PODNIKATELSKÝ PLÁN PRO ZALOŽENÍ KAVÁRNY BUSINESS PLAN FOR FOUNDATION OF CAFE

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT

PODNIKATELSKÝ PLÁN PRO ZALOŽENÍ KAVÁRNY BUSINESS PLAN FOR FOUNDATION OF CAFE

DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER’S THESIS

AUTOR PRÁCE

BC. LUCIE BUBENÍČKOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2013

ING. VLADIMÍRA KUČEROVÁ, PH.D.

Abstrakt Diplomová práce je návrhem podnikatelského plánu pro založení literární kavárny v obci Hustopeče u Brna. Návrh vychází z analýzy trhu a marketingového průzkumu, ze kterých vyplývá, jaká je velikost trhu, konkurence na trhu a počet potenciálních zákazníků. Samotný podnikatelský plán zahrnuje marketingový mix a vyčíslený finanční plán na prvních 5 let podnikání.

Abstract This thesis is a draft of a business plan for foundation of literary cafe in Hustopeče u Brna. The draft is based on market analysis and marketing research, which indicate what is the size of the market, competition on market and the number of potential customers. The actual business plan includes marketing mix and predicted financial plan for the first 5 years of business.

Klíčová slova Podnikatelský plán, podnikání, založení podniku, analýza trhu, finanční pán, hodnocení rizik, kavárna.

Keywords Business plan, entrepreneurship, foundation of business, market analysis, financial plan, risk assessment, cafe.

Bibliografická citace BUBENÍČKOVÁ, L. Podnikatelský plán pro založení kavárny. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2013. 93 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D.

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem ve své práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).

V Brně, dne 20. května 2013

……………………………… podpis

Poděkování Děkuji vedoucí své diplomové práce Ing. Vladimíře Kučerové, Ph.D. za cenné připomínky a rady při zpracování podnikatelského plánu. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří mě během mého studia a psaní diplomové práce podporovali.

Obsah

Úvod................................................................................................................................ 11 Vymezení problému a cíle práce .................................................................................... 12 1

Teoretická východiska práce .............................................................................. 13 1.1

Podnikání ...................................................................................................... 13

1.2

Podnikatel ..................................................................................................... 13

1.3

Vymezení pojmu podnikatelský plán ........................................................... 14

1.4

Náležitosti podnikatelského plánu ................................................................ 14

1.4.1

Titulní strana ......................................................................................... 15

1.4.2

Exekutivní souhrn ................................................................................. 16

1.4.3

Analýza odvětví .................................................................................... 16

1.4.3.1 Analýza SLEPT .................................................................................. 16 1.4.3.2 Porterův model konkurenčního prostředí ........................................... 17 1.4.3.3 SWOT analýza .................................................................................... 21

2

1.4.4

Popis podniku ........................................................................................ 22

1.4.5

Výrobní plán.......................................................................................... 22

1.4.6

Marketingový plán ................................................................................ 23

1.4.7

Organizační plán ................................................................................... 23

1.4.8

Hodnocení rizik ..................................................................................... 23

1.4.9

Finanční plán ......................................................................................... 24

1.4.10

Přílohy (podpůrná dokumentace) ...................................................... 24

1.4.11

Společnost s ručením omezeným ...................................................... 25

Analýza problému a současné situace ................................................................ 28 2.1

Analýza trhu ................................................................................................. 28

2.1.1

Popis města............................................................................................ 28

2.1.2

Segmentace trhu .................................................................................... 28

2.1.3

Cílový trh a zákazníci............................................................................ 30

2.2

SLEPT Analýza ............................................................................................ 31

2.3

Porterův model konkurenčního prostředí ..................................................... 35

2.3.1

Vyjednávací síla odběratelů .................................................................. 35

2.3.2

Vyjednávací síla dodavatelů ................................................................. 36

2.3.3

Hrozba vstupu nových konkurentů ....................................................... 37

2.3.4

Hrozba substitutů .................................................................................. 37

2.3.5

Rivalita mezi stávajícími konkurenty.................................................... 37

2.4

Dotazníkové šetření ...................................................................................... 39

2.5

SWOT analýza.............................................................................................. 48

2.5.1 2.6

3

Shrnutí SWOT analýzy ......................................................................... 49

Marketingový mix ........................................................................................ 49

2.6.1

Produkt .................................................................................................. 49

2.6.2

Cena....................................................................................................... 50

2.6.3

Distribuce .............................................................................................. 50

2.6.4

Propagace .............................................................................................. 51

Návrh podnikatelského plánu ............................................................................. 54 3.1

Titulní strana ................................................................................................. 54

3.2

Popis a umístění podniku.............................................................................. 56

3.3

Organizační struktura ................................................................................... 56

3.4

Hodnocení rizik spojených s podnikáním .................................................... 57

3.5

Finanční plán ................................................................................................ 59

3.5.1

Výdaje potřebné k zahájení činnosti ..................................................... 60

3.5.2

Odhad tržeb ........................................................................................... 63

3.6

Výkazy .......................................................................................................... 65

3.6.1

Rozvaha ................................................................................................. 65

3.6.2

Výkaz zisku a ztráty .............................................................................. 67

3.6.3 3.7

Výkaz o peněžních tocích ..................................................................... 68

Vybrané ukazatele finanční analýza ............................................................. 69

Závěr ............................................................................................................................... 71 Literatura ......................................................................................................................... 73 Seznam tabulek ............................................................................................................... 76 Seznam obrázků .............................................................................................................. 77 Seznam grafů .................................................................................................................. 77 Seznam příloh ................................................................................................................. 78

10

Úvod V dnešní hektické době lidé potřebují místo, kde by si mohli odpočinout. Místo, které by jim poskytlo možnost relaxace spojené s příjemným posezením a možností dát si kvalitní kávu, a k tomu všemu by si ještě mohli přečíst svoji oblíbenou knihu. Právě takovým místem je kavárna, která by všechny tyto požadavky splňovala. A vypracování podnikatelského plánu pro založení právě takové kavárny, je cílem této diplomové práce.

Cílem je založení kavárny, která by se od ostatních odlišila. Touto odlišností je, že kavárna bude k tradičnímu sortimentu nabízet i možnost přečíst si ke kávě či čaji knihy všech možných žánrů. Tímto se bude snažit oslovit především zákazníky pokročilého věku, a to ve věkové kategorii 60-70 let, kteří by tuto možnost mohli uvítat při čekání na autobus nebo jen kvůli posezení s přáteli. Dále by kavárna mohla oslovit studenty ve věku 15-20 let studující na středních školách, protože přečíst si doporučenou četbu v příjemném prostředí kavárny, namísto v neútulných prostorách knihoven, by mohlo být příjemným zpestřením.

Avšak najít si, a hlavně udržet si zákazníky, kteří by měli o náš produkt zájem, už záleží výhradně na schopnostech podnikatele. Je důležité neustále zjišťovat přání a potřeby zákazníků, změny na trhu a flexibilně na ně reagovat.

11

Vymezení problému a cíle práce Hlavním cílem diplomové práce je zpracování podnikatelského plánu pro založení literární kavárny v Hustopečích u Brna. Tato kavárna bude zároveň poskytovat široký sortiment knih, které si budou zákazníci moci v prostorách kavárny přečíst. Výsledky tohoto plánu by měly ukázat, jak bude podnik úspěšný na zvoleném trhu, popřípadě rizika s ním spojená.

Dílčí cíle:  provést analýzu trhu, analýzu konkurenčního prostřední a SWOT analýzu,  provedení marketingového průzkumu, pro zjištění potřeb zákazníků,  výběr správné lokality pro umístění kavárny,  posoudit pravděpodobný finanční vývoj podniku.

12

1 Teoretická východiska práce 1.1 Podnikání Podnikání je v obchodním zákoně (§2) definováno jako ,,…soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem, na vlastní účet a za účelem dosažení zisku.“(1)

V živnostenském zákoně (§2) nalezneme tuto definici: „Živnost je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“(1)

Pro správné pochopení je třeba doplnit vysvětlení dílčích pojmů:  soustavnost – činnost musí být vykonávána opakovaně a pravidelně,  samostatnost – pokud je podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně; právnická osoba jedná prostřednictvím svého statutárního orgánu,  vlastní jméno – právní úkony činí podnikatel fyzická osoba svým jménem a příjmením, právnická osoba pod svým názvem (obchodní firmou),  dosažení zisku – činnost musí být vykonávána s úmyslem dosažení zisku (nemusí být však dosažen). (1)

1.2 Podnikatel Podnikatelem může být jednotlivec (fyzická osoba) a osoba právnická (zejména obchodní společnosti).

Podle obchodního zákoníku je podnikatelem: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,

13

c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. (2)

1.3 Vymezení pojmu podnikatelský plán Podnikatelský plán je podnikatelem sestavený písemný dokument, který popisuje vnější a

vnitřní

faktory

související

se

zahájením

podnikatelské

činnosti.

Přínosy

podnikatelského plánu spočívají zejména v tom, že jeho zpracování umožňuje: 

získat užitečné informace z analýz, které by měly předcházet přípravě podnikatelského plánu,



získat přehledný výčet záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny a možných rizik jejich dosažení,



odhad budoucích hodnot ve vývoji finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků,



včasné odhalení možných slabin či rizik ve zvolených záměrech,



informovat zaměstnance o záměrech firmy. (3)

1.4 Náležitosti podnikatelského plánu Podnikatelský záměr nebo plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku.

Podnikatelský plán je důležitým dokumentem nejen pro samotného zakladatele podniku, tedy majitele, ale o podnikatelský plán se mohou také zajímat zejména investoři, bankéři, manažeři, ale také třeba zákazníci, zaměstnanci a konzultanti. Protože každý z výše jmenovaných uživatelů podnikatelského plánu jej bude číst z různých důvodů, musí být zpracován natolik komplexně, aby obsáhl důvody 14

zainteresovanosti každého z nich. (4) K sestavení úspěšného podnikatelského plánu je důležité zvolení jeho struktury.

Pro zpracování podnikatelského plánu jsou stanoveny obecné zásady, které je důležité dodržovat. Podnikatelský plán by měl:  být stručný a přehledný,  být jednoduchý a srozumitelný,  demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka,  orientovat se na budoucnost,  být realistický,  nezakrývat slabá místa a rizika projektu,  upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu. (5)

1.4.1

Titulní strana

Titulní strana podává stručný výklad o obsahu podnikatelského plánu, měly by zde být uvedeny skutečnosti, jako:  název a sídlo společnosti,  jména podnikatelů a spojení na ně (telefon, e-mail),  popis společnosti a povaha podnikání,  částka financování a její struktura.

Titulní strana uvádí jakousi základní koncepci, kterou hodlá podnikatel rozvíjet. (6)

15

1.4.2

Exekutivní souhrn

Tato kapitola se obvykle zpracovává až po sestavení celého podnikatelského plánu v rozsahu několika stránek. Jejím úkolem je v maximální možné míře podnítit zájem potenciálních investorů. Investoři se totiž na základě exekutivního souhrnu rozhodují, zda má ještě význam pročíst podnikatelský plán jako celek, a proto je nutné této kapitole věnovat mimořádnou pozornost. (6)

1.4.3

Analýza odvětví

V této části je nutné zohlednit celou řadu faktorů. Patří sem zejména analýza konkurenčního prostředí, v jejímž rámci jsou uvedeni všichni významní konkurenti včetně jejich slabých a silných stránek i možností, jak by mohli negativně ovlivnit tržní úspěch nového podniku. Dále je nutné detailně analyzovat odvětví z hlediska vývojových trendů a historických výsledků, uvést by se měly i předpovědi vydávané odvětvím nebo vládními orgány. Je také nutné analyzovat zákazníky a na základě segmentace by měl být vytipován cílový trh pro nový podnik. (6)

1.4.3.1 Analýza SLEPT Pomocí nástroje SLEPT se analyzují faktory obecného vnějšího okolí, ve kterém bude působit, a které mohou mít dopad na podnikání. Jedná se o následující faktory: S – Sociální, L – Legislativní, E – Ekonomické, P – Politické a T – Technologické. (7) Sociální faktory Sociální faktory jsou určeny demografickým vývojem v oblasti (např. věkové složení a stárnutí aj.), životním stylem a životní úrovní. (7) Legislativní faktory Ovlivňování fungování ekonomiky především zákony a kontrolou jejich dodržování státem. Stát může některým výrobcům ztěžovat jejich strategické záměry za pomoci právních norem, např. certifikační požadavky na výrobky, hygienické předpisy aj. (7) 16

Ekonomické faktory Situaci podniků ovlivňuje současný i budoucí stav ekonomiky. Faktory: etapa hospodářského cyklu naší a světové ekonomiky. Politická situace a její vliv na ekonomiku. Hospodářská politika vlády (regulace, podpora podnikání), monetární politika státu (nabídka peněz, úrokové sazby, vývoj kurzů), fiskální politika (daňové zatížení podniků a jednotlivců), stav platební bilance státu, míra inflace x deflace. (7) Politické faktory Definování a realizace tzv. hospodářské politiky státu, mající například podobu podpory malých firem, podpory exportu, výzkumu a technického rozvoje. (7) Technologické faktory Technický rozvoj a inovace jsou pro existenci podniků velmi významné. I když je investování do technického rozvoje nezbytností, na druhé straně v sobě zahrnuje rizika, např. zajištění návratnosti vložených prostředků. (7) 1.4.3.2 Porterův model konkurenčního prostředí (8) Podstatou formulování konkurenční strategie je uvedení podniku do vztahu k jeho prostředí. Ačkoliv relevantní prostředí je velmi široké a obsahuje sociální a ekonomické vlivy, klíčovým aspektem prostředí, v němž firma působí, je to, resp. ta odvětví, v nichž soutěží. Struktura odvětví má velký vliv na určování konkurenčních pravidel hry, stejně jako na stanovení strategií firmě potenciálně dostupných. Vnější vlivy mimo odvětví jsou důležité především v relativním smyslu; jelikož vnější vlivy obvykle působí na všechny firmy v odvětví, je klíčová rozdílná schopnost firem vyrovnat se s nimi.

