Věstník farnosti u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava 28. června Léta Páně 2009
7–8 Č ERV ENEC a SRPE N
POŽEHNANÝ čas prázdnin a dovolených již opět tluče na dveře. V loňském prázdninovém úvodníku jsem si vypůjčil anglické slovíčko holidays, tedy doslova svaté dny, svátky, abych ukázal, že prázdniny mají být pravým opakem prázdnoty. I tentokrát se podíváme pod pokličku slov, jen zůstaneme u naší mateřštiny. Co znamená, když říkáme, že něco je požehnané, někdo je požehnaný? Když zapátráme mezi příbuznými slovy, zjistíme s údivem, že slovo požehnání nemá nic společného se svěcenou vodou. Právě naopak! Voní ohněm, žárem, žízní. I proto je označení letního volna za požehnaný čas tak příhodné. Přejme si, aby nás Pán
znovu zapálil svým požehnáním a uschopnil tak k tomu, nést světlo druhým. Krásným, byť těžko dosažitelným vzorem nám v tom může být Matka Tereza, jejíž korespondence byla nedávno publikována pod názvem Pojď, buď mým světlem. Můžeme být překvapeni, když zjistíme, že tato světice trpěla řadu desetiletí až do své smrti pocitem hluboké temnoty, a přesto dokázala naplno žít a kolem sebe šířit světlo víry, lásky a radosti. Ukazuje nám tím, že naše víra, láska a dokonce ani radost nemůže stát na pocitech, nýbrž na vůli následovat Krista. Požehnané léto! MiM
S P O L E Č E N S T V Í naší farnosti a jeho záležitosti Ekonomická rada 9. 6. Ekonomická rada jednala o přípravě rekonstrukce kaple kostela sv. Václava – projekt bude prezentován na zasedání pastorační rady. ER schválila nákup rozkládacích stolů a židlí pro vybavení multifunkčního sálu. Tento výdaj bude uhrazen ze sponzorského daru. ER byla informována o škodní události – rozbití skel u vstupních dveří do kostela sv. Václava a o způsobu řešení této škody. Dále byl projednán návrh na zateplení půdy na faře – bude připraven odhad nákladů. Jiřina Haaszová
Pastorační rada 11. 6. Pastorační rada se nejprve seznámila s finální verzí projektu multifunkční místnosti v kostele sv. Václava. Místnost bude zahrnovat prostor dnešní kaple, dále knihovny a části klubovny. Tuto část bude možné vizuálně oddělit posuvnou stěnou. Vzhledem k tomu, že kostel je památkově chráněný, bude nutné požádat formálně o souhlas památkovou péči. Místnost bude mít proměnnou orientaci podle charakteru akce. Při bohoslužbách zůstane oltář na téže straně jako dnes. Pro neliturgické akce bude použito boční podium při východní stěně, oltář se uzavře do zlatohnědé niky. Vnitřní výzdoba celého prostoru bude z lehce tónované imitace betonu. Skla
budou matná, avšak s co nejmenší ztrátou světla. Je možné polepit sklo pískovou fólií s ornamentem, nápady shromažďuje J. Rückl. Prozatím nebyla řešena otázka, zda je vhodné a účelné, aby v takto koncipovaném prostoru byl umístění svatostánek. Dále se PR zabývala spolufinancováním pastoračního asistenta J. Rückla (viz samostatný článek níže). K otázce koupě fary od městské části se sešel farní tým, který projednal nabídku potenciálního sponzora. Vzhledem k tomu, že stejně nedisponujeme potřebnou částkou, se tato záležitost odkládá, pokud arcibiskupství nebude schopno nám vypomoci. Farní den bude 4. 10.; první přípravná schůzka se uskutečnila 16. 6., pro informace viz sekci Pozvání. Vyrábí se nábytek do kuchyňky, byly objednány rozkládací stoly do multifunkční místnosti. Rozbité sklo nad vstupními dveřmi nelze uhradit z pojištění, protože nejsme pojištěni proti vandalismu – ekonomická rada by se měla zabývat tím, zda by se nám nevyplatilo pojištění rozšířit, zvláště pokud by ho bylo možné uplatnit i na výtvory sprejerů. Hledají se dobrovolníci, kteří by převzali tyto aktivity: šéfredaktor farního časopisu, organizátor občerstvení při farních akcích, manželský pár do týmu pro přípravy snoubenců na manželství (téma sexualita). Ve farní kanceláři vypomáhá Sylvie Tomsová.
