Stati
POČÍTAČ A VOLNÝ ČAS DĚTÍ Kateřina
Šrahůlková
Abstrakt: Příspěvek se zabývá vztahem dětí k počítači a aktivitám na něm realizovaným, především k hraní počítačových her, včetně her na internetu, a surfovaní na internetu. V teoretické části se autorka věnuje jednotlivým specifikům, která se k výše uvedeným aktivitám váží. Článek zmiňuje výsledky výzkumu, který byl realizován z důvodu prozkoumání postavení počítače v rámci volnočasových aktivit dětí a ke zjištění obliby počítačových her a jiných aktivit na internetu. K průzkumu byl vytvořen dotazník, který byl následně kvantitativně zpracován. Zkoumaný soubor tvořily děti 2.-9. ročníku základní školy v Praze. Výsledky dotazování podaly obraz o postavení počítače ve volnočasových aktivitách dětí a o konkrétní činnosti na něm realizované. Klíčová slova: počítačové hry, internet, závislost, děti školního věku.
Úvod Počítačům a především jejich problematickému užívání je v posledních letech v odborných kruzích věnována velká pozornost. Tato práce se zabývá sledováním rozložení volnočasových aktivit u dětí školního véku od 7 do 15 let (2.-9. třída), zejména mírou zastoupení zábavy na počítačích mezi volnočasovými aktivitami těchto dětí. Závislostním chováním ve vztahu k počítači se zaobírá řada výzkumů, které dále zkoumají např. rozdíly v trávení času na počítači mezi pohlavími, míru rodičovského dohledu při volnočasových aktivitách či souvislost mezi h r a n í m počítačových her a prospěchem ve škole (Giles, Price, 2 0 0 8 ; Aslanidou, Menexes, 2008). Skořic se svými kolegy (2009) považují videohry v rámci elektronické
a na počítačích se odehrávající zábavy po celém světě za jednu z dominantních forem aktivit realizovaných na počítači. Výzkum zaměřený specificky na rozšíření hraní počítačových her u dětí byl proveden v roce 2 0 0 6 lékaři Nešporem a C s é m y m , a to mezi dětmi 9. tříd. Ukázal, že hraní počítačových her je zejména mezi chlapci této věkové skupiny velmi rozšířeno. 5 2 % z nich uvedlo, že ve všední den hraje počítačové hry alespoň 2 hodiny, o víkendu je to až 62 % chlapců. U dívek bylo procento se stejnou dobou trávenou u počítače m n o h e m nižší: 1 5 % dívek hraje počítačové hry m i n i m á l n ě 2 hodiny ve všední den, 1 7 % o víkendu. Autoři dali tyto zjištěné údaje do korelace s konzumací alkoholických nápojů, užíváním marihuany, výskytem rvaček, šikany a se sníženou známkou z chování. Výsledky naznačily, že mezi těmito formami
2091
chování a h r a n í m PC her se korelace prokázala, i když ne vysoká. Autoři to interpretují tak, že děti, které nadměrné hrají počítačové hry, mají horší kontrolu regulace chování (Nešpor, Csémy, 2007).
Závislosti vztahující se k osobním počítačům
čítač, netomanii a netholismus - závislost na internetu a závislost vztahující se k hraní počítačových her. O b ě tyto závislosti se m o h o u vzájemně překrývat vzhledem k tomu, že řada počítačových her se hraje a je dostupná skrze internet.
Počítač a zdraví
K vymezení závislosti vztahující se k o s o b n í m počítačům se používá několik pojmů. Pojem „computer addiction" (počítačová závislost) byl poprvé užit v roce 1989 americkou autorkou Margaret A. Shotton (Shotton, 1989). Z dalších názvů popisujících toto závislé chování se používá internetová závislost, patologické užívání internetu či problematické užívání internetu aj. Suler ( 2 0 0 4 ) pak užívá pojem „computer and cyberspace addiction" (závislost vztahující se k počítačům a kybernetickému prostředí), který podle něj zahrnuje širokou oblast závislostí vztahující se k počítačům a aktivitám na počítači. V souvislosti s h r a n í m her na počítači vytvořili autoři Grusser a spol. diagnostickou kategorii „excesivní hraní počítačových her a videoher" (Grusser et al., 2005).
V odborné literatuře se uvádí řada fyzických obtíží, které se mohou při n a d m ě r n é m používání počítače vyskytovat. Jsou to především potíže související s nesprávným držením těla. V této souvislosti m o h o u vznikat poškození různých částí zad, dále se může vyskytovat pálení a necitlivost v rukou, mravenčení v nohou a sedacích svalech, poškozování očí (pálení, slzení, výskyt tiků, skvrny před o č i m a ) aj. Dlouhé sezení u počítače může znamenat také nedostatečný pohyb, tedy z dlouhodobého hlediska větší neohrabanost a s tím spojenou nadváhu, které jsou v období staršího školního věku, v období preference fyzických dovedností j a k o měřítka oblíbenosti, dalším faktorem znevýhodňujícím tyto děti v sociálních kontaktech (Pokorný et al., 2 0 0 2 ; Nešpor, 2000).
