Politika nezaměstnanosti a její vliv na malou firmu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Politika nezaměstnanosti a její vliv na malou firmu

Bakalářská práce

Autor:

Martin Fadler Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Jiří Kudera, CSc.

duben, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury.

V Litoměřicích dne 12.4.2009

Martin Fadler

Poděkování: Rád bych touto cestou poděkoval vedoucímu bakalářské práce, panu Ing. Jiřímu Kuderovi, CSc., za vedení a rady, které mi poskytl při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat panu Bc. Robertu Mühlfaitovi za užitečné rady a informace o společnosti BEC odpady s.r.o.

Anotace: Bakalářská práce pojednává o problematice nezaměstnanosti v České republice a to především v Ústeckém kraji, který je jedním z nejpostiženějších v České republice. Má práce je podložena reálnými čísly zveřejněnými Českým statistickým úřadem, informacemi Ministerstva práce a sociálních věcí a dalšími fakty pořízenými z dostupných médií. Politika zaměstnanosti disponuje mnoha prostředky na řešení problematiky zaměstnanosti, ale i tak se bohužel v tomto směru jedná o složitější dlouhodobou záležitost. Vliv těchto opatření se v mé práci na sledovanou firmu příliš neprojeví, jelikož společnost tyto služby příliš nevyužívá. Pro využití nástrojů politiky zaměstnanosti by bylo přínosem snížení byrokratické zátěže a větší informovanost o možnostech získání různých dotací.

Annotation: This bachelor work discuss an issue of unemployment in the Czech Republic, more specifically in Ustecky region, place suffering in the Czech Republic the most. My work is supported with real numbers published by Czech Statistical Office, information from Ministry of Work and Social Affairs and with other information provided from accessible media. Employment politics manage a lot of agents for solving dilemmas of employment, though however in this matter it is complicated long term issue. Influence of this remedy is not expressed in my work whereas society does not use these techniques. Towards using tools of employment politics it would be beneficial to decrease bureaucratic influence and spread more information of possible grants.

OBSAH 1. ÚVOD ............................................................................................................................... 7 2. VÝVOJ, DRUHY A PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI ............................................. 8 2.1 TEORIE NEZAMĚSTNANOSTI ....................................................................................... 8 2.1.1 Definice nezaměstnanosti ................................................................................... 8 2.1.2 Zjišťování nezaměstnanosti dle metodiky ČSÚ a MPSV ............................... 9 2.2 DRUHY A PŘÍČINY NEZAMĚSTNANOSTI ..................................................................... 10 2.2.1 Frikční nezaměstnanost ................................................................................... 10 2.2.2 Strukturální nezaměstnanost........................................................................... 10 2.2.3 Sezónní nezaměstnanost ................................................................................... 12 2.2.4 Cyklická (konjunkturní) nezaměstnanost ...................................................... 12 2.2.5 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost ................................................ 12 2.2.6 Minimální mzda ................................................................................................ 13 2.2.7 Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost .................................................... 15 2.2.8 Další typy nezaměstnanosti .............................................................................. 15 3. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI .............................................................. 17 3.1 STÁTNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI .......................................................................... 17 3.1.1 Pasivní politika zaměstnanosti ........................................................................ 17 3.1.2 Aktivní politika zaměstnanosti ........................................................................ 18 3.2 POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V ÚSTECKÉM KRAJI ..................................................... 18 3.2.1 Rekvalifikace ..................................................................................................... 19 3.2.2 Veřejně prospěšné práce ................................................................................. 20 3.2.3 Ostatní nástroje APZ ....................................................................................... 21 4. DŮSLEDKY DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI ........................................... 23 4.1 VÝZNAM PRÁCE PRO ČLOVĚKA................................................................................. 23 4.2 SOCIÁLNÍ A PSYCHICKÉ DŮSLEDKY DLOUHODOBÉ NEZAMĚSTNANOSTI ................. 23 4.2.1 Vliv na životní úroveň ...................................................................................... 23 4.2.2 Změna vnímání času......................................................................................... 24 4.2.3 Vliv na rodinu ................................................................................................... 24 4.2.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví .................................................................. 24 4.2.5 Sociální izolace .................................................................................................. 25 4.2.6 Ekonomické důsledky nezaměstnanosti ......................................................... 25 5. HOSPODÁŘSKÁ A FINANČNÍ KRIZE ................................................................... 26 5.1 VZNIK KRIZE ............................................................................................................. 26 5.1.1 Selhání řídících a kontrolních mechanismů ................................................... 26 5.1.2 Dluhová ekonomika .......................................................................................... 26 5.2 KRIZE A ČESKÉ PODNIKY .......................................................................................... 27 5.3 VLIV KRIZE NA NEZAMĚSTNANOST V ČESKÉ REPUBLICE ........................................ 27 6. VÝVOJ A ANALÝZA NEZAMĚSTNANOSTI V ÚSTECKÉM KRAJI ................ 30 6.1 CHARAKTERISTIKA ÚSTECKÉHO KRAJE .................................................................. 30 6.2 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V POSLEDNÍM ČTVRTLETÍ 2008 ................................... 32 6.2.1 Vývoj na trhu práce v Ústeckém kraji............................................................ 33 6.2.2 Míra registrované nezaměstnanosti ................................................................ 34 7. CHARAKTERISTIKA VYBRANÉ FIRMY .............................................................. 39 5

7.1 PŘEDMĚT ČINNOSTI................................................................................................... 39 7.2 ORGANIZAČNÍ ŘEŠENÍ ............................................................................................... 39 7.2.1 Operativnost ...................................................................................................... 39 7.2.2 Integrovaný systém ........................................................................................... 40 7.2.3 Zpětná vazba ..................................................................................................... 40 7.3 SBĚR, ÚKLID A ZNEŠKODŇOVÁNÍ SMĚSNÉHO KOMUNÁLNÍHO ODPADU ................... 40 7.3.1 Sběrné dvory ..................................................................................................... 40 7.3.2 Úklid stanovišť sběrných nádob...................................................................... 40 7.4 SBĚR, SVOZ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ NEBEZPEČNÝCH ODPADŮ ...................................... 41 7.4.1 Nebezpečné odpady .......................................................................................... 41 7.4.2 Propagace .......................................................................................................... 41 7.4.3 Likvidace odpadů ............................................................................................. 41 8. VLIV AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI NA VYBRANOU FIRMU ...... 42 8.1 PERSONÁLNÍ POLITIKA SPOLEČNOSTI ...................................................................... 42 8.1.1 Personální složení ............................................................................................. 43 8.1.2 Odměna ve společnosti ..................................................................................... 43 8.2 BEC ODPADY S.R.O. A KRIZE .................................................................................... 44 9. VÝSLEDKY ................................................................................................................... 45 10. ZÁVĚR ......................................................................................................................... 46 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ....................................................................... 47

6

1. Úvod Nezaměstnanost je významným ekonomickým a sociálním problémem, proto se každá vláda snaží její úroveň ovlivnit. Cílem práce je zjistit jaká jsou ze strany státu prováděny opatření v politice nezaměstnanosti, současný stav v regionu ústeckého kraje v této oblasti a důsledky hospodářské krize, která se značnou měrou promítla do výše nezaměstnanosti. V každém kraji v České republice je rozdílná nezaměstnanost. Tato práce je zaměřena na Ústecký kraj, kde má své sídlo i sledovaná společnosti BEC odpady s.r.o. V současné době se stává růst nezaměstnaných opět velkou hrozbou, proto je třeba provádět aktivní politiku zaměstnanosti. Důležité je tedy správně využívat nástroje politiky zaměstnanosti, které má stát k dispozici, aby se předešlo vyplácení sociálních dávek velkému počtu osob a tím pádem velkému zatížení rozpočtu státu. V místech, kde je velké procento nezaměstnaných, může docházet ke snižování tržeb za zboží a služby, což může mít za následek další propouštění a bankrot malých firem. V prvních částech se zaměřuji na vývoj a druhy nezaměstnanosti, v následujících částech uvádím možnosti politiky zaměstnanosti a způsoby, které ji ovlivňují. V poslední části se soustředím na společnost BEC odpady a její využívání politiky zaměstnanosti.

7

2. Vývoj, druhy a příčiny nezaměstnanosti 2.1 Teorie nezaměstnanosti 2.1.1 Definice nezaměstnanosti V tržní ekonomice dochází k obvyklému stavu, kdy určitá část pracujících nemá odpovídající zaměstnání a je tedy nezaměstnaná. Nezaměstnanost patří k vážným symptomům narušení rovnováhy celé ekonomiky. Jedná se o makroekonomický problém, neboť nikdo jiný než vláda ji nemá možnost globálně ovlivňovat. [3]

„Nezaměstnanost lze definovat jako takový stav ekonomiky, v němž osoby v produktivním věku schopné práce a přející si pracovat nemohou najít práci“. [3] Obyvatelstvo je možné rozdělit do dvou základních skupin. První je ekonomicky aktivní obyvatelstvo, též nazývané jako pracovní síla. Druhou skupinou tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. První skupinu je možno dále rozdělit na zaměstnané a nezaměstnané. •

Zaměstnaní jsou osoby starší patnácti let, které vykonávají jakoukoliv placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale z důvodu nemoci, stávek či placeného volna právě nepracují.

