ANOTACE Diplomová práce se zabývá podnikatelským plánem pro založení cukrárny. Cílem této práce je zpracování podkladů k zahájení podnikatelské činnosti v oblasti výroby a prodeji cukrářských produktů. Teoretická část vymezuje základní pojmy související s podnikáním a rozebírá strukturu podnikatelského plánu. Praktická část je zaměřena na analýzu prostředí a na konkrétní vypracování podnikatelského plánu.
ANNOTATION The thesis deals with the business plan for establishing a sweetshop. The aim is the preparation of documents to start business in the manufacture and sale of confectionery products. The theoretical part defines basic terms related to business and analyzes the structure of the business plan. The practical part is focused on the analysis of the environment and development a business plan.
KLÍČOVÁ SLOVA Podnikatelský plán, podnikání, založení firmy, cukrárna
KEYWORDS Business plan, entrepreneurship, foundation of company, sweetshop
BIBLIOGRAFICKÁ CITACE
VAŠULÍNOVÁ, K. Podnikatelský plán pro založení cukrárny. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. 93 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Vladimíra Kučerová, Ph.D.
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že předložená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně, dne 25. května 2012 .............................. Podpis
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucí mé diplomové práce paní Ing. Vladimíře Kučerové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné vedení při zpracování diplomové práce. Dále děkuji mé rodině a přátelům, kteří mě během studia a psaní diplomové práce podporovali.
OBSAH Úvod
10
1
Vymezení problému a cíle práce
11
2
Teoretická východiska práce
12
2.1
Úvod do podnikání
12
2.2
Společnost s ručením omezeným
13
2.2.1
Charakteristika společnosti s ručením omezeným
13
2.2.2
Postup založení společnosti s ručením omezeným
14
2.2.3
Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným
17
2.3
Podnikatelský plán
17
2.3.1
Vymezení pojmu podnikatelský plán
17
2.3.2
Požadavky na podnikatelský plán
18
2.3.3
Struktura podnikatelského plánu
18
3
Analýza problému a současné situace 3.1
Analýza trhu
31 31
3.1.1
Potravinářský trh
31
3.1.2
Popis města Brna
32
3.1.3
Velikost trhu
33
3.2
SLEPT
34
3.2.1
Sociální oblast
34
3.2.2
Legislativní oblast
36
3.2.3
Ekonomická oblast
37
3.2.4
Politická oblast
41
3.2.5
Technologická oblast
41
3.3
Porterův model konkurenčního prostředí
41
3.3.1
Substituční produkty
42
3.3.2
Vyjednávací síla dodavatelů
42
3.3.3
Hrozba vstupu nových konkurentů
43
3.3.4
Vyjednávací síla odběratele
43
3.3.5
Konkurenční boj na daném trhu
43
3.4 3.4.1
SWOT analýza Shrnutí SWOT analýzy
47 47
4
Návrh podnikatelského plánu
49
4.1
Titulní strana
49
4.2
Popis podniku
51
4.2.1
Umístění a velikost podniku
51
4.2.2
Vybavení cukrárny
52
4.3
Organizační plán
53
4.4
Výrobní plán
55
4.5
Obchodní plán
57
4.6
Marketingový plán
57
4.6.1
Segmentace trhu
57
4.6.2
Marketingový mix
58
4.7
Finanční plán
62
4.7.1
Výdaje potřebné k zahájení činnosti
62
4.7.2
Zahajovací rozvaha
63
4.7.3
Provozní náklady
66
4.7.4
Očekávané tržby
67
4.7.5
Plán rozvahy, výkazu zisku a ztráty a peněžního toku na 5 let
69
4.8
Hodnocení rizik
75
4.8.1
Nízký zájem zákazníků
75
4.8.2
Vstup nového konkurenta na trh
76
4.8.3
Změna v legislativě
76
4.8.4
Plánované místo nájmu
76
4.8.5
Nezískání úvěru
76
4.8.6
Vypovězení nájemní smlouvy
77
4.8.7
Ostatní rizika
77
Závěr
78
Seznam použitých zdrojů
80
Seznam tabulek
83
Seznam obrázků
84
Seznam grafů
84
Seznam příloh
84
Úvod Cukrářství představuje řemeslo vyžadující manuální zručnost, znalosti a zkušenosti při výrobě cukrářských výrobků. Cukrářská výroba je různorodá a zákazník má nejen široký výběr mezi různými druhy a v jejich velikostech, ale i požadavky na skladbu surovin popřípadě tvaru. Kromě tradičních výrobků, jsou tu i sezónní výrobky např. v zimě je nabídka doplněna o výrobu vánočního cukroví, v létě je nabídka zaměřena na osvěžující zmrzlinové poháry a ovocné dezerty a další tradiční pokrmy. Tyto pochoutky mají však i svou negativní stránku. S konzumací nadměrného množství sladkých pokrmů jsou spojovány různé zdravotní problémy počínaje obezitou a konče cukrovkou. Proto je portfolio cukrářských výrobků obohaceno také o diabetické zákusky (zákusky s umělým sladidlem).
Cukrárna je místo určené nejen k posezení s přáteli, ale také pro domácí oslavy a pro různé slavnostní příležitosti, při kterých se neobejdete bez moučníku. Podnikání v cukrářském oboru přináší příležitosti ve výrobě nových dezertů či moučníků, a pokud je cukrář dostatečně kreativní, má nespočet možností, jak svou kreativitu při výrobě těchto pochutin využít. Základem je dobrá podnikatelská idea spojená se schopnostmi podnikatele zúročitelnými v tomto prostředí. Kvalita jeho práce a také jeho marketingové schopnosti pak vedou k získání obživy, respektive generování zisku.
Podnikání tzv. sám na sebe je opuštění jistoty zaměstnání a pravidelného příjmu. Výše výdělku se poté odvíjí výhradně od schopností podnikatele uplatnit se v konkurenčním prostředí a najít a udržet si základnu zákazníků, kteří budou mít zájem o jeho produkty. Také je třeba mít na paměti, že musí flexibilně reagovat na potřeby zákazníků a přizpůsobovat se změnám na trhu. Například v současné době je prakticky nezbytností, a to v jakémkoliv odvětví podnikání, mít svoje webové stránky, na kterých jsou veškeré informace o nabízeném sortimentu zboží a služeb.
10
1 Vymezení problému a cíle práce Podnikání představuje kreativní způsob dosahování zisku ve firmě a zároveň zaměstnání dalších lidí, což při dobrém podnikatelském záměru může znamenat nejen vytvoření lukrativní firmy, ale i relativní snižování nezaměstnanosti v ČR. Aby podnik byl úspěšný, je důležité vytvořit podnikatelský plán, který charakterizuje nejen trh a okolí působení podniku, ale vymezí i kritéria, pomocí kterých se zajistí nejen splnění podmínek pro fungování podniku, využití podnikatelských příležitostí, ale i připravenost na rizika spojená s podnikáním.
Cílem diplomové práce je vytvoření podnikatelského plánu pro založení cukrárny. Podnikatelský plán obsahuje podklady pro zahájení podnikatelské činnosti v oblasti výroby a prodeji cukrářských produktů, analýzu situace na trhu a vymezení faktorů souvisejících s jejím chodem.
V souvislosti s naplněním hlavního cíle práce je významná definice tzv. dílčích cílů: •
Provedení analýzy odvětvového a oborového prostředí, na základě které lze ověřit existence vhodných podmínek pro vstup na trh.
•
Tvorba marketingového plánu.
•
Určení finančních prostředků a reálnost podnikatelského plánu po ekonomické stránce.
11
2 Teoretická východiska práce Teoretická část diplomové práce je rozdělena na tři celky. První část vymezuje základní pojmy související s podnikáním, druhá část je zaměřena na charakteristiku společnosti s ručením omezeným a na postup jejího založení. Poslední část je věnována teorii podnikatelského plánu.
2.1 Úvod do podnikání V této kapitole se zaměřím na definování základních legislativních pojmů, které jsou podstatné a budou v textu zmiňovány. Jedná se o pojmy vymezené v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen obchodní zákoník) a to: podnikání, podnikatel a podnik.
Interpretace pojmu podnikání: •
V ekonomickém pojetí podnikání vyjadřuje zapojení ekonomických zdrojů a dalších aktivit s cílem zvýšení jejich původní hodnoty. Je to proces vytváření přidané hodnoty.
•
Psychologické pojetí představuje podnikání jako činnost, která je motivovaná potřebou něco získat, dosažení seberealizace, postavení se na vlastní nohy.
•
Sociologické pojetí znamená pro všechny zainteresované vyjádření blahobytu, hledání cesty k efektivnějšímu využití zdrojů, vytváření pracovních míst a příležitostí.
•
Právnické pojetí: podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.[6]
Podnikatelem podle obchodního zákoníku je: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění,
12
c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.
Činnost
podnikatele
je
založena
na
vysoké
kvalifikaci,
odbornosti,
informovanosti, schopnosti řídit a organizovat, umění nacházení příležitostí, být vůdčí a na systematickém cílevědomém úsilí. Definice podnikatele: •
Osoba, která realizuje podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního kapitálu.
•
Osoba, která umí rozpoznat příležitosti, využívat zdroje, investovat prostředky a úsilí k dosažení podnikových cílů a zároveň ochotná podstoupit odpovídající rizika. [6]
Podnik je interpretován jako subjekt, ve kterém dochází ke zpracování vstupů (zdrojů) a jejich přeměně ve statky (výstupy). [6]
Podnikem se podle obchodního zákoníku rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které vlastní podnikatel a slouží k provozování podniku.
2.2 Společnost s ručením omezeným 2.2.1 Charakteristika společnosti s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků. Výše základního kapitálu musí činit alespoň 200 tisíc Kč, přičemž minimální výše jednoho společníka je 20 tisíc Kč. Společnost může být založena jednou osobou, maximální počet společníků je padesát. Společníci ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů zapsaných v obchodním rejstříku. Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
13
Základním dokumentem je společenská smlouva. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem a účast na zisku je stanovena dle poměru obchodních podílů nebo dle společenské smlouvy. [7]
Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada a do její působnosti patří např. rozhodování o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy aj. Statutárním orgánem jsou jednatelé, kteří jsou jmenování valnou hromadou a nesou právní odpovědnost za chod společnosti. Na základě ustanovení společenské smlouvy lze stanovit i dozorčí radu. [7]
2.2.2 Postup založení společnosti s ručením omezeným Úkony nezbytné pro založení společnosti s ručením omezeným: 1. Uzavření společenské smlouvy formou notářského zápisu Sepsáním a podpisem společenské smlouvy je založena společnost s ručením omezeným. Společenská smlouva musí být sepsána formou notářského zápisu a dle § 110 obchodního zákoníku musí obsahovat: a) firmu a sídlo společnosti, b) určení společníků uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby, c) předmět podnikání (činnosti), d) výši základního kapitálu a výši vkladu každého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu, e) jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti, f) jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje, g) určení správce vkladu, h) jiné údaje, které vyžaduje tento zákoník. [12]
14
2. Složení základního jmění společnosti nebo jeho části Způsob složení vkladů je stanoven ve společenské smlouvě v § 60 obchodního zákoníku. Nejčastější způsob je složení vkladů na bankovní účet, kde banka na vyžádání vydá potvrzení o složení vkladů a jejich výši. Potvrzení slouží jako jeden ze zakladatelských dokumentů a dokládá se při podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Vklady lze složit i v hotovosti u správce, který následně vydá prohlášení o složení základního jmění. [12]
3. Získání živnostenských oprávnění Živnost je podnikatelská činnost, kterou v České republice upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon). Živnosti se dle tohoto zákona rozdělují na ohlašovací a koncesované. Živnosti, které jsou provozovány na základě ohlášení, jsou: •
živnosti řemeslné – odborná způsobilost je získána vyučením v oboru a praxí (např. hostinská činnost, cukrářství aj.),
•
živnosti vázané – provozování živností je na základě průkazu způsobilosti (např. opravy a revize plynových zařízení aj.),
•
živnosti volné – u těchto živností není odborná způsobilost stanovena (např. maloobchod). [12]
Živnosti koncesované se vykonávají na základě koncese, tedy povolení, které uděluje živnostenský úřad. Aby živnostenský úřad mohl povolení podnikateli vydat, musí mít podnikatel požadované vzdělání, speciální kurzy. [7]
Ohlášení živnosti provádí právnická osoba na místně příslušném živnostenském úřadě. Při zakládání právnické osoby je povinnost ohlásit nové živnosti živnostenskému úřadu a zažádat o vydání živnostenských listů. Závazné náležitosti ohlášení jsou určeny v § 45 živnostenského zákona. V ohlášení právnická osoba uvádí zejména tyto údaje: •
obchodní jméno a sídlo společnosti,
•
identifikační údaje osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem,
15
•
údaje o tom, zda pracovněprávní vztahy nebo služební či jiné poměry členů statutárního orgánu nevylučují nebo neomezují jejich činnost,
•
údaje týkající se osoby odpovědného zástupce,
•
údaje týkající se případné organizační složky podniku,
•
předmět podnikání,
•
identifikační číslo (IČO), bylo-li přiděleno,
•
provozovnu,
•
datum zahájení provozování živnosti,
•
datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou. [11]
Přílohy ohlášení živnosti jsou uvedeny v § 46 živnostenského zákona: •
výpis z rejstříku trestů odpovědného zástupce (ne starší než 3 měsíce),
•
doklad o zaplacení správního poplatku,
•
doklady o odborné způsobilosti požadované u řemeslných a vázaných živností,
•
čestné prohlášení odpovědného zástupce,
•
doklady, které prokazují případné provozování živnosti průmyslovým způsobem,
•
společenská smlouva nebo výpis z obchodního rejstříku,
4. Zápis společnosti do obchodního rejstříku O zápisu společnosti do obchodního rejstříku rozhoduje rejstříkový soud. Zápisem do obchodního rejstříku vzniká společnost s ručením omezeným a od toho dne nastává povinnost vést účetnictví. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku se stávají vklady jejím majetkem a společnost s nimi může volně disponovat.
5. Registrace společnosti u finančního úřadu Nově vzniklá společnost má povinnost zaregistrovat se u místně příslušného finančního úřadu. Místně příslušným správcem daně je finanční úřad odpovídající sídlu právnické osoby.
16
2.2.3 Výhody a nevýhody společnosti s ručením omezeným Zvolení právní formy firmy společnost s ručením omezeným má následující výhody: •
Společníci mají omezené ručení.
•
Zákaz konkurence platí pro jednatele, na společníky lze rozšířit pomocí stanov ve společenské smlouvě.
•
Není nutný souhlas všech společníků pro přijetí velké části rozhodnutí.
•
Do společnosti se může vložit i nepeněžitý vklad.
•
Vklad lze splatit ve lhůtě pěti let (před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být splaceno 30% z každého vkladu; v úhrnné výši všech vkladů alespoň 100 tis. Kč).
•
Vyplacené podíly na zisku společníkům – fyzickým osobám nepodléhají pojistnému sociálního pojištění. [6]
Nevýhody zvolení právní formy firmy společnost s ručením omezeným: •
Povinný počáteční kapitál.
•
Administrativně náročnější založení a vedení společnosti – svolávání valné hromady, zápisy z valných hromad.
•
Financování z cizích zdrojů závisí na důvěryhodnosti pro okolí. Pro obchodní partnery jsou důvěryhodnější osobní obchodní společnosti.
