatizovaná ekonomika, stabilní inflace, rostoucí mzdy, poměrně nízká nezaměstnanost a zejména silná měna vám v roce 2007umožnily přechod k euru. Rovněž jste vstoupili do schengenského prostoru a v současné době jste úplně prvním novým členským státem, který se ujímá velení Evropské unie. Slovinské předsednictví je bezesporu vyjádřením integrace nových členských států do Evropské unie. Tím, že slovinské předsednictví přebírá zodpovědnost za ratifikaci Lisabonské smlouvy, řídí práci sedmadvacítky v rámci reakce na výzvy v oblasti energetiky, klimatu, růstu a zaměstnanosti musí čelit, pokračuje v integračním procesu na západním Balkáně, přispívá svými iniciativami k Evropskému roku mezikulturního dialogu, jenž bude příležitostí k utvrzení hodnot otevřenosti, tolerance a dialogu, které jsou ústředními body evropského projektu, tím vším Slovinsko dokazuje, že země, které do Unie vstoupily od roku 2004, se nejen obeznámily s institucionálními záležitostmi Unie, ale také s jejím vnitřním fungováním a způsobem, jakým Evropa své hodnoty prosazuje na mezinárodní úrovni. Vážený pane předsedo Rady, skupina PPE-DE bude při podpoře plnění Vašich prioritních cílů na Vaší straně. Pokud jde budoucnost Evropy, je spojena se vstoupením Lisabonské smlouvy v platnost. Bude tedy potřeba vyvinout vysoké úsilí, aby se v ratifikaci pokračovalo, abychom před volbami do Evropského parlamentu v roce 2009 již měli k dispozici nové nástroje. Naše frakce rovněž podpoří Vaše úsilí o efektivní zahájení nového cyklu Lisabonské strategie a o to, aby Evropa budoucnosti byla Evropou vyšší prosperity, spravedlnosti a ohledů k životnímu prostředí, a také o to, aby si naše hospodářství vybudovalo takovou pozici, aby dokázalo těžit z možností, jež nabízí globalizace. Abychom mohli vytvořit příznivé podmínky pro sociální růst, učinit ze znalostí a inovací hnací sílu růstu a našli odpovědi na demografické otázky, dodávky energie a klimatické změny, musí hrát Evropa dominantní roli při vyjednávání se světovými partnery ohledně systému po Kjótu.

9

10

CS

Debates of the European Parliament

Vážený pane předsedo Rady, pokud jde o Balkán a evropské perspektivy na západním Balkáně, budeme podporovat Vaše úsilí o podporu stability a spolupráce v tomto regionu, protože na tom stojí bezpečnost a prosperita celé Unie. Unie a Vaše předsednictví musí v řešení statusu Kosova hrát svou roli. Tato úloha mostu mezi východem a západem, kterou Slovinsko v dějinách i v geografickém vývoji Evropy často zastávalo, je pro Unii a její členy výhodou. Slovinsko, které stojí na křižovatce všech vlivů, které zanechaly stopu na dějinách našeho kontinentu, je místem, přes které neustále proudí lidé, zboží i veškeré kulturní proudy. Slovinsko bude v kontextu Evropského roku mezikulturního dialogu ideálním zprostředkovatelem dialogu mezi různými kulturami, vírami a náboženskými i duchovními tradicemi. Vážení páni předsedové, milí kolegové, jak již jsem řekl, když jsem se ujal slova jménem frakce PPE-DE, přeji si, aby Evropa roku 2008 byla výkonná, aby byla Evropou úspěchů, a předsednictví Unie bezesporu znamená pro zemi, jako je Slovinsko, značnou výzvu, zejména pokud jde o její lidské zdroje a velikost její veřejné správy, jak jste připomněl. Nicméně, vážený pane předsedo, ostatní země naší Unie – Lucembursko, Rakousko – již nesčetněkrát prokázaly, že evropské přesvědčení, tradice a výkonnost s velikostí zemí nesouvisejí. Ať se slovinskému předsednictví daří! (Potlesk) Martin Schulz, jménem skupiny PSE. – (DE) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, rád bych znovu za svou frakci zdůraznil to, co jsem Vám, pane premiére, říkal v Lublani již dvakrát: jakožto socialistická skupina v Evropském parlamentu jsme připraveni podpořit vaše předsednictví, jak jen budeme moci. Jak jste správně řekl, jedná se o předsednictví historického významu. Předsednictví země, která se vymanila z komunistické diktatury – a to nelze brát na lehkou váhu – s premiérem, který byl sám obětí této diktatury, je předsednictvím, které si nejen zaslouží plnou podporu všech demokratů, ale je to rovněž příležitost znovu si získat srdce občanů, protože nám zde v Parlamentu, ale i v celé Evropě dává příležitost znovu ukázat, že změna možná je a že v dlouhodobém horizontu vždy zvítězí svoboda a vždy zvítězí demokracie. Vaše země je toho také důkazem: žádná diktatura na světě z dlouhodobého hlediska nepřežije. Může se držet 10, 30 nebo i 100 let, ale nakonec vždy zvítězí demokracie a to je dobré znamení. Vaše úvodní poznámky, které byly svou objektivitou osvěžující, by měly udávat tón celému roku 2008. Nevím, co nás čeká v druhém pololetí, ale alespoň tu dnes diskutujeme o politikách a to my velice oceňujeme. Skutečnost, že zde dnes hovoříme o politikách a nikoli o osobních záležitostech, je možná první věc, kterou se toto pololetí bude lišit od druhé poloviny letošního roku. Je však pozoruhodné, že jsme těch odlišností zaznamenali již několik. Jednou z nich, o které bych se rád podrobněji zmínil, je to, že říkáme ano, rozšiřování Evropské unie neskončilo. Ano, v současné době probíhají jednání o rozšíření Evropské unie. Ano, vyjednává se s Makedonií, ano, vyjednává se s Chorvatskem, a ano, vyjednává se s Tureckem. Řekl jste, že vám jde o vyjednávání s Tureckem ohledně členství. Předsednictví Rady pro druhou polovinu roku 2008 toto nechce. My ovšem chceme jasné stanovisko Rady. Probíhají v současné době vyjednávání s Tureckem o členství, nebo ne? To je jedna ze zásadních věcí, kterou budete muset nejprve během svého předsednictví v Radě co nejlépe vyjasnit v rámci Trojky. Druhá odlišnost – a my jsme tomu velmi pozorně naslouchali – je to, že považujete evropské instituce za dost silné na to, aby si organizovaly politiku sousedství samy vlastními silami. Správně! To je jasný zamítavý signál k odděleným institucím Středomořské unie, které navrhuje váš předpokládaný následovník v křesle předsedy Rady. Výborně – i v tom máte naši podporu! (Potlesk) Vidíme tedy, že v Radě číhá nebezpečí některých rozepří, ale můžete se, pane Janšo, spolehnout na to, že alespoň skupina socialistů je na Vaší straně. Úřadující předseda Rady hovořil o otevření schengenských hranic. I toto je důležitá věc a já Vám děkuji za Vaši angažovanost v té velké příležitosti, kterou související svoboda pohybu vašim občanům nabízí. Rovněž Vám děkuji za jasné prohlášení – prohlášení státu, jako je Slovinsko, státu s historií, kterou má vaše země za sebou –, že k tomu přistupujete jako k příležitosti pro svobodu vašeho lidu, protože tím také vysíláte signál proti argumentům evropské krajní pravice, která každou z těchto svobod zneužívá proti Evropě rétorikou strachu a vzbuzuje u lidí obavy z jakýchsi nových nevypočitatelných okolností, místo aby je ubezpečila o tom, že tato svoboda přináší příležitosti.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

(Potlesk) Mám také dotaz na Vás, pane předsedo Komise. V Německu je nyní předmětem velké debaty přesídlení závodu Nokia. Právě jste řekl, že síla evropského hospodářství spočívá v malých a středně velkých podnicích. Je to tak, ale rovněž máme obrovský podíl pracovních míst v průmyslu. V mé zemi ministr hospodářství Severního Porýní – Vestfálska nyní tvrdí, že přesídlení závodu Nokia z německého Bochumu do Rumunska by mělo být financováno z fondů EU. Já tomu nevěřím, ale mohl byste to prosím prověřit a vyjasnit, že tomu tak není, protože takováto rétorika, jakkoli je zahořklá a trapná, není-li založena na pravdě, je také vodou na mlýn těch, kdo jsou proti budování sjednocené Evropy. Proto je zde velmi důležité, aby se to objasnilo. (Potlesk) Ještě jednu poznámku na adresu předsedy Evropského parlamentu a předsedy Komise. Ano, Walter Hallstein byl skvělý člověk. Vyznamenal se jakožto jeden z otců zakladatelů Evropské unie a jeden z předsedů Komise, ale rozsah, v němž se ti, kdo se snaží Hallsteina napodobovat, od jeho zakladatelské práce po 50 letech již odklonili, je na Vás, pane předsedo, vidět. Pan Hallstein byl nezdolným příznivcem členství Turecka v Evropské unii. Vy jste k této otázce poněkud skeptický, stejně jako všichni Vaši kolegové. V tomto ohledu je to pravda – ano, Walter Hallstein skutečně byl velkým Evropanem! (Potlesk) Předsedající. − Děkuji kolegovi Martinu Schulzovi. S ohledem na zvyklosti Sněmovny není možné – nebo je to alespoň nezvyklé –, aby předseda náležitě reagoval na ironické příspěvky předsedů skupin. Kdyby byla moje role jiná, s radostí bych vám odpověděl, ale jsem vděčný za přátelské poznámky Waltera Hallsteina. Graham Watson, jménem skupiny ALDE. – Vážený pane předsedo, rád bych se na pana premiéra Janšu obrátil s několika poznámkami. Vážený pane úřadující předsedo, má frakce má pro Vás jedno jednoduché poselství: „Evropa má očekávání“. Očekává, že rok 2008 bude rokem pokroku. Očekáváme, že tento pokrok započne nyní. A očekáváme, že se Vaše předsednictví s tímto úkolem vypořádá. Nepochybuji o tom, že se Vám to podaří. Nebyl to snad právě houževnatý Slovinec, kdo pozvedl pěst proti mocné říši a pravil „Všechny cesty do Říma nevedou!“? Jistě, ony nevedou ani do Paříže, a nezapočíná se francouzské předsednictví. Stojíme u historického prvenství pro země, které do naší Unie vstoupily v roce 2007. Pane úřadující předsedo, Vaše země je možná rozlohou malá, ale víme, že oplývá velikostí ducha, a víme také to, že evropští Davidové se často předsednictví dokážou zhostit lépe, než evropští Goliáši. Dle očekávání je program Vašeho předsednictví kombinací tiché ambice a stylu směřujícího ke konsenzu, která má potenciál sjednotit náš kontinent. Tato jednota bude nezbytná k včasné ratifikaci Lisabonské smlouvy a ke shromáždění podpory pro interinstitucionální dohodu o tom, jak Evropu dle nové Smlouvy řídit. V rámci spolupráce mezi institucemi bychom uvítali rozsáhlý dialog s Vámi a častější přítomnost Vaší vlády v této sněmovně. Je nám líto, že včera, kdy jsme si vyslechli prvního hosta v našem Roce mezikulturního dialogu, bylo Vaše křeslo prázdné. Váš program hovoří o důležitosti vnitřního dynamismu – a právě to je, pane Schulzi, cesta k vytvoření pracovních míst a udržení pracovních míst na tomto kontinentě: vnitřní dynamismus. Spoléháme na Vás, pane úřadující předsedo, že budete prosazovat jednotný trh energie, telekomunikací, zdravotních služeb. Evropská unie má dost problémů přesvědčit občany o tom, že poskytuje přidanou hodnotu v jejich každodenním životě, a tak bychom byli blázni, kdybychom v případě jasných argumentů ve prospěch rychlejší zdravotní péče, nižších účtů a širšího výběru pro spotřebitele smetli návrhy týkající se práv pacientů ze stolu jen proto, že jsou kontroverzní. V dalších oblastech budete muset vyvinout daleko vyšší úsilí, zejména vůči svým předsednickým protějškům, které mají eminentní zájem na podpoře jaderné energie jakožto zázračného léku na změny klimatu. Klíčem k omezení emisí a splnění cílů spojených s obnovitelnou energií je solidarita a sdílení zátěže. Jak řekl pan předseda Barroso, v roce 2008 musí naše Unie prokázat, že umí krásná slova o boji proti klimatickým změnám promítnout do konkrétních činů. Pokrok na západním Balkáně je po právu jednou z Vašich priorit a Vaše zkušenosti a pochopení dané oblasti budou pro Unii přínosem. Mám nicméně dojem, že Vaše tvrzení, že situace v Bosně a Hercegovině je horší než situace v Kosovu, neodráží většinový názor Unie. Stejně tak si nejsem jist, že to je šťastný způsob, jak lid Bosny a Hercegoviny motivovat. Je-li zde účelem upokojit Srbsko, nebude to fungovat. Zmírnit hořkou

11

12

CS

Debates of the European Parliament

příchuť nezávislostí Kosova formou stabilizační a asociační dohody by mohlo být řešením. Zatímco si však pan Đelić připravuje pero k podpisu na cestu do Bruselu, moje frakce opakuje, a to nejdůraznějším možným způsobem, že stabilizační a asociační dohoda není možná, nebude-li Srbsko plně spolupracovat s ICTY. (Potlesk) Serge Brammertz, nový hlavní žalobce, na čerstvé důkazy o spolupráci dosud čeká. Nikdo z nás, pane úřadující předsedo, nechce zanechat Srbsko na okraji Evropy, a zdvořilý i konstruktivní přístup Vašeho předsednictví by jej velice dobře mohlo vyvést z ústraní a přimět jej k vydání Ratka Mladiće. Do té doby se ale, jak ve Slovinsku říkáte, „modlete za dobrou sklizeň, ale pole obdělávejte dál“. (Potlesk) Brian Crowley, jménem skupiny UEN. – (GA) Vážený pane předsedo, slovinská vláda se ujímá zodpovědnosti za předsednictví EU v době mnoha výzev. Evropské země musí zvládnout ratifikaci smlouvy, do popředí pozornosti se dere oblast Balkánu, na úrovni EU je nutno dosáhnout dohody o energetickém balíčku a je potřeba najít nový impuls pro vyřešení konfliktu mezi Palestinou a Izraelem. (EN) Jak již kolegové správně poznamenali, výčet toho, co Evropa musí udělat, je nekonečný. Rozsah témat a rozhodnutí i oblastí zájmů a konfliktů, které je třeba vyřešit, je nezměrný. Nebudu zde kázat o tom, co opomíjíte nebo co by ostatní mohli opominout v budoucnosti, a namísto toho se stručně zaměřím na tři oblasti. Za prvé se jedná o reformní smlouvu, Lisabonskou smlouvu: její ratifikace je zásadní pro další vývoj Evropské unie. Za druhé jde o budoucí rozšíření: musíme zajistit, aby kandidátské země cítily, že mají příležitost a šanci stát se členy Evropské unie v blízké budoucnosti. Za třetí, což je podle mého názoru nejdůležitější, se jedná o Kosovo a tamější události a o mírový přechod od současného statusu k jakémukoli možnému statusu budoucímu. Již jsme v Kosovu byli svědky ohromného úspěchu – společné policejní sbory z obou etnických skupin společně hlídkují v obou oblastech, již zde neplatí myšlenka jednoho policejního sboru pro jeden národ, ale společné policie pro všechen lid Kosova. Pane premiére, Vaše zkušenost rebela v určitém slova smyslu, intelektuála, ale hlavně demokrata a hlasu rozumu, který dokázal vyvést Vaši zemi z temných dob komunismu do jasného světla – které je, pravda, někdy kvůli energetickým krizím ztlumeno – a budoucnosti Evropské unie, takový dojem a takový předobraz národy Bosny, Srbska, Kosova a také Turecka potřebují nejvíce. Těším se na spolupráci s Vámi i s Vaší vládou. Přestože jste země rozlohou malá, jste nejen velká duchem, ale také kvalitou, která se ve Vás skrývá. Jak jste již sami zahájením tohoto procesu dokázali, nebojíte se postavit se proti „velkým“, když se Vás pokoušejí šikanovat. Co je ale ze všeho nejdůležitější, přinášíte morální jistotu pramenící z toho, čím jste si prošli. Současná Evropská unie potřebuje nové hrdiny – hrdiny, kteří vědí, jaké to je nežít svobodně, hrdiny, kteří vědí, jaké to je nemít svobodu slova, volnost a demokracii. Toto je nejlepší pochodeň, kterou můžeme prozářit temná zákoutí dnešního evropského kontinentu. Monica Frassoni, jménem skupiny Verts/ALE. – (IT) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, nemůžeme se ubránit sentimentu při myšlence na Evropu a to, čeho dosáhla jako model míru a demokracie, a čeho by dosáhnout mohla v oblasti podpory svobody a blahobytu občanů a jako centrum inovací a důslednosti v řešení globálních ekologických výzev. Proto nás těší, že jste dnes mezi nás zavítali, ale trochu nás mrzí, že by se mohlo jednat o ojedinělý zážitek, protože jak víte, jednou z reforem, které zavádí Lisabonská smlouva, je volba předsedy Evropské rady. To je věc, která nás znepokojuje, a to částečně proto, že žádný z kandidátů, kteří zatím byli navrženi, by podle mého názoru nebyl schopen pokročit v ideji Evropy příliš daleko. Avšak ráda bych zmínila několik konkrétních bodů, které jsou pro Skupinu zelených / Evropské svobodné aliance. Jak uvedl předseda Komise, během vašeho předsednictví má být předložen takzvaný „energetický balíček“, který bude výsledkem práce, jež probíhala celý loňský rok, a dobře víme, že v této souvislosti panuje všeobecné pozdvižení a již jsme svědky manévrování a tlaků na zmírnění hodnoty a dopadu tohoto balíčku.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Jsme přesvědčeni, že jedním ze zásadních aspektů vašeho předsednictví bude odolat těmto tlakům ze strany významných i méně významných aktérů, jejichž cílem je oslabit dopad těchto nařízení. Rovněž budeme pokračovat ve svém principiálním boji, na kterém se myslím neshodneme. Dle našeho názoru ekonomika s nízkými emisemi CO2 – a zde se obracím na předsedu Komise – nesmí být ekonomikou jadernou; vynakládání prostředků a času na novou jadernou budoucnost, která dosud neexistuje, nebo nákladné technologie nejistého použití, jako je zachycování a ukládání CO2, totiž znamená přímou konkurenci pro skutečné obnovitelné energie, které bychom měli podporovat a financovat – sluneční a větrnou energii a úspory energie, přičemž posledně zmiňovaný zdroj nabízí nejslibnější perspektivy pro inovace a zaměstnanost. Další důležitou problematikou v průběhu vašeho předsednictví bude koordinace územního rozvoje a městské výstavby, což bude velice důležitá otázka na jarním summitu, která také navazuje na Lipskou chartu – zajišťování kvality našich měst a posilování územní soudržnosti možná nepatří k nejmódnějším tématům, ale podle našeho názoru jsou naprosto zásadní v boji proti klimatickým změnám. V průběhu vašeho předsednictví bude rovněž zřejmě dokončena právní úprava o odpadech. Ta nám způsobuje velké starosti, a to nejen proto, co se děje v mé zemi, v Neapoli, ale také proto, že nám připadá, že strategie související s hierarchiemi odpadů a důraz na prevenci a opětovné používání jsou jen plané sliby a že text této právní úpravy těmto zásadám odporuje, protože opět upřednostňuje spalovny, které dle našeho názoru nejsou jediným způsobem, jak problém s odpady řešit. Jsou dvě důležité otázky týkající se obchodu a ochrany údajů, u kterých bychom skutečně rádi zjistili, zda vaše předsednictví bude mít s touto institucí přátelské vztahy nebo ne. Budete se muset tvrdě bít s některými vašimi kolegy, pokud jde o souhlas Parlamentu s dohodami o hospodářském partnerství se zeměmi AKT, které považujeme po silných neshodách s africkými zeměmi, jež vyšly najevo v Lisabonu, za důležitější než kdy jindy. A dále jde o svobodu přístupu k dokumentům doprovázejícím vyjednávání dohod o partnerství a spolupráci se zeměmi, jako je Čína. Jen si to představte – Evropskému parlamentu zatím nebylo sděleno vůbec nic o tom, jak tato jednání probíhají. Vše se odehrává v naprostém utajení! Jsme přesvědčeni, že tato otázka by měla být předmětem otevřené diskuse a že by tento parlament měl být přinejmenším informován o tom, co se děje. Pane úřadující předsedo, závěrem bych se ráda zmínila o otázce ochrany údajů. Víme, že se Rada chystá přijmout rozhodnutí v této oblasti v průběhu vašeho předsednictví, ale chtěli bychom vás požádat, abyste udělal odvážný krok a požádal o odklad uplatnění tohoto rámcového rozhodnutí až do vstupu v platnost Lisabonské smlouvy, protože by tím Parlament dostal možnost přímo se účastnit reforem; můj kolega o tom bude hovořit později, a já vás, pane úřadující předsedo, žádám, abyste v průběhu svého předsednictví uspořádal první národní romskou konferenci. Byla by významným příspěvkem k mezikulturnímu dialogu. Francis Wurtz, jménem skupiny GUE/NGL. – (FR) Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo Evropské rady, vážený pane předsedo Komise, Slovinsko pro toto první předsednictví nového členského státu od svých předchůdců zdědilo několik dosti nevděčných témat. Pokud tedy jde o ratifikaci Lisabonské smlouvy, máte povinnost zajistit, aby žádný stát, kromě Irska, nešel ostatním špatným příkladem tím, že zorganizuje referendum, včetně zemí, v nichž byly v tomto smyslu přijaty pevné závazky. Jako byste do éry sbližování občanů a institucí Unie vstupovali pozpátku. Musím říci, že byste si zasluhovali sloužit důstojnějším ambicím. V sociální oblasti bude mít předsednictví zejména těžký úkol odblokovat dva návrhy směrnic, které se již staly symbolem – jednak se jedná o směrnici o pracovní době a nechvalně proslulé doložce o neúčasti, jednak o směrnici o práci na dobu určitou a rovném zacházení se zaměstnanci. Nevyhne se ani hloubkové debatě ohledně dalších kroků souvisejících s nedávnými rozsudky Soudního dvora ve věcech Laval/Vaxholm a Viking Line, jež dávají zapravdu sociálnímu dumpingu. Moje skupina ostatně požádala zápis diskuse na toto téma do programu příštího zasedání Parlamentu. Otevírá se tím totiž znovu veškerá problematika Bolkensteinovy směrnice a ustanovení Smlouvy, na nichž je založena. V době, kdy jsme uprostřed procesu ratifikace nového dokumentu, který tato ustanovení v jejich úplnosti přebírá, to přináší dosti značný zmatek. Pokud jde o další sociální otázky, stojí Evropa před čím dál hlasitějšími požadavky na růst platů. Jejich podíl na přidané hodnotě totiž již celá desetiletí klesá. Jak dokonce zdůrazňuje samotný ekonomický tisk, nikdy nebyla na tak nízké úrovni. Evropská centrální banka však nedávno pohrozila zvýšením sazeb, pokud by tento požadavek, který je přesto tolik legitimní, měl být splněn, a to přesto, že dle slov odborníků nebyly zisky nikdy tak vysoké jako nyní. Pokud tuto otázku nezařadíme na pořad dne, brzy se tam protlačí sama. Připomínám, že společný dokument německého, portugalského a slovinského předsednictví v bodě 68 zdůrazňuje, že tyto předsednické země, a já cituji, „budou prioritně usilovat o posílení evropského sociálního

13

14

CS

Debates of the European Parliament

modelu, který je nedílnou součástí Lisabonské strategie“. Jak praví klasik: O existenci pudinku se přesvědčíme tím, že ho sníme! Rád bych se rovněž vyjádřil k dalšímu citlivému tématu, tématu nelegálních migrantů. V současné době si návrh směrnice o jejich návratu zasluhuje označení „směrnice hanby“, které jí daly organizace na ochranu lidských práv. Její přijetí v současné podobě by vrhlo kruté světlo na chvályhodné úmysly, o nichž Unie v rámci mezikulturního dialogu hovoří. Závěrem bych se rád zmínil o problému Kosova. Nebylo by snad před přijetím jakéhokoli rozhodnutí oprávněné požadovat objasnění tří spolu souvisejících otázek? Za prvé, jak lze vysvětlit to, že výsledkem dvou miliard eur podpory Evropského společenství zde po sedmi letech má za výsledek neexistující hospodářský rozvoj, endemickou chudobu, nezaměstnanost každého druhého obyvatele a šíření korupce a mafiánských sítí? Za druhé, jak lze vysvětlit to, že sedmnáct tisíc vojáků NATO nebylo schopno zabránit zničení desítek ortodoxních staveb, únosům nebo vraždám kosovských občanů z menšinových skupin a nucenému exilu tisíců dalších osob? A za třetí, jak vyřeší jednostranné prohlášení nezávislosti Kosova a nahrazení UNMIK Evropskou unií tyto zásadní problémy a zároveň zajistí stabilitu na Balkáně? Vaše odpověď by mě velice zajímala. Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Vážený pane předsedo, rád bych panu úřadujícímu předsedovi poděkoval za krásnou návštěvu Slovinska, kterou jsme před Vánoci uskutečnili. Pane úřadující předsedo, doufám, že Evropskou radu povedete lépe, než jste vedl jednání, které s Vámi měli vedoucí frakcí – většinu času jste hovořil Vy sám a neřekl jste nic, co bychom již předem nevěděli, neumožnili jste svým ministrům, od nichž bych očekával, že se ve svých oblastech vyznají, odpovědět na většinu našich dotazů, a odpovědi jste ani nezaslal později písemně. Parlament se skládá rovněž z opozice, která má určitá práva. Včera jsem obdržel petici od 571 slovinských novinářů, kteří Vás kritizují za to, že nerespektujete svobodu tisku, která jim náleží. Umožníte nezávislé vyšetřování? Minulý týden jste údajně požádal Portugalsko, aby zrušilo možné referendum s podporou většiny portugalských voličů. Směl bych Vám připomenout platnou Smlouvu z Nice, na základě které jste povinen přijímat veškerá rozhodnutí co nejblíže občanům? Zrušení referenda znamená porušení tohoto článku. Členské státy lze kritizovat, ale ne trestat, protože ratifikace je dosud v pravomocích jednotlivých států. Chování předsednictví a Evropské komise je záležitostí Společenství. Musíte respektovat vnitrostátní ratifikační řízení. Pokud se k němu budete vyjadřovat, měl byste členským státům připomínat společný právní závazek k zákonodárné činnosti co nejblíže občanům. Porušujete Smlouvu, a téhož se dopouští Evropská komise, když se nechová jako strážce tohoto článku Smlouvy. Jste součástí politické dohody uzavřené mezi premiéry s cílem vyhnout se referendu. Tato dohoda je v rozporu se Smlouvou. Komise proti ní měla protestovat a neměla tento pokus obejít evropské národy podpořit. Přečtěte si znovu článek 1 Smlouvy o Evropské unii: „Rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanovi.“ Jak úžasná věta by to byla, jen kdyby se dodržovala! Lisabonská smlouva byla dojednána nejuzavřenějším možným způsobem a co nejdále od voličů. Nyní to vypadá, že naši evropskou demokracii může zachránit jedině Irsko. Rada by ale mohla alespoň vydat konsolidovanou verzi Lisabonské smlouvy, abyste si mohli přečíst, co jste podepsali. Dne 17. prosince 2007 Maďarsko podepsalo text, který před tím ani nedostalo k dispozici! Toto není rozhodování, které by bylo blízko občanovi či členům Parlamentu. Předsedající. − Pane Bonde, my od vás jakožto od předsedy vaší politické skupiny očekáváme, že zajistíte, abyste se vy i vaši kolegové a kolegyně v této sněmovně chovali jako členové parlamentu. I vy si stanovte vlastní výzvy a nezaměřujte se jen na ostatní! (Potlesk) Andreas Mölzer (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, jako poslanec z Korutan, které leží v bezprostředním sousedství Slovinska, žasnu nad skutečností, že země, která ještě před 20 lety úpěla pod jhem komunismu, nyní na šest měsíců řídí Evropskou unii, a mám radost. Je to pro mě důkazem, že cesta evropské integrace pryč od katastrof 20. století a směrem ke svobodě a jednotě je sama o sobě správná. Když slyším, že cílem Slovinska během tohoto předsednictví v Radě je v první řadě přivést všechny země bývalé Jugoslávie do Evropské unie, myslím si, že to tak je správně a je to důležité k tomu, abychom tento

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

proces evropské integrace završili takříkajíc z územního hlediska. Myslím si, že to je výrazně důležitější, než například přístupová vyjednávání se zemí, jako je Turecko, jehož hlavní území je v Anatolii, tedy v Asii. Myslím si, že tento proces přivádění států bývalé Jugoslávie do EU by se měl v první řadě odehrávat tak, aby umožnil Evropanům jednat bez vlivu sil mimo Evropu, například Spojených států amerických a Ruska. Doufám, že Slovinsko dokáže zohlednit především touhu Chorvatska po členství v EU a že spory například ohledně oblastí rybolovu mezi Chorvatskem a Slovinskem v tom nebudou představovat překážku, protože Chorvatsko je mezi zeměmi bývalé Jugoslávie spolu se Slovinskem nepochybně nejpřipravenější na Evropu a je to demokraticky zralá středoevropská země. Pokud jde o Kosovo, které bude pro slovinské předsednictví v Radě představovat rozhodně největší zátěž, situace je taková, že na jedné straně musíme zohlednit právo každé skupiny lidí na sebeurčení, právo většiny kosovských Albánců, avšak na druhé straně nesmíme zapomínat na historická práva Srbů. Nesmíme připustit, aby se z Kosova stalo něco jako satelitní stát USA, a stejně tak bychom neměli Srbsko zahnat do rukou Moskvy, do rukou Kremlu. Autonomie Kosova by se neměla stát precedentem pro turecký Severní Kypr. Cílem by měla být stabilita na Balkáně a završení teritoriální integrace Evropy. Rád bych se nyní v krátkosti věnoval bilaterálnímu problému mezi Slovinskem a Rakouskem – otázce topografických označení v Korutanech. Doufám, že spolková vláda Rakouska brzy nalezne spravedlivé řešení, se kterým bude mimořádně dobře chráněná slovinská menšina spokojena. Stejně tak doufám, že Slovinsko rovněž najde rozumné řešení, pokud jde o zbývající německy hovořící rakouskou menšinu ve Slovinsku, a uzná tuto skupinu za původní menšinu, a že kulturní úmluva mezi Rakouskem a Slovinskem bude v tomto ohledu obsažná. Mihael Brejc (PPE-DE). – (SL) Dámy a pánové, program slovinského předsednictví se zaměřuje na všechna důležitá témata současnosti a je dobrým pracovním základem pro nadcházejících šest měsíců. Ve svých dvou minutách se omezím pouze na jednu oblast, a sice občanské svobody, soudnictví a vnitro. Očekávám, že předsednictví věnuje patřičnou pozornost dopadům informačního systému „SIS 1 for all“ a urychlí uplatňování „SIS 2“. Společná azylová a migrační politika musí být založena na úzké spolupráci se zeměmi tranzitu a zeměmi původu. V současné době je 27 různých režimů a přístupů k řešení tohoto problému a samozřejmě si neděláme iluze, že by takto složitá otázka mohla být vyřešena za tak krátkou dobu. Nicméně se s tímto obtížným úkolem budeme muset vypořádat. Třetí oblastí je spolupráce s agenturou Frontex, kde slovenské předsednictví na základě zprávy Komise vypracuje pokyny pro budoucí činnost této agentury. Čtvrtá oblast se týká naléhavé nutnosti harmonizovat evropskou vízovou politiku a vytvořit právní základy pro zprovoznění evropského vízového informačního systému. Předsednictvími se jako červená nit vine téma boje proti organizovanému zločinu a terorismu. Navrhovaná opatření podporuji a doporučuji, abychom se konečně začali věnovat také příčinám terorismu. Slovinsko je jedním z nejúspěšnějších členů Evropské unie, pokud jde o elektronickou správu a odstraňování administrativních překážek. Očekávám proto, že Slovinsko během svého předsednictví nabídne své osvědčené postupy ve všech těchto oblastech i ostatním členským státům. Doufám také, že bude probíhat dobrá spolupráce mezi slovinským předsednictvím a Komisí, a jsem přesvědčen, že po skončení slovinského předsednictví bude možné říci, že Evropská unie opět postoupila o krok dále. Borut Pahor (PSE). – (SL) Jsem hrdý na to, že premiér Slovinska dnes hovoří před Evropským parlamentem ve funkci předsedy Evropské rady. Jak pan premiér řekl, je to nejen dokladem toho, jak dramatické změny Slovinsko za posledních dvacet let zažilo, ale ilustruje to rovněž téměř nepředstavitelné změny, jež se za toto velmi krátké dějinné období udály v Evropě jako takové. Místopředseda Evropské komise v Lublani řekl, že začátek slovinského předsednictví v Evropské radě znamená konec rozdělení starých a nových členů Evropské unie. Tuto krásnou myšlenku bych chtěl ještě rozvést tím, že donedávna jsme slýchali pouze to, co kandidáti a později noví členové od Evropské unie očekávají. Nyní má Evropa právo ptát se slovinského premiéra a Slovinska jakožto předsednické země, co může očekávat ona od Slovinska. Myslím si, že prožíváme výjimečnou historickou událost, která má symbolické i reálné důsledky.

15

16

CS

Debates of the European Parliament

Osobně jsem přesvědčen, že Evropa může od Slovinska očekávat maximum. Dle mého názoru je Slovinsko dobře připraveno a na svou mezinárodní roli a svou úlohu předsedající země v Evropské radě se zcela soustředí. Chtěl bych poděkovat kolegovi Schulzovi za podporu naší frakce slovinskému předsednictví a jakožto předseda největší opoziční strany ve Slovinsku, sociální demokracie, bych také tuto váženou sněmovnu rád ujistil, že ačkoli po skončení slovinského předsednictví Evropské unie dojde k parlamentním volbám, nezneužiji situace k tomu, aby evropské politice slovinského předsednictví v Evropské unii padly za oběť naše společné snahy o úspěch Slovinska v tomto důležitém mezinárodním úkolu. Úspěch pana premiéra bude úspěchem slovinského premiéra, úspěchem celého Slovinska a i úspěchem mým. Jsem přesvědčen, že po skončení slovinského předsednictví budeme moci říci, že – jak někdo řekl – v Evropské unii není nevýznamných či významných států, jsou zde jen státy, jejichž předsednictví Evropské unie je trochu více či trochu méně úspěšné. A já bych si přál, aby se premiérovi a slovinské vládě s trochou štěstí podařilo zařadit se mezi skupinu těch úspěšnějších. Jelko Kacin (ALDE). – (SL) Vážený pane premiére, to, že jste sem dnes zavítal a přednesl svůj projev, je začátkem poslední fáze plné integrace Slovinska do Evropské unie. Slovinsko je mezi jedenácti novými členskými státy první zemí, která dostala možnost převzít předsednictví. Pro Slovinsko a pro Evropu je to velkou výsadou a já vám do předsednictví přeji hodně úspěchů. Úkol předsednictví je ale náročný, a právě proto bych se vás chtěl zeptat také na křivdy, které se v Evropské unii dějí. Tato otázka nesměřuje pouze na vás, ale také na předsedu Parlamentu a předsedu Evropské komise. V roce 2004 vstoupilo do Evropské unie deset zemí. Vlastně jich bylo devět a půl, protože Kypr vstoupil jen zčásti. O dva roky později jsme oznámili, že vstoupí Rumunsko a Bulharsko, ale na severní část Kypru jsme opět zapomněli. A dokonce ani po přistoupení Rumunska a Bulharska jsme se ke Kypru neřekli nic. Pane premiére, dnes jste hovořil o západním Balkánu, Ukrajině, Moldavsku, Kavkaze a severní Africe, ale ani slovo jste nevěnoval otázce severního Kypru. Jako by byl přehlédnut, jako by byl srovnán se zemí, a to není dobře. Je správné, že jste v Lublani zahájil dialog mezi kulturami a náboženstvími. A oblastí, kde bychom skutečně mohli dosáhnout velkého úspěchu, je právě Kypr. Kypr potřebuje dialog mezi kulturami a náboženstvími, aby těch 200 000 nevinných lidí mělo příležitost stát se členy Evropské unie. Kypr rovněž právě přijal za svou novou měnu euro. Na severu se však nadále používá lira. A konečně když jste, pane premiére, když jste hovořil o svém příkoří, o tom, že jste byl souzen v cizím jazyce, býval bych radši, kdybyste řekl, že jste byl souzen v srbochorvatštině, v srbštině. Někteří v této sněmovně by se jinak mohli domnívat, že vás třeba soudili v ruštině. Ještě jednou vám do vašeho předsednictví přeji hodně štěstí. Adam Bielan (UEN). – (PL) Pane předsedo, rád bych na úvod poblahopřál panu premiéru Janšovi k převzetí předsednictví Unie. Je to historický okamžik v dějinách evropské integrace, protože to je poprvé, co se předsednictví ujímá nový členský stát. Slovinsko je země, která byla mnohokrát ovlivněna změnami hranic, ke kterým na našem kontinentě došlo. Proto je dobrým příkladem evropského sjednocení, a to nejen z hospodářského, ale i z geopolitického hlediska. Z tohoto důvodu jsem přesvědčen, že nadcházejících šest měsíců bude plodné období pro stabilizaci situace v oblasti západního Balkánu. Doufám, že unijní politika sousedství a rozšíření se v tomto období stane prioritou. Spoléhám na to, že také ambice našeho sousedního souseda Ukrajiny se setkají s větším porozuměním. Jsem rád, že jednou z priorit Slovinska bude také energetická politika. Až moc dobře si uvědomujeme, že bezpečná Evropa nemůže existovat bez zajištění energetické bezpečnosti. Nesmíme dopustit žádné další vydírání Evropy energetickou otázkou z žádné strany, a já jsem přesvědčen, že Slovinsko, země, která přes 40 let snášela břemeno komunismu, si to dokonale uvědomuje. Elly de Groen-Kouwenhoven (Verts/ALE). – Vážený pane předsedo, blahopřeji Slovinsku a vítám premiéra Janšu – jen čtyři roky jste členem EU a již jste předsednickou zemí. Znamená to pro vás práci a zodpovědnost, ale rovněž, pane úřadující předsedo, důkaz důvěry ve Váš mladý stát. Jedna věc mi způsobuje obavy a zklamání – nebo bych měla říct „nám“ –, totiž že obrovský počet členů Evropského parlamentu z nejrůznějších zemí dosud nedostal jasnou odpověď na opakovanou otázku, zda

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Slovinsko bude hostitelskou zemí první každoroční romské konference. Je to velká záležitost, ale také mimořádná výzva – a nejste v tom sami. Evropská komise nabídla finanční podporu. Morální podporu máte ze strany Evropské rady, která ve svých závěrech v bodu 50 zdůrazňuje, že by EU měla přijít s konkrétními kroky v oblasti romské otázky. Logistickou podporu poskytne evropské romské společenství, které vyjádřilo vůli k úzké spolupráci, kdykoli to bude možné. Politickou podporu poskytuje mnoho europoslanců z různých frakcí této sněmovny, kteří si jsou Romů vědomi, tohoto zapomenutého národa Evropy, jehož mnozí příslušníci jsou dosud oběťmi nejnovějších válek na Balkáně a žijí jako uprchlíci po celé Evropě. Slovinsko uniklo jen tak tak, ale naplno prožilo doby, kdy nemělo svobodu ani bezpečnost jako takovou. Doufám, že se Slovinsko zhostí organizace první výroční romské konference jako čestného úkolu. Vaše země ví, že ji hodně lidí podporuje – a možná bych měla říct i fandí. Mary Lou McDonald (GUE/NGL). – Vážený pane předsedo, i já bych ráda popřála slovinskému předsednictví vše nejlepší. Dnešek je skutečně historický den. Ani na okamžik nepochybuji, že je Slovinsko jako malý členský stát schopno stát se úspěšnou předsednickou zemí. Pane úřadující předsedo, doufám, že myslíte skutečně vážně svá slova, že si přejete Evropu, která se opravdu stará a Evropu, která staví občana na první místo. Musím Vám říci, že kdybychom vážně chtěli udělat z toho více než rétoriku – promítnout to do skutečnosti – vyžadovalo by to radikální krok v podobě změny našeho přístupu a obsahu naší politiky v této instituci i v ostatních institucích Evropské unie. Sdílím znepokojení jednoho z předřečníků nad tím, že v členských státech neproběhnou v otázce Lisabonské smlouvy referenda. Sama pocházím z jurisdikce, kde referendum bude a kde lidé budou mít příležitost reálně zhodnotit, jak se podle nich tento projekt vyvíjí a pokračuje kupředu. Pane úřadující předsedo, v Irsku jste vzbudil mírné pozdvižení – média totiž informovala, že jste řekl, že je důležité nepouštět se do některých diskusí, které by v naší zemi mohly způsobit problémy. To nám naznačuje, že navrhujete odložit kontroverzní nebo obtížné otázky. Rádi bychom věděli, o jaké otázky se jedná. Máme-li k demokracii v Unii přistupovat vážně, myslíme-li vážně, že chceme Unii, které na lidech záleží, v každém případě musíme zajistit, aby lidé dostávali plné informace o politických iniciativách a směřování. Bernard Wojciechowski (IND/DEM). – (PL) Pane premiére, před nedávnou dobou jste řekl, že Evropskou unii spojuje nejen společná ekonomika a politika, ale také hodnoty společné paměti, kultury a tvořivosti. A já s tím souhlasím. Zdravím vás, pane premiére, z Polska, kraje Adama Mickiewicze. Tento prorok, jak mu říkají Francouzi, se kdysi ptal: „Slované, co můžete nabídnout nového? Co přinášíte na jeviště světa?“ Říkal, že do některých evropských národů výrazně pronikl křesťanský duch a že veškerý křesťanský pokrok v sobě obnáší rovněž pokrok národů. Evropa – matka národů – je sjednocena křesťanskou kulturou na západě i na východě. Právě v tomto parlamentu mi francouzský prezident Valéry Giscard D’Estaing nedávno řekl, že byl vždy pro zařazení odkazu na křesťanského Boha do evropské ústavy. Pane premiére, správně říkáte, že Evropský rok mezikulturního dialogu je pro Evropu příležitostí posílit se prostřednictvím kultury. Jean Monet, který dnes odpočívá ve světském Panteonu v Paříži, říkával, že kdyby měl začít znovu od začátku, začínal by kulturou. Křesťanská kultura a náboženství, jak říkal profesor Tadeusz Zieliński, který je pohřben v Schöndorfu poblíž Mnichova, se projevuje v lidských tužbách. Ať tedy Slovinsko, tato malá země Evropské Unie, tuto tužbu projevuje svými činy ve prospěch křesťanské kultury v Evropě. V tom spočívá velikost vaší země v Evropské unii, v tom spočívá velikost našich slovanských zemí v Evropské unii. (Předsedající bere řečníkovi slovo) Jana Bobošíková (NI). – (CS) Dámy a pánové, vítám, že se slovinské předsednictví chce zabývat hrozbami klimatických změn a bezpečnou a udržitelnou energetickou politikou. Myslím, že je nejvyšší čas sundat populistické zelené brýle a zbavit se neopodstatněného strachu z jaderných reaktorů. Máme šanci přestat občanům konečně tahat peníze z kapes nemravným obchodem s emisními povolenkami, které nejsou ničím jiným než odpustkem pro největší znečišťovatele. Máme šanci odhodit nesmyslné daně z palivových článků a technická pseudořešení, jejichž náklady vysoce převyšují jejich přínos.

17

18

CS

Debates of the European Parliament

Dámy a pánové, podle doložených vědeckých závěrů právě jaderná energie neprodukuje CO2 a minimalizuje zhoršování klimatických změn. Zároveň je nejlevnější nízkouhlíkovou technologií, je spolehlivá a bezpečná. Jádro navíc snižuje závislost zemí na dodávkách paliv z nestabilních teritorií. Jsem přesvědčena, že pokud chceme jednat v zájmu občanů Unie a čelit klimatickým změnám, měli bychom investovat do výzkumu, vývoje a osvěty právě v oblasti jaderné energetiky. Werner Langen (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, rád bych poblahopřál slovinskému předsednictví v Radě k jeho komplexnímu programu, k závěrečné fázi programu tří předsednictví v Radě a rovněž k úspěšnému rozvoji vaší země. Jste součástí Schengenu, jste součástí eurozóny, a skutečně se jedná o historické předsednictví v Radě a já vás žádám, abyste nedělali totéž, co všichni ostatní před vámi, kteří představili takové programy, které by za šest měsíců nezvládla naplnit ani velká země. Jako malá země máte solidaritu větších zemí i Evropského parlamentu. Já bych vás však rád požádal, abyste nepřeháněli. Reforma OSN rozhodně nebude za šest měsíců slovinského předsednictví v Evropské radě možná. Přetrvává několik velmi naléhavých problémů a o některých z nich jste hovořil. Nejobtížnější bude otázka Kosova. Také zde jste v mimořádně obtížné situaci. Dalším tématem je pokračující rozvoj vnitřního trhu s energiemi, dohoda s Ruskem – to jsou priority, kterým se reálně budete moci věnovat. A pokud se vám povede posunout ratifikaci Lisabonské smlouvy kupředu, budete na konci tohoto šestiměsíčního předsednictví moci říci: ano, jakožto první zemi bývalého komunistického bloku se nám podařilo dát tomuto předsednictví v Radě tvář dobrého příkladu prosperity, svobody a míru. Závěrem malou poznámku na adresu našeho kolegy pana Schulze, který již v sále není. Hovořil zde o socialistické skupině – v Německu na toto téma mlčí – ale víme, že to udělal. Na konci varoval před pravicovým radikalismem, jako by komunismus byl pravicový extremistický režim! Pokud ho cituji správně, rovněž vám zadal úkol pokročit ve věci členství Turecka. Komise již potvrdila, že se Chorvatskem a Tureckem zabývá rovnocenně. Nezapojujte se do toho! Nechte to na větších státech, které to dosud nebyly schopny vyřešit. Když se zaměříte na západní Balkán, Evropě velmi prospějete a budete mít v tomto daleko větší naději na úspěch, než kdybyste se snažili vyřešit problémy Turecka! Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Vážený pane předsedo! Pane premiére, neomezujte svou roli na Balkán. Buďte nadále evropským předsednictvím! Já ale začnu malými záležitostmi a doufám, že moje země, Rakousko, rovněž vašemu předsednictví přispěje vyřešením nedořešených problémů týkajících se slovinské menšiny v Rakousku, a že nárokům slovinské menšiny bude konečně učiněno zadost. Jakožto zpravodaj pro Chorvatsko doufám, že Chorvatsko bude moci během vašeho předsednictví učinit velký pokrok. K tomu musíte nějak přispět vy i Chorvatsko. Od vás očekávám, že během předsednictví realizujete Smlouvu, kterou jste Zavřel s premiérem Sanaderem, a že posléze bude nalezeno řešení sporných hranic za pomoci posouzení třetí stranou. Od Chorvatska očekávám větší úsilí, a pokud jde o ekologickou oblast rybolovu, očekávám dodržení slibu nerozšiřovat a neuplatňovat tuto oblast na Chorvatsko a Itálii. Největším problémem je rozhodně problém Kosova a já zastávám názor, že se ubíráte správným směrem. Jednáte obezřetně, klidně, ale účelně. Toto je řešení, o které se v Kosovu musíme snažit, protože, řekněme si to na rovinu, sdílená existence Kosova v rámci Srbska není možná ani rozumná, a to ani pro Kosovo, ani pro Srbsko. To ovšem neznamená, že bychom nesdíleli znepokojení Srbska a že bychom nechápali, proč s tím má Srbsko velký problém. Srbsku a konkrétně premiéru Koštunicovi je však potřeba velmi jasně říci jedno: věříme v to, že budoucnost Srbska, demokratického Srbska, Srbska, které rovněž spolupracuje s ICTY, je v Evropě! Pokud si pan Koštunica myslí, že budoucnost Srbska je v Rusku, prosím, to je jeho věc, ale nemyslím si, že by s ním většina Srbska souhlasila. Za vašeho předsednictví je tedy nutno Srbsku vyslat jasný signál: v této otázce si musíte vybrat mezi Ruskem a Evropskou unií. My činíme celému regionu, zejména Srbsku, jasnou nabídku, aby v rozumném časovém horizontu pokračovalo v cestě do Evropské unie. Je to obrovský úkol a já jsem si jist, že se ho dobře zhostíte! (Potlesk) Lena Ek (ALDE). – Vážený pane předsedo, ráda bych propojila dvě témata na jarní summit. Za prvé jde o změnu klimatu a balíček opatření pro energetiku a klimatické změny. Samozřejmě, že přechod od cílů ke konkrétním nástrojům je velmi obtížný. Vyvíjí to tlak na všechny členské státy. Přesto se však jedná o něco, co udělat musíme. Ráda bych poukázala na dvě oblasti, ve kterých musíme být velmi obezřetní, až vyjednávání o „zeleném balíčku“ zahájíme.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

První oblastí je oblast sociální. V této sněmovně se již hodně debatovalo o Lisabonské strategii a přiřazení hospodářského rozvoje k udržitelnému sociálnímu rozvoji a otázkám životního prostředí. Je velmi důležité, aby se udržitelný hospodářský růst v „zeleném balíčku“ při jeho představení příští týden odrazil. Druhou oblastí je neutralita technologií. Slovinsko je země lesnictví, stejně jako moje vlast, Švédsko, a myslím si, že je velmi důležité mít k dispozici všechna možná alternativní paliva, abyste si mohli vybírat a umožnit inovacím získat z toho všeho maximum. Nezapomínejme na metanol a celulózu! Lisabonská strategie dále musí být kombinací klimatického a hospodářského rozvoje. Podívejte se na odvětví dopravy, které je dokonalým příkladem toho, jak vlaky a automobily mohou nejen dosáhnout hospodářského růstu a lepšího vnitřního trhu, ale také cílů balíčku opatření pro energetiku. Nedosažitelné se stane dosažitelným jedině tehdy, když se do toho pustíme. Pane úřadující předsedo, přeji Vám do plnění tohoto úkolu hodně štěstí. Mirosław Mariusz Piotrowski (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, Slovinsko je první z nových členských států, který se ujímá předsednictví Evropské unie. Toto předsednictví se časově shoduje s rokem 2008, který byl prohlášen za Rok mezikulturního dialogu, a proto je tato oblast jedním z hlavních základů jeho programu. Neměli bychom však zapomínat na to, že tento dialog je možný pouze tehdy, mají-li strany silný smysl pro kulturní identitu a chtějí se o své bohatství dělit s ostatními. Kulturním základem Evropy je křesťanství, a proto je potřeba podpořit a posílit křesťanské hodnoty, nikoli je podrývat. Tento pozitivní přístup však v nejdůležitějších dokumentech EU, které byly schváleny, například v Chartě základních práv a v reformní smlouvě, není k nalezení. Texty neobsahují žádné odkazy na křesťanské kořeny Evropy. Rovněž neproběhla žádná seriózní debata na toto téma na úrovni Evropského parlamentu. V tomto kontextu nelze než pochybovat o tom, zda je Evropská unie, která zanedbává a tedy nahlodává své vlastní kořeny, dostatečně připravena na mezikulturní dialog se silnými partnery z jiných částí světa. Roberto Musacchio (GUE/NGL). – (IT) Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jak řekl pan Barroso, slovinské předsednictví samo osobě znamená historický úspěch a umožňuje nám zamyšlení nad vztahem mezi Evropou a oblastí Balkánu. Je jasné, že se to kritizovalo, zejména z toho důvodu, že to bylo spojeno s aspekty dezintegrace, a Evropa by tomu dnes měla čelit podporou míru a sbližování posíleného vztahem s Evropou. Proto bychom se měli vyhnout jednostranným krokům v souvislosti s Kosovem, kde by měla existovat společná evropská politiky, jak alespoň říká nová smlouva. Musíme řešit problémy nových vnějších hranic, které vyvstaly v důsledku přistoupení některých zemí do Evropské unie. Potřebujeme aktivní politiku integrace v oblasti sociální, ekonomické a environmentální, která bude pokrývat celou oblast, a upřímně řečeno já nepovažuji jadernou energetiku za řešení energetických problémů. Závěrem bych rád slovinskému předsednictví připomněl problém „vymazaných osob“, tedy bývalých občanů Jugoslávie, kteří mají ve Slovinsku dosud problémy s občanstvím – tento problém je třeba definitivně vyřešit. Hans-Peter Martin (NI). – (DE) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, když jsme byli malí, bylo nám velice živě popisováno, jak se generál Tito řítil ulicemi Bělehradu, lidé uskakovali stranou, vše bylo zablokováno, neplatily žádné dopravní předpisy. V našem mladistvě naivním chápání to symbolizovalo svévoli a krutost určitého systému. Později jsme navíc zjistili, jak byly v zemi, ze které bylo možno utéci, svévolně zahajovány procesy s disidenty, s kritiky. A nyní jste tady a vaše radost je pochopitelná, ale zůstaňte bdělí! Zdejším Titem je svým chováním například náš generální tajemník Harald Rømer, který se řítí ulicemi Štrasburku bez ohledu na důsledky, i když jede stokilometrovou rychlostí a lidé také musí uskakovat na stranu. A bohužel jsou vedeny svévolné procesy s nevítanými kritiky této Evropské unie. Předsedající. − Proti těmto útokům proti generálnímu tajemníku Evropského parlamentu se rázně ohrazuji. Giles Chichester (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, rád bych srdečně přivítal pana premiéra v Parlamentu a popřál mu vše nejlepší na období v roli úřadujícího předsedy Rady. Jsem si jist, že se Slovinsko svého úkolu zhostí velmi kompetentně. Vítám důraz kladený na další fázi Lisabonské strategie. Stále je ještě potřeba učinit mnoho, abychom členské státy přesvědčili k reformě jejich hospodářství, a já doufám, že předsednictví bude jednat ve prospěch širší liberalizace a reforem pracovních trhů a zajistí, aby evropské podniky měly prospěch z globalizace. Evropa

19

20

CS

Debates of the European Parliament

potřebuje být konkurenceschopnější, více se zaměřovat na vytváření pracovních míst a méně se zabývat ochranou sociálního modelu, který brzdí růst zaměstnanosti. Rád bych byl svědkem kroků směrem k dokončení vnitřního trhu a zejména telekomunikačního sektoru. Vloni jsem uvítal oznámení komisaře o další liberalizaci trhu telekomunikací. Nyní máme příležitost přehodnotit stávající rámec, zbavit se neprůchodných míst a vytyčit pro toto zásadní odvětví konkurenceschopnější budoucnost. Těším se, až si ve Výboru pro průmysl, výzkum a energii, kde jsem rovněž mluvčím skupiny PPE-DE, vyslechnu, jakým způsobem se předsednictví chystá posunout věci kupředu. Také vítám závazek pokračovat s nasazením v programu pro energetiku a klimatické změny. EU nastavila přísné cíle emisí CO2 a nyní je na členských státech, aby v tomto směru pokračovaly konkrétními kroky, nejen slovy, a zajistily, aby sdílení zátěže nebylo jen shazováním nákladu. Se znepokojením jsem se tento týden z tisku dozvěděl, že některé členské státy se pokoušejí obejít loňskou dohodu EU o klimatických změnách, a budeme dbát zejména na to, aby vláda Spojeného království dostála povinnostem, k nimž se zavázala. Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Vážený pane předsedo, rád bych se vrátil k situaci Srbska. Myslím si, že by bylo žádoucí zřídit skupinu podobnou skupině pro Chorvatsko, jak slovinské předsednictví navrhuje, abychom Srbsku pomohli plně a účinně spolupracovat s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii v Haagu. Co se mě týče, mohlo by to otevřít dveře podpisu stabilizační a asociační dohody. Rovněž bych rád apeloval na vládu své země, Nizozemska, aby spolupracovala a podpořila návrh slovinského předsednictví, a také aby přihlédla k tomu, jak dobře to v minulosti fungovalo v případě Chorvatska. Má druhá poznámka se týká naší politiky sousedství. Ukrajina má nyní novou vládu a mají začít jednání o nástupnické smlouvě k dohodě o partnerství a spolupráci s touto zemí. Chtěli bychom se dozvědět o návrzích a nápadech slovinské vlády, o tom, v jaké formě by tato vyjednávání měla probíhat a co by mělo být výsledkem. V současné chvíli nechceme Ukrajině nabízet členství – to rozhodně není na pořadu dne – ale je důležité nabídnout zemi hmatatelnější vazbu s Evropskou unií. Nyní bych se rád krátce zmínil o situaci v Gruzii, další zemi, na kterou se vztahuje Evropská politika sousedství. Osobně mi reakce Evropské unie na výsledky voleb a na volby samotné připadala až příliš uspěchaná a až příliš pozitivní. Poté došlo k velkým demonstracím. Stále probíhá diskuse o závadách, které v průběhu voleb nastaly. Podle mého názoru je nyní důležité, aby Evropská unie i předsednictví zahájily iniciativu alespoň na povzbuzení kontaktu mezi tamější opozicí a prezidentem Sakašvilim. Závěrem několik slov k situaci v Rusku. V brzké době se mají konat prezidentské volby. Vypadá to, že je připravená půda pro zahájení jednání o nové dohodě o partnerství s touto zemí. Podle našeho názoru má v přípravných jednáních o nové dohodě obzvláště velký význam problematika transparentnosti v otázkách energetiky. Rovněž ale chceme s Ruskem navázat dialog o kvalitě demokracie v této zemi a zejména o nedávných problémech s pozorovatelskou činností při volbách a způsobu, jak na to nahlížíme my, oproti způsobu, jak na to nahlíží Rusko. Doufám, že i toto téma se na programu slovinského předsednictví objeví. Bronisław Geremek (ALDE). – (PL) Vážený pane předsedo, myslím si, že očekáváme, že v roce 2008 slovinské předsednictví umožní Evropské unii vyřešit záležitost Ústavní smlouvy a připravit se na její ratifikaci, a že rovněž umožní nalezení řešení na jeden z ožehavých problémů, před kterými Evropa stojí – problém Kosova. Já si však myslím, že je důležité říci, že vedle těchto priorit jsou také některé úkoly, které jejich plnění příznivě ovlivní. A rád bych, aby se jedním z těchto úkolů stal mezikulturní dialog. Myslím si, že patří k hodnotám vytvářejícím evropskou jednotnost a rovněž je základem určité geopolitické hodnoty, kterou by politika EU mohla mít. Zdá se mi, že v tomto konkrétním kontextu by Evropa mohla hrát roli nositele míru v situaci, kdy se zdá, že se svět ocitl ve stavu mezinárodního chaosu. Ještě bych dodal, že pokud jde o Kosovo, je mimořádně důležité, aby se kontextem této otázky stal mezinárodní dialog. To bude problém budoucnosti Kosova. Vážený pane premiére, ať má slovinské předsednictví úspěch. Jan Tadeusz Masiel (UEN). – (PL) Vážený pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, blahopřeji Slovinsku k předsednictví Unie a přeji Slovinsku úspěch, zejména při ratifikaci nové smlouvy.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Malé Slovinsko má před velkým Polskem náskok a nad tím bychom se my Poláci měli zamyslet. Možná díky příkladu Slovinska dokážeme zmírnit svůj strach z Unie a posílit svou víru v to, že Unie má smysl. Vždyť jste koneckonců po Janu Pavlu II druhým Slovanem, který stanul v čele celé evropské kultury včetně její západní části. Po rozšíření v roce 2004 se Unie těšila na příliv nové krve, nových mozků a nových perspektiv, a svým návrhem na pátou svobodu pro Unii – volný pohyb znalostí – toto očekávání naplňujete. Vaše země, kdysi součást bývalé Jugoslávie, obeznámená s problémy křesťanského i islámského světa, určitě přinese impuls k spravedlivému řešení kosovské otázky respektujícímu práva Srbů. Alojz Peterle (PPE-DE). – (SL) S radostí a pýchou s vámi sdílím slavnostní pocity, které jsou samozřejmě doprovázeny silným pocitem zodpovědnosti a velkých příležitostí. Jsem přesvědčen, že Slovinsko rovněž během předsednictví prokáže, že nám před lety nešlo jen o geopolitické vymezení, ale také o to, abychom potvrdili, že jsme ochotni zodpovědně spolupracovat na vytváření svobodné, demokratické a úspěšně sjednocené Evropy. Silně podporuji ambici realizovat Lisabonskou strategii, která je pro naši budoucnost zásadní. V tomto smyslu očekávám, že Slovinsko udělá vše pro pokrok naší společné politiky v oblasti telekomunikací a informačních technologií. To je pro uplatnění Lisabonské strategie zásadní, a to nejen z důvodu příspěvku k nezbytnému zvýšení konkurenceschopnosti, ale také z důvodu přiblížení k občanům. Občané Evropy by rádi pocítili společnou politiku ve svých peněženkách a my jsme úspěšně prosadili směrnici o roamingu, která nám umožňuje levnější telefonování v rámci Evropy. Společná politika v této oblasti nám jistě umožní pocítit přínos takových politik častěji. Za druhé bych rád zdůraznil oblast zdravotnictví. Mám velkou radost, a nejsem v tomto parlamentu sám, že priority slovinského předsednictví rovněž zahrnují boj proti rakovině. Mělo by se to stát stálým bodem na programu Evropské rady. Rakovina není jen záležitostí ministrů zdravotnictví. Každý třetí občan Evropy může očekávat, že ho tato choroba postihne, a trendy nejsou nijak pozitivní. Je to široká společenská a politická otázka, která je rovněž propojena s uplatnění Lisabonské strategie. Pokud bude čím dál více lidí nemocných, nebudeme schopni dosáhnout vyšší produktivity a lepší konkurenceschopnosti. Zdraví je vize, rozměr, nejen odvětví činnosti. Budu rád, když se nám během slovinského předsednictví podaří dvě věci. Za prvé bychom měli v boji s rakovinou věnovat více pozornosti prevenci a za druhé by měly být zřízeny interinstitucionální pracovní skupiny pro boj s rakovinou. Předpokladem tohoto boje je dobrá, sjednocená koordinace mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí. Vážený pane předsedo Rady, přeji vám úspěšné předsednictví. Magda Kósáné Kovács (PSE). – (HU) Děkuji, pane předsedo. Vážený pane premiére, s vaším předsednictvím učinily nové členské státy nový krok na cestě k dospělosti. Vaše předsednictví pravděpodobně rozmělní výhrady, které sice v evropských institucích nikdy neexistovaly, ale v každodenním životě Evropské unie jsou realitou. Jste první předsedající zemí v Evropském roce mezikulturního dialogu. Náš region ví, že vedle velké rudé kaňky na naší planetě se východní a střední Evropa stala kaňkou růžovou, ale tento region nikdy nebyl jednobarevný. Náš region si vždy zachovával svou historickou mnohobarevnost a rozmanitost. To je obzvláště známá věc na západním Balkáně, kde Jugoslávie zakryla dělící čáry, ale nedokázala přes ně postavit mosty. Proto není žádná náhoda, že nejvíce zápolíme s překoncipováním a posílením své národní, jazykové a kulturní identity, a my očekáváme, že nám s tím pomůžete, protože vaše předsednictví může pomoci v novém vybudování identity, která je nyní nedílnou součástí vědomí evropských občanů. Příležitost a povinnost slovinského předsednictví spočívá v tom, že podniknete další kroky k tomu, aby se evropské poslání regionu a rozšíření dostaly do nového stadia. Slovinsko je branou k západnímu Balkánu a touto branou vede cesta Evropy. Nesmíme dopustit, aby se vyčerpání členských států z rozšiřování projevilo reformním vyčerpáním v této oblasti, protože by to ohrozilo stabilitu našeho regionu. Pokud jde o reformní smlouvu, jsem hrdá na to, že Maďarsko reformní smlouvu ratifikovalo jako první. Ačkoli je v současném Maďarsku možné dosáhnout politické shody jen ve velmi malém okruhu otázek, Evropa se sem zařadila. Náš region potřebuje Evropu, která bude fungovat více a lépe, a jsme si jisti spoluprací a pomocí slovinského předsednictví. Přeji vám ve vašem předsednictví hodně úspěchů..

21

22

CS

Debates of the European Parliament

Alexander Lambsdorff (ALDE). – (DE) Vážený pane předsedo, v tomto roce jsou pro Evropu důležité Alpy. Slovinsko předsedá Evropské radě, Švýcarsko a Rakousko jsou pořadateli fotbalového mistrovství Evropy, a toto pohoří je tak ve středu pozornosti. Blahopřeji předsednictví v převzetí oficiálních funkcí. Jedná se o důležité předsednictví. Je správné, že je vaší hlavní prioritou proces ratifikace Lisabonské smlouvy. V Kosovu prochází EBOP zatěžkávací zkouškou. V Parlamentu od vás očekáváme, že nám jasně sdělíte – tedy pokud se nám nepodaří dosáhnout rezoluce Rady bezpečnosti – že usnesení č. 1244 je nezvratný právní základ pro všechna opatření EBOP. Předseda mé frakce řekl: jsme proti urychlené stabilizační a asociační dohodě se Srbskem bez spolupráce s ICTY. Těší nás skutečnost, že je Slovinsko prvním členským státem ze zemí rozšíření, který se ujímá předsednictví. My liberálové jsme se o toto rozšíření vždy silně zasazovali. Podporovali jsme jej i na domácí půdě vždy, když jsme se setkali se zamítavým postojem. Nyní však náladu na oslavy příliš nemáme. Jsem ze Severního Porýní – Vestfálska a od 2 300 lidí z Bochumu jsem se včera dozvěděl, že společnost Nokia uzavírá výrobní závod a přesouvá se do Rumunska. Potom vznikl dojem, že se tak děje za peníze EU. Chci jasné ujištění pro FDP, že přesouvání pracovních míst v rámci Evropské unie nesmí být usnadňováno za použití fondů EU! Budeme dělat vše, co je v našich silách, abychom zajistili, že do tohoto případu nepotečou žádné evropské dotace. Vidím, že předseda Komise přikyvuje. Doufám, že od Komise dostaneme jasnou odpověď. Je to velmi důležité téma, které lidi děsí a vyvolává v nich strach z Evropy. To by být nemělo! Rovněž zajistíme provádění kontrol způsobilosti k pomoci, pokud by do Rumunska měly být směřovány národní dotace. Je to velký problém a doufáme, že kvalifikovaní a motivovaní lidé v Bochumu brzy najdou novou práci. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Vážený pane premiére, chtěl bych vám vyjádřit sympatii i politování. Po vstupu do eurozóny máte v zemi inflaci o 100 % vyšší než před rokem. I přes to, jak komisař Almunia řekl před dvěma měsíci, pane předsedo Komise, jste, pane premiére, připustil, že tento nárůst inflace je jedním z důsledků přistoupení do Eurolandu. Jednou z vašich vytyčených priorit je otázka Kosova. Mějte prosím na paměti, že jeho nezávislost by byla první jednostrannou změnou hranic v Evropě od druhé světové války. Přesně o toto jde Osetii a Abcházii, avšak Moskva má rovněž zájem na destabilizaci situace na Jižním Kavkaze. Mohlo by to skutečně znamenat hrozbu války v regionu a největšího vojenského střetu v Evropě od vzplanutí konfliktu na Balkáně na začátku 90. let. Je jasné, že musíme respektovat právo kosovských obyvatel na sebeurčení. Francisco José Millán Mon (PPE-DE). – (ES) Pane předsedo, přeji slovinskému předsednictví vše nejlepší. Je to vynikající symbol transformace Evropské unie. V následujících šesti měsících se budou řešit některé velmi důležité záležitosti a dovolte mi několik z nich připomenout. Za prvé půjde o jarní Evropskou radu, která se zaměří na Lisabonskou strategii. Pravdou je, že se nacházíme v obtížné ekonomické situaci: prognózy růstu klesají v důsledku finanční krize, stoupající inflace, silného eura a velmi slabého dolaru a mimořádně vysokých cen ropy. Zvyšují se také ceny potravin. Veřejnost očekává účinná řešení, která pomohou obnovit důvěru v době nejistoty. Z vnějšího hlediska zde je otázka Kosova, která má dopad na tak důležité zásady, jako je stabilita hranic po celé Evropě. Nikam nespěchejte. Myslím si, že prosincová Evropská rada jednala poměrně uspěchaně. Přijala například rozhodnutí o civilní misi, ale podle všeho bez jakékoli dohody na právním základě. Je paradoxní, že se toto děje v EU, společenství založeném na principech právního státu. Otázka Kosova je citlivá a vyžaduje si obezřetnost. Snažte se ze všech sil dosáhnout nové rezoluce Rady bezpečnosti. Jak jste uvedl, v květnu bude důležitý summit v Limě s latinskoamerickými zeměmi, které jsou tak blízko Evropě, pokud jde o zásady a hodnoty. Lima by také měla být využita jako nástroj k prolomení zablokovaných jednání s Mercosurem a jako podnět k postupu vyjednávání s andskými státy a Střední Amerikou na příslušných asociačních dohodách. V březnu se rozšíření schengenského prostoru stane realitou na letištích. Jedná se o rozhodující moment pro vnější hranice EU, a tím se dostávám k tématu boje proti nelegálnímu přistěhovalectví. Plánuje se schůzka ministrů zodpovědných za kontrolu hranic a já si myslím, že přichází v pravý čas. Potřebujeme zvýšenou spolupráci mezi těmito ministry, a úředníci dohlížející na vnější hranice si musí plně uvědomovat, že nepracují

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

pouze pro svou zemi, ale také pro Evropu, a že sdílí zodpovědnost za to, co se děje po celém schengenském prostoru. Závěrem bych vás také rád požádal, abyste pracovali na boji proti terorismu. Veřejnost očekává, že Evropská unie v této oblasti, která je pro jejich životy tak významná a důležitá, přinese konkrétní řešení. Kristian Vigenin (PSE). – (BG) Pane předsedo, pane Barroso, pane Janšo, nemůžu nepoznamenat, že slovinské předsednictví je důležitým znamením pro občany Evropy a zejména pro občany střední a východní Evropy. Slovinsko má příležitost dodat jim veškeré sebevědomí, že jsou skutečně rovnocennými hráči v evropském procesu. Slovinsko známe jako zemi, která bez velkých okolků vytrvale a důsledně řešila velké otázky hospodářského přechodu, a nyní se o něm oprávněně hovoří jako o nejúspěšnější zemi východní Evropy. Umožnil to politický konsensus v této zemi. A přesně to také od Slovinska očekáváme – že bez okázalých fanfár a velkých slibů vytrvá v řešení problémů, které jsou pro budoucnost Evropy klíčové, jak to je zdůrazněno v předloženém programu. Máte nejlepší předpoklady k tomu, aby se vám to podařilo, protože z dnešní diskuse vyplynula politická i institucionální shoda o podpoře Slovinsku. Domnívám se, že slovinské předsednictví přichází v pravý čas, zejména vzhledem k výzvám spojeným se západním Balkánem. Historická a politická zkušenost Slovinska umožní Evropské unii provádět efektivnější politiku směrem k těmto zemím. Potřebují nový impuls, aby pokračovaly v reformách a urychlily pokrok směrem k Evropské unii. Je to cíl, který je zcela dosažitelný, jak v praxi ukázalo Slovinsko, bývalá jugoslávská republika. Myslím si, že prostřednictvím Slovinska promluví Evropská unie hlasem pochopitelnějším pro mnoho západobalkánských národů. V doslovnějším slova smyslu i obrazně. Mám pocit, že musím zmínit, že Rada poprvé bude hovořit slovanským jazykem. Zdá se mi, že s kosovskou otázkou by si nikdo neuměl poradit lépe než Slovinsko. Rizika pro celý region jsou nesmírná, a proto jsou naše očekávání od vás, pane Janšo, rovněž vysoká. Čekáme od vás, že uspějete při zachovávání jednoty Evropské unie, jak pokud jde o vyřešení statusu provincie, tak pokud jde o závazek Unie na obtížné následné období. Pane Janšo, pro nás socialisty je důležité, aby bylo slovinské předsednictví úspěšné, a nebudeme jen sedět s rukama v klíně, prokážeme skutečnou podporu vašeho úsilí v rámci našich možností a pravomocí, tak abyste mohli svůj program realizovat. Přeji vám úspěch, abyste dokázali, že malá země může být v Evropě velká. Marco Pannella (ALDE). – (IT) Vážený pane předsedo, pane premiére Janšo, dámy a pánové, vítám pana premiéra jménem té radikální strany a těch soudruhů, kteří koncem roku 1988 přispěchali, aby zajistili vaše propuštění společně se soudruhy a přáteli časopisu Mladina. Byl jste ve vězení pro demokracii a pro Evropu. Dnes jste předsedou Evropské unie, která odstraňuje a ruší hymnu a vlajku a která dokonce s euroskupinou narušuje – a to si uvědomte, pane premiére – tradiční geopolitické hranice na našich evropských mincích. Vy jste pro rozšíření, ale jedná se o stejnou Evropu, která byla hluchá k tragédii v Jugoslávii a dnes je hluchá k Turecku a veškerým rozšířením, ve která doufáme. My – včetně mě – jsme také byli v Lublani, když vypukly srbské nálety. V té době jsme se setkali s panem Skolkem, s mladými lidmi z AZMSS, s prezidentem Kučanem a dokonce s naším přítelem panem Kacinem. V té době jste bojoval za jinou Evropu než za tu, která vás zrazovala, která chtěla neutrální Jugoslávii, protože to pro ni bylo výhodné. Vítejte. Pokud za svou zemi, Slovinsko, budete tím, čím jste byl dosud, potom to budete vy, kdo se bude zasazovat o Evropu Altiera Spinelliho, ne my, kdo Evropu zastupujeme, ne my, kdo mnohdy zastupujeme její rozklad. (Předseda bere řečníkovi slovo) Othmar Karas (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, v noci z 20. na 21. prosince 2007 jsme rozšířili hranici Schengenu. Opět jsme získali o trochu více svobody a dostali jsme se k sobě zase o krok blíže. Ostnatý drát byl konečně odstraněn a Slovinsko se 1. ledna ujalo předsednictví Rady ve sjednocené Evropě. Jako Evropan, ale zejména jako Rakušan, přítel, soused a spojenec, jsem tím velmi potěšen. Vážený pane úřadující předsedo Rady, tato rozprava se točí kolem šesti témat. Za prvé jde o skutečnost, že vaše předsednictví má větší hodnotu než pouze symbolickou. Uvědomujeme si tím historický vývoj, který se pro mnohé z nás stal již samozřejmostí, nebo je pro jiné bohužel hrozbou.

