Sylvia 45 / 2009
Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007 Numbers and age structure of wintering Rooks (Corvus frugilegus) at Ráby near Pardubice in 1982–2007 Jiří Česák Ráby 81, CZ-533 52 Staré Hradiště; e-mail:
[email protected] Česák J. 2009: Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007. Sylvia 45: 191–207. V zimním období během let 1982–2007 jsem u obce Ráby u Pardubic odchytil a okroužkoval celkem 15 908 havranů polních (Corvus frugilegus), což představuje zhruba polovinu odchycených havranů v celé České republice. K odchytům jsem používal stabilní odchytové voliéry (samočinné odchytové zařízení). Cílem odchytů bylo okroužkovat co nejvyšší počet zimujících havranů a tím získat informace o jejich tahu, místě původu a zimování, délce a věrnosti pobytu na zimovišti. Počet odchycených havranů během pětadvaceti zimních sezón kolísal v pravidelných cca pětiletých cyklech a průměrný počet havranů na úspěšný odchytový den během stejného období lineárně rostl. Během sezóny se nejvíce ptáků chytilo v období od prosince do února. Z celkového počtu ptáků bylo 61 % mladých a 39 % starých ptáků a poměr věkových kategorií kolísal v letech i během sezóny. Zastoupení mladých ptáků v sezóně pozitivně korelovalo se zimním indexem NAO. Na základě celkem 425 zpětných hlášení je popsán tah havranů přes naše území mezi hnízdišti v Rusku a Polsku a nejzazšími zimovišti v Německu a Francii, věrnost lokalitě zimování v různých letech a délka pobytu na lokalitě během jedné zimy. Kroužkováním byl zjištěn vysoký věk dvou havranů: 19 a 17 let. Mimo havrany se chytilo dalších osm druhů ptáků. In the winters of 1982–2007, altogether 15,908 Rooks (Corvus frugilegus) were captured and ringed at Ráby near Pardubice (eastern Bohemia), making up about one half of Rooks captured in the Czech Republic. Automatic catching device (modified Helgoland trap) was used. The aim was to catch as many wintering Rooks as possible and in this way to obtain information on their migration, position of breeding and wintering sites, time spent at the wintering ground and wintering site fidelity. During 25 winter seasons, the numbers of captured Rooks fluctuated in regular approx. five-year cycles and the mean number of Rooks per successful catching day increased linearly. During winter, most individuals were caught in the period Decem ber–February. Of the total number of captured individuals, 61% were juveniles and 39% were adults; the ratio of age categories fluctuated both inter- and intraseasonally. The proportion of juveniles was positively correlated with the winter NAO index. Altogether 425 recoveries were obtained, showing passage of Rooks through the Czech Republic between breeding sites in Russia and Poland and the most distant wintering grounds in Germany and France, and documenting wintering site fidelity as well as time spent at the site during one winter. Maximum recorded age of the Rooks was 19 and 17 years. Besides Rooks, eight other bird species were captured. Kewords: bird ringing, Eurasian Jackdaw, migration, weather, winter climate
191
Česák J. / Početnost zimujících havranů
ÚVOD Havran polní (Corvus frugilegus) hnízdí téměř v celé Evropě mimo její nejsevernější a jižní části. Ačkoliv Evropa tvoří sotva polovinu jeho areálu, hnízdí zde víc než 10 milionů párů (Šťastný et al. 2006). Zimoviště havranů leží v jižních částech hnízdního areálu a některé populace jsou tedy stálé. U tažných populací je směr tahu na zimoviště v Evropě jihozápadní; pouze část ptáků z východu Ukrajinské republiky táhne na jihovýchod a zimuje v Předkavkazí. Skandinávští ptáci táhnou až do Dánska, Nizozemí a do Velké Británie. Havrani hnízdící v evropské části Ruska táhnou přes střední Evropu až do Francie. Do České republiky přilétají zimovat nebo tudy protahují převážně ptáci ze středního Povolží, severní Ukrajiny, jihu Běloruska a z Polska (Hudec 1983, Cepák et al. 2008). První malá hejna havranů se u nás začínají objevovat již začátkem října a s ochlazováním v severovýchodní Evropě k nám přilétají tisícikusová hejna havranů. Počet zimujících havranů v České republice byl v letech 1982–1985 odhadnut na 2–4 miliony jedinců (Bejček et al. 1995). Časování tahu u nás zimujících havranů souvisí s počasím (Hubálek 2003). Populace hnízdící v České republice (viz Šťastný et al. l.c.) jsou z větší části tažné a na zimoviště ve střední a jižní Francii odlétají během září až října a na hnízdiště se vracejí koncem února až začátkem března. Pardubicko, coby nížinná zemědělská oblast s roztroušenými lesíky a hustým lidským osídlením, je oblíbeným zimovištěm tohoto druhu a dlouhodobě i hnízdištěm 30–400 párů (Musílek 1946, Obhlídal 1946, Lemberk et al. 1998, Vránová et al. 2007). V zimních měsících se v Pardubicích pravidelně shromažďují havrani ze širokého okolí na společném nocovišti, které čítá i přes 30 tisíc je192
dinců (Kalousková 1998, Vránová et al. l.c., V. Lemberk in litt., vlastní údaje). Zimní nocoviště byla na konci 20. století převážně přímo ve městě Pardubice, ať již u vlakového nádraží, u zimního stadionu na sídlišti Polabiny a nebo v lesíku u Rosic n. L. V okolí Pardubic se již několik ornitologů věnovalo odchytu zimujících havranů. S odchytem na Pardubicku začali K. Harant a J. Horák, postupně jsem se přidal já s J. Hruškou v Rábech, J. Zavřel v Pardubicích, L. a H. Štanclovi v Rohovládové Bělé a V. Cibulka v Chrudimi (viz Česák 2000). Mým cílem bylo okroužkovat co nejvíce zimujících havranů a tím získat informaci o jejich tahu, místě původu a zimování, věrnosti a délce pobytu na zimovišti. Odchytem jsem chtěl stanovit odhad početnosti a zjistit poměr věkových kategorií v jednotlivých zimách (zimních měsících). V neposlední řadě mě zajímaly obecné otázky ohledně věku, jehož se havrani polní ve volné přírodě dožívají. V této práci prezentuji výsledky založené na 25 letech vlastního odchytu zimujících havranů polních na Pardubicku. MATERIÁL A METODIKA Sběr materiálu V letech 1982–2007 jsem prováděl pravidelný odchyt zimujících havranů poblíž obce Ráby, která leží pod Kunětickou horou 4 km severním směrem od Pardubic (kvadrát 5960, koordináty 50°05' N 15°49' E, nadmořská výška 220 m n. m.). V prvních třech letech jsme prováděli odchyty havranů společně s Jiřím Hruškou, v dalších letech jsem pokračoval sám. Odchytové stanoviště se nacházelo v polním biotopu ve vzdálenosti cca 250 metrů od západního okraje obce a cca 50 metrů od nejbližšího stromořadí. K odchytu jsem používal stabilní voliéry vlastní konstrukce. Prototypem odchytové voliéry je helgolandská past
Sylvia 45 / 2009