•
Zisk společnosti je zdaněn daní z příjmů právnických osob, vyplacené podíly na zisku jsou dále zdaněny srážkovou daní. [6]
2.3 Podnikatelský plán 2.3.1 Vymezení pojmu podnikatelský plán Podnikatelský plán je podnikatelem sestavený písemný dokument, který popisuje vnější a vnitřní faktory související se zahájením podnikatelské činnosti. Přínosy podnikatelského plánu spočívají zejména v tom, že jeho zpracování umožňuje:
17
•
získat užitečné informace z analýz, které by měly předcházet přípravě podnikatelského plánu,
•
získat přehledný výčet záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny a možných rizik jejich dosažení,
•
odhad budoucích hodnot ve vývoji finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků,
•
včasné odhalení možných slabin či rizik ve zvolených záměrech,
•
informovat zaměstnance o záměrech firmy. [6]
2.3.2 Požadavky na podnikatelský plán Pro zpracování podnikatelského plánu jsou stanoveny obecné zásady, které je důležité dodržovat. Podnikatelský plán by měl: •
být stručný a přehledný,
•
být jednoduchý a srozumitelný,
•
demonstrovat výhody produktu či služby pro uživatele, resp. zákazníka,
•
orientovat se na budoucnost,
•
být realistický,
•
nezakrývat slabá místa a rizika projektu,
•
upozornit na konkurenční výhody projektu, silné stránky firmy a kompetenci manažerského týmu. [1]
2.3.3 Struktura podnikatelského plánu K sestavení úspěšného podnikatelského plánu je důležité zvolení jeho struktury. Součástí níže vyjmenované struktury je i obsah plánovacích procesů, které jsou uvedeny na obrázku č. 1. •
Titulní strana
•
Exekutivní souhrn
•
Popis podniku
•
Externí prostředí
18
•
Marketingový plán
•
Operační plán
•
Personální zdroje
•
Finanční plán
•
Hodnocení rizik
•
Přílohy [4]
2.3.3.1 Titulní strana Na titulní straně se uvádí stručný výklad podnikatelského plánu. Obsahuje obchodní název, logo a sídlo společnosti, název podnikatelského plánu, jméno autora, zakladatelé a další klíčové osoby, popis společnosti a předmět podnikání a prohlášení o důvěrnosti zprávy. [2]
2.3.3.2 Exekutivní souhrn Zpracovává se až po sestavení celého podnikatelského plánu a obsahuje souhrn pro potenciální investory, kteří se na základě tohoto exekutivního souhrnu rozhodují. Exekutivní souhrn stručně popisuje: •
zakladatele / manažera či manažerský tým s uvedenými argumenty o úspěšné realizaci záměru;
•
produkty a služby s důrazem na jejich speciálnost a atraktivnost pro trh;
•
trh s identifikací atraktivní tržní příležitosti;
•
silné stránky, výhody, kompetence či jiná významná pozitiva;
•
strategii, pomocí které bude dosažené stanovených cílů;
•
klíčová finanční data pro nejbližší budoucnost (např. předpokládaný zisk);
•
potřebné finanční zdroje. [4]
19
Obrázek č. 1:Schéma plánovacího procesu
Zdroj: KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 2007. str. 12
20
2.3.3.3 Popis podniku Tato část podnikatelského plánu konkrétně popisuje základy, na kterých plán i zakládaný podnik stojí. Jedná se o zákonnou formu podnikání, klíčové živnosti, které bude podnik provozovat, sestavení vize a dlouhodobé strategické cíle. [4]
Pro popis budoucího povolání je nezbytná prezentace produktů a služeb, aby mohl podnik při jejich realizaci na vymezeném trhu zajistit svoje výnosy a zisk. Důležitý je detailní popis produktů a služeb, aby bylo zřejmé, že produkty budou pro trh zajímavé a konkurenceschopné, jak bude zajištěn jejich další rozvoj, co bude podnik vyrábět a co bude zajišťovat outsourcingem. [4]
V této části je i zahrnutý popis organizace podnikání, respektive, jaká bude organizační struktura podniku, kolik pracovníků bude podnik zaměstnávat a jaké budou jejich pracovní požadavky na kvalifikaci a zkušenosti. Dále zde spadá podniková infrastruktura, která je odvozena od typu podnikání. Jedná se např. o typ provozovny, strojní vybavení, počítačové a softwarové vybavení. [4]
V rámci popisu organizace podnikání se uvádí kontaktní údaje o lokalitě provozovny, poštovní adresa, zda se využívá vlastní nemovitost a prostor nebo se jedná o pronájem, způsob vedení účetnictví, způsob plnění legislativních povinností aj. [4]
Správné vymezení cílů je pro firmu důležité z následujících důvodů: •
Cíle vymezují postavení firmy vzhledem k jejímu okolí.
•
Cíle umožňují koordinovat rozhodování na různých úrovních. Správně vytyčené cíle vedou k žádoucímu standardu chování zaměstnanců (jestliže zaměstnanci znají cíle, redukují se možné konflikty v rozhodování).
•
Strategické cíle pomáhají distribuovat pravomoci a odpovědnosti v řídící hierarchii.
•
Cíle představují standardy pro hodnocení činnosti podniku. Bez jasných cílů nemá podnik základ pro hodnocení svého úspěchu či neúspěchu. [3]
21
2.3.3.4 Externí prostředí – trh V této části je třeba zpracovat příležitosti a hrozby v úrovni makroprostředí a mikroprostředí, definovat náš potenciální a dostupný trh s jeho základními charakteristikami a trendy, a analyzovat postavení naší konkurence, dodavatelů a potenciálních zákazníků. [4]
Analýza makroprostředí Pomocí nástroje SLEPT se analyzují faktory obecného vnějšího okolí, ve kterém podnik bude působit a které mohou mít dopad na podnikání. Jedná se o následující faktory: S – Sociální, L – Legislativní, E – Ekonomické, P – Politické a T – Technologické. [3]
Sociální faktory Sociální faktory jsou určeny demografickým vývojem v oblasti (např. věkové složení a stárnutí aj.), životním stylem a životní úrovní. [3]
Legislativní faktory Ovlivňování fungování ekonomiky především zákony a kontrolou jejich dodržování státem. Stát může některým výrobcům stěžovat jejich strategické záměry za pomocí právních norem, např. certifikační požadavky na výrobky, hygienické předpisy aj. [3]
Ekonomické faktory Situaci podniků ovlivňuje současný i budoucí stav ekonomiky. Faktory: etapa hospodářského cyklu naší a světové ekonomiky. Politická situace a její vliv na ekonomiku. Hospodářskou politiku vlády (regulace, podpora podnikání), monetární politika státu (nabídka peněz, úrokové sazby, vývoj kurzů), fiskální politika (daňové zatížení podniků a jednotlivců), stav platební bilance státu, míra inflace x deflace. [3]
Politické faktory Definování a realizace tzv. hospodářské politiky státu, mající například podobu podpory malých firem, podpory, exportu, výzkumu a technického rozvoje. [3] 22
Technologické faktory Technický rozvoj a inovaci jsou pro existenci podniků velmi významné. I když je investování do technického rozvoje nezbytností, na druhé straně v sobě zahrnuje rizika, např. zajištění návratnosti vložených prostředků. [3]
Analýza mikroprostředí Analýza mikroprostředí zahrnuje mimo konkurenčních podniků, i dodavatele, zákazníky. Za účelem sledování potenciálních hrozeb a příležitostí vyvinul Michael Porter analýzu pěti konkurenčních sil. Tento tzv. Porterův model vyjadřuje vztahy pěti faktorů a zároveň určuje sílu konkurence uvnitř odvětví na základě: síly dodavatelů, síly odběratelů (zákazníků), hrozby substitutů, hrozby vstupů nových účastníků a rivalitu firem působící na daném trhu. [3]
Obrázek č. 2: Porterův model konkurenčního prostředí
Zdroj: KEŘKOVSKÝ, M. a VYKYPĚL, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2006. str. 63.
23
Hrozba vstupu nových konkurentů Hrozba vstupu nových konkurentů do odvětví je závislá na velikosti vstupních bariér na trh. Vysoké vstupní bariéry odrazují potenciální konkurenty a vytváří tak příhodné podmínky pro zvyšování ziskovosti odvětví. V případě nízkých vstupních nákladů konkurentů přibývá a odvětví tíhne k dokonalé konkurenci. Pro udržení pozice na trhu využívají stávající podnikatelé politiku nízkých cen nebo zvyšují investice do vytváření tržních překážek. Mezi další příklady bariér patří patenty, know-how, nařízení vlády aj. [3]
Síla dodavatelů Pokud odvětví neposkytuje možnost substitutů nebo dalších distribučních kanálů, roste smluvní síla dodavatelů. V důsledku toho vytváří dodavatelé tlak na zvyšování cen. [3]
Síla odběratelů / zákazníků Zákazníci jsou velmi citliví na cenové změny, tedy případ, kdy dané zboží má vysokou cenovou pružnost poptávky. Kvalita zboží nehraje pro zákazníka příliš velkou roli, v takovém případě, jestliže zákazník příliš nevnímá rozdíly mezi zbožími jednotlivých dodavatelů. Zákazník může snadno přijít ke konkurenci. [3]
Hrozba substitutů Hrozba substitutů je snižována tehdy, pokud nejsou k danému výrobků blízké substituty, nebo když: •
firmy, které nabízí substituty, vyrábějí s vyššími náklady,
•
firmy, které nabízí substituty, nezvyšují příliš svoji nabídku,
•
cena výrobku, u kterého je možnost náhrady substitutem, je pro spotřebitele lákavá. [3]
Rivalita firem na trhu Rivalita firem, které působí na určitém trhu, může být vysoká v případě: •
málo rostoucího nebo zmenšujícího se trhu;
•
nového lukrativního odvětví; 24
•
působností velkého počtu konkurentů;
•
ziskovost v odvětví je velmi malá;
•
bariéry z případného odchodu jsou vysoké. [3]
SWOT analýza Název SWOT
je zkratkou anglických slov: Strengths (silné stránky),
Weaknesses (slabé stránky), Opportunities (příležitosti), Threats (hrozby). Podnik získává přehled o svých schopnostech a zdrojích, které lze využít pro eliminaci hrozeb a chopení se příležitostí. Silné a slabé stránky jsou především interní faktory, které podnik může kontrolovat a ovlivňovat. Hrozby a příležitosti jsou externími vlivy, které nejsou z pohledu podniku ovlivnitelné, ale pouze na ně můžeme vzhledem k přizpůsobení chování podniku reagovat. Následující tabulky uvádí náměty, ve kterých lze parametry SWOT hledat. [4] Tabulka č. 1: Možné zdroje silných a slabých stránek podniku
Zdroj: KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 2007. str. 49
25
Tabulka č. 2: Možné příležitosti a hrozby pro podnik
Zdroj: KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 2007. str. 49
2.3.3.5 Marketingový plán Marketingový plán naznačuje, jakým způsobem se podnik hodlá prosadit na trhu proti konkurenci. Při vstupu podniku na trh budou používány odlišné marketingové nástroje, s tím, že největší zaměření bude především na zaváděcí cenovou politiku. Marketingový mix je spojení čtyř základních marketingových nástrojů, a to produktové charakteristiky, cenové politiky, podpory produktů a distribuci respektive způsob cesty produktů k zákazníkovi. [4]
Marketingový plán by měl být orientovaný nejen na současnost, ale i na blízkou budoucnost. V rámci strategie by zde měla být popsána racionální představa dalšího rozvoje produktů a služeb, rozvoje či rozšíření trhů. Úspěšnost marketingu podniku závisí na kreativitě vlastníků či manažerů ve spojení se soustavným sledováním a vyhodnocováním situace na trhu. [4]
2.3.3.6 Výrobní plán / obchodní plán Při zakládání nového výrobního podniku je nezbytný příslušný plán, který popíše celý výrobní proces. Plán by měl obsahovat informace o dodavatelích, o výrobních nákladech, jakými stroji bude zabezpečena výroba, jaké budou potřebné suroviny a jak budou zajišťovány. [2] 26
Pokud nepůjde o výrobní podnik, bude se příslušná kapitola nazývat obchodní plán. Podnik bude maloobchodní prodejnou nebo se zabývat poskytováním služeb a plán musí obsáhnout nákup zboží nebo potřebné skladovací prostory. [2]
2.3.3.7 Personální zdroje Tato kapitola podnikatelského plánu se uvádí v případě, že forma vlastnictví je obchodní společnost. V případě OSVČ je tato kapitola bezvýznamná, ale v případě obchodní společnosti je podstatná. K plánu pro personální zdroje se přikládá organizační schéma, z kterého vyplývá systém podřízenosti a zodpovědnosti jednotlivých členů vedení a zaměstnanců. Je tu i specifikována pracovní pozice, požadovaná kvalifikace, systém náboru nových zaměstnanců, výše platů, odměny i celkové osobní náklady. [4]
2.3.3.8 Finanční plán Finanční plán je velmi důležitou součástí podnikatelského plánu. Ukazuje reálnost podnikatelského plánu po ekonomické stránce. Financování provází všechny fáze života podniku od založení přes období běžného fungování až po jeho zánik. V řízení financí se zajišťují finanční zdroje pro chod a rozvoj podniku, volba kapitálové struktury s ohledem na strukturu podnikového majetku a cenu kapitálu, řízení a financování oběžného majetku, investování do nákupu dlouhodobého majetku, finanční plánování a pravidelné kontroly a rozbory finančního zdraví podniku. [6]
Původ finančních prostředků je základním rozhodnutím ve finanční oblasti. Rozhodujeme se o poměru mezi vlastním a cizím kapitálem. Vzhledem k charakteru plánovaného podniku jsou možnosti financování vlastním kapitálem následující: •
majetek podnikatele,
•
zisk po zdanění a zisk minulých účetních období,
•
prodej zásob.
27
Při financování cizím kapitálem připadají v úvahu tyto varianty: •
bankovní úvěry
•
půjčky
•
obchodní úvěry
•
účetní rezervy
•
leasing. [6]
Výstupy finančního plánu tvoří: •
plánovaný výkaz zisku a ztráty,
•
plánovaná rozvaha,
•
plán peněžních toků. [6]
Každý plánovaný výkaz se doplní o komentář a o reálné podklady, které musí být zpracovány na základě dílčích plánů a být navzájem provázány. [6]
2.3.3.9
Hodnocení rizik
I když je podnikatelský plán podložen analýzami nebo daty z nejrůznějších průzkumů, nese v sobě určitou míru nejistoty, respektive rizika reálných výsledků lišící se od očekávaných. Analýza rizik by neměla chybět v žádném plánu, aby se předcházelo negativním důsledkům možného vývoje rizikových faktorů. [4]
Klíčové kroky analýzy řízení rizika: 1. Identifikace rizikových faktorů - promyšlení, z jakých důvodů a příčin nebude plán dle očekávání. Rizikové faktory mohou pocházet z následujících oblastí: •
Produkt – rizika plynoucí z vysoké ceny, útlum poptávky, kvality.
•
Obchody – rizika vyplívající z neplnění plánovaných obratů.
•
Management – riziko špatného vedení.
•
Zdroje – riziko nedostatečných zdrojů.
•
Produktivita – riziko nízké produktivity a rostoucích nákladů.
•
Makroekonomická rizika – rizika spojená se zvýšením úrokových sazeb, daňová rizika, kurzová rizika. 28
Kromě rizik spojených s neprosazením se na trhu je v obrázku č. 3 na následující straně zobrazena struktura obvyklých rizik v podniku. [4]
2. Kvantifikace rizik – číselné vyjádření rizika. [4]
3. Plánování krizových scénářů – příprava strategií, politiky a procedur v podniku v případě negativního vývoje. [4]
4. Monitoring a řízení – představuje průběžnou a trvalou kontrolu a sledování očekávaných vlivů, zejména externího prostředí. Následuje rozhodnutí o spuštění kroků, které budou směřovat k eliminaci nebo ke zmenšení negativních vlivů. [4] Obrázek č. 3: Možná struktura "obvyklých" rizik podniku
Zdroj: KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 2007. str. 91
29
2.3.3.10 Přílohy Přílohy podnikatelského plánu mohou být následující: •
výpisy z obchodních rejstříků,
•
životopisy klíčových osobností firmy,
•
fotografie, resp. výkresy výrobků,
•
výsledky průzkumů trhu,
•
finanční výkazy,
•
výsledky kritických bodů. [1]
30
3 Analýza problému a současné situace Tato část diplomové práce analyzuje současnou situaci na trhu, která ovlivňuje okolí podniku. Analýza trhu je vzhledem k předmětu podnikání zaměřena na potravinářský trh a dále na analyzování městské části Brno - Žabovřesky, ve které má firma zájem podnikat. Pro charakteristiku obecného okolí je použita analýza SLEPT a Porterův model v případě oborového okolí podniku. Závěrem kapitoly je vymezení silných a slabých stránek podniku za pomoci SWOT analýzy.
3.1 Analýza trhu 3.1.1 Potravinářský trh V České republice dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) spadají cukrářské výrobky do výroby potravinářských výrobků do oddílu výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků.
