Politika zaměstnanosti, ohrožené skupiny nezaměstnaných (druhá část) Zpracovali: Mgr. Jana Čuhlová, vedoucí referátu zprostředkování a poradenství Bc. Jaroslav Mikšaník, referát trhu práce ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBOČKA V OLOMOUCI Olomouc, 12. 10. 2011
Obsah přednášky 1) Právo na zaměstnání 2) Politika zaměstnanosti (dále PZ) •definice a obsah PZ •velká a malá PZ •aktivní a pasivní PZ 3) Národní plán zaměstnanosti, jednotlivé pilíře 4) Nástroje aktivní PZ (vč. § 78) 5) Evropský sociální fond na podporu zaměstnanosti 6) Institucionální zajištění PZ 7) Skupiny ohrožené nezaměstnaností 8) Osoby se zdravotním postižením a jejich zaměstnávání •definice OZP, počty a struktura, nezaměstnanost •povinný podíl OZP, sleva na dani, minimální mzda 9) Integrovaný portál MPSV – zdroj informací i pomocník při hledání zaměstnání Přednášející: Mgr. Jana Čuhlová, Bc. Jaroslav Mikšaník
PZ s důrazem na tzv. aktivní politiku zaměstnanosti (obsah přednášky – bod 4)
Definice politiky zaměstnanosti (PZ) PZ = činnost směřující k dosažení rovnováhy mezi nabídkou (N) a poptávkou (P) po pracovních silách, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občana na zaměstnání. Příklady opatření PZ (viz pozn. 1) Ekonomická politika (ekonomická stimulace má dopad na trh práce) 1) investiční pobídky -
hmotná podpora školení (§ 111 zákona 435/2006 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZoZ),
-
hmotná podpora vytváření nových pracovních míst (§ 111 ZoZ),
-
daňové úlevy,
K diskusi: „Kdyby investice rostly potřebným tempem, řada z nich by mohla P spíše snižovat, nebo by potřebovala jinou pracovní sílu než je ta, která je na trhu práce (TP) volná.“ Souhlasíte s tvrzením, případně můžete uvést nějaké příklady? Další politiky s dopadem na trh práce -
daňová, vzdělávací, sociální, důchodová, programy veřejných investic do infrakstruktury usnadňující podnikání).
Vytváření míst s podporou veřejných zdrojů -
kompenzace určité ekonomické situace nebo pomoc znevýhodněné skupině (§ 112 a § 113 ZoZ – veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa(SÚPM)).
K diskusi: Projekt Vzdělávejte se! jako mimo řádné opatření v období ekonomické krize – viz pozn. 2 Regulace trhu práce -
regulace vstupu na TP a odchod z něj (přesun celých kategorií mezi ekonomicky aktivním X ekonomicky neaktivním obyvatelstvem – studenti, vojáci základní služby, cizinci apod.),
-
regulace chování na trhu práce (pracovní právo – např. zkrácené pracovní úvazky, sdílení pracovních míst, dovolené, svátky, přesčasy; regulace ve prospěch osob se zdravotním postižením, regulace možností starobních důchodců, nezaměstnaných – nekolidující zaměstnání - § 25 odst. 3 ZoZ, povinnost přijmout vhodné zaměstnání - § 20 ZoZ; osob na rodičovské dovolené apod. na trhu práce),
-
změna struktury N vzděláváním (školský systém, systém ovlivňování volby povolání,systém dalšího vzdělávání, firemního vzdělávání),
-
zprostředkování informací a poradenství (poradenství pro nezaměstnané, kariérové poradenství, poradenství před ztrátou zaměstnání),
K diskusi: „Je poradenství pro nezaměstnané důležité? Kdy? Proč?“ viz pozn. 3. -
podpora v nezaměstnanosti,
K diskusi: „Je podpora v nezaměstnanosti sociální dávkou?“ viz pozn. 4 - podpora znevýhodněných osob při vstupu na TP (SÚPM – vyhrazená a zřízená, VPP, příspěvek na zapracování, rekvalifikace… – tyto nástroje se často nazývají souhrnně aktivní politika zaměstnanosti (APZ) v užším pojetí a je to vůbec nejčastější použití pojmu APZ.
