Technická univerzita v Liberci ZALOŢENÍ FIRMY NABÍZEJÍCÍ ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY FOUNDATION OF THE COMPANY OFFERING ADRENALINE EXPERIENCES

Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ - HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra:

Tělesné výchovy

Studijní program:

B6208 Ekonomika a management

Studijní obor (kombinace):

Management sportovní

ZALOŢENÍ FIRMY NABÍZEJÍCÍ ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY FOUNDATION OF THE COMPANY OFFERING ADRENALINE EXPERIENCES Bakalářská práce: 10–FP–KTV– 332 Autor:

Podpis:

Tomáš BĚLOHLÁVEK Adresa: Vlnařská 688 460 06, Liberec Vedoucí práce:

Mgr. Honzáková Iveta

Počet stran

grafů

obrázků

tabulek

pramenů

příloh

69

0

1

6

13

11

V Liberci dne:

Zde bude vloţen originál zadání BP

Čestné prohlášení Název práce:

Zaloţení firmy nabízející adrenalinové záţitky

Jméno a příjmení autora:

Tomáš Bělohlávek

Osobní číslo:

P07000126

Byl jsem seznámen s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 60 – školní dílo. Prohlašuji, ţe má bakalářská práce je ve smyslu autorského zákona výhradně mým autorským dílem. Beru na vědomí, ţe Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv uţitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Uţiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu vyuţití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne poţadovat úhradu nákladů, které vynaloţila na vytvoření díla, aţ do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s pouţitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím bakalářské práce a konzultantem. Prohlašuji, ţe jsem do informačního systému STAG vloţil elektronickou verzi mé bakalářské práce, která je identická s tištěnou verzí předkládanou k obhajobě a uvedl jsem všechny systémem poţadované informace pravdivě.

V Liberci dne: Bělohlávek Tomáš

Založení firmy nabízející adrenalinové zážitky Anotace Bakalářská práce pojednává o zaloţení obchodní společnosti. Činností této společnosti je nabízení adrenalinových záţitků. Úvodní část práce je vypracována za pomoci dostupné literatury a legislativy a obsahuje teorii týkající se podnikání na českém území. Další část bakalářské práce je zaměřena na zhodnocení právních forem podnikání, na výběr vhodné právní formy pro podnikání a dále obsahuje informace o způsobu zaloţení společnosti s ručením omezeným a o jejím financování. V následujících částech práce je zpracován podnikatelský záměr, vymezená teorie situační analýzy a samotné zpracování situační analýzy nově vznikající společnosti. V závěru práce je sestavený marketingový plán pro první rok podnikání.

Klíčová slova: Adrenalinové záţitky, obchodní společnost, podnikání, situační analýza.

Foundation of the company offering adrenaline experiences Abstract This bachelor thesis concerns the foundation of a business company. The aim of this company is to offer adrenaline experiences. The introductory part of the thesis is based on existing literature and legislature and it describes the theory of running a business in the Czech Republic. The following part focuses on the evaluation of legal forms and on the choice of a convenient legal form of business and contains information concerning the foundation of a limited liability company and financing of such a company. The following parts contain the business plan, a description of the theory of situational analysis and a concrete situational analysis of the company to be founded. The last part offers a marketing plan for the first year of business.

Keywords: Adrenaline experiences, business company, business, situational analysis.

Obsah ÚVOD ....................................................................................................................... 8 1 CÍLE PRÁCE ........................................................................................................ 9 2 PRÁVNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM FIRMY ......................10 2.1 Podnikání ........................................................................................................10 2.2 Ţivnostenské oprávnění ...................................................................................10 2.3 Dělení ţivností ................................................................................................11 2.4 Právní forma podnikání ...................................................................................12 2.5 Přehled jednotlivých právních forem podnikání ...............................................12 2.5.1 Veřejná obchodní společnost ....................................................................13 2.5.2 Společnost s ručením omezeným ..............................................................14 2.5.3 Akciová společnost ...................................................................................15 2.5.4 Komanditní společnost..............................................................................16 2.5.5 Druţstvo ...................................................................................................17 2.5.6 Ostatní formy podnikání ...........................................................................18 3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ A ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI .....19 3.1 Kritéria pro výběr právní formy podnikání .......................................................19 3.2 Zaloţení obchodní společnosti s ručením omezeným .......................................21 3.3 Majetková a kapitálová výstavba společnosti ...................................................24 3.3.1 Majetková struktura podniku ....................................................................24 3.3.2 Kapitálová struktura majetku ....................................................................25 3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování ..................................................27 3.4 Charakteristika a význam finanční analýzy ......................................................28 3.4.1 Základní finanční výkazy ..........................................................................29 4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR..............................................................................33

5

5 SITUAČNÍ ANALÝZA ........................................................................................37 5.1 Analýza prostředí firmy ...................................................................................38 5.1.1 Vnější prostředí ........................................................................................39 5.1.2 Vnitřní prostředí .......................................................................................41 5.2 Situační analýza nově vznikající společnosti ....................................................42 5.2.1 Demografie ...............................................................................................42 5.2.2 Analýza sportovního odvětví v Libereckém kraji ......................................42 5.2.3 Analýza zákazníka ....................................................................................43 5.3 Analýza konkurence ........................................................................................43 6 MARKETINGOVÝ PLÁN ..................................................................................46 6.1 Marketingové cíle ............................................................................................46 6.2 Marketingové strategie ....................................................................................46 6.2.1 Cena .........................................................................................................46 6.2.2 Propagace .................................................................................................47 6.2.3 Systém měření a kontroly .........................................................................48 7 ZÁVĚR .................................................................................................................49 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................51 9 SEZNAM PŘÍLOH ..............................................................................................53

6

Seznam použitých zkratek a.s.

Akciová společnost

DPH

Daň z přidané hodnoty

EU

Evropská unie

k.s.

Komanditní společnost

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

v.o.s.

Veřejná obchodní společnost

7

ÚVOD Sport je v dnešní uspěchané době plné pracovních a studijních povinností neodmyslitelnou součástí běţného ţivota velké části lidské populace. Je to dáno neustále se rozvíjející nabídkou sportovních aktivit, které nám umoţňují se alespoň na chvíli oprostit od starostí běţného ţivota. Mezi tyto aktivity samozřejmě patří i adrenalinové sporty, které byly ve svých začátcích určeny jen pro jejich nadšence. V dnešní době se ale adrenalinové sporty a aktivity tak rozrostly, ţe i „obyčejný“ člověk má šanci si uţít té trochy adrenalinu bez obav. Téma jsem si zvolil proto, ţe obliba a atraktivita takovýchto sluţeb stále roste a díky tomu by zaloţení společnosti nabízející adrenalinové záţitky a jiné mohlo být úspěšným podnikatelským záměrem. A pro mě, jako budoucího absolventa, to můţe být směr, kterým bych se mohl v budoucnu vydat. V první části bakalářské práce se budu zabývat vypracováním teoretických podkladů souvisejících s podnikáním na českém území, a to za pomocí odborné literatury týkající se především podnikové ekonomie a dále také s vyuţitím internetových stránek, které obsahují zákony a první normy. V druhé části se budu věnovat zaloţení společnosti s ručením omezeným, její majetkovou a kapitálovou výstavbou a dále se také budu věnovat zpracování podnikatelského záměru. Poslední část bakalářské práce bude věnována teoretickému i praktickému zpracování situační analýzy a vytvoření marketingového plánu na první rok podnikání.

8

1 CÍLE PRÁCE Hlavní cíle: Hlavním cílem bakalářské práce je fiktivní zaloţení firmy nabízející adrenalinové záţitky a sestavení marketingového plánu pro nově vznikající firmu. Dílčí úkol 1)

Shrnutí teoretických podkladů týkajících se zaloţení společnosti.

2)

Situační analýza trhu s adrenalinovými záţitky v Libereckém kraji.

3)

Doporučení a závěry plynoucí ze situační analýzy a posouzení efektivnosti.

9

2 PRÁVNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ SE ZALOŽENÍM FIRMY Důleţitým předpokladem pro začínajícího podnikatele je znalost a přehled základních pojmů související s podnikatelskou činností. Tato část bakalářské práce tyto pojmy a důleţité aspekty popisuje.

2.1 Podnikání Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem, vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosazení zisku. Podnikatelem podle zákona č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů je:  osoba zapsaná v obchodním rejstříku,  osoba, která podniká na základě ţivnostenského oprávnění,  osoba, která podniká na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů,  osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu.

2.2 Živnostenské oprávnění Fyzická nebo právnická osoba, která chce nějakou ţivnost provozovat, musí získat ţivnostenské oprávnění pro danou činnost. Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění jsou tyto: a) Všeobecné podmínky  minimální věk 18 let  bezúhonnost  způsobilost k právním úkonům

10

a) Zvláštní podmínky 

odborná či jiná způsobilost, vyţaduje-li to ţivnostenský zákon

Postup pro získání živnostenského oprávnění 1. Získat výpis z rejstříku trestů, který je důkazem právní bezúhonnosti. 2. Zaplatit správní poplatek, který činí 1 000,-Kč za jednu ohlašovací činnost, 2 000,- Kč za ţádost o koncesi a 10 000,-Kč za ţivnost provozovanou průmyslovým způsobem. 3. Předloţit vyplněný formulář ohlášení ţivnosti volné, řemeslné a vázané popř. ţádost o udělení koncese pro koncesované ţivnosti. 4. Přiloţit originál a kopii společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny, kopii si ţivnostenský úřad uchová. 5. Předloţit doklady o zvláštní způsobilosti, pokud je vyţaduje Ţivnostenský zákon nebo zvláštní předpisy. 6. V případě provozování ţivnosti průmyslovým způsobem musí podnikatel zpracovat schéma potřebných činností.

2.3 Dělení živností Základní dělení ţivností je na ţivnosti ohlašovací a ţivnosti koncesované. Ohlašované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě ohlášení. Tyto ţivnosti jsou osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku a dělí se takto: 

Řemeslné živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou výuční list, maturita v oboru, diplom v oboru či šestiletá praxe v oboru.



Vázané živnosti – ţivnosti, pro jejichţ získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona.



Volná živnost - ţivnost, pro jejíţ získání nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. Tato ţivnost má název Výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona. Podnikatel si rozsah této ţivnosti vymezí sám tím, ţe si ze seznamu 80 činností vybere ty, které bude provozovat.

11

Koncesované ţivnosti jsou ţivnosti, které vznikají a jsou provozovány na základě správního rozhodnutí. Tyto ţivnosti jsou také osvědčeny výpisem z ţivnostenského rejstříku. Kromě splnění odborné způsobilosti je podmínkou získání této ţivnosti i kladné vyjádření příslušného orgánu státní správy. Příkladem jsou provozování pohřební sluţby, cestovní kanceláře či taxisluţba.