Sektor potravin patří v České republice k nosným odvětvím a zároveň se jedná o sektor s členitou podnikatelskou strukturou. Význam potravinářství spočívá v zabezpečování výroby kvalitních, zdravotně nezávadných a v širokém sortimentu dostupných produktů. Jde o výrobky, jež představují nezastupitelnou součást spotřebního koše. Propagace těchto výrobků probíhá prostřednictvím národní značky KLASA a projektem „Regionální potravina“, který podporuje a propaguje produkty malých a středních podnikatelů v jednotlivých krajích. [18]
Vývoj tržeb za prodej se na potravinářském trhu do roku 2008 zvyšoval. V době hospodářské krize v roce 2009 a v následujícím roce se ale zaznamenal pokles. Vývoj je znázorněn v následující tabulce, kde se tržby skládají nejen z tržeb pekařských výrobků, ale i z těstovinových výrobků a cukrářských výrobků.
31
Tabulka č. 3: Tržby za prodej vlastních výrobky a služeb v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč)
Ukazatel Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků meziroční index
2005
2006
2007
2008
2009
2010
32 420
31 273
33 810
35 553
31 502
29 292
96,5
108,1
105,2
88,6
93
v pravěku,
v době
x
Zdroj: Panorama potravinářského průmyslu 2010
3.1.2 Popis města Brna Území
Brna
bylo
osídleno
už
Velkomoravské říše a kolem roku 1000 vznikla u brodu přes řeku Svratku osada, nynější Staré Brno. Brno je druhým největším městem České republiky, centrem Jihomoravského kraje a centrem jižní Moravy. Leží v nadmořské výšce 190 až 479m a svojí rozlohou dosahuje 230,22 km2. Stav obyvatel je k 31. 12. 2011 378 916 obyvatel. [9]
Brno je centrem soudní moci České republiky - sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Své sídlo má v Brně také veřejný ochránce práv. Brno je univerzitním městem. V Brně působí jedna státní, pět veřejných vysokých škol se sedmadvaceti fakultami a šest soukromých vysokých škol. Počet studentů přesahuje 80 tisíc. V Brně působí řada divadel, muzeí, galerií, klubů a v areálu brněnského výstaviště je ročně pořádáno více než padesát veletrhů zaměřených na různé obory. [9]
Brno je významným střediskem kulturních památek kromě památky Unesco Vily Tugendhat, je tu katedrála sv. Petra a Pavla, známa jako „Petrov“, hrad Špilberk, Automotodrom Brno, Zoo Brno.
32
3.1.3 Velikost trhu Sídlo cukrárny se bude nacházet v Brně v městské části Žabovřesky. Tato poloha je výhodná vzhledem k blízkosti a snadné dopravě od městské části Střed. Geograficky bude cukrárna zaměřena na okolní městské části Komín, Jundrov a Kohoutovice. V lokalitě ulice Sochorovy vzniká projekt Rezidence Sochorova, který spočívá ve výstavbě nových 63 bytů (1 + kk až 4 + kk) [27]. Tento nárůst obyvatelstva v okolí znamená pro cukrárnu růst nových potencionálních zákazníků, kteří můžou v jejich prostorách trávit svůj volný čas.
Dominantní skupinu zákazníků představují pro cukrárnu ženy ve věku od 15 do 64 let, na které cukrárna zaměří svoji nabídku. Tato skupina byla zvolena, protože právě ženy jsou nejčastějšími zákazníky cukrárny, ať jsou to ženy na mateřské dovolené nebo ženy v domácnosti. Dalším důvodem je, že se ženami navštěvují cukrárny jejich muži a samozřejmě děti.
Počet obyvatel v Brně se pohybuje nad 370 tis. a z celkového počtu obyvatelstva v Brně je 35 % skupina žen od 15- 64 let. V městských částech, které se nachází v blízkosti cukrárny, je počet následující: Žabovřesky 24 tisíc obyvatel, Kohoutovice 13 tis., Komín 7 tis. a Jundrov 4 tis. Odhadem je počet žen ve věku od 15 do 64 let v těchto městských částí vypočítán na 16,8 tis.
Dle průzkumu uvedeného v Centru pro výzkum veřejného mínění byla pro stanovení přesnějšího potenciálního počtu zákazníků uvedena míra 30%. Tato míra vyjadřuje trávení volného času s přáteli v kavárně či v restauraci za měsíc. [14] Měsíční počet potencionálních zákazníků je odhadnut na 5 040 žen, z toho za den 168 žen.
33
Tabulka č. 4: Věková struktura obyvatel v Brně (k 31. 12. 2010)
Věková skupina
Celkem
0-14 15-64 65+
48 582 256 490 66 299
Muži
Ženy
24 784 127 391 26 392
23 798 129 099 39 907
Zdroj: Český statistický úřad
Celkový zájem o cukrářské výrobky v ČR zobrazuje následující tabulka peněžních vydání domácností. Statistika rodinných účtů za rok 2010 ukázala vydání ve výši 241 Kč na osobu za nákup cukrářských výrobků. Tabulka č. 5: Peněžní vydání domácností - průměry na osobu v Kč za rok 2010
Z toho domácnosti
SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ (CZCOICOP)
Domácnosti celkem
Cukrářské výrobky
241
celkem samostatně nezaměstzaměstnanců činných naných 223
276
171
důchodců bez EA členů 267
Zdroj: Český statistický úřad
3.2 SLEPT SLEPT analýza je důležitým nástrojem poznání makroprostředí, ve kterém bude podnik působit. Cílem je poskytnout informace v jednotlivých faktorech SLEPT analýzy, respektive v sociální, legislativní, ekonomické, politické a technologické oblasti.
3.2.1 Sociální oblast Brno je metropolí Jihomoravského kraje, který má 1 150 tisíc obyvatel, a v samotné metropoli žije kolem 376 tisíc obyvatel (z toho 180 tisíc mužů a 196 tisíc žen). Následující tabulka sleduje stav obyvatelstva v Brně, který ukazuje v posledních dvou letech úbytek. Konečný stav k 31. 12. 2011 je oproti minulému období vyšší,
34
důvodem je přepočítání výsledků dle Sčítání lidu. Pro cukrárnu představuje snižování počtu obyvatelstva města Brna snížení počtu potencionálních zákazníků. Tabulka č. 6: Bilance počtu obyvatel v městě Brně za období 2008 do 2011
Ukazatel Živě narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí Celkový přírůstek / úbytek Stav 31.12
2008
2009
2010
2011
4 490 3 816 9 476 8 091 2 059 370 592
4 578 3 915 8 101 7 957 807 371 399
4 511 3 814 8 061 8 786 -28 371 371
4 401 3 848 6 773 8 232 -906 378 916
Zdroj: Vlastní zpracování dle ČSÚ
Zdravý životní styl a zdravé stravování jsou v České republice stále populárnější a u lidí možnost žít zdravě vyvolává stále větší zájem. Nicméně v roce 2011 byl v České republice zjištěn stále rostoucí počet diabetiků. Počet diabetiků v naší populaci je diagnostikován okolo 7–8 %. Když k tomu přičteme ještě 1–2 % osob, kteří o své nemoci nevědí, blíží se k 10 %. Přitom je více nemocných žen než mužů. [28]
Cukrovka je vážná nemoc, která se zatím nedá vyléčit. Odborníci ji dokážou pouze dlouhodobě utlumit pomocí vhodné životosprávy a léků. Cukrovka druhého typu je nejrozšířenější a projevuje se u lidí středního věku a starších. Diabetes druhého typu je příčinou nezdravého životního stylu, špatných stravovacích návyků a nedostatku pohybu a pomáhá na ni dieta, případně léky. Její riziko roste s věkem a nadváhou. Cukrovkou prvního typu, která se tlumí inzulinem, však trpí i děti a mladí lidé. [20]
Cukrárna je zaměřena nejen na výrobu tradičních cukrářských zákusků, ale bude nabízet i Dia zákusky, kde je cukr nahrazen umělým sladidlem. Portfolio bude tak rozšířeno o nabídku pro lidi trpící cukrovkou.
Životní úroveň v ČR dlouhodobě roste. Roste průměrný příjem domácností zaměstnanců i domácností důchodců. Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihomoravském kraji k roku 2011 je znázorněn v grafu č. 2 v kapitole Ekonomická oblast. [23]
35
3.2.2 Legislativní oblast V legislativní oblasti bude podnik podléhat českému právnímu systému a musí se řídit četným množstvím norem. Mezi nejdůležitější patří: •
Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.) - Z obchodního zákoníku budou pro podnik důležité zejména § 105 - §153e týkající se společnosti s ručením omezeným. Jsou zde vymezeny pojmy založení a vzniku, dělení zisku, orgány společnosti a práva a povinnosti společníků aj.
•
Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) - upravuje pracovněprávní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
•
Zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) - vymezuje rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost.
•
Zákon o daních z příjmů (zákon č. 568/1992 Sb.), - určuje daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a výpočet daňových odpisů. Daňové zatížení podniků v České republice upravuje zákon o daních z příjmů. Daň z příjmů právnických osob je určena na 19 % ze základu daně a daň z příjmů fyzických osob je stanovena ve výši 15 % ze superhrubé mzdy. Podstatné jsou i veškeré odvody státu. Jedná se o odvody sociálního pojištění zaměstnavatele ve výši 25 %, zaměstnance ve výši 6,5 %, odvody zdravotního pojištění kdy zaměstnavatel hradí ve výši 9 % a 4,5 % hradí zaměstnanec.
•
Zákon o DPH (zákon č. 235/2004 Sb.), - Změna nastala v zákoně o DPH, kde došlo od 1. 1. 2012 ke změně snížené sazby DPH. Daň z přidané hodnoty má v současnosti dvě sazby – základní ve výši 20 % a sníženou 10 %. Změna přišla od 1. 1. 2012, kdy došlo ke zvýšení snížené sazby DPH z 10 na 14 %.
•
Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb.) - upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním. V souvislosti s tímto zákonem vyšlo nařízení vlády č. 278/2008 Sb. o náplni jednotlivých
36
živností. Pro předmět činnosti cukrárny je podstatná příloha č. 1, která upravuje řemeslnou živnost – cukrářství a hostinská činnost a příloha č. 4 upravující volnou živnost – maloobchod. •
Systém HACCP (zkratka pochází z anglického Hazard Analysis and Critical Control Points) je v překladu analýza nebezpečí a kritické kontrolní body. Tento systém preventivně přistupuje k zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin. Udává nezbytné opatření pro plnění požadavků legislativy ČR (např. zákon o potravinách a tabákových výrobcích, zákon o ochraně veřejného zdraví), i legislativy EU a možná nápravná opatření. Začlenění HACCP do výrobního procesu znamená předcházení nebezpečí a řešení pro možná rizika nebo finanční postihy. [19]
•
Dále se jedná o předpisy pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci atd.
Ministerstvo financí připravilo na další rok 2013 nové změny v legislativě. První, která ovlivní finanční situaci v cukrárně, je změna ve zvýšení sazeb DPH o 1 procento, a to na 15 a 21 procent.
Další změna bude u sazby daně z příjmu fyzických osob. Vláda v rámci daňové reformy schválila zrušení superhrubé mzdy a zavede sazbu daně na 19%. Pro rok 2014 je plánováno další zvýšení této sazby a to na 20%. [25]
3.2.3 Ekonomická oblast V rámci analýzy ekonomických faktorů bude zaměřena pozornost na vývoj hrubého domácího produktu (HDP), inflaci, nezaměstnanost, průměrné příjmy a výdaje na spotřebu. Analýza těchto faktorů umožňuje cukrárně sledovat ekonomickou situaci v zemi a vlivy na podnik.
37
3.2.3.1 HDP Hrubý domácí produkt je základní a velmi důležitý indikátor vývoje ekonomiky. Tempo meziročního přírůstku HDP od roku 2000 bylo relativně vysoké. V roce 2002 se růst mírně zpomalil a počínaje rokem 2003 sledujeme postupně zvyšující se rychlost růstu. Tento růstový trend HDP trval do roku 2006, kdy dosáhlo svého vrcholu 6,8 %. Od roku 2007 dochází k oslabování. Prudký pád do recese propukl v roce 2009. V tomto roce dosahoval pokles HDP 4,1 %. Tato skutečnost měla za důsledek nedostatečný odbyt výrobků na vnitřním i vnějším trhu.[21] Za celý rok 2011 vzrostl HDP ve stálých cenách ve srovnání s rokem 2010 o 1,7 %. HDP ovlivňuje životní úroveň obyvatelstva. V případě rostoucí životní úrovně je pozitivní, což pro firmu znamená růst poptávky zákazníků po produktech. Predikce Ministerstva financí ČR na rok 2012 předpokládá růst kolem 0,2 % a na rok 2013 růst ve výši 1,3%. Vývoj HDP je znázorněn v následujícím grafu. [22]
Graf č. 1 Vývoj HDP od roku 2002 do 2011
Zdroj: http://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/
Predikce vývoje HDP pro rok 2012 - růst 0,2 % není pro novou cukrárnu příznivá. Hrozí riziko, že poptávka po cukrářských produktech bude nízká.
38
3.2.3.2 Inflace Dalším ekonomickým ukazatelem je míra inflace, jejíž vývoj je znázorněn v tabulce č. 7. Po roce 2001 byla míra inflace na nízké úrovni, kterou ukončil až rok 2008. Míra inflace za tento rok dosáhla 6,3 %. Průměrná meziroční míra inflace je v roce 2011 1,9 % a oproti roku 2010 představoval růst spotřebitelských cen. Tento růst cen může negativně ovlivnit podnikání.
Predikce průměrné míry inflace je dle MF ČR pro rok 2012 3,3 %, v roce 2013 by měla průměrná míra inflace dosáhnout 2,3 %. Vývoj spotřebitelských cen bude především ovlivněn změnami DPH. [22] Pro cukrárnu jsou tyto predikce negativní. Při zvyšování míry inflace je podnik nucen zvyšovat ceny u svých produktů a vzniká tu riziko úbytku zákazníků. Dále může vzniknout tlak ze strany zaměstnanců na zvýšení mezd. Tabulka č. 7: Vývoj inflace od roku 2001 do 2011
Rok 2001 2002 2003 2004 2005 Míra inflace 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 (v %) Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2,5
2,8
6,3
1
1,5
1,9
3.2.3.3 Nezaměstnanost Nezaměstnanost v České republice se od roku 2000 do 2010 pohybuje mezi 7 až 8 %. Výjimka je v období 2007 – 2009, kdy obecná míra nezaměstnanosti byla v roce 2008 nejnižší a v dalším roce prudce vzrostla o 2%. Míra nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji je oproti nezaměstnanosti v ČR mírně vyšší. Aktuální hodnoty k 31. 12. 2011 ukazují na 6, 7 % míru nezaměstnanosti.
Pro rok 2012 a pro rok 2013 MF ČR předpovídá míru nezaměstnanosti 7,0 % a další rok 7,2 %. Pro podnik to znamená spíše negativní výsledky, protože při vysoké nezaměstnanosti klesají výdaje domácnosti.
39
Tabulka č. 8: Nezaměstnanost v ČR v období 2000 – 2010
Nezaměstnanost 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Česká republika Jihomoravský kraj
8,8
8,1
7,3
7,8
8,3
7,9
7,1
5,3
4,4
6,7
7,3
6,7
8,3
8,5
7,6
8,0
8,3
8,1
8,0
5,4
4,4
6,8
7,7
7,2
Zdroj: Zpracováno dle Českého statistického úřadu
3.2.3.4 Průměrné příjmy a výdaje na spotřebu Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v Jihomoravském kraji ve 4. čtvrtletí 2011 částky 25 356 Kč (osoby přepočtené na plně zaměstnané) a průměrná mzda za celý rok 2011 byla ve výši 23 538 Kč. Vývoj reálné mzdy byl vedle vývoje nominálních mezd ovlivněn vývojem inflace. Celková reálná mzda v Jihomoravském kraji tak vzrostla oproti stavu roku 2010 o 3,1 %. Graf č. 2: Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihomoravském kraji k roku 2011
Zdroj: Český statistický úřad
V roce 2011 89 % z celkových výdajů domácností tvořily spotřební výdaje. Nominální meziroční vzestup spotřebních výdajů činil 1, 5 %. Růst spotřebních výdajů byl zaznamenán ve vyšším vydání za bydlení (+ 4,9 %), dopravu (+ 3,9 %), veřejné stravování a ubytování (+ 2,9 %) a zdraví (+ 1,9 %). Domácnosti vydaly méně za aktivity spojené s trávením volného času (mj. kultura) a výdaje za výživu byly relativně stejné jako v roce 2010. [24] 40
3.2.4 Politická oblast Z hlediska politické situace je Česká republika stabilní demokratickou zemí se stabilním podnikatelským prostředím. Rozvoj v soukromém podnikání a rozšiřování investic podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky. Malé a střední firmy v České republice mohou peníze pro své projekty čerpat ze státního fondu rizikového kapitálu. Financování chodu a rozvoje cukrárny bude probíhat z poloviny prostřednictvím vlastního kapitálu a z druhé poloviny cizím zdrojem – poskytnutí úvěru od České spořitelny. Sledování poskytování dotací popř. jiné formy podpory od ministerstva průmyslu a obchodu není důležité.
