Podplukovnlk Ing.
Jiří
Bí I ý
V prostoru Středního východu se již delši dobu ostře střetávají imperialistické zájmy s pokrokovým hnutím arabských států podporovaných SSSR a socialistickými zeměmi. Nástr ojem americké a britské politiky v tomto prostoru je Izrael, jehož agresívní politika byla již několikrát příčinou krizi. Přímou příčinou i současně krize byly přípravy Izraele k napaden! Sýrie s cílem zabránit dalšímu pokrokovému vývoji v této zemi. K odvrácení této agrese uskutečnily arabské země pod vedením SAR politická a vojenská opatření, avšak v dů sledku vzájemných rozporů a celé řady dalších okolnosti, které není možné v tomto pojednání, zaměřeném především na odborně vojenskou stránku operačního a taktického použití letectva, podrobně vysvětlit, došlo při zahájení válk y k překvapen!. A překvapení, přím o podminěné a spojené s hromadným, rozhodným, odvážným a centralizovaným použitim izraelského letectva zásadně ovlivnilo průběh počátečního období války, ve kterém izraelské síly splnily své úkoly a dosáhly stanovených cílů proti protivn!kovi, který byl ve značné převaze a který v některých druzích výzbroje měl i kvalitnější bojovou techniku. Vojenské odborníky jistě zajímá, jak k tomu došlo, jaké jsou příčiny tak výrazného neúspěchu na jedné či úspěchu na druhé straně. zvláště z hlediska možné aplikace těchto poznatkit a zkušenosti v armádách Varšavské smlouvy a NATO. Průběh války na Středním východě totiž hodně a přesvědčivě napovídá o možnostech operačního, ale i taktického použit! letectva v soudobých omezených válkách a dokonce i ve všeobecné jaderné. Závažnou skutečností je, že 34
v praxi byl poprvé u s kutečněn prvnf hromadný úder letectva vyzbrojeného soudobými letouny s cílem dosáhnout rozhodujícího úspěchu již v prvních hodinách války, i když v prostorově omezeném rozsahu a za použiti pouze konvenčních prostředků.
Veclle překvapen!, prvnfho hromadného úderu a významu letectva v soudobé válce stojí za to ve světle nejnovějš!ch skutečností znovu posoudit někte ré otázky operačnfho a taktického použiti letectva, jeho bojové pohotovosti, poměru sil a zranitelnosti. POM~R SIL Při
posuzování možností válčících stran se vycházelo především z číselně sil a kvality výzbroje. V letectvu (viz tabulka 1} byl poměr sil v bojových letounech 2 : 1 ve prospěch arabských států (v pozemních silách a v námořnictvu dokonce mnohem přiznivějš[) a letectva arabských států celkově mělo dokonce i kvalitativní převahu jednak v úderně síle, tvořené bombardovacími letouny a ve větším po č tu nadzvukových letoum'i.1) Znovu se ukázalo, že i když čiselně vyjádřený poměr sil je určitým ukazatelem, nemů žeme jej přeceňovat a nehodnotíme-li správně kvalitativn[ stránku bojové techniky a zejména vliv lidského činitele, může vést spíše ke zkresleným závěrům a iluzím, než k reálnému odhadu. Letectvo patří mezi technicky velmi náročně druhy zbrani, které na všech stupnfch vyžadují kvalifikované, morálně připravené a psychicky odolné lidi. Význam lidského činitele u letectva se projevuje právě v kritických situac!ch, zejména za války, a projevil se i v izraelsko-arabské válce. Ukázalo se, že u nejvíce technicky vybavených zbraní, které tvoří jednotný a velmi citlivý zbrojn! systém (např. PVO ], selhání člo v ě ka má až katastrofální důsledky a naopak. Technicky vys pělí a morálně i psychicky připravení lidé doká ží. i u soudobé techniky značně překročit hranice předpokládaný ch možností. K reálnějšímu hodn ocen[ skutečného pom ěru sil by tedy bylo nezbytně nutné zavést do číselného vyjádření i vliv lidského činitele. Otázku lidského činitele je ale velmi obt!