2.4 Právní forma podnikání Obchodní zákoník a další právní normy nabízí podnikatelům různé právní formy podnikání. Kaţdá právní forma je však podřízena dalším právním normám, které rovněţ ovlivňují podnikatelské rozhodování. Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Je třeba připomenout, ţe otázka, kterou z právních forem vybrat, nevzniká jen při zakládání nového podniku, nýbrţ i v případě, ţe vznikl podnět vedoucí v konečném důsledku ke uměně právní formy. Změna právní formy podniku z jedné formy na druhou se nazývá procesem transformace ( Synek a kol., 2006, s. 96 ).

2.5 Přehled jednotlivých právních forem podnikání Podle způsobu ručení společníků ve společnosti rozlišujeme obchodní společnosti osobní, kapitálové a smíšené. V osobní obchodní společnosti ručí buď všichni, nebo někteří společníci za závazky společnosti celým svým majetkem. Na druhou stranu se společníci přímo podílejí na řízení společnosti. Příkladem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost. V případě kapitálových obchodních společností obecně platí, ţe společníci neručí za závazky za trvání společnosti vůbec, nebo je jejich ručení určitým způsobem omezeno. Například ručí za závazky společnosti pouze jen do výše nesplaceného vkladu základního kapitálu. Společníci neručí za závazky společnosti, je-li splacení vkladu do obchodního rejstříku zapsáno. Příkladem kapitálové společnosti je společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost.

12

Ve smíšeném typu obchodní společnosti je jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a dále také jeden nebo více společníků, kteří ručí za závazky společnosti pouze do výše nesplaceného vkladu. Jediným typem této společnosti je komanditní společnost, ve které se kombinují prvky jak osobního ručení některých společníků za závazky společnosti, tak i ručení některých společníků jen do výše svého nesplaceného podílu na základním kapitálu, a pokud je splacen, tak za závazky neručí vůbec.

2.5.1 Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost je osobní obchodní společnost, která je sdruţením dvou a více ţivnostníků ke společnému výkonu ţivnosti. Společníkem můţe být kaţdá fyzická osoba, která splňuje podmínky pro členství, nebo i právnická osoba. Práva a povinnosti vyplývající z členství právnické osoby ve společnosti musí ale vykonávat statutární orgán či právní zástupce. Tato forma je prioritně vhodná všude tam, kde se společníci budou osobně účastnit podnikatelské činnosti. Tito společníci sepíší společenskou smlouvu, která musí obsahovat název a sídlo společnosti, určení společníků, uvedením firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby a dále musí společenská smlouva obsahovat předmět podnikání. Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, jeţ můţe být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „ a spol.“.

Výhody veřejné obchodní společnosti  není nutný základní kapitál společnosti  osobní typ právnické osoby

13

Nevýhody veřejné obchodní společnosti  jednotliví společníci ručí celým svým majetkem solidárně za závazky společnosti  zákaz konkurence  v případě úmrtí/zániku předposledního společníka automaticky zaniká celá veřejná obchodní společnost

2.5.2 Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je nejjednodušším typem kapitálových společností, přestoţe obsahuje mnoho prvků osobní společnosti. Společnost můţe mít od jednoho do padesáti společníků. Při zakládání společnosti s ručením omezeným tvoří základní kapitál o minimální výši 200 000,-Kč. Na základním kapitálu společnosti se můţe kaţdý společník účastnit pouze jedním vkladem. Výše vkladu společníka musí činit aspoň 20 000,-Kč. Před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být splaceno celé emisní áţio a na kaţdý peněţitý vklad musí být splaceno nejméně 30%. Celková výše splacených peněţitých vkladů spolu s hodnotou nepeněţitých vkladů musí však činit alespoň 100 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Můţe se tedy ovšem stát, ţe se na společníka úspěšně obrátí věřitel i v případě, ţe společník svůj vklad jiţ dávno uhradil. Obchodní firma společnosti s ručením omezeným musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, postačí však zkratka „spol. s.r.o.“ nebo „s.r.o“. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je jeden nebo více jednatelů. Je-li jednatelů více, je oprávněn jednat jménem společnosti kaţdý z nich samostatně, nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy jinak; takové omezení je však vůči třetím osobám neúčinné. Jednatelé společnosti nesou veškerou právní odpovědnost za chod

14

společnosti, vedení účetnictví, povinnosti vůči úřadům atd. Pro jednatele platí ze zákona konkurence. Pro společníky můţe rozsah zákazu konkurence stanovit společenská smlouva. Valná hromada společníků je nejvyšším orgánem společnosti. Do působnosti jejího rozhodování spadají některé podstatné skutečnosti. Zejména se jedná o jmenování a odvolávání jednatelů, změny společenské smlouvy a stanov a schvalování účetní uzávěrky. Valná hromada můţe jmenovat i členy dozorčí rady, coţ je nepovinný, zřídkakdy zřizovaný orgán společnosti s ručením omezeným.

Výhody společnosti s ručením omezeným  omezené ručení za závazky společnosti  relativně nízká hodnota minimálního základního jmění  dlouhodobá ţivotnost společnosti (při odchodu společníka nehrozí její zrušení)

Nevýhody společností s ručením omezeným  nutnost vedení (podvojného) účetnictví  jednání s úřady

2.5.3 Akciová společnost Akciová společnost je právní formou čistě kapitálová společnost prakticky bez přítomnosti osobních prvků. Akciová společnost je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií. Podíl jednotlivých investorů se nazývá akcie. Společnost můţe být zaloţena jen jedním zakladatelem, pokud se jedná o právnickou osobu. V ostatních případech pak dvěma nebo více osobami jak fyzickými tak právnickými. Po provedení první valné hromady s volbou orgánů společnosti, po splacení emisního áţia a vloţení nepeněţitých vkladů všemi akcionáři, můţe rejstříkový soud provést zápis společnosti do obchodního rejstříku. Tím akciová společnost vzniká.

15

Základní kapitál společnosti musí tvořit minimálně 2 000 000,-Kč. U společnosti s veřejnou nabídkou akcií pak alespoň 20 000 000,-Kč. Ve svých stanovách uvede předmět podnikání, výši základního kapitálu, splácení akcií atd. Obchodní firma akciové společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, postačí i zkratka „akc. spol.“ nebo „a.s.“ Statutárním orgánem akciové společnosti je její představenstvo. Toto představenstvo je tvořeno svými členy, kteří společnost navenek zastupují. Členové představenstva se zapisují do obchodního rejstříku, kam se zapisují veškeré změny představenstva. Členy představenstva volí a i odvolává valná hromada akciové společnosti. Pro členy představenstva platí nevylučitelný zákaz konkurence.

Výhody akciové společnosti  poměrně solidní vnější dojem  čistě kapitálová společnost

Nevýhody akciové společnosti  vysoký základní kapitál  poměrně sloţité zakládání a působení společnosti

2.5.4 Komanditní společnost Komanditní společnost slučuje prvky osobní a kapitálové společnosti. Oba prvky jsou zde zastoupeny. Komanditní společnost zakládají nejméně dva společníci, z nichţ jeden se nazývá komplementář a druhý se nazývá komanditista. Komplementáři se osobně účastní na podnikatelské práci ve společnosti a nemusí přinést majetkový vklad, avšak ručí celým svým i osobním majetkem. Komanditisté povinně přinášejí majetkový vklad, ale v případě, ţe nemají zájem, nemusí se účastnit práce ve společnosti. Komanditisté ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu.

16

Tato forma společnosti je vhodná tehdy, kdy na jedné straně existují schopní pracovníci, kteří nemají dostatečný kapitál, na druhé straně jsou zde investoři, kteří přinesou kapitál, avšak sami se nepodílí na podnikání. Společníci sepisují společenskou smlouvu, ve které je specifikováno postavení a kompetence společníků, případně způsob dělení zisku a další náleţitosti. Obchodní firma komanditní společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí i zkratka „ kom. spol.“ nebo „k.s.“.

Výhody komanditní společnosti  není nutný základní kapitál společnosti  komanditisté nemají ze zákona zákaz konkurence

Nevýhody komanditní společnosti  jednotliví komplementáři ručí celým svým majetkem nerozdílně za závazky společnosti  komanditisté nemohou rozhodovat o obchodním vedení společnosti

2.5.5 Družstvo Druţstvo je společenstvím neuzavřeného (předem nestanoveného) počtu osob zaloţeným za účelem podnikání nebo zajišťováním hospodářských, sociálních a nebo jiných potřeb svých členů. Kaţdé druţstvo je právnickou osobou a za porušení svých závazků odpovídá celým svým majetkem. Členové druţstva za jeho závazky v obecném případě neručí. Základní kapitál druţstva tvoří souhrn členských vkladů, k jejichţ splacení se členové druţstva zavázali. Stanovy určují výši základního kapitálu druţstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku (zapisovaný základní kapitál). Výše takovéhoto základního kapitálu musí činit nejméně 50 000,-Kč.

17

Obchodní firma druţstva musí obsahovat označení „druţstvo“. Statutárním orgánem druţstva je jeho představenstvo. Nejvyšším orgánem je členská schůze druţstva. Ta můţe volit i odvolávat členy představenstva, rozhodovat o rozdělení a uţití zisku nebo ztráty, rozhoduje o splynutí, přeměně, rozdělení nebo zrušení druţstva.

Výhody druţstva  otevřenost pro další členy  moţno zaloţit i pro nepodnikatelské účely  členové neručí za závazky druţstva

Nevýhody druţstva  minimální počet pěti zakladatelů nebo dvou právnických osob  poměrně tvrdý zákaz konkurence

2.5.6 Ostatní formy podnikání Mezi další právní formy podnikání patří například tichý společník, který se zaváţe poskytnout vklad, aniţ by se podílel na rozhodování o podnikání. Za svůj vklad získává předem dohodnutý podíl ze zisku společnosti. Další formou podnikání je hojně rozšířený franchising. Funguje to tak, ţe zavedená společnost (franchisor) poskytuje fyzické či právnické osobě (franchisant) technologie, úpravu provozoven, systém zásobování apod. Franchisant se stává součástí velké sítě podnikajících osob nesoucích jméno franchisora.

18

3 VÝBĚR PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ A ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI Volba právní formy patří k dlouhodobě působícím rozhodnutím. Otázka, kterou z právních forem vybrat, vzniká především při zakládání nového podniku. Tudíţ je více neţ vhodné dobře si promyslet, jakou právní formu si vybrat a zrealizovat. V následující části bakalářské práce je popsán výběr právní formy podnikání a důleţité kroky vedoucí k zaloţení takovéto společnosti.

3.1 Kritéria pro výběr právní formy podnikání Způsob a rozsah ručení Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Podnikatel neručí za závazky podniku osobním majetkem, ale pouze majetkovým vkladem do podniku. Oprávnění k řízení Na základě společenské/zakladatelské smlouvy. Počet zakladatelů Společnost můţe zaloţit 1-50 společníků. Nároky na počáteční kapitál Základní kapitál je v minimální výši 200 000,-Kč. Je-li společnost zaloţena jedním zakladatelem, můţe být zapsána do obchodního rejstříku, jen kdyţ je v plné výši splacen základní kapitál.