APZ v užším slova smyslu podle zákona o zaměstnanosti
-
poradenství (§ 105),
-
podpora zaměstnávání OZP (pracovní rehabilitace - § 69 – 74 – včetně přípravy k práci; § 75 – 77 chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna),
-
cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120),
-
rekvalifikace uchazečů o zaměstnání, zájemců o zaměstnání a zaměstnanců (§ 108 - 110),
-
investiční pobídky (§ 111),
-
veřejně prospěšné práce (§ 112) X veřejná služba X obecně prospěšné práce,
-
společensky účelná pracovní místa (§ 113),
-
příspěvek na zapracování (§ 116),
-
příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117).
Praktické použití nástrojů APZ v užším slova smyslu
Nástroje APZ se používají podle situace na TP, tzn. -
Když ekonomika roste, jsou nástroje APZ v užším slova smyslu dostačující. APZ řeší hlavně problémy osob znevýhodněných na trhu práce, část zdrojů APZ se může zaměřit na zaměstnané (změna kvalifikace podle potřeb zaměstnavatele). Nástroje APZ skutečně mohou pomoci osobám znevýhodněným na trh práce a dlouhodobě nezaměstnaným v návratu do práce (obvykle je třeba použít kombinaci nástrojů).
-
Pokles ekonomiky obvykle doprovází (s mírným zpožděním) tlak na omezení státních výdajů včetně APZ. Zaměstnavatelé tvoří málo míst a protože na TP je volná pracovní síla, nemají zájem zaměstnávat osoby na TP znevýhodněné. Nástroje APZ v užším slova smyslu se používají pro nezaměstnané plošněji, cílem je hlavně tvořit nová místa. V tomto období se častěji objevují tlaky na kontrolu nezaměstnaných, zda nezneužívají sociální systém (např. spolupráce se samosprávami, nově např. pilotně ověřovaný systém DONEZ).
Měření účinnosti nástrojů APZ v užším slova smyslu
Obtíže měření -
už samo použití nástroje APZ má na uchazeče o zaměstnání aktivační efekt; ten je pak těžké odlišit od čistého efektu nástroje.
-
nejobjektivnější metoda: porovnání s kontrolní skupinou; metodologická obtíž je v tom, že skupiny se konstruují ex post,
-
rekvalifikace byly úspěšné, pokud do 2 let vedly ke zlepšení postavení na TP (cca 20 %)
Negativní efekty APZ v užším slova smyslu -
mrtvá váha (část míst podpořených z veřejných zdrojů by firmy vytvořily i bez podpory státu),
-
efekt vytlačení (podpora jedné skupiny na TP může vést k horšímu postavení jiné skupiny)
-
efekt posunutí (i v rámci jedné skupiny může podpora vést k tomu, že zaměstnavatelé přijímají do zaměstnání jen ty příslušníky dané skupiny, které jsou na TP méně znevýhodněni).
Institucionální zajištění politiky zaměstnanosti (obsah přednášky – bod 6)
Některá opatření politiky zaměstnanosti jsou zabezpečována na makroúrovni jako součást politik, např. -
opatření ekonomické politiky,
-
opatření sociální politiky,
-
opatření vzdělávací politiky apod.
Některá opatření politiky zaměstnanosti jsou zabezpečována na regionální úrovni (např. Olomoucký kraj: podpora školení zaměstnanců a podpora umísťování absolventů vysokých škol, vzdělávací projekty hospodářských komor apod.) Většina opatření APZ v užším slova smyslu realizuje úřad práce (ÚP ČR), s těmito výjimkami -
investiční pobídky (zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), ÚP ČR se podílí pouze na kontrole realizace na místě),
-
cílené programy k řešení nezaměstnanosti (jsou celostátní nebo krajské, celostátní může tvořit MPSV a ÚP ČR je může realizovat podle instrukcí MPSV).
