Podnikatelský záměr na zaloţení výtvarné galerie

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra managementu, podnikání a oceňování

Podnikatelský záměr na zaloţení výtvarné galerie

Bakalářská práce

Autor:

David Novotný Ekonomika a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Helena Cetlová

30. dubna 2013

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdávám elektronickou podobu, která je identická s její tiskovou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Novém Městě na Moravě dne: 19.4.2013

Novotný David

Anotace: Tato bakalářská práce v kontextu podmínek podnikání v České republice analyzuje dosavadní vývoj galerijního trhu a analyzuje, porovnává a vyhodnocuje vybrané umělecké galerie z hlediska nabídky jejich sluţeb. Aplikační část práce obsahuje podnikatelský záměr na zaloţení umělecké galerie, která by umoţňovala další rozšířené sluţby reagující na současné příleţitosti na trhu s uměním a rostoucí zájem o aktivní umělecké vyţití pro zájemce a tak zajistila pro tento podnikatelský subjekt dlouhodobou podnikatelskou úspěšnost.

Annotation: This thesis deals with the business plan for the establishment of an art gallery. Searches for business opportunities in the art market. It deals with the establishment of the company and to enable young artists to exhibit their work and assist in presenting their product to customers with long-term cooperation and prosperity.

Klíčová slova: Podnikatelský záměr, podnikání, umělecká galerie, aukce, autor, umění, trh, výstava Key words: Business plan, business, art gallery, author, art, market, exhibition

1

Obsah: Úvod ............................................................................................................................... 5 2 2.1

Podmínky podnikaní v České republice ................................................................... 7 Legislativní rámec podnikání v České republice ......................................................... 7

2.1.1

Obchodní zákoník ................................................................................................. 7

2.1.2

Ţivnostenský zákon .............................................................................................. 7

2.2

Definice podnikání a souvisejících pojmů ................................................................... 7

2.2.1

Obchodní rejstřík ................................................................................................ 10

2.3

Formy podnikatelské činnosti .................................................................................... 12

2.4

Porovnání jednotlivých právních forem..................................................................... 13

2.4.1

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.).................................................................. 13

2.4.2

Komanditní společnost (k. s.) ............................................................................. 14

2.4.3

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) ............................................................ 15

2.4.4

Akciová společnost (a.s.) .................................................................................... 16

2.4.5

Druţstvo ............................................................................................................. 17

2.5

Podnikatelský plán ..................................................................................................... 18

2.6

Finanční Plán ............................................................................................................. 20

2.7

Reklama a marketing ................................................................................................. 22

2.8

Pojmy z oblasti galerijního trhu ................................................................................. 25

2.8.1

Vztah galerie a umělce ....................................................................................... 26

2.8.2

Aukce - draţba .................................................................................................... 27

3 3.1

Analýza galerijního trhu v České republice. .......................................................... 31 Vývoj galerijního trhu od roku 2000 – 2012 ............................................................. 31

3.1.1

Vývoj podnikání na galerijním trhu v České republice z pohledu prodaných

uměleckých děl na trhu od roku 2000 aţ 2012 ................................................................. 31 2

3.2

Analýza galerii a jejich následné porovnání .............................................................. 33

3.2.1

Galerie D ............................................................................................................ 33

3.2.2

Moravské zemské muzeum ................................................................................ 33

3.2.3

Galerie Ambrosiana ............................................................................................ 34

3.2.4

Galerie Art Praha ................................................................................................ 34

3.2.5

Galerie Domino .................................................................................................. 34

4

Podnikatelský záměr umělecké galerie .................................................................. 35

4.1

Titulní strana podnikatelského záměru ...................................................................... 35

4.2

Vize podnikatelského záměru .................................................................................... 36

4.3

Popis podniku ............................................................................................................ 37

4.4

Produkty/sluţby ......................................................................................................... 37

4.4.1

Měřitelnost cílů ................................................................................................... 39

4.4.2

Akceptovatelnost cíle ......................................................................................... 40

4.4.3

Reálnost cílů ....................................................................................................... 40

4.4.4

Dosaţení cílů v daném čase ................................................................................ 40

4.5

Personální zajištění .................................................................................................... 40

4.6

Technické a podporové zajištění projektu ................................................................. 41

4.7

Harmonogram realizace projektu ............................................................................... 43

4.8

Rozpočet projektu a finanční nároky ......................................................................... 43

4.8.1 4.9

Náklady Počáteční náklady ................................................................................ 43

Pořizovací náklady ..................................................................................................... 47

4.10

Měsíční náklady ..................................................................................................... 47

4.11

Dotazníkové šetření na prodej zboţí v obchodě .................................................... 49

4.11.1

Konečná orientační trţba za měsíc z prodeje v obchodě: ................................... 51

4.12

Kurzy ...................................................................................................................... 52

4.13

Financování projektu .............................................................................................. 54

4.14

SWOT analýza ....................................................................................................... 55 3

4.14.1

Silné stránky ....................................................................................................... 55

4.14.2

Slabé stránky ...................................................................................................... 55

4.14.3

Příleţitostí ........................................................................................................... 55

4.14.4

Hrozby ................................................................................................................ 55

4.15

Shrnutí .................................................................................................................... 55 5

5.1

Prognóza vývoje podnikání na galerijním trhu v České republice......................... 57 Prognóza podnikatelského výsledků galerie Novotný v horizontu 3 let.................... 57

6

Závěr ...................................................................................................................... 59

Seznam pouţité literatury ............................................................................................. 60 Seznam pouţitých internetových stránek ..................................................................... 60 Seznam pouţitých zkratek ............................................................................................ 61 Seznam tabulek ............................................................................................................. 61 Seznam grafů ................................................................................................................ 62

4

Úvod Cílem této bakalářské práce je zpracovat: podnikatelský záměr na zaloţení umělecké galerie, zároveň popsat a zanalyzovat moţnosti a příleţitosti na galerijním trhu. Dílčím cílem je navrhnout další aktivity pro tuto galerii, které by napomohly zlepšení situace mladých umělců pokud jde o šíření jejich výtvarné tvorby a její zpřístupnění pro širší veřejnost a potenciální kupce. Dílčím cílem je rovněţ díky navrhovaným aktivitám umoţnit mladým umělcům se zviditelnit a zvýšit jejich uměleckou prestiţ. Metodologie práce Obsahem první kapitoly je shrnutí legislativních podmínek podnikání v České republice, a to z hlediska zejména právních forem podnikání, které jsou navzájem porovnány. Tato kapitola definuje základní pojmy z oblasti marketingu, ale i galerijního trhu a popisuje v obecné rovině základní části podnikatelského záměru a plánu. Zabývá se rovněţ i ochranou autorských práv. Druhá kapitola popisuje a analyzuje dosavadní vývoj galerijního trhu v České republice. Z hlediska vývoje galerijního trhu od roku 2000 aţ 2012. Zabývá se porovnání vybraných galerií a popsání soukromí komerční galerie. Výsledky z této analýzy jsou pak vyuţity v návrhu podnikatelského záměru uvedeném ve 4. kapitole. Součástí projektu třetí kapitoly podnikatelský záměr na zaloţení umělecké galerie bude analýza galerijního tru v České republice a její vnímání na základ marketingových a nákladových studií kde bude uvedeno, jakým směrem by se tento podnikatelský záměr měl vyvíjet. Jedním z cílu projektu bude analyzovat, zda tento projekt má smysl realizovat nejenom po finanční stránce. V čtvrté kapitole je popsán vývoj galerijního trhu do budoucna. Následně na to se zabývá návratností investic projektu v horizontu tří let a její reálnosti. Literární rešerše Základní poznatkovou bázi tvoří právní předpisy upravující podnikání v České republice, dále odborné publikace z oblasti marketingu a vnitropodnikové ekonomicky, dále pak veřejně dostupné informace, vč. internetových odkazů, o českém galerijním trhu a významných

5

výtvarných galeriích na tomto trhu působících. Veškeré pouţité informační zdroje jsou uvedeny v Seznamu pouţité literatury.

6

1 Podmínky podnikaní v České republice 1.1 Legislativní rámec podnikání v České republice Formy podnikání v České republice vychází z listiny základních práv a svobod,1 kde je sepsáno právo kaţdého občana podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Konkrétní legislativní úprava je dána obchodním zákoníkem, ţivnostenským zákonem popřípadě dalším zákonem upravující podmínky pro podnikání v činnostech vyloučených z působnosti ţivnostenského zákona.2 Upravuje majetkové vztahy fyzických a právnických osob. Důleţité jsou i právnické předpisy upravující problematiku účetnictví, daní, ochrany spotřebitele, bezpečnost práce. 1.1.1

Obchodní zákoník

„Je legislativní předpis upravující postavení podnikatelů, právní formy podnikání či obchodní závazkové vztahy. Definuje pojem podnikání, podnikatel, podnik, obchodní majetek, obchodní firma, obchodní tajemství a jiné. Upravuje označování obchodních listin, výše povinného základního kapitálu, zápis do obchodního rejstříku, nekale soutěţní jednání, druhy obchodních společností a podmínky pro jejich vznik a provoz, obchodní závazkové vztahy.“3 1.1.2

Ţivnostenský zákon

Je zaměřený na vztah mezi státem a podnikatelem provozující svojí činnost na ţivnostenské oprávnění. Základní podmínky pro provozování ţivnosti nejen pro ţivnostníky ale i pro velké podniky nebo zahraniční subjekty. Ţivnost definuje jako soustavnou činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosaţení zisku.

1.2 Definice podnikání a souvisejících pojmů Pod slovem podnikaní se zpravidla rozumí vytvářet produkty a sluţby, které přinášejí zisk.. Existuje mnoho definic, co podnikání je, Následujíc definice vystihuje přesně to, co podnikání dobře charakterizuje „Podnikání nelze nařídit ani naplánovat, lze je však vyvolat nebo usnadnit. Vychází z vnitřní aktivity podnikavého člověka, která však muţe být utlumena nebo úplně potlačena různými barierami. Osoba realizuje podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření 1

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. Viz. Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník v aktuálním změní a zákon č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon v aktuálním znění. 3 VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 65) 2

7

nebo ztráty vlastního kapitálu. Osoba schopná rozpoznat příleţitosti, mobilizovat a vyuţívat zdroje a prostředky k dosaţení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika.“ 4 Základní charakteristikou podnikání je, ţe jde o: 1. soustavnou činnost 2. prováděnou samostatně podnikatelem 3. vlastním jménem na vlastní odpovědnost 4. za účelem dosaţení zisku Vysvětlení pojmu podnikatel Lze najít řadu společných rysů charakteristických i pro definování, kdo je podnikatelem. „Umění nacházet příleţitosti, vytyčovat nové cíle, zabezpečovat finanční prostředky, předstupovat před riziky, učit se ze zkušeností, ponaučit se z vlastních chyb.“5 Od slova podnikání je malý krůček ke výrazu podnik. Zde existuje mnoho variant, kterými je tento pojem interpretován. Podnikatel je právně samostatným, vlastnicky odděleným právním subjektem, který provozuje podnikatelskou činnost vlastním jménem - osoba, které podniká na základě ţivnostenského nebo jiného oprávnění. Můţe být jak fyzická osoba, tak i právnická osoba, tuzemská i zahraniční, která je zapsána v obchodním či ţivnostenském rejstříku nebo v jiné evidenci. Podnikatel: „fyzická osoba ručí za závazky v podnikání celým svým majetkem případný neúspěch při podnikání muţe dojít k zabavení majetku, které s podnikáním nesouvisí. Za závazky právnické osoby společníci zpravidla neručí.“6

4

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (1.1.1, str. 16) 5 VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (1.1.1, str. 16) 6 BV consulting: Podnikání v ČR. [online]. Praha 1- Nové Město, 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.bvconsulting.eu/podnikani-v-cr/

8

Vysvětlení pojmu podnik Rovněţ existuje mnoho definic co představuje pojem „podnik“. Nejčastěji je interpretován podnik jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně zdrojů (vstup) ve statky (výstup) nebo je podnikem míně uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jejich majetkových hodnot vlastních či pronajatých, které slouţí podnikateli k provozování podnikatelských aktivit, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podniku. Podnik je tvořen souborem všech hmotných i nehmotných sloţek, tj. představuje určitý celek tvořený: 

Hmotnými prostředky věcnými - budovy, stroje, movité a nemovité věci.