Termíny setkání PR v příštím školním roce budou 10. 9., 12. 11. 2009, 14. 1., 11. 3., 20. 5. 2010 vždy od 19:30 na faře. Měl by proběhnout seminář o liturgii, biřmovanci by stáli o pokračování jejich kurzu. Na rok 2010 jsou plánovány dvě farní pouti: 1. - 8. 5. do Francie (Lurdy aj.) a v září do Arménie. V říjnu 2010 se pak bude konat oslava 80. výročí postavení kostela sv. Václava.. Podle zápisu Z. Váchové
Farní charita Pravidelnými schůzkami – první středy v měsíci – budeme pokračovat po prázdninách, takže 2. září v 19:30 na faře se budeme těšit na každého, kdo by se chtěl jakýmkoli způsobem zapojit – vítejte :-). Ale hned další („říjnová“) schůzka bude ještě v září, 30. 9. Zveme všechny, kdo se rádi dozvědí o prožívání v Bělorusku, abychom dali dohromady, co a jak. Běloruské děti budeme hostit 17. – 20. července v našich rodinách. S přáním prožívání Božího žehnání. Hanka Rechnerová
Financování pastoračního asistenta Díky všem, kteří tuto starost přijali za svou, budeme mít i nadále pastoračního asistenta, který se farním záležitostem bude věnovat naplno. Je
známo, že něčí význam plně doceníme, až když dotyčný odejde. K tomu naštěstí nedošlo, přesto se budeme snažit, aby se více vědělo, co takový pastorační asistent vlastně dělá a proč ho potřebujeme. Jak to tedy prakticky uděláme? Celkem 23 dárci, kteří se přihlásili, budou pravidelně přispívat slíbenou částkou na jeden z farních účtů (č. ú. 189222108/0300, variabilní symbol 1). Jako nejvhodnější se jeví trvalý příkaz, pokud možno k 20. dni měsíce. Jako u jiných darů církvi vzniká pro plátce daně z příjmu nárok na snížení základu daně, takže část darovaných peněz získají dárci zpět. Potvrzení bude vydávat farní kancelář po skončení kalendářního roku. Farnost bude z těchto prostředků vyplácet pastoračnímu asistentovi odměnu, kterou se navýší jeho plat. Vše samozřejmě standardně projde farním účetnictvím. Toto spolufinancování zahájíme na podzim, nejspíše od října. Pokud s tím však souhlasíte, začněme vybírat již od července. Vznikne tak rezervní fond ve výši tří měsíčních příspěvků, který použijeme, pokud se některý z dárců dostane do tíživé finanční situace a budeme za něj muset hledat náhradu. MiM
P R O S T O R pro sdílení myšlenek, zážitků apod. Kostel sv. Václava očima liturgisty Na pozvání několika institucí navštívil v květnu Prahu emeritní profesor
a bývalý děkan Katolické teologické fakulty v německém Münsteru Klemens Richter (*1940). Kromě teologie vystudoval tento neobyčejně skromný
člověk ještě germanistiku, historii a publicistiku. Českému čtenáři je znám jako autor knihy Liturgie a život (nakl. Vyšehrad 2003), která nám může díky své přístupné formě pomoci bohoslužbu hlouběji pochopit a prožívat. K. Richter je jeden z mála laiků (tedy ne-kněží), kteří kdy byli v oboru liturgiky povoláni na tak vysoký akademický post. V Praze se zúčastnil semináře Liturgický prostor v současné architektuře na Evangelické teologické fakultě UK, kde přednášel na téma „Vývoj liturgického prostoru ve 20. století – od podélného ke komuniálnímu prostoru.“ A letitý zájem o sakrální architekturu přivedl pana profesora také do našeho kostela sv. Václava. Myslím, že by bylo sobecké nechat si jeho postřehy pro sebe. Protože jsem se trochu opozdil, našel jsem čekajícího profesora, jak sedí na schodech u hlavního vchodu. Asi mimoděk vycítil jeden ze záměrů architekta, totiž symbol doširoka otevřené náruče, která zve do svého stínu (srov. Mk 4,32). Bylo zřejmé, že náš sv. Václav na zasloužilého profesora, který v životě viděl jistě nespočet chrámů, silně zapůsobil. Nejzajíavější jsou jeho názory na pokoncilní liturgickou úpravu bohoslužebného prostoru. Mohlo by se zdát, že otázka, kde stojí a jak vypadá oltář, ambon, sedadlo předsedajícího, křtitelnice atd., je věc nepodstatná a že zajímá jen liturgisty, protože „nemají nic užitečnějšího na práci“. Ovšem právě způsob uspořá-