Struktura ÚP ČR MPSV metodicky řídí ÚP ČR ÚP ČR je řízeno generálním ředitelstvím. Tomu je podřízeno 14 krajských poboček. Krajské pobočky zřizují kontaktní pracoviště (cca 250 v ČR). Příklad: ÚP ČR – krajská pobočka v Olomouci, zřídila následující kontaktní pracoviště (KoP) -
KoP Jeseník, KoP Javorník, KoP Zlaté Hory
-
KoP Olomouc, KoP Litovel, KoP Šternberk, KoP Uničov
-
KoP Prostějov, KoP Konice
-
KoP Přerov, KoP Hranice, KoP Lipník nad Bečvou, KoP Kojetín
-
KoP Šumperk,.KoP Hanušovice, KoP Mohelnice, KoP Zábřeh
Krajské pobočky zřizují následující oddělení -
vnitřní správy,
- kontrolně právní,
-
zaměstnanosti,
- nepojistných sociálních dávek.
Aktivní politika zaměstnanosti je realizována na úrovni krajské pobočky oddělením zaměstnanosti., konkrétně referátem zprostředkování a poradenství a referátem trhu práce. Tyto referáty mají svá dislokovaná pracoviště v sídlech KoP v okresních městech. Příklad: rekvalifikace: výběr dodavatelů se zajišťuje v Olomouci (KrP), zařazování do rekvalifikací a sepisování objednávek a smluv na dodávky konkrétních kurzů se realizuje také v Jeseníku, Prostějově, Přerově a Šumperku. Příklad: poradenství pro začínající podnikatele z řad uchazečů o zaměstnání včetně možnosti zřídit SÚPM zahájením samostatné výdělečné činnosti se poskytuje v Jeseníku, Olomouci, Prostějově, Přerově a Šumperku. Výjimečné žádosti z oblasti APZ (vysoké příspěvky pro jednoho zaměstnavatele, který vytváří např. 20 nových pracovních míst) se posuzují na krajské pobočce v Olomouci. Pravidla posuzování žádostí a poskytování příspěvků se upřesňují na krajské pobočce v Olomouci.
Evropský sociální fond (ESF) (obsah přednášky – bod 5)
- jeden ze 3 strukturálních fondů EU, - jeden z hlavních nástrojů evropské strategie zaměstnanosti, Poslání - rozvíjení zaměstnanosti a snižování nezaměstnanosti, - podpora sociálního začleňování osob a rovných příležitostí, - rozvoj trhu práce a lidských zdrojů. Na období 2007 – 2013 je pro fond vyčleněno 3,8 mld EUR.
3 operační programy zahrnuté do ESF OP LZZ (lidské zdroje a zaměstnanost) -
v gesci MPSV,
-
podporuje zaměstnanost, řešení nezaměstnanosti, rovné příležitosti a sociální začleňování,
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 1,84 mld. EUR.
OP VK (vzdělávání a konkurenceschopnost) -
v gesci MŠMT,
-
podporuje celoživotní učení, partnerství a výzkum, vývoj a inovace ve vzdělávání,
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 1,83 mld. EUR.
OP PA (Praha – adaptabilita) -
v gesci MPSV,
-
podporuje růst konkurenceschopnosti (vzděláváním a bojem proti sociálnímu vyloučení),
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 0,1 mld. EUR.
3 operační programy zahrnuté do ESF OP LZZ (lidské zdroje a zaměstnanost) -
v gesci MPSV,
-
podporuje zaměstnanost, řešení nezaměstnanosti, rovné příležitosti a sociální začleňování,
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 1,84 mld. EUR.