23

24

CS

Debates of the European Parliament

Za druhé začal v Maďarsku ratifikační proces. Tento proces musíte strukturovat a podnítit a občanům Evropy poskytnout dostatečné množství informací. Za třetí prosím při realizaci Lisabonské strategie využijte cíle v oblasti klimatických změn a větší energetické nezávislosti Evropy jako nástroje k další stimulaci růstu, zaměstnanosti a sociální soudržnosti. Za čtvrté vám geografické umístění, historická zkušenost a načasování vašeho předsednictví dávají zvláštní zodpovědnost, pokud jde o přistoupení Chorvatska, svobodu Kosova a dohodu se Srbskem. Za páté s vámi vstupujeme do Evropského roku mezikulturního dialogu. Ať je toto předsednictví předsednictvím spolupráce, vzájemné úcty, ohledů na druhé a vzájemného porozumění. A šestý a poslední bod: nesměšujte svou evropskou odpovědnost s nevyřešenými bilaterálnímu otázkami nebo s rakouskými povinnostmi ke slovinské menšině v Rakousku. Bilaterální smlouvy mezi dvěma členskými státy nespadají do rámce působnosti Evropské unie. Bernard Poignant (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, předstupujete před nás se skromností. Dokonce jste se zmínil o eventuálních chybách a přiznal se k možné naivitě. V rámci trojky Vám navrhuji, abyste tento smysl pro pokoru předal francouzskému prezidentovi, který Vás ve vaší roli vystřídá. Chtěl bych Vám říct jedinou věc – předejte Evropě ta nejlepší ponaučení ze svých dějin. Jste Keltové, a já také! Byli jste v područí Bavorska, snažila se vás uchvátit Benátská republika, byli jste připojeni k rakousko-uherské říši, okupoval vás Napoleon – přijměte za to mou omluvu –, rozdělily se o vás Německo, Itálie a Maďarsko, byli jste zařazeni do Jugoslávské federace a nyní máte od referenda v roce 1990 nezávislost. To je ale historie! Kdo by lépe než vy mohl hovořit o mezikulturním dialogu? Kdo je k tomu povolanější? Umístěte proto tuto prioritu výše. Vy jste ji postavili na čtvrté místo, já Vám ale navrhuji, abyste ji posunuli o jednu či dvě příčky výše. Nedopusťte však, aby se mezikulturní dialog omezil na dialog mezináboženský. Mějte na zřeteli také to, jaký přínos pro Evropu znamenají ti, kdo zastávají názor, že náboženství a politiku nelze vzájemně mísit, protože dějiny ukázaly, že když se náboženství zabývá záležitostmi politiky a naopak, vždy to vede ke špatným výsledkům. Pokud mi to dovolíte, a stále v duchu toho, co jsem právě řekl, bych rád našim kolegům přečetl krátkou pasáž vaší státní hymny, protože je krásná. „Ať žijí všechny národy, které touží uzřít světlo. Tam, kde kráčí slunce, tam hádky světa nemají místo. Konečně bude každý občan svoboden, nebude nepřátel, a pohraničník, ten bude jeho sousedem“. Právě to je duchem vašeho předsednictví, právě to je duchem Evropy. Já jsem Francouz a své Marseillaisy se nevzdám, ale na šest měsíců rád budu Slovincem! (Potlesk) Předsedající. − Pane Poignante, Marseillaisu nebo i evropskou hymnu bychom si rozhodně ve vašem podání rádi vyslechli. Zbigniew Zaleski (PPE-DE). – (PL) Pane premiére, mezi cíle, které jste pro předsednictví vytyčil, patří smlouva, strategie, klimatické změny, energetika, západní Balkán, a když k tomu ještě přidáme mezikulturní dialog, bude toho po velkém úspěchu, ke kterému vám i celému slovinskému lidu blahopřeji, na tuto malou zemi skutečně hodně. Na posledním zasedání Výboru pro zahraniční věci ministr zahraničních věcí Luís Amado ani náznakem nezmínil východní rozměr, vy jste se ho dotkl jen velmi obecně, ale já si myslím, že se také jedná o jeden z těch cílů, a zejména vy jako představitel slovanských zemí byste měl mít lepší přehled o východním rozměru slovanských zemí než Portugalci – ale ne, že bych vám v tomto ohledu něco vytýkal. Otázka je, zda se rozšíření, jak nyní Francouzi předpovídají v předvečer svého předsednictví, bude týkat hlavně západního Balkánu, nebo eventuálně dalších zemí. Byl bych rád, kdybyste vyjasnil svůj názor na tuto věc. Druhou věcí je, že se předsednictví vaší země shoduje s předvolebním obdobím Evropského parlamentu, a jak víme, volební účast o něco málo vyšší než 20 % evropských občanů není příliš vysoká a tendence je spíše klesající. Máte v tomto ohledu nějaké řešení? Jak přesvědčíte Evropany, že je tato instituce dobrá a že účast na ní má smysl? A poslední věc, kterou jsem chtěl zmínit a která je provázaná s prvním bodem, je to, že slovinský velvyslanec na Ukrajině řekl, že by Ukrajina během slovinského předsednictví měla vstoupit nebo vstoupí do zóny

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

volného obchodu. To by bylo samozřejmě dobré, ale bylo by potřeba splnit několik málo podmínek, jako je schválení v Dumě a řádně fungující hranice. Jakým způsobem předsednictví Ukrajině v tomto procesu pomůže? A pane předsedo, na závěr chci říci toto: Vaší pravomocí a zodpovědností je dohlížet na čas vyhrazeným řečníkům a já vás žádám, abyste tak v budoucnu činil. Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Vážený pane předsedo, při předsednictví jsou témata, která si můžeme zvolit, a další témata, která se na jednací stůl vloudí sama, jako je například bezpečnost na Blízkém východě nebo otázka Íránu. V tomto ohledu, a já cituji, je íránská jaderná otázka součástí komplexního procesu, který se dotýká bezpečnosti Blízkého východu a muslimského světa. Abychom znovu nastolili důvěru, je nutno hovořit o Iráku, Palestině, Libanonu, o extremistech, o lidských právech, o chudobě. Mnoho obyvatel tohoto regionu žije s méně než dvěma dolary na den. Lze to akceptovat? Nehovořím o tom z hlediska morálního, ale bezpečnostního. Tito lidé se stávají extremisty, protože nemají co ztratit a cítí se ponižováni. Sebevražedným atentátníkem ani teroristou se nikdo nenarodí. Musíme vytvořit prostředí, které každému umožní žít důstojně, v míru a svobodě. Tato slova nejsou má vlastní, vyslovil je Muhammad El-Baradej, ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii a nositel Nobelovy ceny míru. Plyne z nich to, že je nutné, aby se s arabským světem začaly navazovat vztahy důvěry, zejména s Íránem, a aby tyto vztahy nenechávaly stranou žádné sporné téma – ani to, že tento stát šokujícím způsobem popírá šoa, ani otázku bezpečnosti Izraele – a navázaly se ve vzájemné úctě a s důstojností. Bylo by možné, aby si slovinské předsednictví vzala tato slova za svá? Myslí si, že jednoho dne bude možné tento region denuklearizovat, aniž by se hovořilo o tabuizovaném tématu, jímž je jaderná síla Izraele? Monica Maria Iacob-Ridzi (PPE-DE). – (RO) Pane premiére, chci vám poblahopřát, že zde dnes před námi stojíte ve funkci předsedy Rady. Slovinsko má obdiv ostatních evropských národů za pozoruhodný rozvoj od roku 1990 a za dosažení standardů členské země, ať už jde o kapitoly vyjednávání, přijetí jednotné měny nebo předsednictví v Radě. Rovněž bych vám ráda poblahopřála za vymezení priorit EU na dalších 6 měsíců ve spolupráci s německou a portugalskou vládou. Je nepochybně žádoucí, aby byla co nejrychleji ratifikována Lisabonská smlouva, která představuje konec dlouhotrvající krize identity v Evropské unii, a aby byla všemi občany Evropy uznána za autentický demokratický akt. Zároveň je také žádoucí, aby byly co nejrychleji v praxi realizovány cíle Lisabonské strategie, protože čelíme vlně pesimistického postoje k této politice, která se mezi občany rozmáhá. Poslední Eurobarometr Evropské komise z prosince 2007 naznačuje relativní pokles důvěry občanů v obě složky strategie – hospodářský růst i zaměstnanost. Nezaměstnanost je nadále pro evropské občany velkou starostí, i když ve srovnání s rokem 2006 došlo ke značnému poklesu. S novým cyklem Lisabonské strategie, který začne v roce 2008, přijme Evropský parlament akční plán mobility pracovní síly pro posílení zaměstnanosti na úrovni Evropy. Stále však přetrvává problém omezeného přístupu na evropský pracovní trh, který se týká více než 100 milionů evropských občanů. Proto vás, pane premiére, naléhavě vyzývám, abyste podpořil iniciativy Parlamentu a Evropské komise týkající se přístupu na pracovní trh. Jsem pevně přesvědčená, že tímto způsobem si Evropa zajistí hospodářskou budoucnost zaručením základních svobod zakotvených ve Smlouvě. Claudio Fava (PSE). – (IT) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, dámy a pánové, jakožto Ital bych rád obzvláště srdečně přivítal skutečnost, že je Slovinsko předsednickou zemí Rady, že se ze zemí, které nedávno přistoupily k Evropské unie, stalo první předsednickou zemí právě Slovinsko, a že je nyní Slovinsko součástí schengenského prostoru spolu s ostatními evropskými zeměmi.

25

26

CS

Debates of the European Parliament

Jakožto předsednická země máte základní úkol dát silný impuls k ratifikačnímu procesu Lisabonské smlouvy. Jedná se o smlouvu, která tomuto parlamentu dá větší spolurozhodovaní pravomoci, umožní přijímat rozhodnutí kvalifikovanou většinou v některých naprosto strategických otázkách a to vše v oblastech, kde bude věnována větší pozornost základním právům občanů – mám zde na mysli soudní spolupráci a legální přistěhovalectví. V tomto smyslu jde náš návrh, a my se v nadcházejících měsících pokusíme najít prostor pro interinstitucionální dohodu o řízení přechodného období v několika oblastech – mám tím na mysli například balíček Europol, o kterém se zítra bude hlasovat, a zítra vás tento parlament požádá o závazek, že Rada do šesti měsíců od vstupu smluv v platnost znovu bude konzultovat Parlament ve světle nových právních opatření, která nám tyto smlouvy nabídnouA znovu, pokud jde o společnou imigrační politiku, vás chci požádat o závazek k bezpečnému rámci, protože proti nelegálnímu přistěhovalectví můžeme bojovat jedině při současném vytrvalém, přesvědčeném a důsledném dodržování základních práv, částečně proto, abychom se vyhnuli opakování toho, co se stalo před několika měsíci, kdy se stovky lidí přidržovalo sítí na tuňáky v marném pokusu překročit Středozemní moře a dostat se do Evropy. Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Pane předsedo, dámy a pánové, ze všeho nejdříve bych rád poblahopřál Slovinsku k tomu, že se stalo prvním členským státem, který se ujal předsednictví EU. Jsem přesvědčen, že ostatní členské státy při přípravách na svá předsednictví ze slovinské zkušenosti hodně poučí. Jedním z nejdůležitějších úkolů slovinského předsednictví je podporovat úspěšný proces ratifikace Lisabonské smlouvy. Za sebe mohu říci, že se Lotyšsko chystá ratifikovat Lisabonskou smlouvu v květnu, ještě za slovinského předsednictví. Závazek Slovinska posílit roli EU jako celosvětového lídra v boji s klimatickými změnami a využití obnovitelných energií je třeba přivítat. Klimatické změny a otázky energetiky jsou již několik let ve středu pozornosti veřejnosti i politiků. Je však důležité, aby tato priorita nebyla vyjádřena pouze jako krásný závazek, ale aby se rovněž jako priorita odrazila v rozpočtu EU. S ohledem na skutečnost, že by tento rok měla začít práce na průběžném přezkumu Finanční perspektivy, by bylo vhodné vyslechnout si myšlenky slovinského předsednictví na možné priority rozpočtu EU včetně vyčlenění většího dílu strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti na zvýšení energetické účinnosti a podporu využití obnovitelných energií. Závazek slovinského předsednictví více se věnovat západnímu Balkánu a otázce Kosova je pochopitelný. Názor vyjádřený slovinským premiérem – že bezpečnostní situace v Bosně a Hercegovině je možná horší než v Kosovu – se setkala s rozporuplnými reakcemi. Proto by bylo dobré, kdybychom lépe pochopili stanovisko slovinského předsednictví ke stavu věcí na Balkáně a jeho návrhy na stabilizaci situace. Děkuji za pozornost a přeji slovinskému předsednictví hodně úspěchů v jeho práci. Anne Van Lancker (PSE). – (NL) Úřadující předseda Rady má významnou zodpovědnost za zahájení nového cyklu lisabonského procesu na nadcházejícím jarním summitu. Abych byla upřímná, moje frakce, Skupina sociálních demokratů v Evropském parlamentu, zastává názor, že návrhy, které nám předseda Komise představil v prosinci, jsou neambiciózní. Samozřejmě je pravdou, že předchozí cyklus Lisabonské strategie vytvořil růst a pracovní místa, ale stejně tak je také pravdou, že se nyní od Evropy vyžaduje fungování v kontextu urychlené globalizace a nových hráčů na světové scéně. Proto je skupina socialistů přesvědčena, že Evropa bude schopna nadále hrát svou úlohu pouze tehdy, pokud se maximálně zaměří na udržitelný růst, výzkum a inovace, investice do lidského kapitálu – zkrátka na kvalitu a nikoli na nízké náklady nebo nízké standardy. Rovněž nám je jasné, že se do toho v Evropě musí zapojit všichni. Lisabon nezabránil situaci, kdy je 78 milionů osob ohroženo pádem pod práh chudoby a kdy jsou vytvořená pracovní místa z velké části nejistá a nenabízejí slušný příjem. Proto Lisabon neuspěje bez skutečného posílení sociálního rozměru. A k tomu nestačí jen slova, pane předsedo Komise – musí zaujímat viditelné, čelní místo v pokynech a v ambiciózním sociálním programu. Pane úřadující předsedo Rady, spoléháme se na slovinské předsednictví, že toto na jarním summitu jasně vyjádří. Elmar Brok (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, pane úřadující předsedo Rady, pane předsedo Komise, také já jsem rád, že se Slovinsko ujímá předsednictví v Radě. Byl jsem generální zpravodaj Parlamentu pro kolo rozšíření o 12 zemí a když nyní osobně vidím, že se jedna ze zemí z této skupiny stává zemí předsednickou, velice mě to těší.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Slovinsko je rovněž nejúspěšnějším z nových členských států, je členem schengenského prostoru i eurozóny a prokázalo, že tyto nové země do Evropy velice dobře zapadají. A je třeba říci, že malé země jsou často při předsednictví v Radě nejúspěšnější, protože mu věnují plné nasazení. A proto vám přeji hodně úspěchů. Máte před sebou rozmanitou škálu úkolů. Musíte dohlédnout na ratifikaci životně důležité Lisabonské smlouvy a tuto ratifikaci zajistit, a musíte se již připravovat na realizaci této Smlouvy, což je úkol přinejmenším stejně důležitý. Stojí před vámi obtížná problematika Kosova a máte výjimečnou příležitost nám tuto otázku vyřešit, protože tento region velmi dobře znáte. Je to ovšem také ilustrací toho, že Evropská unie je často v oblasti zahraniční politiky zahnána do kouta a že jsme často vyšachováni Američany a Rusy. Když vidím, že my projednáváme strategie pro Střední Asii a Gazprom zároveň uzavírá smlouvy o dodávkách plynu s Kazachstánem, pak musím konstatovat, že naše vystupování v oblastech, které jsou zásadní pro naši budoucnost, není nijak strategické, a myslím si, že by zde možná bylo záhodno něco zlepšit. Dovolte mi ještě poznámku na závěr. Pocházím ze Severního Porýní – Vestfálska a také já bych byl předsedovi Komise vděčný, kdyby mohl vyjasnit otázku společnosti Nokia. Samozřejmě, že k přesídlování podniků docházet může. Abych to vyjádřil jasně, Německo více než snad jakákoli jiná země velmi těží z výhod evropského vnitřního trhu nebo rozšířeného evropského vnitřního trhu, ale je velmi těžké přesvědčit o tom ty, kterých se to dotýká, jestliže ztrátu jejich pracovních míst usnadnily evropské fondy a nebo pokud na to byly použity nezákonné státní dotace. Proto požadujeme vyjasnění této otázky, protože kdyby se tyto zvěsti opakovaly, koncepce Evropy by tím velmi utrpěla. Ioannis Varvitsiotis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedo, slovinské předsednictví má to štěstí, že navazuje na dvě úspěšné předsednictví před ním. Slovinsko je také prvním z 12 nových členských států, který se ujal předsednictví, a o to je jeho zodpovědnost větší. Program slovinského předsednictví bezpochyby obsahuje významné prvky. Za sebe si ale myslím, že měla být více zdůrazněna snaha dosáhnout většího pochopení a přijetí reformní smlouvy a Charty základních práv u veřejnosti. Slovinské předsednictví podporuje plány na přistoupení západobalkánských států. To je také stanoviskem mé delegace, ale jak nás zkušenost naučila, je třeba pamatovat na to, že předčasné stanovení termínu zahájení přístupových vyjednávání může vést do slepé uličky. Rovněž bychom měli brát velmi vážný ohled na to, že evropské veřejné mínění převážnou většinou vyjadřuje mimořádnou opatrnost, pokud jde o jakékoli další rozšiřování, a je to něco, co nelze opomíjet. Musíme být obzvláště obezřetní v otázce Kosova. Měli bychom si uvědomit, že v regionu probíhá mocenský zápas. Na jedné straně jsou Spojené státy, které usilují o plnou kontrolu nad celou oblastí, na straně druhé pak Rusko, které si chce zachovat kontakt s regionem, s nímž má tradičně a již po staletí zvláštní vztahy. Kosovo je v této hře jako pingpongový míček. Na nedávném summitu nepřijali evropští představitelé rozhodnutí, zda uznají jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova, či nikoli. Doufejme, že všichni zvážíme nebezpečí, která se v jednostranném uznání skrývají, a že budeme jednat mimořádně opatrně, protože neúspěšné manévry by mohly rozpoutat řetězové reakce v širším okolí, což by mohlo mít nepředvídané následky. John Bowis (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, dozvěděl jsem se, že když Slovinsko nedávno otevřelo své hranice, lidé si tam porovnávali poznámky o tom, kolik toho přes hranici propašovali během komunismu, a že to bylo až takové, že se tam postavila maketa zpovědnice, kde byl každý, kdo se vyznal ze svých hříchů, odměněn kávou a koňakem, takže chápu, proč předseda Barroso přispěchal, aby se mohl těchto oslav zúčastnit! Avšak, pane premiére, Vy jste nám na začátku dojemným způsobem představil svou zemi i svou osobní minulost. S hrdostí jste hovořil o Slovinsku a s jistými emocemi jste mluvil o svých zážitcích ve vězeňské cele. Doufám, že stejné emoce vnesete do předsednictví – víru v lidská práva a odhodlání k tomu, aby i Evropa byla zdrojem hrdosti. Jsou dvě oblasti, na které bych Vás rád při tomto úkolu upozornil. Jednou z nich je naše životní prostředí, protože ruku v ruce s lidskými právy a Lisabonskou agendou jde čisté životní prostředí, zdravé životní prostředí a samozřejmě zdraví lidé. Po Bali, kde se hlavně hodně mluvilo, se musí řešení otázky životního prostředí posunout dále. Nyní potřebujeme konkrétní kroky. Skutečné kroky, kroky reálné, a ty musí započít příští týden s naším balíčkem opatření proti klimatickým změnám.

27

28

CS

Debates of the European Parliament

Pokud jde o zdravotnictví, potřebujeme právní jistotu, pokud jde o přeshraniční zdravotní péči. Jestliže tuto otázku dobře zvládneme, bude to skvělá nová příležitost pro evropské občany, evropské pacienty. Vyčkávali jsme a vše se zpozdilo. Nyní již čekat nemůžeme. Musíme zajistit, aby se to uvedlo do pohybu, a já Vás o to prosím. Pokud to neuděláme, nedělat nic možností není. Alternativou bude, že právníci budou nadále politiku tvořit za nás. Za třetí Vás žádám, abyste se zejména zaměřili na duševní zdraví. Pokud bych měl Slovinsko za něco kritizovat, jedná se o pomalost při přijímání legislativy o duševním zdraví. Nyní po Zelené knize máte příležitost stát se v oblasti otázky duševního zdraví lídry, a já doufám, že se této šance zhostíte. Jste malá země, hrdá země, a malé země Evropské unie jsou obvykle nejlepšími předsednickými zeměmi Evropské unie. Přeji Vám k tomu hodně úspěchů. Pevně věřím, že až bude Slovinsko pod Vaším vedením za šest měsíců končit, podloží svou hrdost dosaženými úspěchy a splněnými úkoly. Předsedající. − Nyní zbývá 10 minut na postup zvednuté ruky, každý má maximálně minutu. Romana Jordan Cizelj (PPE-DE). – (SL) Množství přání úspěchu vyjádřených Slovinsku jakožto prvnímu z nových členských států, který se ujímá předsednictví v Radě, znamená, že činnost Slovinska bude přitahovat zvláštní pozornost. Očekávání jsou vysoká a stejně vysoká je zodpovědnost. Lidé mimo politické instituce v nových členských státech si často myslí, že Unie je vedena jen hrstkou velkých států. Zde má Slovinsko výjimečnou příležitost dokázat, že se Unie skládá z 27 států, které jsou společně zodpovědné za utváření společné politiky. Doufám, že se Slovinsko při provádění priorit a programu převzatého od předchůdců výrazně zaměří na soudržnost a snížení rozdílů v Evropě. V této krátké minutě se chci ještě zmínit o klimatických změnách a energetické politice, protože si Evropa stanovila mimořádně ambiciózní cíle pro směřování ke společnosti s nízkými emisemi CO2. A přesně to je důležité: společnost s nízkými emisemi CO2. Byla bych ráda, kdyby Slovinsko předložilo konkrétní návrhy a projekty a dosáhlo v této oblasti výsledků. Genowefa Grabowska (PSE). – (PL) Vážený pane předsedo, před slovinským předsednictvím stojí mnoho ambiciózních úkolů. Především se jedná o ratifikaci Smlouvy. Budete strážcem ratifikace, budete mít celý proces v rukou. Proto mám na vás žádost, myslete prosím na ty země, které nepřijaly Chartu základních svobod, země které dojednaly doložku o neúčasti. Neúčast Polska a Velké Británie je skutečností, ale jsem si jistá, že si tyto dvě země uvědomí, že udělaly chybu, a budou chtít Chartu přijmout. Budou chtít občanům Chartu nabídnout. Musí jim být v tomto ohledu poskytnuta pomoc, a já vás tedy vyzývám, abyste upravili zjednodušený postup návratu, postup, který bude snadný a rychlý, jehož předmětem bude účast a nebude vyžadovat další ratifikace. Pane premiére, úspěch předsednictví obvykle bývá nepřímo úměrný velikosti země. Doufám, že tuto zásadu potvrdíte. Mojca Drčar Murko (ALDE). – (SL) Pane premiére, vítám slova, která jste dnes věnoval lidským právům. Jako liberální poslankyně ze Slovinska a bývalá novinářka jsem toho názoru, že nejdůležitějšími lidskými právy je svoboda vyjádření a svoboda tisku. Z tohoto důvodu bych ráda využila této slavnostní příležitosti k tomu, abych zdůraznila obrovskou závažnost petice, jejímž prostřednictvím čtvrtina slovinských novinářů protestuje proti skrytému a otevřenému nátlaku, který je na ně vyvíjen. Veřejná diskreditace signatářů použitím jejich výroků mimo kontext s úmyslem zobrazit je jako nedůvěryhodné osoby je nehorázností. Dle mého názoru je povinností předsednictví Evropské unie zajistit, aby se jeho zástupci obsahem tvrzení a důkazů v petici zabývali. Adamos Adamou (GUE/NGL). – (EL) Pane předsedo, naše největší znepokojení týkající se návrhů na řešení Kosova souvisí s pokusem dát jednostrannému vyhlášení nezávislosti legalitu, což by mělo výrazné důsledky z hlediska mezinárodního práva. Uznání kosovské nezávislosti mimo rámec Organizace spojených národů prostřednictvím jednostranného vyhlášení by představovalo nebezpečný vývoj a mohlo by i vést k dalšímu krveprolití a nové změně hranic. Jsme přesvědčeni, že jako naprosto jednoznačné porušení mezinárodního práva by to také bylo použito v dalších konfliktních situacích jakožto metoda řešení sporů. Totéž by se mohlo stát v případě členských států EU, jako je Kypr.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Situace v Kosovu je pokračováním a výsledkem intervencionistických politik a je to problém, který lze vyřešit pouze v rámci OSN a stávajícího mezinárodního práva, bez intervence zvenku a bez porušení zásad samotné charty OSN. Dopad jednostranně přijatých opatření dnes sledujeme v Iráku. Mír lze zajistit jen prostřednictvím legálních a dojednaných politických řešení. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, připojuji se ke svým kolegům a rovněž zde dnes vítám pana premiéra. Vážený pane úřadující předsedo, za 20 let jste prošel neuvěřitelnou cestou – ze strádajícího vězně jste se stal premiérem Republiky Slovinsko a dále úřadujícím předsedou Evropské rady, a jak říkáte, jste nyní členem EU, NATO, eurozóny a schengenského prostoru. Je pravda, že současná situace na Balkáně je nedořešená záležitost – mír v tomto regionu je pro nás velice důležitý. Děkuji Vám zejména za citlivý přístup k nastávajícímu irskému referendu potřebnému k ratifikaci Lisabonské smlouvy. Možná bych k našemu sloganu pro referendum měla dodat Vaše slova, která jste pronesl na závěr svého příspěvku: „Záleží mi na Evropě, protože Evropě záleží na mně“. Pro irské referendum není žádný lepší slogan! Nic nemůžeme považovat za samozřejmost – bude těžké dostát slibům -, ale věřte mi, strana Fine Gael, kterou zde zastupuji, náš předseda a všichni členové Evropského parlamentu vynaložíme veškeré úsilí, abychom pro referendum o Lisabonské smlouvě v Irsku zajistili pozitivní výsledek. Děkuji za pozornost a těšíme se, že Vám během Vašeho předsednictví tento závazek splníme.. Alexander Stubb (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, jako Fin jsem velký fanoušek skoků na lyžích, a abych použil alegorii, panu premiérovi bych řekl, že úkol slovinského předsednictví je jako hora Planica, nástroje, které máte, jsou jako lyže Elan, a doufám, že budete mít stejně silnou vůli jako Primož Peterka. Myslím si, že to bude úspěšné předsednictví ze tří důvodů: za prvé jste se mimořádně dobře připravili, za druhé, a to jsme slyšeli ve Vašem dnešním projevu, jste mimořádně pokorní, a za třetí máte podnikatelského ducha. To je recept na úspěch. Máte tři velké úkoly. Splníte-li je během svého předsednictví, myslím si, že Vaše předsednictví bude úspěch. Prvním je Smlouva: povede-li se Vám zajistit bezproblémovou ratifikaci u mnoha členských států, bude to skvělé. Druhým je energetický balíček: pokud odvedete alespoň část práce v této oblasti, bude to skvělé. A pokud navíc dosáhnete cílů spojených s Kosovem, bude předsednictví úspěšné. Myslím si, že slovinské předsednictví bude jedno z nejlepších za dlouhou dobu. Hodně štěstí! Tunne Kelam (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, Slovinsko je prvním členským státem, který se nyní po útrapách pod nadvládou komunistické totality ujímá vedení nad celou Evropou. Proto je, pane premiére, Vaší historickou výzvou a šancí ujmout se rovněž vůdčí role při podpoře integrace různých historických zkušeností a vytvořit jednotné a vyvážené vnímání naší historie jakožto společné historie Evropy. Myslím si, že Vy a my všichni musíme mít víru v to, že masové vraždy, které se během komunismu odehrály, se již nebudou opakovat. To zajistíme pouze tehdy, pokud po celé Evropě rozšíříme tentýž morální a politický verdikt o totalitním komunismu, jaký jsme rozšířili o nacismu. Předsedající. − Hlásí se dva další řečníci, oba ze Skupiny Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, což byla frakce, která byla nejhlasitějším odpůrcem systému zvednuté ruky. V tomto ohledu je zajímavé sledovat, kdo tento systém nejvíce využívá. Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Pane předsedo, nejprve bych ráda z celého srdce poblahopřála Slovinsku a popřála mu do předsednictví vše nejlepší. Pane Janezi Janšo, můj kolega již vznesl otázku týkající se vašeho výroku, že bezpečnostní situace v Bosně je horší než v Kosovu. Chci se ubezpečit, že tuto otázku skutečně zodpovíte. Ptám se tedy znovu: na čem toto tvrzení zakládáte? Protože to jednoduše není pravda. Tímto výrokem jste prokázal nejen nedostatek informovanosti, ale také nedostatek diplomatičnosti. Kdyby situace v Bosně byla tak komplikovaná a horší než v Kosovu, bylo by vaše tvrzení bylo přímo nebezpečné. Očekávám tedy odpověď. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedo, máme různé projekty, které jsou pro nás velice důležité, včetně projektu „Výzkum v oblasti malých a středně velkých podniků“. Chci požádat o to, abyste se v závěrech Rady

29

30

CS

Debates of the European Parliament

důrazně zaměřili na to, abychom byli schopni dokončit to v prvním čtení, protože si myslím, že to je pro naše malé a střední podniky naléhavá záležitost. Druhou věcí je to, že by ústředním bodem našich diskusí měla být energetická účinnost výroby a spotřeby. V této oblasti lze vytvořit vysoký počet pracovních míst. Lisabonský program pro nová pracovní místa a zaměstnanost je pro nás všechny velmi důležitý. Janez Janša, Úřadující předseda. − (SL) Dámy a pánové, děkuji vám za rozpravu, za otázky, za návrhy a za náměty s tak živým a zajímavým obsahem. Mnoho z toho, co zde zaznělo, rádi v příštích šesti měsících zohledníme. Potěšila mě vaše podpora našich priorit a zejména mě dojal citát ze slovinské národní hymny z úst nikoli jednoho z mých slovinských kolegů, ale kolegy z Francie, a také zmínky o slovinských výrobcích, jako jsou například lyže Elan a podobně. Stručně řečeno jsem si rozpravu z radostí vyslechl a rád odpovím na některé otázky. Bohužel mi čas neumožní, abych odpověděl na všechny. Ratifikace Lisabonské smlouvy je rozhodně jednou z klíčových politických priorit Evropské unie pro rok 2008. Důležitost Smlouvy jsme si uvědomovali zejména v období před jejím podpisem. V té době všichni hovořili o krizi. Nyní po podpisu smlouvy je tato otázka nadále stejně důležitá, protože Smlouva ještě nebyla ratifikována, a zde leží naše odpovědnost. Přesněji řečeno se jedná o konkrétní zodpovědnost každého ze členských států k provedení ratifikace v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátní ústavě nebo právní úpravě. Mělo by to být uskutečněno pokud možno v rámci dojednané lhůty. Nepřejeme si zasahovat do vnitřních záležitostí žádné země, a to ani jakožto členský stát, ani jakožto stát, který má na těchto šest měsíců předsednictví. Zejména některé konkrétní členské státy si některé z těchto výroků špatně vyložily. Nikdy jsme netvrdili nic jiného a vždy jsme vyzývali k solidaritě při diskusi o citlivých otázkách, které by mohly ovlivnit ratifikační proces v těch členských státech, v nichž by toto téma mohlo být až kontroverzním. Pokrok Evropské unie nezačíná se slovinským předsednictvím a jsme přesvědčeni, že ve všech oblastech bude pokračovat. Stanovené priority nebyly zmíněny v žádném konkrétním pořadí v tom smyslu, že bychom snad chtěli nejprve dokončit jednu prioritu a pak teprve začít s následující. Pokusíme se toho zvládnout co nejvíce ve všech oblastech označených za prioritní, ale i v ostatních oblastech. Těší mě, že předseda Evropské komise se poněkud konkrétněji vyjádřil k bodům, na které mi už nezbýval čas. Je jasné, že balíček opatření pro energetiku a životní prostředí bude jednou ze základních výzev na příštích šest měsíců i na celý letošní rok. Musíme v praxi prokázat, že jsme cíle, které jsme si loni v březnu vytyčili, mysleli vážně. Ještě jednou bych rád zdůraznil, že nemám pochyb o tom, že jediným základem prosperity je zdravý hospodářský růst. To rozhodně musí být prioritou. Lisabonská strategie o tom hovoří jasně a já bych rád zdůraznil, že zde to celé nekončí. Od tohoto bodu se také odvíjí otázka sociální spravedlnosti, která je stejně tak důležitá. Musíme si však uvědomit, že než se budeme moci spravedlivě dělit, budeme muset nejprve něco vytvořit. Pokud jde o nejčastěji se vyskytující téma otázek, tedy situaci na západním Balkáně, rád bych odpověděl na některé velmi konkrétní otázky, v první řadě na ty, které se týkají právních základů řešení tohoto problému. Nechtěli bychom, aby Evropská unie zahajovala dlouhou diskusi o právních základech a o tom, který z nich je silnější a který slabší, když už jsme dospěli na konec dlouhého hledání společného řešení. Evropa v žádném případě nemusí být v této otázce rozdělena pouze proto, že se na ní neshodnou ostatní subjekty. Jednota Evropské unie při řešení tohoto problému bude jednou z našich priorit. Chtěl bych vám připomenout, že podobná otázka a diskuse o právních základech vedly v 90. letech minulého století k tomu, že více než 100 tisíc lidí v Bosně a Hercegovině přišlo o život a milion osob bylo přesídleno. Je těžké vrátit čas zpět, ale můžeme si z toho vzít ponaučení. Nikdy nebylo řečeno, že Bosna a Hercegovina je větší bezpečnostní problém než Kosovo. Řečeno však bylo to, že v některých aspektech to je velmi vážný problém, například pokud jde o návrat uprchlíků. V Bosně a Hercegovině je stále mnoho uprchlíků, kteří se dosud nemohli vrátit do svých domovů. Naplánovalo se už mnoho věcí, které je potřeba v této zemi udělat, ale nebude je možno realizovat, dokud se uprchlíci nevrátí do svých domovů. Je to jedna z výzev, před kterými stojíme, a obávám se, že některé věci, které o tom byly řečeny, byly nesprávně vyloženy. A proto, dámy a pánové, pane předsedo Parlamentu, pane předsedo Komise, jsou představené priority naší společnou výzvou. Těší mě vaše podpora pro jejich společnou realizaci. Ještě jednou bych chtěl zdůraznit

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

důležitost spolupráce a synergie, které můžeme dosáhnout společnou účastí všech tří klíčových institucí Evropské unie – Evropského parlamentu, Evropské komise a samozřejmě Rady. Uděláme vše, co bude v našich silách, aby tato synergie byla co největší. Těším se na mnoho návštěv zde u vás během slovinského předsednictví a na plodné, a jak už jsme viděli, velmi živé diskuse s vámi. (Potlesk) Předsedající. − Pane úřadující předsedo Rady, upřímně vám děkuji za výstižný úvod do programu pro slovinské předsednictví. Všechny příspěvky do rozpravy ze strany zodpovědných předsedů politických skupin a dalších poslanců ve mně vyvolaly dojem, že můžete počítat s obrovskou a bezvýhradnou podporou Evropského parlamentu. Jménem nás všech Vám upřímně přeji hodně úspěchů ve Vaší práci. José Manuel Barroso, Předseda Komise. − Pane předsedo, děkuji Vám za tuto velmi zajímavou diskusi, ve které se podle mého názoru projevil široký konsensus na podporu priorit představených slovinským předsednictvím. Během svého úvodního projevu jsem zdůraznil některé priority naší práce pro těchto šest měsíců – nemohl jsem se podrobně zaobírat všemi aspekty. Prioritou je ratifikace Lisabonské smlouvy, nový cyklus Lisabonské strategie a rovněž náš balíček opatření pro energetiku a změny klimatu. Konkrétně u tohoto bodu mne velice povzbudila podpora, kterou mnozí z vás naší práci v této oblasti vyjádřili. Nyní je velice důležité, abychom svým závazkům dostáli. Hlavy států a vlád se dohodli na ambiciózních cílích – snížení emisí skleníkových plynů o 20 % a 20% podíl obnovitelných energií. Nelze si stanovit cíle a potom si nezajistit prostředky, jak tyto cíle splnit. Je to věc důslednosti a důvěryhodnosti, a mne velice povzbudila podpora, která zde dnes z této rozpravy vyplynula. Jen bych rád zodpověděl jednu otázku, kterou nadnesli pan Schulz, pan Lambsdorff a pan Brok, pokud jde o specifický problém, o kterém se dnes hovoří v Německu – otázku možnosti financování přesídlení firmy v rámci Evropy. Můžu vám říci, že rumunský operační program pro konkurenceschopnost obsahuje zvláštní doložku, která zakazuje použití strukturálních fondů na spolufinancování delokalizace. Evropská komise nedostala žádný projekt, který by s touto otázkou souvisel, takže Komise může potvrdit, že v tomto přesídlování nejsou zapojeny žádné evropské prostředky financování regionálního rozvoje. Samozřejmě zastáváme názor, že používat zdroje z fondů Evropské unie na financování přesídlení v rámci Evropské Unie by bylo nepřijatelné. (Potlesk) Zároveň je pravdou, že Evropská unie prostřednictvím programu PHARE provozuje v Rumunsku průmyslový park, v němž nyní investuje několik firem. Je to důležitá záležitost a já bych na tuto diskusi a na to, jak nezbytné je zaujmout v této debatě zodpovědnost, rád upozornil přítomné kolegy, zejména naše německé přátele. Mezi delokalizací mimo Evropskou unii a přesídlením v rámci Evropy je nutno rozlišovat. Jestliže investice plynou z Finska do Německa, můžou plynout rovněž z Německa do Rumunska. Řekněme si to na rovinu. Musíme si jasně uvědomit, že se nejedná o delokalizaci mimo Evropskou unii. Jak si jistě vzpomínáte, Komise a já jsme navrhli zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci, který již funguje právě v případech, kdy by delokalizace mimo Evropskou unii mohla mít dopad na některá pracovní místa. Je také velmi důležité, aby evropští vůdčí činitelé na všech úrovních Evropské unie – v Komisi, v Evropském parlamentu, ale také na úrovni vnitrostátní – měli odvahu vysvětlovat výhody rozšíření. (Potlesk) Německo je zemí, které nyní více vyváží do nových členských států. Rozšíření Evropské unie vytváří pracovní místa i v Německu. Německé podniky také v nových členských státech hodně investují. Z evropského pohledu je tedy velice důležité, abychom všichni dokázali vysvětlit, že Evropská unie není výhodná jen pro nové členské státy, ale je také příležitostí pro Evropskou unii jako takovou. (Potlesk) Zároveň souhlasím s tím, že musíme dohlédnout na to, aby žádné prostředky ze Strukturálních fondů nebyly používány na financování konkrétní delokalizace firmy. Jednalo by se o nespravedlivou soutěž. Vyzývám ale všechny, kdo smýšlí proevropsky, aby zvedli svůj hlas a tuto rozšířenou Evropu bránili, a aby využívali výhod, které nám všem z této dynamičtější Evropy, kterou dnes můžeme budovat, ve všech nových členských státech plynou.

31

32

CS

Debates of the European Parliament

(Potlesk) Předsedající. − Pane předsedo Komise, děkuji mnohokrát za toto vyjádření. Slovinskému předsednictví přejeme hodně úspěchů. Nyní se společně odebereme na tiskovou konferenci. Zde pak proběhne hlasování. Děkuji vám za velmi intenzivní a kvalitní rozpravu. Písemná prohlášení (článek 142) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Vážený pane premiére Janezi Janšo, blahopřeji Vám za Váš projev před Evropským parlamentem. Jste první předseda Evropské rady, který stojí v čele jednoho z národů, jež se osvobodily od komunistické nadvlády a v roce 2004 přistoupily k Evropské unii. Je to pro vás, pro váš lid i vaši státní správu, velká výzva. Není však malých ani velkých zemí, jsou jen země dobré a špatné. Vaše hospodářské výsledky, vaše nedávné splnění požadavků pro vstup do eurozóny a prosperita vašich obyvatel z vás činí příklad, jímž by se měla inspirovat celá řada zemí, od nichž se učí ostatní. Ukončíte „trojku“, kterou zahájilo Německo a posléze převzalo Portugalsko, a položíte základ úspěchu předsednictví následující „trojky“ – Francie, České republiky a Švédska. Když píši tyto řádky, nemohu nevzpomenout také na Kosovo, vaše bratry ze západního Balkánu a jejich evropskou budoucnost. Alessandro Battilocchio (PSE), písemně. – (IT) Děkuji, pane předsedo. Slovinské předsednictví začíná v době, kdy v Evropě opět začínáme pociťovat náznak mírného optimismu, pokud jde o budoucnost EU. Po několika letech zmatení a nejistoty skutečně nastal čas na to, aby projekt EU 27 rozepjal křídla. Ještě jednou bych rád požádal úřadující předsednictví, aby se zamyslelo nad jednou konkrétní otázkou, a to jsou dvě místa zasedání Evropského parlamentu. Nyní, kdy neustále žádáme občany svých jednotlivých zemí, aby přinášeli oběti, vyšleme skutečně silný signál, soustředíme-li veškerou svou práci do Bruselu. Náklady v podobě finančních prostředků a organizačních obtíží, které musí Evropa kvůli tomuto přesunu místa zasedání měsíc co měsíc vynakládat, se v očích občanů stávají skutečně nepřijatelnými, protože občané nechápou důvody tak absurdní situace. Sídlo ve Štrasburku, který je samozřejmě nádherným městem, by mohlo být využito k jiným prestižním účelům v rámci činností EU. Jděme dobrým příkladem a přejděme v této oblasti od slov k činům. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Jak jasně vyplynulo z rozpravy a jak je výslovně stanoveno v programu, slovinské předsednictví se bude úzce držet programu německého předsednictví a jeho prioritou bude ratifikace Lisabonské smlouvy. Víme, že politické špičky všech členských států chtějí, aby byla Smlouva ratifikována do voleb v roce 2009. Proto vyvíjejí silný tlak na to, aby nedošlo k referendům, kromě Irska, kde to vyžaduje ústava, a tak jasně vyjadřují svůj postoj k demokracii a přibližování k občanům – jen aby nehrozilo žádné nebezpečí, že občané budou hlasovat proti jejich názorům a zájmům. Další hlavní prioritou je zřejmě to, co nazývají „druhým cyklem Lisabonské strategie“ v zájmu zvýšení liberalizace a útoků na veřejné služby a sociální a pracovní práva. Rovněž se obáváme, že situace, která se vyvíjí v Kosovu, bude větší hrozbou pro mír a rozvoj Evropy, pokud dojde k jednostrannému vyhlášení nezávislosti. Vedle toho však zůstávají bez řešení závažné sociální problémy s nezaměstnaností, nejistým zaměstnáním, chudobou a vzrůstajícími sociálními a územními nerovnostmi. Budeme nadále bojovat za odklon od těchto neoliberálních politik a za novou Evropu sociální spravedlnosti, míru a sociálního pokroku. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Se slovinským předsednictvím v Radě začíná třetí dějství frašky zrežírované silami podporujícími federalistickou, neoliberální a militaristickou integraci Evropy, ve které EU s Německem v čele zavádí smlouvu, která byla už dříve zamítnuta, a vyhýbá se pořádání vnitrostátních referend. Říkají, že pořádat referenda není potřeba z následujících důvodů: - protože v každé zemi panuje „široký konsensus“ ohledně toho, co Smlouva přináší, zejména v národních parlamentech. Jedním z největších ponaučení z referend ve Francii a v Nizozemsku ale snad bylo to, že odhalila hluboký rozpor mezi vůlí lidu a „parlamentních většin“. - protože ratifikace parlamentní cestou je stejně legitimní a demokratická jako ratifikace referendem. Jak bychom tedy měli chápat tvrzení, že uspořádání referenda v Portugalsku by zvýšilo riziko toho, že Smlouva

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

nevstoupí v platnost? Oni se bojí toho, že se výsledek referenda bude lišit od toho, co chtějí, a tak referendum raději neuspořádají. - protože Smlouva přináší něco jiného než to, co bylo dříve zamítnuto, a došlo v ní k „podstatným změnám“. Ale neříkají, o jaké změny jde. Netvrdí však sami zastánci Smlouvy, že je podstata stejná? Přečtěte si výroky Giscarda d’Estainga. Vede je k tomu strach… Małgorzata Handzlik (PPE-DE), písemně. – (PL) Program Slovinského předsednictví splňuje veškeré požadavky člověka, kterého zajímá ekonomie a který je přesvědčen, že dobrá kondice hospodářství je jedním z klíčů k úspěchu Unie. V programu předsednictví jsem nalezla mnoho důležitých odkazů na Lisabonskou strategii a na roli vnitřního trhu v procesu posilování EU na mezinárodní scéně. Unie 21. století by se měla soustředit na vzdělávání a školení. Vzdělaná společnost má vysoký potenciál a ten se potom musí uplatnit v ekonomice, která je založena zejména na prosperujících malých a středně velkých podnicích, jejichž zakládání je snadné bez zbytečných formalit a výdajů. Tyto podniky musí mít přístup k dobře vyškoleným zaměstnancům a k zdrojům výzkumu, k novým technologiím a podobně. Předsednictví této oblasti věnuje hodně pozornosti. Prohlášení předsednictví, že se zapojí do odstraňování překážek a soustředí se na lepší tvorbu právní úpravy, vysílá směrem k podnikům důležitý signál. Je dobře známo, že není nic horšího než špatná legislativa. Dle mého názoru je obzvláště důležité provázat iniciativu k odstranění administrativních překážek pro podniky s otevřením nových cest pro nové technologie. Předsednictví bude myslet také na spotřebitele – zájmy spotřebitelů jsou stejně důležité jako zájmy podnikatelské sféry a měly by být zastupovány a chráněny stejným způsobem. Program předsednictví je velmi ambiciózní, ale zároveň jasně vymezuje priority, a já s těmito prioritami souhlasím. Nezbývá mi než vám poblahopřát a popřát vám hodně úspěchů. Gábor Harangozó (PSE), písemně. – (HU) Než začnu, chtěl bych přivítat ambiciózní program slovinského předsednictví, který přistupuje k řešení důležité soudržnosti na západním Balkáně jako k přední otázce pro celou EU. Podle výroční zprávy Komise za rok 2006 bylo přistoupení z roku 2004 velkým úspěchem pro staré i nové členské státy, avšak klíčovým faktorem tohoto úspěchu byla bezproblémově nastavená organizace tohoto procesu. V současné době se musí EU postavit novým výzvám, které vyžadují větší úsilí. Maximální podpora slovinskému předsednictví při plnění veškerých priorit jeho programu je zásadní pro správné uchopení těchto záležitostí včetně vytvoření předpokladů pro přistoupení Chorvatska a Turecka. Základním zájmem EU je podpora reformních procesů na západním Balkáně a vyřešení situace v Kosovu v rámci evropské perspektivy tak, aby to bylo přijatelné pro každého. Rozšíření je strategickým a bezpečnostně-politickým zájmem EU a vyžaduje účinnou rozvojovou politiku a partnerskou spolupráci. Nadále je rovněž potřeba klást důraz na řešení programů pro západní Balkán, jejichž účelem je snížit rozdíly ve stupni rozvoje a posílit sociální, ekonomickou a regionální soudržnost. Zásadním faktorem pro zajištění rovnováhy mezi rostoucí konkurenceschopností a soudržností a pro podporu rozvoje západního Balkánu je podnícení investic do lidských zdrojů a povzbuzení rozvoje znalostní, tvůrčí společnosti. V souladu se zásadou evropské solidarity je nutno vyvinout úsilí k odstranění chudoby a zaručení „přímé pomoci“ rovněž pro země západního Balkánu. Naší společnou povinností je podpořit program slovinského předsednictví, abychom splnili hlavní cíle Unie. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. – (PL) Všechny země, které do Evropské unie vstoupily od roku 2004, jsou hrdé na to, že jedna z nich – Slovinsko – se ujímá předsednictví. Vítáme prohlášení nového předsednictví i první kroky, které podniklo. Priority na první polovinu roku 2008 jsou do značné míry důkazem, že se pokračuje v práci započaté předchůdci Slovinska, zejména pokud jde o oživení Lisabonského

33

34

CS

Debates of the European Parliament

programu, ratifikaci Smlouvy a činnost v rámci boje proti klimatickým změnám. Návaznost práce je v Evropské unii vzhledem k půlročním cyklům předsednictví žádoucí. Odhlédneme-li od deklarovaných priorit, Slovinsko je z důvodu své geografické polohy i historie považováno za zemi s vazbami na Balkán. To přináší jak příležitosti k dalšímu rozšíření Unie, tak i, a to především, závažné problémy týkající se nezávislosti Kosova. Pochopení tohoto problému je jasným trumfem, který teď předsednictví drží v rukou. Rovněž doufáme, že země, která prošla namáhavou transformací a adaptací na standardy EU, pochopí, jaké mají nové členské státy problémy s nepřiměřenými povinnostmi v oblasti obnovitelných energií a emisí skleníkových plynů. Je nutno najít rovnováhu mezi ochranou přírodního prostředí a potřebou zachovat konkurenceschopnost evropského hospodářství z globálního hlediska. Přeji vám hodně úspěchů a děkuji vám za pozornost. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Začátek roku 2008 – Evropského roku mezikulturního dialogu: Společně v rozmanitosti je pro EU významným obdobím. Umocňuje ho hlavně skutečnost, že v jeho prvním pololetí bude předsednické místo poprvé patřit novému členskému státu, Slovinsku. Čtyři prioritní oblasti s důrazem na uplatnění nového lisabonského cyklu pro růst a zaměstnanost, energetiku, klimatické změny a vztahy se západním Balkánem mohou přispět k součinnosti Evropy. Slovinsko má šanci stát se strůjcem světové vůdčí pozice EU v boji proti globálnímu oteplování. Na Slovensku je nyní horkým tématem přijetí eura. O přijetí Slovenska do eurozóny se bude rozhodovat právě v době slovinského předsednictví Evropské unie. Slovinsko je příkladem pro Slovensko, protože jako první ze zemí EU-10 a jako třináctý člen ze všech členských států zavedlo euro už v roce 2007. Z mnohých slovinských zkušeností se může Slovensko poučit a využít jich při vlastní přípravě na zavedení eura. Očekávám, že Slovensko učiní vše pro to, aby bylo rozhodnutí o zavedení eura na Slovensku v plánovaném termínu 1. ledna 2009 kladné. Přeji slovinskému předsednictví, aby svou činností dokázalo přesvědčit 500 milionů evropských občanů, že i malá země s 2 miliony obyvatel je schopná úspěšně vést EU během svého šestiměsíčního předsednictví. Věřím, že odhodlání k úspěchu se Slovinsku podaří naplnit. Margie Sudre (PPE-DE), písemně. – (FR) Ráda bych slovinskému předsednictví, které je formou potvrzení sjednocení Evropy rozdělené studenou válkou, vyjádřila co nejsrdečnější přání úspěchu. Slovinsko, které spolupracovalo s Německem a Portugalskem na tvorbě osmnáctiměsíčního programu předsednictví, uzavírá cyklus předsednictví, jenž se vyznačuje úspěchem institucionální obnovy a velkou zodpovědností během procesu ratifikace Lisabonské smlouvy. Je to významná výzva, k jejímuž plnění musíme všichni přispět, každý z nás v našich jednotlivých členských státech, aby nadcházející francouzské předsednictví mohlo s konečnou platností před evropskými volbami v roce 2009 zavést nový společný základ. Slovinské předsednictví rovněž musí pokračovat v Lisabonské strategii a doplnit ji tak, aby reagovala na problémy, kterým Evropa musí čelit v oblasti energetiky a klimatu, růstu a zaměstnanosti. Upřímně doufám, že se slovinskému předsednictví podaří zaručit mír a stabilitu na západním Balkáně a započít vznik nového jednotného přístupu Unie k otázce konečného statusu Kosova, tak aby rok 2008, Evropský rok mezikulturního dialogu, mohl být skutečně příležitostí, aby všichni Evropané stvrdili své hodnoty tolerance a vzájemného porozumění. Csaba Sándor Tabajdi (PSE), písemně. – (HU) Je historicky významnou událostí, že členský stát, který do Unie vstoupil v roce 2004, stanul v prvním pololetí roku 2008 v jejím čele. Jedná se o výrazný krok kupředu, díky němuž nedávno přistoupivší země zaujímají své zasloužené místo u unijního stolu. Při prvním předsednictví jednoho z nových členských států jde o mnoho a Slovinsko vede Unii v klíčovém období. K nejdůležitějším povinnostem slovinského předsednictví patří pomoc s ratifikačním procesem Lisabonské smlouvy, dynamické odstartování nového tříletého cyklu Lisabonské strategie a pokračující práce na integrované politice energetiky a ochrany klimatu. Slovinské předsednictví přistupuje k integraci západního Balkánu, zejména k otázce budoucího statusu Kosova, jako k prioritě. Cit Slovinska pro tento region a jeho znalost oblasti by mohly komplikovaný

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

organizační proces trochu usnadnit a podpořit zachování jednoty dosažené Evropskou radou v prosinci 2007 s ohledem na mise, jež mají být vyslány do Kosova. V březnu za slovinského předsednictví předloží Evropská komise návrh právní úpravy pro kontrolu stavu Společné zemědělské politiky, která bude začátkem komplexních koncepčních a finančních reforem SZP. Předsednictví rovněž bude klást důraz na programy v souvislosti s Evropským rokem mezikulturního dialogu 2008. Držíme našim slovinským přátelům palce, aby bylo jejich předsednictví úspěšné. Jsem si jist, že slovinské politiky a diplomacie s úspěchem vyřeší obtížné úkoly a že můžeme být jakožto nový členský stát na svého souseda pyšní. PŘEDSEDAJÍCÍ: Diana WALLIS Místopředsedkyně

3. Pořad jednání Předsedající. − Než začneme, máme tu informaci týkající se rozprav na dnešní odpoledne. Ráda bych navrhla, abychom přesunuli zprávu Díaz de Mera García Consuegra o EUROPOLu do druhého bodu pořadu jednání a zařadili ho tedy před vyjádření Rady a Komise k situaci v Pákistánu. Program dnešního odpoledne by tedy vypadal následovně: od 15:00 do 18:00: nejprve vyjádření Rady a Komise k situaci v Keni, potom zpráva Díaz de Mera García Consuegra o EUROPOLu, potom vyjádření Rady a Komise k situaci v Pákistánu. Potom bychom v 18:00 dle obvyklého pořadu jednání přešli k otázkám na Radu. Jsou k tomu nějaké poznámky? Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Paní předsedající, pro jednou se shodneme, ale byl bych rád, aby Komise vzala na vědomí, že pořad jednání stanoví Parlament a přání jednotlivých komisařů můžeme vyhovět jen za výjimečných okolností. Dnes s tím souhlasíme, ale je to skutečně výjimečně. Předsedající. − Děkuji za tuto připomínku, pane Swobodo, samozřejmě se jedná o výjimku. Děkuji však sněmovně za souhlas. (Parlament žádosti vyhověl)

4. Hlasování Předsedající. − Dalším bodem na pořadu jednání je hlasování. (Výsledky a další podrobnosti o hlasování: viz zápis z jednání)

4.1. (A6-0508/2007, Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf) Opatření využívající aplikace dálkového průzkumu zavedené v rámci SZP (hlasování) 4.2. (A6-0504/2007, Kurt Lechner) Spotřebitelský úvěr (hlasování) - Před hlasováním: Meglena Kuneva, členka Komise. − Paní předsedající, ráda bych využila této příležitosti k vysvětlení nejasnosti, která vyvstala při včerejší rozpravě ohledně návrhu směrnice o spotřebitelských úvěrech. Nejasnost se týkala článku 8 o povinnosti posuzovat bonitu spotřebitelů. Pozměňovací návrhy 46 a 45 počítají s tím, že členské státy, jejichž právní úprava vyžaduje, aby věřitelé posuzovali bonitu spotřebitelů na základě náhledu do příslušné databáze, tento požadavek budou moci zachovat. Osobně to chápu tak, že sankce, které tato vnitrostátní právní úprava věřiteli ukládá při nesplnění těchto požadavků, by rovněž mohly být zachovány. Kurt Lechner, zpravodaj. − (DE) Paní předsedající, protože o tomto pokynu debatujeme v institucích už šest let, rád bych se k tomu stručně vyjádřil. Předně bych rád řekl, že by to nemělo být bráno jako kritika a že toto dlouhé období ukazuje, jak se evropští zákonodárci tímto složitým tématem velmi seriózně zabývali a

35

36

CS

Debates of the European Parliament

jak nám ochrana spotřebitelů v Evropě skutečně leží na srdci. Jsem přesvědčen, že zákonodárný proces bude uzavřen dnešním hlasováním, což je také mým úmyslem, a to i přes všechny rozpory na toto téma v různých bodech. Výslovně chci do záznamu uvést, že dle mého názoru všechny nyní dostupné společné pozměňovací návrhy bez výjimky vylepšují znění představení Radou, jedná se o společné stanovisko. V každém případě se také většinou vrací k mým vlastním návrhům. Abych to ujasnil, chci říci, že jsme chtěli dospět k dohodě, a abychom dohody dosáhli, včetně článku 16, odstavce 2, který byl mimochodem donedávna předmětem sporu pouze z formulačních důvodů, rozhodli jsme se schválit návrh socialistů a liberálů, abychom tuto otázku vyřešili smírně, a stejně tak jsme v zájmu harmonie rovněž stáhli některé další pozměňovací návrhy. Také bych chtěl výslovně poděkovat Komisi, Radě a poslancům (velmi intenzivně jsme spolu diskutovali a dokonce to vyústilo i v hádky) za příjemnou týmovou práci v duchu součinnosti. Pokud jde o zbývající návrhy, zdůrazňuji, že podle mého názoru se jedná pouze o další vylepšení společného stanoviska a nijak by to neohrozilo ochranu spotřebitele ani užitek, který v tomto směru plyne ze směrnice, protože toto je také jedna z našich nejvyšších priorit. Na závěr bych rád řekl, že doufám, že pozitivní očekávání, které od směrnice máme, budou rovněž naplněna. (Potlesk) Marios Matsakis (ALDE). – Paní předsedající, včera frakce IND/DEM požádala, aby veškeré hlasování bylo prezenční. A vidím, že při dnešním hlasování je opět veškeré hlasování prezenční. Včera pan předseda řekl, že přezkoumá, zda skupina IND/DEM vůbec má právo prezenční hlasování požadovat. Mám to tedy chápat tak, že to možné je a že od nynějška bude veškeré hlasování prezenční? Předsedající. − Pane Matsakisi, bude se o tom hovořit zítra na Konferenci předsedů, ale moje stanovisko by bylo takové, že toto je důležité hlasování, takže je pravděpodobně v zájmu nás všech, aby bylo prezenční. Pan Bonde se hlásí o slovo. Jens-Peter Bonde, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, o slovo jsem žádal už dříve. Včerejší hlasování proběhlo velmi dobře. Bylo rychlejší, než je obvyklé – mělo hladký, klidný průběh a nezazněl ani jeden požadavek na zdlouhavou a obtěžující kontrolu. Moje skupina tedy navrhuje, abychom pokračovali v elektronickém hlasováním. Asi tak před šesti měsíci mi bylo přislíbeno, že bude učiněn pokus zobrazovat čísla zpráv a čísla pozměňovacích návrhů vedle průběhu hlasování. Na nové displeje, které jsou o mnoho větší, se vejde celý rozpis hlasování, což nám ušetří daleko více času, protože budeme moci hlasovat ihned, jakmile na displeji uvidíme čísla různých barev. Nebudeme muset čekat na tlumočení. Vyhneme se situaci, kdy ti, kteří čekají na tlumočení přes jiné jazyky, hlasují o jednom bodě, a ti, kdo toto tlumočení nepoužívají, hlasují už o bodě následujícím. Ušetřili bychom tak spoustu času. (Potlesk) Předsedající. − Děkuji, pane Bonde, bereme to na vědomí. Na tomto projektu se pracuje, ale myslím si, že sněmovna by nyní ráda přikročila k dnešnímu dopolednímu hlasování.

4.3. (A6-0520/2007, Roberta Angelilli) Směrem ke strategii EU o právech dítěte (hlasování) - Před hlasováním: Francesco Enrico Speroni (UEN). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych vznesl jen procedurální připomínku: nechci nijak zasahovat do jednacího řádu, ale rád bych věděl, jestli existuje pravidlo, které ukládá povinnost pokaždé kromě výsledku hlásit i to, kolik osob hlasovalo, kolik osob se zdrželo a tak dále, nebo jestli jste se tak rozhodla vy sama. Předsedající. − Pokud nechcete, abych vám to říkala, tak to říkat nebudu, ale samozřejmě je dobré mít jistotu. – Po hlasování o odstavci 60:

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Thomas Wise (IND/DEM). – Paní předsedající, pokud nebudete výsledky vyhlašovat, mohla byste je alespoň nechat zobrazit na displejích, které máme před sebou? Předsedající. − Pokud chcete vidět výsledek, podívejte se nad sebe. - Po hlasování: Robert Evans (PSE). – Paní předsedající, servis mi sdělil, že každé další prezenční hlasování stojí 400 eur, což znamená, že nás ten včerejší cirkus stál o 25 000 eur víc, než se plánovalo. Zeptal bych se proto těch, kteří neustále vyžadují prezenční hlasování, jestli to je podle nich dobrý způsob nakládání s penězi daňových poplatníků. Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, jestli každé prezenční hlasování skutečně stojí 400 eur, navrhl bych, aby tato sněmovna při svém provozu uplatňovala stejnou efektivitu, kterou používá na společnou zemědělskou politiku, strukturální pomoc, mezinárodní rozvoj a celý zbytek rozpočtu Evropské unie. Přece se to snad dá zvládnout levněji! Kathy Sinnott (IND/DEM). – Paní předsedající, jeden praktický návrh. Jeden z výdajů je to, že necháváme překládat hlasování, ale to jsou jen čísla, takže hlasy potřebujeme jen zredigovat. Nemusíme je převádět do každého jazyka, protože to jsou čísla, a jména jsou ve všech jazycích stejná. Takže tady můžeme ušetřit. Jen si vezměte, kolik různých papírů v tomto parlamentu produkujeme. Pro občana je nejdůležitější, aby věděl, jak hlasujeme. (Potlesk)

4.4. (A6-0502/2007, Doris Pack) Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě (hlasování) - Po hlasování: Arlene McCarthy, Předsedkyně Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. – Paní předsedající, chtěla jsem vystoupit po hlasování o Lechnerově zprávě. Nechtěla jsem přerušovat hlasování, ale jen jsem chtěla poděkovat frakci PPE-DE za podporu společného stanoviska, díky které nyní máme velmi silnou většinu, což bude velmi dobrý signál pro spotřebitele i pro podniky, že je v našem úmyslu otevřít trh a chránit spotřebitele. Paní předsedající, vím, že jste se na této záležitosti velmi aktivně podílela, a myslím, že za to, že jsme právě po mnoha pochybách a výhradách nakonec získali obrovskou většinu, můžeme poděkovat všem zúčastněným stranám.

5. Vysvětlení hlasování Ústní vysvětlení hlasování - Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0508/2007) Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, protože jsem prostřednictvím Výboru pro rozpočtovou kontrolu sledoval celou řadu zpráv Účetního dvora o zpronevěrách a podvodném vynakládání prostředků z rozpočtu na zemědělství, musím říci, že jsem velice rád, že se tento parlament mnoha různými způsoby otevírá novým technologiím, zejména v oblasti zemědělství. Doufám, že jak jeden z pozměňovacích návrhů v této zprávě navrhuje, bude v budoucnosti možné tyto informace po internetu šířit ke všem lidem v celé Evropské unii, kteří o ně mají zájem, zejména nejrůznějším vnitrostátním kontrolním orgánům v každém členském státě, tak aby mohli zjistit, jestli například v Řecku uplatňují větší výměru půdy pro pěstování olivovníků, než kterou ve skutečnosti mají. Hlásím se rovněž proto, že chci hovořit o Ústavní smlouvě. Chci zajistit, aby se k ní mohla tato sněmovna vyjádřit a aby občané v budoucnosti mohli jít k referendu, a proto podávám ústní vysvětlení hlasování u každé zprávy. Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, možná není zřejmé, proč já jakožto zástupce Londýna podávám vysvětlení hlasování v záležitosti týkající se zemědělství a společné zemědělské politiky. Musíme si však

37

38

CS

Debates of the European Parliament

uvědomit, že společná zemědělská politika má rovněž vliv na práva spotřebitelů v celé EU ve formě vyšších cen. Proto je povinností nás všech skutečně dohlédnout na způsob, jakým jsou vynakládány prostředky daňových poplatníků v celé řadě oblastí včetně společné zemědělské politiky. Je jasné, že v reakci na potřeby související s řízením společné zemědělské politiky je nezbytné mít informace o využívání půdy, a proto si myslím, že použití lepších technologií vítáme my všichni. Doufám, že to bude znamenat přínos pro mnoho mých voličů v tom smyslu, že tyto technologie poskytnou. Také musím souhlasit s kolegou, že jeden z důvodů, proč podávám vysvětlení hlasování, je ten, že občané Evropy a občané Velké Británie by měli mít možnost vyjádřit se k Ústavní smlouvě formou referenda. Předsedající. − Ráda bych kolegům připomněla, že se zde zabýváme vysvětleními hlasování o příslušné zprávě. Pokud se někdo pokusí mluvit o něčem jiném, bohužel mu budu muset v souladu s jednacím řádem odebrat slovo. Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, já budu s radostí mluvit o zprávě samotné. Zpráva Graefe zu Baringdorf, která příslušným způsobem vysvětluje nové postupy při řešení podvodů a zemědělské politiky v rámci Společné zemědělské politiky (CAP), se zabývá jedním z nejméně efektivních, nejdražších, nejmarnotratnějších, nejbyrokratičtějších a nejnemorálnějších systémů podpory zemědělství v dějinách lidstva, který nezachrání žádné agrometeorologické vynálezy sebevětšího rozsahu. Extrapolujme zkušenost s CAP, vyvoďme z ní další kroky. Než svěříme jakékoli organizaci nové pravomoci, měli bychom se nejprve zaměřit na to, jak vykonává pravomoci, kterými již disponuje. Zemědělství je od roku 1960 je hlavní kompetencí Evropské unie. A podívejte, jaká z toho je spoušť – ničení životního prostředí, likvidace přebytků, Afrika uvržená do chudoby. Je toto instituce, kterou nyní chceme pověřit zahraniční politikou, trestním soudnictvím, obranou, a pokud ano, neměli bychom to konzultovat s občany v referendech, která nám byla přislíbena? Kato starší údajně končil každý svůj projev, bez ohledu na jeho téma, požadavkem, aby bylo Kartágo zničeno. Já svůj projev ukončím žádostí, aby byla Lisabonská smlouva předložena lidu: Pactio Olisipio censenda est! Jim Allister (NI). – Paní předsedající, nemyslím si, že by kdokoli z nás měl mít nepatřičné obavy z nových technologií, ale důležité je, aby byly používány řádně a bez zneužití. Avšak zejména v jižní Evropě dochází často ke zneužití Společné zemědělské politiky, a já jsem přesvědčen, že tato technologie může přispět k odstranění tohoto jednání. Pokud tomu tak bude, ušetříme daleko více než 400 eur, na která si někdo stěžoval v souvislosti se zvýšením transparentnosti hlasování. Tato zpráva hovoří o detekci na dálku. A já bych k tomu dodal i toto: kdyby si Evropa mohla pořídit senzor demokratické detekce, detekovala by po celé Evropě velkou zlost nad tím, že jsou občané ponecháni stranou a je jim upřeno právo na vyjádření vlastního názoru na věc nejdůležitější, totiž záležitost toho, jak by jim mělo být vládnuto. Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, společná zemědělská politika je pozůstatek 20. století. Zaznamenáváme vyšší a vyšší poptávku po zemědělských produktech motivovaných demografií a biopalivy. Myšlenka, že bychom jakožto Evropská unie měli vynakládat významnou část prostředků na dotace zemědělské výroby je jednoduše zastaralá a proto není důvod pořizovat si lepší technologie na věc, která není správná. To, co není správné, bychom měli přestat dělat. Musím říci, že jsem jakožto loajální konzervativec, který se řídí instrukcemi, hlasoval pro toto opatření, ale učinil jsem tak s velkým sebezapřením. Kromě toho musím zpochybnit právo této sněmovny, demokratické zmocnění této sněmovny přijmout toto opatření a jakékoli jiné opatření, jestliže odmítáme verdikt občanů k Lisabonské smlouvě. Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, zdá se mi, že toto opatření detekce na dálku by ve skutečnosti bylo velmi efektivní, pokud jde o odstranění byrokracie spojené se značkováním, kterou musí v současné době snášet někteří z mých voličů-zemědělců na jihovýchodě Anglie. Pokud má tento mechanismus řádně fungovat, připouštím, že by vnesl do provozu mimořádně neefektivního byrokratického systému, který uznáváme za Společnou zemědělskou politiku, vyšší efektivitu. V tomto ohledu jsem tedy jakožto loajální konzervativec uposlechl instrukcí a opatření podpořil. Jsem si ovšem vědom toho, že mělo už dávno dojít k přepracování celého systému a vyzývám kolegy zde v tomto parlamentu, kteří smýšlejí stejně, aby tento proces urychlili.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Mé detektory mi ale naznačují, že pokud můžeme na dálku detekovat krávy, proč bychom na dálku nemohli detekovat názory občanů na referendum? Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, jsem velmi rád, že se můžu ujmout slova a vysvětlit své hlasování o zprávě kolegy Graefa zu Baringdorfa, u níž jsem hlasoval proti. Učinil jsem to proto, že jakýkoli aparát detekce na dálku určitě povede k sledování na ještě delší vzdálenosti. Kde to skončí? Nechceme, aby byli lidé v Evropě hlídáni nějakým dálkovým senzorem, kamerami na dálku, protože přesně k tomu zpráva pana Graefa zu Baringdorfa v konečném důsledku povede. Musíme si klást otázku: je toto záminka vytvořit náplň práce pro projekt Galileo, na něž byly náklady tak obrovské, že pokud by vynaloženy nebyly, bývaly by uhradily všechna prezenční hlasování v této sněmovně na příštích deset let? Pokud chce EU něco sledovat, ať sleduje přání občanů Evropy a uspořádá referendum o nové Ústavě podepsané v Lisabonu, a to co nejdříve. Godfrey Bloom (IND/DEM). – Paní předsedající, vím, že Vy ve skutečnosti sdílíte naše názory na referendum, protože vím, že Vy osobně si také referendum přejete, neboť by této instanci dalo opodstatnění. Ale necháme-li tyto politické rozdíly stranou, já můžu s radostí říci, že konzervativec nejsem, a proto nemusím slepě hlasovat pro naprostý nesmysl. Můžu hlasovat selským rozumem, a tak jsem hlasoval proti Baringdorfově zprávě, protože pokládám celou tu myšlenku špehování z oblohy a satelitů za naprosto nechutnou a mimořádně znepokojivou. Myslím, že to může vést jedině k dlouhodobému zneužívání. Je to nevyhnutelné, a vím, že tady ta milá paní s tou svou maminkovskou starostlivostí to považuje za naprosto úžasnou věc, ale samozřejmě se musíme dívat o generaci dál. Bohužel politikům hluboce nedůvěřuji. Když mají možnost zneužít nějaké pravomoci, vždy to udělají, a tento případ se podle mě od jiných vůbec v ničem neliší, a tak jsem hlasoval proti. Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, rád bych vysvětlil, proč jsem hlasoval proti zprávě pana Graefe zu Baringdorfa. CAP neudělá nic jiného, než že nám ve Spojeném království už přes 30 let ničí zemědělství. Nechceme zásahy ze strany EU a toto její zásahy ještě rozšíří. Takže jsem hlasoval proti, protože bychom chtěli pro Británii zpět získat pravomoc řídit vlastní zemědělství. Na to je ale jen velmi malá naděje, dokud budeme ignorovat názory občanů Francie a Holandska na Ústavu, které bychom měli znát. - Zpráva: Kurt Lechner (A6-0504/2007) Jan Březina (PPE-DE). – (CS) Chtěl bych zdůraznit, že jsem hlasoval pro zprávu o spotřebitelských úvěrech, protože se domnívám, že se ubírá správným směrem. Oceňuji, že jsme zkrotili regulativní nadšení Komise a Rady prosazující detailnější právní úpravu, která je podle mého názoru nežádoucí. Mezi členskými státy totiž existují rozdíly vycházející z odlišných právních tradic a kultur financování a snaha násilně tyto rozdíly smazávat by podle mého názoru k úspěchu nevedla. Je proto dobře, že se Evropský parlament soustředil na základní prvky: principy harmonizace spotřebitelských úvěrů, z nichž bych rád vypíchnul právo na zrušení smlouvy a možnost předčasného splacení bez finanční újmy pro spotřebitele. Stanovení dvoutýdenní prekluzivní lhůty pro jednostranné zrušení smlouvy považuji za nezbytné z hlediska právní jistoty všech zúčastněných subjektů. Zároveň je důležité, že u vázaných úvěrů může tato lhůta na žádost spotřebitele být zkrácena na 3 dny, což spotřebiteli umožní dřív převzít koupený výrobek. Myslím si, že bohatě stačí ustanovení garantující, že předčasné splacení úvěru nemůže být pro spotřebitele poškozující. Toto ustanovení budou státy povinny zpracovat do národních legislativ, takže zájem spotřebitele bude chráněn. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Dámy a pánové, těší mě, že jsme dnes vpustili do Evropy po šesti letech diskusí společná úvěrová pravidla. Zvýší se ochrana spotřebitele, a to i přeshraničně, a možná to trochu pomůže snížit nechtěnou zadluženost domácností. Pomoci by měla čtrnáctidenní lhůta pro bezplatné odstoupení od smlouvy a hlavně povinnost dát předem kupujícímu standardizované informace o veškerých nákladech na půjčku. Novinkou je právo na její předčasné splacení. To, co nás nejvíce rozdělovalo, bylo jak zajistit, aby si banky za to neúčtovaly nehorázné poplatky. Jejich výše by měla nyní odpovídat jen skutečným nákladům, ale myslím, že je správné, aby jejich výše byla také omezena s ohledem na zbytkovou hodnotu úvěru tak, jak jsme dnes odhlasovali. Zita Pleštinská (PPE-DE). – (SK) Vážená paní předsedající, hlasovala jsem pro společnou pozici Rady zmíněnou ve zprávě Kurta Lechnera. Směrnice o smlouvách o spotřebitelských úvěrech znamená po více než šestileté legislativní práci významný krok kupředu v ochraně smluvní svobody a posilování zodpovědného rozhodování spotřebitele. Nesmíme

39

40

CS

Debates of the European Parliament

zapomínat na to, že vyšší počet předpisů neznamená automaticky vyšší ochranu spotřebitele. Příliš velký počet informací může právě u nezkušených spotřebitelů způsobit zmatek a neplní účel jednoduchosti a transparentnosti. Navíc jsou s nimi spojené i zvýšené náklady, které musí v konečném důsledku nést spotřebitel. Navzdory přetrvávajícímu zájmu o splátkový prodej a využívání produktů spotřebitelského úvěru si málokterý spotřebitel uvědomuje rizika, která jsou se spotřebitelským úvěrem spojená, například že by ho v důsledku choroby či ztráty zaměstnání nedokázal splácet. Věřím, že tato směrnice umožní spotřebitelům činit dobrá rozhodnutí na základě rychlého a jednoduchého srovnání několika nabídek domácích i zahraničních poskytovatelů. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, ve Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, kde se tato zpráva dlouhou dobu rodila v obou čteních, je dobře známo, že jsem ji od prvotních fází velmi kritizoval, protože směšovala nové produkty dostupné na jednom trhu – například na trhu Spojeného království, kde jsou půjčky, které umožňují kompenzovat hypotéku kreditním zůstatkem u stejné banky –, které by dle původních návrhů byly v této zprávě zakázány, a kritizuji ji po šesti letech dodnes, kdy máme nové obavy z předčasného splácení úvěrových nákladů, přestože jsme o této zprávě mluvili šest let. Jedná se o skutečně důležitý zákonodárný dokument. Bude mít dopad na obrovské množství lidí včetně každého, kdo má v mém volebním obvodě vlastní bydlení. Hovořil jsem o tom na setkání konzervativců ve vesnici Harpole v domě muže jménem Michael Orton-Jones, který se mě na to osobně zeptal, hovořil jsem o směrnici o spotřebitelských úvěrech a o směrnicích proti praní špinavých peněz, které touto sněmovnou prošly. Musíme si dávat daleko větší pozor na to, jak k velmi důležité legislativě tohoto typu přistupovat. Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, já zastupuji Londýn, nejvýznamnější město na světě, které je náhodou také sídlem dvou největších finančních center – jednak londýnského City, které, jak všichni víme, je nejmocnější finanční silou na světě, jednak Docklands, Canary Wharf, odkud se kdysi obchodovalo s nejrůznějším zbožím po celém světě, a nyní se zde po celém světě obchoduje s finančními službami. Myslím, že následující slova řekla ta skvělá skupina švédských filozofů: „Peníze, peníze, peníze, pracuju celý den, pracuju celou noc, abych zaplatila všechny složenky. Ale ve snech už mám plán. Seženu si bohatého chlapa.“ V mém případě se to nestane, protože zrovna tyto preference nemám. Ale můžu říct, že pro spotřebitele po celé Evropě je důležité, abychom nadále hledali způsoby, jak ulehčit přístup ke spotřebitelským úvěrům, a to nejen mým voličům v Londýně, ale také celému odvětví finančních služeb. Předsedající. − Pane Kamalle, snažím se to brát velmi vážně, ale doufám, že se to nezvrhne v rozhlasový pořad Just a minute, který ve Spojeném království tak dobře známe. (Smích) Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, jednu minutu bez opakování, bez odklonu od tématu a – co bylo to třetí? Bez váhání! Tak je to. Začněme tedy od prvních principů. Proč potřebuje Evropská unie politiku harmonizace právních úprav o spotřebitelských úvěrech? Zdá se mi, že tato zpráva je postavena na neporozumění kontextu. Volný obchod a otevřené trhy nevyžadují společné zákony pro všechny aspekty obchodní činnosti. Jestli má něco platit, platí spíš opak. Volné trhy se odvíjejí od rozmanitosti, různorodosti, pluralismu, a i když určitý stupeň lehké regulace na vnitrostátní úrovni může být někdy v pořádku, neznamená to euroharmonizaci každého aspektu tržní aktivity. Je to důležité, protože se mi zdá, že za rozšířením jurisdikce EU do různých oblastí navrhovaných Lisabonskou smlouvou stojí stejná koncepční chyba. Jde o oblast ochrany spotřebitele, stejně jako o spravedlnost a vnitřní záležitosti, zahraniční věci, obranu a všechno ostatní. Pokud se mají tyto oblasti z velké části nebo úplně předat Bruselu, měli bychom mít alespoň tu slušnost zkonzultovat to nejprve z voliči. Lisabonskou smlouvu je nutno předložit lidu: Pactio Olisipio censenda est! Jim Allister (NI). – Paní předsedající, jak všichni víme, harmonizace je základním nástrojem EU od jejích počátků. Zasahuje do každé stránky našich životů a je celkem jasné, že se jedná o strategii – samozřejmě o

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

strategii směřující ke snížení vlivu a váhy vnitrostátních rozhodnutí a schopnosti činit vnitrostátní rozhodnutí, a tedy o omezení vnitrostátních institucí. Harmonizace se stala modem operandi intenzifikace evropské integrace, a proto je něčím, k čemu přistupuji s dost velkou nevraživostí. Protože já v zásadě věřím v právo členských států řídit v rámci jejich hranic to, co má dopad na jejich občany. V jednom bychom ale harmonizací prospět mohli. Mohli bychom harmonizovat právo evropských občanů na to, aby se mohli vyjádřit k Lisabonské smlouvě. Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, myslím si, že je vhodné, abychom při vysvětlení hlasování řekli, jak jsme vlastně hlasovali. Já osobně jsem hlasoval pro toto opatření, opět jako loajální konzervativec, opět jsem se podrobil instrukcím a opět bych býval hlasoval proti, kdyby bylo po mém, a to z důvodů, které jasně vyjmenovali někteří moji kolegové, zejména pan Hannan, když zmiňoval, že předpokladem volného trhu je rozmanitost. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, můžu požádat pana poslance, aby mě pustil ke slovu? Rád bych ho požádal, jestli by nemohl své připomínky přehodnotit, protože vzhledem k tomu, že to je zpráva z druhého čtení, tam došlo… (Předsedající bere řečníkovi slovo) Předsedající. − Omlouvám se, ale vyslechneme si vysvětlení hlasování pana Helmera. Každý řečník má minutu na vysvětlení hlasování. Pane Helmere, pokračujte prosím. Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, já souhlasím s tím, že rozhodování o úvěrech by mělo být věcí vnitrostátních vlád na základě místních zvyklostí a praxe. Objem úvěrů sjednávaných přes hranice není dostatečný na to, aby byl důvodem k harmonizaci, ale rád bych ještě dodal, že Evropská unie sama ztrácí kredit u občanů, protože odmítá podniknout nezbytné kroky prostřednictvím referend, aby prokázala svou legitimitu? Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, to mi připomíná dobu, kdy jsem zasedal v dolní sněmovně britského parlamentu. Kdyby tato zpráva mohla alespoň náznakem pomoci panu Brownovi a jeho nešikovné labouristické vládě u nás doma zabránit krizi s bankou Northern Rock, kdyby tato zpráva mohla být nějak užitečná k tomu, aby naučila tuto naši labouristickou vládu řídit ekonomiku, pak ano, to bych možná řekl, že je tato zpráva dobrá. Ale protože jsem loajální konzervativec, podpořit jsem ji musel, podrobil jsem se instrukcím. Hovoříme-li ale o úvěrech, úvěr znamená důvěru, a pokud Evropská unie nemůže věřit svým občanům a občané Evropy nemohou věřit evropským institucím, je toto ten pravý důvod, proč nechceme referendum? Protože nevěříme občanům, že se umí rozhodnout správně? Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, já jsem u této zprávy hlasoval ve prospěch členských států, a tak bych rád poukázal na tyto body: pozměňovací návrh 46, rozdělené hlasování – nelze odhlížet od vlastních zákonů členského státu. Zde jsem hlasoval pro a jsem rád, že to bylo podpořeno. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 9, část 1 – rozšíření oblastí, v nichž povinnost neplatí. Je mi líto, že to neprošlo. Hlasoval jsem pro pozměňovací návrh 29, kde je napsáno, že kompenzace se má řídit vnitrostátním právem. Je mi líto, že ani to neprošlo. Proto jsem hlasoval tak, abych pomohl vládám členských států, ale to by se nemělo interpretovat tak, že chci, aby vlády členských států zasahovaly do záležitostí finančních domů a bank. Jak zdůraznil pan kolega Deva, jsou na to mimořádně špatně vybaveny. V případě Northern Rock vynaložily polovinu prostředků ministerstva financí na pokusy o její záchranu, a kdo ví, jestli to tím skončilo. Víme jen to, že to skončilo pro referenda o Lisabonské smlouvě, a že by to tak být nemělo. Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, musím se tu k něčemu přiznat. K této práci nemám absolutně žádnou kvalifikaci, a přesto tady sedím a napomáhám k tvorbě legislativy, která má dopad na nějakých 400 milionů lidí. Při pohledu do plné sněmovny se obávám, že velmi mnoho poslanců má stejný nedostatek kvalifikace jako já, když si uvědomím, na jakou úroveň debaty se tady dostáváme. Lidé, občané členských států, mají společně neuvěřitelnou inteligenci, ale my jim upíráme právo na vlastní rozhodnutí. Podle mého názoru se jedná o oblast, do které by se politici neměli plést a měli by nechat lidem právo na vlastní rozhodnutí. Zejména jim prosím umožněte referendum o euroústavě.

