Bankovní institut vysoká škola Praha
Podnikatelský záměr – Vybudování solární elektrárny Business plan – Construct of solar generating station Diplomová práce
David Ölveczky
březen 2009
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví
Podnikatelský záměr – Vybudování solární elektrárny Vyhodnocení investičního záměru Diplomová práce
Autor:
David Ölveczky Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Tomáš Marek
leden 2009
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně pod vedením Ing. Tomáše Marka a řádně jsem uvedl všechny tištěné a elektronické zdroje.
V Praze dne 15.3.2009 .......................................... David Ölveczky
Poděkování Na tomto místě bych velice rád poděkoval Ing. Tomášovi Markovi za jeho ochotu pomoct při zpracovávání této práce a také za jeho cenné rady. Také bych rád poděkoval panu Doleţalovi, který je vlastníkem solární elektrárny HABUŠ, a který mi byl velice nápomocen v otázkách praktické části mé diplomové práce a bez kterého by tato práce nemohla vzniknout.
Anotace práce Tato diplomová práce zpracovává téma posouzení investičního záměru na výstavbu solární elektrárny. První kapitola se zabývá vymezením problematiky procesu přípravy a realizace podnikatelského záměru. Obsahuje základní informace jako charakteristika projektu, rozsah, umístění atd. Druhá kapitola se věnuje technicko-ekonomické studii projektu, pro kterou se pouţívá výraz tzv. „feasibility study“. Jedná se o náplň a metodiku zpracování podnikatelských záměrů a jejich následné vyuţití. Třetí kapitola pojednává o problematice finančního vyhodnocení. Má za úkol stanovit kriteriální ukazatele a provést jejich výpočet.. Nejdůleţitější částí této kapitoly je samotné vyhodnocení rentability projektu, které bylo provedeno nástrojem Czech Investu tzv. finanční kalkulačkou. Následující kapitola se zabývá analýzou rizik. Jedná se zejména o identifikaci, klasifikaci a řízení rizik. Zároveň se tato kapitola zabývá opatřeními na jejich sníţení. Závěrečná kapitola obsahuje celkové shrnutí problematiky včetně doporučení pro realizaci zamyšlení nad moţným budoucím vývojem.
Klíčová slova : fotovoltaika, podnikatelský záměr, energie, rentabilita, hodnota, investice
This diploma work deals with thema of assessment of business plan for power station conctruction. First chapter handles with thema qualification of process preparation and realization of business plan. It contains basic information such as project characteristic, extent, placing etc. Further in this diploma work is an impact analyse of realization of this project and his beneficiary. Second chapter pursues of feasibility study. It treats about the fill and methodology of working out of business plans and its further use. Third chapter enlarges to problems of financial analysis. Its goal is set criteria indicators and make its calculation. At the same time it contains a sensitiveness analyse. The most important part of this chapter is evaluation of project profitability. Following chapter is about risks analyse which are involved in this project. It threats especially about identification, clasification and risk management. Also I handle here with step of its elimination. This chapter contains total project risk evaluation too. Final chapter includes general summary of this theme included recomandation for realization of this business plan – power solar station construction and brown study of its possible future development.
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru – výstavba solární elektrárny ........................................................................................................................ 9 1.1 Úvod ..................................................................................................................... 9 1.1.1 Název projektu ............................................................................................... 9 1.1.2 Předkladatel projektu ................................................................................... 10 1.1.3 Právní forma ................................................................................................ 10 1.1.4 Hlavní cíle a zaměření projektu ................................................................... 10 1.1.5 Současné vyuţití pozemku .......................................................................... 12 1.2 Investor, vlastník, provozovatel ......................................................................... 14 1.3 Velikost projektu ................................................................................................ 15 1.4 Lokalizace projektu ............................................................................................ 15 1.5 Charakteristika projektu ..................................................................................... 15 1.6 Etapy projektu .................................................................................................... 17 1.6.1 Předinvestiční fáze ....................................................................................... 17 1.6.2 Investiční fáze .............................................................................................. 17 1.6.3 Provozní fáze ............................................................................................... 19 1.6.4 Fáze poprovozní .......................................................................................... 20 1.7 Vymezení sfér dopadu projektu a beneficientů .................................................. 20 1.7.1 Veřejný sektor.............................................................................................. 21 1.7.2 Občané, pracovní trh a nezaměstnanost....................................................... 21 1.7.3 Podnikatelská sféra ...................................................................................... 21 1.7.4 Ţivotní prostředí .......................................................................................... 22 2 Problematika technicko-ekonomické studie tzv. feasibility study ...................... 23 2.1 Náplň technicko-ekonomické studie .................................................................. 23 2.2 Metodika zpracování analýzy trhu a marketingové strategie ............................. 23 2.2.1 Marketingový výzkum ( analýza trhu a poptávky ) ..................................... 24 2.2.2 Nástin strategie projektu .............................................................................. 25 2.2.3 Marketingový mix ....................................................................................... 26 2.2.4 Marketingové náklady a výnosy projektu ................................................... 26 2.3 Aplikace metodiky během přípravy projektu ..................................................... 27 5
2.3.1 Financování výstavby fotovoltaických elektráren ....................................... 27 2.3.2 Charakteristika produktu ............................................................................. 30 2.3.3 Analýza trhu a poptávky .............................................................................. 32 2.3.4 Stanovení prodejní ceny .............................................................................. 34 2.3.5 Citlivost poptávky na cenu, distribuce, odbyt a uvedení na trh, charakteristika spotřebitelů ..................................................................................... 36 2.3.6 SWOT analýza ............................................................................................. 37 2.3.7 Reklama, propagace..................................................................................... 39 2.4 Umístění výrobní jednotky ................................................................................. 40 2.5 Technologie a výrobní zařízení .......................................................................... 42 2.5.1 Fotovoltaický jev ......................................................................................... 42 2.5.2 Výrobní jednotka ......................................................................................... 43 Prvky fotovoltaických elektráren................................................................................ 43 2.6 Pracovní síly ( lidské zdroje) .............................................................................. 47 2.7 Plán realizace projektu........................................................................................ 47 2.8 Legislativa .......................................................................................................... 50 2.8.1 Oblast obnovitelných zdrojů energie upravují následující zákony a vyhlášky ............................................................................................................... 50 2.8.2 Ostatní související dokumenty..................................................................... 50 2.9 Daňové aspekty .................................................................................................. 51 3 Finanční vyhodnocení ............................................................................................. 52 3.1 Předpoklady a postupy ....................................................................................... 52 3.2 Popis kriteriálních ukazatelů ............................................................................. 52 3.3 Stanovení diskontní sazby .................................................................................. 54 3.4 Náklady a přínosy v podobě hotovostních toků ................................................. 55 3.4.1 Oceněné náklady a přínosy .......................................................................... 55 3.4.2 Neoceněné náklady a přínosy ...................................................................... 55 3.5 Hodnocení ekonomické rentability projektu ...................................................... 56 3.5.1 Výpočet kriteriálních ukazatelů ................................................................... 56 3.5.2 Celkové zhodnocení ekonomické rentability projektu ................................ 57 3.5.3 Vyhodnocení projektu ................................................................................. 57 4 Analýza rizik ............................................................................................................ 59 4.1 Pojetí rizika, klasifikace rizika ........................................................................... 59 4.1.1 Pojetí rizika .................................................................................................. 59 6
4.1.2 Klasifikace rizika ......................................................................................... 60 4.2 Řízení rizika........................................................................................................ 64 4.3 Analýza citlivosti ................................................................................................ 64 4.4 Odolnost projektu ............................................................................................... 65 4.5 Flexibilita ............................................................................................................ 66 4.6 Opatření na sníţení rizika ................................................................................... 66 4.6.1 Povaha opatření na sníţení rizika ................................................................ 66 4.6.2 Opatření zaměřená na příčiny rizika ............................................................ 67 4.6.3 Opatření na sniţování nepříznivých dopadů rizika ..................................... 68 4.6.4 Náklady protirizikových opatření a sekundární rizika................................. 71 5 Závěrečná doporučení............................................................................................. 72 6 Závěr ......................................................................................................................... 73 7 Seznam použité literatury ....................................................................................... 75 8 Seznam tabulek ........................................................................................................ 76 9 Seznam obrázků ...................................................................................................... 77 10 Seznam internetových zdrojů ................................................................................. 78 11 Přílohy ...................................................................................................................... 79
7
Úvod Tato diplomová práce se bude zabývat problematikou investičního záměru výstavby solární elektrárny. Neustálé zvyšovaní cen energií mě přivedlo k myšlence komerčně vyrábět elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. V našich podmínkách lze elektrickou energii vyrábět několika způsoby. Nabízí se vyuţití vodní, větrné, sluneční energie nebo zařízení spalující biomasu. Mě osobně významně zaujala výroba elektrické energie ze slunečního zařízení. Tento způsob výroby patří z hlediska ţivotního prostředí k nejčistším a nejšetrnějším a zároveň se mi jako investorovi jeví nejvýhodnější, protoţe v rodině vlastníme pozemek na Moravě blízko Brna, který se jeví z hlediska umístění solární elektrárny jako vhodné místo. Tento pozemek je předmětem této práce.
Výroba elektrické energie tímto způsobem tolik nenarušuje ráz krajiny jako je to v případě větrných elektráren. Technická řešení pro vyuţití tohoto zdroje energie jsou jiţ v dostatečné podobě k dispozici.
Objem výroby lze na základě statistických údajů
poměrně dobře dlouhodobě predikovat. Tyto provozy se vyznačují nenáročností provozu. Zároveň se domnívám, ţe tyto technologie mají obrovský růstový potencionál. Fotovoltaika by se měla stát významným prvkem trvale udrţitelného energetického systému s minimálními dopady na ţivotní prostředí.
Cílem této diplomové práce je posoudit celkovou výhodnost investiční záměru na výstavbu solární elektrárny. Zcela zásadní pro toto posouzení je finanční kalkulačka společnosti Czechinvest, která je volně k dispozici na webových stránkách této instituce. Zároveň chci získat praktické zkušenosti se samostatným vypracováním
podnikatelského záměru.
V neposlední řadě si chci utřídit fakta a znalosti, které jsem získal za dobu, po kterou se této problematice věnuji. Výpočty provedené v této práci vychází z dat, které jsem získal od pana Doleţala, který je majitelem solární elektrárny HABUŠ. Firma, která je v této práci uvedena , a která je nositelem tohoto projektu, je zcela fiktivní.
8
1 Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru – výstavba solární elektrárny 1.1 Úvod Mezi základní formy naplňování zvolené podnikatelské strategie firmy patří příprava a realizace podnikatelských projektů. Jedním z podnikatelského
úspěchu
je
právě
kvalitní
důleţitých aspektů pro dosaţení příprava
těchto
projektů.
Příprava
podnikatelského projektu je velmi časově náročná a poţadavky na potřebné znalosti jsou značné. Bez těchto činností je velmi obtíţné dosáhnout poţadované kvality projektu. Proces přípravy a realizace podnikatelského záměru lze od identifikace určité základní myšlenky projektu aţ po uvedení do provozu rozdělit do tří po sobě následujících fází1 : předinvestiční investiční provozní ( operační )
1.1.1 Název projektu Investorem obchodní společnosti bylo rozhodnuto, ţe společnost bude mít obchodní název SOLAR POWER s.r.o., investor má zájem o to, aby z jiţ samotného názvu jasně vyplývalo, v jakém oboru společnost vyvíjí své aktivity. Samotný název tohoto projektu – vybudování solární elektrárny – Brno/Modletice.
Tomuto účelu bylo rovněţ přizpůsobeno logo společnosti, které představuje obrázek na následující straně.
1
J.Fotr – Podnikatelský plán a investiční rozhodování, Praha 1995, Grada Publishing
9
Obrázek č. 1: Logo společnosti2
1.1.2 Předkladatel projektu Předkladatelem tohoto projektu je společnost SOLAR POWER s ručením omezeným. 1.1.3 Právní forma Společníci se dohodli, ţe z hlediska charakteru předmětu podnikání a z důvodů vysoké finanční náročnosti projektu bude mít společnost právní formu jako společnost s ručením omezeným.
1.1.4 Hlavní cíle a zaměření projektu Součástí cílů a zaměření projektu jsou : cíle všeobecné cíle specifické předmět projektu
2
Zdroj : http://metacosm.com/cgi-bin/re3port/download/earth.sunrise.test.02.jpg , grafické úpravy : vlastní
10
1.1.4.1
Cíle všeobecné
Realizací projektu dojde ke zvýšení podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů.
Zároveň dojde ke zvýšení objemu přímých investic pro rozvoj budování
obnovitelných zdrojů energie, k ochraně ţivotního prostředí a v malé míře i vytvoření nových pracovních příleţitostí. Všeobecně lze ovšem jakýkoliv podnikatelský projekt chápat zejména jako investiční příleţitost, jejímţ cílem je zhodnocení vloţených prostředků.
1.1.4.2
Specifické cíle vyuţití energetického potencionálu regionu zvýšení ochrany ţivotního prostředí – realizace tohoto projektu svým způsobem podporuje ochranu ţivotního prostředí, protoţe vyprudokovaná elektrická energie získaná ze slunečního záření ušetří nemálé mnoţství na emisích CO2, coţ je v současné době globálního oteplování velmi pozitivní zvýšení přítaţlivosti obce pro návštěvníky – výstavba výrobní jednotky resp. solární elektrárna v dané lokalitě, můţe přilákat mnoho lidí z řad laické nebo odborné veřejnosti ( viz. obrázek č. 2 na další straně ) poradensko-auditorská činnost - na základě získaných zkušeností z realizace podnikatelského záměru je vysoce efektivní získané know-how dále zpeněţit ve formě pořádání školení, seminářů nebo
dále přímo nabízet spolupráci při
přípravě podnikatelských záměrů pro další potencionální subjekty, které budou mít zájem vstoupit na tento velmi dynamicky se rozvíjející trh zhodnotit a efektivně vyuţívat v současnosti pozemek, který je ve vlastnictví společnosti
1.1.4.3
Předmět projektu
Předmětem tohoto projektu je podnikatelský záměr společnosti SOLAR POWER s.r.o., který má posoudit za a) zda je
vhodné vybudovat alternativní zdroj energie
„fotovoltaickou elektrárnu“ na pozemku společnosti v obci Brno/Modletice – katastr Brno venkov b) zda je vybudování solární elektrárny rentabilní. Posuzování se zéjmena zaměřuje na tyto oblasti ( technické - intenzita dopadu slunečního záření na daný pozemek, sklon pozemku, orientaci pozemku z hlediska světových stran, moţnost napojení na 11
přenosovou síť distributora elektrické energie, typy technologie atd., legislativní, finanční - finanční hodnocení, analýza rizik ).
Obrázek č. 2 : Pokřtění fotovoltaické elektrárny 2,164 MWp
“Dne 30.10. 2008 byla za slunného dne a účasti 360 návštěvníků otevřena fotovoltaická elektrárna o výkonu 2,164 MWp.Slavnostního otevření se zůčastnili i zástupci TV štábů, rozhlasu, města Dubňan a dodavatelů, kteří trpělivě vysvětlovali dotazy odborné veřejnosti. Po celý den byl zajištěn komplexní program, který byl zakončen v pozdních hodinách v prostředí Čejkovického zámku.”3
1.1.5 Současné využití pozemku Společnost vlastní pozemek, který v současnosti neslouţí ţádnému konkrétnímu účelu. Byla provedena měření intenzity slunečního záření dopadající na tento pozemek. Zjistilo se, ţe naměřené hodnoty jsou vyšší neţ průměr na území ČR. Výsledky měření byly získány zadáním potřebných údajů na webových stránkách zabývající se fotovoltaikou a jsou utříděny v tabulce na následující straně.