(Bub 1977). Prvních šest let jsem odchyt prováděl jen do jedné rozebíratelné voliéry, v dalších letech bylo chytáno do dvou voliér. První voliéra byla zhotovena z lešenářských trubek a potažena „králíkářským“ pletivem. Měla rozměry (délka × šířka × výška) 4×2×3 m. Vletový žebříček (tj. vlastní odchytové zařízení) s otvory 20×40 cm byl umístěn uprostřed voliéry ve výšce 2 m nad zemí. Krmení bylo předkládáno do krmítka na zemi. Po pět let byla tato voliéra umístěna přímo na poli, což se ukázalo jako nevýhodné kvůli každoročnímu stavění a rozebírání. Šestou zimu (1987/1988) jsem postavil jinou voliéru o rozměrech 2×2×2 m doma na zahradě (Ráby), ale to se neosvědčilo. Havrani se téměř nechytali nejspíše kvůli rušení a nevhodné konstrukci s rovnou střechou. Od sedmé zimy (1988/1989) jsem chytal do dvou voliér, které byly trvale postaveny na polní mezi ve vzdálenosti 250 m od obce. Voliéry byly vyrobeny ze smrkové tyčoviny potažené plotovým pletivem o velikosti oka 5,5×5,5 cm. První měla rozměry 4×2,5×3 m, druhá 3,5×2,2×2,4 m. Vletový žebříček s otvory 30×17 cm byl umístěn ve stropu uprostřed voliéry o půl metru níže než její horní okraj, přičemž strop byl k žebříčku z obou stran zešikmen. Mechanismus odchytu spočíval právě v šikmé střeše a níže umístěných vletových otvorech, protože chycení havrani se vždy snažili vylétnout v nejvyšším bodě voliéry. Přesto se některým havranům podařilo uniknout. Uvnitř voliéry byla instalována alespoň dvě bidélka a krmítko o rozměrech 150×50 cm. To bylo umístěno 50 cm nad zemí, aby byla potrava vidět z větší vzdálenosti a byl znesnadněn přístup hrabošům polním (Microtus arvalis). Odchyty probíhaly od října do dubna, ale hlavní odchytové období bylo od listopadu do března. Délka odchytové sezóny (tj. období mezi odchy-
cením prvního a posledního havrana v roce) i počet úspěšných odchytových dní (dny, v kterých se chytil alespoň jeden havran) se lišil mezi roky (tab. 1). Potravu jsem do voliér začal předkládat v čase příletu prvních větších hejnek havranů na okolní pole. Jako potrava bylo předkládáno obilí, kukuřice, sušené pečivo, řepa a jablka. Někdy byla použita také zvěř sražená na silnici nebo slepičí vejce. Voda byla předkládána podle potřeby – při mrazech a absenci sněhu každý den. K přilákání havranů byli kromě potravy používáni také volaví ptáci. Na začátku sezóny byli příležitostně odchytáváni do sklopek ve městě nebo na polích, výjimečně jsem získal poraněného havrana od silnice nebo jsem použil straku obecnou (Pica pica). Volavého ptáka jsem umístil do voliéry společně s potravou a většinou hned následující dny se začali chytat první havrani. Během odchytové sezóny jsem vždy po úspěšném odchytu nechal ve voliérách několik volavých (1–5) ptáků a při každém následujícím úspěšném odchytu jsem je obměňoval. Havrany jsem kroužkoval na levou nohu, ale volavé ptáky na pravou, aby mohli být mezi odchycenými ptáky okamžitě rozpoznáni. Prvních osm let jsem havrany nosil v pytlích domů, kde probíhalo měření a kroužkování. Poté jsem přestal měřit a ptáky jsem kroužkoval přímo ve voliérách. Kroužkování bylo prováděno jednou až dvakrát denně vždy, když celé hejno odlétlo. Získaná zpětná hlášení okroužkovaných havranů jsem rozdělil do dvou hlavních kategorií: a) kontrolní odchyty vlastních kroužkovanců (Ráby / ČR mimo Ráby / zahraničí) a b) v Rábech pořízené kontrolní odchyty ptáků kroužkovaných na jiných lokalitách (ČR mimo Ráby / zahraničí). Hodnotil jsem vzdálenost mezi místem kroužkování a místem kontroly a také uplynulý čas. 193
Česák J. / Početnost zimujících havranů
Zpracování dat Graficky jsem vyjádřil počet ptáků odchycených v jednotlivých zimách a počty ptáků chycených v jednotlivých měsících zimní sezóny za všechny roky dohromady. Pro každou zimu byla spočítána frekvence úspěšných odchytových dní během odchytové sezóny (kromě zimy 2006/2007, kdy byl jen jeden úspěšný odchytový den) a průměrný počet ptáků při úspěšném odchytu – obojí bylo vyjádřeno graficky a trend během pětadvacetiletého sledovaného období byl testován lineární regresí (program JMP SAS). Vliv zimních meteorologických podmínek na celkový počet odchycených havranů během zimy i počet havranů na úspěšný odchyt byl testován lineární regresí, kde závislou proměnnou byl počet havranů a nezávislou proměnnou index NAO pro zimní období prosinec až březen (http://www.cgd.ucar. edu/cas/jhurrell/nao.stat.winter.html). Index NAO je zjednodušená klimatická charakteristika založená na rozdílech normalizovaného tlaku při hladině moře mezi Portugalskem a Islandem a vyšší hodnoty tohoto indexu jsou provázeny celkově vlhčími a teplejšími zimami v Evropě (Najmanová & Adamík 2007). Taktéž byly provedeny jednoduché Pearsonovy korelace mezi průměrnou teplotou v jednotlivých zimních měsících (oficiální data ČHMÚ o průměrných teplotách v ČR) a indexem NAO a stejné korelace s počtem odchycených havranů (během celé zimy i na jeden úspěšný odchytový den). Byl také testován vliv zimního klimatu (NAO) a průměrné teploty v jednotlivých zimních měsících na délku odchytové sezóny a datum odchytu prvního a posledního havrana v sezóně, přičemž kalendářní datum bylo převedeno na počet dní od prvního října (např. 1. října = 1, 1. listopadu = 32, atd.). Vyjádřil jsem poměr starých a mladých ptáků, 194
a to a) z celkového počtu odchycených jedinců, b) z dílčích počtů za jednotlivé roky a c) z počtů ptáků odchycených v jednotlivých měsících zimní sezóny. Mladým ptákem je zde přitom míněn pták ve věku první zimy. Vliv zimního klimatu (NAO) na poměr věkových kategorií byl testován lineární regresí, kde závislou proměnnou byl počet mladých ptáků v dané zimě a nezávislou proměnnou index NAO a navíc byl kontrolován počet odchycených dospělých ptáků v dané zimě. Byly také provedeny jednoduché Pearsonovy korelace mezi proporcí mladých ptáků a průměrnou teplotou v jednotlivých měsících zimní sezóny. Sezónní početnost a její rozložení během jednotlivých měsíců byla hodnocena i pro tři další hojnější chytané druhy ptáků (kavka obecná Corvus monedula, káně lesní Buteo buteo a jestřáb lesní Accipiter gentilis) a byla provedena neparametrická Spearmanova korelace mezi počty odchycených havranů během zimy a počty dalších odchycených druhů ptáků. VÝSLEDKY Počet odchycených havranů Celkem jsem odchytil 15 908 jedinců havrana polního (některé jedince jsem ale chytil opakovaně, proto celkový součet havranů chycených v jednotlivých zimách činí 16 094). Počet odchycených havranů během zimy kolísal v cca pětiletých cyklech, ovšem bez dlouhodobého trendu (obr. 1). Průměrně se během zimy chytilo 644 havranů (SD = 413, medián = 648, n = 25). Nejvíce havranů (1 777 ex.) bylo odchyceno v zimní sezóně 1994/1995 a nejméně (3 ex.) v sezónách 1987/1988 a 2006/2007. Nebyl zjištěn vliv indexu NAO na celkový počet odchycených havranů během zimy (R2 = 0,09, b = 60,8, SE = 39,4, p = 0,136, n = 25)
počet havranů / number of Rooks
Sylvia 45 / 2009
2000
180
1800
160
1600
140
1400
120
1200
100
1000
80
800
60
600 400
40
200
20
0 2006-07
2004-05
2002-03
2000-01
1998-99
1996-97
1994-95
1992-93
1990-91
1988-89
1986-87
1984-85
1982-83
0
odchytová sezóna / catching season
Obr. 1. Celkový počet odchycených havranů polních (Corvus frugilegus) (plné body, plná čára) a délka odchytové sezóny ve dnech (prázdné body, přerušovaná čára) v Rábech u Pardubic v zimních sezónách v období 1982–2007. Fig. 1. Total number of captured Rooks (Corvus frugilegus) (filled circles, solid line) and the length of the catching season in days (open circles, dashed line) at Ráby near Pardubice in the winters of 1982–2007.