41

42

CS

Debates of the European Parliament

- Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007) John Attard-Montalto (PSE). – (MT) Rád bych stručně vysvětlil své hlasování, abych upoutal pozornost maltských orgánů. Chci upozornit zejména na dva případy. Za prvé na případ chlapce z ostrova Gozo, syna pana Attarda, chlapce, který v posledních dvou letech přitahoval pozornost médií kvůli způsobu, jakým jeho otec trpěl předsudky, protože mu jakožto představiteli otcovské role byla upřena otcovská práva a nárok na to, aby dítě bydlelo v jeho zemi, na ostrově Gozo. A za druhé případ třináctileté dívky, kdy úřady nevěděly, kam ji poslat, a tak ji poslaly nejprve do vězení a poté do ústavu pro duševně choré. To je závažné selhání. Děkuji. Hubert Pirker (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, hovořím za klub ÖVP-Europa-Club [Evropský klub Rakouské lidové strany]. Černý puntík jsme dali všem článkům, které hovoří o právu na sexuální a reprodukční zdraví, protože výklad tohoto textu může být samozřejmě použit k ukončení těhotenství v jakoukoli chvíli a s tím my nesouhlasíme. Hlasovali jsme pro článek 127 o zákazu šátků, protože mladí lidé by neměli být podporováni v nošení politických symbolů a protože chceme zaručit, aby mladým lidem byla nadále garantována svoboda volby a svobodné rozhodování. Rovněž jsme hlasovali pro článek 116, ale to neznamená, že by z toho měly být odvozovány závazné právní důsledky. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, k této zprávě jsem přistupoval s určitou úzkostí, protože si vždy uvědomuji, že mnoho z těchto zpráv vyžadují rozšíření pravomocí této instituce, které nemáme k dispozici. Ve svém volebním obvodě zastupuji město Rothley v hrabství Leicestershire, kde žijí McCannovi. S velkým nasazením vyzývají tento parlament, aby se aktivněji zhostil soupisů pohřešovaných dětí a různých dalších záležitostí. Rovněž v městě Northhampton zastupuji novou charitativní organizaci „KidsAid“ založenou pánem jménem David Mackintosh, který také vyjádřil velice silný názor, že většina této zprávy je opravdu velmi dobrá. Jak tomu však v této sněmovně vždy bývá, politická korektnost nabyla vrchu, když se podíváte na pozměňovací návrhy 162, 163 a 164, vidíte, jak se tato instituce snaží rozšířit své pravomoci. Používá se tu jedno heslo: když neuspěješ, definuj úspěch jinak. Přesně to jste udělali v případě Lisabonské smlouvy, a já opravdu doufám, že se k ní občané v mém volebním obvodě budou moci vyjádřit. Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, hlásím se, abych předložil vysvětlení svého hlasování ve věci zprávy paní Angelilliové Směrem ke strategii EU o právech dítěte. Ve vysvětlujícím prohlášení zpravodajka píše, že by „ráda zdůraznila, že tato zpráva není v žádném případě pojata jako seznam problémů, jež je zapotřebí řešit, nebo práv, která je nutno přednostně zohlednit”. Já zastupuji volební obvod Londýn, nejznamenitější město na světě, hlavní město nejznamenitější země na světě, a v mém volebním obvodě je hodně dětí. Já sám jsem otcem dvou dětí, a jak jednou řekla jedna velká filozofka, věřím, že děti jsou naše budoucnost. Proto je důležité, abychom na práva dětí brali ohled. Ale já si skutečně musím klást otázku, zda by to mělo být na úrovni EU. Vezměme si například to, jestli chceme, aby mladí dospívající dostávali informace o tom sprostém slově, kterým jsou „sexuální a reprodukční práva“, a aby se v této oblasti vzdělávali. Myslím si, že bychom měli věnovat velkou pozornost snaze o místní řešení – a dát lidem v Británii možnost vyjádřit se k referendu o Ústavě. Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, Disraeli jednou jisté delegaci větou „před liberalismem, který hlásají, dávám přednost svobodám, kterých požíváme, právům člověka, právům Angličanů“. Naše národní tradice práv se nejen liší od evropského konceptu univerzálních nároků – je s ním neslučitelná. My se odvoláváme na konkrétní svobody, které byly v konkrétní době uděleny konkrétními chartami, ať už to byla Magna Charta, Listina práv nebo běžné zákony, a nevkládáme víru v univerzalistické kodexy lidských práv vykládané soudci, které si nemůžeme zvolit.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Musím říci, že naše tradice měla dosud větší úspěch než tradice některých kontinentálních států, které se vydaly univerzalistickou cestou. Nepadli jsme za oběť revoluci ani diktátorskému režimu. Věříme v to, že všechna práva dlí uvnitř jedince. Jak jednou napsal Aldous Huxley, „svobodu člověk nedostává, svobodně člověk jedná“. Právě proto jsem zásadně proti zařazení Charty EU do Lisabonské smlouvy bez referenda. Je nutno zeptat se na názor občanů: Pactio Olisipio censenda est! Jim Allister (NI). – Paní předsedající, jde zde o vážné otázky a o vážné morální otázky. To, jak jsem hlasoval, bylo rozhodně z velké části motivováno ohledem na některé tyto věci. Části této zprávy mi připadají urážlivé. Připadá mi urážlivé zaujímat stanovisko, že je nutno dětem vnucovat to, co někdo považuje za reprodukční práva mladistvých, o kterých se dočítáme v bodě odůvodnění L a v odstavcích 162, 163 a 164 atd. Připadá mi skutečně špatné a nepřístojné zavádět v jedné společnosti ideologické a morálně škodlivé hodnoty, které se mohou lišit od zavedených etických postojů určitého regionu. Právě proti tomu mám zásadní námitky a jak řekl pan Hannan, s Chartou toho bude více a více. Proto chci, aby mí občané měli možnost vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, já jsem hlasoval proti tomuto opatření. Poprvé se dostáváme k záležitosti, ve které Konzervativní strana vydala instrukci hlasovat podle vlastního uvážení, a já jsem této svobody využil. Velmi souhlasím s tím, co zde již řekli kolegové. V tomto opatření je obsaženo mnoho věcí, s nimiž souhlasím: je v něm hodně mateřského přístupu a starostlivosti, a s mateřstvím a starostlivostí všichni souhlasíme. Zpráva však navrhuje, abychom dětem poskytli sexuální výchovu s účelem omezení počtu nezletilých těhotných a šíření pohlavně přenosných chorob. Jenže ze zkušenosti vím, že když dětem o něčem řeknete a naučíte je, jak to dělat, ony hned chtějí jít ven a zkusit to, takže se potom nesmíme divit, když to udělají! Slyšíme toho příliš o reprodukčních právech mladistvých, ale nic o reprodukční zodpovědnosti. Měli bychom mít k dětem zodpovědnější přístup a ten by měl být vykonáván rodiči a na místní úrovni. Závěrem bych rád řekl, že jsem přesvědčen, že než s tímto pokročíme kupředu, mělo by proběhnout referendum o Lisabonské smlouvě. Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, tato zpráva mě velmi zklamala a musím říct, že jsem s využitím práva na hlasování dle vlastního uvážení hlasoval proti velké části zprávy. Ve zprávě nejde o práva dětí. Jde tu o právo dětí na sex a o právo dětí na potraty, což lze z mého pohledu dost těžko akceptovat. A co práva dětí a jejich rodičů rozhodnout o budoucnosti Evropy a budoucnosti Lisabonské smlouvy a budoucnosti našeho směřování? Všechny tyto instituce přece v konečném důsledku nejsou budovány pro nás, budují se pro naše děti. Zeptáme se, co si děti a jejich rodiče myslí a co chtějí k budoucím vývoji Evropy říci? Ne. Rozhodneme za ně my, jim nedáme žádné právo na to, aby si řekli a aby řekli nám, jaký by měl být jejich vlastní osud. To je celé špatně. (Potlesk) Frank Vanhecke (NI). – (NL) Vážená paní předsedající, jen pro záznam, hlasoval jsem proti zprávě paní Angelilliové. Samozřejmě to není proto, že bych se stavěl proti právům dítěte – to rozhodně ne. Já vítám skutečnost, že zpráva prolamuje některá tabu v této sněmovně, například tabu strukturálního násilí proti děvčatům v muslimské komunitě. Zpráva dokonce uvádí – a to dle mého názoru oprávněně – že povinnost dívek z muslimské komunity nosit na hlavách šátky má negativní vliv na jejich osobnostní vývoj. Ačkoli s tím vším souhlasím, hlasoval jsem proti této zprávě, protože je dalším příkladem obrovských zásahů Evropské unie do vnitřních záležitostí. Domnívám se, že tyto věci lze lépe vyřešit na vnitrostátní úrovni a že mají s Evropou pramálo společného. Uvedl bych jen jeden příklad. Zpráva se velmi silně zasazuje proti trestům odnětí svobody u nezletilých, zatímco v mé zemi je mezi lidmi široký konsenzus ve prospěch odnětí svobody pachatelů závažné trestné činnosti, i když jsou nezletilí, protože je to motivuje k nápravě. - Zpráva: Doris Pack (A6-0502/2007) Miroslav Mikolášik (PPE-DE). – (SK) Vážená pani předsedající, vědomosti je nutno obnovovat po dobu celého pracovního života, nejen po dobu let strávených ve škole.

43

44

CS

Debates of the European Parliament

Vzdělávání je důležité kvůli osobnímu růstu a lepším možnostem zaměstnání. Jestliže podniky odhadnou, jaké jsou potřeby nových kvalifikací a požadavky pracovního trhu, vzdělávání dospělých se těmto požadavkům přizpůsobí, což přispěje k překonání nesouladů na trhu práce. To vše zohledňuje návrh Komise na akční plán pro vzdělávání dospělých, a proto jsem ho v hlasování podpořil. Jsem pro to, aby členské státy Evropské unie pomohly vzdělávání dospělých aktivními opatřeními a tím občany motivovali k vzdělávání a zaměstnavatele k poskytování vhodných podmínek ke vzdělávání. Mělo by jít o ekonomické stimuly v podobě grantů, daňových úlev, příspěvků či spolufinancování. Také za tímto účelem je potřeba aktivněji využívat strukturálních fondů a zejména Evropského sociálního fondu. Za mimořádně důležité považuji to, aby se do celoživotního vzdělání zapojili i starší lidé, a mohli se takto uplatnit na trhu práce. Toomas Savi (ALDE). – Paní předsedající, hlasoval jsem pro zprávu paní Packové, protože jedním z účelů celoživotního vzdělávání je zvýšit flexibilitu pracovního trhu. Pro lidi nad 50 let, což se týká i mne, vytváří taková politika širší spektrum příležitostí, jak reagovat na změny na pracovním trhu a přizpůsobit se situaci bez výraznějších dopadů. Zpráva zdůrazňuje pozitivní efekt celoživotního vzdělávání na začlenění do společnosti a zaměstnatelnost, což by v žádném případě nemělo být ve stárnoucí společnosti, například v mém rodném Estonsku, opomíjeno. Agnes Schierhuber (PPE-DE). – (DE) Paní předsedající, zpráva paní Packové „Vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě“ je podle mě jedním z nejdůležitějších programů činnosti Evropské unie: motivovat k účasti ve vzdělávacích programech pro dospělé, ke studiu cizích jazyků, motivovat k dokončení terciárního vzdělání a tím k získání šance na lepší pracovní příležitosti a potažmo na vyšší příjem a rovněž příležitosti k lepší integraci imigrantů. Pro ženy je však mimořádně důležité, aby zde byly dostupné příslušné rámcové programy péče o děti. Zejména musíme také přičítat velkou váhu možnosti předávání znalostí mezi generacemi. Z tohoto důvodu ÖVP-Europa-Club tuto zprávu s radostí podpořil. Nina Škottová (PPE-DE). – (CS) (Začátek vystoupení nebylo slyšet) v úvodu této zprávy o vzdělávání dospělých zcela jasně indikuje pozornost, která je celoživotnímu vzdělávání věnována ve všech institucích Evropské unie. Hromadění dokumentů, pěkných slov, apelů a hlasování pro, jak jsem i já učinila, však nestačí. Motivujme vzdělávací instituce, aby se skutečně koncepčně zapojily do procesu celoživotního vzdělávání. Tento proces nemůže být považován za nějaký přílepek klasického školství, ale měl by se stát součástí vzdělávacích systémů, a to vyžaduje závažné změny. Proto tento proces s sebou ponese v každé zemi výrazné finanční zatížení, které může být limitujícím faktorem rozvoje vzdělávání. Při rozvažování, kam směřovat finance při změnách financování jednotlivých politik EU, by se na tento okruh, a zejména univerzity jako přirozená centra vzdělanosti, nemělo zapomenout. Christopher Heaton-Harris (PPE-DE). – Paní předsedající, název toto zprávy je „Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“. Kdyby se jen Evropská komise a ti, kdo stojí o úspěch Lisabonské smlouvy, z tohoto výroku sami poučili. Vzdělávání dospělých je jedna z nejdůležitějších součástí našeho vzdělávacího systému. Myslím si, že většina této sněmovny se shodne na tom, že celoživotní vzdělávání je velmi dobrá věc. Všichni jsme ve škole měli skvělé učitele a všichni si je pamatujeme. Já jsem měl vynikajícího učitele matematiky, který mě naučil, že jsou tři druhy lidí: ti, kteří umí počítat, a ti, kteří to neumí. Měl jsem výborného učitele přírodovědy, který mě naučil, že radioaktivní kočka má poločas rozpadu 18, protože má 9 životů. Ale to nejdůležitější je asi věta, kterou určitě poznáváte, věta, kterou dnešní mládež používá čím dál více: „We don’t need no education, we don’t need no thought control („Nepotřebujeme vzdělání, nepotřebujeme, abyste nám kontrolovali myšlenky“). Současné kroky kolem Lisabonské strategie jsou další „cihlou ve zdi“ mezi voliči, kteří nás sem poslali, a evropskými elitami, kteří voličů zneužívají. Syed Kamall (PPE-DE). – Paní předsedající, já bych jen rád ocenil Vaši trpělivost během těchto vysvětlení hlasování. Moc Vám děkuji také za to, že jste se některým vtipům i zasmála. Možná je vám známo, že jsem zástupcem Londýna, nejznamenitějšího města na světě, hlavního města nejznamenitější země na světě. V Londýně je mnoho vzdělávacích institucí. Já sám jsem také chodil do školy v Londýně – studoval jsem magisterské studium na London School of Economics.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

K tomuto konkrétnímu vysvětlení bych ale rád řekl to, že v celoživotním vzdělávání bychom neměli podceňovat oblast dalšího vzdělávání. Jsou některé vynikající instituce – Bromley College s výborným ředitelem Peterem Jonesem – to prosím dejte do záznamu – a Westminster College. My všichni si zasloužíme možnost vyjádřit se k Ústavě v referendu. Předsedající. − Lichotku bych vám mohla vrátit, protože nám do této chvíle šla práce celkem od ruky, ale začínáme se trochu opakovat. Daniel Hannan (PPE-DE). – Paní předsedající, já bych mimo Vás rovněž rád poděkoval Vašemu týmu a tlumočníkům za trpělivost a smysl pro humor. Chci se zeptat, co má tady to společného s Bruselem? Dle jakého článku Smlouvy a dle jakého možného uvažování selským rozumem je vzdělávání dospělých pravomocí EU? Většina z nás akceptuje, že iniciativy několika států pro čistě přeshraniční otázky mají své opodstatnění, já ten argument dokážu akceptovat – nebo alespoň argument pro koordinovanou evropskou strategii řekněme v oblasti znečištění nebo snížení cel, možná v určitých částech letecké dopravy a podobně. I když ani zde se evropská koordinace nerovná jurisdikci EU. Ale vzdělávání dospělých? Právě to je snad jedna z věcí, o které by měli rozhodovat voliči jednotlivých států prostřednictvím vlastních demokratických mechanismů a postupů. Proč vždycky vycházíme z toho, že pán v Bruselu ví všechno lépe než běžný volič? Na tomtéž nepěkném předpokladu je postavena Ústava EU, nyní takzvaná Lisabonská smlouva, a proto bychom měli tuto Smlouvu předat do rukou lidu: Pactio Olisipio censenda est! Jim Allister (NI). – Paní předsedající, tato zpráva se vyznačuje starostlivým mateřským přístupem. Ale nejdůležitější je toto: zpráva vyjadřuje a typicky ztělesňuje přesvědčení, že Brusel má právo stanovovat programy a diktovat členským státům, jak by si měly sestavit priority otázek a výdajů, které zcela zjevně náleží k jejich vlastním pravomocem a měly by v jejich výlučné pravomoci zůstat, protože každý region má právo rozhodovat v rámci svého omezeného rozpočtu, jaké jsou jeho priority. O tom, zda je prioritou vzdělávání dospělých a vyšší výdaje, by měl rozhodovat daný region a daný národ, ne Brusel, a nemělo by to být kvůli Bruselu, ale proto, že je to vhodné samo o sobě za daných okolností. Učíme se my všichni – já jsem se toho od roku 2004, kdy jsem sem přišel, naučil hodně. Nejvíce jsem se toho dozvěděl o tom, že evropská elita naprosto pohrdá občany, a právě proto občanům upírá základní právo hlasovat. Roger Helmer (NI). – Paní předsedající, můžu Vám říci, že zde jsem hlasoval proti tomuto opatření, ale rovněž jsem hlasoval v souladu s instrukcemi konzervativců, tentokrát ochotně, protože bych býval měl v úmyslu stejně hlasovat proti, a to z důvodů, které zde tak jasně vypočetli moji přátelé a kolegové, zejména pan Hannan a pan Allister. Toto nemá s Evropskou unií nic společného. Já jsem pro vzdělávání. Jsem pro vzdělávání dospělých. Jsem i absolutně proti tomu, aby Brusel rozhodoval o tom, jak by se mělo organizovat. Stejně jako pan Hannan nedokážu najít ve Smlouvách žádný základ pro to, aby tomu tak bylo. Smlouva nám nedává žádné oprávnění k tomu, abychom takové opatření schválili. Stejně tak nemáme vzhledem k odmítnutí Ústavy ve Francii a v Holandsku oprávnění schválit totéž opatření znovu. Nyní by měla být po celé Evropské unii uspořádána v této otázce referenda. Thomas Wise (IND/DEM). – Paní předsedající, jen technická záležitost, mohl bych se jakožto dospělý, kterému se dostalo určitého vzdělání, zeptat pana Hannana, který má zjevně lepší vzdělání než já, co ten jeho latinský výrok znamená? Předsedající. − Jsem si jistá, že Vám to řekne po skončení zasedání! Nirj Deva (PPE-DE). – Paní předsedající, toto je jedna z nejživějších debat v Evropském parlamentu od jeho zahájení. Kdyby se něco takového odehrálo už dříve, možná bychom tu teď měli televizní kamery a naši voliči by třeba zjistili, co tady děláme namísto těch nudných a nabubřelých záležitostí, které tu jinak ve dne v noci řešíme. Nyní bych se rád zaměřil na vzdělávání dospělých. Na vzdělávání není nikdy pozdě, jak zpráva říká. A určitě se jedná o záležitost subsidiarity – rozhodnutí o prioritách má být na národních státech. V žádném případě

45

46

CS

Debates of the European Parliament

není rozhodování o tom, jestli je vzdělávání dospělých nezbytné nebo ne, záležitostí Komise v Bruselu ani Evropského parlamentu! Píše se tam, že na vzdělávání není nikdy pozdě – je to tak? –, a jedna z věcí, o kterou bychom své vzdělání měli rychle doplnit, je to, že nemůžeme oddělit občany Evropy od jejich rozhodujících činitelů. Musíme jim předložit to, jak se chystáme řídit Evropskou unii, a proto potřebujeme referendum. Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, já jsem hlasoval proti tomuto opatření a učinil jsem tak zejména proto, že jsem učitel. Toto opatření bezpochyby přímo vede k Evropskému rámci kvalifikací, což je podfuk. Lidé budou studovat na svých tradičních univerzitách, získají kvalifikaci tam, a tato kvalifikace pak bude přepsána logem EU, erbem EU, heslem EU, a nezbude žádný odkaz na znamenitou univerzitu nebo školu, kde se jim vzdělání dostalo. To je výrazné a skutečně strašlivé zapírání místa vzdělání – a já to říkám kvůli všem univerzitám v Evropě, nejen kvůli těm slavným ve Velké Británii. Abych se vrátil k otázce vzdělávání dospělých, měl bych pro vás návrh. Podporujme vzdělávání dospělých všemi způsoby. Rozdejme všem dospělým v EU kopie Lisabonské smlouvy a požádejme je, aby o ní hlasovali. Graham Booth (IND/DEM). – Paní předsedající, ano, hlasoval jsem proti této zprávě. Moje vysvětlení je takové, že strana UK Independence Party podporuje navrácení grantového systému Spojenému království, a já bych chtěl zdůraznit, že zrušení tohoto systému v Anglii a ve Walesu bylo způsobeno naším členstvím v EU. Rozhodování o daňových pobídkách a úlevách pro zaměstnavatele, kteří spolupracují se systémem vzdělávání dospělých, je záležitostí členských států, ne EU. Jako ve většině oblastí zde potřebujeme méně zásahů ze strany EU, ne více. Vidím, že jsem ještě v časovém limitu, a tak bych rád dodal, že nadcházející ratifikace evropské Ústavy navzdory jejímu zamítnutí ve dvou referendech je nedemokratické, zbabělé a nelegitimní. Předsedající. − Jste sice v časovém limitu, ale mimo téma. Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, hlasoval jsem proti zprávě Samozřejmě ne proto, že jsem proti celoživotnímu vzdělávání. Naopak, žádný rozumně uvažující člověk by nepochyboval o velké důležitosti vzdělávání dospělých v našem neustále se proměňujícím světě. Myslím si však, že by Evropa a především Evropská komise neměly příliš zasahovat do oblasti působnosti členských států. Není to jen záležitost zdravého rozumu, je to také součást zásady subsidiarity, která se zde vždy tolik vychvaluje, ale praxe čím dál výrazněji ukazuje, že to existuje jen formálně. - Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007) Milan Horáček (Verts/ALE). – (DE) Paní předsedající, rád bych vystoupil s ústním prohlášením ohledně vynikající zprávy paní Angelilliové o strategii EU v oblasti práv dítěte. Zejména je důležité radikální řešení otázek dětské prostituce a sexuální turistiky. Pro oběti této trestné činnosti nemusíme chodit daleko. Například v hraniční oblasti mezi Německem, Českou republikou a Rakouskem se po otevření hranic nesmírně rozmohla prostituce žen, ale čím dál více i dětí. Na úrovni EU však tomuto tématu nebyla dlouho vůbec věnována pozornost. Problémy spojené s dětskou prostitucí, jako jsou sítě pachatelů na internetu a neexistující spolupráce ve věcech přeshraničního dohledu a vymáhání právních předpisů, lze řešit pouze na evropské úrovni. Zpráva se těmito oblastmi zabývá a začleňuje je do komplexní strategie. I když v oblasti boje proti zneužívání dětí ještě zbývá hodně práce, je to povzbudivé znamení. Písemná vysvětlení hlasování - Zpráva: Friedrich-Wilhelm Graefe zu Baringdorf (A6-0508/2007) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasoval jsem ve prospěch legislativního usnesení ke zprávě mého německého kolegy Friedricha-Wilhelma Graefe zu Baringdorfa, která se týká návrhu nařízení o krocích, jež má Evropská komise podniknout v období 2008-2013 prostřednictvím zařízení detekce na dálku zavedených v rámci společné zemědělské politiky. Podporuji návrh, aby byla činnost detekce na dálku financována vlastním rozpočtem a ne z prostředků Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). I když moji kolegové mají za to, že je lepší usilovat o zlepšení stávající internetové stránky zemědělské větve Společného výzkumného centra EU tak, aby všechny

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

relevantní údaje nashromážděné v rámci těchto výzkumů mohly být volně dány k dispozici veřejnosti, já jsem velkým zastáncem vytvoření infrastruktury družicových dat a elektronické stránky dle navrhovaných cílů Evropské komise. Podporuji návrhy na vytvoření soupisu veškerých družicových dat, projektů detekce na dálku a agrometeorologie a na konsolidaci infrastruktury a stávajících elektronických stránek v oblasti družicových dat pro použití v zemědělství. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Evropská komise má za to, že v rámci reakce na potřeby řízení společné zemědělské politiky jsou naprosto nezbytné informace o využití půdy, o stavu půdy a stavu plodin. Proto představila detekci na dálku jakožto metodu výzkumu, která má zajistit snadnější přístup k informacím obsaženým v běžných zemědělských statistikách a prognostických systémech. Návrh zohlednil pilotní projekt týkající se technik detekce na dálku pod záštitou rozhodnutí Rady 1445/2000/ES, ke kterému byl mezitím dán podnět. Podle Komise dospěl agrometeorologický systém prognóz výnosů a monitoringu stavu půdy a plodin (MARS) díky tomuto projektu do vyššího stádia. Nyní Komise navrhuje další uplatnění technologií detekce na dálku v zemědělství na období 2008-2013 v oblasti monitoringu zemědělských trhů. Tento projekt bude probíhat od 1. ledna 2008 po dobu šesti let. Aplikace vzdálených senzorů by pro Komisi představovaly nástroj k uplatňování a sledování Společné zemědělské politiky, i když informace by mohla být užitečná pro členské státy. Otázka je, jak se systém bude používat a kdo ho bude používat, a proto jsme se zdrželi hlasování. Duarte Freitas (PPE-DE), písemně. − (PT) I když s návrhem Evropské komise z obecného hlediska souhlasím, hlasuji pro zprávu kolegy Graefeho zu Baringdorfa, protože poukazuje na některé věci, ve kterých mu dávám zapravdu. Například chápu znepokojení zpravodaje nad tím, že je nemožné porovnávat údaje mezi různými členskými státy z důvodu různé frekvence analýz. Přesto schvaluji vytvoření soupisu a konsolidaci infrastruktury družicových dat a příslušných webových stránek i zlepšení webové stránky zemědělského úseku za účelem zpřístupnění dat veřejnosti. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Hlasujeme proti této zprávě, protože Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova se jako obvykle snaží o začlenění pozměňovacích návrhů, jejichž cílem je přesunout více prostředků z rozpočtu EU na zemědělskou politiku. Pozměňovací návrh č. 4 předložený Výborem pro zemědělství navrhuje, aby bylo vyčleněno 9,2 milionů eur do zvláštního rozpočtu, místo aby tyto prostředky plynuly prostřednictvím Evropského záručního zemědělského fondu. To si nelze vykládat jinak než jako snahu o zajištění zvýšení rozpočtu. David Martin (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu. Mám za to, že rozšíření jakéhokoli návrhu, jehož snahou je přispět k tomu, aby byla Společná zemědělská politika přesnější v rozdělování prostředků, může být jedině pozitivní krok zaručující spravedlivé řešení pro skotské zemědělce. Schopnost odhadovat výnosy přesněji a zajistit volnější dostupnost souvisejících informací umožní zlepšení politiky, která zatím nemá pověst politiky spravedlivé, transparentní a citlivé k životnímu prostředí. - Zpráva: Gurt Lechner (A6-0504/2007) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě vynikající zprávy mého německého kolegy Kurta Lechnera schvaluji, aby Evropský parlament ve druhém čtení postupu spolurozhodování přijal legislativní usnesení o společném stanovisku Rady k přijetí směrnice o harmonizaci legislativních, regulačních a administrativních ustanovení členských států, pokud jde o spotřebitelské úvěry, která nahradí rámec Společenství z roku 1987, jenž byl dvakrát změněn. Vítám vůli Komise k nastolení podmínek nezbytných pro skutečný vnitřní trh se spotřebitelskými úvěry, zaručení vysokého stupně ochrany spotřebitelů a vyjasnění právní úpravy Společenství formou přepracování tří směrnic z let 1987, 1990 a 1998, které se tohoto typu úvěru týkají. Oceňuji významnou práci, kterou odvedl můj francouzský kolega Jean-Paul Gauzès, jenž díky moudrosti a síle svého přesvědčení do značné míry přispěl k tomuto důležitému kompromisu, který bude přínosem pro hospodářský růst, ochranu spotřebitelů a úvěrové instituce.

47

48

CS

Debates of the European Parliament

Gérard Deprez (ALDE), písemně. – (FR) Po pěti letech diskusí budou mít evropští občané brzy stejné informace o spotřebitelských úvěrech, které jim umožní lépe porovnat zahraniční nabídky ke koupi automobilu, myčky nádobí nebo rozkládací pohovky. I když Evropané mají možnost vzít si bankovní půjčky na spotřební zboží v cizině již nyní, využívají jí jen málo – v současné době je v cizině uzavřeno méně než 1 % celkového objemu tohoto typu úvěrů. Sazby se však dnes mezi jednotlivými zeměmi mohou lišit i dvojnásobně (Portugalsko 12 %, Finsko 6 %). Mezi největší zaznamenané překážky patří jazyková bariéra, vzdálenost a nedůvěra spotřebitelů. Směrnice, kterou podporuji, by měla přispět k posílené této důvěry, k lepší informovanosti spotřebitelů a k usnadnění jejich výběru, a zároveň jim poskytne jednotná pravidla ochrany (předčasné splacení, právo na odstoupení atd.). Na závěr bych rád položil dvě otázky: Není zde riziko, že pokud ještě nezpřísníme podmínky pro prověřování bonity zákazníků úvěrovými institucemi, podpoříme předlužení? Není nezbytně nutné začít pracovat na otázce přeshraniční soutěže v oblasti nemovitostních půjček? Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Toto hlasování se týká druhého čtení návrhu původně předloženého Evropskou komisí v roce 2002. Cílem těchto kompromisů je dosáhnout dohody s Radou na znění, které by nahradilo současnou směrnici 87/102/EHS a zavedlo společný právní rámec pro smlouvy o spotřebitelských úvěrech. Jde o to, aby se usnadnilo otevření vnitrostátních trhů a povzbudily přeshraniční transakce související se spotřebitelskými úvěry, a to s cílem posílit hospodářskou soutěž a „zlepšit“ vnitřní trh. Mimo jiné je stanoven vzorec pro výpočet roční procentuální sazbu poplatků (APR), podmínky pro případ předčasného splacení a povinné informace o úvěrových smlouvách, jež mají být poskytovány spotřebitelům. Hlasovali jsme pro návrhy, které jsou nastaveny tak, aby poskytovaly lepší ochranu spotřebitele, což je obzvláště důležité v Portugalsku, kde neustále vzrůstá zadluženost domácností a překročila již 124 % dostupného příjmu, zatímco nejvýznamnější finanční skupiny vykazují skandální zisky. Hlasovali jsme proti všem návrhům, které usnadňují otevření finančních trhů a přeshraniční úvěry a které jsou navrženy tak, aby odstranily překážky ve vstupu velkých finančních skupin, místo aby chránily spotřebitele. Françoise Grossetête (PPE-DE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro zprávu, která navrhuje harmonizaci legislativ členských států v oblasti spotřebitelských úvěrů. Ačkoli již evropské domácnosti mají právo získat na nákup spotřebního zboží bankovní půjčky v zahraničí, využívají této možnosti jen málokdy. Největšími překážkami jsou jazyková bariéra, vzdálenost a nedostatečná důvěra. Nová směrnice zvýší pro spotřebitele transparentnost trhu u úvěrů ve výši od 200 do 75 000 eur. Spotřebitelé budou mít k dispozici informace, které potřebují k informovanému rozhodnutí, rozhodnou-li se k nákupu za hranicemi. V případě nabídek úvěrů budou informace pro spotřebitele obsaženy v novém evropském informačním úvěrovém formuláři. Později budou také spotřebitelé využívat jednotné faktické roční sazby, která bude srovnatelná po celé EU. Směrnice spotřebitelům poskytne základní kvalitní a snadno porovnatelné informace. Právo na odstoupení od smlouvy a právo na předčasné splacení bez nadbytečných poplatků i transparentní prezentace jejich práv a povinností jim dodají nutnou důvěru ke srovnávání cen. Astrid Lulling (PPE-DE), písemně. – (FR) Kompromis, ke kterému se Parlament má vyjádřit, je zajisté v porovnání se stanoviskem Rady zlepšením, ale je nadále nedostatečný v celé řadě základních bodů z oblasti úvěrových smluv pro spotřebitelské úvěry. Částka 200 eur, což je dolní hranice výše úvěru, od které směrnice platí, je podle mého názoru vzhledem k životní úrovni ve většině členských států příliš nízká.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Stejně tak není namístě harmonizovat ustanovení upravující poplatky v případě předčasného splacení. Rozdíly mezi členskými státy jsou příliš vysoké. Takzvaný kompromis dojednaný v Radě je jen soupis různých vnitrostátních ustanovení a přináší více komplikací než harmonizace. Podle mého názoru je tato směrnice až příliš byrokratická, a to jak pro podniky, tak i pro úvěrové instituce a pro spotřebitele. Množství minimálních informací, které vyžaduje, je příliš vysoké a nestravitelné. Je zde nebezpečí, že to u informovaných spotřebitelů způsobí zmatek. Toine Manders (ALDE), písemně. − (NL) Výsledek dnešního hlasování v Evropském parlamentu znamená, že po celých pěti letech bylo dosaženo dohody o směrnici o spotřebitelských úvěrech. Dialog mezi Evropskou komisí, Radou a Parlamentem byl koncem minulého týdne stále bez výsledku, protože zpravodaj měl nepřekonatelné námitky ke kompromisnímu návrhu týkajícímu se předčasnému splacení, který byly všechny ostatní strany ochotny přijmout. Posléze dosažený kompromis mezi vyjednavači Skupiny sociálních demokratů v Evropském parlamentu a Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, který byl rovněž přijatelný pro Evropskou komisi a Radu, dnes od Parlamentu získal širokou podporu. Těší mě, že Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů se nyní rozhodla kompromis podpořit, protože jsem přesvědčen, že představuje to nejlepší možné řešení pro spotřebitele a odvětví. Rád bych poděkoval všem zúčastněným, zejména zpravodaji, za nasazení v průběhu celého procesu. Diamanto Manolakou (GUE/NGL), písemně. – (EL) Spotřebitelské půjčky a půjčky na bydlení dosáhly v Řecku objemu 95 miliard eur – oblast spotřebitelských úvěrů roste nejvyšším tempem v celé eurozóny a její hodnota se blíží celkovému ročnímu rozpočtu EU. To je znamením zvyšující se chudoby. Půjčky mají dva miliony domácností, z nichž 3-4 % nedokážou dluh splácet. Ve většině případů překračují dluhy 40 % příjmu, což vede k neustálému zabavování majetku soudními vykonavateli. Totéž se týká malých a středních podniků, které jsou nuceny uchylovat se k půjčkám. Banky bezohledně hromadí neskutečné zisky z vysokých úrokových sazeb na půjčky a nízkých úrokových sazeb na vklady, nezákonných a neregulérních odpisů a poplatků, klamavé reklamy a podobně, čímž se pracující dostávají stále hlouběji do červených čísel. EU podporuje finanční instituce tím, že jim zaručuje zisky a že zmírňuje dopady své nepopulární politiky, což omezuje kupní sílu pracujících a snižuje kvalitu jejich života. Navrhovaná směrnice chrání zásadu svobody sepisování smluv bez ohledu na nerovné vyjednávací možnosti. Posiluje finanční kapitál přesunem zodpovědnosti na spotřebitele. Zajišťuje proti náhradě za předčasné splacení, podporuje harmonizaci právních ustanovení a otevření vnitrostátních trhů v odvětví spotřebitelských úvěrů a je pro vypůjčovatele záměrně složitá a nečitelná. Poslanci za KKE (Komunistická strana Řecka) hlasují proti posílení finančních úvěrů a zasazují se o skutečné lidové hospodářství, které bude příznivé pro pracující lid. David Martin (PSE), písemně. − S výzvami k harmonizaci zákonů o úvěrech po celé Evropě souhlasím. Zpráva nejen vytváří vnitřní trh se spotřebitelskými úvěry, ale rovněž vymezuje sadu požadavků, které zajistí spravedlivé řešení pro spotřebitele i pro věřitele. Pravidla v této oblasti musí být příznivá pro spotřebitele, zejména pokud jde o předčasné splacení a kompenzaci, a zpráva podle mého názoru k těmto otázkám přistupuje adekvátně. Harmonizace reklamy rovněž pomůže zajistit, aby byli zákazníci po celé Evropě při rozhodování o spotřebitelských úvěrech stejně dobře informováni. Béatrice Patrie (PSE), písemně. – (FR) Hlasovala jsem pro kompromis, ke kterému dospěla frakce PSE s Radou (pozměňovací návrh 46), protože umožňuje udržet rovnováhu dosaženou během německého předsednictví vloni na jaře. Těší mě, že spotřebitelské úvěry definované v tomto návrhu směrnice mají minimální výši 200 eur a maximální výši 75 000 eur. Bývala bych ale dala přednost tomu, kdyby byl strop stanoven na 50 000 eur. Zejména mě těší kvalifikovaná většina, kterou jsme získali při plenárním zasedání v oblasti zaručení toho, aby byly v případě předčasného splacení úvěru jasně chráněny zájmy spotřebitelů. Kompenzace, kterou banka bude moci požadovat, bude přesně definována a v případě úvěrů nižších než 10 000 eur může být i zakázána.

49

50

CS

Debates of the European Parliament

V každém případě bude nutné, aby naší prioritou zůstal boj proti předluženosti a aby se lidé uchylovali k úvěrům. Je iluzorní domnívat se, že rodinnými úvěry můžeme dát nový impuls spotřebě – takový přístup vede pouze k ochuzování těch nejzranitelnějších spotřebitelů. Cíl nového nastartování růstu prostřednictvím spotřeby splníme zvýšením mezd, ne hromaděním úvěrů! Pierre Pribetich (PSE), písemně. – (FR) Zpráva Kurta Lechnera o otevření evropského trhu se spotřebitelskými půjčkami byla přijata ve středu 16. ledna. Zdá se mi, že přechod trhu, který byl dosud silně vnitrostátní, k evropskému rámci, a to při zachování vysokého stupně ochrany spotřebitele, je prvním krokem k harmonizaci pravidel v oblasti spotřebitelských úvěrů. Riziko zadluženosti je pro spotřebitele stále příliš vysoké. Bylo zřejmé, že zaručení kontroly a transparentnosti zavedením databází informací o solventnosti každého zákazníka bude nezbytností. Já jsem nicméně stejně jako většina mých kolegů hlasoval proti pozměňovacímu návrhu 29 k článku 16 a těší mě, že byl zamítnut. Dle mého mínění tento bod skutečně penalizoval spotřebitele, který se rozhodl splatit úvěr předčasně. Tato možnost spotřebitele rozvázat úvěrovou smlouvu před termínem splatnosti je totiž dobrá iniciativa. Neměla by proto být zastíněna možností věřitele požadovat kompenzaci za eventuální náklady, nejsou-li k tomu odůvodněné a spravedlivé důvody. Bylo tedy nutné stanovit hranice. Věřitel tak nebude moci požadovat kompenzaci vyšší než 1 % částky úvěru. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) Společný právní rámec pro spotřebitelské úvěry musí stanovit jasná, jednoduchá a stručná pravidla, aby nabízel evropskou přidanou hodnotu s cílem podpořit vnitřní trh. Dnes bych proto rád Parlamentu poblahopřál k pozitivní dohodě dosažené v otázce této právní úpravy. Otevření vnitrostátních trhů spotřebitelským úvěrům považuji za něco velmi důležitého, protože se tím posílí hospodářská soutěž, což bude mít velmi pozitivní důsledky pro spotřebitele. Je jasné, že tímto novým návrhem EU jedná ve prospěch soutěže mezi finančními institucemi a zavádí nutnou transparentnost při zveřejňování předsmluvních a smluvních informací o poskytnutí úvěru, což já považuji za údaje zásadní pro ochranu spotřebitele, a možná také umožňuje snížení úrokových sazeb vzhledem ke zvýšení nabídky, zejména na menších trzích. Úvěrové stropy stanovené v rámci této dohody jsou rovněž pro portugalský trh velmi pozitivním aspektem. Jsem přesvědčen, že nový rámec usnadní rozšíření počtu úvěrových příležitostí, protože nyní je potřeba zajistit řádnou ochranu spotřebitelů a jejich bonity a předejít nadměrnému vystavení zadluženosti v rámci zdravé sociální politiky. Je potřeba těžit z výhod a neřešit problémy vytvářením nových. Frédérique Ries (ALDE), písemně. – (FR) Evropský parlament dnes odhlasoval velmi kontroverzní směrnici, která byla téměř 6 let „u ledu“. Přesto se jedná o dokument velmi blízký starostem Evropanů, protože počítá s harmonizací trhu se spotřebitelskými úvěry. Trh má hodnotu 800 miliard eur (dvě třetiny Evropanů úvěrů využívají k nákupům nábytku, televize nebo automobilu), sazby se v současné době pohybují mezi 6 % (ve Finsku) a více než 12 % (v Portugalsku), a přesto jsou zatím tyto operace hlavně vnitrostátní, přeshraničních úvěrů je dnes méně než 1 %. Směrnice otevírá evropské hranice spotřebiteli, který hledá lepší úvěr – bude si moci vybrat tu nejlepší nabídku a přitom mu budou zaručena stejná práva a stejné standardy, pokud jde o informace, porovnání a zejména ochranu proti předluženosti. Vyhodnocování solventnosti dlužníka, rychlé a bezplatné informace v případě zamítnutí a v zásadě právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů, to jsou některé hlavní cíle směrnice. Lítost, a to velkou, musím vyjádřit na nejasností kolem podmínek předčasného splácení. Těžká penalizace spotřebitele, který by tohoto využil, by znamenala jen to, že ostatní výhody harmonizace by byly zcela zbytečné! Luca Romagnoli (NI), písemně. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, hlasoval jsem pro Lechnerovu zprávu o spotřebitelských úvěrech. Domnívám se, že je pro Evropskou unii nezbytné vyzbrojit se obecným referenčním rámcem, který má chránit občany v odvětví, jež v posledních letech zaznamenalo výrazný růst.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Zejména v Itálii roste obrat spotřebitelských úvěrů exponenciální řadou. Často se stává, že spotřebitelé, někdy svedeni lákavými reklamními kampaněmi, úvěrové smlouvy uzavřou, aniž by si plně uvědomovali svá práva a smluvní podmínky, a najednou zjistí, že jsou vázáni celou řadou podmínek a povinností. V tomto kontextu tedy zdůrazňuji, že je žádoucí zvýšit ochranu spotřebitele, a to rovněž prostřednictvím této směrnice. Andrzej Jan Szejna (PSE), písemně. − (PL) Hlasuji pro zprávu Kurta Lechnera o doporučení pro druhé čtení společného stanoviska Rady o přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelských úvěrech a zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Dle mého názoru je kompromis dosažený během postupných vyjednávání uspokojivý. Cílem navrhovaného řešení je zjednodušit postup při poskytování úvěrů a usnadnit spotřebitelům přístup k úvěrům po celé Evropské unii. Harmonizace a sjednocení norem povede k vyšší konkurenceschopnosti institucí, jež úvěry poskytují, ke snížení nákladů a rovněž k vytvoření skutečného vnitřního trhu v oblasti spotřebitelských úvěrů. Jacques Toubon (PPE-DE), písemně. – (FR) Odhlasování návrhu směrnice o spotřebitelských úvěrech pro francouzské poslance za stranu UMP [Union pour un Mouvement Populaire – Unie pro lidové hnutí] znamená významný pokrok. Díky přínosu Evropského parlamentu a zejména zpravodaje Kurta Lechnera podporuje konečné znění dokumentu otevření hranic ve významné oblasti každodenního života a zároveň zachovává vydobytá práva spotřebitelů, zejména spotřebitelů francouzských. Transpozice této směrnice umožní v budoucnu nabídku lepších úvěrových podmínek a omezení rizik předluženosti. Bernadette Vergnaud (PSE), písemně. – (FR) Šest let po zavedení eura Evropa dosud v bankovní oblasti neměla jednotný trh přínosný pro spotřebitele, který by jim umožnil těžit z výhod jednotné měny hmatatelnějším způsobem. Informace o uplatňovaných sazbách a podmínkách udílení úvěru budou standardizovány, aby bylo možné lépe srovnávat různé nabídky. Spotřebitelé tak budou mít možnost informovaného výběru a budou si moci zajistit ty nejlepší možné podmínky půjček. Věřitel rovněž bude povinen klienta jasně informovat o výhodách a nevýhodách jím nabízené půjčky. Záležitosti práva na odstoupení od smlouvy v případě vázaného úvěru (okamžité dodání zboží) a výše penalizace v případě předčasného splacení půjčky jsou jasně definovány. Tato penalizace bude muset být „spravedlivá a objektivně zdůvodnitelná“. Nebude smět překročit 1 % částky úvěru, která je předmětem předčasného splacení, a u půjček s proměnnou sazbou nebude povolena. Ještě více mě těší, že členské státy budou moci zavést úpravu, která v současné době platí ve Francii, totiž že u úvěrů nižších než 10 000 eur nebude povoleno vyžadovat kompenzaci, a právě proto jsem hlasovala pro. - Zpráva: Roberta Angelilli (A6-0520/2007) Charlotte Cederschiöld, Christofer Fjellner, Gunnar Hökmark a Anna Ibrisagic (PPE-DE), písemně. − (SV) Švédská strana umírněných (Moderaterna) hlasovala pro návrh strategie EU pro práva dítěte. Máme za to, že práva dítěte musí být respektována úplně stejně jako lidská práva a samozřejmě podporujeme boj proti například dětské pornografii a pohlavnímu vykořisťování dětí. Musíme však zdůraznit, že mnoho bodů zprávy se týká oblastí, které by měly být regulovány na úrovni členských států, například vyřizování adopcí. Kromě toho se tu jedná o témata, která již jsou upravena ve stávající právní úpravě ES, jako je například televizní reklama a označování výrobků. Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že kvalitně přispívá k boji proti veškerým formám násilí a zneužívání páchaným na dětech, včetně chudoby, diskriminace a přístupu ke vzdělávání. Zejména vítám to, že EP podporuje mechanismus, díky němuž mohou být dodavatelé produktů vyrobených dětskou pracovní silou v Evropě stíháni. Zároveň vyzývám Komisi, aby se bezodkladně začala zabývat mechanismy, které činí hlavního zadavatele v dodavatelském řetězci zodpovědným za úmluvy OSN o dětské práci. Je mi však líto, že zde došlo k pokusům odstranit odkazy na právo mladistvých na sexuální a reprodukční zdraví a na výchovu a služby v oblasti plánování rodiny.

51

52

CS

Debates of the European Parliament

Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Roberty Angelilli „Směrem ke strategii EU o právech dítěte“, protože je důležité upozornit na skutečnost, že mnoho nástrojů přijímaných na úrovni EU přímo či nepřímo ovlivňuje práva dítěte. Proto jsem přesvědčena, že je nezbytné vypracovat legislativní rámec uznávající práva dítěte, aby tato práva mohla být kodifikována v právní formě. V tomto kontextu je tato zpráva významným příspěvkem k zajištění respektování práv dítěte, protože volá po právní úpravě Společenství zakazující veškeré formy násilí na dětech a zdůrazňuje význam oblastí, jako je vzdělávání, zdravotnictví, adopce a boj proti chudobě a diskriminaci. Rovněž bych ráda poukázala na to, že nová Lisabonská smlouva stanoví právní základ pro práva dítěte, která jsou nyní součástí cílů Evropské unie. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Práva dítěte jsou nepochybně právy univerzálními a nezadatelnými a poslanci za stranu Junilistan s potěšením konstatují, že všechny členské státy EU ratifikovaly Úmluvu OSN o právech dítěte. To znamená, že jsme již vázáni mezinárodními právními předpisy pro ochranu dětí před dětskou prací, obchodem s lidmi, násilím a mnoha dalšími formami zásahů do životů dětí. Dětská práva jsou navíc ve švédském právu oblastí, která nekompromisně staví nejlepší zájem dítěte na přední místo. Rozhodli jsme se zdržet se hlasování o zprávě z jednoduchého důvodu, totiž proto, že zpravodajka ve své zprávě podle všeho nezvládla soustředit pozornost na nejlepší zájmy dítěte. Zpráva se zaměřuje téměř výlučně na otázku, jaký konkrétní sociální model by členské státy měly ve svých zemích přijmout, aby bylo dosaženo toho, co Evropský parlament považuje za nejlepší řešení. Tato zpráva pokrývá vše od zákazu násilí v televizním vysílání a prodeje násilných počítačových her po svatby z donucení, nelegální adopce a nelegální práci. Samozřejmě jsme hlasovali pro pozměňovací návrhy, které zdůrazňují význam plného dodržení Úmluvy OSN o právech dítěte jakožto záruky právní ochrany dětí a jejich univerzálních lidských práv. Pedro Guerreiro (GUE/NGL), písemně. – (PT) Tato zpráva má téměř 200 článků a jsou v ní některé aspekty, které podporujeme, a další aspekty, které nepodporujeme. Naše hlasování by mělo být chápáno ve světle tohoto prohlášení. Měli bychom však poukázat na to, že se této zprávě někdy nedaří zabývat se příčinami situací, jejichž výskyt konstatuje. Tato zpráva se vyhýbá odpovědnosti, protože nekritizuje neoliberální politiky EU, které způsobily chudobu milionu lidí, zejména dětí. Tyto politiky vedly k hlubokým a nepřijatelným sociálním nerovnostem způsobeným kapitalistickým vykořisťováním a koncentrací. Politiky, které podporují sociální střety a ztrátu hodnoty mezd pracujících, snadné propouštění a čím dál nejistější smluvní podmínky, dlouhou a flexibilnější pracovní dobu a liberalizaci a privatizaci veřejných služeb. Politiky, které mají hluboké nežádoucí dopady na výkonnost a životní podmínky pracujících a jejich rodin, a tedy i jejich dětí. Mezi podmínky respektování a plného uplatnění práv dítěte patří mimo jiné spravedlivé rozložení bohatství, pracovní místa zaručující práva, slušné mzdy, kratší pracovní doba, rozvoj silných veřejných systémů sociálního zabezpečení a zdravotnictví a bezplatné vzdělávání pro všechny. Marian Harkin (ALDE), písemně. − I když jsem hlasoval pro tuto zprávu, rád bych objasnil své stanovisko k odstavci dvě zprávy. Je zde napsáno, že rozhodnutí mezivládní konference z 19. října 2007 začlenit práva dítěte mezi cíle EU do Lisabonské smlouvy poskytuje nový právní základ pro práva dítěte. Podle reakce komisaře Fratiniho na mou otázku ohledně této záležitosti během plenární rozpravy Lisabon nepokládá konkrétní právní základ a je důležité toto vyjasnit. Pokud jde o odstavec 127, ten nepodporuji, protože jsem proti zákazu šátků a hidžábů. Milan Horáček (Verts/ALE), písemně. − (DE) Rád bych se vyjádřil ke zprávě kolegyně Angelili o strategii EU o právech dítěte. Jedná se o velmi dobrou zprávu. Především je důležitý radikální přístup k otázce dětské prostituce a sexuální turistiky. Pro oběti této trestné činnosti nemusíme chodit daleko. Například v hraniční oblasti mezi Německem, Českou republikou a Rakouskem se po otevření hranic nesmírně rozmohla prostituce žen, ale čím dál více i dětí. Na úrovni EU však tomuto tématu nebyla dlouho vůbec věnována pozornost. Problémy spojené s dětskou prostitucí lze řešit pouze na evropské úrovni (sdružování pachatelů na internetových sítích a nedostatek spolupráce v oblasti přeshraničního dohledu a vymáhání právních předpisů).

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Zpráva se těmito oblastmi zabývá a začleňuje je do komplexní strategie. I když v oblasti boje proti zneužívání dětí ještě zbývá hodně práce, je to povzbudivé znamení. Jean Lambert (Verts/ALE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože jsem přesvědčen, že to je komplexní prohlášení plné dobrých návrhů. Zejména vítám uznání práva dítěte na zapojení do rozhodnutí, které se ho přímo týká, a na řádné zastoupení při právních a správních slyšeních. Tato zpráva se silně zasazuje o potřebu zdravého prostředí a o právo hrát si. Rovněž uznává princip, že děti se zákonným právem pracovat by měly být placeny na základě rovné mzdy za stejnou práci – příliš mnoho mladých lidí je využíváno k tomu, aby poskytovali levnou alternativu k ostatním pracovníkům, i když v mnoha odvětvích pracují stejně dobře a stejně tvrdě. Hlasoval jsem pro odstranění odstavce, který chce podporovat státy v tom, aby postavily nošení hidžábu u mladých děvčat mimo zákon. Myslím si, že to je nemístný návrh Výboru pro práva žen, který vychází z toho, že hidžáb je automatická známka podřízení ženy, což není pravda. Osobně mě uráží, když vidím děvčata před pubertou, které nosí oblečení s nápisy vybízejícími k sexu, ale nepokoušel bych se to zakázat cestou parlamentní zprávy. Mám proto radost, že zpráva prošla bez tohoto odstavce. David Martin (PSE), písemně. − Silně podporuji myšlenku komplexní a koherentní evropské strategie pro práva dítěte. Boj proti veškerým formám násilí, chudoby a diskriminace, kterými děti trpí, je něco, co bychom neměli řešit pouze na vnitrostátní úrovni. Ochrana práv dítěte na vzdělání, zdraví a adopci, to vše jsou práva, která by Evropa jako celek měla nadále uznávat a chránit. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) V paralelních společnostech se starobylou islámskou tradicí kvete násilí. Děti ventilují jim vštípenou nenávist k pokleslé západní kultuře na školních hřištích i na ulicích, nebo se z nich dokonce stávají potenciální teroristé. Kvůli nesprávně uchopené toleranci jsme odhlíželi od prvních varovných signálů a odmítali jsme vzít na vědomí, že trend nabírá na výbušné rychlosti. Alarmující je i nárůst obchodu s dětmi a dětské pornografie, a jak je všeobecně známo, pachatelé sexuální trestné činnosti vykazují vysoké procento recidivy. V tomto ohledu vyplula na povrch také pochybná adopční řízení s dětmi z rozvojových zemí, řízení, která se nezastavila ani před obchodem s dětmi, obchodem s lidskými orgány nebo prostitucí. Vzhledem k tomu, že na adopci čeká nesmírné množství sirotků, zejména na východě, a miliony nenarozených dětí v Evropě, by přísný zákaz adopcí neevropských dětí znamenal razantní krok proti obchodu s dětmi, a totéž se týká zavedení celoevropského rejstříku pachatelů sexuální trestné činnosti a vyšších postihů za sexuální aktivity s dětmi i za držení dětské pornografie. V neposlední řadě je rovněž třeba bojovat proti domácímu násilí v rodinách migrantů a omezit podíl cizinců ve školách, abychom přetnuli trend vzrůstajícího násilí. Baronesse Nicholson of Winterbourne (ALDE), písemně. − Přestože Lisabonská smlouva stanoví podporu práv dítěte jako obecný cíl EU, nevytváří za tímto účelem nové legislativní pravomoci. Jsem přesvědčena, že veškeré kroky v této oblasti by měly spadat do stávajícího právního rámce. V této zprávě jsou výrazné oblasti, které tyto hranice překračují. Kromě toho tato zpráva ani nenabízí uskutečnitelná řešení dětských problémů. Jedním z příkladů je institucionální péče. Odhlasovali jsme, že to bude omezeno na dočasné opatření. Avšak statisíce dětí po celé Evropě se rodí s takovými fyzickými či duševními postiženími nebo jsou těmito postiženími zasaženy v průběhu života, že je pro ně dlouhodobá institucionální péče zdravotní a sociální nezbytností. Dítě s celkovým ochrnutím, vrozeným rozštěpem páteře nebo hydrocefalem může žít důstojným a šťastným životem s odborným personálem a návštěvami rodiny. Prioritou je upevnění tohoto systému, ne jeho zrušení. V Evropě máme povinnost řídit se Úmluvou OSN o právech dítěte. Tato zpráva zkresluje několik důležitých poselství obsažených v této Úmluvě. S politováním tedy musím říci, že tuto zprávu podpořit nemůžu, i když mám stejnou starost o blaho dětí, který vyjádřili její příznivci. Athanasios Pafilis (GUE/NGL), písemně. – (EL) Tato sáhodlouhá zpráva plná literární rétoriky se pokouší zamaskovat zodpovědnost EU a členských států za jejich barbarskou politiku, která vede k nelidským podmínkám, v nichž žijí děti a rodiče z obyčejných rodin. Jaké to je pokrytectví, že se EU snaží ukázat zájem o práva dítěte, když její politika tvrdě dopadá na pracující v podobě nezaměstnanosti, částečné zaměstnanosti, úpadku životní úrovně, privatizace zdravotnictví a školství a komercializace sportu a kultury. Vznosné řeči o boji proti násilí na dětech nemohou zakrýt skutečnost, že systém, jehož hlavní hodnotou je zisk, zachází s dětmi samotnými jako se zdrojem zisku. Komercializuje adopce a žene lidi do spárů dětské práce, prostituce a obchodu s orgány. Jak se příznivci EU opovažují hovořit o právech dítěte, když přitom letectvo EU a NATO bombardovalo porodnici v Bělehradu! Vzpomeňme si na to, jak ozbrojené síly Evropy a NATO zabíjejí tisíce

53

54

CS

Debates of the European Parliament

dětí v Afghánistánu, Iráku a jinde. Vzpomeňme si na to, že odsuzují statisíce dětí v Africe, v Asii a na celé planetě ke smrti hladem a nemocemi – to jsou zločiny, ke kterým zpráva zarytě mlčí. Zita Pleštinská (PPE-DE), písemně. – (SK) Děti jsou osobnostmi s vlastními právy již od svého početí. Každé dítě má právo na rodinu, která je základem jeho výchovy. Nesmíme zapomínat ani na děti ulice a děti migrantů, které jsou nejvíce vystaveny násilí. Práva dětí musí být klíčovou prioritou EU. Vítám iniciativu na zřízení horké linky důvěry. Při hlasování jsem vyjádřila svůj souhlas se strategií EU v oblasti práv dítěte, kterou se zabývá kvalitní zpráva kolegyně Angelilli s vypovídací hodnotou. Musíme si uvědomit, že nám stále chybí právní základ, a proto je současně s dlouhodobou strategií v oblasti práv dítěte nutno přijmout konkrétní opatření a urychleně je zavést do praxe. Ratifikací Lisabonské smlouvy se právně závaznou stane i Charta základních práv EU, jejíž článek 24 odkazuje výslovně na práva dítěte. Pro blízkou budoucnost před námi stojí tyto výzvy: co nejrychleji minimalizovat internetovou kriminalitu, skoncovat se zneužíváním dětí a nezletilých, vytvořit pravidla pro mezinárodní adopci, která musí být v zájmu dítěte a ne v zájmu dospělých. Jakoukoli formu násilí je nutno zakázat. Nastal čas, abychom přešli od slov k činům. EU musí naslouchat dětem, které jsou základem společnosti zítřka. Evropský domov musí být domovem bezpečným pro děti. Budeme-li mít šťastné děti, bude šťastná i společnost. Luís Queiró (PPE-DE), písemně. – (PT) V kontextu debaty o budování evropské strategie pro práva dítěte se domnívám, že bychom měli za prioritu považovat pojem „zájmy dítěte“, který by neměl stát v protikladu k myšlence práv, ale měl by je doplňovat a rovněž by měl být ústředním tématem strategie. Hrozby pro práva dítěte se v širším světovém měřítku a v Evropě liší svou povahou i vážností. Zatímco na některých místech je prioritou potírání chudoby a jejích příčin nebo boj proti využívání dětí k vojenským účelům nebo k sexuálnímu vykořisťování, jinde je potřeba zaručit právo na přístup ke zdravotní péči, ochranu proti pohlavnímu zneužívání či obchodu s dětmi nebo právo na včasnou adopci v souladu s transparentními pravidly a posílit úlohu rodiny. Ve všech případech by však měly být kritériem „nejlepší zájmy dítěte“. Toto je standard, kritérium, které by se mělo používat k posouzení užitečnosti, nezbytnosti a smyslu jakéhokoli rozhodnutí, právního ustanovení či opatření. Proto se domnívám, že nejdůležitější věcí při vypracovávání této strategie je zavést tento pojem, kterému musí podléhat výčty práv, jelikož nejsou vždy přiměřená, dosažitelná či vhodná. Lydia Schenardi (NI), písemně. – (FR) Velkou zásluhou této zprávy je to, že jasně definuje práva dítěte, ale hlavně odsuzuje téměř vyčerpávajícím způsobem nebezpečí, kterým děti musí čelit: od raného věku se setkávají s obrazy hrůzy, pornografie a násilí šířené médii, jsou obětí zločinů ze cti, sňatků z donucení a pohlavního mrzačení z kulturních či náboženských důvodů. Zpravodajka sice nikde oficiálně neuvádí slovo „islám“, natož „islamismus“, pojmy, které jsou v každém případě tabu, protože politická korektnost a strach z postihů naprosto zapovídají jakékoli poznámky o tomto náboženství a hlavně jeho kritiku, avšak ve formě všeobecných vyjádření odsuzuje v podstatě veškerou diskriminaci spojenou s islámem. Odsuzuje tak zákazy děvčatům účastnit se určitých druhů vyučování a hodin tělesné výchovy, například plavání, i všechny barbarské praktiky, které mají na mladá děvčata muslimského vyznání ničivý dopad. Nás to těší. Tato zpráva je prvním krokem směrem ke svobodě vyjádření a jasnému pohledu na realitu. Budeme hlasovat pro. Olle Schmidt (ALDE), písemně. − (SV) Jeden bod způsobil všem skupinám znepokojení. V bodě 127 původní zprávy figuroval návrh, který vyzýval všechny členské státy EU k zákazu nošení šátků a hidžábu ve školách. Jako soukromé osoby sympatizujeme se základní myšlenkou tohoto opatření, tedy s ochranou práva dětí svobodně si hrát, účastnit se ve škole hodin tělesné výchovy a také, protože jsou nezletilé, požívat určité ochrany před nátlakem rodičů. Avšak takto komplikovanou a citlivou otázku lze těžko vyřešit na úrovni EU. Rovnováhu mezi právy a povinnostmi dětí, rodičů a státu stanoví evropské národy na základě vlastní historie a politické situace. Zcela souhlasíme s tím, že je důležité, aby si EU vypracovala kvalitní rámec. Odstavec 127 však zcela racionálně leží mimo tento rámec.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Kathy Sinnott (IND/DEM), písemně. − Potěšilo mě, že se výbor a výsledná zpráva silně zaměřily na rodinu a uznaly pozici rodiny ve vztahu k dětem. Rovněž vítám silnou ochranu dětí, pokud jde o pašování, institucionalizaci, pornografii a postižení. Zpráva však svazuje politiku EU s Mezinárodní úmluvou OSN o právech dítěte, která přenáší odpovědnost za děti z rodičů na stát. I když na to není výslovný odkaz, je to velmi znepokojivý zásadní posun. Navzdory pozitivním prvkům této zprávy, jako jsou ty, které jsou uvedeny výše, byla zpráva bohužel využita k podpoře programu sexuálních a reprodukčních práv (do kterých dle Úmluvy OSN spadají interrupce), což je obzvláště nemístné, jelikož se zde zabýváme dětmi a ochranou dětí. I když velmi silně podporuji veškerou ochranu dětí, nemohla jsem tuto zprávu podpořit. Bart Staes (Verts/ALE), písemně. − (NL) Navzdory Úmluvě OSN o právech dítěte, která byla podepsána mnoha členskými státy, jsou základní práva dětí a mládeže příliš často porušována. Proto je iniciativa Komise představit evropskou strategii velmi vítaná. I když jsou práva dítěte stále v pravomocech národních států, Komise i zpravodajka EP, paní Angelilliová, poukázali na celou řadu naléhavých otázek, jako je potírání všech forem násilí na dětech a chudoby a diskriminace dětí a také respektování práv dětí přistěhovalců. Skupině Zelených/Evropské svobodné aliance se podařilo zařadit do zprávy následující body: vyšší zaměření na právo dětí účastnit se rozhodnutí, která se jich týkají, uznání ombudsmana pro děti, zákaz dětské práce, stejný plat za stejnou práci pro děti do 18 let, uznání práv dětí-uprchlíků a právo na čisté a chráněné prostředí. Těší mě, že Parlament vyčlenil čas na rozpravu o tomto tématu, a zprávu plně podporuji. Konrad Szymański (UEN), písemně. − (PL) Zprávu o strategii o právech dítěte jsem nemohl podpořit, protože se levici podařilo začlenit do ní celých pět odkazů na ta takzvaná práva a reprodukční zdraví, což mimo jiné implikuje dostupnost interrupcí. Jeffrey Titford (IND/DEM), písemně. − Jsem pro to, aby EU podporovala práva dítěte. Jedním příkladem z poslední doby, na který bych Komisi rád upozornil, je diskriminace v oblasti práva dítěte na cestování, jelikož letecké společnosti odebraly nezletilým bez doprovodu možnost létání. Kdyby totéž udělaly v případě postižených nebo jakékoli jiné podobné skupiny, zvedla by se (a po právu) vlna odporu, ale zdá se, že se EU domnívá, že takovéto svévolné odnětí práv dítěte je v naprostém pořádku. Zároveň tu byly určité spory ohledně odstavce 127, který vyzývá „členské státy, aby alespoň na základních školách zakázaly nošení šátků a hidžábu”. Hlasoval jsem proti tomuto odstavci jak z důvodu mnohoznačné formulace, tak I proto, že se domnívám, že tato otázka je příliš důležitá na to, aby byla řešena jako okrajová součást podobné zprávy. Byl bych nicméně zklamán, kdyby se taková praxe stala v evropských základních školách běžnou záležitostí. Geoffrey Van Orden (PPE-DE), písemně. − Jsem nejsilnějším zastáncem toho, že je potřeba dát dětem dobrou výchovu v silném, láskyplném a bezpečném rodinném prostředí, chránit děti před ubližováním a zneužíváním, morálně je vést, poskytnout jim prvotřídní vzdělání a ty nejlepší příležitosti pro život. Jsem přesvědčen, že role státu v této oblasti je omezená – stát by se neměl pokoušet odejmout rodičům, církvím a školám jejich práva a povinnosti. V žádném případě proto nevidím důvod k tomu, proč by se do tohoto měla zapojovat EU. Je mi líto, že byla vymazána výzva k zákazu šátků a hidžábu alespoň na základních školách – jaká je pak naděje na řádnou integraci do našich západních společností, jestliže bude tento oděv povolen? Rovněž lituji, že do zprávy byly zařazeny věty týkající se sexuálních „práv“ mladistvých – jedná se o další podrytí samotného pojmu „dětství“. Z těchto důvodů i mnoha dalších jsem hlasoval proti zprávě. - Zpráva: Doris Pack (A6-0502/2007) Jean-Pierre Audy (PPE-DE), písemně. – (FR) Na základě vynikající zprávy mé německé kolegyně Doris Pack jsem hlasoval pro usnesení Evropského parlamentu o vzdělávání dospělých v reakci na sdělení Komise s názvem „Vzdělávání dospělých: na vzdělávání není nikdy pozdě“. Vzdělávání, zejména celoživotní vzdělávání dospělých, je nezbytným faktorem pro realizaci cílů stanovených v rámci Lisabonské strategie, které spočívají ve zvýšení hospodářského růstu, konkurenceschopnosti a sociálního pokroku. Tento postup z roku 2001 je pro Evropskou unii a její občany dobrou zprávou, ať už v oblasti konkurenceschopnosti, sociálního začlenění dospělých či výzev spojených s demografickým vývojem.