OP VK (vzdělávání a konkurenceschopnost) -
v gesci MŠMT,
-
podporuje celoživotní učení, partnerství a výzkum, vývoj a inovace ve vzdělávání,
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 1,83 mld. EUR.
OP PA (Praha – adaptabilita) -
v gesci MPSV,
-
podporuje růst konkurenceschopnosti (vzděláváním a bojem proti sociálnímu vyloučení),
-
na období 2007 – 2013 do něj bylo z rozpočtu EU vloženo 0,1 mld. EUR.
Hlavní prioritní osy OP LZZ Prioritní osy představují konkrétní zaměření, v jejichž rámci jsou formulovány výzvy k předkládání projektů. Projekty jsou hodnoceny a ty nejlepší jsou vybrány k financování. Hlavní prioritní osy OP LZZ PO 1 – Adaptabilita Globální cíl: Zlepšení adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zaměření: Předcházení nezaměstnanosti pomocí podpory investic do rozvoje lidských zdrojů ze strany zaměstnavatelů, rozvoj odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zaměstnavatelů a zaměstnanců. Uplatňování nových forem zaměstnávání, zavádění nových systémů řízení a vzdělávání zaměstnanců, vzdělávání zaměstnanců v souvislosti s restrukturalizací, vytváření podmínek pro uznávání výsledků dalšího vzdělávání, rozvoj systému kontroly kvality dalšího vzdělávání. Příklad: Vzdělávejte se!, Vzdělávejte se pro růst! PO 2A – Aktivní politiky trhu práce (konvergence), 2B – Aktivní politiky trhu práce (regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost)
Globální cíl: Zlepšení přístupu k zaměstnání a prevence nezaměstnanosti Zaměření: Zlepšení přístupu k zaměstnání, trvalé začlenění na trh práce, prevence nezaměstnanosti – zejména dlouhodobé, proaktivní opatření ve prospěch osob se zdravotním postižením na trhu práce. Individuální přístup ke klientům, zvýšení kvality informačních, poradenských, vzdělávacích, zprostředkovatelských a ostatních služeb. Tvorba systému předvídání změn na trhu práce. Příklad: grantové projekty, regionální individuální projekty – Zkušenost plus, Dítě není překážkou. PO 3 Sociální integrace a rovné příležitosti Globální cíl: Posílení integrace osob ohrožených sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučených Zaměření: Integrace prostřednictvím poradenství a sociálních služeb. Pomoc osobám sociálně vyloučeným nebo sociálním vyloučením ohroženým (posilování místních partnerství, zaměstnávání těchto osob, rovné příležitosti žen a mužů, opatření k lepší slučitelnosti rodinného a profesního života). Zvláštní pozornost je věnována příslušníkům rómských komunit a migrantům. Příklad: grantový projekt Start do podnikání.
Skupiny ohrožené nezaměstnaností (obsah přednášky – bod 7) Pro politiku zaměstnanosti je jednou ze zásadních otázek tato: „Kdo je ohrožen dlouhodobou nezaměstnaností?“ Pokud bychom znali odpověď, dokázali bychom prostředky na APZ vynakládat účelněji a efektivněji. Možné odpovědi na tuto otázku: •
Zákon o zaměstnanosti, § 33
„ Při zprostředkování zaměstnání se věnuje zvýšená péče UoZ, kteří ji pro svůj zdravotní stav, věk, péči o dítě nebo z jiných vážných důvodů potřebují. Jsou to zejména -
fyzické osoby se zdravotním postižením,
-
fyzické osoby do 20 let věku,
-
těhotné ženy, kojící ženy a matky do 9. měsíce po porodu,
-
fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,
-
fyzické osoby starší 50 let věku,
-
fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci UoZ nepřetržitě déle než 5 měsíců,
-
fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osob y, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.
mínus: příliš velká obecnost, spadají tam téměř všichni X plus: v souladu se strategiemi státní politiky zaměstnanosti. •
Délka nezaměstnanosti závisí na typu (příčině) nezaměstnanosti
-
frikční (třecí) nezaměstnanost – krátkodobá, řešitelná informacemi a poradenstvím
-
cyklická (hospodářský cyklus, sezónnost) – podpora udržení sezónních míst, tvorba nových pracovních míst v době krize s podporou státu, projekt Vzdělávejte se!