3
Zdroj : http://sluneta.webnode.cz/news/pokrteni-fotovoltaicke-elektrarny-2-164-kwp/
12
Výkon solární elektrárny Location: 49°6'30" North, 16°36'16" East, Elevation: 195 m a.s.l., Nearest city: Brno, Czech Republic (10 km away) Nominální výkon systému : 300.0 kW Kombinované ztráty systému celkem : 14.2%
Tabulka č. 1 : Intenzita slunečního záření na pozemku Brno/Modletice4
Statický systém : sklon=35°, orientace=0° Měsíc
Ed
Leden
348.00
10800
1.22
37.8
Únor
578.00
16200
2.07
58.1
Březen
855.00
26500
3.17
98.2
Duben
1110.00
33400
4.32
130
Květen
1270.00
39300
5.06
157
Červen
1250.00
37400
5.04
151
Červenec
1320.00
40800
5.36
166
Srpen
1200.00
37200
4.86
151
Září
948.00
28400
3.71
111
Říjen
760.00
23600
2.86
88.8
Listopad
357.00
10700
1.29
38.8
Prosinec
242.00
7490
0.85
26.4
854
26000
3.32
101
Průměr rok Celkem rok
4
Em
Hd
312000
Zdroj : http://re.jrc.ec.europa.eu/pvgis/apps3/pvest.php , úpravy : vlastní
13
Hm
1210
Legenda k předchozí tabulce : Ed :
Průměr denní výroby elektr. energie ze systému (kWh)
Em:
Průměr měsíční výroby elektr. energie ze systému (kWh)
Hd:
Průměr denní iradiace na metr čtvereční (kWh/m2)
Hm:
Průměr celkové iradiace (kWh/m2)
1.2 Investor, vlastník, provozovatel Investorem projektu, vlastníkem i provozovatelem solární elektrárny bude společnost SOLAR POWER s.r.o., jejíţ identifikační údaje představuje tabulka na této straně.
Tabulka č. 2 : Identifikační údaje investora5
Obchodní společnost
SOLAR POWER s.r.o.
Datum zaloţení společnosti Sídlo společnosti Identifikační údaje Statutární orgán - jednatel Staturátní orgán - jednatel Společník Společník
5
fiktivní společnost, grafické úpravy : vlastní
14
1.3 Velikost projektu Velikost projektu je moţno charakterizovat jednak rozlohou území, na kterém bude investice realizována, a také výší uvaţovaných celkových investičních nákladů, které bude nutné na investici vynaloţit.
Celková plocha pozemku : 7 000 m2 Celková zastavěná plocha pozemku : 5 000 m2 Celkové investiční náklady na výstavbu elektrárny :
28 600 000 Kč6
1.4 Lokalizace projektu Geografická poloha Region :
Jihozápadní
Kraj :
Jihomoravský
Okres :
Brno venkov
Obec :
Modletice
Katastrální území :
Modletice
1.5 Charakteristika projektu Charakteristiku projektu respek.
souhrnné podstatné informace vyjařuje následující
tabulka uvedená na další straně.
6
Hodnota, která byla získána poměrovým propočtem na základě informací poskytnutých provozovatelem solární elektrárny
15
Tabulka č. 3 : Souhrnné informace projektu7
Statické umístění panelů
Na dřevěných konstrukcích
Plocha pozemku pro poloţení panelů
5 000 m2
Instalovaný výkon
300 kWp
Předpokládaná ţivotnost panelů
25 let garantovaná účinnost 80 %
Hydrometeorologické údaje Intenzita slunečního záření
1210 kWh/m2/rok
Počet sluneční hodin (rok)
1300 aţ 1700 hodin
Emisní redukce oxidu síry CO2
350 tun roční úspora CO2
Financování Celková investice
28 600 000 Kč
Projektová příprava (pozemek, administrativa) 140 000 Kč Technologie (panely, měniče)
26 000 000 Kč
Stavba a montáţ (kabely, trafo, zemnění)
2 000 000 Kč
Dotace
0 Kč
Struktura finančních zdrojů Dotace
0 Kč
Vlastní zdroje
8 600 000 Kč
Bankovní úvěr
20 000 000 Kč
Technologie
7
Fotovoltaické panely
podle projektu ks
Měniče
podle projektu ks
Trafostanice
podle projektu kV
Doba realizace
12 měsíců
Studie proveditelnosti
1 měsíc
Ţádost o dotaci (čas od podání do přidělení)
0 měsíců
Projektová dokumentace
1 měsíce
Stavební povolení
6 měsíců
Stavba
3 měsíce
Předpokládaná výroba elektrické energie
330 000 kWh / rok
Návratnost
Do 10 let
Zdroj : http://www.habus.cz/solar/index.php?show=2.2, grafické úpravy : vlastní
16
1.6 Etapy projektu Tato kapitola popisuje jednotlivé etapy projektu a jejich technické, organizační , personální a finanční zajištění.
1.6.1 Předinvestiční fáze Předinvestiční fáze projektu zahrnuje zpracování příslušných projektových dokumentací, studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů, ţádosti o dotaci na realizaci projektu a dalších podkladů, jejichţ zpracování si investor zadá u externích dodavatelů, a které budou realizovány v průběhu roku 2009.
Součástí předinvestiční fáze bude rovněţ výběrové řízení na dodavatele stavby – solární elektrárny. V případě získání dotace z veřejných zdrojů se bude investor řídit rovněţ pokyny platnými pro daný dotační titul.
Náklady vzniklé v průběhu předinvestiční fáze zahrnují především náklady hrazené externím dodavatelům na pořízení příslušných dokumentací.
1.6.2 Investiční fáze Investiční fáze zahrnuje veškeré stavební práce v rámci projektu, které povedou k vybudování solární elektrárny. Tato fáze by měla být realizována během jedné etapy v průběhu jednoho roku od července 2009 do června 2011 prostřednictvím dodavatele vzešlého z výběrového řízení. Společnost SOLAR POWER s.r.o. si v investiční fázi projektu ponechá roli koordinační a monitorovací.
Zhotovitel stavby ručí za realizaci stavebních prací podle projektové dokumentace, platných zákonů, vyhlášek a norem . Zvolený zhotovitel stavby musí disponovat řádně kvalifikovanou pracovní silou pro zajištění kvality výstavby a dodrţení termínu ukončení stavby – solární elektrárny. V průběhu stavby se bude postupovat tak, aby nedošlo k narušení ţivotního prostředí, a aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
17
Přehled investičních nákladů na realizaci projektu „Solární elektrárna – Brno/Modletice“ vychází z plánovaného rozpočtu stanoveného zpracovatelem projektové dokumentace. Jejich výše dle jednotlivých stavebních činností je uvedena v tabulce na následující stránce. Jednotlivé údaje nejsou vyplněné, tabulka je zde uvedena, protoţe se domnívám , ţe je to v případech podobných podnikatelských záměrů nezbytné.
Tabulka č. 4 : Přehled investičních nákladů8
Název stavebního objektu
Náklady celkem
Bourací práce v objektu Přístupová cesta Terénní úprava pozemku Základy Přístavba a výstavba Stavba Propojení rozvodů inţenýr. sítí Technologické vybavení Finální terénní úpravy Stavba oplocení Celkové investiční náklady
Model financování dlouhodobého majetku podřízeného v rámci realizace projektu nepředpokládá získání dotace z veřejných zdrojů, tedy spolufinancování z veřejných i soukromých zdrojů. Strukturu financování dle zdrojů vyjadřuje tabulka na následující stránce. Co se jednotlivých hodnot týče, platí zde to samé co v předchozí tabulce. Hodnoty by byly zadány z projektové dokumentace a na základě cenové nabídky dodavatele. Pro tento projekt se nicméně počítá s vlastními zdroji ve výši 8 600 000,- Kč a 20 000 000 ,Kč ve formě cizích zdrojů – bankovní úvěr.
8
tabulka bude doplněna na základě konkrétních cenových kalkulací, grafikcé úpravy : vlastní
18
Tabulka č. 5 : Financování dlouhodobého majetku9
Zdroj
Částka
Procentní podíl
Celkové uznatelné náklady projektu z toho Veřejné zdroje Státní podpora Soukromé spolufinancování : Vlastní zdroje Soukromé financování mimo projekt Celkové investiční náklady
1.6.3 Provozní fáze Zahájení provozní fáze začíná uvedením solární elektrárny do provozu, která se předpokládá na červenec roku 2010. Provozovatelem solární elektrárny bude společnost SOLAR POWER s.r.o.
Tabulka na následující straně představuje přehled potřebných pracovních činností včetně poţadavků na ně kladených a mzdových nákladů, které představují rovněţ velmi významnou provozní nákladovou poloţku. Pracovní pozice včetně mzdových nákladů jsou zde plánovány k roku 2010. Výše mzdových a s nimi souvisejících nákladů je plně v kompetenci provozovatele. Ten ji stanoví s ohledem na průměrnou mzdu na pracovním trhu v daných oborech.
9
Zdroj : odhad, grafické úpravy : vlastní
19
Tabulka č. 6 : Přehled potřebných pracovních míst k roku 201010
Pracovní
Počet
pozice
Poţadavky Právní
Celkové
Odvody za
pracov.míst na vzdělání forma
náklady na mzdové
zaměstnance
na
1
dané
pozice
Mzdové
náklady
pracovníka
vedoucí elektrárny Údrţbář/hlídač
1.6.4 Fáze poprovozní Poprovozní fáze projektu představuje období po skončení jeho provozu, které je v tomto stadiu projektu velmi sloţité odhadnout. Zařízení elektrárny, fotovoltaické panely, přídavná zařízení jsou zařazeny do odpisové skupiny číslo 3, jejíţ doba odpisování je 10 let. Doba ţivotnosti udávaná výrobcem je 30 let, ale můţe být vyšší. Dodavatel na zařízení poskytuje záruku na funkčnost v délce 25 let.
Po dobu 20 let je státem garantována výkupní cena, coţ znamená, ţe po tomto datu můţe výrobní jednotka dál dodávat energii za trţní ceny distribuční společnosti. Společnost se můţe pokusit dodávat elektrickou energii odběratelům v nejbliţším okolí.
1.7 Vymezení sfér dopadu projektu a beneficientů Smyslem je zhodnotit dopady realizace projektu na sociální a ekonomickou situaci v místě výstavby solární elektrárny. Analýza má za cíl vyhodnotit náklady a benefity projektu, a to jak přímé, tak nepřímé. Zásadním výchozím předpokladem zpracování analýzy nákladů a přínosů je proto vymezení hlavních oblastí, které projekt ovlivní, a z toho vyplývajících nejvýznamnějších skupin beneficientů, na které bude projekt významně dopadat.
10
pouze jako ilustrační příklad, pro tento projekt se uvaţují 2 zaměstnanci , grafické úpravy : vlastní
20
1.7.1 Veřejný sektor 1.7.1.1
Stát
Stát můţe vstoupit do projektu rovněţ jako poskytovatel podpory z veřejných zdrojů.
1.7.1.2
Samospráva
Institucí samosprávy s působností na území, ve kterém bude projekt realizován,
je
Jihomoravský kraj. Cílem kraje je péče o celkový rozvoj území, které má na starosti a neméně důleţitým posláním jsou potřeby občanů ţijících na daném území. Realizací tohoto projektu, který lze v současnosti ještě stále povaţovat za velmi nevšední, můţe dojít ke zvýšení návštěvnosti území, coţ se mimo jiné můţe projevit i zvýšením příjmů pro obecní rozpočty ( např. poplatky vybírané za prohlídku solární elektrárny ).
1.7.2 Občané, pracovní trh a nezaměstnanost Jelikoţ po realizaci projektu nebude potřeba většího mnoţství pracovníků, a ti, kteří budou zapotřebí budou svou činnost vykonávat
pouze na vedlejší pracovní poměr, formou
brigády nebo formou outsourcingu, lze konstatovat, ţe projekt nebude mít větší přínos pro místní obyvatele či na nezaměstnanost v dotčeném území.
1.7.3 Podnikatelská sféra Výstavba solární elektrárny
bude mít bezesporu přímý i nepřímý vliv na řadu
podnikatelských subjektů v regionu. Můţeme uvaţovat o rozdělení do tří skupin : konkurenční firmy na trhu Zabývat se konkurencí v tomto případě nemá smysl ( Stát garantuje vykoupit veškerou vyprodukovanou elektrickou energii ). dodavatelé, spolupracující podnikatelské subjekty Solární elektrárna po svém vybudování a během svého provozu bude moci vyuţívat pro zajištění některých činností a sluţeb některé dodavatele např. : právní sluţby, účetní sluţby, zásobování, bezpečnostní agentury, údrţba elektrických zařízení
21
méně významné podnikatelské subjekty Z předpokládané návštěvnosti solární elektrárny, exkurze ze základních, středních či odborných škol, spolků, hnutí, ale i osob z řad laické a odborné veřejnosti mohou profitovat drobní podnikatelé, a to především moţným zvýšením trţeb z prodeje zboţí a sluţeb.
1.7.4 Životní prostředí Předběţně se předpokládá, ţe zamýšlený podnikatelský záměr nebude předmětem posuzování dle příslušného zákona č. 100/2001 Sb. Studie posouzení vlivu na ţivotní prostředí by tímto nemusela být zpracována.
Analýza a zhodnocení dopadů projektu na životní prostředí představuje významnou složku technicko-ekonomické studie projektu. Tato část studie využívá ve stručnější formě poznatky Studie dopadů na životní prostředí ( Enviromental Impact Assesment ), jejíž obsah je u nás dán zákonem 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí.11
11
I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
22
2 Problematika technicko-ekonomické studie tzv. feasibility study 2.1 Náplň technicko-ekonomické studie Cílem technicko-ekonomické studie je detailní rozpracování technických, ekonomických a finančních, manaţerských aj. aspektů projektu.12 Pro tento typ studie se běţně pouţívá termín „feasibility study“. Smyslem této studie je soustředit všechny informace, které jsou významné pro celkové vyhodnocení projektu a tvoří základ pro rozhodnutí o následném přijetí resp. realizaci projektu či jeho zamítnutí.
Z hlediska náplně feasibility study projektu obsahuje tyto části : analýza trhu a marketingová studie popis technologie a velikost výrobní jednotky materiálové vstupy a energie umístění výrobní jednotky pracovní síly ( lidské zdroje ) organizaci a řízení finanční analýza a hodnocení analýza rizik plán realizace
2.2 Metodika zpracování analýzy trhu a marketingové strategie Primární cíl kaţdého projektu je vyuţití určitých disponibilních zdrojů nebo uspokojení současné či potencionální poptávky. Pro rozhodování o základních parametrech projektu (výrobní program, velikost objemu produkce, umístění aj.) je zásadní analýza trhu.
12
I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
23
Příprava marketingové strategie je jednou ze sloţek celkové strategie projektu. Tento podnikatelský záměr bude realizován nově vzniklou firmou. Koncepce celkové strategie projektu firmy je obtíţný proces a skládá se z těchto fází : analýza a hodnocení výchozí situace firmy ( obsahuje analýzu a hodnocení zdrojů, výrobního programu firmy, finananční a ekonomické situace ) analýza a hodnocení podnikatelského okolí ( ekonomické, technologické, finanční) včetně analýzy trhu stanovení strategických cílů tvorba a hodnocení strategie na základě SWOT analýzy volba strategie určené k realizaci
2.2.1 Marketingový výzkum ( analýza trhu a poptávky ) Cílem marketingového výzkumu je sběr, analýza a vyhodnocení informací o trhu a jeho okolí. Pozornost se věnuje zejména faktorům jako je konkurence, potřeby a chování zakazníků, konkurenční produkty a marketingové nástroje. Získané informace pochází zejména vyuţitím jiţ existujících informačních zdrojů13. Tyto výstupy mají zejména podobu zpráv a statistik a jsou kvantitativního charakteru.