Osobními prostředky - zaměstnanci- jejich struktura a kvalifikace (muţi, ţeny, ředitel).



Nehmotnými právy - obchodní jméno, ochranná známka, průmyslová práva k vynálezům, pohledávky, obchodní tajemství.

Obchodní majetek firmy tvoří všechny majetkové hodnoty (věci, pohledávky, majetková práva) patřící podnikateli a určené k podnikání. Rozdíl: Fyzická osoba - ten, který je určen nebo slouţí k podnikání Právnická osoba - veškerý jeho majetek Obchodní jmění tvoří soubor podnikatelova obchodního majetku a závazků vzniklých v souvislosti s podnikáním. Čisté obchodní jmění - obchodní majetek po odečtení závazků (dluhů). Obchodní firma - název, pod nímţ podnikatel jedná při své podnikatelské činnosti. Musí se odlišovat od obchodních firem jiných podnikatelů. U fyzická osoba je to její jméno a příjmení, pokud má i někdo jiný, pak se připojí místo nebo druh podnikání. Jednání podnikatele = provádění právních úkonů. 9

1. přímé: kdyţ podnikatelem je fyzická osoba a jedná osobně, kdyţ podnikatelem je právnická osoba, jedná statutární orgán - jednatel, valná hromada 2. nepřímé: se uskuteční na základě plné moci nebo zastoupením ze zákona Prokurista: 

zástupce s nejrozsáhlejší plnou mocí



jeho plná moc se vztahuje na všechny úkony, k nimţ dochází při provozu podniku



osoba, která má pravomoc zastupovat firmu pomocí plné moci (musí mít souhlas majitele firmy). Prokurista je zapsán v Obchodním rejstříků a značí se značkou (p.p. nebo p.p.a.)

Obchodní tajemství Jedná se o skutečnosti související s podnikáním a podnikem, firmou např. obchodní informace. Tyto informace nejsou běţně dostupné v příslušných obchodních a podnikatel má zájem na jejich utajení a zajišťuje proto určitým způsobem jejich ochranu. Pokud jsou dodrţeny tyto znaky, náleţí obchodnímu tajemství také právní ochrana. 1.2.1

Obchodní rejstřík

Obchodní rejstřík je veřejný seznam, kam se zapisují stanoveným způsobem, stanovené údaje o podnikatelských subjektech vedený u příslušného Rejstříkového soud. Podnikatelské subjekty se zapisují podle místní příslušnosti)sídla) firmy. Rejstříkové soudy jsou ve všech krajských městech a vedou: 

Obchodní rejstřík



Sbírka listin = společenská smlouva a zakladatelské listiny (zakládá fyzická osoba i právnická osoba)

Údaje zapsané v obchodním rejstříku jsou: 

Název podnikatelského subjektu,



právní forma podnikání

10



místo podnikání



jednatel



základní jmění



IČO



předmět podnikání



statutární orgány

Zápis je zahajován podáním návrhu, musí se zaplatit správní poplatek a soud prozkoumá všechny skutečnosti, které se týkají zaloţení firmy, jednatelů, výše vkladu a poté rozhodne, zda firmu zapíše či nikoliv. K zahájení podnikání v České republice je třeba, aby zakládající subjekt zajistit tyto podmínky: 1. zapsaní v obchodním rejstříku - obchodní společnosti, druţstva a ostatní podniky 2. vydání ţivnostenského oprávnění – fyzická osoba na základě ţivnostenského listu nebo koncesní listiny, apod. 3. jiného oprávnění k podnikání - advokáti, znalci, tlumočníci…nebo fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu podle zvláštních předpisů 4. způsobilost k právním úkonům, podnikatel musí být starší 18-ti let 5. odborná způsobilost - pokud to vyţaduje zákon, příslušné oprávnění pro podnikání 6. bezúhonnost - prokazuje se výpisem z rejstříku trestů 7. občané ČR i zahraniční podnikatelé podnikají za stejných podmínek 8. musí mít příslušné oprávnění pro podnikání 9. podnikatel musí mít nápad a navrţený podnikatelský záměr. 11

Obchodní firma - podnikatel zapsaný do obchodního rejstříku je povinen činit právní úkony výhradně pod svou obchodní firmou = název, pod nímţ je zapsán v obchodním rejstříku. Sídlem právnické a místem podnikání fyzická osoba je adresa, která je takto zapsaná v obchodním rejstříku.

1.3 Formy podnikatelské činnosti Obchodní zákoník připouští formy podnikání právnických a fyzických osob. Fyzická osoba Jedná se o osobu podnikající na ţivnostenské oprávnění, vlastní ţivnostenský list, koncesní list. Osoba zapsaná na základě jiného oprávnění podle zvláštních předpisů. Fyzická osoba se zapisuje do obchodního rejstříku na vlastní ţádost nebo podle podmínek stanovené obchodním zákonem. Právnická osoba Všechny typy právnických osob musí být zapsány v obchodním rejstříku. 

Osobní společnosti



Kapitálové společnosti



Druţstva

Osobní společnosti Patří sem: veřejná obchodní společnost (v.o.s.), komanditní společnost (k. s.) - společníci zde ručí celým svým majetkem neomezeně. Kapitálové společnosti Patří sem: akciová společnost (a.s.), společnost s ručením omezeným (s.r.o.) - společníci u těchto společností musí vloţit vklad a ručí za závazky společnosti buď částečné či vůbec.

12

Druţstvo „Méně častá v podnikatelské praxi je další právnická osoba upravená v obchodním zákoníku – Druţstva.7“

1.4 Porovnání jednotlivých právních forem 1.4.1

Veřejná obchodní společnost (v.o.s.)

Minimální moţný počet zakladatelů 2 právnické osoby, 2 fyzické osoby nebo kombinace minimálně dvou osob. Počet společníku je neomezený. Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem. Statutární orgán jsou všichni společníci. Společníci ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Po společnosti s ručeným omezeným se jedná o nejčastěji vyuţívanou formu podnikání. Hlasovací právo má kaţdý společník jeden hlas8. Výhody: 

Nemusíme vkládat kapitál.



Jednoduché vystoupení společníka ze společnosti.



Zisk společnosti nepodléhá dani právnické osoby, ale je celý rozdělen společníkům a zdaněn daní fyzických osob.

Nevýhody: 

Neomezené ručení majetkem společníku.



Minimálně 2 zakladatele.



Zákaz konkurence v případě prokázaní hrozí sankce.



Zaloţení společnosti pouze za účelem podnikaní.



Při vysokém zisku jsou vysoké odvody na pojistné sociálního pojištění a daň z příjmu fyzických osob

7

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 66) 8

Vlastní zpracování

13

1.4.2

Komanditní společnost (k. s.)

Počet zakladatelů jsou dvě osoby. Maximální počet společníku je neomezený. Statutární orgán komplementáři muţe být jen osoba, která splňuje všechny podmínky provozování ţivnosti. Minimální moţná výše základního kapitálu a výše vkladu jednoho společníka je 5000 Kč. Komplementář ručí neomezeně, komanditista do výše nesplaceného vkladu podle zápisu v obchodním rejstříku. Kaţdý společník má jeden hlas bez rozdílu vkladu nebo dle společenské smlouvy. Výhody: 

Nemusí se vkládat velký kapitál, komanditista musí vloţit minimálně 5000 Kč.



U tohoto podnikaní neplatí zákaz konkurence.



Podle společenské smlouvy se dělí zisk.



Komanditista má právo na nahlíţení do účetních knih a zároveň můţe poţádat auditora o kontrolu společnosti.



Podle společenské smlouvy se dělí zisk pro komanditisty a komplementáře (podléhá dani z příjmu fyzické osoby a pojistné sociálnímu pojištění)



Společnost za určitých podmínek se muţe přeměnit na veřejnou obchodní společnost i bez likvidace.

Nevýhody: 

Při zaloţení společnosti je tato varianta administrativně náročnější.



Neomezené ručení komplementářů.



Zisk je u komanditistů zdaněn daní z příjmu právnické osoby a při vyplacení je ještě jednou zdaněn sráţkovou daní.



Moţnost vzniku rivality mezi komanditisty a komplementáře jelikoţ komplementář nese větší míru rizika.

14



Pokut by nastala volba při předělání firmy na veřejnou obchodní společnost tak se musejí dohodnout obě strany jak komanditistů, tak komplementářů.9

1.4.3

Společnost s ručením omezeným (s.r.o.)

Nejoblíbenější formou podnikání právnických osob. Minimální počet zakladatelů je 1 fyzická osoba nebo 1 právnická osoba a maximální počet společníku je 50. Základní kapitál je tvořený vkladem společníku. Minimální moţná výše základního kapitálů je 200 000 Kč a vkladu jednoho společníka je 20 000 Kč. Společnost musí vytvářet rezervní fond minimálně 10% ze zisku. Valná hromada je největším orgánem. Statutární orgán, kterému náleţí obchodní vedení, jsou jednatelé valné hromady. Společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu. Hlasovací právo kaţdých 1000 Kč jeden hlas nebo dle společenské smlouvy. Výhody: 

Do společnosti lze vloţit nejenom peněţitý vklad ale i nepeněţitý.



Zákaz konkurence pro jednatele lze rozšířit i na společníky ve společenské smlouvě.



Ručení společníku omezené.



Při nevloţení vkladu je zde moţnost splatit tento vklad ve lhůtě 5 let (před podáním návrhu pro zapsání do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% kaţdého vkladu).



Fyzická osoba nepodléhá pojistnému sociálnímu pojištění při vyplacení podílu ze zisku.

Nevýhody: 

Za potřebí počátečný kapitál.



Obchodní společnost je administrativněji náročnější.

9

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 71)

15



Svolávaní valné hromady zápisy z valných hromad někdy nutný notářský zápis.



Zisk zdaněn daní právnické osoby při vyplacení jsou dále zdaněná sráţkovou daní.

1.4.4

Akciová společnost (a.s.)

„Je jednou z nejstarších kapitálových právních forem“10. Počet zakladatelů u akciové společnosti jsou 2 fyzické osoby nebo 1 právnická osoba počet společníku je neomezený. Při porušení svých závazku společnost ručí celým svým majetek. Společník (akcionář) neručí za závazky společnosti. Výše základního kapitálu 2 000 000 Kč nebo 20 000 000 Kč s veřejnou nabídkou akcií. Výše jednoho společníka je libovolná, ale tak aby byla splněna minimální výše základního kapitálu. Rezervní fond minimálně 20% z číselného zisku ne však více neţ 10% základního kapitálu. Poměr všech vkladů a hlasovacích práv dle počtu a jmenovité hodnoty akcií. Výhody: 

Velmi dobré vnímaní obchodních partnerů.



Společníci (akcionáři) neručí za závazky společnosti.



