VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV MANAGEMENTU FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUT OF MANAGEMENT
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR – ZŘÍZENÍ STAVEBNÍ FIRMY BUSINESS PLAN – ESTABLISHMENT OF THE CONSTRUCTION COMPANY
DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER`S THESIS
AUTOR PRÁCE
Bc. KATEŘINA ŠTĚPÁNKOVÁ
AUTHOR
VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR
BRNO 2014
Ing. JAROSLAV ROMPOTL
Abstrakt Diplomová práce je zaměřena na návrh podnikatelského záměru, kterým bude rozšířena existující firma tak, ţe bude zaloţena nová společnost, a zároveň budou řešeny 3 projekty z oboru stavebnictví. Práce vychází ze základních teoretických poznatků, po kterých následuje analýza trţního prostředí a konkurence. Nakonec je rozpracován kompletní postup pro rozšíření právní formy podnikání včetně ekonomického vyhodnocení.
Abstract The diploma thesis focuses on the design of the business plan, which will extend the existing company so that it will be started a new company, while three projects will be addressed in the construction field. The thesis is based on the basic theoretical knowledge, followed by an analysis of the market environment and competition. Finally, the entire procedure is developed for the extension of the legal forms of business, including an economic evaluation.
Klíčová slova podnikatelský záměr, právní forma podnikání, obchodní společnost, stavební projekt
Keywords business plan, legal form of business, company, construction project
Bibliografická citace této práce ŠTĚPÁNKOVÁ, K. Podnikatelský záměr – zřízení stavební firmy. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2014. 91 s. Vedoucí diplomové práce Ing. Jaroslav Rompotl.
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená diplomová práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná a ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským).
V Brně dne 30. května 2014
……………………………………. Bc. Kateřina Štěpánková
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala panu Ing. Jaroslavu Rompotlovi za odbornou pomoc a vstřícné vedení při vypracování této diplomové práce.
Obsah ÚVOD ................................ ................................ ............. 11 1.
VYMEZE NÍ PROBLÉMU A CÍ LE PR ÁCE ....................... 12
2.
TEORETICK Á VÝCHODISK A P R ÁCE ........................... 14 2.1 Popis právního prostředí .......................................................... 14 2 . 1 . 1 P o d n i k á n í , p o d n i k a t e l , s m l o u v a o d í l o - o b č . z á k . ( N O Z) . . . . . . . . . . . . 1 4 2 . 1 . 2 Ţi v n o s t , s u b j e k t y a p o d m í n k y p r o v o z o v á n í ţ i v n o s t i - ţ i v n . z á k . . . 1 5 2 . 1 . 3 O b c h o d n í s p o l e č n o s t i - z á k . o o b c h . k o r p o r a c í c h ( ZO K ) . . . . . . . . . . . . . 1 5 2 . 1 . 4 P ř e h l e d k r i t é r i í u j e d n o t l i v ý c h p r á v n í c h fo r e m p o d n i k á n í . . . . . . . . . . . 1 7 2 . 1 . 5 Za l o ţ e n í o b c h . k o r p o r a c e , j e d n o č l e n n á s p o l . , v k l a d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 2.2 P l á n o v á n í p ř e mě n y p r á v n í f o r my p o d n i ká n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 8 2 . 2 . 1 P o s t u p p ř i u k o n č e n í ŢO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1 9 2 . 2 . 2 Za l o ţ e n í a v z n i k o b c h o d n í s p o l e č n o s t i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 0 2.3 P o d n i k a t e l s ký p l á n . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 8 2.3.1 Struktura podnikatelského plánu ............................................. 29 2.3.2 Uţitek podnikatelského plánu ................................................. 30 2.4 Analýza trhu ........................................................................... 31 2.4.1 SWOT analýza ...................................................................... 31 2 . 4 . 2 S LE P T a n a l ý z a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 2 2.4.3 PORTERŮV model konkurenčních sil ...................................... 33 2.4.4 4 P marketingového mixu ....................................................... 34 2.5 Zd r o j e f i n a n c o v á n í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 5 2.5.1 Půjčky pro začínající podnikatele ............................................ 36 2.5.2 Podnikatelská půjčka bez ručení .............................................. 36
3.
AN ALÝZ A SOUČ ASNÉ SITU ACE - O SVČ ..................... 38 3.1 Popis podniku .......................................................................... 38 3 . 1 . 1 Zá k l a d n í ú d a j e , h i s t o r i e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 8 3.1.2 Vize..................................................................................... 40 3.2 A n a l ý z a t r h u p ř e d z mě n o u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 0 3.2.1 SWOT analýza ...................................................................... 41 3 . 2 . 2 S LE P T a n a l ý z a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4 2 3.2.3 PORTERŮV model konkurenčních sil ...................................... 49 3.3
Zh o d n o c e n í s o u č a s n é s i t u a c e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 1
4.
PL ÁN ROZŠÍ ŘENÍ PR ÁVN Í FORMY P ODNIK ÁNÍ .. ......... 53 4.1
A kt u á l n í s i t u a c e f i r m y R o ma n J e d l i č k a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 4
4.2 Za l o ţ e n í s p o l e č n o s t i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 5 4.2.1 Společenská smlouva ............................................................. 55 4.2.2 Splacení vkladu a správce vkladu ............................................ 58 4.2.3 Poskytované sluţby a podnikatelské oprávnění .......................... 58 4.2.4 Obchodní firma ..................................................................... 59 4.2.5 Sídlo .................................................................................... 60 4.3 V ý d a j e p ř e d v z n i ke m s p o l e č n o s t i . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 2 4 . 3 . 1 Zř i z o v a c í v ýd a j e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 3 4 . 3 . 2 V ýd a j e n a p o ř í z e n í m o v i t ý c h v ě c í . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 4 4.4
Krytí výdajů před vznikem společnosti ..................................... 64
4.5 Provozní a ostatní náklady ....................................................... 65 4.5.1 Náklady na pronájem kancelářského prostoru ............................ 66 4.5.2 Náklady na čisté mzdy ........................................................... 66 4.5.3 Náklady na školení a poji štění odpovědnosti zaměstnanců .......... 67 4.5.4 Náklady na vedení účetnictví a správy daní .............................. 67 4.5.5 Ostatní náklady ..................................................................... 68 4.5.6 Souhrnné provozní náklady ..................................................... 68
4.6
Vznik společnosti ..................................................................... 69
4.7
K r y t í p r o v o z n í c h a o s t a t n í c h n á kl a d ů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 9
4.8 P r o j e kt v ý s t a v b y ka n c e l á ř s k é b u d o v y . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 9 4.8.1 Marketingové pojetí výstavby ................................................. 70 4.8.2 Operační plán projektu ........................................................... 72 4.8.3 Finanční plán projektu ........................................................... 73
5
4.9
Zh o d n o c e n í p o d n i ka t e l s ké h o z á mě r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 3
4.10
R i z i k a p o d n i k a t e l s ké h o z á mě r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 4
NOV Á SPOLEČNO ST ................................ .................. 75 5.1
Zá k l a d n í ú d a j e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 5
5.2
Vize do budoucna .................................................................... 76
5.3 A n a l ý z a t r h u p o z mě n ě - S . R . O . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 7 5.3.1 SWOT analýza ...................................................................... 77 5.3.2 PORTERŮV model konkurenčních sil ...................................... 78
5.4
Zh o d n o c e n í n o v é s i t u a c e . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 0
5.5
D o p o r u č e n í p o d n i ka t e l s ké h o z á mě r u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 2
Z ÁVĚR ................................ ................................ ............ 83 SEZN AM POUŢITÉ LITER ATURY ................................ ...... 85 SEZN AM O BR ÁZKŮ, T ABU LEK A GRAFŮ ......................... 89 SEZN AM PŘÍ LOH ................................ ............................. 91
Úvod
Zaměřila jsem se v diplomové práci na řešení problému v oblasti stavebnictví, konkrétně na rozšíření stávající firmy (OSVČ) – z pohledu změny právní formy (na obchodní společnost). Tato oblast je a vţdy bude široce sledována, protoţe se zvyšuje počet populace, mladí lidé i rodiny chtějí mít své ţivotní zázemí – domov. Také společnosti chtějí mít svoje zázemí pro své podnikatelské činnosti. Toto by nebylo moţné, kdyby na trhu nevystupovaly společnosti, které právě budování sídel, hal, objektů, domů, bytů zajišťují. Vzhledem k tomu ţe na trhu vystupuje vysoký počet firem specializujících se na oblast podnikání v oboru stavebnictví, kde se jedná většinou o velké společnosti, menší firmy a ţivnostníci se mohou ocitnout ve svízelné situaci. Ne-li přímo v takové situaci, kdy musí zastavit a ukončit podnikání. „Od roku 2000 objem stavební výroby rostl meziročně o 5–10 % (měřeno ve stálých cenách). Rok 2008 se v prvních třech čtvrtletích vyvíjel bezproblémově, v posledním čtvrtletí se růst výrazně zpomalil, coţ mělo dopad do celkového výsledku, meziroční vzrůst byl pouhých 0,6 %, nejmenší od roku 2000. Byl to neklamný signál, ţe ekonomická krize zasáhla stavebnictví.“ (SLUKA, 2009) Moţným řešením a překlenutím nepříznivé situace po bliţším zkoumání by mohla být právě změna právní formy podnikatelské činnosti, protoţe firma dostala na základě předchozí činnosti (výstavby) nabídku k realizaci několika projektů od různých firem. Se stávající právní formou podnikání (OSVČ) by ale tyto projekty s největší pravděpodobností nebyla schopna realizovat, natoţ zvládat v časových termínech.
- 11 -
1 Vymezení problému a cíle práce
Tento podnikatelský záměr je základním bodem, díky kterému proběhne jak změna právní formy jiţ existující firmy, tak výstavby objektů pro podnikatelské účely v lokalitě Pardubického kraje. Z pohledu firmy se změna i výstavba jeví investičně zajímavou. Nejprve se podnikatelský záměr bude zajímat o to, jakým způsobem ukončit dosavadní podnikatelskou činnost firmy Roman Jedlička (OSVČ). Poté má podnikatel oznamovací povinnost všem úřadům, se kterými spolupracoval (ohlašuje se ukončení ŢO), popř. dorovná veškeré finanční závazky vůči daným institucím. Dále dojde k prodeji stávajícího (obchodního) majetku. Dále se bude vybírat vhodná právní forma tzn., jakou z obchodních společností zvolit. Varianty budou porovnány a vzhledem k poţadavkům majitele společnosti bude jeden typ obchodní společnosti po analýze doporučen. Následující kroky budou právě odvislé od výběru právní formy společnosti (právní forma, název, sídlo společnosti, zápis do OR, počet „zakladatelů“, počet příp. zaměstnanců, výše vloţeného kapitálu do společnosti, atd.). Následovat bude analýza jiţ s vybraným typem právní formy a její vyhodnocení (tzv. „analýza před a po“). Předem je počítáno s tím, ţe se prozatím podnikatel dostane do určité ztráty, se kterou je samozřejmě změna právní formy spojena (ztráta bude kryta podnikatelským úvěrem). Avšak právě tuto ztrátu by měly krýt tři projekty, od nejmenovaných společností za účelem výstavby objektů pro podnikatelské účely (tj. kancelářské budovy). Podnikatel tuto nabídku obdrţel na základě předchozí činnosti a spokojenosti zákazníků (jednalo se o výstavby rodinných a bytových domů). I kdyţ se můţe zdát, ţe si podnikatel „ukousl“ velké sousto, jelikoţ jde o jiný typ výstavby, přesto ve spolupráci s projektanty a popř. externími firmami bude schopen tuto výstavbu realizovat do úspěšného konce. Jeho rozšířené odborné znalosti (popř. i jeho zaměstnanců) a tento podnikatelský záměr mají být „důkazem“ k tomu, ţe je jak změna právní formy podnikání, tak i výstavba realizovatelná.
- 12 -
V části analýzy současné situace představím a popíši firmu, která mi tuto změnu a projekty zadala. Mezi metody, které pomohou upřesnit situaci, patří SWOT analýza (zjišťují schopnosti firmy pro danou změnu a projekt), SLEPT analýza (bere v úvahu okolí ze všech moţných aspektů, ve kterém se firma pohybuje), analýza konkurence. Nakonec zhodnotím situaci současného stavu (OSVČ). Výstavbu kancelářských budov lze teoreticky povaţovat za „novou“ sluţbu, tudíţ se marketingové pojetí (produkt – sluţba, cena, distribuce, komunikace), jeví jako vhodné. Poslední část podnikatelského záměru klade největší důraz na finanční plán jak změny právní formy, tak i projektů, kalkulaci nákladů a výnosů projektů. V části analýzy „po změně“ provedu tytéţ analýzy a celkově zhodnotím dosaţené výsledky Na konci je uvedeno zhodnocení nákladů s výnosy = dosaţení určité výše zisku a doporučení, zda změnu právní formy společnosti realizovat či nerealizovat. Přihlíţeno je i k moţným rizikům. V závěrečné kapitole vyhodnotím změnu právní formy jako celek i spolu s projekty. Hlavním cílem je zpracovat podnikatelský záměr (podnikatelský plán) a zjistit, jestli pro stávající firmu Roman Jedlička (podnikající fyzická osoba) bude nebo nebude výhodné realizovat změnu právní formy na obchodní společnost. V podnikatelském plánu budou dále zpracovány tři projekty, ke kterým se společnost zavázala nejmenovaným firmám. Jedná se o výstavby objektů pro podnikatelské účely (tzn. kancelářské budovy). Podnikatelský plán bude sestaven tak, aby byl vyuţitelný pro dva základní účely: - zejména k vnitřní potřebě podniku pro majitele (primární úloha na základě níţ, se změna právní formy uskuteční nebo neuskuteční), - a pro investory, tedy pro získání potřebného úvěru v bance (sekundární úloha).
- 13 -
2 Teoretická východiska práce
Tato kapitola je základním stavebním kamenem pro následující popsané kapitoly bakalářské práce.
2.1 Popis právního prostředí Popis právního prostředí podnikání upravuje občanský zákoník (z. č. 89/2012 Sb.), obchodní společnosti vychází ze zákona o obchodních korporacích (z. č. 90/2012 Sb.)
a
oblast
ţivnostenského
podnikání
vychází
z ţivnostenského
zákona
(z. č. 455/1991 Sb.). Následuje vymezení níţe uvedených základních pojmů.
2.1.1 Podnikání, podnikatel, smlouva o dílo – občanský zákoník (NOZ)
Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. “Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost ţivnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosaţení zisku, je povaţován se zřetelem této činnosti za podnikatele.“ (§ 420 – § 422 NOZ, 2012) „Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéţ nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.
- 14 -
Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údrţba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vţdy zhotovení, údrţba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.“ (§ 2586, § 2587 - § 2619 NOZ, 2012)
2.1.2 Ţivnost, subjekty a podmínky provozování ţivnosti – ţivnostenský zákon "Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem stanovení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Ţivnost můţe provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem (dále jen „podnikatel“); státní povolení k provozování ţivnosti (dále jen „koncese“) se vyţaduje jen v případech vymezených tímto zákonem. Všeobecnými podmínkami provozování ţivnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce, nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a b) bezúhonnost.“ (§ 2, § 5, § 6 Ţivnostenský zákon, 1992)
2.1.3 Obchodní společnosti – zákon o obch. korporacích (ZoK)
Společnostmi podle zákona o obchodních korporacích jsou veřejná obchodní společnost a komanditní společnost (dále jen „osobní společnost“), společnost s ručením omezeným a akciová společnost (dále jen „kapitálová společnost“) a evropská společnost a evropské zájmové sdruţení. Veřejná obchodní společnost (zkr. „veř. obch. spol.“ nebo „v. o. s.“) je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. Pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak, podíly společníků jsou stejné. Zisk a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem. (§ 95 aţ § 117 ZoK, 2012)
- 15 -
Komanditní společnost (zkr. „kom. spol. nebo „k. s.“) je společnost, v níţ alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (tzv. „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (tzv. „komplementář“). Podíly komanditistů se určují podle poměru jejich vkladů. Výše vypořádacího podílu komanditisty se určí podle pravidel pro vypořádací podíl ve společnosti s ručením omezeným. Za dluhy společnosti ručí komanditista s ostatními společníky společně a nerozdílně do výše svého nesplaceného vkladu podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zisk a ztráta se dělí mezi společnost a komplementáře. Neurčí-li společenská smlouva jiné dělení, dělí se zisk a ztráta mezi společnost a komplementáře na polovinu. (§ 118 aţ § 131 ZoK, 2012). Společnost s ručením omezeným (zkr. „spol. s r.o.“ nebo „s. r. o.“) je společnost, za jejíţ dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Podíl společníka se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaţe společenská smlouva určí jinak. Minimální výše vkladu je 1 Kč, ledaţe společenská smlouva určí, ţe výše vkladu je vyšší. Orgánem pro řízení společnosti je valná hromada nebo lze rozhodovat mimo ni (tzv. rozhodování per rollam). Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů (tzv. kolektivní orgán, pokud je tak určeno ve společenské smlouvě). Společnost si můţe určit ve společenské smlouvě dozorčí radu, která např. kontroluje činnost jednatelů. (§ 132 aţ § 242 ZoK, 2012). Akciová společnost (zkr. „akc. spol.“ nebo „a. s.“) je společnost, jejíţ základní kapitál je rozvrţen na určitý počet akcií. Společnost zachází za stejných podmínek se všemi akcionáři stejně. Výše základního kapitálu je alespoň 2 000 000 Kč, nebo 80 000 EUR. K zaloţení společnosti se vyţaduje přijetí stanov. Ten, kdo přijal stanovy a podílí se na úpisu akcií, je zakladatel. Akcie je cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír, s nímţ jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle stanov společnosti na jejím řízení, zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací. Společnost, která vykáţe v rozvaze v aktivech vlastní akcie, vytvoří ve stejné výši zvláštní rezervní fond. Systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, je systém dualistický. V systému monistickém se zřizuje správní rada a statutární ředitel. Akcionáři vykonávají své právo podílet se na valné hromadě nebo
- 16 -
mimo ni. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. (§ 243 aţ § 551 ZoK, 2012).