Z analýzy trhu a poptávky vyplívá následující : stanovení cílového trhu projektu včetně popisu a analýzy jeho struktury ( definice zákazníků, poskytovaný produkt, podpory prodeje ( reklama ), charakteristika dodavatelů a odběratelů, základní formy konkurence, kvantitativní charakteristiky trhu ( objem trhu, nasycení, pozice trhu v jeho ţivotním cyklu, stabilita poptávky ) analýza zákazníků : Co, proč, kdo, kolik, kde, za kolik definice segmentu trhu analýza trţní konkurence ( současní konkurenti, potencionální konkurenti, reakce konkurentů na náš projekt )
13
pouţívá se termín tzv. „desk research“
24
analýza
distribučních
kanálů
(
kanály
spojující
dodavatele
s konečným
spotřebitelem ) tyto kanály tvoří velkobochod a maloobchod a přímá distribuce zákazníkům. Charakteristika výhod a nevýhod jednotlivých typů distribuční cesty. analýza oboru – určit fázi ţivotního cyklu, ve kterém se obor nachází, základní ţivotní fáze cyklu průmyslového oboru jsou podobné fázím ţivotního cyklu výrobku a tvoří je tyto fáze : 1. vznik oboru 2. růst 3. nasycení trhu 4. pokles , obor výroba energie ze slunečního záření je ve fázi vzniku,
na trh je relativně
jednoduché vstoupit, neexistují ţádné větší bariéry a omezení, tlak substitutů je nevýznamný stanovení budoucího vývoje poptávky – první krok představuje určit resp. odhadnout skutečný celkový objem trhu ( současná úroveň prodeje na daném trhu ) a odhad trţního potencionálu, druhý krok se vyznačuje prognózou vývoje celkového objemu trhu, pouţití grafu k zjištění trendu
2.2.2 Nástin strategie projektu Formulace strategie projektu vychází z výsledků marketingového výzkumu, protoţe tento projekt bude realizován nově vzniklou firmou.
Pro určení strategie firmy je rozhodující : -
geografická strategie – pro stanovení konkurenční pozice firmy je stanoven relevantní trh, současní a potencionální zákazníci )
-
strategie z hlediska podílu na trhu – nutné stanovit trţní pozici neboli trţní podíl
-
strategie z hlediska vazby výrobek-trh – z důvodu realizace projektu novou firmou se bude uplatňovat strategie penetrace, která je zaměřená na rozšíření současných produktů na dosavadním trhu
-
marketingová strategie – firma bude uplatňovat imitační strategii, neboli bude těţit z určitých marketigových aktivit konkurence
25
2.2.3 Marketingový mix Marketigový mix představuje tyto sloţky14 : výrobek, cena , podpora prodeje a distribuce. Projekt je úspěšný pouze tehdy, kdyţ jeho výrobky nebo sluţby najdou uplatnění na trhu. V rámci zpracování technicko-ekonomické studie je potřeba specifikovat výrobní sortiment. Předmětem produkce firmy bude pouze elektrická energie a další sluţby jako poradenství.
Cena a cenová politika je poměrně jasně daná, protoţe cena produktu je daná. Během fáze zahájení provozu nové technologie můţe dojít k situaci, kdy se bude vyrábět s mimořádnými náklady souvisejícími s odstraněním stavebních nedodělků nebo nutností optimalizace výroby, coţ zapříčiní, ţe celkové nebo dokonce pouze variabilní náklady mohou být vyšší neţ prodejní cena výrobku15. Pokud by k této situaci došlo, firma se bude snaţit o co nejrychlejší optimalizaci výrobního procesu, které povede ke sníţení celkových nákladů a přiblíţí se poţadovaným předpokládaným nákladům.Podpora prodeje v rámci tohoto podnikatelského záměru není důleţitá, protoţe na základě zákona vyhlášky musí odběratel ČEZ odebrat veškerou vyrobenou energii. Co se distribučních kanalů týče, firma se bude snaţit vyuţít zelených bonusů a prodat svoji produkci přímo konečným spotřebitelům.
2.2.4 Marketingové náklady a výnosy projektu Odhad marketingových nákladů vychází z výsledku analýz a prognóz trhu, marketingové strategie a marketingového mixu. Tímto způsobem se určí i odhad očekávaných výnosů. Rozhodující sloţkou jsou trţby z prodeje výrobků a sluţeb. V případě tohoto projektu má odhad očekávaných výnosů relativně jistá a dobře poslouţí pro volbu o velikosti výrobní jednotky resp. dalších základních charakteristik projektu. Jistota výnosů vychází z jistoty dosaţitelných prodejních cen. Co ovšem nelze stanovit s jistotou je objem produkce, která je závislá na slunečním záření.
14 15
běţně se uţívá výraz 4P ( product, price, promotion, p ) I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
26
Konečným výsledkem předchozích fází zpracování feasibility study je specifikace výrobního programu resp. programu sluţeb. Tento výrobní program tvoří základ pro stanovení velikosti výrobní jednotky, resp. výrobní kapacity.
2.3 Aplikace metodiky během přípravy projektu 2.3.1 Financování výstavby fotovoltaických elektráren Financování patří mezi jeden z nejdůleţitějších aspektů kaţdého podnikatelského záměru. Bez dostatečného zajištění finančních prostředků nemá projekt šanci na realizaci. Výstavba solární elektrárny je spojena s vysokou finanční náročností, protoţe se jedná o investici v řádu miliónů Kč. Jestliţe investor není schopen financovat realizaci podnikatelského záměru z vlastních zdrojů, musí hledat jiné způsoby financování, které mohou mít následující podoby : vlastní zdroje a dofinancování formou bankovního úvěru vlastní zdroje v kombinaci s bankovním úvěrem a podřízeným úvěrem ČMZRB vlastní zdroje v kombinaci cizí investor a bankovní úvěr vlastní zdroje a více investorů
2.3.1.1
Vlastní zdroje a dofinancování formou bankovního úvěru
Mezi nejpouţívanější způsob získání finančních prostředků podnikatelského záměru patří tento způsob financování. Firma resp. investor SOLAR POWER s.r.o. vloţí do realizace projektu určitou finanční částku ( uvaţovaná částka je 8 600 000,- Kč ) a zbývající část realizace se bude financovat poskytnutým bankovním úvěrem. V současné době jsou banky relativně ochotné na výstavbu solárních elektráren poskytovat finanční prostředky. Velice aktivní je v tomto směru Česká spořitelna, která má zpracovanou vlastní metodiku financování projektů zaloţených na vyuţívání obnovitelných zdrojů energie.
27
2.3.1.2
Vlastní zdroje v kombinaci s bankovním úvěrem a podřízený úvěr od ČMZRB
Alternativou k běţně pouţívaným způsobům financování patří financování podřízeným úvěrem. V rámci výstavby solárních elektráren přichází do úvahu program EKOENERGIE.16 Podřízený úvěr poskytuje ČMRZB. Podpora se poskytuje malým a středním podnikatelům. Touto formou lze získat aţ 50 mil. Kč s pevnou úrokovou sazbou 1% p.a. Splatnost úvěru je max. 15 let. Další významnou výhodou je moţnost odloţení splátek aţ o 8 let od data poskytnutí úvěru. Zásadní omezení spočívá v tom, ţe podřízený úvěr nesmí být větší neţ 75 % způsobilých výdajů17. Ještě zajímavější způsob financování v rámci tohoto programu je podřízený úvěr s finančním příspěvkem. Výše příspěvku můţe činit aţ 30 % hodnoty podřízeného úvěru.18
2.3.1.3
Vlastní zdroje v kombinaci cizí investor a bankovní úvěr
Pokud firma nemá dostatečné finanční prostředky potom se můţe pokusit přesvědčit o vstupu do projektu dalšího cizího investora. Takový investor ovšem vstoupí do projektu pouze za předpokladu, ţe svým investovaním určitých finančních prostředků dosáhne odpovídajícího zhodnocení. Získáním dalšího investora lze vyřešit problém nízké hodnoty vstupního kapitálu primárního investora. Společnost můţe zaţádat o větší úvěr nebo naopak výši poţadovaného úvěru sníţit. Významnou roli hraje rovněţ zlepšení hodnot ekonomických ukazatelů
2.3.1.4
Vlastní zdroje a více investorů
Tento způsob financování charakterizuje zejména forma kolektivního investování. Drobní investoři by do projektu vloţili určité finanční prostředky, které by se jim zhodnocovaly. Míru zhodnocení a další parametry investice by upravila odpovídající smlouva. Tento způsob
financování
pro
tento
projekt
je
však
nikoliv
nemoţný,
ale
velmi
nepravděpodobný.
16
Úplné znění programu EKO-ENERGIE je součástí příloh způsobilé výdaje vyjadřují hodnotu max. financování formou podřízeného úvěru ( zbývající část musí firma získat jiným způsobem – vlastní zdroje nebo komerční úvěr ) 18 Finanční příspěvek je poskytován ve formě jednorázové úhrady posledních splátek jistiny 17
28
2.3.1.5
Dotační tituly v ČR
Státní energetická koncepce ČR předpokládá podporu vyuţívání všech zdrojů energie, které lze dlouhodobě reprodukovat a jejichţ pouţívání přispěje k posilování nezávislosti státu na cizích zdrojích energie a k ochraně ţivotního prostředí. Preferovat se budou všechny typy obnovitelných zdrojů – zdroje vyuţívající sluneční energii, energii větru a vodních toků, geotermální energii i biomasu jako zdroje pro výrobu elektřiny a tepelné energie. Výjimkou není ani fotovoltaika a na investici do fotovoltaického zařízení lze získat finanční příspěvek (dotaci). A to jednak z prostředků státního rozpočtu v rámci národních programů a také v rámci Operačních programů (prostředky Strukturálních fondů). Národní programy : Státní program na podporu úspor energie a vyuţití OZE pro rok 2007 – tento program je rozdělen na dvě části spadající pod MPO (část A) a MŢP (část B). Jedná se o program roční, s omezeným rozpočtem a na případnou dotaci není právní nárok. Nevýhodou je také ten fakt, ţe o dotaci můţe investor zaţádat aţ poté, co celou investici profinancuje a uvede systém do provozu. V roce 2007 lze získat dotaci na FV systém jen v programové části B administrované Státním fondem ţivotního prostředí. Jsou podporovány systémy do 5 kWp a dotace můţe obdrţet fyzická osoba. Podrobnosti lze nalézt na SFŢP . Operační.programy: Operační programy jsou programové dokumenty Evropské unie, kterými jsou redistribuovány prostředky unijního rozpočtu zpět do rozpočtů členských států. Pro financování investic v oblasti fotovoltaiky jsou důleţité zejména Operační programy OPPI (Operační program Podnikání a inovace) a OPŢP (Operační program Ţivotní prostředí). V rámci OPPI (program Eko-energie) by měla podpora směřovat zejména podnikatelským subjektům, které by při investici do fotovoltaiky mohly získat aţ 30 % dotaci. MŢP resp. SFŢP by pak měl zastřešovat podporu v rámci priority č. 3 OP Ţivotní prostředí, o výši subvence bude rozhodovat finanční a ekonomická analýza. Konkrétní podmínky programů v těchto dnech procházejí schvalovacím řízením. Výše uvedené informace se jsou vztaţeny k období roku 2007.Zdrojem informací je Česká agentrura pro obnovitelné zdroje energie19
19
Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek
29
2.3.1.6
Shrnutí
Při financování projektu výstavby solární elektrárny má společnost relativně hodně moţností. Je potřeba zváţit jaký typ financování bude zvolen, resp. jaké financování bude potřebné z hlediska velikosti výrobní jednotky, objemu produkce, kapacity vlastních zdrojů aj. Zejména je důleţité si uvědomit, o jakou dotaci a jestli vůbec se bude ţádat. Z podmínek zmíněných dotačních titulů vyplývá, ţe nelze kombinovat více typů veřejné podpory mezi sebou např. podřízený úvěr a dotaci. Zásadní rozdíl mezi dotací a podřízeným úvěrem spočívá v tom, ţe při poskytnutí dotace dochází k jejímu plnění poskytovatelem relativně na začátku po realizaci a po splnění dotačních podmínek , kdeţto podřízený úvěr má naopak formu úhrady posledních splátek jistiny. Zahrnutí dotace nebo jiné podpory do finanční analýzy by v případě nezískání těchto dodatečných finančních prostředků mohlo značně zkreslit ekonomické ukazatele a tím rovněţ efektivnost realizace celé investice. V rámci tohoto projektu společnost bude část investice financovat vlastními zdroji a zbytek investice dofinancuje bankovním úvěrem
2.3.2 Charakteristika produktu Energie je pro ţivot na planetě Země zcela zásadní. Ţivot na zemi je zaloţen na přeměně energie z jedné formy do druhé. Výsledkem zásadní většiny těchto přeměn je tzv. nízkopotencionální teplo, které se ztratí v okolním prostředí bez další moţnosti vyuţití. Pro energii je charakteristické, ţe se na rozdíl od jiných ţivotně důleţitých věcí např. vody nebo kovů nedá úplně recyklovat. Systém pro svoji funkci potřebuje neustálý přísun energie. Stálý přísun energie potřebuje biosféra, tj. ţivé organismy i technosféra, tj. lidstvo.
Významnou část energie lidstvo získává z fosilních paliv20. Zásadní problém spočívá ne v tom, jak se většina veřejnosti domnívá, ţe fosilní paliva jsou omezené zdroje a tudíţ vzácné a tudíţ se jednou vyčerpají, nýbrţ v tom, ţe těţba a spalování těchto paliv zásadně mění naše ţivotní prostředí, především atmosféru. Těţba zemního plynu a ropy do atmosféry uvolněju velkého mnoţství metanu. Spalování těchto paliv ještě dále zvyšuje
20
Zásoby vzniklé z rozkladu rostlin po předchozí miliony let
30
rovněţ v atmosféře koncentraci oxidu uhličitého. Obě látky patří do skupiny skleníkových plynů. Skleníkové plyny mění tepelnou bilanci planety – dochází k oteplování.
Paradoxem je, ţe lidstvo nevyuţívá ten universálně dostupný, ţádné škodliviny produkující zdroj enrgie – sluneční záření. Na plochu běţného rodinného domu dopadne za rok v ze slunce cca 100MWh energie, na průměrnou zahrádku cca 1GWh. Celková roční spotřeba elektřiny v takovém domě je na úrovní cca 4MWh, spotřeba energie na teplo mezi 20 aţ 25 MWh. Teoreticky lze slunce povaţovat za zdroj více neţ dostačující. Dostupnost a moţnost dosaţení relativně vysoké účinnosti je hlavní výhoda slunečních paprsků. Slunce nepřímo na zemi vytváří další zdroje energie představovaně ve formě větru, vody nebo biomasy. Tyto zdroje jsou mnohem více omezené a nemají potencionál zabezpečit energetické poţadavky lidstva.
Energie ve slunci je tvořena jadernou fúzí, při které dochází ke spojení jáder vodíku za vzniku helia. Slunce kaţdou vteřinu přetransformuje 600 000 000 t vodíku na helium. Současná věda tvrdí, ţe slunce se nachází ve stabilním stadiu svého vývoje a v tomto stadiu zůstane po dobu několika miliard let. Z hlediska délky lidského ţivota se tedy jedná o zdroj relativně udrţitelný.
Obrázek č. 3 : Slunce ( termojaderná fúze )21
21
Zdroj : http://fotovoltaika.falconis.cz/slunce/
31
Na zemský povrch dopadne ročně zářivý výkon okolo 180 000TW. Spotřeba enrgie lidstva se pohybuje kolem 10 TW. Určitá část energie ze slunce je však pohlcena atmosférou nebo odraţena do kosmického prostoru. Na zemský povrch tímto vlivem dopadne podle závislosti momentálního stavu atmosféry cca 1kW v situaci kdy je jasno a desítky wattů při zataţené obloze.
Sluneční záření dopadající na zemský povrch se dělí na : příme záření difuzní ( rozptýlené ) – při zataţené obloze
2.3.3 Analýza trhu a poptávky Fotovoltaika neboli přímá přeměna slunečního záření na elektrickou energii patří v současnosti mezi jedny z nejdynamičtěji se rozvíjejících odvětví. Fotovoltaické články jiţ dnes mají nezastupitelnou úlohu v oblasti spotřební elektroniky, kde zajišťují provoz většíny kalkulaček a hodinek. Vyvíjí se nové materiály – látky, které jsou schopné zachytávat sluneční záření a přeměňovat ho na elektrickou energie. V zemích třetího světa je fotovoltaika nejlevnější a relativně nejjednodušší zdroj elektřiny.