Dividendy lze uplatnit slevu na dani.



Výborný přístup ke kapitálu.

Nevýhody: 

Vysoký základní kapitál.



Administrativně náročné.



„Nelze zaloţit jinou fyzickou osobou.“



„Zákaz konkurence pro členy představenstva.“



„Povinné zveřejňování údajů z ověřené účetní závěrky.“

10

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 72)

16



„Povinné sestavování výroční zprávy společnosti.“



„Komplikovanější daňové úpravy příjmů z převádění akcií.“



„Zisk společnosti je zdaněn daní z příjmu právnických osob, vyplacené dividendy ze zisku jsou zdaněny sráţkou daní.11“

1.4.5

Druţstvo

Počet zakladatelů 5 fyzických osob a 2 právnické osoby maximální počet společníku je neomezený. Druţstvo zodpovídá za závazky celým svým majetkem, ale členové za závazky neručí. Výše minimálního základního kapitálu činí 50 000 Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno alespoň 50% základního kapitálu. Orgány druţstva jsou představenstvo, kontrolní komise, členská schůze. Rezervní fond minimálně 10% ze základního kapitálu a ročně se navyšuje o minimálně 10% z čistého zisku. Hlasové právo kaţdý člen 1 hlas nebo dle stanov. V České republice jako forma podnikání se druţstvo moc nepouţívají. Výhody: 

Členové neručí za závazky společnosti.



Při přihlášení nového člena stačí podat přihlášku.



Nízký kapitál.



Zákaz konkurence pro členy představenstva ale i pro kontrolní komisi.



„Vytváření nedělitelného fondu.“



„Zisk druţstva je zdaněn daní z příjmu právnických osob, vyplacené podíly

Nevýhody:

na zisku jsou zdanění sráţkovou daní.“12

11

VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 72) 12 VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. (str. 73)

17

1.5 Podnikatelský plán „Podnikatelský

plán

je

písemným

dokumentem

kaţdoročně

zpracovávaný

podnikatelem/firmou, který popisuje vnitřní a vnější faktory, související se zahájením podnikání nebo jiţ existujícího podniku, poskytne také podnikateli pohled na jednotlivé finanční plány. Podnikatelský plán je zaloţen a vychází z celkové marketingové strategie firmy. Účel podnikatelského plánu Podnikatelský plán slouţí k informování interních i externích subjektů. Jako interní dokument slouţí k plánování, rozhodování i kontrole. V případě, kdy firma ţádá o bankovní úvěr, můţe podnikatelský plán slouţit jako důleţitý dokument pro získání cizích zdrojů financování. Podnikatelský plán můţe být také k dispozici zaměstnancům pro seznámení se základními cíli firmy. Zásady pro zpracování podnikatelského plánu V podnikatelském plánu je vhodné dodrţovat obecné zásady, jejichţ účelem je ukázat směr, jakým plán sestavovat. Srozumitelnost – jednoduché a stručné vyjadřování, případné vyuţití tabulek Inovativnost – přináší nové hodnoty pro zákazníka, nový produkt nebo sluţba uspokojuje zákazníka lépe, neţ konkurence Pravdivost a reálnost – tato zásada je samozřejmostí Logičnost a přehlednost – jednotlivé části podnikatelského plánu na sebe navazují, tvrzení v plánu si neodporují, mohou být doplněny tabulky a grafy Respektující rizika – identifikace rizik a jejich respektování, případně varianty řešení zvyšují důvěryhodnost dokumentu Příprava podnikatelského plánu“13 13

Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s

r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

18

„Příprava podnikatelského plánu závisí na několika faktorech:



Velikost firmy



Účel, pro který je sestavován



Charakter nabízeného produktu



Cílový trh



Poskytování sluţeb, obchod nebo výroba



Velikost trhu, konkurence



Interní nebo externí účely

Struktura podnikatelského plánu Protoţe neexistuje pevná struktura podnikatelského plánu, který by vyhovovala všem firmám, následující struktura je pouze orientační a můţe mít například tuto strukturu: 

Obsah – jednodušší vyhledávání pro čtenáře



Shrnutí – úkolem je vyvolání zvědavosti ve čtenáři, záměrem je podat přesvědčivý obraz o cílech firmy a jejich dosaţení.



Všeobecný popis firmy – popis dosavadní existence firmy (sídlo firmy, majitelé)



Klíčové osobnosti – uvádí se dosaţené vzdělání, praktické zkušenosti a dosaţené úspěchy vedoucích pracovníků



Produkty (výrobky nebo sluţby) – popis produktů, které produkujeme nebo plánujeme zařadit do svého portfolia



Okolí firmy – ekonomické činitelé, technologické činitelé, přírodní faktory, politická situace a její vývoj, legislativní podmínky



Prodej – analýza trhu, plánování obratu, prodeje, distribuce produktu, podpora prodeje (reklama, účast na veletrzích, prospekty, webové stránky)



Výroba – popis výrobních postupů, konkurenční výhody firmy (výrobní postupy, stroje a zařízení, surovinové zabezpečení)



Personální otázky – přehled o situaci v personálním zabezpečení chodu firmy

(počet a kvalifikace pracovníků, udrţování a zvyšování kvalifikace, hrubé mzdy a platy) 

Finanční plán – výkaz zisků a ztrát, plánová rozvaha, plán peněţních toků

19



Přílohy – výpisy z rejstříků trestů, ţivotopisy, smlouvy, získané certifikáty, atd.“14

1.6 Finanční Plán „Finanční plán určuje objem investic, které budou potřeba pro zaloţení podniku. Prokazuje reálnost podnikatelského záměru. Je tvořen z: 

Výkaz zisku a ztrát



Rozvaha



Peněţní toky (Cash flow)

Výkaz zisků a ztrát Výkaz zisků a ztrát eviduje výnosy a náklady podniku a jeho hospodaření za určité časové období. Z výsledovky můţeme zjistit: 

Obrat firmy



Přidanou hodnotu (trţby-náklady za nakupované suroviny, materiály a sluţby)



Externí náklady (spotřeba materiálu, sluţby, energie, odpisy)



Provozní, finanční a mimořádné výnosy a náklady



Provozní, finanční a mimořádný hospodářský výsledek



Rentabilitu trţeb a nákladů



Základ pro vypracování daňového přiznání

Z výsledovky lze zjistit, zda hospodaření podniku je efektivní a to i v průběhu roku, za předpokladu, ţe podnik provádí pečlivé a rovnoměrné účtování nákladů v průběhu účetního období. Rozvaha Rozvaha (bilance) je jedním z výkazů účetní závěrky. Rozvaha nám podává přehled o majetku podniku a zdrojích krytí. Rozvaha je peněţním vyjádřením k rozvahovému dni a posuzuje finanční pozici podniku. Struktura rozvahy je rozdělena na aktiva a pasiva. Peněţní toky (Cash flow) Výkaz o peněţních tocích podává informaci o pohybu peněţních prostředků firmy. 14

Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

20

Obsahuje příjmy, výdaje a peněţní tok (rozdíl mezi příjmy a výdaji za určité období). Z výkazu o peněţních tocích lze zjistit: 

Provozní, investiční a finanční příjmy



Provozní, investiční a finanční výdaje



Provozní, investiční a peněţní tok



Příčiny změny stavu peněţních prostředků

Výnosy, náklady, hospodářský výsledek Výnosy Výnosy podniku vyjadřují peněţní částky, které podnik získal za určité období ze svých činností. Výnosy podniku tvoří: 

Provozní výnosy – trţby za prodané výrobky, zboţí a poskytnuté sluţby



Finanční výnosy – trţby z prodeje cenných papírů, úroky z vkladů, kurzové zisky



Mimořádné výnosy – z prodeje odepsaného dlouhodobého majetku, zúčtování rezerv

Náklady Náklady představují spotřebu a opotřebení výrobních činitelů vyjádřené v peněţních částkách. Náklady podniku tvoří: 

Provozní náklady – spotřeba materiálu, mzdové náklady, nájemné



Odpisy investičního majetku



Finanční náklady – úroky, operace s cennými papíry, kurzové ztráty



Mimořádné náklady – manka, škody, mimořádné odměny

Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek představuje rozdíl mezi celkovými náklady a celkovými výnosy. Cílem veškerého podnikání je vytvářet zisk.“15

15

Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

21

1.7 Reklama a marketing Reklama a marketing jsou nejdůleţitější součástí podnikatelského plánu. Od reklamy se odvíjí úspěch či neúspěch daného směru podnikání. Především jde o reálné zhodnocení a umístění určité formy reklamy. Špatně navrţená nebo nevhodně pouţitá reklama je horší neţ ţádná reklama. Při rozmýšlení jakou zvolit taktiku jde především o to rozmyslet si, jakou cenu jsme ochotní investovat do reklamy. Při důkladným promyšlení dané formy reklamy muţe člověk ušetřit obrovské náklady. Definice marketingu: „Marketing je důleţitou vědní disciplínou v zemích s vyspělou ekonomikou, ale své místo rychle získává i v méně rozvinutých ekonomických systémech. Je prostředkem ke zvýšení účinnosti vazby mezi firmou, trhem a zákazníkem. Pro současné trhy je příznačná dynamičnost, rostoucí síla spotřebitele a intenzívní konkurence. Zkracuje se doba, po kterou jsou výrobky nebo sluţby právě zavedené na trh povaţovány za nové, jelikoţ u většiny spotřebního zboţí můţeme za měsíc či dva říci ţe jde o starý model. Podstatně se mění i chování spotřebitele, který můţe vybírat ze stále pestřejší nabídky. Jeho kupní síla roste a zvyšují se nároky na spotřebovávané statky a nabízené sluţby. Marketing jako jeden z úseků činnosti podniku vytyčuje své úlohy, jimiţ jsou: 

uspokojení potřeb zákazníka



dosaţení výhody nad ostatními účastníky ekonomické soutěţe (konkurencí).

Definování pojmu marketing není zrovna lehké. Paradoxem je, ţe ve skutečnosti není příliš obtíţné vyslovit určitou definici, protoţe pojem marketing v sobě zahrnuje velmi širokou oblast působení. Proto se kaţdá alespoň trochu smysluplná definice marketingu částečně této problematiky týká a správně ji popisuje. Definice jednoho z nejuznávanějších odborníků věnujících se problematice marketingu, Philipa Kotlera uvádí, ţe marketing je sociální proces, při kterém jednotlivci a skupiny získávají to, co si přejí a co potřebují, prostřednictvím tvorby, nabídky a směny hodnotných produktů s ostatními. Tato definice patří do sociálního přístupu k marketingu. Druhé pojetí se označuje jako manaţerský přístup a mezi těmito přístupy jsou zřetelné velké rozdíly. Sociální definice poukazují na roli marketingu ve společnosti. Jedna z nich tvrdí, ţe úlohou marketingu je poskytovat vyšší ţivotní standard. Naproti tomu v manaţerských definicích bývá většinou 22

marketing chápán jako „umění prodávat produkty“. To můţe vést k přesvědčení, ţe prodej je nejdůleţitější částí marketingu, coţ ve skutečnosti není pravda, protoţe prodej je pouze špičkou celého ledovce. Výše uvedená definice obsahuje velmi důleţitý pojem potřeby zákazníka a jejich uspokojování. Tady je potřebné zmínit, ţe uspokojování potřeb zákazníků je jednou z nejdůleţitějších činností marketingu a ve své podstatě pomáhá firmám v dosahování zisku. Přitom dosaţení a maximalizace zisku je takřka vţdy prioritou číslo jedna v podniku, čímţ vidíme spojitost marketingu a zájmů firmy.“16 Marketingový mix „Marketingový mix je souborem opatření nástrojů, uţívaných samostatně i ve vzájemné závislosti, v přímé či nepřímé vazbě. Slouţí k lepšímu prosazení subjektu a jeho výrobku (sluţby) na trhu, k lepšímu uspokojení poţadavků zákazníků a k dosaţení cíle podnikání neboli zisku z prodeje zboţí či sluţeb. Dá se téţ označit jako zbraň v konkurenčním boji. Marketingoví mix, je spojený ze čtyř nástrojů, která firmy pouţívá k dosaţení svých cílů. Teorie marketingového mixu vychází z předpokladu, ţe firma vyuţívá marketingové nástroje jako vnitřně sladěný celek, nikoliv jako pouhý souhrn určitých činností. Lze jej chápat z těchto pohledů. A to: 

Podnikovém/firemním - zahrnuje 4(7)P základní nástroje a cílem je co nejvýhodnější jejich kombinací dospět k nejefektivnějšímu vyuţívání vnitropodnikových zdrojů a současně i uspokojování spotřebitele. Jde o optimální kombinaci jednotlivých nástrojů marketingového mixu z pohledu firmy a zákazníka.



