Pohybové aktivity a jejich využití v našich přírodních podmínkách

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví

Pohybové aktivity a jejich využití v našich přírodních podmínkách Závěrečná práce

Vypracovala: Mgr. Jana Zezulová Učo: 13193 1

2

Čestně prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a pouze za využití pramenů, zmíněných v závěru práce

3

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Mgr. Daniele Jonášové za odborné vedení při zpracování mé závěrečné práce a za její trpělivost a vstřícnost.

4

Obsah Úvod ...........................................................................................................................................6 1

Teoretická část ............................................................................................................................7

1.1.

Vliv přírody na člověka ............................................................................................................7

1.2.

RVP pro předškolní vzdělávání ................................................................................................9

1.2.1.

Klíčové kompetence ............................................................................................................9

1.2.2.

Dílčí vzdělávací cíle ............................................................................................................ 11

2

Praktická část ............................................................................................................................ 13

2.1.

Denní harmonogram ............................................................................................................. 14

2.2.

První týden – les (stromy) ...................................................................................................... 15

2.3.

Druhý týden - živočichové ..................................................................................................... 23

2.4.

Třetí týden – co sbíráme v lese .............................................................................................. 32

2.5.

Čtvrtý týden – povolání, lesní školka a shrnutí ....................................................................... 38

3

Závěr......................................................................................................................................... 43

5

Pro svoji práci jsem si zvolila plán do mateřské školy na jeden měsíc. Chci se v něm zaměřit na aktivity, které mohou děti dělat především venku. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, že v dnešní době děti tráví v přírodě minimum času a neznají okolí svého bydliště, nepoznají základní přírodniny a neumí se v přírodě správně chovat. Ráda bych, aby za mé pomoci poznaly své okolí, něco se o něm naučily a měly samostatně zájem se o přírodě něco dozvědět. Příroda má vliv jak na fyzické zdraví, tak na psychiku. Zvyšující se výskyt dětské obezity, stejně jako poruch učení a osobnosti, má charakter epidemie. Je možné tyto problémy dát do souvislosti s proměnou životního stylu dětí? Strmě narostlo množství času, který děti tráví s elektronickými médii. Času, který tráví venku v přírodě, je podstatně méně. Děti by měly být co nejdříve vedeny k přírodě, k její ochraně. Měly by o ní co nejvíce vědět a znát. Vybudovat si vztah k přírodě, který jim pomůže životní prostředí respektovat a chovat se vůči němu zodpovědně. Proto je u dětí důležitý přiměřený kontakt s přírodou, s rostlinami a zvířaty. Děti díky praktickým zkušenostem nabytých přímo v terénu získávají snadněji i teoretické znalosti a v nemalé míře rozvíjí i sociální cítění. Mateřské školy se podílejí na rozvoji dítěte různými metodami přiměřeným jejich věku.

6

1.1. Příroda a fyzické zdraví Procházka v přírodě podporuje naše zdraví, o tom byly přesvědčené už i naše babičky. Děti, které tráví více času venku, jsou fyzicky aktivnější a méně u nich hrozí nadváha či obezita. Malé děti, které si hrají v přírodním prostředí, rychleji rozvíjejí hrubou motoriku. I dospělí žijící v blízkosti zeleně jsou méně často a kratší dobu nemocní a dožívají se vyššího věku. Pobyt v zeleni má celkový blahodárný účinek na lidské zdraví, zlepšuje fyzickou kondici a posiluje imunitní systém.

Příroda a psychické zdraví Vědecké studie ukazují, že ze všech pozitivních dopadů kontaktu s přírodou na naše zdraví je právě dopad na psychické zdraví možná nejpodstatnější. Další výhody kontaktu s přírodou, zahrnující lepší fyzické zdraví, sociální zdraví i lepší výsledky při učení přímo nebo nepřímo souvisí právě s naší psychickou kondicí. Přírodě se vzhledem k naší psychice totiž daří tři velké věci. Blízkost přírody, ale i pouhý výhled na zeleň pomáhají snížit stres, úzkosti či deprese. Pobyt, hra a odpočinek v přírodě snižují únavu z myšlení, obnovují pozornost a posilují schopnost soustředění. Kontakt se zelení zvyšuje naši sebeúctu, spokojenost a zlepšuje naši náladu.

Příroda a sociální zdraví Je poměrně známou skutečností, že zvířata, která žijí v pro ně nepřirozených podmínkách, začnou projevovat také nepřirozené antisociální chování, často spojené se zvýšenou agresivitou. Podobné vzorce chování platí i o lidech. Výzkumy ukazují, že nedostatek zeleně v nejbližším okolí lidských obydlí bezprostředně souvisí s větším výskytem násilí, agresivity i spáchaných trestných činů. Přírodní prostředí v okolí našich domů naopak přispívá k tomu, že lidé tráví více času venku, mají silnější sousedské vazby a více žijí společenským životem. Děti si častěji hrají venku v prostředí zeleně a jejich hra také vykazuje více příležitostí pro rozvoj zdravého sociálního chování.

7

Příroda a hra S volnou hrou dětí je to podobné jako s jejich pobytem venku – v posledních desetiletích jí v našich společnostech pravděpodobně ubývá. Hra nespoutaná pravidly dospělých a kontakt dětí s přírodou jsou spojené nádoby, k oběma dochází současně, když si děti hrají venku. Dětská hra má obrovský dopad na rozvoj člověka a jeho učení v nejširším slova smyslu. Podle vědců se díky hře rozvíjí vnitřní fungování některých částí mozku, které umožňuje lepší soustředění a rozhodování, stejně jako zralé emoční a sociální chování. Ukazuje se, že velký význam má právě svobodná, volná hra. Děti, které tráví více času nestrukturovanými aktivitami, jsou také více schopné stanovovat si vlastní cíle a cesty k jejich naplnění, což jsou klíčové schopnosti pro úspěch v jejich dalším životě.