dání kostela může zrcadlit, jak církevní obec sebe samu chápe, jak sobě samé rozumí. A hledání nejlepšího možného uspořádání bohoslužebného prostoru může farnost přimět k tomu, aby toto sebepochopení prohloubila. Koncil bohužel přišel po Gočárovi, a tak i náš kostel má „divadelní“ dispozici: presbytář připomíná jeviště a loď hlediště. Tak si to přáli zadavatelé – tehdejší farníci. Odpovídá to starému chápání liturgie, které bylo poněkud jednostranné. Nejnovější kostely (např. strašnický) už ve své většině lépe vystihují ono plnější pojetí, kde oltář, symbolizující Krista, je uprostřed shromáždění (srov. např. Lk 24,36), a věřící nejsou jen diváky. Ale teď už konkrétně: Klemens Richter ocenil náš nový oltář, protože je to prostý stůl – stůl Páně, což odpovídá i funkcionalistickému stylu stavby. Podobně hodnotil i ambon, protože respektuje podobu původní kazatelny. Horší už je vzájemný vztah našeho oltáře a ambonu (podobně je na tom řada jiných kostelů). Opět bychom řekli, že to není podstatné. Znovu ale připomínám shora řečené: nejde o uspořádání nábytku, jde o vyjádření našeho vztahu ke Kristu přítomnému ve slově a v chlebu a vínu. A opačně: vhodně uspořádaný prostor nás tomu vztahu může učit. Oltář je v centru, ambon kdesi stranou... V našem kostele se ale přímo nabízí možnost posunout ambon ze stávajícího místa doprostřed, do osy kostela (přibližně na místo, kde ve velikonoční době stál
paškál). Obnovili bychom tak mimochodem i starokřesťanské umístění ambonu. Na bok ke sloupům či stěnám kostelů se totiž kazatelny odstěhovaly až ve středověku v souvislosti s oddělením kázání od mše (předně proto, aby nepřekážely různým průvodům). Myšlenka centrálního umístění ambonu by asi stála za úvahu, protože nezazněla jen od K. Richtera, ale již dříve od některých farníků. Je tu ovšem ještě jedna věc, na kterou profesor poukázal: příliš mnoho schodů, které oddělují loď od oltáře. Člověk sedící v lavici má podlahu presbytáře zhruba ve výši očí, což je opravdu příliš a shromáždění je tak nepříjemně rozděleno. Řešení by představovalo posunutí pěti schodů, které tvoří největší výškový rozdíl, dozadu, blíže starému oltáři. Takto upravený presbytář by byl dostatečně velký a zároveň i přiměřeně (o tři schody) vyvýšený oproti lodi. Je ovšem otázka, jak by se k tomuto návrhu postavili památkáři. Ti němečtí prý dobře chápou, že kostel je především prostorem pro liturgické slavení. A to se zcela přirozeně vyvíjí, protože se vyvíjí církev. Jan Rückl
Světec v následujících měsících: sv. Alena Fortská (13. 8.) Když jsem s šéfredaktorem vybírala světce do prázdninového čísla Vinice, pravil, ať napíši o své svaté patronce, že není příliš známa. V tom měl pravdu. O sv. Aleně prakticky nikdo neví, ač jsem se po ní léta pídila. Nakonec
s pomocí Boží, hodných lidí a internetu jsem se přece něco doslechla. Podle legendy byla Alena dcerou krále nebo knížete fortského (dnes jižní předměstí Bruselu) Levolda a jeho manželky Hildegardy. Rodina byla pohanská. Jednoho dne si kníže Levold vyjel do místních hlubokých lesů na lov a zabloudil. Jak tak bloudil, potkal jakéhosi muže. Levold se ho zeptal, kdo je jeho pán. Muž mu odpověděl: „Já jsem služebník Kristův. Chceš-li, zůstaň s námi a budeš-li toho hoden, poznáš jej. Ráno tě doprovodíme na okraj lesa.