2.1.4 Přehled kritérií u jednotlivých právních forem podnikání
Následující
tabulka
představuje
shrnutí
předchozích
poznatků
o
charakteristikách jednotlivých právních forem podnikání a můţe být základem pro rozhodnutí o jedné z nich. PŘEHLED KRITÉRIÍ kritérium
v.o.s.
k.s.
Poţadavky na základní kapitál
ţádné
ţádné
neomezeně
Komplementář neomezeně, komanditista do výše svého nesplaceného vkladu (podle stavu v OR)
Rozsah ručení
Orgány společnosti
Počet zakladatelů
Předmět činnosti
statutární orgán
2 fyzické nebo 2 právnické osoby nebo kombinace, vţdy nejméně 2 osoby podnikání, správa vlastního majetku
statutární orgán
s.r.o.
a.s.
ţivnost
min. 1,- Kč (jinak neomezen) společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplatili vkladové povinnosti (podle stavu v OR) valná hromada, statutární orgán – jednatelé, dozorčí rada (nepovinná), atd.
min. 2 mil. nebo 80 tis. EUR
ţádné
akcionář neručí
neomezeně
valná hromada, statutární orgán – představenstvo, dozorčí rada, atd.
ţádné
nejméně 2 osoby
1 fyzická nebo 1 právnická osoba
1 fyzická nebo 1 právnická osoba
1 fyzická osoba
podnikání, správa vlastního majetku
podnikání, jiný účel
podnikání, jiný účel
podnikání
Zakladatelský dokument
společenská smlouva
společenská smlouva
společenská sml. nebo zakladatelská listina
stanovy
ţádný
Administrativní náročnost
malá
malá
střední
vysoká
malá
Tabulka č. 1: Shrnutí základních charakteristik (Zdroj: bussinesinfo.cz)
- 17 -
2.1.5 Zaloţení obch. korporace, jednočlenná spol., vklad
Obchodní korporace se zakládá společenskou smlouvou. Společenská smlouva, kterou se zakládá kapitálová společnost, vyţaduje formu veřejné listiny. Není-li návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku podán do 6 měsíců ode dne jejího zaloţení, platí, ţe nastávají tytéţ účinky jako při odstoupení od smlouvy. (ZoK, 2012) Kapitálovou společnost můţe zaloţit jediný zakladatel. V důsledku soustředění všech podílů můţe mít tato společnost jediného společníka. Působnost nejvyššího orgánu vykonává v jednočlenné společnosti její společník. Vyţaduje-li ZoK nebo jiný právní předpis, aby rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti bylo osvědčeno veřejnou listinou, má rozhodnutí jediného společníka formu veřejné listiny. (ZoK, 2012) Vkladem je peněţní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník (tzv. vkladatel) zavazuje vloţit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní (tzv. vkladová povinnost). Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (tzv. peněţitý vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (tzv. nepeněţitý vklad). Nepeněţitým vkladem nesmí být práce nebo sluţby. (ZoK, 2012)
2.2 Plánování přeměny právní formy podnikání Plánování a strategie jsou oblasti, se kterými se všichni potýkáme dnes a denně, aniţ bychom si toto přímo uvědomovali. Plánování obecně se pojí s podnikáním ve všech jeho stadiích. Je potřebné při začátcích podnikání, tj. při rozjezdu podniku, v průběhu reálného ţivota i při poklesu (pádu) nebo prodeji podniku – toto je důleţité pro majitele firmy; dále při uvádění výrobku/sluţby na trh, v období získávání peněz – pro manaţery firmy a v neposlední řadě v období přípravy úvěru a investice – pro investory. (KORÁB, 2007) Obecná podnikatelská strategie poskytuje informace k tomu, jak organizovat podnikání (rozmisťovat zdroje), jak konkurovat k udrţení zákazníků na cílových trzích
- 18 -
(dosahovat cílů), jak se postavit konkurentům a ostatním vnějším faktorům, které znamenají pro podnikání hrozby. (KORÁB, 2007)
2.2.1 Postup při ukončení ŢO
„Pokud se podnikatel - ţivnostník rozhodl zrušit ţivnostenské oprávnění, můţe tuto skutečnost kterémukoliv obecnímu ţivnostenskému úřadu oznámit osobně, písemně nebo prostřednictvím elektronické pošty - zprávou opatřenou zaručeným elektronickým podpisem. Nelze tak učinit telefonicky, faxem, e-mailem. Pro tazatele bude zřejmě nejjednodušší osobní návštěva ţivnostenského úřadu, kde postačí doklad totoţnosti (OP), přičemţ úkony nepodléhají správnímu poplatku. Při této variantě není třeba ani vyplňovat ţádný formulář, bude vyplněn elektronicky přepáţkovým pracovníkem a na počkání bude vydáno ţadateli patřičné potvrzení o provedeném úkonu. Dále lze tazateli doporučit, aby přímo na ţivnostenském úřadě rovněţ provedl obdobně jednoduché oznámení také vůči finančnímu úřadu (lhůta je obecně 15 dnů), správě sociálního zabezpečení (lhůta je obecně 8 dnů po skončení daného měsíce) a zdravotní pojišťovně (lhůta je obecně 8 dnů), neboť slouţí jako tzv. CRM alias Centrální registrační místo. Tímto postupem bude rovněţ zajištěno, ţe budou dodrţeny všechny předepsané lhůty k učinění oznámení o ukončení podnikání. Ukončením činnosti přestává být občan povaţován za OSVČ, a nemusí proto jiţ platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Za kalendářní rok, kdy podnikání ukončil, podá OSVČ standardně přehled o příjmech a výdajích v obvyklém termínu po podání daňového přiznání, a vyrovná pojistnou povinnost vůči nositeli pojištění. Ukončení podnikání fyzické osoby není důvodem pro okamţité podání daňového přiznání za uplynulou část zdaňovacího období. Daňová povinnost se vypořádá standardně v rámci daňového přiznání za celé zdaňovací období, tj. např. u daně z příjmů za kalendářní rok do 3 měsíců po jeho uplynutí nebo v prodlouţené lhůtě aţ o další 3 měsíce (přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce). Je vhodné si uvědomit, ţe zrušením registrace k určité dani nemá ţádný vliv na moţnost správce daně doměřit, příp. vyměřit daň za dřívější období.
- 19 -
S ukončením podnikání jsou spojeny jisté jednorázové povinnosti týkající se daně z příjmů za daný rok. V souladu s § 23 odst. 8 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů („ZDP“), je nutno stanoveným způsobem upravit základ daně. Z uváděných údajů se tazatele bude týkat zřejmě jen tzv. dodanění neinkasované pohledávky, která by při úhradě byla zdanitelným příjmem. Nezdaňovanou výjimkou jsou:
pohledávky za jistým způsobem postiţenými dluţníky v souladu s § 24 odst. 2 písm. y) ZDP (zrušen konkurz pro zcela nepostačující majetek dluţníka, úpadek nebo hrozba úpadku dluţníka, úmrtí nebo zánik dluţníka, na majetek dluţníka je uplatňována veřejná draţba nebo je postiţen exekucí),
zaplacené zálohy (které rovněţ představují pohledávky za dodavateli). Bude-li tazateli (věřiteli) následně dluţníkem uhrazena plně nebo zčásti takto dodaněná pohledávka, nebude se jiţ jednat o zdanitelný příjem. Právním podkladem je zde § 23 odst. 4 písm. d) ZDP, podle něhoţ se do základu daně nezahrnují částky, které jiţ byly zdaněny podle tohoto zákona u téhoţ poplatníka.“ (DĚRGEL, 2009)
2.2.2 Zaloţení a vznik obchodní společnosti
„Obchodní společnosti a druţstva vznikají ve dvou etapách. V první etapě dochází k zaloţení společnosti a v druhé etapě dochází k jejímu vzniku jako právnické osoby, a to ke dni jejího zápisu do obchodního rejstříku. Samotné zaloţení společnosti neznamená její právní existenci. V období mezi svým zaloţením a vznikem obchodní společnost nemá právní osobnost (nemůţe nabývat práva a povinnosti, a to ani vlastním jednáním, ani jednáním jiných osob) a neexistují ani její orgány. Společníci společnosti jsou jenom v postavení zakladatelů, ne společníků. V případě, ţe někdo (zakladatelé nebo jakékoli jiné osoby) jedná za společnost před jejím vznikem, je z tohoto jednání oprávněn a zavázán (např. jednání o uzavření pracovní smlouvy mezi zakladateli společnosti a zaměstnanci ohledně vykonávání práce pro společnost, uzavření nájemní smlouvy k pronájmu prostorů, kde bude společnost vykonávat svoji činnost, apod.). Pokud jedná více osob, jsou tyto oprávněny a zavázány společně a nerozdílně.
- 20 -
V případě, ţe společnost účinky těchto jednání pro sebe do tří měsíců od svého vzniku převezme, platí, ţe společnost byla oprávněna a zavázána z těchto jednání od počátku. V takovém případě dá dalším zúčastněným najevo, ţe tak učinila. V opačném případě zůstanou z těchto jednání zavázány osoby, které jménem společnosti před jejím vznikem jednaly. Zákon však nevylučuje, aby tyto osoby postoupily pohledávky (podle ustanovení § 1879 a násl. NOZ) z takových jednání společnosti nebo aby společnost převzala takto vzniklé závazky či aby k nim přistoupila podle příslušných ustanovení NOZ. Zaloţení a vznik obchodních společností a druţstev je v zásadě sloţitý proces na sebe navazujících právních a souvisejících jednání a je obvyklé, ţe zakladatelé tuto činnost svěřují do rukou svých právních zástupců, advokátů, kteří připraví veškeré nutné dokumenty, řídí celý proces zaloţení a vzniku obchodní společnosti či druţstva a komunikují s příslušnými soudy a úřady. Právní jednání týkající se zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyţadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou tato jednání neplatná. Neplatnost není třeba před soudem namítat, jelikoţ je k ní přihlédnuto i bez návrhu.“ (DOLEČEK, 2014)
Založení obchodní společnosti Společenská smlouva (zakladatelská listina) „Obchodní společnosti se v případě, ţe jsou zakládány více neţ jednou osobou, zakládají společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. V případě, ţe je zakládána kapitálová společnost, tedy společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost, musí mít společenská smlouva formu veřejné listiny. Jedním z typů veřejné listiny je notářský zápis. Notářský zápis musí obsahovat: 1.
místo, den, měsíc a rok právního jednání,
2.
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
3.
jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo (není-li, tak datum narození)
účastníků a jejich zástupců, 4.
prohlášení účastníků o tom, ţe jsou svéprávní,
5.
údaj, jakým způsobem byla ověřena totoţnost účastníků,
- 21 -
6.
obsah právního jednání,
7.
údaj o tom, ţe byl zápis po přečtení účastníky schválen,
8.
podpisy účastníků nebo jejich zástupců,
9.
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis.
Notářský zápis vyhotoví kaţdý notář na základě podkladů a skutečností, které mu sdělí a doloţí zakladatel či jeho právní zástupce. Za vyhotovení notářského zápisu je účtována cena dle notářského tarifu (cena se odráţí od výše tarifní hodnoty úkonu). Společenská smlouva, kterou se zakládá druţstvo, se uzavírá přijetím ustavující schůzí. Zakladatel můţe zmocnit na základě speciální plné moci i svého obecného zmocněnce či advokáta k zaloţení společnosti. Takovou plnou moc nemůţe nahradit generální plná moc (ledaţe by obsahovala výslovné zmocnění k uzavření konkrétní společenské smlouvy) ani prokura. Na plné moci však musí být úředně ověřen podpis zmocnitele - tedy zakladatele - a tato plná moc je přílohou společenské smlouvy. V případě, ţe je společnost zakládána jediným zakladatelem (zákon tuto moţnost připouští u společnosti s ručením omezením a u akciové společnosti) je společenská smlouva nahrazena zakladatelskou listinou, která musí být pořízena ve formě veřejné listiny. Pro zakladatelské právní jednání se tedy vţdy vyţaduje písemná forma.“ (DOLEČEK, 2014) Splacení vkladů a správce vkladů „Vkladem je peněţní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu obchodní korporace. U akciové společnosti se vklad označuje jako jmenovitá nebo účetní hodnota akcie. Za předmět vkladu zákon označuje věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vloţit do obchodní korporace za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (peněţní vklad) nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (nepeněţitý vklad). Nepeněţitým vkladem nesmí být práce nebo sluţby. Po dobu trvání obchodní korporace ani po jejím zrušení nemá společník právo na vrácení předmětu vkladu.
- 22 -
Před vznikem společnosti nemůţe společnost nabývat svůj majetek, protoţe nemá právní osobnost. Z toho důvodu musí zakladatelé ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině pověřit konkrétní osobu správou splacených nebo vnesených předmětů vkladů nebo jejich částí. Správcem vkladů můţe být pověřen i zakladatel nebo některý ze zakladatelů. ZoK stanoví poţadavky pro splacení peněţitých vkladů a vnesení nepeněţitých vkladů jen pro kapitálové společnosti, tedy pro společnost s ručením omezením a akciovou společnost. Zatímco peněţitý vklad se u těchto společností splácí na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního druţstva, přičemţ banka s těmito prostředky neumoţní nakládat dříve, neţ kapitálová společnost vznikne, nepeněţité vklady se do kapitálové společnosti vnáší ještě před jejím vznikem. Správce vkladů provádí svou činnost na základě ustanovení o příkazu podle NOZ, tzn., ţe musí jednat poctivě a pečlivě podle svých schopností. Jestliţe je nepeněţitým vkladem nemovitá věc, jsou k jeho splacení nezbytné dva úkony vkladatele. Vkladatel musí předat správci vkladů písemné prohlášení o vnesení nemovité věci s úředně ověřeným podpisem a musí mu rovněţ nemovitou věc předat. Společnost nabývá vlastnické právo k této nemovité věci okamţikem svého vzniku. V případě, ţe je nemovitá věc, která je předmětem vkladu, zapsaná do veřejného seznamu, nabývá k ní společnost vlastnické právo zápisem vlastnického práva do veřejného seznamu na základě výše zmíněného prohlášení. Je-li předmětem vkladu věc movitá, je nepeněţitý vklad vnesen předáním věci správci vkladů, pokud není společenskou smlouvou stanoveno jinak. Pokud není z povahy věci moţné movitou věc fakticky předat, je dle zákona předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů a dokumentace. V případě, ţe je nepeněţitým vkladem závod nebo jeho část, případně pohledávka, je předmět vkladu vnesen účinností smlouvy o vkladu závodu nebo jeho části či pohledávky. U ostatních nepeněţitých vkladů je vklad vnesen účinností smlouvy o vkladu, kterou uzavírá správce vkladů s vkladatelem. Správce vkladu je povinen vydat písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti nebo její části jednotlivými vkladateli, které je přílohou k návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Jestliţe správce vkladů uvede v prohlášení vyšší
- 23 -
částku, neţ ke které byla vkladová povinnost splněna, ručí věřitelům společnosti za její dluhy aţ do výše tohoto rozdílu, a to po dobu pěti let od zápisu společnosti do obchodního rejstříku. Po vzniku společnosti jsou jí správcem vkladů předány předměty vkladů i s plody a uţitky, ledaţe ohledně plodů a uţitků určí společenská smlouva jinak. Pokud společnost nevznikne, správce vkladů předměty vkladů nebo jejich části i s plody a uţitky bez zbytečného odkladu vrátí vkladatelům.“ (DOLEČEK, 2014) Získání podnikatelského oprávnění „Ještě před vznikem společnosti musí společnost získat podnikatelské oprávnění (za předpokladu, ţe je zaloţena za účelem podnikání), a to buď ţivnostenské či jiné podnikatelské oprávnění. Právnické osobě zapsané do obchodního rejstříku vzniká ţivnostenské oprávnění dnem ohlášení, a to v rozsahu zapsaného předmětu podnikání. Průkazem ţivnostenského oprávnění je ve smyslu ţivnostenského zákona výpis z ţivnostenského rejstříku a do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením ţivnostenskému úřadu. Průkazem jiné podnikatelské činnosti je pak oprávnění vydané příslušným orgánem podle jiných právních předpisů.“ (DOLEČEK, 2014)
Obchodní firma „Pojem obchodní firmy upravuje NOZ. Obchodní firma je jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. Dle vyvratitelné zákonné domněnky je podnikatelem osoba zapsaná v obchodním rejstříku a osoba, která má k podnikání ţivnostenské nebo jiné oprávnění podle zákona. Jelikoţ se všechny obchodní společnosti zapisují do obchodního rejstříku, musí mít obchodní firmu. Podnikatel nesmí mít více obchodních firem. Kaţdá forma obchodní společnosti má zákonem stanoven dodatek označující její právní formu (např. s.r.o. nebo a.s.) Tento dodatek je ze zákona součástí obchodní firmy společnosti. Obchodní firma především nesmí působit klamavě a nesmí být zaměnitelná s jinou (ani foneticky), a to v rámci celého státu, přičemţ k odlišení nestačí dodatek označující právní formu. Obecně závazné právní předpisy neurčují, kolik písmen má
- 24 -
obchodní firma obsahovat. Pokud by firma byla nezaměnitelná, teoreticky nic nebrání tomu, aby obsahovala třeba jen dvě písmena (takovou firmu však nelze dohledat ve veřejně přístupném elektronickém obchodním rejstříku). Z praktických zkušeností je však nutno poukázat na skutečnost, ţe rejstříkové soudy zpravidla vyţadují minimálně tři znaky, neboť dva a méně znaků neposkytují dostatečnou záruku výlučnosti firmy. Jako zaměnitelnou pak často posuzují takovou obchodní firmu, která obsahuje zkratku nebo jiný výrazný prvek shodný s obchodní firmou jiné společnosti. Současně ale platí, ţe je-li více obchodních závodů několika podnikatelů spojeno do podnikatelského seskupení, mohou jejich jména nebo obchodní firmy obsahovat shodné prvky, pokud je veřejnost bude schopna odlišit. Při přeměně společnosti přejde obchodní firma na právního nástupce, pokud s tím tento souhlasí. V případě, ţe má společnost více právních nástupců a není-li určeno, na kterého z nich obchodní firma přechází, nepřejde obchodní firma na ţádného z nich.“ (DOLEČEK, 2014)
Sídlo „Kaţdá společnost musí mít jiţ při svém ustavení určeno sídlo. To můţe být i v bytě, za podmínky, ţe to nenaruší klid a pořádek v domě. Postačí, pokud bude v zakladatelském právním jednání uveden jen název obce, plná adresa sídla se pak zapisuje do obchodního rejstříku. Kaţdý se můţe dovolat skutečného sídla společnosti a společnost nemůţe namítat, ţe má skutečné sídlo v jiném místě proti tomu, kdo se dovolá sídla zapsaného v obchodním rejstříku.“ (DOLEČEK, 2014)
Vznik obchodní společnosti „Obchodní společnosti a druţstva vznikají aţ ke dni zápisu do obchodního rejstříku. Aţ tímto dnem se zaloţená společnost stane právnickou osobou. Od účinnosti NOZ není právnická osoba nadána svéprávností, tj. není způsobilá samostatně právně jednat, a musí být proto zastupována statutárním orgánem nebo zmocněncem. Jestliţe ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině není uvedeno, na jakou dobu je společnost ustavena, platí, ţe je ustavena na dobu neurčitou.