3.2.5 Technologická oblast Nové technologie představují významný faktor rozvoje podnikatelského prostředí. Za neustálým vývojem a zdokonalováním technologií stojí požadavek zabezpečení
kvality
výrobků,
která
se
stává
klíčovým
faktorem
pro
konkurenceschopnost. Standardem se stávají nerezové stroje, které jsou výkonné a energetické. Pro cukrárnu není technologické hledisko příliš významné. I když se jedná o výrobní podnik, které jsou často závislé na technologii a inovaci výrobních zařízení, není potřebné sledovat nejnovější trendy. Investice bude jenom do pořízení nových zařízení. V cukrárně budou použity chladící zařízení, šlehače, trouba, rychlovarná konvice, kávovar aj.
3.3 Porterův model konkurenčního prostředí Porterův model konkurenčních sil slouží pro analýzu mikroprostředí resp. oborového okolí. Je zde provedena analýza rizik vstupu stávajících i nových potenciálních konkurentů, vyjednávací síla dodavatelů, smluvní síla odběratelů a hrozba substitučních výrobků.
41
3.3.1 Substituční produkty Hrozba substitutů je vysoká. V odvětví existuje široké spektrum cukrářských výrobků. Pro cukrárnu představují riziko takové substituty, které uspokojí podobně zákazníkovu poptávku po zákuscích, dortech, koláčů, čokolády a dalších sladkostí. Hlavní konkurenční firmy jsou Cukrárna Bali, Cukrárna Chlubný, Cukrárna a kavárna Fantazie, kavárny, restaurace a maloobchodní řetězce. Substituty jsou představovány následujícími produkty: v hlavní nabídce zákusky, rolády, řezy a dorty, v sezónní nabídce jsou substituty rozšířeny o vánoční cukroví, vánočky, velikonoční beránky, zmrzlinu a zmrzlinové poháry aj. Cukrárna se chce více zaměřit na výrobu Dia zákusků a zákusků slazených medem, a tak zde vznikají nové příležitosti při tvorbě nových produktů.
Substituty ze strany restaurace nebo kavárny jsou zejména představovány palačinkami, medovníkem, tiramisu nebo malým výběrem dezertů. Cukrárna má oproti restauracím a kavárnám výhodu v široké nabídce produktů, které jsou navíc čerstvější.
Hrozba substitutů dále přichází z obchodních řetězců, supermarketů, hypermarketů a dalších typů obchodů. Zákazníci se dívají více na cenu produktu, která je spojena s nízkou kvalitou produktů. Další nevýhodou je, že cukroví je vyráběno s cílem udržení dlouhodobé trvanlivosti, a tak suroviny nutné pro jejich výrobu jsou zde často nahrazovány, například máslo je nahrazeno ztuženým tukem, a prodlužovány konzervačními látkami.
3.3.2 Vyjednávací síla dodavatelů Dodavatelé jsou pro podnik velmi důležití. Drobní dodavatelé jsou pro cukrárnu výhodnými partnery, protože na trhu působí značné množství prodejců surovin a zboží, takže dodávky lze realizovat od různých dodavatelů. Lze předpokládat, že jsou dodavatelé závislí na každém odběrateli a jejich vyjednávací síla je malá. Cukrárna bude klást pro výběr dodavatelů podmínky, a to: co nejvýhodnější ceny, termíny
42
dodávek a platební podmínky. K nejzásadnějším položkám, které budou pravidelně pořizovány od dodavatelů, patří vajíčka, fondán, čokoládová poleva, kompoty. Další suroviny budou pořizovány z velkoobchodů, jako je např. Makro.
3.3.3 Hrozba vstupu nových konkurentů Myslím si, že hrozba vstupu nových konkurentů je střední. Je důležité, aby vedoucí nových cukráren měli zkušenosti v oboru. Hlavní překážkou pro založení nového podniku jsou vysoké počáteční náklady na vytvoření interiéru a pořízení výrobních zařízení. Důležité pro cukrárnu bude dostat se do povědomí zákazníků. Omezujícím faktorem založení cukrárny je způsob životního stylu – jíst zdravě a u diabetiků nejíst jídla obsahující cukry, což ale na druhou stranu může pomoci při nabídce například výše zmíněných Dia zákusků.
3.3.4 Vyjednávací síla odběratele Odběrateli cukrárny jsou hlavně zákazníci - konzumenti, kteří mají rádi sladké. Cukrárna se zaměří převážně na ženy věkových skupin od 15 do 64 let a dále na lidi trpící cukrovkou. Pro zákazníky, kteří nemůžou jíst sladké, nabídneme Dia zákusky. Zákazník cukrárny má malou vyjednávací sílu a tudíž jeho odchod nebude pro podnik významný. Protože ale cukrárna usiluje o spokojenost zákazníků, aby se zákazníci rádi vraceli, důležité bude vést individuální a diferencovaný přístup, aby byla potřeba zákazníka uspokojena. Spokojení zákazníci tak nebudou mít důvod přecházet nebo se vracet ke konkurenci.
3.3.5 Konkurenční boj na daném trhu Trh s cukrářskými produkty je v současné době v mírném poklesu. Důvodem je ekonomická situace v zemi, stále médii propagovaný zdravý styl života a s tím spojené omezení spotřeby cukru a sladkostí. V odvětví působí značné množství cukráren, tzn. velký počet konkurentů. Ziskovost v cukrářském oboru je dle průměrného peněžního vydání 241 Kč na osobu a trend vývoje tržeb je podle kapitoly Potravinářský trh 43
klesající. Rivalita firem v odvětví je v Brně střední. Pokud se zaměříme na městskou část Žabovřesky, nachází se zde jenom jedna cukrárna vzdálená 1,5 km, ale pro určení konkurenčního boje je nezbytné zaměřit se i na konkurenci z ostatních městských částí.
Analýza konkurentů je rozdělena na dvě skupiny – na přímou a nepřímou konkurenci. Za přímou konkurenci jsou zvoleny cukrárny, které vyrábí nejen klasické cukrářské výrobky, ale i výrobky Dia, a nabízí svým zákazníkům něco navíc. Jedná se tedy především o cukrárny, které z územního hlediska sídlí v Brně a nacházejí se v okolí městské části Žabovřesky, a to v Komíně, Kohoutovicích, Jundrově a Králověpoli. Nepřímá konkurence je představována prodejci cukrářských produktů i výrobci, jejíž nabídka je omezená. V tomto případě se jedná o kavárny, restaurace a maloobchodní řetězce, zaměřeny na městskou část Žabovřesky. Pro získání lepší tržní pozice je nezbytné sledování cen a produktové diferenciace. Mezi hlavní konkurenty cukrárny patří:
Cukrárna Bali Nabídka je představována širokým sortimentem zákusků a dortů, které jsou vyráběny přímo v cukrárně. V cukrárně je i oddělená kavárna s Wi-Fi připojením. Sídlo je v Žabovřeskách na ulici Minská.
Cukrárna a kavárna Fantazie Nekuřácká cukrárna s vlastní výrobou netradičních zákusků a točenou zmrzlinou. Zároveň je tu i provozována nekuřácká kavárna s Wi-Fi připojením a dětským koutkem. Sídlo: Brno-Veveří na ulici Úvoz.
Cukrárna Fredo Cukrárna s nabídkou cukrářských výrobků, nápojů, zmrzlinových pohárů. BrnoKrálovo Pole, Palackého třída.
Chlubný, s.r.o. Cukrárna Chlubný má 2 pobočky (Brno-Štýřice a Brno-Střed). Nabídka této cukrárny je zaměřena především na výrobu různých druhů dortů a dále i zákusků.
44
Cukrárna prezentuje své produkty na internetových stránkách, kde mají i e-shop.
Cukrářství a pekařství Pusinka Firma má dvě provozovny. První se nachází v Brně-Králově Poli a druhá u Mendlova náměstí. Sortiment obsahuje širokou nabídku zákusků, zákusky bezlepkové, zákusky z odpalovaného nebo z lineckého těsta, řezy a dortů pro různé příležitosti. Výroba klasických produktů je rozšířena o perníkové výrobky, zákusky s umělým sladidlem, zákusky slazené medem.
Cukrárna Sweet Club Cukrárna Sweet Club se nachází naproti Mendelovy univerzity. Nabídka této cukrárny je zaměřena především na zákusky, na mini zákusky a dorty (klasické, dětské, svatební, atypické dle přání zákazníka).
Kavárna Mcafé Sídlo vedle KD Rubín. Najdete zde také zákusky pro diabetiky a bezlepkovou dietu. Z dezertů je tu nabídka palačinek a medovníku.
Kavárna Business Café Nabídka této cukrárny představuje snídaňové menu, chlebíčky, toasty, zákusky a kávu Pellini Top. Kavárna sídlí v Žabovřeskách na ulici Minská.
Zdravá kavárna Zdravá kavárna je nekuřácká kavárna s vinárnou. Nabídka sortimentu představuje italskou kávu, moravská vína z láhve i sudu, výrobky studené kuchyně, snídaně, speciální nabídku pro diabetiky a k dispozici prostory o 50 místech, bar a letní zahrádku. Sídlo je v Žabovřeskách na ulici Minská.
Restaurace V městské části Žabovřesky se nachází několik restaurací. Např. Restaurace Korzár, Restaurace U Kořínků, Restaurace U Kyršů, Restaurace U Primů. Tyto restaurace mají omezenou nabídku dezertů, zaměřených hlavně na medovník a
45
palačinky. Další možnost výběru má zákazník z denního menu jednotlivých restaurací.
Maloobchod Dalším velkým konkurentem pro cukrárnu jsou maloobchody. Výhodou pro zákazníky je jejich dostupnost a nižší cena zákusků oproti cukrárně. Nevýhodou je jejich nižší kvalita a přídavné látky, které prodlužují životnost produktů. Obrázek č. 4: Porterův model konkurenčních sil
Zdroj: Vlastní zpracování
46
3.4 SWOT analýza SWOT analýza se zaměřuje na silné a slabé stránky podniku, zjištění příležitostí a hrozeb. Přehled je znázorněn v následující tabulce. Tabulka č. 9: SWOT analýza
Silné stránky (S)
Slabé stránky (W)
•
kvalifikovaný pracovní tým
•
malá známost začínající cukrárny
•
spektrum nabízených výrobků
•
nezkušenost majitelů s podnikáním
•
kvalitní suroviny
•
neznalost podnikatelského
•
individuální přístup k zákazníkům
•
sledování trendů
•
nekuřácké prostředí
•
bezbariérový přístup Příležitosti (O)
•
prostředí
Hrozby (T)
oslovení nových zákaznických
•
pronajímané prostory společnosti
segmentů - targeting
•
legislativní změny
•
rozšíření nabídky výrobků
•
vývoj HDP a inflace
•
identifikace slabých míst a jejich
•
neschopnost splácení dluhu
náprava
•
cenové strategie a soupeření
•
marketing a propagace
konkurenčních společností
Zdroj: Vlastní zpracování
3.4.1 Shrnutí SWOT analýzy Pro nalezení problémů nebo využití nových možností růstu jsem vyhodnotila fungování společnosti za pomocí SWOT analýzy. Silné stránky cukrárny jsou založeny na kvalifikovaném pracovním týmu a na velikosti nabízeného množství zboží. Cílem majitelů bude kontrolovat silné stránky, pozornost však bude směřována k eliminaci slabých stránek, což znamená větší propagaci, aby cukrárna nejen vešla do povědomí zákazníků, ale také aby podporovala své výrobky.
47
Cukrárna zvolila jako své cílové zákazníky ženy a lidi trpící cukrovkou. Pro lepší marketing a propagaci provede marketingový průzkum, aby více specifikovala segment zákazníků a zaměřila na něj svoji pozornost. Existující hrozby jsou z hlediska cukrárny těžko ovlivnitelné, je však důležité jejich analyzování a následné tvorby strategie. Jedná se především o vývoj ekonomické situace – respektive HDP a inflace a budoucí legislativní změny.
48
4 Návrh podnikatelského plánu Tato část práce se zabývá realizací podnikatelského plánu pro založení a prvních 5 let provozu cukrárny. Je vypracován v souladu s poznatky uvedenými v teoretické části a na základě okolních faktorů.
4.1 Titulní strana Název:
Dolci aneb sladké dobroty, s.r.o.
Právní forma:
společnost s ručením omezeným
Sídlo společnosti:
Sochorova 23, 616 00 Brno – Žabovřesky
Webová adresa:
www.dolcicukrarna.cz
Zahájení činnosti:
1. listopadu 2012
Majitelé:
Bc. Kateřina Vašulínová Petr Svoboda
Základní kapitál:
300 000 Kč zapsaný do obchodního rejstříku v den vzniku
Předmět podnikání:
Cukrářství Hostinská činnost Maloobchod
Hlavním předmětem podnikání je cukrářská činnost, se kterou souvisí příjem a zpracování surovin a následná výroba cukrářských produktů. Cukrářskou živnost doplňuje hostinská činnost, která spočívá v přípravě a prodeji pokrmů a nápojů. Vedlejší předmětem podnikání je maloobchod, tzn. činnosti spojené s nákupem a prodejem zboží za účelem jeho prodeje přímému spotřebiteli a prodej. Cukrářská živnost a hostinská činnost jsou vymezeny v živnosti řemeslné a maloobchod je živnost volná. Společnost je plátcem DPH a jako účetní jednotka bude vést ode dne svého vzniku účetnictví.
Návrh společenské smlouvy je uveden v příloze č. 1. Právní formou je
49
společnost s ručením omezeným, základní kapitál je tvořen peněžitými vklady společníků:
Kateřina Vašulínová
peněžitý vklad 150 000 Kč, obchodní podíl 50%,
Petr Svoboda
peněžitý vklad 150 000 Kč, obchodní podíl 50%,
Prostory pro pronájem cukrárny jsou dostupné od září tohoto roku. Poté následuje jejich rekonstrukce a plán otevření cukrárny je stanoven na 1. listopad 2012. Cukrárna se kromě své standardní nabídky uvedené v příloze č. 2 zaměří i na příjem objednávek na vánoční cukroví. Plánovaná otevírací doba cukrárny je od pondělí do pátku od 09:00 do 18:00, o víkendu od 10:00 do 17:00.
Pracovní náplň spolumajitelů: Bc. Kateřina Vašulínová •
vzdělání: Obchodní akademie v Brně Fakulta podnikatelská VUT v Brně (obor Daňové poradenství)
•
náplň: vedení účetnictví obsluha v cukrárně doplňování zákusků do obchodu a výdej objednávek
Petr Svoboda •
vzdělání: vyučený v cukrářském oboru, praxe v hostinské činnosti
•
náplň: tvorba a správa internetových stránek zajištění zásob surovin a zboží obsluha v cukrárně doplňování zákusků do obchodu a výdej objednávek
50
Obrázek č. 5: Logo společnosti
Zdroj: Vlastní zpracování
4.2 Popis podniku 4.2.1 Umístění a velikost podniku Pro novou cukrárnu je vyhledán pronájem nebytových prostory pro sídlo společnosti na ulici Sochorova 23 v Žabovřeskách v Brně.
Jedná se o prostory
s výlohou, které jsou umístěny v přízemí jednopatrového cihlového domu a které jsou po generální opravě. Majiteli byl tento pronájem zvolen proto, že byla uvedena možnost využívat prostory jak pro obchod a sídlo podniku, tak i pro sklad. Celková plocha prostor je 85 m2 a skládá se ze tří místností o velikosti 67, 9, 9 m2 a WC. Menší plochy budou využity pro sklady a šatnu zaměstnanců. Nutné bude zavedení druhého WC pro zákazníky. Největší prostor 67 m2 bude rozdělen na prostor, kde bude probíhat výroba, a na samotný obchod. Tyto menší stavební úpravy budou dohodnuty s majitelem. U cukrárny je možné parkování na ulici a v cukrárně je zavedena telefonní linka a Wi-Fi internet.
