Výzkum možností minimalizace obsahů organických škodlivin ve zdrojích pitných vod v Krušných horách
Pokusné výsadby dřevin v oboře Fláje
Jaroslav DOSTÁL, Jiří ČÁP, Luďka ČÍŽKOVÁ Červen 2013
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., e-mail:
[email protected]
Autor: Jaroslav DOSTÁL, Jiří ČÁP, Luďka ČÍŽKOVÁ Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Strnady 136, 252 02 Jíloviště, Doručovací pošta: 156 04 Praha 5 – Zbraslav E-mail:
[email protected]
© Foto: M. Krtička
Obsah Cíl práce Abstrakt Základní charakteristika ověřovacích ploch a výsadba Charakteristika sadebního materiálu Vrba nachová (Salix purpurea L.) Vrba trojmužná (Salix triandra L.) Vrba červená (Salix × rubra Huds.) Vrba ušatá (Salix aurita L.) Vrba pětimužná (Salix pentandra L.) Vrba křehká (Salix fragilis L.) Topol osika (Populus tremula L.) Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.) Hodnocení mortality Hodnocení vitality Závěr
2
3 3 3 4 4 5 6 7 8 9 10 11 12 12 13
zkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., výzkumná stanice Kunovice.
Cíl této části práce: Založení výzkumných ploch s několika druhy vrb, topolem osikou a jeřábem ptačím ve Flájské oboře, za účelem experimentálního ověření vlivu porostu na vyplavování huminových látek do vodních zdrojů (povodí potoka Rašeliníku) a současně ověření vhodnosti vybraných dřevin z hlediska jejich prosperity v náročných klimatických a půdních podmínkách rašeliniště na základě hodnocení vitality a mortality vysázených druhů dřevin.
Tab. č. 1: Počet a druh sadebního materiálu podle bloků blok
druh
počet (ks)
Blok 1
vrba ušatá, vrba křehká
2250
Blok 2
vrba červená, v. nachová, v. pětimužná
2950
Blok 3
vrba pětimužná
1700
Blok 4
topol osika
300
celkem
7200
V srpnu 2011 byla výsadba vrb v blocích 1 – 3 doplněna kontejnerovanými dvouletými sazenicemi jeřábu ptačího, dále se realizovala výsadba nových ověřovacích ploch s vrbou, a to blok 5 a blok 6 (dolní plocha u přehrázky). Celková výměra ověřovacích ploch založených v tomto roce byla cca 847 m2, počet sazenic v jednotlivých blocích je uveden v tabulce č. 2. Výsadba byla provedena stejným způsobem jako v roce 2010. Sazenice vrb byly vypěstovány a dodány Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., výzkumnou stanicí Kunovice. Sazenice jeřábu ptačího byly dodány firmou DENDRIA s.r.o. Návrh a způsob výsadby byl realizován s pomocí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i, útvarem biologie a šlechtění lesních dřevin.
Abstrakt Po dohodě s LČR, Správou toků a Agenturou pro ochranu přírody a krajiny bylo založeno 6 experimentálních ploch v blízkosti potoka Rašeliníku v oboře Fláje. Na celkové ploše 14 100 m2 bylo vysázeno 10 147 sazenic několika druhů dřevin (vrba ušatá, v. křehká, v. červená, v. nachová, v. pětimužná, v. trojmužná, topol osika a jeřáb ptačí). Na uvedených plochách byla sledována mortalita a vitalita sazenic. V náročných klimatických a půdních podmínkách Krušných hor přežilo cca 70 % sazenic. Základní charakteristika ověřovacích ploch a výsadba Výzkumné plochy byly zakládány v nadmořské výšce od 755 do 795 m n. m. V lokalitě převládá půdní typ organozem. Hydropedologické poměry v povodí Rašeliníku jsou ovlivněny sítí odvodňovacích příkopů. V říjnu 2010 se uskutečnila první výsadba v této lokalitě. Před výsadbou byly plochy ošetřeny Roundapem a jednoleté kontejnerované sazenice ve velikosti od 50 do 100 cm byly po stržení drnu zasazeny do jamek. Spon výsadby byl u vrb 1 x 1m, u topolu osiky 2 x 2m. Sazenice byly vysazovány do bloků. Do bloku 1, 2 a 3 byly vysázeny sazenice vrb a do bloku 4 byl vysázen topol osika. Celková výměra všech ověřovacích ploch byla cca 9 300 m2, počet sazenic v jednotlivých blocích je uveden v tabulce č. 1. Vypěstování sazenic a návrh výsadby zajistil Vý-