Úroveň konkurence v odvětví závisí na pěti základních konkurenčních silách, které jsou popsány na následujícím schématu. Souhrnné působení těchto pěti sil určuje potenciál konečného zisku v odvětví, kde se potenciál zisku měří z hlediska dlouhodobé návratnosti investovaného kapitálu. Všech pět konkurenčních sil společně určuje 17

intenzitu odvětvové konkurence a ziskovost. Největší síla nebo síly získávají převahu a stávají se rozhodujícími z hlediska formulování strategie.

Hrozba nově vstupujících firem Nově vstupující firmy přinášejí do odvětví novou kapacitu, snahu získat podíl na trhu a často značné zdroje. To může vést ke stlačení cen a k růstu nákladů, a tím ke snížení ziskovosti.

Hrozba vstupu nových firem do odvětví závisí na existujících překážkách vstupu v kombinaci s reakcí stávajících účastníků, kterou může vstupující firma očekávat. Jsou-li překážky vysoké, nebo když nový účastník může očekávat ostrou reakci od zde zavedených konkurentů, je hrozba nových vstupů malá.

Existuje šest hlavních zdrojů překážek vstupu:  Úspory z rozsahu  Diferenciace produktu  Kapitálová náročnost  Přechodové náklady  Přístup k distribučním kanálům  Nákladové znevýhodnění nezávislé na rozsahu

Soupeření mezi existujícími firmami Soupeření mezi stávajícími konkurenty má známou formu obratného manévrování k získání výhodného postavení. Používají se metody, jako cenová konkurence, reklamní kampaně, uvedení produktu a zlepšený servis zákazníkům nebo záruky. K soupeření dochází z důvodu, že jeden nebo více konkurentů buď pociťují tlak, anebo vidí příležitost k vylepšení své pozice. Ve většině odvětví mají konkurenční kroky jedné

18

firmy viditelný efekt na soupeřící partnery a mohou vyvolat odvetu nebo snahu o kompenzaci.

Některé formy soupeření, zejména cenová konkurence, jsou vysoce nejisté a s největší pravděpodobností zhoršují ziskovost celého odvětví. Snížení cen je snadno a rychle konkurenty vyrovnáno, a jakmile k němu dojde, sníží se příjmy všech firem, pokud není cenová elasticita poptávky v odvětví dost vysoká. Intenzivní soupeření je důsledkem řady vzájemně propojených strukturálních faktorů (např. nedostatečná diferenciace, různorodost konkurentů, vysoké překážky výstupu atd.).

Hrozba substitučních výrobků Všechny firmy v odvětví soutěží v širším smyslu s odvětvími, která vyrábějí substituty. Substituty limitují potenciální výnosy v odvětví tím, že určují cenové stropy, jež si mohou firmy v odvětví se ziskem účtovat. Čím atraktivnější je cenová alternativa nabídnutá substituty, tím pevnější je strop nad ziskovostí odvětví.

Substituční produkty, které si zasluhují největší pozornost, jsou ty, kterým: 1) jejich zlepšující se cenová pozice umožňuje přiblížit se produkci odvětví, nebo 2) jsou vyráběny odvětvími, jež dosahují vysokého zisku.

Vyjednávací vliv odběratelů Odběratelé soutěží s odvětvím tak, že tlačí ceny dolů, usilují o dosažení vyšší kvality nebo lepších služeb a staví konkurenty navzájem proti sobě. Skupina odběratelů je silná tehdy, platí-li následující okolnosti:  Je koncentrovaná nebo nakupuje velké množství v relaci k dodavatelově celkovému objemu prodeje.

19

 Produkty, které nakupuje v daném odvětví, představují významnou část odběratelových nákladů nebo nákupů.  Produkty, které nakupují v odvětví, jsou standardní nebo nediferencované.  Jestliže mu nehrozí velké přechodové náklady.  Jestliže dociluje nízkého zisku.  Odběratelé vytvářejí znatelnou hrozbu zpětné integrace.  Produkt odvětví není důležitý z hlediska kvality odběratelovy produkce nebo jeho služeb.  Odběratel je plně informován.

Vyjednávací vliv dodavatelů Dodavatelé mohou uplatnit převahu při vyjednávání nad ostatními účastníky odvětví hrozbou, že zvýší ceny nebo sníží kvalitu nakupovaných statků a služeb.

Skupina dodavatelů má převahu, platí-li následující podmínky:  Nabídka je ovládána několika málo společnostmi a je koncentrovanější než odvětví, jemuž dodává.  Nemusí čelit jiným substitučním produktům při dodávkách daného odvětví.  Odvětví není důležitým zákazníkem dodavatelské skupiny.  Dodavatelův produkt je důležitým vstupem pro odběratelovo podnikání.  Skupina dodavatelů má diferencovanou produkci nebo vytvořila přechodové náklady.

Hovoříme-li o dodavatelích, máme obvykle na mysli jiné firmy, ale pracovní síly jsou rovněž dodavatelem, a to takovým, který má v mnoha odvětvích značný vliv.

20

1.4.3.3 SWOT analýza Název SWOT analýzy je odvozen od prvních písmen anglických názvů, a sice:  S = strengths = silné stránky,  W = weaknesses = slabé stránky,  O= opportunities = příležitosti,  T = threats = hrozby.

SWOT analýza sestává původně ze dvou analýz, a to analýzy SW a analýzy OT. Doporučuje se začít analýzou OT – příležitostí a hrozeb, které přicházejí z vnějšího prostředí firmy, a to jak makroprostředí (obsahuje faktory politicko-právní, ekonomické, sociálně-kulturní, technologické), tak i mikroprostředí (zákazníci, dodavatelé, odběratelé, konkurence, veřejnost). Po důkladně provedené analýze OT následuje analýza SW, která se týká vnitřního prostředí firmy (cíle, systémy, procedury, firemní zdroje, materiální prostřední, firemní kultura, mezilidské vztahy, organizační struktura, kvalita managementu aj.). (9)

SWOT analýza může být prováděna jako součást komplexní analýzy, kde získáme podklady z komplexní analýzy nebo jako samostatný krok. Zjišťujeme silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. V následujícím obrázku 1 lze vidět využití výsledků komplexní analýzy pro SWOT analýzu. (10)

21

Zkoumání prostředí

Interní

Externí analýza

analýza Slabé

Silné

stránky

stránky

Příležitosti

Hrozby

SWOT matice

Obrázek 1: Využití výsledků komplexní analýzy pro SWOT analýzu (upraveno dle (10))

1.4.4

Popis podniku

Zde by měl být uveden podrobný popis nového podniku, aby byla potenciálnímu investorovi zprostředkována představa o jeho velikosti a záběru. Klíčovými prvky v této části podnikatelského plánu jsou:  výrobky nebo služby,  umístění a velikost podniku,  přehled personálu podniku,  veškeré kancelářské zařízení,  průprava podnikatele.

1.4.5

Výrobní plán

Měl by zde být zachycen celý výrobní proces. Pokud bude nový podnik realizovat část výroby formou subdodávek, měli by zde být uvedeni i tito subdodavatelé včetně 22

odůvodnění, proč byli vybráni. Rovněž je nutné uvést informace o nákladech a již uzavřených smlouvách. Pokud bude celou nebo i část výroby zajišťovat sám podnikatel, musí zde být uveden popis závodu, strojů a zařízení, které budou zapotřebí, dále potom používané materiály a jejich dodavatelé. Pokud nepůjde o výrobní podnik, bude se tato část nazývat „obchodní plán“, který by měl obsahovat informace o nákupu zboží a služeb, potřebné skladovací prostory atd. (6)

1.4.6

Marketingový plán

Tato kapitola je důležitou součástí podnikatelského plánu, protože objasňuje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Jsou zde uvedeny rovněž odhady objemu produkce nebo služeb, ze kterých lze odvodit odhad rentability nového podniku. Marketingový plán bývá často potenciálními investory považován za nejdůležitější součást zajištění úspěchu nového podniku. (6)

1.4.7

Organizační plán

V této části je popsána forma vlastnictví nového podniku (osobní vlastnictví, obchodní společnost…). V případě obchodní společnosti je nutné detailněji rozvést informace o managementu a dále potom dle příslušné právní normy údaje o obchodních podílech, atd., dále je zde shrnuta celá organizace činnosti uvnitř podniku. (6)

1.4.8

Hodnocení rizik

Každý nový podnik se potýká s určitými riziky. Je důležité, aby podnikatel tato rizika rozpoznal a připravil si účinnou strategii k jejich zvládnutí. Největší rizika mohou plynout z reakce konkurence, ze slabých stránek marketingu, výroby či manažerského týmu nebo technologického pokroku. Pro potenciálního investora je tento přístup zárukou toho, že podnikatel si je takových rizik vědom a je připraven jim v případě potřeby čelit. (6)

23

1.4.9

Finanční plán

Finanční plán tvoří také důležitou součást podnikatelského plánu. Určuje objemy investic, které nový podnik potřebuje a ukazuje, nakolik ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek je. Finanční plán se zabývá třemi nejdůležitějšími oblastmi, a to:  předpověď příslušných příjmů a výdajů s výhledem alespoň na 3 roky. Jsou zde zahrnuty očekávané tržby a předpokládané náklady,  vývoj hotovostních toků (Cash-flow) v příštích alespoň 3 letech,  odhad rozvahy (bilance), který poskytuje informace o finanční situaci podniku k určitému datu. (11)

1.4.10

Přílohy (podpůrná dokumentace)

Zde bývají uvedeny informativní materiály, které není nutné začlenit do samotného textu. Ten by však měl obsahovat odkazy na ně. Příkladem takových informativních materiálů mohou být korespondence se zákazníky, dodavateli, dále potom informace z primárního výzkumu, atd. (6)

24

1.4.11

Společnost s ručením omezeným

Tabulka 1: Základní informace o s.r.o. (12)

Základní kapitál

minimální vklad 200 000 Kč

Zakladatelé

fyzické nebo právnické osoby

Počet zakladatelů

1–50 (PO nebo FO)

Minimální vklad každého společníka Vklad při založení společnosti s ručením omezeným Splacení vkladu Ručení společníků za závazky společnosti

20 000 Kč minimálně 30 % z každého vkladu, celkem však alespoň 100 000 Kč; v případě jediného společníka musí být splacen celý vklad při založení nejpozději do 5 let od vzniku pouze do výše nesplacených vkladů

Orgány společnosti

valná hromada, jednatelé

Statutární orgán

jednatelé

Rezervní fond

vytváří se povinně ze zisku, minimálně do výše 10 % základního kapitálu

Společnost s ručením omezeným (ve zkratce „spol. s r.o.“ nebo „s.r.o.“) je nejrozšířenějším typem obchodní společnosti v České republice. K založení postačí jeden společník, nemusí uzavírat společenskou smlouvu, ale musí sepsat zakladatelskou listinu. Společnost může mít od jednoho do padesáti společníků. Kvůli rozhodování ve společnosti je ovšem nejlepší mít lichý počet společníků a tři už jsou moc, kvůli rozhodování ve společnosti. Minimální základní kapitál společnosti je 200 000 Kč. Na základním kapitálu společnosti se může každý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit alespoň 20 000 Kč a může být pro jednotlivé společníky stanovena rozdílně. Základní kapitál se stává majetkem společnosti a ta s ním běžně disponuje. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Společnost je založena sepsáním společenské

25

smlouvy u notáře, ale vznikne až zápisem do obchodního rejstříku. Mezi založením a vznikem nemá právní subjektivitu. (13)

Společnost odpovídá a ručí za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti do výše nesplacených vkladů, ale splacením všech vkladů toto ručení zaniká. Z toho je odvozen přívlastek s ručením omezeným. (13)

Výhoda spočívá v omezeném ručení za závazky společnosti a v relativně nízké hodnotě minimálního základního jmění. Nevýhodou je dvojí zdanění zisku při jeho spotřebě.

Výhody • Omezené ručení společníků. • Zákaz konkurence platí pro jednatele, na společníky jej lze rozšířit společenskou smlouvou. • Pro přijetí velké části rozhodnutí není nutný souhlas všech společníků. • Vklad lze splatit ve lhůtě pěti let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30 % každého vkladu, a to v úhrnné výši všech vkladů alespoň 100 000 Kč). • Lze ustanovit kontrolní orgán – dozorčí radu. • Vyplacené podíly na zisku společníkům – fyzickým osobám nepodléhají pojistnému sociálnímu pojištění. (14)

Nevýhody • Nutný počáteční kapitál. • Financování z cizích zdrojů závisí na důvěryhodnosti, kterou si firma vybuduje, v očích obchodních partnerů méně důvěryhodná než osobní obchodní společnosti.