55

56

CS

Debates of the European Parliament

Pokud jde o vzdělávání a obecněji otázky týkající se podniků, navrhuji, abychom tuto problematiku svěřili sociálním partnerům, kteří, což je neustále třeba připomínat, mají v rámci současných smluv díky článkům 137 a následujícím Smlouvy o založení Evropského společenství, dále potvrzeným Lisabonskou smlouvou, jejíž ratifikace právě probíhá, právní nástroje umožňující budování evropského sociálního práva. Proinsias De Rossa (PSE), písemně. − Hlasoval jsem pro tuto zprávu, protože rozsah současných hospodářských a sociálních změn, rychlý přechod ke znalostní ekonomice a demografické změny vyplývající ze stárnutí obyvatelstva jsou výzvy, které vyžadují nový přístup ke vzdělávání a školení v rámci celoživotního vzdělávání. Edite Estrela (PSE), písemně. – (PT) Hlasovala jsem pro zprávu Doris Pack „Vzdělávání dospělých: Na vzdělávání není nikdy pozdě“, protože mám za to, že vzdělávání dospělých prostřednictvím osvojování nezbytných dovedností je zásadní pro dosažení cílů Lisabonské strategie pro vyšší hospodářský růst, konkurenceschopnost a sociální začlenění. Na druhou stranu a pro doplnění také souhlasím s názorem, že celoživotní vzdělávání je nesmírně důležité pro to, abychom se vyrovnali s dnešními výzvami hospodářských a sociálních změn, rychlého přechodu na znalostní společnost a demografických změn vyplývajících ze stárnutí populace. Ilda Figueiredo (GUE/NGL), písemně. – (PT) Je důležité věnovat vzdělávání dospělých více pozornosti. Program vzdělávání dospělých je nutno urychlit. K tomu, aby EU do roku 2010 dosáhla referenčního cíle 12,5% účasti na vzdělávání dospělých, současná účast na dospělých na vzdělávání a školení nestačí. Je však nutno zajistit také kvalitu vzdělávání dospělých a věnovat zvláštní pozornost různým rozměrům kvality vzdělávání, zejména rozvoji školitelů, mechanismů zajištění kvality a učebních postupů a materiálů. Jak zpráva uvádí, vzdělávání dospělých je nezbytnou složkou celoživotního vzdělávání a je velmi komplexním odvětvím. Dospělí musí obsah vzdělávání propojit se svými znalostmi, zkušenostmi a kulturním zázemím. Rovněž je důležité v souvislosti s programy celoživotního vzdělávání klást důraz na rovnost pohlaví, aby muži i ženy mohli mít stejné výhody z možností, které celoživotní vzdělávání nabízí, a aby byly využity všechny dostupné nástroje k zajištění rovnosti mezi muži a ženami v opatřeních pro přípravu politiky vzdělávání dospělých, a to ve spolupráci s Evropským institutem pro rovnost pohlaví. Hélène Goudin a Nils Lundgren (IND/DEM), písemně. − (SV) Máme vysoký stupeň důvěry ve schopnost členských států vypořádat se s otázkami, které se týkají velmi důležité problematiky vzdělávání dospělých. Je důležité, aby ministerstva školství členských států měla dostatečné prostředky na provoz vzdělávání dospělých. Jedním ze způsobů, jak jim finanční zdroje zajistit, je snížení příspěvků členských států do rozpočtu EU, aby bylo více dostupných prostředků na investice do péče, vzdělávání a sociálního zabezpečení. Opět poukazujeme na to, že federalistická většina v Evropském parlamentu nedokáže respektovat výlučnou pravomoc členských států, pokud jde o organizaci vzdělávání a obsah vzdělávacích systémů. Tato zpráva Evropského parlamentu z vlastní iniciativy nebyla vůbec potřeba a nelze ji považovat za nic jiného, než projekt vytváření pracovní náplně pro Výbor Evropského parlamentu pro kulturu a vzdělávání. Janusz Lewandowski (PPE-DE), písemně. − (PL) Zpráva, o které hlasujeme, se týká vzdělávání dospělých, jinými slovy záležitosti, které po celé Evropské unii nabývá na obrovském významu, ale v mé zemi se stala něčím více – je to prospěšný trend a velká záliba pro tisíce lidí. Vzdělávání dospělých není vždy diktováno čistě komerčními faktory. Rád bych vás upozornil na jeden aspekt celoživotního vzdělávání dospělých, který je provázán jak s moderními demografickými a civilizačními výzvami, tak i s dědictvím starého pořádku. Socialistický režim prosazoval zvláštní vzdělávací model, který byl v humanitních oborech prosycen propagandou a ideologií a v ostatních oborech odrážel odtažení od celosvětových trendů. Z těchto důvodů je vzdělávání dospělých v nových členských státech jednak šancí na nápravu slabin výše popsaného socialistického vzdělávacího modelu, jednak skutečným otevřením světu. Znalost cizích jazyků, ochota riskovat rekvalifikaci a změnu pracovního místa a prosazování evropských standardů vzdělávání jsou jasnými předpoklady pro mobilitu a šancí na nalezení zaměstnání, což je důvodem širokého zájmu o celoživotní vzdělávání mezi mými kolegy ze střední a východní Evropy. Bogusław Liberadzki (PSE), písemně. − (PL) Paní Packová ve své zprávě vyzývá k tomu, aby vzdělávání pokračovalo po celý pracovní život člověka a aby se studium neomezovalo pouze na školní docházku.

16-01-2008

16-01-2008

Debates of the European Parliament

CS

Souhlasím s tvrzením, že současné tempo hospodářských a společenských změn si vyžaduje stálý, dlouhodobý osobní rozvoj. Rovněž je faktem, že vzdělávání dospělých má příznivý dopad na povědomí dospělého člověka o jeho hodnotě, napomáhá v podpoře lepší sociální integrace a buduje mezikulturní dialog. David Martin (PSE), písemně. − Domnívám se, že ambice zprávy zajistit, aby členské státy do roku 2010 dosáhly cíle 12,5% účasti na vzdělávání dospělých, nejen zlepší konkurenceschopnost EU, ale rovněž umožní větší sociální začlenění a mezikulturní povědomí – a přesně to je pro rok mezikulturního dialogu potřeba. Rozsáhlejší uplatnění technologií a návrhy na rozšíření počtu zařízení péče o děti zlepší každému příležitosti ke skutečnému využití vzdělávání. Proto jsem hlasoval pro tuto zprávu. Andreas Mölzer (NI), písemně. − (DE) Je kontraproduktivní na jednu stranu zabraňovat vlastním obyvatelům ve vzdělávání a na stranu druhou přicházet z plány na „modrou kartu“, protože kvůli nárůstu netypických vztahů a vyššímu konkurenčnímu tlaku již dnes dobré základní a celoživotní vzdělání nenabízí žádnou ochranu proti nezaměstnanosti. Až dost lidí s dobrým vzděláním bylo podniky odmítnuto, protože tyto podniky hledají nejlevnější McJob absolventy nebo jsou ochotny nabízet pouze atypické pracovní smlouvy. Z principu by se nedostatek kvalifikovaných pracovníků neměl používat jako záminka. Pokud to není možné, měli bychom upřednostnit sezónní model. Tak zajistíme, že nedojde k další masové migraci. I přes zjevné nesrovnalosti v cílích EU si úsilí a programy v oblasti celoživotního vzdělávání zasluhují naši podporu.

6. Opravy hlasování a sdělení o úmyslu hlasovat: viz zápis Předsedající. − Tím je hlasování uzavřeno. Ráda bych poděkovala pracovníkům služeb, zejména tlumočníkům, že s námi měli trpělivost i v době polední přestávky. (Zasedání bylo přerušeno v 13:30 a znovu zahájeno v 15:00) PŘEDSEDAJÍCÍ: ADAM BIELAN Místopředseda

7. Schválení zápisu z předchozího zasedání: viz zápis 8. Situace v Keni (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem na pořadu jednání jsou poznámky Rady a Komise k situaci v Keni. Janez Lenarčič, úřadující předseda. − (SL) Velmi mě těší, že dnes Evropský parlament bude projednávat situaci v Keni a že bude rovněž diskutovat o navrhovaném usnesení k situaci v této zemi. Pouhá skutečnost, že Evropský parlament vyslal k volbám pozorovací misi pod vedením pana Lambsdorffa a svou vlastní delegaci pod vedením pana Muldera vyslala velmi důležitý signál, že se Evropský parlament o situaci v Keni zajímá. Jak víme, volby v Keni se odehrály 27. prosince. Vysoká volební účast keňských voličů je důkazem toho, že keňskému lidu záleží na demokratickém procesu a že v něj tento lid věří. Volební pozorovací mise Evropské unie byla přítomna přímo na místě a vedl ji pan Lambsdorff. Varovala před četnými nesrovnalostmi při sčítání a záznamech hlasů během těchto voleb. Tyto nesrovnalosti vrhají na vlastní výsledek těchto voleb vážné pochyby. Jak víme, po zveřejnění výsledků vypukly v hlavním městě Nairobi i v ostatních částech Keni násilnosti. Příznivci opozičního vůdce Odingy se několikrát střetli se stoupenci prezidenta Kibakiho. Bezpečnostní síly střílely do davu. Podle vysoké komisařky OSN pro lidská práva Louise Arbour reagovaly bezpečnostní sbory „nadměrným násilím“. Nejméně 600 osob přišlo o život a alespoň čtvrt milionu obyvatel bylo přesídleno a to vše se stalo v Keni, v zemi, do které se naopak obvykle uchylují uprchlíci ze sousedních zemí, Somálska a jižního Súdánu.

57

58

CS

Debates of the European Parliament

Mělo to dopad nejen na hospodářství samotné Keni, ale i na ekonomiky sousedních zemí, zejména těch, které nemají vlastní přístup k moři. A to je tragédie. Zároveň je to těžká rána pro demokratizační proces a velký šok pro celý africký kontinent, kde byla Keňa považována za příklad pro všechny. Evropská unie násilnosti v Keni odsoudila. Vyzvali jsme keňské vůdce, aby se pokusili odpovědět na pochybnosti o regulérnosti voleb, ale aby ze všeho nejdříve navázali dialog a nalezli politické řešení. Samozřejmě jsme reagovali na humanitární potřeby keňského lidu. Evropská unie přivítala mediaci ze strany ghanského prezidenta Kufuora, který předsedá Africké unii. Rovněž jsme vyjádřili podporu skupině význačných afrických osobností v čele s bývalým generálním tajemníkem Organizace spojených národů Kofi Annanem, která by měla v brzké době do Nairobi dorazit. Mezitím prezident Kibaki jmenoval vládu, aniž by konzultoval vůdce opozice pana Odingu. Ten vyzval k hromadným demonstracím v Keni, k nimž má dojít za tři dny. Z pozitivnější stránky je třeba říci, že včera poprvé zasedal keňský parlament. Opoziční kandidát se stal předsedou parlamentu. Je to povzbudivé v tom smyslu, že se v zemi stále dodržují určitá demokratická pravidla a že k hlasu opozice je stále do určité míry přihlíženo. Pokud jde o Evropskou unii, je naprosto jasné, že normální vztahy s Keňou nebudou možné, dokud nebude nalezen politický kompromis. Kompromis musí vést k trvalému řešení, které bude odrážet vůli keňského lidu, vzbudí důvěru keňského lidu a vrátí Keňu do stabilní situace. Jménem Evropské unie mohu říci, že vše, co následovalo po volbách v Keni, znamenalo velké zklamání a situace je nadále znepokojující. Nesrovnatelně vyšší zklamání však zažívají samotní občané Keni, lidé, kteří se ve velkém počtu účastnili voleb v naději na lepší budoucnost. Louis Michel, člen Komise. − (FR) Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, rozumí se samo sebou, že Evropská komise je hluboce znepokojena závažnou krizí, která postihla Keňu. Ostatně již ode dne následujícího po volbách, kdy jsme zpozorovali známky nasvědčující nebezpečí chaosu následkem toho, co se odehrávalo zejména při sčítání volebních lístků, jsme se zmobilizovali a zkontaktovali jsme některé orgány na obou stranách, jak dosavadní vládní většinu, tak i opozici. V této souvislosti vám musím říci, že jsem neměl žádný problém přímo a osobně zkontaktovat pana Odingu. Naproti tomu jsem i přes opakované pokusy nikdy neměl příležitost osobně hovořit s panem Kibakim, což je překvapivé, protože v minulosti byl kontakt s ním jednoduchý. Do značné míry to tedy bylo projevem panujících nepokojů. Povolební násilí, které si vyžádalo více než šest set životů a zapříčinilo přesídlení více než 250 000 tisíc osob, samozřejmě poukázalo na frustraci a hněv keňského lidu v situaci závažných problémů socioekonomické nerovnosti a korupce, jež působí rozkol keňské společnosti, přičemž je zde riziko etnické konfrontace. Avšak při těchto volbách se rovněž prokázaly demokratické snahy keňského lidu. Tyto snahy byly pošlapány nekorektními činy spáchanými v den voleb, které bohužel na platnost oficiálních výsledků vrhají vážný stín pochyb. Plně sdílíme závěry a prohlášení pozorovací volební mise Evropské unie pod vedením vašeho kolegy Alexandera Lambsdorffa, jíž bych chtěl skutečně poblahopřát k význačné práci, kterou odvedl, takže mezinárodní orgány mimo Evropskou unii, jež původně zaujaly stanovisko o něco méně kategorické a v určitém smyslu o něco méně objektivní, se nakonec připojily ke konstatováním a závěrům pana Lambsdorffa a podpořily je. Stanovisko Komise vůči politické situaci v Keni nemůže být jasnější. Je nezbytné, aby se keňští političtí vůdci neodkladně zhostili své zodpovědnosti a zahájili okamžitě a s vážným přístupem úsilí o dosažení politické dohody. Bez tohoto úsilí nebude mít Evropská unie v žádném případě jinou možnost, než přezkoumat vztahy s Keňou, které dosud byly, nutno říci, vynikající. Keňa je země, která byla považována za dobrý průměr, pokud jde o řízení, o lidská práva a o demokracii, a navíc hrála důležitou roli pro stabilitu regionu. To jsou věci, které je nutno připomenout. Snaha o politickou dohodu je tedy hlavní povinností keňských představitelů. Předpokládá okamžité zastavení provokací a násilí na ulicích, ale také v médiích a veřejných vyjádřeních. Je nezbytně nutné, aby se prezident Mwai Kibaki a opoziční vůdce Raila Odinga uvolili ke kompromisům, uznali, že se výsledky voleb nesprávně promítly do výkonu moci a zodpovědnosti a že nevyhnutelně musí dojít k rozdělení moci, aby se zamezilo pokračování politické krize. Toto rozdělení moci by mohlo být dočasným řešením, dokud například nedojde k možným opakovaným volbám. Konečně je důležité, aby keňské politické špičky uznaly naléhavou nutnost vyřešit zásadní problémy, které stály u zrodu tohoto rozpoutaného násilí, ať už se jedná o ústavní uspořádání moci, o politické řízení země nebo závažnou socioekonomickou diskriminaci a nerovnost.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Komise a Evropská unie jako celek plně podporují africkou mediaci zahájenou prezidentem Kufuorem, ve které díky Graçovi Machelovi a Benjaminovi Mkapovi pokračuje Kofi Annan. Vyzývají prezidenta Kibakiho a Railu Odingu k plné spolupráci s cílem dospět k politické dohodě. Dlouze jsem na začátku krize hovořil s Desmondem Tutu během jeho mediační mise. Rovněž jsem měl dlouhý rozhovor s Kofim Annanem, ze kterého vyplynulo, že jako nejvhodnější se jeví to, aby africkou mediaci doprovázel proces sbližování. Přislíbil jsem této mediaci podporu Komise, a to jak na úrovni politické, tak i finanční. V každém případě je dnes nutno ocenit pokojný průběh prezidentských voleb v Keni, ke kterým došlo včera večer. Je potřeba vidět v tom projev toho, že je dodržován ústavní rámec, alespoň z tohoto hlediska. Avšak zásadní budou následující dny. Situaci budeme pozorně sledovat a zůstaneme ve stálém spojení s africkou mediací. Vztahy s Keňou včetně oblasti spolupráce přizpůsobíme vývoji situace a konkrétních kroků jedné a druhé strany. Dnes jsou všechny možnosti otevřeny. Důležité je najít společný evropský a mezinárodní přístup, aby naše působení mělo maximální dopad. Dnes můžeme vycházet z toho, že toto mezinárodní společenství je naladěno na stejnou vlnu a že zde již nejsou rozpory v přístupech, uvažování či snad strategiích. To je důležité. Na začátku, těsně po volbách, tomu tak ve všech případech nebylo. Myslím si, že v současné době už toho bylo dosaženo, a to je dobře. Pokud jde o humanitární situaci, zareagovala Komise velmi rychle. Po vyhodnocení provedeném experty z ECHO a našimi partnery v terénu vyčlenila Komise první nezbytnou pomoc ve výši 5,5 milionů eur určenou na potřeby přesídlených obyvatel, pokud jde o vodu, potraviny, přístřeší a zdravotní péči. Maria Martens, jménem skupiny PPE-DE. – (NL) Vážený pane předsedo, jak již bylo řečeno, Keňa byla od roku 2002 významným příkladem demokracie a stability. V posledních letech země učinila obrovský politický a hospodářský pokrok. Volby v Keni prokázaly, že drtivá většina keňských občanů dává přednost demokracii před diktaturou. Prokázaly rovněž to, že mají větší důvěru ve volené zástupce než v armádu. Nicméně došlo k těmto alarmujícím výbuchům násilí a nyní je v zemi humanitární krize, která si již vyžádala stovky životů a více než 250 000 uprchlíků. Pro hospodářskou situaci země to nebude bez následků. Co je třeba udělat? Je důležité, aby Evropská unie poskytla plnou podporu panelu „význačných afrických osobností“ v čele s Kofim Annanem jmenovanému Africkou unií. Pokud si z minulosti můžeme odnést jednu věc, je to ponaučení, že si nesmíme myslet, že my, Evropa, můžeme vyřešit problémy Afriky. Africké problémy si vyžadují africká řešení, a mě těší, že Evropská komise tento princip podporuje. Pane předsedo, naše skupina usnesení plně podporuje. Mám však na srdci ještě jednu věc, něco, co naše skupina považuje za mimořádně politováníhodnou věc. Jedná se o to, že den po volbách – tedy ve chvíli, kdy bylo o výsledku rozhodnuto a jak řekl pan Komisař, objevila se už celá řada závad, zaslala Evropská komise vládě více než 40 milionů eur rozpočtové pomoci. Nečekala ani na zjištění naší vlastní pozorovatelské skupiny, které byly shodou okolností zveřejněny jen o tři dny později. Toto politické rozhodnutí nelze ospravedlnit na základě technické okolnosti, že platba byla již jednou pozdržena do doby po volbách a že se jednalo jen o třetí platbu v celé sérii plateb. Tato platba mohla a měla být odložena. Jednalo se o mimořádně nešťastné rozhodnutí, tím spíše, že samotné členské státy již pomoc pozastavily. Nesmí se to opakovat. Emilio Menéndez del Valle, jménem skupiny PSE. – (ES) Pane předsedo, dalším důkazem toho, že většina Keňanů nepodporuje prezidenta Kibakiho, je skutečnost, že v parlamentních volbách, které se konaly současně s volbami prezidentskými, získala opoziční strana pana Odingy více než dvakrát více hlasů než strana pana Kibakiho. Jak víme, díky tomu získala strana pana Odingy při včerejším zahájení činnosti parlamentu v Nairobi funkci předsedy sněmovny. Vedle toho 22 Kibakiho ministrů, kteří usilovali o funkci poslanců, bylo ve volbách poraženo. Dle mého názoru toho má prezident Kibaki na svědomí hodně, a nejde jen o volební podvody. Pět let jeho vlády vedlo k frustraci, deziluzi a zklamání. Je pravda, že ekonomika posílila o 6 %, ale více než polovina obyvatel stále žije pod hranicí chudoby. Několik vládních ministrů dosazených panem Kibakim jasným gestem provokace bylo navíc spojováno s případy korupce. Tento prezident, který se podvody snaží udržet se u moci, má také na svědomí další vážnou záležitost – svými kroky způsobil obnovu etnického konfliktu, což je spirála, kterou by mohlo být těžké zastavit.

59

60

CS

Debates of the European Parliament

A jako by to nestačilo, jak víte, před dvěma týdny předseda keňské volební komise neřekl nic méně, než že neví, kdo vyhrál prezidentské volby. S ohledem na toto vše je zcela oprávněné požadovat uspořádání nových voleb, jak je uvedeno v návrhu na společné usnesení Parlamentu, pokud nebude možné, aby nezávislý orgán zorganizoval čisté, transparentní a důvěryhodné přepočítání hlasů odevzdaných při volbách 27. prosince. Alexander Lambsdorff, jménem skupiny ALDE. – (DE) Vážený pane předsedající, úvodem bych rád vyjádřil díky Radě, Komisi a také svým kolegům poslancům zde v Evropském parlamentu. Jsme svědky velké jednoty mezi institucemi. Osobně mě to velmi těší a říkám to také jménem své skupiny sestávající z více než 150 pozorovatelů voleb, z nichž alespoň 50 bylo v Keni rozmístěno po dobu více než jednoho měsíce. Naše jednota je dobrým znamením. Někteří tito pozorovatelé – a na to zde chci upozornit – jsou nyní na cestě do Pákistánu, kde se očekávají další obtížné volby, nebo již na místo dorazili. Monitorování voleb je někdy obtížná a nebezpečná práce. Rád bych těmto lidem co nejupřímněji poděkoval za jejich angažovanost pro tuto věc. Ať už jsou naše názory jakékoli, naší společnou hodnotou je Evropa. Jak pan komisař právě řekl, můžeme být hrdí na to, že se k našemu stanovisku připojily další monitorovací mise, například delegace Britského společenství národů a International Republican Institute ze Spojených států. Domnívám se proto, že práce monitorovací mise tímto položila základ společnému úsilí, ve kterém Evropská unie, Afrika a Spojené státy společně táhnou za jeden provaz, aby dosáhly řešení krize v Keni. Evropský parlament ve svém usnesení ukáže cesty, které považuje za vhodné. Jakožto hlavní pozorovatel jsem se těchto konzultací sám neúčastnil. Neutralita naší mise musí být podle mého názoru jednoznačně zachována až do konce. Koncem myslím předložení naší závěrečné zprávy, na které právě pracujeme. Vedle profesionální práce našich terénních pozorovatelů byla naší největší silou výsledná neutralita. K neutralitě a profesionalitě patří také skutečnost, že pracujeme pouze na základě důkazů, Ve svých závěrech uvádíme zjištění, že ohledně výsledků prezidentských voleb panuje skepse. Jakožto monitorovací mise jsme nikdy neřekli, že některý z kandidátů volby vyhrál. Uvedli jsme jen to, že není možné zjistit, kdo je vítězem. Rád bych ze v angličtině ocitoval slova keňských pozorovatelů voleb: „Dle našeho názoru byly vzhledem k celému volebnímu procesu všeobecné volby z roku 2007 důvěryhodné, pokud jde o odevzdávání a sčítání hlasů. Volební proces ztratil svou důvěryhodnost až ke konci v souvislosti s konečným součtem a vyhlášením výsledků prezidentské volby.“ To říkají národní keňští pozorovatelé, kteří tam rozmístili 16 000 až 20 000 lidí. A je to zcela v souladu s našimi zjištěními. Nyní bych rád řekl něco za sebe, za svůj tým a za všechny: doufáme, že se krize brzy vyřeší, že skončí násilí a že se uprchlíci budou moci vrátit do své vlasti, jak to jen bude možné. Konrad Szymański, jménem skupiny UEN. – (PL) Pane předsedo, pane premiére, pane komisaři, Keňa je více než jen problém volebních podvodů prezidenta Kibakiho. Čelíme zde humanitární krizi dopadající na civilní obyvatelstvo. Nejdramatičtější situace se zřejmě odehrává v Eldoretu v katolické farnosti Svatého Ducha v Langasu. Tam jsme svědky množství vražd na politickém a etnickém základě. Mnoho Keňanů bylo vyhnáno z domovů svých rodin a tyto domovy byly spáleny. Dne 1. ledna 2008 se ve farnosti Langas ukrývalo více než 3 000 osob. Uprchlíci nemají dostatek potravin, čisté vody ani hygieny. 2. ledna tohoto roku katolická misijní zpravodajská agentura MISNA informovala o tom, že se 7 000 až 10 000 osob ukrývá v katedrále v Langasu. Nutná je nejen politická mediace, ale i kroky k tomu, aby bylo zaručeno, že nevypuknou projevy etnické a náboženské nenávisti. Marie-Hélène Aubert, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Pane předsedo, myslím si, že vzhledem k současné situaci musí Evropská unie usilovat o posílení své důvěryhodnosti, pokud jde o pozorovací mise, které do těchto zemí posílá. Protože jestliže konstatujeme, že výsledek je jasný podvod a že prezidenta nelze považovat za zákonně zvoleného, což v tomto případě rozhodně platí, Evropská unie musí zaujmout důslednou politiku a začít s tím, a to je skutečně jen minimum, že prezidenta, v daném případě pana Kibakiho, neuzná. Za druhé musí Unie navrhnout a zajistit, aby se uspořádaly nové prezidentské voly, které umožní skutečně zvolit prezidenta, tentokrát za řádných podmínek.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Bohužel totiž máme precedenty, zejména v Etiopii, kdy se prezident rovněž navzdory všemu, navzdory důkazům, že šlo o podvod, prosadil silou, což vedlo k rozsáhlému represivnímu násilí. Jestliže toto Evropská unie akceptuje jako fakt, přispívá tím k tomu, že se vytrácí smysl těchto pozorovatelských misí. Proč vysílat evropské pozorovatelské mise s veškerou vážností a veškerým nasazením všech našich kolegů v této oblasti, se závěry, které všichni jednomyslně uznávají, jestliže po několika měsících siláctví nakonec akceptujeme puč prezidenta, který se nedívá napravo ani nalevo? Smířili bychom se s takovou situací v našich zemích? Samozřejmě ne. Nemůžeme tedy v kontextu demokracie a volebních procesů, jež prosazujeme, měřit dvojím metrem, jedním v Evropské unii a druhým v těchto regionech podle různých proměnných v závislosti na zájmech jedněch či druhých. Myslím si, že keňský lid si přeje tuto situaci vyjasnit a volá po nových volbách, aby vše bylo naprosto jasné. Gabriele Zimmer, jménem skupiny GUE/NGL Group. – (DE) Pane předsedo, dámy a pánové, jistě se všichni shodneme na tom, že události v Keni jsou tragické a současné pokračující násilí musí být kategoricky ukončeno. Krize v Keni je zásadní a dle mého názoru není její povaha pouze politická. Může mít ve všech směrech rovněž dopad na situaci v sousedních afrických zemích. Je pravdou, že v Keni jsou provokatéři, kteří se snaží podněcovat nenávist mezi etnickými skupinami, aby se dostali k moci. Ale jestliže si dnes například přečtete keňský svobodný tisk, je velmi povzbudivé, jak se mnoho novinářů neustále snaží zasazovat se o jednotu země a o jednotu mezi keňským lidem a staví se proti fragmentaci společnosti. Prvořadý problém je to, že široké skupiny keňské populace nedostaly možnost podílet se na keňském hospodářském rozmachu a že se násilí může šířit na tomto základě. V kontextu rozvojové spolupráce bychom spíše měli zdůraznit skutečnost, že se skutečně snažíme nastolit změny a především uskutečnit praktickou kampaň proti chudobě v Keni. Také si myslím, že problém představují i diskuse o zrušení rozpočtové pomoci Keni, protože to v Keni živí strach z budoucnosti. Pane komisaři, konkrétně vítám skutečnost, že je EU jednoznačně na straně Kofiho Annana a dalších mediátorů z Africké unie ve snaze o pomoc s řešením těchto procesů v Keni a spolu s africkými politiky. Valdis Dombrovskis (PPE-DE). – (LV) Vážený pane předsedo, pane komisaři, dámy a pánové, nejprve bych se rád vyjádřil k vysoké aktivitě keňských občanů v den voleb. Volby se vyznačovaly vysokou volební účastí a trpělivostí občanů bez ohledu na dlouhé fronty a technické problémy v některých okrscích. Situace se zpracováním výsledků prezidentských voleb však bohužel je zcela jiná. Předepsané transparentnosti nebylo dosaženo. Mnohá porušení pravidel a nesrovnalosti v informacích vrhají na vyhlášené výsledky voleb stín pochyb. Bohužel vznikl dojem, že výsledky byly získány dle principu, že není důležité, jak jste volili, ale jak jsme sčítali hlasy. Pokud není možné provést spolehlivý a transparentní přezkum sčítání, měly by se prezidentské volby v Keni konat znovu. Po oznámení volebních výsledků se již tak napjatá atmosféra bohužel změnila v násilí. Nejnaléhavější prioritou je nyní násilí zastavit a předejít humanitární krizi. Evropská unie musí podpořit misi vedenou Africkou unií a Kofim Annanem za účelem mediace mezi prezidentem a opozicí, aby bylo zastaveno násilí a aby bylo nalezeno řešení politické krize. Pro případ nutnosti by Evropská unie měla být připravena na pokračování v této mediaci. Je jasné, že Evropská unie musí Keni poskytnout humanitární pomoc potřebnou na zmírnění situace mnoha tisíců přesídlených osob, které byly přinuceny opustit své domovy. Humanitární pomoc by však měla být poskytována tak, aby se skutečně k přesídlencům dostala a aby byla řádná kontrola nad způsobem, jakým jsou tyto finance využívány. Z tohoto pohledu je rozhodnutí Evropské komise zaslat den po volbách keňské vládě 40 milionů eur bez zohlednění kritiky pozorovatelů z Evropské unie, pokud jde o volební proces, sporné. Rozpočtová podpora bohužel nezaručuje přísnou kontrolu využití prostředků a poskytnutí takové pomoci prezidentovi a vládě, kteří se k moci dostali na základě pochybných voleb, by mělo být opatrně zváženo. Vyzývám Evropskou komisi, aby tento případ vyhodnotila a informovala Evropský parlament o opatřeních přijatých k tomu, aby se tato situace neopakovala. Glenys Kinnock (PSE). – Pane předsedo, je jasné, že musíme brát ohled na skutečnost, že Keňa je zemí, ve které má většina obyvatel na živobytí jen několik dolarů denně. V zemi je obrovská nespokojenost a strádání – jsme svědky toho, že tamější situace vyprovokovala celou armádu nespokojených lidí, protože si uvědomují, že propast mezi těmi, kdo v Keni mají a kdo nemají, se rozevřela do ještě větší šíře, a to v kontextu 6% růstu HDP, který zmiňovali ostatní kolegové.

61

62

CS

Debates of the European Parliament

Keňa je ekonomikou nízkých příjmů a nízkých zdrojů. Je to rovněž země, která tragicky uvízla v pasti diktátu elit a korupce. A právě teď jsme svědky toho, jak se lidé zásobují potravinami a v Nairobi i v ostatních částech Keni vycházejí opět do ulic. Proto bych ráda připojila svůj hlas k těm, kdo řekli, že EU musí pozastavit rozpočtovou podporu Keni do doby, než bude dosaženo politického řešení současné krize. Samozřejmě nelze akceptovat, že den po vyjádření kritiky bylo Keni zasláno 40,6 milionů eur. Je pro mě velmi povzbudivé, že nám pan komisař Michel v pondělí v našem výboru oznámil, že rozpočtová podpora bude okamžitě přezkoumána. Ráda bych se o tom dozvěděla podrobněji. Místo toho, abychom do Keni směřovali finance prostřednictvím ministerstev, bychom měli hledat způsoby, jak to činit podporou projektů, což rovněž zajistí, že chudí Keňané nebudou poškozováni. Podle mého názoru si musíme daleko striktněji uplatňovat princip, že je třeba zasílání pomoci podmínit dobrým řízením, jak je to jasně řečeno v Dohodách o partnerství z Cotonou, což my jsme nedodrželi. Bohužel jsme přehlíželi mnoho vážných výčitek týkajících se korupce v této zemi. Ty, kdo mají neregulérní výsledky voleb na svědomí a o nichž nám podali zprávu pozorovatelé, musíme pohnat k zodpovědnosti a nesmíme dopustit, aby z toho vyvázli bez úhony. Také chci říct, že se Evropská unie musí zhostit své role v monitorovacím a mediačním procesu. Byli jsme jedni z prvních, kdo tyto kroky požadoval, a byla bych ráda, aby Rada a Evropská unie zaujaly pevnější a důslednější přístup a aby zajistily Kofimu Annanovi veškerou podporu, kterou od Evropy potřebuje, tak aby mohla být co nejdříve zřízena nová volební komise. Anna Záborská (PPE-DE). – (SK) Dovolte mi několik otázek a několik poznámek. Jak to bylo s finančními prostředky Evropské unie, které byly od listopadu na zastupitelstvu v Nairobi? Proč se s převodem čekalo do voleb a proč byly peníze vyplaceny den po volbách? V té době byly jen předběžné výsledky a první pochybnosti o regulérnosti procesu. Kdo kontroluje využití finančních prostředků daňových poplatníků Evropské unie na rozvojovou pomoc? Jestliže byly pochybnosti o průběhu voleb, už předem mělo platit jasné pravidlo, že do oficiálního vyhlášení výsledků se finanční prostředky nebudou poukazovat. Když jsem byla v Keni měsíc před volbami, více lidí mě upozorňovalo a pan komisař to rovněž naznačil, že situace může skončit násilnostmi. Pokud jsou tyto finanční prostředky určené lidem, nemohou být podmíněny urovnáním situace. Jinak bychom museli pozastavit finanční pomoc ve více zemích, a to nejen v Africe. Odmítám rozvojovou pomoc jako prostředek manipulace. Pozastavení financování je politický náklad, na který doplatí ti, kterým je pomoc určená. Skládají se na ni daňoví poplatníci Evropské unie a lidé, kterým pomáháme, se nemohou stát rukojmími politických lídrů. Dohody by se neměly podmiňovat rozvojovou pomocí, jestliže se v mnoha případech nepodmiňují dodržováním lidských práv. Lidé v Keni naši pomoc potřebují, ať už jsou stoupenci Kibakiho nebo Odingy. Žijí vedle sebe ve slumech v extrémní bídě. Víme, že se volby konaly v Africe. I když sčítání výsledků možná nebylo úplně přesné, podle obyvatel Keni by to na jejich výsledku i tak nic nezměnilo. Proto netrestejme lidi, kteří jsou odkázáni na naši pomoc, a mysleme na Evropany i na Slováky, kteří navzdory vážnosti situace zůstali na místě a pokračují v realizaci bilaterálních projektů. Mohu zaručit, že finanční prostředky v těchto projektech jsou využívány efektivně a bez korupce. Josep Borrell Fontelles (PSE). – (ES) Pane předsedo, my Evropané se nemůžeme říkat jen to, že jsme velmi znepokojeni, musíme říci i to, že velmi doufáme, že brzy nastane opět normální situace, protože návrat k normalitě za cenu podvodného vítězství pana Kibakiho není řešením, které bychom mohli akceptovat. V příliš mnoha afrických zemích připravily zmanipulované volby občany o víru a naději v demokratický systém. Další takový případ, tentokrát v Keni, by byl pro demokratické naděje Afriky smrtelnou ránou. Řešení může vyplývat pouze ze silného tlaku zvenku. Bez silného tlaku zvenku nedospějí dva lídři k řádné dohodě a my musíme panu Kibakimu jasně říci, že jeho vláda je nelegální, a také se podle toho chovat. Jinak by naše pozorovací mise při volbách neměly smysl. Hovořili jsme o povinnostech afrického lidu, ale měli bychom pamatovat také na vlastí povinnosti. Až příliš dlouho jsme nad událostmi v Keni přivírali oči. Až příliš dlouho jsme na zemi zpívali chvalozpěvy jako na příklad demokracie a odhlíželi jsme od sociálních nerovností a korupce, která v zemi bujela – od vyhlášení nezávislosti země dostala 16 miliard dolarů pomoci a za tu dobu měla jen čtyři prezidenty.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Keňa platí velmi vysokou cenu za ochranu a podporu, kterou jsme jejím chudým vládám věnovali, aniž bychom je odsoudili. Tentokrát již oči zavírat nesmíme. Thijs Berman (PSE). – (NL) Vážený pane předsedo, dnes došlo k dalšímu vážnému policejnímu násilí proti demonstrantům. V Keni zemřeli další lidé. Lze toto napětí ukončit bez toho, aby se konaly nové volby? Já o tom pochybuji. V každém případě je nutné nezávislé prošetření tohoto volebního podvodu a jeho výsledek musí být respektován všemi stranami, i kdyby to mělo znamenat nové volby. Keňa čelí nesmírnému nebezpečí. Je v zájmu všech keňských obyvatel, celého regionu a dokonce samotné EU, aby byly nepokoje skončeny. Odmítat dialog by v tuto chvíli bylo nezodpovědné. Navíc je jedna věc jasná: další rozpočtová pomoc nedemokratické vládě, jako je tato, je vyloučena. Kofi Annan onemocněl a jeho chřipka snad nemohla být hůře načasovaná. EU však nicméně nesmí ztrácet čas, musí plně podporovat jeho poslání a nabídnout technickou a finanční pomoc tam, kde to bude možné. Mediaci samozřejmě budou muset v první řadě provádět africké státy, ale pokud bude ještě před návratem pana Annana hrozit nebezpečí, že se situace dále vyhrotí, bude muset být EU připravena připojit se k Africké unii a neodkladně vyslat do Nairobi delegaci na vysoké úrovni. Z Keni se nesmí stát druhé Somálsko. Ještě není pozdě. David Martin (PSE). – Pane předsedo, souhlasím s panem Borrellem Fontellesem, že jestli z povolební situace v Keni vzešlo něco dobrého, je to skutečnost, že takzvaný „keňský úspěch“ je postaven na vratkých základech. I když je pravda, že běžní Keňané silně touží po demokracii a že Keňa prochází obrovským hospodářským rozmachem, je stejně tak jasné, že vláda, která měla tento hospodářský rozmach v režii, se za celá léta nepostarala o to, aby z něj měli hospodářský a sociální užitek všichni obyvatelé. Nyní víme, že v zemi je hluboce zakořeněný sociální a ekonomický chaos a že vláda léta funguje na základě korupce a špatného řízení hospodářství. Jak správně říká paní Kinnocková, princip dobrého řízení a dodržování demokracie jsou předpoklady pro pomoc Evropské unie. Ale na rozdíl od předřečníků jsem toho názoru, že to neznamená, že bychom měli tuto zemi ponechat svému osudu. Znamená to, že bychom svou pomoc měli přesměrovat k agenturám a organizacím, které peníze dokážou dostat k chudým lidem, těm nejpotřebnějším a nejslabším v Keni. Je jasné, že pokud nebudou volební výsledky řádně sledovány a respektovány, nemůžeme pokračovat ve směrování prostředků přes keňskou vládu. Musíme vyslat jasný signál: dobré řízení je předpokladem podpory ze strany Evropské unie. Anders Wijkman (PPE-DE). – Pane předsedo, jak již řekli ostatní, situace je velmi tragická – velmi se podobá tomu, co se před několika lety stalo v Addis Abebě. Pochybuji, že bez nových voleb lze nalézt řešení. V ideálním případě by řešení mělo vzejít z dialogu v Keni, pokud možno za podpory Africké unie. Avšak dosud byl pokrok jen malý. A čas se krátí – tkanivo země se rozpadá každým okamžikem. Nebude-li situace vyřešena, nemůžeme jen nečinně přihlížet. Za stávajících okolností je pozastavení pomoci nezbytností. Pokud navíc selžou pokusy o smír, musí EU přijít s nabídkou svých služeb při mediaci. Je na to připravena Rada, je na to připravena Komise? Z dlouhodobějšího hlediska bych rád řekl, že musíme přehodnotit nejen rozvojovou spolupráci, ale zejména náš program řízení, hlavně pak pomoci politickým stranám stát se skutečnými stranami, a mimo to také posílit instituci keňského parlamentu, protože to je nyní závažný problém. Colm Burke (PPE-DE). – Pane předsedo, protože jsem již Keňu a zejména slumové oblasti v Nairobi navštívil, je mi známo, jaká korupce tam vládla ještě před těmito volbami. Odsuzuji tragickou ztrátu až 600 životů a kritickou humanitární situaci, která následovala po volbách v Keni 27. prosince. Vyzývám zodpovědné orgány a zúčastněné subjekty, aby pro návrat míru do Keni a zajištění dodržování lidských práv a právního státu udělali, co je v jejich silách. Je skutečně politováníhodné, že Keňa, jeden z nejstabilnějších a hospodářsky nejrozvinutějších států ve východní Africe, upadla do takového chaosu, protože se to velmi pravděpodobně negativně odrazí na jejích sousedních státech. Pozorovatelská volební mise EU dospěla k závěru, že nedostatek transparentnosti a adekvátních bezpečnostních postupů vážně narušily důvěryhodnost výsledků prezidentských voleb. Opoziční strana pana Odingy dnes znovu celou zemi vyzvala k protestům proti výsledkům prezidentských voleb z minulého měsíce. Tyto opoziční mítinky mají navzdory vládnímu zákazu trvat minimálně tři dny. Tyto protesty by mohly vést k dalšímu krveprolití. Mnoho lidí bylo zřejmě zabito čistě z důvodu etnických

63

64

CS

Debates of the European Parliament

rozdílů, přičemž nejděsivější z těchto událostí byl brutální útok na farnost poblíž města Eldoret, který si podle odhadů vyžádal životy více než 30 etnických Kikujů. Naléhavě žádám pana Kibakiho, aby dodržoval demokratické závazky své země zakotvené v keňské státní ústavě a pokynech Africké charty lidských práv a práv národů. Vyzývám předsednictví EU a Evropskou komisi, aby pozorně monitorovali mediační misi, kterou koncem tohoto týdne povede pan Annan, a bude-li to nutné, zajistili pokračování tohoto mediačního úsilí delegací EU na vysoké úrovni, což by mohla být společná iniciativa EU-AU. Karin Scheele (PSE). – (DE) Vážený pane předsedo, ráda bych navázala na otázku, kterou kolegyně Glenys Kinnock položila komisaři Michelovi. Jaké jsou hlavní body? Jak si to lze představit? V jakém smyslu se rozpočtová podpora mění? A ještě jednu otázku: Předpokládám, že již v současném systému rozpočtových podpor existuje mechanismus na pozastavení podpory v situaci, jako je ta, která nastala v Keni? Jan Mulder (ALDE). – (NL) Pane předsedo, všichni se shodneme na tom, že rozhodně špatný směr v Keni nabral postup prezidentských voleb. Relativně dobře však proběhly parlamentní volby, volby poslanců keňského parlamentu. Souhlasím s komisařem Michelem, že včerejší vývoj v keňském parlamentu byl povzbudivý: byl zvolen předseda – strany a opozice byly dostatečně silné na to, aby volbu nového předsedy prosadily. Jsem proto přesvědčen, že Evropský parlament musí udělat vše, co bude v jeho silách, aby podpořil parlamentní demokracii v Keni a tam, kde to bude možné, ji posílil. Rozpočtová pomoc, která byla udělena přesně den po volbách, se v této sněmovně stala terčem kritiky z mnoha stran. Rád bych se pana komisaře zeptal na následující otázku, i když to pravděpodobně není oficiálně povoleno. Byl by pan komisař nakloněn tomu, že by budoucí rozhodnutí o udílení rozpočtové pomoci podléhalo názoru Evropského parlamentu? Dle mého názoru nemůže takové velké rozhodnutí činit malá skupina úředníků ve Výboru Evropského rozvojového fondu – namísto toho by se pan komisař měl nejprve obrátit na Evropský parlament. Rád bych si vyslechl jasnou odpověď na tuto otázku. Filip Kaczmarek (PPE-DE). – (PL) Vážený pane předsedo, příklad Keni ukazuje, kam až může vést porušení demokratických standardů a jak důležité je, aby byly volby svobodné, transparentní, poctivé a spravedlivé. Avšak ti, kdo ve volbách prohráli, ať už byli poraženi v čestném zápase nebo byli podvedeni těmi, kdo volební proces zorganizovali, by se neměli uchylovat k násilnostem a ničení. Nahodilé ubližování lidem včetně žen a dětí nemá s přijatelnými formami boje za vlastní práva nic společného. Jedinou nadějí na účinné řešení problémů tohoto typu je přesvědčit vládnoucí garnituru a opozici, že hlavním cílem politiky není získat moc nebo se u moci držet – cílem politiky je blaho občanů. Návrat k normálu tedy pro Keňu musí začít zastavením násilností a ničení. Oceňuji, že si tento cíl stanovili mediátoři z Africké unie, a Evropská unie by měla tento proces podpořit. Chtěl bych komisaři Michelovi poděkovat za toto prohlášení. Michael Gahler (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, rozsah korupce v Keni vyplul na povrch až nedávno a v důsledku toho mnoho členských států – vlastně všechny členské státy – pozastavilo v posledních letech rozpočtovou podporu a dokonce přešly na projektovou pomoc. A to je také jedna z výtek, které bych rád Komisi adresoval, protože Komise zjevně členské státy na tyto problémy neupozornila a pokračovala ve vyplácení rozpočtové podpory. I já jsem nyní pro pokračování podpory ve vhodné formě, ale ne ve formě, která bude dávat předchozím strukturám možnost tyto prostředky spravovat cestou rozpočtové podpory. Také jsem velkým příznivcem podpořit do budoucna instituci, která nyní dostala zmocnění, tedy keňský parlament. Nemůžeme automaticky předpokládat, že všichni poslanci budou jednat korektně a že nebude korupce. O tom si nedělám iluze. Měli bychom však velkou část podpory věnovat na keňské politické instituce, na podporu parlamentu a na posílení pracovní kapacity našich kolegů. Potom budeme mít možnost umožnit těmto nově zmocněným kolegům řídit v budoucnosti Keňu efektivněji, než se to dosud dařilo současné vládě. Eoin Ryan (UEN). – Pane předsedo, myslím, že se obecně shodneme na tom, že nedávné prezidentské volby v Keni nebyly v pořádku. Dle mého názoru to je velká škoda, protože Keňa je zemí, která byla mnoho desítek let politicky stabilní. Bohužel se to v posledních dvou týdnech změnilo a došlo k zabití 600 osob a k přesídlení 250 000 osob. A naneštěstí je toto násilí opět etnické povahy.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Nyní je otázka, co může udělat mezinárodní společenství a co můžeme udělat my pro to, aby se do Keni vrátila politická stabilita, než se situace dále zhorší. Klíčovou prioritou musí být konstruktivní dialog mezi oběma stranami a já bych souhlasil s předřečníky, že včerejšek byl v keňském parlamentu pozitivním dnem. Avšak bez politického závazku nedojde k dohodě, a Evropská unie naléhavě vybízí k politickým jednáním. Rád vidím, že se na místo dostaví Kofi Annan a prezidenti Tanzanie a Ugandy, aby se pokusili určité dohody dosáhnout. Mnoho přesídlených obyvatel odešlo do Ugandy, což znamená, že dopady na regiony v okolí Keni jsou znatelné už nyní. Pokud jde o pomoc a zvýšení objemu finanční pomoci Evropské unie na humanitární programy v Keni, rád bych si vyslechl odpověď komisaře Michela na otázku, kterou již vznesli předřečníci, totiž jak přesně budou tyto prostředky vynaloženy a jak bude zajištěno správné použití těchto prostředků. Myslím si, že bychom všichni měli mít na paměti – zejména by na to měli myslet obyvatelé a politici Keni –, že historie několikrát ukazuje, že tam, kde je politické vakuum, často toto vakuum bývá vyplněno extremisty, avšak keňský lid si zasluhuje lepší podmínky. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Pan Borrell varoval, že se nesmíme omezit pouze na vyjádření obav. Já s tím souhlasím a na tomto pozadí bych rád odpověděl na otázku pana Wijkmana: je Evropská unie připravena podílet se na hledání řešení? Názor předsednictví je ten, že EU musí být připravena aktivně pomáhat při hledání řešení. Jenže jakého řešení? Paní Martensová kladla důraz na to, že africké problémy si vyžadují africká řešení. S tím také souhlasím. Jinými slovy by Evropská unie neměla být tím, kdo ostatním při problémech tohoto typu nutí vlastní řešení – naopak. Je však nutné, aby poskytla aktivní podporu při hledání vhodného řešení spolu s ostatními subjekty mezinárodního společenství, zejména těmi, jejichž hodnoty sdílíme a o nichž hovořil pan Lambsdorff. V tomto smyslu se předsednictví bude snažit poskytnout silnou podporu skupině afrických osobností v čele s bývalým generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem. Dle našeho názoru bude také potřeba pokračovat v zasílání humanitární pomoci, a to samozřejmě přijatelným způsobem. Pane předsedo, dovolte, abych poděkoval všem váženým poslancům za jejich příspěvky. Rozhodně je věrně přetlumočíme kolegům v Radě. Velmi nás těší, že obecný postoj institucí je velmi podobný. Vývoj událostí v Keni budeme velmi pozorně sledovat. Louis Michel, Člen Komise. − (FR) Pane předsedo, nejprve bych se rád zmínil nikoli o těch 30 milionech, ale o 40,6 milionech eur, které představovaly před několika měsíci platbu druhé části stodvacetimilionového programu nazvaného „Poverty reduction budget support programme“. Rozhodnutí o platbě bylo odloženo v očekávání výsledků a doporučení třetího přezkumu tohoto programu PRBS ze strany Mezinárodního měnového fondu. Tyto výsledky byly známy od začátku listopadu a na základě příznivého stanoviska Evropského měnového fondu Komise v listopadu princip výplaty částky 40,6 milionů eur potvrdila dopisem keňskému ministru financí. Vzhledem k volebnímu kontextu a nebezpečí využití těchto prostředků vládou v rámci volební kampaně však Komise ve shodě s členskými státy rozhodla, že tuto platbu neprovede před volbami, ale až po nich, a to před mezním datem finančních závazků 30. prosince 2007 v souladu s platnými postupy. Proto byla platba technicky provedena 28. prosince. Chápu emoce, které to vzbuzuje, ale rád bych vám připomenul, že problémy začaly vycházet najevo až od pátku 28. prosince večer a soboty 29. prosince večer, kdy se mimořádně zpozdilo předávání výsledků z posledních 49 volebních obvodů z celkových 210, a jak víte, teprve v pondělí 1. ledna pozorovací volební mise Evropské unie na základě víkendových událostí ve své předběžné analýze konstatovala, že volby neodpovídaly mezinárodním standardům. Technicky tedy bylo příliš pozdě na to, abychom zabránili převodu této částky 40,6 milionů eur nebo tento převod zablokovali. Za druhé, protože je to pro argumentaci důležité, bych rád připomenul, že souhlasím s celou řadou věcí, které zde zazněly, ale s některými věcmi nesouhlasím vůbec. Když někdo řekne, že technika nebo metoda rozpočtové pomoci je metodou nebo technikou, která nepodléhá žádným podmínkám ani kontrolám, samozřejmě to není pravda. Chtěl bych pouze upozornit na to, že před brutálním pozastavením rozpočtové pomoci by stálo za to prověřit, zda je návrh paní Kinnockové a ostatních přeměnit rozpočtovou pomoc na pomoc na základě projektů uskutečnitelný v rychlém časovém horizontu nebo stejně rychle jako v případě rozpočtové pomoci, aby obyvatelé nebyli vystaveni situaci ještě katastrofálnější nouze. Hovořit o principech

65

66

CS

Debates of the European Parliament

je totiž snadné, ale je také potřeba zajistit, aby výsledky a důsledky jejich realizace nepřispívaly ještě více ke zhoršení situace. K rozpočtové pomoci tedy dvě poznámky. Rozpočtová pomoc je kontrolovaná. Je nutno předkládat doklady a tento systém není méně transparentní než systém pomoci na základě projektů. Paní Kinnocková i vy ostatní, je samozřejmé, že pokud mezi stranami rychle nedojde k dohodě směřující k uklidnění situace a k domluvě o eventuálním uspořádání nových voleb, jak si to přeje pan Wittmann, rozpočtová pomoc, která určitým označujícím způsobem kvalifikuje zemi, se kterou tento postup provádíme, určitě nebude moci nadále pokračovat a bude zapotřebí postarat se o nalezení nových prostředků k danému účelu. Nesouhlasím však s tím, abychom Keni rozvojovou pomoc jednoduše pozastavili. Nikdy nesmíme zapomínat na to, že za touto pomocí jsou lidé, které ji čerpají. Toto jsem jen chtěl upřesnit, protože si myslím, že to je důležité. A konečně poslední reakce na dva body. Je třeba zorganizovat nové volby ihned? Já si myslím, že pokud se strany dohodnou, bylo by to žádoucí. Můžeme si to přát sebevíce, ale žít v domnění, že můžeme ihned zorganizovat volby, aniž by došlo k dohodě obou stran, není realistické. Musíme rovněž dát pozor na to, abychom nepodporovali vznik situací, které zvětší obtíže a neštěstí lidí. Je to faktor, který nesmíme ztrácet ze zřetele, a já si myslím, že je potřeba postupovat velmi obezřetně. Jsem pro volby, ale za předpokladu, že vyplynou z dohody. Africkou mediaci budeme plně podporovat a jak Rada řekla, Komise je samozřejmě k dispozici pro mediační misi. Zkontaktoval jsem Kofiho Annana a měl jsem s ním dlouhý rozhovor. Řekl jsem mu, že my i vysoký zmocněnec jsme k dispozici k mediační práci. Je jasné, že v současné chvíli si přejeme to, aby se jednalo o mediaci africkou. Dle mého názoru to je něco, co nelze opomíjet. A ještě poslední poznámka k otázce pana Muldera, kdyby byl Evropský rozvojový fond součástí rozpočtu, jak to požaduji já i Parlament, rozpočtová pomoc – například pokud jde o techniku, o kontrolu, o ověřování nebo o monitoring – by probíhala automaticky, což by celý proces výrazně zjednodušilo. Nedovedete si představit, jak by můj život byl pohodlnější a efektivnější, kdybych ve věcech použití rozpočtu daleko příměji závisel na rozhodnutích, možnostech a kontrole Parlamentu. Za současného stavu mám silnou obavu, že to bohužel nebude možné, ale je jasné, že si přeji o tomto tématu diskutovat. Otázka, kterou kladete, ještě jednou dokazuje, že začlenění Evropského rozvojového fondu do rozpočtu by znamenalo značný pokrok v úrovni efektivity naší pomoci. Předsedající. − Dostal jsem šest návrhů na usnesení1 předložených v souladu s Pravidlem 103(2) Jednacího řádu. Končím rozpravu. Hlasování proběhne ve čtvrtek 17. ledna 2008. Písemná prohlášení (Pravidlo 142) 1 Viz zápis. Glyn Ford (PSE). – Do této rozpravy přispívám s určitým zármutkem. Před pěti lety, v prosinci 2001, jsem byl součástí pozorovací volební mise Evropského parlamentu v Keni pod vedením baronky Nicholson. Tyto volby proběhly v rámci mezinárodních pokynů, což dodalo výsledkům integritu, jež byla validací výsledku, kterým bylo vítězství opozice. Měli jsme příležitost setkat se s Mwai Kibakim, nastupujícím prezidentem, a všichni jsme kromě přesvědčení o právoplatnosti jeho zvolení cítili, že budoucnost Keni bude příznivější a že nastupuje nová éra vyšší efektivnosti a nižší korupce. Nyní se stejně jako na konci „Farmy zvířat“ George Orwella stala prasata lidmi a lidé prasaty. Režim, který nesl tolik příslibů, se stal stejně zkorumpovaným a neschopným jako režim předcházející a současně zničil naděje a budoucnost milionů Keňanů. Vítám rázná vyjádření hlavního pozorovatele voleb EU. Doufám, že Komise bude působit ve prospěch smíření znesvářených stran a v případě nedosažení shody pohrozí silnými opatřeními. James Nicholson (PPE-DE), písemně. – Jakožto bývalý pozorovatel voleb v Keni za Evropský parlament jsem hluboce znepokojen událostmi, které nastaly po prosincových volbách. Vývoj v Keni je zneklidňující

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

o to více, že země byla po dlouhá léta považována za nejstabilnější zemi v této části afrického kontinentu. Keňa je stejně jako moje země členem Britského společenství národů. Podporuji návrh předložený pozorovací skupinou Britského společenství národů, aby byli z tohoto společenství vysláni nezávislí soudci, kteří volební výsledky přezkoumají. Naše volební pozorovací skupina EU navrhla uspořádání nezávislého auditu. Jsem přesvědčen, že obyvatelé Keni by takovému auditu provedenému nezávislými soudci Britského společenství národů důvěřovali. Naší bezprostřední prioritou je to, aby se Keňa navrátila do normálního stavu, čímž mám na mysli mírovou společnost, ve kterém není žádných pochyb o demokratickém procesu. Dnešní zpráva, že bezpečnostní síly zabránily opozičním politikům v organizaci protestního mítinku, nevěstí nic dobrého. Naléhavě vyzývám EU, aby se ze všech sil snažila spolupracovat s mezinárodními organizacemi ve snaze o znovunastolení normální situace a demokracie v Keni.

9. Zřízení Evropského policejního úřadu (EUROPOL) (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem na pořadu jednání je zpráva Augustína Díaze de Mera García Conseguera jménem Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci k návrhu rozhodnutí Rady o zřízení Evropského policejního úřadu (EUROPOL) (KOM(2006)0817 – C6-0055/2007 – 2006/0310(CNS)) (A6-0447/2007). Janez Lenarčič, úřadující předseda. − (SL) Předně bych rád poděkoval panu Díazovi de Mera García Consuegra za zprávu, kterou vypracoval k rozhodnutí Rady o zřízení Evropského policejního úřadu Europol na základě návrhu předloženého Komisí. V této chvíli Komise stále o návrhu tohoto rozhodnutí diskutuje a při těchto diskusích se bude předsednictví odkazovat na výše zmíněnou zprávu pana poslance, nebo tuto zprávu zohlední. Zejména v oblasti ochrany osobních dat a demokratické kontroly předsednictví zohlední nebo se bude snažit zohlednit pochybnosti vyjádřené zpravodajem. Dosažení konečného znění rozhodnutí Rady do června 2008 je jedním z prioritních úkolů našeho předsednictví. Cílem rozhodnutí, které nahradí Úmluvu o Europolu, je především zlepšit provozní a správní fungování Europolu, což mu umožní reagovat rychleji a účinněji na nové výzvy. Musím zdůraznit, že německé předsednictví a portugalské předsednictví již v této oblasti dosáhly důležitého pokroku, na jehož základě již máme konečné znění oddílů jedna, dva, tři, šest, sedm a devět. Jedná se oddíly o zřízení a úkolech, systémech zpracování údajů, ustanoveních o společném zpracování informací, organizaci, záležitostech důvěrnosti a ostatních ustanoveních. Od nynějška se tedy předsednictví bude soustředit na zbývající oddíly týkající se vztahů s partnery, bezpečnosti a zabezpečení údajů, rozpočtových ustanovení, tj. monitorování a hodnocení, a přechodných a závěrečných ustanovení. Ve svých úvahách o nedořešených odstavcích věnuje předsednictví v souladu s rozhodnutími Rady z loňského června zvláštní pozornost nalezení vhodných řešení následujících otázek: za prvé otázky odebrání imunity úředníkům Europolu, kteří pracují ve společných vyšetřovacích týmech, za druhé otázky zásady rotace a možnosti, aby zaměstnanci Europolu účastnící se práce společných vyšetřovacích týmů přijímali pokyny od vedoucích týmů, a za třetí otázky rozpočtové neutrality. Skupiny expertů se již začali nad zmíněnými otázkami zamýšlet a pracovní skupina Europol rovněž pokračuje v diskusích dle článku 36. Veškeré tyto debaty budou mít dva klíčové prvky, a sice zlepšení provozní kapacity Europolu a zohlednění zásady rozpočtové neutrality. Cílem předsednictví je dosáhnout dohody o těchto dvou otázkách již v prvním čtvrtletí roku 2008. Předsednictví bude rovněž podrobně sledovat vývoj v oblasti prováděcího plánu. Tento plán vymezuje veškeré důležité záležitosti, které je nutno vyřešit, má-li být rozhodnutí o Europolu účinné od 1. ledna 2010. První diskuse o všech těchto prováděcích opatřeních mají započít v první polovině letošního roku.

67

68

CS

Debates of the European Parliament

PŘEDSEDAJÍCÍ: MARTINE ROURE Místopředsedkyně Franco Frattini, místopředseda Komise. − (FR) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, předsednictví, jemuž děkuji, právě řeklo, že návrh Komise z prosince 2006 o nahrazení Úmluvy o Europolu rozhodnutím Rady je jednou z priorit a že si přeje co nejrychleji dospět k politické dohodě. Předsednictví má samozřejmě veškerou moji podporu, protože mám za to, že se tím podstatně zlepší provozní správní fungování Europolu a že základním cílem reformy Europolu je schopnost efektivní práce, což již v červnu zdůraznila Rada ministrů spravedlnosti a vnitra. Také velmi srdečně děkuji zpravodaji panu Díazovi de Mera za kvalitní zprávu, přičemž zdůrazňuji kvalitu pozměňovacích návrhů předložených na základě jeho podnětu, které však od té doby po diskusích během německého a portugalského předsednictví doznaly množství změn. Komise se bude zabývat tím, jakým způsobem bude možno tyto pozměňovací návrhy zohlednit. Z pozměňovacích návrhů chce Komise vyzdvihnout návrh pana Díaze de Mera v tom smyslu, že demokratická kontrola Parlamentu nad Europolem by se mohla z důvodu jeho financování uskutečňovat na úrovni všeobecného rozpočtu Unie. Rovněž podporuji myšlenku financování Společenstvím, na něž odkazuje pozměňovací návrh 6 k bodu odůvodnění 5. Stejně tak souhlasím s tím, aby se Europol stal součástí systému Společenství, jak je to požadováno v pozměňovacím návrhu 5. Obecně považuji za velmi zajímavé předložené pozměňovací návrhy o úloze inspektora ochrany údajů, jako je pozměňovací návrh 9 i ostatní návrhy týkající se ochrany dat. Je jich mnoho, ale rád bych zmínil zejména pozměňovací návrhy 13, 16, 17, 18, 23, 24 a 25 a jsem zajedno s jejich cílem. Pokud jde o roli úředníků Europolu při koordinaci společných inspekčních týmů, zdůrazňuji, že Rada tuto koordinační roli nepodpořila. Hodně se o tom diskutovalo a vzhledem k aktuálně platné právní úpravě vztahující se na společné vyšetřovací skupiny členské státy vždy mohou v dohodách uzavíraných mezi státy, které se účastní, ustanovit společný vyšetřovací tým a upřesnit i omezit roli úředníků Europolu. V důsledku toho bohužel takové ustanovení v návrhu rozhodnutí o Europolu nestačí k tomu, aby byla právně a systematicky úředníkům Europolu svěřena širší role při koordinaci vyšetřování, což je, dámy a pánové, něco, co bych si samozřejmě osobně přál. Souhlasím s pozměňovacím návrhem 15, který navrhuje specifikovat vztahy mezi národní jednotkou a zodpovědnými orgány, jež se řídí vnitrostátním právem. Tolik tedy poznámky, které jsem k této zprávě měl, a ještě jednou děkuji zpravodaji. Doufám, že hlasování Parlamentu bude moci proběhnout tento týden, abychom všichni mohli Europolu dát silnou perspektivu do blízké budoucnosti i možnost velice rychle získat nový status, na jehož základě bude moci lépe fungovat. Agustín Díaz de Mera García Consuegra, zpravodaj. − (ES) Vážená paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane místopředsedo Komise, i já bych vám rád poděkoval za vaše slova i vaši podporu. Ze všeho nejdříve bych rád Radu požádal, aby se této sněmovně zavázala, že rozhodnutí, o kterém diskutujeme, se do šesti měsíců po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost stane předmětem přezkumu Evropského parlamentu. Jako poslanec Evropského parlamentu jsem silným zastáncem rozšíření pravomocí Parlamentu, zejména těch, které v dohledné budoucnosti poskytnou této sněmovně zásadní funkci spoluzákonodárce v tak důležitých oblastech, jako je svoboda, bezpečnost a spravedlnost. Jsem ovšem rovněž přesvědčen o tom, že Parlament nemůže svou práci podřídit předpokládanému vstupu v platnost Lisabonské smlouvy nebo ji na tomto základě pozastavit. Naše práce musí pokračovat. Musíme pokračovat v započatém procesu a využít ho ve dvou směrech: k vyšší efektivitě boje proti trestné činnosti a k rozhodnému nárokování pravomocí Evropského parlamentu.S Trestná činnost je dynamická a neustále se mění a proto se Europol a ostatní nástroje EU na ochranu bezpečnosti jejích občanů musí rychle přizpůsobovat měnící se době. Úmluva z července 1995 je zastaralá, a tak je nezbytné, aby rozhodnutí o Europolu se svými četnými zlepšeními vstoupilo v platnost co nejrychleji, aby byla občanům EU zajištěna lepší ochrana. Zachování systémů protokolů ke změně Konvence je naprostý anachronismus. Nový návrh, který předkládám k diskusi, přináší podstatné změny. Za prvé prostřednictvím rozhodnutí Rady založeném na článku 34(2) Smlouvy o EU poskytuje daleko flexibilnější nástroj. Za druhé tento návrh představuje významné zásadní

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

změny, jako je přeměna Úřadu na evropskou agenturu, což bude znamenat, že zaměstnanci budou mít postavení úředníků EU a agentura bude financována z rozpočtu Společenství, což je žádoucí. Další významnou změnou je rozšíření rozsahu pravomocí Europolu o neorganizovaný zločin. Jiným důležitým krokem vpřed, pokud jde o monitorování a záruky, je nezávislý úředník pro ochranu údajů. Práce, kterou odvedl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci splnila dva cíle. Prvním z nich je pozměnění návrhu Rady tak, aby Europol získal konkrétní rámec pro ochranu osobních údajů, a v tomto ohledu bych rád zdůraznil to, že Rada musí co nejdříve přijmout návrh příslušného rámcového rozhodnutí. Za druhé jde o vyšší kontrolu Parlamentu nad činností Europolu – za tímto účelem jsme navrhli vytvoření ad hoc výboru složeného z poslanců tohoto parlamentu i vnitrostátních parlamentů, zapojení Evropského parlamentu do jmenování ředitele a jeho uvolňování z funkce i další opatření, jejichž cílem je zajistit rozpočtovou kontrolu nad novou agenturou a jejím pracovním programem. Upřímně věřím, že návrhy přijaté v našem parlamentním výboru představují oproti původnímu dokumentu Rady, který jinak přináší velké množství změn, zlepšení. Proto vás, pane úřadující předsedo Rady, žádám o podporu naší zprávy. Na závěr bych rád upřímně poděkoval kolegům ze všech frakcí za cenné přispění k práci a zejména bych rád zmínil vyjednávací úsilí, které vynaložili pánové Moraes, Alvaro a Fava, a činnost, se kterou přispěli kolegyně Buitenweg a kolega Catania. Jutta Haug, navrhovatelka stanoviska Výboru pro rozpočet. − (DE) Paní předsedající, pane úřadující předsedo Rady, pane Komisaři, stanovisko Výboru pro rozpočet k návrhu převedení Europolu z mezistátního uspořádání směrem na úroveň Společenství je kladné. Pokud má tedy být Europol v brzké budoucnosti zcela financován z evropského rozpočtu, je potřeba, aby struktury chránily i rozpočtová práva Parlamentu. Zodpovědný výbor byl tak laskav, že přijal všechny naše s tím související pozměňovací návrhy. Také doufám, že výčet, který právě přečetl komisař Frattini, není taxativní, protože jsem si všimla, že do něj celá řada pozměňovacích návrhů nebyla zařazena. Všichni jsme si však ujasnili, že správa opět bude financována z provozních zdrojů. Nyní vyzýváme Radu, aby s námi ihned zasedla k jednacímu stolu, abychom dospěli ke vzájemné dohodě o financování Europolu, protože jedno je jisté: vše, co zítra dojednáme, platí pouze za předpokladu výsledku jednání Rady v souladu s článkem 47 interinstitucionální dohody z května 2006. Hubert Pirker, jménem skupiny PPE-DE. – (DE) Vážená paní předsedající, jménem skupiny Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů výslovně podporuji návrh předložený Radou, jenž začleňuje Europol do rámce evropských institucí, a to z několika důvodů. Za prvé proto, že budeme mít nový právní základ, kterým si ušetříme zdlouhavé ratifikační postupy, a tak bude mít Europol možnost rychle a flexibilně se přizpůsobovat novým situacím, a za druhé proto, že budou nejen přijaty protokoly, ale bude rozšířena působnost o přípravné údaje a údaje o zajišťování finančních prostředků, a dále protože se navyšují vyčleněné částky na provoz, protože financování přichází z rozpočtu EU, což Europolu dodává vyšší nezávislost a my jako Parlament získáváme lepší možnosti monitorování, a v neposlední řadě protože v budoucnosti bude nadále zajišťován velmi vysoký stupeň ochrany údajů. Rád bych zpravodaji poděkoval za velmi realistické pozměňovací návrhy, zejména pokud jde o úkoly smíšeného výboru, imunitu zaměstnanců Europolu při jejich provozních závazcích, úlohu Parlamentu při jmenování ředitele a především pokud jde o ochranu údajů. Odvedl zde jménem Parlamentu vynikající práci. Budou-li všechny tyto návrhy přijaty, Europol získá vyšší efektivitu a flexibilitu a jeho řízení bude snadnější. Nijak nesympatizuji s návrhem liberálů odložit všechna tato opatření na posílení Europolu v zájmu vyšší bezpečnosti pro občany až na dobu po vstupu Smlouvy v platnost. Bezpečnost potřebujeme nyní, což znamená, že nyní potřebujeme Europol. Nyní na tom musíme pracovat a potom se jistě budeme celým tématem znovu zabývat, bude-li to nutné, až Smlouva vstoupí v platnost. Proto bych rád liberály požádal, aby svůj návrh znovu zvážili a pokud možno pozměňovací návrh stáhli. Claudio Fava, jménem skupiny PSE. – (IT) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, frakce socialistů vítá přijetí zprávy o Europolu a návrh přeměnit Europol na agenturu EU. Po mimořádně dlouhém období čekání máme konečně možnost udělat z Europolu konkrétní a účinný nástroj pro boj s organizovaným zločinem