19

Administrativní náročnost a rozsah výdajů spojených se založením a provozováním podniku Administrativní náročnost je především spojena s úpravou podmínek, za kterých podnik vzniká. V obchodních společnostech mají zpravidla rozhodující vliv výdaje spojené jednak  s povolením ţivnosti,  se zpracováním společenské smlouvy a s jejím notářským ověřením,  se zápisem do obchodního rejstříku. Účast na zisku (ztrátě) U společnosti s ručením omezeným jsou podrobnosti o účasti na zisku (ztrátě) zakotveny ve společenské smlouvě. Daňové zatížení Daňové hledisko je vysoce důleţité při volbě právní formy podnikání. V současné době podnikatelé platí:  Přímé daně – daň z příjmů, daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí  Nepřímé daně – daň z přidané hodnoty, spotřební daň a silniční daň Významnou roli hraje i zdanění pracovní síly, které se řídí zákonem o sociálním a zdravotním pojištění. Zveřejňovací povinnost Tato povinnost je upravena Zákonem o účetnictví a Obchodním zákoníkem. Zveřejňovací povinností se rozumí povinnost společnosti publikovat rozvahu, výkaz zisků a ztrát a přílohu.

20

3.2 Založení obchodní společnosti s ručením omezeným Pro zaloţení společnosti s ručením omezeným musíme provést několik podstatných výkonů a to: 1. Sepsání společenské smlouvy formou notářského zápisu. 2. Sloţení základního jmění společnosti nebo jeho části. 3. Získání ţivnostenských oprávnění. 4. Zápis společnosti do obchodního rejstříku. 5. Registrace společnosti u finančního úřadu. Sepsání zakladatelské listiny Pokud společnost zakládá jedna osoba, sepisuje se zakladatelská listina. V případě zakládání více osobami se sepisuje společenská smlouva. Obě formy musí být sepsány formou notářského zápisu a podle §110 obchodního zákoníku musí obsahovat: 1. obchodní firmu a sídlo společnosti 2. určení společníků, uvedením názvu a sídla právnické osoby a nebo jména a bydliště fyzické osoby 3. předmět podnikání 4. výši základního kapitálu a výši vkladu kaţdého společníka včetně způsobu a lhůty splácení vkladu 5. určení správce vkladu 6. jména a bydliště prvních jednatelů společnosti a způsob, jakým jednají jménem společnosti 7. jména a bydliště členů první dozorčí rady, pokud se zřizuje 8. jiné údaje, který zákon vyţaduje Navíc se ve společenské smlouvě mohou určit stanovy, které upravují vnitřní organizace společnosti a podrobně opravují některé záleţitosti ze společenské smlouvy.

21

V případě, ţe společenská smlouva neobsahuje minimální náleţitosti, je neplatná a jejím podepsáním není společnost zaloţena. Vklad základního kapitálu Ve společenské smlouvě se stanoví forma sloţení vkladů. Nejčastěji to bývá na bankovní účet, přičemţ se zaloţí nový účet na jméno osoby, která je jmenována správcem vkladů. Při předloţení společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny pak banka vydá potvrzení o výši vkladů sloţených na účet. Toto potvrzení je nutné doloţit při podání ţádosti na zápis do obchodního rejstříku. Má-li společnost jednoho zakladatele, musí tento zakladatel splatit vklad v celém rozsahu před podáním návrhu o zapsání do obchodního rejstříku, to znamená, ţe jestliţe činí základní kapitál této jednočlenné společnosti 200 000,-Kč, musí být splaceno 200 000,-Kč. Získání živnostenských oprávnění Společnost s ručením omezeným musí mít na všechny činnosti, které provozuje, ţivnostenská oprávnění. Ode dne doručení průkazu podnikatelského oprávnění plyne 90 denní lhůta k podání návrhu na zápis do obchodní rejstříku. Ţivnostenské oprávnění vzniká aţ dnem zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Zápis společnosti do obchodního rejstříku Návrh na zápis společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé svým jménem, nikoliv jménem jiţ zaloţené osoby. Pravost podpisů všech jednatelů musí být úředně ověřena. Jednatelé mohou zmocnit k vypracování a podání návrhu na zápis i jiné osoby, například advokáta a pravost podpisů na plné moci musí být rovněţ úředně ověřena. Přílohy k návrhu na zápis s.r.o. do obchodního rejstříku  Doklady o založení - společenská smlouva nebo zakladatelská listina ve formě notářského zápisu.  Doklady o předmětu k podnikání - výpis z ţivnostenského rejstříku.

22

 Doklady o splacení vkladu - prohlášeni správce vkladu s úředně ověřeným podpisem.  Doklady o sídle - písemné prohlášení vlastníka prostor, kterým uděluje souhlas s uţíváním prostor, anebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocněné tohoto správce. Výpis z katastru nemovitostí ne starší neţ 3 měsíce.  Doklady o jednatelích - výpis z rejstříků trestů ne starší neţ 3 měsíce. Čestné prohlášení jednatele s úředně ověřeným podpisem o tom, ţe je způsobilý k právním úkonům, ţe splňuje podmínky provozování ţivnosti podle §6 ţivnostenského zákona a nenastala u něj skutečnost, jeţ je překáţkou v provozování ţivnosti dle §8 a splňuje podmínky podle §381 obchodního zákoníku.  Doklady o členech dozorčí rady - stejné doklady jako u jednatelů.  Doklady do sbírky listin - společenská smlouva nebo zakladatelská listina, podpisové vzory jednatelů.  Ostatní dokumenty - plná moc advokátovi, notářovi nebo jinému zástupci, souhlas zapisované fyzické nebo právnické osoby se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem. Rejstříkový soud poté tento návrh posuzuje a v případě připomínek vyţaduje opravu či doplnění. Proces posuzování bývá často poměrně náročný a tudíţ se můţe protáhnout aţ na půl roku. Změnou či doplněním dokumentů společnost neztrácí svou pozici v posuzovacím pořadí. Společnost s ručením omezeným vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, o kterém obdrţí společnost Rozhodnutí o zápisu na adresu jejího sídla. Tímto dnem vzniká povinnost vést podvojné účetnictví a nutnost registrace u příslušného finančního úřadu a dále se také nejpozději do 8 dnů registrovat k sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

23

Registrace společnosti u finančního úřadu Do 30 dnů od vzniku společnosti je nutné podat přihlášku k registraci u místně příslušného finančního úřadu. K přihlášce musí být dodána:  kopie výpisu z obchodního rejstříku  kopie o rozhodnutí rejstříkové soudu o zápisu do obchodního rejstříku  kopie smlouvy s bankou o zřízení a vedení bankovního účtu  kopie všech ţivnostenských listů Přihláška můţe být doručena osobně nebo poštou. Po úspěšném vyřízení získá společnost osvědčení o registraci. V případě neplnění registračních povinností můţe finanční úřad udělit pokutu ve výši aţ 2 000 000,-Kč.

3.3 Majetková a kapitálová výstavba společnosti Kaţdý podnikatel, chce-li provozovat svou ţivnost nebo podnik, k tomu musí mít potřebné prostředky. Aby je získal, musí mít peníze (kapitál) ať uţ vlastní nebo vypůjčené. Konkrétní sloţení prostředků se označuje jako jeho majetek a původ, z něhoţ tento majetek vznikl, tj. jeho finanční krytí, se označuje jako kapitál. Majetek tedy vyjadřuje to „co podnik vlastní“ a finanční zdroje (kapitál) vyjadřují skutečnost „komu to patří“ (Synek a kol., 2006, s.117).

3.3.1 Majetková struktura podniku Majetkem podniku se rozumí souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouţí k jeho podnikání. Tvoří jej dvě základní skupiny prostředků, které se liší dobou, po kterou slouţí v provozu podniku, a cenou. První skupinou je stálý majetek nebo tzv. investiční majetek. A druhou skupinou je oběţný majetek.

24

Stálý majetek Investiční, zařizovací, fixní, stálý, neoběţný, v rozvaze označený jako stálá aktiva, dříve základní prostředky, slouţí podniku dlouhou dobu (déle neţ 1 rok). Nespotřebovává se najednou, nýbrţ postupně se opotřebovává a úměrně tomuto postupnému opotřebování přenáší svou hodnotu ve formě odpisů do nákladů podniku. Oběžný majetek Oběţný majetek je v rozvaze označován jako oběţná aktiva. Tato oběţná aktiva jsou v podniku v různých formách. Ve věcné podobě jako suroviny, materiál, rozpracovaná výroba, hotové výrobky a v peněţní podobě jako peníze v pokladně a na účtech v bance, pohledávka a cenné papíry, přičemţ jedna forma přechází v druhou. Za peníze jsou nakoupeny suroviny, ty se změní v nedokončené výrobky, ty v hotové výrobky, hotové výrobky v pohledávky a tyto pohledávky se mění v peníze na účtech nebo v hotové peníze. Oběţný majetek je tedy neustálé v pohybu „obíhá“ - odtud jeho název. Na rozdíl od stálého majetku, jehoţ obrat je velmi pomalý, se oběţný majetek obrací velmi rychle. V obchodě například za několik dní, ve výrobě za několik dní aţ týdnů. Čím rychleji se obrací, tím větší přinese zisk. Oběţný majetek však slouţí i k úhradě závazků podniku. Jsou to především peníze, kterými podnik vyrovnává své závazky respektive i stálý majetek. Schopnost přeměnit majetek v peníze a slouţit tak k úhradě závazků podniku označujeme slovem likvidita.

3.3.2 Kapitálová struktura majetku Kapitálovou, někdy téţ finanční, strukturou podniku rozumíme strukturu zdrojů, z nichţ majetek podniku vznikl. Vloţí-li kapitál do podniku sám podnikatel nebo skupina podnikatelů, hovoříme o vlastním kapitálu. Vloţí-li kapitál do podniku věřitel (např. banka), hovoříme o cizím kapitálu. Toto členění kapitálových zdrojů platí jak pro zvětšování majetku podniku, tak i pro financování jeho běţných potřeb. Podnik by měl mít právě tolik kapitálu, kolik potřebuje. Má-li kapitálu více, je jeho vyuţití nehospodárné a říkáme tedy, ţe podnik je překapitalizován. Dochází k tomu tehdy, pokud je dlouhodobým kapitálem kryt i oběţný majetek. Má-li kapitálu méně, způsobuje to

25

poruchy v chodu podniku, pak říkáme, ţe podnik je podkapitalizován. Při zaloţení podniku se potřebné mnoţství kapitálu stanoví v zakladatelském rozpočtu. Vlastní kapitál Vlastní kapitál je kapitál, který patří majiteli (majitelům). Majitel je hlavním nositelem podnikatelského rizika. U obchodních společností je výhradním nositelem rizika a ve společnostech, kde je jeden společník, nese riziko spolu s jeho osobním majetkem. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty podniku. Vlastní kapitál není stálou veličinou, ale kolísá podle výsledků hospodaření. Sloţení vlastního kapitálu  základní kapitál - ve společnosti s ručením omezeným a v akciové společnosti se vytváří povinně  kapitálové fondy - představují externí kapitál, který nemá charakter kapitálu cizího, nejvýznamnější poloţkou je emisní áţio  rezervní kapitál - je pojistkou proti nepředvídaným rizikům v podnikání, slouţí ke krytí ztrát a k překonání nepříznivého průběhu hospodaření společnosti  fondy ze zisku - jsou vytvářeny buď přímo ze zákona nebo na základě vlastního rozhodnutí podniku  hospodářský výsledek 

hospodářský výsledek běţného hospodářského období - zisk nebo ztráta



nerozdělený zisk minulých let - představuje tu část zisku, která nebyla rozdělena do fondů či vyplacená ve formě dividenda a převádí se do dalšího období



neuhrazená ztráta z minulých let - ztráta, která nebyla pokryta rezervním fondem.