Umístění podniku v městské části Žabovřesky se jeví optimální. V okolí plánovaného podniku se nachází pizzerie, pohostinství a bary a chybí zde prostory pro klidné posezení, kde by lidé mohli trávit svůj volný čas. Nejbližší přímý konkurent cukrárny se nachází až 1,5 km daleko, ostatní se nachází v jiných městských částech. Tato vzdálenost by měla být dostatečná, jelikož akční rádius člověka jdoucího si odpočinout a dát si něco sladkého do cukrárny je maximálně 1 km chůze. Další potencionální zákazníci se očekávají po ukončení projektu Rezidence Sochorova. Další výhodou je dostupnost od MHD. 200 m od podniku je zastávka Rosického náměstí tramvajových linek 3 a 11.
51
4.2.2 Vybavení cukrárny Náklady na pořízení interiéru prodejny: •
Stoly Roma 4 s deskou SM France SOLO – 5 kusů, cena vč. DPH za 1 ks 2 670 Kč,
•
Židle Ruby 078 – 20 kusů, cena vč. DPH za 1 ks – 1 709 Kč,
•
Zmrzlinová vitrína Samoa 4 – 1 ks cena vč. DPH 54 720 Kč,
•
Chladicí skříň prosklená NORDline 380lt -1 ks za 13 992 Kč vč. DPH,
•
Chladící vitrína NORDline RTW 160 – 1 ks za 14 388,- Kč včetně DPH,
•
Kávovar KRUPS NESCAFÉ® Dolce Gusto 1 ks, cena vč. DPH 2 323 Kč,
•
Elektrický vařič SENCOR – 1 ks za cenu 600 Kč s DPH
•
Ostatní vybavení zahrnuje rychlovarnou konvici, nádobí, dekorace, pořizovací náklady do 3 000 Kč.
Pořizovací náklady na vybavení do výrobny a skladu: •
Pracovní stůl s posuvnými dvířky – 2ks, 1ks za 13 273 Kč vč. DPH,
•
Horkovzdušná trouba FC60 – 1 ks za 18 100 Kč vč. DPH,
•
Šlehací stroj KITCHEN AID-PROFI – 1 ks – 16 150 Kč s DPH,
•
Regál skladový, perforované police STALGAST 4ks – cena za 1ks 7 169 Kč s DPH,
•
Jednodřez KSVO – 1 ks cena s DPH 8 425 Kč,
•
Chladící skříň vysoká – 2ks, 1 ks - 23 988 CZK vč. DPH (Sklad obsahuje dvě lednice jedna je na suroviny např. na máslo, šlehačku a druhá lednice bude na hotové výrobky),
•
Lednice nízká – 1 ks za 3 636,- Kč s DPH (lednice na vajíčka),
•
Ostatní pracovní pomůcky do 5 000 Kč – hrnce, metle, cukrářské potřeby aj.
Další součástí vybavení bude notebook Lenovo ThinkPad Edge P6100, jehož pořizovací cena s DPH je 9 582 Kč, a software POHODA SQL Premium – licence pro 1 počítač je 15.980,- Kč. Funkce softwaru jsou finance (účty pokladny a banky), daně (přiznání k DPH, podklady pro daň z příjmů), vedení stavu majetku, mzdy aj. [26] Celkové vybavení interiéru cukrárny bude ve výši 316 624 Kč. 52
4.3 Organizační plán Formou podnikání je společnost s ručením omezeným. Cukrárna má dva společníky Kateřinu Vašulínovou a Petra Svobodu, kteří budou mít stejný podíl v rozhodování a na zisku se budou podílet stejným dílem. Pozice cukrářů bude nadřízena pozice vedoucího provozu, který se bude zodpovídat oběma majitelům. Obrázek č. 6: Organizační struktura podniku
Majitel
Majitel
Vedoucí provozu
Cukrář
Cukrář
Zdroj: Vlastní zpracování
Provoz cukrárny bude zajištěn střídáním ranních a odpoledních směn mezi majiteli, kteří se budou individuálně domlouvat. Plánování směn zaměstnanců bude plánovat vedoucí provozu na měsíc dopředu. Pracovní doba zaměstnanců začíná v 5.30, aby mohli začít s výrobou zákusků do prodejny a plněním objednávek. Provoz ve výrobně bude nastaven tak, že v pondělí a v úterý budou dva zaměstnanci, od středy do pátku tři a o víkendu jeden zaměstnanec. Tímto plánem bude zajištěno, aby byly denně připraveny čerstvé zákusky k prodeji, dohotoveny a nachystány objednávky dortů a zákusků k vyzvednutí.
Plánovaná otevírací doba cukrárny od pondělí do pátku od 9:30 do 18:00, o víkendu od 10:00 do 17:00. Pokud si zákazník bude přát objednávku vyzvednout před otevírací dobou, bude s ním domluvena doba, která mu bude pro vyzvednutí vyhovovat.
Tabulka č. 10 definuje jednotlivé pracovní pozice, požadované znalosti a
53
zkušenosti a jejich pracovní náplň. Přehled mzdových nákladů pro jednotlivé pozice ukazuje tabulka č. 11, kde celkové mzdové náklady představují pro listopad a prosinec měsíční částku 56 280 Kč. Po skončení zkušební doby bude zaměstnancům zvýšena hrubá mzda o 10% a celkové mzdové náklady od března vzrostou o 5 628 Kč na částku 61 908 Kč. Vývoj mezd v dalších letech je stanoven dle očekávaného / optimistického / pesimistického vývoje v cukrárně a zobrazen v jednotlivých výkazech zisku a ztráty v kapitole Finanční plán. Tabulka č. 10: Definování pracovních pozic
Požadovaná kvalifikace
Pracovní náplň
Majitel
x
Zajištění provozu podniku, finanční plánování, plánování výroby a prodeje, účetnictví.
Vedoucí provozu
Cukrář vyučený v oboru, praxe nejméně 7 let
Úkolování podřízených, objednávání materiálu, plánování směn.
Cukrář
Vyučen v oboru, praxe aspoň 1 rok
Plnění přidělených úkolů
Pozice
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 11: Přehled pozic a mzdových nákladů
Pozice
Hrubá mzda
SZP
Celkem / Počet osoba zaměstnanců
Vedoucí provozu 16 000 5 440 21 440 Cukrář 13 000 4 420 17 420 Suma mzdových nákladů za měsíc listopad a prosinec Vedoucí provozu 17 600 5 984 23 584 Cukrář 14 300 4 862 19 162 Suma mzdových nákladů od měsíce leden
1 2 1 2
Celkové mzdové náklady 21 440 34 840 56 280 23 584 38 324 61 908
Zdroj: Vlastní zpracování
Vedoucí provozu a jeden ze společníků se zúčastní školení: Hygienické minimum a úvod do povinného systému kritických bodů ve stravovacích službách. Tento kurz se týká bezpečnosti potravin, nebezpečí kontaminace bakteriemi,
54
zdravotního stylu, hygieny aj. Cena kurzu je 700 Kč na jednu osobu. Ostatní zaměstnanci budou poté zaškoleni interně.
4.4 Výrobní plán Plán výrobního procesu začíná přejímkou a skladováním potřebného materiálu. Na základě zákaznických objednávek a prodaných produktů v obchodě se stanoví plán výroby, připraví se suroviny, které cukráři následně zpracují. Proces výroby pokračuje tepelnou úpravou a končí zdobením, poléváním – tedy povrchovou úpravou. Proces se neobejde bez potřebných strojů a zařízení, mezi které patří chladící lednice, šlehací stroj, horkovzdušná trouba a další pomocné cukrářské nářadí.
Hlavním dodavatelem surovin byla zvolena společnost ROSA GASTRO sídlící v Kroměříži, která se zabývá distribucí potravinářského sortimentu od roku 1991. Společnost byla vybrána vzhledem k její dlouhé tradici a širokému spektru nabízených surovin. Se společností ROSA GASTRO bude mít cukrárna smlouvu o pravidelných dodávkách surovin. V případě akutního nedostatku surovin, doplní majitelé zásoby z velkoobchodu MAKRO.
Následující tabulka zobrazuje odhad měsíčních nákladů výroby. Optimistická varianta byla určena dle spotřebovaného množství a ceny za bez DPH za 1 kus, kilogram nebo litr. Očekávaná varianta představuje spotřebu ve výši 70 % optimistické varianty a pesimistická varianta počítá s 40 % spotřebou optimistické varianty.
55
Tabulka č. 12: Odhad měsíčních nákladů surovin
Suroviny
Spotřeba za měsíc (v Kč) Cena za 1 kus bez Optimistická Očekávaná Pesimistická DPH varianta varianta varianta
Spotřebované množství
Vajíčka Mouka Cukr Cukr mletý Máslo Hera Tuk ztužený Olej Čokoláda Fondán Marmeláda Sušené mléko Vanilka Prášek do pečení Kakao Rum Griotte Ostatní suroviny Celkem
2829 201 251 50 201 50 50 50 75 226 75
ks kg kg kg kg kg kg l kg kg kg
4 9 22 25 30 12 12 34 15 80 24
11 316 1 809 5 522 1 250 6 030 600 600 1 700 1 125 18 080 1 800
7 921 1 266 3 865 875 4 221 420 420 1 190 788 12 656 1 260
4 500 720 2 200 500 2 400 240 240 680 450 7 200 720
101 kg 10 kg
66 30
6 666 300
4 666 210
2 640 120
10 kg 10 kg 15 l 10 l
30 165 225 200
300 1 650 3 375 2 000
210 1 155 2 363 1 400
120 660 1 350 800
-
11 200 75 323
8 000 52 886
1 500 27 040
-
-
Zdroj: Vlastní zpracování
Zásobování zahrnuje úkoly, které jsou spojeny s orientací na trh a uzavírání smluv. Jedná se o proces nákupu hmotných i nehmotných vstupů, pomocí kterého se zabezpečují materiálové vstupy do produkce v požadovaném množství, kvalitě, sortimentu a čase, s respektováním kritéria optimálního minima nákladů. Důležitou činností je výběr takového dodavatele, který uspokojí potřeby cukrárny.
56
4.5 Obchodní plán Vzhledem k vedlejšímu předmětu podnikání cukrárny – maloobchod, je nezbytné vytvoření obchodního plánu. Hlavním dodavatelem zboží bude velkoobchod MAKRO, kde budou majitelé pořizovat zejména nealkoholické nápoje a různé cukrovinky (např. lízátka, pendreky). Dalším významným dodavatelem bude brněnská společnost Hvězda, která bude cukrárně dodávat zmrzlinu.
Tabulka č. 13: Výkonová spotřeba za měsíc (v Kč)
Položka Nealkoholické nápoje Cukrovinky Zmrzlina Suroviny celkem Suma výrobních nákladů
Optimistická Očekávaná Pesimistická varianta varianta varianta 47 600 5 000 10 000 75 323
33 320 3 500 7 000 52 886
23 800 2 500 5 000 27 040
137 923
96 706
58 340
Zdroj: Vlastní zpracování
4.6 Marketingový plán V marketingovém plánu nejdříve vymezím segment trhu a poté bude stanoven marketingový mix. Marketingový plán obsahuje rozpis nabídky všech produktů cukrárny Dolci, s.r.o., jejich ceny a komunikaci se zákazníky. Pro koncipování marketingové strategie projektu tvoří marketingovým mix důležitý nástroj.
4.6.1 Segmentace trhu Geograficky bude cukrárna zaměřena na zákazníky z Brna, především na městskou část Žabovřesky a na okolní části Komín, Jundrov a Kohoutovice. Demograficky se zaměří na skupinu žen ve věku 30 – 65 let a diabetiky.
57
4.6.2 Marketingový mix 4.6.2.1 Produkt Cukrářské výrobky jsou dle vyhlášky č. 333/1997 vymezeny jako výrobky, které mají zpravidla základ z pekařského výrobku dohotovených pomocí různých náplní, polev, ozdob nebo ovoce. Pro zpracování svých výrobků budou majitelé klást nejen důraz na kvalitu, ale také i na vzhled.
Celková nabídka našich výrobků je uvedena v příloze č. 2 a představuje nabídku zákusů, dortů, Dia zákusků a Dia dortů a nápojového lístku.
Dále bude nabídka
rozšířena o:
Svatební nabídku: •
patrové dorty: různé velikosti dle vašeho přání,
•
minidezerty: až 10 druhů, vhodné na oslavy jakéhokoliv druhu,
•
koláčky: makové, tvarohové, povidlové, ořechové,
•
krásné ozdoby: nevěsta, ženich, růžičky aj.
Vánoční nabídku: •
tradiční vánočka,
•
vánoční štola,
•
vánoční cukroví (máslové, linecké, kokosky, úlky aj).
Sezónní nabídku: •
velikonoční beránek,
•
zmrzlina točená, kopečková,
•
cukrovinky- valentýnské, velikonoční a vánoční.
Ozdoby na dorty z pravého mandlového marcipánu: •
marcipánové růže a lístky,
•
různé marcipánové ozdoby,
58
•
i samotný marcipán na modelování.
4.6.2.2 Cena Stanovení ceny za produkty je důležité pro následné plánování tržeb. Cena zahrnuje náklady na nákup potřebných surovin a obchodní marži cukrárny. Marže cukrárny se pohybuje od 30 do 40 %. Marže dostatečně pokryje provozní náklady i případné náklady krytí ztrát z neprodaných produktů. Ceny byly stanoveny s ohledem na srovnání cen konkurence a substitutů. Průměrné ceny vychází z nápojového lístku a nabídky zákusků uvedených v příloze č. 2.
Následující tabulka představuje souhrn cen základních produktů. Ceny dortů jsou pouze orientační. Pokud zákazník přijde se speciálním požadavkem pro úpravu a vzhled svého dortu, může mu být vypočítána vzhledem k náročnosti vyšší cena. Konečná cena dortu je vyčíslena dle gramáže a dle toho, zda se jedná o dort obalený marcipánem, popř. je tu stanovena již zmíněná přirážka za náročnost, maximálně 20 Kč na 1 Kg. V případě větších objednávek, svatebních dortů apod. se objednávka bude realizovat až po složení zálohy přímo v cukrárně nebo po domluvě na bankovní účet. Tabulka č. 14: Přehled průměrných cen základních výrobků
Nabídka cukrářských výrobků
Množství
Cena bez DPH
Zákusky
1 Ks
Od 6 do 20 Kč
Klasický dort
1 Kg
210 Kč
Dort obalený marcipánem
1 Kg
235 Kč
Vánoční cukroví
1 Kg
280 Kč
Zdroj: Vlastní zpracování
Ceníky za cukrářské výrobky a za nápojový lístek budou barevně a oboustranně vytisknuty, zalaminátovány a oba vyhotoveny ve 20 ks, cena za 1ks je 5 Kč. Celkové náklady na tvorbu ceníku jsou 200 Kč.
59
4.6.2.3 Místo Cukrárna bude mít v pronájmu prostory na Sochorově ulici v Brně, kde si zákazník vybere, popř. objedná požadované cukrářské produkty. Distribuční cesta k zákazníkovi je přímá. Cukrárna prozatím neplánuje rozšíření o distribuční cesty a ani prodej jiným maloobchodům. Výhodou přímého kontaktu je, že cena produktů není navýšena o další marže pro velkoobchodníky. Obrázek č. 7: Mapa sídla cukrárny
Zdroj: www.mapy.cz
4.6.2.4 Propagace Oslovení zákazníků bude probíhat několika způsoby. První je přímý kontakt a informování zákazníka pomocí informačního letáku. Další je nepřímý kontakt, a to prostřednictvím prezentace na internetových stránkách, reklamou před sídlem cukrárny a plakátů v okolí.
Letáky Informační letáky budou obsahovat základní informace o cukrárně, o jejím umístění, datum otevření spolu s otevírací dobou. Další leták bude o velikosti A5 a bude vytištěno 2000 kusů. Cena za jeden kus je 1,50 Kč. Letáky budou rozdávány po okolí 60
nejméně dva týdny před otevřením cukrárny. Leták bude také obsahovat termín objednávání vánočního cukroví se slevou pro prvních 30 objednávek cukroví nad 3 kg.
Internetové stránky Na internetových stránkách společnosti dolcicukrarna.cz mohou zákazníci najít všechny naše poskytované výrobky. Webová stránka bude obsahovat představení společnosti, aktuální kompletní sortiment, fotogalerii a kontakty. Významnou cestou k prezentaci cukrárny bude sociální síť Facebook, kde cukrárna vytvoří svůj profil a může zde komunikovat se zákazníky a informovat je o aktuálních novinkách.