•

Nezaměstnaní jsou osoby starší patnácti let, které nejsou zaměstnány, ale aktivně si hledají vhodné zaměstnání. Jsou schopné nastoupit do práce nejpozději do 14 dnů.

Osoby, které nespadají do skupiny zaměstnaných a nezaměstnaných tvoří ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Jedná se především o děti, lidi v důchodu, studenty, osoby na rodičovské dovolené, osoby dlouhodobě nebo trvale práce neschopné a lidi, kteří si práci nehledají. [3,6]

8

Rozsah nezaměstnanosti měříme pomocí ukazatele míry nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je u nás počítána formálně mezinárodně přijatou metodikou. Získáme ji jako podíl počtu nezaměstnaných k celkovému počtu pracovních sil.

u = U/(L+U) * 100

u = ……… míra nezaměstnanosti U = ………počet nezaměstnaných L = ……….celkový počet pracovních sil

2.1.2 Zjišťování nezaměstnanosti dle metodiky ČSÚ a MPSV Existuje několik měr nezaměstnanosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Je zjišťována tak, že za nezaměstnané osoby jsou považovány ty, které jsou registrovány na úřadech práce. Ne všichni nezaměstnaní využívají hledání práce pomocí úřadu práce. Proto Český statistický úřad (ČSÚ) provádí tzv. Výběrové šetření pracovních sil, při kterém zjišťuje počet nezaměstnaných v domácnostech. Tyto údaje dále využívá Eurostat, který zveřejňuje mezinárodně srovnatelnou míru nezaměstnanosti za státy Evropské unie. [6]

Český statistický úřad využívá pro zjišťování nezaměstnanosti metodiku Mezinárodní organizace práce ILO. „Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) se provádí v náhodně vybraném vzorku domácností a je zaměřené na zjišťování ekonomického postavení obyvatelstva na území celé republiky. Předmětem šetření jsou všechny osoby bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře“. [10]

9

2.2 Druhy a příčiny nezaměstnanosti Rozlišujeme čtyři základní druhy nezaměstnanosti: frikční, strukturální, sezónní a cyklickou (konjunkturální).

2.2.1 Frikční nezaměstnanost Bývá též označována jako normální nezaměstnanost. Vzniká tehdy, rozhodne-li se zaměstnaná osoba vzdát svého pracovního místa z důvodu hledání jiného pracovního místa. Není přitom rozhodující, zda se vzdává svého pracovního místa v důsledku toho, že hledá místo s lepšími podmínkami – vyšší mzda, lepší podnikové klima, větší šance na pracovní postup, lepší bytové či životní podmínky. Může také opouštět zaměstnání, protože se snaží předejít očekávanému, ohlášenému propouštění. Pro tento druh nezaměstnanosti je rozhodující, že její trvání je vymezeno časem, který je potřebný pro vyhledání nového pracovního místa. Jedná se o získávání informací o volných pracovních místech, porovnávání alternativ možností zaměstnání, čas rozhodování o nástupu do nového místa.[4,5] Změny ve frikční zaměstnanosti mohou být ovlivněny strukturou pracovní trhu či podmínkami nezaměstnanosti. Důležitým faktorem je systém sociálních podpor státu. Čím je tento systém podpor přijatelnější, tím se více prodlužuje doba hledání práce. Doba průměrného trvání jednotlivých případů frikční nezaměstnanosti roste i s růstem obecných aspirací pracovníků. Prodlužování případů nezaměstnanosti je také dáno různým stupněm nesouladu mezi strukturou nabídky práce a strukturou poptávky po práci. To se týká jak jejich profesionálních struktur, tak i geografických.[4,5]

2.2.2 Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká, je-li nabídka práce vyšší, než poptávka v uvedené struktuře. Projevuje se tedy v přetrvávající disproporci mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po práci na pracovním trhu. Část strukturální nezaměstnanosti je dána pohybem pracovních míst mezi odvětvími, kterým se musí struktura pracovních sil přizpůsobovat. Pokud dochází k rušení pracovních míst v některém odvětví, přechází část pracovní síly do nových, rozvíjejících se odvětví. Přesun práce z odvětví do odvětví je dán poklesem poptávky po určitém druhu zboží a po

10

množství osob, kteří toto zboží vyrábějí. Další část strukturální nezaměstnanosti tvoří lidé, kteří ztrácejí zaměstnání z důvodu rušení pracovních míst a nahrazení lidské síly technikou. [4,5] Paradoxem tohoto druhu nezaměstnanosti je, že do ní mohou dlouhodobě upadnout i pracovníci s vysokou kvalifikací. Jejich kvalifikace v důsledku změn ve výrobě ztrácí na trhu práce smysl a přestává být potřebná. Jedná se o osoby s dlouhou pracovní kariérou v daném oboru, které mají bohaté zkušenosti a znalosti, o které přestává být najednou zájem.[4] Pro odstranění strukturální nezaměstnanosti je důležité koncipovat v oblasti nástrojů politiky zaměstnanosti flexibilní mzdový systém, v oblasti nástrojů aktivní politiky trhu práce různé pomoci při začleňování osob na pracovní místa, opatření na zvýšení mobility pracovních sil, mzdové dotace, které pro zaměstnavatele zlevní pracovní síly a jiná. Strukturální nezaměstnanost je jednou z hlavních příčin existence odlišností míry nezaměstnanosti

v jednotlivých

regionech.

Příkladem

může

být

srovnání

míry

nezaměstnanosti v celé ČR nebo v okresech a krajích za prosinec 2008. Registrovaná míra nezaměstnanosti je vypočítaná na základě výsledků výběrového šetření pracovních sil. Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Tabulka č.1: Nezaměstnanost v Ústeckém kraji za prosinec 2008

Okres (kraj) Ústecký Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

Dosažitelní uchazeči celkem

Pracovní síla Míra celkem nezaměstnanosti

7 974 6 213 5 010 4 429 7 911 6 249 6 015

73 982 62 985 60 221 50 108 60 553 59 098 60 108

10,8% 9,9% 8,3% 8,8% 13,1% 10,6% 10,0%

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem

V prosinci 2008 stoupla míra registrované nezaměstnanosti na 6%. Míra nezaměstnanosti je v celé ČR sedmá nejnižší v rámci 27 zemí EU.

11

2.2.3 Sezónní nezaměstnanost Jedná se o krátkodobou nezaměstnanost, jež je způsobena diskontinuitou produkce v odvětví, kde je výroba závislá na počasí (zemědělství, lesnictví, stavebnictví).[4]

2.2.4 Cyklická (konjunkturní) nezaměstnanost Jedná se o klasický model nezaměstnanosti, který byl charakteristický pro devatenácté století a počátek dvacátého století. O cyklické nezaměstnanosti hovoříme, je-li celková poptávka po práci nízká. Tato nezaměstnanost je spojena s cyklickým vývojem ekonomiky. Je vyvolána stagnací a poklesem v hospodářském cyklu. Pokud dochází ke snižování produktu a celkových výdajů, nezaměstnanost se zvyšuje prakticky v každé oblasti. Tato nezaměstnanost trvá několik měsíců, dokud nejde k opětovnému nárůstu národní produkce a nezvýší se poptávka po práci. [3]

2.2.5 Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Základní rozdělení nezaměstnanosti je na dobrovolnou a nedobrovolnou.

Dobrovolná nezaměstnanost Teorie dobrovolné nezaměstnanosti vychází z následujících bodů: •

subjekt, který nabízí práci je v pozici volby, zda vynaloží svůj volný čas pro práci či ne,

•

na rozhodování subjektů má vliv reálná mzda. Dobrovolná

nezaměstnanost

vychází

z upřednostnění

volného

času

před vykonáváním práce. Tato práce je oceněna mzdou, za kterou subjekt není ochoten tuto činnost vykonávat. Osoby dobrovolně nezaměstnané mohou mít nabídky pracovních příležitostí, ale aktivně si hledají jiné, lépe placené místo. Při tomto druhu nezaměstnanosti je počet nezaměstnaných menší nebo roven počtu volných pracovních míst. Vysoká podpora v nezaměstnanosti a vysoké sociální dávky, přispívají značně k prodlužování toho stavu. Lidé nejsou dostatečně motivováni k práci a doba, po kterou zůstávají nezaměstnaní, je delší.[2]

12

Nedobrovolná nezaměstnanost Jedná se o typ nezaměstnanosti, kdy na trhu práce existují nezaměstnaní, kteří jsou ochotni pracovat i za nižší mzdy, než jsou na trhu práce nabízeny. Firmy si nemohou dovolit, při stávající výši mzdy, tyto pracovníky přijmout a nemohou ani tuto mzdu snížit. Důvodem může být zákonem stanovená minimální hranice mzdy, pod kterou vyplácené mzdy nemohou klesnout. Tato minimální mzda může vést ke vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti především u málo kvalifikovaných pracovníků, u absolventů, kteří právě dokončili studium a nemají žádnou praxi.