Příroda a učení Je prokázáno, že odpočinek, hra a výuka v přírodě zlepšují učení a studijní výsledky dětí. Odpočinek v přírodě, i pouhý výhled na zeleň, obnovuje pozornost a zlepšuje soustředění. Přestávky v přírodním prostředí a zeleň ve školách posilují paměť a vedou ke zlepšení vzdělávacích výsledků. Výuka v přírodě, jako plnohodnotná výchovná a vzdělávací strategie, potom přináší ve školách celou řadu pozitivních efektů. Ubývají kázeňské problémy, je méně absencí, roste zájem dětí o učení a zlepšují se jejich studijní výsledky napříč předměty a oblastmi vzdělávání: ve čtení, psaní, matematice, přírodních i sociálních vědách.

Příroda a vztah k přírodě Řada výzkumů uvádí, že dospělí, kteří se aktivně věnují ochraně přírody nebo vzdělávání v oblasti životního prostředí, uvádějí čas strávený v přírodě jako významnou životní zkušenost, která je formuje od jejich dětství. Studie ale potvrzují, že kontakt s přírodou v dětství má prokazatelnou souvislost s odpovědným chováním k životnímu prostředí v dospělosti. Vše nasvědčuje tomu, že děti, které tráví málo času v přírodě, mohou mít jako dospělí menší ochotu jednat s ohledem na životní prostředí. Z těchto důvodů dnes environmentální organizace na celém světě usilují o návrat svobodné dětské hry v přírodě do každodenního života. Zdroj: Výzkum Děti a příroda: prožívání a zkušenosti v rámci projektu Vav: Výzkum odcizení člověka přírodě TEREZA, vzdělávací centrum.z.ú.

8

1.2. Koncepce předškolního vzdělávání je založena na týchž zásadách jako ostatní obory a úrovně vzdělávání a řídí se s nimi společnými cíli: orientuje se k tomu, aby si dítě od útlého věku osvojovalo základy klíčových kompetencí a získávalo tak předpoklady pro své celoživotní vzdělávání, umožňující mu se snáze a spolehlivěji uplatnit ve společnosti znalosti. Předškolní vzdělávání je institucionálně zajišťováno mateřskými školami (včetně mateřských škol s upraveným vzdělávacím programem), popř. je realizováno v přípravných třídách základních škol. Mateřská škola je legislativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto řídí obdobnými pravidly jako školy ostatní. Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti (sedmi) let. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání. Předškolní vzdělávání má usnadňovat dítěti jeho další životní i vzdělávací cestu. Jeho úkolem je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané. Předškolní vzdělávání se maximálně přizpůsobuje vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny a dbá, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. Předškolní vzdělávání by proto mělo nabízet vhodné vzdělávací prostředí, pro dítě vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté, v němž se dítě může cítit jistě, bezpečně, radostně a spokojeně, a které mu zajišťuje možnost projevovat se, bavit a zaměstnávat přirozeným dětským způsobem ( RVP,2006).

1.2.1. Klíčové kompetence Kompetence představují soubory činnostně zaměřených a prakticky využitelných výstupů, které se propojují a doplňují, čímž se postupně stávají složitější a tím i využitelnější (univerzálněji použitelné). Jejich osvojování je proces dlouhodobý a složitý, který začíná v předškolním vzdělávání, pokračuje v základním a středním vzdělávání a postupně se dotváří v dalším průběhu života. 9

Kompetence k učení: Soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá přitom jednoduchých pojmů, znaků, symbolů. Má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody a techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije. Klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, jak se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo. Kompetence k řešení problémů Všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva a zájem. Zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti. Chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit. Komunikativní kompetence Ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky a odpovědi, rozumí slyšenému. Slovně reaguje a vede smysluplný dialog. Průběžně rozšiřuje slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím. Dovede využívat informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika). Sociální a personální kompetence Uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky. Je schopno chápat, že lidé si rozumí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem. Činnostní a občanské kompetence Dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky. Odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem. Zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění.

10

Ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit. Dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské).

1.2.2. Dílčí vzdělávací cíle Dílčí cíle vyjadřují, co by měl pedagog v průběhu předškolního vzdělávání sledovat, co by měl u dítěte podporovat. Vzdělávací nabídka jako prostředek vzdělávání představuje ve svém celku soubor (souhrn) praktických i intelektových činností, popř. příležitostí, vhodných k naplňování cílů a k dosahování výstupů. Dítě a jeho tělo Rozvoj a užívání všech smyslů Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti. Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu. Dítě je jeho psychika Jazyk a řeč Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních. Rozvoj komunikativních dovedností. Osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální. Poznávací schopnosti a funkce, představivost a fantazie, myšlenkové operace Rozvoj tvořivosti (tvořivé myšlení, tvořivé sebevyjadřování apod.). Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.). Sebepojetí, city a vůle Rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity,dojmy a prožitky vyjádřit. Získaní schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci. Dítě a ten druhý Seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému. Vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.). Rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních. 11

Dítě a společnost Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluutváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním jevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí. Seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije. Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané. Dítě a svět Seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije. Vytváření pozitivního vztahu k němu. Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách. Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit. Rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách. Vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí.

12

2 V praktické části práce navrhuji měsíční plán na téma „příroda kolem nás“. Je situován do mateřské školy v Moravském Písku, kde pracuji jako učitelka. Vycházím z polohy obce, která se nachází blízko smíšeného lesa. Za vesnicí se nachází i lužní les. Každý blok bude trvat týden. Při tvorbě plánu jsem si dala za cíl probudit v dětech větší zájem o přírodu. Činnosti, které si mohou vybrat, by jim měly přinášet nejen radost, ale i nové vědomosti, dovednosti a získání určitých postojů. Aktivity dětí budou probíhat jak ve školce, tak i v lese. Hlavním cílem tohoto plánu bude seznámit děti pomocí pohybových aktivit s přírodním prostředím, které je obklopuje, a společně vytvářet kladný vztah k přírodě. Pedagogické a metodické záměry: Při realizaci plánu se uplatňují různé formy a metody a vzájemně se prolínají. Já jsem vycházela ze zájmu dětí a využívala jsem metody založené na názornosti, smyslovém poznání, vlastní činnosti a na prožitku. Důležitou metodou je metoda slovní, jak monologická (čtení), tak dialogická, kdy děti vedou rozhovor s pedagogem. Metodu pozorování budou děti využívat především v lese. Formy i metody si učitel volí tak, aby byly blízké dětem i pedagogovi a vyhovovaly všem. Projekt příroda kolem nás je rozdělen na 4 týdny. Každý se bude lehce lišit svým zaměřením. První týden bude zaměřený na les, a to převážně na stromy a složení lesa. Druhý týden se zaměříme na zvířata, třetí týden má název „co sbíráme v lese“ a poslední, čtvrtý týden „povolání v lese“ a celkové shrnutí. Veškeré činnosti jsou přizpůsobeny dennímu harmonogramu ve školce.