V českém prostředí hovoří Nešpor a C s é m y ( 2 0 0 7 ) o patologickém vztahu k počítačům, internetu a videohrám a označují jej za návykovou a impulzivní poruchu (stejné j a k o např. patologické hráčství). Pokorný s kolegy (2002) řadí mezi závislosti založené na činnostech, při kterých jedinci užívají po-
^Dále se může objevit i dehydratace a vynechávání jídla u j e d i n c ů sedících hodiny bez přestávky u počítače, nebo naopak přejídání, kdy jedinec nekontroluje množství přijímané potravy, neboť j e h o pozornost je upřena k počítači. O b e c n é se zde dá hovořit o nezdravých stravovacích návycích.
196
Stati Netomanie a netholismus - závislost na internetu a závislost na počítačových hrách I nternet může sloužit jako prostředek pro získávání informací, jako pracovní nástroj nebo jako náplň volného času. Ve smyslu závislosti na internetu nás bude zajímat užívání internetu pro zábavu, tady jako náplň volného času jedince. Patologický vztah k internetu se projevuje tím, že takto postižený jedinec tráví bezcílným blouděním po internetu dlouhé hodiny. V jeho prožívání se objevují vtíravé myšlenky o internetu i ve chvílích, kdy se zabývá jinými aktivitami. Důsledkem může být ztráta zájmu o okolí a činnosti, které ho dříve uspokojovaly, a také izolace od okolí. Rovněž vyhledávání neustále nových informací může vést k zahlcování organismu informacemi, z nichž některé mohou být pro děti značně nevhodné (Pokorný et al„ 2002; Turček, 2003). Na internetu či m i m o něj se lze v současné době setkat s velkým množstvím různých druhů počítačových her. Pro jejich úspěšné dokončení je zpravidla třeba, aby hráč pochopil jejich podstatu a pravidla. V případě „neustále se opakujících her" prohra pro hráče příliš neznamená, hru může kdykoli ukončit a začít hrát znovu. Existují však také hry, kdy hráč svou postavu na počítači vytvoří a tak konstruuje novou realitu. Ta po určité době hraní (může to být rok i déle) vstoupí hlouběji do jeho existence. U tohoto typu hry lze předpokládat, že
pocity hráče při prohře se budou od pocitů vyvolaných v „neustále se opakujících hrách" velmi lišit. Může jít o pocity zklamání, vzteku, ale i pocity blízké zoufalství (Pokorný et al., 2002). V odborné literatuře (Nešpor, Csémy, 2007; Hrubišková, Veselský, 2006; Pokorný et al., 2002 aj.) lze v souvislosti s hraním počítačových her najít rozvíjení různých, hrou trénovaných dovedností, ale především také řadu hrozících rizik.
Rozvoj dovedností při hraní počítačových her Pozitivně vidí působení počítačových her na osobnost dítěte psycholog David Šmahel (2007), který vyzdvihuje především jejich přínos ve formování kognitivních schopností hráčů, zmiňuje také možnost rozvoje sociálních dovedností. V rovině kognitivní zdůrazňuje trénování odhadu vzdálenosti, rychlosti, promýšlení strategie, čtení anglických textů apod. V rámci sociální roviny pak setkávání se hráčů i v realitě. Zmiňuje také možnost vzniku závislosti, stejně jako u kterékoli jiné činnosti však v případě, že to člověk s touto činností přehání. Hrubišková a Veselský (2006) uvádějí výsledky svého výzkumu mezi žáky základní školy na Slovensku v letech 2003 a 2004, kde žáci hodnotili účinky hraní počítačových her, které sami u sebe pociťují. Odpovědi žáků svědčí o jejich převažujícím přesvědčení o pozitivních účincích hraní her. Jako nejvyšší přínos hodnotili možnost cvičit postřeh, dále rozvoj logického myšlení, prostorové orientace a paměti.