žn é hodnotit předem, protože obvykle nemů žeme s tanovit ně jaké kvantitativní ukazatele. I když múžeme jednozna čně ř!cl, že velitelské orgány i létající personál izraelského letectva převyšovaly příslušníky letectva arabských s tátů , nemůžeme již tentc; fakt odpovědně nějak přesně vy jádřit. Naproti tomu mi'.tžeme najít kvantitativní ukazatele k porovnán[ vlivu lidského faktoru na úroveil technické ú držby a zavést jej přímo do tabulky poměru sil. Měl-li Izrael, j.ak se ukázalo, vynikající technickou údržbu letounů , která podle odhadu za jistila v době krize 850/o koeficient technické schopnosti bojových letounC1 (kromě toh o bylo navíc př i praveno 60 cvičných proudových letoun ů k plnění bojových úko lů I a naproti tomu arabské letectvo mělo technickou údržbu podstatně na nižší úrovni - podle odhadu 600/o koeficient technické schopnos ti, pak se tyto skute č nosti musely výrazně projevit ve s kute čném pom ěru sil. Místo p oměru p očtů bojových letounít 2 : 1 ve prospěch arabských států se tento ji stě značně nepřfzn iv ý vliv změ nil již na pouhých 1,2 : 1 tedy sily se početně téměř vyrovna ly. A ještě v jedné oblasti se výrazně projevil v izraelsko-arabské válce význam lidského č initele. Každý uznává, že údern á s íla letectva nezávis! pouze na vyjárlřeného poměru
1) Tabulka byla sestavena hlavně z a cv ičných proudových letouni\ ve
údajů ústavu pro skutečno sti byl y u
strategické studie LONDON. Počty bojových obou vá l čících stran poněkud nižši.
35
v.
Tabulka 1
(]'-
PO~R SIL V
I~
SAR, JORDANSKO SÝRIE CELKEM
IZRAEL
ROMRAROOVACI
VAUTOUR 2B
27
I
'rU- 16 IL-28
LETECTVU
CISELNB VYJADflENY PflIBLIZNÝ POMBR SIL
SAR
TU16 IL-28
36 36
JORDANSKO
SÝRIE
lL-28
32
IRAK
4*
TU- 16
4
32
- -27
'
TAKTICKB STIHACl
CELKEM BOJOVÝCH DOPRAVNl
ŠKOLNl PROUDOVfi
MIRAGE IIIJ S.MYSTERE B2 MYSTERE IVA OURAGAN A-4A(B KSYHAWK VAUTOUR2N
100 18 40 40
CELKEM
2461
SOi
I
I:2
2731
sn
I
I:2
I
J2
CELKEM
20
MAGISTER
8
110
AN-12 IL-14 C-47 a jiné AN-2
I MiG-21U Mi~ J S
MiG-l SU L-29 VAMPIRE, HUNT ER llO
SU-7 MiG2 1 C, D MiG 19 MiG 17
12
18
so
80
40
MiG21 MiG l9
20 20
MiG 17 MiG IS
30 20
MiG 17
20
280
I
71
I
90
I
344 1
71
I
941
AN-12 IL-14, C-47 a jin é AN-2
I
J : 4,S
I
12
60 MiG-21U MiG-1 5 MiG-ISU
IL-14 C-47
IL- J4, C-47 a jiné
8
38 10
I
8
JO 100 8 VAMPIRE, HUNTER
4 148
MiG 21
130
I
10
JO 100
20
4
F-104A, C 36 HUNTERF-6 20 VAMPIRE F B-9 IS
J2 69
91
4
64
SU-7 20 MiG2 1,C,D 190 MiG l9 70 MiG 17 130 MiG IS 20 30* F104A, C 36 18 HUNTER F-6 20 VAMPIRE FB-9 15
NORATLAS C-46, C-47, B-377 STRATOCRUISER
CELKEM *) neprovHeno
I: 2,S
72
ll 8
I
60 64 IL-14, C-47
8
15
Js
MiG- JSU L-29
I
4 J8
I
8
M iG- ISU
4
4 4
22
4
I
počtu
letadel a pilotů, ale také na počtu letů, které může uskutečnit v průběhu doby za daných materiálních podmínek. Na příkladu Izraele, který jako malá země měl první dvě složky přirozen ě omezené se ukázalo, že třetí z těchto složek se vyznačovala velkou pružností. Při plánování operací se zřejmě podařilo maximálně využít technické úrovně, vycvičenosti a morálního uvědomění pilotů a příslušníků technického personálu tak, že izraelské taktické stíhací letectvo dosáhlo v průběhu počátečního období války až 6 i více vzletů na osádku denně, což přibližně 2 X převyšuje dosavadn! uznávané normy. Tato skutečnost jistě výrazně ovlivní poměl' sil, zvláště když v prvních 48 hodiná ch působilo izraelské letectvo nepřetržitě ve dne i v noci. Pokud jde o kvantitativní stránku bojové techniky v poměru sil, uvedená tabulka srovnává v pods tatě letouny obdobných kvalit, až na bombardova cí letectvo, kde tomu tak není a kde byla situace ještě příznivější pro arabské země než