Cukrárna zvolila produkt Savana 500, kde webhostingový tarif představuje vyhrazený prostor pro stránky společnosti 15 GB za cenu s DPH 72,- Kč za měsíc. Internetové stránky vytvoří jeden ze společníků Petr Svoboda a jeho pracovní náplní bude i jejich správa.
Reklama Reklama cukrárny bude probíhat prostřednictvím zpravodaje městské části Brno-Žabovřesky a reklamní tabule na prospekty před cukrárnou za 400 Kč a dva reklamní plakáty v blízkém okolí 700 Kč. Reklama ve zpravodaji bude podstatnou formou propagace a upozorní zákazníky této městské části na novou cukrárnu a na její nabídku sortimentu. Náklady na reklamní inzerát ve zpravodaji, reklamní tabule a plakáty činí 1500 Kč s DPH. Tabulka č. 15: Měsíční marketingové náklady (v Kč)
Položka Výroba letáků Výroba ceníků
Cena 3 000 200
Výroba reklamních tabulí
1500
Webhosting Savana Celkem
72 4 772
Zdroj: Vlastní zpracování
61
4.7 Finanční plán Kapitola finančního plánu se zaměřuje na vyčíslení počátečních a provozních nákladů a výnosů cukrárny. V závěru této kapitoly je výpočet optimistické, pesimistické a očekávané varianty výnosů s predikcí výsledku hospodaření na prvních 5 let podnikání.
4.7.1 Výdaje potřebné k zahájení činnosti Na počátku podnikání je očekávána vysoká finanční náročnost, která je spojena s pořízením vybavení cukrárny. Další finanční výdaje budou vynaloženy na stavební úpravy pronajatých prostor.
V souvislosti se vznikem společnosti bude vydáno 15 000 Kč za poplatky vydání živnostenských listů, poplatky notářům za uzavření společenské smlouvy a vyhotovení kopií společenské smlouvy, poplatky za zřízení bankovního účtu, poplatky za registraci na finančním úřadu aj.
Společník Petr Svoboda vloží do podnikání částku 150 000 Kč a druhý ze společníků Kateřina Vašulínová vloží částku 150 000 Kč. Na pokrytí počátečních nákladů a provozních nákladů pro první měsíce podnikatelské činnosti bude zabezpečen finanční kapitál z bankovního úvěru, který bude ve výši 200 000 Kč. Pravděpodobnost schválení úvěru je odhadována jako střední. Podmínky pro schválení úvěru, které jsou uvedeny na stránkách České spořitelny, jsou vedení běžného účtu u České spořitelny a schválení úvěru bankou. Vzhledem k vyšší hodnotě vlastního kapitálu je tu možnost zajištění. Úvěr 200 000 Kč společně se vkladem společníků pokryje počáteční výdaje nutné pro založení podniku s určitou finanční rezervou. Další měsíční náklady budou financovány z příjmů od zákazníků respektive z tržeb za prodej vlastních výrobků a zboží. Následující tabulka č. 16 zobrazuje výdaje, které cukrárně vznikly před otevřením.
62
Tabulka č. 16: Výdaje před otevřením podniku
Výdaj Zřizovací výdaje Stavební úpravy Nájemné Vybavení interiéru Náklady na materiál Náklady na marketing Ostatní Celkem
Hodnota v Kč 15 000 80 000 40 000 316 324 35 000 4 772 3 000 494 096
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.2 Zahajovací rozvaha Plánovaná aktiva a pasiva obsahuje zahajovací rozvaha sestavená ke dni vzniku společnosti. Tabulka č. 17: Zahajovací rozvaha cukrárny k 1. 11. 2012 (v Kč)
Aktiva Pohledávky za upsaný vl. kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
500 000 Pasiva
500 000
0 Vlastní kapitál 257 183 Základní kapitál
300 000 300 000
Oběžná aktiva Zásoby Pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva
242 817 Cizí zdroje 60 000 Rezervy Závazky 182 817 Bankovní úvěry 0 Ostatní pasiva
Kapitálové fondy 257 183 Výsledek hospodaření
Zdroj: Vlastní zpracování
63
0 0 200 000
200 000 0
4.7.2.1 Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek zahrnuje majetek nutný pro vybavení interiéru a výrobny a jednotlivé položky jsou uvedeny v tabulce č. 18. Toto vybavení bylo vzhledem k daňovým odpisům zahrnuto do souboru movitých věcí a dle zákona o daních z příjmů se bude odepisovat po dobu pěti let. V prvním roce činí odpisová sazba 11%, v dalších letech 22,25 %. Daňové odpisy souboru movitých věcí jsou znázorněny v tabulce č. 19.
Tabulka č. 18: Dlouhodobý hmotný majetek
Vybavení obchodu, výrobny a skladu Zmrzlinová vitrína Chladící skříň vysoká Židle Regál skladový Pracovní stůl s posuvnými dvířky Horkovzdušná trouba FC60 Šlehací stroj Chladící vitrína Chladící skříň prosklená Stoly Notebook Lenovo Jednodřez Ostatní pracovní pomůcky Lednice nízká Ostatní vybavení obchodu Kávovar NESCAFÉ® Dolce Gusto Elektrický vařič Celkem
Počet ks 1 2 20 4 2 1 1 1 1 5 1 1 1 1 1
Zdroj: Vlastní zpracování
64
Cena za 1 ks bez DPH 45 600,00 19 990,00 1 424,00 5 974,00 11 061,00 15 083,00 13 458,00 11 990,00 11 660,00 2 225,00 7 985,00 7 021,00 5 000,00 3 030,00 3 000,00 1 936,00 500,00
Celková cena bez DPH 45 600,00 39 980,00 28 480,00 23 896,00 22 122,00 15 083,00 13 458,00 11 990,00 11 660,00 11 125,00 7 985,00 7 021,00 0,00 3 030,00 0,00 1 936,00 500,00 257 183,00
Tabulka č. 19: Odpisy souboru movitých věcí
SMV - 2. odpisová skupina Rok Daňový odpis 2012 28 291 2013 57 224 2014 57 224 2015 57 224 2016 57 220 Rok Účetní odpis 8 572 2012 2013 51 437 2014 51 437 2015 51 437 2016 51 437 2017 42 863
Oprávky 28 291 85 515 142 739 199 963 257 183 Oprávky 8 572 60 009 111 446 162 883 214 320 257 183
Zůstatková cena 228 892 171 668 114 444 57 220 0 Zůstatková cena 248 611 197 174 145 737 94 300 42 863 0
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.2.2 Zásoby V zásobách jsou zahrnuty suroviny, které jsou potřebné pro začátek výroby. Jedná se o máslo, mouku, vajíčka, cukr, apod., a zboží, které je nedílnou součástí nabídky cukrárny Dolci s.r.o., např. káva, minerální vody, čokolády aj.
4.7.2.3 Bankovní účet Bankovní účet cukrárny bude vedený u České spořitelny, jelikož cukrárna bude čerpat úvěr od České spořitelny a podmínkou pro schválení úvěru je založení si běžného účtu u této banky.
4.7.2.4 Bankovní úvěr Pro začátek podnikatelské činnosti je nutný bankovní úvěr. Předpokládaná výše je 200 000 Kč. Tato částka úvěru pokryje počáteční náklady spojené s pořízením majetku, zboží a surovin a zároveň pokryje provozní náklady pro první tři měsíce podnikatelské činnosti. 65
Z úvěrových produktů byl vybrán od České spořitelny Investiční úvěr 5 Plus, který je určen pro financování investičních potřeb do 5 mil. Kč. Tento úvěr mohou čerpat podnikatelé, malé firmy, včetně začínajících klientů, kteří nemají daňově uzavřeno ani jedno 12 měsíční období. Úvěr je na financování hmotného a nehmotného majetku a jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanoveným plánem čerpání a splácení až 8 let s možností 5 měsíců odložení zahájení splácení jistiny úvěru. Úvěr je s garantovanou pevnou úrokovou sazbou. Podmínky pro založení úvěru je vedení běžného účtu u České spořitelny a schválení úvěru. Úroková sazba bude po celou dobu splácení 7,4% . Úvěr se bude splácet konstantní měsíční anuitou ve výši 4 826 Kč. [17] Splátka úvěru začíná v listopadu 2012.
Tabulka Splátkový kalendář úvěru je přílohou č. 3. Následující tabulka ukazuje roční náklady a splátku bankovního úvěru. Tabulka č. 20: Roční souhrn splátkového kalendáře
Rok 2012 2013 2014 2015 2016 Celkem
Splátka 9 652 57 912 57 912 57 912 48 262 231 650
Úrok 2 444 12 749 9 293 5 571 1 593 31 650
Úmor 7 208 45 163 48 619 52 341 46 669 200 000
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.3 Provozní náklady V provozních nákladech jsou zahrnuté veškeré náklady, které souvisí s provozováním cukrárny. Jedná se o výrobní náklady, mzdové náklady, nájemné prostor a splátky úvěru. Ostatní náklady jsou představovány náklady na marketing,
66
poplatky za bankovní účet i úvěr, internet, náklady na čisticí prostředky, pojištění, doprava a další. Energie, telefon jsou zahrnuté v ceně nájmu. Průměrné měsíční náklady jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 21: Průměrné náklady za první měsíc podnikání v Kč bez DPH
Provozní náklad Spotřeba materiálu Prodané zboží Mzdové náklady Nájemné Splátka úvěru Odpisy Ostatní náklady Celkem
Optimistická Očekávaná Pesimistická varianta varianta varianta 75 323 52 886 27 040 62 600 43 820 31 300 56 280 56 280 56 280 20 000 20 000 20 000 1 222 1 222 1 222 4 286 4 286 4 286 2 072 2 072 2 072 221 783 180 566 142 200
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.4 Očekávané tržby Objem očekávaných tržeb je základním faktorem ovlivňujícím finanční potřeby firmy. Východiskem pro stanovení očekávaných tržeb je odhadovaná měsíční návštěvnost 5 040 zákazníků, z toho denní na 168 zákazníků. Předpokládaný nákup jednoho zákazníka je: jedna káva – 35 Kč, minerální pití – 25 Kč, 1 zákusek za průměrnou cenu 13 Kč. Předpokládaná útrata jednoho zákazníka je ve výši 73 Kč.
Nákupy jednotlivých zákazníků se liší. Zákazník si může zvolit posezení v cukrárně u kávy a zákusku, objednání dorty nebo objednání několika kusů zákusků. Z tohoto důvodu byly očekávané tržby, výpočet uveden v tabulce č. 24, vyčísleny podle množství prodaných produktů, které cukrárna nabízí. Tabulka zobrazuje i optimistickou a pesimistickou variantu. S tržbami za prodej vánočního cukroví za měsíc je plánováno v měsících listopadu a prosinci a cena 280 Kč je uvedena za 1 Kg. Očekávaná varianta předpokládá prodej 35 Kg, optimistická prodej 50 Kg a pesimistická prodej za 20 Kg.
67
Tabulka č. 22: Průměrné měsíční výnosy
Zdroj: Vlastní zpracování
68
4.7.5 Plán rozvahy, výkazu zisku a ztráty a peněžního toku na 5 let Tato kapitola se zabývá plánováním výnosů, nákladů a očekávaného výsledku hospodaření na 5 let a promítnutí výsledku hospodaření do rozvahy a výkazu peněžního toku. Rok 2012 obsahuje údaje od svého vzniku, tedy za dva měsíce a výkazy jsou vždy sestavovány k poslednímu dni roku.