Tab. č. 2: Počet a druh sadebního materiálu podle bloků blok
počet (ks)
celkem (ks)
Blok 1 - dosadba
jeřáb ptačí
225
225
Blok 2 - dosadba
jeřáb ptačí
45
45
Blok 4 - dosadba
jeřáb ptačí vrba nachová vrba červená vrba křehká vrba pětimužná
45
Blok 5
vrba nachová vrba ušatá vrba trojmužná vrba pětimužná
Blok 6 (dolní plocha – u přehrázky)
vrba ušatá vrba nachová
celkem
3
druh
232
1496
475 474
949 2947
z dřevitých řízků ve výzkumné stanici VÚLHM, v.v.i. v Kunovicích. Jako zdroj reprodukčního materiálu byl využit klonový archiv evidovaných klonů vrb. Vrba nachová (Salix purpurea L.) Hustě zavětvený keř dorůstající výšek okolo 5 m s výrazně žlutě zbarveným lýkem. Přirozeně se vyskytuje na štěrkovitých náplavech bystřin, v pobřežních křovinách podél vodních toků a nádrží. Vyskytuje se od nížin až do nižších horských poloh, roztroušeně po celém území státu s větším zastoupením v Moravskoslezských Beskydech. Je druhem velmi často vysazovaným do zpevňujících břehových porostů. Rovněž je druhem hojně pěstovaným ve vrbovnách.
Obr. 1: Schéma pořadí bloků směrem od vjezdu do obory z brány - Zámeček
Charakteristika sadebního materiálu Pro založení výsadeb byly použity 1leté obalované sazenice, které byly vypěstovány
vrba nachová (Salix purpurea L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
jednoleté prýty šedozeleně zbarvené, lýko výrazně žluté
Pupeny
pupeny někdy vstřícně postavené, načervenalé, lysé
Listy
listy obkopinaté, často s namodralým zbarvením, celokrajné, lysé
Palisty
palisty chybí
Květy
prašníkové květy se dvěma tyčinkami, nitky srostlé, na bázi chlupaté červeně zbarvené blizny hlavaté
Habitus
keř, výška 5 – 8 m
4
Vrba trojmužná (Salix triandra L.)
půdách, kde vytváří pobřežní křoviny nebo zarůstá bažinaté louky. Vyskytuje se roztroušeně po celém území státu a to hlavně jako ssp. triandra s listy zeleně zbarvenými po obou stranách. Méně častá je ssp. discolor s šedivě zbarveným rubem listů. Vysazuje se občas ve vrbovnách nebo břehových porostech.
Hustě zavětvený keř dorůstající výšek okolo 4 m. Existují i stromkovitě rostoucí jedinci, kteří dorůstají 6 m. Druh je nápadný plátovitě se odlupující borkou na silných větvích a kmíncích. Pod odloupnutou borkou je skořicově zbarvená kůra. Roste především na živinami bohatých, těžkých a hlubokých vrba trojmužná (Salix triandra L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
jednoleté prýty zelenohnědé, silnější s plátovitě se odlupující borkou
Pupeny
pupeny střídavé
Listy
listy podlouhlé ve střední části zpravidla s rovnoběžnými okraji, žláznatě pilovité, lysé
Palisty
palisty dobře vyvinuté, na svrchní straně často žláznaté
Květy
prašníkové květy se třemi tyčinkami, nitky na bázi chlupaté
Habitus
keř, výška 4 – 6 m
5
Vrba červená (Salix × rubra Huds.)
zase druhému. Nejčastějším typem je keř s listy po obou stranách zelenými, pouze na jaře slabě ochlupenými. U prašníkových květů jsou nitky tyčinek do poloviny srostlé. V přírodě se vyskytuje na stejných stanovištích jako rodičovské druhy. Je to často pěstovaný druh jako velmi kvalitní košíkářská vrba, a to především ve vybraných klonech.