vyplývá ze strohého číselného srovnání. Srovnání kvalitativn ě stejných letounů v tabulce poměru sil je totiž velmi důležité u soudobých taktických stíhacích letounů. Daleko z ávažnější než otázka rychlosti, stoupavosti, dostupu a i man évrovacích schopností letounu, které jsou obvykle u moderních letounů přibližně stejné, jsou otázky doletu, výzbroje a únosnosti let ounť'.1 a i jeho radiotechnického vybavení. Je např. zásadn ě nesprávné srovnávat dva letouny, které sice dosahují přibližn ě stejných rychlostí, stoupavosti a dostupu a jsou i stej n ě ovladatelné (přesné porovnání těchto vlastností je důl ež ité pouze na taktic kém stupni př i posuzování vzájemných možností např. ve vzdušném boj i ), má-li na druhé straně jeden z t ěchto letounů přibližn ě 2-3 X větší do let a únosnost a je pln ě vybaven k činnosti i za ztížených pov ětrn ost ních podmínek. Letectvo vyzbrojené takovýmito letouny má přece mnohem v ět ší údernou sílu, kte rou mů že uplatnit ve značně větší hloubce a v operačním smyslu může plnit kvalitativně náročnější úkoly, např. boj o vzdušnou nadvládu ve větším rozsahu a od samého začátku s větší nad ěj í na úspěch. Shrneme-li, na zák ladě získaných poznatků, otázku vzá jemného poměru sil je jasné, že k objektivnějšímu hodnocení nestačí jenom číselný poměr počtu, určité
třeba
i stejně kvalitních letounu, ale že je nut né současně správně hodnotit možnosti bojových vz l etu a celkově úderné síly letectva i z hlediska lidského faktoru, který muže značně ovlivnit skutečný poměr sil. Př i tom každý závěr
má jenom relativní platnost, a vzhledem k dynamice boje omezenou.
ně kd y
i
časově
velmi
PŘEKVAPENÍ Překvapení
bylo docíleno v ne j větš ím rozsahu proti protivníkovi, o k terém že je v nejvyšším stupni bojové pohotovosti. Pokusme se tuto otázku poněk ud v ysvětlit. Je nesporné, že překvapení bylo dílem cílevědomé čin no sti izraelského generálního štábu. Ale nejen to. Dosáhnout překvapení určitým podílem (a možná dokonce podstatným) připravil i i vedoucí představitelé arabských zemí a jejich ozbrojených sli. Vědomí početní převa hy i kvalitnější výzbroje a neznalost protivníka vedly k jeho hlubokému podce n ění. Celá řada opatření se strany arabs kých států neby la vojensky zabezpeče na, nebyly zře jm ě operační plány, ani jednotné velení a postup. A při tom všem se podcenila možnost aktivní proti se
předpok l áda lo ,
37
činnosti Izraele k docílení zvratu situace velmi nepříznivě se vyvíjející pro Izrael. Jakmile izraelské velení již začalo přímo realizovat svůj plán a v neděli 4. června dočasně uvolnilo přísná pohotovostní opatření a část vojáků dokonce poprvé od vypuknutí krize dostala krátkou dovolenou k návštěvě rodin - snížila se pravděpodobně pohotovost i arabského letectva. Izraelské velení, které vědělo naproti tomu vše potřebné o arabských zemích, o jejich ozbrojených silách, si zatím vytvářelo snad jedinou příležitost, aby ji mohlo plně využit. Příležitost, která plně odpovídala celkové vojenské strategické koncepci i dosavadnímu zaměřeni vojenské výchovy a výcviku Izraele. A přimým zosobněnim toho všeho byl generál Moše Dajan, velitel izraelských vojsk při agresi 1956, který byl několik dni před zahájenim války znovu ustanoven ministrem obrany. Klíč k úspěchům Moše Dajana, snad vůbec nejpopulárnější osobnosti Izraele, je nutné hledat v jeho schopnosti ovlivnit kladně morálku vojsk. O tom, že Moše Dajan je typický představitel útočné strategie, svědčí i několik jeho výroků, které ho velmi dobře charakterizují ... „Naše země je tak malá, že si nemů.