4.7.5.1 Očekávaný vývoj Očekávaný vývoj představuje optimální situaci, při které cukrárna vytváří zisk. K inkasu tržeb dochází vzhledem k přímému prodeji okamžitě a cukrárna dle výkazu Cash - flow nebude mít problém s úhradou svých závazků. Tabulka č. 23: Rozvaha v Kč / Očekávaná varianta
Položka Aktiva Pohledávky za upsaný vl. kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Celkem aktiva
2012
2013
2014
2015
2016
0 248 611
0 197 174
0 145 737
0 94 300
0 42 863
0
0
0
0
0
248 611 0 273 477 18 000 0 0 255 477 522 088
197 174 0 322 342 20 000 0 0 302 342 519 516
145 737 0 363 747 23 000 0 0 340 747 509 484
94 300 0 395 697 24 000 0 0 371 697 489 997
42 863 0 428 441 25 000 0 0 403 441 471 304
69
Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy VH minulých let VH běžného ÚO Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Celkem pasiva
329 296 300 000
371 887 300 000
410 474 300 000
443 328 300 000
471 304 300 000
29 296
28 648 0 43 239
30 000 42 536 37 939
30 000 80 474 32 854
30 000 113 328 27 976
192 792 0 0 0 192 792 522 088
147 629 0 0 0 147 629 519 516
99 010 0 0 0 99 010 509 484
46 669 0 0 0 46 669 489 997
0 0 0 0 0 471 304
2014
2015
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 24: Výkaz zisku a ztráty v Kč/ Očekávaná varianta
Položka
2012
2013
2016
Tržby za prodej vlastní výrobků a zboží
397 300 2 285 800 2 285 800 2 285 800
2 285 800
Výkonová spotřeba
193 412 1 160 472 1 160 472 1 160 472
1 160 472
Přidaná hodnota
203 888 1 125 328 1 125 328 1 125 328
1 125 328
Osobní náklady
112 560
742 896
752 896
762 896
772 896
8 572
51 437
51 437
51 437
51 437
Ostatní náklady
44 144
264 864
264 864
264 864
264 864
Provozní VH
38 612
66 131
56 131
46 131
36 131
Výnosové úroky
0
0
0
0
0
Nákladové úroky
2 444
12 749
9 293
5 571
1 593
Finanční VH
-2 444
-12 749
-9 293
-5 571
-1 593
VH před zdaněním
36 168
53 382
46 838
40 560
34 538
Daň z příjmů (19%) VH za účetní období
6 872 29 296
10 143 43 239
8 899 37 939
7 706 32 854
6 562 27 976
Odpisy
Zdroj: Vlastní zpracování
70
Tabulka č. 25: Cash - flow v Kč / Očekávaná varianta
Ukazatel PS peněžních prostředků VH za účetní období Účetní odpisy DHM a DNM Úbytek / přírůstek zásob (+/−) Změna stavu pohledávek (+/-) Změna stavu závazků (+/-) CF z provozní činnosti změna stavu fix. majetku CF z investiční činnosti Snížení střednědobých úvěrů CF z finanční činnosti Čistý peněžní tok KS peněžních prostředků
2012 182 817 29 296 8 572
2013 255 477 43 239 51 437
2014 302 342 37 939 51 437
2015 340 747 32 854 51 437
2016 371 697 27 976 51 437
42 000
-2 648
-2 352
-1 000
-1 000
0 0 79 868 0 0 -7 208 -7 208 72 660 255 477
0 0 92 028 0 0 -45 163 -45 163 46 865 302 342
0 0 87 024 0 0 -48 619 -48 619 38 405 340 747
0 0 83 291 0 0 -52 341 -52 341 30 950 371 697
0 0 78 413 0 0 -46 669 -46 669 31 744 403 441
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.5.2 Optimistický vývoj Optimistický vývoj vykazuje v rozvaze velkou kumulaci kapitálu, ke které v roce 2016 přispělo i splacení bankovního úvěru. Cukrárně tu vznikají možnosti v jejím rozvoji, například zaměstnání další pomocné síly, pořízení dodávky, tvorbu rezerv nebo kapitálových fondů. Tabulka č. 26: Rozvaha v Kč / Optimistická varianta
Položka Aktiva Pohledávky za upsaný vl. kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby
2012
2013
2014
2015
2016
0 248 611
0 0 197 174 145 737
0 94 300
0 42 863
0 248 611
0 0 197 174 145 737
0 94 300
0 42 863
0 304 149 30 000
0 0 473 703 686 336 27 000 29 000 71
0 0 852 095 1 010 547 32 000 35 000
Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Celkem aktiva Pasiva Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fondy VH minulých let VH běžného ÚO Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Celkem pasiva
0 0 274 149 552 760
0 0 0 0 446 703 657 336 670 877 832 073
0 0 0 0 820 095 975 547 946 395 1 053 410
359 968 300 000
523 248 733 063 300 000 300 000
899 726 1 053 410 300 000 300 000
59 968
30 000 30 000 29 968 223 216 193 248 179 848
30 000 403 063 166 662
192 792 0 0 0 192 792 552 760
147 629 99 010 0 0 0 0 0 0 147 629 99 010 670 877 832 073
46 669 0 0 0 0 0 0 0 46 669 0 946 395 1 053 410
30 000 569 726 153 685
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 27: Výkaz zisku a ztráty v Kč / Optimistická varianta
Položka Tržby za prodej vlastní výrobků a zboží Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Ostatní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky Finanční VH VH před zdaněním Daň z příjmů (19%) VH za účetní období
2012
2013
2014
2015
517 600 2 965 600 2 965 600 2 965 600 275 846 1 655 076 1 655 076 1 655 076 241 754 1 310 524 1 310 524 1 310 524 112 560 742 896 762 896 782 896 8 572 51 437 51 437 51 437 44 144 264 864 264 864 264 864 76 478 251 327 231 327 211 327 0 0 0 0 2 444 12 749 9 293 5 571 -2 444 -12 749 -9 293 -5 571 74 034 238 578 222 034 205 756 14 066 45 330 42 186 39 094 59 968 193 248 179 848 166 662
Zdroj: Vlastní zpracování
72
2016 2 965 600 1 655 076 1 310 524 802 896 51 437 264 864 191 327 0 1 593 -1 593 189 734 36 049 153 685
Tabulka č. 28: Cash - flow v Kč / Optimistická varianta
Ukazatel PS peněžních prostředků VH za účetní období Účetní odpisy DHM a DNM Úbytek / přírůstek zásob (+/−) Změna stavu pohledávek (+/-) Změna stavu závazků (+/-) CF z provozní činnosti změna stavu fix. majetku (+/-) CF z investiční činnosti Snížení střednědobých úvěrů CF z finanční činnosti Čistý peněžní tok KS peněžních prostředků
2012 182 817 59 968 8 572
2013 274 149 193 248 51 437
2014 446703 179 848 51 437
2015 657336 166 662 51 437
2016 820095 153 685 51 437
30 000
-26 968
27 967
-3 000
-3 000
0 0 98 540
0 0 217 717
0 0 259 252
0 0 215 099
0 0 202 122
0 0 -7 208 -7 208 91 332 274 149
0 0 -45 163 -45 163 172 554 446 703
0 0 -48 619 -48 619 210 633 657 336
0 0 -52 341 -52 341 162 758 820 094
0 0 -46 669 -46 669 155 453 975 548
Zdroj: Vlastní zpracování
4.7.5.3 Pesimistický vývoj U pesimistického vývoje je počítáno s nízkým prodejem produktů, který je představován nízkým stavem zákazníků, a v prvních dvou letech je podnik ztrátový. Aby se počet zákazníků zvýšil, bude cukrárna v roce 2013 vkládat více finančních prostředků do marketingu, například v podobě různých cenových zvýhodnění a rozšíření reklamy. Za pomocí tohoto opatření očekává cukrárna v roce 2014 růst výsledku hospodaření. Tabulka č. 29: Rozvaha v Kč / Pesimistická varianta
Položka Aktiva Pohledávky za upsaný vl. kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek
2012
2013
2014
0 248 611
0 197 174
0 248 611
0 197 174 73
2015
2016
0 145 737
0 94 300
0 42 863
0 145 737
0 94 300
0 42 863
Dlouhodobý finanční majetek 0 0 0 0 Oběžná aktiva 235 581 67 229 326 035 205 032 Zásoby 11 000 13 000 16 000 12 000 Dlouhodobé pohledávky 0 0 0 0 Krátkodobé pohledávky 0 0 0 0 Finanční majetek 224 581 54 229 310 035 193 032 Celkem aktiva 484 192 264 403 471 772 299 332 Pasiva Vlastní kapitál 291 400 116 774 372 762 252 663 Základní kapitál 300 000 300 000 300 000 300 000 Kapitálové fondy Rezervní fondy 30 000 VH minulých let -149 064 VH běžného ÚO -8 600 -183 226 72 762 71 727 Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry Celkem pasiva
192 792 0 0 0 192 792 484 192
147 629 0 0 0 147 629 264 403
99 010 0 0 0 99 010 471 772
46 669 0 0 0 46 669 299 332
2014
2015
0 280 700 14 000 0 0 266 700 323 563 323 563 300 000 30 000 -77 337 70 899 0 0 0 0 0 323 563
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka č. 30: Výkaz zisku a ztráty v Kč / Pesimistická varianta
Položka Tržby za prodej vlastní výrobků a zboží Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy Ostatní náklady Provozní VH Výnosové úroky Nákladové úroky Finanční VH VH před zdaněním Daň z příjmů (19%) VH za účetní období
2012
2013
275 800 1 598 800 1 863 400 1 863 400 116 680 700 080 700 080 700 080 159 120 898 720 1 163 320 1 163 320 112 560 742 896 747 896 752 896 8 572 51 437 51 437 51 437 44 144 274 864 264 864 264 864 -6 156 -170 477 99 123 94 123 0 0 0 0 2 444 12 749 9 293 5 571 -2 444 -12 749 -9 293 -5 571 -8 600 -183 226 89 830 88 552 0 0 17 068 16 825 -8 600 -183 226 72 762 71 727
Zdroj: Vlastní zpracování
74
2016 1 863 400 700 080 1 163 320 757 896 51 437 264 864 89 123 0 1 593 -1 593 87 530 16 631 70 899
Tabulka č. 31: Cash - flow v Kč / Pesimistická varianta
Ukazatel PS peněžních prostředků VH za účetní období Účetní odpisy DHM a DNM Úbytek / přírůstek zásob (+/−) Změna stavu pohledávek (+/-) Změna stavu závazků (+/-) CF z provozní činnosti změna stavu fix. majetku (+/-) CF z investiční činnosti Snížení střednědobých úvěrů CF z finanční činnosti Čistý peněžní tok KS peněžních prostředků
2012 2013 182 817 224 581 -8 600 -183 226 8 572 51 437 49 000
6 600
0 0 0 0 48 972 -125 189 0 0 0 0 -7 208 -45 163 -7 208 -45 163 41 764 -170 352 224 581 54 229
2014 54229 72 762 51 437
2015 310035 71 727 51 437
2016 193032 70 899 51 437
180 226 -187 826
-1 999
0 0 304 425
0 0 -64 662
0 0 120 337
0 0 0 0 -48 619 -52 341 -48 619 -52 341 255 806 -117 003 310 035 193 032
0 0 -46 669 -46 669 73 668 266 700
Zdroj: Vlastní zpracování
4.8 Hodnocení rizik Podnikatelský plán sebou nese určitou míru rizika, při kterém se očekávané výsledky cukrárny budou lišit od reálných. Rizika byla částečně uvedena ve SWOT analýze jako hrozby a slabé stránky podniku. V této kapitole budou vybraná rizika rozebrána.
4.8.1 Nízký zájem zákazníků Nízký zájem zákazníků je pro zakládanou cukrárnu jedním z nejvýznamnějších rizik. V případě tohoto stavu bude hlavním cílem cukrárny získat zákazníky pomocí marketingových výhodných nabídek. Další možností bude změna strategie cukrárny a nových odběratelů, například dodávky cukrářských výrobků pro restaurace nebo kavárny. Jako opatření musí cukrárna pravidelně sledovat požadavky zákazníků, např. ve formě průzkumu jejich přání a návrhů, a na základě tohoto průzkumu přizpůsobovat nabídku produktů. 75
4.8.2 Vstup nového konkurenta na trh Pokud na trh vstoupí nový konkurent, znamená to pro cukrárnu pokles poptávky. V oblasti se staví nové byty a lze předpokládat, že vznikne např. nová kavárna nebo obchodní řetězec. Způsob získání zákazníků může být propagace a akční nabídka sortimentu na základě požadavků zákazníků.
4.8.3 Změna v legislativě Nejvýznamnější změny v legislativě představují změny sazeb DPH pro rok 2013. Tato změna je pro cukrárnu důležitým rizikovým faktorem. Při zvýšení sazeb DPH poroste cena surovin potřebných pro výrobu cukrářských výrobků a následně produktů i zboží. Při stále stoupající ceně surovin bude obtížné udržet cenu výrobku za podmínek, že poroste cena cukru, mléka nebo másla, ale kvalita surovin pro výrobu našich produktů je pro nás nejdůležitější, a musíme tak přesvědčit zákazníky, aby se do ní nebáli „investovat“.
4.8.4 Plánované místo nájmu Dalším z rizik je neuzavření smlouvy s nájemcem prostor. Toto riziko je velmi závažné, jelikož plánovaná lokalita cukrárny je jednou z klíčových konkurenčních výhod podniku, a v případě nezískání místa nájmu tu vzniká hrozba ukončení realizace celého projektu. Spolumajitelé musí za pomoci tohoto podnikatelského plánu nájemce přesvědčit o ziskovosti a výhodách, které pro nájemce plynou. V případě naplnění tohoto rizika, musí vzniknout nový průzkum vhodných potenciálních lokalit vzhledem ke konkurenci a dostupnosti pro zákazníky.
4.8.5 Nezískání úvěru Získání úvěru od banky je důležitou součástí pro rozvoj podnikatelské činnosti cukrárny. Bance bude k žádosti o úvěr předložen tento podnikatelský plán, jehož součástí je finanční plán týkající se hospodářského výsledku a peněžního toku. 76
V případě odmítnutí žádosti o úvěr bankou musí majitelé najít investora, popřípadě dalšího spolumajitele, který by dofinancoval zbylou část kapitálu.
4.8.6 Vypovězení nájemní smlouvy Další z rizikových faktorů je vypovězení nájemní smlouvy ze strany pronajímatele. Vznik tohoto rizika je třeba ošetřit už při vytváření nájemní smlouvy, určit nájem na dobu určitou nebo neurčitou a být seznámen s důvody možné výpovědi, kterým by následně cukrárna měla předejít a vyhýbat se jejich naplnění. V případě výpovědi nájmu, musí být cukrárna připravena na změnu lokality, společně se změnou strategie.
4.8.7 Ostatní rizika Mezi další možné rizikové faktory patří rizika související s poškozením majetku, riziko poškození či zničení provozovny nebo riziko krádeží. V takovém případě bude cukrárna řešit další postupy s pronajímatelem prostor a míra zapojení do oprav bude ošetřena i v nájemní smlouvě. Nejen tyto rizika, ale i rizika pracovních úrazů, úrazů zákazníků budou brána v potaz při výběru vhodného pojištění.
77
Závěr Založení a provoz podniku jsou náročné činnosti, které vyžadují znalosti ve všech procesech v podniku a porozumění podniku jako celku. Podnikatelský plán schematizuje jednotlivé procesy, jak pro fázi zakládání podniku, tak i pro jeho úspěšný chod.
Cílem této diplomové práce bylo vytvoření podnikatelského plánu pro založení cukrárny. Od hlavního cíle práce byly odvozeny dílčí cíle. První z nich je provedení analýzy odvětvového a oborového prostředí v dané lokalitě. Dalším dílčím cílem bylo vytvoření marketingového plánu a třetím cílem vytvoření finančního plánu.
Odvětvové prostředí je analyzováno metodou SLEPT. Sídlo cukrárny se bude nacházet v Brně v městské části Žabovřesky. Tato poloha je výhodná vzhledem k blízkosti od středu města a dále díky výstavbě nových bytů Rezidence Sochorova. Z legislativního hlediska je významný budoucí vývoj v roce 2013 – změna sazby DPH na 15% a 21% a změna výpočtu daně z příjmů fyzických osob. Důležitý je pro cukrárnu systém HACCP, který preventivně přistupuje k zajištění bezpečnosti a zdravotní nezávadnosti potravin a udává nezbytné opatření pro plnění požadavků legislativy ČR i legislativy EU.
Oborové prostředí je analyzováno Porterovou metodou pěti konkurenčních sil. Hrozba substitutů je v odvětví vysoká, a protože existuje široké spektrum cukrářských výrobků, jednou z diferenciací cukrárny ve vztahu ke konkurenci je vyšší zaměření na nabídku Dia-zákusků. Odběrateli cukrárny jsou hlavně zákazníci - konzumenti, kteří mají rádi sladké a aby byla jejich potřeba uspokojena, bude cukrárna vést individuální a diferencovaný přístup. Analýza konkurentů je rozdělena na přímou a nepřímou konkurenci. Za přímou konkurenci jsou zvoleny cukrárny, které vyrábí nejen klasické cukrářské výrobky, ale i výrobky Dia a které z územního hlediska sídlí v Brně a nacházejí se v městské části Žabovřesky a v jejím blízkém okolí. Nepřímá konkurence v městské části Žabovřesky je představována prodejci cukrářských produktů i výrobci, jejichž nabídka je omezená.
78
Marketingový plán cukrárny je sestaven za pomoci marketingového mixu. Produktem jsou nejen tradiční cukrářské výrobky, ale nabídka sortimentu je rozšířena i o svatební a sezónní nabídku. Cena zahrnuje náklady na nákup potřebných surovin a obchodní marži cukrárny, která se pohybuje od 30 do 40 %. Místem je ulice Sochorova v Brně v Žabovřeskách a okolní městské části, a propagace bude probíhat informováním zákazníka pomocí informačního letáku, reklamou ve zpravodaji této městské části a prezentace na internetových stránkách, reklamou před sídlem cukrárny a plakátů v okolí.
Ve finančním plánu je stanoven plán rozvahy, výkazu zisku a ztráty a peněžního toku na 5 let s očekávanou, optimistickou a pesimistickou variantou. Očekávaný i optimistický vývoj vytváří od vzniku cukrárny zisk. Pesimistický vývoj vykazuje v prvních dvou letech ztrátu, kterou vedení od třetího roku vyvažuje za pomoci marketingu, respektive cenových nabídek a větší propagace.
Vytvořený podnikatelský plán pro založení cukrárny považuji za realizovatelný a vzhledem k finančnímu plánu zobrazuje následný provoz cukrárny jako stabilní. Cukrárna by měla být zisková a s finančními prostředky jí vznikají možnosti v investicích do nových zařízení případně i v rozšíření své působnosti.
79
Seznam použitých zdrojů Seznam knižních publikací
1) FOTR, J. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha : Grada, 2005. 356 s. ISBN 80-247-0939-2. 2) HISRICH, Robert D. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-858-6507-6. 3) KEŘKOVSKÝ, M. a VYKYPĚL, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. 2. vyd. Praha : C. H. Beck, 2006. 206 s. ISBN 80-7179-453-8. 4) KORÁB, V., PETERKA, J. a REŽŇÁKOVÁ, M. Podnikatelský plán. 1.vyd. Brno : Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 5) SRPOVÁ, Jitka a kolektiv. Podnikatelský plán a strategie. 1. vyd. Praha : Grada, 2011, 194 s. ISBN 978-80-247-4103-1. 6) VEBER, Jaromír a kolektiv. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha : Grada, 2005, 304 s. ISBN 80-247-1069-2. 7) WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.
Seznam internetových zdrojů 8) Český statistický úřad. Česká republika v mezinárodním srovnání 2011 [online]. 2011 [cit. 2011-12-27]. Dostupné z:
.
9) Brno. Turista/ Volný čas [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: <www.brno.cz>.
10) Business.center.cz. Ohlášení živnosti právnickou osobou [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: .
80
11) Business.center.cz. Společnost s ručením omezeným [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: .
12) Centrum. Ekonomika [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
13) Chlubny. Dorty a zákusky dle vašeho přání [online]. 2012 [cit. 2012-0505] Dostupné z: .
14) Centrum pro výzkum veřejného mínění. Naše společnost [online]. 2012 [cit. 2012-05-15] Dostupné z: .
15) Cukrářství a perníkářství Pusinka. Cukrářství [online]. 2012 [cit. 2012-0505] Dostupné z: .
16) Cukrárna Sweet Club [online]. 2012 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z WWW:
17) Česká spořitelna. Investiční úvěr 5 PLUS [online]. 2012 [cit. 2012-05-16] Dostupné z: .
18) Eagri. Panorama potravinářského průmyslu 2010 [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
81
19) HACCP [online]. 2012 [cit. 2012-05-15] Dostupné z:< http://www.haccpcz.eu/onas.html>.
20) IDNES.cz. Zprávy [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
21) Kurzy. Makroekonomika [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
22) MF ČR. Shrnutí predikce[online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
23) MPSV ČR. Publikace MPSV [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
24) MPSV ČR. Publikace MPSV [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
25) Podnikatel. Daně a účetnictví [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
26) Pohoda. Pohoda SQL 2012 [online]. 2012 [cit. 2012-05-06] Dostupné z: .