Dynamický rozvoj fotovoltaiky je zřetelný i na meziročním nárůstu výroby, který je v současné době vyšší neţ 35 %. Celosvětově instalovaný výkon z fotovoltaických elektráren dnes přesahuje 5.000 MW. Nejnovější odhady očekávají, ţe by celkový výkon všech instalovaných fotovoltaických zdrojů v EU mohl do roku 2010 vzrůst asi na 6.000 MWp (předpoklad Agentury Observ'ER). Tento odhad se zakládá především na rychlém růstu německého trhu a dále na rostoucích aktivitách španělského, italského nebo francouzského trhu. Jiné odhady jsou ještě optimističtější. Například Evropská asociace fotovolotaického průmyslu EPIA (European Photovoltaic Industry Association) odhaduje, ţe při současné politické podpoře rozvoje solární techniky by mohl v EU do roku 2010 dosáhnout instalovaný výkon fotovoltaických zdrojů hodnoty aţ 7.000 MWp22.
22
Zdroj : http://www.efektimenergy.cz/cs/produkty-v-energetice/duvody-pro-obnovitelne-zdrojeenergie/nejdynamicteji-se-rozvijejici-odvetvi-energetiky
32
Jak silným rozvojem fotovoltaika prochází ilustruje níţe uvedený obrázkek, z něhoţ je patrné, ţe instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR vzrostl za rok 2008 desetinásobně.
Tabulka č. 7 : Rozvoj fotovoltaiky v ČR23
V počátku se fotovoltaika pouţívala v kosmickém průmyslu. Vyznačovala se malou účinností a enormně vysokou cenou. To pro dnešek jiţ neplatí. Dramatický narůst produkce fotovoltaických panelů sníţil cenu takovým způsobem, ţe v některých případech patří fotovoltaický systém k lepší alternativě neţ je připojení k připojení k elektrické síti uţ i v rámci Evropy. V důsledku výzkumu a vývoje se cena fotovoltaických článků sníţila za posledních 20 let aţ o 80 %, a ţe energetická návratnost se v dnešní době jiţ pohybuje v řádu 2 aţ 3 let. Je zřejmé, ţe v České republice je fotovoltaika teprve na začátku svého vývoje. Společnost tudíţ předpokládá, ţe ji očekává výrazný rozvoj a vyuţití.
23
Zdroj : http://www.czrea.org/cs/druhy-oze/fotovoltaika/vykon-fv2008
33
Kombinace prudce rostoucích cen energie, ztenčování zásob fosilních paliv, sniţování energetické náročnosti spotřebičů a pokles cen fotovoltaických zařízení můţe jiţ brzy zásadně změnit strukturu energetiky 3. tisíciletí. Lze se domnívat, ţe jednu z klíčových úloh bude mít právě fotovoltaika. Současný trh v energetickém průmyslu se vyznačuje tím, ţe poptávka převyšuje nabídku. S růstem ţivotní úrovně obyvatelstva roste úměrně spotřeba elektrické energie a je proto zřejmé, ţe tento růstový trend bude pokračovat i v budoucnu. Lze predikovat, ţe tato situace bude trvat do doby neţ se podstatně zeefektní technologie výroby elektrické energie a to zejména z obnovitelných zdrojů, protoţe zdroje fosilních paliv jsou před svým vyčerpáním.
2.3.4 Stanovení prodejní ceny Výkupní ceny tvoří systém cen a zelených bonusů. Jak jiţ bylo zmíněno, budoucí provozovatel solární elektrárny má záruku výkupu své produkce provozovatelem distribuční sítě ČEZ za pevně stanovenou cenu. Tuto cenu stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) formou cenového rozhodnutí24 a pro provozovny do výkonu 30 kW včetně uvedené do provozu v roce 2009 výkupní cena vyprodukované energie činí 12,89 Kč/kWh ( výkupní cena ) a 11,91 Kč/kWh ( Zelený bonus )25. K výkupní ceně se ještě připočítává příslušná sazba daně ( 19 % DPH ) pokud je výrobce plátcem daně. Je důleţité zmínit, ţe v roce 2008 došlo při stanovení výkupních cen a zelených bonůsů pro rok 2009 poprvé v historii ERÚ k jejich sníţení. Tento krok vyvolal vlnu nesouhlasu, který ilustruje níţe uvedený článek ze stránek solární ligy. “Markantní rozdíl v přístupu investoři zaznamenali zejména u solárních elektráren. Pro elektrárny zprovozněné v příštím roce úvodní výkupní ceny poprvé v ČR klesnou, a to hned o téměř max. míru (tj. 5% daných zákonem). Ještě loňské jaro Stanislav Trávníček, ředitel odboru energetiky ERU v článku ekonomického týdeníku EURO nepředpokládal vývoj, kdy by ceny panelů jakožto hlavní investiční položky mohly padat rychleji než by ERU mohl snižovat výkupní ceny. Po pár měsících ERU zdůvodňuje markantní snížení výkupních cen, poněkud paradoxně, právě poklesem ceny panelů. Ze stejného úřadu nedávno rovněž zaznělo, že i kdyby snížil výkupní ceny o 18 %, fotovoltaika by stále mohla být lukrativní. Stojí za povšimnutí, že u německého souseda padají výkupní ceny fotovoltaik zprovozněných v příštím roce dokonce více než u nás (o 8 % v Německu místo 4,2 - 5 % u nás). Nicméně zbývá dodat, že situaci na českém trhu reguluje spíše aktuální měnový kurz než Energetický regulační úřad. Většina materiálu pro solární elektrárny totiž pochází ze zahraničí, kde se nakupuje za cenu cca 4000 euro bez DPH na kilowattpeak. Zohledníme-li 24
Cenové rozhodnutí pro rok 2009 je součástí příloh Zdroj : http://www.eru.cz/user_data/files/cenova%20rozhodnuti/CR%20elektro/OZ/CR_8-2008_OZEKVET-DZ.pdf 25
34
výkyvy kurzu v rozsahu 23 - 26,50 Kč/euro během letošního roku, pak rozdíl v investici může vlivem kurzu činit až 14 000 Kč na instalovaný kilowatpeak. Tato částka odpovídá zhruba 12 % investičním nákladů. Snahu ERU snižovat výkupní ceny o 5 % pro nové fotovoltaiky se tak v době finanční krize, kdy se koruna průměrně obchoduje za 26 Kč/euro, stává riskantní hrou připomínající ruletu, která může utnout nastartovaný boom solárních elektráren. Ostatně první investoři již od svých projektů odstoupili. Mezi nimi byla i radnice Dvora Králového, která dlouhodobě mediálně propagovala záměr postavit si vlastní (zas jednu zdaleka "NEJ") elektrárnu o výkonu přes 4 MWp ve své průmyslové zóně. Skončí další?“ 26 Jaký je rozdíl mezi výkupní cenou a zeleným bonusem ? Zelený bonus představuje příplatek k trţní ceně elektřiny, který můţe společnost jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů získat. Systém zelených bonusů je určen zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů. Pokud se společnost rozhodne pro tuto formu podpory a podaří se jí prodat vlastní produkci za trţní cenu jakémukoliv konečnému zákazníkovi či obchodníkovi s elektřinou, má právo inkasovat od provozovatele regionální distribuční soustavy zelený bonus.
Tento zelený bonus se poţaduje od provozovatele regionální distribuční sítě na základě výkazu, který je součástí vyhlášky č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby ceny za činnosti operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení energetického zákona, ve znění vyhlášky č. 365/2007 Sv. Výše zeleného bonusu v Kč/kWh je pro kaţdý druh obnovitelného zdroje kaţdoročně upravována viz. ERÚ. Při podpoře formou zelených bonusů si musí výrobce najít sám svého odběratele elektrické energie. Cena, kterou provozovatel solární elektrárny prodá svému odběrateli, je dána dohodou mezi provozovatelem solární elektrárny a odběratelem, a není tedy stanovena Energetickým regulačním úřadem.
Z výše uvedeného vyplývá, ţe systém zelených bonusů za splnění určitých podmínek představuje značnou výhodu. Společnost provozující solární elektrárnu můţe přímo zásadně ovlivnit výši výnosů za prodanou resp. vyprodukovanou elektřinu, a dosáhnout tak vyššího výnosu neţ v případě výkupních cen. Zřejmě největší nevýhodou zelených bonusů je určitá míra nejistoty, protoţe provozovatel solární elektrárny nemá
100 % zaručen
odbyt své produkce na trhu, jako je tomu u výkupních cen. Nicméně pokud si výrobce 26
Zdroj : http://www.solarniliga.cz/euruleta.html
35
elektřiny aktivně hledá své odběratele ve svém okolí a svoji provozovnu umístí do oblasti se současným dostatečným odběrem elektrické energie z veřejné soustavy pak se tato nevýhoda pro něho stává neopodstatněnou.
V případě podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve formě výkupních cen má provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy povinnost od společnosti provozující solární elektrárnu vykoupit veškerou produkci.
Společnost si musí zvolit jakou formu podpory výroby z obnovitelných zdrojů bude vyuţívat. Výkupní ceny i zelené bonusy provozovateli sluneční elektrárny vţdy hradí provozovatel regionální distribuční soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy podle toho, ke které soustavě je připojen. Změna formy podpory ze zelených bonusů na výkupní ceny nebo naopak můţe být provedena jednou ročně. Pro výrobce elektřiny platí stále stejné datum uvedení solární elektrárny do provozu, a nachází se tedy ve stejné kategorii pouze s odlišným způsobem podpory.
2.3.5 Citlivost poptávky na cenu, distribuce, odbyt a uvedení na trh, charakteristika spotřebitelů Veškerá produkce elektrické energie z fotovoltoických systémů má garantován odbyt distribuční společností ČEZ po dobu 20 let. Tato garance přímo vychází z legislativních opatření, zejména energetického zákona č. 458/2000 Sb., který upravuje pravidla podnikání v odvětví energetiky.
Následující text představuje znění § 25 : „ Provozovatel distribuční sítě je povinen, pokud je to technicky možné, vykupovat elektřinu z obnovitelných zdrojů podle § 31 odst.1 ( vodní energie do výkonu 10 MWh, sluneční, větrná a geotermální energie, biomasa a bioplyn ) a kombinované výroby elektřiny a tepla v množství podle § 32 odst. 2 ( pouze množství elektřiny vázané na výrobu využitého tepla ) způsobem stanoveným prováděcím předpisem.“ a § 31 odst. 2 dále říká : „Výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů mají, pokud o to požádají a pokud splňují podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, podmínky obsažené v Pravidlech 36
provozování přenosové soustavy a Pravidlech provozování distribuční soustavy, právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám za účelem přenosu nebo distribuce.“
Vzhledem ke svému charakteru dané produkce resp. produktu ( elektrická energie ) není moţno stanovit kdo je konečným spotřebitelem. Pokud ČEZ rozhodne nebo si to obec vyjedná, můţe dojít k posílení příkonu v obci a vylepšení infrastruktury a lze se domnívat, ţe konečným spotřebitelem budou domácnosti resp. firmy v okolí Modletic. Firma SOLAR POWER s.r.o. se rozhodla pro tzv. síťový systém27. Tento systém se nejvíce uplatňuje v oblastech s hustou síťí elektrických rozvodů. Jeho hlavní charakteristikou je to, ţe systém je připojen na rozvodnou síť ( ČEZ ) , kde proud je dodáván do veřejné elektrické sítě, pouţívá se pro komerční účely.
2.3.6 SWOT analýza Informace nefinančního a finančního charakteru vyústily do skutečností, které jsou převedeny do následující SWOT tabulky.
Tabulka č. 8 : SWOT analýza
silné stránky
slabé stránky
nepřetrţitá
produkce
elektrické
energie stabilní
panelů – i přes 25 let poskytovanou zdroj
energie
(
ţádný
záruku výrobcem se mi zdá, ţe ţivotnost je nízká a to z důvodu
dodavatel, pouze Slunce ) garance výkupů produkce po dobu 20 let povinnost provozovatele distribuční sítě vykupovat produkci
prudkého
rozvoje
technologií
v tomto oboru klesající účinnost solárních panelů v čase ( cca o 0,8 aţ 1,1 % ročně, většina
nízké náklady na zaměstnance
výrobců
garantuje
80%
účinnost po 25 letech )
nízké provozní náklady ( palivo je
27
relativně nízká morální ţivotnost
v angličtině se pouţívá termín „on-grid“
37
finanční náročnost při vybudování
zdarma )
výrobní jednotky
šetrnost vůči ţivotnímu prostředí (
velká závislost výše produkce na
solární
slunci ( viz. obrázek č. 3 níţe )
elektrárna
neprodukuje
ţádný hluk ani ţádné škodliviny ) přispívá ke sníţení hodnoty
CO2
vypouštěné do atmosféry modularita systému vysoká spolehlivost panelů poslední generace odklad platby daně z příjmu o 5 let
příležitosti
hrozby
moţnost získat dotace ze strany
nízká intenzita slunečního záření
státu ČR nebo EU
neochota provozovatele distribuční
sdruţit
několik
potencionálních
sítě ČEZ připojit danou elektrárna
investorů s cílem dosáhnout lepších
do sítě
obchodních
přírodní ţivly
podmínek
v rámci
dodávek technologie volba
o
prodeji
vandalismus produkce
domácnostem nebo firmám
krádeţ výše úrokových sazeb změna přístupu ze strany státu ( legislativa ) vznik nové mnohonásobně účinější technologie
38
Za zcela zásadní hrozbu tohoto podnikatelského projektu lze povaţovat niţší počet intenzity slunečních dnů neţ se pro tento projekt předpokládá. Je ovšem nutné zdůraznit, ţe ačkoliv tato hrozba není nemoţná, je spíše nepravděpodobná. Tyto obavy oslabuje obrázek na následující straně, který představuje mapu ČR a průměrný počet slunečních dnů, který vychází z údajů za poslední desetiletí.
Obrázek č. 4 : Roční průměrný počet slunečních dnů v ČR 28
2.3.7 Reklama, propagace Reklamu a propagaci lze v rámci tohoto projektu rozdělit na 3 . části : vlastní výkony – v případě, ţe odběratelem produkce bude pouze ČEZ (výkupní ceny) není zasádní forma reklamy a propagace potřeba. V případě, ţe společnost bude prodávat svou produkci formou zelených bonusů, bude se pracovat na PR, tvorbě adresné reklamy v okolí elektrárny .V kaţdém případě bude na plotu okolo elektrárny umístěn vinylový poutač.
28
Zdroj : http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html
39
konzultační činnost – reklamou a propagací zasáhnout vytipovanou skupinu potencionálních zákazníků osvětová činnost v oblasti ţivotního prostředí – podle okruhu moţných návštěvníků ze zkušeností jiných solárních elektráren
2.4 Umístění výrobní jednotky Nejdůleţitější věc, která musí být známa, pokud chceme sluneční záření vyuţívat k výrobě elektrické energie je to, jaký je vyuţitelný potencionál, coţ znamená kolik energie dokáţeme získat z určité plochy za určitou dobu a na čem to závisí.
Jedná se zejména o následující faktory : momentálním počasí znečištěním atmosféry měnící se polohou slunce na obloze v průběhu dne a roku stínění
Daný pozemek splňuje tyto další kritéria : doprava, komunikace, zdroj energií, lidské zdroje, stavební, montáţní a opravářské kapacity, přírodní podmínky, ekologické poţadavky
Pozemek Při umístění solární elektrárny je nutné dodrţet určitá pravidla. Vyrobenou elektrickou energii je nutné dodat do sítě a proto je nezbytné, aby bylo moţné systém připojit na síť odběratele.
Celkový objem produkce resp. výkon elektrárny je ovlivněn těmito faktory : počet hodin slunečního svitu a intenzita slunečního záření 40
překáţky bránící přímému osvětlení území orientace – za ideální pozemek se z hlediska orientace na světové strany povaţuje orientace na jih sklon panelů – pro provoz solárních panelů je ideální sklon 45° nadmořská výška místa míra znečištění ovzduší
Přírodní podmínky Jak jiţ bylo uvedeno v první kapitole plánované umístění fotovoltaické elektrárny je v Jihomoravském kraji v obci Modletice, která územně patří pod Brno-venkov.