a ani průměrné teploty jednotlivých zimních měsíců neměly statisticky významný vliv na počet odchycených havranů, ačkoli korelační koeficienty pro okrajové měsíce sezóny (XII, II, III) jsou poměrně vysoké (tab. 1). Průměrná početnost havranů během úspěšného odchytu rostla během sledovaného období (R2 = 0,22, b = 0,58, SE = 0,23, p = 0,019, n = 25; obr. 2) a taktéž nebyla ovlivněna hodnotou indexu NAO (R2 < 0,01, b = 0,13, SE = 0,92, p = 0,892, n = 25) ani průměrnými měsíčními teplotami, ačkoli i zde jsou některé korelační koeficienty poměrně vysoké (tab. 1). Průměrně se v jeden úspěšný odchytový den chytilo 18 havranů (SD = 22, medián = 11, n = 884) a vůbec nejvíce havranů za jeden odchytový den – 204 ex. – se chytilo dne 21. 11. 1988. Počet odchycených havranů se lišil mezi jednotlivými měsíci zimní sezóny (obr. 3A) – nejvíce havranů bylo odchyce-
no v měsíci lednu, nejméně v dubnu. Ve třech hlavních měsících odchytové sezóny – prosinci, lednu a únoru – bylo odchyceno 70 % všech havranů. Při odchytech převažovali mladí ptáci – z celkového počtu bylo 61 % mladých a 39 % starých ptáků (základ = 16 094). V jednotlivých sezónách kolísalo zastoupení mladých ptáků mezi 29 a 89 % (obr. 4). Pouze ve třech sezónách (1992/1993, 2003/2004 a zejména 2004/2005) se chytilo více starých ptáků. Vyšší zastoupení mladých ptáků bylo zjištěno v letech s vyšší hodnotou indexu NAO (R2 = 0,42, b = 46,8, SE = 21,2, p = 0,038, n = 25) a v letech s vyššími březnovými teplotami (tab. 1). Zastoupení mladých ptáků v jednotlivých měsících zimní sezóny kolísalo od 36 do 90 % – v měsících listopad, prosinec, leden, březen a duben bylo celkově odchyceno více mladých havranů než starých a jen v měsících 195
frekvence úspěšných odchyt. dní frequency of succesful catching
0,7
45 40
0,6
35 0,5
30
0,4
25
0,3
20 15
0,2
10 0,1
5 2006-07
2004-05
2002-03
2000-01
1998-99
1996-97
1994-95
1992-93
1990-91
1988-89
1986-87
1984-85
0 1982-83
0,0
počet havranů na úspěšný odchyt. den number of Rooks per successful catching day
Česák J. / Početnost zimujících havranů
odchytová sezóna / catching season
Obr. 2. Frekvence úspěšných odchytových dní během zimy (prázdné body, přerušovaná čára) a průměrný počet havranů chycených během úspěšných odchytových dní (plné body, plná čára) v zimních sezónách v období 1982–2007. Hodnota frekvence úspěšných odchytových dní v poslední sezóně 2006/2007 nebyla spočítána, protože jen jeden odchytový den byl úspěšný (viz tab. 1). Fig. 2. Frequency of successful catching days during winter (open circles, dashed line) and the mean number of Rooks caught during successful catching days (filled circles, solid line) in the winters of 1982–2007. The frequency value for the last season 2006/2007 was not calculated since only one catching day was successful (see Table 1).
říjen a únor se chytilo více starých než mladých havranů (obr. 3B). V průběhu dvaceti pěti odchytových sezón bylo provedeno celkem 2 425 odchytových dnů (tab. 2), z nichž bylo 884 úspěšných (frekvence = 36 %). Počet odchytových dní v jednotlivých zimách kolísal od jednoho do 155, průměrně bylo v jedné zimě provedeno 97 odchytových dní (SD = 37, medián = 104). Frekvence úspěšných odchytových dní během zimy meziročně kolísala od 16 do 61 % a během sledovaného období se výrazně neměnila (R2 = 0,03, b = –0,003, SE = 0,003, p = 0,396, n = 24; obr. 2). Délka odchytové sezóny nebyla ovlivněna zimním klimatem (NAO; R2 < 0,01, b = 1,6, SE = 3,8, p = 0,683, n = 25). 196
Rovněž nebyl nalezen vliv zimního klimatu na datum odchycení prvního (R2 = 0,01, b = -1,4, SE = 2,8, p = 0,613, n = 25) ani posledního havrana během sezóny (R2 < 0,01, b = –0,5, SE = 2,8, p = 0,866, n = 25). Pro všechny tři proměnné nebyla nalezena žádná signifikantní korelace s průměrnými měsíčními teplotami, ačkoli mnohé korelační koeficienty jsou poměrně vysoké (tab. 1). Počet odchytových dní v jednotlivých měsících kolísal od 7 (říjen) do 653 (leden) a byl nejvyšší právě uprostřed zimy (XII–III), zatímco okrajové měsíce měly výrazně méně odchytových dní (tab. 1). Frekvence úspěšných odchytových dní v jednotlivých měsících odchytové sezóny kolísala od 20 do 50 %.