26

• Administrativně náročnější založení a chod společnosti – svolávání valné hromady, zápisy z valných hromad – někdy nutný notářský zápis, nutné ustanovení jednatele. • Zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob, vyplacené podíly na zisku jsou dále zdaněny srážkovou daní. (14)

27

2 Analýza problému a současné situace 2.1 Analýza trhu 2.1.1

Popis města

Město Hustopeče leží na jih od Brna při dálnici D2 spojující Brno s Bratislavou. První písemné zmínky pocházejí z první poloviny 13. století, kdy byl majitelem města Vilém z Hustopečí. Významný mezník v historii představoval rok 1572, kdy byly Hustopeče povýšeny na město. Erbovním znamením města je jeho vinařská kultura. Vinařství a vinohradnictví mělo na rozvoj města a jeho obyvatele vůbec největší vliv. Tyto tradice se uchovaly i do současnosti. (15)

Město Hustopeče patří k významným centrům podnikání. Hustopečská průmyslová zóna se řadí mezi nejlepší v republice. Město má dobrou dopravní dostupnost a také disponuje

kvalifikovanou

pracovní

silou,

čímž

získává

vysokou

atraktivitu

pro investory. S podporou podnikání úzce souvisí také zajištění kvalitní dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti, proto se město koncentruje i na tuto oblast. Množství cyklostezek, pestrý kulturní život, zachované tradice a hlavně rozvinuté vinařství a s ním spojená kultura jsou významným turistickým lákadlem. Potenciál cestovního ruchu je doplněn také nabídkou široké škály nejrůznějších typů ubytování. Životní prostředí je také nedílnou součástí rozvoje města. Byl realizován např. významný projekt údržby mandloňových sadů. Tyto sady jsou velkou botanickou raritou Moravy. Město Hustopeče spolupracuje se slovenským městem Modra, se kterým má také uzavřenu rámcovou smlouvu. Do budoucna by vedení města chtělo navázat další partnerství s některým z dolnorakouských měst. Od účasti na projektu zástupci města očekávají rozšíření spolupráce s ostatními obcemi při řešení společných problémů a navázání nových kontaktů. (15)

2.1.2

Segmentace trhu

Rozloha města činí 2 461 ha. V současnosti je v obci 844 podniků, z toho 3 kavárny. Ve městě se nachází 3 střední školy, Gymnázium T. G. Masaryka, Střední odborná

28

škola a Střední odborné učiliště Hustopeče a Základní a praktická škola Hustopeče. Dále je tam nemocnice a 4 praktičtí lékaři, penzion pro seniory a aquapark.

Obyvatelstvo Počet obyvatel celkem:

5 869

Počet obyvatel ve věku 0-14 let:

859 (14,64 %)

Počet obyvatel ve věku 15-64 let:

4 123 (70,25 %)

Počet obyvatel ve věku 65 a více let:

887 (15,11 %)

Graf 1: Rozložení věkových skupin (16)

Vývoj počtu obyvatel V následující tabulce je uveden vývoj počtu obyvatelstva za posledních 9 let v Hustopečích u Brna.

Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatelstva v Hustopečích (16)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyvatel 5 937 5 951 5952 5 950 5 903 5 972 5 962 5 912 5 869

29

Nezaměstnanost v okrese Břeclav (16) Níže jsou uvedeny statistické hodnoty nezaměstnanosti v okrese Břeclav za jednotlivé kvartály v roce 2011 a 2012.

2011

2012

1. kvartál 2011: 12,40 % (7 550 osob)

1. kvartál 2012: 11,00 % (6 754 osob)

2. kvartál 2011: 10,00 % (6 076 osob)

2. kvartál 2012: 9,00 % (5 414 osob)

3. kvartál 2011: 9,50 % (5 806 osob)

3. kvartál 2012: 9,40 % (5 714 osob)

4. kvartál 2011: 11,10 % (6 765 osob)

4. kvartál 2012: 11,00 % (6 932 osob)

Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti (okres Břeclav) (16)

2.1.3

Cílový trh a zákazníci

Kavárna bude umístěna v Hustopečích u Brna na ulici Bratislavská. Výhoda lokality spočívá v tom, že je blízko autobusového a vlakového nádraží a je velmi blízko středu města. Před budovou se nachází rozlehlé městské parkoviště, takže zákazníci mohou zaparkovat přímo před plánovanou kavárnou. Budova má také bezbariérový přístup. Dále se hned vedle nachází supermarket Jednota Mikulov a další menší obchody, jako jsou drogerie, galanterie a obchod s oblečením. Za budovou se nachází komplex několika panelových domů.

30

Cílovou skupinu zákazníků představují především studenti středních škol ve věku 15-20 let a dále pak senioři ve věku 60-75 let. Jelikož součástí vybavení kavárny bude různorodá nabídka knih ke čtení, která by mohla nejvíce zajímat právě tyto dvě skupiny obyvatel.

2.2 SLEPT Analýza Tato analýza zkoumá obecné faktory prostředí, v němž se firma nachází a na něž by měla firma reagovat. Patří zde faktor sociální, který shrnuje sociální situaci v zemi či regionu, dále legislativní, kde jde především o dodržování legislativy, také zde patří ekonomický faktor, politická situace a celkový stupeň technologického rozvoje. Níže budou rozebrány jednotlivé faktory, které se přímo dotýkají kavárny.

Sociální hledisko Kavárna bude umístěna v Hustopečích u Brna. Samotné Hustopeče mají 5 867 obyvatel (údaj je z 31. 1. 2012). Pokud však budeme uvažovat správní obvod obce s rozšířenou působností Hustopeče celkový počet obyvatel k 31. 1. 2012 činí 35 423 obyvatel. (17)

Hustopeče leží v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji 30 km od Brna, od 1. ledna 2003 jsou Hustopeče pověřeny funkcí „obce s rozšířenou působností“.

K 31. 12. 2012 míra nezaměstnanosti v Hustopečích z celkových uchazečů činí 8,3 %, celkový počet volných pracovních míst je 45. Celkový počet ekonomických subjektů je 7 688, přičemž největší podíl má velkoobchod, maloobchod a oprava a údržba motorových vozidel s 22,8 %, dále je to stavebnictví, průmysl celkem a nejnižší podíl má zemědělství, lesnictví a rybářství se 7,9 %. (18)

31

Tabulka 3: Počet obyvatel v SO ORP vybraného kraje (19) Počet

v tom podle pohlaví

v tom ve věku

obyvatel

Jihomoravský kraj SO ORP*

Hustopeče

k 31.12.

muži

ženy

0-14 let

15- 64 let

65 a více let

1 166 313

570 795

595 518

168 031

803 165

195 117

35 405

17 511

17 894

5 226

24 651

5 528

* správní obvod obce s rozšířenou působností Přímo v Hustopečích k 31. 12. 2012 bylo 859 obyvatel ve věku 0–14 let, 4 123 obyvatel od 15–64 let a 887 obyvatel nad 65 let z celkových 5 869 obyvatel. (19) Kavárna bude především zaměřena na občany ve věku 15-20 let a 60-75 let.

Průzkum čtenáři a čtení v České republice Národní knihovna v ČR a Ústav pro českou literaturu AV Č, v.v.i., uskutečnily v roce 2010 průzkum mezi obyvateli České republiky staršími 15 let. Průzkum se uskutečnil na vzorku 1550 respondentů. (30)

Z průzkumu vyplynulo, že 79 % Čechů přečte za rok alespoň jednu knihu, že 46 % za rok nakoupí alespoň jednu knihu a že 38 % navštíví za rok alespoň jednou veřejnou knihovnu. V průměru Češi přečtou za rok 17 knih, jejich čtení se každý denně věnuje 38 minut, dále za rok nakoupí v průměru 5 knih a utratí za ně 1 214 Kč. Ukázalo se, že ženy čtou v průměru více než muži. Nejvyšší počet čtenářů se nachází ve věkové skupině 15–24 let (84 %). A nejvíce je preferována současná oddychová beletrie. Vyšlo najevo, že největší vliv na čtení má domácí prostředí. V současné době si 67 % obyvatel ČR nedovede představit, že by knihy četli jen v elektronické podobě. (30)

32

Legislativní hledisko Provozování kavárny se musí řídit zákony, které se vztahují obecně k podnikání a dodržovat i právní předpisy Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Dále se musí řídit následujícími zákony a nařízeními: •

zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem,

•

zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce,

•

zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenským zákonem,

•

zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

•

zákonem č. 110/97 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích,

•

vyhláškou č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby,

•

zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví,

•

nařízením EU č. 852/2004, o hygieně potravin,

•

a další.

Ekonomické hledisko Mezi ekonomické faktory patří především zhodnocení makroekonomické situace v dané zemi, tedy v ČR. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za září 2012 činí 3,2 %. (20)

Co se týče úrokové sazby, tak ČNB zatím ponechává úrokové sazby v následujících výších: - dvoutýdenní repo sazba 0,5 % - diskontní sazba 0,25 % - lombardní sazba 1,5 %. (21)

33

Hrubý domácí produkt za druhé čtvrtletí roku 2012 je -1 % a výše nezaměstnanosti za stejné období činí 54,5 %. (20)

Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v Hustopečích (22)

Míra nezaměstnanosti

2005

2006

2007

2008

2009

2010 2011 2012

9,9

8,1

5,9

6,5

10,8

10,5

8,6

8,3

V tabulce 4 lze vidět, že k 31. 12. 2012 míra nezaměstnanosti ve městě Hustopeče u Brna poklesla na 8,3 %. K 31. 12. 2012 bylo k dispozici celkem 45 volných pracovních míst, tedy o 6 míst více, než na konci předchozího měsíce.

Jsou zde typické sezónní výkyvy: míra nezaměstnanosti je vysoká především v zimních měsících, postupně se snižuje s tím, jak přibývají příležitosti sezónního zaměstnání ve stavebnictví, zemědělství aj., a opět roste s ukončováním sezónních prací.

Politické hledisko (23) Současná vláda je pod vedením RNDr. Petra Nečase od 13. července 2010. Tato vláda má středopravicový charakter. Nyní také proběhly po čtyřech letech volby do krajských zastupitelstev. Vítězem se stala levice, která ovládla 11 krajů z celkových 13, v nichž se volilo.

Co se týče reforem, je jich poměrně značné množství, a to v odlišných oblastech. Jedná se o důchodovou reformu, kdy si lidé mohou uspořit více peněz díky zavedení soukromých penzijních účtů, dojde ke zvýšení maximálního státního příspěvku, také se bude zvyšovat věk odchodu do důchodu a další. Dále jde o reformu zdravotnictví, kdy pacienti mají získat větší právo na informovanost, možnost svobodné volby lékaře, zrušení platby za položku na receptu atd.

34

Další reforma má být v oblasti sociální a to především proto, aby nedocházelo ke zneužívání sociálního systému. Značný význam mají i reformy daňové. V roce 2012 se zvýšila sleva na dítě o 150 Kč měsíčně, zvyšuje se daňový bonus. Další očekávané změny v oblasti daní od roku 2013 jsou například omezení výdajových paušálů daně z příjmů fyzických osob, zvýšení daně z nemovitosti, dále se jedná o výši sazby DPH na 15 % a 21 %.

Další reforma má být ve školství, kde se má změnit styl výuky, tak aby se stala pro žáky zajímavější a měli větší možnost prosadit své schopnosti. (24)

Technologické hledisko Toto hledisko má význam především pro výrobní podniky, které by pro svou konkurenceschopnost

měly

investovat

značné

množství

financí

do

oblasti

technologického rozvoje. Při provozování kavárny není potřeba moc velké technické vybavenosti. Důležitými jsou stroje na výrobu espressa a horké čokolády a dále pak chladicí zařízení.

2.3 Porterův model konkurenčního prostředí Pro analýzu oborového okolí jsem zvolila Porterův model. Tento model zkoumá vyjednávací sílu zákazníka, neboli odběratele, vyjednávací sílu dodavatele, existenci substitutů daného produktu a existenci bariér vstupu nových firem do daného oboru. Výsledkem je zjištění situace daného podniku na trhu.

2.3.1

Vyjednávací síla odběratelů

Zákazníky kavárny budou především studenti ve věku 15-20 let a dále pak senioři ve věku 60-75 let. Tito zákazníci by měli nejvíce ocenit široký výběr knih nejrůznějších žánrů v kombinaci s dobrou kávou či čajem.

35

Ve městě se nacházejí tři střední školy a penzion pro seniory, předpokládá se tedy, že potencionální zákazníci se budou v následujících letech pohybovat kolem stejného počtu. Vyjednávací síla odběratelů je tedy malá, protože pokud někdo ze zákazníků odejde, nebude to mít pro podnik příliš velký význam.

2.3.2

Vyjednávací síla dodavatelů

Dodavatelé jsou pro provoz kavárny velmi důležití. Pro kavárnu jsou nejdůležitější především dodavatelé kávy, dále pak nealkoholických nápojů a v neposlední řadě dodavatelé pečiva.

V České republice je několik významných dodavatelů kávy, jsou to především Lavazza, Douwe Egberts, Lucaffe, Segafredo a mnou zvolená káva Illy.

Káva Illy je vyhledávaná především pro její čerstvost, která jí dodává excelentní vůni a chuť. Illy je značka kávy, která se vyrábí od roku 1933 v italském Terstu. Tato káva je směs devíti kvalitních druhů odrůdy Arabica. V případě tak velkého výrobce kávy, která je prodávána ve více než 140 zemích světa, bude vyjednávací síla dodavatele velmi vysoká. (25)

Dále je pro kavárnu důležitý dodavatel nealkoholických nápojů. K největším dodavatelům v České republice patří společnost Coca-cola, která stejně jako dodavatel kávy bude mít vysokou vyjednávací sílu, protože dodávání nealkoholických nápojů pro novou začínající kavárnu, nebude pro tak velkou společnost příliš významné. Dalším dodavatelem bude i společnost Kofola.

V neposlední řadě je zde dodavatel pečiva určeného ke kávě. Podnik bude pečivo a zákusky odebírat od místní pekárny v Hustopečích, které se jmenuje Pekařství MAMA a nabízí velký výběr kvalitního jemného pečiva. V tomto případě bude vyjednávací síla 36

dodavatele malá. Stejně jako u dodavatele vína, protože kavárna bude odebírat víno od místních vinařů.

2.3.3

Hrozba vstupu nových konkurentů

Hrozba vstupu nových konkurentů je pravděpodobně střední. Vzhledem k tomu, že samotné Hustopeče mají necelých 6 000 obyvatel a již zde existují dvě menší kavárny, které se zaměřují na ostatní segmenty zákazníků.

2.3.4

Hrozba substitutů

Substituty budou především podniky nacházející se také v Hustopečích, které nabízejí podobné služby, především co se týče výběru podávaných nápojů. Podniky nabízející podobný sortiment horkých a nealkoholických nápojů, jako jsou také místní hotely a penziony, které mají restaurace a v letním období nabízejí možnost posezení na zahrádkách. Dále pak cukrárny, které také mají ve své nabídce kávu a zákusky. Za přímou konkurenci lze považovat další tři kavárny, které se také nacházejí v Hustopečích. Jako substituty jsou považovány Hotel Centro, Cukrárna Jitka 2 a cukrárna U kina.