“ Levold souhlasil a zúčastnil se křesťanské bohoslužby, nijak ho však neoslovila. Ráno jej křesťané uctivě doprovodili na okraj lesa a Levold odejel domů, kde se smíchem vyprávěl manželce a dceři, čeho byl svědkem. Alenu ale jeho vyprávění zaujalo natolik, že se odebrala do lesa, nalezla křesťany, seznámila se s jejich učením a stala se jednou z nich. Když se otec dozvěděl, že se jeho dcera stala křesťankou a že chodí pravidelně na mši svatou, nesmírně se rozhněval. Nařídil přísně dceři, že v době křesťanských bohoslužeb nesmí vycházet z paláce. Alena ovšem nemínila v této věci otce poslechnout a na mše chodila tajně dále. Stráže ji sladovaly, ale vždy jim nějakým zázračným způsobem unikla. Až jednou se opět Alena ubírala na mši svatou a u bran paláce narazila na knížecí stráž, která ji rozhodně odmítala pustit z paláce. To si Alena nenechala líbit a pokoušela se dostat z paláce
násilím. Došlo k bitce, při níž Alena utrpěla vážné zranění – podle jedné verze jí „bylo vyvráceno rameno“ (šlo zřejmě o otevřenou zlomeninu paže), podle druhé jí byla utržena (spíše uťata) celá paže. V každém případě tomuto zranění podlehla. Křesťané její tělo uctivě pohřbili a nad hrobem se začaly dít zázraky. Slepý princ Omund byl zázračně uzdraven, když se modlil na jejím hrobě. Knížete Levolda smrt Aleny
zasáhla a když se doslechl o zázraku, veřejně se přiznal k podílu na smrti své dcery, nechal se i s manželkou pokřtít a společně pak udělali mnoho dobrého. Ke smrti světice došlo v r. 640. Je patronkou Bruselu, kde na jižním předměstí stojí kostel jí zasvěcený. Její obrazy a sochy najdeme asi jen v Belgii. Znázorňuje se jako mladá žena pouze s jednou paží. U sebe má palmu a lilii. Alena Králová
P O Z V Á N Í na následující měsíce Farní svatoprokopská pouť 3.7. Putování z Chotouně (u Českého Brodu), rodiště sv. Prokopa, do jím založeného kláštera v Sázavě má svou historii. Naše farnost se k této tradici připojí poutí v předvečer jeho svátku, v pátek 3. července. Sraz je v 5:30 u pokladen Masarykova nádraží, odjezd v 5:45 (směr Kolín) do Českého Brodu, kde přestoupíme na autobus (směr Chrášťany, Skramníky); příjezd do Chotouně v 6:53. Ve zdejším kostele sv. Prokopa začne pouť četbou z Božího slova a krátkou společnou modlitbou. Předpokládaný odchod z Chotouně je v 7:30 hodin. Trasa dlouhá 30 km povede přes Kouřim do Sázavy. Přestože se pouť odehrává na turisticky značené cestě, zkušenosti mnohých svědčí o tom, že se jedná o skutečnou duchovní pouť víry, prostor pro setkání s Pánem, ale i vystavení se útokům zla. Cestou se mj. pomodlíme růženec a závěrečný úsek projdeme v mlčení.
Zájemci, kteří nemohou absolvovat celou trasu, se mohou připojit cestou nebo přijet na místo autobusem ze stanice metra Háje v 15:20, příjezd do Sázavy - Černé Budy v 16:35. V klášterním kostele pak budeme v 17 hodin slavit mši svatou, kterou bude sloužit náš pan farář Stanislaw. Bližší informace podá Jiří Vyšohlíd, tel. 728 541 860
Pozvání na svatbu Během prázdnin i v září je život farnosti poněkud utlumen. S mnohými z vás se proto uvidíme možná až začátkem října. Proto bychom vás, vršovické farníky, chtěli už teď alespoň touto formou pozvat na naši svatbu, která bude v sobotu 26. září v bazilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře. Hodinu ještě upřesníme na oficiálním oznámení (zřejmě v 10:30). Kristina Strnadová a Jan Rückl
Farní den 4. 10. Tradiční podzimní farní opoledne se letos uskuteční v neděli 4. října. Dopoledne bude v našem kostele jen jedna mše svatá, a to netradičně v 9 hodin. Bohoslužbu zakončíme až ve 12 hodin modlitbou Anděl Páně a požehnáním, mezitím ovšem budeme
mít spoustu času pro setkání, doplněné letos nabídkou „Ochutnejte farní aktivity". Přípravný tým osloví osoby zodpovědné za různé aktivity s prosbou o jejich představení ostatním farníkům - pokud se tak nestane, prosíme dotyčné, aby kontaktovali Vláďu Jeništu.