-
strukturální (N a P se liší např. v požadavcích na kvalifikaci) – řešitelná rekvalifikací.
mínus: závěr, že DN je způsobena především cyklickou nezaměstnaností (hospodářský cyklus) je hodně zjednodušený
•
Délka nezaměstnanosti má kulturní příčiny
-
Část UoZ málo hledá práci, má sklon se spíše spokojit se sociálními dávkami, neumí si kvůli „špatným návykům“ udržet zaměstnání, tj. v důsledku špatné socializace nedokáže na trhu práce obstát.
mínus: hledají se pouze individuální příčiny nezaměstnanosti •
Délka nezaměstnanosti je způsobena kumulací handicapů
plus: empirická definice X mínus: ne vždy vede kumulace handicapů k dlouhodobé nezaměstnanosti •
Dlouhodobá nezaměstnanost je různorodá, u různých UoZ má různé příčiny
-
většinou se přihlíží ke strukturálním příčinám (situace na trhu práce, sociální vyloučení apod.), dále k charakteristikám nezaměstnaného (osobní, kulturní a sociální kapitál) a zohledňuje se pohled symbolického interakcionismu (UoZ se chová konzistentně, jeho chování, i když vede k DN, pro něj má smysl (je racionální nebo vyvolané určitým očekáváním). Na základě této teorie vznikají typologie nezaměstnaných. Chování nezaměstnaných se v průběhu nezaměstnanosti mění.
Změny chování souvisejí s fází nezaměstnanosti (Harrison 1986): 1) šok (ze ztráty zaměstnání – rychlost, způsob, podmínky), 2) optimismus (hledání zaměstnání, energie, zkoušení různých možností), 3) pesimismus ( důvěra v získání přijatelného zaměstnání klesá), 4) fatalismus (UoZ přestává hledat, nebo hledání práce jen předstírá; nevěří, že se za aktuální situace na trhu práce nemůže uplatnit. (UoZ projde celým cyklem cca za 1 rok). plus: empirická definice X mínus: ne vždy vede kumulace handicapů k DN •
Dlouhodobá nezaměstnanost je různorodá, u různých UoZ má různé příčiny
-
většinou se přihlíží ke strukturálním příčinám (situace na trhu práce, sociální vyloučení apod.), dále k charakteristikám nezaměstnaného (osobní, kulturní a sociální kapitál) a zohledňuje se pohled symbolického interakcionismu (UoZ se chová konzistentně, jeho chování, i když vede k DN, pro něj má smysl (je racionální nebo vyvolané určitým očekáváním). Na základě této teorie vznikají typologie nezaměstnaných. Chování nezaměstnaných je dynamické, mění se v průběhu nezaměstnanosti.
Typologie nezaměstnanosti podle toho, jak silný je skupinový a institucionální tlak na nezaměstnané a do jaké míry jej nezaměstnaní akceptují (Engbersen, Schuyt a Timmer 1990) – viz pozn. 5 -
Konformisté: snaží se dosáhnout vyšší spotřeby obecně přijímanými způsoby, hlavně hledáním zaměstnání. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneužívají sociální systém.
-
Ritualisté: nadále hledají práci, i kdy ve skutečnosti nedoufají, ze znovu získají práci a životní úroveň, na kterou byli zvyklí. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneužívají sociální systém.
-
Odrazení: již nehledají práci ani vyšší úroveň spotřeby. Nepokoušejí se použít služeb úřadu práce ani jiných dostupných prostředků, protože si nemyslí, ze by se s jejich pomocí mohli vrátit na trh práce. Na svou situaci již rezignovali. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneužívají sociální systém.