- 25 -
Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán k příslušnému rejstříkovému soudu nejpozději do šesti měsíců (nestanoví-li společenská smlouva lhůtu jinou) od zaloţení společnosti, jinak platí, ţe nastávají tytéţ účinky jako při odstoupení od smlouvy. V případě druţstva platí, ţe po marném uplynutí lhůty vzali všichni uchazeči o členství své přihlášky zpět. Dle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, je navrhovatel zápisu povinen doloţit, ţe osobě, jíţ se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu ţivnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána. Toto neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak. Navrhovatel je povinen doloţit také právní důvod uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo osoby, jíţ se zápis týká, ledaţe je tento údaj, jako u předmětu činnosti, známý z informačního systému. K doloţení právního důvodu uţívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, ţe s umístěním sídla osoby souhlasí. Toto prohlášení nesmí být starší neţ tři měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny. Příslušným rejstříkovým soudem k řízení o návrhu na zápis společnosti je soud, v jehoţ obvodu je obecný soud osoby, jíţ se zápis týká. Obecným soudem v rejstříkových věcech je vţdy krajský soud (Městský soud v Praze pro Prahu a Středočeský kraj, Krajský soud v Českých Budějovicích, Krajský soud v Plzni, Krajský soud v Ústí nad Labem, Krajský soud v Hradci Králové, Krajský soud v Brně a Krajský soud v Ostravě). Návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku musí být podán na speciálním formuláři, který je k dispozici na serveru www.justice.cz. Lze jej podat v listinné nebo elektronické podobě a musí být doloţen listinami o skutečnostech, které mají být do veřejného rejstříku zapsány, a listinami, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Nově je moţný i tzv. přímý zápis notářem dle § 108 – 118 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Notář provede zápis do veřejného rejstříku po splnění podmínek pro zápis poţadovaných zapisovaných skutečností dálkovým
- 26 -
přístupem. Zákon ukládá notáři splnit tuto povinnost bez zbytečného odkladu po podání ţádosti o zápis. Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti vyhláška č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku a o zrušení některých vyhlášek, která stanoví náleţitosti formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dle této vyhlášky je povinností Ministerstva spravedlnosti uveřejnit na svých internetových stránkách formuláře na zápis, změnu nebo výmaz údajů o:
spolku,
pobočném spolku,
zahraničním pobočném spolku,
nadaci,
nadačním fondu,
ústavu,
společenství vlastníků jednotek,
fyzické osobě – podnikateli,
obchodních společnostech,
druţstvech,
evropských společnostech,
závodu zahraniční osoby nebo odštěpném závodu zahraniční osoby,
odštěpném závodu,
obecně prospěšné společnosti.
Je tak s ohledem na NOZ rozšířen výčet subjektů, jejichţ zápis je vyhláškou upraven. Soudní poplatky za zápis obchodní korporace do obchodního rejstříku ke dni účinnosti NOZ činí 6000 Kč, za zápis akciové společnosti činí soudní poplatek 12 000 Kč. Tento poplatek nelze zaplatit v kolcích, jelikoţ částka určená zákonem za první zápis společnosti převyšuje 5000 Kč, musí být tedy zaplacen bankovním převodem na příslušný účet rejstříkového soudu. Rejstříkový soud musí dodrţet obecnou lhůtu pěti pracovních dnů k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku. V případě, ţe
- 27 -
rejstříkový soud v této lhůtě neprovede přímý zápis nebo nerozhodne ve věci usnesením, začíná běţet fikce zápisu a faktická realizace zápisu, tedy přenesení údajů do databáze, musí proběhnout v zákonné lhůtě dvou dnů ode dne, kdy fikce zápisu nastala. Rejstříkový soud zapíše společnost ke dni určenému v návrhu na zápis, nejdříve však ke dni jeho provedení. Rozhodne-li rejstříkový soud o zápisu usnesením, provede se zápis aţ ke dni právní moci takového usnesení. Po provedeném zápisu nelze jiţ zrušit rozhodnutí, jímţ rejstříkový soud povolil zápis společnosti, ani se nelze domáhat určení, ţe společnost nevznikla. Lze se pouze domáhat prohlášení neplatnosti společnosti, a to jenom v zákonem stanovených případech. Ode dne zápisu společnosti do obchodního rejstříku – tedy ode dne vzniku společnosti začínají společnostem plynout následující lhůty:
8 kalendářních dnů k zaregistrování u Okresní správy sociálního
zabezpečení za předpokladu, ţe společnost má zaměstnance,
8 dnů k zaregistrování u zdravotních pojišťoven za předpokladu, ţe
společnost má zaměstnance,
15 dnů k zaregistrování u správce daně.“ (DOLEČEK, 2014)
2.3 Podnikatelský plán „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější i vnitřní faktory související se zaloţením i chodem podniku.“ (KORÁB, 2007). Jeho struktura je pro kaţdou firmu individuální a samozřejmě má i odlišný obsah, ale měla by obsahovat tyto základní body: titulní stranu, exekutivní souhrn, analýzu trhu, popis podniku, výrobní plán, marketingový plán, organizační plán, hodnocení rizik, finanční plán, přílohy. „Přesvědčivý a věrohodný podnikatelský plán je povaţován za první krok k podnikatelskému úspěchu, protoţe neslouţí jen jako nástroj řízení podnikatelských aktivit, ale je také základním dokumentem pro potenciální poskytovatele kapitálu.“ (www.jaknapsat.cz, 2008)
- 28 -
Dále je třeba chápat, ţe se i okolí podniku neustále mění, proto nebude podnikatelský plán platit delší dobu beze změny. Musíme ho tedy neustále upravovat a adaptovat vzhledem k měnícím se podmínkám. (FOTR, 2007)
PODNIKATELSKÝ PLÁN Výsledky
Jednoduchost (srozumitelnost)
Přesnost (stručnost)
Plán
Akce
Reálnost (logičnost)
Kompletnost (pravdivost)
Pokračování Obr. 1: Podnikatelský plán (zdroj: vlastní)
2.3.1 Struktura podnikatelského plánu
„V literatuře se uvádí velké mnoţství struktur podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu je pro kaţdý podnik individuální záleţitostí, některé atributy by však měl obsahovat kaţdý podnikatelský plán, ať je vypracován pro jakýkoliv podnik a jakoukoli skupinu uţivatelů. Při porovnání struktury plánů uváděných v literatuře se zkušenostmi z praxe můţeme říci, ţe podnikatelský plán se skládá z následujících základních částí:“ (KORÁB, 2007) Titulní strana podává stručný výklad obsahu podnikatelského plánu. Exekutivní souhrn se obvykle zpracovává aţ po sestavení celého podnikatelského plánu v rozsahu několika stránek. Pokud je zpracován pro investory, je jeho úkolem
- 29 -
v maximální moţné míře podnítit zájem potenciálních investorů. Je to v podstatě extrakt, stručné shrnutí nejdůleţitějších aspektů podnikatelského plánu. Analýza trhu neboli analýza konkurenčního prostředí, kde jsou zahrnuti všichni významní konkurenti včetně jejich slabých a silných stránek i moţností, jak by mohli negativně ovlivnit trţní úspěch podniku. Dále je třeba se zmínit o analýze zákazníků na základě segmentace trhu. Popis podniku uvádí informace o velikosti a záběru podniku. Jeho popis obsahuje pouze doloţitelná fakta, která se týkají jeho zaloţení, různých úspěchů. Dále se v něm definuje strategie podniku a cíle a cesty k jejich dosaţení. Výrobní plán zachycuje celý výrobní proces. Popis potřebných strojů a zařízení, dále pouţívané materiály a způsob jejich získání. Finanční plán tvoří důleţitou součást podnikatelského plánu. Určuje potřebné objemy investic a ukazuje, jak je ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek. Zabývá se třemi nejdůleţitějšími oblastmi:
Předpoklad příjmů a výdajů s výhledem alespoň na tři roky.
Vývoj hotovostních toků (cash-flow) v těchto třech letech.
Odhad rozvahy k určitému datu.
Hodnocení rizik, která mohou vyplynout z reakce konkurence. Je důleţité připravit alternativní strategie pro jejich eliminaci; aby si byl podnikatel těchto rizik vědom a byl připraven jim v případě potřeby čelit. Přílohy jsou informativní materiály nezačleněné do vlastního podnikatelského záměru. (KORÁB, 2007)
2.3.2 Uţitek podnikatelského plánu
Na podnikatelském plánu jsou zainteresovány dva typy osob: majitel, který myslí hlavně na budoucnost podniku, růst podniku, plánování změn a potenciální investor, který hodlá vstoupit do podniku jako bankéř, který úvěruje podnik nebo rizikový investor, který má zájem na tom, aby získal své investované peníze zpět s patřičným ziskem. (KORÁB, 2007)
- 30 -
„Banku tedy bude zajímat v průběhu splatnosti půjčky, jak bude podnik schopen splácet jistinu i úroky.“ (MATYÁŠ, 2009) Toto hledisko ostatní investory moc nezajímá. Investorům se jejich investice vrátí zpět teprve v momentě prodeje.
2.4 Analýza trhu „Základním cílem kaţdého projektu je buď vyuţití určitých disponibilních zdrojů, nebo uspokojení existující či potenciální poptávky. V obou případech je však pro rozhodování o základních parametrech projektu (výrobní program, velikost výrobní jednotky aj.) i pro konečný úspěch tohoto projektu klíčovou aktivitou analýza trhu. Pro strukturovanější provádění analýzy je běţné odlišit analýzy vnitřních a vnějších podmínek a vyuţít některých doporučovaných analytických nástrojů (SWOT, SLEPT, Porterův model konkurenčních sil), případně vyjít z určitých precedentních příkladů či schémat. Tím lze kromě zajištění určité konzistence analýzy také sníţit – nikoli však vyloučit – riziko opomenutí některého z významných faktorů s důsledkem pozdějšího znehodnocení vytvářeného plánu. Co se týče vhodnosti nebo pouţitelnosti konkrétních analytických nástrojů, je dobré mít na paměti jejich podpůrný charakter často svádějící k určitému „automatismu“ při provádění analýzy. Kromě zúţené vyuţitelnosti nástrojů pro případ kaţdého konkrétního podnikatelského záměru (typ produktu a trhu, typ a rozsah podnikání atd.) je dobré mít na paměti, ţe ţádný nástroj, postup či metodika nemůţe nahradit komplexnost lidského uvaţování v souvislosti a podnikatelskou kreativitu.“ (KORÁB, 2007)
2.4.1 SWOT analýza
„Nejčastěji pouţívaným nástrojem analýzy je tzv. SWOT analýza. Jde o obecný analytický rámec a postup, který identifikuje a posuzuje významnost faktorů z pohledu silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek zkoumaného objektu, tedy v našem případě samotného podnikatelského záměru a budoucího podniku, a dále z pohledu
- 31 -
příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats), kterým je nebo bude zkoumaný objekt, tedy náš podnik vystaven. Přitom je třeba si uvědomit, ţe:
Silné a slabé stránky jsou v podstatě interními faktory, nad kterými máme určitou kontrolu a které samy o sobě můţeme ovlivňovat (například naše dobré nebo špatné manaţerské schopnosti, jedinečnost nebo průměrnost našeho podniku);
Hrozby a příleţitosti jsou externími vlivy, které samy o sobě neovlivníme, pouze na ně můţeme v rovině přizpůsobení záměru, resp. chování podniku, tak či onak reagovat (například situace na trhu práce, silná nebo slabá konkurence, legislativa – typicky například daňová politika státu „pracovní“ právo).“ (KORÁB, 2007)
2.4.2 SLEPT analýza
„Někdy téţ PEST analýza (s vynecháním „L“) je nástrojem charakteru postupu či rámce slouţícího k identifikaci a zkoumání externích faktorů. Zkratka má sice také svůj původ v anglických termínech vymezujících oblasti zájmu externí analýzy, avšak v tomto případě „sedí“ na zkratku i české termíny (SLEPT vymezení oblastí analýzy není pochopitelně přísně disjunktní (takţe například otázka posouzení daní můţe být podnikatelem chápána jako legislativní nebo ekonomický faktor – v konečném důsledku to však vůbec není podstatné):
Sociální oblast (trh práce, demografické ukazatele, vliv odborů, ale také míra a vnímání korupce, „krajové“ zvyklosti aj.);
Legislativní oblast (zákony, jejich pouţitelnost a interpretovatelnost i „neprávníky“, práce soudů včetně rejstříkových soudů aj.);
Ekonomická oblast (makroekonomické hospodářské ukazatele a předpoklady, přímé i nepřímé daně, jednotlivé trţní trendy, restrikce vývozů a dovozů, státní podpora aj.);
Politická oblast (stabilita poměrů resp. státních a municipálních institucí, politické trendy a postoje k podnikání aj.);
- 32 -
Technologická oblast (technologické trendy – typický vývoj a důsledky vývoje internetu, podpůrné technologie a aplikace a jejich dostupnost aj.).“ (KORÁB, 2007)
2.4.3 Porterův model konkurenčních sil
„Jde o model, resp. rámec pro zkoumání konkurentů našeho podniku, ať jiţ potenciálních nebo reálně existujících. Jakkoliv lze s tímto modelem pracovat v sofistikovanější podobě a zkoumat moţné chování a síly konkurenčních subjektů, bariér vstupů konkurenčního prostředí apod., pro účely tvorby podnikatelského plánu postačí vymezení pěti zobecněných oblastí, v nichţ je třeba posuzovat hrozby ze strany existující a moţný vznik budoucí konkurence našeho podniku. V zásadě jde o:
Vnitřní konkurenci, tedy konkurenci v tomtéţ typu či oblasti podnikání, v níţ naše firma podniká nebo hodlá podnikat. Tedy zjednodušeně řečeno: pekař konkuruje pekaři (pekařem ovšem můţe být i řetězec nebo hypermarket s vlastní pekárnou), stavební firma stavební firmě, jazyková škola jazykové škole nebo dopravce dopravci, i kdyţ jejich specializace (stavební, jazyková nebo co se typu pouţívaných dopravních prostředků týče) můţe konkurenční subjekty výrazně diferencovat.
Novou konkurenci, tedy ty subjekty, které na náš trh vstupují nebo potenciálně hodlají vstoupit a konkurovat nám. Zjišťovat riziko tohoto druhu konkurence samozřejmě není jednoduché, lze většinou pouze odhadovat na základě vyhodnocení – tedy v našem případě opět pouze odhadu – charakter trhu (atraktivnosti na trhu dosahovaného zisku, budoucího vývoje trhu, úrovně současné konkurence, bariér, tj. obtíţnosti vstupu na tento trh z hlediska především zdrojů apod.).