Pro výstavbu jakékoliv fotovoltaické elektrárny je z jedním nejzásadnějších parametrů mnoţství slunečního záření dopadajícího na zem. Je zřejmé, ţe tento parametr resp. hodnota slunečního záření je v kaţdé lokalitě v rámci České republiky rozdílná. Z tohoto hlediska se jako nejefektivnější lokalita pro umístění elektrárny jeví Jihomoravský kraj, ve kterém má společnost pozemek, který chce vyuţít pro umístění solární elektrárny.
Průměrný počet hodin je kolem 1460 h/rok (od 1400 do 1700 h/rok ). Nejmenší počet hodin má severozápadní území. Směrem na jihovýchod počet hodin narůstá. Lokality se od sebe běţně liší v průměru
10 %. V některých ojedinělých případech je odchylka vyšší.
Na plochu 1 m2 dopadne za rok průměrně 1100 kWh energie.29 Průměrný počet hodin dopadajících na pozemek společnosti představuje obrázek na následující straně. Poloha pozemku byla na obrázku vyznačena.
29
Zdroj : internet http://www.hitechsolar.cz/slunecni-elektrarna.pha?kategorie=1110 sekce=1009 17
41
Obrázek č. 5 : Roční průměrný úhrn slunečního záření v ČR [kW/m2]30
2.5 Technologie a výrobní zařízení 2.5.1 Fotovoltaický jev „Fotovoltaika využívá přímé přeměny světelné energie na elektrickou energii v polovodičovém prvku označovaném jako fotovoltaický nebo také solární článek. Solární článek je velkoplošná dioda alespoň s jedním PN přechodem. V ozářeném solárním článku jsou generovány elektricky nabité částice (páry elektron – díra). Elektrony a díry jsou separovány vnitřním elektrickým polem PN přechodu. Rozdělení náboje má za následek napěťový rozdíl mezi „předním“ (-) a „zadním“ (+) kontaktem solárního článku. Vnějším obvodem zapojeným mezi oba kontakty potom protéká stejnosměrný elektrický proud, jež je přímo úměrný ploše solárního článku a intenzitě dopadajícího slunečního záření.“31
Princip fotovoltaického jevu znázorňuje obrázek na následující stránce.
30 31
Zdroj : http://www.solarniobchod.cz/download/01_slunecni_energie.pdf Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek
42
Obrázek č. 6 : Princip fotovoltaického jevu32
2.5.2 Výrobní jednotka Prvky fotovoltaických elektráren Elektrotechnická část FV elektrárny se sestává z několika navazujících komponent propojených kabeláţí o příslušném průřezu. Částí s největšími prostorovými nároky jsou FV panely. Jádrem FV panelů jsou tzv. fotovoltaické články. Konverzní účinnost dnes nejpouţívanějších FV článků na bázi krystalického křemíku je 14 - 17 %. FV panel je tvořen sérioparalelně pospojovanými FV články, které jsou zalaminovány do izolujících a ochranných vrstev ze syntetických polymerů. Tento laminát je z přední strany opatřen tvrzeným krycím sklem a osazen do ztuţujícího hliníkového rámu, čímţ je zajištěna vysoká mechanická odolnost celého FV panelu. Kaţdý FV panel je ze zadní strany opatřen připojovacím boxem s překlenovacími (bypass) diodami a kabelovými vývody, které jsou na koncích opatřeny konektory. FV panely produkují stejnosměrné napětí a proud. Velikost stejnosměrného napětí je závislá na počtu článků zapojených sériově do větví a na jejich provozní teplotě. Velikost stejnosměrného proudu závisí na ploše článků, počtu paralelně spojených větví a na intenzitě dopadajícího slunečního záření. Účinnost běţně komerčně dostupných FV panelů je 12 - 16 % a jejich ţivotnost běţně přesahuje 25 let. Vlivem stárnutí však účinnost FV 32
Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek
43
panelů během jejich ţivota klesá o cca 0,8 % ročně (vztaţeno k počátečnímu výkonu = 100 %). Nejrozšířenější jsou dnes FV panely o výkonech 150 aţ 200 Wp, čemuţ odpovídají maximální rozměry cca 1,0 x 1,5 metru. Soubor FV panelů je označován jako FV pole. Výstupní stejnosměrný proud a napětí FV pole závisí na počtu FV panelů a způsobu jejich pospojování. Dimenzování FV pole je vţdy voleno tak, aby jeho parametry odpovídaly výkonovým charakteristikám měniče napětí, který je k němu připojen. Síťové DC/AC měniče napětí jsou nezbytnou součástí FV elektráren připojených k distribuční soustavě. Měniče zprostředkovávají s účinností aţ 98 % konverzi stejnosměrného napětí a proudu (DC) na střídavý (AC) se síťovou frekvencí (50 Hz). Měniče jsou dále vybaveny ochrannými prvky a systémem automatického odpojení od sítě při jejím výpadku, či pokud její frekvence, napětí nebo impedance neodpovídá stanoveným mezím. V současné době převaţuje řešení, kdy je FV elektrárna rozdělena na více FV polí vybavených samostatnými měniči - v případě výpadku jedné části není ovlivněn zbytek a nezanedbatelným kladem je také zkrácení kabeláţe na DC straně. Obrázek č. 7 : Ukázka skladby FV pole z FV modulů resp. článků 33
33
Zdroj : http://www.efektimenergy.cz/cs/fotovoltaika-a-solarni-energie/prvky-fotovoltaickych-elektraren
44
Moţné je však i pouţití jednoho centrálního měniče pro celou elektrárnu. Měniče napětí standardně zaznamenávají údaje o provozu FV elektrárny (elektrické veličiny) a zpřístupňují je obsluze pomocí komunikačního rozhraní. Kaţdá FV elektrárna musí být vybavena předepsanými ochrannými prvky, kterými jsou zejména ochrana proti blesku a přepětí (45 % škod na elektrárnách je zapříčiněno přepětím). V podruţných rozvaděčích a v hlavním rozvaděči FV elektrárny proto musí být umístěny svodiče bleskového proudu a svodiče přepětí na DC i AC straně. V případě umístění FV elektrárny na bleskem exponovaném místě je vyţadováno její vybavení jímací soustavou a uzemněním. V rozvaděči FV elektrárny jsou dále umístěny jističe na DC i AC straně pro odpojení částí systému či celé FV elektrárny. Z hlavního rozvaděče FV elektrárny je veden hlavní AC kabel k místu připojení k lokální distribuční soustavě. Dle výstupního AC výkonu je FV elektrárna připojena do sítě nízkého napětí (NN) na jednu fázi (1 x 230 V, 50 Hz) či tři fáze (3 x 400 V / 230 V, 50 Hz). U větších výkonů pak přes transformátor do sítě vysokého napětí (VN, 3 x 22 kV, 50 Hz). Přípojné místo je dále vybaveno hlavním AC jističem a fakturačním elektroměrem (dodává provozovatel regionální distribuční soustavy). Kromě elektrotechnické části jsou součástí FV elektrárny další prvky. Pokud je FV elektrárna umístěna na terénu, jsou FV panely neseny rámovou konstrukcí s optimálním sklonem a orientací dle příslušné lokality. Podpůrná konstrukce můţe být dřevěná, ocelová (ţárově zinkovaná) či hliníková. Dřevěná konstrukce má nízké pořizovací náklady, vyţaduje však obnovu v několikaletých cyklech. Nejpouţívanější jsou v současnosti konstrukce hliníkové, které zaručují stabilitu bez nutnosti údrţby po celou dobu ţivota FV elektrárny. Pro zaloţení podpůrné konstrukce jsou pouţívány dvě techniky - ukotvení na mělké zátěţové betonové prahy nebo zaloţení do hloubky formou betonových patek či beraněných nebo šroubovaných základových tyčí (hliníkových). V obou případech musí uloţení konstrukce bezpečným způsobem přenést zatíţení působící na konstrukci, zejména vlivem větru. Podpůrná konstrukce musí být uzemněna. FV panely jsou nejčastěji rozmístěny na zvoleném pozemku v rovnoběţných řadách, přičemţ musí být vyloučeno vzájemné stínění těchto řad. Nezbytným předpokladem maximální energetické výtěţnosti je rovněţ vyloučení vzdáleného stínění okolními objekty, zejména vzrostlou zelení či sousedními budovami atp. Nejvhodnější úpravou 45
terénu, na němţ je FV elektrárna umístěna, je pravidelně sečený travní porost. Variantním řešením je vyuţití zatravněné plochy pod FV panely jako pastviny, v podmínkách ČR zejména pro ovce. Toto vhodné spojení maximalizuje uţitek z daného pozemku a minimalizuje nároky na sečení. Ochrana majetku a poţadavek na zamezení přístupu nepovolaným osobám k elektrickému zařízení vyţaduje vybudování oplocení po obvodě FV elektrárny. Účelné je vybavit FV elektrárnu měřením základních neelektrických veličin ovlivňujících provoz systému (elektrické veličiny jsou měřeny v rámci měničů). Jedná se zejména o intenzitu slunečního záření dopadajícího na plochu FV panelů, teplotu na zadní straně FV panelů měřenou na jednotlivých FV polích a teplotu vnějšího vzduchu. Tyto údaje mohou slouţit k výpočtu teoretické produkce elektrárny a následnému porovnání s reálnou produkcí, díky čemuţ je moţné včas odhalit případné závady a neprodleně zajistit jejich nápravu.
Stanovení výrobní kapacity je jedním ze základních parametrů projektu. Jelikoţ je zaručen odbyt veškeré produkce, firma teoreticky můţe vystavět
velkou výrobní jednotku.
Problém ovšem spočívá v tom, ţe produkce je pouze odhadovaná respektive vychází z průměrného slunečního záření na zem. Dalším faktorem, který značně ovlivňuje velikost výrobní jednotky je počáteční kapitál. Z tohoto důvodu se firma přiklání k tzv. etapové výstavbě. Výrobní jednotka bude vyrobena tak, aby bylo moţné její následné rozšíření. Toto rozšíření výrobní jednotky proběhne v následujících etapách, která závisí na skutečné produkci a částečně vývoji poptávky, respektive na výkupních cenách stanovených ERÚ. Tento způsob etapové výstavby sniţuje riziko nízké produkce. Jak jiţ bylo zmíněno výše, podsatnou výhodou
etapové výstavby je rovněţ to, ţe finanční nároky na realizaci
podnikatelského záměru jsou rozpuštěny do delšího časového období, coţ výrazným způsobem sniţuje počáteční kapitál.
Zvolená velikost výrobní jednotky můţe značně ovlivnit úspěch či neúspěch projektu, je zároveň výsledkem kompromisu mezi protichůdnými aspekty, na jedné straně potencionální ekonomické efekty a na straně druhé rizikové faktory.
46
Obrázek č. 8 : Schéma solární elektrárny tzv. "grid-on" systém34
2.6 Pracovní síly ( lidské zdroje) Úspěšná realizace a fungování projektu vyţaduje zajištění potřebných pracovníků odpovídající kvalifikace, s dostatečnými zkušenostmi. Na základě zvolené velikosti výrobní jednotky se předpokládá, ţe bude potřeba 2 zaměstnanců.
Při plánování pracovních sil se věnuje pozornost následujícím faktorům : poptávka a nabídka pracovníků legislativní podmínky počet pracovních dní v roce
2.7 Plán realizace projektu Fáze realizace projektu nastane v okamţiku rozhodnutí o přijetí projektu resp. získání zdrojů financování. Následně dochází k těmto fázím : zpracování technické dokumentace
34
Zdroj : http://www.habus.cz/solar/index.php?show=2.2
47
vyjednávání a uzavírání smluv investiční výstavba zahájení provozu výrobní jednotky
Plán realizace projektu stanoví zejména : jednotlivé činnosti, které je potřeba zajistit termíny, ve kterých je potřeba skončit jednotlivé činnosti osoby odpovědně za provedení jednotlivých činností zdroje, které budou potřeba na realizaci jednotlivých činností výsledky , do kterých mají vyústit jednotlivé činnosti vzájemné vazby a závislosti jednotlivých činností definice kritických aktivit
Jednotlivé činnosti týkající se tohoto projektu popisuje následující harmonogram realizace výstavby solární elektrárny Brno – Modletice, ve formě tabulky na následující straně. Předpokládá se zahájení realizace projektu v roce 2009 a zahájení provozu v roce 2010. Konkrétní doba trvání jednotlivých procesů není předmětem této práce.
48
Změna územního plánu Založení společnosti Zpracování studie proveditelnosti Geodetické vymezení pozemku Zpracování studie o rozmístění panelů Jednání
o
vstupu
dalších
investorů Zpracování investičního záměru Zpracování energetického auditu Zpracování
projektové
dokumentace Podání žádosti o připojení k d.s. ČEZ Jednání s pojištovnou Jednání s bankou "úvěr" Jednání o podřízeném úvěru Jednání
s
bankou
"úvěr"
na
základě podřízeného úvěru Podání
žádosti
o
stavební
povolení Vydání stavebního povolení Smlouvy o úvěrech Realizace projektu Vyhledávání
firem
-
vznik
sdružení Požadavek na fotovolt. Panely Objednávka Zahájení stavební činnosti Výstavba oplocení Montáž EZS Montáž technologie Realizace přípojky k d.s. ČEZ Kolaudace výrobní jednotky Zahájení
provozu
výrobní
jednotky
35
grafická úprava vlastní
49
VI.2010
V.2010
IV.2010
II.2010
III.2009
I.2010
XII.2010
X.2010
XI.2010
IX.2010
VII.2010
VIII.2010
V.2010
VI.2010
III.2009
IV.2010
I.2010
Příprava investice
II.2010
XI.2009
XII.2009
X.2009
IX.2009
Brno - Modletice
VIII.2009
VI.2009
Harmonogram realizace výstavby solární elektrárny
VII.2009
Tabulka č. 9 : Harmonogram realizace projektu35
2.8
Legislativa36
2.8.1
Oblast obnovitelných zdrojů energie upravují následující zákony a vyhlášky
zák. č. 458/2000 – Energetický zákon
zák. č. 180/2005 – O podpoře vyuţívání obnovitelných zdrojů
vyhláška ERÚ 475/2005 – Provádí ustanovení k zák. č. 180/2005
vyhláška ERÚ 541/2005 – Pravidla trhu s elektřinou
rozhodnutí ERÚ 8/2006 – Cenové rozhodnutí pro energie z obnovitelných zdrojů
zák. č. 40/2004 – O veřejných zakázkách (pro instalace o celkové hodnotě nad 200.000,00 EUR)
2.8.2
Ostatní související dokumenty
Bílá kniha o obnovitelných zdrojích energie (EU 1997)
směrnice EP č. 2001/77/EC – O podpoře výroby elektrické energie na vnitřním trhu
směrnice MŢP č. 4/2006 – O poskytování finančních prostředků
přílohy směrnice MŢP č. 4/2006
SFŢP - pokyny pro ţadatele 5/2006
36
Zdroj : http://www.fotovoltaika.org/legislavita.html
50
2.9 Daňové aspekty Z hlediska investice do fotovoltaiky je důleţitý také zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který říká, ţe příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie jsou osvobozeny od daně ze zisku, a to v roce uvedení do provozu a následujících 5 let (§ 4 písmeno e ).
Osvobozeny od daně tedy jsou: „příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení nebo oprav a udržování“37
37
Zdroj : http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek
51
3 Finanční vyhodnocení 3.1 Předpoklady a postupy Pro provedení analýzy a výpočtů kriteriálních ukazatelů se berou v úvahu pouze ty náklady a výnosy projektu, které : zřejmým způsobem vyplývají z realizace projektu jsou vyčíslitelné Hlavní podmínkou výpočtu kriteriálních ukazatelů je vyjádření
příjmů a výdajů
plynoucích z investice ve formě ekonomických toků.
3.2 Popis kriteriálních ukazatelů Současná hodnota ( PV – Present Value ) – udává součet všech budoucích toků plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu za pomoci metody diskontování.