2.3.5

Rivalita mezi stávajícími konkurenty

V současné době se v Hustopečích nacházejí 3 kavárny. Jsou to kavárna Blanchette, Pohádková kavárna a cukrárna a kavárna Romance. Každá z těchto kaváren nabízí podobné služby, v čem se ale liší, je především segment zákazníků, na který se zaměřují.

Cukrárna a kavárna Romance (26) Kavárna se nachází v Hustopečích přímo na Dukelském náměstí. Nabízí bohatý výběr káv, zákusků, dortů, nápojů a zmrzlin. A dále nabízí možnost uzavřené společnosti – do 20 osob. Celková kapacita kavárny je přibližně 35 osob.

37

Nabídka kavárny:  Zmrzlina italská vlastní výroby  Klasické zákusky jako balkánské řezy, punčové řezy, rolády, trubičky, kornoutky, špičky a další  Lehčené zákusky vlastní výroby - šlehačkové jako želatinové řezy, ovocné, karamelové, čokoládové, jogurtové a mnohé další  Do nabídky také řadí různé dorty  velký výběr káv 100% arabica  velký výběr míchaných nápojů - alkoholické i nealkoholické

Pohádková kavárna (27) Jedná se o nekuřáckou kavárnu s kapacitou 20 míst k sezení. Je zde vyhrazen prostor pro kojící matky. Dále jsou zde dětské jídelní židličky, mikrovlnná trouba k dohřívání dětských příkrmů, přebalovací pult, nočníčky aj. Kavárna nabízí výběr teplých i studených nápojů, sladkých i slaných pokrmů, pohárů, také jídlo pro nejmenší, různé druhy ovocných přesnídávek aj. V prostorách kavárny je možno využít bezdrátové připojení Wi-fi zdarma.

Nachází se zde také „pohádková herna“, která je vhodná pro děti již od jednoho roku a je vybavená kvalitními, omyvatelnými hračkami. Poplatek za využití pohádkové herny je 39 Kč/dítě – není časově omezeno.

Kavárna dále nabízí uspořádání narozeninových či jiných oslav, pravidelné měsíční divadelní představení pro děti a krátkodobé hlídání dětí. Krátkodobé, dopolední hlídání: 

1 hodina - 80 Kč

38



2 hodiny - 160 Kč



3 hodiny - 220 Kč

Kavárna Blanchette (28) Kavárna se nachází v Hustopečích na ul. Nová 4. Je vybavena el. šipkami, dále je zde jukebox, televize, několik druhů kávy, nealkoholické nápoje a pivo. V letních měsících je zde otevřena zahrádka a také možnost parkování přímo u kavárny.

Hodnocení rivality v odvětví Rivalita v odvětví je hodnocena jako středně vysoká, protože se v Hustopečích v současné době nacházejí tři další kavárny, které navštěvují jejich pravidelní zákazníci. Tyto kavárny nejsou součástí žádných velkých podniků a momentálně nemají v plánu rozšiřovat služby či sortiment. Toto by se ovšem mohlo změnit, pokud přibude na trh nový konkurent.

2.4 Dotazníkové šetření Byl proveden marketingový výzkum a to metodou písemného dotazování ve formě dotazníků. Dotazníky byly podány písemnou i elektronickou formou přímo u potenciálních zákazníků v Hustopečích a nejbližším okolí. Bylo rozesláno celkem 150 dotazníků a návratnost správně vyplněných dotazníků byla 98 ks. Dotazník pro výzkum je uveden v příloze č. 1.

39

1) Uvítali byste otevření nové kavárny s možností výběru knih různých žánrů k přečtení v Hustopečích? Možné odpovědi Počet odpovědí Procentní vyjádření Ano

33

44 %

Spíše ano

22

23 %

Spíše ne

18

11 %

Ne

12

9%

Nevím

13

13 %

Z dotazníků vyplývá, že 44 % dotazovaných by kavárnu v Hustopečích opravdu uvítalo a 23 % by ji spíše uvítalo. Asi 20 % by zájem nemělo a 13 % dotazovaných odpovědělo, že neví. Procentní vyjádření všech odpovědí je uvedeno v následujícím grafu.

Graf 3: Procentní vyjádření otázky č. 1 (vlastní zpracování)

2) Jaké žánry knih preferujete? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Fantasy

26

27 %

Sci-fi

13

13 %

Horor

23

24 %

Beletrie pro dospělé

18

18 %

Pro děti

6

6%

Naučné

11

11 %

Jiné (poezie)

1

1%

40

Z následujícího grafu vyplývá, že nejvíce jsou preferovány žánry horor a fantasy, dále pak beletrie pro dospělé. V kavárně tedy podle přání zákazníků budou převládat převážně právě tyto žánry.

Graf 4: Procentní vyjádření otázky č. 2 (vlastní zpracování)

3) Jak často navštěvujete kavárny? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Méně než 1x týdně

26

27 %

1 - 3x týdně

38

39 %

4 - 5x týdně

18

18 %

Více jak 5x týdně

16

16 %

Byla také zjišťována současná četnost návštěv respondentů v běžných kavárnách. Dotaz na zvyklost respondentů je důležitý z důvodu představy o plánované návštěvnosti kavárny. Z tabulky je patrné, že nejčastěji dotazovaní navštěvují kavárnu 1–3× týdně, a to v 39 % případů. O pár procent méně respondentů uvedlo, že navštěvují běžnou kavárnu méně než 1× týdně. Dá se předpokládat, že zákazníci budou kavárnu navštěvovat pravděpodobně 2× týdně.

41

Graf 5: Procentní vyjádření otázky č. 3 (vlastní zpracování)

4) Kolik jste ochotni zaplatit při jedné návštěvě kavárny? Počet odpovědí

Procentní vyjádření

0-100 Kč

15

15 %

101-150 Kč

36

37 %

151-200 Kč

31

32 %

200 Kč a více

16

16 %

Možné odpovědi

Z tabulky vyplývá, že největší skupina respondentů je ochotna v kavárně utratit 101-150Kč za jednu návštěvu, jedná se o 37 % všech dotazovaných respondentů. Dále asi 32 % je ochotno zaplatit 151–200Kč za jednu návštěvu a 16 % dotazovaných je ochotno zaplatit i více než 200 Kč.

Graf 6: Procentní vyjádření otázky č. 4 (vlastní zpracování)

42

5) Pijete Kávu? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Ano

80

82 %

Ne

18

18 %

Na otázku zda pijí Kávu, odpovědělo 80 respondentů z celkových 98, že Ano. Z toho tedy vyplývá, že je vysoce pravděpodobné, že respondenti budou navštěvovat kavárnu. Pro plynulý provoz kavárny je potřeba, aby ji navštívilo denně minimálně 35 zákazníků.

6) Jak často pijete Kávu? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Párkrát do týdne

18

19 %

Denně

42

43 %

Příležitostně

13

13 %

Několikrát denně

14

14 %

Nepiji

11

11 %

Na otázku jak často respondenti pijí Kávu, nejvíce z nich odpovědělo, že denně. Bylo to 43 % všech dotazovaných. Z toho vyplývá, že pravděpodobnost návštěvnosti kavárny je vysoká, jelikož dle mého názoru si lidé, kteří pijí kávu každý den, rádi zajdou do kavárny na dobrou kávu. Další velké skupiny tvoří ti, co pijí Kávu párkrát do týdne (19 %) a pak ti co pijí Kávu několikrát denně (14 %). A 11 % respondentů uvedlo, že Kávu nepije.

43

Graf 7: Procentní vyjádření otázky č. 6 (vlastní zpracování)

7) V případě vybavení dáváte přednost? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Útulnému, domácímu vzhledu

67

38 %

Nekuřácké kavárně

63

35 %

Modernímu vybavení

32

18 %

Kavárně s dětským koutkem

10

6%

Jiné

6

3%

Z dotazníkového šetření vyplývá, že nejvíce dávají respondenti přednost útulnému a domácímu prostřední a dále také nekuřácké kavárně. Na tyto dva aspekty se kavárna zaměří při plánovaní interiéru. 6 respondentů uvedlo možnost Jiné, jejich návrhy byly, aby kavárna byla zaměřena na určité téma a podle toho i vybavena, další chtěli, aby v kavárně byla živá hudba a také, aby zde byla možnost pořádat narozeninové oslavy.

Graf 8: Procentní vyjádření otázky č. 7 (vlastní zpracování)

44

8) Co je pro Vás důležité při výběru kavárny? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Vzhled

65

25 %

Možnost občerstvení

44

17 %

Voda z kohoutku ke Kávě zdarma

39

15 %

Domácí pečivo, koláče dorty

17

6%

Připojení Wi-fi

44

17 %

Výběrová káva

43

16 %

Jiné

11

4%

Při výběru kavárny se respondenti zajímají především o její vzhled, dále pak o možnost občerstvení, které se podává ke kávě a zda je v kavárně připojení Wi-fi. Důležité je pro ně také, zda je podávána výběrová Káva, a jestli se v kavárně podává kohoutková voda ke Kávě zdarma. Kavárna plánuje vyhovět požadavkům, co se týče Wi-fi připojení, občerstvení a také podávání vody ke Kávě. Důraz bude také kladen na výběr Kávy.

Graf 9: Procentní vyjádření otázky č. 8 (vlastní zpracování)

45

9) Jakou Kávu máte nejraději? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Latté Macchiato

28

29 %

Espresso

20

21 %

Cappuccino

15

15 %

Ledová káva

13

13 %

Frappe

9

9%

Vídeňská káva

3

3%

Turecká káva

7

7%

S alkoholem

1

1%

Bez kofeinu

2

2%

Jiné

0

0%

Jak vyplývá z tabulky, respondenti pijí nejraději Latté Macchiato (29 %), dále pak hodně pijí Espresso (21 %) a Cappuccino (15 %). Všechny tyto produkty plánuje kavárna nabízet ve svém sortimentu.

Graf 10: Procentní vyjádření otázky č. 9 (vlastní zpracování)

10) Kolik je Vám let? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

Méně než 20

10

10 %

21-25 let

34

35 %

26-35

14

14 %

36-45

16

16 %

46 a více

24

25 %

46

Co se týče věkových skupin respondentů, tak největší skupinu představují respondenti ve věku 21–25 let, která činí 35 % ze všech dotazovaných, dále je to věková kategorie 46 let a více, která měla 25 %. Ve věku 36–45 let bylo 16 % respondentů, 26–35 let bylo 16 % respondentů a 10 % bylo těch, kteří měli méně než 20 let.

Graf 11: Procentní vyjádření otázky č. 10 (vlastní zpracování)

11) Pohlaví? Možné odpovědi

Počet odpovědí

Procentní vyjádření

žena

62

63 %

muž

36

37 %

Na dotazník odpovědělo 63 % žen a 37 % mužů, jak je vidět v tabulce výše.

47

2.5 SWOT analýza SWOT analýza je zaměřena především na silné a slabé stránky podniku, tedy interní faktory. Na základě těchto interních faktorů lze následně zjistit příležitosti a hrozby podniku neboli faktory externí.

Tabulka 5: SWOT analýza (vlastní zpracování)

SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

 Kvalitní a profesionální personál.

 Nedostatek zkušeností s podnikáním.

 Nabídka nejrůznějších knižních titulů,

 Malé povědomí o kavárně.  Finanční náročnost pro začínající

nabízející zákazníkům určitý druh relaxace a zpříjemnění posezení

podnik.

v kavárně.

 Výhodná lokalita.  Nekuřácké prostředí.  Kvalitní produkty - kvalitně připravené teplé nápoje, profesionální obsluha.

 Bezbariérový přístup. Příležitosti

Hrozby

 Zavedení výhod pro stálé zákazníky.

 Možnost vstupu nových konkurentů

 Rozšíření sortimentu.

na trh.

 Konkurenti s nižšími náklady, lepším

 Pořádání různých akcí, například

výrobkem.

literární čtení nebo autogramiády.

 Malý zájem ze strany zákazníků.

 Zaměření se na širší okruh zákazníků

 Změny v legislativě

– nová cílová skupina.

 Vytvoření dobré propagace, která

 Nepříznivý vývoj inflace a HDP.

přiláká další zákazníky.

48

2.5.1

Shrnutí SWOT analýzy

Ze SWOT analýzy vyplývá, že silnými stránkami kavárny jsou hlavně kvalifikovaní a profesionální zaměstnanci a nabídka nejrůznějších knižních titulů, které si zákazníci budou moci v kavárně přečíst, což ji odlišuje od ostatních konkurentů. Pozornost bude především zaměřena na eliminaci slabých stánek a jak se dostat co možná nejvíce do povědomí zákazníků, a také podporovat silné stránky kavárny.

Hrozby spojené se založením kavárny bohužel nelze moc ovlivnit. Patří sem možnost vstupu nových konkurentů na trh, kteří se budou orientovat na stejnou cílovou skupinu zákazníků, a dále pak změny v legislativě, inflaci a HDP. A také nezájem ze strany zákazníků.

2.6 Marketingový mix 2.6.1

Produkt

Produktem kavárny je sortiment, který se v podniku prodává. Jedná se především o studené a teplé nealkoholické nápoje, dále o alkoholické nápoje, jako je například víno, a pak také sladké a slané pečivo a klasické malé zákusky. Ke Kávě bude také podávána kohoutková voda zdarma.

U sortimentu je na prvním místě kladen důraz na kvalitu produktů. V kavárně bude nabízena vynikající italská káva Illy, lahodné čaje a výtečná horká čokoláda. V zimě budou do nabídky zařazeny horké kořeněné džusy, čaj z čerstvého zázvoru, svařené víno s čerstvým ovocem, horký domácí punč a další. V rámci letního sortimentu pak kavárna bude nabízet mléčné koktejly z čerstvého ovoce a různé druhy domácích ledových čajů.