Sylvia 45 / 2009
Tab. 1. Pearsonovy korelace průměrné teploty vzduchu v dílčích měsících zimní odchytové sezóny s počtem odchycených havranů, průměrným počtem havranů na úspěšný odchytový den, podílem mladých jedinců, délkou odchytové sezóny (dny), začátkem a koncem odchytové sezóny (dny od začátku října) a indexem NAO (XII–III) v zimních sezónách v letech 1982–2007. Byla použita oficiální data ČHMÚ o průměrných teplotách v ČR. Statisticky významné (p<0,05) korelační koeficienty jsou uvedeny tučně, okrajově významné koeficienty (p<0,1) podtrženě. Table 1. Pearson’s correlations of mean temperature in the particular months of the catching season with the number of captured Rooks, mean number of Rooks per successful catching day, proportion of juveniles, length of the catching season (days), beginning and end of the catching season (days from the beginning of October) and NAO index (December–March) in the winters of 1982–2007. Official data of the Czech Hydrometeorological Institute on mean monthly temperatures in the Czech Republic were used. Statistically significant (p<0.05) correlation coefficients are given in bold, marginally significant coefficients (p<0.1) are underlined. průměrná teplota v měsíci / mean monthly temperature X
XI
XII
I
II
III
–0,34
–0,01
–0,02
–0,08
0,35
0,24
–0,17
0,12
–0,16
–0,05
0,30
0,26
podíl mladých jedinců proportion of juveniles
0,30
–0,18
–0,01
0,26
0,19
0,43
délka odchytové sezóny length of catching season
–0,38
–0,20
–0,28
–0,33
0,05
<–0,01
začátek odchytové sezóny beginning of catching season
0,39
0,01
0,10
0,34
–0,05
0,08
konec odchytové sezóny end of catching season
–0,11
–0,27
–0,30
–0,18
–0,01
0,02
index NAO / NAO index
–0,27
–0,17
0,41
0,62
0,47
0,64
počet odchycených havranů v sezóně number of caught Rooks průměrný počet havranů na úspěšný odchyt mean number of Rooks per succesful catching day
Výsledky kroužkování Z 15 908 odchycených jedinců bylo 15 880 havranů mnou nově okroužkováno a 28 ex. se poprvé chytilo již okroužkovaných, většinou jako kontrolní odchyty ptáků kroužkovaných jinde v ČR (23 ex.), případně v zahraničí (5 ex.). Od 169 mnou okroužkovaných ptáků jsem získal 173 zpětných hlášení z jiných míst než z Rábů – 97 ptáků bylo hlášeno (101 zpětných hlášení) ze zahraničí z osmi evropských zemí, 72 ptáků (72 hlášení) z území ČR mimo Ráby.
Z uvedených 101 zahraničních hlášení mnou okroužkovaných ptáků bylo 32 z Polska, 19 z Ruska, 15 z Běloruska, 12 z Německa, 11 z Francie, osm z Ukrajiny, tři z Maďarska a jedno z Rakouska. Tito ptáci byli ze zahraničí většinou hlášeni jen jednou, pouze od dvou jedinců přišla dvě hlášení a od jednoho tři. V těchto zahraničních hlášeních jsou zahrnuty i nálezy ptáků přímo na hnízdištích, kterých bylo 13 – šest z Běloruska (Brest, Mogilyov), pět z Ruska (Oryol, Kaluga, Vladimírská oblast a Tataria) a dvě 197
počet jedinců / number of individuals
Česák J. / Početnost zimujících havranů
A
5000
4418 3790
4000
3136 3000
2615 1982
2000 1000 0
105
48
B
podíl jedinců (%) percentage of individuals
100
75
50
25
0 X
XI
XII
I
II
III
IV
měsíc / month
Obr. 3. Celkový počet (A) a poměr mladých a starých jedinců (B; bíle – staří, šedě – mladí jedinci) havrana polního během zimní sezóny v období 1982–2007. Fig. 3. Total number (A) and proportion of juvenile and adult Rooks (B; white – adults, grey – juveniles) during the winters of 1982– 2007.
z Polska (Varšava). Největší vzdálenost mezi místem zimování v Rábech a místem nálezu na hnízdišti byla 2 583 km (Rusko, Tataria). Z uvedených 72 hlášení z jiných míst v České republice bylo 35 ze vzdálenosti do 10 km, 17 ze vzdálenosti 11–50 km, devět ze vzdálenosti 51–100 km a 11 nad 100 km. Nejdelší vzdálenost mezi místem kroužkování v Rábech a místem nálezu v rámci ČR činila 170 km (Břeclav). 198
Z mnou okroužkovaných ptáků v Rábech jsem 186 ptáků kontroloval na stejném místě (224 hlášení). Z tohoto počtu se 146 havranů opětovně chytilo ještě tutéž zimu (172 hlášení), 34 ex. hned druhý den po okroužkování, 54 ex. od dvou dní do jednoho týdne, 30 ex. po měsíci, 16 ex. po dvou měsících, 11 ex. po třech měsících a jeden havran se chytil v téže zimě po 115 dnech. Dvanáct havranů kroužkovaných v Rábech a ještě v téže zimě kontrolovaných tamtéž se během stejné zimy chytilo opakovaně: pět havranů dvakrát, čtyři třikrát, jeden čtyřikrát, jeden pětkrát a jeden dokonce sedmkrát v téže zimě. Dvanáct mnou okroužkovaných havranů jsem kontroloval v následujících zimních sezónách (pokaždé jen jednou) na stejném místě v Rábech – nejbližší zimní sezónu po okroužkování se chytilo osm havranů, jeden se chytil po dvou letech, jeden po třech, jeden po šesti a jeden po deseti letech. Odchytil jsem 28 havranů okroužkovaných jinde než v Rábech, z toho 23 havranů bylo okroužkováno na území ČR mimo Ráby a pět havranů v zahraničí – tři v Německu, jeden v Litvě a jeden v Belgii. Jeden z těchto ptáků byl kroužkován jako mládě na hnízdišti (Litva), zbývající čtyři byli kroužkováni na zimovištích ve Francii a v Německu. Z ptáků kroužkovaných v České republice byl jeden havran kroužkován v Praze (cca 90 km), dva v Rohovládové Bělé (12 km) a 20 havranů v Pardubicích (6 km od Rábů). Všichni havrani kroužkovaní jinde v ČR a kontrolovaní v Rábech byli chyceni ještě tutéž zimu po okroužkování a 15 z nich se chytilo v téže zimě dvakrát. Kontrolou ptáka kroužkovaného jinde v České republice byl zjištěn nejvyšší věk 19 let. Z ptáků kroužkovaných v Rábech je zahraničním odchytem doložen vysoký věk havrana: sedmnáct let;
Sylvia 45 / 2009
podíl jedinců (%) percentage of individuals
100
75
50
25
2006-07
2004-05
2002-03
2000-01
1998-99
1996-97
1994-95
1992-93
1990-91
1988-89
1986-87
1984-85
1982-83
0
odchytová sezóna / catching season
Obr. 4. Poměr odchycených mladých (šedě) a starých (bíle) havranů polních v zimních sezónách v období 1982–2007. Fig. 4. Proportion of juvenile (grey) and adult (white) Rooks captured during the winters of 1982–2007.