27) Rezidence Sochorova. Nové byty v Žabovřeskách [online]. 2012 [cit. 2012-05-15] Dostupné z: .
82
28) Žij zdravě. Obezita a cukrovka [online]. 2012 [cit. 2012-05-05] Dostupné z: .
Seznam použitých právních norem Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., zákon o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 568/1992 Sb., zákon o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o DPH, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Možné zdroje silných a slabých stránek podniku ..................................... 25 Tabulka č. 2: Možné příležitosti a hrozby pro podnik .................................................... 26 Tabulka č. 3: Tržby za prodej vlastních výrobky a služeb v letech 2005 – 2010 (v mil. Kč) .................................................................................................................................. 32 Tabulka č. 4: Věková struktura obyvatel v Brně (k 31. 12. 2010).................................. 34 Tabulka č. 5: Peněžní vydání domácností - průměry na osobu v Kč za rok 2010 .......... 34 Tabulka č. 6: Bilance počtu obyvatel v městě Brně za období 2008 do 2011 ................ 35 Tabulka č. 7: Vývoj inflace od roku 2001 do 2011 ........................................................ 39 Tabulka č. 8: Nezaměstnanost v ČR v období 2000 – 2010 ........................................... 40 Tabulka č. 9: SWOT analýza .......................................................................................... 47 Tabulka č. 10: Definování pracovních pozic .................................................................. 54 Tabulka č. 11: Přehled pozic a mzdových nákladů ........................................................ 54 Tabulka č. 12: Odhad měsíčních nákladů surovin .......................................................... 56 Tabulka č. 13: Výkonová spotřeba za měsíc (v Kč) ....................................................... 57 Tabulka č. 14: Přehled průměrných cen základních výrobků ......................................... 59 Tabulka č. 15: Měsíční marketingové náklady (v Kč).................................................... 61 Tabulka č. 16: Výdaje před otevřením podniku ............................................................. 63 Tabulka č. 17: Zahajovací rozvaha cukrárny k 1. 11. 2012 (v Kč) ................................ 63 Tabulka č. 18: Dlouhodobý hmotný majetek.................................................................. 64 Tabulka č. 19: Odpisy souboru movitých věcí ............................................................... 65 Tabulka č. 20: Roční souhrn splátkového kalendáře ...................................................... 66 83
Tabulka č. 21: Průměrné náklady za první měsíc podnikání v Kč bez DPH .................. 67 Tabulka č. 22: Průměrné měsíční výnosy ....................................................................... 68 Tabulka č. 23: Rozvaha v Kč / Očekávaná varianta ....................................................... 69 Tabulka č. 24: Výkaz zisku a ztráty v Kč/ Očekávaná varianta ..................................... 70 Tabulka č. 25: Cash - flow v Kč / Očekávaná varianta .................................................. 71 Tabulka č. 26: Rozvaha v Kč / Optimistická varianta .................................................... 71 Tabulka č. 27: Výkaz zisku a ztráty v Kč / Optimistická varianta ................................. 72 Tabulka č. 28: Cash - flow v Kč / Optimistická varianta ............................................... 73 Tabulka č. 29: Rozvaha v Kč / Pesimistická varianta..................................................... 73 Tabulka č. 30: Výkaz zisku a ztráty v Kč / Pesimistická varianta .................................. 74 Tabulka č. 31: Cash - flow v Kč / Pesimistická varianta ................................................ 75
Seznam obrázků Obrázek č. 1:Schéma plánovacího procesu .................................................................... 20 Obrázek č. 2: Porterův model konkurenčního prostředí ................................................. 23 Obrázek č. 3: Možná struktura "obvyklých" rizik podniku ............................................ 29 Obrázek č. 4: Porterův model konkurenčních sil ............................................................ 46 Obrázek č. 5: Logo společnosti....................................................................................... 51 Obrázek č. 6: Organizační struktura podniku ................................................................. 53 Obrázek č. 7: Mapa sídla cukrárny ................................................................................. 60
Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj HDP od roku 2002 do 2011 .................................................................. 38 Graf č. 2: Vývoj průměrné měsíční mzdy v Jihomoravském kraji k roku 2011............. 40
Seznam příloh Příloha č. 1 – Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným Příloha č. 2 – Ceník a nápojový lístek Příloha č. 3 – Splátkový kalendář bankovního úvěru
84
Příloha č. 1
Společenská smlouva o založení společnosti s ručením omezeným dle zákona č. 513/91 Sb. pro společné provozování podnikatelské činnosti pod obchodním jménem
Níže uvedeného dne, měsíce a roku se zakladatelé: Vašulínová Kateřina, bytem Kopaninky 252, Silůvky 664 46. nar. 28. července 1988 a Svoboda Petr, bytem Marie Hübnerové 24, Brno 612 00. nar. 16. března 1977
dohodli o založení společnosti s ručením omezeným.
Článek I.
Obchodní název, sídlo
1. Obchodní název společnosti: Dolci aneb sladké dobroty, s.r.o. 2. Sídlo společnosti: Sochorova 23, 616 00 Brno - Žabovřesky
Článek II. Předmět podnikatelské činnosti
Předmětem podnikání společnosti je: Cukrářství Hostinská činnost Maloobchod
Článek III. Základní jmění, obchodní podíly
1. Hodnota základního jmění společnosti je 300 000,- Kč (slovy třistatisíckorun českých).
2. Vklady společníků: Jméno a příjmení Jméno a příjmení
Kateřina Vašulínová 150 000,-Kč Petr Svoboda 150 000,-Kč
3. Zakladatelé se zavazují splatit před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku 100% svých vkladů, a to u peněžního ústavu v ……. na vinkulovaný účet zřízený za tímto účelem. 4. Zbývající vklady se zavazují splatit do …. let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 5. Vklady společníků se stávají majetkem společnosti dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. 6. Správou vkladů je pověřen …….. 7. Každý společník může mít na společnosti pouze jeden obchodní podíl. Převezme-li společník obchodní podíl jiného společníka nebo vnese-li společník další vklad, zvýší se tím dosavadní obchodní podíl o hodnotu převzatého obchodního podílu nebo vneseného vkladu.
Článek IV. Jednání a podepisování za společnost
1. Jménem společnosti je oprávněn jednat a podepisovat samostatně jednatel, nebo jím pověřené osoby. 2. Podepisováním za společnost se děje tak, že jednatel připojí svůj podpis k vytištěnému nebo napsanému obchodnímu názvu společnosti.
Článek V. Orgány společnosti
1. Valná hromada a) Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, která je tvořena všemi společníky společnosti. b) Valná hromada jmenuje jednoho nebo více jednatelů, přičemž jim upraví způsob jednání a jejich pravomoci. Prvním jednatel je Kateřina Vašulínová, bytem v Silůvkách, narozen 28. 7.1988. c) Valná hromada zasedá podle potřeb, minimálně však 1x ročně. d) Do působnosti valné hromady přísluší vše podle ustanovení obchodního zákoníku. e) Valná hromada si může vyhradit právo rozhodovat o otázkách, které jinak náleží do pravomoci jiných orgánů společnosti. f) Každý společník má jeden hlas za každé ….% svého obchodního podílu. g) Valnou hromadu svolává písemnou pozvánkou s uvedením pořadu jednání jednatel a to tak, aby pozvánka byla doručena alespoň 15 dnů předem. h) Usnesení valné hromady může být ve výjimečných případech nahrazeno písemným prohlášením všech společníků, že se zamýšleným rozhodnutím souhlasí. Takovéto rozhodnutí musí být pojato do zápisu na nejbližší valné hromadě. Tento režim se nevztahuje pro rozhodnutí valné hromady, pro které je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny všech hlasů společníků. i) Valná hromada může rozhodnout o vytvoření dalších orgánů. 2. Jednatel zejména : a) rozhoduje o konkrétních záměrech společnosti, navrhuje koncepci rozvoje a zásady hospodaření společnosti, včetně tvorby a využití fondů společnosti b) zabezpečuje vypracování roční účetní závěrky a navrhuje rozdělení zisku nebo ztráty c) zajišťuje řádné vedení účetnictví a obchodních knih, svolávání řádných a mimořádných zasedání valné hromady. Mimořádnou schůzi valné hromady jsou povinni svolat, jestliže zjistí, že společnost ztratila jednu třetinu základního jmění, je-li společnost platebně neschopna po dobu delší než tři měsíce nebo požádají-li o
to písemně společníci, jejichž obchodní podíl tvoří nejméně 10% základního jmění společnosti. d) Jednatele jmenuje valná hromada a stanovuje jeho/jejich vzájemné působení a dělbu pravomoci a odpovědnosti. e) Jednatel je řídící a statutární orgán společnosti, jenž zajišťuje provádění podnikatelské činnosti, organizuje práci společnosti a vykonává zaměstnavatelská práva. f) Jednatel zabezpečuje a kontroluje plnění usnesení valné hromady, pravidelně jí podávaj zprávy o činnosti společnosti a odpovídajá za tuto činnost. Jednatel je oprávněn rozhodovat o všech věcech, které touto smlouvou nebo obecně závazným předpisem nejsou vyhrazeny jiným orgánům. Článek VI. Fondy společnosti, účetnictví, výkazy
Společnost vytvoří rezervní fond z prvního čistého zisku společnosti. Výše rezervního fondu při jeho vytvoření činí …% jejího čistého zisku. Rezervní fond se doplňuje přídělem ze zisku ve výši 5% čistého zisku, a to až do doby, kdy rezervní fond dosáhne 10% základního jmění. Účetní závěrka se provádí jednou ročně k …... příslušného roku s tím, že bude předložena valné hromadě do ….. následujícího roku. Roční závěrka schválená valnou hromadou je podkladem pro její rozhodnutí o použití čistého zisku společnosti. Obchodní rok společnosti je totožný s rokem kalendářním.
Článek VII. Závěrečná ustanovení 1.
Do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku ručí zakládající společníci za závazky převzaté jménem společnosti společně a nerozdílně.
2. Tato smlouva se vyhotovuje v 4 vyhotoveních.
V ……………… dne…………………. ……………. ………………
………………..
………………… ………………….
Příloha č. 2
Ceník Nabídka zákusků 60 g
Listová trubička
12,00 Kč
50 g
Griliášová trubička
10,00 Kč
40 g
Punčový řez
6,50 Kč
100 g Ovocný řez
13,00 Kč
100 g Mocca řez
17,00 Kč
100 g Medový řez
18,00 Kč
50 g
Kornout
12,00 Kč
50 g
Indiánek
12,00 Kč
50 g
Špička
14,00 Kč
60 g
Žloutkový věneček
11,00 Kč
70 g
Čokoládový rohlík
11,00 Kč
100 g Větrník
17,00 Kč
80 g
Brambora
14,00 Kč
50 g
Kokoska
13,00 Kč
60 g
Punčová koule
10,00 Kč
40 g
Čokoládová roláda
8,50 Kč
40 g
Ořechová roláda
8,50 Kč
100 g Malakov
21,00 Kč
100 g Pohádka
16,00 Kč
50 g
Ořechový košíček
11,00 Kč
50 g
Jahodový košíček
10,00 Kč
50 g
Ovocný košíček
9,00 Kč
Nabídka dortů 1,5 kg Ořechový dort
280 Kč
1,5 kg Čokoládový dort
280 Kč
1,5 kg Ovocný dort
280 Kč
2 kg
Medovník
360 Kč
1 kg
Dort v marcipánu
235 Kč
1 kg
Dort bez marcipánu
210 Kč
1,8 kg Malakov
340 Kč
1,5 kg Pohádka
320 Kč
Nabídka Dia zákusků a dortů 60 g
Žloutkový věneček s náhradním sladidlem 13,00 Kč
100 g Větrník s náhr. sladidlem
19,00 Kč
60 g
Kavový banánek s náhr. sladidlem
13,00 Kč
75 g
Ořechový dortík s náhr.sladidlem - 1 řez
19,00 Kč
75 g
Čokoládový dortík s náhr.sladidlem - 1 řez 19,00 Kč
75 g
Ovocný dortík s náhr.sladidlem - 1 řez
19,00 Kč
0,6 kg Ořechový dortík s náhr.sladidlem - celý dort
150,00 Kč
0,6 kg Čokoládový dortík s náhr.sladidlem - celý dort
150,00 Kč
0,6 kg Ovocný dortík s náhr.sladidlem - celý dort
150,00 Kč
Nápojový lístek Teplé nápoje a káva Expreso malé, velké
27 Kč
Cappucino (šlehaná mléčná pěna, mléko, espresso 40 ml/7 g)
30 Kč
Espresso macchiato (mléčná pěna, espresso 40 ml/7 g)
30 Kč
Café latté (horké mléko, espresso 40 ml/7 g)
35 Kč
Latté macchiato (mléčná pěna, horké mléko, espresso 40 ml/7 g) 40 Kč Turecká káva
25 Kč
Vídeňská káva
28 Kč
Alžírská káva (šlehačka, 2 cl vaječného koňaku)
40 Kč
Irská káva (šlehačka, 2 cl whisky)
45 Kč
Amaretto (šlehačka, 2 cl amaretto)
45 Kč
Horká čokoláda se šlehačkou
30 Kč
Čaj Pickwick (ovocný, indický, zelený)
20 Kč
Grog
30 Kč
Svařené víno
30 Kč
Nealkoholické nápoje 0,33 l Bonaqua (neperlivá, jemně perlivá, perlivá)
20 Kč
0,2 l
Fanta
25 Kč
0,2 l
Džusy Cappy (pomeranč, jablko, jahoda, aj.)
25 Kč
0,2 l
Sprite
25 Kč
0,33 l Nestea (citrón, broskve, zelený čaj)
28 Kč
0,2 l
Coca-Cola
25Kč
0,2 l
Coca-Cola light
25 Kč
0,2 l
Coca-Cola zero
25 Kč
Koktejly / cocktails 0,3 l Jahodový
35 Kč
0,3 l Banánový
35 Kč
0,3 l Vanilkový
35 Kč
0,3 l Čokoládový
35 Kč
Příloha č. 3 - Splátkový kalendář bankovního úvěru
Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37
PS úvěru Splátka 200 000 4 826 196 407 4 826 192 792 4 826 189 154 4 826 185 494 4 826 181 811 4 826 178 106 4 826 174 378 4 826 170 627 4 826 166 853 4 826 163 055 4 826 159 234 4 826 155 389 4 826 151 521 4 826 147 629 4 826 143 713 4 826 139 773 4 826 135 808 4 826 131 819 4 826 127 805 4 826 123 767 4 826 119 704 4 826 115 616 4 826 111 503 4 826 107 364 4 826 103 200 4 826 99 010 4 826 94 794 4 826 90 552 4 826 86 284 4 826 81 990 4 826 77 669 4 826 73 322 4 826 68 948 4 826 64 547 4 826 60 119 4 826 55 663 4 826
Úrok 1 233 1 211 1 188 1 166 1 143 1 121 1 098 1 075 1 052 1 028 1 005 981 958 934 910 886 861 837 812 788 763 738 713 687 662 636 610 584 558 532 505 479 452 425 398 370 343
Úmor 3 593 3 615 3 638 3 660 3 683 3 705 3 728 3 751 3 774 3 798 3 821 3 845 3 868 3 892 3 916 3 940 3 965 3 989 4 014 4 038 4 063 4 088 4 113 4 139 4 164 4 190 4 216 4 242 4 268 4 294 4 321 4 347 4 374 4 401 4 428 4 456 4 483
KS úvěru 196 407 192 792 189 154 185 494 181 811 178 106 174 378 170 627 166 853 163 055 159 234 155 389 151 521 147 629 143 713 139 773 135 808 131 819 127 805 123 767 119 704 115 616 111 503 107 364 103 200 99 010 94 794 90 552 86 284 81 990 77 669 73 322 68 948 64 547 60 119 55 663 51 180
38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 Celkem
51 180 46 669 42 130 37 563 32 968 28 345 23 693 19 013 14 304 9 566 4 799
4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 4 826 231 650
315 287 259 231 203 174 146 117 88 59 29 31 650
4 511 4 539 4 567 4 595 4 623 4 652 4 680 4 709 4 738 4 767 4 799 200 000
46 669 42 130 37 563 32 968 28 345 23 693 19 013 14 304 9 566 4 799 0