13

6.30 – 8.15

příchody dětí, volná hra dětí

8.15 – 8.45

ranní stimulace, ranní kruh, pohybové hry

8.45 – 9.00

svačina

9.00 – 9.30

řízená činnost

9.30 – 11.30 pobyt venku 11.30 – 11.45 převlékání, hygiena, příprava na oběd 11.45 – 12.15 oběd 12.15 –14.15 hygiena, příprava na odpočinek, odpočinek na lehátkách 14.15 – 15.30 odpolední klidové aktivity, volná hra dětí 14.30

svačina, odchody dětí domů

14

2.2.

–

PONDĚLÍ Ranní kruh : Svolání dětí básničkou: Děti, děti, pojďte sem, dokola se sesedneme, za ruce se uchopíme, vzájemně se pozdravíme, popřejeme si, ať máme všichni hezký den Navození tématu: diskuze na téma, co dělaly o víkendu s rodiči, kdo byl na výletě – kde, co zajímavého viděly. V případě, že žádné dítě nebylo nikde v přírodě, navede je na toto téma učitelka. Pohyb: hra domeček, stromeček, hříbeček domeček - stoj ruce nad hlavou udělají stříšku stromeček - stoj vzpřímený hříbeček – dřep Paní učitelka říká různé pozice, střídá je nepravidelně. Úkol: zkuste ve třídě najít vše, co má něco společného s lesem a přineste na určené místo. Knížky, hry, stavebnice…. 8.45 – 9.00 svačina 9.00 – 9.30 řízená činnost Podíváme se, co všechno děti našly za věci spojené s lesem. Řekneme si, že o tom všem si budeme celý týden povídat. Děti jmenují písničky, ve kterých se zpívá o lese. Postupně si je zazpíváme. K některým přidáme hudební nástroje (dřívka, bubínek, činelky, různá štěrchala). Já do lesa nepojedu 15

V lese, jo v lese na jehličí Nácvik nové písně

Pracovní list: dokreslení stromů

16

Nácvik kresby stromu jedním tahem

9.30-11.30pobyt venku Paní učitelka při procházce na vymezeném prostoru rozmístí karty. Na kartách jsou věci, které do lesa nepatří, a to, co se v lese běžně vyskytuje. Děti se snaží všechny karty najít a roztřídit.

11.45 – 12.15 oběd 12.15 –14.15 hygiena, příprava na odpočinek, odpočinek na lehátkách 14.15 – 15.30 odpolední klidové aktivity, volná hra dětí

17

14.30

svačina, odchody dětí domů-možnost práce s knihami a věcmi, které si ráno nachystaly

ÚTERÝ Ranní kruh Připomenutí si, o čem jsme mluvili v pondělí. Co vše jsme v lese našli a viděli. K čemu všemu nám les slouží a jaký z něj máme užitek. Ze dřeva se dělá papír – my si vyrobíme náš vlastní papír. Děti dostanou staré noviny, kartony od vajíček a vše se snaží roztrhat na malé kousky, které dávají do lavoru. Potom vše zalijeme vodou a necháme pořádně rozmočit. Během této doby jdou děti na svačinku. Řízená činnost: Děti si sednou ke stolečku, na něj si připraví podložky na modelování. Mezitím paní učitelka mixerem rozmixuje rozmočené noviny. Potom se každý pokouší z hromádky rozmixované kaše vytvořit něco, co viděl v lese. Strom, list, šišku, zvířátko. Podložky s výtvory necháme na sluníčku nebo na topení uschnout. Opakování písničky z minulého dne. Pokusíme se vymyslet, jak by se dala písnička předvádět. Vůně – hluboký nádech, prosí – spojené ruce, sloni – dupot, tiše – chůze po špičkách, vidět – rozhlížíme se, slyšet – nastavujeme ouška. Pobyt venku Upozorníme děti, že nás bude čekat vyprávění o zvířátkách, která žijí v lese. Musí se rozhlížet a pokusit se vypozorovat, kdo v lese žije. Oživení – honěná. Honíme se na vymezeném prostoru. Jeden strom je označený fáborkem. To je domeček, kam se smí na chvíli před honičem schovat. Ten, který honí, nesmí stát před stromem a čekat, až děti vyběhnou. V případě, že někoho chytí, předávají si „babu“. Potom můžeme ještě provést s dětmi frotáž kůry stromů. Použijeme jemný papír, křídu nebo uhel. Sledujeme, že každý strom má jinou strukturu kůry.

18

STŘEDA Ranní kruh: Diskuze nad obrázky kůry z předešlého dne. Každá je jiná. Práce s encyklopediemi. Vyhledávání různých druhů stromů, které z nich rostou v lese u nás. Který strom se vyskytoval nejčastěji. Dělení na stromy listnaté a jehličnaté. Ukázka různých listů a jehličí. Řízená činnost: Hmatová hra: jsou připraveny plátěné pytlíky s různými věcmi (šišky, kůry, mech, listy, jehličí). Děti se snaží poznat pouze po hmatu, o jakou věc se jedná. Poté můžeme přidat i sáčky s věcmi, které do lesa nepatří.