2091
Rizika, která s sebou nese hraní počítačových her Rizikům v souvislosti s hraním počítačových her je v odborné literatuře věnována velká pozornost. Výrazná je především značná časová náročnost těchto aktivit. Dále zde existují četná rizika negativního vlivu na sociální vývoj a zrání jedince. Jednostranná zájmová aktivita u počítače může ovlivňovat schopnost navazovat, udržovat a rozvíjet vztahy s vrstevníky, také komunikace a společný zájem se mohou omezit na počítačové hry. Hra se může stát pro jedince prostředím, do kterého uniká před problémy v reálném životě (Pokorný et al., 2002; Nešpor, 2000; Nešpor, Csémy, 2007). Dalším diskutovaným tématem v rámci negativních vlivů počítačových her na děti je agresivita a násilí, které se v počítačových hrách často vyskytují. Hráč ve hře násilí nejen sleduje, ale prostřednictvím své postavy často přímo produkuje. Násilí v počítačových hrách je často synonymem úspěchu v nich, neboť v řadě her jde především o zničení protivníka či protivníků. Ztotožnit se s těmito prostředky k dosažení cílů může být pro děti nebezpečné. Děti také při hře nevidí následky svého násilného chování. Nemusí si tedy vytvořit vazbu mezi násilným aktem a jeho důsledkem, tj. zraněním či úmrtím jako nevratným procesem. Z vývojové psychologie víme, že dítě, v tomto případě dětský hráč, nemusí toiUsít fvkti a skutečnost. Stírání reahťy obťm l\ také proto, i e zpracování her je stá\e kvalitnější a lákavější. Zejména dětmi mladšího školního věku je prezentovaný příběh často brán jako reálný a jako takový je i vnímán.
198
Tento fakt představuje nebezpečí pro zdravý vývoj jedince, zaujetím počítačovými hrami mohou vzniknout návykové problémy, které se v dětství a dospívání rozvíjejí rychleji (Vágnerová, 1997; Hrubišková, Veselský, 2006; Nešpor, Csémy, 2007).
Průzkum Ve své poradenské praxi se autorka často setkávala s dětmi, které svůj volný čas trávily u počítače (v textu dále také PC), nejčastěji hraním počítačových her nebo jinými aktivitami na internetu či mimo něj. Také někteří rodiče preferovali tento způsob trávení volného času svých dětí, často z toho důvodu, že tak mají své dítě doma, pod dozorem, při pro ně relativné bezpečné aktivitě. Tato zkušenost vedla k hlubší úvaze o roli počítače ve volném čase dětí školního věku. Cíle průzkumu. Průzkum se pokusil postihnout míru rozšíření obliby v hraní počítačových her a v trávení volného času na internetu u dětí školou povinných a specifikovat aspekty tohoto zájmu. Další oblastí zájmu byl volný čas dětí a jeho strukturovanost organizovanými aktivitami či případným příklonem k trávení volného času na počítači. Popis metody. V průzkumu je použita rfietoda dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen na základě výzkumného zájmu. ByV laměten především na vo\ný čas dětí, na to, \akým způsobem ho t r á í (vVz. otázky týkající se oblíbených činnosti ve vo\ném čase a zda navštěvují nějaké organizované kroužky). V závěru dotazníku byly uvedeny položky zaměřené konkrétně na počítače,
Stati tedy dotazy, zda děti doma počítač mají, zda u něj tráví volný čas rády, zda je baví počítačové hry, co je na nich baví atd. (Plné znění dotazníku viz Příloha č. 1.) Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Popis souboru. Dotazník byl zadán dětem běžné základní školy v Praze, na níž autorka působila jako psycholožka. Šlo o 2., 3. a 4. třídu, dvě 5. třídy, jednu 6. třídu, dvě 7., 8. a 9. třídy. Průzkumu se celkem zúčastnilo 224 dětí, z toho 96 (43%) dívek a 128 (57%) chlapců. Sběr dat. Sběr dat proběhl v měsících září a říjnu 2008. Dotazník ve třídách zadávala autorka, jen v jedné třídě zadával dotazník třídní učitel dané třídy. K vyplnění dotazníku přistupovaly děti zpravidla pozitivně a aktivně, vyplnily ho všechny oslovené děti, odmítl pouze jeden chlapec z 8. třídy. Zpracování a validizace dat. Při zpracování dat bylo zjišťováno především pro-
centní zastoupení jednotlivých odpovědí, ale daleko zajímavější se jevilo jejich důkladné pročítání a především zkoumání odpovědí na otevřené otázky, kde se respondenti více rozepsali. Vzhledem k faktu, že mnohé děti byly autorce známy z bližší spolupráce, řada z nich byla, i přes anonymní vyplňování dotazníků, „rozpoznatelná". Za jistou prúkaznost dat lze považovat, že některé informace, které děti do dotazníku napsaly (týkaly se například trávení volného času, hledání toho, co je na PC hrách baví), byly v souladu se zkušenostmi, které s nimi autorka za dobu svého působení na škole získala.
Výsledky Zájem o počítače obecně V grafu 1 jsou ukázány výsledky šetření zaznamenávající výskyt odpovědi
100 •
?
95 •
~
90
® •o
85
tn 0 c
č
1
o cc
80 75 70
II 79
—i—
2. tř.
82
80
3.tř.
i 4. tř
5. tř.