26

Cizí kapitál Cizí zdroje představují dluhy, které musí podnik v určité době splatit. Podle doby splatnosti je rozdělujeme na krátkodobé a dlouhodobé.

Sloţení cizího kapitálu  Rezervy - jsou tvořeny na vrub nákladů podniku a slouţí ke krytí moţných rizik a budoucích výdajů  Dlouhodobé závazky - splatnost delší neţ 1 rok, jsou určeny k financování těch sloţek aktivit, které mají delší ţivotnost (dlouhodobý majetek), patří sem obligace, směnky  Krátkodobé závazky - splatnost kratší neţ 1 rok, jejich úkolem je financovat běţná provoz podniku, jde o dodavatelské úvěry, závazky k zaměstnancům  Bankovní úvěry - dlouhodobé a krátkodobé Důvody pro pouţití cizího kapitálu  Nedostatek vlastního kapitálu, např. při zaloţení společnosti  Přechodný nedostatek potřebného kapitálu  Cizí kapitál je obvykle levnější neţ vlastní kapitál, coţ zvyšuje rentabilitu podniku

3.3.3 Externí zdroje krátkodobého financování Obchodní úvěr Vzniká v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů. Odběratel neplatí hned, ale má odloţenou platbu, čili úvěr. Je na nás, jestli chceme po klientovi zajištění obchodního úvěru či ne. Většinou se to nezajišťuje, protoţe se často prodává na fakturu. Lze to zajistit např. směnkou – pokud nepouţijeme faktury. U pouţití jiného platebního instrumentu (inkaso apod.) záleţí na charakteru zboţí. Chceme-li, aby odběratel zaplatil dříve, můţeme mu nabídnout skonto, tj. sleva za předčasné placení. Odběratel bude reagovat jen tehdy, bude-li

27

pro něj sleva výhodná. Kdyby peníze za dny, o které by zaplatil dříve, měl niţší výnos neţ je skonto, zaplatí dříve. Je-li to nový zákazník, je lepší chtít zálohu předem či trvat na zajištění. Krátkodobé bankovní úvěry a) krátkodobá bankovní půjčka – je překlenovací, je hlavně u firem, kde působí sezónní charakter. b) revolvingový úvěr – opakující se úvěr. Jednou zpracujeme ţádost o úvěr. Aţ úvěr splatíme, tak se nám znovu otevře tento úvěr. Ve smlouvě je uvedeno, kolikrát se po splacení otevře. c) lombardní úvěr – pro nově začínající podniky. Zajištěním úvěru jsou movité věci (cenné papíry, autorská práva, pojistky, drahé kovy, šperky) – přenosné věci. Je to velmi drahý úvěr. Je úročen lombardní sazbou (ta bývá nejvyšší). d) kontokorentní úvěr – je to úvěr, kdy se domlouvá úvěrový rámec, do kterého můţeme denně čerpat. Slouţí k vyrovnávání likvidity dané společnosti. e) směnečný úvěr – zaloţený na vyuţívání směnky. Ta můţe být akceptována bankou (ta srazí diskont). 

eskontní – je-li směnka nezajištěná



akceptační – je-li směnka zajištěná



avalový – je-li směnka zajištěná



negociační – u zahraničního styku

3.4 Charakteristika a význam finanční analýzy Finanční analýza je oblast, která představuje významnou součást komplexu finančního řízení podniku, neboť zajišťuje zpětnou vazbu mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazů zisků a ztrát a přehledu o peněţních tocích cash - flow. Tyto výkazy jsou sestaveny na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromaţďuje, eviduje, třídí

28

a dokumentuje údaje o hospodaření podniku. Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, peněţního a kapitálového trhu. Účetnictví a účetní výkazy by měly být koncipovány tak, aby uspokojovaly potřeby finančního řízení a rozhodování. Nedostatkem účetních informací z hlediska finančního řízení je však to, ţe zobrazují minulost a neobsahují výhledy do budoucnosti. Poskytují finančnímu manaţerovi údaje momentálního typu, v podobě převáţně stavových absolutních veličin uváděných k určitému datu, resp. tokových veličin za určité období, které jednotlivě mají malou vypovídající schopnost. Samostatné souhrnné výstupy neposkytují úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku, o jeho silných a slabých stránkách, nebezpečích, trendech a celkové kvalitě hospodaření. Účelem a smyslem finanční analýzy je provést, s pomocí speciálních metodických prostředků, diagnózu finančního hospodaření podniku, podchytit všechny jeho sloţky, případně při podrobnější analýze zhodnotit blíţe některou ze sloţek finančního hospodaření. Jedná se například o analýzu rentability, analýzu zadluţenosti, analýzu likvidity apod. (Valach, 2000)

3.4.1 Základní finanční výkazy Účetní výkazy představují základní zdroj dat pro finanční analýzu. V těchto výkazech ale nemusí být přesně ty informace, které jsou potřeba. Nejčastějším problémem je, ţe údaje se vztahují k minulosti a proto nemusí být aktuální, nebo ţe vliv inflace způsobuje odlišnost účetních hodnot od reálných skutečných hodnot. Proto musíme provádět další odhady a jednotlivé poloţky pro pouţití ve finanční analýze upravovat. Rozvaha Rozvaha je základním účetním výkazem. Ostatní účetní výkazy vznikly historicky oddělením z rozvahy pro účely podrobnějšího zjišťování. Obsahem a základní funkcí rozvahy je přehledně uspořádat k určitému časovému okamţiku majetek podniku v peněţním vyjádření z hlediska jeho formy a finančních zdrojů, zjistit hospodářský výsledek a poskytnout základ pro zjištění a zhodnocení finanční situace podniku.

29

Rozvaha je tedy statickým pohledem na stav aktiv a pasiv podniku. Zachycuje stav majetku v podniku na jedné straně a zdrojů jeho krytí na straně druhé k určitému datu v peněţním vyjádření. Je to v podstatě fotografický záznam situace v momentu pořízení. K získání dynamického pohledu je třeba porovnávat a analyzovat rozvahy za více po sobě následujících období. Tab.1: Rozvaha AKTIVA

PASIVA

Stálá aktiva

Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek

Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek

Kapitálové fondy

Finanční investice

Fondy ze zisku Hospodářský výsledek minulých let Hospodářský výsledek běţného období

Oběžná aktiva

Cizí kapitál

Zásoby

Rezervy

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky

Krátkodobé závazky

Finanční majetek

Bankovní úvěry

Ostatní aktiva

Ostatní pasiva

AKTIVA CELKEM

=

PASIVA CELKEM

Zdroj: Valach a kolektiv (2000) Výkaz zisků a ztrát Jediným úkolem tohoto výkazu je více rozvést rozvahovou poloţku „hospodářský výsledek běţného roku“, a to z toho důvodu, aby bylo patrno, jaké výnosy a výdaje ovlivnily výši hospodářského výsledku. Hospodářské operace dělíme na dva základní typy. Jsou to operace rozvahové a výsledkové. Zatímco rozvahové operace vliv na zisk či ztrátu běţného roku nemají, výsledkové operace výsledek mění buď na výnos nebo na náklad.

30

Zisk či ztrátu za určité účetní období musíme vţdy zjišťovat zvlášť za provozní činnost, za finanční činnost a mimořádnou činnost. Takové členění nákladů umoţní vyuţít údaje k nákladové analýze tvorby hospodářského výsledku účetní jednotky. Tab.2: Struktura výkazu zisku a ztráty Provozní náklady

Provozní výnosy Provozní výsledek hospodaření

Finanční náklady

Finanční výnosy + Finanční výsledek hospodaření = Výsledek hospodaření z běžné činnosti

Mimořádné náklady

Mimořádné výnosy + Mimořádný výsledek hospodaření = Výsledek hospodaření běžného účetního období

Zdroj: Valach a kolektiv (2000) Cash flow V podmínkách trţní ekonomiky není moţné řídit podnik jen z hlediska výnosů, nákladů a zisku, ale z hlediska udrţení jeho platební schopnosti, tj. z hlediska příjmů, výdajů a peněţních prostředků. Pokud podnik vykazuje zisk, ale není schopen delší dobu hradit své závazky, nemůţe jako takový dále fungovat. Finanční manaţeři, analytici a plánovači proto jednoznačně zdůrazňují, ţe vedle sledování majetkové a finanční struktury, zisku je třeba sledovat, analyzovat a plánovat také pohyb peněţních prostředků, příjmy a výdaje. (Valach a kol., 2000, s. 83) Cash flow je moţné charakterizovat jako pohyb peněţních prostředků podniku za určité období v souvislosti s jeho ekonomickou činností. Není tedy správné ztotoţňovat cash flow se stavem peněţních prostředků, jak je zachycen v bilanci podniku v určitém okamţiku. Cash flow charakterizuje změnu stavu peněţních prostředků podniku za určité období a příčiny této změny. Koncepce cash flow vychází z kategorií peněţních příjmů a výdajů podniku. Kromě toho celkové cash flow zahrnuje i peněţní příjmy a výdaje, které souvisí se změnami

31

oběţného majetku, fixního majetku, finančního majetku a změnami cizího i vlastního kapitálu. Podle současně platných právních předpisů si mohou účetní jednotky samy zvolit model, koncepci a metody zpracování přehledu o cash flow. Tento výkaz se zpracovává z bilance a výsledovky, a to buď metodou přímou či nepřímou. Přímá metoda je zaměřena na sledování příjmů a výdajů, údaje čerpá převáţně z bankovních nebo pokladních dokladů. Zde se vychází z čistého zisku, ke kterému přičteme další výdaje a odečteme další příjmy, které nevyţadují pohyb peněz. Nepřímá metoda zjišťování toku peněz je vyuţívána stále častěji. Vychází ze zisku (ztráty) z běţné činnosti před zdaněním, ne tedy z celkového disponibilního zisku. Příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a platby daní z příjmů jsou sledovány přímou metodou a jsou vykazovány na samostatných řádcích. Přímo jsou sledovány i placené a přijaté úroky. V teorii i finanční praxi se setkáváme s různými kategoriemi cash flow, které se liší svým obsahem, ev. způsobem výpočtu. Obvykle se rozlišuje:  Cash flow z provozní činnosti  Cash flow z investiční činnosti  Cash flow z finanční činnosti  Cash flow ze samofinancování Celkové cash flow je pak součtem těchto jednotlivých kategorií cash flow.