19

pracovní list:

Pobyt venku: Ve vhodném terénu mají děti prostor k tomu, aby z materiálů, které jsou volně v přírodě dostupné, postavily domeček pro zvířátka (skřítky).

20

ČTVRTEK Ranní kruh Pokusíme se nacvičit pozice „strom“ z jógy. Vysvětlíme si, co to jóga je.

Účinky toho cviku: protahuje svaly a zlepšuje rovnováhu. Správné provedení: stojíte ve stoji spatném, váhu máte rozloženou na celá chodidla. Dlaně tlačte proti sobě ve výši prsou (u pozice „strom II“ jsou ruce natažené nad hlavou). http://ocviceni.fitweb.cz/joga-cviky-a56.html Zopakujeme si písničky, které známe o lese. Zpěv doplníme hrou na nástroje. Řízená činnost Využijeme materiály z minulého dne. Zkusíme porovnávat, co je těžší, co lehčí. Co třeba hladké co drsné. Můžeme zkusit, jestli některé věci mají specifickou vůni. Pokusme se materiál využít a sestavit z něj různé geometrické tvary. Nakonec poskládáme strom. Pobyt venku Každé dítě si nasbírá 5 šišek. Pokoušíme se trefovat do stromu a vzdálenost postupně zvětšujeme. Poté šišky opět posbíráme, přesuneme se na zpevněný terén (cestu) a snažíme se šišku postupně dokopat na určené místo. Můžeme udělat i soutěž kdo dokopne šišku nejdál, kdo ji dohodí nejdál.

PÁTEK Ranní kruh Diskuze: co jsme se tento týden dozvěděli. Co nás nejvíc bavilo a co se nejvíc líbilo. 21

Celý týden byly k dispozici knihy a materiály z prvního dne. Diskuze o tom, zda někdo našel něco, co ho zajímá nebo co by chtěl ukázat ostatním.

Řízená činnost Známe nějakou pohádku, která se odehrává v lese? Pokud ano, jakou. Smolíček pacholíček, Perníková chaloupka, Křemílek a Vochomůrka, Červená Karkulka, Rumcajs, Hajný Robátko… Jednu pohádku si vybereme, např. Smolíček – paní učitelka jí čte a děti se pokoušejí hrát pantomimu. Nesmí promluvit, jen ukazují, co se právě v pohádce odehrává. Pobyt venku Vyberme si přehlednou cestu s úsekem od padesáti do sta metrů. Na vyznačeném úseku rozmístíme různobarevné fáborky. Děti mají za úkol projít či proběhnout celý úsek co nejrychleji a při tom najít fáborky. Musejí si zapamatovat barvy, jak jdou za sebou a v cíli je pak vyjmenují. Pro menší děti stačí šest barev. Za každou popletenou nebo chybějící barvu udělají 3 dřepy.

22

2.3.

-

PONDĚLÍ Ranní kruh Vyvození tématu na celý týden. Hádanky - lesní zvířata. Parohy má, čert to není. V lese troubí, trubač není. Když se louka zelená, k pastvě láká …. Dlouhé uši, rychle běží, dohoníš ho jenom stěží. Ustrašení mazlíci to jsou všichni …. Rezavý má kožíšek, neloupe však oříšek. Prolistuj si knížku, najdu chytrou …. Řízená činnost Karty natiskneme barevně i černobíle. Děti hledají dvojice, které k sobě patří. Karty barevné přiděláme na magnetickou tabuli, zkoušíme pojmy – nahoře, dole, vlevo, vpravo, před,za….

23

Pobyt venku Děti se pokoušejí zdolávat určenou vzdálenost pohybem, který představuje zvíře. Žáby – skáče žabáky, medvěd - kolébavá chůze, vlk – běh, zajíc – skoky, liška – lísá se. Pokoušejí se vymyslet další. Vše můžeme zakončit závody.

ÚTERÝ Ranní kruh Stopy zvířat – člověk, když chodí, dělá stopy. I zvířata, které se pohybují po lese, poznáme podle stop.

Řízená činnost Básničky o zvířatech s pohybem Medvěd:

Chodí medvěd huňatý, od hlavy k patě chlupatý. Už se mu chce hodně spát, zimní spánek on má rád. Ve své jeskyni schoulí se, do jara krásně vyspí se. Chůze po třídě – těžká chůze medvěda. Zívání, ruce pod hlavou. Schoulí se do klubíčka.

24

Žabka

Každé ráno, celý rok, skáču svižně přes potok. S žabkou si dám závody, snad nespadnu do vody. Dřepneme si s koleny co nejdál od sebe a dlaně se nám opírají o podlahu. Musíme se vždy vrátit zpět do dřepu.

Srnka

Na pasece stojí srnka, okusuje travičku. Každou chvíli opatrně zvedá svoji hlavičku. Naslouchá a pozoruje, jestli ji nic neruší, že sem míří divočáci, v tuhle chvíli netuší. Uslyšela praskat větve, pak hlasité chrochtání, třemi skoky hbitě skočí, pak do lesa uhání. Klečíme a naznačujeme pohyb hlavou dolů. Rozhlížíme se. Zvedneme se do vzporu. Lezeme po čtyřech. Klek a nasloucháme. Uděláme 3 skoky.

Pracovní list:

Pokuste se správně přiřadit stopy ke zvířátkům.

25

Pobyt venku Nemocné zvířátko – dítě, které honí, představuje nemocné zvířátko. Jakmile někoho chytí, předá mu svůj bacil. To znamená, že chycený se po dobu, kdy honí, musí držet za místo, kde se ho minulé zvířátko dotklo.