6. tř.
1 7.tř.
8. tř.
9. tř
Celken
Postupný rotnlk Graf 1. Relativní četnost o d p o v ě d i „ANO" na otázku, zda děti baví „ b ý t na PC"
2091
Tab. 1. Absolutní a relativní četnost o d p o v é d i „ A N O " na otázku, zda děti baví„být na PC" Třída
Dětí celkem
PC - ano N (počet dětí)
Relativní četnost (%)
2. třída
24
19
79
3. třída
15
12
80
4. třída
18
17
94
5. třída
31
27
87
6. třída
18
17
94
7. třída
39
32
82
8. třída
36
33
92
9. třída
43
40
93
Celkem
224
197
88
„ANO" na otázku, zda děti baví „být na PC". Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka „celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 1.
Zájem o počítačové hry Graf 2 ukazuje výskyt odpovědi „ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry. Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka „celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné
Graf 2. Relativní četnost o d p o v ě d i „ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry
200
Stati Tab. 2. Absolutní a relativní četnost o d p o v ě d i „ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry PC h r y - a n o
Dětí celkem
Třída
N (počet dětí)
Relativní četnost (%)
2. třída
24
21
87,5
3. třída
15
13
86
4. třída
18
16
89
5. třída
31
20
64,5
6. třída
18
17
94
7. třída
39
30
77
8. třída
36
24
67
9. třída
43
22
51
Celkem
224
162
72
počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 2.
Zájem o počítač obecně versus zájem o PC hry Graf 3 ukazuje výskyt odpovědí svědčících pro zájem o aktivity na počíta-
či obecně a zájem o počítačové hry. Pro každý postupný ročník a u obou z aktivit (zájem o počítače obecně a zájem o počítačové hry) je uveden procentuální výskyt odpovědí (relativní četnost), položka „celkem" zaznamenává relativní četnost těchto odpovědí u celého vzorku dětí. Při srovnání tohoto zájmu zjišťujeme, že 197 dětí z celkového počtu 224 dotazova-
92
93
—
—
H
67 •
51
• 2. tř.
3. tř.
4. tř.
5. tř.
6. tř.
7. tř.
8. tř.
9. tř.
Celkem
Postupný ročník B Zájem o PC obecně • Hraní PC her Graf 3. Relativní počet dětí, které baví pobývání na počítači obecné, a dětí, které baví počítačové hry
2091
Tab. 3. Absolútni a relativní četnost dětí, které bavl pobývání na počítači obecně, a děti, které bavl počítačové hry PC h r y - a n o
PC - ano
Dětí celkem
N (počet dětí)
2. třída
24
3. třída
15
4. třída 5. třída
Třída
Relativní četnost (%)
N (počet dětí)
Relativní četnost (%)
19
79
21
87,5
12
80
13
86
18
17
94
16
89
31
27
87
20
64,5
6. třída
18
17
94
17
94
7. třída
39
32
82
30
77
8. třída
36
33
92
24
67
9. třída
43
40
93
22
51
Celkem
224
197
88
162
72
ných dětí (což činí 88%) baví „být na počítači" a o něco méně dětí, konkrétně 162 (72 %), pak uvedlo zájem specificky o počítačové hry. Grafické zpracování ukazuje graf 3, přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu těchto odpovědí jsou zaznamenány v tabulce 3. Specifika jednotlivých tříd v rozlišení zájmu o počítače obecně a při zaměření na zájem o počítačové hry: Ve 2 . - 4 . třídě a dále pak v 7. třídě se zájem o počítače obecně a o počítačové hry takřka rovnal (nepřevyšoval rozdíl 1 či 2 žáků). Co se týče specifikace aktivit na počítačích obecné, ve 3. třídě byl zmíněn internet, ve 4. třídě pak kromě internetu ještě kreslení na počítačích a v 7. třídě internet, poslech hudby a především chatování a komunikace skrze komunikační servery a sociální sítě. V 5. třídě již zájem o počítače obecně výrazněji převažoval nad zájmem o počítačové hry; děti se zálibou v počítačích obecné uvádějí chatování a surfování
202
na internetu a začíná se objevovat kritičnost k některým hrám (o tom svědčí odpovědi typu: „hry mě baví jen někdy", „jen některé", „trochu"). V 6. třídě bylo procentuální zastoupení dětí uvádějících zálibu v počítačových hrách a dětí uvádějících zájem o počítače obecně shodné; u počítačů obecně byl zájem dále specifikován na internet. V 8. třídě zájem o počítače obecné výrazné převažoval nad zálibou v počítačových hrách; zájem o počítače obecně byl specifikován na surfování, chatování a komunikaci přes sociální sítě, poslech hudby, stahování obrázků a programování; některé děti zde uváděly odmítání počítačových her. V 9. třídě záliba v počítačích obecné výrazně převažovala nad zájmem o počítačové hry; děti uváděly surfování na internetu, chatování, stahování z internetu, poslech hudby, sledování porna a erotických stránek; opět se objevilo úplné odmítání počítačových her u některých dětí.