32

4 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR V této části práce jsou zpracovány základní informace o nově vznikající společnosti jako je například její název firmy, sídlo, druh ţivnosti etc. Název firmy Název firmy je velmi důleţitý. Z názvu by mělo být zřejmé, čím se firma zabývá, protoţe potencionální zákazník vyhledává firmu dle sluţeb a výrobků, které nabízí a ne dle nic neříkajícího názvu firmy. Dle názvu firmy zákazník většinou hledá jen v případě, ţe mu firma byla doporučena. Na základě předchozí teorie a vlastních zkušeností jsem pro svou firmu zvolil název ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY. Sídlo firmy Sídlem firmy jsem zvolil město Liberec. Hlavním z důvodů je okolí města Liberce, které poskytuje velké moţnosti přírodních lokalit a i uměle vybudovaných prostor vhodných pro mé podnikání. Například nedaleké Jizerské hory, lyţařský areál Ještěd, malé letiště na kraji města, četné sportovní areály a tak dále. Dalším důvodem je, ţe jsem liberecký rodák a podle mě je město Liberec atraktivní lokalita pro sportovce a adrenalinové nadšence. Základnu firmy, tedy administrativní prostory a vedení firmy, umístím do centra Liberce. Logo firmy Logo (z řeckého logos - slovo, řeč, zákon, pojem …) je označení organizace, společnosti, firmy nebo instituce ve speciálním grafickém provedení. Logo je uváděno na produktech této firmy, pomáhá tak identifikaci a tvoří povědomí o značce. ( Wikipedie, 2010)

33

Obr. 1: Logo firmy

Předmět podnikání Předmětem podnikání je nabídka adrenalinových záţitků, a to se týká především sportovních záţitků jako je skok padákem, zorbing, bungee jumping a podobné. Dále také nabízíme netradiční záţitky jako je jízda v tanku, jízda ve voze značky Hummer, let balónem atd. Většina záţitků bude zprostředkovaná akreditovanými centry či organizacemi. Cíle Cílem je vytvářet zisk zpestřováním ţivota zákazníků pomocí nabízených záţitků. Díky takto nabytým finančním prostředkům se rozšíří nabídka adrenalinových záţitků a vylepší kvalita nabízených sluţeb. Druh živnosti Zaměřením mé firmy s názvem Adrenalinové zážitky je zprostředkování a poskytování sluţeb tzv. „jinde nezařazených“. Dle nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů ţivností volných, ve znění nařízení vlády č. 468/2000 Sb. a nařízení vlády č. 492/2004 Sb., se jedná o živnost volnou. Ţivnost volná spadá dle zákona č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání v platném znění, do ţivností ohlašovacích. V hlavě druhé, dílu třetím v §25 je ustanovení cituji „Ţivnosti volné jsou ţivnosti, pro jejichţ provozování tento zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání ţivnostenského oprávnění pro ţivnosti volné musí být splněny všeobecné podmínky (§6 odstavec 1).“

34

SWOT analýza Účelem SWOT analýzy je zjištění interních a externích auditů. Tato analýza upozorňuje na klíčové silné a slabé stránky organizace, ale také na příleţitosti a hrozby, jimţ firma čelí. V zájmu větší působivosti se jedná o malý počet poloţek, které ukazují, kam by měl podnik upřít svou pozornost Tab. 3: SWOT analýza nově zakládané firmy Strenghts – silné stránky

Weaknesses – slabé stránky

- poměrně mladý trh s nabídkou adrenalinových - nově vznikající firma bez tradice záţitků

- poměrně speciální sluţby, které nejsou pro kaţdého

- lokalita (viz. odstavec sídlo firmy)

- pouze omezená nabídka produktů, která se aţ časem bude rozrůstat

Opportunities - příležitosti

Threats - hrozby

- vysoké procento sportujících osob, které chtějí - hospodářská krize vyzkoušet něco nového

- konkurence a nově vznikající konkurence

- zvyšující se obliba obdarování blízkých osob produkty takovýchto firem

Prostory firmy Vzhledem k tomu, ţe moje firma bude za začátku nabízené záţitky pouze zprostředkovávat a jen málo z nich provozovat, není nutné investovat do koupě velkých prostor a tudíţ minimálně v prvním roce fungování firmy bude stačit si pouze pronajmout nějaké prostory. Tyto prostory budou slouţit pro administrativní správu a pro schůzky s klienty. V centru Liberce je mnoho nových obchodních domů a paláců s nabídkou volných kanceláří k pronajmutí a i mnoho kancelářských prostor k pronajmutí. Díky tomu je velký výběr, a to i s ohledem na cenu tak i na velikost. Náklady na firemní prostory Pro svojí firmu jsem si vybral prostory, které se nacházejí v 1. patře historické budovy, která je po rozsáhlé rekonstrukci. Budova je vzdálena cca 50 metrů od nám. Dr. E. Beneše

35

a tedy přímo sousedí s nejrušnější pěší zónou v Liberci. Do těchto prostor patří 3 místnosti o rozloze 45 m2, 18 m2 a 10 m2. Dohromady se tedy jedná o 73 m2. Cena za m2 je 2.000,-/rok tj. celkem 146 000,-/rok. Je moţnost si pronajmout i parkovací místa. Místnosti není nutné upravovat. Jsou nově vymalované, ve všech je poloţen koberec. Prostory jsou ihned k nastěhování. Ve všech místnostech je rozvedena internetová síť a telefonní linky. Vzhledem k tomu, ţe se kanceláře nacházejí na nám. Dr. E. Beneše, nejspíše nebude nutné platit za internet, protoţe tato lokalita je plna wifi hot spotů. Ale tato eventualita se bude muset ještě vyzkoušet. V případě, ţe se bude muset vyuţít internet kabelový, se náklady na provoz trochu zvýší. Výdaje na telefon: centrální ústředna – paušál 250,-Kč/aparát + telefonní náklady + DPH. O výdajích na topení, které je zde ústřední plynové a výdajích na elektrickou energii nemám představu. Vybavení firemních prostor Ve větší místnosti o výměře 48 m2 bude umístěna administrativní část firmy. To znamená, ţe ji bude potřeba vybavit určitým počtem křesel, stolů, počítačů, skříněk apod. Bude nutné pořídit i multifunkční kopírovací zařízení pro tisk, skenování a kopírovaní dokumentů. Předpokládám, ţe náklady na zařízení této kanceláře by se měly pohybovat kolem 20.000,- aţ 30.000,-Kč. V místnosti o výměře 18 m2 bude má kancelář. Zde se budou konat schůzky s klienty. Mezi vybavení této kanceláře bude patřit stůl, cca 3 ţidle, osobní počítač apod. Dále by bylo vhodné tuto místnost upravit drobnými designovými prvky, aby se tam klienti cítili dobře. To jest nějaké obrazy, fotografie, květiny apod. Náklady na tuto místnost se budou pohybovat kolem jen 10.000,- aţ 15 000,-Kč, a to díky tomu, ţe zmiňovaný počítač vlastním. Místnost o výměře 10 m2 bude zatím vyuţívána jako skladovací místnost.

36

5 SITUAČNÍ ANALÝZA Na začátku této kapitoly je shrnuta teorie o situační analýze. Další část je praktická a obsahuje analýzu faktorů vybraných z teoretické části. Situační analýza je všeobecná metoda zkoumání jednotlivých sloţek a vlastností vnějšího prostředí. Toto vnější prostředí se dělí na makroprostředí a mikroprostředí, ve kterém firma podniká, případně které na ní nějakým způsobem působí či ovlivňuje její činnost. A dále je to také zkoumání vnitřního prostředí firmy tj. kvalita managementu a zaměstnanců, strategie firmy, finanční situace, vybavenost, historie, umístění, organizační struktura, image etc. Situační analýza také analyzuje schopnost firmy vytvářet výrobky, vyvíjet a inovovat, produkovat je, prodávat a financovat programy. (Jakubíková, 2008) Smyslem provádění situační analýzy je nalezení správného poměru mezi příleţitostmi, jeţ přicházejí v úvahu ve vnějším prostředí a jsou vhodné pro firmu, a mezi schopnostmi a zdroji firmy. Analýza prostředí firmy můţe být provedena metodou 4C :  customer - zákazník  country - národní specifika  cost - náklady  competitors - konkurence Strategická situační analýza Strategická situační analýza je komplexní přístup k zachycení podstatných faktorů ovlivňujících činnost firmy ve vzájemných souvislostech, jehoţ výsledky jsou podkladem pro tvorbu návrhů moţných strategií budoucího chování firmy. Význam strategické situační analýzy roste se zvyšující se neurčitostí, resp. nestabilitou a sloţitostí prostředí. Musí proto poskytovat všechny podstatné a relevantní informace ovlivňující fungování podniku. Důkladně provedená strategická analýza je předpokladem

37

kvality celého strategického procesu. Budou-li totiţ její závěry povrchní, nepřesné či jinak zkreslené, budou přijatá strategická opatření orientována jiným směrem, neţ by bylo ţádoucí. Marketingová situační analýza Zkoumá prostředí firmy, segmenty trhu, konkurenci, odhad budoucí poptávky a prodejů. Marketingová situační analýza směřuje k volbě cílových trhů a k nalezení reálných a současně náročných marketingových cílů a strategií podniku pro jednotlivé trhy včetně strategií jednotlivých prvků marketingového mixu. Je prvním krokem přípravy strategického marketingového plánu.

5.1 Analýza prostředí firmy Marketingová situační analýza obvykle začíná analýzou prostředí firmy. Pojem prostředí je zpravidla charakterizován jako soubor okolností, ve kterých někdo ţije a které ho nějakým způsobem ovlivňují. Tím někým můţe být člověk, rodina, podnik, místo atd. – souhrnně řečeno, je to určitý subjekt. Na jeho chování působí jak kladné, tak záporné vlivy prostředí, které se označují jako faktory prostředí a rozhodují jak o současném, tak i o budoucím vývoji podniku. Marketingové prostředí je velmi dynamické, představuje nekončící řetězec příleţitostí i hrozeb. Úkolem marketingových pracovníků je tyto faktory prostředí analyzovat, identifikovat jejich působení a navrhnout způsoby moţného přizpůsobení chování firmy ve vztahu jak k současnému, tak i k očekávanému vývoji prostředí. Včasná reakce firem na měnící se podmínky prostředí je nutná k tomu, aby nejen přeţily, ale také prosperovaly. Prostředí firmy lze analyzovat různým způsobem. Někteří dávají přednost analýze prostředí, které člení na prostředí managementem firem kontrolovatelné a prostředí obtíţně kontrolovatelné, někdy i zcela nekontrolovatelné (Berman, Evans, 1986). Baker a Hart (1989, 1992) se zabývají faktory prostředí, které mají vliv na úspěch firmy v konkurenčním úsilí.