STŘEDA Ranní kruh: Jaká zvířátka jsme viděli. Paní učitelka se zmíní, že viděla velké množství mravenečků. Přečte dětem pohádku o mravenečkovi Borůvce. O mravenečkovi Bylonebylo, hluboko v lese, pod velikým smrkem si postavili mravenci veliké mraveniště. Mraveniště to bylo veliké, mělo spoustu chodeb a chodbiček, pokojíčků a komůrek a všude se to hemžilo mravenci.Všichni mravenečci byli velmi pracovití, ani na chvilku se nezastavili, neustálé nosili do mraveniště větvičky, jehličí a něco dobrého k snědku, přenášeli mravenčí vajíčka, hlídali mraveniště, pořád na něm něco opravovali.A právě v tomto mraveništi bydlel jeden hloubavý mraveneček a protože ze všeho nejraději měl borůvkovou šťávu, říkali mu Borůvka. Borůvka často večer v komůrce hloubal a přemýšlel, jak je mu v mraveništi s ostatními těsno, jak by se mu hezky žilo, když by se nemusel o jídlo dělit s ostatními a pracoval by jen, když by se mu chtělo. Až si jednou večer řekl: „Takový velký mravenec jako já přeci nikoho nepotřebuje!“ Večer si sbalil věci do ranečku a ráno se vydal na cestu hledat nový domov.Celý den mraveneček Borůvka chodil lesem a hledal místečko, kde by si postavil mraveniště, už byl z toho celý uchozený, bylo už pozdě odpoledne, pampelišky začaly už pomalu zavírat květy, když tu objevil opravdu krásné místo pod stromem. Nu, bylo už na čase, celý den jen hledal a hledal a byl celý uchozený a hladový a k večeru se mu i trošku začalo stýskat po ostatních z mraveniště.Druhý den Borůvka začal snášet jehličí a větvičky na hromádku, chtěl si postavit krásné mraveniště, pracoval pilně celý den a ani na chvilenku se nezastavil. Večer si vzpomněl na své kamarády z mraveniště, kteří zrovna asi večeří borůvkovou šťávu a hladový usnul.Borůvka byl stále hladový, v mraveništi nebyl zvyklý starat se o jídlo, přinášeli ho jeho kamarádi, proto to neuměl. Teprve teď, když byl na všechno sám, zjistil, co všechno pro něj jeho kamarádi z mraveniště dělali. A tak to šlo i další dny, hromádka jehličí se zvětšovala, už začala vypadat jako mraveniště, přesně tak veliké pro jednoho mravenečka.Konečně se mu tedy podařilo mraveniště dokončit a večer uléhal Borůvka do vlastnoručně postaveného mraveniště. Mraveneček byl ke konci dne trošku pyšný, ale také hodně unavený, hladový a bylo moc mu líto, že nemůže být s ostatními. Mraveneček začal přemýšlet, proč vlastně mraveniště plné kamarádů opouštěl.Druhý den ráno mraveneček radostně vyskočil ze svého nového mraveniště a vrátil se domů. Večer, před usnutím, vyprávěl 26

ostatním mravenečkům o tom, jaké krásné mraveniště umí postavit, ale byl moc rád, že už je zase doma se svými kamarády. Povídání jaké měl vlastnosti. Zda se choval správně. Jaký tvar má mraveniště, kdo všechno v něm žije (dělnice, královna, larvy...).

Řízené činnosti: Děti se rozdělí na dvě skupiny. Na podlaze jsou dva balicí papíry, pastelky, voskovky, fixy. Pokusí se namalovat mraveniště. Každé mraveniště má spoustu cestiček - ty dělají děti z různě dlouhých, různě barevných kousků vln. Celé mraveniště dokončí pomocí kousků krepových papírů, které mačkají a lepí nejen do mraveniště, ale i okolo. Černé papírky jsou mravenečci, bílé jejich larvy. Okolo mraveniště a i v něm mohou být listy. Ty doplníme zelenými papírky.

Pobyt venku I venku nás budou provázet mravenečci. Ti když si staví domeček, nebo hledají potravu, musí překonat spoustu překážek.

27

K tomu využijeme školní zahradu. Děti mají za úkol postupně překonat překážkovou dráhu z různých prolézaček. Použijeme i pískoviště, kde si musí naplnit kyblík pískem dojít s ním na druhý konec pískoviště, tam ho vysypat a pokračovat v cestě dál (jde jakkoli upravit – bedýnku šišek…).

ČTVRTEK Ranní kruh Práce s knížkami. Vyhledávání zvířat. Povídání si, která zvířátka žijí v lese a která ne. Čím se živí. Kde to jídlo najdou. Opakování básniček ze začátku týdne. Řízená činnost Výtvarná činnost. Uděláme si obrázek ježka. Otiskování vidličky. Děti mohou potom dokreslit jablíčko, nebo co jim se bude líbit.

28

Pobyt venku Pokud máme možnost v lese najít stopy zvířat, pokusíme se vytvořit pomocí sádry a tvrdého papíru odlitky. Pokud ne, zkusíme si vytvořit v měkkém terénu stopy vlastních bot. Potom uděláme jejich odlitky. Každý si může odnést vlastní stopu.

PÁTEK Ranní kruh Opět se vrátíme k józe. Dneska to bude pozice „zajíc“ a „orel“. Zajíc:

Uklidňuje, zvyšuje pohyblivost a elastičnost páteře

29

Orel:

Protahuje nohy, zlepšuje koordinaci a rovnováhu, protahuje ramena. http://ocviceni.fitweb.cz/joga-cviky-a56.html Řízená činnost Paní učitelka donese do školky různé přírodní materiály. Rozdáme si lupy a pozorujeme zajímavosti. Děti si vykládají, co vidí zajímavého. Čím se liší mravenci, různé listy atd. Děti se snaží poskládat puzzle, co která zvířata jí.

30

Pracovní list:

Pobyt venku Jak se pohybují zvířata v lese. V jasně ohraničeném prostoru, se volně děti rozptýlí. Mají mezi sebou dostatečné rozestupy. Každý jde po své cestičce. Musí se vyhýbat kamarádům, aby se s nikým nesrazil. Navíc paní učitelka udává tempo pohybu ťukáním na dřívka. Čím rychleji ťuká, tím rychleji se musí děti pohybovat.

31

2.4.