K dispozici je také bezplatné Wi-fi připojení, denní tisk, zapůjčení společenských her, nekuřácké prostředí a široký výběr knih všech možných žánrů. Veškerý nabízený sortiment je uveden v příloze. 49

2.6.2

Cena

Stanovení ceny produktů kavárny je důležité pro následné určení plánovaných tržeb. Ceny jsou stanoveny na základě srovnání s cenami konkurence. Cena produktu zahrnuje jak náklady vynaložené na pořízení zboží, tak i obchodní marži pro kavárnu. U jednotlivých produktů je obchodní marže jiná, v řádu desítek až stovek procent. Nejvyšší marže je stanovena pro Kávu, na jejíž kvalitě si kavárna zakládá. Souhrnný ceník je uveden v příloze č. 2.

Kavárna bude zákazníkům poskytovat možnost platby jak v hotovosti, tak i platebními kartami. V následující tabulce jsou uvedeny průměrné ceny zboží.

Tabulka 6: Průměrné ceny zboží (Zdroj: vlastní zpracování)

Množství 0,2 l 0,25 l 0,3 l 7g 0,2 l 0,3 l 0,25 l 1 ks

2.6.3

Nealkoholické nápoje, džus Voda, Vinea Čaj, čokoláda Káva Víno Ost. horké nápoje Mléčný koktejl Pečivo

Průměrná cena pití 25 Kč 29 Kč 31 Kč 33 Kč 28 Kč 34 Kč 28 Kč 12 Kč

Distribuce

Kavárna bude své produkty zákazníkům distribuovat prostřednictvím přímého prodeje. Zákazníci budou mít možnost konzumace přímo v kavárně nebo si budou moct nabízené produkty odnést s sebou.

50

Kavárna si bude pronajímat prostory v Hustopečích u Brna na ulici Bratislavská. Výhoda lokality spočívá v tom, že je blízko autobusového a vlakového nádraží a je velmi blízko středu města. Před budovou se nachází rozlehlé městské parkoviště, takže zákazníci mohou zaparkovat přímo před plánovanou kavárnou. Budova má také bezbariérový přístup.

Provozní doba bude přizpůsobena zákazníkům. Jelikož se kavárna zaměřuje na zákazníky ve věku 15–20 let a 60-75 let, bude provozní doba následující: Otvírací hodiny: Pondělí: 09:00 – 17:30 Úterý: 09:00 – 17:30 Středa: 09:00 – 17:30 Čtvrtek: 09:00 – 17:30 Pátek: 09:00 – 17:30 Sobota: 09:00 – 15:00 Neděle: 09:00 – 11:00

Kavárna bude mít otevřeno do 17:30, jelikož potencionální zákazníci z řad studentů končí ve školách mezi 3. a 4. hodinou odpoledne a večer už v Hustopečích nebývají. A potencionální zákazníci ve věku 60-75 let navštěvují kavárny převážně v dopoledních hodinách a brzkých odpoledních hodinách. Provozní doba, na základě vyhodnocení zkušeností z provozu a zájmu zákazníků, může být v budoucnu upravena tak, aby co nejlépe vyhovovala potřebám zákazníků.

2.6.4

Propagace

Jelikož jde o začínající podnik, je velmi důležité se dostat co nejvíce do povědomí zákazníků. Oslovení zákazníků bude probíhat ve formě informačních letáků, dále pak prostřednictvím zpravodaje města Hustopeče, reklamou v rozhlasech v Hustopečích a okolních obcích a umístění reklamy na internetové stránky města. Další formou propagace bude založení profilu kavárny na sociální síti Facebook a prezentace na vlastních internetových stránkách. Propagaci shledávám účinnou především z toho důvodu, že internetová reklama osloví především mladší věkové kategorie, a to 51

především proto, že v dnešní době je internet nedílnou součástí životního stylu mladých lidí a nejlépe se informace šíří především na sociálních sítích. Reklamy ve zpravodaji města a na letácích zase osloví starší občany, protože zde panuje všeobecný trend, že starší lidé vyhledávají slevové akce a otevření nových prodejen, a zajímají se o dění ve svém městě a okolí, proto čtou pravidelně městský zpravodaj.

Internetová reklama Na webové stránky budou umístěny důležité informace o kavárně. Bude zde nápojový lístek, důležité kontakty (adresa kavárny + mapa, kontaktní údaje, nápojový a jídelní lístek, informace o konaných akcích v kavárně, galerie s fotografiemi). Doména internetové stránky bude zaregistrována pod názvem www.Dream-Cafe.cz. Pro potřeby kavárny byl vybrán webhostingový program C4 Hosting. V ceně 1200 Kč na rok je i registrace domény na rok včetně navyšování prostoru o 500 MB každým rokem (29).

Kavárna se rovněž bude prezentovat na sociální síti Facebook, kde bude mít svůj profil, díky němuž bude moci komunikovat se zákazníky a informovat je o veškerých aktivitách a novinkách.

Letáky Informační letáky budou obsahovat základní informace o kavárně, o jejím umístění, datum otevření spolu s otevírací dobou. Velikost letáku bude ve formátu A5, plánované množství je 1000ks a cena za jeden kus 1,50 Kč. Letáky se budou rozdávat v okolí dva týdny před otevřením a budou umístěny na nástěnkách středních škol v Hustopečích a také rozdávány studentům v okolí školy. Letáky budou také obsahovat slevu 10 % za první návštěvu. Pro oslovení starších občanů budou tyto letáky rozdávány na autobusovém nádraží a na náměstí města. U hlavní silnice bude také umístěn transparent upozorňující potencionální zákazníky, že bude otevřena nová kavárna a i zde budou základní informace o umístění, provozní době a datu otevření, a také o slevě 10 % za první návštěvu kavárny.

52

Náklady na propagaci: Tabulka 7: Náklady na propagaci (vlastní zpracování)

Letáky

1 500 Kč

Internetová stránka – webhostingový program C4 Hosting

1 200/rok

Reklama ve zpravodaji města a rozhlase Celkem

350 Kč 3 050 Kč

53

3 Návrh podnikatelského plánu V této kapitole je uvedena realizace návrhu podnikatelského plánu na založení kavárny a plán na 5 let jejího provozu.

3.1 Titulní strana Obchodní firma:

Dream-Cafe, s.r.o.

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Sídlo:

Bratislavská 21, 693 01 Hustopeče u Brna

Založení společnosti:

1. 1. 2014

Vlastníci (společníci):

Bc. Lucie Bubeníčková Pavlína Hádlíková

Základní kapitál:

400 000 Kč zapsaný do obchodního rejstříku v den vzniku společnosti.

Předmět podnikání:

Hostinská činnost (prodej jídel a nápojů)

Hlavním předmětem podnikání kavárna je hostinská činnost (jedná se o činnost řemeslnou podle živnostenského zákona), s níž souvisí prodej alkoholických a nealkoholických nápojů a několika druhů jídel (slané a sladké pečivo). Společnost je plátcem DPH a jako účetní jednotka bude vést účetnictví ode dne svého vzniku.

Právní formou této společnosti je společnost s ručením omezeným, návrh společenské smlouvy je uveden v příloze. Základní kapitál je tvořen peněžitými vklady společníků, a to následovně: Bc. Lucie Bubeníčková, peněžitý vklad 210 000 Kč, obchodní podíl 53 %, Pavlína Hádlíková, peněžitý vklad 190 000 Kč, obchodní podíl 47%.

54

Obě majitelky kavárny se budou podílet na vedení rovným dílem a obě také budou mít právo jednat jménem společnosti. Návrh společenské smlouvy je uveden v příloze č. 5.

Provoz kavárny bude zajištěn střídajícími se směnami obou majitelek. Kromě majitelek bude v případě potřeby zaměstnána také další servírka na dohodu o provedení práce.

Pracovní náplň jednotlivých osob Bc. Lucie Bubeníčková – majitelka -

vzdělání: Fakulta podnikatelská VUT Brno (Daňové poradenství).

-

náplň práce: 

zajištění provozu – jednání s dodavateli, přebírka dodávek, účetnictví, finanční plánování,



správa internetových stránek,



obsluha v kavárně.

Pavlína Hádlíková – majitelka -

Vzdělání: Vyučení v oboru Cestovní ruch a gastronomie

-

Náplň práce: 

obsluha v kavárně,



jednání s dodavateli, přebírka dodávek,



úklid všech prostor.

Výpomoc - Náplň práce: 

obsluha v kavárně,



úklid všech prostor kavárny s výjimkou kanceláře.

55

3.2 Popis a umístění podniku Prostory kavárny a sídlo společnosti se bude nacházet v pronajatých nebytových prostorách v Hustopečích u Brna na ulici Bratislavská, čp. 21. V prostorách již dříve byla provozována kavárna, takže jsou upraveny pro potřeby nového podniku. Jedná se o prostory s bezbariérovým přístupem v přízemním podlaží dvoupatrové budovy. Je zde prostor jak pro provozování činnosti, tak pro kancelář společnosti a také pro sklad kavárny. Celková plocha prostoru pro kavárnu je 160 m2, z toho 22 m2 patří skladové části a 6 m2 patří kanceláři. Kavárna bude nabízet celkem 20 míst k sezení.

Výhoda lokality spočívá v tom, že je blízko autobusového a vlakového nádraží a je velmi blízko středu města. Před budovou se nachází rozlehlé městské parkoviště, takže zákazníci mohou zaparkovat přímo před plánovanou kavárnou. V pronajatých prostorách je zavedeno Wi-fi připojení.

3.3 Organizační struktura Podnik má právní formu podnikání společnost s ručením omezeným. Jsou zde dvě majitelky, Lucie Bubeníčková a Pavlína Hádlíková. Majitelky budou o provozu kavárny rozhodovat společně a v případě sporného názoru, bude platit rozhodnutí majitelky s vyšším kapitálovým podílem.

Majitelka

Majitelka

Servírka na výpomoc Obrázek 2: Organizační struktura (Zdroj: vlastní zpracování)

56

Provoz kavárny bude zajištěn střídáním ranních a odpoledních směn mezi majitelkami, které se budou mezi sebou domlouvat. V případě potřeby bude zavolána servírka na výpomoc.

3.4 Hodnocení rizik spojených s podnikáním Začínající podnikání s sebou přináší celou řadu rizik. Tato rizika je důležité odhalit ještě před začátkem podnikání a udělat proti nim opatření. Rizika vychází ze SWOT analýzy a byla uvedena jako hrozby podniku. Jelikož by tato rizika mohla negativně ovlivnit podnikání, vedení společnosti by se mělo snažit je co nejvíce snížit. Těmito riziky jsou: A. Nezájem ze strany zákazníků. B. Vstup nové konkurence na trh. C. Změny v legislativě. D. Vypovězení nájemní smlouvy. E. Ostatní možná rizika.

Proto, abychom určili míru rizika, byly využity dva aspekty hodnocení, jedná se o hledisko pravděpodobnosti výskytu a intenzita dopadu rizika na společnost. Pro jednotlivé aspekty pak byla určena stupnice od 1 do 5. Význam stupnice je následující: 1. nepatrná pravděpodobnost výskytu / intenzita dopadu 2. malá pravděpodobnost výskytu / intenzita dopadu 3. střední pravděpodobnost výskytu / intenzita dopadu 4. značná pravděpodobnost výskytu / intenzita dopadu 5. vysoká pravděpodobnost výskytu / intenzita dopadu

Výsledek hodnocení byl zanesen do následujícího grafu, ze kterého vyplývá, že nejdůležitějším rizikem s vysokým negativním dopadem pro společnost je nezájem 57

ze strany zákazníků, dalšími velmi důležitými riziky jsou možnost vstupu nové konkurence na trh a riziko vypovězení nájemní smlouvy. Za střední riziko je pokládána možná změna v legislativě a ostatní rizika (krádež, poškození majetku) jsou hodnocena jako malá, s nízkou pravděpodobností výskytu.

intenzita dopadu A

5 4 3 2 1

B, D C E 1

2

3

4

5 Pravděpodobnost výskytu

Graf 12: Hodnocení rizik (Zdroj: vlastní zpracování)

A. Nezájem ze strany zákazníků Zájem zákazníků je pro kavárnu velmi důležitý, proto je toto riziko hodnoceno jako vysoce důležité. Riziko, že zákazníci nebudou mít zájem o produkty, hrozí v případě, že kavárna málo zaujme zákazníky svými produkty a jejich propagací, především na internetových stránkách. Hrozí, že kavárna svým sortimentem nedokáže uspokojit přání a potřeby stálých, ale i potenciálních zákazníků. V takovém případě je nezbytné tyto potřeby pravidelně sledovat a přizpůsobit podle nich i nabízený sortiment kavárny.

B. Vstup nové konkurence na trh Tím, že na trh vstoupí nový konkurent, hrozí riziko, že dojde k poklesu poptávky. A s tím související i pokles tržeb. Eliminace tohoto rizika je možná díky tomu, že si kavárna vytvoří okruh věrných zákazníků, a popřípadě se pokusí odlišit od konkurence. Důležitá je opět dobrá propagace kavárny a nabídky sortimentu, který nejvíce vyhovuje potřebám a přáním zákazníků.

58

C. Změny v legislativě Změny v legislativě nemůže podnik nijak ovlivnit. Riziko se týká především zvýšení sazeb DPH a změn v daních z příjmů právnických osob. Tyto změny mohou způsobit, že zákazníci nebudou ochotni platit více za poskytované služby, protože budou mít sklon šetřit, a mohou také ovlivnit chování investorů.

D. Vypovězení nájemní smlouvy Mezi další rizikové faktory patří například riziko, že nám pronajímatel vypoví nájemní smlouvu. Jedná se o velmi závažné riziko a lze jej eliminovat již při sepisování nájemní smlouvy, kde se majitelé seznámí s možnými důvody výpovědi a následně se jim pokusí vyhnout. V případě, že dojde k vypovězení smlouvy, musí být kavárna na tuto možnost plně připravena a musí mít pro tento případ připravenou strategii.

E. Ostatní rizika Mezi další rizika mohou patřit například riziko krádeže, riziko, že dojde k poškození majetku. Dále pak poškození provozovny a také riziko živelných pohrom.