38

5.1.1 Vnější prostředí Vnější prostředí firmy se člení na makroprostředí a mikroprostředí. Makroprostředí obsahuje faktory (vlivy nebo také síly), které působí na mikroprostředí všech aktivních účastníků trhu, ovšem s různou intenzitou a mírou dopadu. Makroprostředí Marketingové makroprostředí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami nemůţe nebo jen velmi obtíţně můţe ovlivnit. Do makroprostředí jsou zařazeny vlivy demografické (pohlaví, věk, rodinný stav aj.), politické, legislativní, ekonomické, sociokulturní, geografické (vlivy do značné míry předurčující logistiku podniku), technologické, ekologické aj. To znamená, ţe některé z vlivů jsou hmotné (např. technologické) a další jsou nehmotné. Pro zhodnocení vývoje vnějšího prostředí lze vyuţít PEST analýzy (podle začátečních písmen českých a anglických názvů). Zkoumají se faktory politicko-právní, ekonomické, sociokulturní a technologické, které ovlivňují nebo mohou ovlivnit činnost podniku. Cílem analýzy makroprostředí je vybrat ze všech faktorů pouze ty, které jsou pro konkrétní podnik důleţité. Mikroprostředí Marketingové mikroprostředí (odvětví, ve kterém firma podniká) nebo také mikrookolí zahrnuje okolnosti, vlivy a situace, které firma svými aktivitami můţe významně ovlivnit. Do mikroprostředí lze zařadit: 

partnery (dodavatele, odběratele, finanční instituce, pojišťovny, dopravce atd.)



zákazníky



konkurenci



veřejnost (ovlivňovatele) aj.

Cílem analýzy mikroprostředí je identifikovat základní hybné síly, které v odvětví působí a základním způsobem ovlivňují činnost podniku.

39

Chování podniku není determinováno pouze stávající konkurencí, ale taky chováním odběratelů a dodavatelů, substitučním zboţím a potenciálními novými konkurenty. Těchto pět konkurenčních faktorů je zachyceno v Porterově modelu pěti sil. 1. Konkurenti Základní kategorie při mapování odvětví. Sledování jejich cenové, produktové a marketingové strategie. Mapování jejich slabých a silných stránek. 2. Odběratelé Není vhodné mít příliš koncentrovanou skupinu odběratelů, v nejčernější představě pak jediného odběratele. V takovém případě má tento odběratel silnou vyjednávací pozici na sníţení ceny. V této souvislosti doplňujícím negativním jevem je nediferencovaný produkt. Odběratel pak snadno můţe přejít ke konkurenci. 3. Dodavatelé Stejně jako v případě odběratelů. Malá mnoţina dodavatelů či hůře jeden dodavatel s velice specifickým produktem (rozuměj bez substitutů), vytváří opět prostředí pro tlak na cenu dodávek, taktéţ termínů, atp. 4.Substituty Zajímavé jsou především substituty, jejichţ cena se pohybuje kolem ceny produktů v odvětví. Pokud jsou produkovány v odvětví s vysokou ziskovostí, mohou se změnou na trhu stát velice nebezpečné, mohou jít cenově i výrazně níţe. Jednou z moţných způsobů potírání substitutů je jejich zahrnutí do vlastního sortimentu. 5. Nově vstupující firmy Tyto firmy mohou vytvořit tlak na cenu (zaváděcí ceny, inovativní přístup, atd.). Jejich vstupu brání bariéry. Porter rozlišuje několik vstupních potíţí vlivem nedokonalé konkurence: 

úspory z rozsahu (zavedená firma s vyšším objemem vyrábí s menšími náklady),



diferenciace produktu (rozdílnost produktu vlivem značky, servisu, atd.),



kapitálová náročnost vstupu (např. vstupní investice do výroby, marketing),



distribuční kanály (nutnost nově vytvářet síť odběratelů i dodavatelů),

40



vládní regulace (milujeme regulační aparát EU...),



ochota zákazníka k zavedení nové značky a další.

5.1.2 Vnitřní prostředí Vnitřní prostředí firmy tvoří zdroje firmy, management a jeho zaměstnanci, organizační struktura, kultura firmy, mezilidské vztahy, etika, materiální prostředí. Vnitřní prostředí se vztahuje na faktory, které mohou být podnikem přímo řízeny a manaţery ovlivňovány. Analýza vnitřního prostředí sestává z hodnocení realizace strategických cílů firmy, finanční situace a schopností, vstupní logistiky firmy, výrobních operací, techniky a technologie uvnitř firmy, výstupní logistiky, marketingu, prodeje, poprodejního servisu, vědeckovýzkumných a vývojových zdrojů, lidských zdrojů, úrovně řízení a organizace práce, infrastruktury firmy, image a goodwillu firmy, hodnocení silných a slabých stránek podle nástrojů marketingového mixu a hlavních operací s nimi a podle schopností firmy. Ke zhodnocení interního prostředí lze vyuţít metodu VRIO. Je zaměřena na zdroje firmy, které člení na fyzické, lidské, finanční a nehmotné. Účinnost těchto zdrojů se pak posuzuje podle následujících kritérií: 

hodnotnost (value);



vzácnost (rareness);



napodobitelnost (imitability);



schopnost organizační struktury firmy těchto zdrojů vyuţít (organization).

Analýza vnitřních zdrojů a schopností Analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k identifikaci zdrojů a schopností podniku, respektive strategické způsobilosti, kterou musí podnik mít, aby byl schopen reagovat na kroky a příleţitosti vznikající nepřetrţitě v jeho okolí. Analýza zdrojů je orientována na jednotlivé druhy zdrojů a analýza schopností pak na jejich vyuţití. Komplexně pojatá analýza vnitřních zdrojů a schopností směřuje k určení specifických předností podniku

41

(klíčových kompetencí) jako základu konkurenční výhody (Synek a kol., 2002, s.160 – upraveno). Pro analýzu schopností podniku slouţí například finanční analýza.

5.2 Situační analýza nově vznikající společnosti Pro nově vznikající firmu byly vybrány nejdůleţitější faktory z marketingové situační analýzy. Z vnějšího prostředí a konkrétně z makroprostředí mezi ně patří demografie a legislativa. Legislativa je zpracována v úvodu celé práce. Dále je zde stručně popsán trh sportovního odvětví, který úzce souvisí s nově vznikající společností. Z mikroprostředí je vybrána analýza konkurence a zákazníka.

5.2.1 Demografie Počet obyvatel v Libereckém kraji od roku 2005 do roku 2009 stále stoupá, viz. příloha č. 1. Avšak meziroční nárůst mezi jednotlivými roky se v roce 2009 sníţil. Ve stejné příloze je také vidět počet muţů a ţen v Libereckém kraji. Populační vývoj se výrazně neodchyluje od vývoje v ostatních krajích České republiky. Obyvatelstvo má proti republikovému průměru nepatrně mladší věkovou strukturu, viz příloha č. 2. Průměrný věk obyvatel kraje je 40,2 let, coţ je o 0,4 let méně neţ je republikový průměr. Věková skladba obyvatel je v jednotlivých oblastech kraje značně rozdílná. Zatímco na Českolipsku patří populace k nejmladším v republice, naopak na Semilsku je jednou z nejstarších.

5.2.2 Analýza sportovního odvětví v Libereckém kraji Trh v Liberci a celkově v Libereckém kraji je přesycen firmami nabízejícími sportovní oblečení a vybavení. Je zde velký počet sportovních zařízení společně tvořících celoroční sportovní zázemí pro okolní obyvatele a turisty. Tyto firmy se jednotlivě dokáţí uţivit a dlouhodobě působit na trhu, a to značí, ţe v Libereckém kraji je celkem vysoké procento sportujících osob a případně osob, které mají o sport zájem. A díky tomu zaloţení firmy nabízející adrenalinové záţitky v Libereckém kraji by mohlo být úspěšným podnikatelským krokem.

42

5.2.3 Analýza zákazníka Hlavním zákaznickým segmentem, který vyuţívá sluţby firem nabízejících adrenalinové záţitky a podobné, jsou lidé od 15 do 64 let. Tento segment obsahuje jak lidi aktivně sportující tak i pasivně sportující a dále i aktivní jedince v důchodu. V tomto segmentu jsou převáţně lidé se stálým finančním příjmem. Proto bude nutné při zakládání nové firmy zaměřit marketing hlavně na tento segment. Vzhledem k tomu, ţe počet muţů a ţen v Libereckém kraji je prakticky stejný, viz příloha č. 3, nebude nezbytně nutné se orientovat jen na ţeny nebo na muţe. Optimální spíše bude orientace na oba segmenty stejnoměrně. Jak je naznačeno výše, zákazníky firmy nabízející adrenalinové záţitky jsou především lidé aktivně sportující a dále lidé se zájmem o sport. Z toho vyplývá, ţe potencionálním zákazníkem jsou i lidé, kteří mají zájem i o něco jiného neţ adrenalinové záţitky. Díky tomu se základna potencionálních zákazníků rozšiřuje.

5.3 Analýza konkurence Vzhledem k tomu, ţe nově zaloţená firma bude sluţby nabízet přednostně na webových stránkách a sídlo společnosti bude v Liberci, byli vybráni dva největší konkurenti z Libereckého kraje. Prvním z nich je firma Special time s.r.o. s internetovým obchodem na www.specialni-darky.cz a druhou z nich je Adrop s.r.o s internetovým obchodem na www.adrenalinove-darky.cz. V následujících odstavcích jsou tyto firmy představeny a zhodnoceny. Nabízené služby firmy Special Time s.r.o. Nabídka záţitků a dárku této firmy je opravdu široká. Samozřejmostí jsou adrenalinové záţitky a sportovní záţitky. V nabídce adrenalinových jsou například tandemové seskoky nebo let stíhačkou. Dále firma nabízí auto-moto záţitky, wellnes dárky, záţitkové pobyty. Special Time má také trochu speciální nabídku, kde zákazník najde svatební dárky nebo valentýnské dárky či gastro dárky. Takovouto speciální nabídku zákazník určitě ocení a tato nabídka zajišťuje firmě Special Time jistou konkurenční výhodu. Základní informace o firmě Special Time s.r.o., viz příloha č. 6.

43

Tab.4: SWOT analýza Special Time s.r.o. Strenghts – silné stránky

Weaknesses – slabé stránky

- vybudovaná základna zákazníků

- malá nabídka produktů pro firemní klienty

- věrnostní program

- zpracování internetového obchodu

- široká nabídka záţitků společně s nabídkou speciálních dárků Opportunities - příležitosti

Threats - hrozby

- moţnost stále zařazovat nové sluţby díky

- hospodářská krize

rozvíjejícím se odvětví, jako je např. sportovní, nové

- konkurence a nově vznikající konkurence

technologie a podobně - zvyšující se obliba obdarování blízkých osob produkty takovýchto firem

Nabízené služby firmy Adrop s.r.o. Nabídka firmy Adrop je velmi rozsáhlá a i zde samozřejmě nechybí adrenalinové záţitky, sportovní záţitky, pobyty a kurzy. Tato firma má i nabídku zaměřenou na firemní klienty. Nabídka obsahuje firemní vinobraní či zabijačku na Slovácku a další jiné moţnosti. Firemní klienti mohou vyuţít také nabídku motivačních programů. Stejně tak, jako u předchozí společnosti, i u této najdeme nabídku speciálních záţitků a dárků. Firma nabízí i velmi zajímavou moţnost, kde obdarované osobě popřeje nebo například zazpívá její oblíbená osobnost české republiky (zpěvák, zpěvačka, herec, sportovec …). Základní informace o firmě Adrop s.r.o., viz příloha č. 7.