že dovolit nic menšího. než je totálni vltězství. Vítězstvi mi'lžeme docílit jen udeřime-li rychleji a tvrději než protivník." A tento generál při převzetí ministerstva několik dní před agresí prohlásil: „Doba není zralá k úderu na arabské státy, buď je již pozdě a nebo ještě přiliš brzo." Ani tyto skutečnosti plně nedocenilo především vedeni SAR, které zřejmě nástup Moše Dajana již v rámci celkového podcenění hodnotilo asi jako pouhé bezvýznamné gesto nebo psychologický pokus. V překvapeni sehrála raké velmi důležitou úlohu možnost dl ouhodobého udržování bojové pohotovosti. Z tohoto hlediska je bojová pohotovost závažný problém, který je nutné plně docenit. Jedna stránka tohoto problému je uvést vojska do bojové pohotovosti a druhá, neméně obtížná a možná dokon ce složitější, je udržovat dlouhodobě vojska v bojové pohotovosti za nejasných podmínek s ložité mezinárodní situace a neustálého přílivu a odlivu napětí. A právě tato druhá stránka bojové pohotovosti v sobě skrývá potenciální nebezpeči překvapení. V dlouhodobém udržování pohotovosti totiž opět má velkou úlohu lidský čin itel a zejména morálni a psychické vlastnosti lidí. Tak jako mohou být značné rozdHy u jednotlivců např. ve vytrvalosti, smyslu pro odpovědnost, kázni a v celé řadě dalších psychických vlastností, můžeme porovnávat tyto vlastnosti i u velkých skupin - národ11. Praxe znovu potvrzuje, že i v této cblastl byly a jsou značné rozdíly mezi možnostmi arabských stá tů a Izraele. Někteři zá padní vojenští odborníci dokonce tvrdl, že základnim momentem celého překvapení bylo vystižení a využití neschopnosti arabských států dlouhodobě udržovat vysokou bojovou pohotovost. Izraelské ozbrojené síly však docílily překvapení i na operačním a taktickém stupni. Projevilo se v rozhodném, odvážném a výlučném použití celé úderné sily izraelského letectva v prvních hodinách války nejprve proti letectvu arabských států, neočekávanou intenzitou jeho činnosti, využitim malých a přízenmích výšek, v neočekávané miře, směrem příletu při překonání PVO zejména SAR a i použitlm prostředků ničeni. Z hlediska překvapení byl vhodně zvolen nejen den, ale i hodina zahájení agrese. Zahájení nepřátelství se téměř každý den očekávalo pravděpodobně v č asných ranních hodinách za svitánL K této době obě strany v posledních dnech obvykle vystupňovaly ostražitost a očekávaly zahájeni bojové činnosti. Pravidelně po několik dní docházelo asi 1-2 hodiny po rozedněni k určitému
38
a pro zbytek dne se již nepředpokládalo zahájení ozbrojeného střet nutí. Toto uvolnění bylo i přímým psychologickým důsledkem předcházejíc!ho vystupňování a napětí. Agrese byla zahájena za 2,5 hodiny po východu slunce v době, kdy u arabských vojsk byla vydávána strava. Překvapení bylo úplné a se všemi důsledky. Podceněním protivníka následoval po jeho prvním překvapuj!cím úderu šok a neschopnost reagovat, rozklad velení, dezorientace a zmatek, což ještě umožňovalo přímé následky překvape ní. Např. po 1. hromadném úderu nikdo nedal rozkaz ke vzletu zbývajících technicky připravených letounů k odvetné činnosti proti izraelským letištím a prakticky letectvo SAR, které mělo bý t hlavní údernou silou arabských států, se nad Izraelem vůbec neobjevilo. uvolnění
Zaháiení izraelsko-arabské války více než přesvědčivě ukázalo, že př e kva pení hrozí i v soudobé válce a dokonce i v situacích, ve kterých se až dosud téměř vylučovalo. Širší z obecnění poznatkí'.1 z izraelsko-arabské války a jejich aplikace na jiná válčiště a zejména aplikace možných důsledků překvapení a nebo nové přezkoumání možnosti vyloučení některého ze stup11ů překvapení, by však vyžadovalo hlubší rozbor, což je mimo možnosti tohoto pojednání.