tohoto ptáka jsem kroužkoval ve třetím roce života v Rábech 2. března 1990 a poté byl 13. října 2005 nalezen mrtev ve Skoroszowu v Polsku (po 15 letech, sedmi měsících a 11 dnech). Další chytané druhy ptáků Kromě havranů se chytaly i další druhy ptáků, nejčastěji kavky obecné. Z celkem odchycených 448 ex. patřilo 435 ex. k středoevropskému poddruhu (C. m. spermologus). Také se podařilo okroužkovat 13 ex. kavek obecných východoevropských (C. m. soemmerringii). Počet odchycených kavek v daném roce (0–66 ex. za zimu; obr. 5) pozitivně koreloval s počtem odchycených havranů, tj. více kavek se chytalo v letech, kdy se chytilo více havranů (Spearmanova korelace: rs = 0,57, p = 0,003, n = 25). Celkové zastoupení kavek ve „společných hejnech“ s havrany činilo 2,7 % (základ = 16 542) a kolísalo mezi lety v rozmezí 0–9,15 %. Byla získána tři zahraniční zpětná hlášení mnou krouž-
kovaných kavek – jedno z Běloruska (Minsk, 906 km, po jednom roce osmi měsících) a dvě z Polska – jedna z Pulawy (457 km, po třech letech a sedmi měsících) a druhá z Podkarpackie (419 km, po čtyřech letech a devíti měsících). Odchytil jsem celkem osm strak obecných (0–6 ex. za zimu). Posledním odchyceným zástupcem krkavcovitých ptáků byla jedna sojka obecná (Garrulus glandarius). Mimořádně odchyceným druhem v počtu 4 ex. byl špaček obecný (Sturnus vulgaris). Z dravců se nejčastěji v počtu 24 ex. chytala káně lesní a dále v počtu 13 ex. jestřáb lesní. Počet odchycených jestřábů lesních během zimy (0–3 ex. za zimu) pozitivně koreloval s počtem odchycených havranů (rs = 0,40, p = 0,048, n = 25), u káně lesní (0–17 ex.) tato korelace nebyla nalezena (rs = 0,08, p = 0,692, n = 25). Osmkrát se chytla poštolka obecná (Falco tinnunculus; 0–2 ex.) a čtyřikrát krahujec obecný (Accipiter nisus; 0–2 ex.) 199
200
1982/1983 1983/1984 1984/1985 1985/1986 1986/1987 1987/1988 1988/1989 1989/1990 1990/1991 1991/1992 1992/1993 1993/1994 1994/1995 1995/1996 1996/1997 1997/1998 1998/1999 1999/2000 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 celkem
zimní sezóna / winter season
7 (3)
7 (3)
X
XII 23 (8) 19 (7) 31 (28) 31 (6) 31 (4) 8 (2) 31 (7) 31 (15) 22 (12) 31 (14) 3 (2)
I 31 (3) 31 (11) 31 (20) 5 (1) 31 (7) 6 (1) 31 (9) 31 (16) 31 (11) 31 (11) 31 (12)
28 (7) 28 (19) 28 (18) 29 (8) 28 (7) 12 (7) 28 (8) 29 (8) 28 (9) 28 (6) 28 (21) 29 (4) 28 (7) 28 (1) 28 (5) 29 (7) 28 (13)
5 (3)
II 28 (7) 29 (3) 28 (9)
III 13 (6) 25 (14) 30 (14)
31 (14) 3 (2) 14 (10) 20 (13) 13 (5) 24 (9) 31 (12) 15 (8) 31 (19) 31 (13) 17 (12) 23 (10) 31 (9) 16 (1) 31 (9) 31 (11) 2 (1) 9 (5) 31 (7) 31 (15) 31 (12) 22 (17) 31 (11) 31 (9) 18 (7) 12 (9) 31 (12) 31 (10) 18 (1) 31 (11) 10 (1) 29 (17) 14 (2) 15 (7) 31 (0) 16 (2) 30 (5) 31 (6) 31 (7) 21 (9) 19 (10) 31 (7) 31 (9) 13 (12) 11 (9) 31 (13) 31 (8) 31 (6) 1 (1) 232 (115) 524 (196) 653 (223) 554 (177) 406 (160)
25 (9) 16 (9)
5 (5) 24 (13) 8 (2)
XI
počet odchytových dní / number of catching days celkem / total 95 (24) 104 (35) 125 (76) 60 (20) 75 (16) 14 (3) 9 (2) 155 (48) 109 (61) 95 (51) 124 (51) 86 (30) 10 (2) 53 (21) 122 (60) 22 (4) 105 (31) 108 (31) 6 (1) 136 (46) 130 (65) 121 (36) 69 (19) 71 (20) 90 (14) 149 (37) 122 (51) 2 (1) 106 (37) 1 (1) 49 (10) 2425 (884)
IV
9. 12.–13. 3. 13. 12.–25. 3. 26. 11.–30. 3. 7. 11.–5. 1. 23. 11.–5. 2. 24. 12.–6. 1. 6. 11.–9. 4. 15. 11.–3. 3. 10. 12.–14. 3. 11. 11.–13. 3. 29. 12.–24. 3. 17. 2.–10. 4. 16. 11.–17. 3. 9. 1.–22. 4. 15. 11.–2. 3. 22. 11.–6. 4. 9. 11.–18. 3. 19. 11.–18. 3. 1. 1.–10. 3. 3. 1.–14. 3. 17. 12.–16. 3. 25. 10.–21. 3. 12. 11.–13. 3. 20. 11.–2. 4. 16. 1.–16. 1. 25. 10.–22. 4.
délka odchytové sezóny havrana / length of catching season
Tab. 2. Vynaložené odchytové úsilí v jednotlivých zimních sezónách. Je uveden celkový počet odchytových dní a (z toho) počet úspěšných odchytových dní (v závorce). Délka odchytové sezóny znamená datum odchycení prvního a posledního havrana v dané sezóně. Table 2. Catching effort in the particular winter seasons. Total number of catching days and (of them) the number of successful catching days (in brackets) are given. Length of the catching season is defined by the dates of catching of the first and last Rook in the given season.
Česák J. / Početnost zimujících havranů
Sylvia 45 / 2009
70 60
8
50 6
40 30
4
20 2
10
2006-07
2004-05
2002-03
2000-01
1998-99
1996-97
1994-95
1992-93
1990-91
1988-89
1986-87
1984-85
0 1982-83
0
počet kavek / number of Jackdaws
podíl kavek / percentage of Jackdaws
10
odchytová sezóna / catching season
Obr. 5. Celkový počet odchycených kavek obecných (Corvus monedula) (plné body, plná čára) a odhad jejich procentického zastoupení ze společných „hejn“ (základ pro výpočet = odchycení havrani + kavky; prázdné body, přerušovaná čára) v zimních sezónách v období 1982–2007. Fig. 5. Total number of captured Eurasian Jackdaws (Corvus monedula) (filled circles, solid line) and estimate of their percentage in mixed flocks (based on the number of captured Rooks and Eurasian Jackdaws; open circles, dashed line) during the winters of 1982–2007.