2.2.6 Minimální mzda V České republice byla minimální mzda zavedena poprvé v roce 1991. Graf č. 1 slouží pro ukázku vývoje minimální mzdy v České republice od roku 2000. V současnosti pobírá minimální mzdu kolem dvou a půl procenta zaměstnanců. Graf č.1: Vývoj minimální mzdy v ČR Minimální mzda v ČR

9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/871

13

Tabulka č.2: Minimální mzdy podle délky stanovené týdenní pracovní doby a procentních sazeb

Týdenní

pracovní

doba

v Minimální mzda v Kč/hod.

hodinách

100%

90%

80%

75%

50%

40

48,10

43,30

38,50

36,10

24,10

38,75

49.70

44,70

39,80

37,30

24,90

37,5

51,30

46,20

41,00

38,50

25,70

Zdroj: http://www.mpsv.cz/cs/4973

Zaměstnanci odměňovanému měsíční mzdou, který má sjednánu kratší pracovní dobu (§ 80 zákoníku práce) nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci příslušnou pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době se sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době. Například zaměstnanci organizace se 40-ti hodinovou stanovenou týdenní pracovní dobou, jehož týdenní pracovní doba je sjednána pouze na 20 hodin týdně, nenáleží minimální mzda ve výši 8 000 Kč, ale pouze ve výši 4 000 Kč za měsíc.[14] Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody v kalendářním měsíci výše minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek, a to bez ohledu na jeho zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonnost, což platí i pro zaměstnance odměňované úkolovou mzdou.[14] Do dosažené mzdy nebo platu rozhodného pro vznik nároku na doplatek do minimální mzdy se zahrnují všechna mzdová plnění, s výjimkou mzdy a platu za práci přesčas, příplatku za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Do mzdy (platu) se rovněž nezahrnují plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, odměna za pracovní pohotovost.[14] Kontrola odměňování minimální mzdou Kontrolní činnost v dodržování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování zaměstnanců vykonává Státní úřad inspekce práce a jemu podřízené oblastní inspektoráty práce podle místa výkonu pracovní činnosti (na základě zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů).[14] 14

2.2.7 Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost Důležitou charakteristikou nezaměstnanosti je délka jejího trvání. Uchazeči o zaměstnání jsou registrovaní delší dobu než dvanáct měsíců, avšak v jednotlivých zemích může docházet k rozdílnému definování dlouhodobé nezaměstnanosti v závislosti na zvyklostech a podmínkách. Dlouhodobá nezaměstnanost představuje pro ekonomiku závažný problém. Jednak snižuje příjem domácností, a pak zatěžuje státní rozpočet vyplácením sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti. Dlouhodobá nezaměstnanost také negativně ovlivňuje psychiku člověka. Znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných osob představuje podstatně vyšší náklady, než je tomu u osob, pro které je nezaměstnanost pouze krátkodobou záležitostí. Dlouhodobá nezaměstnanost je také spojena s výskytem opakované nezaměstnanosti v průběhu pracovní činnosti jedince. U dlouhodobě nezaměstnaných osob dochází ve většině případů k nahromadění několika handicapů, které vyplývají z jejich osobní, kvalifikační a sociální charakteristiky a z nižší úrovně pracovní motivace. Do této skupiny patří především mladí lidé po absolvování školy, málo kvalifikované osoby, zdravotně postižení, ženy s malými dětmi. Tyto handicapované skupiny jsou postupně vytlačovány z trhu práce a ve srovnání s nezaměstnaností průměrné populace se úroveň nezaměstnanosti zvyšuje.[4,5]

Za specifickou nezaměstnanost můžeme považovat nezaměstnanost absolventů základní či střední školy. U této skupiny hrozí vytváření psychologicky i sociálně nežádoucích návyků. Je tedy důležité vytvářet podmínky a programy, které by těmto osobám usnadňovaly přechod ze škol do zaměstnání. Jedná se o zlepšení spolupráce škol a podniků, rozšiřování míst pro praxi absolventů škol, rozvoj vzdělávacích kurzů.

2.2.8 Další typy nezaměstnanosti Neúplná zaměstnanost – underemployment Jedná se o existenci pracovníků, kteří musejí přijmout práci na snížený úvazek či práci, která nevyužívá plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Jedná se především o práci na zkrácenou pracovní dobu nebo sdílení pracovního místa. Pro zaměstnavatele znamená 15

tento typ zaměstnanosti snížení mzdových nákladů a větší pružnost při organizačních a technických změnách.[5]

Nepravá zaměstnanost Přestavuje situaci, kdy nezaměstnané osoby žádnou práci nehledají, eventuálně přijmout práci odmítají, pracují nelegálně. Snaží se vyčerpat nárok na podporu v nezaměstnanosti.[5]

Job stagnation Je to stav, kdy lidé, kteří jsou nespokojeni se svou prací, nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného pracovního místa.[5]

Skrytá nezaměstnanost Skrytou nezaměstnanost vytvářejí osoby, které nejsou jako nezaměstnaní evidování na úřadu práce, práci nemají, ale při dostatečné nabídce by ji přijali. Velkou část těchto osob tvoří obvykle vdané ženy a mladiství, kteří využívají k vyhledání práce nejrůznější neformální sítě či přímo zaměstnavatele. O skryté nezaměstnanosti se také hovoří v případě osob s nízkou kvalifikací, vysokým věkem, které jsou pro tyté své charakteristiky odsouvání mimo trh práce.

Přirozená nezaměstnanost V každé společnosti existují jedinci, kteří za žádných okolností pracovat nehodlají.

Plná zaměstnanost Jedná se o stav, kdy ten, kdo chce pracovat a akceptovat přitom mzdu, zaměstnání vždy najde.[5]

16

3. Aktivní politika zaměstnanosti Problém dlouhodobé nezaměstnanosti nemá žádný jednoznačný lék, který by zaručoval její rychlé a nenávratné snížení. Přesto existují na trhu práce nejrůznější metody a koncepce, které mohou problém dlouhodobé nezaměstnanosti a její růst zpomalit. Jedním z nástrojů státu, kterými lze ovlivňovat nezaměstnanost je zvolená koncepce politiky zaměstnanosti.

3.1 Státní politika zaměstnanosti Služby zaměstnanosti v Českých zemích byly upraveny zákonem z roku 1993. Tento zákon upravoval zprostředkování zaměstnání uvnitř i mezi okresy. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce, jejichž sídla jsou totožné s bývalými okresními úřady. Mezi nejdůležitější úkoly Správy služeb zaměstnanosti patří vyhodnocování situace na trhu práce, zpracování koncepce státní politiky zaměstnanosti, zřizování společensky účelných pracovních míst a vytváří veřejně prospěšné práce a v neposlední řadě řídí činnost úřadů práce. V Současné době se na území České republiky nachází 77 úřadů práce, které vedou evidenci uchazečů o zaměstnání, informují občany o možnostech získání zaměstnání, podporují zřizování nových pracovních míst atd. „Politiku zaměstnanosti můžeme definovat jako činnost, jež má za úkol směřovat k nastolení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, k zabezpečení práva občanů na zaměstnání, k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil.“[5] Vláda používá dva základní typy opatření souvisejících s nezaměstnaností. Jedná se o pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. V současnosti většina vyspělých zemí klade důraz na aktivní složky politiky zaměstnanosti.

3.1.1 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika nezaměstnanosti se snaží pouze tlumit dopady nezaměstnanosti. Jako prostředky, které se podílejí na zmírnění těchto dopadů, můžeme uvést zkracování pracovní doby, předčasný odchod do důchodu či vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

17

Výše vyplácených podpor v nezaměstnanosti by měla být taková, aby napomohla řešit situaci, ve které se nezaměstnaní ocitli. Zároveň by neměla dosahovat takové výše, aby přestala motivovat nezaměstnané ke shánění pracovních míst. Vláda České republiky usiluje o zvýšení zaměstnanosti spíše prostřednictvím aktivních opatřeních.

3.1.2 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti (dále jen „APZ“), představuje nejvýraznější faktor, který

přispívá

ke snižování

dlouhodobé

nezaměstnanosti.

Dle

zákona

č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, je APZ „souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti“.[7] Nástroje, které využívá aktivní politika zaměstnanosti, jsou: •

rekvalifikace,

•

investiční pobídky,

•

veřejně prospěšné práce,

•

společensky účelná pracovní místa,

•

překlenovací příspěvek,

•

příspěvek na dopravu zaměstnanců,

•

příspěvek na zapracování,

•

příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Jelikož je těchto nástrojů mnoho, zaměřím se v dalších kapitolách mé práce pouze na vybrané nástroje.