Zpětnou integraci v dodavatelském řetězci, která plyne z rizika zvýšení konkurence kvůli tomu, ţe náš existující či potenciální odběratel (odběratelé) se rozhodne zajišťovat si do budoucna námi doposud dodávané produkty či sluţby vlastními silami – tzv. smluvní síla odběratelů a dodavatelů“ (KORÁB, 2007)
- 33 -
Pod hrozbou substitučních výrobků rozumíme výrobky, které se dokáţí vzájemně funkčně nahradit. Jejich nebezpečí roste s výhodnějším poměrem kvalita – cena. (KORÁB, 2007)
2.4.4 4 P marketingového mixu
Definice marketingového mixu „Philip Kotler a Gary Armstrong uvádějí v jedné z nejpouţívanějších učebnic marketingu Marketing (Grada Publishing 2004, překlad šestého vydání) následující definici
marketingového
mixu:
"Marketingový
mix
je
soubor
taktických
marketingových nástrojů - výrobkové, cenové, distribuční a komunikační politiky, které firmě umoţňují upravit nabídku podle přání zákazníků na cílovém trhu." (str. 105) Používání marketingového mixu Marketingový mix představuje a konkretizuje všechny kroky, které organizace dělá, aby vzbudila poptávku po produktu (či v případě demarketingu ji sníţila). Tyto kroky se rozdělují do čtyř proměnných: Produkt označuje nejen samotný výrobek nebo sluţbu (tzv. jádro produktu), ale také sortiment, kvalitu, design, obal, image výrobce, značku, záruky, sluţby a další faktory, které z pohledu spotřebitele rozhodují o tom, jak produkt uspokojí jeho očekávání. Cena je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se produkt prodává. Zahrnuje i slevy, termíny a podmínky placení, náhrady nebo moţnosti úvěru. Místo uvádí, kde a jak se bude produkt prodáván, včetně distribučních cest, dostupnosti distribuční sítě, prodejního sortimentu, zásobování a dopravy. Propagace říká, jak se spotřebitelé o produktu dozvědí (od přímého prodeje přes public relations, reklamu a podporu prodeje).“ (NĚMEC, 2005)
- 34 -
4 P MARKETINGOVÉHO MIXU
Obr. 2: Marketingový mix (Zdroj: vlastní)
2.5 Zdroje financování
Zdroje pro financování projektu můţeme rozdělit na vlastní a cizí. Vlastní zdroje financování představují výši vkladů firmy do podnikání (vlastní příjmy) a výsledků podnikání vytvořených podnikatelskou aktivitou minulých let a ponechanou (zadrţenou) firmou k rozvoji dalšího podnikání, zejména k investování. Vlastní příjmy jsou trvalým a tím i dlouhodobým zdrojem financování. Dlouhodobý charakter má i část cizích zdrojů financování. Cizí zdroje financování představují výši závazků firmy vůči dalším osobám mimo firmu, které se na jeho podnikání podílejí. Jedná se zejména o dodavatele, banky, ale i stát, individuální investory a další osoby, které firmě zapůjčily peníze na určitou předem stanovenou dobu. Cizí zdroje financování jsou pro podnikatelský subjekt důleţité k zabezpečení jeho dalšího růstu. Úspěch podniku vyjádřený jeho růstem je moţné dosáhnout rychleji s vyuţitím půjčených peněz, neţ by byl podnik schopen dosáhnout pouze při financování vlastními zdroji, tj. z vlastních příjmů a výsledku podnikání. (KORÁB, 2007)
- 35 -
2.5.1 Půjčky pro začínající podnikatele
„Aby finanční společnosti svými úvěrovými sluţbami pokryly co nejširší spektrum trhu, nabízejí úvěrový produkt optimalizovaný dle potřeb podnikatelských subjektů. Parametry půjčky jsou odlišné nejen v číslech, ale i ve způsobu získání půjčky a v poţadavcích, které musí dluţná strana splňovat. Podobně jako u jiných úvěrů, má podnikatel zajímající se o úvěr více moţností, jak jej získat. Můţe si jej klasicky sjednat na jedné z poboček vybrané věřitelské společnosti. Má však také moţnost sjednání podnikatelské půjčky online prostřednictvím internetového bankovnictví, které stává standardním servisem stále většího mnoţství finančních společností poskytujících úvěry. Podnikatelská půjčka existuje u věřitelských společností v různých podobách, ale zpravidla se nabízí ve třech provedeních, které zahrnuje krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý úvěr. Pojmenování jednotlivých úvěrů můţe být různé, ale parametry těchto produktů jsou si velmi podobné. První variantou je krátkodobý podnikatelský úvěr (splatnost do 1 roku), který poslouţí jako náplast na menší finanční problémy. Například v situaci kdy dodavatelé poţadují proplacení dodaného materiálu ve chvíli, kdy podnikatel ještě nedostal zaplaceno od odběratelů a tím pádem nemá jak uhradit závazek vůči dodavateli. Druhou volbou můţe být střednědobý úvěr, jehoţ splatnost se pohybuje od 1 roku do 4 let. Můţe být pouţit například k nákupu investičního majetku, jeho přesné podmínky se pak liší případ od případu a závisí na konkrétní investici a typu podnikání klienta. Poslední moţnost představuje dlouhodobý úvěr (poskytuje se obvykle na dobu delší jak 4 roky), který se nejvíce hodí v situacích, kdy se podnikatel uchyluje k rozsáhlejší investici.“ (www.finmarket.cz, 2012)
2.5.2 Podnikatelská půjčka bez ručení
„Podmínky, které musí podnikatel ţádající o půjčku splňovat, jsou u kaţdé finanční společnosti jiné, ale primární poţadavky mají vesměs stejné. Aby mohla být
- 36 -
udělena půjčka pro podnikatele, musí mít ţadatel dvě ukončená daňová období podnikání. Dále musí vykazovat kladné hospodaření, mít sídlo firmy na území České republiky a být občanem tohoto státu. Není přípustné, aby podnikatelova firma byla v konkurzu či likvidačním řízení. Další případnou překáţkou pro schválení půjčky jsou nesplněné závazky vůči finančnímu úřadu či správě sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovně. Banky se zkrátka chovají tak, aby bylo minimalizováno riziko problémů se splácením. Lze se však setkat i s nabídkou podnikatelského úvěru, u kterého není vyţadováno ručení směnkou. Takový úvěr nabízí například GE Money Bank, která prostřednictvím úvěru Express Business poskytne podnikateli aţ 400 000 korun zcela bez zajištění. Bez šance na získání úvěru nejsou ani nováčci v oboru podnikání. Právě naopak, trh se dnes vyvíjí tak, ţe ani půjčky pro začínající podnikatele nejsou dnes ničím zvláštním. Lze najít celou řadu společností, které poskytnou novicovi úvěr i v řádech několika milionů, přestoţe je teprve na startu své kariéry a tudíţ není tak snadné odhadnout jeho budoucí schopnost splácet.“ (www.finmarket.cz, 2012)
- 37 -
3
Analýza současné situace - OSVČ
V této další části práce Vás seznámím se současnou podobou firmy (základním popisem, historií a vizí do budoucna) z pohledu analýz jako jsou SWOT, SLEPT, finanční analýzy, dále z hlediska Porterova modelu konkurenčních sil a nakonec celkově zhodnotím současnou situaci firmy na trhu.
3.1 Popis podniku Nastínění základního popisu, historie a vize do budoucna je potřebná porovnání kladů a záporů při uvaţované změně právní formy podnikání.
3.1.1 Základní údaje, historie
Obchodní firma – Roman Jedlička Právní forma – fyzická osoba podnikající dle ţivnostenského zákona nezapsaná v obchodním rejstříku Ţivnostenské oprávnění – ţivnost ohlašovací vázaná Datum vzniku ţivnost. oprávnění – 12. 03. 2007 na dobu neurčitou Odpovědný zástupce – Ing. Lubomír Plaček IČO: 46521101 Sídlem firmy je bydliště majitele firmy – Dlouhá 113, 535 01 Břehy u Přelouče, okres Pardubice Institucionální sektor – ostatní osoby samostatně výdělečně činné Činnosti dle OKEČ – stavebnictví Činnosti dle CZ-NACE – specializované stavební činnosti Počet zaměstnanců - firma nezaměstnává v současné době ţádné zaměstnance (www.registry.czso.cz, 2014)
- 38 -
Firma působí na trhu cca 7 let, zabývá se dle ţivnostenského listu majitele firmy prováděním staveb, jejich změn a odstraňováním, dřívější činností byla silniční nákladní doprava. Tyto stavby se obvykle provádí v rozloze do 150 m2 zastavěné plochy. Firma vede dosud pouze daňovou evidenci (tudíţ vykazuje pouze příjmy a výdaje). Mezi
certifikáty
firmy
patří
certifikáty
na
pouţití
sádrokartonů,
sádrokartonářské a izolační práce, fasádní a zateplovací práce, systémy na provádění litých anhydritových podlah, rozvody topení, atd. Firma prošla různými školeními, např. střešní krytiny BRAMACK nebo zdící systémy YTONG. Vzhledem k tomu, ţe firma je firmou ţivnostníka, tzn. ţe majitel si veškeré práce dělá sám – kromě účetnictví (daní), proto pro obtíţněji časově zvladatelné akce najímá další ţivnostníky z oboru. Stávající projekty (domy) byly vystavěny v lokalitě Přelouč a okolí Pardubic (jeden z rodinných domů byl vystavěn přímo v obci Břehy) v průměru vţdy jeden dům za rok. Jednalo se o 3 zcela nové domy o rozloze do 150 m2 a jeden dům byl zcela rekonstruován. V letech 2011 aţ 2013 firma postavila 3 bytové domy taktéţ v lokalitě Přelouče a v Pardubickém kraji. Jakých výsledků při výstavbách a rekonstrukci rodinných domů firma dosáhla, vypovídá Tab. 1: Přehled obratu firmy – viz níţe. Financování těchto domů probíhalo přímo zájemci prostřednictvím smlouvy o dílo. Firma se pouze zaváţe v této smlouvě, ţe k určitému dni budou stavební práce hotovy. Finanční prostředky na výstavbu se naopak zavazuje platit v určených termínech zájemce (vlastník) rodinného domu. Naopak bytová výstavba byla v roce 2010 pro firmu novou příleţitostí prosadit se na trhu. Došlo k vyuţití zkušeností s výstavbou rodinných domů. Financování projektu bylo ale pojato pro firmu tenkrát novou formou - v podobě úvěru. Vzhledem k dobré spolupráci s bankou a dostatečnými informacemi, které banka poskytla, byly projekty těchto čtyř bytových domů úspěšně dokončeny. Jak je patrné z Tabulky č. 2: Přehled obratu firmy, firmě se vyuţití této příleţitosti skutečně vyplatilo, zisk se zvýšil téměř ke třem miliónům korun českých.
- 39 -
OBRAT ZA JEDNOTLIVÉ ROKY PODNIKÁNÍ (OSVČ) Přehled obratu firmy rok obrat (v Kč) zisk (v Kč) 2007 3.842.000 980.520 2008 4.125.000 1.160.000 2009 6.342.500 2.560.000 2010 6.373.500 2.250.500 2011 6.532.000 2.487.000 2012 6.885.000 2.743.000 2013 7.069.000 2.912.000
akce výstavba rodinného domu výstavba rodinného domu výstavba rodinného domu + rekonstrukce výstavba bytového domu výstavba bytového domu výstavba bytového domu výstavba bytového domu
Tabulka č. 2: Přehled obratu firmy (zdroj: vlastní)
3.1.2 Vize do budoucna
V případě ţe by se změna právní formy na některou z obchodních společností a projekt výstavby kancelářských budov úspěšně ujal na trhu a eventuelně by vzrostl zájem např. i zahraničních firem, chtěl by majitel firmy nadále příleţitostně pracovat, ovšem uţ s menším nasazením svých sil. S tím souvisí i posouzení přijetí dalších zaměstnanců
s výučním
listem
v oboru
stavebnictví,
zednictví,
klempířství,
obkladačství, tesařství, zámečnictví a propočtů odpovídajících nákladů (jejich logické zvýšení). Při změně právní formy je uvaţováno s přijetím prozatím 5 zaměstnanců. Další moţností, kterou lze zviditelnit případně vzniklou novou společnost, je rozšíření do tzv. oblasti VIP-zóny, která je v Pardubicích, příp. výstavba ve větších městech (např. mimo Pardubický kraj). Moţné nalezení nových lokalit pomocí větší reklamy (např. TV), základem je dobré jméno firmy, popř. doporučení známých nebo minulých zákazníků. V souvislosti s bytovou výstavbou byla reklama rozšířena do rozhlasových stanic a novin.
3.2 Analýza trhu před změnou
Protoţe připravujeme podnikatelský plán firmy, ve kterém je uvaţováno o změně právní formy podnikání, bude provedena analýza trhu před změnou. Firma do
- 40 -
roku 2013 působila na trhu sedm let a má za sebou několik projektů, proto můţeme popsat silné a slabé stránky a příleţitosti a dokáţeme je náleţitě a správně ohodnotit. Shrnutí této analýzy a analýzy „po změně“ bude slouţit jako podpůrný pilíř pro rozhodnutí, zda změnu realizovat.
3.2.1 SWOT analýza Silné stránky: -
zkušenosti s vyjednáváním se zákazníky (vedoucí k jejich spokojenosti)
-
nízké náklady v průběhu stavby – obvykle všechny práce obstará sám majitel spolu s jedním ţivnostníkem
-
zkušenosti s vedením malého kolektivu (občasné najmutí pomocných sil)
-
zkušenosti s dotačními tituly (v souvislosti s bytovou politikou)
-
schopnost plánovat
-
schopnost široké variability ve stavebních pracích (dle nároků a přání zákazníka)
-
velká flexibilita malé firmy
-
dobré umístění firmy – nové nezastavěné plochy nedaleko stávajícího sídla firmy (Břehy u Přelouče)
Slabé stránky: -
relativně nová firma na trhu
-
k propagaci vyuţívá zatím tzv. dobrých známostí a rodinných známých, doporučení předešlých zákazníků
-
omezené mnoţství finančních zdrojů oproti velkým společnostem
-
tzv. větší zakázky získají velké známé firmy (není dosaţeno pravidelnosti nebo opakujících se činností=výstaveb)
-
v případě onemocnění majitele firmy dochází ke stagnování prací a jejich následným zpoţděním (hrozba nedodrţení stanovených termínů), tudíţ i ke zvýšení nákladů (musí najmout na práci jiné ţivnostníky) Příleţitosti:
-
zlepšující se podpora podnikání
- 41 -
-
dotace z evropských fondů
-
konkurenceschopnost z důvodu nízkých nákladů
-
růst HDP, ţivotní úrovně
-
v blízkosti firmy další stavební pozemky
-
rozšíření do tzv. VIP zón
Hrozby: -
vysoká nákladnost nových certifikátů
-
omezení legislativou (stavební zákon), zvýšení sazeb jednotlivých daní
-
silná konkurence
-
moţnost odstoupení od smlouvy
3.2.2 SLEPT analýza V této podkapitole popíšeme a zhodnotíme sociální, legislativní, ekonomické a technologické faktory vnějšího prostředí, které mají vliv na stávající firmu (lokalitou je Pardubický kraj).
Sociální faktory Zaměříme se na trh práce (zejména na míru zaměstnanosti, výši mezd a minimální mzdu). Pracovní síla Největší podíl na pracovní síle v kraji tvoří středoškoláci bez maturity vč. vyučených (42 % v r. 2012, tj. 4,6 p.b. nad průměrem ČR). Středoškoláci s maturitou zastupují s 37 % celorepublikovou hodnotu. Vysokoškoláci se podíleli 14 % při republikovém podílu 20 %. Počet zaměstnaných z celkového počtu 257 tis. ekonomicky aktivních osob bylo 237,2 tis. osob (tj. 92,3 %). Pokles zaměstnanosti se zřetelně projevil v letech 2009 a 2010, následoval růst počtu zaměstnaných, který byl v roce 2012 vystřídán dalším mírným poklesem.
- 42 -
Celkovou pracovní sílu, tedy osoby 15leté a starší, které splňují poţadavky na zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané, představovalo v kraji 257,0 tisíc osob (tj. o 4,7 tisíce osob více neţ ve srovnání s předchozím rokem). Avšak pracovní síla i nadále stárne. Míra zaměstnanosti (počítána podle metodiky Mezinárodní organizace práce ILO jako podíl počtu zaměstnaných na počtu všech osob patnáctiletých a starších) přitom po předchozím růstu mírně klesla na 54,0 % a o půl procentního bodu zaostávala za republikovou hodnotou. Podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob starších 15 let, tedy míra ekonomické aktivity, byl v kraji 58,5 % - tj. přibliţně jako v celé ČR (u muţů 67,3 %, u ţen 50,1 %). Intenzita podnikatelské aktivity je podprůměrná, jelikoţ z hlediska postavení v zaměstnání tvoří největší podíl zaměstnaných osob zaměstnanci (85,6 % v kraji v roce 2012); v postavení podnikatelů (tj. zaměstnavatelů a pracujících na vlastní účet) působilo v roce 2012 v kraji 14 % zaměstnaných osob (jeden z nejniţších podílů mezi kraji). K nejdůleţitějším odvětvím zaměstnanosti patří primární sektor (zemědělství a lesnictví). Nadprůměrně je rovněţ zastoupen sekundární sektor (stavebnictví a zejména pak průmysl) – v roce 2012 třetím nejvyšším podílem (44,2 %) za Libereckým a Zlínským krajem. (www.pardubice.czso.cz, 2013) Průměrná a minimální mzda Průměrná mzda loni v ČR ve 4. čtvrtletí 2013 vzrostla na 26 637 Kč. Oproti předchozímu roku tak byla niţší o 1,8 % (nominální) a 2,9 % (reálná). Údaje jsou platné k datu 11. 03. 2014. Okres Pardubice se dlouhodobě řadí k oblastem ČR s vůbec nejniţší průměrnou mzdou. Průměrná mzda v tomto okrese v roce 2012 dosahovala výše 22 058 Kč, coţ je 82,8 % průměrné mzdy republikové úrovně. (www.pardubice.czso.cz, 2013) Minimální mzda se změnila, od srpna 2013, činí 8 500 Kč. (www.czso.cz, 2014)
- 43 -
Legislativní faktory Jedním z problémů v oblasti legislativy ČR je sloţitost právního řádu ve spojitosti s udrţením podniku na trhu. Podnikání nepomáhají téţ ani časté změny legislativy (v nedávné době změny obchodního zákoníku, který přestal existovat, místo něj zákon o obchodních korporacích; Nový občanský zákon), které podnikatelům přináší problémy a také dochází ke zvýšení jejich nákladů. Z pohledu firmy nelze opomenout změny v § 47 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona o dani z přidané hodnoty (z.č. 235/2004 Sb.), které znamenají od 1. 1. 2013 změnu sníţené sazby daně ze 14 % na 15 % a základní sazby daně z 20 % na 21 %. S jistotou se dá říci, ţe tato změna není hrozbou pro stávající podnikatelskou činnost. Dalším z problémů je soudnictví a vymahatelnost práva, i kdyţ v poslední době došlo k určitému pokroku v této oblasti (např. změna zákona o soudních exekutorech). Negativně lze hodnotit i stávající politickou situaci, kdy v předešlém roce došlo k vyslovení nedůvěry vládě a byla ustanovena úřednická (prozatímní) vláda. Naopak za výhodu, která plyne pro firmu je osvobození od daně z převodu nemovitosti zákona č. 357/1992 Sb. § 20 odst. 7 písm. b). „Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, provedenou formou vestavby a byt nebyl doposud uţíván, jde-li o převod bytu podle zvláštního právního předpisu.“ (daň z převodu nemovitosti, 1993)
Ekonomické faktory Patří mezi nejdůleţitější vnější faktory ovlivňující trţní prostředí a podnikání téměř všech firem. Tyto faktory zobrazují stav ekonomiky celé země. Hlavní faktory jsou míra inflace, úroková míra, hrubý domácí produkt a vývoj devizového kurzu. Rozšiřujícími faktory pak jsou dostupné finanční zdroje (bankovní systém, úvěry, dotace státu/EU) a výše jednotlivých daňových sazeb.