–

PONDĚLÍ Ranní kruh Debata na téma, kdo chodí pravidelně do lesa a s kým. Sbíráme tam něco? Co, kdo z dětí už v lese sbíral (jahody maliny, borůvky, ostružiny a hlavně houby). Je ještě někdo v lese, kdo tam něco sbírá? Použijme obrázky všech plodin. Zkusíme je poznat. Co mají společné a čím se liší?

Řízená činnost Naučíme se básničku: Náš táta šel na houby, jestli on tam zabloudí. Nezabloudí, těšte se, on nám houby přinese! Děti si sednou do kruhu, paní učitelka (představuje tátu na houbách) říká básničku a chodí kolem dětí. Děti sesedí se skloněnou hlavou. Jakmile je na konci, pohladí dítě, u kterého se zastaví. Tím jako sebere houbičku. Malá houbička se přidává k paní učitelce. Jdou společně kolem dětí a říkají básničku. Takto pokračují, dokud nezůstane v kruhu sedět poslední houbička. Pohyb venku Na školní zahradě jsou volně rozmístěny veškeré hračky. Lopatky, bábovky atd. Děti musí co nejrychleji najít a přinést ty věci, které mají barvu, jako nějaká plodina, kterou sbíráme v lese (hnědá, červená, modrá). Ostatní hračky musí zůstat na místě. Když mají hračky sesbírané a 32

roztříděné, můžeme s nimi dále pracovat. Děti rozdělíme do tří skupin a každá dostane jednu hromádku. Mají postupně plnit několik úkolů: poskládat je podle velikosti, podle sytosti barvy, podle oblíbenosti.

ÚTERÝ Ranní kruh Jaká jídla se dají vařit z toho, co nasbíráme v lese? Kdo má co rád? Ukázky knih – kuchařek. Hra na praženici: děti mají přidělená jména hub (max. 4-5 druhů). Sedí v kruhu, a když paní učitelka vysloví jejich jméno, musí se co nejrychleji vyměnit s někým, kdo se jmenuje stejně. Jakmile řekne paní učitelka slovo praženice, musí se vyměnit všichni. Řízené činnosti Pracovní list: dokreslení hub, potom si můžou obrázek vymalovat.

Pobyt venku V předem vymezeném terénu jsou rozházené kartičky s lesními plodinami. Děti stojí v řadě. Jakmile paní učitelka řekne název plodiny musí děti vyběhnout a co nejdříve kartičku najít, karet je omezený počet a děti ví jejich počet. Kdo kartu najde, má bod. 33

STŘEDA Ranní činnosti Dělení hub na jedlé a jedovaté. Práce s atlasy hub. Kdo viděl nějakou jedovatou houbu. Hádanky: Parádnice jedovaté, červené a puntíkaté. Neberte si do komůrky nikdy žádné …. Hnědý klobouk nesmeká, bílou nohou nekleká. Někoho snad neláká najít v lese ... Houba co se v poli bělá, k jídlu je vždy vážně skvělá! Na talíři šampion je snad každý…

Řízené činnosti Zopakujeme si hádanky, aby je děti mohly dát doma rodičům. Jestlipak oni znají houby v lese. Modelování: děti pracují s plastelínou. Snaží se vymodelovat co nejvěrohodněji, jak houby vypadají. Pobyt venku Vaření v přírodě. Ze všech surovin v lese se dá něco uvařit. My si zahrajeme taky na takové vaření. Děti mají k dispozici bábovky, písek, hlínu, vodu, trávu, listy atd. Jejich fantazii se meze nekladou. Musí něco uvařit, vymyslet tomu název a popsat, jak to vařily.

34

ČTVRTEK Ranní činnost V lese rostou suroviny i pro zvířátka. Jaké to jsou? Ukázka, jak vypadají kaštany, žaludy, bukvice. Z kostek se pokusíme poskládat tvar kaštanu, žaludu atd. Pokusíme se využívat kostky správných barev. Řízené činnost Rozvoj matematických představ – najdi tři kaštany, přidej dva žaludy…

Pracovní list bludiště kaštanu:

Básnička: Kaštan Už je podzim, listí žloutne, ve větru se kaštan zhoupne. Chvilinku se pohoupe, pak se z slupky vyloupne. Padá dolů volným pádem, letí dolů, padá na zem. 35

Naštěstí se nerozbije, z trávy kousek vyčuhuje. Pobyt venku Pokud projekt realizujeme na podzim, je možné jít sbírat kaštany a žaludy do lesa. Vše pak předat myslivcům, ať mají zvířata potravu přes zimu. Pokud ještě nejsou kaštany, pokusíme se najít kaštan jako strom, dub – ukázat, jak vypadají listy.

PÁTEK Ranní kruh: Jak lišák sbíral borůvky Jednou se medvěd, vlk, lišák a zajíc vydali společně na borůvky. Sbírali celý den a na noc se uchýlili do lesní chatrče, kde pak borůvky snědli k večeři. Ale medvěd snědl jen polovinu svých borůvek a tu druhou položil na pec, že ji bude mít k snídani. Ostatním řekl: „Kdo mi ty borůvky sežere, bude synem smrti!“ A šli spát.V noci přišel na lišáka hlad, tak vstal, připlížil se k peci a medvědovy borůvky spolykal. Až na tu poslední! Tu strčil vlkovi pod ocas.Ráno se hladový medvěd hrnul na snídani a ta nikde. Zařval: „Kdo mi sežral borůvky?“ Lišák se měl pohotově k odpovědi: „Sežral je vlk! Jen se mu koukni pod ocas a uvidíš!“ A bylo to! Viník byl v mžiku dopaden a medvěd udělal, jak slíbil. Vlka na místě zabil a polovinu hned sežral. Tu druhou si zase odložil na pec, aby měl snídani a řekl: „Kdo mi toho vlka sežere, ten bude synem smrti!“Další noci to nebylo jinak. Lišáka zase probudil ukrutánský hlad, tak se zvednul, připlížil se k peci a vlka sežral. Až na ten poslední kousek! Ten vzal a přilepil spícímu zajíci na čumák.Ráno vyhnala hladového medvěda z pelechu mlsná slina, ale snídaně opět nikde. Zařval: „Kdo mi sežral toho vlka?“ A byl tu zase lišák, který věděl povědět: „Sežral ho zajíc! Jen se mu koukni na čenich a uvidíš!“ A bylo to! Viník byl v mžiku dopaden a medvěd udělal, jak slíbil. Zajíce na místě zabil a polovinu sežral. Tu druhou si položil na pec k snídani a řekl lišákovi: „Jestli mi toho zajíce sežereš, budeš synem smrti!“Ale lišák se v noci bál víc hladu než medvěda. Vstal, připlížil se k peci a zajíce sežral. Potom v podlaze u stěny vyhrabal díru, kterou prolezl ven, aby zvenčí pořádně zatarasil dveře. Pak se vrátil do chatrče a spokojeně usnul.Ráno, když medvěd vstal a dělal si laskominy na snídani, byl zajíc pryč. Tak se vrhnul na lišáka, aby ho na fleku zabil, ale ten se protáhnul dírou ve stěně na svobodu. Ale nebyl dost rychlý, medvěd ho chytnul za nohu. Lišák si však věděl rady. Popadnul suchou haluz, co tu ležela opodál, prostrčil ji skrze díru do chatrče a posmíval se: „Držíš haluz, ne moji nohu, ty hlupáku!“ Medvěd mu sednul na vějičku a nohu pustil, aby se vší silou zakousnul do haluze. A bylo to!