Společenském - determinován rozsahem státních zásahů do ekonomiky a mírou regulace trhu. Firmy musejí při tvorbě a vyuţívání marketingových nástrojů respektovat určitá vnější omezení jako limity, či bariery.



Z hlediska zákazníka – nový koncept marketingového mixu 4C“17

Marketingoví mix také jako 4P, moderní pojetí 4C: 

Výrobek (Product): uspokojení potřeb zákazníka

16

Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012 17 Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

23



Cena (Price): hodnota výrobku pro zákazníka



Propagace (Promotion): nejviditelnější část marketinkového mixu se zabývá propagací výrobku či sluţeb



Distribuce (Placement): přemístění výrobku od výrobce k zákazníkovi

„Koncepci 4C tvoří Customer Value (zákaznická hodnota), Cost to the Customer (zákazníkova vydání), Convenience (zákaznické pohodlí), Communication (komunikace). V této koncepci z pohledu zákazníka, musí kaţdý marketingový nástroj přinést zákazníkovi benefity. Kdy koncept 4P se transformuje v koncepci 4C.“18 Pouţití marketinkového mix 4P 

Konkretizuje všechny kroky, které podnik vyuţívá, aby vyvolal poptávku po produktu. Produkt označujeme nejen produkt ale i sluţby, kvalita, design, obal, značka, image výrobku a mnoho dalších faktorů, které jsou pro spotřebitele důleţité, aby zaujaly.



Cena vyjadřuje hodnotu výrobku v penězích, za kterou spotřebitel produkt nakupuje. Cena zahrnuje i jiné aspekty produktu jako jsou slevy, termíny placení, náhrady nebo moţnosti úvěrů.



Propagace je způsob jak se zákazník dozví o produktu. Prodávající má mnoho moţností jak se muţe zákazníkovy vryt do povědomí jako je například: direkt marketing, podpora prodeje, reklama nebo osobní prodej.



Distribuce specifikuje, kde se bude prodávat a jak se bude prodávat. Zahrnuje distribuční cesty, prodejní sortiment, zásobovaní a prodej.

18

Cetlová Helena, Vybrané teze doplňující přednášku na téma Základy podnikání“ Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o., projekt „PROFI ŢENA - Podpora rozvoje ţenského podnikání ve Středních Čechách“ podpořeného finančními prostředky z ESF a ze státního rozpočtu v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, Praha 2012

24

Tabulka č. 1 Koncepty marketingového mixu 4P, 6P, 7P:19

4P Product

Výrobek (sluţba)

Price

Cena

Place

Místo prodeje (distribuce)

Promotion

Propagace (komunikace)

6P Politics Public opinion

Politicko společenská rozhodnutí Veřejné mínění = politické zájmy proti zájmům podnikatelů

7P People

Personal (člověk) = nezbytný pro výrobní proces

Zdroj: KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 12. vyd. Praha: GradaPublishing, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5.(vlastní)zpracování

1.8 Pojmy z oblasti galerijního trhu Soukromé komerční galerie Soukromé komerční galerie stojí na začátku. Jejich hlavním cílem je hledat mladé talentované umělce jejich mnohaletá spolupráce se snaţí prosadit mladé talenty nejenom na českém trhu ale i v zahraničí kde je o tyto neznámé talentované umělce velký zájem. Role profesionální galerie je klíčová pro další vývoj v kulturním prostředí. Zde je důleţité rozlišit několik typů galerií:

19

KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 12. vyd. Praha: GradaPublishing, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5. Vlastní zpracování: 1 Tab. Marketingový mix 4P, 6P, 7P,.

25

soukromé komerční galerie, jejich činností je reprezentace a podpory galeristy vybraných talentovaných umělců. Obchody uměleckých děl - v českém prostředí je zastoupená nejméně. Takzvaný non-profit space, který nezastupují umělce, ale spolupracuje aktivně s kurátorem, podporuje autora výstavy a financovaní je většinou odkázáno na výši veřejných dotací. V kamenných obchodech se nesprávně pouţívá slovo galerie s uměleckým charakterem u autorů s různými díly. Přičemţ se zde nevytváří ţádný vztah mezi autorem a umělcem při propagaci jejich děl a vytvoření nějaké té prestiţe. Proto se v této situaci pouţívá pojmenování galerie s přívlastkem soukromá komerční k pojmenování podnikatelského subjektu. 1.8.1

Vztah galerie a umělce

Soukromé komerční galerie, které propagují mladé talentované umělce při jejich zastupování a další tvorbě. Maximální podpora při zviditelnění několika způsoby. Na začátku galerie hledá někoho s originálním tvůrčím výrazem, kde tento potenciál v budoucnu přinese nové zájemce o jeho tvorbu. Pokut je to absolvent umělecké školy či člověk, který se tomu věnuje a neustále se vyvíjí. Galerie následně naplánuje celý postup podle charakteru kaţdého autora kroky vzájemné spolupráce přípravy výstav a propagandy cele jeho tvorby. Hromadné výstavy doma ale hlavně v zahraničí na mezinárodních veletrzích s uměním. Souvisí to s celou odbornou organizací, která se v této oblasti pohybuje a má přehled o uměleckých kriticích, novinářů, kteří šiří celou tvorbu široké veřejnosti. Dalším důleţitým aspektem je, ţe galerie umoţňuje pouţívat své privátní sektory coţ ovlivňuje někdy mnohé náklady. V ideálních případek galerie vyplácí měsíční honoráře autorům někdy také místo honoráře propůjčuje ateliéry. Samozřejmě honoráře pouze tehdy při prodeji díla kdy z kaţdého prodeje galerie obdrţí určité procento částky dle stanovené smlouvy s daným autorem. Bohuţel v dnešní době si nemůţe na českém trhu ţádna galerie dovolit podporovat umělce po finanční stránce z vlastních zdrojů.

26

Galerijní provoz Galerijní provoz je velice nákladný po finanční stránce představuje rizika v podnikatelském subjektu. Galerie musí nakupovat umělecká díla a musí se postarat o její následný prodej a propagaci (reklama) pochopitelně si musí galerie na trhu vytvořit dobré jméno, aby působila kvalitně na umělecké scéně. Všechno to obnáší mnoho aktivit tak nelze očekávat v následujícím krátkém horizontu návratnost. Galerie v ideálním případě zaměstnává několik zaměstnanců, kteří se starají o provoz vedení denní agendy komunikace s umělci a organizaci jejich výstav v prostorách galerie nebo případně transporty uměleckých děl na jiná výstavní instituce. V případě výstav v prostorách galerie a vystavovaných nových děl financuje galerie samotnou instalaci a vydaní nových katalogu. Toto je jedna z mnoha důleţitých součástí galerie prezentování zastupovaného umělce. Zaměstnanci v galerii mají za úkol zpracování portfolia umělce a jeho vývoj tvorby, které jsou nejdůleţitější součástí výstavy pro jeho prezentaci především pro potenciální sběratelé a kupce. Díky tomu se snaţí galerie dostat na veletrhy umění. Případně se dostat na nějaký ten prestiţní veletrh umění jako je například: Art Basal, The Armory Show v New Yorku nebo do Paříţe na FIAC a řadu dalších. Tím se zvyšuje prestiţ galerie a její kvalita, jméno na trhu. Překvapivě to není problém pouze uměleckých děl, který je přeci jen ţádoucí na trhu, ale opět po finanční stránce je to nákladné zamluvení stánku, vybavení, transport uměleckých děl, propagační materiál, obsluha prostoru a spousta dalších. Práci galerie můţeme rozdělit na dvě poloviny. První se bude starat o umělce, konzultace ohledně výstavy, spolupráce s odbornou obcí, komunikace s novináři a širokou veřejností. Druha polovička se bude starat o finanční stránku galerie a připadne potenciální kupce a sběratele. Procento kupců a sběratelů není natolik veliké, aby nebylo za potřeby vytvoření dvou týmu. 1.8.2

Aukce - draţba

Jsou to dva termíny, které se často pouţívají jako synonyma. Pravda je ovšem jiná u aukce a draţby existuje řada rozdílů. První odlišnost je, ţe existují dvě základní aukce nákup a prodej. Nákupní ale neexistuje, jelikoţ se většinou prodává při aukcích, nenakupuje. Draţba byla spojovaná často s nuceným prodejem. Draţba však muţe mít podporu dobrovolného prodeje, 27

to lze dokládat takzvanou malou privatizací viz vyhláška číslo 535/1990 Sb., kde vyhláška upravovala organizaci a veřejnou draţbu při prodeji státního majetku při malé privatizaci. Především měla draţba charakter draţby dobrovolné, protoţe jejím navrhovatelem byl vlastník tohoto státního majetku – stát. Svým způsobem jsou prodejní aukce velmi podobné draţbě. Prodej zde probíhá formou licence to je podáváním nabídky účastníka aukce/draţby, kde vítěz aukce je osoba, která za stanovaných podmínek učiní nejvyšší cenovou nabídku.20 Průběh aukce a draţby V případě veřejné draţby musí být přítomný účastník fyzicky. Není tedy moţné být při draţbě přítomni po telefonu či jinou elektronickou formou. Na druhé straně aukce u, které se obecně nezakazuje účastníkům pouţít nabídky elektronicky. Cena aukce je organizována a vypořádaná pomocí speciálního informačního systému, který muţe být i provozován na internetu. Autorství a autorská práva Autorské právo chrání vyjádření myšlenek a zaručují autorům výhradní právo za účelem ochrany jejich tvůrčích děl. Neomezuje se však na díla autorská, ale chrání také práva výkonných umělců, ale zároveň i práva výrobců zvukových a zvukově obsahovaných záznamů, práva vysílatelů a nakladatelů. Upravuje ho autorský zákon číslo 121/2000 Sb. 

Autor: je to fyzická osoba, která vytvořila popis nebo označení díla.



Spoluautoři: 2 nebo více autorů, kteří se podílí společně na tvorbě díla. Autoři jednoho díla je více fyzických osob upraveno také autorským zákonem, ale jejich výtvor je uceleným výsledkem tvůrčí činnosti, přičemţ jednotlivé příspěvky autorů mohou být rozeznatelné, avšak nemohou se stát samostatným předmětem autorskoprávní ochrany například počítačoví programy.



20

Autorský zákon proslouţí po smrti autora ochranu autorských děl na 70 let.