3.5 Finanční plán Kapitola se zaměřuje na vyčíslení počátečních nákladů a výnosů kavárny. Jedná se o jednorázové náklady, které jsou spojené se založením podniku a nakoupením potřebného vybavení, dále pak o pravidelné náklady, které jsou spojeny s provozem společnosti.

Je zde proveden měsíční a roční odhad tržeb, a to z hlediska optimistické, realistické a pesimistické varianty. A také predikce výsledku hospodaření na prvních 5 let podnikání.

59

3.5.1

Výdaje potřebné k zahájení činnosti

Na začátku podnikání je počítáno s vysokými počátečními náklady souvisejícími s vybavením kavárny, s náklady na propagaci, provozem kavárny a nákupem zásob. A také s náklady spojenými s nutnými stavebními úpravami.

Při vzniku společnosti je také nutno počítat s poplatky spojenými s ohlášením živnosti, zápisem společnosti do obchodního rejstříku, poplatky za výpis z rejstříku trestů a poplatky notářovi za sepsání společenské smlouvy. Tyto náklady jsou vyčísleny v následující tabulce.

Tabulka 8: Náklady spojené se založením kavárny (vlastní zpracování)

Náklady v Položka 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q Kč Zápis do OR 6 000 0 0 0 Výpis z rejstříku 100 0 0 0 Zřizovací trestů 2x výdaje Vyřízení živnosti 2x 2 000 0 0 0 Poplatek notářovi 5 000 0 0 0 Stoly, židle, kávovar, Vybavení mrazicí box, myčka, 218 141 0 0 0 kavárny nádobí,… Alkoholické a nealkoholické nápoje, 132 922 195 000 169 565 203 478 Zásoby horké nápoje, pečivo Desinfekční a čisticí Náklady 7 980 6 480 7 530 6 480 na provoz prostředky,… Městský zpravodaj, 2 450 600 1 650 600 Propagace internetové stránky Celkem 374 593 202 080 178 745 210 558

Celkem 6 000 100 2 000 5 000 218 141

700 965 28 470 5 300 965 976

Největší položku tvoří zásoby a náklady na vybavení kavárny, které obsahují vybavení interiéru kavárny, spotřebiče pro provoz kavárny, vybavení kanceláře a toalet. Konkrétní náklady na vybavení kavárny a na její provoz jsou uvedeny v příloze č. 3.

60

Důležité je na začátku podnikatelské činnosti určit čtvrtletní počáteční náklady, náklady spojené s provozem kavárny a mzdové a osobní náklady. Co se týče mzdových nákladů, tak kavárna má dvě majitelky a každá z nich bude v prvním roce podnikání pobírat mzdu 15 000 Kč, celkové mzdové náklady, včetně sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem na první rok jsou uvedené v následující tabulce.

Tabulka 9: Osobní a mzdové náklady (Zdroj: vlastní zpracování)

Osobní náklady v Kč Mzdové náklady - 2x Sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem Osobní náklady celkem

1. Q 96 000

2. Q 96 000

3. Q 96 000

32 640 128 640

32 640 128 640

32 640 128 640

4. Q Celkem 96 000 384 000 32 640 128 640

130 560 514 560

Ostatními náklady spojené s provozem kavárny jsou náklady na opravy prostor kavárny a na její udržování, dále je to nájemné, které zahrnuje energie a stočné (cena nájemného je regulována a nájemce nepožaduje žádnou kauci), a také náklady na internetové připojení a paušál mobilních telefonů. Tyto náklady jsou vyčísleny v následující tabulce.

Tabulka 10: Ostatní náklady spojené s provozem kavárny v Kč (Zdroj: vlastní zpracování)

Ostatní náklady spojené s provozem kavárny Kč Opravy a udržování Nájemné (včetně energií a stočného) a ostatní služby Paušál - Wi-fi, mobilní telefon Pojištění zásob Manka a škody z provozní činnosti Úrazové pojištění zaměstnanců Celkem

1. Q

2. Q

3. Q

4. Q

Celkem

4 500

4 500

4 500

4 500

18 000

75 000

75 000

75 000

75 000

300 000

7 500

7 500

7 500

7 500

30 000

4 000

0

0

0

4 000

6 646

9 750

8 478

10 174

35 048

1 680

1 680

1 680

1 680

6 720

99 326

98 430

97 158

98 854

393 768

61

Dalšími náklady spojenými s provozem podniku jsou náklady na cestovné, dary, dále pak školení zaměstnanců, především školení v přípravě a zdobení kávy a ostatních nápojů. A také jsou zde zahrnuty poplatky obci za pravidelnou likvidaci odpadu. Majitelky budou využívat svých osobních automobilů a silniční daň bude placena podle zákona ve formě paušálu ve 4. čtvrtletí.

Kavárna si jako účetní jednotka určila ve směrnici, že bude účetně odepisovat majetek přesahující hodnotu 20 000 Kč, dobu odpisování si stanoví na 5 let. Jediným účetně odpisovaným majetkem je Kávovar, jehož pořizovací cena činí 39 800 Kč bez DPH.

Tabulka 11: Ostatní náklady (Zdroj: vlastní zpracování)

Ostatní náklady v Kč Cestovné Školení zaměstnanců Poplatek za likvidaci odpadu Daň silniční Dar Odpisy DHM Ostatní finanční náklady Celkem

1. Q 3 000 1 500

2. Q 3 000 0

3. Q 3 000 0

4. Q 3 000 1 500

Celkem 12 000 3 000

0

800

0

0

800

0 0 1 326 1 350 7 176

0 0 1 989 1 350 7 139

0 0 1 989 1 350 6 339

2 400 5 000 1 993 1 350 15 243

2 400 5 000 7 297 5 400 35 897

Tabulka níže obsahuje souhrn veškerých čtvrtletních nákladů na první rok podnikání kavárny. Jak je patrné, největší položkou jsou náklady spojené se založením kavárny a vynaložené v průběhu roku.

62

Tabulka 12: Souhrn všech nákladů (Zdroj: vlastní zpracování)

Souhrn nákladů v Kč Mzdové a osobní náklady Náklady spojené se založením kavárny a náklady vynaložené v průběhu roku Ostatní náklady spojené s provozem kavárny Ostatní náklady Celkové náklady

3.5.2

1. Q 128 640

2. Q 128 640

3. Q 128 640

4. Q 128 640

Celkem 514 560

374 593

202 080

178 745

210 558

965 976

99 326

98 430

97 158

98 854

393 768

7 176 609 735

7 139 436 289

6 339 410 882

15 243 35 897 453 295 1 910 201

Odhad tržeb

Nejprve je důležité stanovit průměrné tržby na jednu návštěvu kavárny jednoho zákazníka. Předpokládá se, že si zákazník objedná 1 Kávu za průměrnou cenu 33 Kč, 1 vodu v průměrné ceně 29 Kč, a dále pak pečivo v průměrné ceně 12 Kč, a další nealkoholický nápoj. Odhad na jednoho zákazníka je tedy 130 Kč za jednu návštěvu.

Tabulka 13: Odhad tržeb na jednoho zákazníka (Zdroj: vlastní zpracování)

Výše ceny v Kč 33 25 29 31 12 130

Odhad tržeb na jednoho zákazníka Káva Nealkoholické nápoje (0,3 l) 0,5 l nápoje (Voda, Vinea) Čaj, Čokoláda Pečivo, zákusek Celkem

Následující tabulka obsahuje odhady tržeb pro jednotlivé měsíce prvního roku podnikání a návštěvnost zákazníků za den. Odhady pro jednotlivé měsíce vychází jak z předpokladu, že návštěvnost kavárny v jednotlivých měsících poroste, ale je bráno také v potaz, jak počasí v jednotlivých ročních obdobích ovlivní podnikání.

63

Tabulka 14: Odhad tržeb za rok 2014 v Kč (Zdroj: vlastní zpracování)

Odhad tržeb za rok 2014 v Kč leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec Celkem

Počet lidí Tržby za den Tržby za měsíc 20 3 250 97 500 25 3 900 117 000 32 4 550 136 500 30 4 550 136 500 35 5 200 156 000 40 5 200 156 000 32 4 550 136 500 25 3 250 97 500 40 5 200 156 000 35 5 200 156 000 40 5 850 175 500 30 4 550 136 500 384 55 250 1 657 500

V následující tabulce jsou odhady tržeb z pohledu optimistické, realistické a pesimistické varianty. U každé položky je také uveden odhadovaný počet zákazníků za měsíc. Optimistická varianta uvažuje s 38 zákazníky za den, realistická varianta uvažuje s 32 zákazníky za den a pesimistická varianta uvažuje s 25 zákazníky za den.

Tabulka 15: Odhad tržeb za měsíc (Zdroj: vlastní zpracování)

Odhad tržeb za měsíc Káva Čaj, čokoláda Voda, Vinea Ostatní horké nápoje Nealkoholické nápoje Mléčné koktejly Víno Pečivo ke Kávě nebo zákusek Celkem za měsíc Celkem za rok

Optimistická (38 lidí) ks Kč 890 29 370 735 22 785 880 25 520 870 29 580 890 22 250 610 17 080 610 17 080

Realistická (32 lidí) ks Kč 655 21 615 520 16 120 640 18 560 635 21 590 655 16 375 420 11 760 425 11 900

Pesimistická (25 lidí) ks Kč 520 17 160 330 10 230 510 14 790 500 17 000 515 12 875 300 8 400 310 8 680

850

630

515

10 200

7 560

6 180

6 335 173 865 4 580 125 480 3 500 95 315 76 020 2 086 380 54 960 1 505 760 42 000 1 143 780

64

3.6 Výkazy V této kapitole budou sestaveny jednotlivé finanční výkazy. Jedná se o rozvahu, výkaz zisku a ztrát a výkaz o peněžních tocích (cash flow). Ve výkazech se uvažuje s realistickou variantou tržeb.

3.6.1

Rozvaha

V rozvaze je zachycen stav majetku společnosti a její zdroje financovaní. Stavy jsou zaznamenány k poslednímu dni každého roku podnikání. V zahajovací rozvaze je stav na počátku podnikání.

Tabulka 16: Rozvaha (Zdroj: vlastní zpracování)

Rozvaha v Kč Zahajovací 400 000 Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý hmotný majetek 400 000 Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek 400 000

2014 388 739

2015 309 834

2016 424 765

31 844

23 884

15 924

31 844 356 895 16 999

23 884 285 950 18 103

15 924 408 841 20 886

0

0

0

339 896

267 847

387 955

2017 2018 559 102 811 697 7 964

4

7 964 4 551 138 811 693 22 103 24 016 0

0

529 035 787 677

Dlouhodobý hmotný majetek společnosti je uveden v zůstatkových cenách, odpisy jsou ve všech letech odečítány od pořizovacích cen. Společnost si dle účetní směrnice stanovila, že za dlouhodobý hmotný majetek bude považován majetek nad 20 000 Kč. V uvedených 5 letech se nepředpokládá navýšení dlouhodobého hmotného majetku. Kavárna se snaží držet si zásoby na skladě v průměrné hodnotě 20 000 Kč.

65

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období Cizí zdroje Krátkodobé závazky

400 000 400 000

388 739 155 018

309 834 200 745

424 765 306 106

559 102 811 697 409 841 621 729

400 000

400 000

400 000

400 000

400 000 400 000

0

0

4 573

0

-244 982

-244 982 233 721

45 727 109 089

105 362 118 659

153 296 162 331 149 261 189 968

233 721

109 089

118 659

149 261 189 968

9 841

17 506

-203 829 -153 296

41 892

Majitelky vložily do společnosti základní kapitál v hodnotě 400 000 Kč. Kavárna je ze zákona povinna tvořit rezervní fond 10 % ze zisku v prvním roce, kdy vykázala zisk a dále pak 5% v následujících letech.

V prvním roce podnikání podnik zaznamenává záporný výsledek hospodaření, který je způsoben především

vysokými

počátečními

náklady na provoz

společnosti.

V následujících letech je už výsledek hospodaření kladný a předpokládá se mírný nárůst v následujících letech.

66

3.6.2

Výkaz zisku a ztráty

V následujícím výkazu zisku a ztráty jsou zaznamenány očekávané náklady a výnosy pro prvních 5 let podnikání kavárny.

Tabulka 17: Výkaz zisku a ztráty (Zdroj: vlastní zpracování)

Výkaz zisku a ztráty v Kč 2014 2015 2016 2017 2018 Tržby za prodej zboží 1 657 500 1 925 200 2 180 000 2 328 000 2 712 000 Náklady vynaložené na prodané zboží 720 625 837 043 947 826 1 012 174 1 179 130 Obchodní marže 936 875 1 088 157 1 232 174 1 315 826 1 532 870 Výkonová spotřeba 602 005 414 138 438 197 444 997 461 938 Přidaná hodnota 334 870 674 019 793 977 870 829 1 070 932 Osobní náklady 514 560 554 560 594 560 594 560 755 360 Daně a poplatky 2 400 2 400 2 400 2 400 2 400 Odpisy dlouhodobého hmotného majetku 7 297 7 960 7 960 7 960 7 960 Ostatní provozní náklady 50 795 58 572 78 895 83 113 98 181 Provozní výsledek hospodaření -240 182 50 527 110 162 182 796 207 031 Ostatní finanční náklady 4 800 4 800 4 800 4 800 4 800 Finanční výsledek hospodaření -4 800 -4 800 -4 800 -4 800 -4 800 Daň z příjmů za běžnou činnost 0 0 0 24 700 39 900 Výsledek hospodaření za běžnou činnost -244 982 45 727 105 362 153 296 162 331 Výsledek hospodaření za účetní období -244 982 45 727 105 362 153 296 162 331 Výsledek hospodaření před zdaněním -244 982 45 727 105 362 177 996 202 231

Ve výkazu zisku a ztrát jsou zahrnuty předpokládané tržby v prvních 5 letech podnikání, u kterých se předpokládá nárůst v každém roce, stejně tak jako u nákladů vynaložených na prodané zboží. Je zde zahrnuta marže z prodaného zboží, která v průměru činí dvojnásobek pořizovacích cen.