PRVN1 HROMADNÝ ÚDER
První hromadný úder generální štáb izraelské armády pečliv ě a podrobn ě rozpracoval a naplánoval. Vycházel ze strategického plánu, během prvního dne vybojovat vzdušnou nadvládu, která by v následujících dnech umožnila rozvinout rozhodující útočnou operaci na Sinajském poloostrově. Naplánování 1. hromadného úderu bylo zřejmě velmi dobře zpravodajsky zabezpečeno. Dlouhodobou zpravodajskou činností byly z!skány podrobné poznatky nejen o rozmístění a stavu letišť, ale i o dislokaci a stavu letectva a PVO arabských států a dalších potřebných údajích. Dlouhodobé poznatky, zahrnující i soustavné snímkování území arabských států, byly upřesněny změnami, které nastaly v dosavadním průběhu krize tak, že velitelé skupin i piloti dostali skutečně velmi přesné údaje. Uvádí se dokonce, že v mapách cílů byly na letištích přes n ě zakresleny i jednotlivé letouny na stanovištích, vyznačeny technicky neschopné a ozna č ena i stanoviště maket. Makety letounů , které používalo hlavně letectvo SAR byly samy o sobě velmi dokonalé, ale na letištích byl y n e vě rohodně rozmístěny. Na maketách a kolem nich nebyly patrné stopy po z nečiš tění palivem a výtokovými plyny. Charakteristickým rysem plánování 1. hromadného úderu bylo: - hluboká celková detailní znalost protivníka ; - centralizované, hromadné nasazení všech sil postupně na nejsilnějšího a potom slabšího protivníka (SAR, pak Sýrie a Jordánsko); - snaha docílit překvapení a zastihnout letectvo protivníka, které bylo jediným cílem 1. hromadného úderu na letištích; odvážnost a r iskantnost; - prostorově, výškově a časově sladěná činnost všech skupin; - maximální využití letecké techniky zejména v doletu, účinnosti a při opakování vzletú; - maximální využití možností osádek a technického i týlového personálu; - maximální využiti všech možností k oklamání protivníka a k překonání jeho PVO; 39
- soustředění úsil! osádek na ničeni letadel na zemi (v 1. dovací a nejkvalitnější taktické strhací).
pořadí
bombar-
Základnim způsobem překonáni PVO nejsilnějšího protivnika - SAR, bylo využiti překvapení a přilet z neočekávaného, nejslaběji radiolokačn ími prostředky zajiště ného směru v malých a pMzemních výškách. Rozkazy k 1. hromadnému úderu dostali velitelé letek pravd ěpodobně v noci ze 4. na 5. června. Izraelskému letectvu, jehož letouny byly na letištích udržovány v neustálé pohotovosti ke vzletu, nebylo jistě za těžké usku tečnit v čas ných ranních hodinách spojenou předběžnou a předletovou připravu. Pokud jde o přípravě letounů, měli techni ci a specialisté možnost využit r áno ještě asi 2 hodin denniho světla. V podstatě šlo pouze o nejnutnějši prově rky a případné upřesn ění výzbroje, když zbraně byly zcela určitě nabity a pumy a rakety podv ěšeny již v dosavadním průběhu krize podle variant výzbroje, odpovídajicich