DISKUSE Výskyt a tah havranů V Rábech u Pardubic jsem odchytil 15 908 havranů, což je cca polovina počtu odchycených havranů z celé České republiky, kde bylo od roku 1934 do roku 2006 celkem okroužkováno 31 928 havranů polních (včetně mladých havranů na hnízdech; Klvaňa et al. 2007). Nicméně, i přes vysoký počet odchycených havranů se z geografického hlediska jedná o jeden datový bod, což omezuje možnost interpretace uváděných trendů početnosti u tohoto druhu, který hledá potravu na velkých rozlohách krajiny a jednotlivé potravní lokality zřejmě často mění. Pro spolehlivější závěry by tudíž bylo vhodné zahrnout data z dalších lokalit, popř. nezávislá
data ze sčítání na nocovištích, kterých je v krajině málo, a proto je jejich sčítání reprezentativní pro celou širokou oblast (Hudec 1983). Celková početnost havranů výrazně kolísala mezi roky. Počet odchycených ptáků nesouvisel se zimním klimatem, přestože takový vztah by bylo možno očekávat. V jiné studii byl např. zjištěn vliv zimního klimatu (NAO) na časování odletu u nás zimujících havranů (Hubálek 2003). Počty odchycených havranů v prvních šesti letech jsou nižší nejspíše proto, že jsem chytal jen do jedné voliéry. Přestože při odchytu do dvou voliér se vždy do jedné z voliér chytalo víc ptáků, určitá výhoda odchytu do dvou voliér byla ve větším počtu volavých ptáků, kteří byli tím pádem více nápadní (obr. 6). Meziroční průběh po201
Česák J. / Početnost zimujících havranů
Obr. 6. Pohled na odchytové voliéry v obci Ráby u Pardubic (Foto: J. Česák). Fig. 6. Catching device used at Ráby near Pardubice (photo: J. Česák).
četnosti v těchto letech ale zřejmě nebyl ovlivněn (viz obr. 1). Vynaložené odchytové úsilí bylo různé v různých zimách (viz tab. 1), ale úzce souviselo s načasováním výskytu havranů na studované lokalitě – když byli havrani na lokalitě přítomni, mohli se i chytit. Rozdílné počty odchycených havranů proto nejsou metodickým artefaktem. Zatímco celkové počty odchycených havranů nevykazovaly během pětadvaceti let žádný trend, průměrný počet havranů na úspěšný odchytový den lineárně rostl. Právě tato charakteristika nasvědčuje dlouhodobému nárůstu skutečné početnosti zimujících havranů na Pardubicku, neboť vzhledem k zahrnutí jen úspěšných odchytových dnů (tj. dnů, kdy byli havrani s jistotou přítomni) není ovlivněna přesuny ptáků 202
mezi různými potravními lokalitami jako celkový počet odchycených havranů. Dlouhodobý nárůst početnosti havrana polního je v souladu se zjištěnou zvyšující se návštěvností krmítek havrany ve Velké Británii za období 1970–2000 (Chamberlain et al. 2005). Naproti tomu dlouhodobý pokles početnosti zimujících havranů v letech 1988–2003 byl zaznamenán sčítáním ve třech parcích Varšavy a je zde vysvětlován změnou migrační trasy (Mazgajski et al. 2008). Trend početnosti zimujících havranů se mění latitudinálně mezi jednotlivými evropskými státy a souvisí s dlouhodobou tendencí havranů ke zkracování tahové cesty (Cramp & Perrins 1994). Počet odchycených havranů se lišil mezi jednotlivými měsíci odchytové sezóny. V půli října havrani teprve v ma-
Sylvia 45 / 2009
lých hejnech přilétají a v dubnu jsou již zimující ptáci mimo naše území a chytají se proto pravděpodobně místní hnízdící ptáci (Hudec 1983, Kalousková 1998). V uvedených měsících lze navíc předpokládat dostatek potravy v okolní krajině a tudíž i nižší atraktivitu návnady v odchytových voliérách. Odchytová sezóna začínala a končila různě, ale vždy byla odvislá od přítomnosti havranů ve sledované oblasti. Nebyl zjištěn vliv zimního klimatu na délku odchytové sezóny ani na časování odchytu prvního a posledního havrana. Hubálek (2003) zjistil časnější jarní odlet u nás zimujících havranů v letech s vyšší hodnotou indexu NAO. Krajní data odchytu v mé studii zřejmě nejsou reprezentativními odhady příletu / odletu havranů. Byl zjištěn vysoký podíl mladých ptáků (61 %). Publikované studie udávají podíl mladých ptáků 5–69,7 % (jen minimum hodnot ale přesahuje 40 %) s tím, že podíl mladých vzrůstá od severovýchodu k jihozápadu (Jadczyk & Jakubiec 1995, Töpfer 2004), protože mladí ptáci táhnou dále než staří (Cramp & Perrins 1994). Poměrné zastoupení mladých jedinců bylo vyšší v zimách, kdy bylo teplejší počasí charakterizované vyšší hodnotou indexu NAO (příp. vyššími, zejména březnovými teplotami). To by souhlasilo s výše zmíněným delším tahem mladých ptáků (Cramp & Perrins l.c.), protože v mírnějších zimách jich mohlo více zůstávat na bližších zimovištích. Na kolísání podílu mladých ptáků se ovšem mohly podepsat i některé nepřímé faktory související s pohybem hejn v krajině podle jejich velikosti – ve Velké Británii byla zjištěna rozdílná taktika vyhledávání potravy u mladých a starých zimujících havranů, přičemž mladí ptáci preferovali spíše menší hejna (< 50 ex.) s nižším zastoupením dospělců (Henderson & Hart 1991). Při menším počtu přítomných / chycených havranů
by tak mohl být poměr věkových kategorií vychýlen na stranu mladých. Větší podíl mladých ptáků při odchytu může být do určité míry způsoben jejich menší ostražitostí a nezkušeností, jak ukazuje srovnání podílů mladých ptáků zjištěných různými metodami – nejvyšší podíly 35,5–69,7 % byly zaznamenány metodou odchytu, zatímco ostatní metody (zastřelení ptáci, pozorování) poskytly nižší odhady (Töpfer l.c.). Změny poměru věkových kategorií mezi roky mohou být způsobeny také kolísající reprodukční úspěšností havranů na hnízdištích mimo území ČR. Spolehlivé důkazy však chybí a problematika by si zasloužila podrobnější zpracování v budoucnu. U 97 ptáků z 15 880 mnou okroužkovaných havranů jsem získal alespoň jedno zahraniční zpětné hlášení. Směr tahu na hnízdiště severovýchodním směrem a lokalizace hnízdišť jsou shodné s předchozími poznatky (Hudec 1983). Ptáci táhli v úzkém pruhu mezi Krakovem a Varšavou v Polsku (jen čtyři ptáci byli zastiženi severně od Varšavy – cf. výše zmíněná domněnka o změně migračních tras jako důvodu poklesu početnosti zimujících havranů ve Varšavě; viz Mazgajski et al. 2008), dále přes Minsk v Bělorusku a severně od Kyjeva na Ukrajině dál do Ruska přes Moskvu, Tulu až do Kirovské oblasti. Ptáci táhnoucí na zimoviště z hnízdních oblastí v severovýchodní Evropě přes naše území letěli jihozápadním směrem dál do Německa a Francie – dokládá to nález deseti havranů kroužkovaných v zimních měsících (prosinec, leden a únor) v Rábech a nalezených v dalších zimách ve Francii a v Německu. Celkový přehled výsledků kroužkování havranů, jehož součástí jsou i poznatky uváděné v této práci, uvádějí Cepák et al. (2008). Sto osmdesát šest ptáků bylo kontrolováno na stejném místě, ve většině případů ještě tutéž zimu a to v rozmezí 203