Kde : PV je současná hodnota všech hotovostních toků vyplývajících z projektu od období 1 aţ do období n CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t
PV =
n
t=1
CFt (1+r)t
r je diskontní sazba t je symbol konkrétního období n je poslední hodnocené období
52
Čistá současná hodnota (NPV - Net Present Value) - udává součet všech budoucích toků plynoucích z investice převedených na jejich současnou hodnotu sníţený o počáteční investiční výdaje.
Kde : NPV je čistá současná hodnota investice CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t I je počáteční investiční výdaj r je diskontní sazba
NPV =
n
t=1
CFt (1+r)
t
I
t je symbol konkrétního období n je poslední hodnocené období
Vnitřní výnosové procento ( IRR – Internal Rate on Return ) udává skutečné zúročení dané investice. Je to taková výše diskontní sazby, při níţ je čistá současná hodnota ( NPV) toků plynoucích z investice rovna nule.
Kde : EIRR je vnitřní výnosové procento CFt je hotovostní tok plynoucí z investice v období t I je počáteční investiční výdaj t je symbol konkrétního období
53
CFt
n
O =
t=1
t
(1+EIRR)
I
Index rentability (NPV/I) – udává podíl čisté současné hodnoty projektu na investičních výdajích.
NPV/I =
PV - I I
Kde : NPV je čistá současná hodnota investice PV je současná hodnota investice I je velikost investičních výdajů
Doba návratnosti (DN) – představuje počet let, které jsou zapotřebí k tomu, aby se kumulované prognózováné hotovostní toky vyrovnaly investici.
3.3 Stanovení diskontní sazby Diskontní sazba v podstatě představuje očekávanou nebo poţadovanou míru výnosnosti investic, která je ovlivněna třemi faktory : výnosem, rizikem a likviditou. Diskontní míra vlastně představuje cenu ušlé příleţitosti ( Opportunity Costs ), coţ je cena našeho kapitálu. 54
3.4 Náklady a přínosy v podobě hotovostních toků 3.4.1 Oceněné náklady a přínosy Hlavním východiskem pro vyjádření ekonomických nákladů a přínosů projektu v podobě hotovostních toků ( cash-flow ) a provedení ekonomické analýzy jsou výsledky finanční analýzy projektu . Finanční náklady a výnosy investice jsou zde rozšířeny o další širší společenské a ekonomické dopady projektu, které jsou oceněné a převedené na hotovostní toky. Předpokládá se, ţe v novém provozu solární elektrárny vznikne v 1. roce provozu minimálně 2 nová trvalá pracovní místa. Další pracovní místa mohou (a zřejmě také budou) vznikat nepřímo, zejména u různých spolupracujících podnikatelských subjektů a dodavatelů. Odhad jejich počtu je však velmi sloţitý a do ekonomické analýzy projektu proto nejsou zahrnuty.
3.4.2 Neoceněné náklady a přínosy Zcela zásadní oblastí, která je bezpochyby dotčena realizací projektu, je ţivotní prostředí. Ze zpracované projektové dokumentace vyplývá, ţe stavba bude probíhat v souladu s platnými normami a předpisy. Realizace stavby není spojena se záborem zemědělského ani lesního půdního fondu. Během stavebních činností je potřeba počítat s bodovými a liniovými zdroji znečištění ovzduší. Mezi bodové zdroje patří stroje a zařízení, mezi liniové potom doprava stavebního materiálu a strojů na místo realizace. Zhotovitel stavby se zavazuje provádět opatření ke sníţení prašnosti, u veřejných komunikací zejména pak jejich pravidelné čištění, stanoví-li to stavební úřad. Zhotovitel stavby se musí řídit všemi právními předpisy a normami, které s výstavbou solární elektrárny souvisejí.
Provoz solární elektrárny je řešen ekologicky, nebude mít negativní dopad na ţivotní prostředí, nezhorší kvalitu ovzduší. Provozem solární elektrárny nevznikají ţádné plynné ani kapalné ekologicky závadné látky. Vytápění to jest např. plynová kotelna není zapotřebí, kanalizace bude napojena pouze na odvod dešťové vody. Pokud vznikne nějaký klasický komunální odpad, tak bude ukládán do kontejnerů a bude likvidován odbornou a způsobilou firmou. Provozem elektrárny například zároveň nedojde k navýšení intenzity hluku.
55
3.5 Hodnocení ekonomické rentability projektu 3.5.1 Výpočet kriteriálních ukazatelů Všechny výpočty kriteriálních ukazatelů byly provedeny nástrojem tzv. finanční kalkulačkou CZECH INVEST, která je dostupná široké veřejnosti na stránkách této instituce. Tento velmi jednoduchý nástroj je velmi sofistikovaný a zejména efektivní. Tato instituce pomocí tohoto nástroje umoţňuje ţadatelům o dotaci předběţné zhodnocení proveditelnosti projektu. Po vloţení konkrétních potřebných hodnot, které jsou zaloţeny na provedených měřeních pro daný pozemek, provádí všechny důleţité výpočty automaticky. Všechny výstupy tohoto nástroje jsou součástí příloh. Dále uváděná hodnocení jsou právě zaloţena na výstupech tohoto nástroje.
Čistá současná hodnota investice, tedy současná hodnota všech budoucích hotovostních toků plynoucích z investice za sledovanou dobu 10 let při úrokové sazbě 3 % je vyšší neţ 14 mil. Kč.
Tato hodnota je výrazně kladná, coţ znamená, ţe se investice úročí
poţadovaným úrokem a navíc přináší jistou kapitálovou hodnotu. Proto v případě, ţe nemáme variantní projekt s vyšší současnou hodnotou, je výsledkem analýzy doporučení projektu k realizaci.
Jak jiţ bylo zmíněno toto finanční posouzení je zaloţeno na provedených měřeních na daném pozemku a počítá s průměrnými hodnotami slunečního záření za posledních několik desítek let. V rámci tohoto podnikatelského záměru společnosti SOLAR POWER s.r.o. jsem připravil horší variantu tzv. worse case, která je rovněţ součástí příloh. Upravil jsem hodnotu trţeb tak, ţe došlo k jejímu sníţení o 20 %. Sledoval jsem jak velkou změnu to vyvolá na ekonomická kritéria tohoto projektu. Čistá současná hodnota se sníţila téměř o 11 mil. Kč. Finanční míra výnosnosti se sníţila z 9,9 % na 4,6 %. Doba návratnosti projektu se po této úpravě rovněţ změnila, prodlouţila se z 8,5 let na 11,5 let. V prvních dvou letech projekt rovněţ vykazuje negativní celkové cash flow. Nicméně i v tomto případě, podle finanční kalkulačky Czech Investu, doporučen k realizaci.
56
je projekt předběţně
3.5.2 Celkové zhodnocení ekonomické rentability projektu Hodnoty kriteriálních ukazatelů počítaných z ekonomických toků naznačují, ţe předkládaný projekt bude
ekonomicky rentabilní. Čistá současná hodnota projektu
dosahuje kladné hodnoty, která udává reálné „zbohatnutí“ společnosti realizací investice. Hodnota IRR udává skutečné zúročení dané investice je vyšší neţ aktuální úroková míra a z tohoto důvodu by se měl projekt realizovat. Doba návratnosti udává počet let, za který se projekt stihne společnosti vrátit, v případě předkládaného projektu to bude za méně neţ 9 let.
Výsledky ekonomické analýzy projektu potvrzují, ţe projekt výstavby solární elektrárny je z hlediska širších sociálně ekonomických dopadů smysluplný a výrazně přínosný pro společnost. Souhrnné ukazatele ekonomické rentability představuje níţe uvedená tabulka. Tabulka č. 10 : Ukazatele ekonomické rentability projektu
Kriteriální ukazatel
Hodnota
Čistá současná hodnota projektu – NPV ( v tis. Kč )
14 348 577 ,-
Ekonomické vnitřní výnosové procento ( EIRR )
9, 87 %
Doba návratnosti
8, 53 let
3.5.3 Vyhodnocení projektu Na základě zpracovaných analýz vymezené struktury beneficientů, ocenění ekonomických přínosů projektu a jejich převedení na hotovostní toky a následném výpočtu zásadních kriteriálních ukazatelů a provedení ekonomické analýzy lze konstatovat:
Projekt „výstavba solární elektrárny“ je z hlediska širšího celospolečenského dopadu přínosný, jedná se o smysluplnou investici. Vysoké hodnoty ekonomické čisté současné hodnoty i indexu rentability podtrhují ekonomický přínos investice. Projekt je dlouhodobě ekonomicky stabilní a udrţitelný, organizačně, personálně i finančně zajištěný.
57
je ve všech jeho fázích technicky,
Projekt „výstavba solární elektrárny Brno/Modletice - “ je ţivotaschopný projekt, který zaručuje efektivní vyuţití investovaných prostředků.
V rámci tohoto projektu firma počítá s tím, ţe většinu investice bude financovat formou bankovního úvěru. Níţe uvedená tabulka poskytuje informace o průběhu splácení. Tabulka č. 11 : Průběh splácení úvěru38 splátka
počáteční
anuitní
stav úvěru
(konstantní)
úrok
úmor
konečný stav úvěru
splátka
38
1
20 000 000
2 059 255
1 200 000
859 255
19 140 745
2
19 140 745
2 059 255
1 148 445
910 811
18 229 934
3
18 229 934
2 059 255
1 093 796
965 459
17 264 475
4
17 264 475
2 059 255
1 035 868
1 023 387
16 241 088
5
16 241 088
2 059 255
974 465
1 084 790
15 156 298
6
15 156 298
2 059 255
909 378
1 149 877
14 006 421
7
14 006 421
2 059 255
840 385
1 218 870
12 787 551
8
12 787 551
2 059 255
767 253
1 292 002
11 495 548
9
11 495 548
2 059 255
689 733
1 369 522
10 126 026
10
10 126 026
2 059 255
607 562
1 451 694
8 674 332
11
8 674 332
2 059 255
520 460
1 538 795
7 135 537
12
7 135 537
2 059 255
428 132
1 631 123
5 504 414
13
5 504 414
2 059 255
330 265
1 728 990
3 775 424
14
3 775 424
2 059 255
226 525
1 832 730
1 942 694
15
1 942 694
2 059 255
116 562
1 942 694
0
zdroj : http://www.sfinance.cz/firmy-a-podnikani/uverovy-kalkulator/, úpravy : vlastní
58
4 Analýza rizik U kaţdého podnikatelského záměru je nesmírně důleţité věnovat značnou pozornost rizikové stránce. Je důleţité stanovit faktory, které ovlivňují riziko projektu a identifikovat ty faktory, které k tomuto riziku nejvíce příspívají. Po identifikaci těchto faktorů je nutno přijmout opatření, které povedou k eliminaci či alespoň sníţení míry rizika projektu. Přijmout lze pouze taková opatření, která nebudou natolik nákladná, aby vedla k odmítnutí samotné realizace projektu a to i v případě, ţe se jedná o projekt ekonomicky efektivní s kladnou čistou současnou hodnotou.
„Firma se nemusí dostat do obtíží při volbě projektu se zápornou čistou současnou hodnotou, ale realizací značně rizikového projektu, jehož některé možné výsledky by vedly k ohrožení její fnanční stability.“ 39
Souhrn aktivit, které se zaměřují na rizikovou stránku investičních projektů se nazývá risk management. Řízení rizika v souvislosti s přípravou podnikatelských záměrů nelze povaţovat za činnost, která následuje po hodnocení ekonomické efektivnosti, ale jako činnost prolínající se a ovlivňující všechny předchozí fáze zpracování feasibility study.
4.1 Pojetí rizika, klasifikace rizika 4.1.1 Pojetí rizika Nebezpečí podnikatelského neúspěchu, můţe vést ke ztrátám, které mohou mít v určitých případech tak značný rozsah, ţe výrazně
naruší finanční stabilitu společnosti. Toto
narušení finanční stability můţe vést aţ k samotnému úpadku. Riziko je ovšem zároveň spojeno s nadějí dosaţení dobrých hospodářských výsledků. Společnost SOLAR POWER s.r.o. přistupuje k riziku obezřetně.
39
I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
59
4.1.2 Klasifikace rizika 4.1.2.1 Základní členění rizika a) podnikatelské a čisté riziko – podnikatelské riziko40
ma stránku pozitivní a
stránku negativní, čisté riziko41 má pouze negativní stránku, coţ znamená, ţe existuje nebezpečí vzniku neţádoucích situací, které vedou k odchylkám od ţádoucího stavu. Čisté riziko se vztahuje zejména ke ztrátám a škodám na majetku organizací a jednotlivců, poškození zdraví, vyvolaných přírodními jevy ( povodně, sesuvy půdy, vichřice, zemětřesení, poţáry aj.) Pod čisté riziko je nutné rovněţ zahrnout technické systémy a jejich selhání ( např. havárie výrobních zařízení ) a jednání lidí ( krádeţě, zpronevěra, vandalismus aj.) b) systematické a nesystematické riziko – systematické riziko42 vyvolávají společné faktory, které postihují v různé míře všechny subjekty. Mezi zdroje patří např. změny peněţní a rozpočtové politiky, změny daňové legislativy, celkové změny na trhu ( hospodářské cykly, změny cen surovin a energií ). Nesystematické riziko je riziko, které je jedinečné
pro kaţdý subjekt. Mezi zdroje patří např. selhání
dodávek významného dodavatele nebo odchod důleţitých pracovníků.
Z výše
uvedeného vyplývá, ţe systematická rizika můţeme povaţovat za rizika makroekonomická a nesystémové rizika ze rizika mikroekonomická.43 c) vnitřní a vnější - vnitřní riziko vyvolávají faktory uvnitř subjektu. Mezi zdroje patří nepř. selhání pracovníků. Vnější riziko je vyvoláno faktory vně subjektu tzv. „vnější faktory“, které se dělí na makroekonomické ( ekonomické, sociální, technicko-technologické a ekologické okolí ) a mikroekonomické ( dodavatelé, konkurence, odběratelé aj.) d) ovlivnitelné a neovlivnitelné – ovlivnitelné riziko je takové, které lze eliminovat, resp. sníţit v podobě přijatého opatření orientovaného na jeho příčinu ( zvýšení kvalifikace zaměstnance). Neovlivnitelné riziko je takové, které nelze ţádným opatřením vyloučit, resp. takové, u kterého nelze působit na jeho přičiny. ( nepříznivá změna měnového kurzu, vichřice).
40 41 42 43
anglicky „ business risk“ anglicky „ pure risk“ běţně se uţívá výraz „tržní riziko“ I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
60
e) primární a sekundární - sekundární riziko vzniká v důsledku přijetí opatření na eliminaci primárního rizika. Primární riziko je to riziko, ke kterému nejprve vzniká dané opatření. f) rizika ve fázi přípravy, realizace a provozu projektu – rizika ve fázi přípravy a realizace projektu představují všechna rizika ohroţující kvalitu projektu, termínu jeho dokončení, nepřekročení investičních nákladů aj. Rizika ve fázi provozu tvoří všechna rizika, která ohroţují poţadované hospodářské výsledky fungování projektu např. změna cen energie, pokles poptávky aj.
4.1.2.2 Členění podle věcné náplni rizika a) rizika technicko-technologická – jedná se o rizika, která se mohou projevit invencí a technologickým rozvojem v oblastech, ve kterých firma působí, coţ můţe vést k morálnímu zastarání našeho projektu. b) rizika výrobní – vyznačují se určitou omezeností, resp. nedostatkem určitého zdroje, který můţe ohrozit průběh výrobního procesu a jeho výsledky. Za hlavní přičiny moţnosti vzniku výrobního rizika se zejména povaţují nedostatky a poruchy na straně dodavatelů tzv. „ rizika dodavatelská“. Další zdroje vzniku výrobních rizik vyplývají z chyb a nedostatků inţenýrsko-technického řešení projektu, které se projevují nespolehlivostí výrobního zařízení, růstem nákladů na opravy a údrţbu. Tento typ rizik se nazývá „provozní rizika“. c) ekonomická rizika – představují tzv. „nákladové rizika“, která jsou vyvolána změnu cen surovin, materiálů, energií, sluţeb aj. Tento typ rizik můţe způsobit, ţe dojde k překročení plánované výši nákladů a tím nedojde k dosaţení predikovaného hospodářského výsledku resp. ekonomické efektivnosti projektu44. d) trţní rizika – jedná se o rizika spojená s úspěšností výrobků a sluţeb na trhu, která mají zejména podobu rizik poptávkových a rizik cenových. Značný optimismus týkající se dlouhodobé poptávky můţe výrazně ohrozit finanční úspěch projektu. e) finanční rizika – rizika , která jsou spojena s dostupností financování, nepříznivou změnou úrokových sazeb při financování projektu úvěrem s variabilní úrokovou sazbou, změnou měnových kurzů aj.