Aukce a draţba. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/aukce-neni-synonymem-pro-drazbu

28

Autor má právo: 

Rozhodovat o zveřejňování svého díla.



Na nedotknutelnost jeho díla.



Na odměnu při prodeji.



Rozmnoţovat své dílo.



Půjčovat.

Pokut se autor během ţivota zaregistruje má právo na autorství a jakékoliv kopírování a rozmnoţování distribuce muţe být pouze se souhlasem autora. Po smrti autora mohou dědicové po dobu 70 let uţívat toto právo, neboť je předmětem dědictví, pokut ho nevyuţijí, následovně propadá státu. Ochrana autorských práv Autor má právo: 

Určení svého autorství.



Sdělení údajů o původu.



Odškodnění za způsobení majetkové újmy.



Náhrada škody na vydání bezdůvodnému obohacení.



Autor muţe poţádat od celních úředníků informace o dovozu a vývozu zboţí, které je rozmnoţeninou jeho díla.

Autorské právo je moţné chránit prostřednictvím institucí (např. OSA, DILIA = divadelní hry, literatura, INTEGRAM = hudba). Do práva autora zasahuje neoprávněně ten, kdo vyrábí, nabízí, půjčuje, dováţí, rozšiřuje do dosaţení svého majetkového prospěchu autorského díla nebo neoprávněně pouţívá název autora. Autor muţe poskytnout smlouvu na uţití díla. Autorské práva se třídí na tzv. kontinentálním systému, který trvá na nepřevoditelnosti osobnostních autorských práv tzv. autor má vţdy právo. 29



Uvedení svého jména jako autora.



Dílo musí být vţdy zveřejňováno pod názvem, které mu autor určil.



Nikdo nesmí do díla zasahovat.

Autorský zákon chrání díla: 

Umělecká



Hudební



Literární



Výtvarné umění



Filmová



Fotografická



Architektonická a spousta dalších …

30

2 Analýza galerijního trhu v České republice. Analýza současného stavu na území České republiky je poměrně hustá síť umění a výstavních síní. Mezi nejvíce úspěšné organizace patří (Moravská galerie Brno, Národní galerie Praha, Muzeum umění Olomouc), jsou základem sítě galerií v České republice, tyto organizace od roku 2001 spadají pod samosprávu krajů.

2.1 Vývoj galerijního trhu od roku 2000 – 2012 2.1.1

Vývoj podnikání na galerijním trhu v České republice z pohledu prodaných uměleckých děl na trhu od roku 2000 aţ 2012

V letech 2003 a 2005 galerijní trh procházel stagnací. V těchto letech došlo k propadu nabídky následně i k poklesu nákupu uměleckých děl na trhu. V těchto letech vývoj podnikání poklesnul, ale nemělo to dlouhé trvaní a následně trh se začínal z pohledu podnikání obracet. V roce 2006 vývoj podnikání měl řadu úspěchů. Zaznamenalo se několik rekordu v prodeji uměleckých děl na Českém trhu, následné roky měli dynamický nárůst aţ do roku 2009. V tomto roce ale bohuţel i tento trh zachvátila krize, kdy pro podnikatele v galerijním trhu měla velký vliv na strukturu prodeje. Po prostudování trhu od roku 2000 aţ 2012 musíme konstatovat, ţe v letech 2006 aţ 2008 tento trh byl v lepší situaci neţ nyní. Do roku 2009 na trhu s uměním bylo prodáno 1 aţ 1,5 miliardy korun za umělecká díla. Co se týče vývoje podnikání galerijního trhu, tak od roku 2000 se nejvíce objevila na trhu s uměním spousta internetových galerií, kde probíhal prodej těchto děl. V následujících letech však tento směr buď zanikl, nebo se přeměnil do kamenných galerií. Kvalitní internetové presentace je v dnešní době velikou nezbytností. Původní očekávání internetového obchodování podstatného segmentu trhu se však nenaplnila tak jak by mnozí očekávali. Samozřejmě takové internetové draţby se vyskytují ale pouze v malém mnoţství a za malé peníze. Například takovou aukční síní si můţete představit stránky AUKRO kde dochází k drobnému prodeji. Při větších draţbách stále většina zákazníku chce vidět nabízené dílo na vlastní oči. Údaje o celkovém prodeji uměleckých děl na trhu je k dispozici od roku 2003. Následující graf ukazuje, jak se pohyboval prodeje umělecký děl v jednotlivých letech.

31

Graf č. 1: Vývoj galerijního trhu v letech 2003-2012

Vývoj galerijního trhu Hodnoty v milionech

800 700 600 500 400 300 Řada 1

200 100 0

Roky

Zdroj: (Art+Antiques)21 Za uplynulých deset let na české akci bylo utraceno přibliţně 5,4 miliardy korun. Rok 2012 podle odborníku byl jeden z nejúspěšnější vůbec, prodal se obraz od Františka Kupky: Tvar modré jeho částka byla větší neţ 200 milionů korun. Z výše uvedeného grafu si lze všimnout, ţe do roku 2009 byl narůst prodeje v podnikatelské sféře obrovský. Po roce 2009 však díky vzniklé krizi se tento trh poněkud sníţit. V roce 2012 způsobil prodej obrazu TVAR MODRÉ, rekordní obrat prodejů, který dosáhl výše 55% prodeje celého obratu za rok. Sice podle grafu je vidět mírný narůst prodeje uměleckých děl ale v následujících letech se uvidí, zda se v nárůstu bude pokračovat nebo naopak poklesne. Je třeba konstatovat, ţe spousta těchto údajů jsou z aukčních síní a aukční provizí včetně DPH. Další informace nejsou nikde shromaţďovány, spousta podnikatelů v oblasti galerijního trhu neuvádí tyto informace. Za posledních 15 let v České republice nevzniklo zas tak mnoho galerií, které odpovídají principu soukromé komerční galerie. Soukromé komerční galerie zastupují nejen české ale i zahraniční mladé umělce. Mezi tyto galerie patří například Galerie Vernon, Galerie Jiří Švestka, Galerie 5. Patro a spousta dalších. Ne všechny galerie vykonávají všechny zmíněné 21

Zdroj je časopis Art+Antiques, Http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=12932 [online]. [cit. 2013-04-05].

32

aktivity, ale spíše se jedná o kompromis na základě finančních moţností. V České republice je momentálně trh ne zas tak v dobré situaci, jelikoţ na trhu se nevyskytuje mnoho sběratelů, tento počet se odhaduje na desítky. Co se týče státních muzeí, kteří nepodporují umění směrem ven, aby jim zajistila adekvátní pozornost, oni sami nenakupují umění do svého fondu. Soukromé komerční galerie na českém trhu to nemají snadné. Galerie bez snahy se dostat na zahraniční trh je nemoţné pouze domácí trh nezaručí galeriím správné fungování.

2.2 Analýza galerii a jejich následné porovnání Konkurenční prostředí je obrovské a většina se zabývá autory, kteří jsou jiţ vyzrálí a nějakou tu chvilku se na trhu pohybují. Cílem této analýzy je ukázat na problém, ţe většina těchto umělců je příliš drahá a pro většinu lidí nedostupná. Proto zde nebudu uvádět profesionální galerie, u kterých je přístupnost umění pro širší veřejnost nedostupná. 2.2.1

Galerie D

Adresa: Lidická 694/7, 602 00 Brno – Veveří Tel: +420 549 257 003 www: www.galerie-d.cz Tato galerie se na tomto trhu pohybuje od roku 1991a patří mezi jedny z prvních soukromých galerií v Brně. V domě, ve kterém se nachází tato galerie, pochází z 18. století za vlády Marie Terezie. Tuto galerii vede JUDR. Jitka Čermáková, která se soustředí na tvorbu umělců Čech a Moravy zejména stylu krajino malby, portréty, kytice, zátiší. Galerie pořádá pravidelné výstavy. 2.2.2

Moravské zemské muzeum

Adresa: Zelený trh 6, 659 37 Brno Tel: +420 533 435 220 www: www.mzm.cz Galerie byla zaloţena od roku 1817 a je druhou nejstarší i druhou největší galerií v České republice. Ředitelem muzea je PhDr. Mgr. Martin Reissner Ph.D. Ve své sbírce mají přes 6 milionů předmětů, které pro ně znamená cenný materiál z oboru společenských a přírodních 33

věd. Pořádají nejenom vědecké přednášky ale i výstavy. Moravské zemské muzeum je příspěvkovou organizací Ministerstva kultury v ČR. Patři do skupiny Asociace muzeí a galerií ČR a mezinárodní rady muzeí v ČR ICOM. Moravské zemské muzeum je výzkumnou organizací, která mimo výzkumu se věnuje výstavám. Galerie nabízí tvorbu Českých a Moravských ţijících autorů – obrazy, grafiky, sklo, šperky. 2.2.3

Galerie Ambrosiana

Adresa: Jezuinská 13/11, 602 00 Brno – město Tel: +420 542 214 439 www: www.ambrosiana.cz Soukromá galerie, která působí na trhu od roku 1990 se zajímavým programem. Zaměřený na zajímavé umělce z oblasti fotografií, grafiky a malby. 2.2.4

Galerie Art Praha

Adresa: Staroměstské náměstí 20/548, Praha 1 Tel: +420 224 211 087 www: www.galerie-art-praha.cz Na trhu se pohybuje okolo 10 tel.. Podílí se na významných sběratelských sbírkách. Jejich klientela tvoří okolo 60% české a 40% zahraniční klientely. 2.2.5

Galerie Domino

Adresa: Wüchterlova 584/16, 160 00, Praha 6 -Dejvice Tel: +420 224 317 659, 739 014 597 www: www.galeriedominopraha.cz Tato soukromá rodinná galerie se na trhu pohybuje od roku 1991. Galerie patřím mezi oblíbené vyhledávané galerie na trhu. Galerie Domino se soustředí na malíře 19. a 20. století aţ po současné moderní umění. V této galerii není k vidění pouze obrazy, ale můţeme zde spatřit také díla z kovů, dřeva, keramiky, textilu, biţuterie a spousta dalších. Zaloţení této galerie se podíleli osoby Ing. Jarmila Šejnohová a Jana Počtová.

34

3 Podnikatelský záměr umělecké galerie 3.1 Titulní strana podnikatelského záměru Výstavní galerie Novotný David Novotný, Nádraţní 29, 592 31 Právní forma podnikání: Ţivnost

Předmět podnikání: 

Obchodní činnost



Výtvarné kurzy



Pronajímaní výstavních prostor



Pořádaní prodejních výstav



Pořádaní kulturních akcí

35

3.2 Vize podnikatelského záměru Předmětem podnikatelského plánu je výstavní galerie. Galerie bude mít sídlo ve městě Ţďár nad Sázavou na náměstí, v centru města ponese jméno Galerie Novotný. Cílem bude pronajímat prostory galerie, prodávat obrazy a pořádat různé kulturní akce v prostorách galerie. Prodávat se budou výrobky (obrazy, fotografie, keramika, biţutérie) do budoucna se tato část prodejů rozšíří. Veškeré výstavy se budou soustředit hlavně na propagaci neznámých umělců. Následně jim bude galerie pomáhat s propagací a prodejem jejich výrobku. Dále bude galerie pronajímat prostory nejen pro výstavy ale například pro firmy a jejich večírky v příjemném prostředí. Tato moţnost podnikání se v centru města Ţďár nad Sázavou nevyskytuje. Podnik se bude skládat z těchto zón- Výstavní síň se bude skládat ze tří místností společně průchozí a další prostory budou oddělené od výstavní síně. Samostatný vchod bude mít také ateliér Davida Novotného. Základním prostorem bude výstavní síň, která bude vyuţívána hlavně k pořádání výstav s následným prodejem uměleckých výrobků. Další místností budou volné pro případné klienty, kteří chtějí ty to prostory vyuţít na večírky, kulturní akce, módní přehlídky, přednášky, besedy, autorská čtení či různé firemní akce. V galerii se také bude nacházet soukromní ateliér pana Novotného, kde bude pořádat různé výtvarné kurzy pro kaţdého. Také součástí Galerie Novotný bude obchod s výtvarnými potřebami od barev po připravená plátna různých velikostí. Jedinečností podniku bude při výstavách pořádání různých doprovodných akcí například, jako jsou rauty, ţiva hudba atd.