Dva obrazy chtějí navodit atmosféru prázdnin: HRAD na první straně je od klasika moderní malby, „celníka“ Henri Rousseaua – obraz v americkém soukromém majetku je z 60. let 19. století. VÝLET DO HOR je od Balthuse (Balthazar Klossowski de Rola, 1908 – 2002). Slavný malíř polského původu s předky ruskými a židovskými, chráněnec Rilkův a Picassův, žil v Paříži, později ve Švýcarsku. Proslul realistickými krajinami, portréty a zejména obrazy mladých dívek. Reprodukovaný obraz je z 30. let 20. století.
Prázdninový provoz farnosti (29.6. – 30.8.) a akce do konce září Eucharistie Neděle – 8:30 v kostele sv. Václava, 20:00 v kostele sv. Mikuláše Středa – 18:00 v kostele sv. Mikuláše, Čtvrtek – 8:00 v kostele sv. Mikuláše Příležitost ke svátosti smíření a rozhovoru s knězem Neděle – 7:30 až 8:30 v kostele sv. Václava (jen 5.7., 12.7., 19.7., 26.7., 2.8., 9.8.) Všední dny na faře – 16:30 až 18:00 (v tyto dny: 1.7., 8.7., 15.7., 22.7., 12.8.) Úřední hodiny farní kanceláře Středa – 17 až 19 hod. 3.7. Pá 4. - 12.7. 23.7. Čt 2. - 15.8. 15.8. So 15. - 22.8. 22. - 31.8. 27.8. Čt 1.9. Út 2.9. St
Svatoprokopská pouť Zájezd na Slovensko 17:00 Koncert Rencontres MIK Dětský tábor 8:00 Eucharistie (Nanebevzetí Panny Marie) VAC Farní dovolená v Alpách Pouť mládeže do Taizé 17:00 Koncert Rencontres MIK 19:00 Ekonomická rada FAR 18:45 Úklid kostela VAC 19:30 Farní charita FAR 9.9. St 18:00 Mše za Josefa Gočára VAC 10.9. Čt 19:30 Pastorační rada FAR 12.9. So 14:00 Prohlídka kostela (Dny evropského dědictví) VAC Výlet seniorů do Jablonného v Podještědí 13.9. Ne odpol. Výlet animátorů biřmovanců 16.9. St 18:45 Úklid kostela VAC 19.9. So 14:00 Prohlídka kostela (Dny evropského dědictví) VAC 20.9. Ne 15:00 Duchovní obnova manželů VAC 22.9. Út 19:00 Přednáška P. Slavíka o Jižní Koreji VAC 24.9. Čt 9:00 Setkání při čaji FAR 17:00 Koncert Rencontres MIK 26.9. So dopol. Svatba Kristiny Strnadové a Jana Rückla Břevnov 28.9. Po Pouť s papežem do Staré Boleslavi 30.9. St 19:00 Setkání mladší mládeže FAR -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vydává farnost u kostelů sv. Mikuláše a sv. Václava Praha-Vršovice, www.farnostvrsovice.cz, tel. 271 742 523. Neprodejné. Vydání příštího čísla je plánováno na polovinu září. Kontakt:
[email protected], případně osobně v kostele sv. Václava. Šéfredaktor: Míla Müller ml. (MiM), tel. 732 736 728. Redakční rada: Stanislaw Góra, Alena Králová, Pavel Mikula, Markéta Řečinská, Václav Sokol. Tisk Jan Rückl a Sylvie Tomsová, výtisky pro nás zkompletovali Polákovi