Stati
2. tř.
3. tř.
5. tř.
6.tř.
7. tř.
9. tř. C e l k e m
Postupný ročník
Graf 4. Relativní četnost samovolného uvedení počítačů jako náplně v o l n é h o času u dětí
PC jako samovolně uváděná náplň volného času dětí
ální výskyt
této odpovědi
nává relativní č e t n o s t t é t o G r a f 4 ukazuje výskyt ného uvedení počítače jako
(relativní
četnost), položka „celkem" zaznameodpovědi
samovol-
u c e l é h o v z o r k u dětí. P ř e s n é p o č t y dětí
oblíbené
s u v e d e n í m relativní č e t n o s t i s v ý s k y -
n á p l n ě v o l n é h o č a s u dětí. P r o k a ž d ý
t e m této o d p o v ě d i j s o u z a z n a m e n á n y
p o s t u p n ý r o č n í k j e uveden p r o c e n t u -
v t a b u l c e 4.
Tab. 4. Absolutní a relativní četnost samovolného uvedení počítačů jako náplně v o l n é h o času u d ě t i Třída
Dětí celkem
PC jako náplň volného času N (počet dětí)
Relativní četnost (%)
2. třída
24
8
33
3. třída
15
3
20
4. třída
18
3
17
5. třída
31
15
48
6. třída
18
8
44
7. třída
39
9
23
8. třída
36
15
42
9. třída
43
22
51
Celkem
224
83
37
2091
o 2. tř.
3. tř.
4. tř.
5. tř.
6. tř.
7. tř.
8. tř.
9. tř. C e l k e m
Postupný ročník Graf 5. Relativní četnost dětí, které navštěvuji nějaký organizovaný o d p o l e d n í kroužek
Děti navštěvující odpolední kroužky
odpovědi (relativní četnost), položka „celkem" z a z n a m e n á v á
relativní
četnost této odpovědi u celého vzorG r a f 5 ukazuje, kolik dětí navště-
ku dětí. Přesné p o č t y dětí s uvede-
vuje nějaký organizovaný odpolední
ním
relativní
kroužek. Pro každý postupný ročník
této
odpovědi
je uveden procentuální výskyt
v t a b u l c e 5.
této
četnosti jsou
s
výskytem
zaznamenány
Tab. 5. Absolutní a relativní četnost dětí, které navštěvují nějaký organizovaný o d p o l e d n í kroužek Třída
Dětí celkem
Odpolední kroužky - ano N (počet dětí)
Relativní četnost (%)
2. třída
24
16
67
3. třída
15
11
73
4. třída
18
13
72
5. třída
31
18
58
6. třída
18
9
50
7. třída
39
12
31
8. třída
36
15
42
9. třída
43
14
32,5
Celkem
224
108
48
Stati Další důležitou sledovanou informací bylo popsání toho, co děti baví na hraní počítačových her. Odpovědi jsou rozděleny do několika kategorií: • kategorie 1: odpovědi, které se vztahují k f o r m ě her - zvuk, hudba, grafika; • kategorie 2: odpovědi, které se vtahují k obsahu her - zde podle toho, o jakou hru jde: skákačky, závodění a ježdění, budování a stavění, zabíjení, logika a strategie, starání se o rodinu, vytváření fantasy světa, ponoření se do jiného světa, můžu si dělat co chci, můžu dělat, co v běžném světě nemůžu, stylizace postavy, její rozvíjení; • kategorie 3: odpovědi vztahující se k tomu, co dětem hry přinášejí - odpočinek, relaxace a odreagování, zabíjení nudy, zábava, fantazie, napětí; • kategorie 4: odpovědi vztahující se k tomu, co dětem hry nabízejí - prožitek, možnost se zlepšovat, volnost, možnost plnit úkoly, jednoduchost, realističnost, akčnost, příběh. V popsaných kategoriích nalezneme výpovědi, které se shodují s informacemi podávanými různými autory při popisu počítačových her, čím jsou počítačové hry specifické a pro hráče zajímavé (Pokorný et al, 2002; Nešpor, 2000). Veškeré výsledky šetření jsou zaznamenány souhrnně v příloze 2.