36

3.3 Popis podniku Za tím to podnikatelským plánem stojí jedna osoba. Z tohoto důvodu je forma podnikání zvolena jako podnikání na základě ţivnostenského listu tj. jako osoba samostatně výdělečně činnou (OSVČ) Předmětem

podnikání,

dle

kvalifikace

uvedené

v ţivnostenském

zákoně,

bude

zprostředkování obchodu a sluţeb, provozování výstavních, kulturních, módních, firemních akcí a pořádaní výtvarných kurzu pro kaţdého. Podnikatelský plán vznikl z důvodu osobního zájmu o šíření mladých neznámých umělců pro širší veřejnost a následný prodej uměleckých výrobku (plátna, barvy, štětce atd.) a umění (obrazů, fotografií, keramiky, biţuterií).

3.4 Produkty/sluţby Podnikatelským záměrem je nabízet tyto hlavní sluţby: Výstavní činnost Cílem je kaţdý měsíc pořádat jednu výstavu a propagovat jednoho či více autorů celý měsíc a následně se snaţit prodat jejich tvorbu. Po skončení kaţdé výstavy celou tuto výstavu přestěhujeme do jiné galerie v jiném městě, aby se docílilo co největší propagaci mladých umělců a jejich tvorby. Tyto výstavy se budou nejenom přesouvat do jiných galerií ale i do kaváren v celé České republice aby se docílilo největšího efektu. Výtvarné kurzy Pořádat týdně 3 kurzy. Hlavní náplň kurzu: Kurzy budou probíhat pravidelně celý rok. Na závěr kaţdého roku kaţdá skupina uspořádá výstavu nejlepších vybraných děl, které na výstavě mohou jedinci s peněţit. Do měsíce kaţdá skupina bude mít 4 kurzy. Délka kurzu bude trvat 1,5 hodiny kaţdý kurz má kapacitu maximálně 10 osob. Nechceme se omezovat pouze na studenty základních škol, jak to bývá u naší konkurence naším cílem je získat klienty různé věkové hladiny. Cílem je, aby naše kurzy byli zajímavé nejenom pro studenty a dospělé ale i pro seniory. Proto se kurzy budou dělit následovně.

37

Kurzy se budou dělit na 4 kategorie: 

Kurzy pro děti (7 – 16 let)



Studenti (16 – 26 let)



Pro dospělé



Seniory

Kurzy pro děti (7 – 16 let): kurzy určené pro studenty základního školního věku zaměřené na fantazii dětí a jejich následnou trpělivost, při kresbě obrazů, výrovy keramiky a následným rozvoji manuální zručnosti. Studenty (16 – 26 let): tento kurz je směřován pro studenty středních a vysokých škol. Rozvoj různých technik tvorby zde se předpokládá, ţe studenti mají osvojené základní výtvarné techniky a mají zájem pro svůj další vývoj. Pro dospělé: zde se muţe přihlásit i mládeţ od 16 let. Přístup této skupiny je neomezený tuto skupinu mohou navštěvovat i senioři. Smyslem je spojit různé generace, které se mohou vzájemně ovlivňovat ale i také doplňovat. V tom to kurzu bude probíhat kresba, malba, grafika, keramika. Vše je po domluvě s klienty. Samozřejmě vše muţe být doplněné i teorií. Senioři: tato skupina bude zaměřena na věkovou hladinu cca 60 let. Kurz je sestaven pro osoby stejného věkové hladiny. Náplň bude kresba, keramika, grafika, malba. Také po domluvě s klienty kurzu muţe být obohacen o teoretickou část nejenom o praktickou. Obchod Sortiment obchodu bude obsahovat výtvarné potřeby. S tím to obchodem bude spojený i internetový stránky. Kde bude především upozorňovat na různé výstavy doprovodné akce a případně veškerý sortiment obchodu a akční slevy na výtvarné potřeby. Další moţností internetových stránek umoţní zákazníkům poslat si elektronickou přihlášku na daný kurz i s celým ceníkem všech čtyř kurzů. Následně na stránkách muţe poţádat zákazník o poslání ceníku v případě pokut si chce pronajmout prostory galerie kaţdá cena je individuální. Záleţí, co všechno zákazník vyţaduje, aby se v pronajaté místnosti nacházelo. Do budoucna přemýšlíme také zavést moţný internetový obchod s výtvarnými potřebami plus prodej obrazů z výstav a dalších výtvarných děl. 38

Doprovodný program Kaţdý doprovodný program při zahájení výstavy bude individuální. Kaţdá tato akce se bude připravovat za přítomnosti autora či autorů bude to vzájemná spolupráce. 3.4.1

Měřitelnost cílů

Při kaţdé nabízené sluţbě bude stanovený zvláštní měřitelný ukazatel. Díky kterému budeme schopni posoudit, do jaké míry se nám podařilo dosáhnout stanoveného cíle. U všech našich sluţeb pro nás bude důleţité znát návštěvnost a věkovou hladinu. Na základě těchto parametrů budeme vědět na jakou věkovou skupinu lidí se soustředit jaké cenové hledisko zvolit a také jaký komunikační kanál můţeme pouţít. Tyto parametry budou vypovídat o tom, jak se nám povedlo naplnit funkce jednotlivých sluţeb a samozřejmě poukáţou na slabá místa. Obvykle zjistíme zpětnou vazbu, spokojeným zákazníkem. Například to také muţe být knihou přání a stíţností kde nám muţe zákazník upozornit na nedostatky nebo naopak nás muţe pochválit za naše sluţby. Výstavní síň: Klíčovým ukazatelem budou prodané vstupenky, coţ nám pomůţe vyčistit celkovou návštěvnost galerie. Díky této volbě nám to umoţní identifikovat, které skupina lidí je pro nás největším zdrojem příjmů. Kromě toho také zjistíme, jaké výstavy jsou nejzajímavější pro tyto skupiny lidí. Díky těmto informacím můţeme dobře naplánovat výstavy a výběr témat pro naši cílovou skupinu. Druhým vodítkem pro nás také bude jaké druhy umění a děl jsou nejčastěji kupovány zákazníky. Ateliér: Ukazatel bude podobný jako u výstavní síně i zde se bude sledovat věková hladina zákazníku a také ekonomická aktivita návštěvnosti kurzů. Které kurzy jsou nejnavštěvovanější následně, které bude lepé zrušit a které rozšířit.

39

Obchod: Důleţitým aspektem zde bude počet prodaných kusů a velikost trţby. Díky tomu to poznáme na jaké umění se zaměřit co naopak vyřadit z prodeje. Do budoucna zahrneme i internetový obchod. 3.4.2

Akceptovatelnost cíle

Za kaţdou zónu vede zodpovědnost určitá osoba nebo skupina lidí. Za vedení galerie zodpovídá David Novotný.

3.4.3

Reálnost cílů

Před stanovením cíle musí být stanoveny všechny podmínky a dostupnost zdroje. Pro určení reálnosti některých cílů můţe pomoct marketingový průzkum a ukazatelé měřitelnosti cíle. 3.4.4

Dosaţení cílů v daném čase

Zahájením provozu galerie Novotný by měla být 25. dubna 2014. Do té doby musí být ukončené všechny přípravné práce a být schopen nabízet všechny sluţby galerie. Do vypracování všech prácí bude vypracován harmonogram, kde bude následovat návaznost úkolu a cílové dokončení galerie Novotný. Usnadní to celou orientaci v tomto podnikatelský projektu. Při plánování výstav bude dobré si vytvořit tento podobný harmonogram. Při otevření galerie by měl být dopředu naplánovaný program dva měsíce dopředu. To aby nedocházelo k problémům při realizaci a spouštění všech sluţeb. Harmonogram bude obsahovat úkoly i to kdo za tyto úkoly zodpovídá a hlavně časové intervaly mezi těmito úkoly do kdy co má být splněno.

3.5 Personální zajištění Instituce se bude skládat z provozovatele galerie, vedoucí výstavní sině a uklizečky. Externě bude angaţovat studenty školy umění Jana Štursy z Nového Města na Moravě při přípravě výstavy či pří přípravě doprovodného programu. Uklízečka bude zaměstnána na základě doporučení z úřadu práce (zákon ukládá povinnost uvést volné pracovní místo na ÚP). Po zveřejnění volné pracovní pozice přibliţně s dvou měsíční lhůtou se uskuteční výběr formou pohovoru vhodné kandidátky na místo uklízečky. 40

Zaměstnancům se nabídne nástup do zaměstnání začátkem dubna 2014, aby se uchazečka mohla zapojit do příprav zahájení provozu galerie. U vedoucího pro výstavní budou vyţadovány teoretické a praktické znalosti a zkušenosti s tím to výtvarným oborem. Splňovat bude muset středoškolské nebo vysokoškolské pedagogické vzdělání v oboru umění a výtvarné činnosti. Galerie bude rovněţ spolupracovat s čtyřmi externími studenty umělecké školy Jana Štursy, kteří by pomáhali při přípravě výstav a doprovodných akcích. Budou moct získat praxi v oboru kurátorství a prohloubit si znalosti současném moderním umění. Střídavě se studenti mohou starat o provoz obchodu. U studentů se bude povaţovat znalost jazyku minimálně anglického jazyka. Do budoucna se jeden ze 4 vybraných studentu muţe stát zaměstnancem galerie Novotný. Na pozici kurátora muţe poţádat člověk, který je znalý v oboru. Galerie bude následně také spolupracovat s dalšími kurátory. O účetnictví se nám bude starat firma externí, který kaţdý měsíc budeme dodávat potřebné materiál. Tato moţnost nám ušetří peníze, abychom nemuseli zaměstnávat vlastního účetního.

3.6 Technické a podporové zajištění projektu Základem galerie bude její sídlo. Prostory by měli jak situačně tak distribučně odpovídat podniku galerie. Galerie je umístěná v centru města v blízkosti MHD a také za galerií je k dispozici velké parkoviště. Při případném zásobování tento problém je vyřešen v zadní časti galerie. Při účasti klientu s tělesným hendikepem je v prostorách galerie výtah. Celé prostory galerie měří 330 m² přístupnost MHD je od galerie Novotný pouhých 100 m. Parkovací stání se nacházejí za galerií, kde jsou vyhrazená stání pro návštěvníky galerie. V cele budově není pouze galerie, ale nad ní se nachází restaurace a pod galerií jsou kancelářské prostory. Galerie Novotný se tedy nachází v druhém patře.

Pomocí stavebních úprav se upraví interiér celého objektu galerie včetně šaten a toalet pro návštěvníky naší galerie. Ty to práce budeme zadávat firmě Procházka s.r.o., které vykoná všechny stavební úpravy včetně výmalby prostor. Další dekorační práci provedu samostatně.