69

70

CS

Debates of the European Parliament

i s mnoha dalšími typy zločinů, které se nyní na evropské úrovni projevují – myslím tím například opatření proti praní špinavých peněz, která Europol bude moci přijmout. Naše frakce chtěla posílit pravomoci dozoru specifikované v návrhu a učinit z nich skutečný parlamentní dohled, který se samozřejmě neomezí jen na pravomoci rozpočtového rázu, a chtěli jsme posílit ustanovení o ochraně osobních údajů a zabezpečení dat, zejména s ohledem na neexistenci dobrého rámcového rozhodnutí o ochraně údajů na třetím pilíři, které zatím není v dohlednu. Nemůžeme ale odhlížet od skutečnosti, na kterou poukazuje pan Díaz de Mera García, že se mezitím změnila situace – podepsání Lisabonské smlouvy znamená vyhlídku na to, že v blízké budoucnosti bude spolupráce policie podléhat spolurozhodování Evropského parlamentu, tedy naší plné zodpovědnosti, hlasování kvalifikovanou většinou v Radě a judikatuře Soudního dvora. Právě proto od slovinského předsednictví vyžadujeme oficiální závazek předložit záležitost Europolu Evropskému parlamentu k přezkumu do šesti měsíců od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. A konečně se socialistická frakce nadále domnívá, že by v otázce tak citlivé, jako je tato, bývalo vhodnější, kdyby se zpravodaj vzhledem k událostem, kterými se zapojil do politiky vlastní země, býval do určité míry stáhl. Naše frakce se však rozhodla neopomíjet jeho přispění k otázce, která má podle nás strategický význam pro proces evropské integrace. Alexander Alvaro, jménem skupiny ALDE. – (DE) Paní předsedající, pane místopředsedo, pane ministře, rád bych panu Díazovi de Mera García Consuegra poděkoval za konstruktivní a vynikající spolupráci. Naše týmová práce včetně spolupráce se Skupinou Sociální demokracie v Evropském parlamentu byla velmi úspěšná s výjimkou ojedinělých situací, kdy socialisté zpravodaje kritizovali. O rozšíření Europolu, který byl založen v roce 1994 jako Evropská protidrogová jednotka a na Europol v dnešní formě byl přetvořen v roce 1999, nemáme naprosto žádné pochybnosti. Je to nutné pro ochranu našich obyvatel v boji proti organizovanému zločinu, který se nezastaví na státních hranicích, ať už jsou námořní, pozemní nebo vzdušné. Stejně tak musí být úředníci Evropy schopni přijímat opatření a nastalé situace řešit. Zároveň však také musí být jasné, že se policejní práce řídí určitými pravidly. Imunita úředníků Europolu tak, jak je upravena v kodicilu, nedává smysl. To je potřeba říci. Nedává smysl to, že by příslušníci evropské policie měli jakožto úředníci Europolu větší imunitu než ostatní. Smysl nedává ani to, že policejní spolupráce nepodléhá žádné parlamentní kontrole. Vždyť chceme vytvořit účinný orgán, který bude moci být povolán k odpovědnosti, pokud se dopustí nějaké chyby, ne šerifa z Nottinghamu! Totéž se týká soudního přezkumu Europolu. Je nemyslitelné, že by evropský policejní orgán měl možnost jednat bez toho, aby jeho kroky nepodléhaly soudnímu přezkumu. Z tohoto důvodu jsme my, frakce liberálů, předložili pozměňovací návrh (pan Pirker to možná špatně pochopil), který počítá s přijetím revizní doložky, tak jak již řekl pan Fava, tak aby Evropský parlament mohl toto znovu řešit šest měsíců po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost. Pokud jde o vše ostatní, my – alespoň naše Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – rovněž očekáváme jasné vyjádření ze strany Rady, že se o této revizní doložce uvažuje a že to je součástí jednání. Vzhledem ke strukturální většině bychom nechtěli využívat článku 53 nebo 168 Jednacího řádu, tedy předání výboru, protože i my se domníváme, že Europol potřebujeme nyní a že jeho rozšíření by se nemělo odkládat. Pokud k tomu ale budeme donuceni, budeme muset k tomuto kroku přistoupit. Seán Ó Neachtain, jménem skupiny UEN. – (GA) Paní předsedající, ze všeho nejdříve bych rád poblahopřál zpravodaji panu Díazovi de Mera García Consuegra k jeho zprávě. Jak víme, žijeme v Unii, ve které mohou občané volně cestovat, avšak koordinace na úrovni EU v oblasti spravedlnosti a vnitra musí mít významnější roli. Organizovaný zločin v poslední době nabírá stále mezinárodnější rozměr, a EU má tedy povinnost dát Europolu schopnost zhostit se aktivnější úlohy při zastavování nelegálního přílivu drog ze zemí mimo EU. Europol se musí snažit vymýtit nezákonný obchod s lidmi, v jehož rámci se do EU pašuje mnoho osob – nejčastěji proti jejich vůli –, aby pracovaly například v sexuálním průmyslu. V Irsku se bude brzy konat referendum o Evropské smlouvě a já bych rád do zápisu uvedl, že v budoucnosti se budeme na oblasti spravedlnosti a vnitra na úrovni EU nadále plně podílet, tak jako jsme to dělali doposud. A že nebudeme využívat možnosti nesouhlasu, pokud nevyvstane nějaký rozpor s vnitrostátní právní úpravou.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Kathalijne Maria Buitenweg, jménem skupiny Verts/ALE. – (NL) Paní předsedající, ráda bych upřímně poděkovala zpravodaji panu Díazovi de Mera García Consuegra za jeho práci. Vypracoval velmi kvalitní dokument již na začátku a potom velmi konstruktivně přistoupil k pozměňovacím návrhům předloženým poslanci. Má skupina tedy může zprávu podpořit. Ráda bych však Radě jasně sdělila, že naše podpora zprávě pana Díaze de Mera García Consuegra není synonymem pro podporu rozhodnutí Rady, protože se tyto dva texty stále ještě v určitých bodech liší, zejména pokud jde o ochranu údajů. Zpráva vylučuje neomezené použití databází, protože údaje smějí být používány pouze ke konkrétně stanoveným účelům, musí podléhat soudní kontrole v členských státech a lze je zpracovávat jen na individuální bázi. Chci se zeptat, zda by Rada chtěla na tyto pozměňovací návrhy reagovat. Pan komisař Frattini šel dobrým příkladem, protože se věnoval konkrétním bodům zprávy, díky čemuž přesně vidíme, jaké je stanovisko Komise. A já mu za to upřímně děkuji. Nyní doufám, že nám pan úřadující předseda vyjasní, co si Rada o doplněních Parlamentu myslí. Ne každý je v mé frakci zarytým příznivcem silného policejního sboru, ale jakékoli zlepšení policejní a soudní kontroly může počítat s naší silnou podporou. Proto podporujeme přeměnu Europolu na agenturu s příslušným zvýšením rozpočtové kontroly. Rovněž jsme pro širší soudní kontrolu, a proto považuji návrh Skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu za mimořádně rozumný a podpořím ho. Jak právě řekl pan Almaro, i když dosti obezřetně, můžeme se k tomu opět vrátit za šest měsíců. Pokud jde o mne, nebudeme si návrh pouze číst, ale také ho změníme. A Rady bych se chtěla zeptat na toto: chystáte se tento návrh přijmout? A pokud ano, co to podle vás změní v oblasti dohledu ze strany Soudního dvora, včetně dohledu nad Europolem? Giusto Catania, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, také já si myslím, že potřebujeme nadnárodní policejní sbor, který se bude konkrétně věnovat organizovanému zločinu, jenž se v dnešní době již neomezuje na prostor uvnitř státních hranic. Jen před několika dny zavítala komise italského parlamentu pro boj proti mafii do Německa, kde zjistila, že obrovská část finančních prostředků investovaných v Německu byla získána mechanismem, do kterého jsou přímo zapojeni zločinci ze Sicílie a Kalábrie. Domnívám se, že to je symbolem toho, že zde existuje skutečná potřeba bojovat proti zločinu na mezinárodním základě, a jedním z řešení je zřídit evropské policejní složky. Myslím si, že Europol dokáže tento úkol splnit, mám však určité pochybnosti o tom, zda přeměna na agenturu Europol okamžitě spasí. Naší povinností je vyhodnotit činnost Europolu od roku 1994 dodnes a já se domnívám, že zřejmě budeme muset přezkoumat jeho konkrétní poslání, protože jsem toho názoru, že mezi jeho priority by měl patřit boj proti pašování drog, praní špinavých peněz a mezinárodním organizacím mafie. Domnívám se rovněž, že stále přetrvávají určité problémy týkající se potřeby plně uznat pravomoci Parlamentu. Parlament by měl mít dozorčí pravomoci – je to tak u všech vnitrostátních parlamentů, které mají dozorčí pravomoc nad vnitrostátní policií – a myslím si, že Evropský parlament by měl mít dozorčí pravomoci nad evropskou agenturou, mezi jejíž hlavní úkoly patří policejní činnost a boj proti organizovanému zločinu. Rovněž zastávám názor, že potřebujeme některá vyjasnění, pokud jde o ochranu údajů. Jsem velmi znepokojen, protože tento návrh tak, jak byl přijat a jak pravděpodobně bude v budoucnosti přijat Radou, vykazuje závažné nedostatky, které vystavují soukromé údaje evropských občanů vážnému nebezpečí. Roger Knapman, jménem skupiny IND/DEM. – Paní předsedající, pokud mám správné informace, zpravodaj byl mezi lety 2002 a 2004 generálním ředitelem španělské policie. Předpokládám, že to znamená, že jedním z jeho posledních úkolů před opuštěním funkce bylo zvládnout bezprostřední následky strašných bombových útoků v Madridu. Proto chápu upřímnost, se kterou nyní předkládá argumenty pro rozšíření pravomocí EUROPOLu v zájmu boje proti novým teroristickým hrozbám. Zřejmě mu ale nemusím připomínat, že i moje země má za sebou dlouhou historii boje s terorismem, který stejně jako v jeho zemi dlouhá léta spočíval v hrozbách separatistů, k nimž se v poslední době přidala nová hrozba islamistického extremismu. Chci tím říct, že moje země je velmi vděčná za pomoc a spolupráci

71

72

CS

Debates of the European Parliament

sousedů, pokud je to nutné, ale v konečném důsledku musí být schopna jednat výhradně podle vlastních metod a postupů a z vlastní iniciativy. Zde se ovšem nenavrhuje pouze další průnik EUROPOLu do oblastí, jež by měly být ponechány pod kontrolou členských států. A co je ještě horší, Komise chce změnit právní rámec, jímž se EUROPOL řídí, tak aby jakékoli rozšíření pravomocí EUROPOLu nemuselo být ratifikováno členskými státy. Zpravodaj své vyjádření uzavírá konstatováním, že se musíme postarat o to, aby měl EUROPOL maximální demokratickou legitimitu. Opět zde vidíme, že EU, která se snaží odejmout členským státům pravomoci dokonce i v policejních záležitostech, má o demokratické legitimitě velmi podivnou představu. Jim Allister (NI). – Paní předsedající, bez ohledu na potřebnost či nepotřebnost boje proti terorismu a organizovaného zločinu – a potřebný tento boj je – jasně vidím, že v tomto rozšíření role EUROPOLu a změny jeho právního základu a titulu jde o něco zcela jiného. Ve skutečnosti jde o předání aparátu státnosti EU. Státy mají ze své přirozenosti policejní sbory a tak to má být. Nyní má EU získat své vlastní právo na evropské policisty financované z rozpočtu EU, kteří budou úředníky EU. Ve skutečnosti se ale bude jednat o policisty EU, kteří budou provádět rozkazy EU, pochodovat Evropou a plést se do práce vnitrostátních policejních sborů, zejména protože se jejich pravomoc iniciovat a vést vyšetřování má rozšířit na oblasti mimo rámec organizovaného zločinu do stále četnějších oblastí trestního práva. A vrcholem celé této dle mého názoru absurdity je to, že policisté EU mají mít imunitu vůči vnitrostátním omezením a jejich kroky mají být mimo dosah soudního přezkumu. Z tohoto důvodu jsem proti těmto návrhům. Nejsou ničím jiným než nejnovějším projevem superstátu EU, to vše v rámci Ústavy a bez jakéhokoli souhlasu obyvatel Evropy, protože lídři EU uzavřeli spiknutí za účelem podrytí demokracie a odmítnutí referend. Carlos Coelho (PPE-DE). – (PT) Pane místopředsedo Frattini, dámy a pánové, v roce 1998 Evropský parlament zamítl všechny iniciativy, které mu při konzultaci podrobných záležitostí týkajících se Europolu byly předloženy. Činil tak z důvodů důslednosti po celou dobu, co Europol existoval v mezivládním kontextu, aniž by podléhal demokratické a soudní kontrole. Nyní tato iniciativa přichází v reakci na to, co jsme v tomto plénu neustále požadovali, s cílem přeměnit Europol na agenturu EU financovanou z rozpočtu Společenství a posílit naši roli orgánu demokratické kontroly. I když je v Radě tento návrh zdrojem hlubokých rozporů, myslím si, že bychom neměli akceptovat další odklady. Evropský parlament má povinnost ukázat svou podporu iniciativě Komise, aby se z Europolu stala agentura EU. Současný právní rámec Europolu, mezinárodní úmluva, navíc překáží v jakémkoli procesu aktualizace či změny pravomocí, takže se vše zpožďuje o celé roky. Nárůst nových bezpečnostních hrozeb, jako je terorismus, který znamená pro Europol nové výzvy, vyžaduje nový přístup. Proto je toto rozhodnutí, které by nejen mělo postavit Europol na roveň Eurojustu a Evropské policejní akademii, ale také zvýšit účinnost provozu Europolu a rozšířit jeho mandát i na trestnou činnost, jež nemusí souviset s organizovaným zločinem, a zavést do jeho mechanismů vyšší flexibilitu, tak důležité. Zároveň musí být zaručena vyšší transparentnost a demokratická a soudní kontrola. Proto podporuji vynikající zprávu, kterou pan Díaz de Mera zpracoval, i důležité pozměňovací návrhy, které přeložil, zejména ty, které se týkají ochrany údajů. Rád bych panu Díazovi de Mera vzdal poctu a vyjádřil solidaritu s jeho výbornou zprávou i s tím, jaký je člověk, zejména proto, že se někteří poslanci neoprávněně pokoušeli cenu jeho práce snižovat tím, že se odvolávali na vnitrostátní rozpory, na které již ještě navíc plnohodnotně reagoval španělský nejvyšší soud. Marek Aleksander Czarnecki (UEN). – (PL) Hlavním úkolem, který má Evropský policejní úřad před sebou, je zlepšení efektivity činnosti a spolupráce mezi orgány členských států, pokud jde o prevenci a potírání organizovaného zločinu. Posláním agentury je přispět v oblasti vymáhání právních předpisů v Evropské unii v souvislosti s touto formou trestné činnosti. A toto je čím dál důležitější, jelikož čelíme novým formám trestné činnosti, které se neustále objevují, a hrozbě terorismu Život nás nutí k rozšíření pravomocí Europolu a k přizpůsobení zásad, dle kterých funguje, zavedením flexibilnějších mechanismů. S agenturou navrhovanou zpravodajem je však nutno zavést také jasné zásady demokratického monitorování Europolu a ochrany osobních údajů. Athanasios Pafilis (GUE/NGL). – (EL) Paní předsedající, Komise ve svém návrhu na zřízení Evropského policejního úřadu usiluje o přeměnu Europolu z orgánu založeného na mezistátní dohodě na institucionální

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

orgán Evropské unie. To dle mého názoru ukazuje široký dosah trestních operací Europolu a je to důkazem celkového posílení rámce a mechanismů Evropské unie v oblasti vymáhání právních předpisů. V Evropské unii rychle rostou dvě věci: zisky podniků a kapitálu a agresivní mechanismy vymáhání práva. Své země jsme přesytili policejními sbory a mechanismy vymáhání práva a nyní děláme totéž na úrovni EU. Tento vývoj rovněž rozšiřuje pole působnosti Europolu a do rámce jeho pravomocí zahrnuje veškerou trestnou činnost. Europol získává právo zasahovat dokonce v samotných členských státech v souvislosti s mezinárodními událostmi velkého významu a s dopadem na veřejný pořádek, jako jsou například mezinárodní demonstrace. Europol bude vedle rozsáhlých monitorovacích systémů SIS II a VIS využíván k schraňování osobních údajů o pracujících v celé Evropské unii i údajů týkajících se politických, odborových a sociálních aktivit a osobních přesvědčení. Tyto údaje si budou vyměňovat nejen bezpečnostní služby a tajné služby členských států EU, ale i soukromé osoby, například nezávislí zabijáci fungující v Iráku. Tvrzení, že transformace Europolu je údajně demokratický vývoj, je projevem sebeklamu nebo přinejmenším naivity. Proč? Protože neexistuje žádná reálná možnost kontroly nedostupné citadely Europolu nebo omezení její činnosti v oblasti vymáhání práva. Navíc mnoho lidí již mělo připomínky k imunitě úředníků Europolu a nepřiměřenosti vnitrostátního dozoru. Z těchto důvodů jsme zásadně proti tomuto návrhu. Nils Lundgren (IND/DEM). – (SV) Vážená paní předsedající, vytvořili jsme jednotný trh s volným pohybem zboží, služeb, kapitálu a osob. Téměř každý souhlasil s účastí na Schengenu. Prakticky všechny hraniční kontroly v EU byly zrušeny. Z liberálního hlediska to je veliký krok kupředu. Když chceme studovat, pracovat, cestovat nebo si zajistit lékařskou péči v jiné zemi EU, již nemusíme za úředníky chodit s prosíkem. Svoboda má však i odvrácenou stranu. Když zmizely hraniční kontroly, neuvěřitelně vzrostl manévrovací prostor pro organizovaný zločin. Usnadnilo to obchod s drogami, obchod s kradeným zbožím a obchodování s lidmi. Někdy je toto rozšíření organizovaného zločinu používáno jako důkaz, že EU je potřeba. To je směšné. Toto rozšíření EU usnadňuje, je to cena, kterou jsme nuceni platit za vyšší svobodu a prosperitu. Jak vysoká tato cena je? Inu, policejní zdroje musí být na národní úrovni navýšeny o zhruba 1-2 % HDP, aby byl tento jev potlačen. Takový nárůst vnitrostátně vyčleněných zdrojů je nejdůležitějším a snad jediným způsobem, jak obnovit poctivou a slušnou Evropu. Zpravodaj chce předat pravomoci nad policií Bruselu. Europol by se měl stát orgánem financovaným z rozpočtu EU. Zlehčuje otázky integrity a demokratické legitimity. Proto musíme tuto zprávu odmítnout, zaměřit se na rozšíření vnitrostátních policejních zdrojů a nechat Europolu status orgánu spolupráce podléhajícího mezivládním postupům. Fernand Le Rachinel (NI). – (FR) Vážená paní předsedající, milí kolegové, tato zpráva nám nenavrhuje nic méně a nic více, než že Evropský policejní úřad Europol dostane změnou stávajícího právního základu nový status. Jde totiž o to, že by Úmluva o Europolu uzavřená v roce 1995 mezi členskými státy měla být základě rozhodnutí Rady o přeměně této agentury mezivládního charakteru na agenturu Evropské unie financovanou z rozpočtu Unie, ve které platí status úředníků Společenství. Uváděnými důvody pro tuto radikální změnu statusu jsou rozšíření mandátu činnosti Europolu nad rámec pouhého organizovaného zločinu a neschopnost členských států zajistit tyto velmi rozsáhlé cíle dostačujícím způsobem. Plnění těchto cílů bude samozřejmě lépe zajištěno na úrovni Evropské unie, jak nám Rada tvrdí. Jenže toto je pouze zdání a klam. Realita je taková, že se již uvažuje v rámci Lisabonské smlouvy a jejího uplatnění, jelikož tato smlouva přesouvá téměř celou politiku spravedlnosti a vnitra do rukou kvalifikované většiny v Radě ministrů. Dosud podléhaly tyto oblasti týkající se soudní a policejní spolupráce jednohlasné shodě. Realita je taková, že naši evropští a vnitrostátní vůdci nám nutí institucionální reformy, které jdou vesměs vstříc prohloubení nadnárodního a byrokratického modelu. V Lisabonské smlouvě jsou obsaženy tytéž reformy, které v květnu 2005 v referendech zamítli občané Francie i Nizozemska. Lidé jsou všem pro smích, jsou obelháváni, je jimi pohrdáno. Evropa se nemůže budovat proti vůli lidu a proti vnitrostátním realitám a je skutečně načase, aby si to naše europeistická politická špička uvědomila a dala Evropě konečně možnost realizovat se na základě práva na identitu, na svrchovanost, na svobody a na bezpečnost národů a občanů. Margaritis Schinas (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, jako předsedkyně Výboru pro rozpočet a také jako poslankyně Evropského parlamentu, která pochází z oblasti vnějších hranic Evropské unie bych ráda přispěla třemi poznámkami.

73

74

CS

Debates of the European Parliament

Za prvé, podmínkou přeměny Europolu na agenturu Společenství musí být to, aby nám jeho práce poskytovala vyšší hodnotu za vynaložené prostředky. Chceme, aby se tento Europol Společenství více angažoval v místech, kde to je potřeba – na Balkáně, v boji proti organizované mafii, a ne v zasedacích místnostech a kancelářích. Za druhé musí v rámci Europolu Společenství vnitrostátní policejní sbory postupně překonat vzájemnou nedůvěru. Policejní orgány členských států se musí naučit při spolupráci překonávat hranice a vnitrostátní priority. Transformace Europolu v agenturu Společenství toto umožňuje. A za třetí, což je nejdůležitější, jsme věnovali mnoho času institucionálnímu rozměru této otázky. Chci zpravodaji panu Díazovi de Mera García Consuegra, který se rozhodl pro praktické a realistické řešení, vyjádřit svou plnou podporu. Nemůžeme celý postup ochromit až do roku 2009 tím, že budeme čekat na dokonalé institucionální řešení, ani nemůžeme pokračovat v teologických debatách, když je situace tak naléhavá. Nastal čas jednat a jednat musíme nyní. A právě v tomto kontextu vyjadřuji plnou podporu přístupu vytyčenému zpravodajem a doufám, že tato rozprava bude prvním stádiem v budování skutečné evropské policejní služby Společenství, která bude schopna problémy řešit. Georgios Georgiou (IND/DEM). – (EL) Paní předsedající, znovu musíme přivítat rozvoj tohoto velkého policejního orgánu známého jako Europol. Děláme to už od roku 1992. Historie jeho činnosti není špatná. Mám dojem, že tato nová forma, kterou se mu pokoušíme dodat, vytvoří problémy, představíme-li si, že britská policie bude působit v Paříži a řecká v Berlíně. Řešením se budeme zabývat, ale stále je tu problém nedůvěry mezi policejními orgány. Vítám velmi opatrnou práci pana Díaze de Mera García Consuegra. Máme-li omezit činnost Europolu na otázky terorismu, pak se Europol musí pokusit nalézt mezi ostatní trestnou činností skutečný terorismus, ne si vypracovat mechanismus, který bude místo toho, aby pronásledoval terorismus, viset nad hlavami evropských občanů jako oprátka a potlačovat jejich lidská a politická práva. Hynek Fajmon (PPE-DE). – (CS) Vážená paní předsedající, dámy a pánové, jsem přesvědčen o tom, že změna právního postavení EUROPOLU, která je zde právě projednávána, není krokem správným směrem. EUROPOL nyní funguje dobře a žádnou změnu svého statutu nepotřebuje. Činnost policie je doménou národních států a hlavní odpovědnost za ni proto logicky a správně mají národní vlády kontrolované národními parlamenty. Ostatně implicitně tento přístup respektuje i schengenská spolupráce, do níž se Česká republika plně zapojila na konci minulého roku. Na úrovni Evropské unie je proto policejní spolupráce logicky předmětem mezivládního přístupu. Tento správný a logický přístup chce nyní Komise opustit a vytvořit z EUROPOLU de facto novou agenturu podřízenou evropským institucím. Forma agentur je ale pro EUROPOL nevhodná a nic pozitivního nepřinese. Kontrola EUROPOLU se národním ministrům vnitra vzdálí a pro boj se zločinem to nic dobrého nepřinese. Myslím si, že nejprve by měla proběhnout řádná a demokratická ratifikace Lisabonské smlouvy, která s právním základem EUROPOLU rovněž souvisí, a teprve poté se může začít jednat o případné změně právního základu EUROPOLU. Proto budu hlasovat proti této zprávě. Alexander Stubb (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, na důkaz toho, že v rámci frakce PPE-DE je velká rozmanitost, chci říct, že s předřečníkem naprosto nesouhlasím a rád bych úvodem poblahopřál zpravodaji k vynikající zprávě. Podle mého názoru je tato zpráva velice dobrá a myslím si to ze tří důvodů. Prvním je to, že rozšiřuje pravomoci EUROPOLu. Zařazuje ho do rozpočtu Společenství, vytváří agenturu a rozšiřuje její mandát nad rámec organizovaného zločinu. Myslím si, že to je velmi důležitý krok kupředu. Druhým důvodem, proč je podle mě zpráva dobrá, je to, že požaduje vyšší flexibilitu. Člověk nemusí být Sherlock Holmes, aby přišel na to, že pokud byla nějaká organizace založena v roce 1995 a úmluvy s ní související byly mezi lety 2000 a 2003 třikrát změněny, přičemž tyto změny vstoupily v platnost až v roce 2007, dotyčná organizace nefunguje. Není dostatečně flexibilní. Potřebujeme vyšší flexibilitu a myslím si, že právě to zpráva navrhuje. Na světě není nic konzervativnějšího než ministerstvo vnitra či policie a mám pocit, že v případě EUROPOLu jsme se o tom sami přesvědčili. A za třetí zprávu považuji za kvalitní, protože zvyšuje význam nadnárodních prvků a prvků Společenství a snižuje význam prvků mezivládních. Zvyšuje důraz na soudní přezkum a demokracii, a existuje-li jedna oblast, kde je spolupráce skutečně zapotřebí, je to právě tato. Čím více je volného pohybu, čím větší je Schengen, čím více je mezinárodního zločinu, tím více potřebujeme spolupráci na evropské úrovni, a tato zpráva je dobrým krokem v tomto směru.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Javier Moreno Sánchez (PSE). – (ES) Paní předsedající, jen malé vyjasnění. Jak řekl koordinátor naší frakce sociálních demokratů, přese všechno si myslíme, že zpravodaj není tou nejvhodnější osobou na vypracovávání zpráv o soudní a policejní spolupráci. Je pravda, jak pan Coelho říká, že nejvyšší soud případ uzavřel, ale je to otázka etiky a politické důstojnosti. Vysvětlím to: měl bych jasně říct, že zpravodaj odmítl spolupráci se španělským právním systémem a byla mu za to uložena pokuta. A nejednalo se o žádnou triviální záležitost, jednalo se totiž o soud s teroristy obviněnými z nejhoršího útoku, který byl kdy na území Evropské unie spáchán. Proto si myslíme, a to z důvodů důslednosti, že člověk nemůže odmítnout spolupráci s právním systémem ve Španělsku a vzápětí pak Evropu poučovat o tom, jak by členské státy měly vzájemně spolupracovat v policejních a soudních záležitostech. Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, v této debatě je slyšet obvyklé zmatení pojmů spolupráce a integrace. Velmi podporuji ty, kdo vyjádřili obavy z úsilí EU rozšířit pravomoci a kompetence EUROPOLu. Samozřejmě potřebujeme dobrou spolupráci mezi policejními a bezpečnostními silami. Náhodou se domnívám, že jsme vždy měli dobrou spolupráci na provozní úrovni, ale vždy ji lze zlepšit. Dle mé zkušenosti s EUROPOLem – a já jsem pravděpodobně jedním z mála členů této sněmovny, kdo EUROPOL mnohokrát navštívili – je většina jeho činnosti bilaterální, což prokazuje nepravdivost představy, že má nějakou další velkou roli. Potřeba spolupráce se velmi liší od zapojení institucí Evropské unie, které je pouze součástí širšího programu politické integrace EU. Charles Tannock (PPE-DE). – Paní předsedající, chtěl jsem se připojit ke svému kolegovi Geoffreymu Van Ordenovi a předcházejícímu kolegovi z České republiky z ODS. S panem Stubbem nesouhlasím. Kromě toho mě znervózňuje myšlenka, že by se EUROPOL měl přeměnit v nějakou rodící se nadnárodní organizaci typu FBI Evropské unie, a nemyslím si, že by to mnoho z mých voličů ve Spojeném království podpořilo. Stejně jako ostatní kolegové jsem i já samozřejmě pro mezivládní spolupráci v policejních, informačních a bezpečnostních záležitostech, zejména tváří v tvář narůstajícím problémům s mezinárodním organizovaným zločinem, mezinárodním terorismem apod. EUROPOL již má dosti rozsáhlé kompetence v oblastech, k nimž se řadí i pašování lidí, ale pravomoci EUROPOLu rozšiřovat nepotřebujeme. Mělo by se jednat o agenturu pověřenou dozorem nad výměnou informací i budováním větší důvěry mezi národními policejními sbory a bezpečnostními a informačními službami. Mezi tradičními orgány činnými v trestním řízení některých členských států panuje hluboká nedůvěra. EUROPOL by měl vystupovat jako koordinátor a neměl by mít žádná zvláštní práva. Zejména bych byl proti myšlence, že by policisté EU směli vstupovat do našich členských států s pravomocí provádět zatýkání. Alexander Stubb (PPE-DE). – Paní předsedající, nemohu odolat pokušení reagovat na to, co řekli mí kolegové pan Van Orden a pan Tannock. Nesnažíme se zde vytvořit organizaci typu americké FBI, pokoušíme se jen dosáhnout policejní spolupráce, která bude lépe fungovat, bude efektivnější, transparentnější, flexibilnější a prostě funkční. Toho se nám dnes nedostává a o to nám jde. Nechci zabíhat do vnitřní debaty v rámci Spojeného království ani do panikaření, že vytváříme nějakou FBI se superpravomocemi a že k vám domů přijde evropská policie a zatkne vás. O to se nesnažíme. Chceme jen, aby spolupráce policie na třetím pilíři fungovala lépe. To je všechno. Janez Lenarčič, úřadující předseda. − (SL) Dovolte mi jen několik krátkých poznámek k této mimořádně zajímavé rozpravě, které se účastním s velkým potěšením. Má první poznámka se týká postoje Rady k pozměňovacím návrhům, kterých je mnoho, ačkoli zde dnes ještě nemohu zastupovat stanovisko Rady. Jak bylo řečeno v úvodu, Rada stále ještě o tomto rozhodnutí jedná a k jednání v tomto rámci se vrátí po pozměňovacích návrzích. Mohu však říci, že se jakožto předsednictví vynasnažíme o to, aby všechny pozměňovací návrhy, jež budou přijaty, byly předmětem podrobné a smysluplné debaty. Rovněž budeme usilovat o to, aby se jich co nejvíce dostalo do znění rozhodnutí. Víc než toto zaručit nemohu. Jak víte, v tomto okamžiku schválení rozhodnutí stále vyžaduje konsensus všech členských států. Tím se dostávám k další poznámce týkající se revizní doložky. Ani k tomu není žádné stanovisko Rady, ale myslím si, že jménem Rady mohu vyjádřit určitou pochybnost o tom, že by byly do textu dokumentu, jako je tento, zapracovány nějaké mechanismy, které by se měly automaticky aktivovat v období poté, co se

75

76

CS

Debates of the European Parliament

Lisabonská smlouva stane účinnou. Lisabonská smlouva ještě nevstoupila v platnost. Její prosazení je v rukou vnitrostátních parlamentů a alespoň v jednom případě v rukou voličů. Domnívám se, že zabudováním podobného mechanismu do právních aktů tohoto typu schválení těchto aktů nijak neusnadníme, a navíc neusnadníme již probíhající ratifikační proces. Také si myslím, že tato otázka je uspokojivým způsobem řešena v prohlášení č. 50 připojeném k Lisabonské smlouvě. Alexander Alvaro (ALDE). – (DE) Paní předsedající, měl jsem pocit, že tu došlo ze strany pana ministra k nepochopení, a proto bych si dovolil velmi stručně poukázat na skutečnost, že revizní doložka ratifikaci smlouvy nikterak neohrožuje ani ji neovlivňuje, jen je zárukou toho, že se Parlament po ratifikaci bude moci zprávou o Europolu znovu zabývat. Po konzultaci s ostatními stálými zástupci se mi nezdá, že by toto nebezpečí bylo všeobecně vnímáno. Franco Frattini, Místopředseda Komise. − (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, děkuji za všechny příspěvky, které zde zazněly. Budu hovořit stručně. Nejprve všeobecně odpovím všem těm, kdo vyjádřili pochybnosti o tom, zda je potřeba Europol posilovat, všem těm, kdo mluvili o vůli lidu a znepokojení občanů. Rád bych řekl, že je-li jedna oblast, ve které drtivá většina evropských občanů vyjadřuje strach z volného pohybu pachatelů trestné činnosti a požaduje větší bezpečnost, je to právě oblast policejní spolupráce. Existuje-li jedna oblast, ve které platí, jak poznamenal pan Stubb, že se o ní mluví tím více, čím více se liberalizuje volný pohyb osob, pak je tu o to větší potřeba evropské koordinace a akce v boji proti mezinárodnímu zločinu, a tak koncepce evropské agentury rozhodně není to, aby se stala byrokratickým orgánem, ale rychlým a efektivním operativním nástrojem. Proto jsem přesvědčen – a to nejen proto, že jsem s návrhem přišel já – o potřebě přijmout toto rozhodnutí rychle, jak si to přeje i slovinské předsednictví. Pokud jde o pozměňovací návrhy, již jsem se zmínil o pozměňovacím návrhu předloženém panem Avarem. Rád bych vám připomněl, že myšlenka pravidelného přezkumu hladkého fungování současných iniciativ „třetího pilíře“ je něco, co umožňuje Prohlášení č. 50, které zde právě bylo zmíněno. Co se v prohlášení uvádí? Je zde napsáno, že Komise po vstupu Smlouvy v platnost v individuálních případech a v situacích, kde to bude vhodné, navrhne revizi nástrojů, které v současné době spadají pod třetí pilíř, aby je přeměnila na nástroje, nad kterými má Parlament plnou spolurozhodovací pravomoc a na které se vztahují postupy, které si Parlament, a to dle mého názoru oprávněně, přeje. Daný nástroj k tomuto účelu tedy již existuje. Já osobně mám možná problém s vymezením tak omezeného časového rámce pro tento nástroj, ale také si kladu otázku, a nejsem zde nijak předpojatý, jestli je žádoucí plánovat přezkum nástroje, který ještě nevstoupil v platnost, jako je rozhodnutí o Europolu. Tuto otázku vznáším, protože víte, že kdybychom toto rozhodnutí měli přijmout před koncem slovinského předsednictví – tedy v červnu 2008 – vstoupilo by v platnost v lednu 2010. Můžeme již tedy plánovat závazek k přezkumu nástroje, jestliže začne působit až v lednu 2010? Nebyl bych proti argumentu, že až nástroj bude fungovat a vyvstanou problémy spojené s nedostatečným demokratickým dohledem, bude to pro Evropskou komisi pádný důvod k použití Prohlášení č. 50 a k převodu nástroje z třetího pilíře na nový systém. Tento příklad uvádím také proto, že chci říct, že nesmíme před potřebou Parlamentu provádět demokratický dohled zavírat dveře, ale problematický pro nás je asi spíše způsob a časový rámec tohoto přísného a povinného revizního postupu. Agustín Díaz de Mera García Consuegra, zpravodaj. − (ES) Paní předsedající, než začnete odpočítávat čas, rád bych vás požádal, abyste vzala v úvahu následující prosbu – dejte mi prosím dvě minuty, na které mám právo, abych mohl ze zdvořilosti reagovat na poznámky všech svých kolegů, Rady a Komise, ale také vás, paní předsedající, opravdu žádám, abyste mi vyčlenila ještě další čas na to, abych mohl reagovat na ty velmi vážné a neoprávněné narážky na mou osobu, které tu zazněly. Mohu počítat s vaším pochopením, paní předsedající? Mnohokrát vám děkuji. Velmi děkuji téměř všem kolegům – a zdůrazňuji slůvko „téměř“ – za jejich příspěvky, které velmi rád zohledním. Rád bych řekl, že zde vyjádřené obavy nejsou pouze obavami zpravodaje, ale také obavami této Sněmovny. S velkým potěšením jsem si vyslechl, jak dobrou vůli má Rada, i moudrá slova kompromisu a ujasnění pana místopředsedy Frattiniho. Proto bych rád poděkoval všem kolegům poslancům, těm, kdo mě poctili svou podporou, i těm, kdo mě poctili svou kritikou. Nezapomínejte na to, že jsem byl sedmnáct let poslancem a stále jím jsem, a kromě toho jsem byl generálním policejním ředitelem Španělského království. Ano. Proto se dokážu dívat na obě strany mince.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Pane úřadující předsedo Rady, rád bych proto ještě jednou poukázal na oblasti, které jsou pro nás znepokojivé: se zločinem nemůžeme bojovat sami. Trestná činnost je nadnárodního charakteru. Trestná činnost překračuje hranice a naše policejní sbory, které jsou vnitrostátní, potřebují mít v Europolu nástroj, který by je podpořil a posílil. Ne nástroj, který jim zasahuje do práce a překrývá se s ní, ale takový nástroj, který je podpoří a posílí. Pro nás jsou velmi důležité záruky. Je pro nás důležité podpořit a posílit Europol, ale za dodržení tří podmínek, kterými jsou důvěra, kontrola a záruky. A to bylo samozřejmě jasně řečeno v naší zprávě i v příspěvcích kolegů poslanců. Ochrana údajů v rámcovém rozhodnutí na třetím pilíři, a to co nejdříve, je pro nás důležitá. Nesmírně nám záleží na tom, aby měl Parlament nad věcí kontrolu, a nesmírně nám záleží na společném rozhodném a odhodlaném potírání organizovaného zločinu. A nyní, paní předsedající, vzhledem k těm narážkám bych rád reagoval na druhou, daleko méně příjemnou otázku. Pan Moreno nerespektuje soudní rozhodnutí. Nejvyšší soud Španělského království a státní zástupce nejvyššího soudu Španělského království řekli v souvislosti s mým případem přesně tato slova. Nevím, jestli se dají dobře přeložit, ale řekli doslova toto: „absence jakéhokoli trestného činu“. Někteří lidé, tak jako pan Moreno, však neměli ani nemají dostatečnou duševní a morální integritu na to, aby se omluvili za šíření něčeho, co šířit neměli. Pan Moreno tady Parlament jako obvykle balamutí otázkami, které nemají nic společného se zprávou ani s podstatou problému. Hovoří o morálce a nedostatku důstojnosti. Nemorální a nedůstojné je nerespektovat rozhodnutí soudu a ještě ke všemu je vmést do tváře kolegovi, který důstojný a morální je. Nebudu říkat, že pan Moreno je nedůstojný a nemorální člověk, řeknu jen tolik, že se nedůstojně a nemorálně zachoval. Na jeho obranu bych řekl snad to, že bych si nerad myslel, že to nemá z vlastní hlavy, ale že se chová ne snad jako poslíček, ale spíše že měl v této chvíli tu drzost tady jako poslíček vystoupit. Proč? Aby mě bezdůvodně zdiskreditoval a možná v marném pokusu vydobýt si pár řádků v komentářích španělského tisku. Předsedající. – (FR) Rozprava je uzavřena. Hlasování proběhne ve čtvrtek 17. ledna 2008.

10. Situace v Pákistánu po zavraždění Bénazír Bhuttové (rozprava) Předsedající. – (FR) Dle pořadu jednání máme nyní na programu prohlášení Rady a Komise k situaci v Pákistánu po zavraždění Bénazír Bhuttové. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Zavraždění bývalé ministerské předsedající a hlavní vůdkyně opozice Bénazír Bhuttové zhoršilo již tak komplikovanou situaci před volbami v Pákistánu. Kromě toho to mělo negativní dopad na proces postupného přechodu Pákistánu k demokratičtějšímu režimu. Bénazír Bhuttová byla rozhodně jednou z těch, kdo mohli přispět k pokroku v oblastech, jako je hospodářský rozvoj, snížení korupce a větší svoboda médií. Od vyhlášení výjimečného stavu 3. listopadu loňského roku Evropská unie a Evropský parlament kladly důraz na potřebu stability a vyzývaly ke smíření a znovunastolení demokracie. Stabilita v Pákistánu je rozhodně naším strategickým zájmem. Znamená to, že podporujeme boj umírněné většiny Pákistánců proti násilné menšině extremistů. Naše zájmy – zájmy Evropské unie v Pákistánu – jsou také úzce provázány s našimi prioritními úkoly v Afghánistánu a celém širším regionu. Souvisejí s naším bojem proti terorismu a proti šíření zbraní hromadného ničení, s naším bojem za dodržování lidských práv, a to vše bylo mnohokrát zdůrazněno v našich sděleních pákistánským orgánům. Prezident Mušaraf zřejmě příští týden zavítá do Bruselu. To bude jedinečná příležitost sdělit mu naše stanovisko. Společně s mezinárodními partnery jsme rovněž navázali kontakt s dalšími hlavními stranami v Pákistánu. Základní věc, kterou Rada Evropské unie chce říci, je to, že v Pákistánu bude příští měsíc nesmírně důležité, aby proběhly svobodné a čestné volby otevřené všem. Pákistánská vláda musí usilovat o to, aby pro tyto

77

78

CS

Debates of the European Parliament

volby zajistila patřičné politické a bezpečnostní podmínky. Kromě toho musí všechny strany akceptovat rozhodnutí volební komise, že 18. února musí volby proběhnout důstojně a ukázněně. Rovněž pákistánské orgány vyzýváme k tomu, aby prodloužené období do voleb využily ke zlepšení volebních podmínek v souladu s mezinárodními standardy. Orgány musí předně zaručit, že udělají vše pro to, aby zabránily volebním podvodům a zastrašování a aby zajistily transparentnost pro svobodnou činnost médií, a zavázat se k propuštění politických vězňů. To vše by přispělo k demokratickému a transparentnímu volebnímu procesu za patřičných bezpečnostních podmínek. Jak víme, Evropská unie vyšle k volbám plnohodnotnou pozorovatelskou misi. Doufáme, že celý průběh těchto voleb bude sledován mezinárodním společenstvím. Na prvním zasedání Rady pro obecné záležitosti a vnější vztahy koncem tohoto měsíce budou ministři zahraničí o situaci v Pákistánu podrobně hovořit a budou debatovat o různých možnostech, jak EU může napomoci k úspěšnému pokračování a posílení demokratických procesů v této zemi. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážená paní předsedající, zavraždění Bénazír Bhuttové není ničím jiným než národní tragédií a všechny nás šokovalo. Paní Bhuttová myslím pro nás pro všechny byla symbolem umírněného a liberálního Pákistánu. Měla podporu lidu a rovněž měla odvahu postavit se extremismu a terorismu. Asi bohužel právě tato její odvaha ji nakonec stála život. Její zavraždění je ztrátou pro miliony Pákistánců, kteří do ní vkládali naděje na demokracii a lepší budoucnost. Její úmrtí je ztrátou i pro Evropu a celý svět. Je politováníhodné, že znepokojivé zprávy z Pákistánu se staly až příliš běžnou záležitostí a přicházejí takřka denně. Neuplyne snad ani týden bez velkého teroristického útoku a v posledních šesti měsících bylo sebevražednými atentátníky zavražděno zhruba 700 Pákistánců. Myslím si, že ze smrti paní Bhuttové si můžeme vzít ponaučení, a sice to, že Pákistán k vyřešení vršících se problémů v zemi potřebuje funkční demokracii, právní stát a silnou občanskou společnost. Jistě si vzpomenete, že 3. listopadu byl v zemi vyhlášen výjimečný stav. To samozřejmě před parlamentními volbami velmi narušilo důvěru v demokratický proces. Výjimečný stav byl pak zrušen 15. prosince, ale až poté, co byla zavedena nová omezení médií a vyměněna velká část důležitých představitelů soudnictví. Mnoho soudců a právníků je dodnes zadržováno. Měli by být bezodkladně propuštěni. Výbuch hněvu po zavraždění paní Bhuttové vedlo k občanským nepokojům a nakonec k rozhodnutí odložit volby z 8. ledna na 18. února. Tyto volby by se nyní měly uskutečnit podle plánu bez žádných dalších odkladů. Myslím si, že Pákistán se musí posunout dále, a cestou kupředu je uspořádání demokratických a transparentních voleb, z nichž vyplyne široký a také důvěryhodný lidový mandát pro nové vlády, jak na úrovni federální, tak i na úrovni jednotlivých provincií. Společně bychom toto měli sdělit prezidentu Mušarafovi, až příští týden přijede na návštěvu Evropy. Někteří aktéři se snaží ze zavraždění Bhuttové získat politický kapitál. Nesmíme zapomínat, že na destabilizaci Pákistánu mají v konečném důsledku zájem extremistické síly, a právě ony jsou za tento odsouzeníhodný čin zodpovědné. Neměl by jim být umožněn úspěch. Důvěryhodné vyšetření vraždy může přispět k uklidnění bouře, ale pouze tehdy, jestliže k tomu všichni přistoupí rozumně. Ráda bych dodala, že Scotland Yard odvádí chvályhodnou práci, aby v tomto ohledu pomohl. Prezident Mušaraf ve svém projevu k národu 2. ledna hovořil o potřebě národního smíření. Myslím si, že to je skutečně potřeba. Opozice musí být zapojena do řešení současné situace. Je významnou skutečností, že se nastávajících voleb zúčastní všechny důležité opoziční strany. Na základě minulých zkušeností se však Pákistán bohužel vyznačuje nedůvěrou ve volební výsledky, což by mohlo vést k další politické polarizaci. Šance na národní smíření se samozřejmě velmi zvýší, jestliže prezident Mušaraf a příslušné orgány udělají vše potřebné, aby tyto volby měly poctivý a transparentní průběh. Protože jsou tyto volby tolik důležité, a to nejen pro Pákistán, ale i pro celý region, rozhodla jsem se vyslat pozorovatelskou volební misi s cílem přispět k demokracii a stabilitě země. Pokud by volby bývaly skutečně proběhly 8. ledna, jak se původně plánovalo, mohli bychom vyslat pouze omezenou pozorovatelskou misi. Avšak vzhledem k tomu, kolik nyní do voleb zbývá času, jsem se po konzultaci s hlavním pozorovatelem Michaelem Gahlerem rozhodla, že z mise učiním plnoprávnou volební pozorovatelskou misi. Všichni si velice dobře uvědomujeme, jak důležitou roli tato mise bude v nadcházejících týdnech zřejmě mít. Nadále jsem velice znepokojena tím, v jakých podmínkách jsou tyto volby pořádány a jak je pravděpodobné, že to povede ke kritickému stanovisku volební pozorovatelské mise, nebudou-li co nejrychleji provedeny

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

kroky k nápravě těchto podmínek. V Pákistánu jsou velké problémy jako nedůvěra v řízení voleb, netransparentnost zpracování výsledků a neúčinnost stížností. Státní a volební orgány by stále mohly přijmout konkrétní kroky ke zlepšení volebních podmínek. Je mi známo, že vedoucí mise EU v Islamabádu i pozorovatelská volební mise v terénu již rozepsali hlavní zlepšení, která jsou zapotřebí. Myslím si, že bychom se měli vynasnažit o zdůraznění těchto záležitostí v rozhovorech s pákistánskými orgány včetně prezidenta, který bude brzy na návštěvě Bruselu. Také jsem dále znepokojena bezpečnostní situací v Pákistánu, zejména s ohledem na zavraždění Bénazír Bhuttové, ale také na nedávné útoky v Lahore, Karáčí a samozřejmě Severozápadní hraniční provincii. Naléhavě vyzýváme pákistánské orgány, aby udělaly vše pro zajištění bezpečnějšího prostředí pro uspořádání voleb, a my pak bezpečnostní situaci pečlivě vyhodnotíme s ohledem na vyslání pozorovatelů EU. Prezident Mušaraf dostál slibu a odložil uniformu. Doufám, že to povede k pokroku směrem k silnějším civilním institucím a udržitelné demokracii v Pákistánu. Stejně tak je ale důležité, aby Pákistán dále rozvíjel pokrok v boji proti chudobě. Komise proto na příští léta výrazně navýšila financování v rámci rozvojové spolupráce s Pákistánem včetně oblasti vzdělávání. A já jsem o správnosti tohoto přístupu nadále přesvědčena, protože ho považuji také za příspěvek k boji s extremismem. José Ignacio Salafranca Sánchez-Neyra, jménem skupiny PPE-DE. – (ES) Paní předsedající, po rozpravě a usnesení přijatém v prosinci se v Parlamentu znovu vracíme k diskusi o situaci v Pákistánu. Id t doby došlo k celé řadě událostí, které nám právě připomněla Komise a Rada. Nejprve nastalo zrušení výjimečného stavu, pak došlo k postupnému propuštění různých právníků, úředníků, soudců, novinářů a zástupců občanské společnosti, i když, jak paní komisařka podotkla, bylo toto propuštění neúplné. Poté následovalo zavraždění bývalé premiérky paní Bhuttové, které do vážného procesu rozpadu společnosti, k němuž v Pákistánu dochází, vneslo značnou nestabilitu, a následné odložení volebního procesu na nadcházející dny v únoru. Samozřejmě se také chystá návštěva pákistánského prezidenta a jeho pondělní vystoupení v parlamentním Výboru pro zahraniční věci. První věc, kterou bych, paní předsedající, rád jménem své frakce, Skupiny Evropské lidové strany (křesťanských demokratů) a Evropských demokratů, vyjádřil, je naše rozhodné odsouzení tohoto brutálního teroristického útoku, který jen potvrzuje to, co nám řekl předcházející zpravodaj pan Díaz de Mera, totiž že terorismus je jev, který má na nás na všechny stejný dopad. Než své vystoupení uzavřu, rád bych Komisi a Radě položil dvě otázky. Kvituji úsilí vynaložené komisařkou Ferrero-Waldner při pozitivní reakci na žádost Parlamentu o vyslání volební pozorovací mise vzhledem k nastalé situaci. Paní komisařka se ale zmiňovala o znepokojení nad tím, v jakých podmínkách se volby budou konat. Paní komisařko, myslíte si, že s ohledem na stupeň násilí, strachu a nestability v zemi, která je pro stabilitu ve střední Asii klíčová, a to mimo jiné proto, že se jedná o jedinou muslimskou zemi s jadernými zbraněmi, jsou splněny nejlepší možné podmínky k provedení tohoto procesu? Paní předsedající, paní komisařka hovořila také o důvěryhodném vyšetřování. Rodina, tedy její vdovec a její syn, i Pákistánská lidová strana i sama paní Bhuttová ještě před svou smrtí vyjádřili v komunikaci s ministrem zahraničí Spojeného království přání, aby toto vyšetřování provedla Organizace spojených národů. Souhlasí Komise a Rada s tím, že je potřeba provést nezávislé vyšetření, aby byla tato strašlivá vražda jednou provždy objasněna? Robert Evans, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, jako předseda delegace pro vztahy se zeměmi jižní Asie se připojuji k Radě a Komisi a i já odsuzuji vraždu Bénazír Bhuttové. Tento parlament vždy odsuzoval terorismus, ať už k němu docházelo kdekoli, a nadále budeme bojovat za právo politiků vyjadřovat své názory a bezpečně vést kampaněKdyž se Bénazír Bhuttová vrátila do Pákistánu, byla si vědoma, jaké riziko to obnáší, a ať už ji člověk považuje za statečnou nebo nerozvážnou, musí respektovat její oddanost své straně a vlasti. Myslím si, že její památka a památka všech, kdo v tomto volebním období zemřeli, zavazuje nás všechny – Evropany i Pákistánce počínaje prezidentem Mušarafem – , abychom udělali pro pomoc Pákistánu vše. Jak řekl pan Lenarčič, docílíme toho zejména bojem proti terorismu. Vidíme, že terorismus je v Pákistánu stejná hrozba jako v Evropě nebo v USA. Komisařka Ferrero-Waldner nám připomněla, že při střelbě a

79

80

CS

Debates of the European Parliament

sebevražedných bombových útocích v Pákistánu zemřely stovky nevinných lidí, a my musíme nadále protiteroristickým operacím v Pákistánu poskytovat plnou asistenci a podporu. Někteří zde přítomní kolegové možná navrhnou, že bychom měli z Pákistánu odejít a do ničeho se neplést, ale já jsem pevně přesvědčen o opaku. Je nás 27 demokratických národů a musíme hospodářský, sociální a politický vývoj v Pákistánu kolektivně podporovat. Znovu souhlasím s Radou: zásadní pro tento proces bude propuštění všech zbývajících politických vězňů, a stejně tak zajištění svobodných, čestných, transparentních a bezpečných voleb 18. února 2008 a bezpečné a uspokojivé období před tímto datem. Kromě toho, co řekla paní komisařka, si myslím, že součástí voleb bude potřeba zajistit 90 milionům voličů přístup ke zprávám ze všech stran politické debaty. Znamená to, že je nutno vytvořit bezpečnější prostředí pro média. Pákistán se pro média stal nejnebezpečnější zemí v Asii – v roce 2007 zde bylo zabito alespoň šest novinářů, asi 30 jich bylo vážně zraněno, více než 100 zatčeno a bezpočet pronásledováno. Je potřeba zastavit cenzuru tisku a vysílání médií a zrušit omezení toho, co mohou říkat a dělat bez zásahů vojenských nebo civilních orgánů. Je nutno zrušit zákaz televizní zpravodajské stanice GEO News a vládní televizní stanice PTV musí veřejnosti přinášet vyváženější zprávy a informace. Veškerá pravidla samotného hlasování, sčítání a oznámení výsledků musí být transparentní a jasná všem, ale zejména pákistánským voličům. Známkou demokracie je také to, zda odstupující strana dokáže přijmout porážku a zda politický přechod od jedné vládní strany k druhé, pokud k němu dojde, může mít hladký průběh. To vše budou faktory zásadní k tomu, jestli se na volby bude moci nahlížet jako na skutečný odraz vůle národa a jestli se Pákistán bude moci začít dostávat z dlouhého období temna, do kterého jej uvrhla kulka vraha 27. prosince 2007. Annemie Neyts-Uyttebroeck, jménem skupiny ALDE. – (NL) Paní předsedající, paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, také já bych na úvod samozřejmě ráda vyjádřila svůj obrovský smutek nad tragickou smrtí Bénazír Bhuttové. Bénazír Bhuttová byla laureátkou liberální Mezinárodní ceny svobody, kterou jsme ji udělili, když se poprvé stala ministerskou předsedkyní. Je pravda, že je – byla – jenom člověk, a jako taková nebyla dokonalá. V jednom momentě jsme si dokonce říkali, zda jsme vůbec udělali správnou věc. V té době jsem tuto otázku položila Asmě Jahangir, pákistánské aktivistce za lidská práva, kterou nyní generální tajemník Organizace spojených národů pověřil zvláštním posláním. Ona mi řekla, že to rozhodně správné bylo, protože Bénazír Bhuttová šla v Pákistánu skutečným příkladem v mnoha ohledech, zejména pokud jde o roli žen v pákistánské společnosti. Je známou skutečností, že Bénazír Bhuttovou zabili násilní teroristé, ale kdo za nimi stál, to je nezodpovězená otázka. Nemyslím si, že je smíření v Pákistánu možné, pokud tato záležitost nebude vyjasněna nestranným vyšetřováním. Nevím, zda to znamená přistoupit na žádost rodiny o vyšetřování ze strany OSN, ale v každém případě je nutno zaručit nestrannost, protože prezident Mušaraf ve své zemi neprokazuje úplně velký respekt k soudním orgánům, dokonce ani k těm nejvyšším. Také bych ráda řekla, že dostávám zprávy z Pákistánu o nedávném zatčení, uvěznění a obžalování tisíců militantů strany PPP. Také toto musí přestat, chceme-li, aby se volby konaly za rozumných podmínek. Jean Lambert, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážená paní předsedající, velmi ráda bych se připojila ke kolegům a poděkovala Radě a zejména Komisi za navržené praktické kroky v rámci pomoci při procesu podpory řízení voleb a snahy o zlepšení kvality a doufejme i výsledků těchto voleb, mají-li se konat. Rovněž vítáme závazek k dalšímu rozvojovému financování, zejména v oblasti vzdělávání, protože mnoho z nás v této sněmovně je přesvědčeno, že investice zde budou alespoň tak účinné, ne-li účinnější než investice do zbraní, což podle všeho byla v posledních letech v rámci podpory Pákistánu priorita některých externích subjektů. Doufáme, že mezinárodní společenství obecně podpoří úsilí Evropské unie v tomto směru. Stejně jako ostatní chceme i my vyjádřit soustrast rodině Bénazír Bhuttové, ale také všem rodinám pozůstalým po těch, kdo byli v Pákistánu zabiti při strašných útocích a rukou armády. Shodneme se na tom, že potřebujeme stabilitu, a to jak pro obyvatele Pákistánu, tak i pro mezinárodní společenství, protože se jedná o stát s jadernou silou. Jak už tady ale zaznělo, nemyslím si, že stačí pokoušet se prohloubit důvěru obyvatel v systém voleb a jejich výsledek. Další klíčovou demokratickou institucí je soudnictví. Musí být funkční a nezávislé. Lidé musí cítit, že se jim dostane spravedlivého soudu, že bude ukončeno věznění bez obvinění, že zmizí tajná vězení, a rovněž musí mít z jakékoli vlády vzešlé z voleb pocit odhodlání pokračovat ve vyšetřování zmizení osob, ke kterým rovněž v této zemi došlo.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Také souhlasíme s tím, že svoboda tisku je nezbytná, avšak rovněž bychom rádi požádali, aby některé naše členské státy v dané chvíli přestaly uvažovat o vydáních do Pákistánu, než si budeme jisti, že je tam spravedlivé a nezávislé funkční soudnictví. Philip Claeys (NI). – (NL) Paní předsedající, zavraždění Bénazír Bhuttové je pro Pákistán tragédií a ukazuje to, před jak nesmírnými problémy země stojí. Jde o zemi, která má 165 milionů obyvatel, vlastní jaderné zbraně a angažuje se v boji proti teroristickým organizacím, jako je Al-Káida a Taliban. Je samozřejmě nanejvýš důležití, aby byla v Pákistánu co nejdříve nastolena stabilita a aby prezident Mušaraf v této době hrál v tomto procesu hlavní úlohu. Nad mnoha zásadními nedostatky politiky pana Mušarafa však nesmíme přivírat oči. Například přístup jeho vlády k problému terorismu je až příliš laxní. Třeba ve velkých částech hraniční oblasti s Pákistánem mají Taliban a Al-Káida zcela volnou ruku a nikdo proti tomu v podstatě nic nedělá. Vyhlášením výjimečného stavu 3. listopadu projevil pan Mušaraf rovněž celkem ležérní přístup k demokracii. Kromě toho, a to je znepokojivé, se na něj ukazovalo už po prvním útoku na Bénazír Bhuttovou 18. října. Totéž se stalo po jejím skutečném zavraždění. Jeho možné zapojení do celé záležitosti se musí co nejdříve vyjasnit, protože jinak důvěra veřejnosti ve vládu zcela vymizí a to bude jen hrát do karet islamistickým extremistům. Charles Tannock (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, časopis The Economist nedávno uvedl, že Pákistán je nejnebezpečnější stát s jadernými zbraněmi na světě. Bohužel mám pocit, že odhodlání prezidenta Mušarafa k vymýcení terorismu bylo vždy přinejlepším vlažné, a ani jeho kontrola nad informační službou ISI, která je údajně jedna ruka s islamisty, není jasná. Přidejte k tomu ožehavé otázky Kašmíru, balúčského separatismu, aktivit Al-Káidy a Talibanu ve Středozápadní hraniční provincii a kmenových oblastí způsobující škody NATO v Afghánistánu, a vyjde vám z toho země na pokraji zhroucení. Stejně jako návrat Bénazír Bhuttové do Pákistánu nabídl zemi jiskřičku naděje, její odsouzeníhodné zavraždění, jehož viníci musí být odhaleni a potrestáni, zemi vrátilo na pokraj katastrofy. Návrat k demokracii je těžký jako před tím. V EU a USA se předpokládá, že vsadit na Mušarafa i se všemi jeho autokratickými tendencemi představuje ve válce proti terorismu tu bezpečnější variantu. Pákistánská zkušenost s demokracií byla za posledních 60 let plná nesnází. Možná je nyní načase vzdát se naděje, že se demokracie západního stylu s mnoha politickými stranami může v Pákistánu, kterému vždy vládla nepočetná elita, úspěšně uchytit. Systém v zemi se blíží spíše feudální dědičné monarchii, na což poukazuje okamžité vyzvednutí devatenáctiletého syna Bénazír Bhuttové do čela Pákistánské lidové strany, která bude mít bezpochyby v nadcházejících volbách 18. února velký úspěch. To, že si západ zdánlivě musí vybrat mezi Pákistánem a Indií, je rovněž falešná dichotomie. Je to kocovina z druhé světové války. Indie, strategický spojenec, je největší nadějí pro pokrok, prosperitu, mír a stabilitu v jižní Asii. Hodnoty Indie jsou stejné jako hodnoty EU – sekulární demokracie, lidská práva a právní stát. Začněme podporovat ty, kdo mají stejné hodnoty jako my, než se pokusíme přesvědčit ty, kteří je nemají. Marianne Mikko (PSE). – (ET) Dámy a pánové, delegace Evropského parlamentu pro jižní Asii varovala pákistánskou vládu, že bezpečnostní opatření kolem Bénazír Bhuttové mají slabiny, již v listopadu. Naše obavy z teroristického útoku se bohužel potvrdily. Bénazír Bhuttová bude nadále hrdinkou jak pro obyvatele Pákistánu, tak i pro mezinárodní společenství. Její nepřítomnost mezi kandidáty vrhá na legitimitu nadcházejících voleb stín pochybností. Krize v Pákistánu je rovněž příležitostí vést zemi na cestě k demokracii. Pákistánský lid si generála Mušarafa za svého prezidenta nezvolil. Prezident má však nyní příležitost rozhodnout se, zda se do dějin zapíše jako vojenský diktátor, nebo jako demokratický prezident. Pan Mušaraf jakožto státník jistě chápe, že ve volbách musí zvítězit demokracie, i když on osobně bude muset o moc přijít. A my se na to budeme chtít zeptat pana Mušarafa osobně příští týden na schůzi mezinárodního výboru v Bruselu. My v Evropské unii musíme v dialogu s Pákistánem vytrvat. A právě proto, jak správně podotkl výbor, musíme k volbám dne 18. února vyslat vlastní pozorovatele. Události v Pákistánu nesmějí být výlučnou záležitostí Spojených států.

81

82

CS

Debates of the European Parliament

Další zásadní věcí pro Evropskou unii je transparentní mezinárodní vyšetření zavraždění paní Bhuttové, plné znovunastolení svobody tisku a svobodné a spravedlivé volby v Pákistánu. Budeme-li jen stát opodál, svých cílů nedosáhneme. Nemáme jinou možnost, než ve vztazích s Pákistánem uplatňovat aktivní politiku. Eija-Riitta Korhola (PPE-DE). – Vážená paní předsedající, plně se připojuji k vyjádření kolegů, ale ráda bych řekla něco více spíše o dané osobě než o situaci. Ve Finsku máme úsloví, že válka nezávisí na jednom muži. Možná to tak je, ale válka mezi demokracií a extremismem může velmi záviset na jedné ženě. Myslím tím bývalou, nyní zavražděnou premiérku Pákistánu, paní Bénazír Bhuttovou. Měla jsem to potěšení setkat se s ní a pracovat s ní a udělalo na mě hluboký dojem, jak byla srdečná, inteligentní a statečná. Jsem velmi hrdá na to, že mohu říct, že pro mě byla přítelkyní a politickou spojenkyní. Bylo už toho o ní řečeno a napsáno tolik, že se možná ptáte, co více se dá říci. Myslím si, že se s vámi mohu podělit o něco, co jste možná nevěděli. Jejím posledním velkým projektem pro demokracii, lidská práva a ženská práva bylo vytvoření organizace Muslimské ženy za demokracii a lidská práva. Společně s ostatními statečnými ženami, jako je Asma Jehangirová z Pákistánu a doktorka Shrin Ebadiová z Íránu vytvořila organizaci povzbuzující muslimské ženy po celém světě k tomu, aby hájily práva, která Korán dle Bénazír Bhuttové ženám dává, ale jež byla po celá staletí popírána. V květnu 2007 ji přední světové muslimské aktivistky za demokracii zvolily první předsedkyní této organizace. Bénazír Bhuttová chtěla, aby organizace muslimské ženy utěšila, poskytla jim právní poradenství a praktickou pomoc a zejména jim pomohla vytvořit síť muslimských žen po celém světě, aby byl vybudován svět míru, kde mohou žít různá náboženství pokojně vedle sebe ve vzájemné úctě. Řekla: „Chci vytvořit Pákistán, v němž Źid bude moci jít do synagogy, křesťan do kostela a muslim do mešity, všichni beze strachu.“ Jejím snem bylo, aby tato nová organizace pomohla k naplnění tohoto snu po celém světě, jak na Západě, tak i v muslimském světě. Myslím si, že nejlepší způsob, jak uctít památku této statečné sestry v boji za demokracii, je podporovat organizaci, kterou vytvořila jako symbol naděje, přestože ona sama již mezi námi není. PŘEDSEDAJÍCÍ: MANUEL ANTÓNIO DOS SANTOS Místopředseda Jo Leinen (PSE). – (DE) Pane předsedo, Bénazír Bhuttová prý svému synovi říkala: prosazování míru v Pákistánu je naší pomstou vojenskému režimu. Dámy a pánové, musíme zajistit, aby odkaz Bénazír Bhuttové nebyl jen úkolem pro jejího syna, ale také pro nás pro všechny a pro mezinárodní společenství, aby v Pákistánu bylo zajištěno nastolení podmínek pro demokracii, k čemuž my musíme napomoci. Jak už mnoho řečníků uvedlo, tamější situace není dobrá. Způsob, jakým byl tento útok na Bénazír Bhuttovou vyřešen, je skutečně alarmující. Také já bych rád požádal o to, abychom zajistili mezinárodní vyšetření této vraždy. Scotland Yard už pro to možná připravuje půdu, ale já si myslím, že by bylo dobré, kdyby se toto vyšetřování odehrávalo na popud OSN. Paní komisařko, pane úřadující předsedo Rady, hovořili jste o tom, že stabilita v Pákistánu je v našem zájmu. Ano, ale vy se jako vždy díváte jen na teroristickou menšinu. Když člověk v Pákistánu je, dozví se, že vojenský režim vytváří nestabilitu a prezident Mušaraf podstatně přispívá k tomu, že se situace zhoršuje. Vloni byl zde v Parlamentu. Nastínili jsme mu své hlavní výtky. Nezlepšilo se nic a hodně se toho zhoršilo, a tak skutečně nechápu, jak je možné, že má možnost příští týden sem do Parlamentu opět přijet. Občanská společnost v Pákistánu to považuje za skryté spojenectví v tom smyslu, že když na to přijde, Západ akceptuje vojenský režim a také samotného pana Mušarafa. Myslím, že příští týden bychom měli věci uvést skutečně na pravou míru. Giulietto Chiesa (PSE). – (IT) Pane předsedo, dámy a pánové, Pákistán je nyní skutečně nesmírně nebezpečné místo, hlavní zamotaný uzel, kterým jsou svázány všechny nitě terorismu. Zároveň je však tato země hlavním spojencem Západu v boji proti terorismu. Tomuto rozporu se nevyhneme, a stejně tak nebude bez jeho vyřešení možný konec války v Afghánistánu. Současná evropská politika toho příliš vyřešit nemůže, přinejmenším dokud bude podporovat politiku Spojených států. Můžeme a musíme prezidenta Mušarafa požádat o obnovu ústavy a uspořádání řádných voleb. Z podivného, tragického zavraždění Bénazír Bhuttové však vyplývá jedno, a sice že jsme bezmocní, protože terorismus v Pákistánu stojí za státními strukturami a jeho původcem jsou tajné služby, které – a na to nezapomínejme – vybudovaly Taliban a dodnes ho podporují a pomáhají mu.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Nyní bychom však prezidenta Mušarafa měli vyzvat k provedení čistky a měli bychom požádat Spojené státy, které mají s těmito tajnými službami úzké vztahy, aby nám tyto vazby vyjasnily, protože jestli Usáma bin Ládin dosud žije, je to právě díky těmto službám, pokud tedy již nebyl zabit. Kromě toho bych vám rád připomněl, že o tom Bénazír Bhuttová hovořila 2. listopadu 2007 v rozhovoru pro Al-Džazíru a jmenovala i bin Ládinova vraha, Omara Šejka, o kterém prezident Mušaraf ve své poslední knize tvrdí, že to byl bývalý agent britské MI6. Vzhledem k tomu všemu jsem přesvědčen, že žádost o zřízení mezinárodní vyšetřovací komise, která by okolnosti smrti Bénazír Bhuttové prověřila, by byla ze strany Evropy správným rozhodnutím. Neena Gill (PSE). – Pane předsedající, nejprve bych ráda vyjádřila soustrast rodině a přátelům Bénazír Bhuttové. Její ztráta není ztrátou jen pro Pákistán, ale také pro celý svět. Jsem velmi hrdá na to, že jsem ji znala osobně. Pozvala mě, abych za ní po návratu do Pákistánu přijela, a když mi od ní několik dní po jejím zavraždění přišla novoročenka, byl to pro mě opravdu srdcervoucí okamžik. Bénazír si pamatuji jako velmi silnou charismatickou ženu, která ve 35 letech jakožto vůbec první žena zvolená do čela muslimského státu prosazovala své právo vládnout. Jsem přesvědčena, že se na ni bude vzpomínat jako na jednu z významných postav našeho století – byla vůdkyní, která inspirovala ženy i muže i za hranicemi jižní Asie a především představovala naději na lepší budoucnost Pákistánu. Smrt Bénazír způsobil v zemi pozdvižení a já jsem přesvědčena, že jedinou cestou ke stabilitě je zodpovězení otázek ohledně jejího zavraždění, které dnes zaznívají. Mnoho lidí, a to nejen v Pákistánu, ale také ve West Midlands, které zastupuji, chce vědět, kdo je skutečným viníkem. Proto žádám Radu, aby silně podpořila výzvy k mezinárodnímu vyšetření vraždy Organizací spojených národů a zároveň žádám Radu a Komisi, aby sněmovnu informovali, jaké k tomu zaujímají stanovisko. Bénazír Bhuttová bojovala za demokratický Pákistán a mírumilovný přechod k civilní vládě. Za tento boj zaplatila životem. Nedopusťme, aby její smrt byla marná. Musíme se za její věc bít dál, a já vítám to, že paní komisařka vysílá silnou volební pozorovací misi. Pokud však tato pozorovací mise má být důvěryhodná, musí nyní pákistánským orgánům naznačit, na základě jakých měřítek bude posuzovat, zda jsou nadcházející volby svobodné a spravedlivé – spadá sem účast všech stran na přezkumu pravidel a postupů voleb a nestranný a naprosto transparentní systém průběhu voleb a ověřování volebních výsledků. Ze všeho nejvíce bych však skutečně chtěla zdůraznit, že je potřeba zrušit veškerá omezení tisku a nastolit svobodu shromažďování k politickým sjezdům a kampaním, kterým bylo v posledních několika týdnech zamezováno. Nickolay Mladenov (PPE-DE). – Vážený pane předsedo, tragická smrt Bénazír Bhuttové nám zanechala odkaz, a to významný: věřit v to, v co věřila ona, v tom byla síla pákistánského lidu ve snahách o demokratickou vládu. V nedávném průzkumu veřejného mínění z loňského listopadu 70 % obyvatel Pákistánu potvrdilo, že chce zrušit všechna omezení pro politické sjezdy a že je proti zákazu politických akcí i proti zadržení hlavního soudce nejvyššího soudu. Je to tichá většina Pákistánců, která chce žít v míru a demokracii, a pokud se snažíme o stabilitu v takto nestálé zemi, dosáhneme jí pouze politickým procesem smíření a demokracie. Vítám výzvu Komise k vyslání pozorovatelské mise k těmto volbám, ale mám na paní komisařku dvě otázky: za prvé jsme slyšeli různé zprávy o tom, že se po celé zemi ničí volební lístky – jak mohou v takovém prostředí proběhnout volby? Za druhé prezident Mušaraf zakázal u těchto voleb nezávislé ankety s voliči odcházejícími od uren. Naléhavě žádám Komisi, aby pákistánským orgánům předložila pádné argumenty pro povolení nezávislého potvrzení výsledků těchto voleb. Richard Howitt (PSE). – Vážený pane předsedo, vrazi nezaútočili pouze na Bénazír Bhuttovou, ale také na všechny ty, kdo jsou oddáni principu demokracie. Měli bychom podporovat umírněnou většinu v Pákistánu, která se snaží o prosazení demokracie, a pan Tannock nemá pravdu, když říká, že všichni v Pákistánu odmítají evropské hodnoty, což by mu mohlo potvrdit 800 000 britských občanů pákistánského původu. Těší mě, že paní komisařka Ferrero-Waldnerová posílila volební pozorovací misi, a jsem zajedno s tím, že máme důležitou roli při budování důvěry během voleb. Prostřednictvím paní komisařky a dnešní rozpravy

83

84

CS

Debates of the European Parliament

vyzývám Pákistán k odstranění veškerých omezení politických kampaní, k propuštění všech zbývajících politických vězňů, k včasnému zveřejnění seznamu všech volebních místností a k zajištění toho, že veškeré výsledky budou ihned zveřejněny. Měli bychom přivítat zrušení výjimečného stavu, odstoupení prezidenta Mušarafa z funkce náčelníka štábu armády a pozvání mé vlastní země, Spojeného království, aby se podílela na vyšetřování smrti paní Bhuttové. Militantní extremisti nejsou hrozbou pouze v Pákistánu – jsou hrozbou pro nás pro všechny. Sajjad Karim (PPE-DE). – Vážený pane předsedající, 14. listopadu jsem v této sněmovně řekl, že největší vnitřní hrozbou pro Pákistán je hrozba terorismu. Strašlivá vražda Bénazír Bhuttové je toho důkazem, bylo-li důkazu potřeba. Toho dne se extremisti přihlásili o slovo, ale poslední slovo mít nesmějí. Téhož dne jsme vyzvali prezidenta Mušarafa, aby ukončil výjimečný stav, znovu zavedl ústavu a nejvyšší soud a učinil kroky směrem ke svobodným a spravedlivým volbám.. On toto vše splnil, i když možná ne dokonale, a vzdal se i své funkce v armádě. Musíme pákistánské politiky vyzvat k tomu, aby se sjednotili a do tohoto procesu investovali. Pákistán zažívá bouřlivé časy a my tuto zemi musíme podpořit. Jen ještě jednu věc. Vážně mě znepokojuje, jak některé větve pákistánských médií ve svém zpravodajství zkreslují to, co se v této sněmovně skutečně děje, jedná se zejména o zpravodajskou stanici GEO. Tato sněmovna se vždy zasazovala za svobodná a čestná média. Za tím si stojíme a naše prosba je, aby nezneužívali svobod, na kterých nám záleží. Véronique De Keyser (PSE). – (FR) Vážený pane předsedající, vážená paní komisařko, velice dobře chápu, proč mnoho lidí, včetně vás a Bernarda Kouchnera, tolik stojí o to vyslat do Pákistánu volební misi. Je to skutečně jeden z mála nátlakových prostředků, které ještě můžeme na pana Mušarafa použít, ale musíme si uvědomovat, že by se tato mise odehrávala ve zcela zvláštních podmínkách. Jsme zvyklí zkoumat situaci a provádět pozorování před, během a po. Pokud jde o to, co se stalo před událostí, už víme, kolik se toho falšovalo. Bénazír Bhuttová společně s Latifem Khosou napsala zprávu o 160 stranách o možném zfalšování těchto voleb, zejména počítačovými prostředky, a tyto podklady měla stejného večera, kdy zemřela, předat dvěma poslancům amerického parlamentu. Máme v současné době možnost kontrolovat při volební pozorovací misi falšování počítačovými prostředky? Není-li tomu tak, mohlo by se stát, že vyhlásíme, že přestože doba „před“ byla více než pochybná, samotný průběh voleb byl normální, a to navzdory tomu, že dojde k podvodům. Proto se zasazuji o zcela zvláštní pozorovací misi a žádám, abychom tyto volby neprohlašovali za demokratické, pokud je nebudeme schopni kontrolovat. Sorin Frunzăverde (PPE-DE). – (RO) Bénazír Bhuttová opakuje tragický osud své rodiny, který zahájil její otec Zulfikar Alí Bhutto. Zavraždění paní Bhuttové mělo ukončit demokratizaci Pákistánu a podrýt stabilitu této země, která, na což bychom neměli zapomínat, je naším hlavním spojencem v boji proti terorismu v Afghánistánu. Dovolte, abych vám připomněl, že 25 členských států Evropské unie má v Afghánistánu v současné době civilní nebo vojenské zástupce. Pákistánská armáda je zapojena do významných operací pro udržení vojenské rovnováhy na afghánské hranici, zejména v provinciích Zabol a Helmand, kde nás zastupují hlavně britské, litevské a rumunské jednotky. V tomto ohledu je velmi důležité hovořit o zodpovědnosti za zavraždění paní Bhuttové, je velmi důležité hovořit o demokratizačním procesu a jeho pokračování, ale stejně tak je důležité diskutovat o otázce zachování vojenské rovnováhy na afghánské hranici a o tom, kdo by se mohl stát garantem této rovnováhy, protože, pane předsedo, jakýkoli neúspěch v Afghánistánu způsobený nestabilitou Pákistánu by byl ostudným okamžikem pro svobodný demokratický svět, o který se zasazujeme. Charles Tannock (PPE-DE). – Pane předsedo, mám jen technickou poznámku, rád bych dle postupu „catch the eye“ reagoval na to, co řekl pan Howitt, protože zde řekl chybné tvrzení. Hovořil jsem o státu Indie a státu Pákistán a vládách obou zemí – ne o obyvatelích těchto zemí nebo o obyvatelích pocházejících z těchto zemí, kteří žijí v členských státech Evropské unie. Hovořil jsem o politickém zřízení, ne o občanech, a tak bych byl rád, kdyby pan Howitt své poznámky odvolal. Předsedající. − Dávám vám třicet sekund na dokončení myšlenky.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Charles Tannock (PPE-DE). – To je velmi laskavé, ale myslím, že už jsem vše řekl. Prostě jsem chtěl říci, že jsem ve svém projevu hovořil o skutečnosti, že Indie je sekulární demokracie, která respektuje lidská práva, neruší média, nepronásleduje křesťany nebo vyznavače ahmadíjského islámu a umožňuje obyvatelům vyjadřovat názory a praktikovat jejich náboženství. Pákistán bohužel v posledních asi 50 letech procházel bouřlivými obdobími vojenské diktatury a represe náboženských menšin a etnických menšin. To je záležitost státu a vlád, ne obyvatel těchto zemí. Stejně tak rozhodně nepochybuji o tom, že lidé pákistánského a indického původu v Londýně, který zastupuji, sdílejí hodnoty EU. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Budu hovořit stručně. Padlo několik otázek ohledně vyšetřování, několik výzev k nezávislému nebo mezinárodnímu vyšetřování a několik dotazů na názor Rady. Rád bych zdůraznil, že Rada se touto otázkou nezabývala, takže o stanovisku Rady nemohu hovořit. Mohu však vyjádřit pevné přesvědčení předsednictví, že bude provedeno vyšetřování v souladu s mezinárodními standardy. V tomto ohledu nás těší, že alespoň jeden členský stát, Spojené království, již nyní spolupracuje tím, že příslušným pákistánským orgánům poskytuje patřičné odborné zkušenosti. Pokud jde o volby, rád bych vám připomněl prohlášení předsednictví ze 3. ledna tohoto roku, kde klademe zvláštní důraz na to, že v této chvíli je potřeba udělat vše pro udržení, posílení a pokračování demokratizačního procesu i demokracie a demokratického procesu v Pákistánu. V této souvislosti znovu vítám rozhodnutí Evropské komise posílit volební pozorovací misi v Pákistánu a rád bych zopakoval výzvu pákistánským orgánům, aby čas zbývající do voleb využily ke zlepšení situace a k organizaci voleb. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Pane předsedo, dovolte mi, abych začala několika obecnými poznámkami k této velmi zajímavé rozpravě. Vím, že někteří budou vždy tvrdit, že stabilita a demokracie jsou v Pákistánu tak nějak neslučitelné. Já si myslím, že bez návratu k demokratickému řízení a konsolidace plně odpovědných civilních institucí v zemi trvalá stabilita být nemůže a ze situace budou těžit hlavně extremisté. Z tohoto důvodu je velmi důležité, abychom poskytli svou podporu a abychom zemi doprovodili na cestě k většímu pokroku. I když došlo k této tragické smrti Bénazír Bhuttové a mnoha dalších obětí, nadále věřím, že Pákistán má šanci na skutečný pokrok směrem ke stabilitě a inkluzivnější formě demokracie, a to volbou nové vlády, která bude mít širší zmocnění ze strany lidu. Aby k tomu mohlo dojít, musí být volby demokratické a transparentní. V této klíčové době pro Pákistán by měl prezident Mušaraf své zemi prokázat, že je odhodlán postarat se o to, aby tyto volby proběhly demokraticky a transparentně a v souladu s mezinárodními standardy. Jaké jsou nejlepší podmínky pro uspořádání voleb? Kromě podmínek politických a bezpečnostních, o kterých jsem hovořila ve svém úvodním vystoupení, je nutno pro dosažení řádného volebního prostředí zajistit následující klíčové faktory. Jednak musí volební správa fungovat transparentním a konzultativním způsobem, aby mezi voliči prohlubovala důvěru, za druhé musí být výsledky ze všech volebních místností a ve všech fázích konsolidace dostupné veřejnosti, za třetí musí být proces sčítání a tabelace zcela otevřen přezkumu, za čtvrté je zapotřebí svobody médií a za páté je nezbytný nezávislý rámec pro řízení ve věcech stížností a odvolání. Pokud jde o zveřejnění seznamu volebních místností, je dobře známo, že budou stejné volební místnosti jako při minulých volbách. To je tedy jasné. Pokud jde o otázku týkající se toho, že došlo ke zničení některých volebních lístků, víme, že se to v několika ojedinělých případech stalo, ale naštěstí byly všechny uloženy na CD u volební komise a zničené volební lístky budou nahrazeny. Budou tedy k dispozici. Pokud jde o nezávislé ankety u voličů odcházejících od voleb, nejedná se o věc pro volby zásadní. V čím dál více zemích se však zavádí praxe, že by tyto ankety být měly. A nyní několik podrobných otázek. Ráda bych se teď zaměřila na vyšetřování. Jak jsem již řekla ve svém úvodním vystoupení, v zemi probíhá vyšetřování, k němuž přispívá Scotland Yard. Měli bychom vyčkat výsledku tohoto vyšetřování a měli bychom rovněž věřit tomu, že Scotland Yard díky svým zkušenostem bude schopen pákistánským orgánům pomoci. Samozřejmě bude nutné poskytnout jim při této práci plný přístup a podporu.