-
Podnikaví: hledají práci a vyšší úroveň spotřeby v neformální ekonomice (i kdy hledají také legální zaměstnání) . Práci chápou instrumentálně – jako nástroj k získání vyššího příjmu.
-
Kalkulující: nechtějí práci hned, ale do budoucna ji nevylučují. Současně nepovažují za nesprávné využít systém sociální ochrany. Málokdy pracují v neformální ekonomice, protože chtějí dosáhnout na vyšší životní úroveň pomocí sociálního systému bezproblémově.
-
Autonomní: nehledají intenzívně práci ani vyšší úroveň spotřeby (rebelové, neuznávají hodnoty konzumní společnosti). Věnují se vlastním zájmům (studium, charita, koníčky). Přizpůsobí úroveň spotřeby svým omezeným financím. Jsou zvyklí žít z omezených prostředků, proto málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneužívají sociální systém.
Seminární část Příklady z praxe -
řešení nezaměstnanosti OZP – podporované zaměstnání, práce v profesi nedostatkové na trhu práce, vytvoření pracovního místa pro osobu blízkou (pozn. 6)
-
velmi dlouhá frikční nezaměstnanost (chemik vysokoškolák, pozn. 7)
-
strach z opětovného zařazení do zaměstnání (ekonomka vysokoškolačka, pozn. 8)
-
ritualisté (28letá dvojčata, která nikdy nepracovala, pozn. 9)
-
motivace nezaměstnaných, pozn. 10.
Práce ve skupinách – úkoly (pozn. 11 a 12) -
1. skupina: Co budete dělat, pokud po ukončení VS vysoké školy nebudete moci 1 rok nalézt zaměstnání ve vašem oboru? Vymyslete minimálně 3 strategie a zhodnoťte jejich výhodnost z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Které strategie posílí vaše postavení na trhu práce?
-
2. skupina: Kteří lidé starší 50 let nejsou znevýhodnění na trhu práce? Proč? Uveďte příklady.
Děkuji za pozornost a přeji do života hodně osobního, kulturního i sociálního kapitálu!!!
Mgr. Jana Čuhlová vedoucí referátu zprostředkování a poradenství Tel.: 950 141 322 E-mail:
[email protected] Úřad práce ČR, krajská pobočka v Olomouci Vejdovského 988/4 779 00 Olomouc
Pozn. 1 Tato část přednášky je strukturována s využitím textu podle IX. Kapitoly knihy Mareš, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém.Sociologické nakladatelství, Praha 1994.
Pozn. 2 – charakteristika projektu Vzdělávejte se! • • a) b) c) • • •
Projekt byl realizován v r. 2009 a 2010 jako reakce na ekonomickou krizi, a to na území celé ČR. Umožňoval zaměstnavatelům čerpat finanční prostředky na školení zaměstnanců (kurzovné) až do výše 100 % nákladů, příspěvek na mzdové náklady či náhradu mzdy školícího se zaměstnance, a to až do výše 24 000 Kč měsíčně, Úhradu stravného, cestovného a ubytovného vyplaceného v souvislosti se školením. Zaměstnavatel nesměl být v likvidaci, nesměl dlužit státu a musel doložit zasažení ekonomickou krizí (pokles výroby, odbytu, počtu zaměstnanců apod.) Projekt působil jako prevence nezaměstnanosti a současně umožnil zaměstnavatelům udržet si klíčové kvalifikované pracovníky, z nichž by jinak část museli propustit. Drtivá většina zapojených podniků dnes prosperuje.