Keř dorůstající výšek okolo 4 m. Běžný spontánní kříženec vznikající křížením vrby nachové a vrby košíkářské v rámci introgresivní hybridizace. Proto je možné najít celou škálu typů se znaky, které se někdy blíží více jednomu rodičovskému druhu, jindy vrba červená (Salix × rubra Huds.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
žlutohnědé nebo zelenohnědé, zpočátku krátce šedě ochlupené, později lysé
Pupeny
hnědé, krátce chlupaté
Listy
kopinaté až úzce kopinaté, téměř lysé až úplně lysé
Palisty
úzce kopinaté a dlouze zašpičatělé
Květy
nitky tyčinek cca do ½ srostlé blizny hlavaté nebo krátce rozestálé
Habitus
středně velký až mohutný keř, zřídka stromek se vzpřímenými, málo větvenými výhony
6
Vrba ušatá (Salix aurita L.)
kopech podél cest a podél menších vodotečí především v horských oblastech. V nížinách a nad horní hranicí lesa se vyskytuje vzácněji. Roste roztroušeně na většině území ČR. Hojně se vyskytuje na Českomoravské vysočině a v Pošumaví. Občas vysazovaná podél vodotečí.
Keřovitý druh dorůstající až 3 m, většinou nižší. Vyhledává zamokřená stanoviště na chudých podkladech jako jsou bažinaté a zrašelinělé louky a vrchoviště. Roste rovněž mimo tato stanoviště na okrajích lesních porostů a na pasekách nebo v přívrba ušatá (Salix aurita L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
prýty tenké, bohatě větvené, na povrchu dřeva dvouletých a starších výhonů hřebenité výrůstky (lišty) jednoleté prýty olysávající, červenohnědé, dvouleté prýty lysé a šedě zbarvené
Pupeny
pupeny lysé, červenohnědé
Listy
listy obvejčité, o polovinu delší než široké, se zahloubenou žilnatinou na vrchní straně a se zakroucenou špičkou, téměř lysé
Palisty
palisty velké, polosrdčité, vytrvalé
Květy
pestíky chlupaté a krátce stopkaté, blizny přisedlé
Habitus
keř, výška do 3 m
7
Vrba pětimužná (Salix pentandra L.)
rách a podhorských oblastech, většinou na zamokřených a zrašelinělých půdách nebo na čistých rašelinách. Občas se vyskytuje i v příkopech podél cest. V nížinách je vzácná. Roste roztroušeně po celém území ČR na vhodných stanovištích. Nikdy netvoří větší porosty. Nejčastěji se vyskytuje na Českomoravské vysočině a v předhůří Šumavy.
Druh dorůstající v příznivých podmínkách až 15 m. Vytváří mohutné keře nebo stromky často vícekmenné s výrazně lesklými listy. Nápadné jsou, především v zimě, pestíkové rostliny obalené bílým chmýřím, ze kterého se semena uvolňují postupně až do jara následujícího roku. Roste převážně v hovrba pětimužná (Salix pentandra L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
lysé, červenohnědě zbarvené a výrazně lesklé, boční se lehce odlamují
Pupeny
lysé, mírně odstávající, na vrcholu zaoblené
Listy
lysé, tuhé, výrazně pilovité, na svrchní straně tmavozelené, na spodní straně světlejší, nápadně lesklé s několika žlázkami na řapíku a žlazkami na konci zubů, při rašení lepkavé
Palisty
drobné a žlaznaté
Květy
prašníkové s 6 – 9 (12) tyčinkami a 2 žlázkami, pestíkové s lysým semeníkem a jednou límcovitou žlázkou
Habitus
mohutný keř nebo často vícekmenný stromek do 12 (15) m
8
Vrba křehká (Salix fragilis L.)
porostech podél menších vodních toků. Řidčeji se vyskytuje v nížinách v lužních lesích tam, kde je dostatek světla. Nesnáší dobře stagnující vodu. Roste roztroušeně po celém území ČR na vhodných stanovištích. V horách tvoří často podstatnou složku břehových porostů. Častý výskyt je na Šumavě, v Krkonoších, na Českomoravské vysočině a v Jeseníkách.