67

V osobních nákladech jsou vyčísleny mzdy obou majitelek a pomocné síly, včetně sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem. Dále jsou zde daně a poplatky, ve kterých je zahrnuta silniční daň a také účetní odpisy dlouhodobého hmotného majetku.

Díky vysokým počátečním nákladům je výsledek hospodaření v prvním roce podnikání záporný, společnost tedy může uplatnit ztrátu a její daňová povinnost je nulová. Ztrátu uplatňuje až do roku 2017, v tomto roce se řídí zákonem o dani z příjmu právnických osob, kde sazba daně činí 19 %. Společnost předpokládá stoupající trend výsledku hospodaření v dalších letech.

3.6.3

Výkaz o peněžních tocích

Cash flow zachycuje tok hotovostních peněz kavárny. Hodnota hotovostních peněžních prostředků je zde navýšena výsledkem hospodaření v jednotlivých letech společně s odpisy a snížením stavu zásob. Vyčíslení peněžních toků na jednotlivé měsíce v prvním roce podnikání je uvedeno v příloze č. 4.

68

Tabulka 18: Cash flow (Zdroj: vlastní zpracování)

Cash flow v Kč Stav peněžních prostředků na začátku období Výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním Odpisy stálých aktiv Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků, bez krátk. závazků a dohadných účtů pasivních Změna stavu zásob Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků na konci účetního období

2014

2015

2016

2017

2018

400 000

204 071

267 847

387 955

577 635

-244 982 7 297 0

45 727 7 960 0

105 362 7 960 0

153 296 7 960 0

162 331 7 960 0

98 555 -16 999

11 195 -1 104

9 569 -2 783

4 940 -1 217

26 469 -1 913

0

0

0

0

-24 700

-156 129

63 778

120 108

164 979

170 147

-39 800

0

0

0

0

-39 800

0

0

0

0

-195 929

63 778

120 108

164 979

170 147

204 071

267 849

387 955

552 934

747 782

2015 24,80 % 34,42 % 5,05 %

2016 27,42 % 37,40 % 7,85 %

2017 20,00 % 26,11 % 7,63 %

3.7 Vybrané ukazatele finanční analýza Ukazatelé rentability ROA ROE ROS

2013 -63,02 % -158,03 % -14,49 %

2014 14,76 % 22,78 % 2,62 %

ROA a ROE Ukazatel udává, kolik Kč zisku je vyprodukováno vložením 1 Kč celkového majetku. V prvním roce podnikání hodnota ukazatele rentabilit nevychází zrovna příznivě,

69

hodnota je v záporných číslech. V dalších letech se postupně situace zlepšuje a kavárna se stává stabilním a prosperujícím podnikem.

ROS Rentabilita tržeb udává míru zisku, který připadá na jednu korunu tržeb. Tento ukazatel vypovídá o tom, jak je podnik schopen generovat zisk ze svých tržeb. V prvním roce jsou hodnoty záporné, je to způsobeno díky ztrátě. V dalších letech se už hodnoty pohybují v poměrně vysokých hodnotách.

70

Závěr Cílem této diplomové práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro založení kavárny. Kavárna bude založena jako společnost s ručením omezeným a bude mít dvě majitelky, jejichž vklady tvoří základní kapitál ve výši 400 000 Kč.

Podle analýzy trhu vyplynulo, že se v Hustopečích nachází přibližně 4000 potenciálních zákazníků ve věku 15-20 let a 60-75 let. A jako nejvhodnější lokalita byla vybrána ulice Bratislavská, která se strategicky nachází blízko autobusového nádraží a místního supermarketu a také je nedaleko středu samotného města.

Z Porterova modelu je patrné, že konkurenci v Hustopečích lze hodnotit jako střední. Jsou zde další tři kavárny, které nabízejí podobný sortiment, ale žádná z nich se nezaměřuje na možnost poskytnout k dobré kávě i dobrou knihu. Majitelé ostatních kaváren také v blízké době neplánují žádné změny v sortimentu nebo inovace.

Z dotazníkového průzkumu vyplynulo, že 80 % respondentů pije pravidelně kávu a tito potenciální zákazníci by navštěvovali kavárnu Dream-Cafe pravděpodobně 2x týdně. Byli by také ochotni zaplatit při jedné návštěvě 100-150 Kč.

SWOT analýza odhalila, že mezi silné stránky kavárny patří především profesionální obsluha, podávání kvalitní kávy a ostatního sortimentu, výhodná lokalita a nabídka nejrůznějších knižních titulů, nabízející zákazníkům určitý druh relaxace a nabízející zpříjemnění jejich posezení v kavárně. Mezi hrozby byl zařazen možný vstup nové konkurence na trh, změny v legislativě a možnost nezájmu ze strany zákazníků.

Marketingový plán byl sestaven na základě marketingového mixu. Produktem kavárny je tedy prodej teplých a studených alkoholických i nealkoholických nápojů, prodej sladkého a slaného pečiva a klasických zákusků. Především se jedná o vynikající italskou kávu Illy, lahodné čaje a výtečnou horkou čokoládu. V zimních měsících je 71

mezi sortiment zařazen také prodej horkých kořeněných džusů, čaje z čerstvého zázvoru a svařeného vína. V létě naopak kavárna nabízí mléčné koktejly z čerstvého ovoce a různé druhy ledových čajů.

Pravděpodobná cena byla stanovena na základě konkurence a zahrnuje, jak náklady na pořízení zboží, tak i obchodní marži, která je u většiny zboží dvounásobek pořizovací ceny. Distribuce bude probíhat prostřednictvím přímého prodeje a jako forma reklamy byly zvoleny informační letáky, reklamy ve zpravodaji města a rozhlase v okolních obcích, založení facebookového profilu a prezentace na vlastních internetových stránkách.

Ve finančním plánu byly vyčísleny náklady spojené se vznikem kavárny, jejím následným provozem a osobní náklady. Celkové náklady pro první rok byly vyčísleny na 1 910 201 Kč. Náklady v dalších letech mají rostoucí trend. Dále byly vyčísleny tržby, které byly sestaveny z pesimistického, realistického a optimistického hlediska. Dále pak byla brána v úvahu realistická varianta. Celkové tržby v prvním roce byly 1 657 500 Kč. A v dalších letech rostly. Ve výkazu zisku a ztráty bylo zjištěno, že v prvním roce podnikání vykázala společnost ztrátu ve výši 244 982 Kč, ale v dalším roce vykázala mírný zisk a tento trend pokračoval i v následujících letech podnikání.

Mnou vytvořený podnikatelský plán pro založení kavárny považuji za realizovatelný a vzhledem k finančnímu plánu ukazujícímu následný provoz kavárny v prvních 5 letech podnikání také stabilní.

72

Literatura 1) SRPOVÁ, Jitka a kolektiv. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. 2) VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 1997. 232 s. ISBN 80-7169-234-4. 3) VEBER, Jaromír a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 4) HISRICH, Robert D. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-858-6507-6. 5) FOTR, J. a SOUČEK, I. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 6) KORÁB, V., MIHALISKO, M. a VAŠKOVIČOVÁ, J. Založení a řízení podniků: Studijní text pro obor Podnikové finance a obchod. 1. vydání. Brno: CERM, 2008. 155 s. ISBN 978-80-214-3792-0. 7) KEŘKOVSKÝ, M. a VYKYPĚL, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179-453-8. 8) PORTER, M. E. Konkurenční strategie: Metody pro analýzu odvětví a konkurentů. Praha: Victoria Publishing, 1994. 403 s. ISBN 80-85605-11-2. 9) JAKUBÍKOVÁ, D. Strategický marketing. 1. Vydání. Praha: PBtisk, 2008. 272 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 10) BLAŽKOVÁ, M. Marketingová řízení a plánování pro malé a střední firmy. 1. Vydání. Praha: Grada, 2007. 278 s. ISBN 978-80-247-1535-3. 11) KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.

73

12) Společnost s ručením omezeným. [online]. 2012 [cit. 2012-11-10]. Dostupné z: http://www.e-sro.cz/spolecnost-s-rucenim-omezenym.htm 13) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník 14) WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9. 15) EUREGIO city.net. 2012 [cit. 2013-01-5]. Dostupné z: http://www.euregio city.net/text/cs/hustopece.aspx 16) Znalecký ústav. [online]. 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://www.odhadonline.cz/statistika-kriminalita-nezamestnanost-prumerna-mzdanemoci-znalecky-posudek-odhadce-znalec-obec-hustopece-okr-breclav/#obecne 17) Hustopeče. [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.hustopece-city.cz/mesto-hustopece/informace-o-meste/popis-mesta/200704-19.html 18) EUREGIO city.net. 2012 [cit. 2013-01-6]. Dostupné z: http://www.euregio-city.net/text/cs/.aspx 19) Český statistický úřad. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/78003217D5/$File/401812151.pdf 20) Český statistický úřad. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zamestnanost_nezamestnanost_prace 21) Česká národní banka. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2012/20120802_menov e_rozhodnuti.htm 22) Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2012 [cit. 2012-12-27]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/uzem/?_piref37_240429_37_240428_240428.statse=200 0000000011&_piref37_240429_37_240428_240428.statsk=2000000000013&_piref37_ 240429_37_240428_240428.send=send&_piref37_240429_37_240428_240428.stat=20

74

00000000053&_piref37_240429_37_240428_240428.obdobi=L&_piref37_240429_37 _240428_240428.rok=2011&_piref37_240429_37_240428_240428.uzemi=107000&ok =Vybrat 23) Informační centrum vlády. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://icv.vlada.cz/ 24) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. 2012 [cit. 2012-10-29]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolskareforma/desatero-skolske-reformy 25) Illy. [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.kava.cz/manufacturer/illy/6 26) Kavárna romance. [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.kavarna-romance.cz/nabidka.php 27) Pohádková kavárna. [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.pohadkovakavarna.cz/o-nas/ 28) Blanchette kavárna a bar. [online]. 2013 [cit. 2013-02-10]. Dostupné z: http://www.restaurace.cz/breclav/blanchette-kavarnabar.html 29) C4 Hosting. [online]. 2013 [cit. 2013-04-23]. Dostupné z: http://www.webhosting-c4.cz/programy/c4-hosting 30) Čtenáři a čtení v ČR (2010). [online]. 2010 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.ucl.cas.cz/images/stories/tiskove_zpravy/Tiskova_zprava_CTENARI_2010. pdf

75

Seznam tabulek Tabulka 1: Základní informace o s.r.o. ........................................................................... 25 Tabulka 2: Vývoj počtu obyvatelstva v Hustopečích ..................................................... 29 Tabulka 3: Počet obyvatel v SO ORP vybraného kraje .................................................. 32 Tabulka 4: Míra nezaměstnanosti v Hustopečích ........................................................... 34 Tabulka 5: SWOT analýza .............................................................................................. 48 Tabulka 6: Průměrné ceny zboží .................................................................................... 50 Tabulka 7: Náklady na propagaci ................................................................................... 53 Tabulka 8: Náklady spojené se založením kavárny ........................................................ 60 Tabulka 9: Osobní a mzdové náklady............................................................................. 61 Tabulka 10: Ostatní náklady spojené s provozem kavárny v Kč .................................... 61 Tabulka 11: Ostatní náklady ........................................................................................... 62 Tabulka 12: Souhrn všech nákladů ................................................................................. 63 Tabulka 13: Odhad tržeb na jednoho zákazníka ............................................................. 63 Tabulka 14: Odhad tržeb za rok 2014 v Kč .................................................................... 64 Tabulka 15: Odhad tržeb za měsíc .................................................................................. 64 Tabulka 16: Rozvaha ...................................................................................................... 65 Tabulka 17: Výkaz zisku a ztráty ................................................................................... 67 Tabulka 18: Cash flow .................................................................................................... 69

76

Seznam obrázků Obrázek 1: Využití výsledků komplexní analýzy pro SWOT analýzu ........................... 22 Obrázek 2: Organizační struktura ................................................................................... 56

Seznam grafů Graf 1: Rozložení věkových skupin................................................................................ 29 Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti (okres Břeclav) ............................................................. 30 Graf 3: Procentní vyjádření otázky č. 1 .......................................................................... 40 Graf 4: Procentní vyjádření otázky č. 2 .......................................................................... 41 Graf 5: Procentní vyjádření otázky č. 3 .......................................................................... 42 Graf 6: Procentní vyjádření otázky č. 4 .......................................................................... 42 Graf 7: Procentní vyjádření otázky č. 6 .......................................................................... 44 Graf 8: Procentní vyjádření otázky č. 7 .......................................................................... 44 Graf 9: Procentní vyjádření otázky č. 8 .......................................................................... 45 Graf 10: Procentní vyjádření otázky č. 9 ........................................................................ 46 Graf 11: Procentní vyjádření otázky č. 10 ...................................................................... 47 Graf 12: Hodnocení rizik ................................................................................................ 58

77

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník ......................................................................................................... 79 Příloha 2: Nápojový lístek .............................................................................................. 83 Příloha 3: Náklady na vybavení a provoz kavárny ......................................................... 85 Příloha 4: Měsíční přehled o peněžních tocích v prvním roce podnikání (cash flow) ... 88 Příloha 5: Návrh společenské smlouvy ........................................................................... 89

78

Přílohy Příloha 1: Dotazník (Zdroj: vlastní zpracování)

Dobrý den, jmenuji se Lucie Bubeníčková a studuji na Fakultě podnikatelské VUT v Brně. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění tohoto dotazníku. Dotazník je zcela anonymní a získané informace budou použity pouze pro účely mé diplomové práce na téma „Podnikatelský plán – založení kavárny“. Vyplnění by Vám nemělo zabrat více jak 10 minut Vašeho času. Své odpovědi prosím označte křížkem.