Pozn. 3 – důležitost poradenství pro nezaměstnané Poradenství pro nezaměstnané není důležité, jestliže - ve vašem oboru / na trhu práce celkově je dost volných míst, - ve vašem oboru patříte k těm opravdu nejlepším, - máte hodně kontaktů, které můžete využít při hledání práce, - víte, jak hledat pracovní místa, která nejsou nikde inzerovaná, - máte pracovní životopis, který zaujme každého personalistu, - víte, jak se připravit na pohovor, - víte, jak dobře zapůsobit, ovládáte komunikaci a vyjednávání, - neztrácíte energii a chuť hledat práci, ani když se vám dlouhodobě (třeba 1 rok) nedaří, - dovedete posoudit, kdy změnit strategii (např. vzdát hledání práce v oboru a uvažovat o něčem jiném). Ve všech, a v mnoha jiných případech může být poradenství velmi důležité a může dokonce být tím rozhodujícím faktorem, díky němuž naleznou zaměstnání.
Pozn. 4 – podpora v nezaměstnanosti • •
není to sociální dávka, je to pojistná dávka (na kterou má nárok ten, za koho bylo placeno pojištění – v ČR podle zákona o zaměstnanosti alespoň 12 měsíců v posledních 3 letech)
Pozn. 5 Citováno podle Mareš, Petr: Nezaměstnanost jako sociální problém.Sociologické nakladatelství, Praha 1994, s. 95 a následující.
Pozn. 6 Osoby se zdravotním postižením (OZP) patří k nejohroženějším skupinám na trhu práce, proto zde uvádím některé příklady jejich zaměstnávání (tvůrčí řešení nad rámec daný zákonem): -
Nezisková organizace poskytující služby OZP vytvořila chráněnou dílnu – call centrum, protože po této službě je poptávka, není pro ni dostatek „hotové“ pracovní síly, práce není náročná na zdravotní stav a na formální kvalifikaci (stupeň a obor vzdělání). Zatím (2 roky) prosperuje.
-
Podporované zaměstnávání je založeno na skupinovém a individuálním poradenství (srov. pozn. 3), které vede k vytipování vhodného pracovního místa a k praxi na tomto pracovním místě v rámci poradenské činnosti za přítomnosti asistenta. Ten pomáhá odbourávat bariéry a řešit problémy. Metodika se hodí k umísťování osob se závažným tělesným nebo psychickým postižením.
-
Jeden ze způsobů, které někdy volí rodiny, aby řešily nezaměstnanost některého ze svých členů (i OZP) je navazující podnikání (např. syn je veterinární lékař, matka stříhá psy).
Pozn. 7 Vysokoškolsky vzdělaný chemik odešel z jistého zaměstnání (ačkoliv mu to všichni rozmlouvali), protože se cítil dlouhodobě přetížený. Odnesl si spoustu kontaktů na firmy v oboru a očekával, že se rychle znovu umístí. Denně hledal práci na internetu, kontaktoval firmy v oboru, „rozhazoval sítě“. Nenechal ležet ladem žádnou příležitost. Trval na svých původních požadavcích na plat, na místo výkonu práce a druh práce, protože chtěl dokázat, že jeho volba odejít z minulého zaměstnání byla správná a on může získat lepší pracovní místo. Po cca roce nezaměstnanosti začal mít pocity nejistoty a obavu z toho, zda se znovu dokáže začlenit do pracovního tempa. Začal mluvit o tom, že v chemii je málo pracovních příležitostí a proto možná změní obor. Jeho příběh má šťastný konec, protože se mu právě v té době ozvala firma, kterou kontaktoval ve 3. měsíci své nezaměstnanosti a tehdy u ní absolvoval pohovor. Nabídli mu uvolněné pracovní místo, které přijal.