85

86

CS

Debates of the European Parliament

Po volbách pak možná bude místo pro mezinárodní skupinu význačných osob, avšak nejprve musíme počkat na to, co přinese šetření. Pracovní skupina Rady o tom diskutovala jen stručně a nedospěla k žádným závěrům. Nicméně bych také chtěla říci, že je velice důležité pomoci Pákistánu v boji proti terorismu, a všechny ostatní žádosti, jež v debatě zazněly, například propuštění všech zadržovaných, budou mít zásadní význam. Také jsem jasně řekla, že u země jako Pákistán je důležité více se zaměřit na vzdělání. My už to nějakou dobu děláme a bude to ještě nějakou dobu trvat – je to běh na dlouhou trať. Ale pokud chceme demokracii, toto je oblast, ve které skutečně musíme dosáhnout zlepšení, a proto bych ráda zachovala své projekty spolupráce, zejména v těch nejproblematičtějších oblastech, tedy v Severozápadní hraniční provincii, Balúčistánu, Waziristánu apod. Znovu bych ráda řekla, že v panu Gahlerovi, vašem kolegovi, hlavním pozorovateli voleb, máme myslím člověka, který již během těchto velmi těžkých dní v Pákistánu ukázal, jak zodpovědně k těmto věcem přistupuje, spolu s 52 dlouhodobými pozorovateli a 11 členy ústřední skupiny, která se zabývá všemi podrobnými otázkami volební pozorovací mise. Mise bude velmi specifická a budete mít dobrou příležitost, abyste prezidentu Mušarafovi sami řekli svůj názor. Proto je dobře, že se s ním setkáte ve Výboru pro zahraniční věci. Zuzana Roithová (PPE-DE). – (CS) Pane předsedo, dovolte mi se Vás zeptat, jak má slušná žena na sebe upozornit v této metodě „catch the eye“, když sedí na okraji sálu. A chci vědět, jestli jsem byla do seznamu zařazena, anebo jak to tady mají dámy dělat. Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Pane předsedo, jen technická poznámka, já jsem byl zřejmě první, kdo se dnes odpoledne přihlásil dle postupu “catch the eye”. Nevím, proč jste mi upřel možnost vyjádřit se. Ještě k tomu jste dal další příležitost jednomu z mých kolegů, který již před tím v rozpravě vystoupil. Vy jste mu povolil ještě další časový úsek! Nejsem proti tomu, co kolega řekl. Šlo mi jen o postup, který jste použil, a dle mého názoru skutečně nebylo správné, že jste mi upřel příležitost promluvit. Chtěl jsem říci tolik, že v Pákistánu potřebujeme stabilní a spolehlivou vládu. Předsedající. ?– Pane Van Ordene, byl jsem informován, že jste dnes dle postupu „catch the eye“ již hovořil a proto s ohledem na pravidla, která byla nastavena tak, aby příspěvky poslanců pokrývaly co nejširší spektrum, jsem přijal rozhodnutí, které způsobilo, že se na vás dnes zjevně nedostane. Avšak rád bych vám připomněl, že budou ještě další příležitosti, kdy se budete moci vyjádřit. V každém případě jste byl zařazen na seznam a to bude rozhodně respektováno. Musíme pokračovat, jinak nebudeme mít čas na otázky. Omlouvám se, ale v tomto dialogu nemůžeme pokračovat. Dalším bodem jednání jsou tedy otázky na Radu. Geoffrey Van Orden (PPE-DE). – Pane předsedo, to, co jste právě řekl, není pravda. Předchozí příležitost v rámci postupu „catch the eye“ nastala proto, že nikdo jiný se o „catch the eye“ nesnažil, takže to vypadalo jako příležitost. Já jsem konkrétně žádal o možnost vystoupit v této rozpravě o Pákistánu. Žádost jsem podal písemně a po celou dobu rozpravy jsem naznačoval, že žádám o slovo. Proto není žádná omluva na to, že jste mi tuto možnost upřel, a já jsem přitom chtěl říci důležité poznámky. Bohužel jsem velmi rozčarován tím, jakým způsobem jste tomuto dnešnímu zasedání předsedal. Předsedající. – Váš protest bereme na vědomí, pane Van Ordene.

11. Doba vyhrazená pro otázky (otázky na Radu) Předsedající. − Dalším bodem na pořadu jednání je doba vyhrazená pro otázky (B6-0001/2008). Radě byly předloženy následující otázky. Otázka číslo 1 - Marian Harkin (H-0961/07) Téma: Pracovní skupina „Mládež“ Jak se Rada chystá uskutečňovat své priority v oblasti mládeže, které byly představeny na pracovní skupině Rady „Mládež“ v prosinci 2007, zejména pokud jde o úlohu dobrovolné činnosti?

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) S vaší pomocí se nám to jistě podaří snadněji. Pokud jde o otázku paní Harkámové, především bych rád upozornil na nejnovější iniciativu Rady, které se k její otázce vztahuje. Týká se usnesení o dobrovolné činnosti mládeže, které Rada přijala 16. listopadu 2007. Účelem této nejnovější iniciativy je stvrdit a konsolidovat vhodnost a platnost společných cílů týkajících se dobrovolné činnosti mládeže, které byly vymezeny v roce 2004. Kromě toho tato iniciativa klade důraz na mezisektorovou a průřezovou povahu dobrovolné činnosti a důležitost povzbuzování podniků k tomu, aby tuto činnost mládeže podporovaly. Výsledek v zásadě potvrdil akční řídící linie, jimiž by se členské státy měly při posilování realizace společných cílů v oblasti dobrovolné činnosti mládeže řídit. Usnesení vyzývá členské státy k tomu, aby si do září letošního roku z výše uvedených akčních řídících linií vybraly ty, na které se chtějí zejména zaměřit, a aby vymezily vnitrostátní strategie a konkrétní opatření k provedení těchto řídících linií. Předsednictví je tedy přesvědčeno, že otázka dobrovolné činnosti mládeže zůstane jedním z prioritních politických cílů Rady a Parlamentu. Stejně tak spoléháme na členské státy, že dokončí naplánované kroky vyplývající z tohoto usnesení do stanoveného termínu, tedy do 1. září tohoto roku. Marian Harkin (ALDE). – Pane předsedající, děkuji slovinskému předsednictví za odpověď. Pane úřadující předsedo, i já Vám přeji vše nejlepší do začátku Vašeho předsednictví. Jsem ráda, že pokračujete po portugalském předsednictví – a ubíráte se směrem k předsednictví francouzskému – s důrazem na dobrovolnictví, zejména na dobrovolnou činnost mládeže. Chápu to, že členské státy mají reagovat do září, ale jsem přesvědčena, že mezi tím se v průběhu šesti měsíců vašeho předsednictví budete zabývat otázkami jako začlenění a vzdělávání mládeže pro zlepšení zaměstnatelnosti mladých prostřednictvím dobrovolné činnosti a že se zabýváte i kulturními výměnami. Chtěla jsem se jen konkrétně zeptat, jestli máte nějaké plány na rozšíření mezigenerační dobrovolné činnosti. Starší lidé mají daleko více času, protože žijeme déle, a celý ten aspekt mezigenerační dobrovolné činnosti nabízí mnoho pozitivních možností. Máte k tomu nějaké iniciativy? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Harkinová, v současné chvíli vám nemohu nabídnout konkrétnější nebo specifičtější iniciativy. Soustředili jsme se na uplatnění přijatého usnesení. Možná bude vhodné v příslušnou dobu zaslat členským státům výzvu, tedy jim stanovenou lhůtu připomenout. Máte pravdu, v každém případě celá řada aktivit v ostatních oblastech bude příležitostí k dalším tématům a k dalšímu zařazení otázek týkajících se dobrovolné činnosti, včetně mezigeneračního rozměru. Jedním ze směrů těchto aktivit je jistě také mezikulturní dialog. V každém případě vaši poznámku zohledníme, tedy vezmeme ji v potaz při plánování činnosti na nadcházejících šest měsíců. Danutė Budreikaitė (ALDE). – (LT) Ráda bych se zeptala na další opatření na ochranu mladých lidí před závislostmi. V Parlamentu jsme diskutovali o strategii Evropské komise pro boj s negativními dopady alkoholu. Ty jsou pro mladé lidi obzvláště škodlivé. Jaká opatření kromě dobrovolné činnosti by mohla tyto dopady zmírnit a ochránit mladé lidi před závislostmi? Má s tím Slovinsko nějaké zkušenosti? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Zajisté, péče o mladé bude jedním z důležitých témat slovinského předsednictví, zejména v rámci Lisabonské strategie, která je zaměřena na zvýšení růstu a vytváření pracovních míst. Slovinské předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost otázkám mládeže, zejména v oblasti vzdělávání a kvalifikace pro jejich účinnější zařazení na pracovní trh. To je vše, co já osobně podrobně vím o konkrétnějších aktivitách, jež slovinské předsednictví na dobu svého působení ve funkci plánuje. Na druhou stranu je tu celá řada aktivit v oblasti zdravotnictví a problematiky boje proti alkoholismu. Jsem přesvědčen, že v tomto rámci bude náležitá pozornost věnována i ochraně mladých před zneužíváním alkoholu. Předsedající. − Otázka číslo 2 - Manuel Medina Ortega (H-0963/07) Téma: Mnohostrannost a bilaterální dohody Zastává Rada názor, že rostoucí počet bilaterálních dohod podepsaných USA, EU a dalšími mezinárodními hráči je slučitelný se zásadami mnohostrannosti, na kterých je založena Světová obchodní organizace?

87

88

CS

Debates of the European Parliament

Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Evropská unie je oddaná mnohostrannosti v mnoha formách včetně Světové obchodní organizace, které je dle našeho názoru vynikajícím příkladem mnohostranné organizace. Mnoho desítek let před založením Světové obchodní organizace Evropa po vytvoření takové obchodní organizace volala. Později hrála Evropská unie klíčovou roli při vytváření Světové obchodní organizace v rámci uruguayského kola jednání. A pokud to tak mohu říci, měla klíčovou roli i v posledním kole jednání, a právě proto nelze mít o skutečnosti, že Evropská unie mnohostrannost podporuje, žádných pochyb. Podobně tak měla EU významnou úlohu, když byla v roce 2001 na konferenci ministrů Světové obchodní organizace v Dohá přijat rozvojová agenda. Při následných jednáních se Evropská unie úmyslně rozhodla směrovat všechny zdroje a politickou vůli k uzavření tohoto kola jednání. Před tímto kolem jednání ani v době vlastních jednání neprobíhala žádná paralelní jednání o bilaterálních obchodních dohodách. V říjnu 2006 předložila Evropská komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu s názvem „Globální Evropa: Konkurenceschopnost na světovém trhu“. Zpráva rozebírá nedávné změny vyplývající z procesu globalizace. Nabízí návrhy na reakci Evropské unie na tento proces na základě aktualizované Lisabonské strategie, zejména pokud jde o obchodní politiku. Na základě této zprávy přijal Evropský parlament usnesení a Rada přijala rozhodnutí. Rozhodnutí Rady jasně ukazují, že všechny budoucí bilaterální smlouvy o volném obchodu budou základem pro budoucí mnohostranná vyjednávání, a což je možná ještě důležitější, budou komplementární s platformou Světové obchodní organizace. Dle požadavků směrnic pro vyjednávání přijatých Radou na jaře 2007 byla zahájena vyjednávání s členskými státy organizace ASEAN a s Indií a Koreou. Tato vyjednávání stále pokračují a každé jednotlivé rozhodnutí bude dokončeno v pravý čas. Manuel Medina Ortega (PSE). – (ES) Pane předsedající, myslím si, že slovinské předsednictví na mnou položenou otázku odpovědělo správně, a jak je pro něj typické, také jasně, a jsem vděčný za projevenou ochotu. Mám ještě jednu otázku, která se týká relativního neúspěchu lisabonského summitu, pokud jde o africké země. Zdá se, že některé africké země s návrhy Evropské unie souhlasily a jiné ne. Vyjdeme-li z neshod, kterými jsme v Lisabonu byli svědky, myslí si předsednictví Rady, že bude nutné v této politice rozlišování pokračovat? Jinými slovy, budeme trvat na mnohostrannosti, nebo si myslíte, že nás lisabonský summit donutí vydat se dále cestou bilaterálních dohod s různými zeměmi, například s africkým kontinentem? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Naše oddanost mnohostrannosti trvá. Rád bych zdůraznil dvě věci, kdyby mělo k uzavření nějakých bilaterálních dohod dojít. Za prvé se tyto dohody doplňují s mnohostrannou platformou a za druhé ze samé povahy věcí vyplývá, že zmiňované dohody budou přechodového rázu, než se nám povede tyto záležitosti vyřešit v mnohostranném rámci, na úrovni Světové obchodní organizace, protože to je rámec, který Evropská unie při řešení takových otázek upřednostňuje. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, moje otázka je následující: jak ovlivní rostoucí ceny potravin a energií jednání v rámci WTO? Je jasné, že dosud byly největším kamenem úrazu dotace a zákon o zemědělství Farm Bill ve Spojených státech, a že Evropa samozřejmě trpí vyššími cenami na světových trzích. Existují nové příležitosti k náležitému přizpůsobení kvót a cel? Plánuje slovinské předsednictví nějakou iniciativu k tomu, aby byla vyjednávání WTO ukončena? Josu Ortuondo Larrea (ALDE). – (ES) Pane předsedající, souhlasím s předsednictvím, že bychom si měli stanovit žebříček priorit nebo připisovat větší význam bilaterálním dohodám, ale zároveň již od začátku uruguayského kola uplynulo mnoho let, od kola z Dohá také, a Světová obchodní organizace nedospěla k žádným vážným závěrům, nebo je alespoň příliš odkládá. Mezi tím například Spojené státy uzavřely dohody o volném obchodu s celou řadou jihoamerických zemí. Rád bych se vás zeptal na toto: jaký je názor Rady na dohodu mezi Evropskou unií a Mercosurem, na kterou se tak dlouho čeká? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Stále rostoucí ceny energií, zejména paliv, a potravin je celosvětový problém, a proto je to také problém pro Evropskou unii. Dozajista to bude mít dopad na vztahy mezi těmi, kdo se účastní jednání v rámci Světové obchodní organizace. V tomto smyslu by to mohlo mít vliv na adaptaci, tedy úpravě některých stanovisek. V současné době je

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

z pohledu slovinského předsednictví těžké spekulovat o tom, jaké tyto dopady budou, ale pravděpodobnost jejich výskytu je velká a my je musíme očekávat. Slovinské předsednictví neplánuje žádné vlastní iniciativy, avšak vždy prostudujeme a podpoříme příslušné iniciativy ze strany Komise, která samozřejmě zodpovídá za operativní řízení tohoto procesu. Pokud jde o dosavadní osud mnohostranných vyjednávání, slovinské předsednictví patří k těm, kdo litují skutečnosti, že v rámci Světové obchodní organizace dosud žádná mnohostranná dohoda dojednána nebyla. Nadále se budeme snažit o to, aby jednání přinesla výsledek. V tomto kontextu budeme diskutovat rovněž o obchodní dohodě se zeměmi Mercosuru, přičemž příležitostí k diskusi o tomto tématu bude také summit mezi Evropskou unií a zeměmi Latinské Ameriky a oblasti Karibiku (LAC). Chystáme zvláštní jednání mezi trojkou Evropské unie a zeměmi Mercosuru, které se bude konat v květnu jako vedlejší jednání u příležitosti summitu mezi EU a zeměmi LAC v peruánské Limě. Předsedající. − Otázka číslo 3 – Marie Panayotopoulos-Cassiotou (H-0967/07) Téma: Podpora politik zaměřených na rodinu Jaká opatření Rada přijme na podporu politik zaměřených na rodinu, a jak se chystá podpořit Evropskou alianci pro rodiny, o které bylo rozhodnuto Radou v březnu 2007? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Evropská unie by měla využít nesporných výhod, které nabízí evropská výměna osvědčených postupů, a to vzhledem ke skutečnosti, že za tvorbu vhodných a trvale udržitelných rodinných politik zodpovídají členské státy. Tyto výměny by mohly posílit sociální soudržnost a takto přispět mimo jiné k realizaci cílů Lisabonské strategie. Proto předsednictví zastává názor, že Aliance pro rodiny je velmi užitečné fórum pro výměnu názorů a osvědčených praxí, jak již bylo zmíněno. Předsednictví je rovněž přesvědčeno o tom, že Aliance pro rodiny odráží skutečnost, že Evropská unie a její členské státy musí ve světle demografických změn o otázkách týkajících prorodinných politik diskutovat. Aliance umožňuje členským státům výměnu informací a zkušeností, aby si státy takto vzájemně pomáhaly při hledání vhodné politické odezvy. Zároveň je předsednictví toho názoru, že na evropské úrovni nepotřebujeme žádné nové struktury, ale budeme se snažit těžit maximum ze stávajících nástrojů a struktur. Vloni v květnu Rada přijala rozsáhlá rozhodnutí o praktickém fungování Aliance pro rodiny. Rada tato rozhodnutí připravila společně s členskými státy, respektovala tedy důležitou roli členských států v této oblasti. Rada znovu zdůraznila, jak je pro ni Aliance pro rodiny významná, prostřednictvím rozhodnutí týkajících se vyváženosti rolí mužů a žen, která byla přijata nedávno, 5. prosince 2007. Marie Panayotopoulos-Cassiotou (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, ráda bych slovinskému předsednictví poděkovala za odpověď a chtěla bych se ještě zeptat, na jaké konkrétní výměny technologických zkušeností dosud přišlo a kdo zodpovídá za řízení poskytování technické pomoci. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Těmito výměnami se nyní nezabývá předsednictví, ale Aliance pro rodiny. Proto podrobnosti, na které se mě ptáte, nemám k dispozici. Můžu to však nechat zjistit a následně vás informovat. Brian Crowley (UEN). – Pane předsedo, rád bych slovinskému předsednictví popřál na začátku jeho působení a jeho první doby vyhrazené pro otázky hodně úspěchů. Pokud jde o otázku paní kolegyně, vyvstávají okamžitě v souvislosti s politikami vstřícnými k rodinám tři věci. Za prvé se děti a práva dítěte často považují za oblast oddělenou od rodinných politik. Za druhé je zde celá ta otázka týkající se toho, jak skutečně podporujeme vyšší účast na rodinném životě, protože bychom si zde všichni představovali rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem. Třetím a nejdůležitějším bodem jsou lidé, kteří byli donuceni opustit domovy z důvodů migrace nebo uprchlictví, a otázka sloučení rodin. Má k tomu slovinské předsednictví nějaké návrhy? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych znovu zopakoval, že slovinské předsednictví přikládá zaměstnanosti mladých lidí velký význam, zejména zaměstnanosti mladých rodičů. To je jedna část odpovědi na vaši otázku.

89

90

CS

Debates of the European Parliament

Předsednictví bude věnovat zvláštní pozornost vytváření nových příležitostí pro sladění pracovního a rodinného života – kratší pracovní dobu, flexibilní formy práce, uplatňování práv otců atd. Další specifickou oblastí je podpora mezigenerační solidarity. To je velmi aktuální otázka, zejména v oblastech, kde již nyní představuje starší generace většinu, což platí o většině Evropy. Samozřejmě, že taková motivační iniciativa bude efektivní pouze tehdy, jestliže bude podpořena politikami pokrývajícími různé oblasti činnosti, které budou stimulovat pozitivní aspekty společenského života. Stručně řečeno se plánuje celé řada opatření v různých oblastech aktivit EU, která jsou důležitá pro podporu politik zaměřených na rodinu. Všechny tyto aktivity bych zde vyjmenovat nedokázal, ale spadají do četných oblastí činnosti, které slovinské předsednictví plánuje. Zmínil jsem jen některé z dotčených oblastí. Marian Harkin (ALDE). – Děkuji za odpověď. Velmi mě těší, že slovinské předsednictví klade na předkládání politik zaměřených na rodiny obzvláštní důraz. Sám jste zmínil demografické změny. Samozřejmě že to, že žijeme déle, bude znamenat zvýšenou potřebu pečovatelů. Většina pečovatelů bývají pečovatelé rodinní. Hovořil jste o výměně osvědčených postupů. Máme pravomoci například v oblasti zaměstnanosti. V souvislostí s touto oblastí je třeba říci, že většina pečovatelů je neplacených – má slovinské předsednictví nějaké iniciativy na předložení návrhů týkajících se pečovatelů a v tomto kontextu i politik vstřícných k rodinám? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Ne, nemyslím si, že v této chvíli uvažujeme o konkrétním návrhu zaměřeném na ochranu zájmů kategorie osob, o kterých hovoříte. Vaše otázka je však důvodem ke zvážení, zda by to zařazeno být nemělo. Jako předsednictví jsme samozřejmě připraveni se nad tím zamyslet. Předsedající. − Otázka číslo 4 – Georgios Papastamkos (H-0969/07) Téma: Iniciativy slovinského předsednictví týkající se nového pojetí evropské sousedské politiky a energie Jednou z iniciativ přijatých slovinským předsednictvím je nový přístup k evropské politice sousedství a energetice. Vzhledem k vnitřní provázanosti mezi těmito dvěma oblastmi politiky v kontextu strategie EU v oblasti energetické autonomie a nezávislosti na sousedních zemích se chci zeptat, zda Rada může naznačit, jak se chystá plánovanou činnost strukturovat. Konkrétněji bych rád věděl, jak Rada nahlíží na budoucí vztahy v širší oblasti Balkánu, pokud jde o energetiku. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Při odpovědi na tuto otázku se zaměřím na aspekty energetiky, protože tak jsme této otázce porozuměli. V březnu 2006 přijala Evropská rada energetickou politiku pro Evropu. Tři základní politické cíle této politiky jsou následující: za prvé zvýšit spolehlivost dodávek, za druhé zabezpečit konkurenceschopnost evropských ekonomik a dostupnost energií za přijatelné ceny a za třetí podporovat udržitelnost životního prostředí a snažit se o vyřešení problému spojeného s klimatickými změnami. V souladu s těmito třemi politickými cíli Rada úzce spolupracuje se třetími zeměmi v rámci působnosti vnější energetické politiky na uplatňování a dalším rozvoji svého energetického programu. Mezinárodní energetická politika je také jednou z priorit vymezených Evropskou radou v jejích rozhodnutích z března 2007. Evropská rada tehdy zdůraznila, že je třeba plně využít stávajících nástrojů k posílení bilaterální spolupráce Evropské unie se všemi dodavateli. Pokud jde o západní Balkán, hlavní stávající nástroj na poli energetické spolupráce je Smlouva o energetickém společenství. Účelem této smlouvy je rozšířit energetický trh, který již v Evropském společenství existuje, o země daného regionu, tedy o země západního Balkánu. Kromě toho každá stabilizační a přístupová dohoda uzavřená mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu předpokládá úzkou spolupráci v oblasti energetiky. Rada rovněž plánuje plně využít stávajících nástrojů Evropské politiky sousedství. Stručně řečeno se při vypracovávání nových iniciativ v oblasti energetiky v rámci vztahů mezi Evropskou unií a třetími zeměmi v případě zemí západního Balkánu snažíme plně využít stávající mechanismy. Již jsem zde zmiňoval Smlouvu o energetickém společenství a rovněž budeme využívat stávajících mechanismů v rámci Evropské politiky sousedství. Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, pane úřadující předsedo Rady, i já bych se rád přidal k množství již vyjádřených přání úspěšného plánovacího období slovinského předsednictví.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Dnes budeme hovořit o Jižním Kavkaze a Černomoří. Rád bych se předsednictví zeptal, zda má v úmyslu učinit prioritu z institucionalizace nadregionální spolupráce mezi Evropskou unií a Organizací černomořské hospodářské spolupráce. Konkrétně bych se chtěl zeptat, zda se plánuje intenzivní spolupráce v odvětví energetiky, které je pro jižní Evropu životně důležité. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za doplňkovou otázku a za přání úspěchu. Za prvé plně souhlasíme s názorem, že černomořská pánev je velmi důležitým regionem, pokud jde o energetickou politiku Evropské unie a především o vnější rozměry této politiky. Za druhé, abych reagoval na otázku, zda bude možné v budoucnosti institucionalizovat vztahy s tímto regionem, odpovídám „ano, možné to je“. Možná by to bylo možné udělat stejně jako v případě zemí západního Balkánu, tedy prostřednictvím Evropského energetického společenství. V každém případě považuje slovinské předsednictví černomořskou pánev, černomořskou oblast a černomořskou synergii za jednu z důležitých priorit v rámci Evropské politiky sousedství. Alexander Stubb (PPE-DE). – Pane předsedající, rád bych poblahopřál panu úřadujícímu předsedovi k zahájení slovinskému předsednictví – a samozřejmě mu musím pochválit kravatu slovinského předsednictví, která má vážně celkem styl. Blahopřeji. Moje otázka se týká energie v širším slova smyslu, a sice za prvé, jaké je slovinské stanovisko ke zvýšení podílu jaderné energetiky uvnitř evropských hranic? Za druhé, jaké je stanovisko slovinského předsednictví ke zvýšení výroby jaderné energie u sousedů? Justas Vincas Paleckis (PSE). – Pane předsedající, rovněž bych rád v tento den Slovinsku poblahopřál a chtěl bych mu položit otázku týkající se plynovodu North Stream. Jak víte, plynovod propojí Rusko s Německem a některými dalšími evropskými státy, a je známo, že s tím jsou spojeny některé problémy týkající se životního prostředí. Jak předsednictví tento projekt hodnotí? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za tyto doplňující otázky. Pokud jde o využití jaderné energie, zastává předsednictví rozhodný názor, že využití jaderné energie záleží zcela na členských státech. Předsednictví se bude tohoto stanoviska držet. Druhá část vaší otázky se, pane Stubbe, týkala Slovinska. Je známo, že Slovinsko je jednou ze zemí, které jadernou energii využívají. Existuje možnost, že využití jaderné energie vzroste, tedy že ji Slovinsko bude používat i v budoucnosti, ale žádné rozhodnutí v tomto směru zatím nepadlo. Pokud jde o projekt North Stream, nejedná se o projekt EU, ale o projekt přímo zainteresovaných zemí. EU, Rada a předsednictví nemají k tomuto konkrétnímu případu žádná stanoviska. EU má však obecné stanovisko týkající se projektů, jejichž realizaci bychom jakožto EU uvítali. V tomto ohledu bych rád zmínil především plynovod Nabucco. Znamená to, že na tento projekt máme názor, protože se jedná o projekt EU, a náš názor je kladný. Náš názor je ten, že Evropská unie, která chce rozvíjet svou energetickou politiku na evropské úrovni, musí s těmito projekty pokračovat, a my jakožto předsednictví je podpoříme. Předsedající. – Následujícími otázkami se budeme zabývat zároveň, protože se týkají stejného tématu.: Otázka číslo 5 – Colm Burke (H-0971/07) Téma: Mise k udržení míru v Čadu a ve Středoafrické republice a nedostatek helikoptér a lékařského vybavení. Může Rada sdělit, zda členské státy EU vyčlenily pro mírovou misi EU v Čadu a ve Středoafrické republice další vybavení včetně vrtulníků a zdravotnického materiálu, aby se zamezilo zbytečnému odkladu nasazení irských jednotek a dalších jednotek z EU v tomto regionu? Podle generála Henriho Bentegeata, předsedy Vojenského výboru EU, potřebuje současná mise stále dopravu na místo dějiště operací včetně vrtulníků, zdravotnické podpory a logistických prostředků. Poskytly zúčastněné členské státy a ostatní po listopadové konferenci „force generation“ v Bruselu další vybavení a jednotky? Může Rada mezi členskými státy posílit vůli k zabezpečení většího objemu humanitární pomoci pro tento region na úrovni EU? Co dělá Rada, pokud jde o vnitřní nestabilitu Čadu způsobenou nedávnými přestřelkami ve východním Čadu 26. listopadu, při nichž čadská armáda údajně zabila stovky povstaleckých bojovníků? Jak se Rada zasazuje o to, aby byl opět nastolen klid zbraní a byla obnovena mírová dohoda mezi čadskými skupinami rebelů a vládou prezidenta Idrisse Debyho?

91

92

CS

Debates of the European Parliament

Otázka číslo 6 – Liam Aylward (H-1016/07) Téma: Mise EU k udržení míru v Čadu Může Rada uvést, kdy bude znám přesný harmonogram celkového nasazení mírových sborů EU v Čadu a jaké bude složení takto nasazených sborů? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) V Bruselu proběhlo již pět konferencí o složení sil: 3. listopadu loňského roku, 1. prosince loňského roku a nejnověji před několika dny, letos 11. ledna. Jako při každé podobné operaci se projevilo, jak těžké je ozbrojené síly sestavit. S radostí vám však oznamuji, že pátá, tedy poslední konference o sestavování ozbrojených sil byla úspěšná a Evropská unie má nyní potřebné kapacity k dispozici. Rozhodnutí o datu zahájení mise se očekává na zasedání Rady EU pro obecné záležitosti a vnější vztahy koncem tohoto měsíce, 28. ledna 2008. Očekává se, že úvodní operační kapacita bude připravena koncem ledna nebo začátkem února. Sem budou patřit zvláštní jednotky a několik jednotek pěchoty a některé technické, logistické a zdravotnické prostředky pro přípravu terénu pro hlavní vlnu nasazení. Všeobecné nasazení mírových sil se předpokládá na květen, před začátkem období dešťů. V této fázi by počet členů jednotek EUFOR v Čadu měl dosáhnout 4 000. Pokud jde o nedávný vojenský střet mezi povstaleckými jednotkami a jednotkami čadské vlády na západě Čadu, Rada hluboce odsuzuje útoky rebelů, které vedly k právě probíhajícím bojům. V rozhodnutích z 10. prosince Rada vyjádřila hluboké znepokojení a vyzvala vládu Čadu ke spolupráci se Súdánem a Libyí na vytvoření nezbytných podmínek k dosažení trvalého politického řešení na základě mírové dohody ze Sirty. Rada vyzvala vlády Čadu a Súdánu, aby dostály povinnostem, k nimž se zavázaly ve smlouvě z Tripolisu, a především aby přestaly napomáhat ozbrojeným hnutím, která způsobují nestabilitu v této oblasti. Vzhledem ke skutečnosti, že povstalecké síly provádějí svou činnost rovněž z Dárfúru, připomíná Rada súdánské vládě její zodpovědnost za to, aby zabraňovala ozbrojeným skupinám v překračování hranic s Čadem, Rada si uvědomuje skutečnost, že trvalých výsledků lze dosáhnout jen politickým řešením, a proto klade důraz na důležitost politické dohody o konsolidaci demokratického procesu v Čadu, jež byla podepsána loni 13. srpna. Colm Burke (PPE-DE). – Rád bych Slovinsku popřál do předsednictví na následujících šest měsíců vše nejlepší a děkuji mu za odpověď. Pokud jde o rozhodnutí o tom, že bude dán k dispozici sbor EU, které v polovině září přijala Rada EU, jsem trochu znepokojen, že se připustilo, aby časový harmonogram vypršel. Jen si říkám, že bychom si z toho měli vzít ponaučení – než se k něčemu zavážeme, musíme mít už danou operaci připravenou k akci, a to kvůli některým věcem, které se od té doby udály. Druhá část mé otázky se týká humanitární pomoci. V roce 2007 jsme Čadu poskytli humanitární pomoc. Zvýšíme tuto pomoc na rok 2008, když se zde nyní na dalších 12 měsíců přímo angažujeme? Liam Aylward (UEN). – Pane předsedající, rád bych slovinskému předsednictví popřál na následujících šest měsíců hodně úspěchů, a rovněž přeji bezpečnou a úspěšnou mírovou misi sboru EU, který se vypravuje do Čadu. Jsem velmi hrdý na to, že v čele stojí můj krajan z Irska generálporučík Patrick Nash, a i jemu přeji hodně zdaru. Souhlasí Rada s tím, že mírové mise EU musí nadále plně spolupracovat s Organizací spojených národů a že mírové síly EU by měly být vysílány pouze tehdy, pokud je taková mise podpořena usnesením Organizace spojených národů? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Nejprve k otázce, kterou položil pan Burke. Rozhodně je to další ponaučení v dlouhé řadě ponaučení, ze kterých bychom si asi měli odnést hlavně jednu věc: je snadnější přijmout principiální rozhodnutí než zajistit jeho realizaci. Nicméně my jsme v tomto procesu byli úspěšní. Nějakou dobu to trvalo, ale já si myslím, že nejen dohoda sama, ale i shoda o samotné realizaci byla dosažena v pravou chvíli. Pokud jde o druhou otázku, rád bych řekl, že to je otázka principu, která by samozřejmě měla být vyřešena v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN. Samozřejmě je správné, aby operace pro udržení a

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

nastolení míru spočívaly ve spolupráci pod záštitou Organizace spojených národů. To však neznamená, že Evropská unie nemá možnost nezávisle přijímat rozhodnutí o vlastních misích jiné povahy. Bogusław Sonik (PPE-DE). – (PL) Pane předsedající, toto bude myslím spíše názor. Polsko poskytuje 10 % ozbrojených sil v Čadu, což představuje asi 400 vojáků, takže bych rád apeloval na slovinské předsednictví, aby udělalo vše pro to, aby tato mise skončila úspěšně. Mise musí být dobře připravena, velmi dobře vybavena, a víme, že podnět k této misi dala Francie. Proto bych rád Slovinsko jako předsednickou zemi požádal, aby na Francii, vůdčí zemi mise, bylo velmi náročné. Logisticky to musí být… – nebo bych raději znovu rád zdůraznil, že se Evropa nesmí kompromitovat. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Chci jen Polsku vyjádřit dík, a stejně tak i ostatním zemím, které na tuto důležitou operaci vysílají ozbrojené síly. Předsedající. − Otázka číslo 7 – Gay Mitchell (H-0973/07) Téma: Ochrana státních příslušníků Unie v muslimských zemích V listopadu loňského roku byla britská učitelka vyučující v Súdánu obviněna z urážky islámu poté, co dovolila třídě sedmiletých dětí, aby dala plyšovému medvídkovi jméno Mohammed. Pokud by byla uznána vinnou, mohl by jí hrozit trest 40 ran bičem, velká pokuta nebo odnětí svobody. Co může EU dělat, aby lépe chránila nevinné občany EU v muslimských zemích, kteří se ocitnou v podobně strašných situacích, jako je tato? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Případ, o kterém se v otázce pana Mitchella hovoří, je případem státní příslušnice Spojeného království, která byla ve třetí zemi a spadala pod soudní pravomoc vnitrostátní právní úpravy této země. Na základě státní příslušnosti byla výše zmíněné občance zaručena ochrana konzulátu země její státní příslušnosti. Jak víme, dotyčná občanka Spojeného království byla mezi tím propuštěna a vrátila se do Spojeného království. Z toho vyplývá, že takové případy se řeší na základě bilaterálních vztahů mezi dotčeným členským státem a danou třetí zemí. Samozřejmě mohou nastat případy, kdy jsou vhodná další politická opatření a kdy jsou zástupci EU požádáni, aby se zapojili do záležitostí tohoto typu a do řešení daných bilaterálních otázek. Ve zvláštních případech to může vést k oficiálním prohlášením a iniciativám Evropské unie. Rád bych zopakoval, že v zásadě, tak jako v tomto konkrétním případě, se jedná o otázku, která se obvykle řeší na úrovni vztahů mezi třetí zemí a členským státem EU, jehož je daná osoba státním příslušníkem. Gay Mitchell (PPE-DE). – Děkuji úřadujícímu předsedovi za odpověď a přeji mu do předsednictví hodně zdaru. Pan úřadující předseda si je bezpochyby vědom toho, že každý občan členského státu EU je rovněž občanem Unie. Já bych očekával, že kdyby občan EU navštívil nějaký stát, kde by mu třeba mohli amputovat ruku nebo nohu, EU by si uvědomovala, jaká to je hrůza. To Unie nespatřuje nic hrozného na tom, když je s někým takto nakládáno, hrozí mu trest 40 ran a možná i vězení? Podnikne pan úřadující předseda kroky k tomu, aby zajistil, že občané EU navštěvující tyto regiony věděli, do jak rozdílného kulturního prostředí vstupují, a pokusí se také předsednictví postarat o to, aby země, se kterými máme podnikatelské styky, byly srozuměny s tím, že od nich očekáváme lepší zacházení s našimi občany, aby s nimi nebylo takto nakládáno? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Pane Mitchelli, děkuji vám za doplňující otázku. Jde o konzulární ochranu občanů. Tato ochrana je stále oblastí působnosti členských států a je na členských státech, aby občany, kteří cestují do třetích zemí, varovaly před nebezpečími a nástrahami, o kterých je potřeba vědět. Na druhou stranu z principu solidarity už máme záruku pomoci od ostatních členských států, které mají diplomatické, tedy konzulární zastoupení ve třetí zemi a zaručují konzulární ochranu občanům z jiných členských států Evropské unie, jež v dané zemi vlastní konzulát nemají. Myslím si, že to je jedna z důležitých výhod naší Unie. Již jsem uvedl, že v případě potřeby je rozhodně velmi pravděpodobné, nanejvýš pravděpodobné, možné, že se do řešení případů, jako je ten, o kterém hovoříme, zapojí také Evropská unie. V tomto případě to naštěstí nebylo nutné a případ byl vyřešen mezi oběma zeměmi, což nás těší.

93

94

CS

Debates of the European Parliament

Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane úřadující předsedo Rady, správně jste podotkl, že bilaterální styky mohou pomoci v řešení problematických případů, jako je tento. Rada však společně s předsedou této sněmovny a předsedou Komise podepsala Chartu základních práv EU. V této Chartě odkazujeme na lidskou důstojnost a zákaz ponižování a krutých trestů. Není snad tedy také povinností Rady prosazovat tento požadavek jménem Evropské unie po celém světě? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Opakuji, že se stále jedná o povinnost členských států, které mají v rukou nástroje konzulární ochrany. Je však jasné, že Evropská unie poskytuje rámec, ve kterém si členské státy – a znovu bych zmínil zásadu solidarity – navzájem v této oblasti pomáhají právě na základě zásady solidarity. V každém případě by Rada, a jsem si jist, že i ostatní instituce, neváhala udělat na své úrovni vše, co je v jejích silách, pokud by tato potřeba byla. Jinými slovy se to nevylučuje se skutečností, že v současné době nabízejí tuto ochranu členské státy, a není vyloučeno, že jednotlivé instituce Evropské unie mohou přijmout další kroky. Z případu zmiňovaného v otázce pana Mitchella vyplývá jen to, že záležitost byla urovnána mezi danými dvěma zeměmi, avšak to neznamená, že by se to neřešilo na vyšší, dokonce i evropské úrovni, pokud by to bylo potřeba. Předsedající. − Otázka číslo 8 – Avril Doyle (H-0975/07) Téma: Biologická rozmanitost a změna klimatu Podle čtvrté hodnotící zprávy IPCC bude pravděpodobně během tohoto století „odolnost mnoha ekosystémů přemožena bezprecedentní kombinací změn klimatu a dalších globálních faktorů“ (tj. šířením nakažlivých chorob). IPCC odhaduje, že zhruba 60 % hodnocených ekosystémů je v současné době využíváno neudržitelně a vykazuje čím dál větší známky zhoršování. To samo o sobě pravděpodobně způsobí dalekosáhlou ztrátu biologické rozmanitosti. Na úrovni EU nás Zelená kniha Komise „Přizpůsobení se změně klimatu v Evropě“ upozorňuje, že „přibližně 20–30 % doposud popsaných rostlinných a živočišných druhů bude pravděpodobně vysoce ohroženo vyhynutím, pokud celosvětový nárůst průměrné teploty překročí 1,5–2,5 °C“. Jaké konkrétní kroky přijme slovinské předsednictví k tomu, aby se z göteborského cíle zastavit do roku 2010 ztrátu biodiverzity stala priorita, a jak bude bojovat s rozsáhlými ztrátami biodiverzity z důvodu klimatických změn a dalších globálních faktorů? Lenarčič Janez, Úřadující předseda. − (SL) Jsem přesvědčen, že paní Doyleová je znám úmysl Evropské unie přispět k ambicióznímu výsledku 9. konference signatářů Úmluvy o biodiverzitě. Bude se konat v květnu 2008 v německém Bonnu, tedy za slovinského předsednictví. Zachování biologické rozmanitosti je jednou z hlavních priorit našeho předsednictví. Rada již zdůraznila naléhavost pokračujícího úsilí na všech úrovních, aby bylo dosaženo cíle citelného zpomalení poklesu biodiverzity do roku 2010, a zároveň aby bylo dosaženo cíle zmíněného v otázce paní Doyleové, který si EU stanovila na zasedání Evropské rady v Göteborgu. Kromě toho zavádějí členské státy konkrétní opatření pro uplatňování akčního plánu na omezení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 a dále. Tento plán upravuje opatření týkající se biodiverzity a klimatických změn na úrovni Evropské unie i na celosvětové úrovni. Při úsilí dosáhnout cíle zpomalení poklesu biologické rozmanitosti do roku 2010 zdůrazňuje předsednictví potřebu synergie mezi politikami a činnostmi v oblasti klimatických změn a biologické rozmanitosti, zejména pokud jde o biodiverzitu ve sladkovodních a mořských prostředích i o biodiverzitu v lesích. Tyto cíle spolu s ostatními cíli pro zachování biodiverzity byly stanoveny v prohlášení nazvaném „Countdown to 2010“. Během slovinského předsednictví budou zorganizovány schůze pracovních skupin Rady. V jedné z nich se shromáždí odborníci na lesnictví, změny klimatu a biodiverzitu, v druhé odborníci na mezinárodní mořskou politiku, rybolov a biodiverzitu. Stejně tak na neformální schůzce ministrů životního prostředí Slovinska v dubnu bude jako výzva a příležitost k přípravě opatření pro zmírnění klimatických změn a adaptaci na nové podmínky na evropské úrovni představena biodiverzita lesů. Slovinské předsednictví se rovněž bude snažit zlepšit spolupráci i realizaci příslušných rozhodnutí v různých dohodách o životním prostředí na vnitrostátních i regionálních úrovních.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Evropská komise doplnila sdělení „Zastavení ztráty biologické rozmanitosti do roku 2010 — a v dalších letech“ o závazek začlenit do partnerství pro zachování biodiverzity i soukromý sektor. V nedávné době, v listopadu 2007, proběhla v Lisabonu konference na vysoké úrovni, na které se hovořilo o hospodářství a biodiverzitě v tomto rámci. O výsledku této konference, ke kterému patří lisabonská zpráva o hospodářství a biologické rozmanitosti, se bude diskutovat na již uvedené 9. konferenci signatářských zemí, která se bude konat během slovinského předsednictví v Německu. Rovněž to bude tématem diskuse na 5. světovém kongresu Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů, která proběhne v Barceloně za francouzského předsednictví. Avril Doyle (PPE-DE). – Vážený pane úřadující předsedo, děkuji Vám a přeji Vám opravdu úspěšné předsednictví. Znepokojuje mě blížící se rok 2010. V této oblasti se hodně mluví, ale nic se nedělá, a jedná se o jedno z našich největších zklamání, protože není jasné, zda do roku 2010 skutečně dosáhneme nějakých praktických změn nebo dopadů. Já samozřejmě souhlasím se synergiemi mezi různými politikami, ale ochrana biodiverzity může napomoci k omezení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, protože v lesích, rašeliništích a dalších člověkem vytvořených ekosystémech a prostředích se ukládá oxid uhličitý. Myslíte si, že k monitorování změn je potřeba nejlepších dostupných dat? Potřebujeme lepší informace o celkových vlivech změn klimatu na biodiverzitu Evropy. Máme-li do roku 2010 zaznamenat nějaký pokrok, musíme zlepšit ukazatele a měření, které používáme, abychom přesně věděli, jak vážná situace vlastně je. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Doyleová, děkuji vám za doplňující připomínku. Zcela souhlasím s tím, že musíme mít co nejlepší ukazatele, abychom mohli stav biodiverzity zjistit. Předsednictví rovněž zohlední vaši poznámku o potřebě zamyslet se nad nutností zlepšit tyto ukazatele a bude o tom přemýšlet. Rok 2010 se skutečně blíží, zbývají sotva dva roky. Máte pravdu, že v oblasti, jako je biodiverzita, je těžké představit si, zejména po období, které podle všeho nebylo využito naplno, že by takto krátká zbývající doba stačila na dosažení stanovených cílů, totiž zpomalení úbytku biodiverzity. Neznamená to však, že to je nemožné. Budeme se ze snažit ze všech sil. Slovinsko je jedna ze zemí, ve které je biodiverzita mimořádně důležitá, protože úroveň biologické rozmanitosti v naší zemi je stále vysoká, to je známá věc, ne-li z jiného důvodu, pak alespoň díky našim medvědům, které vyvážíme do velké části Evropy. Stručně řečeno se můžete spolehnout na to, že slovinské předsednictví udělá maximum pro to, aby cíle bylo dosaženo, a to bez ohledu na skutečnost, že už zbývá jen velmi málo času. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Ráda bych požádala Radu, aby se vyjádřila k tomu, že Komise nyní provádí přezkum cílů pro biopaliva, protože to, o čem jsme se domnívali, že by mohlo být dobré v oblasti klimatický změn, má nyní nechtěné následky, pokud jde o celosvětové zabezpečení dostupnosti potravin a právě také o biodiverzitu. Také vám připadá, že to je jeden z problémů, před kterými my lidé v boji s klimatickými změnami stojíme – totiž že bychom mohli udělat chybu? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) To je důkaz toho, že jsme možná v minulosti nevěnovali některým záležitostem pozornost, kterou si zasluhovaly. Je jasné, výroba biopaliv prostá jakéhokoli dozoru či omezení musí mít možné negativní důsledky na životní prostředí, biologickou rozmanitost, ceny potravin apod. Myslím si, že by bylo vhodné věnovat zvláštní pozornost i tomuto aspektu. Jinými slovy bychom měli povzbudit výrobu i spotřebu biopaliv, která bude zátěž pro životní prostředí snižovat, ne zvyšovat. Domnívám se, že by to mělo být hlavním vodítkem pro Unii a její politiky na podporu využívání biopaliv. Předsedající. − Otázka číslo 9 – Jim Higgins (H-0977/07) Téma: Překročení HDP Může Rada uvést, jak se chystá pracovat s návrhem Komise posunout se nad rámec HDP jakožto ukazatele regionální soudržnosti, a může říct, jestli dospěla k nějakým definitivním opatřením, která budou v budoucnosti zařazena v rámci přesnějšího měření výkonu regionu? Za tuto otázku, kterou původně položil Jim Higgins, přebírá zodpovědnost paní McGuinnessová.

95

96

CS

Debates of the European Parliament

Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych se omluvil panu Higginsovi a paní McGuinessové za odpověď, která může být bohužel jen velmi krátká, protože Rada o těchto věcech může diskutovat pouze na základě návrhu Komise. Takový návrh předložen nebyl, ani žádný návrh na jakékoli jiné změny týkající se ukazatelů regionální soudržnosti. Do doby, než nějaký takový návrh nepřijde, proto Rada nemůže o tomto tématu diskutovat a zaujmout stanovisko k jakýmkoli jiným ukazatelům regionální soudržnosti. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane předsedající, ráda bych pana Higginse omluvila, dnes večer mu není dobře a nemohl se sem dostavit. Děkuji Vám za krátkou odpověď. Předpokládám, že to bude propojeno i s plány na nové vymezení znevýhodněných oblastí v členských státech. Chtěla bych Vás jen poprosit, jakmile informace o některých z těch ukazatelů mít budete, buďte tak hodný a poskytněme je panu Higginsovi. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji, pokusím se. Opakuji, že to závisí především na Komisi a možná, možná, ale skutečně jen možná bude příležitost, ale nemusí to tak být, ke zvážení těchto ukazatelů a k přezkumu politiky soudržnosti, který je nyní slovinským předsednictvím plánován. Záleží to však na Komisi a ne na Radě. Samozřejmě bychom rádi věděli, jak Komise přispěje k debatě o revizi politiky soudržnosti, která je jedním z důležitých cílů našeho předsednictví. Reinhard Rack (PPE-DE). – (DE) Pane předsedající, i Evropský parlament respektuje právo Komise na iniciativu, jak to právě vyjádřila Rada. Avšak právě proto vždy budeme Komisi dávat najevo, co je podle nás obzvláště důležité. Kritéria jako nezaměstnanost nebo vyšší migrace jsou rozhodně tématy, která by to této diskuse mohla být zařazena. Protože jste v předchozí odpovědi hovořil o slovinských medvědech, jako obyvatel Štýrska bych vám rád za tento vývoz poděkoval a doufám, že otevřená schengenská hranice povede k ještě vyšší takové imigraci. Avril Doyle (PPE-DE). – Pokud jde o přesnější měření výkonnosti regionu, nelze než vážně pochybovat o tom, zda je správným měřítkem výkonu HDP. Uvažovalo se nějak o tom, nebo budete uvažovat o tom (protože jste nastoupil do funkce jen před týdnem), že by se měřilo HDP oproti HNP oproti HND? V současné době je velký problém to, že neporovnáváme na srovnatelné bázi, takže je velmi těžké měřit výkonnost v různých regionech – a také v různých zemích, nejedná se jen o regiony – protože základy nebo ukazatele nejsou v současné době standardizované. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Pro mě by bylo velice obtížné hovořit jménem Komise a nebudu se o to snažit, protože bych toho nebyl schopen. Vypadá to však, alespoň prozatím, že Komise dosud nenalezla lepší ukazatel než HDP. Domnívám se, že kdyby Komise nějaký lepší ukazatel objevila, navrhla by jej. Rád bych zopakoval svou předchozí poznámku, že přezkum politiky soudržnosti rovněž poskytuje příležitost ke zvážení této otázky. Ještě větší příležitosti se otevřou, až se bude hovořit o úplné reformě rozpočtu Evropské unie, což, jak je už známo, bude provedeno na základě celkové analýzy, kterou uskuteční samotná Komise v letech 2008 a 2009. Předsedající. − Otázka číslo 10 – Mairead McGuinness (H-0979/07) Téma: Šetření týkající se dětských domovů v Bulharsku Stanice BBC nedávno odvysílala dokument s názvem „Opuštěné děti Bulharska“ – „Bulgaria’s Abandoned Children“, který zobrazoval šokující podmínky, ve kterých žijí děti v pečovatelském domově v bulharském Mogilinu. Autor tohoto pořadu se nechal veřejně slyšet, že se nejedná o nejhorší případ v Bulharsku. Panuje dojem, že i když zde je evidentní problém s institucionální péčí o děti a mládež se zdravotním postižením, nevypadá to, že by se účinně řešil. Vzhledem k tomu, že EU podporuje Chartu základních práv EU a vzhledem ke skutečnosti, že jsme právě uzavřeli Evropský rok rovných příležitostí pro všechny, bych Radu ráda požádala o vyjádření k této velmi citlivé záležitosti. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rada ke konkrétnímu případu, který paní McGuinessová uvádí, nezaujala žádné stanovisko. Nicméně s potěšením mohu říci, že 5. prosince 2007 Rada přijala usnesení o pokračování Evropského roku rovných příležitostí pro všechny. Jednalo se o rok 2007, tedy o loňský rok, a podle tohoto rozhodnutí, tedy usnesení, to nebude pouze roční záležitost, ale bude pokračovat. Uvedené usnesení vyzývá členské státy a Evropskou komisi k posílení úsilí o zabránění diskriminaci z důvodů zdravotního postižení nebo jakéhokoli jiného důvodu, k zesílení boje proti diskriminaci tohoto typu, k tomu, aby byla otázka zdravotně postižených osob zařazena do všech příslušných politik, a k tomu, aby se

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

pokračovalo v procesu uzavírání, podpisu a ratifikace Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Tímto usnesením Rada rovněž vyzývá členské státy a Komisi ke spolupráci na společných výzvách a ke hledání řešení v rámci uplatnění daného usnesení, tedy úmluvy OSN. Dovolte mi, abych na tomto místě zdůraznil, že Rada a Evropský parlament nedávno dostaly zprávu Komise o postavení zdravotně postižených osob v Evropské unii včetně akčního plánu na roky 2008 a 2009. Slovinské předsednictví se domnívá, že by tento dokument měl poskytnout cenná vodítka k dalším snahám při prosazování práv zdravotně postižených, zejména zdravotně postižených dětí. Rada tento návrh Komise stále studuje. Mairead McGuinness (PPE-DE). – Pane úřadující předsedo, děkuji vám za diplomatickou odpověď. Doufám, že pochopíte, pokud já diplomaticky hovořit nebudu, protože si myslím, že si neuvědomujete, jak velký hněv a pobouření vysílání tohoto dokumentárního filmu vyvolalo, zejména ve Spojeném království a v Irsku. Myslím si – a je mi líto, že to tak musím říct –, že kdyby se jednalo o otázku pohody zvířat, měla by k tomu Komise stanovisko. Tady jde o děti, které se nemají jak hájit. Jsem skutečně přesvědčená, že když v podobných případech jednáme pomalu, škodí to pověsti EU v očích členských států a občanů Evropské unie. Podle mého názoru by rychlejší kroky byly skvělá věc a naši občané by na to velmi příznivě reagovali, protože je to neodpustitelná záležitost. Záběry hovořily samy za sebe. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Nemohu a nechci zabíhat do předmětu této záležitosti, na kterou máte, pravděpodobně zcela oprávněně, velmi vyhraněný názor. Rád bych však zdůraznil, že dle názoru Rady je důležité respektovat a zohledňovat rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy. V tomto rámci se mohu vyjádřit pouze jako zástupce Rady – a já se tu nesnažím o diplomatičnost, hovořím jen v mezích svých pravomocí a pravomocí Rady a samozřejmě při tom respektuji tendence v těchto rámcích. Jim Allister (NI). – Pane úřadující předsedo, chci se připojit a rovněž vyjádřit rozčarování nad vaší neadekvátní reakcí. Když se zvažovalo přistoupení Bulharska, bylo zacházení s lidmi v institucích živou otázkou. Chybou ale bylo to, že když jsme v prosinci 2006 přišli nastavit referenční měřítka a sledovali jsme, jak se Bulharsko ve své činnosti přizpůsobilo, tato záležitost záhadně z těchto měřítek vypadla. Proč k tomu došlo? Lze to nyní obnovit? Pokud ne, jaké kroky můžete realisticky podniknout, aby se Rada a Společenství mohly řádně zabývat do nebe volajícím porušováním pravidel v tomto odvětví? Elizabeth Lynne (ALDE). – Řečník má naprostou pravdu – i já jsem měla pocit, že reakce Rady nebyla dostačující. Před přistoupením jsme vyzvali všechny členské státy, které chtěly vstoupit do Evropské unie, aby se podrobily pravidlům Evropské unie. Vím, že Bulharsko podepsalo Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, ale neratifikovalo ji. Můžete vyvinout nátlak na ty země, které tuto Úmluvu neratifikovaly, aby tak učinily? Vím, že se bulharské orgány snaží tento problém řešit, ale v tlaku nesmíme polevit. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rázně opakuji, že není v pravomocích Rady ani není pro Radu zvykem přijímat stanoviska týkající se jednotlivých televizních programů nebo jejich obsahu. Toto však v žádném případě nesnižuje obrovskou závažnost problému, o kterém hovoříte. Osobně bych ale viděl řešení v tom, co jste uvedla ve své otázce, tedy v ratifikaci Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Přesně proto jsem ve své původní odpovědi zmínil usnesení, jež Rada přijala v prosinci 2007 a jež členské státy vyzývá k ratifikaci zmíněné úmluvy. Předsedající. − Otázka číslo 11 – Bernd Posselt (H-0982/07) Téma: Datum zahájení vyjednávaní s Makedonií Předpokládá Rada v tomto roce, tedy během slovinského nebo francouzského předsednictví v Radě, možnost stanovení data pro zahájení přístupových vyjednávání s Makedonií? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Já nikdy nevím, někdy se to zapne a někdy ne. Omlouvám se za výpadky. Rada samozřejmě nevylučuje a nemůže vyloučit možnost, na kterou pan Posselt ve své otázce odkazuje.

97

98

CS

Debates of the European Parliament

Jak je známo, v prosinci 2005 se Evropská rada rozhodla přiznat Bývalé jugoslávské republice Makedonie status kandidátské země. V souladu s rozhodnutími Rady z 12. prosince 2005, tedy několik dní před zasedáním Evropské rady, musela země plně realizovat stabilizační a asociační dohodu. Komise na tomto základě připravuje zprávy o pokroku, a zprávy z let 2006 a 2007 neobsahují doporučení k zahájení přístupových vyjednávání, přičemž argument je ten, že stále ještě nebyla provedena řádná opatření. Předsednictví očekává, že v roce 2008 vedoucí představitelé Bývalé jugoslávské republiky Makedonie z celého politického spektra spojí své síly v upevňování snah o dosažení výsledků ve všech různých oblastech, kde je pokrok nutných odhadoval, že tento rok by mělo být možné o krok se přiblížit k rozhodnutí o datu zahájení přístupových vyjednávání. Slovinskému předsednictví na tom velmi záleží, záleží mu na tomto pokroku, ale závisí to na zemi samotné a na její úspěšnosti při provádění opatření i na postupu reforem. Bernd Posselt (PPE-DE). – (DE) Mnohokrát děkuji za tuto velmi dobrou odpověď. Dovolte mi výjimečně uvést osobní předběžnou poznámku. V roce 1991, když Slovinsko získalo nezávislost, jsem byl přítomen oslavám nezávislosti v Lublani, zřejmě jako jediný občan EU. Také jsem byl zastáncem asociační dohody během války v Lublani, která byla naštěstí krátká, a později jakožto parlamentní zpravodaj. Jen bych rád řekl, že pro mě je dnešek historickým dnem. Jsem opravdu rád. Odpusťte mi prosím tuto osobní úvodní poznámku. A nyní jedna ještě kratší otázka: myslíte si, že otázka názvu mezi Makedonií a Řeckem je bilaterální záležitost, a může mít bilaterální záležitost dopad na přístupová vyjednávání? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Rád bych panu Posseltovi poděkoval za podporu trvající od doby naší nezávislosti. Jak dnes dopoledne řekl předseda Evropské rady, Slovinsko ušlo od té doby velký kus cesty. Pokud jde o vaši otázku, název je v podstatě bilaterální záležitostí. Všichni ovšem víme, že pro řešení této v zásadě bilaterální otázky existuje mechanismus pod záštitou Organizace spojených národů, v jehož rámci se zvláštní představitel pan Nimec věnuje mediaci mezi oběma stranami, aby bylo dosaženo řešení. Slovinsko, tedy slovinské předsednictví, toto úsilí podporuje a očekává, že obě strany budou na tomto procesu konstruktivně spolupracovat, dokud nebude nalezeno přiměřené řešení. Zároveň jsme ale toho názoru, že by tato otázka neměla mít vliv, natož negativní dopad na integraci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie do mezinárodních organizací. Avril Doyle (PPE-DE). – Měla bych na slovinské předsednictví otázku. Vím, že zastává názor, že by dlouhodobý mír v jihovýchodní Evropě a na Balkáně měl být prioritou, a je pravda, že s tím jde ruku v ruce hospodářský rozvoj, ale pokud jde o Makedonii a její dosažení úrovně nutné pro zahájení přístupových rozhovorů – otázku názvu země ponechejme stranou, ačkoli je důležitá –, jak by si podle slovinského předsednictví Makedonie stála v porovnání s ostatními zeměmi v této konkrétní oblasti, pokud jde o dosažení úrovně pro přistoupení? Chceme, aby přistoupily všechny tyto země, ale některé jsou jistě připravenější než ostatní. Jak hodnotíte šance Makedonie na prioritní přistoupení? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Paní Doyleová, velmi vám děkuji za doplňující otázku. Slovinské předsednictví klasifikuje země oblasti západního Balkánu podle úrovně, které dosáhly. V tomto případě je nejpokročilejší zemí dané oblasti Bývalá jugoslávská republika Makedonie, protože to je jediná země, která získala status kandidátské země. Chorvatsko je odsud vyloučeno, protože by mělo spadat do jiné kategorie, kategorie rozšíření, protože o členství vyjednává již nyní. Opakuji, že chceme, aby během našeho předsednictví každá z těchto zemí, včetně země dotčené, učinila pokrok na cestě ke členství v Evropské unii, které není otázkou brzké budoucnosti, tedy jednoho roku nebo dvou let, bude to vyžadovat více času a více úsilí. Slovinské předsednictví tuto otázku zařadilo mezi nejvyšší priority. Je však důležité zachovat těmto zemím perspektivu na členství v EU i jejich tempo postupu k tomuto cíli. Opakuji, že jako předsednická země by nás velmi potěšilo, kdyby během našeho předsednictví pokrok postoupil dále. Rád bych ještě jednou řekl, že tento pokrok také do velké míry záleží na zemích této oblasti. Nikolaos Vakalis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, rád bych panu úřadujícímu předsedovi Rady poblahopřál k jeho velmi konkrétní odpovědi a jakožto řecký poslanec Evropského parlamentu bych chtěl říci, že máme velký zájem na tom, aby se západobalkánské státy staly členy Evropské unie co nejdříve. Ten problém však

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

musí být vyřešen. Také bych rád uvedl, že Řecko dalo jasně najevo svou dobrou vůli a nadále tak denně činí v rozhovorech o kompromisním názvu .V tomto smyslu bych tedy řekl, že je potřeba brát ohled na stanovisko členského státu, který v tomto ohledu projevuje velkou míru dobré vůle. Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Děkuji za připomínku. Předseda Rady dnes ráno zmínil důležitý úspěch řeckého předsednictví v roce 2003, kdy byl přijat Soluňský program pro západní Balkán. Tento Soluňský program je nadále základem snah slovinského předsednictví o integraci západního Balkánu. Právě proto se mimořádně spoléháme na to, že nás Řecko v tomto úsilí souvisejícím se zeměmi západního Balkánu podpoří. Předsedající. – Otázka číslo 12 byla stažena. Otázka číslo 13 – Nikolaos Vakalis (H-0990/07) Téma: Snížení sazby DPH pro technologie a výrobky šetrné k životnímu prostředí Souhlasí Rada s tím, že by právní úprava Společenství o dani z přidané hodnoty (DPH) měla být upravena, aby bylo navíc ke stávajícím opatřením o spotřebě elektřiny a zemního plynu možné použít snížené sazby DPH také na technologie a aplikace spojené s obnovitelnými zdroji energie a efektivitou využití energie? Existuje nějaký časový harmonogram pro přijetí příslušných rozhodnutí? Jaké kroky můžeme od Rady očekávat a kdy? Janez Lenarčič, Úřadující předseda. − (SL) Jak je známo, Rada na zasedání 4. prosince 2007 přijala rozhodnutí o tom, že zařídí diskusi o ekonomickém dopadu snížených sazeb a o tom, zda jsou snížené sazby daně z přidané hodnoty vhodným nástrojem k dosažení cílů sektorových politik. Bylo dohodnuto, že se o této otázce bude znovu diskutovat někdy v roce 2008, a to ne nutně v prvním pololetí. V tomto okamžiku předsednictví velmi usilovně hledá co nejefektivnější přístup k pokračování diskuse o sazbách daně z přidané hodnoty, které nejsou jednotné. Jak víme ze zprávy Komise, tato diskuse započala během portugalského předsednictví. V tomto období úvah, které bude doufám co nejkratší, nedokážeme panu Vakalisovi odpovědět nijak přesněji. Rád bych ovšem zdůraznil, že se jedná o důležitou otázku, které se předsednictví bude věnovat s náležitou pozorností. Nikolaos Vakalis (PPE-DE). – (EL) Pane předsedající, považuji tuto odpověď za uspokojivou a rád bych jen také chtěl využít této příležitosti k tomu, abych slovinskému předsednictví poblahopřál k úspěšnému zahájení činnosti. Do celého období předsednictví vám přeji hodně zdaru. Předsedající. – Autoři otázek, které nebyly zodpovězeny pro nedostatek času, obdrží písemnou odpověď (viz příloha). Tím uzavírám dobu vyhrazenou na otázky. (Zasedání bylo přerušeno v 19:30 a znovu zahájeno ve 21:00.) PŘEDSEDAJÍCÍ: LUIGI COCILOVO Místopředseda

12. Ověřování pověřovacích listin: viz zápis 13. Členství ve výborech a delegacích: viz zápis 14. Evropská strategie pro romskou menšinu (rozprava) Předsedající. − Dalším bodem na pořadu dne je rozprava o následujících tématech: – otázka k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi kladou Jan Marinus Wiersma, Hannes Swoboda, Katalin Lévai, Adrian Severin a Jan Andersson za skupinu PSE ve věci Evropské strategie pro romskou menšinu (O-0081/2007/rev. 1 - B6-0389/2007) – otázka k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi klade Viktória Mohácsi za skupinu ALDE ve věci Evropské strategie pro romskou menšinu (O-0002/2008 - B6-0003/2008) – otázka k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi klade Lívia Járóka za skupinu PPE-DE ve věci Akčního plánu Evropského společenství pro romskou menšinu (O-0003/2008 - B6-0004/2008)

99

100

CS

Debates of the European Parliament

– otázka k ústnímu zodpovězení, kterou Komisi klade Roberta Angelilli za skupinu UEN ve věci Evropské strategie pro romskou menšinu (O-0004/2008 - B6-0005/2008) Lívia Járóka, autorka. − (HU) Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, pane úřadující předsedo, je zřejmé, že došlo k vypracování mnoha dokumentů pro vyřešení neudržitelné situace evropských Romů, například rozhodnutí Evropského parlamentu o romské menšině z roku 2005, studie Evropské komise z roku 2004, zpráva o romských ženách Výboru Evropského parlamentu pro práva žen a rovnost pohlaví a akční plán Eurostatu z roku 2003. Ani členské státy, ani evropské instituce však směrem k začlenění Romů nijak zvlášť nepokročily, i když je začlenění nejlidnatější a nejrychleji rostoucí menšiny Evropy v zájmu jak evropského pracovního trhu, tak evropských společností. Doporučení zprávy předložené minulý rok v prosinci poradní skupinou na vysoké úrovni, kterou zřídil komisař Špidla, bylo to, že by měl být vytvořen akční plán Společenství. Tento akční plán musí být vypracován, i když je od Komise potřeba daleko silnější a opravdovější nasazení, aby byla přijata efektivní a okamžitá opatření. To se také týká Evropského parlamentu a občanské společnosti v mnoha oblastech, které se Romů týkají. Evropská komise a členské státy musí podněcovat, financovat, monitorovat a realizovat pomoc přímo ze zdrojů Unie pro ty nejvíce znevýhodněné skupiny. Při čerpání finančních nástrojů Evropské unie je potřeba, aby byl vidět dopad dané investice na rovné příležitosti, mělo by to být povinné kritérium, tedy pokud bude rozvoj financován z evropských zdrojů, mělo by být pro žadatele povinné provést nebo realizovat analýzu rovných příležitostí a plán opatření. Pokud se plán opatření stane povinným prvkem zakázkových řízení v různých rozvojových sektorech a určitých regionech, velmi by to přispělo k zajištění a povzbuzení rovných příležitostí pro znevýhodněné a zaostávající sociální skupiny. Nezbytné rovněž je vypracovat celoevropskou krizovou mapu, na jejímž základě budou moci být vyhodnoceny ty oblasti Evropské unie, kde jsou romské i neromské komunity nejvážněji zasaženi odsouzeníhodnou chudobou a sociálním vyloučením a díky kterým Evropská komise za podpory členských států může zahájit práci na desegregaci, kterou vlády desítky let odkládají v důsledku jiných politických priorit. Je důležité, aby komisaři, kteří přímo či nepřímo zodpovídají za integraci a začlenění menšin, zkoordinovali aktivity prostřednictvím vzdělávání, zaměstnanosti, rovných příležitostí, regionálních a rozvojových portfolií, a postupným přetvářením v pracovní skupinu vypracovali ve spolupráci s Parlamentem a občanskou společností akční plán na rok 2008, a tento plán musí začít realizovat co nejdříve. Vedle skutečnosti, že jsme v roce 2005 přijali usnesení a nyní vidíme, že toto usnesení mělo zanedbatelný dopad, si také myslím, že je podle mě důležité, že by měl mezi stranami začít co nejdříve dialog se zapojením Komise a občanské společnosti. V každém případě mám pocit, že v roce 2008 bychom měli přistoupit k akci a k rozhovorům týkajícím se romské menšiny, které budou zorganizovány všemi stranami. Podle mě je to důležité a jménem frakce Lidové strany se zavazuji, že k tomu v průběhu roku 2008 budu vybízet. Děkuji. Roberta Angelilli, autorka. − (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, dnes dopoledne byla přijata zpráva o strategii EU o právech dítěte. Jednou z jejích priorit je boj proti chudobě a diskriminaci. V této souvislosti jsme se rozhodli věnovat zvláštní odstavec romským dětem, které jsou často vyloučeny z poskytování zdravotní a sociální péče i ze školního vzdělávání. Je známou skutečností, že velmi vysoké procento romských dětí nechodí do školy nebo do ní chodí jen občas. Mnoho romských dětí je nuceno chodit do zvláštních škol, ne-li do ústavů pro postižené děti. Dostupné údaje ukazují, že v některých členských státech představuje předčasné ukončení školní docházky u romských dětí 60 %. Je jasné, že děti, které nechodí do školy, jsou negramotné nebo v každém případě mají nepřiměřenou úroveň vzdělání nebo odborného vzdělání, jsou dětmi bez budoucnosti, které budou nuceny žebrat nebo pracovat na černém trhu. V každém případě je jejich osud zpečetěn: v nejlepším případě budou odsouzeny k chudobě a sociálnímu vyloučení, v nejhorším případě se pak stanou oběťmi organizovaného zločinu. Mimochodem není od věci vzít na vědomí, že romská populace je velmi mladá, přibližně 45 % jejích příslušníků je mladší 16 let, a právě z tohoto důvodu by bylo velmi užitečné a důležité, kdyby Komise

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

připravila specifické konkrétní akce pro romské děti, zejména pokud jde o boj s předčasným ukončováním školní docházky a podporu patřičného, kvalitního vzdělání. Bez práva na vzdělání není záruka rovného zacházení a především neexistuje právo na budoucnost. Jan Marinus Wiersma, autor. − (NL) Pane předsedající, i my jsme Komisi položili otázky a očekávám, že je paní komisařka zodpoví. Dnes večer diskutujeme hlavně úsilí Evropské unie, Evropské komise, o řešení problémů romské menšiny, jejichž velká část se stala občany EU před několika lety a další část minulý rok. Tito občané žijí v podmínkách, které jsou v mnoha případech nepřijatelné. Těší nás, že dnes dostaneme od Evropské komise v této Sněmovně odpověď. Také nás těší, že Evropská rada věnovala pozornost situaci Romů na summitu v Bruselu a požádala Komisi, aby představila konkrétnější návrhy na to, co může udělat Evropská unie samotná pro doplnění politik členských států v oblasti velkých romských komunit, co můžeme dělat my za využití koordinace a výměny osvědčených postupů, a jak lze v těchto zemích lépe využít dostupné zdroje EU z fondů, abychom situaci Romů začali nějak řešit. Říkám to zejména proto, že po přistoupení celé řady členských států – vloni a také v roce 2004 – jsme říkali: „Dobře, pojďte dál, jednou z věcí, kterou musíme společně zvládnout, je vyřešení problémů romské menšiny“. Já sám jsem byl zpravodajem pro Slovensko a vzpomínám si, že slovenská vláda slibovala všechno možné, ale o efektivitě realizace těchto slibů mám určité pochybnosti. Je to nadále důležitá věc. Také je třeba říci, že na Romy nemůžeme nahlížet jako na typickou národnostní menšinu, jako jsou například Maďaři na Slovensku nebo Rusové v baltských státech. Jedná se o typickou evropskou menšinu, pro kterou by mohla být vypracována zvláštní evropská politika spolu s dotčenými členskými státy se zvláštní zodpovědností na straně Evropské unie – což bylo také uznáno v prohlášeních Evropské rady v Bruselu. Rádi bychom požádali zvláště Komisi o zajištění vyšší koordinace v rámci Evropské komise samotné. Jak lze zlepšit spolupráci? Jak lze udělit někomu, možná z řad komisařů, ústřední zodpovědnost za romskou politiku? Možná bychom se také měli zabývat možností uznat Romy jako jakousi evropskou menšinu, abychom do určité míry obešli zásadu subsidiarity, které se v současné době na politiku menšin v členských státech vztahuje. Závěrem bych rád řekl, že jsem přesvědčen, že všichni mají dobré úmysly, ale že je potřeba lepší koordinace a více akce. Viktória Mohácsi, autorka. − (HU) Děkuji vám. Pane předsedající, dámy a pánové, ráda bych vám připomněla, že tento parlament upozornil na nedostatek integrace Romů už v roce 1983. Také v usnesení z roku 1994 požádal Komisi, Radu a vlády členských států, by udělaly v zájmu sociální, ekonomické a politické integrace Romů maximum. Jak si jistě vzpomínáte, usnesení přijaté Parlamentem v dubnu 2005 jsme Komisi požádali o přijetí akčního plánu, který obsahuje jasná doporučení členským státům a kandidátským zemím v oblasti sociální, ekonomické a politické integrace Romů. V listopadu 2007 byla záležitost sociální integrace Romů na mé doporučení začleněna do znění usnesení Parlamentu o volném pohybu jakožto strategie pro romskou menšinu na evropské úrovni. Znovu jsme požádali Komisi, aby okamžitě připravila evropskou strategii pro sociální začlenění Romů za využití integračního fondu a strukturálních fondů. Přitom určitě víme, že romské děti jsou stále nuceny učit se v oddělených třídách a oddělených institucích v alespoň deseti členských státech Evropské unie a my, Romové, jsme neoprávněně klasifikováni jako postižení, zařazeni do předem určených profesí a zaškatulkováni na celý život. Bohužel je v každém členském státu dobře známo, v jakých slumech a v jak příšerných podmínkách Romové žijí. Bohužel musím říci i to, že stejně dobře víme, že průměrná délka života Romů je ve všech členských státech o 15 let nižší než průměrná délka života občanů Unie. Měli bychom zopakovat, že Romové jsou ve všech členských státech nadměrně zastoupeni mezi nezaměstnanými. Kromě toho bohužel neuplyne ani měsíc, aby v členských státech nedošlo k rasistickému útoku na Romy. Ze zpráv víme – jinak bychom se to nedozvěděli – že v noci 4. ledna 2008 byl zapálen slum v římské čtvrti Marconi s asi 250 romskými obyvateli, a o tři dny později, rovněž v Itálii, byly vhozeny Molotovovy koktejly do místní Romské osady v městě Aprilia, což přímo ohrozilo životy několik stovek lidí. Za útoky v obou případech stály rasistické důvody.