44
I. Souček, J.Fotr – Podnikatelský záměr a investiční rozhodování, Praha 2005, Grada Publishing
61
f) legislativní rizika – tato rizika představuje zejména hospodářská a zákonodárná politika vlády. Jedná se zejména o změnu daňových zákonů, zákonů na ochranu ţivotního prostředí, sníţení ochrany domácího trhu, změny rozpočtové a investiční politiky aj. Mezi velmi podstatnou část těchto rizik patří nedostatečná ochrana duševního vlastnictví a patentů nebo obchodních známek. g) politická rizika – tento typ rizik vzniká z důvodu politické nestability nebo změnou politického systému. Důsledkem této nestability nebo změny jsou např. teroristické akce, stávky nebo války. h) environmentální rizika – představují především rizika ve formě nákladů na odstranění škod na ţivotním prostředí, nákladů souvisejících s uvedením projektu do souladu ze změněnými opatřeními na ochranu ţivotního prostředí, nákladů ve fromě daní spojených s vyuţíváním neobnovitelných zdrojů. i) riziko lidského faktoru – vyplývá z úrovně zkušeností a kompetencí všech zúčastněných, kteří se na projektu nějakým způsobem angaţují. Jedná se zejména o rizika managementu, který se svým rozhodováním signifikantně podílí na úspěchu projektu. j) informační riziko – vyjádřené rizikem zneuţití dat a informačními zdroji týkajících se projektu, které mohou mít zásadní negativní dopady na celý projekt. k) rizika způsobená zásahy vyšší mocí – jedná se o rizika havárií výrobních zařízení nebo rizika ţivelných pohrom všeho druhu ( vichřice, povodně, sesuvy půdy, zemětřesení, výrazné změny klimatu jako např. vytrvalé deště, změna intenzity a objemu slunečního záření atd.) Je důleţité rovněţ myslet na riziko teroristických útoků.
Rozbor rizik vztahujícím se k danému projektu společnosti SOLAR POWER s.r.o. představuje tabulka uvedená na další straně. Tabulka je rozdělena do tří sloupců. První sloupec obsahuje typy rizik, další sloupec vyjadřuje pravděpodobnost výskytu daného rizika. Poslední sloupec představuje opatření, které společnost přijme k jejich oslabení .
62
Tabulka č. 12 : Rozklad rizik projektu
Riziko
Pravděpobnost výskytu
Opatření na oslabení
rizika
rizika
Čisté riziko Vichřice Blesk Povodeň Sesuv půdy Poţár Havárie zařízení Vandalismus Krádeţ Zpronevěra Systematické riziko Změna rozpočtové politiky Změna daňové legislativy Změna cen energií Změna cen surovin Nesystematické riziko Odchod důleţitých pracovníků Selhání dodavatele systému
Pravděpodobné
Uzavřít kvalitní pojistnou smlouvu
Málo pravděpodobné
Vstoupit do organizace sdruţující výrobce elektrické energie z alternativních zdrojů
Málo pravděpodobné
Provést kvalitní nábor
Málo pravděpodobné
Technicko-technologické riziko
Velmi pravděpodobné
Dodavatel s dostatečnou referencí a zkušenostmi v oboru Vybrat výrobce panelů, který poskytuje dostatečně dlouhou záruku Uzavřít pojistku na sníţení objemu produkce
Pravděpodobné Riziko výrobní Nedostatek zdroje ( sl. záření) Provozní riziko Zvýšení nákladů na provoz a Pravděpodobné údrţbu Ekonomická rizika Zvýšení cen surovin Tržní rizika Riziko poptávky Finanční riziko Změna var. úr. sazeb Legislativní riziko Změna výkupních cen energií
Málo pravděpodobná
Vybrat prověřené dodavatele technologie a kvalitně zajistit smluvní vztah Nelze přijmout, dodavatel suroviny je Slunce
Velmi nepravděpodobná
Neuvaţují se
Pravděpodobné
Zváţit fixaci sazby
Velmi nepravěpodobná
Neuvaţují se
63
Málo pravděpodobná Politická rizika Terorismus Změna politického systému Enviromentální rizika Velmi nepravděpodobná odstranění škod na ţivot. prostředí Pravděpodobné Riziko lidského faktoru Informační riziko
Málo pravděpobné
Neuvaţují se
Neuvaţují se
Důkladné školení personálu Viz. system. riziko
4.2 Řízení rizika Cílem řízení rizika projektu je snaha o zvýšení pravděpodobnosti jeho úspěchu a sníţení nebezpečí jeho neúspěchu. V zásadě se jedná o to, aby nedošlo k ohroţení finanční stability projektu, které by mohlo vést aţ k úpadku. S riziky a nejistotou je potřeba pracovat po celou dobu přípravy projektu od jeho začátku aţ do finálního rozhodnutí o přijetí projektu k jeho realizaci či případně k jeho zamítnutí.
Základní cíle řízení rizika jsou : identifikovat faktory, které významně ovlivňují riziko projektu určit velikost rizika projektu určit opatření vedoucí ke sníţení rizika
4.3 Analýza citlivosti Způsob jak stanovit důleţitost faktorů rizika je analýza citlivosti, která má za účel zjišťovat citlivost určitého ekonomického kritéria projektu, např. jeho čisté současné hodnoty zisku. Tato citlivost je určena závislostí na faktorech, které dané kritérium ovlivňují.
Záměrem je stanovit , jak dané změny těchto faktorů, např. objemu produkce, prodejních cen sluţeb a výrobků, cen základních surovin, materiálů a energií, úrokových a daňových sazeb aj., ovlivňují dané ekonomické kritérium. Jestliţe změny faktoru např. odchylka o 10% od predikované, resp. poţadované hodnoty, vyvolají malou změnu tohoto daného ekonomického kritéria, můţeme konstatovat, ţe citlivost daného kritéria na změny tohoto 64
faktoru je malá neboli takovou změnu můţeme povaţovat za málo důleţitou. Jestliţe však změny faktoru vyvolají velké změny daného ekonomického kritéria, musíme konstatovat, ţe citlivost je vysoká a tudíţ vyznamná.
Analýza citlivosti patří k uţitečným nástrojům pro stanovení významnosti rizikových faktorů, má ovšem určitá omezení resp. nedostatky. Hlavním problém spočívá v tom, ţe se běţně v praxi obvykle rizikové faktory nemění izolovaně, ale změna jednoho faktoru ( např. velikost poptávky ) zapříčiní změnu jiného faktoru ( napr. prodejní cena ). Tyto moţné změny závislosti rizikových faktorů analýza citlivosti zohlednit nedokáţe.
V kapitole 3.5.1 finanční vyhodnocení jsem provedl změnu respektive jsem sníţil objem trţeb o 20 % oproti konzervativní variantě, na které bylo zaloţeno celkové hodnocení projektu. Přitom jsem zjistil, ţe na všechny důleţité ekonomické ukazatele to mělo zásadní vliv. Sníţení objemu trţeb vlastně znamená, ţe svítí méně slunce a tudíţ solární panely vyrobí méně elektrické energie neţ se v konzervativní variantě předpokládá. Z tohoto zkoumání, jsem zjistil, ţe zcela zásadním rizikovým faktorem pro tento projekt je právě intenzita slunečního záření, respektive lze konstatovat, ţe daný projekt je na tento faktor poměrně výrazně citlivý.
4.4 Odolnost projektu Termín odolnost neboli robustnost projektu vyjadřuje, ţe určité nepříznivé změny faktorů podnikatelského okolí působí relativně málo na projekt a jeho ekonomické výsledky. Lze tedy konstatovat, ţe projekt je vůči faktorům rizika nebo přinejmenším vůči působení některých takových faktorů, málo citlivý. Naopak mají-li i malé změny těchto faktorů zásadní dopad na projekt nebo jeho ekononomické výsledky, je nutno konstatovat, ţe projekt je málo odolný respektive vysoce citlivý. Míru jak je projekt odolný vůči nepříznivým změnám podnikatelského okolí určuje větší počet faktorů, z nichţ nejvýznamnější jsou poloha bodu zvratu a míra diverzifikace.
65
4.5 Flexibilita Je-li projekt respektive firma schopná reagovat
pohotově a nákladově efektivně na
nepříznivé změny faktorů podnikatelského okolí různé povahy, lze konstatovat, ţe tento projekt, respektive firma, je flexibilní, coţ znamená, ţe její reakce na změny určitých faktorů jsou dostatečně rychlé a pruţné. Podnikatelský záměr, který je realizován firmou, která je málo flexibilní, je podstatně zranitelnější neţ projekt realizovaný firmou s vyšší flexibilitou, coţ se můţe projevit odlišných hospodářských výsledcích. Flexibilita45 patří mezi jedny z nejvýznamnějších opatření na sníţení podnikatelského rizika. Flexibilitou ve vztahu k tomuto projektu se dále zabývá bod 4.6.3.1
4.6 Opatření na snížení rizika 4.6.1 Povaha opatření na snížení rizika Existuje velké mnoţství opatření na sníţení rizika, ale v zásadě je moţné je rozdělit do dvou skupin : a) opatření zaměřená na eliminaci, resp. zeslabení příčin vzniku rizika, tato opatření lze charakterizovat jako opatření preventivní46, protoţe jejich cílem je ovlivnit vlastní zdroje rizika tak, aby nedošlo v budoucnosti k takovým situacím, které jsou pro podnikatelský záměr nepříznivé ( pokles produkce, změna cen surovin, energií) resp. aby se přinejmenším sníţila pravděpobnost výskytu těchto nepříznivých situací b) sníţení negativních důsledků rizika, tato opatření vedou ke sníţení neţádoucích důsledků rizika ( např. platební neschopnost odběratele, přerušení dodávek, zvýšení úrokové sazby aj.), cílem těchto opatření není ovlivňovat příčiny rizika, nýbrţ sníţení dopadů těchto rizik ( např. v podobě finančních ztrát ) v případě vzniku na určitou ekonomicky přijatelnou míru, tato opatření lze vzhledem ke svému charakteru obecně povaţovat za opatření nápravná47
45
Jedním z dalších významných opatření na sníţení rizika podnikatelského projektu je diverzifikace. v literatuře se lze setkat s označením „ofenzivní strategie sniţování podnikatelského rizika“ 47 pro tento typ opatření se v literatuře pouţívá termín „defenzivní strategie sniţování podnikatelského rizika“ 46
66
Pro oba typy opatření je charakteristické, ţe mají-li mít poţadovaný účinek, musí být realizována včas, coţ znamená před výskytem rizikové situace.
4.6.2 Opatření zaměřená na příčiny rizika Opatření orientovaná převáţně na přičiny vzniku rizika jsou : vyuţití síly – vyuţít sílu k oslabení či odstranění určitých rizik, některé státní a jiné orgány a instituce mají klíčovou roli při formování budoucích podmínek podnikatelské činnosti a pomocí nátlakových skupin lze podporovat nebo naopak bránit přijetí určitých zákonů, legislativních opatření přesun rizika na jiné subjekty – toto opatření je zaloţeno na principu uplatnění konkurenční přednosti firmy, mezi nejběţnější formu patří např. uzavírání dlouhodobých kupních smluv, pronájem ( leasing ) výrobního zařízení místo jeho zakoupení aj. kvalita informací – informace, které vedou ke sníţení trţních rizik dodatečné informace – dojde-li ke vzniku nejistoty vyvolané nedostatečným poznáním určitých procesů či objektů, je např. vhodné provést dodatečnou analýzu trhu zvyšování kvantity a kvality zdrojového zabezpečení – např. vybavení zařízení komponenty vedoucí ke sníţení technicko-technologických rizik vertikální integrace – je zaloţena na principu úhrady ceny určitých komponent či polotovarů vlastní výrobou, vertikální integrace někdy můţe mít podobu majetkového vstupu do firmy dodavatele nebo odběratele, majetkovým vstupem do firmy dodavatele se můţe zajistit např. výše prodejních cen pro nás přiznivých, u majetkového vstupu do firmy odběratele se zajistí prodej naší produkce a tím lze sníţit poptávkové riziko
SOLAR POWER s.r.o. má zájem vstoupit do organizace sdruţující výrobce elektrické energie pomocí přeměny slunečního záření, aby mohla efektivněji pomocí lobbingu při této organizaci hájit svoje zájmy. Společnost předpokládá, ţe toto členství ji rovněţ zajistí kvalitní informace v daném segmentu.
67
4.6.3 Opatření na snižování nepříznivých dopadů rizika 4.6.3.1
Flexibilita projektu48
Podnikatelský záměr lze povaţovat za flexibilní tehdy , kdyţ umoţňuje pruţně a bez nadměrných nákladů reagovat na různý moţný vývoj faktorů ovlivňující výsledky projektu. Flexibilita neznamená pouze volba výrobního zařízení universálního charakteru umoţňujícího produkci širšího výrobního sortimentu. Podnikatelský záměr musí usilovat o takové organizační uspořádání a uplatnit takové systémy, které umoţní včasné zjištění nepříznivých změn podnikatelského okolí a včasně reagovat na takové nastalé změny. Flexibilita můţe být posílena např. etapové realizace projektu, kdy je projekt rozdělen do několika etap, přičemţ kaţdá následující fáze se realizuje aţ na základě příznivého vývoje trţního prostředí. Projekt společnosti nelze povaţovat za příliš flexibilní, protoţe se jedná o výrobní zařízení universální charakteru. Společnost předpokládá, ţe by svůj provoz mohla rozšířit, nicméně toto nelze chápat ve smyslu etapové výstavby, protoţe primárně se jedná o jednorázovou výstavbu.
4.6.3.2
Diverzifikace
Principem diverzifikace je rozloţit riziko na co největší základnu a v souvislosti s podnikatelským záměrem zahrnuje zejména : diverzifikaci výrobního programu – výrábět výrobky a sluţby různé povahy, resp. určit takovou strukturu výroby, která umoţní kompenzovat dopad poklesu poptávky po jednom výrobku či sluţby zvýšením poptávky po jiném výrobku či sluţbě diverzifikaci zákazníků a odbytových cest – je základním způsobem jak oslabovat trţní riziko diverzifikací zajišťování vstupů – jedná se o vyuţívání většího počtu dodavatelů surovin a materiálů, čímţ se oslabují ekonomická rizika představující např. dostupnost nebo cenový vývoj vstupů diverzifikaci geografickou – rozdělit obchodní aktivity na různá místa – státy
48
problematikou flexibility se také zabývala kapitola 4.5
68
Je zřejmé, ţe sniţování rizik diverzifikací je tím větší, čím jsou jednotlivé součásti např. produkty nebo zákazníci na sobě méně závislé. Uplatnění diverzifikace do výrobního programu orientovaného do odlišných oborů nebo výrobků sníţí riziko neúspěchu , protoţe pravdědobnost, ţe případný pokles poptávky zasáhne všechny obory, je velmi malá. V souvislosti s tímto projektem je však diverzifikace obtíţná. Společnost POWER SOLAR s.r.o. bude vyrábět pouze jeden výrobek – elektrickou energii a jejím jediným odběratelem bude společnost ČEZ. Je potřeba si uvědomit, ţe veškerá produkce jak jiţ několikrát bylo zmíněno, musí být tímto odběratelem vykoupena, tudíţ není potřeba se věnovat hrozbě poklesu poptávky po daném výrobku. Za diverzifakci lze povaţovat to, ţe firma se chce rovněţ zabývat konzultační činností v oboru fotovoltaických systému a má zájem o pořádání exkurzí na svém provozu. Diverzifikovat zajištění vstupů není moţné, protoţe jediným dodavatelem „základní suroviny“ je Slunce a zabývat se geografickou diverzifikací není v tomto případě relevantní.