41

V neposlední řadě budeme hledat dodavatele na vybavení naší galerie, která by dodala moderní nábytek na vybavení obchodu a také ateliéru. Vzhledem k tomu, ţe výstavní síň bude potřeba vybavit při kaţdé výstavě, individuálně necháme výstavní síň vymalovat na bílo, abychom mohli kombinovat doplňky v různých barevných kombinacích.

42

3.7

Harmonogram realizace projektu

Zahájení přípravných a stavebních uprav, začne od ledna 2014. Předpokládané otevření galerie Novotný by proběhnout 25. dubna 2014. Jako první je potřeba poslat ţádost na podání ţivnostenského listu. V poslední řadě je slavnostní otevření galerie. Všichni pracovníci galerie jako je vedoucí ateliér, kurátor, studenti, uklizečka, řemeslníci kaţdý z těchto pracovníku bude mít na starost řadu úkolů, za které ponese plnou zodpovědnost.

Samozřejmě všechno budu kontrolovat provozovatel galerie, který bude

schvalovat všechny dokončené práce. V počátku projektu bude provozovatel galerie zastávat spoustu prací samostatně. Jako je například vybrání zaměstnanců, dodavatelů atd.

3.8 3.8.1

Rozpočet projektu a finanční nároky Náklady Počáteční náklady

Počáteční investice zahrnuje tyto poloţky: 

Nájemné



Stavební úpravy



Výmalba prostor



Vybavení kanceláří, obchodů, ateliéru



Reklamní kampaň



Pojištění objektu



Výpočetní technika

Do počáteční investice nejsou uvedeny všechny poloţky jako je výstavní systém potřebný pro instalaci výstav a to z prostého důvodu, jelikoţ nevíme, v jakém rozsahu budou jednotlivé výstavy. Výstavní systém bude muset být takoví, aby se dal přizpůsobit kaţdé výstavě individuálně. Na trhu se těmito systémy moc firem nevyskytuje, také ty to systémy nejsou levnou záleţitostí. Povaţuji za rozumné postupně dokupovat výstavní systémy. Vhodný dodavatel pro tyto systémy je firma CEIBA s.r.o., která se stará o vybavení archivů, muzeí a 43

galerií. Pro vybavení kanceláří, obchodu se pouţije nábytek IKEA, jelikoţ tento nábytek je moderní a je cenově přijatelný. Tabulka č. 2 Náklady na prvotní vybavení kanceláře Nábytek IKEA

14 944 Kč

Výpočetní technika

20 000 Kč

CELKEM

34 944 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 3 Náklady na prvotní vybavení obchodu Nábytek IKEA

cca 30 000 Kč

Výpočetní technika

15 000 Kč

CELKEM

cca 45 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Mezi vybavení obchodu také bude patřit zboţí, pro které jsme vyhradili částku o kolo 120 000 Kč. Tabulka č. 4 Náklady na prvotní vybavení šatny Nábytek IKEA

12 592 Kč

Pult

10 000 Kč

CELKEM

22 592 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Pro oddělení výstavní síně a šatny si necháme na zakázku vyrobit pult od místního truhláře, který tuto zakázku odhaduje na cca 10 000 Kč.

44

Tabulka č. 5 Náklady na prvotní vybavení ateliéru Nábytek IKEA

55 433 Kč

Policový systém

19 543 Kč

Umělecké stojany

17 160 Kč

Keramická pec

51 000 Kč

Hrnčířský kruh

19 980 Kč

Keramická hlína

450 Kč

CELKEM

163 566 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Policový systém bude zhotoven na zakázku, jelikoţ v nábytku IKEA ţádný obdobný systém nesplňuje poţadavek na potřebnou nosnost 800 kg pro výtvarný materiál. Po konzultaci s místním truhlářem tato zakázka vyjde na 19 543 Kč. Dalším nezbytným vybavením ateliéru budou: 11 uměleckých stojanu, které budou stát 17 160 Kč. Ty to stojany budou objednány od firmy ARTMATERIAT přes jejich internetový obchod. Samozřejmě štětce, barvy a další výtvarné potřeby budou dodány z vlastního obchodu. V ateliéru se také bude instalovat pece na keramiku, hrnčířský kruh a dodávaní hlíny. Co se týče pecí, které se pohybují od 40 000 do 80 000 Kč se zvolí do ateliéru ta levnější varianta, tj. Keramická pec ROHDE KE 55L s TC 304 za 51 000 Kč z Keramického centra a cena hrnčířského kruhu se pohybuje od 8 900 do 36 150 Kč, je zvolena varianta ve výši 19 980 Kč, a to model Hrnčířský kruh FOME 3412 se sedačkou. Nakoupení 30 Kg keramické hlíny za 450 Kč. Ateliér je finančně nákladný, co se týče projektu.

45

Tabulka č. 6 Náklady na rekonstrukční stavební práce Stavební práce

120 000 Kč

Vybavení toalet

53 000 Kč

CELKEM

173 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Stavební práce podle kalkulace dosáhnou částky 120 000 Kč, ale je předpoklad, ţe tato cena bude překročena. Do nákladů na vybavení toalet se započítávají rovněţ toaletní potřeby (toaletní papír, mýdlo, ubrousky atd.) a tyto náklady se odhadují na 53 000 Kč. Reklamní kampaň: Médium pro reklamní kampaň bude jako nejvhodnější místní Ţďárské noviny, které se dostane do okolí 145 000 poštovních schránek a to nejen do domácností, ale i do firem. Důvodem je fakt, ţe je dokázáno, ţe 70% populace čte letákové zásilky a 30% obyvatel se naopak inspiruje těmito reklamami. Tato forma tištěné reklamy je třetí nejsledovanější u obyvatel v České republice po televizních reklamách a bilbordech. Výhodou této reklamy je v její ceně a také v tom, ţe díky této formě reklamy oslovíme velkou část místních obyvatel a firem. Díky této reklamě se dostane od počátku otevření galerie Novotný do podvědomí spousty lidí v okolí Ţďáru nad Sázavou. Po konzultaci s místními novinami tato reklama se bude pohybovat o kolo ceny 159 000 Kč. Také zaleţí, jak velkou plochu stránky v novinách budeme vyţadovat pro naši reklamu. Pro první měsíc bude reklama v těchto novinách ve formátu celostránkovém. V dalších měsících budou inzerovány v těchto místních novinách upozornění na konkrétní akce galerie, které budou pravidelně kaţdý měsíc organizovány výstavy, různé kulturní a další akce.

46

3.9 Pořizovací náklady Tabulka č. 7: Pořizovací náklady Nájemné včetně záloh

44 050 Kč

HMOTNÝ MAJETEK Nábytek

142 512 Kč

Elektronika

35 000 Kč

Keramické pece a příslušenství

88 140 Kč

SPOTŘEBNÍ MATERIÁL Zboţí

120 450 Kč

Stavební práce

120 000 Kč

Vybavení toalet

53 000 Kč

Reklamní kampaň

159 000 Kč

CELKEM

762 152 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

3.10 Měsíční náklady V těchto nákladech se budou pohybovat fixních a variabilních náklady. Ve fixních nákladech se pohybuje jak nájemné tak zálohy na elektrice, vodné a stočné a také zde velkou součástí bude mzdy zaměstnancům. Variabilní náklady budou tvořit: náklady na reklamu. Koupi zboţí do obchodů, výtvarné potřeby do ateliéru.

47

provozní náklady jako kancelářské potřeby, toaletní papír, toaletní mýdlo, ubrousky, sáčky do odpadkových košů a spousta dalších. Tabulka č. 8: Měsíční náklady fixní a variabilní FIXNÍ Nájem

22 025 Kč

Sluţby (elektřina, topení, vodné, stočné)

17 400 Kč

Mzda vedoucí ateliéru + odvody

24 000 + 8160 Kč

Mzda studenti celkem + odvody

14 000 + 2100 Kč

Mzda uklízečka + odvody

4000 + 1360 Kč

Účetní agenda

3500 Kč

FIXNI CELKEM

96 545 Kč

VARIABILNÍ Provozní náklady

5000 Kč

Zboţí

30 000 Kč

Výtvarné potřeby

1500 Kč

VARIABILNÍ CELKEM

36 500 Kč

CELKEM

133 045 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Do variabilních nákladů nejsou zařazení honoráře kurátorů a autorů, jelikoţ existuje několik variant financování výstav. Výstavy mohou být financovaný z různých grandů a dotací kdy provozovateli galerie nevznikne ţádné náklady. Nebo můţou vzniknout jiné moţnosti, jako je

48

například, ţe sám autor si pronajme prostory galerie a domluví se s provozovatelem, ţe z kaţdého prodaného obrazu, fotografie, atd. půjde určité procento provozovateli galerie. Dále nebylo výše uvedené ţádné pojistě a to z důvodu, jelikoţ majitel objektu má celou budovu pojištěnou a pojištění hradí z vlastních prostředků. Pouze při některých výstavách se připojistí některé exponáty, ale to zaleţí, jak tyto výstavy budou financovány. Studenti budou do pracovně právního vztahu v galerii přijímáni na půl roku s tím, ţe s nimi je sepsaná smlouva o provedení práce tímto studenti mohou maximálně odpracovat 300 hodin za půl roku. Odměna bude činit 70 Kč za 1 hodinu práce Tedy měsíčně mohou maximálně odpracovat 50 hodin. Coţ činí 3500 Kč.

3.11 Dotazníkové šetření na prodej zboţí v obchodě V rámci předběţného výzkumu realizovaném k potvrzení ţivotaschopnosti podnikatelského záměr na zřízení umělecké galerie autor práce zpracoval návrh dotazníkového šetření, které nechal vyplnit studenty i podnikateli z blízkého okolí budoucí galerie. Respondenti v dotazníku zodpovídali otázku, kolik by byli ochotní utratit v obchodech s výtvarnými potřebami a jak často. Osloveny byly 3 skupiny občanů - studenty, podnikatelé a lidé v zaměstnaneckém poměru. Následně tyto skupiny znázorníme graficky.

49

Graf č. 2: Výsledek průzkumu - ochota studentů utrácet v galerii v Kč

Studenti Počet studentů

10 8 6 4 2 0 Kč200

Kč500

Kč1,000

Kč1,500

Kč200 5

Kč500 3

Kč1,000 0

Kč1,500 0

Měsíčně

3

2

1

0

Ročně

10

3

1

0

Týdně

Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 3: Výsledek průzkumu - ochota podnikatele utrácet v galerii v Kč

Počet podnikatelů

Podnikatelé 2 1.5 1 0.5 0 Kč200

Kč500

Kč1,000

Kč1,500

Týden

Kč200 0

Kč500 0

Kč1,000 0

Kč1,500 0

Měsíc

0

1

1

0

Rok

0

0

2

0

Zdroj: vlastní zpracování

50

Graf č. 4: Výsledek průzkumu - ochota zaměstnanců utrácet v galerii v Kč

Počet zaměstnanců

Zaměstnanci 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Týdně

Kč200 3

Kč500 2

Kč1,000 0

Kč1,500 0

Měsíc

10

5

0

0

Rok

2

2

1

1

Zdroj: vlastní zpracování

3.11.1 Konečná orientační trţba za měsíc z prodeje v obchodě: Tabulka č. 9: Konečná orientační trţba za měsíc z prodeje v obchodě Cena odpovídá z dotazníkového šetření Měsíčně

12 700 Kč

Ročně

152 400 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Příjem z obchodu nebude natolik velký, aby dokázal pokrýt veškeré náklady, ale uvedená výše trţeb je pouze orientační. Lze však předpokládat, ţe kolem vánoc trţba bude o něco větší. Momentálně lze pouze spekulovat. Předpokládaná výše trţeb bude přesnější aţ

51

v průběhu roku po zahájení činnosti, dokud se existence galerie nedostane zákazníkům do povědomí.