44

Tab.5: SWOT analýza Adrop s.r.o. Strenghts - silné stránky - vybudovaná základna zákazníků

Weaknesses - slabé stránky - marketing a reklama

- věrnostní program a široká nabídka záţitků společně s nabídkou speciálních dárků - orientace na firemní klienty - zpracování internetového obchodu Opportunities - příležitosti

Threats - hrozby

- moţnost stále zařazovat nové sluţby díky

- hospodářská krize

rozvíjejícím se odvětví, jako je např. sportovní,

- konkurence a nově vznikající konkurence

nové technologie a podobně - zvyšující se obliba obdarování blízkých osob produkty takovýchto firem

45

6 MARKETINGOVÝ PLÁN Marketingový plán je nástroj, jehoţ prvořadým účelem je vylepšit obchodní výsledky, a to prostřednictvím realizace efektivních marketingových aktivit. Jeho příprava je proto pro malé firmy kriticky důleţitá. V případě firmy ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY s.r.o., která na trh teprve vstupuje, bude marketingový plán sestaven na první rok podnikání.

6.1 Marketingové cíle Vzhledem k tomu, ţe firma na trh nově vstupuje, bude jejím hlavním cílem vytvoření hrubého zisku ve výši 1 500 000,-Kč. Dalším cílem je dosáhnout výše 50% informovanosti a povědomí o naší nabídce v zákaznickém segmentu. Posledním cílem je průběţné rozšiřování nabídky sluţeb.

6.2 Marketingové strategie K dosaţení všech stanovených marketingových cílů je potřeba si stanovit marketingové strategie. Při zpracování marketingových strategií je důleţité vzít do úvahy závěry situační analýzy a zaměřit se zejména na marketingové „4P“.

6.2.1 Cena Cena je stanovena na základě cen konkurence, protoţe firma ADRENALINOVÉ ZÁŢITKY s.r.o. vstupuje na trh a je tedy nutné mít ceny přibliţně stejné nebo niţší neţ konkurence. V případě, ţe o takovéto ceně budou zákazníci včasně a dobře informováni, bude to mít za následek určitý příliv zákazníků, a to i zákazníků od konkurence. V následující tabulce je znázorněna představa o tom, jak by mohl vypadat hrubý zisk za předpokladu stanovení průměrně 50 zákazníků na týden, přičemţ kaţdý z nich si zakoupí sluţbu s průměrnou cenou 1300,-Kč. Týdnů je stanoveno 45 s ohledem na to, ţe chvíli bude trvat neţ se firmě vrátí zpětná vazba z propagace a neţ bude naplno informován segment zákazníků.

46

Tab. 6: Rozpočet výnosů, nákladů a HV Rozpočet výnosů, nákladů a HV (1.1. - 31.12.2012) v Kč Náklady

investice, marketing, provoz, ….. ( viz příloha č. 4. )

Výnosy

50 ( počet zákazníků / týden ) x 1250 ( prům. cena ) x 45

892 920,-

( počet týdnů )

2 812 500,-

Hrubý zisk

Výnosy - Náklady

1 919 580,-

Daň z příjmu

Sazba u s.r.o. je 19%

Čistý zisk

Hrubý zisk - Daň

364 720,1 554 860,-

Z tabulky je zřejmé, ţe za těchto podmínek bude moţné dosáhnout splnění hlavního marketingového cíle a tím je vytvoření hrubého zisku ve výši 1 500 000,-Kč.

6.2.2 Propagace Na propagační výdaje je vyčleněno v zakladatelském rozpočtu 55 000,-Kč, viz. příloha č. 4. Tyto prostředky budou vyuţity na tisk letáčků, které budou roznášeny jak po středních a vysokých školách, tak do schránek obyvatel, a na tisk plakátů. Plakáty budou vylepovány na místech s velkou koncentrací obyvatel. Náklady na tyto letáky a plakáty budou spojené jenom s tiskem. Grafické zpracování si firma provede sama. Doba roznosu letáků bude 7 dní. Předpokládané náklady činí 4 000,-Kč. Další část prostředků bude vyuţita na inzerci v regionální příloze deníku MF dnes a v Hospodářských novinách. Předpokládané náklady činí 6 000,-Kč. Doba inzerce v novinách bude trvat 14 dní. Vzhledem k tomu, ţe společnost má webové stránky, bude také propagovat svoji nabídku pomocí internetu, a to umisťováním odkazů na internetové obchody a fóra převáţně se sportovní tematikou. Předpokládané náklady činí 5 000,-Kč. Zbylých 40 000,-Kč bude vyuţito na akční programy v dalších měsících podnikání.

47

Akční programy V prvním měsíci podnikání bude platit kuponová sleva 10%. Takovýto kupon bude na jiţ zmiňovaném letáku. A dále bude tento kupon také uveřejněn ve výše jmenovaných novinách. V druhém měsíci podnikání se společnost bude snaţit prezentovat se na sportovních či kulturních akcích. V případě, ţe si zákazník zakoupí nějaký záţitek na místě, bude moci u příštího nákupu uplatnit slevu 20%. Pro tento program bude vymezena částka 10 000 – 15 000,-Kč. Zbylé peníze, které nejsou vyuţity v předchozích akčních programech, budou vyuţity v budoucích akčních programech či na další inzerci a reklamu.

6.2.3 Systém měření a kontroly Marketingový plán bude vyhodnocován kvartálně a na konci prvního roku podnikání se uskuteční celkové vyhodnocení dosaţení marketingových cílů. Na základě tohoto vyhodnocení proběhne rozhodnutí o dalším fungování společnosti. Zjištění informovanosti a povědomí o nabídce společnosti se uskuteční pomocí terénních tazatelů. Bude konáno kvartálně. Způsob výpočtu bude, ţe se počet informovaných vydělí počtem dotázaných a následně vynásobí 100%, abychom výsledek dostali v procentech. Díky kvartálnímu vyhodnocování bude moţno vysledovat trend vývoje tohoto marketingového cíle. Úspěšnost akčních programů bude vyhodnocována vţdy aţ po skončení těchto programů. A to zejména analýzou realizovaného prodeje v období akčního programu.

48

7 ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo zpracování podkladu pro fiktivní zaloţení obchodní společnosti zabývající se nabídkou adrenalinových záţitků. Díky tomuto zpracování a odhadu posoudit, zda by takováto obchodní společnost, zaloţená na území Libereckého kraje, byla schopná v 1. roce podnikání přinést dostatečný zisk. Ze zpracované situační analýzy vyplývá, ţe bude velmi obtíţné se na trhu s adrenalinovými záţitky prosadit, ale ne nemoţné. Do jisté míry nově vzniklé společnosti pomůţe atraktivita a oblíbenost ve vyuţívání sluţeb firem nabízejících adrenalinové záţitky, ale hlavně dobře zpracovaná a účinná propagace. Konkurence je poměrně velká a společnosti zmiňované v mé práci mají velmi širokou nabídku. Díky tomu, ţe na trhu fungují cca 5 let, si tyto společnosti dozajista vytvořily i základnu stálých zákazníků. Při zakládání nové společnosti bude potřeba se velice orientovat na budoucího zákazníka a věnovat velkou část finančních prostředků na marketing i reklamu. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o sluţby, bude velmi důleţité dbát na jejich kvalitu, protoţe především spokojený zákazník se o svém záţitku podělí se známými a udělá tak společnosti reklamu. Díky posouzení efektivnosti, viz příloha č. 5, je zřejmé, ţe podle odhadu by společnost v prvním roce podnikání mohla vytvořit zisk ve výši 184 860,-Kč. Vzhledem k faktu, ţe výpočet proběhl na základě odhadu počtu zákazníku a průměrné ceny sluţby a ţe zisk není příliš vysoký, bude potřeba zváţit zda takovouto společnost zaloţit. V případě rozhodnutí o zaloţení, by bylo vhodné sníţit provozní náklady. To by znamenalo například si přestat pronajímat prostory, jejichţ náklady činí zhruba 180 000,- spolu s dalším náklady, které souvisejí s pronájmem prostor. Část takto ušetřených peněz by se investovala do zpracování internetového obchodu tak, aby zákazníci mohli produkty firmy nakupovat z pohodlí domova a nemuseli tak vůbec do sídla společnosti. Další moţnou cestou ke sníţení nákladů by mohlo být pronajmutí menších prostor a zároveň zaměstnání lidí zdravotně znevýhodněných, nebo zaměstnávat zaměstnance na zkrácený úvazek.

49

Bylo by bylo důleţité rozvíjet marketing a propagaci. Týkalo by se to hlavně propagace pomocí sociálních sítí, které jsou v dnešní době velmi oblíbené a velmi navštěvované. Jednalo by se hlavně o sociální síť facebook.com, která je mezi uţivateli sociálních sítí nejvyuţívanější. Takováto propagace by mohla především vést k získání nových zákazníků a k vytváření dobrého jména společnosti. Dále bych také doporučoval pokračovat v akčních programech a také stále obohacovat nabídku o nové a nové záţitky.

50

8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]

FOTR, Jiří. Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1. vyd. Praha: Grada, 1995. 184 s. ISBN 80-85623-20-X.

[2]

JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: Strategie a trendy. 1.vyd. Praha: Grada 2008. 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8.

[3]

KOTLER, Philip. Marketing, Management: Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. přepr. vyd. Praha: Grada, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5.

[4]

STRNAD, Pavel, DĚDKOVÁ, Jaroslava. Marketing I. Liberec: VŠST Liberec, 1994. 131 s. ISBN 80-7083-154-5.

[5]

SŮVOVÁ, Helena a kol. Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Praha: Bankovní institut, 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0.

[6]

SYNEK, Miloslav. Podniková ekonomie. 4. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4.

[7]

TELLIS, J. Gerard. Reklama a podpora prodeje. 1. vyd. Praha: Grada 2000. 620 s. ISBN 80-7169-997-7.

[8]

VALACH, Josef a kol. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2000. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.

51

Internetové zdroje: [9]

Business Center.cz [online]. c1998-2011, Dostupné z WWW:

[10]

CzechTrade. BusinessInfo.cz [online]. [2009-07-31], Dostupné z WWW:

[12]

CzechTrade. BusinessInfo.cz [online]. [2009-10-9], Dostupné z WWW:

[13]

Logo In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 2005, 2011. [cit. 2011-02-17]. Dostupné z WWW: .

52

9 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č.1: Počet a pohlaví obyvatel Libereckého kraje 2005

2006

2007

2008

429 031

430 774

433 948

437 325

439 027

muţi

209 128

210 179

212 030

214 020

215 000

ţeny

219 903

220 595

221918

223 305

224 027

Počet obyvatel celkem (k

2009

31.12.)

Zdroj: Český statistický úřad

Příloha č.2: Přehled v Libereckém kraji Počet obyvatel celkem Česká republika

Základní věkové skupiny 0 – 14 let

15 – 64 let

65 a více let

Index

Průměrný

stáří*

věk

10 506 813

1 494 370

7 413 560

1 598 883

107

40,6

104 144

16 339

75 191

12 614

77,2

38,9

90 390

13 102

63 949

13 339

101,8

40,6

Liberec

169 765

25 181

120 305

24 309

96,5

40,2

Semily

74 698

10 642

51 646

12 410

116,6

41,2

Česká Lípa Jablonec n./N.