zámyslu operačního použití - tedy uskutečnění 1. hromadného úderu. I na připravu osádek byl dostatek casu. Velitelé letek měli kromě bo jových naři zeni zároveň podrobně rozpracované nejen všechny otázky vzletu a uskuteč něni 1. hromadného úderu a dalšich vzletů v průběhu 1. dne bojové činnosti, a le i podrobné plány přípravy osádek, doplňování LPH, munice a připrav y opakovaných vzletů. V rám ci 1. hromadného úderu bylo použito všech sil proti hlavní úhroze letectvu SAR. První letouny vzlétaly v 8,30 ( vých. evr. času) a vzlet izraelského letectva trval asi 10 až 15 minut. Bojová sestava izraelského letectva byla uč l e něna po letkách a po rojích do proudů na třech hlavních náletových směrech (viz schéma). Hlavní síly izraelského letectva, které zaú točily na nejdůležitěj ší letiště v prostoru Port Said - Alexandria - Cairo - Suez obletěly souvislé radiolokační pole SAR přes Středozemni moře a po rozčlenění na jednotlivé skupiny napadly určené cile od západu a severu. Současně byla napadena letiště SAR na Sinajském poloostrov ě . Skupiny, vyčleněné k úderu na tato letiště vzdálená pouze 60-130 km od s tátní hranice, vzlétaly pravdě podobně jako poslední. Letiště v centrální části SAR jsou v hloubce 200-400 km, nejvzdálenější letiště LUOR je 550 km od hranic. První údery se uskutečnily v době od 9.00 do 9.10 hod. Při 1. hromadném úderu byly zničeny výlučně letouny na letištích, část letišť byla rovněž vyřazena z provozu bombardováním vzletového a při stávaciho p ásma. Z prostředků PVO ničilo nebo umlčovalo izraelské le tectvo pouze ty, které bezprostředně bránily v pln ění stanovených úkolů. Každý pilot pl nil obvykle jedinou ztečí (při malé rychlosti) stanovený úkol, s cílem způso bit co největši škod y. Izraelští piloti se nad letišti obvykle velmi dobře orienwvaly podle výrazně upravených a dobře viditelných stanovišť letounů a k ničení použivali palbu kanónů ráže 20- 30 mm, letecké rakety, protizemni řízené stře ly MATRA R-530. Nedostatečné rozp tý lení letounů zvýšilo účinky úderů. Izraelské letectvo při 1. hroma dném úderu a v průběhu prvního dne se měl o zvláště vyhýbat vzdušným bojům. Podle izraelských letec kých představitelů byly by vzdušné boje. v této době zbytečným plýtvánim času, paliva a munice. Nutnost podstoupit vzdušné boje ve větším rozsahu by podle izraelských leteckých představitelů byla důkazem nesprávn ě naplánovaného 1. h romadného úderu. Po úderu na letiště SAR a po doplnění paliva a munice část sil zaútočila na letiště v Jordánsku a Sýrii, část sil opakovala údery na letiště SAR. Prvni hromadný úder trval asi 3 hodiny a byly při něm zpi'lsobeny rozhodující ztráty
40
$CHEMA PR.VNlMO HROMAONĚHO UDER.U IIRAEL'E>l<ĚHO LETECTVJ\ IR"IC.
,_
__,,.,,.-·- ALEl\ANDRIA
o
( 10RDANS i' O
LEC. E NDA
O
„,__
--
1eti~H ~
~
000 000
60
l
LUlO I!