3.2 Politika zaměstnanosti v Ústeckém kraji Pro porovnání výdajů na politiku zaměstnanosti v Ústeckém kraji v roce 2007 a 2008 slouží tabulka č. 3. V Ústeckém kraji tvořily výdaje na politiku zaměstnanosti v roce 2008 celkem 767 785 tis. Kč, což je o necelých 58 tisíc Kč méně než v předešlém roce. Podíl pasivní a aktivní politiky zaměstnanosti se v Ústeckém kraji snížil. V roce 2007 činil podíl pasivní politiky zaměstnanosti (dále jen PPZ) na celkových výdajích 45,12%

18

a v roce 2008 byl tento podíl 44,25%. Tento pokles je u PPZ dán snížením celkového počtu nezaměstnaných. Tabulka č. 3: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na Politiku zaměstnanosti rok 2007 rok 2008 Výdaje na PZ celkem 826 116 767 785 výdaje na PPZ 372 732 339 772 výdaje na APZ 390 562 326 610 Zdroj: Bőhm, J.: Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2008, Úřad práce v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2008

Jak již bylo zmíněno, přidělené prostředky ze státního rozpočtu na APZ byly pro rok 2008 ve srovnání s rokem 2007 nižší. Podle Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2008 by toto snížení mělo být kompenzováno realizací Národního individuálního projektu (NIP) z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). „Cílem by však měl být stav, kdy prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti jsou vyšší, než výdaje na vyplácení podpor v nezaměstnanosti.“[1]

3.2.1 Rekvalifikace Zvyšování kvalifikace nezaměstnaných je jedna z možností, jak bojovat s dlouhodobou nezaměstnaností. Cílem rekvalifikace je získat nové dovednosti, rozšířit nebo prohloubit dosavadní znalosti a zvýšit tak šance na získání nového zaměstnání. Rekvalifikace mohou mít formu krátkodobějších odborných kurzů, nebo relativně dlouhé přípravy. Za rekvalifikaci se nepovažuje řádné studium na středních a vysokých školách. Rekvalifikaci může provádět pouze akreditované zařízení. Úřady práce mají za úkol vyhledat vhodné zaměstnavatele, rekvalifikace se pak tedy uskutečňuje na základě jejich příslibu přijmout nezaměstnaného do práce po absolvování dohodnutého přeškolení. Pokud je přeškolení zaměstnanců nezbytné pro jejich další pracovní uplatnění, jsou zaměstnavateli částečně či plně uhrazeny náklady.

Rekvalifikace se vyskytují dvojího druhu: •

specifické,

které

probíhají

na

základě

konkrétních

požadavků

zaměstnavatele, s příslibem budoucího zaměstnání, •

nespecifické, kdy je nezaměstnaná osoba školena bez příslibu budoucího zaměstnání.[5]

19

Jelikož v Ústeckém kraji převažuje počet obyvatel s nižším dosaženým vzděláním, je rekvalifikace vhodným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. V tomto kraji je nezaměstnanost způsobena odlišnými charakteristikami nabídky a poptávky po práci, a tudíž by rekvalifikace mohla znamenat snížení strukturální nezaměstnanosti. Tabulka č. 4: Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání ukazatel rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikace z toho: ženy absolventi škol a mladiství OZP rekvalifikaci celkem ukončilo z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci

rok 2007

rok 2008

3 984 2 380 533 285 3 969 3 306 2 062

3 715 2 277 177 324 3 500 2 791 1 844

Rekvalifikace celkem v ČR 27 818 19 448 Zdroj: Bőhm, J.: Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2008, Úřad práce v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2008

Tabulka č. 4 srovnává počty uchazečů o zaměstnání a výdaje, které na ně byly vynaloženy ve dvou po sobě jdoucích obdobích v Ústeckém kraji. Počet osob zařazených do rekvalifikace se proti loňskému roku snížil. Příčinou tohoto snížení je nerovnoměrné využití prostředků státního rozpočtu a prostředků fondů EU. Z 3 715 uchazečů, kteří byli zařazeni do rekvalifikace, jich úspěšně tento proces dokončilo 3 500. Z tohoto počtu se podařilo pouze 1 844 uchazečům najít zaměstnání. Rekvalifikační kurzy bývají nejčastěji zaměřeny na dělnická povolání, kterými jsou řidič, svářeč, zedník, zámečník, švadlena atd. Důležitou skupinou jsou kurzy se zaměřením na základní podnikání, které bohužel nedosahují takové četnosti.[1]

3.2.2 Veřejně prospěšné práce Za veřejně prospěšné práce jsou považovány nové pracovní příležitosti, které jsou vytvořené za specifickým účelem. Tyto práce jsou určeny především pro dlouhodobě nezaměstnané uchazeče evidované na úřadech práce, kteří jsou obtížně umístitelní. Tato místa jsou vytvářena pouze na přechodnou dobu, nejdéle na dobu dvanácti po sobě jdoucích měsíců. Jsou zřizována pro pomoc dlouhodobě nezaměstnaným osobám, aby se zbavili závislosti na sociálních dávkách či podpoře v nezaměstnanosti.[4] Jedná se především o práce sezónního charakteru, kterými jsou úklid, údržba veřejných budov, komunikací a veřejného prostranství, stavební práce, úprava zeleně. Tato

20

místa jsou vytvořena zaměstnavatelem nebo obcí na základě písemné dohody s úřadem práce. Pokud by se však účastník veřejně prospěšných prací osvědčil, obec má možnost ho dále zaměstnat jako řádného pracovníka. Což by představovalo úlevu nejen na výdajové straně rozpočtu aktivní politiky zaměstnanosti, ale uchazeči by tak mohli být motivováni k vyššímu výkonu. Veřejně prospěšné práce značnou mírou přispívají ke zvelebovaní prostředí v obcích, a proto mají starostové velký zájem o využívaní těchto služeb do budoucna. Dlouhodobě nezaměstnaní by měli šanci zapojit se do pracovního procesu. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti bylo v Ústeckém kraji v roce 2008 celkem vynaloženo 327 milionů korun. Tyto investované prostředky znamenaly vytvoření nových pracovních míst pro mnoho lidí. Na veřejně prospěšné práce bylo vynaloženo celkem 45 431 tisíc korun, což tvoří podstatnou část ve srovnání s ostatními nástroji APZ. Největší skupinou zaměstnavatelů jsou přímo obce a města, ve kterých tito takřka neumístitelní občané žijí. V roce 2008 se však podíl výdajů na veřejně prospěšné práce ve srovnání s rokem 2007 snížil na 14%.[1]

3.2.3 Ostatní nástroje APZ Úřady práce také dávají přímo zaměstnavatelům podněty k zřízení společensky účelných pracovních míst (SÚPM). Úřady poskytují příspěvky na vytvoření SÚPM, aby zvýšili možnosti uchazečů o zaměstnání získat pracovní místo. Tyto příspěvky jsou poskytovány podle situace na místním trhu práce.

Mareš (2002) uvádí za SÚPM místo: •

nově zřízené pracovní místo pro uchazeče, který chce vykonávat samostatně výdělečnou činnost,

•

nové pracovní místo zřízené zaměstnavatelem, na základě smlouvy s úřadem práce na dobu minimálně dvou let.

Pomocí tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti vzniklo v roce 2008 Ústeckém kraji 842 nových pracovních míst. Větší oblibě se dostává SÚPM vyhrazeným zaměstnavateli. Samostatnou výdělečnou činnost zahájilo 69 uchazečů o zaměstnání, což je o 7 uchazečů méně než v předešlém roce. Další finanční podporou, která může být v rámci APZ poskytnuta, jsou příspěvky na provoz chráněné dílny či pracoviště. Jedná se o pracoviště, v nichž pracuje více jak 60%

21

osob se změněnou pracovní schopností. K 30. 6. 2008 úřad práce Ústeckého kraje eviduje tento příspěvek u 1 403 zaměstnanců. [4] Zbývající nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (příspěvky – na zapracování, na dopravu, překlenovací, při přechodu na nový podnikatelský program) nebyly v praxi příliš využívány. Jsou považovány spíše za doplňující nástroje APZ. Tabulka č. 5: Ostatní příspěvky poskytované v rámci APZ nástroj APZ (celkový počet podpořených osob)

1.pol. 2007

1.pol. 2008

osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 39 21 příspěvek na zapracování 3 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 92 0 příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM 1 115 1 403 a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP projekty ESF 2 551 2 966 Zdroj: Bőhm, J.: Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2008, Úřad práce v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2008

22

4. Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti 4.1 Význam práce pro člověka Práce je pro člověka samozřejmou součástí běžného života a má v něm nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu nejen materiální prospěch, ale i pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Vřazuje člověka do sociálních vztahů, uspokojuje jeho potřeby ctižádosti, sebeúcty a sebeuplatnění. Porušení tohoto vztahu práce a života člověka má prokazatelné negativní sociální, psychologické, ale dokonce i zdravotní důsledky. Neočekávaná ztráta zaměstnání je velkým zásahem do života lidí, při dlouhodobé ztrátě zaměstnání mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojování životních potřeb. U člověka se probouzí osobní i ekonomická nejistota, ztrácí se možnost získávání a udržování pracovních návyků. Při dlouhodobé nezaměstnanosti může nastat situace postupného vytrácení smyslu života.[2] Dlouhodobá nezaměstnanost je chápána jako sociálně a ekonomicky nežádoucí jev, který představuje velké problémy jak pro nezaměstnané, tak pro celou společnost. Je také prokázáno, že s prodlužující se délkou trvání nezaměstnanosti, klesá pravděpodobnost návratu člověka do zaměstnání. Bylo zjištěno, že osoby, které jsou déle než patnáct měsíců nezaměstnaní, mají pouze třetinovou pravděpodobnost úspěchu při hledání zaměstnání, nežli osoby, které jsou nezaměstnané pouhé tři měsíce.[5]

4.2 Sociální a psychické důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti Sociální a psychické důsledky jsou zapříčiněny ztrátou pracovního místa a následnými dopady na sociální situaci nezaměstnaných, jejich postoje, chování, ale i společenský život. Je tomu tak i přesto, že žijeme v demokratickém sociálním státě, který nám umožňuje přežití i bez finanční odměny za vykonanou práci. Stane-li se člověk nezaměstnaným, ztratí nejsilnější pojítko s realitou.