36

Lišák byl volný! Nelenil a běžel do vsi a volal: „V lese v chatrči je medvěd, jděte a zabijte ho!“ N u, a co bylo dál? Sedláci nikdy neměli rádi medvědy

Řízené činnosti Pokusíme si pohádku, kterou jsme si četli ráno zahrát. Hra pexesa s lesními plody:

Pobyt venku Po všem v lese leze spousta broučků a hmyzu. My uděláme těmto tvorečkům hmyzí domeček.

37

2.5.

–

PONDĚLÍ Ranní kruh Debata na téma, zda ví o nějakém povolání v lese. Pohádka O hajném Robátkovi. Proč jsme tuto pohádku poslouchali? Jaké měl Robátko povolání a jaká byla jeho práce? Řízená činnost Debata s myslivcem. Jaká je jeho práce? Jak mu můžeme pomáhat? Jak se správně chovat v lese? Pobyt venku Procházka ke krmelci. Co vše do něj můžeme dávat. Která zvířata se zde objevují. Možnost podívat se na malý posed.

ÚTERÝ Ranní kruh Kdo ví, co se nachází v mysliveckém areálu (lesní školka). V čem se liší od naší školky? Zda by děti zajímalo, jak to tam vypadá. 38

Řízené činnosti Návštěva lesní školky. Prohlídka areálu. Společné hry.

STŘEDA Ranní kruh Při cestě do lesní školky jsme viděli spoustu pokácených stromů. Kde se tam vzaly, kdo je pokácel (dřevorubci). Kdo ví, jak se dostávají stromy z lesa ven? Pomocí čeho (koně, traktor)? Pustíme si ukázku z pohádky Lotrando a Zubejda.

39

Řízené činnosti Jak vypadá pokácený strom? Na řezu jsou vidět letokruhy. Pokoušíme se dělat letokruhy pouze ve vzduchu. Naznačujeme kruhy celou rukou, potom pouze předloktím a nakonec jen zápěstí. Vystřídáme nejprve jednu ruku, potom druhou a nakonec zkusíme obě současně. Zkusíme i nohama tento pohyb. Nejprve v sedu, a když nám to půjde, můžeme vyzkoušet i ve stoje. Snažíme se udržet rovnováhu. Pracovní list, kde opět zkouší letokruhy tentokrát tužkou na papír.

Pobyt venku Dřevorubci mají velmi těžkou práci. Musí mít velkou sílu. Vyzkoušíme sílu nejdříve ve dvojicích, kdy se děti přetahují o švihadlo. Musí být nakreslený střed a určený přesně start. Potom můžeme ve skupinách hrát přetahovanou s lanem. Lano můžeme využít i v dalších činnostech, kdy nám bude představovat potok, který musíme přeskakovat. Lano můžeme různě spojovat, dělat z něj klikatou cestu a děti ji překonávají různými poskoky. 40

ČTVRTEK Ranní kruh: Někteří lidé se živí sběrem plodin, které rostou v lese. Děti dostanou knížky a pokoušejí se najít, co všechno můžeme v lese sbírat. Do jakých nádob, co sbíráme. Houby sbíráme do košíku; borůvky, jahody, maliny do hrníčků nebo jiných uzavíratelných nádob. Z těchto plodin můžeme sbírat i listy, které jsou výborné na čaj. Řízené činnosti: Poznávání plodin pouze po čichu. Pokud je možnost využít přímo plodiny dáme je do misek, děti mají zavázané oči a postupně přivoní a snaží se poznat co to je. Potom můžeme uvařit čaj z ovoce nebo listí, které roste v lese a zkoušíme, jestli poznáme chuť. Naučíme se básničku o borůvkách Borůvky: Borůvek je plný les, nasbírej si a pak jez. Jinak chutnají z prstíčků, jinak chutnají na talířku. Nabereš si na lžičku, cukr se jen načepýří. Ty jsou sladké, honem jez, borůvek je plný les.

Pohyb venku Přinést košík nebo konvičku není jednoduché. Budeme trénovat pomalý pohyb a soustředění se. Děti rozdělíme na dvě skupiny. Každá dostane pěnový míček a lopatku a musí obejít danou trasu a poté lopatku s míčkem předat kamarádovi. Když ti míček spadne, zastavíš se, dáš ho opět na lopatku a pokračuješ. Nejprve si to vyzkoušíme a podle toho, jak to dětem jde, zvolíme délku a potom i náročnost trasy. Pokud počasí dovolí, zakončíme tento den přenášením vody na lžičce z kyblíku do hrníčku. 41

PÁTEK Ranní kruh Co zajímavého jsme se za měsíc povídání o lese dozvěděli? Co se vám líbilo nejvíc? Opakování písniček a básniček. Řízené činnosti Opakování pozic z jógy. Děti dostanou roli papíru (např. do faxu) a mohou celý pruh pomalovat čímkoli, co je za ten měsíc zaujalo, co se jim líbilo nebo i nelíbilo. Pobyt venku Najdeme si v lese, nebo pokud je možnost na cestě rovný prostor. Děti si najdou přírodní materiál. Mech, kůru, šišky, listy atd. Z toho materiálu se pokusí poskládat a vyplnit tvar velkého stromu.