3.12 Kurzy Kurzy se budou hradit dvakrát ročně. Důleţité je, aby byl kaţdý kurz zahájen, musí být ve skupině přítomno minimálně tři osoby. V následujících tabulkách si znázorníme roční vyúčtování kurzu při obsazení pěti a následovně deseti osobami. Tabulka č. 10: Cena kurzu 5. osob

10. osob

Kurzy pro děti (7 – 16 Let)

25 000 Kč

50 000 Kč

Studenti (16 – 26 Let)

48 000 Kč

96 000 Kč

Dospělí

72 000 Kč

144 000 Kč

Senioři

36 000 Kč

72 000 Kč

CELKEM

181 000 Kč

362 000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování Z následující kalkulace jsem schopni vydělat za rok při plném obsazení 362 000 Kč. U všech příjmů můţeme očekávat nárůst v průběhu let ale i měsíců zaleţí, jak se vše bude vyvíjet. Ve výnosové části není započítaná částka z výstav, jelikoţ tato částka je těţko vyčíslitelná a také podle toho jaká bude při výstavách zvolena forma financování. Pořizovací náklady na zaloţení galerie Novotný jsou vyčíslené na částku 762 152 Kč měsíční náklady, které jsou v hodnotě 133 045 Kč. Samozřejmě ţe tato hodnota se muţe změnit pokut bude potřeba ještě dokoupit nějaký ten nábytek či výtvarné potřeby do obchodu i ateliéru. K počáteční investici bychom také měli započítat rezervy na provozování galerie před tím, neţ dojde k návratu investic. Tyto rezervy bychom měli mým minimálně na další tři měsíce,

52

jelikoţ náklady na provoz galerie činí 133 045 Kč. Rezerva by měla činit minimálně 600 000 Kč. Dohromady tato částka je 1 495 197 Kč.

53

3.13 Financování projektu Z výše uvedeného textu vyplívá, ţe pro zahájení podnikatelského záměru na zaloţení umělecké galerie bude potřeba finance ve výši 1 500 000 Kč. Pro tuto částku jsou dvě moţnosti financování. 

Bankovním úvěrem



Investor

Na stránkách www.penize.cz se můţeme dočíst, za jakých podmínek dostane začínající podnikatel od banky úvěr. Úroky z úvěru se pohybuje o kolo 6,59%. Výše úvěru s objemem muţe být aţ pět milionu doba splatnosti muţe být aţ 15 let. Samozřejmě všechny banky vyţaduji ručení nemovitostí a podnikatel musí podnikat minimálně půl roku.

54

3.14 SWOT analýza 3.14.1 Silné stránky Naše instituce je jediná ve Ţďáře nad Sázavou a jejím okolí v tomto odvětví a s těmito moţností od výuky pro prodej výtvarných potřeb aţ po konání výstav. Galerie také bude nabízet spoustu kulturních akcí. Při kaţdé výstavě bude přítomný auto výstavy coţ pro některé návštěvníky muţe být dobrým lákadlem. Kaţdému zákazníkovy budeme mít individuální přístup. Hitem také bude pro naši galerii pořádání kurzu bez věkového omezení. Pro vysokoškolské studenty budou tyto kurzy domlouvány upraveny podle jejich představ. 3.14.2 Slabé stránky Slabou stránkou projektu povaţuji finanční závislost galerie. Ohroţení zde muţe být do budoucna vznik konkurence. 3.14.3 Příleţitostí Naše galerie muţe přilákat klientelu do Ţďáru z celého okolí vysočiny z toho vyplívá spolupráce s městem při pořádání různých kulturních akcí. Doprovodné programy by mohli vytvářet jedinečnost výstav a tím i přilákat větší počet zákazníku. Jednotlivé kurzy by se do budoucna mohli rozšířit o větší počet hodin týdně. Do budoucna by se mohli pořádat zájezdy za poznáním nových moderních umění ale nejenom moderních také i něco z historie uměleckých děl. Do budoucna chceme zavést půjčování obrazů pro firmy, kavárny atd. a samozřejmě multikulturní náplň. 3.14.4 Hrozby Co nás muţe do budoucna ohrozit zaloţení nové konkurence přímo ve městě nebo v jeho blízkém okolí. Pokut vznikne konkurence, nesmíme dopustit, aby se naše výstavy nepodobali výstavám konkurence, vţdy musíme mít jiné zajímavé výstavy s výborným doprovodným programem. Jednou z hrozeb, která můţe vzniknout, je nezájem veřejnosti.

3.15 Shrnutí Pro náš směr podnikání je lepší zvolit jinou variantu financování neţ od banky, jelikoţ ţádná banka nepůjčí peníze na tento směr ţivnosti v galerijním podnikání. Problém v našem 55

podnikání je takoví, jelikoţ se nacházím v pronájmu, nemáme čím bance ručit, proto je lepší najít INVESTORA, který by byl ochoten tento směr podnikání profinancovat.

56

4 Prognóza vývoje podnikání na galerijním trhu v České republice. Očekávám na trhu větší poptávku v oblasti investic a to do umění ve výše uvedené analýze můţeme vidět v grafu 4 v roce 2012 pomalí nárůst v investování do umění. Předpokládám růst v těchto investicích do budoucna, jelikoţ lidé hledají nejvhodnější místa pro investování svých peněz za účelem jejich návratu a hlavně navýšení její cílové částky a kde takové moţnosti nejlépe dosáhnout. V koupi uměleckého díla kde kaţdým rokem například u obrazu cenná roste.

U nejznámějších galerií se bude pořádat prodejní aukce. Následný vývoj

podnikání na galerijním trhu v České republice předpokládám do budoucna velice v této oblasti úspěšný. Nadále budou vznikat nové galerie a kulturní centra.

4.1 Prognóza podnikatelského výsledků galerie Novotný v horizontu 3 let. Tabulka č. 11: Návratnost investic galerie Novotný v horizontu 3 let. Celková částka (Kč)

1 500 000

Roční trţby (Kč)

2 014 000

Roční náklady (Kč)

1 596 540

Trţby mínus náklady (Kč)

418 000

Návratnost (roky)

3,59

Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedené tabulky je zřejmé ţe návratnost v horizontu 3 let je reálná vše bude závislé na trţbě. Vzhledem k provedené analýzy roku 2012 aţ nyní. Trh v České republice začíná být populární investovat do umění, tím to očekávám velký zájem o umělecká díla v následujících letech.

57

Graf č. 5: Návratnost investic galerie Novotný v horizontu 3 let

Návratnost investic 2,000,000 Kč 1,800,000 Kč 1,600,000 Kč 1,400,000 Kč 1,200,000 Kč 1,000,000 Kč 800,000 Kč 600,000 Kč 400,000 Kč 200,000 Kč 0 Kč 2014

Řada 1

2014 418,000 Kč

2015

2016

2015 836,000 Kč

2017

2016 1,254,000 Kč

2017 1,500,000 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Shrnutí poznatků Galerijní trh v České republice má přes určité období stagnace v letech 2009-2010 vlivem důsledků finanční krize trvalý nárůst. Důvodem je jednak: vzrůstající zájem různých věkových i sociálních skupin obyvatelstva o aktivnější trávení volného času formou seberealizace amatérskými uměleckými aktivitami Vnímání výtvarného umění jako formy diverzifikace finančních úspor V blízkém okolí Nového Města na Moravě není realizován obdobný projekt v komplexním pojetí, jako bude Galerie Novotný Finanční odhad budoucích nákladů a trţeb Galerie Novotný předpokládá návratnost vloţených prostředků jiţ po třech letech provozování galerie.

58

5

Závěr

Cílem této bakalářský bylo sestavit podnikatelský záměr na zaloţení umělecké galerie, který je moţné zaloţit, zda autor bude chtít tuto moţnost uskutečnit. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá formami podnikání v České republice a také formou podnikání vhodnou pro náš směr podnikání. Teoretická část rozebírá trh s uměním, kultury a popisuje rozdíly mezi státními, krajskými galeriemi a soukromími komerčními galeriemi. Praktická část obsahuje popis podniku z personálního aţ po finanční stránku podniku. Pro tento směr podniku je sestavena analýza trhu díky, které bylo podrobně zpracovaná marketingová strategie podniku. Praktické části jsem se zmínil, jaké formy financování jsou nejvhodnější pro tento směr podnikání a na závěr v poslední podkapitole jsem rozebral SWOT analýzu kde popisuji silné a slabé stránky podniku v okamţiku zaloţení i její následné budoucnosti. Z praktické časti je patrné, ţe vedení galerie je přeci jen finančně náročnější proto zde existuje různé formy dotací a finančních přípěvku od krajů, státní fond kultury ČR, strukturálních fondů evropský unie. Domnívám se, ţe bez pravidelných přípěvku není moţné tento směr podnikání udrţet dlouho v chodu pouze z vlastních zdrojů. Momentálně jsou to pouze spekulace, ale po zaloţení první rok by se ukázalo, jak by se podniku dařilo. Samozřejmě existuje moţnost, ţe by si galerie časem „viděla“ sama na sebe peníze a později by mohla rozšiřovat působení v tomto směru.

59

Seznam pouţité literatury 1. VEBER, Jaromír. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 2. Viz. Zákon č.513/1991 Sb., obchodní zákoník v aktuálním změní a zákon č. 455/1991 Sb., ţivnostenský zákon v aktuálním znění. 3. SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 3. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, c2003, 466 s. ISBN 80-247-0515-X. 4. FOTR, Jiří a Ivan SOUČEK. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 5. NĚMEČEK, Petr. Podnikový management. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2004, 91 s. ISBN 80-214-2780-9. 6. KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER. Marketing management. 12. vyd. Praha: GradaPublishing, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5.

Seznam pouţitých internetových stránek 1. Zdroj je časopis Art+Antiques, Http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=12932 [online]. [cit. 2013-04-05]. 2. Aukce a draţba. [online]. [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/aukce-neni-synonymem-pro-drazbu¨ 3. BV consulting: Podnikání v ČR. [online]. Praha 1- Nové Město, 2010 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z: http://www.bvconsulting.eu/podnikani-v-cr/

60

Seznam pouţitých zkratek ČR – Česká republika MHD – Městská hromadná doprava OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná ÚP – Úřad práce OR – Obchodní rejstřík P. P. – Prokurista P. P. A. – Prokurista

Seznam tabulek Tabulka č. 1: 4P, 6P, 7P

25

Tabulka č. 2: Vybavení kanceláře

44

Tabulka č. 3: Vybavení obchodů

44

Tabulka č. 4: Vybavení šatny

44

Tabulka č. 5: Vybavení atelierů

45

Tabulka č. 6: Stavební práce

46

Tabulka č. 7: Pořizovací náklady

47

Tabulka č. 8: Měsíční náklady fixní a variabilní

48

Tabulka č. 9: Konečné orientační trţba za měsíc z prodeje v obchodě

51

Tabulka č. 10: Kurzy

52

Tabulka č. 11: Návratnost investic galerie Novotný v horizontu 3 let.

57

61

Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj galerijního trhu 2003 – 2012 (Art + Antques)

32

Graf č. 2: Výsledek průzkumu - ochota studentů utrácet v galerii v Kč

50

Graf č. 3: Výsledek průzkumu - ochota podnikatelů utrácet v galerii v Kč

50

Graf č. 4: Výsledek průzkumu - ochota zaměstnanců utrácet v galerii v Kč

51

Graf č. 5: Návratnost investic galerie Novotný v horizontu 3 let

58

62