- 44 -
Míra inflace Obecně inflace znamená všeobecný růst cenové hladiny v čase. Statistické vyjadřování inflace vychází z měření čistých cenových změn pomocí indexů spotřebitelských cen. (www.czso.cz, 2014) Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaţenou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, ţe se porovnávají vţdy stejné měsíce. Průměrná roční míra inflace v prosinci roku 2013 byla ve výši 1,4 %. V předchozím roce (2012) byla její výše 3,3 %, v roce 2011 činila 1,9 % a v roce 2010 dosáhla výše 1,5 %. Rok 2013 je tedy téměř srovnatelný s rokem 2010. Průměrná čtvrtletní míra inflace za měsíce leden, únor a březen roku 2014 je ve výši 1,0 %. Celková úroveň spotřebitelských cen zůstala v dubnu stejná jako v březnu (meziměsíční změna 0,0 %). Tento vývoj ovlivnilo zvýšení cen zejména v oddíle odívání a obuv, které bylo kompenzováno poklesem cen v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje a oddíle alkoholické nápoje a tabák. Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zmírnil na 0,1 % z 0,2 % v březnu. (www.czso.cz, 2014) Na další vývoj míry inflace nabízí pohled Česká národní banka (dále ČNB), která ve své prognóze určuje její budoucí vývoj. Prognózu ČNB o vývoji meziroční inflace ve 2. a 3. čtvrtletí roku 2015 zobrazuje tato tabulka: PŘÍRŮSTEK INDEXU horizont ve výši 2. čtvrtletí 2015 2,3% meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen 3. čtvrtletí 2015 2,2% ukazatel
Tabulka č. 3: Prognóza ČNB (zdroj: ČNB) Avšak jaký bude budoucí skutečný vývoj míry inflace nelze se 100% jistotou určit viz. graf č. : Prognóza inflace na horizontu měnové politiky. (www.cnb.cz, 2012)
- 45 -
PROGNÓZA INFLACE
Graf č. 1: Prognóza inflace na horizontu měnové politiky (zdroj: ČNB) Vějířový graf zachycuje nejistotu budoucího vývoje inflace spotřebitelských cen. Nejtmavší pásmo kolem středu prognózy odpovídá vývoji, který nastane s 30% pravděpodobností. Rozšiřující se pásma zobrazují postupně vývoj s pravděpodobností 50 %, 70 % a 90 %. (www.cnb.cz, 2014)
Úroková míra „Velikost úroku se obvykle vyjadřuje pomocí úrokové míry (sazby), která je procentním vyjádřením zvýšení půjčené částky za určité časové období. Úroková míra se odvíjí od několika faktorů. Prvním je čistá úroková míra plynoucí z lidské preference nynější spotřeby před pozdější. Druhou sloţkou je riziková prémie. Čím vyšší je riziko nesplacení úvěru, tím více bude věřitel od dluţníka vyţadovat jako kompenzaci. Dále úroková míra roste vlivem inflace, přesněji očekávané inflace. Kdykoliv věřitel předpokládá, ţe kupní síla peněz klesne nějakou měrou v uvaţovaném období, bude ţádat od věřitele vyšší sumu, aby tuto ztrátu nahradil (nominálně více je reálně stejně). Jestliţe je půjčka poskytována zahraničnímu subjektu, je třeba zváţit také kurzové riziko.“ (cs.wikipedia.org, 2014) Posledním (nikoliv však svým významem) vlivem, který na velikost úrokových měr působí, je centrální banka a úroková míra, za kterou půjčuje prostředky komerčním bankovním domům nebo od nich přijímá volné peníze (2T repo sazba, diskontní sazba, lombardní sazba). (www.cnb.cz, 2014)
- 46 -
NÁSTROJE ČNB
MĚNOVĚ POLITICKÉ NÁSTROJE ČNB změny v roce 2012 (aktuálně platné sazby červeně) 2T repo diskontní sazba sazba (%) (%) 29.6.2012 0,50 0,25 1.10.2012 0,25 0,10 2.11.2012 0,05 0,05 Tab. č. 4: Měnové nástroje (zdroj: ČNB)
lombardní sazba (%) 1,50 0,75 0,25
Nejdůleţitější sazbou pro komerční úvěry je 2T repo sazba. Její aktuální sazba je uvedena výše v Tab. 2: Měnové nástroje. Podle ekonomů se další sniţování této sazby nepředpokládá. Sníţení všech těchto sazeb podporuje ekonomiku, zlevňuje peníze (úvěry) a zlepšuje podmínky i pro podnikatele. (www.cnb.cz, 2012)
Hrubý domácí produkt „Hrubý domácí produkt (HDP, v mezinárodních pramenech GDP z anglického Gross Domestic Product) je celková peněţní hodnota statků a sluţeb vytvořená za dané období na určitém území. Tento ukazatel se pouţívá v makroekonomii pro určování výkonnosti ekonomiky států. Časovým obdobím bývá obvykle rok. V mezinárodních srovnáních se také pouţívá HDP na obyvatele (HDP na hlavu). Produkt je toková veličina (udává se v penězích za určité časové období). Na rozdíl od bohatství, které představuje stav, představuje produkt přírůstek bohatství.“ (cs.wikipedia.org, 2014) Meziroční změna HDP (1. čtvrtletí 2014) vyjadřuje růst o 2,0 %, zatímco v předešlém roce se ještě jednalo o pokles ve výši 1,9 % a v roce 2012 ve stejném období šlo pouze o pokles ve výši 0,7 %. (www.czso.cz, 2014) Poslední odhady Ministerstva financí ČR hovoří o nárůstu HDP v letošním roce o 1,7 %, v roce 2015 by se růst mohl zrychlit na 2,0 %. (www.mfcr.cz, 2014) „V tomto i příštím roce by k růstu ekonomiky měly všechny výdajové sloţky přispívat kladně, přičemţ růst by zhruba ze dvou třetin měl být dán domácí poptávkou a z jedné třetiny
- 47 -
saldem zahraničního obchodu.“ (www.mfcr.cz, 2014) Taktéţ výsledky z ČSÚ (český statistický úřad) hovoří v kladném slova smyslu: Ekonomická recese v Česku skončila. Potvrdil to Český statistický úřad. Podle jeho zpřesněných údajů se hrubý domácí produkt ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o dvě desetiny procenta. České hospodářství začíná postupně oţivovat i podle analytiků. (www.mfcr.cz, 2014) České ekonomice také napomohlo k oţivení oslabení koruny ČNB, která začala provádět devizové intervence od 07. 11. 2013 (poprvé od roku 2002). (www.rozhlas.cz, 2013)
Politické faktory Dlouhodobá nestabilita politické scény, jejíţ prvopočátek byl v minulém roce způsoben vyslovením nedůvěry stávající vlády ČR, má podstatný vliv i na podnikatelské subjekty. „Rusnokův kabinet byl dvanáctým od vzniku samostatné České republiky. V čele země byl od července roku 2013. Prezident „vládu odborníků“ prosadil po pádu kabinetu Petra Nečase proti vůli většiny v Poslanecké sněmovně. V srpnu vláda nezískala ve sněmovně důvěru a následně podala demisi. Prezident ji pověřil řízením země do ustavení nového kabinetu. K sestavení „nové“ Sobotkovy vlády došlo 29. ledna 2014. (www.rozhlas.cz, 2014) Po loňských volbách, po kterých opět „krvácela“ státní pokladna, snad můţeme očekávat alespoň nějaký posun. Jestli ovšem usnadní politické strany ţivot podnikatelům a ţivnostníkům, nebo jej naopak zatíţí vyššími daněmi a narůstající byrokracií, toť otázka. Jako menší problém, který se odrazil na projektech bytových domů, byly řešeny změny legislativy, norem a další regulace.
Technologické faktory Dle dřívějšího podnikání ţivnostníka (projekty především bytových domů) se technologické faktory týkaly oblasti techniky a nových technologií, které při jakémkoliv podnikání hrají významnou roli. Mezi komunikační prostředky byly zařazeny např. počítač, mobil, e-mail, fax, pomocí nichţ byl projekt nabízen, popř. řešil bliţší zájem nových zákazníků.
- 48 -
Vzhledem k tomu ţe lze říci, ţe k vybavení domácností v dnešní době patří počítač (internet), slouţí taktéţ jako velký reklamní prostředek za minimální náklady. Nové technologie a materiály jsou vyhledávány především z hlediska úspory energií – např. zvyšování těsnosti vnitřních prostorů (tzv. rekuperace tepla). Dalšími moţnostmi jsou alternativní zdroje energie, mezi něţ patří: sluneční energie (solární panely), energie větru (v našich klimatických podmínkách se ale vyuţívá méně), energie vody (spíše vyuţití pro obce), energie biomasy (kotle na spalování dřeva, vyplatí se v místech, kde je snadný přístup k tomuto palivu) a tepelné čerpadlo (pracuje na principu odběru tepla ze země, vzduchu, vody a pomocí podlahového vytápění vytápí daný prostor). Také převaţuje zájem a ochota zákazníků kupovat nízkoenergetické, pasivní a ekologické domy. Ekologické bydlení neznamená pouze vyuţití moderních technologií a alternativních zdrojů. Jedná se o harmonické sladění s okolím a stává se určitou ţivotní filozofií a součástí ţivotního stylu. Nové ekologické domy jsou obklopené přírodou a jsou citlivě zasazeny do okolního prostředí. S tím souvisí i vyuţití volného času obyvatel těchto domů, které je nesrovnatelné s moţnostmi bydlení v panelové zástavbě velkých sídlišť. (www.setrime-energie.cz, 2014)
3.2.3 PORTERŮV model konkurenčních sil
V této části analýzy současné situace firmy se budeme zabývat analýzou současné i potenciální konkurence, smluvní silou odběratelů a dodavatelů a v neposlední řadě hrozbou substitutů. Současná (stávající) konkurence Podle struktury odvětví v Pardubickém kraji (správním obvodě Přelouč) – podílu ekonomických subjektů podle vybraných odvětví (zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov, průmysl, stavebnictví, obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí) existují na trhu desítky středních podniků, necelá stovka malých podniků, stovky mikropodniků a tisíce podniků bez zaměstnanců. Nové podniky vznikají a další zanikají, i kdyţ se jejich počet v součtu nezměnil.
- 49 -
Za poslední tři roky (2010 – 2012) se pohybuje v aritmetickém průměru okolo 5.542 podniků, coţ je v úhrnu podílu ekonomických subjektů v aritmetickém průměru podle vybraných odvětví přibliţně 66 %. Stavebnictví zaujímá z celkového počtu ekonomických subjektů v aritmetickém průměru přibliţně 13,5 %, coţ představuje v posledním roce (uvaţ. 13,7 %) přibliţně 1.171 podniků v této ekonomické oblasti. Většinou se jedná o ţivnostníky a o mikropodniky. Je logické, ţe tyto podniky nevykonávají stavební činnost pouze v tomto správním obvodě, protoţe by se všechny neuţivily. Svoji činnost vykonávají po celé České republice s tím, ţe rozhodujícím faktorem je stále pro zákazníky cena. (www.pardubice.czso.cz, 2013)
Nová (potenciální) konkurence Stavební trh je sice legislativně omezen zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, 2014) v platném znění, ovšem potenciálnímu staviteli stačí získat ţivnostenský list a podnikat např. v oboru provádění staveb, jejich změn a odstraňování, coţ je ohlašovací živnost vázaná. Tuto ţivnost můţe získat kaţdý, kdo bude mít ustanoveného odpovědného zástupce. Proto je riziko potenciální konkurence velké, coţ dokládá i skutečnost, ţe mnoho ţivnostníků i mikropodniků neustále vzniká a zaniká. Smluvní síla odběratelů Zákazníků, kteří mají zájem o výstavbu rodinných i bytových domů je velmi mnoho a jejich spektrum je široké. Pro podnik ţivnostníka jsou koncovými zákazníky přímo jednotlivci (většinou rodiny - domácnosti) zajímající se o zlepšení úrovně svého bydlení zakoupením domu či bytu. Jejich silnou pozicí je moţnost diktovat si jednotlivé změny ve výstavbě i změnám v interiéru, tyto uţ se mohou méně líbit staviteli, ovšem ve snaze uspokojit a neztratit zákazníka je schopen je akceptovat a přizpůsobit se jim.
- 50 -
Smluvní síla dodavatelů Dodavateli pro stavební a developerské podniky jsou především podniky obchodující s veškerým stavebním materiálem, kterých je na trhu mnoho. Smluvní síla dodavatelů tedy není veliká a lze mezi nimi vybírat (popř. dohodnout slevy). Hrozba substitutů Z hlediska substitutů není hrozba příliš vysoká. Bytový dům můţeme pouze nahradit rodinným domem nebo tzv. „panelákovým sídlištěm“. Zákazníci by mohli dávat přednost před bytovým domem, rodinnému domu se zajímavým architektonickým řešením. Výhodou oproti starším rodinným domům je, ţe můţeme pouţít právě nové technologie, které budou mít samozřejmě vliv v konečném důsledku na kvalitu celé stavby a náklady projektu, taktéţ později na dodatečné náklady na energie pro majitele (nájemce) bytu. Cena substitutu (starého rodinného domu, popř. panelákových sídlišť), kterých se vyskytuje ve správním obvodě Přelouče mnoho, pak nebude pro kupujícího (nájemce) přitaţlivější, proto nelze předpokládat cenovou hrozbu.
3.3 Zhodnocení současné situace
1) Z provedené SWOT analýzy firmy zjišťuji, jaké silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti ovlivňují v současné době samotného podnikatele. Ze silných stránek vyplývá, ţe má firma dobré předpoklady ke změně právní formy, jelikoţ má zkušenosti v oboru a s problematikou s daným oborem spojenou. Její velkou výhodou je dobré umístění, protoţe v lokalitě se nachází nezastavěné plochy a moţnosti investování finančních prostředků ke koupi pozemků. Dalším plusem jsou zkušenosti se zákazníky (z předchozích staveb rodinných i bytových domů byly reference zákazníků velmi dobré), firma si zakládá na spokojenosti svých zákazníků a je flexibilní v čase (výstavbu je schopna provádět i o víkendech, svátcích). Z pohledu slabých stránek je největším problémem onemocnění ţivnostníka, protoţe můţe dojít ke stagnování prací a k jejich následným zpoţděním, tudíţ ke hrozbě
- 51 -
nedodrţení stanovených termínů. Další hrozbou, kterou nelze opomenout je silná konkurence v oboru (neznamená, ţe kdyţ se v lokalitě nachází menší počet firem v oboru, nemohou přijít na trh a zhatit dlouhodobé plány firmy, jiné firmy z celé ČR) a také tu byly hrozby moţnosti odstoupení dosavadních zákazníků od smlouvy. Ovšem k výše uvedenému naopak vystupují v lepším světle příleţitosti firmy v podobě větší konkurenceschopnosti z důvodu nízkých nákladů při výstavbě. 2) Ve SLEPT analýze bylo zaměřeno především na současný problém všech firem, kterým je světová ekonomická krize, protoţe i kdyţ HDP roste, tak je potřeba toto období překlenout a udrţet se na trhu (především pro malé firmy, ţivnostníky a podnikatele). I kdyţ podle odhadů ekonomů se ČR nepatrně odrazila ode dna právě vlivem rostoucího HDP. Této situaci nenahrává ani fakt, ţe politická situace v ČR je jiţ několik let nestabilní a podnikatelům můţe i do budoucna přinášet problémy. Dalším rizikem zůstávají změny legislativy, norem a regulací ze strany státu. 3) Konkurenci v oblasti správního obvodu Přelouče lze označit za střední, tudíţ nevyvíjí velký tlak na případné přemístění firmy (pravděpodobně správní obvod Pardubice) a hledání klientů v jiných krajích ČR. I přesto, ţe stavební trh je omezen legislativním zákonem (stavebním zákonem), je vstup do této oblasti podnikání téměř bezproblémový (na základě ţivnostenského listu). Odběratelé (domácnosti) zaujímají široké pásmo poptávky, tudíţ si mohou klást různé poţadavky, které nemusí vyhovovat stavební (developerské) firmě. V dané lokalitě je výběr dodavatelů veliký, a proto má firma moţnost si vybrat (z pohledu finančních nákladů firmy, kvality dodávaných materiálů, spolehlivosti, dodrţení předem dohodnutých časových termínů). K výše popsané hrozbě substitutů bych se chtěla zmínit o tom, ţe v této lokalitě nebyla trendem výstavba „panelových domů“, coţ bylo pro minulé projekty výstavby bytových domů obrovskou výhodou.
- 52 -
4 Plán změny právní formy podnikání a zřízení stavební firmy
V této kapitole nejprve dochází k vyřešení otázky změny právní formy stávající firmy. Důsledkem této změny jsou tři projekty výstavby kancelářských budov, striktní dodrţení časového harmonogramu výstavby a s tím související počet zaměstnanců, kteří budou výstavbu provádět. Podmínkou firem, které své zakázky a poţadavky předloţily je, ţe chtějí dohodnout výstavbu se společností nikoliv s fyzickou osobou (OSVČ). Majitel firmy uţ o tomto řešení do budoucna sám uvaţoval, a proto neváhal a nabídku předběţně přijal. Stvrzujícím faktorem výstavby a přijetím nabídky bude tento podnikatelský záměr. Současně s tímto předběţným přijetím nabídky souvisí spousta dalších změn. Podle rozhodujících kritérií se jako vhodnou variantou jeví společnost s ručením omezeným (viz. Tabulka č. 1: Shrnutí základních charakteristik, str. 17). Následovat bude ukončení ţivnostenského oprávnění stávající OSVČ. K zaloţení společnosti je potřeba provést notářský zápis o zaloţení společnosti a tento pak předloţit k zápisu do Obchodního rejstříku (dále jen „OR“). Součástí společenské smlouvy je rozhodnutí o názvu společnosti = obchodní firma, sídle, vkladu, atd. Ještě před vznikem společnosti lze uzavřít „za společnost“ pracovní smlouvy s budoucími zaměstnanci společnosti a nájemní smlouvu k pronájmu prostorů (důleţitý údaj – sídlo společnosti). Lze tedy předpokládat, ţe zaloţení společnosti s sebou přináší nemalé náklady, proto je z toho důvodu nutné rozhodnout, zda bude hradit tyto náklady z vlastních zdrojů (např. některým z budoucích jednatelů společnosti) nebo ze zdrojů cizích (např. úvěr pro začínající podnikatele). Po všech předchozích rozhodnutích vzniká společnost dnem zápisu do OR, kterému předloţí potřebné dokumenty (např. ţivnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti). Dalším krokem je dodrţení lhůt k registraci na příslušných úřadech (např. pokud má společnost zaměstnance – Okresní správa soc. zabezpečení a zdravotní pojišťovny). Taktéţ s sebou nese vznik společnosti finanční náklad v podobě soudního poplatku ve výši 6.000,- Kč (stanoven pro společnost s ručením omezeným).