Česák J. / Početnost zimujících havranů
jeden den až necelé tři měsíce. Věrnost zimovišti může doložit dvanáct havranů opětovně chycených v místě kroužkování v následujících jedné až deseti zimních sezónách. Pardubicko tedy není jen zastávkou na průtahu, ale i konečným a opakovaně využívaným zimovištěm havranů, což společně dokládá i dlouhodobá přítomnost velkého nocoviště havranů v Pardubicích. Po mnoho let se nocoviště nacházelo u Rosic nad Labem – v zimní sezoně 1997/1998 zde podle Kalouskové (1998) nocovalo 15 tisíc havranů (početnost však byla nejspíše podhodnocena, Lemberk V. in litt., vlastní pozorování). V posledních cca deseti letech nocují havrani přímo v Pardubicích – v únoru 2006 bylo na nocovišti nedaleko nádraží ČD napočítáno 33 tisíc jedinců. V průběhu zimy se nocoviště 1–2× přesouvá na vzdálenost několika set metrů, většinou však havrani nocují v okolí závodu Paramo nebo na stromech na březích Labe (Vránová et al. 2007). Vzdálenost chytacího zařízení od těchto nocovišť je cca 4 až 7 km. Před sledovaným obdobím se velká nocoviště nacházela mimo Pardubice (Vysoké Mýto, Černá za Bory, Hostovice, Chrást u Chrudimi; Hubálek & Kubík 1983), ale vždy ve vzdálenosti umožňující dolet ptáků na potravní lokality ve studované krajině. Díky dlouhodobému kroužkování přicházela v posledních letech zpětná hlášení i po víc než deseti letech po okroužkování. Havrani jsou dlouhověcí ptáci (Hudec 1983), na což poukazuje i maximální dosažený věk zjištěný v rámci této studie (19 let). Mnozí z kontrolovaných ptáků ovšem neumírají přirozenou smrtí a mohli by se tudíž dožít ještě vyššího věku – z ptáků se známou příčinou úmrtí v ČR bylo více jak 80 % zastřeleno (Cepák 2008). Z mých 97 havranů zastižených v zahraničí jich bylo zastřeleno 21. 204
Při odchytu havranů jsem odchytil také osm dalších druhů ptáků. Zjištěná korelace počtu odchycených havranů a kavek nasvědčuje obdobné populační dynamice, ale zároveň je podmíněna jejich obvyklým sdružováním a podobným nárokům na prostředí a potravu (Hudec 1983). Na základě odchytu do voliér je zjištěné zastoupení kavek ve „společných hejnech“ s havrany (2,7 %) oproti publikovaným pracím spíše nízké (2– 72,8 %; přehled viz Jadczyk & Jakubiec 1995) a je zčásti zřejmě metodickým artefaktem použité metody odchytu, protože chycené kavky často dokázaly z voliér vylétávat na svobodu (viz dále). Vzácně byly odchyceny kavky obecné východoevropské, které žijí v jižním Finsku, pobaltských zemích, východním Polsku, Ukrajině a na Balkáně a k nám přilétají vzácně na zimu (Hudec l.c.). Nalezená korelace počtů havranů s počty odchycených jestřábů zřejmě souvisí se zaměřením tohoto dravého ptáka na lov ptačí kořisti. Tím lze vysvětlit i absenci podobné korelace s počty odchycených kání lesních, která je spíše zaměřená na lov drobných hlodavců (Hudec l.c.). Poznámky z průběhu odchytu havranů Odchyt většinou probíhal tak, že hejno havranů usedlo na pole ve větší vzdálenosti od voliér a z hejna se oddělilo několik ptáků, kteří přilétli nad voliéry. Po chvíli se vrátili k hejnu a během několika minut přilétlo celé hejno do blízkosti odchytových voliér. Někteří ptáci usedli na nejvyšší bod na voliéře, pak slétli níže a skočili dovnitř. To byl signál pro další, kteří je následovali. Někteří jedinci dokázali najít cestu ven z voliéry a dovnitř si létali pro potravu i několikrát během dne. Toho využívali jiní havrani, kteří číhali u voliér a potravu jim kradli. Původně volaví ptáci někdy
Sylvia 45 / 2009
s oblibou zalétávali po několik dalších dní zpět do voliér, pravděpodobně ze zvyku na snadno dostupnou potravu. Volaví ptáci proto nebyli započítáváni do zpětných odchytů. Někdy se za celý měsíc nechytil ani jeden havran, zatímco jindy se v průběhu jednoho dne chytilo i několik desítek ptáků najednou. V neúspěšné dny se ptáci na lokalitě buď vůbec nezdržovali, nebo naopak chodili kolem voliér aniž by se chytili – pravděpodobně proto, že měli možnost lehce shánět potravu. V této práci spočítaná frekvence úspěšných odchytů je tedy podhodnoceným odhadem skutečné frekvence výskytu havranů na lokalitě odchytu. Ve velkém počtu se havrani chytali při náhlé změně počasí, např. při náhlém ranním ochlazení se sněžením nebo při ranním oteplení. To nasvědčuje vlivu aktuálního počasí (netestováno), které by mohlo být lepším prediktorem počtu chycených havranů než použitý index NAO. Nejčastěji se havrani chytali ráno při rozletu z nocoviště, v posledních čtyřech letech se začali chytat i v odpoledních hodinách. Zpočátku se také chytali většinou nárazově jednou za den, v posledních letech se chytali i dvakrát v jeden den. Nicméně, většina odchytů probíhala nárazově – havrani přilétli a zdrželi se u voliér jen krátkou dobu. Poté odlétali a u už se třeba za celý den neukázali. Pokud bylo hejno havranů vyplašeno procházejícími lidmi (kteří zde většinou venčili psy), již se ten den nevrátili. Zajímavé situace nastávaly při odchytu ostatních druhů ptáků. Když se do voliéry chytila káně, zabila a poté zkonzumovala jednoho nebo dva havrany. Ostatní nechávala žít. Nikdy do voliéry nevlétla, pokud bylo ve voliéře víc jak pět havranů. Jestřáb se choval jinak – zabil všechny havrany, ale pak se krmil také jen na jednom až dvou ptácích. Krahujec si ve voliéře zabil jednoho havrana a při-
tom musel čelit náletům zbylých havranů. Odchycené poštolky na havrany neútočily a zajímaly se pravděpodobně o hraboše přiživující se na předložené potravě. Žádný havran nepřišel k újmě, když se chytla poštolka. Od 15. do 27. března 2006 do voliér zaletovalo hejnko 18 špačků, kteří se zde živili společně s havrany na předloženém pečivu a obilí. Na okolních polích ležel sníh, tak zřejmě špačci neměli přístup k jiné potravě. Do voliér vlétlo skoro celé hejnko, jen dva až tři špačci hlídkovali na vrchu voliéry. Ptáci ale z voliér dokázali vyletět zpět na svobodu, proto se podařilo odchytit jen 4 ex. Podobně by i počet odchycených kavek byl mnohem vyšší nebýt jejich šikovnosti, neboť z voliér dokázaly vylétnout. Straky obecné se chytaly vždy na začátku a na konci zimy, většinou vzhledem k předložené potravě (slepičí vejce). Kromě osmi odchycených se dalším nejméně deseti strakám podařilo z voliér vylétnout. Sojky obecné jsou velmi opatrné a i v nejtužších zimách se nechytaly, ani když byly použity žaludy jako návnada. Jediná sojka se chytla z hejna čítajícího víc jak deset kusů, které právě přelétalo nad voliérami. PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě děkuji Martinu Paclíkovi za pomoc se zpracováním dat a připomínky k rukopisu. SUMMARY In the period 1982–2007, wintering Rooks were captured using an automatic catching device at Ráby near Pardubice, Czech Republic (50°05' N 15°49' E, 220 m a. s. l., mapping square no. 5960). The trap was baited with food and decoy birds. In total, 2,430 days were spent catching, 36% of them were successful. Altogether 15,908 Rooks were captured (some of 205