Diskuse nad výsledky průzkumu Z průzkumu vyplývá, že ptáme-li se dětí na zálibu v počítačích, takřka 9 0 %
dětí odpoví, že je počítače zajímají a baví (z 224 dotázaných dětí tak odpovědělo 197 dětí, což činí 88 %). Vymezíme-li aktivity na počítači zaměřením se na počítačové hry, pak jejich množství převyšuje 7 0 % (z 224 dotázaných dětí tak odpovědělo 162 dětí, což činí 72 %). Mají-li děti samy uvést své oblíbené volnočasové aktivity, počítač se ve výčtu také objevuje (z celkového počtu 224 dětí jej uvedlo 83 dětí, což činí 37 %), ne však v tak velké míře, jak by nasvědčovaly odpovědi na konkrétní dotaz na zálibu v počítačích. Více než 1/3 dětí však uvádí sama od sebe různé aktivity na počítači ve svém volném čase. Je možné, že menší výskyt počítače v odpovědi na otázku: „Co tě baví dělat ve volném čase (po škole, o víkendu)?" je dán formulací této otázky nebo větší intenzitou zájmu o jiné aktivity. Tuto intenzitu zájmu, tedy např. seřazení oblíbenosti jednotlivých volnočasových aktivit détí, nebyla do v ý z k u m u zahrnuta. Srovnáme-li výsledky této práce s v ý z k u m e m Petry Vítkové, která zjišťovala obecně způsoby trávení volného času u dětí 6.-7. tříd základních škol v České Třebové, její data ukazují m n o hem větší výskyt činnosti na počítači j a k o volnočasové aktivity (a to u 8 7 % dětí 6. a 7. třídy). Odlišnost m ů ž e být dána způsobem formulace výzkumných otázek, ale především společnou kategorií PC a televize ve výzkumu P. Vítkové. Kolegyně položila dětem otázku: „Čemu se nejraději ve svém volném čase věnuješ?". Děti měly uvést tři nejoblíbenější činnosti. Počítače pak
2091
byly sloučeny do společné kategorie s televizí a s 8 7 % byly na 2. místě ihned za sportem (88 %). I tak lze příklon dětí k aktivitám na počítači ve výši 3 7 % považovat za alarmující hodnotu. Mohl by souviset s širokou nabídkou aktivit, které počítač nabízí. Kromě herních aktivit jde také o různé virtuálně-vztahové aktivity na sociálních sítích apod. I pouze u herních aktivit popisovaly děti lákadla ve formě grafického zpracování, požitku ze závodění, možnosti prožitku zabíjení, možnosti uplatnění logiky a strategie, starání se o rodinu, vytváření fantasy světa, zabíjení nudy, zábavy atd. Dá se uvažovat nad tím, jaké potřeby dětí tyto prožitky sytí a zda dětem chybí sycení těchto potřeb jinými prostředky. Děti potřebují poznávat, vnímat podněty, potřebují mít vzory chování a především také kontakt a sociální vztahy, které by se s těmito lákadly na počítačových hrách a jiných aktivitách na počítači mohly pojit, především u sociálních sítí je sycení potřeby kontaktu a sociálních vztahů nasnadě. Prožitek závodů by mohly nabízet také sporty, logika a strategie by mohla být uplatňovaná v deskových hrách, péči o rodinu lze zažívat také ve skutečné rodině, vytváření fantasy světa lze zažít např. při četbě určitého druhu literatury, zahnat nudu a prožívat zábavu lze při různých jiných aktivitách. Ovšem zdá se, že kvalitu grafického zpracování a prožitek zabíjení mohou nabídnout velmi dobře právě jen aktivity na počítači. Celkově se však ukazuje, že častý příklon dětí k nabídce
206
počítačů je důsledkem jejich dnes velmi snadné dostupnosti a menší atraktivity jiných činností či aktivit. Při řešení zájmu o počítače obecné a zájmu o počítačové hry se ukazuje, že zájem o počítačové hry je silnější v mladším školním věku, kde také převládalo zaujetí obrazy bitvy, boje a uplatnění strategie spolu s efektem zábavy, ve středním školním věku (od 4. třídy) se láme oblíbenost počítačových her a jiných aktivit na počítači spojených se surfováním po internetu, ve starším školním věku pak již výrazné dominují jiné aktivity na počítači než hraní počítačových her. Tento posun by se mohl opírat o vývojové aspekty zrání dětí, se vzrůstajícím věkem se objevovala především rostoucí kritičnost k počítačovým hrám a zájem o sociální aktivity na počítači. Počítačové hry převládaly tedy pouze na počátku 1. stupně, od 4. třídy výše děti začínají lákat spíše jiné aktivity na počítači. Výjimku v průzkumu tvořily děti 6. třídy, kde bylo zastoupení hraní počítačových her a jiných aktivit na počítači shodné a v obou případech velmi vysoké ( 9 4 % dětí). Tato hodnota byla celkově nejvyšší ze všech tříd u obou položek, pouze ve 4. třídě zájem o počítače projevovalo stejné procentuální zastoupení dětí, zájem o počítačové hry zde byl však nižší. Tento výsledek je poněkud překvapující. Souvislost můžeme hledat ve specifiku 6. třídy. Jde o první ročník druhého stupně základní školy, přičemž přestup z prvního stupně do druhého s sebou nese řadu změn, které děti mohou vnímat jako stresující a zátěžové.