Stromkovitý druh dorůstající 15 m s nápadně křivolakým kmenem a nízko nasazenou rozkladitou korunou se silnými pokroucenými větvemi. V příznivých podmínkách tvoří kmeny o výčetním průměru až 0,5 m. Těžiště výskytu je v středních horských a podhorských polohách na vlhkých místech, často na zrašelinělých půdách a v břehových
vrba křehká (Salix fragilis L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
lysé, šedozelené, matné, boční se lehce odlamují
Pupeny
přilehlé, zašpičatělé, zbarvené stejně jako prýty, před vyrašením zasychající a ve vrchní polovině černající
Listy
lysé, téměř stejně zbarvené po obou stranách, hrubě pilovité bez žlázek, při rašení nelepkavé, řapík s 1-2 žlázkami u báze čepele
Palisty
dobře vyvinuté, žlaznatě pilovité
Květy
prašníkové v jehnědách rozkvétajících před úplným vyrašením listů se dvěma tyčinkami, pestíkové s přisedlým, téměř lysým semeníkem a rozeklanými bliznami na krátké čnělce
Habitus
většinou menší (do 15 m), křivolaký strom, často vícekmenný s rozkladitou korunou a silnými křivolakými větvemi nízko nasazenými u země
9
Topol osika (Populus tremula L.)
území ČR od nížin až vysoko do hor, těžištěm rozšíření jsou pahorkatiny a horské oblasti do 800 m n.m. Méně často se vyskytuje v lužních lesích a ve výškách nad 1000 m n. m. Roste na velmi široké škále podkladů od skalnatých a vysychavých podloží po mokré a zrašelinělé půdy s proudící podzemní vodou. Nesnáší dobře stagnující vodu. Tvoří převážně skupiny stromů nebo i jednotlivé stromy ve smíšených porostech a často se vyskytuje mimo les na mezích a podél komunikací.
Strom běžně dorůstající výšek přes 20 m, v příhodných podmínkách i přes 30 m, s nápadně světlým kmenem v mládí zbarveným světlešedě nebo šedozeleně. Ve vyšším věku se někdy tvoří rozpukaná černá borka. V okolí stromů vyrůstají četné kořenové výmladky, které v porostech obvykle záhy odumírají pro nedostatek světla. Na volných místech tvoří dosti husté skupiny stromů různé velikosti. Vyskytuje se na celém Topol osika (Populus tremula L.) ZNAK
POPIS ZNAKU
Prýty
lysé, hnědé a lesklé
Pupeny
kuželovité a dlouze zašpičatělé, lysé a slabě lepkavé
Listy
na výmladcích trojúhelníkovitě vejčité a zašpičatělé, na starších rostlinách okrouhlé až okrouhle vejčité, zašpičatělé nebo tupé, na okraji pilovité, lysé
Palisty
nejsou vytvořeny
Květy
v převislých jehnědách, kvetou před vyrašením listů, prašníkové se 6-15 tyčinkami, prašníky červené, pestíkové s přisedlými a lysými semeníky se silně rozeklanými bliznami, nektariová žlázka diskovitá
Habitus
strom dorůstající 15-25 (30) m s nepravidelnou korunou a nápadně světle šedým, někdy nazelenalým kmenem
10
Jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.) Mimořádně přizpůsobivá a zcela nenáročná pionýrská dřevina s důležitými ochrannými a melioračními vlastnostmi. Strom dorůstá výšky do 12 m v příhodných podmínkách až 15 m. Borka je světlá a hladká. V ČR prostupuje všemi lesními vegetačními stupni hlavně v prosvětlených či jinak uvolněných místech lesů různých typů. Mívá značné zastoupení v mlazinách. Obr. 4: Blok 6 - dolní plocha u přehrázky.
Obr. 2: Vrby v bloku 3.
Obr. 5: Blok 6 – pohled na potok a přehrázku.
Obr. 3: Sazenice vrb v bloku 5.
11
Hodnocení mortality
novišti (mrazová kotlina, silně podmáčená půda, podemletí břehu potoka, zvýšený výskyt hlodavců). Změny v procentickém zastoupení jednotlivých druhů vrb v blocích od výsadby v roce 2010 nebyly významné. Na základě dosavadních krátkodobých hodnocení nejméně prosperuje na tomto stanovišti vrba pětimužná, v bloku 5, kde jsou vysázeny 4 druhy vrb (nachová, pětimužná, ušatá, trojmužná) byl zaznamenán trojnásobný úhyn tohoto druhu ve srovnání s ostatními druhy vrb. Na základě dosavadního hodnocení bloku 6 (břehový porost) po 1 roce po výsadbě nebyly v těchto specifických podmínkách zaznamenány žádné významnější ztráty u vrby ušaté.