4.2.1 Vliv na životní úroveň Při ztrátě zaměstnání je člověk nucen žít pouze z podpory v nezaměstnanosti či sociálních dávek, které jsou mu vymezené ze stanoveného životního minima. Pro

23

nezaměstnaného i pro jeho rodinu toto přináší velké snížení životní úrovně. Mareš (2002) uvádí, že dlouhodobá nezaměstnanost je téměř vždy vstupenkou do světa chudoby a nouze. Čím déle je člověk nezaměstnaný, tím je jeho finanční a existenční situace horší. Více jak dvanáct měsíců nezaměstnaný člověk, již nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti a je odkázán pouze na zákonem stanovené životní minimum. S takto stanovenou výší životního minima si již nemůže dovolit tak vysokou spotřebu jako během zaměstnání. Jelikož výše spotřeby napomáhá člověku vyjádřit jeho sociální status, je pro nezaměstnaného člověka velice nepříjemné svou spotřebu snižovat a ukazovat tak okolí svou životní situaci.[5]

4.2.2 Změna vnímání času Změny ve vnímání času jsou považovány za jeden z nejvýznamnějších psychologických důsledků nezaměstnanosti. Zaměstnaný člověk má určitý denní rozvrh, který spočívá ve vykonávání pravidelných denních rituálů. Pokud dojde ke ztrátě zaměstnání, tento pravidelně se opakující denní rozvrh se vytratí. Ztrácí se rozdíl mezi víkendem a pracovním dnem, čas přestává hrát důležitou roli v životě nezaměstnaného. Takový to jedinec začíná ztrácet kontakt s realitou, stává se depresivním a pasivním.

4.2.3 Vliv na rodinu Důsledky nezaměstnanosti nepociťují pouze ti, kdo ztratili svá zaměstnání, ale i jejich rodiny a širší příbuzenstvo. Nezaměstnanost se v rodině projevuje prostřednictvím finančních potíží, dotýká se vnitřních pravidel fungování rodiny, zejména dělby rolí a činností v rodině. Často dochází také k narušení vztahů mezi jednotlivými členy rodiny, toto rozbití vztahů může vést až k násilným činům, jak ve vztahu parterů, tak i ve vztahu k dětem.[5]

4.2.4 Vliv na fyzické a psychické zdraví Nezaměstnanost a ztráta zaměstnání mají celou řadu důsledků, jak somatických, tak i psychických. Negativní dopad na jednice se může projevit zhoršením tělesného zdraví. Dlouhodobé vystavení jedince stresu ze ztráty zaměstnání může mít za následek kardiovaskulární onemocnění, bronchiální poruchy, vysoký krevní tlak atd. Dlouhodobá nezaměstnanost také nepříznivě působí na naší psychiku. Za duševní následky jsou považovány např. deprese, alkoholizmus, sebevražedné pokusy, domácí násilí.

24

4.2.5 Sociální izolace Tím, že se člověk stane nezaměstnaným, ztratí řadu sociálních kontaktů s osobami na bývalém pracovišti. Tyto kontakty bývají jen zřídka kdy dále udržovány. Po ztrátě práce se lidé většinou vyhýbají zaměstnaným osobám, ale i osobám bez práce, neboť jsou pro ně depresivní. „Sociální izolace je třeba chápat především jako izolaci od majoritní (zaměstnané) populace“.[5] K této situaci může docházet i při bohatém společenském životě nezaměstnaných jedinců, je-li omezen na stejně postižené prostředí. Tento problém zesiluje, pokud žijí tito jedinci v obklopení osob také dlouhodobě nezaměstnaných. V případě sociální izolace hraje podstatnou roli věk. Je dokázáno, že v případě mladých lidí nedochází k takové sociální izolaci jako u nezaměstnaných staršího věku.[5]

4.2.6 Ekonomické důsledky nezaměstnanosti Pokud dojde k situaci, že je nedostatečná agregátní poptávka po domácích statcích a službách, dojde k poklesu úrovně výroby, což dále vede ke snižování stavu zaměstnanosti z důvodu nadbytečnosti. Při nezaměstnanosti dochází k plýtvání zdrojů, které má ekonomika k dispozici. Pokud nastane situace, že skutečná míra nezaměstnanosti je vyšší než přirozená míra nezaměstnanosti, dochází ke ztrátě produktu. Ekonomika vyprodukuje méně, než by mohla na úrovni potencionálního produktu. Tento mechanizmus zachycuje tzv. Okunův zákon. „Okunův zákon říká, že je-li skutečná míra nezaměstnanosti o 1 procentní bod nad úrovní přirozené míry nezaměstnanosti, skutečný produkt bude o 2 procentní body pod svou potencionální úrovní“[6].

25

5. Hospodářská a finanční krize Hospodářská krize je celosvětovým problémem a České republiky nevyjímaje. Jako důkaz této situace může sloužit bilance zahraničního obchodu, která zaznamenala největší propad od roku 1994. Další jevy, jako je růst nezaměstnanosti jsou jen další části, které jsou v tomto směru nezadržitelné.

5.1 Vznik krize Provázanost světových ekonomik se projevila při finanční krizi v USA, která zasáhla postupně i evropské státy a Českou republiku nevyjímaje. Hypoteční krize zasáhla postupně všechny oblasti ekonomiky jako kostičky domina. Vzájemná závislost a přeúvěrování společnosti, kdy dlužníci nedokázali již své úvěry splácet způsobily další problémy peněžním ústavům, protože krize zároveň přináší zmenšování peněžní zásoby, neboť část dluhopisů a virtuálních cenných papírů musí z důvodu jejich nesměnitelnosti za peníze věřitelé oželet. Dominový efekt dopadá na omezení výroby, následuje propouštění zaměstnanců, kterým proto chybí finanční prostředky, neboť nedostávají mzdu, což přináší snížení celkové spotřeby a problémy s odbytem zboží všeho druhu.

5.1.1 Selhání řídících a kontrolních mechanismů Státní instituce a soukromé agentury, které měly především předcházet problémům vyspělých ekonomik, hrubě neodhadly situaci na trhu s nemovitostmi. To vedlo k nadhodnocení celé ekonomiky a následnému splasknutí úvěrové bubliny. Spoluvinu mají také teoretičtí ekonomové a politici, kteří volali po stále větší deregulaci a omezování kontroly.[15]

5.1.2 Dluhová ekonomika Občané, podnikatelé, firmy i celé státy dnes žijí na dluh. Zatímco dříve byla hodnota peněz kryta zlatem nebo jinou komoditou, moderní bankovnictví tuto praxi 26

zrušilo. Hodnota peněz je tak v současné době vyjádřena pouze vírou lidí v cenu peněz. Problém nastal v okamžiku, kdy se ukázalo, že četné pohledávky, na kterých je hodnota peněz závislá, mohou být nedobytné. Tyto náhlé ztráty ohrozily platební schopnost bank a vyžádaly si rychlý zásah národních států.[15] Především v USA je aktuálně velice módní svalovat vinu na hamižné bankéře a zkorumpované a neschopné politiky. Krize je nicméně také dílem obyčejných Američanů, jejichž zadlužování vedlo k nadměrné spotřebě a také již zmiňovanému růstu ceny nemovitostí. Podobný trend je bohužel možno vysledovat i v jiných zemích, Českou republiku nevyjímaje.[15]

5.2 Krize a české podniky Ze šetření Hospodářské komory České republiky pro ČTK a Hospodářské noviny mezi členskými firmami vyplívá, že téměř 60 procent firem na přelomu letošního roku skončí svou výrobu v prosinci dříve a zahájí ji v lednu později než v uplynulých letech. Vedle snížení poptávky a růstu nezaměstnanosti má krize už zmiňovaný nepříjemný dopad: získat úvěr od banky je stále těžší než dříve. S tímto problémem se v poslední době setkala třetina tuzemských firem, které si chtěly na financování svého provozu od banky půjčit statisíce nebo miliony korun. Mnoho podniků se pak domnívá, že by do současné situace na finančním trhu měl vstoupit stát, nikoliv však jako aktivní hráč, ale jako garant stability při možných prudkých výkyvech situace na trhu. [16]

5.3 Vliv krize na nezaměstnanost v České republice Pracovních pozic v České republice je v posledních měsících stále méně a méně. V lednu 2009 vyskočila míra nezaměstnanosti z prosincových šesti na 6,8 procenta. Na úřadech práce bylo celkem 398 tisíc lidí bez práce. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 9.2.2009.

27

Na portálu www.novinky.cz/ekonomika/ probíhala anketa pro návštěvníky této stránky, zda se lidé obávají ztráty zaměstnání, ve kterém hlasovalo necelých 20 tisíc lidí. Graf č.2: Obáváte se ztráty zaměstnání 60,00 50,00

ANO

40,00 NE

30,00 20,00

Už jsem o práci přisel/přišla

10,00 0,00 Obáváte se ztráty zaměstnání?

Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/160787-cesko-zaziva-nejvetsi-narust-nezamestnanosti-vhistorii.html

Jedná se o fakt, že veřejnost velmi vnímá aktuální světovou krizi, jelikož se jedná snad o nejvyšší skok v nezaměstnanosti v historii ČR. Počet volných pracovních míst spadl na téměř tříleté minimum. Propouštějí nejen společnosti, na které ve velkém dopadla globální krize, ale i společnosti zdravé, které ke snižování počtu zaměstnanců sáhly kvůli nepříznivému vývoji zakázek, na které jsou navázány v jejich odvětví. Graf č.3: Vývoj nezaměstnanosti v ČR od ledna 2008

Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/160787-cesko-zaziva-nejvetsi-narust-nezamestnanosti-vhistorii.html

28

„Lednové číslo o nezaměstnanosti je stvrzením faktu, že české ekonomika se již pár měsíců nachází v recesi“, ke kterému se vyjádřila i analytička finančního institutu společnosti Raiffeisenbank Helena Horská. [17] Nezaměstnaných bylo více, než kolik očekávali statistici. Ti odhadovali míru nezaměstnanosti 6,4 procenta. Tabulka č. 6: Míra nezaměstnanosti ve vybraných okresech

Nejvyšší míra nezaměstnanosti ve vybraných okresech (v %): Most 14,1 Jeseník

13,6

Karviná

12,6

Znojmo

12,6

Bruntál

12,4

Děčín

12,4

Vybrané okresy s nejnižší mírou nezaměstnanosti (v %): Praha-východ

2,0

Praha-západ

2,2

Praha

2,3

Mladá Boleslav

3,1

Zdroj: http://www.novinky.cz/ekonomika/160787-cesko-zaziva-nejvetsi-narust-nezamestnanosti-vhistorii.html

Podle statistik jen během ledna přibylo 46 tisíc lidí bez práce. Podporu v nezaměstnanosti úřady poskytovaly celkem 165 tisícům lidí. „Nezaměstnanost se bude v letošním roce nadále zvyšovat, očekáváme, že se počet nezaměstnaných zvýší do konce roku řádově o dalších cca 50 tisíc, míra nezaměstnanosti by se tak dostala na cca 7,7 %. Rizikem je ještě horší výsledek,“ odhadl vývoj nezaměstnanosti v letošním roce analytik Komerční banky Jan Vejmělek.[17]

29

6. Vývoj a analýza nezaměstnanosti v Ústeckém kraji 6.1 Charakteristika Ústeckého kraje Ústecký kraj leží na severozápadě České republiky. Jeho severozápadní hranice je zároveň i státní hranicí se Spolkovou republikou Německo. Na severovýchodě sousedí s Libereckým krajem, na západě s Karlovarským a z malé části i s krajem Plzeňským. Na jihovýchodě sousedí se Středočeským krajem. Nejdelší úsek společné hranice má s německou spolkovou zemí Sasko. Rozloha kraje je 5 335 km2, což představuje 6,8% rozlohy České republiky. Z více jak 50% je tvořen zemědělskou půdou, na 30% území se rozkládají lesy a vodní plochy zabírají 2% území. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností z hlediska přírodních podmínek i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení. Hospodářský význam kraje je dán značným nerostným bohatstvím, především rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, nalézajících se pod povrchem. V kraji se též nacházejí významná ložiska sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. Kraj lze rozdělit na čtyři odlišné oblasti. První je pánevní oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, soustředěnou zejména v Podkrušnohoří. Do druhé oblasti patří zemědělská oblast Litoměřicko a Lounsko, významné produkcí chmele a zeleniny. Třetí oblast je tvořena Krušnými horami s velmi řídce osídleným horským pásmem. Poslední oblastí je Děčínsko.

Ústecký kraj se skládá ze sedmi okresů, kterými jsou Děčín, Litoměřice, Louny, Most, Chomutov, Teplice a Ústí nad Labem, kde je 354 obcí nejrůznější velikosti, z toho 46 obcí se statutem města. Tento kraj je čtvrtou nezalidněnější oblastí v republice, s celkovým počtem obyvatel 831 180. Sídlem celého kraje je město Ústí nad Labem, s 94 960 obyvateli je zároveň největším městem v kraji. [8]

Z hlediska České republiky představuje Ústecký kraj poměrně významný trh, a to především díky koncentraci průmyslu a obyvatelstva. Velkou výhodou je i dobrá dostupnost z Prahy i ze sousedního Saska. Pro podporu spolupráce a rozvoje, přesahující státní hranice, vznikl 24. 6. 1992 Euroregion ELBE/LABE se sídlem v Ústí nad Labem. Tento Euroregion má rozlohu 5 547 km2 a na jeho území žije kolem 1 400 tis. obyvatel. 30

Významná města, která se na tomto území nachází jsou: Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Litoměřice, Drážďany, Freital, Míšeň, Pirna. „Podstatnou charakteristikou kraje je jeho vnitřní členitost a různorodost. Ta je primárně dána přírodními podmínkami, koncentrací obyvatelstva v pánevní oblasti a podél říčních toků a historickým vývojem“.[9]

Obrázek č. 1 – Hranice okresů Ústeckého kraje

Ú s te c k ý k ra j

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info/kestazeni/kraj

31

6.2 Vývoj nezaměstnanosti v posledním čtvrtletí 2008 V posledních měsících roku 2008 na úřadech práce v Ústeckém kraji došlo ke zvýšení počtu neumístěných uchazečů o zaměstnání. Když porovnáme tuto skutečnost se stavem z posledních měsíců roku 2007 zjistíme, že počet evidovaných uchazečů je ke dni 31.12.2008 o více než čtyři tisíce osob nižší. Rozdíl oproti několika předchozím letům, kdy po celoročním poklesu či stagnaci docházelo pouze k mírnému nárůstu počtu nezaměstnaných až v prosinci, spočívá v tom, že v roce 2008 se jejich počty začaly zvyšovat již v měsíci listopadu. Podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání (jedná se o ty uchazeče o zaměstnání, kteří jsou schopni okamžitě nastoupit do práce) byl sice v říjnu a listopadu ve srovnání s předcházejícím obdobím výrazně nižší, avšak ke konci roku došlo k opětovnému přiblížení k hranici 96 %.[18]

Tabulka č.7: Základní ukazatele nezaměstnanosti v Ústeckém kraji za říjen až prosinec 2008

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

32

6.2.1 Vývoj na trhu práce v Ústeckém kraji Na konci roku 2008 v Ústeckém kraji probíhal odlišně ve srovnání s rokem 2007 (viz následující grafy). Kromě postupného ukončování jak sezónních prací v různých odvětvích, tak i veřejně prospěšných prací (finanční podpora úřadů práce) se již v listopadu začalo promítat zpomalování ekonomiky, provázené již výše zmíněným růstem počtu nezaměstnaných. Rovněž u kategorie absolventů a mladistvých v kraji byl konec roku 2008 jiný, na rozdíl od předchozích let, kdy počet těchto nezaměstnaných během 4. čtvrtletí pravidelně klesal, v posledních dvou měsících roku 2008 prakticky stagnoval a meziročně byl k 31.12.2008 dokonce vyšší.[18]

Graf č.4 a 5: Uchazeči o zaměstnání a absolventi a mladiství

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

33

Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v Ústeckém kraji podle pohlaví a jednotlivých měsíců roku 2008 názorně zobrazuje následující graf. Graf č.6: Vývoj míry nezaměstnanosti podle pohlaví

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

6.2.2 Míra registrované nezaměstnanosti Na základě zjištěné evidence z úřadů práce v Ústeckém kraji, za prosinec roku 2008 opět překročila 10% hranici. Pod tou se její hodnota pohybovala od dubna, tedy pouze osm měsíců. Přitom celkový nárůst o 0,9 procentního bodu mezi listopadovou a prosincovou nezaměstnaností byl stejný i u obou pohlaví. Při meziročním srovnání se však stále ještě jednalo o hodnotu o 0,7 procentního bodu nižší (10,96 % k 31.12.2007). Stejně jako v několika předchozích letech, i po celý rok 2008 vykazoval Ústecký kraj nejhorší hodnoty míry registrované nezaměstnanosti v rámci celé České republiky. Za poslední čtvrtletí roku 2008 vzrostla míra registrované nezaměstnanosti ve všech krajích, z toho nejvíce v kraji Vysočina (+ 1,1 procentního bodu) a v kraji Olomouckém (+ 1,0 procentního bodu).[18]

34

Tabulka č.7: Základní ukazatele nezaměstnanosti podle krajů České republiky k 31.12.2008

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

Podle průměrného věku patřili uchazeči o zaměstnání v Ústeckém kraji ke konci roku 2008 opět k nejmladším, např. z téměř 5 tisíc nezaměstnaných do 18 let v ČR byla evidována pětina právě v Ústeckém kraji. Rovněž problém dlouhodobé nezaměstnanosti zůstal typický pro oba kraje s nejvyšší mírou registrované nezaměstnanosti, tedy pro kraj Moravskoslezský a Ústecký (viz následující grafy).[18]