- 53 -
V další části této kapitoly budou stanoveny provozní náklady společnosti (vyplývající z nájemní smlouvy), náklady na vybavení kanceláří, náklady na mzdy v souvislosti s počtem přijatých zaměstnanců, atd. Na závěr této kapitoly představím tři projekty výstavby kancelářských budov, jak z pohledu plánování prací, tak i nákladů a výnosů.
4.1 Aktuální situace firmy Roman Jedlička
Podnikatel p. Roman Jedlička spolu se svým nynějším odpovědným zástupcem p. Ing. Lubomírem Plačkou učinili rozhodnutí o změně právní formy podnikání. Podle kritérií uvedených v kapitole 2 (2.1.4 Přehled kritérií u jednotlivých právních forem podnikání, str. 17) se shodli na společnosti s ručením omezeným. Vedla je k tomuto rozhodnutí nabídka třech nezávislých firem, které by chtěly vybudovat nová sídla svých společností v Pardubickém kraji. Tyto společnosti disponují svým vlastním pozemkem, tudíţ jde pouze o výstavbu kancelářských budov. Jako jednu z nejdůleţitějších podmínek, uzavření smlouvy o dílo, stanovily nezávisle na sobě, smluvní vztah společnost vs. společnost (nikoli OSVČ - ţivnostník, jako tomu bylo dosud). Došlo ke zrušení ţivnostenského oprávnění (viz kapitola 2 – 2.2.1 Postup při ukončení ŢO, str. 19), s kterým se nepojí ţádné náklady (popř. poplatky). Proběhl prodej „zastaralého nářadí“, které bylo dosud uţíváno, jiným ţivnostníkům za zůstatkovou cenu nářadí. Výnosem tohoto prodeje byla částka ve výši 20.000,- Kč. Následuje proces zaloţení společnosti s ručením omezeným.
- 54 -
4.2 Založení společnosti
Jak jiţ bylo uvedeno v teoretické části práce, je proces zaloţení obchodní společnosti poměrně sloţitou záleţitostí. Dokumentem pro zaloţení společnosti se stala společenská smlouva (jedná se o společnost dvou společníků). Nejprve oba společníci vymysleli název obchodní společnosti. Tato povinnost vyplývá z ust. § 146 odst. 1, písm. a) ZoK. Dalším bodem bylo určení sídla společnosti. Pro určení sídla stačí uvedení názvu obce. Do obchodního rejstříku se však zapisuje úplná adresa sídla s tím, ţe můţe být umístěno i v bytě (ust. § 136 NOZ). Podnikatelské oprávnění muselo být získáno taktéţ ještě před vznikem společnosti. Všechna podrobná upřesnění (název, sídlo, oprávnění, atd.) jsou obsaţena a rozšířena v dalším pododdíle (4.2.1 Společenská smlouva, konkrétněji v Příloze č. 2 – - Návrh společenské smlouvy).
4.2.1 Společenská smlouva Obchodní firmou se (dle § 423 a násl. NOZ, 2012) rozumí jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku s tím, ţe podnikatel nesmí mít víc obchodních firem, a tato nesmí být zaměnitelná s jinou obchodní firmou ani nesmí působit klamavě. Sídlo společnosti je povinnou náleţitostí společenské smlouvy vyplývající z ust. § 123 (NOZ, 2012). V návrhu společenské smlouvy byla uvedena jako sídlo společnosti pouze obec. Z praxe se tato varianta osvědčila zejména v případech, kdy se společnost po čase rozhodla změnit sídlo v rámci stejné obce – společnost tak nemusí měnit společenskou smlouvu, ale stačí tuto změnu promítnout pouze v obchodním rejstříku. Další povinnou náleţitostí společenské smlouvy je určení společníků (ust. § 146 odst. 1 písm. c) ZoK, 2012) – ustanovuje uvedení jména a bydliště společníků, oproti zvláštnímu předpisu (notářský řád), který u nich ještě vyţaduje uvedení data
- 55 -
narození. (Havel, 2011) uvádí, ţe maximální počet společníků je limitován pouze vůlí společníků. Předmět podnikání se taktéţ zapíše do společenské smlouvy (ust. § 120 NOZ, 2012). Navrhovatel zápisu je povinen prokázat, ţe nejpozději dnem zápisu mu vznikne ţivnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět podnikání zapsáno do obchodního rejstříku. Podle (SEEMANOVÁ, 2013, str. 5-8) se ve společenské smlouvě stanovuje výše vkladu/vkladů připadajících na podíl/podíly a výši základního kapitálu společnosti, také se určuje lhůta ke splnění vkladové povinnosti zakladatelů. Základní kapitál společnosti představuje peněţní vyjádření hodnoty předmětů vkladů. Neurčí-li společenská smlouva jinak, pak u dvoučlenné společnosti bude základní kapitál alespoň 2,- Kč. (SEEMANOVÁ, 2013) Základní kapitál společnosti se stanovuje na 300.000,- Kč. U nepeněţitých vkladů je vyţadováno jejich ocenění znalcem (výběr ze seznamu znalců). (SEEMANOVÁ, 2013) Nepeněţitý vklad je tedy třeba vnést do společnosti před jejím vznikem, u peněţitého vkladu je třeba splatit vkladové áţio a nejméně 30 % z kaţdého peněţitého vkladu před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Nejzazší termín pro splacení peněţitého vkladu v plné výši je 5 let ode dne vzniku společnosti. (SEEMANOVÁ, 2013) Dle ust. § 18 (ZoK, 2012) před vznikem obchodní korporace přijímá a spravuje splacené nebo vnesené předměty vkladů nebo jejich části společenskou smlouvou pověřený správce (vkladů). Dle ust. § 135 ZoK můţe společenská smlouva připustit vznik různých druhů podílů. Podíly, se kterými jsou spojena stejná práva a povinnosti, tvoří jeden druh. Podíl, se kterým nejsou spojena ţádná zvláštní práva a povinnosti, je podílem základním. Určí-li tak společenská smlouva, můţe společník vlastnit více podílů, a to i různého druhu. Orgány společnosti jsou valná hromada a jednatelé. Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě nebo mimo ni. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti a je tvořena všemi společníky.
- 56 -
Ve společenské smlouvě je dále obligatorně nutné uvést počet jednatelů a způsob jejich jednání. V průběhu existence společnosti můţe docházet k různým okolnostem, které donutí společníky (jejich povinnost) změnit společenskou smlouvu, a to dohodou všech společníků nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu společnosti (HAVEL, 2012). ZoK stanovuje tři způsoby zániku účasti společníka ve společnosti. Prvním je ukončení účasti společníka písemnou dohodou všech společníků, druhým – moţnost poţadovat u soudu vyloučení společníka, který závaţně porušuje své povinnosti, a kaţdý společník bude moci u soudu ţádat, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti (pokud na něm nelze spravedlivě poţadovat, aby ve společnosti setrval) (VÍGHOVÁ, 2012). Právnická osoba se zrušuje právním jednáním, uplynutím doby, rozhodnutím orgánu veřejné moci nebo dosaţením účelu, pro který byla ustavena, a z dalších důvodů stanovených zákonem. Zrušena můţe být s likvidací, bez likvidace, zvláštní případy související s insolvenčním řízením a konkursem. Pokud se objeví po skončení insolvenčního řízení nějaký nový majetek právnické osoby, vstoupí tato osoba do likvidace. (ELIÁŠ, K., 2012) ZoK konstatuje, ţe společnosti s ručením omezeným se ruší dohodou společníků (popř. valná hromada) ve formě veřejné listiny. Zrušení lze poţadovat i soudem (důleţité jako součást společenské smlouvy). Právnické osoby zanikají výmazem z veřejného rejstříku. Dle ust. § 126 NOZ vzniká právnická osoba zápisem do veřejného rejstříku. Zákon pak dále stanoví, ve kterých dalších případech není zápis do veřejného rejstříku potřebný. Trvání společnosti upravuje ust. § 124 NOZ tak, ţe neuvede-li se, na jakou dobu se právnická osoba ustavuje, platí, ţe je ustavena na dobu neurčitou. Společnost se v průběhu své existence neřídí pouze ustanoveními ZoK a NOZ, ale musí se rovněţ řídit řadou dalších právních předpisů (ţivnostenské podnikání, vedení účetnictví, apod. = závěrečná ustanovení). Podoba návrhu a obsahu společenské smlouvy se nachází v Příloze č. 2 – Návrh společenské smlouvy.
- 57 -
4.2.2 Splacení vkladu a správce vkladu Správcem vkladu se stanovuje podle Přílohy č. 2 – Návrh společenské smlouvy; Roman Jedlička. Vklad (peněţitý) se ukládá na účet vedený v bance. Výše základního kapitálu činí 300.000,- Kč (vklad Romana Jedličky ve výši 225.000,- Kč a vklad Ing. Lubomíra Plačky ve výši 75.000,- Kč). Nejzazší termín pro splacení vkladu se datuje ke dni zápisu společnosti do OR (den vzniku společnosti). Správce vkladu současně dokládá písemné prohlášení o splnění vkladové povinnosti (příloha k návrhu na zápis společnosti do OR).
4.2.3 Poskytované sluţby a podnikatelské oprávnění Určení a vymezení poskytovaných sluţeb zákazníkům úzce souvisí se získáním podnikatelského oprávnění. Společnost bude nabízet tyto sluţby, které jsou uvedeny níţe. Sluţby Společnost je dodavatelem stavebních prací. Zajistí pro zákazníka novou výstavbu, rekonstrukce i stavební úpravy. Poskytuje sluţby "na klíč" - zajistí projektovou dokumentaci, územní rozhodnutí i stavební povolení, dodá stavební práce a připraví kolaudaci. Disponuje všemi stavebními profesemi (zednické, obkladačské, podlahářské, tesařské, zámečnické, klempířské, pokrývačské) i vším potřebným vybavením.
Zásada společnosti je neslibovat nemoţné, plnit sjednané termíny a nepřekračovat dohodnutou cenu.
Cílem společnosti je spokojený zákazník.
a) Stavby na klíč: Realizují se všechny typy pozemních staveb - bytové, občanské i komerční (kromě průmyslových staveb). Stavební zakázka se přebírá jiţ v okamţiku investičního
- 58 -
záměru výstavby. Zjistí se předprojektová příprava a podklady pro vydání územního rozhodnutí. Následně, pro zákazníka ve spolupráci s projektantem, dojde ke zpracování kompletní projektové dokumentace a připraví se doklady ke stavebnímu řízení. Po vydání stavebního povolení společnost dodá všechny stavební práce a po jejich dokončení připraví kolaudaci. Zákazník poskytne pouze investiční záměr. Ostatní dodá společnost. b) Rekonstrukce: Rekonstrukce a opravy staveb představují v objemu činnosti společnosti taktéţ důleţitou část. Specializuje se na kompletní rekonstrukce i sanace staveb. I v případě oprav a rekonstrukcí se poskytují sluţby "na klíč", tedy od záměru aţ po kolaudaci. c) Stavební úpravy: Provádění drobných stavebních úprav, jako jsou přestavby bytů nebo rodinných domů, přístavby a rozšiřování objektů. V souhrnu je tedy zapotřebí získat ţivnostenské oprávnění pro ţivnost vázanou. Předmětem činnosti společnosti je: provádění staveb, jejich změn a odstraňování projektová činnost ve výstavbě Obě činnosti jsou uvedeny v příloze 2 z.č. 455/1991 Sb., v platném znění (ţivnostenský zákon). Poté z.č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon) vyjmenovává, při splnění jakých podmínek, je moţné příslušné ţivnostenské oprávnění ţadateli vydat.
4.2.4 Obchodní firma Obchodní firmou, nebo-li názvem, obchodní společnosti je: STAVJE s.r.o. Pro zjištění, zda název obchodní společnosti jiţ neexistuje, postačí náhled do OR (portál
- 59 -
justice.cz). Zde se do první kolonky vloţí název společnosti, proběhne kontrola celého obsahu rejstříku a objeví se hláška, zda subjekt v OR existuje nebo ne (viz. Příloha č. 1– – Výpis z obchodního rejstříku).
4.2.5 Sídlo Společnosti se naskytly dvě varianty, jak zřídit své sídlo. Můţe si kancelář (sídlo) pronajmout nebo koupit. V případě pronájmu se přes portál SReality.cz jevily reálné dvě nabídky: 1. pronájem varianta A - ul. Teplého, Pardubice – Zelené předměstí, uţitná plocha 36 m2, náklady v prvním roce uţívání kancelářského prostoru ve výši 105.425,- Kč, nezařízeno, ID zakázky: 385792
VARIANTA A
Obrázek č. 3: Pronájem varianta A (zdroj: SReality.cz) 2. pronájem varianta B – ul. U Panasonicu, Pardubice - Staré Čívice, uţitná plocha 40 m2, náklady v prvním roce uţívání kancelářského prostoru ve výši 108.680,- Kč, zařízeno, ID zakázky: N4929
- 60 -
VARIANTA B
Obrázek č. 4: Pronájem varianta B (zdroj: SReality.cz) Bliţší informace k oběma variantám pronájmu jsou uvedeny v Příloze 3 – - Pronájem varianta A) a v Příloze č. 4 – Pronájem varianta B). Po porovnání obou prostor (varianta B o 4 m2 větší neţ varianta A), stavu objektu (varianta B – - novostavba) dopravní dostupnosti (varianta B - blíţe k bydlišti obou společníků), zabezpečení objektu (varianta B – areál hlídaný, přístupový systém prostř. čipových karet), vybavenosti (lepší varianta A – centrum obce), celkové ceny pronájmu (varianta A – o 3.255,- Kč levnější v prvním roce uţívání; ovšem po tříletém pronájmu je varianta B – o 1.401,- Kč levnější; pokud by došlo k ukončení smlouvy o pronájmu kancelářského prostoru, pak by bylo u varianty B vráceno 8.360,- Kč a u varianty A jen 2.777,- Kč) a prostředků komunikace (u obou stejné), se zvolí varianta B jako nejlepší řešení. V případě koupě kancelářského prostoru se přes portál SReality.cz jevila reálná pouze jedna nabídka: ul. třída Míru, Pardubice – Zelené předměstí, skeletová novostavba, v centru obce, uţitná plocha 51 m2, moţnost odkoupit i garáţ, spoluvlastnický podíl na společných místnostech (WC, kuchyňka, chodba, schodiště), bezbariérový přístup, recepce, výtah, ostraha, kamerový systém, klimatizace, dálkový vodovod, komunikační
- 61 -
prostředky: telefon, internet, vybavenost: bus, bus MHD, bankomat, pošta, lékárna, sportoviště, restaurace, ID zakázky: 48614 Z pohledu společnosti se zpočátku tato nabídka zdála být přijatelná, ať uţ polohou (centrum obce), tak i tím, ţe budova je zabezpečená novostavba, moţnost odkoupení garáţového stání, větší uţitná plocha a velmi dobrá vybavenost, ovšem jiţ méně z pohledu počátečních výdajů vzniklých v období zakládání společnosti. Navíc v nabídce je uvedeno, ţe informace o ceně, se podávají telefonicky realitní kanceláří NEXT REALITY. Z tohoto důvodu nebude dál podnikatelský záměr s touto možností pracovat, jelikoţ lze odvodit, ţe cena za prodej této nemovitosti bude s největší pravděpodobností přemrštěná. Pak by bylo lepším řešením, aby společnost provedla výstavbu kancelářské budovy, a umístila do ní své sídlo, ze svých vlastních zdrojů (lidských, materiálních i finančních). Z počátku by podnikání (vzniklé společnosti) mělo být takové, aby pokrylo všechny výdaje, které jiţ byly vynaloţeny. Proto nemůţe být uvaţováno o výstavbě sídla, společnost by se zbytečně zadluţila více, neţ je tomu v současné situaci. Tato úvaha patří spíše do vizí společnosti (viz. kapitola 5 – Analýza trhu po změně) a nebude k ní dále přihlíženo.
4.3 Výdaje před vznikem společnosti
Do výdajů před vznikem společnosti patří: Zřizovací výdaje Výdaje na pořízení movitých věcí VÝDAEJ PŘED VZNIKEM SPOLEČNOSTI VÝDAJE PŘED VZNIKEM ČÁSTKA Zřizovací výdaje 64.000,- Kč Výdaje na poř. mov. v. 1.168.042,-Kč Součet 1.232.042,- Kč Tabulka č. 5: Celkové výdaje (zdroj: vlastní)
- 62 -
Jednotlivý rozpis a částky výdajů před vznikem společnosti jsou popsány níţe v pododdílech 4.3.1 – Zřizovací výdaje a 4.3.2 – Výdaje na pořízení movitých věcí. Bliţší specifikace poloţek je uvedena v Příloze č. 7, Příloze č. 8.
4.3.1 Zřizovací výdaje
Zřizovacími výdaji se rozumí výdaje spojené se zřízením nebo zaloţením podniku např. soudní, notářské poplatky, náklady na pracovní cesty, mzdy, odměny za poradenské sluţby do okamţiku, vzniku jednotky zápisem do OR. Mezi zřizovací výdaje před vznikem společnosti patří: soudní poplatek právní sluţby výdaje na pracovní cesty odměna notáři mzdy Vyčíslení těchto výdajů je zobrazeno v tabulce níţe. ZŘIZOVACÍ VÝDAJE ZŘIZOVACÍ VÝDAJE ČÁSTKA Soudní poplatek 6.000,- Kč Právní sluţby 10.000,- Kč Výdaje na prac. cesty 4.000,- Kč Odměna notáři 14.000,- Kč Mzdy 30.000,- Kč Součet 64.000,-Kč Tabulka č. 6: Vyčíslení zřizovacích výdajů (zdroj: vlastní)
- 63 -
4.3.2 Výdaje na pořízení movitých věcí Patří sem zejména stroje, přístroje, zařízení, dopravní prostředky a inventář s dobou pouţitelnosti delší neţ jeden rok a jejichţ ocenění je vyšší neţ limit stanovený vnitropodnikovou směrnicí. Mezi výdaje na pořízení movitých věcí (před vznikem společnosti) patří: nářadí automobil – kategorie Furgon inventář – dovybavení kanceláře Vyčíslení výdajů uvedeno v tabulce níţe. MOVITÉ VĚCI VÝDAJE NA POŘ. M. V. ČÁSTKA Přístroje, nářadí 165.348,-Kč Dopravní prostředky 857.890,- Kč Inventář 144.804,- Kč Součet 1.168.042,- Kč Tabulka č.: 7: Vyčíslení výdajů na pořízení movitých věcí (zdroj: vlastní) Celkové výdaje před vznikem společnosti činí 1.232.042,- Kč.