42

3 Předškolní vzdělávání je důležitou etapou v životě dítěte. Pomáhá mu rozvíjet se po všech stránkách a usnadňuje mu vstup do dalšího vzdělávání. Pro rozvoj dítěte je v dnešní době, na rozdíl od dob minulých, používáno mnoho metod a různých forem práce. V práci jsem se zabývala jednou z aktivizačních metod – metodou projektovou a to ve spojitosti s návrhem tématu Příroda kolem nás. V teoretické části práce jsem se věnovala základním vzdělávacím programům a plánům v současném předškolním vzdělávání. V praktické části práce jsem navrhla plán Příroda kolem nás. Aktivity navržené v tomto projektu by měly dětem co nejvíce přiblížit les a jeho proměnu. Plán je měsíční uspořádaný do čtyř týdenních bloků, Jelikož pracuji jako učitelka v mateřské škole v Moravském Písku, tak jsem některé činnosti s dětmi vyzkoušela, abych se dozvěděla, zda jsou vhodné pro smíšenou třídu dětí od tří do šesti let. Naše školka má velkou výhodu v tom, že leží nedaleko lesa smíšeného i lesa lužního. Proto se snažíme, aby činnosti byly prováděny přímo v lese a děti měly možnost pracovat přímo tam, jelikož je pro ně důležitý kontakt s přírodou. Pro každou část jsem navrhla několik činností. Každá činnost je motivována pohádkou, povídáním a zážitky děti. Někde vyplynula z předešlých činností. Jednotlivé aktivity mají vždy uvedený postup. Většinu činností jsem již měla možnost s dětmi zrealizovat. Práce je velmi bavila a odcházely vždy nadšení a se zájmem, co je bude čekat následující den. Některé části jsem zdokumentovala a doložila fotografiemi. Činnosti jsem vybírala tak, aby naplňovaly a zaujaly nejen starší děti, ale i mladší. U aktivit byl kladen důraz právě na spolupráci dětí předškolního věku s dětmi mladšími. Dětem se projekt líbil a to zejména všechny činnosti prováděné v lese. Nejvíce je zaujalo stavění domečků, odlévání stop a návštěva lesní mateřské školy Petrklíč. Myslím si, že pokud budeme využívat vhodných metod, které respektují individualitu každého dítěte, budou děti na své cestě vzděláváním úspěšné.

43

Seznam použité literatury Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání 2006, ISBN 80-87000-00-5 VOLFOVÁ Hana, KOLOVSKÁ Ilona, Předškoláci v pohybu, Grada 2008, ISBN 97-80-247-2317-4 KULHÁNKOVÁ Eva, Cvičíme pro radost, Portál 2007, ISNB 978-80-7367-333-8 DANIŠ Petr, Děti v přírodě: ohrožený druh? TEREZA, vzdělávací centrum, z .ú.2016. ISBN 97880-87905-10-4 POSPÍŠILOVÁ Zuzana, Portál 2014, ISNB 978- 80-262-0734-4 MIHULOVÁ Marie, SVOBODA Milan, Bála jóga - Jóga pro děti, juniory a rodiče, Santal 2008, ISNB 978-80-8565-57-5 KUDRLOVÁ Ludmila, Náměty zdravotních cvičení a pohybového využití v mateřské škole,

Pedagogické centrum České Budějovice, ISNB 978-80-7019-012-8 KUŘIKOVÁ Alžběta, Hry a činnosti v lesní mateřské škole, Bakalářská práce - Univerzita Hradec Králové Pedagogická fakulta 2014 LATKOVÁ Marie, Projektové vyučování v mateřské škole na téma, bakalářská práce Univerzita Palackého v Olomouci, 2012 www.lesnims.cz https://cz.pinterest.com/ www.detskestranky.cz http://alis.mypage.cz/menu/vitejte http://www.mestosusice.cz/icsusice/user/Pracovni%20listy.pdf Výzkum Děti a příroda: prožívání a zkušenosti v rámci projektu VaV: výzkum odcizení člověka přírodě TEREZA, vzdělávací centrum.z.ú.

44

Anotace Jméno a příjmení: Mgr. Jana Zezulová Katedra: Katedra tělesné výchovy a výchovy ke zdraví Vedoucí práce: Mgr. Daniela Jonášová Rok obhajoby: 2016 Název práce: Pohybové aktivity a jejich využití v našich přírodních podmínkách Název v angličtině: Physicalactivity and their useofour natural environment Anotace práce: Tato závěrečná práce se zabývá hrami a činnostmi v mateřské škole. Jedná se tedy o aktivity pro předškolní děti zpravidla ve věku od tří do šesti let, které probíhají převážně ve venkovním prostředí. V teoretické části jsem nastínila výchozí programy a dokumenty předškolního vzdělávání. V praktické části jsem navrhla měsíční tematický plán na téma příroda kolem nás – pohybové aktivity a jejich využití v přírodních podmínkách, který jsem zčásti i ověřovala. Každou aktivitu jsem metodicky propracovala. Anotace práce v angličtině: My final thesis is dealing with games and activities in nursery school. So it is concerning the activities for preschool children at the age of three to six, which take place mostly outdoors.The theoretical part deals with starting programmes and documents of the preschool education. In the practical part I suggested month-long thematic plan for the topic “Nature around us” – movement activities and their use in natural conditions, which I partly verified. I worked out each activity methodically.

Klíčová slova: Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, pohybové aktivity, příroda, spolupráce.

45