!tAUOSl
ARABIE
arabskému letectvu - většina ztrát uvedených v tabulce 2. B ěhem těc hto tří hodin skupiny izraelského letec tva, které úto č ily na nejbližší letišt ě, mohly uskute čni t druhý vzlet. Tabulka 2 Ztráty letectva arabských států, způsobené izraelským letectvem za 1. den bojové (podle izraelských údajů)
~ÁT
SAR
SYRI E
30 27
2
JORDÁNSKO
TYP T U-16 IL-28 SU-7 MiG-21 MiG-17, 15 HUNTER
D oprav ni a vrtulníky CELKEM
CELKEM
12
92
30
20 75
20 20
I
256
I
I I
30
I
286
I
POZNÁMKA
30 29
12
MiG-19
Celkem bojových
lRAK
činnost i
I
52
52
I
20
I
I
7
I
27
6
128 20 95
3
23
9
9
I I I
337
I
37
I
374
I
Při 1. hromadném úderu proti SAR se útočici izraelské letectvo prakticky nesetkalo s odporem PVO . Při opakovaných vzletech narůstala aktivnost PLD . úspěch 1. hromadného úderu znovu upozornil na nebezpečí, které hrozí letectvu v důsledku jeho zranitelnosti na zemi, neni-li v bojové pohotovosti k rychlejšímu vzletu. Již během prvni hodiny války mohou být z působeny nejtěžší ztráty. Z tohoto hlediska je zvláš tě citlivá a nebezpečná situace jednotek a útvarů na letištich v malé hloubce. Izraelské letectvo již v 1. hromadném úderu rozhodlo otázku vybojování vzdušné nadvlády i když celá operace k vybojování vzdušné nadvlády byly časově náplní celého prvního dne války. Během prvního dne bylo napadeno 25 letišť, prakticky zničeno arabské letectvo na zemi a vybojována absolutní nadvláda ve vzduchu. l když ztráty, z půs o bené letectvu arabských států, jsou zcela urč itě poněkud přehnaně (v minulosti se dosud vždy ukázalo, že každá válčici strana má tendenci nadsazovat vlastní úspěchy a snižovat úspěchy protivníka), dávají vcelku reálnou představu o zranitelnosti letectva na zemi a výsledku 1. dne války. Z tabulky 2 vyplývá i výrazné zaměření izraelského letectva p ř edevším na ni č ení úderného letectva a nejmodernějších typů taktických stíhači\. Izraelské letectvo přiznává za 1. den ztrátu 19 letounů, sestřelených pře vážně palbou PLD tedy pom ě r ztrát v bojových letounech 1 : 17. Během prvniho dne vzlétlo proti izraelskému letectvu jen asi 40 letadel, většina z tohoto počtu m ě la být údajn ě sestřelena ve vzdušný ch bojích. Poměr ztrát způsoben ých arabs kému letectvu ve vzdušných bojích ke ztrátám letounů na zem! je podle izraelských údajů přibli žně 1 : 10.
42
Speciálni spojovací jednotky izraelského letectva vstupovaly během 1. hromadného úderu a prvniho dne války do síti používaných arabským letectvem, navazovaly spojení se vzlétnuvšimi piloty, dezorientovaly je a za použití růz ných promyšlených forem psychologického ná tlaku narušily jejich bojovou morálku a vůli k odporu. Ze srovnání celkových ztrát arabského letectva v průběhu počátečního období války (tabulka 2, 3) jasně vyplývá význam prvního dne a 1. hromadného úderu. Arabské letectvo z celkového počtu 388 bojových letounů ztratilo 88 % bě hem 1. dne a z toh o výraznou většin u při 1. hromadném úderu izraelského letectva. Tabulka 3 Ztráty letectva arabských
~
států,
způsobené izraelským letectvem za 60 hodin války (podle izraelských údajů)
SAR
SYRIE
TU-12 IL-28 SU-7
30 29
2
MiG -21
100 29
32
87
23
p
JORDANSKO
MiG-15, 17
31
289 8
IL-14 Ml-6
24 IO
Mi-4
l
Neidentifikované
4
CELKEM
I
47
I
336
I
57
14 145 29
13
I JO
21
AN-12
Celkem dopravruch a vrtulníků
31
1
HU NT ER
I
POZNAMKA
CELKEM
14
M iG-1 9
celkem bojových
IRAK
I
21
I
5
3
28*
6 20
I
388*
I
8 34 10 7
5
3
4
I I
3 60
I I
8 29
I
5
I
25
I
63 451*
I I
*) + I HUNTER Libanonu Způsob operačního použiti izraelského letectva ze1mena při 1. hromadném úderu sehrál rozhodujici úlohu v dalším průběhu počátečního období války. Naproti tomu letectvo arabských států bě hem 1. hromadného úderu nebylo schopné (až na ná let syrského letectva na letišt ě v severni části Izraele, který měl díl čí úspěch a neúspěšný nálet jordánského letectva na sklady a rafinerie nafty severn ě TEL AVIV) jakékoliv odvetn é činnosti proti izraelským letištím,
43
nesplnilo úkoly v rámci PVO a z ůstalo na letištích vydáno zcela na pospas protivníka, který od zahájení války měl pevně iniciativu v rukou. Skutečnost, že izraelské letectvo bylo prakticky nerušeno na svých několika mírových základnách, umožnila vynikající funkci jeho týlu a technické údržby, což ještě zvyšovalo jeho možnosti. Po vy boj ování vzdušné nad v 1 á d y 1. den války soustředilo izra elské letectvo úsili zcela na leteckou podporu. Byla to výrazná změna v operačním použití izraelského letectva. S neutuchajíc! intenzitou napadlo ve zcela otevřeném, nepokrytém terénu a na několika komunikacích arabské jednotky s důrazem na tanky a dělostřelectvo . Proti živé sne začalo používat kromě palby kanónů, raket a řízených střel a bombardování tříštivými pumami i napalm, hlavně na prostory soustředění a komunikace. zničujícím úderům
Letecká podpora značně ovlivnila průběh útočné operace na Sina;i, zpusobila velké ztráty na lidech a bo;ové technice a měla rovněž značný vliv i na morálku bo;u;zcích.