Graf č. 6 a 7: Průměrný věk uchazečů a průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

35

Po celé poslední čtvrtletí roku 2008 pokračoval v Ústeckém kraji pokles počtu volných pracovních míst, započatý již v měsíci září. Zatímco tedy ve většině měsíců uplynulého roku počet volných pracovních míst neklesal, tak jen během čtvrtého čtvrtletí jich ubylo v Ústeckém kraji více než 2 tisíce. A právě o tolik pracovních míst méně bylo v kraji k dispozici na konci roku i při meziročním srovnání. Obdobná situace byla zaznamenána rovněž v ostatních krajích České republiky, právě výrazný pokles počtu pracovních míst během čtvrtého čtvrtletí roku 2008 se odrazil z větší části i na celkově nižších počtech volných pracovních míst při meziročním porovnání. A zatímco celorepublikově byl počet volných pracovních míst na konci roku 2007 téměř o 48 tis. míst vyšší než ke konci roku 2006, při meziročním porovnání konce roku 2008 a 2007 byla situace prakticky opačná, počet volných pracovních míst byl k 31.12.2008 o více než 48 tis. míst nižší než o rok dříve.[18]

Klesající počet volných pracovních míst při současném nárůstu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání během posledního čtvrtletí roku 2008 se v Ústeckém kraji promítl i do rostoucí hodnoty ukazatele počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo. Oproti zatím historicky nejnižší hodnotě ze srpna 2008 (6 osob) se do konce roku zvýšil počet uchazečů na 1 volné pracovní místo o 4,2 osoby. Hodnotou 10,2 osoby se tak situace v kraji přiblížila stavu v první třetině roku 2007, současně se jednalo na konci roku 2008 o nejhorší hodnotu tohoto ukazatele mezi všemi kraji.[18]

Graf č.8: Uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa v Ústeckém kraji

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

36

V pořadí okresů Ústeckého kraje v rámci celé České republiky dle výše registrované nezaměstnanosti k 31.12.2008 zůstala proti konci září 2008 nezměněna pozice okresu Most, který si zatím stále drží nepříjemný primát s nejvyšší nezaměstnaností v České republice. Kromě okresu Louny, kde došlo k mírnému zhoršení situace, ostatní okresy vykázaly oproti konci září pokles nezaměstnanosti (viz graf níže). Přes tuto skutečnost se i nadále nachází 5 okresů kraje mezi desítkou okresů republiky s nejhorší hodnotou míry registrované nezaměstnanosti, zbývající 2 okresy jsou za nimi pouze v mírném odstupu na 12. (Louny) resp. na 17. (Litoměřice) nejhorší pozici v republice.[18]

Tabulka č. 8 a 9: Míra registrované nezaměstnanosti k 31.12.2008 v % (vybrané okresy)

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

Graf č. 9: Pořadí okresů Ústeckého kraje dle míry registrované nezaměstnanosti v roce 2008

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

37

Tabulka č. 10: Základní ukazatele nezaměstnanosti v Ústeckém kraji a jeho okresech k 31.12.2008

Zdroj: http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

38

7. Charakteristika vybrané firmy Společnost BEC odpady s.r.o. je českou firmou, působící v oboru nakládání s odpady a ochrany životního prostředí a dalších technických a ekologických služeb od roku 1996.

7.1 Předmět činnosti Společnost působí na Litoměřicku, Lovosicku, Roudnicku, Mělnicku, Velvarsku, Kladensku a přilehlých územích, kde realizuje a zajišťuje komplexní systémy odpadového hospodářství pro obyvatele měst a obcí, pro živnostníky i průmyslové podniky. Její služby zahrnují nakládání s komunálními, objemnými, obalovými i nebezpečnými odpady a druhotnými surovinami. Společnost věnuje intenzivní úsilí trvalému zvyšování kvality a rozšiřování sortimentu služeb, a to jak cestou investic do sběrných nádob, svozové techniky a technologií zpracování odpadů, tak i zvyšováním efektivity činností a soustředěností na spokojenost zákazníka.

Velký důraz klade také na rozvoj odděleného sběru využitelných a nebezpečných složek odpadů, jejich dotřídění a zpracování. Provádí rovněž mobilní sběry nebezpečných odpadů od občanů a provozuje sběrné dvory odpadů.

7.2 Organizační řešení BEC odpady s.r.o. provádí pravidelné

revize, aktualizace a případné úpravy

svozových rajonů z hlediska optimalizaci obslužnosti příslušného území a minimalizace pojezdů, a to na základě potřeb objednatele a ve spolupráci s ním.

7.2.1 Operativnost Společnost zajišťuje nepřetržitý dispečink pro komunikaci mezi objednatelem a zodpovědným pracovníkem. Operativní komunikaci s posádkami jednotlivých vozů je zajištěna mobilními telefony, které jsou sdruženy do privátní firemní sítě. Stanovené harmonogramy svozů dodržuje i v době státních svátků a současně nabízí svým zákazníkům mimořádné svozy.

39

7.2.2 Integrovaný systém V rámci kompaktní svozové oblasti má již dnes vytvořený integrovaný systém nakládání s odpady, který je v souladu s podmínkami pravidel odpadového hospodářství (dále jen „POH“) vedle Ústeckého, Středočeského, Libereckého i POH ostatních krajů a zároveň POH České republiky a soustavně pracuje na jeho zdokonalování.

7.2.3 Zpětná vazba Společnost provádí digitální obrazový záznam stanovišť kontejnerů po jejich vyprázdnění, tyto záznamy jsou zpracovávány a na základě takto získaných informací je možno optimalizovat systém četnosti vývozů jednotlivých nádob, případně jejich počet a sledovat technický stav sběrných nádob.

7.3 Sběr, úklid a zneškodňování směsného komunálního odpadu 7.3.1 Sběrné dvory Svoz směsného komunálního odpadu provádí z plastových a plechových nádob o objemu 110 litrů, 120 litrů, 240 litrů a PE pytlů. Sběrné nádoby o objemech 120 a 240 litrů mohou být v plastovém provedení s kolečkovými podvozky, usnadňujícími manipulaci s nádobami. Pro sběr tříděných odpadů používá plastové sběrné nádoby o objemu 1 100 litrů s horním výsypem v úpravě víko ve víku. Jedná se o moderní shromažďovací prostředek, který má víko v první třetině odklopné, což poskytuje uživateli nadstandardní komfort při odkládání i využitelných odpadů větších rozměrů.

7.3.2 Úklid stanovišť sběrných nádob Jakékoliv znečištění vzniklé při manipulaci se sběrnými nádobami v době jejich vyprazdňování je odstraněno ihned posádkou vozu, zajišťující obsluhu daného stanoviště. Při manipulaci s nádobami při svozu odpadu je vždy zajištěno jejich vrácení na původní stanoviště, ze kterého byly odebrány, nádoby jsou vždy řádně zabrzděny a uzavřeny.

40

7.4 Sběr, svoz a zneškodňování nebezpečných odpadů Na předem určených stanovištích provádí BEC odpady s.r.o. mobilní svoz nebezpečných odpadů a vysloužilého elektrozařízení pomocí mobilní sběrny. Obvyklá frekvence svozu nebezpečných odpadů je 2 x ročně, ale v případě potřeby je možné uskutečnit svoz podle aktuálních potřeb.

7.4.1 Nebezpečné odpady Na každém stanovišti jsou od občanů přebírány drobné nebezpečné odpady a vysloužilé elektrozařízení. Tyto odpady občané předávají obsluze mobilní sběrny. Doba pobytu mobilní sběrny na každém stanovišti je přibližně 15 - 20 minut. Tento systém je velmi osvědčený a empiricky ověřený. Při samotném sběru zajišťujeme vážení nebezpečných odpadů ihned na místě.

7.4.2 Propagace O celé akci jsou občané informováni pomocí informačních letáků doručených do každé domácnosti. Výrobu a distribuci informačních letáků zajišťuje zhotovitel. Zároveň s dostatečným předstihem informuje objednatele o termínech mobilních sběrů, aby bylo možné použít k lepší informovanosti občanů městský informační systém - vývěsky, rozhlasové hlášení, internetové stránky, kabelovou televizi aj.