4.6.3.3
Dělení rizika
Principem dělení podnikatelského rizika je rozdělení tohoto rizika mezi dva nebo více účastníků, kteří se společně podílejí na realizaci určitého projektu. Dělení rizika můţe mít i jinou podobu např. získání nevratné dotace nebo vytvoření společného podniku – joint venture.49 Vzhledem k tomu, ţe je velmi obtíţné získat nevratné dotace a zároveň společnost v této fázi neuvaţuje o vytvoření společného podniku, nemá dělení rizika v tomto případě význam.
4.6.3.4
Pojištění
Pojistnou ochranu představuje zejména pojištění tzv. čistého rizika50, kdy pojišťovny nabízejí subjektům především pojištění proti : a)
pojištění majetku pro případ poţáru
b)
pojištění majetku pro případ vichřice
c)
pojištění majetku pro případ povodně
d)
pojištění odpovědnosti podnikatele za škody způsobené provozem podniku třetím osobám
49 50
vyhledat termín joint venture ve slovníku vloţit definici čistého rizika
69
e)
pojištění pro případ škod způsobených krádeţí a vloupáním
f)
pojištění pro případ škody způsobené vandalismem
g)
pojištění pro případ výpadku produkce způsobené havárií zařízení
V rámci tohoto projektu společnost uzavře pojištění proti všem zmíněným typům. Společnost si provede výběrové řízení na dodavatele pojištění. SOLAR POWER s.r.o. má zájem o typ tzv. „ALL RISK“ pojištění, které ji dostatečně ochrání před nepříznivými a neţadoucími událostmi.
4.6.3.5
Opatření na sníţení rizika ve fázi realizace projektu
Předchozí uvedená opatření na sníţení rizik se týkala především fáze provozu projektu. Kromě této fáze však existují i významná rizika ve fázi vlastní realizace projektu. Na realizaci projektu resp. investiční výstavbě se podílí dodavatelé, kteří značnou měrou mohou ovlivnit úspěch podnikatelského záměru z hlediska času, kvality a nákladů.
Úspěšnost této fáze je podpořena vysokou kvalitou : výběrového řízení – výběr dodavatele na realizaci investiční výstavby je značně důleţitý, je potřeba věnovat pozornost nejen cenové nabídce a termínu zhotovení díla, nýbrţ i referencím o investiční výstavbě podobného charakteru v minulosti smluvního zajištění – pouze pečlivý výběr dodavatele formou výběrového řízení nemůţe zaručit, ţe během fáze investiční výstavby nedojde k obtíţím, které by mohly ohrozit podnikatelský záměr, je nesmírně důleţité, aby vzájemné vztahy mezi objednatelem a dodavatelem měly pevný základ ve formě smlouvy, kde jsou jednoznačně stanoveny závazky těchto dodavatelů z hlediska času a kvality a zároveň sankce spojené s případným neplněním daných závazků. Jedná se o to, aby případně dopady resp. škody vzniklé neplněním závazků dodavatele nenesl investor ale právě dodavatel. Kvalitní smluvní zajištění má rovněţ funkci preventivní, protoţe vědomí sankce můţe mít správný vliv na činnost dodavatele.
Společnost SOLAR POWER s.r.o. pečlivě provede rovněţ výběrové řízení na dodavatele realizace investiční výstavby. Předmětem výběrového řízení bude i dodavatel právních sluţeb. 70
4.6.4 Náklady protirizikových opatření a sekundární rizika Protiriziková opatření se projevují vynaloţením určitých nákladů ( např. vyšší investiční náklady při etapové realizaci projektu na rozdíl od jednorázové výstavby, vyšší náklady flexibilního
projektu
versus
universální
projekt,
zvýšení
finanční
nákladnosti
diverzifikovaných projektů oproti projektům specializovaným ), které vedou ke sníţení moţného zisku , a tím i ke sníţení hodnot kritérií ekonomické efektivnosti. Obecně lze říci, ţe čím je riziko projektu vyšší, tím vyšší je většinou i jeho ekonomická efektivnost a naopak. V některých případech vytvoření protirizikového opatření můţe vyvolat vznik tzv. sekundárního rizika ( např. dělení rizika ve formě vzniku společného obchodu můţe být zdrojem dalšího rizika – fungování společného podniku – z titulu odlišných přístupů, pravomocí nebo firemní kultury ). V rámci tohoto projektu společnost uvaţuje o výstavbě solární elektrárny jednorázově, nicméně SOLAR POWER s.r.o. předpokládá, ţe další výstavba respektive rozšíření provozu není vyloučené. Jednalo by se o tzv. další etapu.
71
5 Závěrečná doporučení Existují názory, ţe solární panely spotřebují více energie při jejich výrobě, neţ kolik za svou ţivotnost vyprodukují. To jiţ v současnosti není pravda. Souhlasím s tím, ţe cena solárních panelů, která se v minulých letech značně sníţila, je stále ještě příliš vysoká.
Je evidentní, ţe kdyby jednotlivé státy na tento způsob výroby elektrické energie masivně neposkytovali dotace, nevznikaly by v současnosti nové výrobní jednotky v takovém počtu. Pokud uvaţuji nad tímto způsobem výroby čistě z ekonomického hlediska, musím konstatovat, ţe bez dotací ho nemá podle mého názoru smysl provozovat, protoţe taková výrobní jednotka není schopna pokrýt svoje náklady. Ovšem nelze posuzovat
takovou
činnost pouze tímto způsobem. Výroba elektrické energie přeměnou slunečního záření přináší mnohem větší obtíţně vyčíslitelné přínosy pro společnost. Na tento průmysl nelze nahlíţet pouze z hlediska výdajů a výnosů. Společnosti vyrábějící elektrickou energii konvenčním způsobem, mám na mysli jaderné, plynové nebo uhelné elektrárny nezapočítávají do svých výkazů zisků a ztrát řadu negativních externalit např. znečištění ţivotního prostředí. Ţivotní prostředí je něco s čím ekonomie ne zcela počítá.
V tomto segmentu energetického průmyslu předpokládám prudký rozvoj. Další výrobní jednotky budou rychle přibývat, coţ znamená, ţe stát bude tento způsob výroby dotovat čím dál méně. Ano, lze rovněţ předpokládat, ţe s tímto jevem se paralelně bude sniţovat cena solárních panelů. Přesto doporučuji realizaci takového projektu co nejdříve.
Na základě provedené analýze relevantních faktorů pro a proti doporučuji společnosti SOLAR POWER s.r.o. podnikatelský záměr – výstavbu solární elektrárny v obci Brno/Modletice realizovat.
72
6 Závěr Mým primárním cílem bylo, aby tato diplomová práce poskytla takové strukturované informace, které by mohly pomoci posoudit zda je podnikatelský záměr na výstavbu solární elektrárny rentabilní a zda vůbec pozemek, který naše rodina vlastní, a který je předmětem projektu fiktivní společnosti v této diplomové práci, je k tomuto záměru vhodný. Mimo to mým sekundárním cílem bylo více se seznámit s problematikou přípravy a realizace podnikatelských záměrů a prakticky takový projekt vytvořit.
Těchto cílů
jsem se snaţil dosáhnout vytvořením uceleného přehledu relevantních
informací o této problematice. Zároveň jsem se snaţil o to, abych podloţil svůj podnikatelský záměr tohoto charakteru fakty, který by vedl k odmítnutí či přijmutí projektu k realizaci. Pro finanční posouzení daného záměru jsem pouţil finanční kalkulačku instituce Czech Invest, která ji k tomuto účelu vytvořila. Výsledky jsou součástí příloh. Chtěl bych připomenout, ţe čísla, která jsou pouţita ve finanční analýza jsou pouze teoretická. Společnost, která je nositelem tohoto projektu je fiktivní a pro tuto práci jsem nedisponoval konkrétními cenovými nabídkami. Nicméně musím zde uvést, ţe čísla nebyla zvolena náhodně. Získal jsem určitá data od provozovatele solární elektrárny, která jsem upravil pro tuto diplomovou práci poměrem.
Také jsem chtěl tuto problematiku více přiblíţit
zejména těm, kteří o podobném
investičním projektu uvaţují. Při psaní této práce jsem vyšel zejména z odborné literatury, ze souvisejících zákonů, částečně i z vlastních zkušeností a z informací nashromáţděných z internetových stránek různých subjektů, které se touto problematikou zabývají. Zároveň jsem vycházel z informací, které mi při mé konzultaci poskytnul pan Doleţal, který sám osobně podobný projekt zrealizoval a který v současnosti solární elektrárnu provozuje. Jedná se hlavně o informace technického a finančního charakteru.
Určité nedostatky této práce spatřuji v poměrné sloţitosti tématu, pro ty kteří se o tuto problematiku nezajímají a kteří se s daným tématem nesetkali. Při volbě tohoto tématu můj původní záměr byl zpracovat diplomovou práci čistě ve formě podnikatelského záměru. To se ovšem při bliţších a důkladnějších uvahách a hlubším seznámí s danou problematikou
73
ukázalo pro mě jako velmi sloţité. Od pana Doleţala jsem získal informaci, ţe jeho projekt byl zpracován v rozsahu 30 stran a to včetně dokumentací, kterými se tato práce nezabývá. Domnívám se, ţe jsem ne zcela vhodně zvolil osnovu práce. Má práce tudíţ není jenom zcela ve formě konkrétního podnikatelského záměru, ale obsahuje i teoretické části.
Je zřejmé, ţe energetický průmysl má před sebou perspektivní budoucnost, coţ například dokazuje rostoucí výstavba solárních elektráren nejen po celém světě, ale i u nás v ČR. Tuto perspektivní budoucnost lze vyvodit rovněţ z rozvoje technologií v tomto oboru .
Na závěr mohu konstatovat, ţe ačkoliv tuto diplomovou práci nelze pouţít jako universální vypracovaný projekt k výstavbě solární elektrárny, coţ ovšem ale nebylo ani hlavním úkolem,
splnila svůj cíl a jednotlivé body zadání. Mohu prohlásit, ţe mi pomohla
seznámit se nejen s problematikou přípravy podnikatelských záměrů, ale zároveň mi pomohla při mém osobním rozhodování o realizaci projektu tohoto charakteru a o případném vyuţití pozemku, který naše rodina vlastní. Zároveň se domnívám, ţe pomůţe i investorům, kteří o takové investici teprve uvaţují.
74
7 Seznam použité literatury [1] DOLANSKÝ, Václav; MĚKOTA, Vladimír; NĚMEC, Vladimír. Projektový management. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 376 s. ISBN 80-7169-287-5 [2] FINCH, Brian. How to write a business plan. 2.vyd. London: Kogan Page, 2006. 151 s. ISBN 10:0-7494-4553-X [3] FOTR, Jiří. Strategické finanční plánování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. 152 s. ISBN 80-7169-694-3 [4] FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 184 s. ISBN 80-85623-20-X [5] Kolektiv autorů 4T. Sešit profesionála – solární systémy – výroba elektřiny : Kostelec n/L, 2008, 24 s. [6] Kolektiv..autorů. Obnovitelné-zdroje-energie. Dostupný http://www.cez.cz/cs/energie-a-zivotni-prostredi/energie-z-obnovitelnychzdroju.html
z
[7] MURTINGER, Karel; BERANOVSKÝ, Jiří; TOMEŠ, Milan. FOTOVOLTAIKA elektřina ze slunce. 1.vyd. Brno: Vydavatelství ERA, 2007. 80 s. ISBN 978-80-7366100-7 [8] NÁROŢNÍK, Vladimír. Slovník cizích slov. 1.vyd. Praha: Encyklopedický dům, 1998. 366 s. ISBN 80-90-1647-8-1 [9] SOUČEK, Ivan; FOTR, Jiří. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2 [10] SVOZILOVÁ, Alena. Projektový management. 1.vyd. Praha: Grada publishing, 2006. 356 s. ISBN 80-247-1501-5 [11] TOMÁNEK, Jaroslav. Reengineering a management změn. 1.vyd. Praha: Computer Press, 2001. 515 s. ISBN 80-7226-428-1
75
8 Seznam tabulek Tabulka č. 1 : Intenzita slunečního záření na pozemku Brno/Modletice ........................13 Tabulka č. 2 : Identifikační údaje investora .......................................................................... 14 Tabulka č. 3 : Souhrnné informace projektu ......................................................................... 16 Tabulka č. 4 : Přehled investičních nákladů .......................................................................... 18 Tabulka č. 5 : Financování dlouhodobého majetku ............................................................... 19 Tabulka č. 6 : Přehled potřebných pracovních míst k roku 2010 ............................................ 20
Tabulka č. 7 : Rozvoj fotovoltaiky v ČR .........................................................................33 Tabulka č. 8 : SWOT analýza..........................................................................................37 Tabulka č. 9 : Harmonogram realizace projektu .................................................................... 49 Tabulka č. 10 : Ukazatele ekonomické rentability projektu .................................................... 57
Tabulka č. 11 : Průběh splácení úvěru............................................................................58 Tabulka č. 12 : Rozklad rizik projektu ............................................................................63
76
9 Seznam obrázků Obrázek č. 1: Logo společnosti ........................................................................................... 10 Obrázek č. 2 : Pokřtění fotovoltaické elektrárny 2,164 MWp ................................................. 12 Obrázek č. 3 : Slunce ( termojaderná fúze ) .......................................................................... 31 Obrázek č. 4 : Roční průměrný počet slunečních dnů v ČR .................................................. 39 Obrázek č. 5 : Roční průměrný úhrn slunečního záření v ČR [kW/m2] ................................... 42 Obrázek č. 6 : Princip fotovoltaického jevu .......................................................................... 43
Obrázek č. 7 : Ukázka skladby FV pole z FV modulů resp. článků ............................... 44 Obrázek č. 8 : Schéma solární elektrárny tzv. "grid-on" systém ............................................. 47
77
10 Seznam internetových zdrojů http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek http://www.opzp.cz/sekce/254/aktuality/ http://www.efektimenergy.cz/cs/fotovoltaika-a-solarni-energie/prvky-fotovoltaickychelektraren http://www.efektimenergy.cz/cs/produkty-v-energetice/duvody-pro-obnovitelne-zdrojeenergie/nejdynamicteji-se-rozvijejici-odvetvi-energetiky http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html http://www.4t.cz/fotovoltaika-pv-ongrid.php http://www.solarniobchod.cz/clanek_1.php http://www.solarniobchod.cz/download/01_slunecni_energie.pdf http://fotovoltaika.falconis.cz/slunce/ http://www.fotovoltaika.org/ http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/uvod.html http://www.solarenvi.cz/show.php?ida=13&ids=6&par= http://www.solarenvi.cz/show.php?ida=28&ids=5&par= http://www.fotovoltaika.org/legislavita.html http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/TopEnergy_brozura.pdf http://home.zcu.cz/~konasp/Cast-h.pdf http://www.oze.ic.cz/fotovoltaicky-system/princip.php http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek http://www.isolar.cz/?p=p_3&sName=technologie#clanek http://www.cz-elektronika.cz/fotovoltaikafaq?PHPSESSID= c3c11ce0e644d13ddc0dbec98fca4003176d11a7 http://cs.wikipedia.org/wiki/Fotovoltaick%C3%BD_%C4%8Dl%C3%A1nek http://www.opzp.cz/sekce/254/aktuality/ http://www.habus.cz/
78
11 Přílohy Příloha A
CD médium – diplomová práce v elektronické podobě, přílohy v elektronické podobě.
Příloha B
Výsledky finanční kalkulačky Czech Investu
Příloha C
Upravené výsledky finanční kalkulačky Czech Investu tzv. worse case
Příloha D
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 8/2008
Příloha E
broţura Česká spořitelny, TOP ENERGY PROGRAM
Příloha F
Dotazník pro vlastní výrobu, formulář ČEZ
79