Stati Především se dětem velmi mění denní školní realita. Děti začínají učit různí učitelé, ztrácejí takřka neustálou přítomnost třídní učitelky, která je zpravidla na prvním stupni jedinou vyučující, děti k ní mají vztah a může být jejich vzorem. Na druhém stupni se pozornost začíná tříštit mezi řadu učitelů. Dětem také přibývá řada nových předmětů, navyšuje se počet hodin, které tráví ve škole, a začínají se objevovat i výraznější vývojové změny související s nástupem dospívání. To vše může působit zátěžově a děti mohou raději unikat do virtuálního světa. Z průzkumu dále vyplývá, že necelá polovina dětí navštěvujících základní školu ( 4 8 % ) se dále věnuje odpoledním koníčkům a kroužkům, v nichž počítače nefigurují. Zde by se dala hledat souvislost mezi absencí koníčků a tím pádem vyšším výskytem prožívané nudy a následně zájmem o aktivity na počítačích, které by nudu mohly zahánět. Významnější souvislost se však nenašla. Děti, které navštěvovaly odpolední kroužky, uváděly také zálibu v počítačích a naopak děti, které kroužky nenavštěvovaly, nejmenovaly počítače a aktivity na nich ve větší míře než děti navštěvující zájmové kroužky. I přes malou vazbu mezi uvedenými koníčky, kterým se děti ve volném čase věnují, a absencí preference počítačů lze vnímat jako potěšující informaci, že u takřka poloviny dětí školou povinných se objevuje trávení volného času v odpoledních kroužcích. Tato otázka se zároveň jeví jako problematická. Nabízí se připomínka, že děti
mohly mít na mysli při souhlasné odpovědi i kroužek počítačový. Zkreslení dat touto cestou se však autorka i přes nepřesnost otázky vyhnula, protože všechny děti specifikovaly navštěvované kroužky, zpravidla i s údaji, kdy je navštěvují. Počítačové kroužky se v jejich výpovědích nevyskytly. Skutečnost, že řada dětí byla i při anonymním vyplňování dotazníků autorkou „rozpoznatelná", je logická vzhledem k tomu, že s nimi dlouhodobě pracovala jako školní psycholožka. Výše uvedená informace v sobě obsahuje etický rozpor, vzhledem k úzké spolupráci s některými dětmi však bylo rozpoznání jejich odpovědí nevyhnutelné. Nabízí se možnost vyloučení těchto dětí z dotazování, ale jejich vynecháním by získané údaje nebyly vzorkem populace dětí základní školy, nehledě na to, že právě ony autorku k myšlence tohoto zkoumání přivedly. V textu došlo také k významové nepřesnosti, kdy nebylo u zájmu o počítačové aktivity obecně specifikováno či vymezeno, že jde o aktivity m i m o počítačové hry (existuje řada počítačových on-line her). Zkreslení dat se autorka vyhnula pomocí další otázky, kde byla v odpovědi žádost o specifikaci toho, co konkrétně na počítači děti rády dělají. Děti tak oblíbené aktivity na počítači rozvedly (např. poslech hudby, chatování, komunikace přes sociální sítě), počítačové on-line hry se v jejich výčtu neobjevovaly. Jako největší nedostatek průzkumu lze v n í m a t skutečnost, že autorka
2091
v dotazníku nepoložila otázku na to, kolik hodin denně děti na počítači tráví. Také to by otevíralo řadu dalších možných perspektiv, např. zda děti, které spontánně uvádějí počítače j a k o náplň volného času, na něm tráví více času než děti, které je s p o n t á n n ě neuvádějí, apod. Vzhledem k širokému věkovému spektru a nižší schopnosti odhadu u malých dětí autorka tuto otázku v textu nepoložila. Lékaři Nešpor a C s é m y se ve svém výzkumu zaměřili právě na tuto oblast, přič e m ž oslovenou skupinou zde byly děti 9. tříd, u nichž lze předpokládat dobrou schopnost odhadu doby, kterou na počítači trávily. Pro praxi se z daného průzkumu nabízí důležitost zaměření se na zvýšení atraktivity jiných aktivit, než jsou aktivity počítačové, také možný důraz na zapojení rodin a především rodičů do volnočasových aktivit dětí. LITERATURA ASLANIDOU, S„ MENEXES, G. Youth and Internet: Uses and Practises in the home. Computer and Education. 2008, vol. 51, no. 3, s. 1375-1391. GILES, G., PRICE, R.I. Adolescent computer use: approach, avoidance, and parental control. Australian Journal of Psychology. 2008, vol. 60, no. 2, s. 63-71. GRUSSER, S.M., THALEMANN, R„ ALBRECHT, U., THALEMANN, C.N. Exessive Computernutzung im Kindesalter - Ergebnise einer psychometrischen Erhebung. Wiener klinische