V důsledku předcházející dlouhodobé psychologické a morální pnpravy izraelských vojsk vedla izraelská armáda válku velmi rozhodným způsobem, se všemi důsledky tak, jako dvě naprosto nesmiřitelné strany v boji o vzájemné přežiti. I když izraelské letectvo se soustředilo zejména 1. den výhradně na vojenské cíle, nebylo to ovlivněno ohledy na civilní obyvatelstvo, ale přímo nutnostr využít s největší ekonomikou omezené možnosti ke splnění hlavn!ch úkolů a dosaženi maximálních výsledků. Při letecké podpoře pak již více vystupovaly do popředí možnosti plného využití ničení nechráněné živé síly v otevřeném terénu. Brutalitu boje charakterizuje to, že některé izraelské jednotky nebraly zajatce a na druhé straně pak sestřelení izraelští letci, pokud padli do arabských rukou, byli na místě za biti. Izraelské letectvo proto již od samého zahájeni bojové č innosti organizovalo pomoci vrtuln!kll záchrannou službu pro sestřelené letce obdobně jako Američané ve Vietnamu. ZÁVĚR
Vojenský konflikt na S tředním v ýchod ě nevyřešil žádný ze základních rozv této oblasti a situaci naopak dále zkomplikoval. Posuzovat důsledky izraelské agrese a perspektivy dalšího možného vývoje v této oblasti nebylo cílem tohoto po jednání. Z odborně vojenského hlediska můžeme však u činit určité předběžně závě ry, zvláště o úloze lidského činitele a letectva při realizaci strategického nebo operačního zámyslu a překvapení v soudobých válkách . porů
Tato válka zcela ;asn ě a ;ednoznačně potvrdila rozhoduiici význam lidského a ze;ména velitelského sboru v soudobých válkách vůbec. Proto při
čin itele
posuzování možností vál čícíc h stran je nutné do hodnocen! začlenit z vlášt ě odtechnickou, psychologickou a morálně politickou přípravu a úroveň lidí. Reálné a podložené hodnocení protivníka pak poskytuje výchozí podklady pro maximální využití všech možností k dosažení rozhodujíc!ch cílí'L Naproti tomu podcenění protivníka a oddávání se iluzím skrývaji v sobě nebe zpečí překva pení, které spolu s rozhodným, soustředěným a operačně správně zaměřeným použitím letectva a všech prostředků ni č ení může rozhodujícím způsobem ovlivnit průběh počátečního období války a pravděpodobně války vůbec . Znovu se borně
potvrdila
44
důležitá
úloha a význam letectva v soudobých válkách a
zvláště
význam vzdušně nadvlády a současně i zranitelnost letectva na zemi, ;e-lž pohotovost na úrovni, která neza;istí včasný vzlet a zaháiení. účirině protičinnosti. Dosavadní průběh počátečního období války, zejména překvapení, 1. hro-
madný úder a operační použití letect va oživují znovu některé důležité teoretické otázky použiti ozbrojených sil v širších souvislostech v možném celosvě tovém konfliktu. Je to zejména závažná otázka reálnosti odvetného úderu vzápětí po napadeni. Není nutné zapírat, že v této souvislosti vystupují a budou vystupovat znovu představitelé nejnebezpečnějšího a nejagresívnějšího s měru ve vojenství představitelé teorie preventivní vál:
45