Pozn. 8 Inženýrka ekonomie přišla o práci účetní v cestovní kanceláři v roce 2007 v souvislosti s povodněmi. Práce pro ni byla velmi důležitá z hlediska existenčního i sociálního, protože žila sama a mimo zaměstnání měla jen málo sociálních kontaktů. Na výběrových řízeních se setkávala s velkou konkurencí. Téměř vždy postoupila do posledního kola, ale pravidelně končila na 2., 3. místě. Po dvou letech nezaměstnanosti na hledání práce téměř rezignovala. Jen formálně se zúčastnila výběrového řízení na finančním úřadu, kde ji zaměstnali a to dokonce na vedoucí pozici. Ve zkušební době opakovaně onemocněla (podle průběhu nemoci byly její příčiny velmi pravděpodobně psychosomatické), zaměstnavatel nabyl dojmu, že o práci nemá zájem, a propustil ji ve zkušební době. Zaměstnání získala až po dalších 2 letech (nastoupila jako zástup za dlouhodobou nemoc na řadové místo ve státní správě a podařilo se jí adaptovat lépe než v předchozím zaměstnání, takže jí nakonec nabídli pracovní smlouvu na dobu neurčitou).
Pozn. 9 Oba bratři vystudovali gymnázium, 2x se pokusili neúspěšně o studium na vysoké škole, a poté byli souvisle 4 roky nezaměstnaní (živili je jejich rodiče). Když se jednoho z nich ÚP pokusil zařadit do motivačního kurzu, tvrdil, že na docházení do kurzu nemá čas, protože denně hledá práci přes internet. Uváděl, že o hledání práce ví úplně všechno. Do motivačního kurzu nakonec pod tlakem nastoupil. Po kurzu se přihlásil do rekvalifikace do administrativy s praxí u zaměstnavatele. Neprojevoval se ale ani aktivně, ani samostatně, takže zaměstnavatel mu po ukončení rekvalifikace nenabídl pracovní místo a je dosud nezaměstnaný. Stejnou cestu (motivační kurz a následně rekvalifikace s praxí u zaměstnavatele) absolvoval jeho bratr, Zaměstnavatel, u něhož vykonával praxi, mu nabídl pracovní smlouvu na dobu určitou, tzn. zatím pracuje.
Pozn. 10 Úspěšné motivační kurzy pro nezaměstnané v sobě mají mnohé prvky skupinové terapie. Umožňují účastníkům znovu se podívat na představu o svém životě, o svých cílech a porovnat ji s reálnými kroky, které v životě činí. Účastníci tak často zjišťují, že svých cílů mohou dosáhnout i jinou cestou, než je ta, kterou šli dosud. Velmi dlouhodobě nezaměstnaní (nad 2 roky) účastníci motivačních kurzů často v důsledku účasti v těchto kurzech - mění profesi, v níž hledají práci, - přestávají odmítat pracovní místa, která považovali za podřadná, - znovu začínají intenzívně hledat práci (i když před zařazením do kurzu práci v podstatě nehledali), - využívají referencí a kontaktů lektorů kurzu, - zůstávají i po kurzu v kontaktu s lektory a tak udržují svou motivaci. V důsledku výše uvedeného cca 2/3 účastníků získává zaměstnání do 6 měsíců po kurzu.
Pozn. 11 Z krátkodobého hlediska je výhodné zůstat v oboru a prohlubovat / specializovat své vzdělání. Pokud se ale nedaří, je lepší rozšířit svůj okruh působnosti nebo (pokud jsem před konkurenty na trhu práce znevýhodněn tím, že něco neovládám) si doplnit chybějící dovednosti Pokud se nedaří ani potom, je lepší přijmout krátkodobé zaměstnání, zaměstnání, na které stačí středoškolské vzdělání nebo zaměstnání mimo obor, než zůstat dlouhodobě stát mimo trh práce. Pokud je taková cesta pro vás nepřijatelná, je lepším řešením dále studovat, odjet do zahraničí, pracovat jako dobrovolník apod. Šance, že vysokoškolák, který nemá žádnou praxi a studium ukončil např. před 4 lety (které prožil jako nezaměstnaný), získá pracovní místo odpovídající svému vzdělání a udrží si je, je malá.
Pozn. 12 Např. účetní, stavbyvedoucí, mistr ve výrobě - jejich kvalifikace je z velké části dána praxí a zkušeností, - jejich práce není primárně založena na fyzickém výkonu, který by klesal s věkem.