7.4.3 Likvidace odpadů Nebezpečné odpady jsou po fyzikální či chemické úpravě likvidovány na řízené skládce.

41

8. Vliv aktivní politiky zaměstnanosti na vybranou firmu Strukturu firmy můžeme rozdělit na několik částí, tj.: obchodní oddělení, oddělení pro styk se zákazníkem, provozní oddělení, fakturační oddělení a dělnické profese. Za poslední 5-ti leté sledované období se rozšířil počet obchodních zástupců o 2 pracovníky, ve fakturačním oddělení se vyměnily 3 osoby a 2 zaměstnanci přibyli, provozní oddělení si stále drží pevný počet s pouze s jedním obměněným pracovníkem. Největší míra fluktuace byla zaznamenána mezi dělnickými profesemi a to v 15 případech, původní počet rozšířili 4 zaměstnanci. Celkem se společnost BEC odpady s.r.o. během posledních pěti let rozrostla z 27 zaměstnanců na 35 stálých zaměstnanců. Velký problém muselo řešit vedení společnost zhruba před 2 lety, kdy byl absolutní nedostatek profesionálních řidičů na trhu práce. Bylo to zapříčiněné velkými legislativními nároky českých úřadů (psychotesty, zdravotní vyšetření, profesní osvědčení) a aktuálním bodovým systémem, který tomu určitou měrou přispěl. Společně s Úřadem práce byl vytvořen program rekvalifikace řidičského oprávnění pro vhodné uchazeče, aby splňovali požadavky společnosti na vypsané pozice, kteří následně tyto pozice obsadili. Odborné profese byly obsazeny vypsáním výběrového řízení na webových stránkách společnosti a na přístupných portálech s nabídkou práce. Dělnické profese byli nejčastěji obsazeny ve spolupráci s úřady práce. Vzhledem k potřebě pouhého zaučení těchto pracovníků nebyli při obsazování těchto míst žádné programy aktivní politiky zaměstnanosti.

8.1 Personální politika společnosti Společnost BEC odpady s.r.o. se řadí mezi společnosti, které rozšiřují stálé své portfolio služeb a současně jsou nuceni navyšovat i personální složení firmy. Tento nárůst se především projevil v obchodním oddělení společnosti, kdy bylo dobrým tahem managementu společnosti rozšířit složení obchodního týmu s vidinou získání více zakázek a tudíž i zvýšení zisku společnosti. Při nárůstu práce byli personalisté nuceni reagovat na tento stav a obrátili se s poptávkou na pracovní trh práce.

42

8.1.1 Personální složení Fluktuace ve společnosti je na nízké úrovni a proto její zaměstnanci o ní mluví jako o „zdravé“ firmě. Společnost je složená víceméně ze stálých pracovníků, kde největší obměna složení pracovníků je v předpokládaném oddělení dělnických pracovníku na třídicích linkách a ve skladovacích prostorách. Tuto situaci si vysvětluje vedení společnosti nízkou mírou loajálnosti zaměstnanců, kdy je s pracovníky rozvázán pracovní poměr nejčastěji za nezvládání své pracovní náplně, hrubé porušení pracovní kázně či se tito lidé nezačlenili do kolektivu a jejich přítomnost má neblahý vliv na bezproblémový chod oddělení.

Personální oddělení má v současnosti problém v zaměstnání mladých lidí, kteří o práci na třídících linkách nemají zájem a proto je složení pracovníků často v předdůchodovém věku.

8.1.2 Odměna ve společnosti Jako v každé společnosti, tak i v BEC odpady s.r.o. jsou velmi důležitou částkou rozpočtu mzdy svých pracovníků. Převážná část složení firmy jsou dělnické profese - např. na třídicí lince, skladový dělníci, řidiči a obsluha sběrných vozů. Z tohoto důvodu hraje zákonem daná minimální mzda důležitou roli v plánování rozpočtu firmy. Ani získání pravidelné mzdy nemusí být dostačující motivací pro zaměstnance, proto se je společnost snaží podporovat různými benefity – stravné, poukázky do sportovních zařízení, využívání služebních automobilů i pro soukromé účely, telefony, případně pracovními notebooky. Snahou společnosti je vytvořit ve firmě takové podmínky, aby byli zaměstnanci spokojeni. Současně aby pracovníci nebyli nuceni pozice opouštět, což znamená pro firmu další pracovní a finanční zátěž při vyhledávání nových pracovníku, kteří musejí být opět zaškoleni.

43

8.2 BEC odpady s.r.o. a krize Vzhledem ke skutečnosti, že cca 85% realizovaných zakázek společnosti je sběr tříděného a komunálního odpadu pro okolní města a obce, tak dnešní hospodářská a finanční krize firmu BEC odpady příliš nepostihla. Pouze menší útlum pocítilo vedení společnost ve zbývajících cca 15% v odvětví svozu a výkopu druhotných surovin z průmyslových odvětví (plast, papír). Tento fakt lze vysvětlit především tím, že mnoho průmyslových podniků v našem okolí je napojeno na automobilový sektor, kde došlo ke snížení výroby a tudíž i menšímu odvozu nepotřebných surovin.

44

9. Výsledky V současné době jsou v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti uplatňovány následující metody: 1. rekvalifikace, 2. investiční pobídky, 3. veřejně prospěšné práce, 4. společensky účelná pracovní místa, 5. překlenovací příspěvek, 6. příspěvek na dopravu zaměstnanců, 7. příspěvek na zapracování, 8. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.

Ve vybrané firmě byla z uvedených metod použita rekvalifikace, která byla použita při nutnosti zajistit řidiče nákladních vozidel. Ostatní metody nebyly firmou využity. Kromě toho firma spolupracovala s úřady práce při vyhledávání vhodných pracovníků do dělnických profesí. V oblasti nezaměstnanosti je největší míra nezaměstnanosti na Mostecku, kde dosahuje

14,1%,

nejmenší

je

v okrese

Litoměřice

(8,3%).

Důvod

regionální

nezaměstnanosti na Mostecku je především z útlumu těžby a tím způsobeného snížení pracovních míst. V celém Ústeckém kraji se v roce 2008 míra nezaměstnanosti vyšplhala na 10,26%, naproti tomu nejméně je v okrese Praha – Východ (2,0%). Průměrný věk uchazečů v Ústeckém kraji je 39,2 let a průměrná délka evidence uchazečů je 737 dní. Meziroční nárůst nezaměstnanosti činí 0,7% z 6,1% na 6,8%, což představuje 46 000 lidí bez zaměstnání.

45

10. Závěr Aktivní politika zaměstnanosti má nezanedbatelný vliv na vývoj zaměstnanosti v České republice. Důležitým nástrojem aktivní politiky v Ústeckém kraji jsou rekvalifikace, podpora zařazení absolventů škol a veřejně prospěšné práce. Ke snížení nezaměstnanosti by mohlo přispět i zdokonalení komunikace úřadů práce se vzdělávacími agenturami i jednotlivými zaměstnavateli. Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že některé společnosti upřednostňují uchazeče „jen“ se středoškolským vzděláním, kteří však mají několikaletou praxi, před absolventy vyšších škol, kteří tuto praxi bohužel neměli kde získat. Tím se dostávám k otázce zvýšení dotací od státu na absolventská místa, která by mohla vést k zamyšlení zaměstnavatelů, zda se jim takový pracovník „tabula rasa“ nevyplatí více, než uchazeči se zažitými zvyky a „zlozvyky“, kterých se mnohdy velmi těžko zbavují. Aktuálním velkým otazníkem je probíhající hospodářská a finanční krize a její dopad na společnost. Mnoho firem snižuje své stavy vzhledem k současnému nedostatku zakázek a někteří jsou dokonce nuceni své podnikání zcela ukončit. Tato situace vyžaduje aktivní politiku zaměstnanosti představující velkou podporu již exitujících programů, případně vytváření nových, společně s podporou vzniku nových pracovních míst a udržení těch stávajících.

46

11. Seznam použité literatury [1]

Bőhm, Josef. Analýzy stavu a vývoje trhu práce v Ústeckém kraji v roce 2008, Úřad práce v Ústí nad Labem, Ústí nad Labem, 2008

[2]

Buchtová, Božena. a kol. Nezaměstnanost psychologický, komický a sociální problém. Praha, Grada publishing a.s., 2002, 67 s., ISBN 80-247-9006-8

[3]

Jírová, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. VŠE v Praze, Praha, 1999, 17-33 s., ISBN 80-7079-635-9

[4]

Kotýnková, Magdaléna; Němec, Otakar. Lidské zdroje na trhu práce, první vydání. Havlíčkův Brod, 2003, 122 s., ISBN 80-86419-48-7

[5]

Mareš, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém, třetí rozšířené vydání. Praha, Nakladatelství SLON, 2002, 18 s., ISBN 80-86429-08-3

[6]

Pavelka, Tomáš. Makroekonomie, základní kurz. Nakladatelství MELANDRIUM, 2007, 117 s., ISBN 80- 86175-58-4

[7]

Zákon č.453/2004 Sb., o zaměstnanosti § 104 Opatření a nástroje

Seznam internetových odkazů:

[8]

http://www.nuts2severozapad.cz/region/ustecky_kraj/

[9]

http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info/kestazeni/kraj

[10]

http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zam_vsps

[11]

http://www.mpsv.cz/cs/871

47

[12]

http://portal.mpsv.cz/sz/local/ul_info/kestazeni

[13]

http://www.portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/

[14]

http://www.mpsv.cz/cs/4973

[15]

http://navolnenoze.cz/zpravy/financni-krize/

[16]

http://www.komora.cz/hk-cr-top-02-sede/podpora-podnikani-v-cr/pomahame-vamcelit-hospodarske-krizi/art_28179/article.aspx

[17]

http://www.novinky.cz/ekonomika/160787-cesko-zaziva-nejvetsi-narustnezamestnanosti-v-historii.html

[18]

http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/itisk/ED0036D613

48

Příloha č.1

Označení sběrných nádob na tříděné odpady společnosti BEC odpady s.r.o.

Třídící zařízení v areálu společnosti (Lovosice – Prosmyky)

49