208
Wochenschrift. 2005, vol. 117, no. 5 - 6 , s. 188-195. HRUBIŠKOVA, H„ VESELSKÝ, M. Účinky hrania počítačových hier na úroveň pozornosti žiakov základnej školy. Psychológia a patopsychológia dieťaťa. 2006, roč. 41, č. 3, s. 209-220. NEŠPOR, K. Návykové chovám a závislost. Praha : Portál, 2000. ISBN 80-7178432. NEŠPOR, K , CSÉMY, L. Zdravotní rizika počítačových her a videoher. Česká a slovenská psychiatrie. 2007, roč. 103, s. 246-250. POKORNÝ, V., TELCOVA, J„ TOMKO, A. Patologické závislosti. Brno : Ustav psychologického poradenství a diagnostiky, 2002. ISBN 80-86568-02-04. SHOTTON, M. Computer Addiction? A Study of Computer Dependency. London : Tylor and Francis, 1989. ISBN 0-203-26833-4. SKOŘIC, M.M., CHING TEO, L.L., NEO, R.L. Children and Video Games: Addiction, Engagement and Scholastic Achievment. Cyberpsychology and Behavior. 2009, vol. 12, no. 5, s. 567-572. SULER, J. Computer and Cyberspace Addiction. International Journal of Applied Psychoanalytic Studies. 2004, vol. 1, no. 4, s. 359-362. ŠMAHEL, D. Pozitiva převažují. Psychologie dnes. 2007, roč. 13, č. 7 - 8 , s. 40. TURČEK, K. Psychopatologické a sociálno-patologické prejavy detí a mládeže. Bratislava : IRIS, 2003. ISBN 808877899-9. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 807184-317.
Stati Príloha 1. Dotazník distribuovaný mezi d ě t m i (pro potřeby článku je v dotazníku zkrácen prostor na o d p o v ě d i respondentů)
DOTAZNÍK Pohlaví: h o l k a - k l u k
Věk:
• Co tě baví dělat ve v o l n é m čase (po škole, o víkendu)? • Chodíš do nějakého zájmového kroužku či na trénink? Pokud ano, o jaké kroužky či tréninky j d e a kolikrát t ý d n ě t a m docházíš? • Jakým způsobem Tě rodiče nejčastěji trestají za nějaký prohřešek? • Co dostáváš od rodičů za odměnu? • Máš d o m a počítač? • Baví tě být na PC? Co na něm rád děláš? • Baví tě hraní počítačových her? Pokud jsi odpověděl na předchozí otázku ANO, pokračuj prosím dále. Pokud ne, dékuju Ti za věnovaný čas. • Napiš, co tě nejvíc baví na hraní počítačových her, pokud je rád hraješ ( p o k u d chceš napsat víc, můžeš pokračovat na zadní straně © ) . Děkuji za vyplnění dotazníku. Kateřina Srahůlková
Příloha 2. Přehled výsledků dotazníkového šetření. Rozložení p o č t u dětí v j e d n o t l i v ý c h třídách, početní i procentuální zastoupení dětí v j e d n o t l i v ý c h sledovaných položkách PC - ano Dětí celkem
2. třída 3. třída 4. třída 5. třída 6. třída 7. třída 8. třída 9. třída Celkem
24 15 18 31 18 39 36 43 224
N (počet dětí)
Relativní četnost
19 12 17 27 17 32 33 40 197
79 80 94 87 94 82 92 93 88
(%)
PC hry - ano N (počet dětí) 21 13 16 20 17 30 24 22 162
Relativní četnost
(%)
87,5 86 89 64,5 94 77 67 51 72
PC jako náplň volného času Relativní N (počet četnost dětí) (%) 8 33 3 20 17 3 15 8 9 15 22 83
48 44 23 42 51 37
Odpolední kroužky - ano Relativní N četnost (počet dětí) (%) 67 16 11 73 13 72 18 58 9 50 12 31 42 15 14 32,5 48 108
Vysvětlení položek tabulky: • Položka „PC - ano" se vztahuje k dotazníkové otázce: Baví tě být na PC? • Položka „PC hry - ano" se vztahuje k dotazníkové otázce: Baví tě hraní počítačových her? • Položka„PC jako náplň v o l n é h o času" se vztahuje k dotazníkové otázce: Co té baví dělat ve v o l n é m čase (po škole, o víkendu)? • Položka„Odpolední kroužky - ano" se vztahuje k otázce: Chodíš d o nějakého zájmového kroužku či na trénink?
2091