101

102

CS

Debates of the European Parliament

Není zde žádných pochyb, povolání k zodpovědnosti je oprávněné, potřebujeme návrh usnesení, potřebujeme strategii na evropské úrovni a každý členský stát si musí vypracovat akční plán pro integraci Romů. Nikdo tu není výjimka, nikdo nemůže jednat, jako by v jeho zemi žádní Romové nebyli – ať už je země uznává, nebo ne – a potom to, co bylo řečeno, už v žádném členském státě Unie nebude skutečností, bez výjimky. Děkuji. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − (DE) Pane předsedající, dámy a pánové, především bych chtěla poděkovat paní Járókové, paní Angelilliové, panu Wiersmovi a paní Mohácsiové za to, že na tuto otázku poukázali, já ji tu řeším za mého kolegu Vladimíra Špidlu, protože on je právě teď v Číně a zde je teď příležitost záležitosti na toto velmi důležité téma prohovořit. Minulý rok se skutečně projevilo, že orgány Evropské unie i členských států zintenzivňují své úsilí o trvalé zlepšení situace Romů v Evropské unii. Slyšeli jsme, že to je nutné, a já s tím souhlasím. V tomto ohledu již bylo podniknuto několik důležitých kroků, počínaje rozhodnutím Evropského parlamentu z roku 2005 o zavedení Evropského roku rovných příležitostí pro všechny přes práci skupiny na vysoké úrovni sdružující odborníky na integraci národnostních menšin a Evropského hospodářského a sociálního výboru až po závěry přijaté teprve v nedávné době Evropskou radou, které byly právě zmíněny. Měla bych říci, že nesmíme zametat obtížnou záležitost diskriminace, kterou příslušníci romské menšiny zažívají, pod stůl, a totéž se týká jejich vyloučení ze společnosti a z pracovního trhu. Proto jsme přijali pevné rozhodnutí použít veškeré nástroje, které máme, jako je právní úprava, strukturální fondy a informační a osvětové kampaně, abychom tuto situaci napravili. Je jasné, že programy a opatření zaměstnanosti a sociální politiky nejsou dostatečně využívány k podpoře sociální integrace Romů. Proto musíme soustředit veškeré úsilí především na zlepšení přístupu k těmto opatřením na základě cíleného plánu. Rozumí se samo senou, že plán tohoto typu musí být založen na autoritativním a dlouhodobém nasazení členských států a účinném využívání nástrojů a politik Společenství. Dovolte mi tedy, abych stručně a věcně odpověděla na vaše otázky a načrtla vám naše návrhy na rok 2008. Komise letos v létě přijme pokyny k revidované strategii pro boj s diskriminací – jedná se o jakousi následnou činnost k Evropskému roku rovných příležitostí pro všechny. Dle závěrů Evropské rady z prosince 2007 se tyto pokyny budou z převážné části věnovat romské problematice a doporučením skupiny expertů na vysoké úrovni zaměřené na integraci etnických menšin. Tyto pokyny budou doplněny o pracovní dokument služeb Komise, který analyzuje dosažený pokrok a efektivitu těchto opatření ve prospěch Romů, a to jak na politické, tak i zákonodárné úrovni i při plánování programů pro strukturální fondy. Zároveň nabízíme organizaci romského fóra na vysoké úrovni, jehož cílem bude shromáždění představitelů vnitrostátních vlád a parlamentů, Evropského parlamentu, Evropského hospodářského a sociálního výboru a Výboru regionů a vedoucí představitele romské občanské společnosti a dalších důležitých aktérů. Jsme přesvědčeni, že práva Romů lze posílit otevřenou diskusí na vysoké úrovni a že lze dosáhnout daleko cílenějšího využívání zdrojů v jejich prospěch. Tým mého kolegy Vladimíra Špidly připraví zmíněné iniciativy a potom se zaměří na romskou problematiku v oblasti zákazu diskriminace, Evropského sociálního fondu, zaměstnanosti a sociální integrace. Protože situace Romů zasahuje do několika oblastí činnosti Komise, jako je regionální politika, vzdělávání, zdravotnictví a soudnictví, bude výměnou informací pověřena specializovaná meziagenturní skupina pro romské otázky, které byla založena v roce 2004. Před několika týdny také Komise uzavřela rámcovou dohodu o partnerství s Evropským romským informačním úřadem ERIO. Toto partnerství zajistí trvalý a přímý kontakt mezi evropskými orgány a romskou občanskou společností. Kromě toho nesmíme zapomínat na to, že se realizuje několik iniciativ na vnitrostátní i evropské úrovni v rámci Evropského roku mezikulturního dialogu, který právě začal. Jejich cílem je poukázat a tedy ještě více občany upozornit na důležitost dialogu mezi kulturami a především na výhody, které kulturní rozmanitost naší společnosti přináší. Na jaře 2008 vydá Komise zelenou knihu o otázkách vzdělávání v souvislosti s žáky, kteří pocházejí z prostředí migrantů nebo patří k znevýhodněným menšinám. Tato zelená kniha se bude věnovat i hlavním aspektům týkajícím se Romů, jako je například segregace ve školství. Tato zelená kniha by měla vyvolat dalekosáhlou debatu na dané téma a mohla by vést i k plánování akčního plánu na úrovni Evropské unie. Abych přímo reagovala na otázku paní Mohácsiové, ještě bych měla dodat, že v roce 2008 se Komise chystá předložit návrh směrnice o uplatnění zásady rovného zacházení i mimo oblast zaměstnání, půjde tedy o plošnou směrnici, tak jak jsme to oznámili ve svém pracovním programu.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Toto jsou v současné době základní body, které připravujeme, nyní se zájmem očekávám rozpravu a na jejím konci možná bude potřeba, abych dodala ještě několik poznámek. Roberta Alma Anastase, jménem skupiny PPE-DE. – (RO) Myslím si, že uspořádání této rozpravy na plenárním zasedání je velmi důležité, protože je nutné sestavit bilanci evropských opatření pro romské obyvatele a analyzovat postupy vylepšování jejich efektivity. Několik nedávných událostí bylo důkazem toho, že v této oblasti stále existují na úrovni evropské politiky značné mezery, a proto je nutné tuto politiku aktualizovat a přizpůsobit ji současným výzvám. Vzájemná tolerance a integrace mnoha národnostních skupin patří k základním zásadám Evropské unie a Romové jsou v Evropě významnou komunitou, která má výrazný dopad na sociální a politický i hospodářský život v několika členských státech Evropské unie. Proto je nezbytně nutné vypracovat na evropské úrovni smysluplnou vizi týkající se Romů se zaměřením na jejich integraci a zajištění společného základu práv a povinností. Ačkoli jsem v listopadu položila Evropské komisi otázku týkající se dané oblasti a odpověď zněla, že budou předloženy nové návrhy týkající se integrace Romů, tímto Komisi žádám, aby tyto záměry upřesnila. Především by mě zajímalo, jakým způsobem bude Komise k této otázce přistupovat z institucionálního hlediska, aby zajistila účinnou koordinaci a monitorování evropské činnosti na ochranu a integraci Romů. Jak již kolegové podotkli, neméně důležitá je úloha vzdělávání, a já bych řekla i vzdělávání k toleranci. Z tohoto vzdělávání by měli prospěch všichni občané EU, jednalo by se o vzdělávání k toleranci jakožto stimulujícímu faktoru romské integrace, interakce a společenských vztahů v Evropské unii. Jejich rozvoj by integraci Romů do společnosti usnadnil a z druhé strany by také omezil stigmatizaci a diskriminaci Romů. Žádám tedy Komisi, aby nás informovala o existenci takových programů a jejich realizaci, ale zejména o tom, zda se chystá tuto věc zvážit při vypracovávání nových evropských politik pro romskou menšinu. Děkuji vám a doufám, že tato rozprava povede k pevným a konkrétním rozhodnutím o zlepšení evropských politik týkajících se Romů. Hannes Swoboda, jménem skupiny PSE. – (DE) Pane předsedající, paní komisařko, mnohokrát děkuji za odpověď, která k nám byla alespoň v některých bodech vstřícná. Musíte pochopit, že pokud jde o tyto otázky, jsme netrpěliví, protože nedávné události znovu ukázaly, jak naléhavý tento problém skutečně je. Za prvé, pokud jde o romské fórum: z naší strany máte zelenou. Jsem přesvědčen, že to je dobrá myšlenka, zejména díky zapojení Romů samotných. Důležité však je jednat rychle, protože se obávám, že nyní poté, co byl návrh předložen, se o něm bude jen do úmoru diskutovat a všechno se bude přehnaně rozvažovat. Myslím si, že romské fórum by mělo být založeno co nejdříve, v průběhu letošního roku. Parlament jistě poskytne svou pomoc. Za druhé je samozřejmě také důležité angažovat orgány místní samosprávy, protože vlády mají často dobré úmysly a hodně slibují, ale pak se vše zastaví u starosty nebo někde jinde na regionu a problém se nevyřeší. Za třetí mnohokrát děkuji za závazek týkající se návrhů na rovné zacházení i mimo pracoviště. To je všeobecně důležité téma, které moje skupina velmi podporuje. Ale při tom při všem bych, paní komisařko, rád jménem své frakce řekl, že tyto interdisciplinární skupiny – a my všichni je z vlastních samospráv známe – jsou veskrze náročné a přínosné. Dle našeho názoru by bylo důležité, aby jeden z komisařů dostal zodpovědnost za koordinaci celé tematické oblasti, a nebo aby byl mezi komisaři alespoň jeden zmocněnec, jehož úkolem by bylo vše zrealizovat. Stále nevím, proč má komisař z Rumunska zrovna tu pracovní náplň, kterou dostal. Kdyby ji aspoň dokázal plnit, bylo by to lepší. Ale takto nevím. Byli bychom ale rádi, kdyby se z těchto záležitostí stala výrazná priorita. Ubírají se již správným směrem. Paní komisařko, děkuji za vaši zprávu, ale větší energie a vyšší tempo by byly v zájmu Romů velmi přínosné. Alfonso Andria, jménem skupiny ALDE. – (IT) Pane předsedající, paní komisařko, dámy a pánové, i když byla tato rozprava vyvolána dotazy k ústnímu zodpovězení na Komisi, v podstatě se jedná o přirozené pokračování iniciativy, kterou před nějakým časem zahájil Parlament a na kterou v poslední době kladl důraz. Je jasné, že potřebujeme akční plán pro zlepšení situace Romů vzhledem k špatné integraci této menšiny do sociálního a občanského rámce zemí Evropské unie.

103

104

CS

Debates of the European Parliament

Na základě nadnárodní povahy Romů, která je jednou z jejich zvláštních vlastností, vyvstává požadavek, který osobně podporuji – vypracovat evropskou strategii, aby mohli uniknout ze znepokojivých ponižujících podmínek, ve kterých žijí a které v mnoha případech hraničí s nelidskostí, jež jsou bezpochyby způsobeny sociálním vyloučením a samy způsobují různé následné dopady počínaje odcizením od hostitelské země a konče upadnutím do kruhu násilí, ať už v roli pachatele, nebo oběti. Vedle pokynů, které mohou pomoci místním a vnitrostátním orgánům snížit počet příslušníků menšin ve členských státech upadajících do sociální nouze, je nutné mít k dispozici rovněž přiměřené finanční prostředky na podporu opatření, jež mají být přijata. Nejedná se však jen o problém financování. Skutečným cílem je zajistit rovný přístup k práci, vzdělávání, bydlení, zdravotní péči a sociálním službám a prostředí nutné k uplatňování občanských práv počínaje rozhodovacími procesy. Součástí toho všeho je integrovaný přístup ke kombinaci akcí pro dosažení těchto cílů. Proto jsem osobně proti tomu, aby se zodpovědnost za romskou problematiku svěřovala jedinému evropskému komisaři. Dva roky po zahájení Desetiletí začlenění Romů (2005-2015) zbývá ještě velké množství závazků, se kterými vlády, jež je přijaly, dosud nezačaly a které je nutno splnit. Jaké iniciativy se Komise chystá v této otázce přijmout? Doufám, že začnou co nejdříve, ihned po Evropském roce rovných příležitostí pro všechny, v tomto Evropském roce mezikulturního dialogu. Elly de Groen-Kouwenhoven, jménem skupiny Verts/ALE. – Vážený pane předsedající, současná situace Romů mě nutí k tomu, abych začala své vystoupení kritikou, kterou je to, že Evropská unie řeší romskou otázku v Evropě pomalu a líně. Jen se podívejte na Radu Evropy a OBSE, kde posledních dvacet let existují orgány plně se věnující romské otázce. Rada Evropy vydala mnoho konkrétních doporučení ve věci Romů a OBSE vypracovala akční plán pro zlepšení situace Romů v oblasti OBSE. Zajímalo by mě, kolik pozornosti Komise a členské státy EU těmto dokumentům věnovaly a jestli vzaly společné usnesení EU o Romech nebo akční plány v rámci Desetiletí začleňování Romů vážně. Pouze kritizovat však není můj politický styl a paní Ferrero-Waldnerová mi dodala jistý důvod k optimismu. Proto bych paní komisařku ráda požádala, aby předala předsedovi Barrosovi a kolegiu následující sdělení, až se s nimi setká. Za prvé by měla být co nejdříve vytvořena evropská strategie pro Romy a měla by se primárně zaměřovat na zlepšení životních podmínek Romů v Evropě, tedy vytvořit pracovní místa pro všech téměř 90 % nezaměstnaných Romů, bojovat s protiromskými náladami, podporovat vzdělávání Romů, přinést do romských domovů zdraví a podporovat politické začlenění Romů. Za druhé, pro usnadnění této strategie potřebuje Evropská komise stálou skupinu pro Romy a do tohoto orgánu zajistit romský personál. Upřímně doufám, že Komise přijme romské zaměstnance na základě jejich dovedností, ne na základě barvy jejich pleti, tak jak to v minulosti dělaly některé členské státy. Za třetí by měl být prioritou Evropské komise zvláštní evropský fond pro romské projekty. Evropský parlament by samozřejmě měl ke společnému evropskému dílu přispět, aby se situace Romů zlepšila. Ráda bych v této souvislosti znovu přednesla návrh zřídit stálého zpravodaje EP pro romské otázky, který by mohl této sněmovně, ostatním institucím EU a členským státům poskytovat dobrý přehled o situaci a dávat jim doporučení. Kromě toho bych byla ráda, kdyby byl hlas Romů v této sněmovně více slyšet. Jejich zájmy by měli zastupovat jejich europoslanci. Závěrem bych zdůraznila, že evropská strategie pro Romy by měla vyjadřovat společné politické hodnoty, pokud jde o další rozšiřovací proces a boj proti ultranacionalismu a krajní pravici v Evropě. Vittorio Agnoletto, jménem skupiny GUE/NGL. – (IT) Pane předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval paní komisařce za její slova a za to, k čemu se zavázala, a zdá se mi, že to také je v souladu s tím, co Evropský parlament mnohokrát uváděl ve svých usneseních, avšak tyto sliby, že bude něco podniknuto, samy o sobě nestačí. Rád bych se zeptal, jaké nástroje Komise používá a co nám může říci o využití fondů, které byly pod různými výdajovými položkami dány k dispozici členským státům na začleněné Romů. A za druhé, jak Komise kontroluje konkrétní provádění přijatých směrnic na úrovni členských států? Za třetí se připojují k těm, kdo žádají, aby se v Komisi všemi otázkami týkajícími se Romů zabývala jedna osoba.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Pokud jde o mou zemi, musím zdůraznit, že se potýkáme s velmi silnou vlnou rasismu a stigmatizace namířené zejména proti Romům, především proto, že Itálie plně netransponovala směrnici 43/2000/ES proti diskriminaci na základě etnického původu. Jaká opatření se Komise chystá v tomto ohledu přijmout? Italské právo nepřejalo pojem rasové nesnášenlivosti, otázku sdílení důkazního břemene ani ochrany před zneužíváním v důsledku rasové diskriminace. Dále se Komise ptám, zda ví o tom, že v jedné významné italské obci – v Miláně – děti migrantů, v tomto případě hlavně Romů, jejichž rodiče nejsou v zákonném postavení a nemají povolení k pobytu, nemohou chodit do školy. Připadá mi, že to naprosto protiřečí veškerým dokumentům EU, že to je v rozporu Charty základních práv Evropské unie a rovněž i s usnesením o právech dítěte, které jsme přijali dnes dopoledne. Závěrem bych rád upozornil na to, že italská vláda diskutuje o xté vyhlášce o otázce, která se ve skutečnosti týká Romů, a sice o tom, zda je možné mezi argumenty, které lze uvést do odůvodnění pro odsun občana jiného členského státu ze země, v tomto případě z Itálie, uvést odkaz na ekonomické důvody. Pod zástěrkou obecné problematiky přistěhovalectví je tato vyhláška zaměřena konkrétně na Romy. Rád bych si vyslechl váš názor. Desislav Chukolov (NI). – (BG) Vážení kolegové, i já se ujímám slova, aby v této Sněmovně konečně zaznělo, jak se věci skutečně mají, abych učinil přítrž pokryteckým prohlášením, alespoň na chvíli. Co můžeme z dosavadního průběhu rozpravy usuzovat? Vyplývá z ní, že si děláte starosti o cikánské obyvatelstvo Evropy, k níž patří i moje vlast Bulharsko. Nedokážu si ani představit, že vás v tomto momentě znepokojují extrémně nízké penze bulharských důchodců nebo situace poctivých a pracovitých Bulharů, kteří se dnes a denně stávají oběťmi cikánských zločinů. Vážení poslanci Evropského parlamentu, vyjádřete znepokojení také nad tím, že si Bulharská socialistická strana pravidelně při volbách v Bulharsku kupuje hlasy cikánů. Vyjádřete starost nad tím, že koaliční partner bulharských socialistů, Hnutí za práva a svobody, zde zastoupené ve frakci ALDE, skupuje všechny ostatní hlasy. Které také vhazují do uren cikáni. Starejte se o to, že předseda Hnutí za práva a svobody, Ahmed Dohan, nazývá kupování hlasů, cikánských hlasů, „normální evropskou praxí“. Vyjádřete znepokojení nad tím, že v Bulharsku je podíl cikánského obyvatelstva 3-4 %, ale jimi páchané trestné činy představují 30-40 % všech trestných činů. A nejedná se jen o zločiny chudoby, páchané kvůli chudobě. Jedná se o krajně nestoudné a brutální zločiny. Protože znásilnění a vražda devětasedmdesátileté ženy není zločin z chudoby. Souhlasíte, nebo ne? Je jasné, že obrovské částky vyčleněných financí nefungují. Toto financování nefunguje, protože tyto peníze mizí v podezřelých nadacích a nevládních organizacích. Dle našeho názoru, názoru vlastenců z Ataky, spočívá řešení problému v dodržování veškerých zákonů každé jednotlivé země. Dodržování zákonů bez jakékoli tolerance určité menšiny přinese úspěch. Protože v Bulharsku nejsou trestné činy páchané cikány podrobně vyšetřovány. To je fakt. Je to fakt a můžete se o tom přesvědčit sami. Vražda nezletilých sester Belejských nebyla vyšetřena. Ututlala se. Tyto otázky by nás měly znepokojovat. Protože tolerance určité menšiny na úkor většiny nepřinese úspěch, ale opak úspěchu. Děkuji vám za pozornost. Katalin Lévai (PSE). – (HU) Pane předsedající, dámy a pánové, s radostí jsem si vyslechla slova komisařky Ferrero-Waldner a potěšilo mě, jaké iniciativy můžeme do budoucna očekávat. Myslím si, že to skutečně výrazně pomůže situaci Romů, ale musím souhlasit s kolegyní z Nizozemska, která vyjádřila netrpělivost. I já jsem netrpělivá, stejně jako mnoho dalších, protože situace se skutečně mění jen velmi pomalu. V Evropě žije 7-9 milionů Romů, většina z nich v nuzných sociálních podmínkách, a potýkají se se stejnými problémy, které mají již dlouhá léta: s problémy vyloučení a začlenění, nezaměstnanosti, otázkou segregace školství a mnohačetné diskriminace romských žen. Většina členských států nepovažuje Romy za menšinu své země a není ochotna jejich situaci podstatně změnit, a zkušenosti z několika uplynulých let spíše namísto toho poukazují na zesílení radikalismu a protiřímských nálad v nových i starých členských státech. Proto si myslím, že již není času nazbyt a že potřebujeme skutečné změny a harmonizovanou evropskou romskou politiku. Bez evropské romské politiky nemůže být vnitrostátní romské politika, to musíme pochopit a vypořádat se s tím. Bylo by dobré, kdybychom přijali kroky k tomu, aby byl uznán status Romů jakožto nadnárodní menšiny, protože mají skutečně zvláštní postavení.

105

106

CS

Debates of the European Parliament

Evropský parlament a v jeho rámci i sociálnědemokratická frakce již zahájily akční plán a v březnu budeme objíždět Evropu a pořádat konference, semináře a návštěvy za účasti místních Romů, nevládních organizací a vlád, abychom poukázali na případy diskriminace, a upozorníme evropské veřejné mínění na nešťastnou situaci Romů a pokusíme se ji napravit. Mnohokrát děkuji. Adrian Severin (PSE). – Vážený pane předsedo, Romové nejsou ani nástupci starověké Římské říše, ani současní obyvatelé Říma. Nejsou ani národem bez státu, ani národnostní menšinou. Jsou etnokulturním společenstvím, které se stále drží svých kmenových tradic, a celoevropským společenstvím, které bylo v předmoderní a raně moderní Evropě zotročováno, fašistickými režimy posíláno do exterminačních táborů a komunistickou diktaturou uzavíráno do států, z nichž se stala vězení. Po konci studené války a prvním rozšíření Evropské unie po zániku bipolarity se stali svobodnými občany Evropy. Protože bylo romské společenství po celá staletí vytlačováno na okraj a vylučováno ze společnosti, bylo vyloučeno z podílu na evropském bohatství a snažilo se chránit napadáním evropského pořádku. Nyní, když se Evropa sama se sebou smířila, měla by se smířit také s romskou populací, nebo by Romy měla prohlásit za občany druhé kategorie, kteří se budou znovu soustředit v některých členských státech přeměněných na romská ghetta a s jako takovými s nimi zacházet? Na tyto otázky existuje jediná odpověď: romská otázka je otázkou evropskou. Není to otázka jednoduchá, je to obrovská výzva – společná výzva, které se musíme společně postavit. Jinak nebudeme schopni romskou komunitu začlenit do evropské společnosti a zařadit do evropského řádu. Jedná se o kulturní a sociální záležitost. Evropská unie by měla vyčlenit finance, vypracovat programy a zorganizovat zvláštní institucionální struktury na pomoc vnitrostátním orgánům zemí, ve kterých se Romové rozhodnou usadit, tak aby toto společenství mělo slušné materiální zajištění, řádné vzdělání, spravedlivou možnost soutěžit s ostatními, to vše bez jakékoli diskriminace, a soudržné uvědomění o existenci v evropské civilizaci. Očekáváme, že Evropská komise podnikne správné kroky tímto směrem, a že bude Evropský parlament plně informovat o dosaženém pokroku. Jan Andersson (PSE). – (SV) Pane předsedající, paní komisařko, když ve Výboru pro zaměstnanost a sociální věci hovoříme o Lisabonské strategii, hovoříme o vysoké zaměstnanosti, dobrých sociálních podmínkách, dobré zdravotní péči, a jedna z věcí, kterou říkáme také, je to, že hybnou silou k dosažení těchto cílů má být vzdělávací systém a rozvoj kvalifikací. Pokud všechny tyto cíle vztáhneme na romskou menšinu v Evropě, zjistíme, že zde panuje neuvěřitelně vysoká nezaměstnanost. Zjistíme, že sociální podmínky zde nejsou nikterak dobré, zdravotní péče zde není nikterak dobrá, jsou špatné podmínky bydlení, segregovaná společnost sama pro sebe a dokonce i segregovaný vzdělávací systém. Na romské občany se vztahují zvláštní podmínky vzdělávání, které jim nedávají právo na adekvátní vzdělání. A přesto je Lisabonské strategie pro všechny. Zazněla tu celá řada dobrých návrhů. My je podporujeme, ale je důležité, aby po této strategii následoval akční plán. Je důležité začleňovat tuto otázku do všech oblastí, ale zároveň je v Komisi potřeba koordinace. Je důležité přezkoumat fondy, aby zohledňovaly romskou menšinu. Je důležité, abychom při vypracovávání strategií v oblasti zaměstnanosti a vzdělávání i v jiných oblastech vždy přihlíželi k situaci Romů, aby byli zařazeni do nejrůznějších strategií. Csaba Sándor Tabajdi (PSE). – (HU) Pane předsedající, Evropská unie nemá politiku menšin pro Romy, ani pro tradiční národnostní menšiny, ani pro migrující menšiny. Já Romy řadím k tradičním národnostním menšinám, ale zároveň je s ohledem na jejich specifickou společensky znevýhodněnou situaci nutné řadit je do zvláštní kategorie. Těší mě, že tuto otázku vznesly mimo jiné dvě maďarské poslankyně romského původu, paní Járóková a paní Mohácsiová, jakožto živoucí svědomí Evropského parlamentu, protože je správné, že jsme odsoudili listopadové události v Itálii. Je správné, že bychom se k této otázce měli stále vracet. Jaká je povinnost Evropské unie? Těší mě, co řekla komisařka Ferrero-Waldner. Evropská unie má také povinnosti, ale musí rozlišovat mezi tím, co je v pravomocích členského státu, a tím, co je v pravomocích Evropské unie. Také zcela souhlasím s panem Swobodou, který už tu není, a to ne z rakousko-uherské solidarity, ale proto, že má pravdu, že o úspěchu nebo neúspěchu čehokoli se rozhoduje na místní úrovni. Členský stát musí konkrétně dostat národní akční program. Jsem hrdý, že na mém ministerstvu jsme připravili první střednědobý program pro Romy v celé Evropě. Členský stát musí dostávat finanční prostředky, ale všechno se má rozhodovat na místní úrovni. Co může udělat EU? Měla by sledovat, co dělají členské státy, a v zájmu nejlepšího řešení by měla poskytnout metodu osvědčených postupů. Nejde jen o peníze, ale také o to, zda existují kvalifikovaní odborníci z většinové

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

a romské společnosti, kteří chtějí s celou záležitostí pohnout kupředu. Budoucnost Evropy závisí na menšinách. Paul Rübig (PPE-DE). – (DE) Vážený pane předsedo, paní komisařko, dámy a pánové, ze všeho nejdříve bych chtěl odmítnout kritiku, že komisař Špidla je příliš líný na to, aby se tomuto problému věnoval. Nemyslím si, že to je správný způsob vedení diskusí v této Sněmovně. Je důležité, abychom se soustředili na zlepšení vzdělávacích služeb pro romské občany. Všichni známe systém povinného vzdělávání a já se domnívám, že jazyk a gramotnost a znalost základní matematiky, prostě věci nutné pro kvalitní život, by se měly stát povinnou záležitostí. Na druhou stranu je mi jasné, že samozřejmě ne každý má o integraci zájem. Jistě, že musíme těm, kdo se do naší společnosti začlenit nechtějí, nabízet iniciativy. Věřím, že koncepce otevřeného přístupu k těmto problémům je do budoucna hlavním řešením. Christopher Beazley (PPE-DE). – Pane předsedo, tato debata poukázala na celou řadu problémů, které v souvislosti s daným tématem vyvstávají. Paní komisařko, zdá se mi, že než abychom vymýšleli nějakou strategii a říkali ostatním, co dělat, by možná bylo moudré zeptat se na názor zástupců romské komunity. V současné době máme dva romské europoslance. Také si vzpomínám na velmi proslulého člena této sněmovny, který byl zvolen v roce 1989 a který o celé otázce romské kultury informoval obzvláště poutavě a věcně. Tato kultura je součástí naší kultury a součástí evropské civilizace a odráží to, čím my Evropané jsme. Možná by bylo moudré podívat se do dějin romského lidu, promluvit se zástupci romské kultury a zeptat se jich, jak můžeme nejlépe podpořit jejich perspektivy, a ne jim říkat, jak se mohou integrovat do naší společnosti a jak my můžeme nejlépe vyhovět jejich sociálním potřebám. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − (DE) Pane předsedající, abych to ještě jednou shrnula, jednalo se o mimořádně zajímavou rozpravu a my všichni jasně vidíme potřebu na toto reagovat. Samozřejmě chápu, že vy všichni chcete co nejrychlejší odezvu. Chtěla bych vám říci, že také existuje směrnice, jde o směrnici 2000/43/ES, která již nyní zaručuje uplatnění zásady rovného zacházení, kdy v zaměstnání, sociálním a vzdělávacím odvětví a v přístupu ke zboží a službám i v jejich poskytování nemá docházet k rozlišování na základě rasy či etnického původu. Tato směrnice také umožňuje členským státům zavádět pozitivní opatření. Je však pravda, že členské státy nemají povinnost toto začlenit do svých vnitrostátních zákonných ustanovení. Evropská nařízení se však uplatňovat musí a chci říct, že Komise učinila pevné rozhodnutí k zajištění jejich provádění. Komise vloni zahájila řízení o nedodržení předpisů s 22 členskými státy, které řádně neimplementovaly evropská nařízení, a to včetně Itálie, pane Agnoletto. Pokud jde o integraci osob na pracovní trh, Evropský sociální fond je náš nejdůležitější nástroj v tomto smyslu. Podstatná část opatření zaměřených na zlepšení zaměstnatelnosti Romů může být spolufinancována Evropským sociálním fondem. Mezi lety 2000 a 2006 bylo například na projekty zaměřené konkrétně na integraci Romů vyčleněno přibližně 275 milionů eur. Skupina expertů na vysoké úrovni zaměřená na integraci národnostních menšin upozornila na to, že některé projekty podporované z ESF, například program Acceder ve Španělsku, jsou vynikajícími vzory aktivní integrace Romů. Chtěla bych tedy obnovit naléhavou výzvu jednotlivým členským státům, aby této příležitosti využily. Souhlasím s panem Swobodou, že zde samozřejmě významnou roli nehrají jen orgány členských států, ale často i místní organizace, to je jasné. Jak všichni dobře víme, sociální vyloučení Romů je složitý jev a k jeho řešení je proto potřeba důsledný přístup pokrývající všechny důležité aspekty jejich životů. Patří sem vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péče, bydlení a infrastruktura. Tento přístup vyžaduje účinnou koordinaci na úrovni evropských institucí. Jsem přesvědčená, že s pomocí těchto opatření bude v průběhu následujícího roku dosaženo skutečného pokroku. Samozřejmě jsem slyšela, že mnozí z vás – ne všichni – by byli rádi, kdyby se tohoto tématu ujal některý z komisařů, a já tuto zprávu rozhodně předám svému kolegovi panu Špidlovi. Zde jde ale o celou řadu různých témat a nejdůležitější věcí je proto účinná koordinace. O ostatních otázkách budete určitě moci znovu hovořit přímo s panem Špidlou.

107

108

CS

Debates of the European Parliament

Velmi ráda bych se stručně věnovala několika bodům, které během rozpravy konkrétně vyvstaly. Jedním z nich je otázka, jak probíhá dialog s občanskou společností a s Romy samotnými. Myslím si, že takový dialog – zejména pokud jde o náplň opatření pro Romy a jejich děti – je velmi důležitý pro záruku zásady zákazu diskriminace na jedné straně a boj s nezaměstnaností a podporu sociálního rozvoje regionů, ve kterých Romové žijí, na straně druhé, stejně jako je důležité odstranit překážky, jež se nacházejí zejména v myslích většiny, tak aby byli Romové uznáni jako skutečná součást této evropské kultury. Souhlasím zde se všemi, kdo na tuto otázku poukázali. Já sama – a vy z vás, kdo mě znáte, víte, že to je takový můj koníček mimo politiku – jsem vždy prosazovala výchovu k lidským právům. Jedná se o výchovu k toleranci. Nemohu tedy než říci, že rozhodně otázku vzdělávání v lidských právech do těchto pokynů zařadím, protože si myslím, že to je nesmírně důležité. Paní de Groen-Kouwenhovenová, musím říci, že Komise možná jedná pomalu, ale rozhodně není líná. Když se podíváte na to, že Evropská rada a zejména OBSE zřídily celou řadu programů, zejména za podpory Evropské komise, uvědomíte si, že zde jsou v každém případě některé velmi pozitivní přístupy. Moje poslední poznámka se týká otázky nadnárodní menšiny. V tomto ohledu bych ráda řekla jen tolik, že je nutno brát v úvahu skutečnost, že Evropská unie nemá pravomoc definovat menšiny v členských státech. Také víte, že v tomto kontextu nesmíme zapomínat na to, že se opatření sociální politiky neorientují na etnický původ, ale vždy na potřeby jednotlivce. Jak je vám ale známo, zejména členské státy mají velmi různé pohledy na to, co to je menšina a jaká je definice menšiny. Tuto otázku tedy nadále nelze vyřešit nijak rychle. V jiných ohledech vaše připomínky velmi ráda předám dál. Jistě k tomuto tématu brzy dostanete sdělení. Předsedající. − Končím rozpravu. Hlasování proběhne ve čtvrtek 31. ledna 2008 Písemná prohlášení (článek 142) David Martin (PSE), písemně. – Je jasné, že Romové jsou v Evropské unii zanedbanou menšinou a nemůžeme připustit, aby situace takto pokračovala. Plně podporuji své kolegy ve výzvách Komisi, aby v této otázce podnikala více opatření. Za současného stavu existuje skupina, která je považována za největší etnickou menšinu v EU, která žije v horších než podprůměrných podmínkách a které nedokážeme poskytnout dostatečnou ochranu a pomoc. Zoufale potřebujeme konkrétní a rychlé kroky ze strany Komise, abychom napomohli k integraci romské skupiny ve všech společenských aspektech, ekonomických, sociálních i politických. EU se musí zhostit řešení tohoto problému.

15. Účinnější politika EU pro Jižní Kavkaz: přikročit od slibů k akcím – Přístup v oblasti regionální politiky k Černému moři (rozprava) Předsedající. − Další bod na pořadu jednání je společná rozprava o těchto zprávách: – zpráva Lydie Polfer za Výbor pro zahraniční věci – Účinnější politika EU pro Jižní Kavkaz: přikročit od slibů k akcím (2007/2076(INI)) (A6-0516/2007), a – zpráva Roberty Almy Anastase za Výbor pro zahraniční věci – , O přístupu k regionální politice v oblasti Černého moře (2007/2101(INI)) (A6-0510/2007) Lydie Polfer, zpravodajka. − (FR) Vážený pane předsedající, ráda bych poděkovala členům komise pro mezinárodní obchod a zejména svým kolegům z komise pro zahraniční věci, kteří aktivně přispěli k utváření této zprávy – naším cílem bylo, aby tato zpráva byla vyvážená, a nakonec jsme ji přijali jednohlasně. Ano, o tyto tři kavkazské země je velký zájem. Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie, které vznikly po rozpadu SSSR, ještě dnes nesou následky dědictví těchto dob, zejména v podobě nevyřešených konfliktů v Náhorním Karabachu, v Abcházii a v Osetii, jež narušují vztahy mezi nimi a jejich sousedy a vyvolaly zhoubné horečné zbrojení. Avšak tyto tři země se rozhodly přijmout evropské hodnoty, již v 80. letech se staly členy Rady Evropy a později podepsaly dohody o partnerství a spolupráci s Evropskou unií. S ohledem na jejich geografickou blízkost a jejich umístění v tranzitní zóně mezi Íránem, Tureckem, Ruskem, Kaspickým mořem a Černým mořem je v našem zájmu pomoci těmto zemím posílit v tomto regionu demokracii a právní stát a nastolit životaschopný rámec rozvoje a regionální spolupráce, který umožní

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

dosáhnout politickou stabilitu. Je to o to důležitější, že ačkoli tyto země již zažily silný růst, stále ještě vykazují vysokou míru chudoby a nezaměstnanosti. Možná opatření jsme analyzovali v různých kapitolách, které stručně shrnu. Pokud jde o evropskou politiku sousedství, kladli jsme důraz na přístup několikerého druhu založený na vlastních zásluhách, i když oblast regionální spolupráce se pro nás stala významným cílem. Žádáme Komisi, aby rozšířila své kontakty s občanskou společností, a zejména podporujeme iniciativu provést studii proveditelnosti ve věci dohody o volném obchodu s Gruzií a Arménií a podpořit Ázerbájdžán v procesu přistoupení k WHO. Téma „demokracie, lidská práva a právní stát“ je samozřejmě zásadním prvkem a my vítáme úsilí Arménie po ústavní reformě, avšak vybízíme ji, aby v těchto snahách pokračovala v oblasti zřízení nezávislé justice a nezávislé veřejné správy. Pokud jde o Ázerbájdžán, jsme sice znepokojeni zhoršením stavu lidských práv a svobody médií, avšak na druhou stranu vítáme prezidentskou milost, díky které bylo propuštěno několik novinářů, a žádáme vyšetřování údajného policejního násilí. Pokud jde o Gruzii, která od roku 2003 přijala rozsáhlé reformy a prošla bouřlivým obdobím, o kterém dobře víme, těší nás mírový průběh prezidentských voleb, ale velmi napjatá atmosféra a údajné porušování lidských práv nás vedou k žádosti, aby úřady bezodkladně podané stížnosti vyšetřily. Také žádáme opoziční síly, aby přijaly zodpovědný přístup a respektovaly volby. Obecně žádáme od všech tří zemí, aby zaručily svobodu vyjadřování, shromažďování a médií i vyvážený a čestný přístup opozice k médiím, a vyzýváme je, aby posílily boj s korupcí a nastolily prostředí příznivé pro investice. Pokud jde o vyjednávání o udílení víz pro Gruzii, nelze než Komisi a Radě doporučit, aby tato jednání vzhledem k událostem v Abcházii a Osetii zahájila. Pokud jde o mírové řešení konfliktů, je to samozřejmě stěžejní podmínka, bez které nebude trvalé stability v regionu dosaženo. Myslím, že jsme tuto otázku pojednali vyváženým způsobem. Nebudu se k tomu vracet podrobně, pouze připomenu, jak jsme ostatně zdůraznili, že dosavadní rozpor mezi zásadou sebeurčení a územní nedotknutelností přispíval k prodlužování konfliktů v regionu a že tento problém bude moci být překonán pouze vyjednáváními založenými na zásadách obsažených v Chartě OSN a Závěrečném aktu helsinské konference. Doufejme, že poslední návrhy skupiny z Minsku přispějí k překlenutí těchto rozporů. Byl by to ten nejlepší dárek pro stovky milionů uprchlíků a přesídlených osob, kteří touto situací krutě trpí. Pokud jde o spolupráci v oblasti energetiky a dopravy, je jasné, že nové iniciativy zvyšují možnosti na otevření, avšak je čím dál tím zřejmější, že se tím izolace Arménie stává stále závažnější. Závěrem bych ráda poznamenala, že jediným cílem naší zprávy je ukázat náš upřímný zájem o region Jižního Kavkazu, jeho obyvatele, jejich historii, jejich cíle a tužby a dát najevo, že bychom je rádi lépe poznali, abychom jim mohli pomoci v jejich realizaci. PŘEDSEDAJÍCÍ: RODI KRATSA-TSAGAROPOULOU Místopředsedkyně Roberta Alma Anastase, zpravodajka. − (RO) Před rokem v lednu 2007 přesně v tomto sále jsme slavili přistoupení Rumunska a Bulharska. Uvažovali jsme o nových příležitostech pro oba nové členské státy i pro Evropskou unii jako celek. Mezi nutnými a samozřejmými předpoklady zaznívalo aktivní a důsledné zapojení v černomořské oblasti i rozvoj skutečné politiky regionální spolupráce srovnatelné s politikami souvisejícími se středomořským a severním rozměrem. Nyní, v lednu 2008, mám jakožto zpravodajka pro černomořskou spolupráci výsadu zahajovat tuto plenární rozpravu, během níž se bude diskutovat o doporučeních Parlamentu pro rozvoj černomořské synergie, kterou v dubnu navrhla Evropská komise. Tato doporučení jsou výsledkem širokého procesu reflexe a konzultací se všemi zainteresovanými kolegy i s nezávislými odborníky a státními úředníky. Zpráva zdůrazňuje strategický význam oblasti Černého moře pro Evropskou unii a mimořádně jasně vymezuje cíl politiky spolupráce v této oblasti: jde o vytváření společného prostoru bezpečnosti, demokracie a prosperity. Zpráva podtrhuje důležitost regionální spolupráce při mobilizaci deseti sousedních zemí směrem k dialogu a společné akci a vzájemné skloubení jejich rozmanitosti i obrovského potenciálu, který nesmíme opomíjet. V důsledku toho je základní povinností Evropské unie zaujmout vůdčí úlohu při podpoře aktivní regionální politiky v oblasti Černomoří. Základní otázka, na kterou se zpráva snaží odpovědět, je následující: jak můžeme posílit a účinně provádět evropskou politiku regionální spolupráce v černomořské oblasti, abychom dosáhli cíle vytvořit společný prostor bezpečnosti, demokracie a prosperity?

109

110

CS

Debates of the European Parliament

Především je nutné, aby Evropská unie přistoupila k rozhodné, smysluplné a na výsledky orientované akci. V tomto ohledu zpráva identifikuje tři základní otázky: mobilizace všech relevantních finančních nástrojů, zesílená spolupráce s ostatními institucemi a orgány v této oblasti a v neposlední řadě monitorovací akce k zajištění jejich kontinuity a účinnosti a příprava akčního plánu. Zpráva také Evropské unii doporučuje, aby se zaměřila na pět prioritních oblastí. Oblast Černomoří má bezesporu strategický význam pro bezpečnost a diverzifikaci dodávek energie v Evropské unii a vyžaduje komplexní přístup, který toto zohlední. Je však nezbytné, aby se Evropská unie neomezila pouze na hospodářskou spolupráci, ale aby si vytyčila cíl vytvořit region, kde bude vládnout stabilita, demokracie a dobré řízení. Černomořská politika EU bude úplná jedině tehdy, až se Evropská unie začne s nasazením věnovat řešení stávajících konfliktů, a v tomto ohledu je zásadně důležitý rozvoj občanské společnosti, osobní kontakt a dobré vztahy mezi sousedy. Protože zde hovoříme také o zprávě paní Polferové o Jižním Kavkaze a země v tomto regionu jsou součástí širší černomořské oblasti, chci vyjádřit nad touto zprávou potěšení. Je důležité, že se obě zprávy shodují ve svých hlavních myšlenkách a v tom, že podtrhují význam spolupráce a dialogu mezi všemi státy jako předpoklad pro rozvoj a prosperitu a zdůrazňují, že se Evropská unie musí v oblasti důsledně zapojovat. Závěrem bych ráda poděkovala všem, kdo ke zprávě o Černomořské synergii přispěli. Děkuji za spolupráci a jednohlasnou podporu svých kolegů ze všech skupin. Doufám, že ve stejném duchu budou Evropská unie a země Černomoří vyvíjet společné úsilí o rozvoj regionální spolupráce v této oblasti. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Vážená paní předsedající, budu hovořit trochu déle, protože reaguji na dvě zprávy. Jedná se o dvě vynikající zprávy, která na náš dnešní pořad jednání přinášejí jednak složitou otázku politiky sousedství a jednak otázku černomořského regionu. Při čtení zpráv jsem se skutečně utvrdila v přesvědčení, že ačkoli jsou základním kamenem Evropské politiky sousedství bilaterální vztahy, mnoho výzev a příležitostí, které před námi stojí, si podle mého názoru vyžaduje reakci na subregionální či regionální úrovni, což již zde zaznělo. Nejprve bych ráda hovořila o regionu Jižního Kavkazu. Souhlasíme s většinou názorů obsažených ve vynikající zprávě o Jižním Kavkazu. Začlenění Arménie, Ázerbájdžánu a Gruzie do naší politiky sousedství všechny tyto tři země postupně přiblíží Evropské unii na základě společných evropských hodnot. Komise na jaře zveřejní své zprávy o pokroku týkající se realizace tří akčních plánů v oblasti Evropské politiky sousedství a poskytne tak aktuální informace o současné situaci v oblasti našeho společného úsilí. Víme, že práce ještě zbývá mnoho. Dodržování demokracie, lidských práv a právního státu je zatím nestabilní a vyžaduje zlepšení. Dnes jsem například absolvovala výměnu názorů ohledně těchto zemí s panem Hammarbergem, komisařem pro lidská práva v Radě Evropy. Jsme nadále znepokojeni situací v oblasti lidských práv a svobody médií v Ázerbájdžánu. Nedávné politické události v Gruzii ukazují, že svoboda vyjádření politických názorů prostřednictvím médií je zásadní pro stabilitu a navzdory například pokroku v Arménii je potřeba další úsilí, pokud jde o boj proti korupci a plnému dodržení lidskoprávních standardů. I přes rychlý hospodářský růst je v regionu dosud rozšířena chudoba a my nadále vybízíme k hospodářským reformám, ke krokům ke zlepšení podnikatelského prostředí, ale také k posílení právního státu. A já rovněž souhlasím s tím, že je zapotřebí více aktivit regionální spolupráce, zejména v oblasti energie, dopravy a životního prostředí, jak to je ve zprávě paní Polferové zdůrazněno. Doufáme, že Evropská unie bude schopna zaujmout k podpoře urovnávání konfliktů v tomto regionu odvážnější a proaktivnější postoj. Jak jsem zmínila v nedávném sdělení o Evropské politice sousedství, Evropská unie by mohla poskytnout ještě více pomoci tím, že se konfliktním otázkám vyhne vyřešením jejich základních příčin a vybudováním důvěry na obou stranách hraničních linií. Jak zpráva zdůrazňuje, konkrétní kroky ze strany Komise ve smyslu šíření pomoci a informací mohou k těmto účelům alespoň přispět. Řešení problémů, které jsem stručně popsala, tedy na nadcházející měsíce zůstává hlavní prioritou mé Komise pro oblast Jižního Kavkazu. Za tímto účelem budeme nadále využívat celou řadu příslušných programů finanční asistence EU. K většímu zviditelnění a účinnějšímu fungování nám jistě napomůže také posílení naší delegace v Arménii a zřízení delegace v Ázerbájdžánu na začátku roku 2008. Dovolte, abych zvláštní zmínku věnovala aktuálním prezidentským volbám v Gruzii. Jak víte, mezinárodní volební pozorovací mise, ke které přispěl i Evropský parlament, potvrdila, že volby byly celkově v souladu se standardy OBSE a Rady Evropy. Mezinárodní volební pozorovací mise však zjistila několik pochybení a

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

nedostatků. A nejnaléhavějším úkolem je nyní tyto problémy řešit, tedy vyšetřit všechny stížnosti na volby a vytvořit odpovídající podmínky pro nadcházející volby zákonodárného sboru. Jsme připraveni Gruzii nadále podporovat v tom, aby tyto povinnosti splnila rychle a řádně. Pokud jde o Černé moře, souhlasím také s většinou zprávy o přístupu k regionální politice v černomořské oblasti. Zpráva je cenným politickým impulsem pro naše dubnové sdělení o synergiích v oblasti Černého moře a já se domnívám, že je významnou skutečností, že po závěrech Rady z loňského května a po ukončení probíhající diskuse na půdě Evropského parlamentu stvrdí všechny klíčové instituce EU potřebu zavést regionální a komplexní přístup k naším politikám uplatňovaným v oblasti Černého moře. Načasování parlamentní zprávy je velmi příhodné. Výsledkem naší iniciativy bude setkání ministrů zahraničí zemí EU s jejich protějšky z černomořského regionu při jednání v rámci synergií v oblasti Černého moře za méně než měsíc v Kyjevě. Setkání se zúčastní rovněž mezinárodní organizace a organizace z oblasti Černého moře a těšíme se na diskuse, které doufejme přivítají a podpoří navýšenou podporu EU pro spolupráci v černomořské oblasti a určí prioritní oblasti pro koordinované kroky. Dovolte mi, abych několik těchto kroků zmínila. Komise podporuje dialog v oblasti Černého moře o energetické bezpečnosti za pomoci struktury INOGATE. Nadále vybízíme k právní a regulační harmonizaci prostřednictvím procesu z Baku. Naším úmyslem je nadále úzce spolupracovat s našimi partnery při rozvíjení nové energetické infrastruktury ve formě budování energetického koridoru přes Černé moře. A spolupráce v černomořské oblasti vylepší koordinaci mezi programem TRACECA, celoevropským transportním přístupovým programem, a transportními programy naších partnerů. Rovněž se chystáme zahájit regionální dialog o mořských politikách v Černém moři a o zavedení koordinace regionálního rybolovu. Komise pracuje na posílení spojení Černé moře-Dunaj a chystáme se připojit ke komisi pro Černé moře, která se zabývá úkoly souvisejícími se životním prostředím. Komise pracuje na některých návrzích v oblasti regionálních plánů boje proti klimatickým změnám a rovněž jsme začali realizovat program přeshraniční spolupráce v černomořském regionu se zaměřením na občanskou společnost a místní samosprávu. S partnery z oblasti Černého moře diskutujeme o celé řadě návrhů týkajících se boje proti organizovanému zločinu, obchodu a kultury a rozvinuli jsme kontakty s regionálními organizacemi černomořské oblasti, zejména s Organizací černomořské hospodářské spolupráce. Pokud jde o financování synergií v oblasti Černého moře, bude hlavním principem spolufinancování. Ústředním prvkem finančního příspěvku EU bude určitě Evropský nástroj sousedství a partnerství, avšak použijí se také další nástroje EU včetně nástrojů tematických a v případě Turecka půjde rovněž o nástroj předvstupní pomoci. Ministerská schůzka v Kyjevě poskytne prostor k diskusi i k návrhům a ke koordinaci iniciativ EU s představami našich partnerů. Očekáváme, že v regionálním kontextu černomořské oblasti se otevře nový prostor pro spolupráci založenou na rovnocenném partnerství se všemi východními zeměmi v rámci Evropské politiky sousedství a s důležitými partnery, jako je Rusko a Turecko. Naše nasazení v černomořské oblasti může vyústit v dlouhodobou snahu s jasným potenciálem zvýšit stabilitu, pokrok a prosperitu v celém regionu, a k takovému úspěšnému výsledku je podpora Parlamentu mimořádně důležitá. Marusya Ivanova Lyubcheva, zpravodajka stanoviska INTA. − (BG) Vážená paní předsedající, vážená paní komisařko, vážení kolegové, Výbor pro mezinárodní obchod blahopřeje Evropské komisi a zpravodajkám k aktuálnosti a k vyváženému přístupu k Černomoří a celé oblasti. Černomoří je hranice Evropské unie, geostrategická křižovatka a tranzitní region, oblast spolupráce v oblasti obchodu, rybolovu, turistice, lodní dopravy, strategická oblast pro evropskou energetickou politiku. Výbor pro mezinárodní obchod vyzývá k lepší koordinaci spolupráce prostřednictvím zvláštní černomořské strategie a upozorňuje na účast Unie v infrastrukturních projektech týkajících se přenosu energetických zdrojů. Je důležité podporovat investice do ochrany životního prostředí, prevence rizik, odstraňování následků katastrof a záchranných operacích pro případ nehod, jako byly ty, k nimž došlo v Kerčské úžině, nebo jako bylo ztroskotání bulharské lodi Vanessa.

111

112

CS

Debates of the European Parliament

V zájmu zajištění otevřených postupů a vysokého standardu regionu musí Evropský parlament musí zařadit sledování ropovodu Burgas – Alexandroupolis k ostatním sítím přepravy plynu a ropy, protože jsou do tohoto ropovodu zapojeny členské státy Evropské unie. Blahopřejeme Evropské unii k tomu, s jakou zodpovědností přistupuje k „černomořské výzvě“, a k zodpovědnosti za obyvatele této oblasti. Eugenijus Maldeikis, autor stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod. – (LT) Předně bych rád poděkoval zpravodajce paní Polferové za velmi přesný rozbor tak citlivé oblasti, jako je Jižní Kavkaz, i za předložené návrhy a opatření, nad nimiž se dnes zamýšlíme. Politika EU v oblasti Jižního Kavkazu tradičně hodnotí zejména aspekty energetiky a dopravy z hospodářského hlediska. Já bych rád spíše upozornil na význam účinné obchodní politiky EU v tomto regionu, protože umožňuje hospodářství rychlejší restrukturalizaci, rozvoj průmyslu a snížení míry chudoby, zatímco energetické projekty země nepovažují vždy za přínosné. Hovoříme-li o účinných politikách EU, které jsou pro oblast Jižního Kavkazu velmi důležité, rád bych zdůraznil dva body. Za prvé stále čekáme na studii proveditelnosti Komise hodnotící co nejširší dohody o volném obchodu s Arménií a Gruzií a dále vybízíme Komisi a Radu k provedení opatření, která zemím Jižního Kavkazu pomohou získat co největší přínos z Obecného systému preferencí. Silvia-Adriana Ţicău, zpravodajka stanoviska za Výbor pro průmysl, výzkum a energii. − (RO) Díky přistoupení Rumunska a Bulharska se Evropská unie stala významným aktérem v oblasti Černého moře. Region má geostrategický význam pro bezpečnost Unie a diverzifikaci dodávek energie díky blízkosti ke Kaspickému moři, Blízkému východu a Střední Asii. Zásady Evropské unie nemohou být prosazovány pouze na základě politických hodnot. V tomto regionu je nutno podporovat otevřené, transparentní trhy. Výbor ITRE zdůrazňuje důležitost projektu Nabucco pro diverzifikaci dodávek a vyzývá členské státy, aby spolu se svými partnery zajistily jeho realizaci. Vítáme jmenování koordinátora pro tento prioritní projekt evropského zájmu. Pro zajištění mezinárodního obchodu a přepravy ropy a plynu v této oblasti je nutné vypracovat infrastrukturu přístavů Společenství na pobřeží Černého moře a Dunaje. Výbor ITRE vyjadřuje politování nad nedostatkem koordinace investic do projektů v oblasti energetiky, dopravy a cestovního ruchu v tomto regionu a upozorňuje na nebezpečí znečištění v Černém moři. Výbor ITRE si uvědomuje důležitost Černomořského fóra a Organizace černomořské hospodářské spolupráce , ale zároveň doporučuje, aby byla pro Černomoří nastaven evropský rozměr založený na modelu Severního rozměru. Bernd Posselt, jménem skupiny PPE-DE Group. – (DE) Vážená paní předsedající, nemůžeme hovořit o Jižním Kavkaze, aniž bychom si vzpomněli na svou bývalou kolegyni, poslankyni Ursulu Schneider, které na tomto regionu obzvláště záleželo a které vděčíme za skutečnost, že koloniální výraz Zakavkazsko byl nahrazen pojmem „Jižní Kavkaz“. Region sestává ze tří velmi odlišných zemí se starobylými kulturami, které však v nedávné minulosti trpěly pod nátlakem kolonialismu a neokolonialismu. Proto musíme k tomuto regionu přistupovat velmi citlivě. Arméni ze západní Arménie se stali oběťmi genocidy, která vedla k tomu, že Turecko dnešní Arménii – tedy Arménii východní – považuje za nepřijatelnou překážku. Gruzie byla zvláštním způsobem kolonií Ruska a Sovětského svazu, což vedlo k tomu, že Moskva doposud využívá a zneužívá gruzijské separatistické síly k destabilizaci této země. Ázerbájdžán je v podobné situaci. Ze všech těchto důvodů musíme mít my, Evropská unie, v tomto regionu silnou roli, protože to kdysi býval region, kde pro jednou chybné trendy neprosazovali Evropané, ale jiní. Proto zde máme jedinečnou příležitost ke zprostředkování, demokratizaci a stabilizaci a musíme smířit protikladné principy a zájmy. Patří sem samozřejmě stabilní hranice, ale také právo občanů na sebeurčení. V co největším rozsahu musíme podporovat práva menšin, ale zároveň musíme zabránit ničivému separatismu. Musíme zachovat své komoditní zájmy a geopolitické zájmy, ale zároveň si uvědomovat, že se nejedná o kolonie, ale o partnery s vlastními zájmy a vlastní důstojností, kteří si zasluhují, aby byla jejich důstojnost konečně vzata na vědomí. Proto zpráva paní Polferové činí této obtížné výzvě znamenitým způsobem zadost a rovněž děkuji paní komisařce za ohromné úsilí, které pro tento region vyvíjí.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Adrian Severin, jménem skupiny PSE. – Vážená paní předsedající, Jižní Kavkaz je mimořádně významný region, a to nejen pro Evropskou unii, ale i pro většinu globálních aktérů. Domnívám se, že by Evropská unie měla vymezit své zájmy v tomto regionu. Tyto zájmy lze shrnout jako dosažení míru a stability v oblasti Jižního Kavkazu, dostatečně velkého volného a integrovaného trhu, otevřené zóny pro bezpečný tranzit strategického zboží a institucí a legislativy, které budou interoperabilní s institucemi a legislativou Evropské unie. V zájmu prosazování našich zájmů by Evropská unie měla vybudovat patřičné přizpůsobené a specifické bilaterální vztahy s členskými státy tohoto regionu. Podstata těchto bilaterálních vztahů by měla vyplývat z našeho regionálního strategického přístupu, nemělo by to být naopak. Jelikož zemím Jižního Kavkazu nemůžeme nabídnout členství v Evropské unii, musíme jim nabídnout model Evropské unie a výrazně jim pomoci při jeho vylepšování. Evropská unie by měla bez váhání využít všech prostředků k tomu, aby v oblasti Jižního Kavkazu dosáhla svých regionálních cílů. Zároveň musíme vzít na vědomí, že na regionu mají zájem i ostatní mezinárodní aktéři a již si uvědomujeme skutečnost, že Evropská unie nemůže svých priorit dosáhnout bez spolupráce s ostatními globálními hráči. Některé nevyřešené konflikty v oblasti jsou totiž součástí širšího propojeného problému, který souvisí s postsovětským statusem Ruska. Proto by se Evropská unie měla do řešení tohoto problému s odvahou pustit a pokusit se vyjednáváními dospět k řešení, pokud jde o způsob, jakým by si Rusko, Evropská unie a ostatní globální aktéři měli rozdělit zodpovědnost za zaručení udržitelné regionální i globální stability a bezpečnosti. Na druhou stranu si musíme uvědomovat, že v oblasti Jižního Kavkazu dochází ke střetu mezi zásadami územní nedotknutelnosti a sebeurčení. Můj názor je ten, že bychom tento střet principů mohli překonat kombinací regionální integrace po vzoru modelu společenství Evropské unie s odpovídajícím uplatněním vnitřního sebeurčení, devoluce a autonomie. K tomu by byla zapotřebí vyjednávání v dobré víře, politická vůle, pragmatičnost a dodržování ustanovení mezinárodního práva. Je pravý čas na to, aby Evropská unie v oblasti Jižního Kavkazu přešla od slibů k činům. Doufám, že se tak skutečně stane. Janusz Onyszkiewicz, jménem skupiny ALDE. – (PL) Paní předsedající, rád bych navázal na závěrečná slova předřečníka. Jde o to, aby se z přepravních cest pro plyn a ropu přes Černé moře stala realita. Všichni v Evropské unii říkáme, že se jedná o strategické projekty, že projekt Nabucco je strategický projekt. Už to říkáme celá léta, ale zatím se s tím vůbec nic neudělalo. Otázka je tato: když jsou s tím takové problémy, nemůžeme použít nějaký fond nebo něco jiného, tak jak to bylo v případě projektu Galileo, abychom tento projekt uskutečnili? Nebudou-li v tomto ohledu podniknuty žádné praktické a viditelné kroky, Rusové brzy postaví přes Černé moře své vlastní plynovody a výsledkem bude, že se celý náš rozsáhlý program diverzifikace transportních cest sesype. Ale jde také o něco jiného. To něco je skutečnost, že Evropa se zásobuje z celého regionu Kaspického moře. Samotný Ázerbájdžán může Evropu po dobu pěti let zásobovat třetinou plynu, který Evropa v současné době odebírá z Ruska, ale je tu také Kazachstán a Turkmenistán. Avšak abychom mohli z těchto území přivést plynovody, které neprocházejí přes území Ruska, museli bychom vyřešit problém statusu Kaspického moře, jinými slovy museli bychom s konečnou platností rozhodnout, jestli máme Kaspické moře považovat za jezero, nebo za moře. Podle všeho by daleko rozumnější a přínosnější cestou kupředu bylo zvolit možnost všeobecného uznání Kaspického moře jakožto moře, protože tím by se opravdu velmi usnadnila výstavba plynovodů nebo jiných produktovodů pod touto vodní plochou, ať už z Turkmenistánu nebo z Kazachstánu. V této souvislosti bych tedy rád vyzval orgány Evropské unie, aby přestaly věčně opakovat tvrzení, že problém plynovodu Nabucco a problém ropovodu Oděsa-Brody-Gdaňsk jsou pro Evropskou unii důležité otázky. Potřebujeme přikročit k činům, jinak nás v této oblasti předběhnou jiní. Adam Bielan, jménem skupiny UEN. – (PL) Paní předsedající, také já bych rád paní Polferové poblahopřál k vypracování této vynikající zprávy. Naše dnešní diskuse se věnuje regionu, který je pro celou Evropskou unii mimořádně důležitý, regionu, který má nebývalý význam z hlediska energetického zabezpečení EU. Název zprávy – Účinnější politika EU pro Jižní Kavkaz: přikročit od slibů k akcím – je jasným důkazem toho, že Evropská unie byla v posledních letech v otázce tohoto regionu nezvykle pasivní. Je to však region, který je konkurenčním kolbištěm těch nejdůležitějších mezinárodních hráčů, nejen Evropské unie, ale i Ruska, Spojených států a Číny. Je to region

113

114

CS

Debates of the European Parliament

mimořádně rychlého hospodářského růstu. Postačí uvést, že v roce 2006 překročil hospodářský rozvoj Ázerbájdžánu 35 %. Letošní rok však může znamenat zlom, rok 2008 by se mohl stát krizovým rokem. Nic si nenalhávejme: příklad Kosova by mohl být severním sousedem Gruzie využit jako záminka k narušení územní nedotknutelnosti této země. Proto doufám, že Evropská unie Rusku neumožní podporovat separatistické snahy v Abcházii a Osetii. Marie Anne Isler Béguin, jménem skupiny Verts/ALE. – (FR) Vážená paní předsedající, paní komisařko, nejprve chci poblahopřát našim dvěma zpravodajkám. Zpráva paní Polferové přichází v příhodnou dobu, protože se vzhledem k událostem v Gruzii stáváme přímými svědky potíží při budování demokracie. Tato zpráva je vyvážená a shrnuje velké geostrategické výzvy v oblasti Jižního Kavkazu. Je důležité připomenout, že politiky sousedství nás zavazují k tomu, abychom tyto země podpořili a pomohli jim. Máme k nim politickou a morální zodpovědnost, ale tyto státy mají stejnou zodpovědnost k nám, zejména pokud jde o lidská práva a svobodu vyjádření, jak jste to, paní komisařko, zdůraznila. Také u těchto tří zemí musí naše podpora spočívat hlavně v řešení konfliktů. V současné době má Unie tyto konflikty pouze pod kontrolou. Bez politického kompromisu mezi Arménií a Ázerbájdžánem v oblasti Náhorního Karabachu a bez mírového plánu mezi Gruzií na jedné straně a Jižní Osetií a Abcházií na straně druhé tyto země nebudou moci znovu navázat vztahy založené na důvěře a nastolit mezi sebou a se svými velkými sousedy udržitelnou stabilitu. Pokud jde o pomoc demokracii, demokracie je každodenní realitou. Avšak události, které Gruzií otřásly, tuto zemi bohužel uvrhly do politické krize, ze které dosud nenalezla východisko, protože opozice v ulicích protestuje proti výsledkům prvního kola prezidentských voleb. Samozřejmě, v reakci na demisi prezidenta vzal pan Sakašvili opozici zkrátka a nechal jí jen omezený čas na přípravu voleb. Samozřejmě, tato volební kampaň nebyla spravedlivá, protože dva kandidáti měli oproti ostatním výhodu možnosti vynaložit značné prostředky. Samozřejmě, kampaň byla poznamenána zvěstmi a zjištěními o povolebním puči chystaném jedním opozičním kandidátem, ale přesto je nutno poznamenat, že v den voleb – a my jsme tam jakožto pozorovatelé byli – nezaznamenali pozorovatelé žádný významný incident, a pozorovatelů nebylo nikdy u voleb v tak malé zemi tolik. Spolu s mezinárodním společenstvím a vnitrostátními i mezinárodními nevládními organizacemi jsme byli svědky obecné svobody vyjádření občanů, i když jsme zaznamenali četné závady i zastrašování, avšak nejednalo se o systematické jevy. Ve svých závěrech jsme zdůraznili povinnost dodržovat legální postupy, brát v úvahu veškeré stížnosti a k definitivním výsledkům přihlížet až po přezkoumání všech sporných bodů, a tak byly anulovány výstupy z několika desítek volebních místností. V současné době však situace rozhodně není vyřešena a musíme nadále vyzývat gruzijské představitele ze všech politických pólů k navázání dialogu a v pokračování v tomto dialogu, úřady k vyslyšení požadavků opozice, a opozici, jež během těchto voleb získala důvěryhodnost, k tomu, aby se zhostila svého dílu zodpovědnosti při navrhování kompromisů, protože Gruzie skutečně potřebuje nalézt své místo, které zaujala po růžové revoluci, místo země, který již překonal doby násilí a nestability. To požaduje gruzijský lid a nyní to žádá i od Evropské unie, a my musíme při gruzijském lidu stát. Athanasios Pafilis, jménem skupiny GUE/NGL. – (EL) Paní předsedající, rád bych vyjádřil naše hluboké znepokojení nad trendy, které se objevují v tomto regionu, v němž bydlí miliony pracujících desítek různých národností. Tyto trendy je vystavují obrovskému nebezpečí, protože se zintenzivňují imperialistické střety mezi Spojenými státy americkými, Ruskem a Evropskou unií související se zdroji energie a kontrolou nad trhy a přepravními cestami energií. Zbytek je jen rétorika. Rozšíření NATO o země tohoto regionu – a děsivě blízké připojení Ukrajiny a Gruzie – bohužel přináší ještě více faktorů přispívajících k destabilizaci tohoto regionu. K nestabilitě přispívají také cizí základny a armády rozmístěné v citlivých styčných bodech, jako by se připravovaly nové vážné vojenské konflikty. Nedávná zpráva, že se má v regionu kolem bulharského Burgasu, tam, kde začíná nový ropovod Burgas-Alexandroupolis, rozmístit 3 000 amerických vojáků, potvrzuje vše, co říkáme, a způsobuje to obrovské znepokojení.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Podobně znepokojivá je informace o přípravách na to, že na Černém moři a Kaspickém moři budou trvale přítomny cizích námořní síly ze země, které do regionu nepatří, jako jsou Spojené státy. Paní komisařko, hrozící nezávislost Kosova, kterou podporují Spojené státy i Evropská unie, otevře Pandořinu skříňku celé řady podobných problémů v regionu, o kterém hovoříme: v Abcházii, Jižní Osetii, oblasti Krymu, Podněstří a Náhorního Karabachu i další problémy menšin, těch, co již existují i těch, které jsou předznamenávány spory. Politika dvojího metru, kterou přijímáte, region zničí a vyvolá další krveprolití. Vy jen předstíráte, že vás zajímá územní nedotknutelnost Gruzie a Ázerbájdžánu. Protože se Evropská unie zajímá pouze o způsoby, jak do regionu proniknout, navrhuje uspořádání konference „tři plus tři“ o bezpečnosti a spolupráci na Jižním Kavkazu za účasti států skupiny „tři plus tři“ – tří zemí Jižního Kavkazu plus Evropské unie, Spojených států a Ruska. To je skutečně návrh na legalizaci americké přítomnosti. Domníváme se, že nemáte žádné právo zapojovat národy Evropy do oportunistických plánů sloužících zájmům nadnárodních firem, které vydělávají obrovské sumy a snaží se realizovat ještě větší zisky čerpáním ropy. Bastiaan Belder, jménem skupiny IND/DEM. – (NL) Paní předsedající, význam Jižního Kavkazu jako energetického koridoru pro Evropskou unii nelze podceňovat. Co jinak zbude z našeho cíle diverzifikace energie? Proto zcela souhlasíme s argumentací zprávy paní Polferové. Analytik Vladimir Socor výstižně vyjádřil fungování tohoto koridoru na Jižním Kavkaze, když řekl, že železnice Ázerbájdžán–Gruzie–Turecko by prolomila monopol Ruska na železniční přepravu z Kazachstánu a jiných středoasijských států, stejně jako produktovody z Jižního Kavkazu ruší monopol Ruska na přepravu ropy a plynu ze Střední Asie. K tomuto můžeme ještě přidat dodávky energie z Ázerbájdžánu, které jsou nutné k realizaci projektu Nabucco. Chce-li Evropská unie naplno využít Jižního Kavkazu jakožto energetického koridoru, je především nezbytné, aby v Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu byla nastolena vnitřní politická stabilita. Bohužel v těchto zemích neexistuje na toto téma společenský konsensus. To pro EU představuje přímý úkol. To, že je žádoucí politická stabilita, platí také pro regionální úroveň. Brusel má právo a povinnost zaangažovat do této otázky Turecko, kandidátskou zemi, protože vzhledem k tomu, že se čtyřikrát zvýšila vojenská kapacita Ázerbájdžánu a Baku dostává v tomto ohledu čím dál větší podporu zvenku, je velmi reální možnost, že v dlouhodobém horizontu vypukne vojenský střet v oblasti Náhorního Karabachu. Sylwester Chruszcz (NI). – (PL) Paní předsedající, situaci na Kavkaze sledujeme s velkým znepokojením a zájmem. Arménie a Gruzie jsou země velmi blízké Evropě, a to nejen geograficky, ale také civilizačně. Rád bych vyjádřil podporu všem demokratickým silám v těchto zemích i iniciativám zaměřeným na podporu demokracie a ekonomického rozvoje pro národy Kavkazu. Stabilizace tohoto regionu je v zájmu všech zemí tohoto regionu i v zájmu jejich partnerů a sousedů včetně zemí Evropské unie. Je v našem zájmu podporovat všechny národy tohoto regionu, mimo jiné i v oblastech lidských práv a svobody médií. Doufám, že orgány v Arménii, Ázerbájdžánu a Gruzii zajistí v období před volbami, které se v regionu pro rok 2008 očekávají, svobodu slova a svobodu médií. Nedávno měli gruzijští občané příležitost vyjádřit svou demokratickou vůli v prezidentských volbách. I když prezident Sakašvili v tomto plebiscitu zvítězil, jsem znepokojen rozsáhlými protesty opozice, která se snaží zpochybnit výsledek voleb, a také nedávnými událostmi v Gruzii, jež skončily brutálním potlačením pokojných demonstrací, uzavřením nezávislých médií a vyhlášením výjimečného stavu. Také bych rád vyjádřil pochybnosti nad zhoršující se situací v oblasti lidských práv a svobody médií v Ázerbájdžánu. Nezapomínejme na malé a historické národy Kavkazu, lid Abcházie a lid Oseti, jejichž právo na sebeurčení by mělo být zohledněno v rámci mnohostranného dialogu s gruzijskými orgány. Vzájemné porozumění a dialog jsou zapotřebí také v otázce Náhorního Karabachu, kde by měly být zohledněny nezávislé ambice arménské části populace a skloubeny s očekáváními azerských obyvatel a azerského národa. Všechny strany by si měly uvědomit, že jejich budoucnost a blaho závisí na potenciálu dosáhnout porozumění a vybudovat vzájemné vztahy založené na míru a vzájemné důvěře. Árpád Duka-Zólyomi (PPE-DE). – (HU) Velmi děkuji, paní předsedající. Situaci a vývoji jihokavkazského regionu se věnujeme pravidelně. Postupné provádění dokumentu o meziparlamentní spolupráci a posílení Evropské politiky sousedství i akčních plánů přinese pozitivní výsledky.