4.4 Krytí výdajů před vznikem společnosti
Zřizovací výdaje ve výši 64.000,- Kč se pokryjí z vkladů společníků (základního kapitálu společnosti). Zbytek (výdaje na pořízení movitých věcí) ve výši 1.168.042,- Kč jsou hrazeny z cizích zdrojů na základě poskytnutí Podnikatelského provozního úvěru u Komerční banky, a.s. Podrobný splátkový kalendář, který stanovuje splácení v jednotlivých letech úvěru, je zobrazen v Příloze č. 9. Úvěr ve výši 1.168.024,- Kč při úrokové sazbě 5,5 % p.a. a měsíční splátce ve výši 22.311,- Kč (neměnná výše) bude splacen za 5 let.
- 64 -
Náklady úvěru jsou vypočítány ve výši 170.612,- Kč. Shrnutí splátkového kalendáře je uvedeno níţe. SOUHRN – SPLÁTKOVÝ KALENDÁŘ Shrnutí splátkového kalendáře Rok
Splátka
Úrok
1 2 3 4 5
267 732 Kč 267 732 Kč 267 732 Kč 267 732 Kč 267 732 Kč
59 033 Kč 47 260 Kč 34 824 Kč 21 688 Kč 7 807 Kč
celkem 1 338 660 Kč 170 612 Kč Tabulka č. 8: Splátkový kalendář shrnutí
4.5 Provozní a ostatní náklady
Provozními náklady se pro účely této práce rozumí náklady na: pronájem kancelářského prostoru mzdy pojištění odpovědnosti a školení zaměstnanců vedení účetnictví a daní ostatní náklady, které se dál rozdělují na:
náklady na administrativu
náklady na servis nářadí
náklady na provoz vozidel
náklady na reklamu
V dalších pododdílech následuje vyčíslení jednotlivých poloţek právě těchto nákladů. Toto vyčíslení se uvaţuje v hospodářských letech (1. hospodářský rok je od 01.06.2014 do 31.05.2015; 2. hospodářský rok je od 01.06.2015 do 31.05.2016 a 3. hospodářský rok je od 01.06.2016 do 31.05.2017).
- 65 -
4.5.1 Náklady na pronájem kancelářského prostoru Tabulka
zobrazuje
náklady
pronájmu
v jednotlivých
letech
podnikání
společnosti. PRONÁJEM KANCELÁŘSKÉHO PROSTORU PRONÁJEM KANCELÁŘE
ČÁSTKA
1. hospodářský rok
108.680,- Kč
2. hospodářský rok
100.320,- Kč
3. hospodářský rok
100.320,- Kč
Součet za pronájem
309.320,- Kč
Tabulka č. 9: Náklady pronájmu kanceláře varianta B, první tři roky podnikání (zdroj: vlastní zpracování) Součet všech 3. hospodářských roků dává částku ve výši 309.320,- Kč.
4.5.2 Náklady na čisté mzdy Tabulka zobrazuje náklady na čisté mzdy 7 zaměstnanců společnosti (z toho 5 zaměstnanců a 2 jednatelé) v jednotlivých hospodářských rocích. MZDY ZAMĚSTNANCŮ Čistá mzda 5Z 2J Součet
1. hospodářský rok 956.970,- Kč 605.076,- Kč 1.562.046,- Kč
2. hospodářský rok 963.410,- Kč 609.512,- Kč 1.572.922,- Kč
3. hospodářský rok 956.970,- Kč 605.076,- Kč 1.562.046,- Kč
3 hospodářské roky 2.877.350,- Kč 1.819.644,- Kč 4.697.014,- Kč
Tabulka č. 10: Čistá mzda (zdroj: vlastní) Součet všech 3. hospodářských roků dává částku ve výši 4.697.014,- Kč.
- 66 -
4.5.3 Náklady na školení a pojištění odpovědnosti zaměstnanců Tabulka zobrazuje náklady na školení a pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli pro 5 zaměstnanců. ŠKOLENÍ A POJIŠTĚNÍ Soupis nákladů Školení Pojištění Součet
Cena v kč /rok 100.000,6.000,-
Cena v kč/3 roky 300.000 18.000
106.000,-
318.000,-
Tabulka č. 11: Školení a pojištění zaměstnanců (zdroj: vlastní) Součet všech 3. hospodářských roků dává částku ve výši 318.000,-Kč.
4.5.4 Náklady na vedení účetnictví a správy daní Tabulka zobrazuje náklady na vedení účetnictví a správu daní společnosti. VEDENÍ ÚČETNICTVÍ A SPRÁVA DANÍ Soupis nákladů Účetnictví
Cena v kč /rok 20.000,-
Cena v kč/3 roky 60.000,-
Daně
30.000,-
90.000,-
Součet
50.000,-
150.000,-
Tabulka č. 12: Vedení účetnictví a správa daní společnosti (zdroj: vlastní) Součet všech 3. hospodářských roků dává částku ve výši 150.000,-Kč.
- 67 -
4.5.5 Ostatní náklady Tabulka zobrazuje náklady na vedení účetnictví a správu daní společnosti.
OSTATNÍ NÁKLADY SOUPIS NÁKLADŮ CENA v Kč /ROK CENA v Kč/3 ROKY 6.000,18.000,Administrativa Servis nářadí
3.000,-
9.000,-
Provoz vozidel
4.000,10.000,-
12.000,30.000,-
114.009,137.009,-
342.027,-
Reklama Stravenky Součet
411.027,-
Tabulka č. 13: Ostatní náklady společnosti (zdroj: vlastní) Součet všech 3. hospodářských roků dává částku ve výši 411.027,-Kč.
4.5.6 Souhrnné provozní náklady Tabulka zobrazuje souhrnné provozní náklady společnosti.
PROVOZNÍ NÁKLADY SOUPIS NÁKLADŮ Pronájem Čisté mzdy Pojištení + školení Vedení účetnictví + daní Ostatní náklady Součet v Kč
1. HOSP. 2. HOSP. 3. HOSP. SOUČET ZA 3 ROK v Kč ROK v Kč ROK v Kč ROKY v Kč 108 680 100 320 100 320 309 320 1 562 046 1 572 922 1 562 046 4 697 014 106 000 106 000 106 000 318 000 50 000 137 009 1 963 735
50 000 137 009 1 966 251
50 000 137 009 1 955 375
150 000 411 027 5 885 361
Tabulka č. 14: Provozní náklady společnosti (zdroj: vlastní) Součet všech 3. hospodářských roků a všech nákladů dává částku ve výši 5.885.361,-Kč.
- 68 -
4.6 Vznik společnosti
Společnost STAVJE s.r.o. vzniká dnem zápisu do OR, tj. dne 01. 06. 2014. Od tohoto dne počíná běţet lhůta k zaregistrování u Okresní správy sociálního zabezpečení, lhůta k zaregistrování u zdravotních pojišťoven a lhůta k zaregistrování u správce daně.
4.7 Krytí provozních a ostatních nákladů
Krytí provozních a ostatních nákladů v 1. hospodářském roce je předpokládáno ze záloh poskytnutých investorem v měsíci dubnu roku 2014. Výše zálohy pro kaţdý projekt výstavby kancelářské budovy se stanovuje ve výši ¼ z celkové předpokládané celkové ceny projektu, tj. 8.212.875,- Kč vč. DPH 21 %. Lze tedy konstatovat, ţe provozní a ostatní náklady jsou dostatečně kryty.
4.8 Projekt výstavby kancelářské budovy
Kaţdý z projektů je v této části podkapitoly pouze podpůrnou částí pro rozhodnutí o realizaci či nerealizaci procesu změny právní formy podnikání. Z toho důvodu jsou následující části práce zkráceny. Projekt A se započne vystavovat ode dne vzniku společnosti, tj. dnem 01.06.2014. Výstavbě předchází 2 měsíce, kdy se připravuje dokumentace k projektům (tzv. projektová činnost). Plánované ukončení tohoto projektu se odhaduje na červen 2015 (viz Příloha č. 11 – Harmonogram projektu). Na projektu B se začne pracovat od 01.06.2015. Harmonogram prací je stejný jako v Příloze č. 11 – Harmonogram projektu). Dostavění projektu B se předpokládá na červen 2016. V červnu 2015 dochází k souběţnosti činností na obou projektech – A i B.
- 69 -
Práce na projektu C vypuknou od 01.06.2016. Harmonogram prací je opět stejný jako v Příloze č. 11 – Harmonogram projektu). Poslední úpravy projektu C se předpokládají v červnu 2017. V červnu 2016 dochází zase k souběţnosti činností na obou projektech – B i C. Výstavba kancelářských budov A, B, C proběhne v Pardubickém kraji, konkrétně v obci Pardubice na stavebních pozemcích, které jsou ve vlastnictví firem zadávajících tyto výstavby. Konkrétní
práce
každé
výstavby
proběhnou
podle
rozpisu
činností
v Harmonogramu projektu (viz Příloha č. 11) s tím, ţe na kaţdém projektu se účastní všichni zaměstnanci (tj. 5 pracovníků) společnosti.
4.8.1 Marketingové pojetí výstavby Marketingové pojetí se navrhuje podle 4P marketingového mixu. LOKALITA VÝSTAVBY PROJEKTU A (potaţmo B i C) Lokalita kaţdé výstavby nabízí velmi dobrou sociální vybavenost – tj. krátké vzdálenosti k autobusu MHD, autobusu, vlaku, bankomatu, poště, lékárně, sportovišti, restauraci. Výhodou je také dobrá dopravní dostupnost. KONCEPCE ŘEŠENÍ PROJEKTU A (potaţmo B i C) Kancelářská budova je jednopatrová a zaujímá plochu 510 m2 na pozemku o rozloze 1.375 m2. V podlaţí se vybudují 4 prostorné kanceláře o uţitné ploše 77 m2; 102,3 m2; 104,5 m2 a 180 m2. Nejmenší místností je kuchyňka s jídelnou, WC a sprchový kout (bílý prostor na obrázku níţe), které zaujímají plochu 46,2 m2. Ze strany kuchyňky přiléhá k budově parkoviště o ploše 165 m2 s 26 parkovacími místy. Součástí budovy jsou taktéţ chodníky a zeleň.
- 70 -
KANCELÁŘSKÁ BUDOVA
Obrázek č. 5: Podlaţí kancelářské budovy (zdroj: vlastní) STANOVENÍ CENY PROJEKTU A (potaţmo B i C) Oba jednatelé společnosti p. R. Jedlička a Ing. Plačka při stanovení konečné ceny projektu A (B, C) vycházejí ze svých odborných znalostí z předchozího podnikání. Avšak k určení faktické konečné ceny se řídili průměrnými cenami konkurenčních firem. U stavebních projektů pro komerční účely (nejedná se o nízkoenergetické stavby) do 500 m2 plochy se stanovuje částka 50.000,- Kč/ m2 bez DPH (v projektu kalkulována niţší cena za m2 plochy). Částka za kancelářskou budovu činí 25.500.000,- Kč bez DPH. Částka za vybudování parkoviště s 26 parkovacími místy činí 1.650.000,- Kč bez DPH. Celková částka projektu A je ve výši 32.851.500,- Kč vč. DPH 21 %. Pokud se jedná o stanovení ceny projektu, je zřejmé, ţe je tato cena velmi nízká vzhledem ke srovnání s konkurencí. Speciálním znakem tohoto projektu jako celku je to, ţe se jedná o nízkoenergetickou stavbu v energetické třídě B+, coţ znamená nadstandardní izolaci obvodových a vnitřních stěn, podlah a stropů. Společnost tak nabízí vyšší standard, neţ konkurence za srovnatelnou cenu. DISTRIBUCE PROJEKTU A (potaţmo B i C) / SPOLEČNOSTI Distribuce v případě všech projektů se nerealizuje, jelikoţ společnost oslovili přímo investoři (zákazníci). Není potřeba ţádná forma distribuce. Co se týče distribuce projektu jako takového, lze říci, ţe samotný projekt je jedním z distribučních kanálů společnosti (noví zákazníci, popř. investoři mohou
- 71 -
shlédnout celý proces výstavby na webových stránkách společnosti), coţ je pro ni obrovskou výhodou. PROPAGACE PROJEKTU A (potaţmo B i C) / SPOLEČNOSTI Forma propagace je úzce spojena s distribucí, a proto není nutná. V dnešní době je nejkvalitnější formou šíření propagace reklama, o kterou se do budoucna postarají projekty A, B i C. Před realizací projektů se do reklamy počítají – - rádiové stanice, denní tisk, letáky a jako nejdůleţitější webové stránky společnosti. Tyto formy reklamy se do budoucna promísí a budou působit souběţně vedle sebe způsobem, vedoucím k prosazení příštích projektů a zájmů společnosti.
4.8.2 Operační plán projektu Zahájení výstavby budou předcházet 2 měsíce, během kterých společnost připraví projektovou dokumentaci pro projekt A (B, C), dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení. Následují připomínky a poţadavky stavebního úřadu, po jejich odstranění jiţ nic nebrání realizaci v podobě výstavby kancelářské budovy. Pozemek je ve vlastnictví investora, a tak se nemusí počítat s dalším obdobím pro vyhledání a koupi, pouze se připraví a proběhnou přípravné práce (oplocení). Během výstavby se provede připojení k inţenýrským sítím. Z pohledu finančního bude celková doba projektu tvořit úsek od dubna 2014 do června 2015, tj. 15 měsíců. Smlouva o smlouvě budoucí se podepisuje jiţ v březnu 2014, samotná smlouva o dílo se podepisuje ke dni vzniku společnosti, tj. 01.06.2014. V dubnu 2014 dochází ke sloţení zálohy na projekt A. Výstavba potrvá vč. úprav vnitřních interiérů 12 měsíců. Financování projektu bude zajišťovat přímo investor ve formě jednotlivých záloh, které byly stanoveny formou záloh ve výši ¼ z celkové ceny projektu, tj. 8.212.875,- Kč (placeny čtvrtletně – tj. 01.04.2014, 01.07.2014, 01.10.2014 a 01.01.2015).
- 72 -
4.8.3 Finanční plán projektu Popsané kalkulace nákladů a výnosů viz níţe vychází z předloţených výpočtů společnosti. S ohledem na moţnost změn podle dalších přání investora se jedná pouze o předběţné náklady a výnosy, se kterými je pro tento projekt dále počítáno. KALKULACE NÁKLADŮ Celkové náklady na projekt výstavby kancelářské budovy vč. parkoviště a projektové dokumentace jsou stanoveny ve výši 17.647.500,- Kč. Kalkulace nákladů všech 3. projektů jsou stanoveny na 52.942.500,- Kč. KALKULACE VÝNOSŮ Celkové výnosy na projekt výstavby kancelářské budovy vč. parkoviště a projektové dokumentace jsou stanoveny ve výši 27.150.000,- Kč. Kalkulace výnosů všech 3. projektů jsou stanoveny na 81.450.000,- Kč.
ZISK PROJEKTU Zisk projektu se stanovuje odečtením nákladů od výnosů, dále se odečtou provozní náklady společnosti a zaplacené daně. Poté se odpočítá daň z příjmu právnické osoby a úroky zaplacené na úvěru (ke krytí provozních nákladů společnosti). Vzniká zisk pro společnost ve výši 5.223.367,- Kč. Celkový zisk pro společnost za všechna 3 hospodářská období je tedy ve výši 15.670.101,- Kč.
4.9 Zhodnocení podnikatelského záměru
Pokud se porovná poslední rok podnikání p. Romana Jedličky, tak výše jeho zisku činila 2.912.000,- Kč. Naproti tomu zisk společnosti STAVJE s.r.o. činí v prvním roce podnikání 5.223.367,- Kč. Od tohoto zisku společnosti se odečtou náklady na doplacení podnikatelského úvěru 868.936,- Kč (viz Příloha č. 9 – Splátkový kalendář).
- 73 -
Dále se odečte penále stanovené bankou ve výši 10 % z nedoplacené části úvěru (868.936,- Kč). Penále tvoří částku ve výši 86.894,- Kč. Zisk po odečtení doplacené části a penále podnikatelského úvěru činí 4.267.537,- Kč. Tento „nový“ zisk si společníci rozdělí v poměru svých obchodních podílů takto: 1. pan Roman Jedlička (75 %) = 3.200.653,- Kč, 2. Pan Ing. Lubomír Plaček (25 %) = 1.066.884,- Kč Zisk z posledního roku podnikání OSVČ = 2.912.000,- Kč je rozhodně niţší, neţ první rok podnikání p. Romana Jedličky jako společníka STAVJE s.r.o., který po propočtu činí 3.200.653,- Kč. Zjišťuje se, ţe zisk je vyšší o 288.653,- Kč. V průběhu tří následujících hospodářských let si tak „polepší“ o 865.959,- Kč.
4.10 Rizika podnikatelského záměru
Rizika podnikatelského záměru změny právní formy podnikání jsou negativní situace, které mohou vzniknout vzhledem k moţné proměnlivosti podnikatelského prostředí. Proces přípravy je zdlouhavým krokem a během ní můţe dojít k řadě neočekávaných změn (zejména nepředvídatelných), které projekt ovlivní buď v pozitivním slova smyslu, nebo naopak negativním. Pokud se vezme dobu návratnosti vloţených finančních prostředků lze říci, ţe je velmi krátká oproti ostatním odvětvím (zboţí, sluţby). Dokáţe-li firma správně ohodnotit všechna moţná potenciální rizika, pravděpodobnost výsledku pak bude pro všechny zúčastněné – firmu, banku a i zákazníky – pozitivní. Problémy, se kterými se firma můţe potýkat, jsou: změny kalkulací nákladů (důsledkem zvýšení cen stavebního materiálu), změny podmínek na trhu na straně poptávky, špatné sestavení celého projektu, změna úrokové sazby (její nárůst), nenalezení nových zákazníků ochotných realizovat podobné projekty. Jako nejhorší varianta je odstoupení investora od smlouvy (výstavby kancelářského projektu).