Zdroj: Český statistický úřad *vyjadřuje, kolik je v populaci obyvatel ve věku 60 let a více na 100 dětí ve věku 0-14 let.

53

Příloha č.3: Věk a počet obyvatel Libereckého kraje 2007

2008

2009

433 948

437 325

439 027

5 036

5 231

5 226

1-4

17 159

18 124

19 063

5-9

20 246

20 341

20 711

10 - 14

22 048

20 825

20 264

15 - 19

27 990

27 684

26 655

20 - 24

29 272

29 673

29 589

25 - 29

33 418

32 184

31 041

30 - 34

39 564

39 584

38 411

35 - 39

31 419

33 688

36 151

40 - 44

29 078

29 014

28 755

45 - 49

25 414

25 985

27 255

50 - 54

30 584

29 482

27 998

55 - 59

34 649

33 796

33 149

60 - 64

29 271

31 012

32 087

65 - 69

18 631

20 207

21 578

70 - 74

13 736

13 687

14 042

75 - 79

12 388

12 345

12 214

80 - 84

9 127

9 029

8 989

85 - 89

3 933

4 509

4 842

90 - 94

756

681

771

95 a více

229

244

236

Celkem 0

Zdroj: Český statistický úřad

54

Příloha č.4: Zakladatelský rozpočet (k 31.12.2009 v Kč) Finanční potřeby kapitálu

Struktura kapitál DLOUHODOBÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY

INVESTICE Zaloţení podniku (s.r.o)

Vlastní kapitál

200 000,-

Kolky a poplatky spojené se zaloţením Pronájem prostor (rok)

650 000,-

Cizí kapitál (privát. bezúročná půjčka) 600 000,-

30 000,146 000,-

2

Vybavení místností 48m +18m

2

40 000,-

MARKETINGOVÉ VÝDAJE Propagační materiál

KRÁTKODOBÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY

50 000,-

Inzerce

5 000,-

Provoz webových stránek (rok)

3 000,-

0,-

PROVOZNÍ VÝDAJE (rok) Energie

30 000,-

Vodné

3 000,-

Mzdy

VEŘEJNÉ PROSTŘEDKY NA PODPORU

0,-

385 920,-

OSOBNÍ VÝDAJE

0,LIKVIDNÍ REZERVA 357 080,-

Celkem

1 250 000,-

Celkem

55

1 250 000,-

Příloha č.5: Posouzení efektivnosti podnikání [Kč] Čistý zisk

1 554 860,-

Splátky

- 600 000,-

Nerozdělené prostředky

Čistý zisk - Splátky

954 860,-

Oportunitní náklady

-650 000,-

Oportunitní mzda

20 000,- x 6měsíců

Suma

Nerozděl. prostř.- O. náklady – O. mzda

-120 000,-

56

184 860,-

Příloha č.6: Special Time s.r.o.

Datum zápisu: 5. června 2009 Obchodní firma: Special Time s.r.o. Sídlo: Jablonec nad Nisou, Stavební 4289/48, PSČ 466 06 Identifikační číslo: 287 02 123 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona Jednatel: Šárka Havířová, r.č. 765826/2557 Liberec XXIII, Sportovní 160, PSČ 463 12 Způsob jednání: Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech samostatně. Je-li k jednání třeba písemného úkonu, podepisuje se společnost tak, ţe k obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel. Společníci: Šárka Havířová, r.č. 765826/2557 Liberec XXIII, Sportovní 160, PSČ 463 12 Vklad: 200 000,- Kč Splaceno: 200 000,- Kč Základní kapitál: 200 000,- Kč

57

Příloha č.7: Adrop s.r.o.

Datum zápisu: 17. ledna 2007 Obchodní firma: Adrop s.r.o. Sídlo: Praha II, Korunní 18, PSČ 120 00 Identifikační číslo: 273 12 925 Právní forma: Společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona Statutární orgán: Jednatel: Rostislav Peníška, r.č. 850124/2816, Liberec II, Chrastavská 202/21, PSČ 460 01 Způsob jednání: Statutárním orgánem společnosti je jednatel. Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti ve všech věcech samostatně. Je-li k jednání třeba písemného úkonu, podepisuje se za společnost tak, ţe k napsané nebo natištěné firmě společnosti připojí svůj podpis jednatel. Společníci: Rostislav Peníška, r.č. 850124/2816, Liberec II, Chrastavská 202/21, PSČ 460 01 Vklad: 200 000,- Kč Splaceno: 200 000,- Kč Základní kapitál: 200 000,- Kč

58

Příloha č.8: Vzor živnostenského listu

59

Příloha č.9: Vzor ohlášení živnosti P.9/ a: První stránka formuláře

60

P.9/ b: První stránka formuláře

61

Příloha č.10: Vzor zakladatelské listiny P.10/ a: První část

ZAKLADATELSKÁ LISTINA SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM, ZALOŽENÉ JEDINÝM SPOLEČNÍKEM NOTÁŘSKÝ ZÁPIS

sepsaný dne dvacátého devátého června roku dvatisícedva přede mnou JUDr. Josefem Sukem, notářem se sídlem Jarní 46, 120 00 Praha 2. Dostavil se účastník podle svého udání k právním úkonům způsobilý, jehoţ totoţnost byla zjištěna občanským průkazem č. VB 456423, a to pan Bedřich Smetana, nar. 19.1.1956, bytem Praha 3, Lucemburská 44, PSČ 130 00, r.č. 560119/1020 a uvedený účastník učinil do tohoto notářského zápisu následující prohlášení o založení společnosti s ručením omezeným :

I. Pan Bedřich Smetana zakládá jako jediný společník společnost s ručením omezeným (dále jen "společnost") podle podmínek stanovených touto zakladatelskou listinou.

II. Obchodní firma společnosti zní :" Smetana, s.r.o."

III. Sídlem společnosti je Praha 3, Lucemburská 44, PSČ 130 00.

62

P.10/ b: Druhá část

IV. Předmětem podnikání společnosti je: V. Základní kapitál společnosti činí 200.000,- Kč (slovy dvěstětisíc korun českých )

VI. Celý základní kapitál společnosti uvedený v odstavci V. splatí účastník do jednoho týdne od sepsání tohoto notářského zápisu na účet k tomuto účelu zřízený u České banky. VII. Orgány společnosti: a) Valná hromada - působnost valné hromady vykonává jediný společník. b) Jednatel

VIII. 1. Obchodní vedení společnosti ve všech věcech, které nepatří do působnosti valné hromady, a běţná správa společnosti přísluší jednateli společnosti. 2. Způsob, jakým jedná za společnost navenek, je uveden v čl. X. této zakladatelské listiny. 3. Jednatel je povinen činit vše potřebné ke zdárnému chodu společnosti. Na jednatele se vztahuje zákaz konkurence v rozsahu uvedeném v § 136 obchodního zákoníku. 4. V rámci své působnosti je jednatel zejména povinen zajistit řádné vedení předepsané evidence a účetnictví společnosti, informovat písemně, zpravidla jedenkrát za tři měsíce společníka o záleţitostech společnosti, vykonávat všechna práva a povinnosti vyhrazená právními předpisy vedoucímu organizace a vykonávat vůči pracovníkům společnosti všechna práva a povinnosti zaměstnavatele.

63

P.10/ c: Třetí část

5. Jednatel je oprávněn činit jménem společnosti následující opatření a úkony pouze s předchozím souhlasem jediného společníka (resp. valné hromady): a) zřizování a rušení poboček společnosti, b) nabývání a zcizování účasti na jiných společnostech a právnických osobách, včetně upisování, nákupu a prodeje akcií, c) nákup, prodej, pronájem nebo zatíţení nemovitostí společnosti, d) nákup, prodej, pronájem nebo zatíţení movitého majetku společnosti spořizovací hodnotou vyšší neţ 100.000,- Kč, e) uzavírání smluv o nájmu, podnájmu nebo leasingu na dobu delší neţ jeden rok nebo v hodnotě vyšší neţ 50.000.- Kč ročně, f) uzavírání licenčních nebo jiných obdobných dlouhodobých smluv v oblasti duševního vlastnictví, g) převzetí cizích závazků v jakékoli formě, h) převzetí ručitelských závazků, ch) převzetí nebo poskytnutí půjček a úvěrů, jestliţe půjčený obnos přesahuje částku 100.000,- Kč, i) jakékoliv nakládání s pohledávkami nebo závazky společnosti v hodnotě vyšší neţ 50.000,- Kč, j) sjednání obchodu v hodnotě větší neţ 200.000,- Kč v jednotlivém případě nebo 50.000,- Kč ročně, jedná-li se o závazek zahrnující časové období delší, neţ jeden rok.

IX. Prvním a jediným jednatelem společnosti a jejím odpovědným zástupcem podle ţivnostenského zákona je pan Antonín Dvořák, nar. 30.6.1962, bytem Praha 2, Ječná 4 , PSČ 120 00, r.č. 620630/1903. Pan Antonín Dvořák tedy bude sám jménem společnosti jednat a podepisovat, a to tak, ţe ke svému vlastnoručnímu podpisu a označení, ţe jde o jednatele společnosti, připojí i razítko s obchodním jménem společnosti. X.

64

P.10/ d: Čtvrtá část

Právní poměry společnosti se řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku s tím, ţe a) společník je oprávněn převést svůj obchodní podíl na jinou osobu (§ 115 odst. 2 obchodního zákoníku), b) v případě úmrtí společníka přechází jeho podíl na dědice (§ 116 odst. 2 obchodního zákoníku), c) Jedinému společníkovi, resp. valné hromadě náleţí rozhodnout o zrušení společnosti (§ 125 odst. 1 písm. i) obchodního zákoníku. XI. 1. Společnost vytváří rezervní fond v celkové výši 20.000,- Kč, t.j. 10 % základního kapitálu. 2. Rezervní fond bude vytvořen z čistého zisku vykázaného v řádné účetní uzávěrce za rok, v němţ poprvé zisk vytvoří a to ve výši nejméně 10 % z čistého zisku, avšak ne více neţ 5 % z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o 5 % z čistého zisku, aţ do dosaţení výše 20.000,- Kč, t.j. 10 % základního kapitálu. Rezervní fond se začne opět doplňovat, poklesnou-li prostředky fondu pod 10% základního kapitálu. 3. Prostředky z rezervního fondu lze pouţít pouze ke krytí ztrát společnosti nebo k překlenutí nepříznivého průběhu hospodaření společnosti. O pouţití prostředků z rezervního fondu rozhoduje jediný společník, resp. valná hromada. O tom byl tento notářský zápis sepsán, účastníkem přečten, jím schválen a přede mnou podepsán.

65

Příloha č.11: Vzor přihlášky k registraci pro právnické osoby P.11/ a: První stránka formuláře

66

P.11/ b: Druhá stránka formuláře

67

P.11/ c: Třetí stránka formuláře

68

P.11/ d: Čtvrtá stránka formuláře

69