V roce 2011 proběhla v květnu inventarizace bloků 1, 2, 3 a 4, bylo provedeno hodnocení mortality a vitality výsadby. Byl hodnocen počet přeživších jedinců vrb vzhledem ke stavu bezprostředně po výsadbě. Po druhé výsadbě (bloky 5 a 6) realizované v srpnu 2011 byla mortalita hodnocena v září 2012, viz tabulka č. 3. V roce 2012 byla nejvyšší mortalita (26,2 %) zaznamenána v bloku 2, která byla patrně způsobena velmi podmáčeným stanovištěm, v ostatních blocích došlo k úhynu nevelkého počtu jedinců, což odpovídalo náročným klimatickým a půdním podmínkám v kombinaci s výsadbou v předchozím roce. V blocích 5 a 6 byla rok po výsadbě zaznamenána velmi nízká mortalita. Poslední hodnocení proběhlo v červnu 2013, viz tabulka č. 3. Nejvyšší mortalita (14,8 %) byla zaznamenána v bloku 4 u topolu osika, která byla ovšem částečně způsobena vlivem špatně provedené údržby plochy (poškození jedinců při vyžínání). Naopak nulový úhyn byl v bloku 5 a velmi nízký v blocích 6 (0,9 %) a 2 (3,8 %). U ostatních bloků byla mortalita cca 10 %, což je přiměřené podmínkám výsadby a stanovišti.
Hodnocení vitality Vizuální hodnocení proběhlo v roce 2011, kdy byly některé vrby v blocích 1, 2 a 3 lehce polámány sněhem, jiné větší poškození nebylo zaznamenáno. U topolu osiky v bloku 4 bylo zaznamenáno větší množství zlomů (cca 10%) vlivem větru a sněhu. Někteří jedinci topolu osiky byly napadeni hlodavci, u takto poškozených jedinců došlo v některých případech k vývratu či zaschnutí kmene. Zasychání kmene bylo také pozorováno u několika topolů osik vysazených ve velmi podmáčené půdě. V roce 2012 byl zdravotní stav hodnocen rovněž vizuálně. Vrby vykazovaly lehké poškození pozdními mrazíky, kdy u některých jedinců došlo k poškození terminálních pupenů. Napadení chorobami ani škůdci nebylo zjištěno. Většina poškozených topolů osik z roku 2011 vykazovala výmladnost kmene. V dolní ploše u přehrázky (blok 6), kterou přímo prochází malý vodní tok došlo při vysokém průtoku vody způsobeném jarním táním sněhu k poškození a podemletí břehu, což mělo za následek jeho částečné zřícení a ztrátu několika vysazených jedinců vrb.
Tab. č. 3: Mortalita sazenic v roce 2013 podle bloků Mortalita [%] r. 2011
r. 2012
r. 2013
Blok 1
2,7
10,2
10,3
Blok 2
43,8
26,2
3,8
Blok 3
15,2
12,3
8,2
Blok 4 (osika)
5,0
13,0
14,8
Blok 5
5,7
0,0
Blok 6 (dol. plocha u přehrázky)
2,7
0,9
Mimo blok 2, kde došlo vzhledem k silnému podmáčení a pozdní výsadbě (konec října) v roce 2011 k většímu úhynu (44%), byla v ostatních blocích ujímavost sazenic velmi vysoká (85% – 97%). V dalších letech (2012 a 2013) po zakořenění sazenic byl již úhyn ve všech blocích přiměřený extrémnímu sta12
Závěr Výsadba vybraných dřevin na extrémním stanovišti byla úspěšná. Téměř všechny druhy dobře prosperují, rostoucí sazenice nejeví známky snížené vitality. Lehké poškození odpovídá přírodním podmínkám v dané lokalitě. Zvolená druhová skladba se jeví po tomto krátkodobém hodnocení jako perspektivní pro výsadbu břehových porostů a extrémních stanovišť ve vyšších polohách. Plochy založené k tomuto účelu je třeba nadále sledovat a hodnotit především v dalších letech, kdy by mělo dojít k upevnění porostů, zvětšení kořenového systému a masivnějšímu nárůstu biomasy jedinců, kteří pak budou mít větší vliv na okolní prostředí s předpokladem vyššího vlivu na kvalitu vody. Literatura: Uhlířová, H.; Kapitola, P. a kol. Poškození lesních dřevin, Lesnická práce s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2004. 280 s. Kovanda, M. Sorbus L. – jeřáb, Květena České republiky 3, Academia, Praha, 1992. s. 474 - 484.
13
Toto dílo vzniklo v rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko.