115

116

CS

Debates of the European Parliament

Rád bych vyjádřil maximální uznání paní Polferové, která odvedla vynikající práci, v níž tyto velmi složité problémy stručně a rozhodně shrnula a formulovala. Zpráva, kterou vypracovala, jasně vymezuje cíle: vybudovat tržní ekonomiku, účinně podpořit hospodářský rozvoj a dosáhnout energetického zabezpečení, a kromě toho nastolit demokracii, právní stát, blahobyt a bezpečnost. Hospodářský růst je rok od roku rychlejší, ale je pravda, že dopad, který by měl mít na ekonomické a sociální podmínky obyvatel, stále ještě není vidět. Nutností je účinná politika EU zaměřená na posílení křehké demokracie a zajištění skutečné svobody shromažďování, médií a slova. Případ Gruzie ukazuje, jak důležitou roli hraje pravidelný dialog mezi orgány a občanskou společností, neboli nepřítelem. Zásadní problém je vybudovat politickou stabilitu v regionu, který sužují tři konflikty. Zároveň se musíme konfrontovat s faktorem, který vytváří trvalou nejistotu, totiž s podvratnými snahami ruské velmocenské politiky. Jsem přesvědčen, že v této záležitosti musí EU jednat proti Rusku s větší rozhodností. Obzvláště znepokojivá je otázka Náhorního Karabachu. Minská skupina se věcí nepřetržitě zabývá, ale přesto jsme se ještě nedostali ze slepé uličky. Vyjednávací proces musí být zachován, a proto považuji za důležité oba zásadní principy: jde o rovný přístup k územní nedotknutelnosti a právu na sebeurčení. Prvním předpokladem však nevyhnutelně bude osvobození okupovaných území obklopujících Náhorní Karabach, návrat uprchlíků a stabilizace regionu. Jen tak může být rozhodnuto o budoucím statusu Náhorního Karabachu. Děkuji vám za pozornost. Alexandra Dobolyi (PSE). – Vážená paní předsedající, předně bych ráda poděkovala paní Polferové za její vynikající práci a vynikající spolupráci. Evropský parlament touto zprávou vysílá několik zřetelných a jasných signálů: signál, že by se EU měla silně angažovat na Jižním Kavkazu, signál, že EU může hrát v regionu rozhodující roli, a signál, že by EU měla navýšit finanční a technickou asistenci, aby Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu pomohla reformovat správu a rozvinout demokratické instituce, povzbudit občanskou společnost v interakci a posílit závazky těchto zemí k evropským hodnotám respektu lidských práv, základních svobod a právního státu. Toto jsou základní principy EU, ale jak v této sněmovně stále znovu a znovu opakuji, musíme akceptovat skutečnost, že zlepšení v těchto oblastech je postupný proces, který bude nějakou dobu trvat. Můj závěr je ten, že situace je taková, že se všechny tři země posouvají správným směrem, sice pomalu a někdy s překážkami, ale pro mě je důležitá skutečnost, že situace je lepší než před několika roky. Pokud jde o otázku voleb v Gruzii, nemám k tomu, co již zde kolegové řekli, co dodat. Jak jsem již zmínila, situace znamená krok vpřed, ale stále ještě zbývá hodně práce. Co se týče reakce na zamrzlé konflikty, všichni se shodneme na tom, že nalezení mírového řešení je klíčem k dosažení politické stability. Zejména v otázce konfliktu v Náhorním Karabachu patřím k těm, kdo podporují řešení založené na zásadách územní nedotknutelnosti a právu na sebeurčení. A rovněž patřím k těm, kdo jsou přesvědčeni, že k vybudování důvěry mezi různými stranami a ukončení pomalého, ale jistě pokračujícího procesu demilitarizace znesvářeného regionu. Jak jsem již řekla, od EU a mezinárodního společenství potřebujeme intenzivnější angažovanost. Situace, kdy není mír ani válka, je zdrojem nestability, a kromě toho EU tomuto regionu může a také by měla předat své zkušenosti a úspěchy v budování míru, hospodářské prosperity a demokracie. Samuli Pohjamo (ALDE). – (FI) Paní předsedající, nejprve bych rád poblahopřál zpravodajce paní Polferové k vynikající zprávě, která představuje důkladný přehled situace na Jižním Kavkaze a příležitostí, které Evropská politika sousedství tomuto regionu poskytuje. Rozšíření Evropské politiky sousedství na Arménii, Ázerbájdžán a Gruzii je významným krokem vpřed, pokud jde o angažování Evropské unie v daném regionu. Jen název zprávy, „přikročit od slibů k akcím“, však stačí k povzbuzení Unie k ještě více aktivní zapojení v této oblasti. Zároveň bude Evropská politika sousedství pro Jižní Kavkaz příležitostí k bližší spolupráci s Evropskou unií. Mnohé výzvy, které v regionu přetrvávají, však volají po účinnějších krocích ze strany Unie a navíc od zemí Jižního Kavkazu vyžadují, aby prokázaly více zodpovědnosti a zapojení do tohoto partnerství. Jedním z hlavních cílů je mírové řešení veškerých místních konfliktů. Přineslo by to do regionu stabilitu a zlepšilo by mu to šance na nezávislý rozvoj. Chci zdůraznit důležitost podpory občanské společnosti a rozvoje mezilidských kontaktů při budování demokracie a právního státu. Například přeshraniční projekty financované Evropskou unií jsou nástroji

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

k novému navázání dialogu a ke zvýšení důvěry mezi stranami, ale předpokladem je, aby dotčené země souhlasily s tím, že nebudou programy a projekty určené pro tento cílu omezovat. Kromě toho bude užších vztahů skutečně dosaženo jen cestou omezení přeshraničního pohybu, zavedením výměnných programů studentů a žáků a usnadnění pohybu vědců, vyšetřovatelů, umělců, podnikatelů a novinářů. Obchodní a hospodářskou spolupráci by usnadnil také rozvoj vízového režimu mezi zeměmi Jižního Kavkazu a Evropskou unií, jak již řekl Výbor pro mezinárodní obchod. Inese Vaidere (UEN). – (LV) Dámy a pánové, v situaci, kdy na Jižním Kavkaze soupeří zájmy několika vlivných geopolitických aktérů, je důležité rozpoznat jejich skutečný vliv. Zpráva se do velké míry vyhnula tomu, aby přiznala skutečnou roli Ruska v tomto regionu. Naše zkušenost, zkušenost baltských států, nám ukázala, že příčinou mnoha problémů je ruská neimperialistická zahraniční politika a touha Ruska znovu získat vliv nad územími, o která přišlo. Nemůžu souhlasit s názorem vyjádřeným ve zprávě, že členství v NATO by mohlo podpořit obnovení konfliktu v Abcházii a Jižní Osetii. Měli bychom vzít na vědomí, že více než 70 % obyvatel Gruzie ve skutečnosti hlasovalo pro členství v NATO, avšak Rusko popravdě zkomplikovalo situaci tím, že podnítilo změny v etnickém složení a změnilo složení obyvatelstva. Nesmíme ztrácet ze zřetele, že občané touží přiblížit se západní demokracii. Důkazem demokratického pokroku Gruzie byly také prezidentské volby z 5. ledna, které obecně proběhly v souladu s mezinárodními standardy. Je možné, že jsme k Ázerbájdžánu byli příliš kritičtí, protože tato země projevila touhu respektovat lidská práva – na základě prezidentské vyhlášky bylo v prosinci propuštěno 119 vězňů, včetně novinářů. Evropská unie musí být aktivněji zapojena do řešení prodlužujících se konfliktů, to je předpoklad stability a rozvoje. Prvním krokem by mohlo být prosazení toho, aby byly ruské vojenské síly nahrazeny mezinárodními mírovými sbory. S Ruskem musíme hovořit jasně. Budeme-li s ním mluvit jazykem bajek, nikdy se od slibů k akcím nedostaneme. Děkuji vám. Jiří Maštálka (GUE/NGL). – (CS) Paní předsedající, zaprvé bych chtěl velmi poděkovat paní komisařce, že mi odpověděla na mojí otázku, která se týkala trestní odpovědnosti osob v Gruzii, což je velmi citlivá otázka, která se řešila také v předvolební diskusi v Gruzii. Chtěl bych říct, že moje předřečnice řekla, že Rusko má imperiální úmysly. Ano, je to možné. Ale musím říct, že Kavkaz nejsou ani Alpy, ani Pyreneje, Kavkaz je pouze Kavkaz. A je třeba, abychom to v tomto geografickém smyslu chápali. Měl jsem připravené delší vystoupení, ale shrnu svoji pozorovatelskou misi na volbách v Gruzii do sedmi bodů. Zaprvé stejně jako drtivá většina obyvatel regionu Kavkazu i my v západní, střední a východní Evropě si přejeme, aby v tomto regionu byla stabilita. Je možné, že tato stabilita bude s podporou Spojených států nebo Evropské unie. Zadruhé naší povinností jako poslanců Evropského parlamentu je, abychom se ptali, jakým způsobem byly použity finanční prostředky, které poskytla Evropská unie na odpovídající programy, ne na volby pro pana prezidenta Sakašviliho. Zatřetí je velmi sympatické, že staronový prezident vyzývá k dialogu s Ruskem, ovšem platí pravidlo, že stejně jako na oficiálních tancích, jestliže nabídnete dámě rámě, neznamená to, že budete tancovat podle toho, jak ona chce. Chci tím říct, že jestliže vyzývá prezident Sakašvili k dialogu s Ruskem, je nezbytné, aby i druhá strana chápala, že je to upřímné vyzvání k tanci. Začtvrté všechny státy mají o Kavkaz zájem včetně Spojených států amerických a včetně Evropské unie. Evropská unie je bohužel na Kavkaze velmi málo vidět. Přiznám se, paní komisařko, že zájem Evropské unie v tomto regionu není zřetelný, včetně chudoby, a v tomto smyslu zřejmě bude třeba formulovat lépe nejenom slovně, ale i činy a finančně naši společnou evropskou politiku. Derek Roland Clark (IND/DEM). – Paní předsedající, já politiku v oblasti Černého moře nemohu podpořit. Vyžádá si obrovské částky peněz. Moje země je druhý největší plátce v EU a naše vláda se právě rozhodla snížit náš rabat v EU o miliardu liber ročně. Od počátku bude jedním z cílů této politiky usnadnit dodávku plynu a ropy na Západ. Před dvěma roky jsme viděli, jak Rusko o Vánocích zastavilo Ukrajině dodávky plynu. Bylo to jen silácké gesto, ale jakmile Rusko bude mít pod kontrolou ještě větší část dodávek energie na Západ, kdo zaručí, že to neudělají znovu – tentokrát nám všem? Evropa se musí stát energeticky nezávislejší, a to ne za pomoci neužitečné větrné energie nebo biopaliv. Za situace, kdy je celosvětový nedostatek obilí, je nesmysl nahradit nedostatek paliv nedostatkem potravin. Moje vláda, a to skoro příliš pozdě, oznámila program na výstavbu nové generace jaderných elektráren v naději, že dožene Francii, tedy aby 70 % vyrobené elektřiny pocházelo z jaderných zdrojů. Měli bychom a musíme jít ještě dále a využít přístupovou energii na výrobu vodíku a vyvinout technologii na využití tohoto zdroje, jenž by nahradil ropu.

117

118

CS

Debates of the European Parliament

Pokud chce EU skutečně něco změnit, měla by začít financovat výstavbu jaderných elektráren po celém kontinentě a snížit tak naši závislost na nestabilních režimech a neúnosně dlouhých dodávkových cestách. Potom, a pouze za tohoto předpokladu, bychom měli peníze na pomoc chudším oblastem kolem Černého moře. Hrnout tam prostředky nyní by jen dále zpozdilo přislíbené financování 10 nových východoevropských členských států, což byl slib, který zatím nebyl splněn. Samé sliby – ve Spojeném království nám bylo slíbeno referendum o euroústavě, Lisabonské smlouvě, říkejte tomu, jak chcete. V této sněmovně nyní žádám, aby EU uspořádala referendum o Smlouvě ve všech členských státech včetně Spojeného království. Zeptejte se na názor lidí. Georgios Papastamkos (PPE-DE). – (EL) Paní předsedající, dámy a pánové, Organizace černomořské hospodářské spolupráce je vcelku vyzrálý politický orgán, který je zapojen do neustálé intenzivní a široké spolupráce. Dále představuje kontaktní fórum mezi Evropou a Asií. Je to fórum pro kreativní vyjádření, různé kultury, různé etnické identity a různá náboženství. Organizace černomořské hospodářské spolupráce je vyzývána, aby se zhostila důležité role při zajišťování míru, stability a prosperity v regionech, které stojí před značnými výzvami, jako je Balkán a Kavkaz, a také při vytváření euroasijského hospodářského prostoru. Geostrategický a hospodářský význam rychle se rozvíjejícího Černomoří je nepopiratelný. Obzvláště důležitý je rozvoj námořních spojení, silniční dopravy a koridorů, a taktéž spolupráce v oblasti energetiky spolu s podporou udržitelného rozvoje. Vztahy mezi EU a Černomořím nabraly novou dynamiku díky sdělení Komise o spolupráci s oblastí Černého moře. Toto sdělení nese pečeť komisařky Ferrero-Waldner. Myslím si však, že potřebujeme široký, na soudržnosti založený a strategický přístup k dané oblasti. Také podporuji institucionalizaci meziparlamentní spolupráce mezi Evropským parlamentem a parlamentní sněmovnou Organizace černomořské hospodářské spolupráce. Závěrem bych rád poukázal na to, že moje země, Řecko, hraje díky své dvojí identitě, tedy jako členský stát Evropské unie a zároveň členský stát Organizace černomořské hospodářské spolupráce, mimořádně konstruktivní rolu při posilování spolupráce jak uvnitř Organizace černomořské hospodářské spolupráce, tak i na nadregionální úrovni uvnitř Evropské unie. Než svůj příspěvek zakončím, rád bych poblahopřál oběma zpravodajkám, zejména paní Anastaseové, a také paní komisařce za její produktivní příspěvek díky tomu, že nastínila společné priority těchto dvou struktur. Paní komisařko, přesto si myslím, že bychom měli být odvážnější a měli bychom zřídit institucionalizovanou nadregionální spolupráci mezi EU a Černomořím. Hannes Swoboda (PSE). – (DE) Paní předsedající, předně bych rád poděkoval oběma zpravodajkám za jejich vynikající práci založené na vysoké míře spolupráce. Rovněž bych chtěl poděkovat paní komisařce, protože vím, že jí na této oblasti po právu velice záleží, a protože se domnívám, že chce dosáhnout více, než snad i mnoho členských států chtělo. Vyjadřujeme jí v tom svou maximální podporu. Také chci využít této příležitosti, abych upřímně poděkoval panu Semnebymu, protože zastupuje Radu a je rovněž velmi aktivní v tomto regionu. Myslím si, že musíme dosáhnout něčeho, co alespoň svým přístupem odpovídá tomu, čemu já a mí kolegové neustále říkáme „EU Black Sea region“, „Euročernomoří“. Pan Sarkozy to použil jiným způsobem na oblast Středomoří, způsobem rozdělení Evropské unie. Ne, celá Evropská unie a tento region obklopující Černé moře a Jižní Kavkaz musí spolupracovat na základě partnerství – jak už ostatně říkali i ostatní –, aby byly vyřešeny společné stávající problémy, tedy politické problémy, konkrétně se stabilitou a migrací, a samozřejmě také hospodářské problémy, a zde mám na mysli jednoduše přepravu energií. Například kdokoli, kdo by chtěl být jen o trochu méně závislý na Rusku, musí zajistit existenci jiných cest, a tyto cesty nakonec půjdou přes tuto oblast, zejména přes Turecko. Ať už si o jeho členství myslíte cokoli – vím, že se na to názory rozcházejí –, nic to nemění na tom, že Turecko je pro Evropskou unii v tomto regionu významným partnerem a proto samozřejmě musíme Turecko do této záležitosti zapojit. Připouštím i to, co řekl pan kolega Severin, totiž že bychom se měli pokusit tyto věci vyřešit s ruským kontinentem. To by však nemělo znamenat, že se odkláníme od nezávislosti, samostatnosti a síly spontánního ozdravení zemí tohoto regionu a že prohlašujeme, že tyto věci vyřešíme pouze my s Ruskem. Rusko rovněž musí vědět, že tyto země podporujeme v jejich touze po nezávislosti i v řešení konfliktů. Evropa zde musí být partnerem a jasně stát těmto zemím po boku. Znamená to, že oblast Černomoří je pro Evropu velice důležitá. Neměli

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

bychom se zříkat příležitosti rozvíjet tuto oblast společně. Jen pokud se společně postavíme Rusku, budeme schopni společně prosadit své zájmy. Henrik Lax (ALDE). – (SV) Paní předsedající, chtěl bych obrovsky poděkovat zpravodajce Lydii Polferové za skutečně vynikající zprávu. Je čas přestat s prázdnými sliby a namísto toho začít jednat, abychom zajistili lepší integraci Jižního Kavkazu do Evropské unie. Jakožto zpravodaj Parlamentu pro vízový kodex bych rád upozornil na volný pohyb a naléhavě vyzývám Komisi i členské státy, aby toto umožnily. Aby země sousedící s EU a země Kavkazu mohly vybudovat demokratický právní stát a funkční tržní hospodářství, musí mít jejich občané možnost dostat se bez problémů do EU, aby mohli využít našich zkušeností v této oblasti. V současné době tomu tak není. Je všeobecně známo, že konzulární služby členských států EU jsou v mnoha zemích Jižního Kavkazu naprosto nedostatečné. Jsou nedostatečné jak pokud jde o zásadu subsidiarity, tak i pokud jde o efektivitu. Proto vyzývám členské státy, aby zesílily vzájemnou spolupráci. Vidím zde dvě možnosti. Jedna z nich je zmíněna ve zprávě, o které zde nyní diskutujeme, myslím tím výzvu k vytvoření společných míst pro podávání žádostí o víza pro cesty do EU. Cesta, která k tomu vede, je bohužel dlouhá. Proto také navrhuji alternativní řešení, tedy aby občané dotčených zemí Jižního Kavkazu měli bez ohledu na účel cesty měli právo žádat o vízum na konzulátu země EU nebo schengenského prostoru, který leží nejblíže. Ryszard Czarnecki (UEN). – (PL) Paní předsedající, jedná se o důležitou rozpravu a důležitou zprávu paní Polferové. Tento hlas zaznívající z Evropského parlamentu se pokouší dohnat deseti- až dvacetileté zpoždění. Za tuto dobu Evropská unie prakticky neměla žádnou skutečnou politiku týkající se zemí Jižního Kavkazu. Nyní jsme konečně pochopili, že Ázerbájdžán, Arménie a Gruzie nejsou přirozenou zónou hospodářského a politického vlivu Ruska. Říkám to přesně 11 dní po volbách v Gruzii, kde jsem byl jedním ze šesti pozorovatelů z Evropského parlamentu. Monitorovali jsme volby, v nichž opět zvítězil prozápadní kandidát, zastánce maximálního sblížení s Unií a vstupu do NATO. Říkám to také v kontextu politického konfliktu, který je hrozbou pro nás pro všechny, pro celou Evropu, a mohl by se rozvinout ve vojenský spor mezi Gruzií a Ruskem o Osetii a Abcházii, ale Jerevan, Baku a Tbilisi mají také význam pro energetickou politiku Evropské unie a pro diverzifikaci energetických zdrojů. Přikročme tedy od slov k činům, jak říká název zprávy – přejděme od nečinných slov k akci. Nickolay Mladenov (PPE-DE). – (BG) Paní předsedající, paní komisařko, rád bych se vrátil k tomu, co před chvílí uvedl kolega ze Spojeného království. Kdybychom na náklady rabatu Spojeného království dokázali vyřešit problémy obchodu s lidmi, energetické nezávislosti a bezpečnosti v oblasti Černého moře, myslím si, že bychom nenašli jediný nový členský stát, který by nebyl ochoten vzdát se miliardy eur ze své pokladny, aby tyto problémy zmizely. Vážení kolegové, zpráva paní Anastaseové nese jedno hlavní poselství, a tímto poselstvím je to, že Evropa potřebuje černomořskou politiku stejně tak, jako má Severní rozměr a stejně tak, jako má středomořskou politiku. V roce 2007 vydala Evropská komise sdělení, nyní máme i zprávu Evropského parlamentu. Rád bych váženým kolegům připomněl, že koncem loňského roku jsme vyzývali Evropskou komisi, aby přišla s konkrétními návrhy na projekty a programy, aby byly tyto politiky zařazeny do programu na rok 2008. Ať je tedy rok 2008 rokem akcí v černomořské oblasti. Pokud jde o energetické otázky Evropy, chtěl bych říci, že tato zpráva přináší jedno velmi důležité poselství: Černomoří má pro Evropu strategický význam, protože může zvýšit její závislost na jednom zdroji energie stejně tak dobře, jako může napomoci k diverzifikaci těchto zdrojů a energetické nezávislosti. Naše zpráva vybízí k druhé možnosti. A já apeluji na vás na všechny: nedopusťme, aby Evropa a některé země Evropské unie zvýšily svou energetickou závislost na tom či onom zdroji. Zpráva vysílá našim sousedům velmi významný signál a já si dovolím ocitovat ji v angličtině. Vztahy v černomořské oblasti by měly být založeny „na základě vzájemného respektu, územní nedotknutelnosti, nezasahování do vnitřních věcí státu a rovněž zákazu použití síly či hrozby použití síly“. Toto je poselství, které, jak doufám, budou Evropská komise i předsednictví schopni úspěšně předat našim partnerům na druhé straně Černého moře jako základ politiky, kterou v tomto regionu budeme uplatňovat, a jako výzvu k tomu, aby oni sami uplatňovali stejný druh politiky vůči zemím kolem pobřeží Černého moře, které získaly nezávislost. Děkuji. Ioan Mircea Paşcu (PSE). – Paní předsedající, po více než půldruhém století v zapomnění je Černomoří opět na vrcholu zájmu mezinárodního hospodářství a politiky.

119

120

CS

Debates of the European Parliament

Tato oblast v současné době touží po dosažení nové rovnováhy poté, co na scénu vstoupili noví aktéři včetně EU, a to po mnoha letech studené války, kdy byl tento region považován za uzavřenou zónu. Po sdělení Komise s názvem „Černomořská synergie – nová iniciativa pro regionální spolupráci“ je nynější první zpráva v Parlamentu dalším krokem správným směrem. Bohužel ale toto stále nestačí. Nedostatek identity oblasti samotné a tradiční citlivost některých zemí EU v otázce Ruska, ať už politická (například Ukrajina, Moldavsko, Jižní Kavkaz a zamrzlé konflikty) nebo hospodářská (zvýšená závislost Evropy na ruském plynu a ožehavá otázka vyjednávání mezi EU a Tureckem) pravděpodobně patří k důvodům, proč se EU omezuje na synergii a nepřichází se strategií. Zatímco strategie znamená jasné cíle, konkrétní prostředky k jejich dosažení a nakonec podrobný harmonogram, to vše uzpůsobeno potřebám regionu samotného, synergie pouze představuje napojení na sousední oblasti, které jsou ve sféře zájmů EU. Strategie bychom mohli docílit konkrétními opatřeními v oblasti jednání EU s řadou místních organizací, fyzického propojení oblasti se zbytkem kontinentu, v němž je řeka Dunaj zásadního významu, a posílení nástroje politiky sousedství směrem k černomořské oblasti, jak bylo navrhováno v pozměňovacích návrzích mé frakce. Závěrem jen krátce k Moldavsku, poslední kontinentální románské oblasti mimo hranice EU. I když na začátku druhé světové války Moldavsko zažilo stejně těžké zkoušky, nebylo mu po studené válce dopřáno sdílet příznivý osud tří baltských států. Myslím si, že Evropa má povinnost tuto situaci napravit, nadále podporovat úsilí Moldavska o připojení k Unii a na tyto snahy reagovat. Doufám, že moldavská otázka bude nakonec posouzena věcně, a že tato země nezůstane de facto v zajetí ostatních vztahů EU, ať už jsou tyto vztahy jakékoli. Olle Schmidt (ALDE). – (SV) Paní předsedající, dovolte, abych poděkoval zpravodajce za vynikající zprávu o regionu, který si zasluhuje naši pozornost. Jižní Kavkaz zaujímá čím dál strategičtější pozici z politického i hospodářského hlediska. Všichni si všímáme vzrůstajícího zájmu o tuto oblast, a to i v tomto shromáždění. Bohužel existuje hodně potenciálních ohnisek konfliktu a ruské zásahy jsou výrazné. Rusko chce zvýšit svůj vliv a dát najevo zájem o ovládnutí a řízení procesů, jako jsou například dodávky ropy a plynu do Evropy. EU musí v jednání Ruska spatřovat nebezpečí a proto musí upevnit své vazby s Jižním Kavkazem. Takto bychom také mohli získat užitečný a nezbytný doplněk k ruské ropě a plynu s distribučními cestami v severní Evropě. EU může na vyšším nasazení jen získat. Jsem členem švédské organizace – vlastně jsem byl jedním z jejích zakladatelů –, jejímž cílem je zesílit kontakty mezi Švédskem a Ázerbájdžánem. Říkám to tedy jako přítel. Konflikt v Náhorním Karabachu v letech 1991-1994 způsobil milion utečenců a konflikt stále není vyřešen. Podle Amnesty International žije v Ázerbájdžánu 600 000 vnitrostátních uprchlíků v hrozivých podmínkách. Před několika lety jsem v Ázerbájdžánu navštívil uprchlický tábor poblíž íránské hranice. Osobně jsem se s takto strašlivou bídou nikdy nesetkal. Je zcela nepřijatelné, že po tolika letech stovky tisíc lidí stále žijí v tak ponižujících podmínkách. V tomto ohledu si vrcholní představitelé Ázerbájdžánu v čele s prezidentem Alijevem zasluhují vážnou kritiku. EU a Komise se musí v této oblasti více angažovat. Tito uprchlíci nesmí upadnout v zapomnění. Je také důležité, abychom razantně jednali v tom smyslu, aby se prosadila tak základní práva, jako je svoboda vyjádření. Opoziční politici a novináři nesmí být terčem výhrůžek nebo zastrašování a nesmí být vězněni. Chce-li být Ázerbájdžán národem respektovaným v Evropě, musí prosadit základní zásady demokratického právního státu. Andrzej Tomasz Zapałowski (UEN). – (PL) Paní předsedající, problémy, o kterých dnes diskutujeme, jsou neobyčejně důležité, jak už ostatně řekli mí předřečníci. Jsou orientací činnosti Společenství, která se velmi zanedbávala a dosud zanedbává. Pokud Evropská unie nechce ztratit svůj prvek evropanství, může se přirozeně rozšiřovat a svůj vliv šířit pouze směrem na východ. Do nekonečna se protahující diskuse, které se týkají například vyhlídek na členství pro některé země tohoto regionu, však nejsou důvodem k optimismu. K tomu, abychom dospěli k závěru, že je k této oblasti ve srovnání například s Afrikou přistupováno jako k daleké provincii našeho kontinentu, nepotřebujeme vypracovávat analýzy a nořit se do dokumentů.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Veškeré mechanismy spolupráce například v rámci Evropské politiky sousedství jsou důležité, ale to není cílová vyhlídka této oblasti, protože zde není upraveno skutečné partnerství na základě vzájemných vztahů. Pro Unii je vážné zapojení v tomto regionu spojeno se vstupem do sféry ruského vlivu, a to určitě znamená, že se v tomto regionu budou nadále používat jen polovičatá opatření. Musíme však mít na paměti to, že tato politika z dlouhodobého pohledu oblast nestabilizuje – vyústí v opak, možná i způsobí nová napětí, a těch už máme před sebou i tak mnoho. Urszula Gacek (PPE-DE). – Paní předsedající, zpravodajka pro otázku černomořské regionální politiky nám připomíná, že Evropská unie podporuje novou energetickou infrastrukturu a životaschopné transportní koridory a diverzifikuje tak dodavatele i trasy. Jedinečným příkladem takové iniciativy je plynovod Nabucco, který je již nyní uznáván jakožto prioritní projekt evropského zájmu. Je tedy politováníhodné, že je tento projekt oslabován alternativním rusko-italským produktovodem jménem South Stream. Jakožto europoslankyně z Polska vidím mnoho paralel mezi produktovodem South Stream a baltským plynovodem North Stream. Oba jsou daleko dražší než pozemní trasy. South Stream by dost dobře mohl být nakonec o 4 miliardy USD dražší než Nabucco. Oba mohou narušit křehkou ekologickou rovnováhu mořských prostředí. A oba produktovody by mohly být navíc považovány za politickou zbraň v rukou Ruska. North Stream izoluje Polsko, baltské státy a Ukrajinu, a South Stream způsobí totéž Turecku, Jižnímu Kavkazu a pravděpodobně Rumunsku, kterému se možná produktovod vyhne ve prospěch Srbska. South Stream odporuje zásadě energetické bezpečnosti v Evropě, která je založena na rozmanitosti zdrojů a tras. Pokud tedy bude projekt South Stream skutečně spuštěn, neměl by v žádném svém stádiu být financován z EU. Pokud má Rusko prosazovat ekonomicky neživotaschopné a z hlediska životního prostředí pochybné projekty, protože slouží cílům její zahraniční politiky, nemělo by to být na naše náklady. Jan Marinus Wiersma (PSE). – (NL) Paní předsedající, těší mě, že tento večer diskutujeme o situaci na Jižním Kavkaze a o ambicích nás jako Evropské unie a Parlamentu ve vztahu k černomořské oblasti. Koneckonců hovoříme o regionech s regionálními problémy, kde je potřeba nalézt regionální řešení v zájmu zemí, které se v této oblasti nacházejí. Hovoříme tu o bezpečnosti, energetice, obchodu, dopravě – či obecněji o stabilitě a rozvoji regionů hraničících s EU, regionů, ve kterých máme významné zájmy. Jedná se o zájmy, které se dle mého názoru musí projevit aktivnější politikou ze strany EU a Evropské komise. Jsme Komisařce zavázáni za iniciativy, se kterými přišla pod hlavičkou „Černomořské synergie“. Jak již zmínili i ostatní poslanci, je důležité zdůraznit, že ve spolupráci tohoto typu by mělo hrát svou úlohu také Rusko a Turecko. Tyto země se již své role zhostily a je mimořádně důležité, aby EU zajistila, že si ji ponechají. S Tureckem přece máme dobré vztahy – vedeme s ním vyjednávání o členství –, i když Turecko má v tomto regionu také širší roli a zároveň roli tradiční. Rusko je v regionu důležité, ale vztahy s touto zemí jsou poněkud komplikovanější. Domnívám se, že pokud EU v této spolupráci zaujme pozici partnera a nikoli hybatele, Moskva nakonec pochopí, že je zodpovědnost za region sdílena, že můžeme spolupracovat jako partneři, aniž by EU hrála vůdčí úlohu. Synergie je dobrá myšlenka, je to dobré shrnutí propojení politických aktivit EU, politických aktivit Komise, avšak v zájmu lepší strukturovanosti jsme já a pan Swoboda navrhli, aby jí byl vdechnut parlamentní rozměr s konzultacemi ministrů na úrovni černomořské oblasti. Uvítali bychom trošku lepší strukturu. Dokonce jsme hovořili o jakémsi společenství EU-Černomoří, avšak po iniciativách pana Sarkozyho jsme se asi v otázkách používání této terminologie trochu uskrovnili. Je důležité zdůraznit, že ačkoli naše návrhy a vaše vize nijak nenahrazují bilaterální vztahy EU se všemi těmito zeměmi, mohly by nicméně vybudit naše východní sousedy ke spolupráci regionálnějšího rázu. To je podle mě pro EU také velice důležité. Siiri Oviir (ALDE). – (ET) Vážená paní komisařko, paní předsedající, dámy a pánové. Zájmem a cílem Evropské unie na Jižním Kavkazu je podpořit a povzbudit již probíhající vývoj tří zemí v této oblasti směrem k vybudování mírumilovných a stabilních zemí. Probíhá sousedská politika, ale je nutné rovněž vypracovat politiku regionální, která by s ní fungovala souběžně. Zároveň nesmíme opomíjet charakteristické rysy těchto tří zemí, jinak naše politika nebude účinná.

121

122

CS

Debates of the European Parliament

Ještě jednou chci zdůraznit, že země Jižního Kavkazu – Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie – se velmi liší, pokud jde o kulturu, zvyklosti, náboženství a geopolitické postavení. Mají ale společné dějiny – všechny tři se vymanily z vlivu sovětské ideologie, z vlivu, který trval téměř 100 let. Doposud se plně nezbavily vojenské přítomnosti nástupce Sovětského svazu – Ruska. Tyto země potřebují demokratické reformy, a jejich lid si je přeje; potřebují skutečnou, cílenou pomoc Evropské unie. Očekávání a potřeby jsou v tom smyslu, že by se delegace Komise v Jerevanu a v Baku měly okamžitě pustit do práce. Zároveň práce zvláštního zástupce Evropské unie pro Jižní Kavkaz ve své současné formě nestačí. Nikdy nebylo vysvětleno, proč zprávy tohoto zvláštního zástupce nejsou celá ta léta k dispozici Evropskému parlamentu. Tato situace by se měla změnit. Všichni při práci sledujeme stejný cíl. Nesmíme zapomínat na to, že demokracie není věc, je to způsob myšlení a nelze ji najednou odstranit nebo převést z jedné země do druhé. Plná demokracie se nemůže objevit ze dne na den. Ne se vším, co se děje v Arménii, v Ázerbájdžánu a v Gruzii, jsme spokojení, ať už jde o boj s korupcí nebo o soudnictví nebo o postavení médií v této oblasti. Země samotné tyto aspekty netěší. Je však v našich možnostech poskytnout jim aktivní podporu, jak jejich institucím, tak ve formě odborné a finanční pomoci. V současné době region vítá skutečnou pomoc. Proto vyzývám Komisi a Evropský parlament, aby lépe využívaly know-how dnešních členských států Evropské unie, které byly donedávna ve stejné situaci jako Jižní Kavkaz. Víme, jaké jsou místní podmínky a problémy, a naše zkušenosti z budování právního státu a tržní ekonomiky by jim prakticky pomohly. Zbigniew Krzysztof Kuźmiuk (UEN). – (PL) Paní předsedající, ve svém příspěvku k rozpravě věnované zemím Jižního Kavkazu a regionální politice týkající se černomořské pánve bych rád upozornil na následující otázky. Předně se jedná o rozsáhlou oblast výroby a přenosu energie a o oblast, která je mimořádně důležitá z hlediska diverzifikace a zabezpečení dodávek energetických surovin do Evropské unie. Je však nutno poskytnout podporu projektům zaměřeným na přepravu energetických surovin z této oblasti, a to nejen na jih Evropy, jak tomu bylo dosud, ale také na sever – na Ukrajinu a do Polska – a dále na západ. Za druhé, jen podpora politické stability a demokratizačních procesů v tomto regionu ze strany EU i mírové řešení konfliktů mezi sousedními zeměmi může přinést příležitosti k rychlému hospodářskému rozvoji v těchto zemích a skutečné omezení obrovské nezaměstnanosti a chudoby. Za třetí, silný hospodářský růst v celé této oblasti, který v některých zemích přesahuje 30 % HDP ročně, je založen pouze a výlučně na výrobě a vývozu surové ropy a zemního plynu. V této oblasti je tedy potřeba podpořit alternativní zdroje příjmů, zejména v oblasti rozvoje cestovního ruchu a související infrastruktury. Christopher Beazley (PPE-DE). – Paní předsedající, autor sdělení o černomořské synergii, Janos Herman, si zasluhuje blahopřání za vynikající práci. Zpravodajka Parlamentu, paní Anastaseové, také vypracovala velice významnou zprávu. Paní komisařko, Vy jste na začátku této rozpravy říkala, že souhlasíte s velkou částí zprávy paní Anastaseové. Až budete na závěr této rozpravy reagovat, mohla byste zmínit konkrétně o odstavcích 29 a 36 této zprávy? Odstavec 29 vás vyzývá k podpoře mezikulturního dialogu v černomořské oblasti a odstavec 36 k založení platformy nevládních organizací jako kontaktní fórum občanské společnosti. Můžete Parlament ujistit, že tato dvě doporučení uvedete do praxe? Libor Rouček (PSE). – (CS) Dámy a pánové, paní komisařko, dovolte, abych se ve svém krátkém příspěvku zaměřil pouze na jeden aspekt dnešního tématu, a tím je regionální spolupráce. Podíváme-li se do obou oblastí, na Jižní Kavkaz i do Černomoří, vidíme, že zdejší státy mají obvykle slabě vyvinuté vzájemné dvojstranné a mnohostranné vztahy. Zpravidla chybí silnější politický dialog, úroveň vzájemného obchodu je velmi nízká, téměř všude se nedostává moderní a efektivní dopravní či energetické infrastruktury. Vítám proto výzvy obou zpravodajek posílit mimo dvojstranných vztahů s Evropskou unií právě tento aspekt, tzn. vzájemnou regionální spolupráci. Posílit regionální spolupráci v oblasti lidských a občanských práv, budování demokracie a školství. Posílit regionální spolupráci v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Posílit regionální spolupráci v oblasti obchodu, turistiky a investic. Jinými slovy vytvořit postupně, krok za krokem, pevné předivo mezilidských, kulturních, hospodářských a politických vztahů mezi národy a státy jihokavkazského i černomořského prostoru. A podaří-li se toto, jsem přesvědčen, že i v tomto geografickém

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

prostoru dojde k postupnému řešení a vyřešení přetrvávajících konfliktů a vytvoření zóny stability, demokracie a prosperity. Anna Ibrisagic (PPE-DE). – (SV) Paní předsedající, díky své jasné geostrategické poloze je Černomoří oblastí, která je důležitá pro EU i země v širším okolí, a to nejen z bezpečnostně-politických důvodů, ale také pro její kulturní rozmanitost a kulturní bohatství. Regiony, ve kterých se protíná mnoho cest a ve kterých je celá řada politických a jiných zájmů jsou často ohroženy konflikty různého druhu. Já sama jsem se narodila na Balkáně a vím, co dlouhotrvající a nevyřešené konflikty mohou znamenat, a to nejen pro bezpečnostní situaci celého regionu, ale také pro jeho hospodářský potenciál a pro návrat k normálnímu životu místních obyvatel. Rovněž vím, že role EU je důležitá. EU může a musí mít za cíl společně s obyvateli černomořských zemí rozvinout takový region, který bude stabilní a bezpečný a v němž zvítězí zásady demokracie a právní stát. Důležitým prvkem této činnosti je rovněž zvýšení spolupráce v oblasti energetiky. Investicemi do nové infrastruktury a rozšířením rozptylu dodavatelů přispějeme k hospodářskému a obchodnímu rozvoji tohoto regionu, kterému se následně zvýší naděje na stabilitu a bezpečnost. Posílit vazby mezi EU a černomořskou oblastí tedy není pouze dobré, ale také nezbytné. Proto je samozřejmostí, že černomořská oblast potřebuje novou a zřetelnější regionální politiku. Chci skutečně zdůraznit, že regionální politika by neměla být využívána jako alternativa členství EU u těch zemí, u kterých by členství mohlo připadat v úvahu. Stejně tak nesmí být využíváno jako záminka ke zpožďování procesu integrace tohoto regionu do Evropy. Závěrem bych ráda poděkovala oběma zpravodajkám za vynikající práci a výslovně bych chtěla poděkovat i paní Ferrero-Waldnerové za osobní zájem a projevenou osobní angažovanost ve věcech, které se této oblasti dotýkají. Kristian Vigenin (PSE). – (BG) Paní předsedající, paní komisařko, vážení kolegové, chci vyjádřit potěšení nad tím, že obě zprávy, jak o Černomoří, tak i o Jižním Kavkaze, byly ve Výboru pro zahraniční věci projednány v atmosféře vzájemné shody a byly přijaty prakticky jednohlasně. Je to povzbuzující signál, že si uvědomujeme, jak důležité je vypracovat jasnější, systematičtější, strukturovanější a jednotnou politiku týkající se černomořské oblasti i přilehlých zemí. Úkol to není jednoduchý. Černomořská oblast se skládá ze zemí s rozdílnými tradicemi, kulturami, politickými praxemi, velikostmi území i počty obyvatel. Tyto země jsou také v různých stádiích spolupráce s Evropskou unií – jsou zde členské státy a kandidátské země, země spadající pod Evropskou politiku sousedství, a samozřejmě Rusko, jehož konstruktivní přístup by měl být pro úspěch této iniciativy klíčový. Tato sestava však poskytuje celou řadu příležitostí k tomu, aby kombinace těchto různých politik vyvolala daleko silnější společný efekt. Rád bych řekl tři věci. Za prvé má tato oblast pro Evropskou unii mimořádnou strategickou důležitost, pokud jde o bezpečnost, dodávky energie, dopravu a obchod, životní prostředí a podobně. Právě proto, přestože iniciativu Komise o černomořské synergii velmi oceňujeme, bychom rádi viděli ambicióznější projekt založený na úspěších dosažených v rámci severního rozměru či spolupráce mezi EU a Středomořím. V době, kdy je prosazována myšlenka evropsko-středomořské unie, není nic přirozenějšího než nalezení ambicióznějšího rámce pro černomořskou oblast. Za druhé je v celém regionu nedostatečně rozvinuta infrastruktura dopravy a přepravy energií. Proto si myslím, že je žádoucí podpořit všechny nadnárodní projekty, které se v tomto ohledu plánují, protože se vzájemně doplňují, nejedná se o alternativní projekty. Znamenalo by to, že by byla větší bezpečnost, usnadnily by se hospodářské výměny a země v této oblasti by byly propojeny s Evropskou unií. Tímto se diverzifikují nejen zdroje, ale také cesty, kterým se ropa a zemní plyn dostanou do Evropské unie. Za třetí se většina zemí v oblasti potýká s vážnými sociálními problémy a my bychom rádi zajistili, aby se sociální otázky neodsouvaly do pozadí. Dlouhodobé perspektivy pro země kolem Černého moře a na Jižním Kavkaze souvisejí s rozvojem lidského potenciálu, investicemi do vzdělávání, zajištěním adekvátní zdravotní péče a péče o děti. Děkuji vám. Tunne Kelam (PPE-DE). – Paní předsedající, rád bych paní komisařku informoval o tom, že spolu s několika kolegy jsme přesvědčeni, že EU musí prokázat zvýšenou angažovanost na Jižním Kavkaze. Státy tohoto regionu jsou koneckonců již členy Rady Evropy a jako takové jsou součástí Evropy.

123

124

CS

Debates of the European Parliament

Rozšířené politiky sousedství budou cenným nástrojem pro konkrétní uplatnění tohoto nasazení. Naší výzvou a šancí je hrát roli spolehlivé stabilizační síly, ale také nezávislého mediátora a podpůrce demokratického procesu. Proto musíme odložit váhavost a nejednoznačný přístup. Je nejvyšší čas jasněji profilovat politiky EU v této oblasti. Zástupce EU Peter Semneby odvádí vynikající práci a já jsem, paní komisařko, rád, že jste hovořila o zvýšení a rozšíření našeho zastoupení v regionu. Dlouhodobé a aktivní nasazení EU určitě přispěje k nalezení řešení zamrzlých konfliktů, které se Výbor pro zahraniční věci rozhodl realističtěji nazvat „nevyřešené postsovětské konflikty“. Proto je významnou skutečností, že zpráva odmítá pokusy zahraničních sil vytvořit v regionu výlučné zájmové zóny a vyzývá Rusko, aby se nestavělo proti zapojení EU do řešení konfliktů a mírových operací. Stejně důležitá však bude role EU při rozvoji kultury demokratického dialogu v daném regionu. Evropský parlament v tomto bude hrát významnou roli. Poslanci mohou zprostředkovat a podpořit normální politický dialog mezi vzájemně si oponujícími stranami. Konečně je důležité, že zpráva vybízí Komisi, aby se ubírala směrem k možným dohodám o volném obchodu s Arménií a Gruzií a aby začala připravovat partnerskou dohodu o mobilitě mezi EU a Gruzií. Jižní Kavkaz je nám tedy čím dál blíže a je pro nás čím dál důležitější. Tento region si zasluhuje naše rozhodné nasazení. Justas Vincas Paleckis (PSE). – Paní předsedající, EU je schopná a ochotná pomoci při posílení stability a demokracie a zlepšení životní úrovně v Černomoří a v oblasti Jižního Kavkazu. Zapojení velkých států, jako je Turecko, Ukrajina a Rusko, je důležité, i když vztahy každého tohoto státu s EU jsou různé povahy. Polsko vnáší do tohoto regionu svůj potenciál a své zkušenosti, ačkoli s ním není přímo propojena, a to díky společné historii s baltskými státy. Avšak právě v okamžiku, kdy je naléhavá potřeba zesíleného dialogu a spolupráce s našimi sousedy, zatáhla EU některými aspekty rozšířeného schengenského prostoru další oponu. Pro mnoho obyvatel východní Evropy znamenalo datum 1. ledna 2008 čtyřnásobné zvýšení cen víz pro cesty do sousedních zemí, a tak Evropu rozděluje finanční opona. Nesouhlasím s výroky úředníků Komise, že by s našimi jižními a východními sousedy mělo být z tohoto hlediska zacházeno stejně. Naši východní sousedé žijí na stejném kontinentě a ještě před nedávnem někteří z nás žili ve stejné zemi jako oni bez jakýchkoli hranic. Doufám, že kolegové podpoří pozměňovací návrh 10 ke zprávě o černomořské strategii předložený skupinou PSE. Naléhavě vyzýváme Radu a Komisi, aby snížila běžným občanům zemí účastnících se politiky sousedství EU nebo zemí strategického partnerství s EU poplatky za víza. Maria Petre (PPE-DE). – (RO) Předně bych ráda poblahopřála zpravodajce paní Anastaseové i svým kolegům z různých výborů, kteří vypracovali svá stanoviska, k právě projednávané zprávě, která je stejně důležitá, jako jsou problémy spojené se zavedením regionální politiky pro černomořskou oblast. Také bych ráda poděkovala kolegům z Výboru pro regionální rozvoj za jejich podporu pozměňovacím návrhům předložených výborem, ve kterém jsem členkou. Hovořím o začlenění mého požadavku na posílení evropské asistenční mise na hranici s Moldavskem a Ukrajinou a zdůraznění potřeby zlepšeného řízení nelegální migrace a přistěhovalectví v této oblasti do konečného znění zprávy o černomořské oblasti. Domnívám se, že je nutné, aby Komise oblast podpořila ve formě kroků na úrovni zemí i regionů, aby se tato oblast stala skutečně demokratickou a stabilní. Aktivnější zapojení Evropy by znamenalo skutečnou příležitost pro tuto oblast, která má obrovský, nedostatečně využívaný potenciál, což je způsobeno zamrzlými konflikty a napjatými vztahy mezi některými zeměmi této oblasti. Z institucionálního hlediska podporuji myšlenku, že by se vůdčí úlohy zhostily místní členské státy (Rumunsko, Bulharsko, Řecko), a myslím si, že Unie a země dané oblasti by měly posílit a zkoordinovat činnosti a mechanismy regionální spolupráce. Je to jediný způsob, jak zdvojnásobení finančních prostředků dostupných přes Evropský nástroj sousedství a zásady strukturálních fondů, jako je partnerství, udržitelnost, účinnost, zákaz diskriminace a decentralizace, přinesou příznivé výsledky, které všichni očekáváme.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Zdzisław Kazimierz Chmielewski (PPE-DE). – (PL) Paní předsedající, zpravodajky neskrývají spokojenost nad tím, že představily Evropskému parlamentu iniciativu na posílení černomořské synergie, což je návrh, který předložilo německé předsednictví a dotvořila Evropská komise. Tato myšlenka rovněž získala podporu od zemí jižní a východní části Baltského moře, které se nedávno začlenily do Evropské unie. Jejich postoj je rovněž důkazem přesvědčení, že zde je potřeba úzce provázat černomořskou synergii s tím, co je známo jako východní rozměr EU. Takto nabírá místní spolupráce na daleko obecnějším významu a na realizačním potenciálu v souladu se základním poselstvím Společenství. Jinými slovy by se černomořská synergie měla projevit jednoduše v identifikaci a souhrnu mnohostranných závazků, a to tak, že je ztotožníme s nejlepšími zájmy černomořské oblasti na straně jedné a celé východní části integrované Evropy na straně druhé. Důležitým faktorem, který zvláštní roli Černého moře zesiluje, je specifické geografické, historické a politicko-ekonomické postavení této vodní plochy. Po tisíce let se zde křížily evropské i asijské vlivy. Zapojení Evropské unie v černomořské pánvi tedy musí být oproštěno od zbytečné institucionalizace a politických vlivů i omezení přinášejících riziko oslabení podmínek pro racionální spolupráci, ne-li dokonce riziko destabilizace regionu, a to jak v oblasti bezpečnosti, tak v oblasti fungování komunikačních sítí, ochrany životního prostředí a podobně. Rovněž by měly být vytvořeny nové výhodné podmínky pro silnější zapojení Černomoří do procesu diverzifikace tras energetických dodávek, možná i s novými zdroji, zejména z těch zdrojů, které jsou známé jako „Kaspický směr“. Ví se, že se o to zajímá mnoho členských států. Marian-Jean Marinescu (PPE-DE). – (RO) Základem Evropské politiky sousedství je spolupráce založená na souboru společných hodnot a zájmů, které Evropská unie sdílí se zeměmi zapojenými do této politiky. Je nutné posílit stabilní oblast sousedství, protože to bude mít pozitivní vliv na vnitřní bezpečnost Unie a bude to předpokladem pro hospodářskou prosperitu a rozvoj dotčených zemí. Země Jižního Kavkazu mají určité charakteristiky, které jsou nezbytné pro úspěch evropských projektů v klíčových oblastech, jako je energetika a doprava. Geopolitický význam těchto zemí souvisí s jejich strategickou polohou, pokud jde o zdroje energie ve Střední Asii. Jedná se o významnou tranzitní oblast, protože to je jeden z mála koridorů, které by mohly Unii umožnit diverzifikaci přístupu k energetickým zdrojům z Kaspického moře. Možné alternativní přepravní trasy plynovodů z kaspické oblasti a produktovodů přes Černé moře do velké míry závisí na stabilitě na Jižním Kavkaze. Evropská unie není jediný subjekt, který má na oblasti strategický zájem. Silné iniciativy i dlouhodobé strategie v oblasti rozvinuli i dva další důležití aktéři mezinárodní scény. Spojené státy mají akční plán o zabezpečení dodávek energie, jehož součástí je zahájení a vybudování alternativních tras pro přepravu ropy a plynu. Rusko financuje své vlastní projekty a upevňuje svou pozici na středoasijském trhu. V současném kontextu vzhledem k očividné důležitosti energetické otázky a závislosti na Rusku by nízká angažovanost Evropské unie v dané oblasti mohla vést k negativním dopadům na všechny členské státy. Evropská unie musí co nejdříve vypracovat jednotnou politiku zabezpečení dodávek energie s tím, že se členské státy vzdají individuálních zájmů a rozhodně s tím, že budou zohledněny zájmy zemí Jižního Kavkazu. Rumiana Jeleva (PPE-DE). – (BG) Paní předsedající, paní komisařko, blahopřeji Evropské komisi, že svým sdělením zahájila tuto rozpravu o zesílené spolupráci s černomořskou oblastí doplněním stávajících bilaterálních politik o nový regionální přístup. Chci poděkovat zpravodajce paní Anastaseové za velmi vyváženou a inovativní zprávu. Plně sdílím názor, že s přistoupením Bulharska a Rumunska k Evropské unii nabylo Černomoří nového strategického významu, a to nejen pro země daného regionu, ale také pro všechny členské státy a pro provádění politik a zásad Evropské unie. Apeluji na Komisi a žádám ji, aby v případech zavádění rozsáhlých infrastruktur, energetických projektů a projektů v oblasti životního prostředí, které mají dopad na živobytí, zdraví a kvalitu života občanů vesnic a měst, kde mají být tyto projekty realizovány, žádala od členských států, aby povinně místním obcím poskytovaly informace o těchto projektech v souladu s nejvyššími světovými standardy, které u projektů tohoto typu platí. Sdílím hluboké znepokojení zpravodajky nad situací černomořské oblasti z hlediska životního prostředí, zejména Černého moře, které je obětí nekontrolovaného znečišťování, jež zhoršuje množství ekologických katastrof, a proto trvám na tom, že by měla proběhnout nezávislá hodnocení dopadu budování nové

125

126

CS

Debates of the European Parliament

infrastruktury pro přepravu ropy a plynu na životní prostředí a na společenský život občanů, a na tom, že by vlády jednotlivých států měly vypracovat zprávy o možných škodách, které by mohly být těmito projekty způsobeny, a předložit je k veřejným referendům a diskusím. Jde mi zejména o projekt výstavby ropovodu Burgas – Alexandroupolos v Bulharsku. Plně souhlasím se zásadami zajištění udržitelného rozvoje a odstraňování následků ekologických katastrof, jak je uvedeno ve zprávě, a rovněž v kontextu dvou nedávných tragických nehod, k nimž došlo vloni v listopadu v oblasti Kerče, zdůrazňuji, že je nutno zřídit mechanismus, který zohlední zájmy místních obcí v pobřežních okresech v místech, kde je ohrožena čistota vody Černého moře, živobytí a kvalita život občanů v těchto městech a vesnicích. Děkuji vám za pozornost. Alessandro Battilocchio (PSE). – (IT) Paní předsedající, dámy a pánové, rád bych poděkoval zpravodajkám za komplexní a dobře strukturované zprávy a chtěl bych se stručně zmínit o jednom aspektu. V Gruzii proběhly volby, které byly OBSE potvrzeny jako regulérní, ale byly napadeny Ruskem, a v těchto volbách byl znovu zvolen odstupující prezident Sakašvili. V situaci, kdy panovaly nesčetné problémy, se pokusil vnést do země demokracii, odstranit starou postsovětskou diplomacii a otevřít zemi Západu, NATO a EU. Právě toto otevření vyvolalo nelibost Putinova Ruska, které mimo jiné vždy podporovalo hnutí za nezávislost Jižní Osetie a Abcházie. Kromě geopolitické situace jsou však objektivně dalším důvodem třenic s Ruskem ropovody a plynovody na území Gruzie, které mají vést ropu a plyn z Ázerbájdžánu směrem na západ. Domnívám se, že v oblasti Kavkazu, která, na což bychom neměli zapomínat, je sužována záludnou válkou mezi Arménií a Ázerbájdžánem, otázkou Čečny, konfliktem mezi Tureckem a Arménií a mnoha dalšími problémy, je existence demokratické země, která je naším spojencem a především nabízí vedle Moskvy alternativní zdroj energie, strategického významu. Proto bychom měli přijmout konkrétní kroky k posílení této synergie. Silvia-Adriana Ţicău (PSE). – (RO) Členské státy a Komise by měly zesílit realizaci prioritních projektů v oblasti transevropské dopravy na osách 7, 18, 22 a 21 a jejich postupnou integraci se sítí TRACECA a s 5 osami vymezenými ve sdělení Komise 32/2007 o rozšíření hlavních transevropských dopravních tras do sousedních zemí. Evropský černomořský rozměr by se měl podobat severskému rozměru a měl by být založen na rovnoprávném partnerství a adekvátní infrastruktuře pro prioritní projekty v oblasti jaderné energetiky, výzkumu a bezpečnosti, dopravy, cestovního ruchu a boje s klimatickými změnami. Dámy a pánové, domnívám se, že k hospodářskému rozvoji černomořských zemí jsou potřeba rychlostní dálnice a železnice propojující střední a západní části Evropské unie s jejím černomořským pobřežím. Evropská unie by měla podporovat jednotnou mořskou politiku v regionu Černého moře. Tím se zajistí integrovaný přístup k ochraně životního prostředí a rozvoji pobřežních oblastí, mořského výzkumu a cestovního ruchu. Christopher Beazley (PPE-DE). – Paní předsedající, položil jsem paní komisařce dvě otázky, a až bude reagovat na realizaci odstavce 29 o podpoře mezikulturního dialogu a na odstavec 36 o vytvoření platformy nevládních organizací pro výměny v rámci občanské společnosti, možná by tak mohla učinit s ohledem na skutečnost, že na Balkáně již máme precedens ve formě organizace CLIO. Je nezávislá na vládě a sdružuje vyučující historie ze všech balkánských zemí, kteří se scházejí při diskusích o společném historickém a kulturním kontextu minulosti, aby vypracovali knihy a dokumenty o dějinách jejich regionu očištěné od národních konfliktů. Možná by v tom mohla být inspirace i pro Černomoří, aby se setkali historici a vědci ze všech zemí kolem Černého moře nezávisle na vládních tlacích a podpořili společné chápání dějin černomořské oblasti zbavené národních konfliktů. Benita Ferrero-Waldner, členka Komise. − Paní předsedající, musím říci, že to byla jedna z nejlepších rozprav, které jsem kdy zažila, a přitom se konala v tak pozdních hodinách. Hovořilo se o Evropské politice sousedství, která již v oblasti funguje. Mnozí z vás říkali, že Evropská unie toho musí mnoho udělat, avšak Evropská unie již toho hodně udělala, jak uvedli jiní. Ráda bych poděkovala oběma zpravodajkám, paní Anastaseové a paní Polferové, protože si myslím, že jste vyvolaly velmi zajímavou rozpravu.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Ale co je novým prvkem této černomořské synergie? Je to prvek regionální, a jak správně někteří poslanci, kteří již zde bohužel nejsou, myšlenka regionálního rozměru přišla za německého předsednictví, kterému bych ráda vzdala poctu. Nyní se jedná o regionální rozměr bilaterální části politiky sousedství směrem na východ. Znamená to, že abychom dosáhli synergie, pokoušíme se přivést dohromady nejen země politiky sousedství, ale také dva další velmi důležité aktéry: Turecko a Rusko. Proto se nejedná o strategii, nýbrž o synergii, protože samozřejmě existují různé strategie. Když se nad tím zamyslíte, máme sousedskou politiku, máme zvláštní strategii s Ruskem a samozřejmě tu je kandidátská země Turecko. Ale přesto si myslíme, že politika spolupráce je velmi důležitá. V rámci trojky se velmi brzy, myslím, že za dva týdny, do této oblasti s ostatními kolegy vydám a určitě budu pamatovat na mnoho věcí, které zde zazněly. Nyní přejdu k několika bodům, protože by toho bylo možné říci tolik, že bych mohla mluvit ještě půl hodiny, ale to já nechci, protože si myslím, že zde proběhla velmi zajímavá rozprava a v budoucnosti toho bude ještě potřeba říci mnoho. Jednou z důležitých věcí je obchod. Hovořili jste o energetice, dopravě, klimatických změnách, stejně jako já. Jsou i další aspekty, ale obchod patří k velmi důležitým a již probíhá studie proveditelnosti v této oblasti. Existuje iniciativa Komise. Co je jejím cílem? Jejím cílem je vyhodnotit vyhlídky na budoucí otevření obchodu, například v případě Gruzie, v případě Arménie, ale samozřejmě musíme počkat na to, jak se situace vyvine. To je jedna věc. Za druhé, mým osobním záměrem, když jsem v jednom ze svých posledních sdělení představila politiku sousedství – ne v tom posledním, ale v předposledním –, bylo říci, že potřebujeme hospodářskou zónu se sousedními zeměmi, hospodářský prostor, a právě o tom se zde zmiňovali někteří poslanci. Myšlenkou tedy je dosáhnout v budoucnosti jakéhosi volného obchodu. Ale samozřejmě se k němu musíme dopracovat teprve postupně. V budoucnosti bude také oblast spravedlnosti a svobody, ale opět je to samozřejmě postupná záležitost. Mnoho z vás hovořilo o vízové politice. Mohu vám říct, že my jako Komise jsme tomu celkem otevřeni. Ale velmi dobře víte, že je to v pravomoci členských států, takže když hovoříte o vízových poplatcích, uvědomte si, že členské státy mají v zásadě možnost udělit vízovou svobodu, a rovněž mají členské státy možnost rozhodnout, že by chtěly přistoupit k usnadnění víz. Ale rozhodně to není v pravomoci Komise. O tom jsem se jen chtěla zmínit, protože na Komisi se vždy obracejí výtky v oblastech, kde se Komise snažila, ale nemohla nic prosadit, protože realita to nedovolila. Nyní několik slov o energetice. Samozřejmě se jedná o velmi důležitý region v oblasti energetiky a v případě dálkových produktovodů jsou nutná koordinovaná rozhodnutí mnoha aktérů, a to státních i soukromých subjektů. Víte, že Komise využívá regionální spolupráci na Jižním Kavkaze a v Černomoří k usnadnění rozhodování a k diverzifikaci zdrojů a dodávkových tras. Sem spadají například kontakty, pokud jde o plynovod Nabucco přes Kaspické moře. Víte, že nyní máme koordinátora, ale znovu opakuji, že to není jen na Komisi. Je to záležitost Komise a členských států. A opět se některé členské státy již začaly orientovat různými směry, které ne vždy zapadají do našeho jednotného přístupu. Myslím si, že dalším velmi důležitým aspektem je rozvoj přístavů. Je to jednou z našich priorit v rámci našeho programu Mořské dálnice. Takže toto se také odrazí v další fázi projektu TRACECA. Nyní mi dovolte, abych odpověděla panu Beazleymu. Ano, skutečně hraje v tomto ohledu roli také mezikulturní dialog. Ale například včera jsem byla v Madridu, kde byla ustavena Aliance civilizací, což je nyní projekt globálního rozsahu v rámci OSN. Samozřejmě, jedním z místních a regionálních aspektů bude i tento aspekt, ale myslím si, že bychom ho měli zasadit do tohoto globálního rámce. Dále jste hovořil o výměnách mezi nevládními organizacemi. K tomu vám mohu říci, že program přeshraniční spolupráce v Černomoří již nyní kontakty nevládních organizací podporuje. Komise na tento rok plánuje několik akcí pro nevládní organizace v oblasti hospodářské spolupráce a svobody tisku a v této otázce úzce spolupracujeme s Černomořským fórem, což je iniciativa Rumunska. A konečně si myslím, že to, co pan Beazley říkal, co se týče učebnic dějepisu, také rozhodně patří k zajímavým prvkům. A mimochodem jsou na ty všechny projekty, o kterých se hovoří, potřeba fondy prostředků. Proto jsme v rámci politiky sousedství vytvořili Investiční fond sousedství, který se v zásadě zaměřuje na jih a na východ. Ale v regionální spolupráci je rovněž možnost přicházet s projekty.

127

128

CS

Debates of the European Parliament

Myslím si, že to jsou ty základní věci, které jsem v této fázi chtěla říct, ale jsem si jistá, že se k tomuto tématu můžeme znovu vrátit, možná po uskutečnění jednání. A také víte, že se snažíme, alespoň jakožto Komise, napomáhat v otázkách možností řešení zamrzlých konfliktů. Je to samozřejmě daleko obtížnější oblast, protože každý stát je velmi odlišný, ale alespoň se prostřednictvím projektů snažíme pomáhat a vytvořit správné prostředí k usnadnění dohody. Doufáme, že společně s členskými státy a Radou dospějeme k dobrému řešení. Lydie Polfer, zpravodajka. − (FR) Paní předsedající, jen velmi stručně, chtěla bych poděkovat všem kolegům, kteří vystoupili v rozpravě, a stejně tak i mým spolupracovníkům, a s velkým potěšením jsem konstatovala široký soulad názorů, pokud jde o to, abychom prohloubili vztahy se zeměmi Jižního Kavkazu, podělili se s nimi o své zkušenosti a podpořili je na cestě k reformám, a to politickým i hospodářským. Zejména bych chtěla poděkovat paní komisařce za to, že si dnes večer udělala čas, ale také za její dostupnost, kterou prokazuje a kterou nám dala najevo, co se týče poskytnutí informací a dalších kroků v této otázce. Můžu ji již dnes ujistit, že může počítat s naším zájmem, s naší pozorností a s naším přátelstvím. Roberta Alma Anastase, zpravodajka. − (RO) Také já bych chtěla všem řečníkům poděkovat za důležité příspěvky týkající se hlavních aspektů černomořské spolupráce. Plně souhlasím s tím, že by se pro černomořskou oblast měla vypracovat zvláštní politika a možná dokonce i strategie, a ještě jednou bych chtěla zdůraznit význam tohoto tématu. Těší mě, že se bude konat ministerská konference o politice v oblasti Černého moře a doufám, že mezi výsledky této konference budou také konkrétní, zásadní opatření týkající se všech oblastí spolupráce mezi černomořskými zeměmi a mezi těmito zeměmi a Evropskou unií. Nyní už se nebudu dotýkat žádných dalších záležitostí, rozprava byla samozřejmě velice zajímavá, ale chci jen zopakovat jednu základní myšlenku, totiž že tato synergie a politika spolupráce v černomořské oblasti by se neměla vylučovat novými vyhlídkami na přistoupení k EU. Je velmi důležitý dialog s institucionalizovanou občanskou společností, protože budování institucí může být úspěšné pouze tehdy, pokud jsou všichni zúčastnění ochotni dosáhnout skutečných změn. Předsedající. – Rozprava je ukončena. Hlasování proběhne zítra, v úterý, ve 12:00. Písemná prohlášení (článek 142) András Gyürk (PPE-DE), písemně. – (HU) Zpráva věnovaná černomořské synergii správně zvýrazňuje ty oblasti, v nichž by zesílený dialog mohl být vzájemně přínosný pro EU i státy daného regionu. Mezi těmito oblastmi bude hrát nevyhnutelnou roli energetická politika. Prohloubení spolupráce mezi Unií a zeměmi Černomoří by mohlo vést k cennému pokroku v oblasti zabezpečení dodávek do Společenství. Výstavba plynovodů, které mají významně zmírnit energetickou závislost Evropy, je nemyslitelná bez aktivní spolupráce zemí tohoto regionu. Je naprosto nezbytné vybudovat transparentní, nediskriminující rámcový program dopravy, a to nejen pro členské státy Unie, ale také pro blaho mnoha států regionu. Nelze dosti zdůraznit důležitost plynovodu Nabucco, protože by pro Evropu znamenal alternativu, a to jak s ohledem na zdroje a partnery, tak i s ohledem na transportní trasy. V této souvislosti je obzvláště zásadní, že dotčené země odolávají lákavým snahám rozdělit si krátkodobé přínosy. Plynovod Nabucco by se mohl stát symbolem nejen utvářející se společné energetické politiky, ale také černomořské spolupráce. Při diskusi na toto téma by stálo za to, kdybychom upozornili na zvýšenou aktivitu Ruska v této oblasti. Evropská unie musí dát jasně najevo, že monopolistické snahy zaměřené na energetické zdroje, které zde lze vypozorovat, považuje za nepřijatelné. Jak uvádí e svém stanovisku ke zprávě Výbor pro průmysl, přístup ke zdrojům je legitimním zájmem Společenství. Při přípravě politiky Unie v tomto směru musí mít navrch zásady volné hospodářské soutěže. Katrin Saks (PSE), písemně. – (ET) Zpráva se oblastí zabývá na regionálním základě, a přestože má tento přístup svoje výhody, neumožňuje dostatečné zdůraznění rozdílů mezi zeměmi Jižního Kavkazu. Naléhavě žádám, aby byly rozdíly mezi zeměmi lépe zvýrazněny, jinak bychom jim dělali to, co bychom nechtěli, aby oni udělali nám.

16-01-2008

16-01-2008

CS

Debates of the European Parliament

Kromě toho může znění zprávy vyvolávat dojem, že Gruzie je nejproblematičtější zemí regionu – sledovala jsem to také v rozpravách v různých parlamentních výborech a ve skupinách, kde to velvyslanci sami říkali. Vzhledem k posledním událostem to však není pravdivá skutečnost a my všichni velmi dobře víme, že to tak není. Bohužel se násilným demonstracím v Tbilisi dostalo ve světě daleko více pozornosti než každodennímu porušování lidských práv například v Ázerbájdžánu, na něž se často neupozorňuje, protože má tato země rozsáhlé energetické zdroje. Vezmeme-li v úvahu hospodářskou nebo lidskoprávní situaci, pokrok demokratických institucí a svobodu médií, vidíme, že Gruzie si počíná jako země, která si velmi jasně zvolila cestu demokracie a pokračuje kupředu úspěšněji než ostatní. A také to si z naší strany zasluhuje větší podporu. Toomas Savi (ALDE), písemně. – Jakožto poslanec Evropského parlamentu z Estonska vás s potěšením informuji o tom, že jedna pětina poslanců estonského parlamentu se účastnila pozorovacích misí při volbách v Gruzii. Podle mezinárodní volební pozorovací mise byly volby z 5. ledna „v zásadě v souladu s většinou mezinárodních standardů demokratických voleb, ale objevily se i značné problémy, které je neodkladně potřeba řešit.“ I když byly zjištěny a zdůrazněny některé závady, je naprosto nezodpovědné otevírat v Gruzii cestu dalšímu napětí. Zejména ohrozíme-li legitimitu voleb v očích gruzijského lidu vyvoláním pochybností o tom, že volby v zásadě neproběhly svobodně a spravedlivě. Jsem přesvědčen, že politici v sousedních zemích a rovněž v EU, kteří se rozhodli dále vystupovat skepticky a také mimořádně hlasitě, nejednají v nejlepším zájmu dalšího udržitelného rozvoje a konsolidace demokracie v Gruzii, jejichž důležitost je v této zprávě jasně zdůrazněna.

16. Pořad jednání příštího zasedání: viz zápis 17. Ukončení zasedání (Zasedání bylo ukončeno ve 23:50.)

129