Česák J. / Početnost zimujících havranů
them repeatedly). During 25 years, the numbers of captured Rooks fluctuated in regular approx. five-year cycles and the mean number of Rooks per successful catching day increased linearly. During winter, most birds were captured in the period December–February, since Rooks were not permanently present at the site in the marginal months of the season (especially in October and April). Of the total number of captured Rooks (n = 16,094), 61% were juveniles and 39% adults. The ratio of age categories fluctuated both interseasonally (29– 89 %) and intraseasonally (36– 90 %). This seems to reflect the situation at breeding grounds. The proportion of juveniles was positively correlated with the winter NAO index, which may be caused by the fact that juveniles do not undertake long movements in warmer winters and the ratio of age categories at wintering grounds is thus skewed. Out of 15,908 Rooks ringed at Ráby, altogether 173 recoveries related to 169 individuals were obtained – 101 recoveries related to 97 birds made in eight foreign countries (32 from Poland, 19 from Russia, 15 from Belarus, 12 from Germany, 11 from France, eight from Ukraine, three from Hungary and one from Austria; thirteen birds were controlled at breeding sites in Belarus, Russia and Poland) and 72 recoveries related to 72 birds made at other sites of the Czech Republic. Moreover, five foreign-ringed birds (three from Germany, one from Lithuania and one from Belgium) and 24 birds ringed at other sites of the Czech Republic were captured. Northeastern direction of migration to breeding sites in Russia and Poland was documented. Twelve birds ringed at Ráby were recaptured in the following winters, each of them only once (eight birds the next winter after ringing, one bird after two years, one after three years, one after 206
six years and one after ten years) and 174 birds were recaptured during the same winter (212 recaptures). Maximum age documented by ringing was 19 and 17 years. Besides Rooks, eight other bird species were captured – Eurasian Jackdaw (Corvus monedula; 448 ind., of them 13 belonging to the northern subspecies C. m. soemmerringii), Common Buzzard (Buteo buteo; 23 ind.), Northern Goshawk (Accipiter gentilis; 16 ind.), Common Kestrel (Falco tinnunculus; 8 ind.), Blackbilled Magpie (Pica pica; 8 ind.), Eurasian Sparrowhawk (Accipiter nisus; 4 ind.), Common Starling (Sturnus vulgaris; 4 ind.), Eurasian Jay (Garrulus glandarius; 1 ind.). The proportion of Eurasian Jackdaws in mixed flocks with Rooks was 2.7 % (n = 16,542) and fluctuated between years in the range of 0–9.15 %. The number of Eurasian Jackdaws and Northern Goshawks caught during winter was positively correlated with the number of captured Rooks, while no correlation was found in the Common Buzzard.
LITERATURA Bejček V., Šťastný L. & Hudec K. 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 1982–1985. H & H, Jinočany. Bub H. 1977: Vogelfang und Vogelberingung. Teil II. A. Ziemsen Verlag, Witten berg‑Lutherstadt. Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. 2008: Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha. Cramp S. & Perrins C. M. 1994: Handbook of the birds of Europe, the Middle East and North Africa. Vol. 8. Oxford University Press, Oxford. Česák J. 1995: Deset let zimního odchytu hav ranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech okr. Pardubice. Zpravodaj Východočeské pobočky České spol. ornitologické 14: 31–32.
Sylvia 45 / 2009
Česák J. 2000: Výsledky odchytu zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v letech 1982–1999. Panurus 10: 47–64. Henderson I. G. & Hart P. J. B. 1991: Age‑specific differences in the winter foraging strategies of Rooks Corvus frugilegus. Oecologia 85: 492–497. Hubálek Z. & Kubík V. 1983: Roosts and habits of Corvus frugilegus wintering in Czechoslovakia. Acta Sci. Nat. Brno 17: 1–52. Hubálek Z. 2003: Spring migration of birds in relation to North Atlantic Oscillation. Folia Zool. 52: 287–298. Hudec K. (ed) 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3. Academia, Praha. Chamberlain D. E., Vickery J. A., Glue D. E., Robinson R. A., Conway G. J., Woodburn R. J. W. & Canon A. R. 2005: Annual and seasonal trends in the use of garden feeders by birds in winter. Ibis 147: 563–575. Jadczyk P. & Jakubec Z. 1995: Zimowe zgrupowania gawronów Corvus frugilegus w Europie. Przeglad Zoologiczny 39: 297–312. Kalousková N. 1998: Havran polní (Corvus frugilegus) a jeho zimování v okrese Par dubice v sezóně 1997/98. Panurus 9: 93–98. Klvaňa P. & Cepák J. 2007: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea za rok 2006. Kroužkovatel 4: 1–48.
Lemberk V., Kalousková N. & Středová K. 1998: Vývoj hnízdní populace havrana polního (Corvus frugilegus) v chrudimsko‑pardubické aglomeraci. Panurus 9: 41–52. Mazgajski T. D., Żmihorski M., Halba R. & Woźniak A. 2008: Long-term population trends of corvids wintering in urban parks in central Poland. Pol. J. Ecol. 56: 521–526. Musílek J. 1946: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice. Najmanová L. & Adamík P. 2007: Ptáci a změny klimatu. Sylvia 43: 2–18. Obhlídal F. 1946: Dodatek o nejvýznamnějších ptačích zjevech v letech 1941–1945. In: Musílek J.: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice: 170. Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001–2003. Aventinum, Praha. Töpfer T. 2004: Die Alterszusammensetzung überwinternder Saatkrähen Corvus frugilegus. Vogelwelt 123: 53–58. Vránová S., Lemberk V. & Hampl R. 2007: Ptáci Pardubic. Východočeské muzeum a Východočeská pobočka České společnosti ornitologické, Pardubice.
Došlo 4. června 2009, přijato 14. října 2009. Received 4 June 2009; accepted 14 October 2009. Editor: P. Adamík
207