Děkuji Vám za spolupráci. DOTAZNÍK 1) Uvítali byste otevření nové kavárny s možností výběru knih různých žánrů k přečtení v Hustopečích?  Ano

 Spíše ano

2) Jaké žánry knih preferujete?  Fantasy  Sci-fi  Horor  Beletrie pro dospělé  Pro děti  Naučné  Jiné (uveďte prosím jaké)

 Spíše ne

 Ne

 Nevím

3) Jak často navštěvujete kavárny?  Méně než 1x týdně  1 – 3x týdně  4 – 5 x týdně  Více jak 5x týdně

4) Kolik jste ochotni zaplatit při jedné návštěvě kavárny?  0-100 Kč

 101-150 Kč

 151-200 Kč

5) Pijete Kávu?  Ano

 Ne

6) Jak často pijete Kávu?  Párkrát do týdne  Denně  Příležitostně  Několikrát denně  Kávu nepiji

7) V případě vybavení kavárny dáváte přednost?  Útulnému, domácímu vzhledu  Nekuřácké kavárně  Modernímu vybavení  Kavárně s dětským koutkem

 200 Kč a více

 Jiné…………………………

8) Co je pro Vás důležité při výběru kavárny?  Vzhled kavárny  Možnost drobného občerstvení  Voda z kohoutku ke Kávě zdarma  Domácí pečivo, koláče, dorty  Připojení Wi-fi  Výběrová káva  Jiné…………………………

9) Jakou Kávu máte nejraději?  Latte Macchiato  Espresso  Cappuccino  Ledová káva  Frappe  Vídeňská káva  Turecká káva  S alkoholem  Bez kofeinu  Jiné…………………

10) Pohlaví  Muž  Žena

11) Věk  Méně než 20 let  21–25 let  26–35 let  36–45 let  46 a více

12) Své připomínky, dotazy a náměty prosím uveďte zde: ………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………….

Příloha 2: Nápojový lístek (Zdroj: vlastní zpracování)

Nealkoholické nápoje 

0,33 l Coca cola zero

28,-



0,2 l Coca cola, Coca cola light

28,-



0,3 l Točená Kofola

15,-



0,4 l Točená Kofola

20,-



0,2 l Sprite

28,-



0,2 l Fanta (pomeranč)

28,-



0,2 l Tonic Kinley

28,-



0,2 l Tonic Kinley (zázvorový)

28,-



0,2 l Cappy

29,-



0,2 l Cappy 100%

30,-



0,2 l Nestea ledový čaj

29,-



0,25 l Bonaqua

22,-



0,5 l Bonaqua

32,-



0,25 l Vinea (bílá, červená)

35,-



1 l Domácí ledový čaj

49,-



0,25 l Mléčný ovocný koktejl (různé druhy)

28,-

Teplé nápoje 

Káva presso Illy

28,-



Káva presso Illy s mlékem

33,-



Káva capuccino

35,-



Káva latté

40,-



Káva turecká

17,-



Káva vídeňská

37,-

83



Káva lázeňská

43,-



Horká čokoláda

39,-



Hot apple (jablko, hruška, brusinka)

29,-



Hot apple (hruška) s hruškovicí

43,-



Čaj dle výběru

22,-



Grog

35,-



Svařené víno

35,-



Horký punč

35,-

Pivo lahvové 

0,5 l Radegast birell 12°

25,-



0,5 l Pilsner Urquell 12°

32,-



0,25 l Sudové, dle aktuální nabídky

28,-



1 l Sudové, dle aktuální nabídky

110,-

Víno

Pečivo ke kávě a čaji 

Sladké pečivo -

ovocný šáteček

10,-

sladký croissant

12,-

sýrový croissant

12,-



Slané pečivo -



Klasické malé zákusky: 

Věneček

9,-



Větrník

13,-



Indiánek

11,-



Tiramisu

15,-

84

Náklady na vybavení a provoz kavárny Příloha 3: Náklady na vybavení a provoz kavárny (Zdroj: vlastní zpracování)

Vybavení kanceláře tiskárna počítač sofrware (POHODA SQL PREMIUM lic. pro 1 počítač) mobil Celkem

CENA BEZ DPH 1 300 17 355

15 899 3 100 37 654

Vybavení toalet

Věšák na ručníky Koš

POČET KUSŮ 2 ks 2 ks

CENA ZA 1 KUS 80 49

CENA CELKEM 160 98

CENA BEZ DPH 128 78

Miska na mýdlo

1 ks

20

20

16

Zrcadlo Toaletní kartáč CELKEM

1 ks 2 ks

699 11

699 22 999

559 18 799

Rohová pohovka Křesla

POČET KUSŮ 1 ks 4 ks

CENA ZA 1 KUS 11 990 2 499

CENA CELKEM 11 990 9 996

CENA BEZ DPH 9 592 7 997

Poličky na knihy

10 ks

499

4990

3 992

Stolek Židle Vitrína Věšák Celkem

8 ks 16 ks 2 ks 1 ks

1 500 599 2 990 399

12 000 9 584 5 980 399 54 939

9 600 7 667 4 784 319 43 951

NÁZEV

Vybavení prostor kavárny NÁZEV

Vybavení kavárny NÁZEV kávovar (SAN REMO PISA 3 SED) Myčka Chladicí box Výrobník ledu Stereo systém wi-fi knihy z antikvariátu Pokladní terminál Nádobí: sklenice na nealko sklenice na víno hrnky talířky Celkem Náklady na zboží bez DPH Položka Coca-cola Coca-cola light Coca-cola zero Sprite Fanta Kinley tonic (klasik, zázvor) Cappy (různé druhy) Bonaqua (nep., per.,jem. per.) Nestea Káva 1 kg čaj Teekanne Horké jablko Horká čokoláda Mléčné koktejly Víno sudové 1l ovocný šáteček

POČET KS

CENA ZA 1 KS

CENA CELKEM

CENA BEZ DPH

1

39 800

39800

31 840

1 1 1 1

18 800 17 399 3 890 1 500 900

18 800 17399 3 890 1 300 900

15 040 13 919 3 112 1 040 720

400

65

26 000

20 800

1

18 700

18 700

100 100 100 100

30 40 40 35

3 000 4 000 4 000 3 500 141 289

14 960 0 2 400 3 200 3 200 2 800 113 031

Kč/Ks 13 13 13 13 13

Ks/měsíc 50 30 25 50 50

Nák. /měsíc 650 390 325 650 650

13

50

650

13

100

1 300

5

300

1 500

16 500 6 14 15 15 35 4

70 5 180 30 50 80 200 150

1 120 2 500 1 080 420 750 1 200 7 000 600

86

sladký croissant slaný croissant zákusky

6 6 7

100 100 100

čisticí prostředky, kelímky na kávu, toaletní papír, ubrousky, brčka) Celkem

600 600 700 2 160 22 705

87

Cash flow Příloha 4: Měsíční přehled o peněžních tocích v prvním roce podnikání (cash flow) (Zdroj: vlastní zpracování) Cash flow v Kč Stav peněžních prostředků na začátku období Výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním

únor

březen

duben

květen

červen

400 000

159 173

209 411

216 744

210 516

223 692

-228 963

-11 698

-1 100

-2 780

8 797

Odpisy stálých aktiv

0

633

633

633

Změna stavu pohledávek Změna stavu krátkodobých závazků, bez krátk. závazků a dohadných účtů pasivních

0

0

0

28 896

64 191

-960

Změna stavu zásob Zaplacená daň z příjmu za běžnou činnost Čistý peněžní tok z provozní činnosti Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv Čistý peněžní tok z investiční činnosti Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků Stav peněžních prostředků na konci účetního období

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

227 633

210 226

169 832

202 164

206 510

238 391

9 498

-2 780

-22 296

8 447

2 817

20 096

-5 044

633

633

633

633

633

633

633

677

0

0

0

0

0

0

0

0

0

8 098

-196

8 329

2 193

-10 775

-18 042

23 034

-1 822

7 232

-13 241

-2 887

-298

-3 885

-4 583

-8 383

-4 485

-689

217

2 717

3 920

2 315

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-201 027

50 239

7 333

-6 228

13 176

3 941

-17 407

-40 394

32 332

4 345

31 881

-15 293

-39 800

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-39 800

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

-240 827

50 239

7 333

-6 228

13 176

3 941

-17 407

-40 394

32 332

4 345

31 881

-15 293

159 173

209 411

216 744

210 516

223 692

227 633

210 226

169 832

202 164

206 510

238 391

223 098

leden

červenec

Příloha 5: Návrh společenské smlouvy (zdroj: vlastní zpracování)

Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným dle zákona č. 513/91 Sb. pro společné provozování podnikatelské činnosti pod obchodním jménem

Níže uvedeného dne, měsíce a roku se zakladatelé: Bubeníčková

Lucie,

bytem

Horní

Bojanovice

215,

Horní

Bojanovice

693

01.

nar. 29. prosince 1987 a Hádlíková Pavlína, bytem Horní Bojanovice 75, Horní Bojanovice 693 01. nar. 13. ledna 1990 dohodli o založení společnosti s ručením omezeným. Článek I. Obchodní název, sídlo 1. Obchodní název společnosti: Dream-Cafe, s.r.o. 2. Sídlo společnosti: Bratislavská 21, 693 01 Hustopeče u Brna

Článek II. Předmět podnikatelské činnosti Předmětem podnikání společnosti je: Hostinská činnost (prodej jídel a nápojů) 89

Článek III. Základní jmění, obchodní podíly 1. Hodnota základního jmění společnosti je 400 000,- Kč (slovy čtyři sta tisíc korun českých). 2. Vklady společníků: Jméno a příjmení Lucie Bubeníčková 210 000,-Kč Jméno a příjmení Pavlína Hádlíková 190 000,-Kč 3. Zakladatelé se zavazují splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 100 % svých vkladů, a to u peněžního ústavu v ……. na vinkulovaný účet zřízený za tímto účelem. 4. Zbývající vklady se zavazují splatit do …. let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 5. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 6. Správou vkladů je pověřen …….. 7. Každý společník může mít na společnosti pouze jeden obchodní podíl. Převezme-li společník obchodní podíl jiného společníka nebo vnese-li společník další vklad, zvýší se tím dosavadní obchodní podíl o hodnotu převzatého obchodního podílu nebo vneseného vkladu.

90

Článek IV. Jednání a podepisování za společnost 1. Jménem společnosti je oprávněn jednat a podepisovat samostatně jednatel, nebo jím pověřené osoby. 2. Podepisování za společnost se děje tak, že jednatel připojí svůj podpis k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu názvu společnosti.

Článek V. Orgány společnosti 1. Valná hromada a) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky společnosti. b) Valná hromada jmenuje jednoho nebo více jednatelů, přičemž jim upraví způsob jednání a jejich pravomoci. Prvním jednatel je Lucie Bubeníčková, bytem v Horních Bojanovicích, narozena 29. 12. 1987. c) Valná hromada zasedá podle potřeb, minimálně však 1x ročně. d) Do působnosti valné hromady přísluší vše podle ustanovení obchodního zákoníku. e) Valná hromada si může vyhradit právo rozhodovat o otázkách, které jinak náleží do pravomoci jiných orgánů společnosti. f) Každý společník má jeden hlas za každé ….% svého obchodního podílu.

91

g) Valnou hromadu svolává písemnou pozvánkou s uvedením pořadu jednání jednatel a to tak, aby pozvánka byla doručena alespoň 15 dnů předem. h) Usnesení valné hromady může být ve výjimečných případech nahrazeno písemným prohlášením všech společníků, že se zamýšleným rozhodnutím souhlasí. Takovéto rozhodnutí musí být pojato do zápisu na nejbližší valné hromadě. Tento režim se nevztahuje pro rozhodnutí valné hromady, pro které je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. i) Valná hromada může rozhodnout o vytvoření dalších orgánů. 2. Jednatel zejména: a) rozhoduje o konkrétních záměrech společnosti, navrhuje koncepci rozvoje a zásady hospodaření společnosti, včetně tvorby a využití fondů společnosti b) zabezpečuje vypracování roční účetní závěrky a navrhuje rozdělení zisku nebo ztráty c) zajišťuje řádné vedení účetnictví a obchodních knih, svolávání řádných a mimořádných zasedání valné hromady. Mimořádnou schůzi valné hromady jsou povinni svolat, jestliže zjistí, že společnost ztratila jednu třetinu základního jmění, je-li společnost platebně neschopna po dobu delší než tři měsíce nebo požádají-li o to písemně společníci, jejichž obchodní podíl tvoří nejméně 10 % základního jmění společnosti. d) Jednatele jmenuje valná hromada a stanovuje jeho/jejich vzájemné působení a dělbu pravomoci a odpovědnosti. e) Jednatel je řídící a statutární orgán společnosti, jenž zajišťuje provádění podnikatelské činnosti, organizuje práci společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. f) Jednatel zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení valné hromady, pravidelně jí podává zprávy o činnosti společnosti a odpovídá za tuto činnost. Jednatel je oprávněn rozhodovat o všech věcech, které touto smlouvou nebo obecně závazným předpisem nejsou vyhrazeny jiným orgánům. 92

Článek VI. Fondy společnosti, účetnictví, výkazy 

Společnost vytvoří rezervní fond z prvního čistého zisku společnosti. Výše rezervního fondu při jeho vytvoření činí …% jejího čistého zisku. Rezervní fond se doplňuje přídělem ze zisku ve výši 5 % čistého zisku, a to až do doby, kdy rezervní fond dosáhne 10 % základního jmění.



Účetní závěrka se provádí jednou ročně k …... příslušného roku s tím, že bude předložena valné hromadě do ….. následujícího roku. Roční závěrka schválená valnou hromadou je podkladem pro její rozhodnutí o použití čistého zisku společnosti.



Obchodní rok společnosti je totožný s rokem kalendářním.

Článek VII. Závěrečná ustanovení 1. Do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku ručí zakládající společníci za závazky převzaté jménem společnosti společně a nerozdílně. 2. Tato smlouva se vyhotovuje v 4 vyhotoveních. V ……………… dne…………………. ……………….

………………..

…………………..

………………

………………….

93