- 74 -
5 Nová společnost
Následuje popis základních údajů a vizí do budoucna, který je potřebný pro porovnání kladů a záporů při uvaţované změně právní formy podnikání.
5.1 Základní údaje Datum zápisu: 01. 06. 2014 Spisová značka: B 0123 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové Obchodní firma – STAVJE s.r.o. Sídlo: ul. U Panasonicu 25, Pardubice - Staré Čívice Identifikační číslo: 12345678 Právní forma – společnost s ručením omezeným Předmět podnikání: projektová činnost ve výstavbě, provádění staveb, jejich změn a odstraňování Statutární orgán:
jednatel – Roman Jedlička jednatel - Ing. Lubomír Plaček
Způsob jednání:
Způsob zastupování: Jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně ve všech věcech a v plném rozsahu.
Společníci:
Roman Jedlička vklad: 225.000,- Kč splaceno: 100 % obchodní podíl: 75 % Ing. Lubomír Plaček vklad: 75.000,- Kč splaceno: 100 % obchodní podíl: 25 %
Základní kapitál – 300.000,- Kč
- 75 -
Společnost prozatím působí na trhu cca 20 dní, zabývá se dle oprávnění projektovou činností ve výstavbě a prováděním staveb, jejich změn a odstraňováním. Novou sluţbou pro investory (zákazníky) je výstavba kancelářských budov. Mezi další sluţby, které společnost nabízí, vychází z dřívější činnosti OSVČ – tj. rekonstrukce rodinných domů, výstavba bytových domů. Společnost je zaregistrována u příslušných úřadů. Mezi certifikáty Ing. Lubomíra Plačky patří certifikáty na pouţití sádrokartonů, sádrokartonářské a izolační práce, fasádní a zateplovací práce, systémy na provádění litých anhydritových podlah, rozvody topení, atd. Absolvovaná školení např.: střešní krytiny BRAMACK nebo zdící systémy YTONG. Vzhledem k tomu, ţe firma je na trhu nově vzniklou společností, je moţné, ţe se některé procesy ve společnosti budou zpoţďovat. Budoucí projekty (kancelářské budovy) budou vystavěny v lokalitě obce Pardubice v průměru vţdy jeden projekt za rok. Plánovány jsou tři projekty tohoto typu. Není vyloučené, ţe v průběhu roku dojde k vystavení/rekonstrukci rodinného domu. Kancelářské budovy jsou o rozloze 510 m2. Financování všech těchto projektů je ve formě záloh od investora, které se stanovují ve výši ¼ z celkové částky projektu. Právě tyto projekty (A, B, C) výstavby kancelářských budov se jeví pro roky 2014 - 2017 jako nová příleţitost prosadit se na trhu. Společnost vyuţije zkušeností s výstavbou rodinných a bytových domů. S největší pravděpodobností se předpokládá, ţe se vyuţití této příleţitosti skutečně vyplatí, plánovaný zisk společnosti je navrhován ve výši přes pět miliónů korun českých.
5.2 Vize do budoucna V případě ţe by se změna právní formy na některou z obchodních společností a projekt výstavby kancelářských budov úspěšně ujal na trhu a eventuelně by vzrostl zájem např. i zahraničních firem, chtěl by majitel firmy nadále příleţitostně pracovat, ovšem uţ s menším nasazením svých sil. S tím souvisí i posouzení přijetí dalších zaměstnanců
s výučním
listem
v oboru
- 76 -
stavebnictví,
zednictví,
klempířství,
obkladačství, tesařství, zámečnictví a propočtů odpovídajících nákladů (jejich logické zvýšení). Při změně právní formy je uvaţováno s přijetím prozatím 5 zaměstnanců. Další moţností, kterou lze zviditelnit případně vzniklou novou společnost, je rozšíření výstaveb ve větších městech (např. mimo Pardubický kraj). Moţné nalezení nových lokalit pomocí větší reklamy (např. TV), základem je dobré jméno firmy, popř. doporučení známých nebo minulých zákazníků. V souvislosti s předchozí (bytovou) výstavbou byla reklama rozšířena do rozhlasových stanic a novin. V části sluţeb a) Stavby na klíč by chtěla realizovat i průmyslové pozemní stavby. V části sluţeb b) Rekonstrukce by chtěla společnost provádět opravy např. objektů zasaţených povodněmi. Rozšířit sluţby o d) Sluţby investorům, s čímţ souvisí i rozšíření ŢO o inţenýrskou činnost v investiční výstavbě. Vystavět novou kancelářskou budovu a vytvořit tak nové sídlo společnosti. Ukončit pronájem kancelářské budovy a změnit sídlo v OR. Navrhnout nové webové stránky, které poslouţí jako budoucí reklama po výstavbě projektů kancelářských budov.
5.3 Analýza trhu po změně – S.R.O.
Protoţe se nyní nacházíme ve fázi, ve které jiţ společnost vznikla, bude provedena analýza trhu po změně, a to následujícím způsobem – části analýzy, které jsou uvedeny v analýze před změnou (viz kapitola 3 – Analýza současné situace OSVČ), a které se obsahově shodují, nejsou dále rozepisovány. Tudíţ jde pouze o SWOT analýzu a PORTERŮV model konkurenčních sil. Společnost je od roku 2014 novou společností na trhu a nemá za sebou ţádnou historii, proto můţe dojít k nepřesnému stanovení silných a slabých stránek; příleţitostí a hrozeb. Shrnutí této analýzy a analýzy „po změně“ bude slouţit jako podpůrný pilíř pro doporučení, zda změnu realizovat.
- 77 -
5.3.1 SWOT analýza Silné stránky: -
velmi dobré zkušenosti s vyjednáváním se zákazníky (vyuţití i ve vztahu k investorům)
-
snaha o nízké náklady v průběhu výstavby
-
zkušenosti s vedením malého kolektivu (vyuţití ve vztahu k „novým“ zaměstnancům)
-
zkušenosti s dotačními tituly (v souvislosti s bytovou politikou, moţnost promítnout tyto zkušenosti i do budoucích projektů)
-
schopnost plánovat
-
schopnost široké variability ve stavebních pracích (dle nároků a přání zákazníka)
-
velká flexibilita malé firmy
-
velmi dobrá zajištěnost v podobě výstavby kancelářských budov v průběhu následujících tří let (nemusí poptávat další zakázky)
-
dobré umístění firmy – VIP zóna (obec Pardubice)
-
moţnost do budoucna investovat (nové pozemky v majetku společnosti)
Slabé stránky: -
úplně nová firma na trhu
-
k propagaci vyuţívá zatím tzv. dobrých známostí a rodinných známých, doporučení předešlých zákazníků
-
omezené mnoţství finančních zdrojů oproti velkým společnostem
-
vysoké počáteční výdaje se zaloţením společnosti Příleţitosti:
-
zapracování na dobrém jménu a image společnosti
-
projekty A, B, C budou slouţit jako podpora reklamy na webových stránkách
-
příp. lze vyuţít dotací z evropských fondů
-
konkurenceschopnost z důvodu niţších nákladů (jedná se o malou společnost)
-
pozvolný růst HDP, ţivotní úrovně, oţivení ekonomiky v ČR
- 78 -
Hrozby: -
vysoká nákladnost nových certifikátů (zvýšení nákladů na školení zaměstnanců)
-
omezení legislativou (stavební zákon), zvýšení sazeb jednotlivých daní (v roce 2016 by mělo dojít ke sjednocení sazby DPH na 17,5 %, coţ společnost ohroţuje zatím jen nepřímo)
-
silná konkurence
-
moţnost odstoupení od smlouvy některého z investorů, nárůst provozních a ostatní nákladů (vyhledávání nového investora, který by projekt financoval)
5.3.2 PORTERŮV model konkurenčních sil
V této části analýzy současné situace firmy se budeme zabývat analýzou současné i potenciální konkurence, smluvní silou odběratelů a dodavatelů a v neposlední řadě hrozbou substitutů. Současná (stávající) konkurence Podle struktury odvětví v Pardubickém kraji (správním obvodě Pardubice) – podílu ekonomických subjektů podle vybraných odvětví (zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov, průmysl, stavebnictví, obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí) existují na trhu desítky středních podniků, necelá stovka malých podniků, stovky mikropodniků a tisíce podniků bez zaměstnanců. Nové podniky vznikají a další zanikají, i kdyţ se jejich počet v součtu výrazně nezměnil. Konkurence se pohybuje v aritmetickém průměru podle vybraných odvětví přibliţně okolo 66 %. Stavebnictví zaujímá z celkového počtu ekonomických subjektů v aritmetickém průměru přibliţně 13,5 %, coţ představuje v posledním roce (uvaţ. 13,7 %) přibliţně 1.171 podniků v této ekonomické oblasti. Většinou se jedná o ţivnostníky a o mikropodniky. Je logické, ţe tyto podniky nevykonávají stavební činnost pouze v tomto správním obvodě, protoţe by se všechny neuţivily. Svoji činnost vykonávají po celé České republice s tím, ţe rozhodujícím faktorem je stále pro zákazníky cena. (www.pardubice.czso.cz, 2013)
- 79 -
Nová (potenciální) konkurence Stavební trh je sice legislativně omezen zákonem č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, 2014) v platném znění, ovšem potenciálnímu staviteli stačí získat ţivnostenský list a podnikat např. v oboru provádění staveb, jejich změn a odstraňování, coţ je ohlašovací živnost vázaná. Toto oprávnění získá např. absolvent VŠ s 3 letou praxí. Proto je riziko potenciální konkurence velké, coţ dokládá i skutečnost, ţe mnoho mikropodniků neustále vzniká a zaniká. Smluvní síla odběratelů Investorů, kteří mají zájem o výstavbu kancelářských budov je v poslední době mnoho a jejich spektrum je široké (je to způsobeno i přílivem zahraničních firem do ČR). Pro společnost jsou koncovými zákazníky přímo společnosti, které mají zájem o zlepšení úrovně svého pracoviště (většina z nás tráví v kanceláři i 12 a více hodin). Jejich silnou pozicí je moţnost diktovat si jednotlivé změny ve výstavbě i změny v interiéru, tyto uţ se mohou méně líbit staviteli, ovšem ve snaze uspokojit a neztratit zákazníka je společnost schopna je akceptovat a přizpůsobit se jim. Smluvní síla dodavatelů Dodavateli pro stavební společnosti jsou především podniky obchodující s veškerým stavebním materiálem, kterých je na trhu mnoho. Smluvní síla dodavatelů tedy není veliká a lze mezi nimi vybírat (popř. dohodnout mnoţstevní slevy). Hrozba substitutů Z hlediska substitutů je hrozba v případě výstavby kancelářské budovy vyšší. Kancelářskou budovu můţeme nahradit např. výrobní halou, větším office centrem, nákupním střediskem (záleţí na schválení Územního plánu a povolení nového investičního záměru). Investoři by mohli dávat přednost před kancelářskou budovou, např. hale se zajímavým architektonickým řešením. Výhodou oproti starším výrobním halám je, ţe můţeme pouţít právě nové technologie, které budou mít samozřejmě vliv v konečném důsledku na kvalitu celé výstavby a náklady projektu, taktéţ později na dodatečné niţší náklady na energie pro investora. Cena substitutu (např. staré výrobní
- 80 -
haly), která se občasně vyskytuje ve správním obvodě Pardubic, pak nebude pro investora přitaţlivější, a proto nelze předpokládat ani cenovou hrozbu.
5.4 Zhodnocení nové situace 1) Z provedené SWOT analýzy zjišťuji, jaké silné a slabé stránky, hrozby a příleţitosti ovlivňují v současné době společnost. Ze silných stránek vyplývá, ţe má firma dobré předpoklady ke změně právní formy, jelikoţ má zkušenosti v oboru a s problematikou s daným oborem spojenou. Její velkou výhodou je velmi dobré umístění, protoţe v lokalitě se nachází nezastavěné plochy a moţnosti investování finančních prostředků ke koupi pozemků. Dalším plusem jsou zkušenosti se zákazníky (z předchozích staveb rodinných i bytových domů byly reference zákazníků velmi dobré), společnost si zakládá na spokojenosti svých zákazníků a je flexibilní v čase (výstavbu je schopna provádět i o víkendech, svátcích). Z pohledu slabých stránek je největším problémem to, ţe je společnost zcela novou na trhu a také vyšší počáteční výdaje v souvislosti se vznikem společnosti. Další hrozbou, kterou nelze opomenout je silná konkurence v oboru (neznamená, ţe kdyţ se v lokalitě nachází menší počet firem v oboru, nemohou přijít na trh a zhatit dlouhodobé plány firmy, jiné firmy z celé ČR) a také tu byly hrozby moţnosti odstoupení dosavadních investorů od smlouvy. Ovšem k výše uvedenému naopak vystupují v lepším světle příleţitosti firmy v podobě větší konkurenceschopnosti z důvodu niţších nákladů při výstavbě. 2) Ve SLEPT analýze nedošlo k větším změnám. 3) Konkurenci v oblasti obce Pardubice (nynějšího sídla společnosti) lze označit za vyšší, tudíţ vyvíjí větší tlak na případné přemístění firmy (do jiné části obce Pardubice) a hledání klientů i v jiných krajích ČR. I přesto, ţe stavební trh je omezen legislativním zákonem (stavebním zákonem), je vstup do této oblasti podnikání téměř bezproblémový (na základě ţivnostenského listu). Odběratelé (domácnosti), investoři i
- 81 -
zahraniční investoři zaujímají široké pásmo poptávky, tudíţ si mohou klást různé poţadavky, které nemusí vyhovovat stavební společnosti. V dané lokalitě je výběr dodavatelů veliký, a proto má společnost moţnost si vybrat (z pohledu finančních nákladů firmy, kvality dodávaných materiálů, spolehlivosti, dodrţení předem dohodnutých časových termínů). K výše popsané hrozbě substitutů bych se chtěla zmínit o tom, ţe v této lokalitě nejsou plánovány výstavby nových výrobních hal, tudíţ se tato hrozba o něco málo sniţuje.
5.5 Doporučení podnikatelského záměru Po veškerých propočtech, ať uţ nákladů, výnosů projektu, zisku společnosti i společníků, se v souvislosti se ziskem p. Romana Jedličky (dříve OSVČ) doporučuje založení a vznik společnosti STAVJE s.r.o. Podporou tohoto rozhodnutí jsou i provedené analýzy, jak před změnou (analyzuje se OSVČ), tak i po změně (analyzuje se společnost s ručením omezeným).
- 82 -
Závěr Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvořit podnikatelský záměr pro existující firmu ţivnostníka – Roman Jedlička, která by se chtěla zaměřit na vyuţití podnikatelské příleţitosti v tzv. výstavbě kancelářských budov pro podnikatelské činnosti, coţ je pro firmu novinka. Podmínkou pro zadání těchto projektů je přeměna právní formy podnikání z OSVČ na společnost s ručením omezeným. Podnikatelský záměr slouţí jako podpora pro rozhodnutí o této změně. Stavební projekty pro nově vzniklou společnost představují výstavbu tří kancelářských budov v Pardubickém kraji (jde o projekt A, B a C). V kapitole 2 – Teoretická východiska práce jsou popsány jednotlivé kroky přeměny OSVČ na společnost s ručením omezeným (tyto kroky jsou rozděleny do dvou fází – etap) a podpůrné analýzy. Ve třetí kapitole, která pojednává o popisu současné situace (OSVČ), jsou provedeny analýzy před změnou právní formy podnikání. Následuje zhodnocení analýz současné situace (OSVČ). V předposlední kapitole se zaměřuje podnikatelský záměr na první etapu, kterou tvoří období zaloţení společnosti (např. se vytváří Společenská smlouva, určuje se správce vkladů, pestrost nabízených sluţeb). Sídlo společnosti je prozatím v pronájmu, přičemţ do budoucna se uvaţuje o výstavbě kancelářské budovy. S první etapou úzce souvisí také výdaje (tj. např. soudní poplatky, mzdy, inventář, atd.). Společnost tuto první etapu kryje uzavřením podnikatelského úvěru po dobu 5 let především z opatrnosti (moţnost odstoupení investora od smlouvy). S druhou etapou jsou spojeny provozní a ostatní náklady, které tvoří např. náklady na mzdy, pojištění zaměstnanců odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli nebo náklady reklamy nově vzniklé společnosti. Krytí těchto nákladů je ze záloh investora. Společnost pak vzniká dnem zápisu do OR, tj. dne 01.06.2014. Poté uţ nic nebrání samotnému projektu výstavby kancelářské budovy, který je v tomto podnikatelském záměru podstatně zkrácen. Projekt končí se ziskem 5.223.367,Kč v prvním roce hospodaření. Následuje popis rizik podnikatelského záměru, kdy nejhorším scénářem je zejména odstoupení investora od projektu.
- 83 -
Poslední kapitola pojednává o nově vzniklé společnosti STAVJE s.r.o., popisuje vize do budoucna a analyzuje trh po změně (s.r.o.) Nakonec se podnikatelský záměr zmiňuje o doporučení pro p. Romana Jedličky. Výsledkem je, ţe se doporučuje zaloţení a vznik společnosti, právě na základě propočtů a provedených analýz.
- 84 -
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ČNB začala zasahovat proti silné koruně, poprvé od roku 2002. [online]. Poslední aktualizace 07.11.2013. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/cnb-zacala-zasahovat-protisilne-korune-poprve-od-roku-2002--1278232. Definice budovy s nízkou energetickou náročností. [online]. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.setrime-energie.cz/clanky/nizkoenergeticke-domy/definice-budovy-snizkou-energetickou-narocnosti. DĚRGEL, M., 2009. Povinnosti při ukončení podnikání OSVČ. [online]. Poslední aktualizace 06.11.2009. [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://www.zivnostnik.cz/33/povinnosti-pri-ukonceni-podnikani-osvcuniqueidgOkE4NvrWuOxZ4GxLdrsIoLFNV7z0cHg1UWBS0tlgLw/. DOLEČEK, M., 2014. Založení a vznik obchodních společností a družstev obecně. [online]. Poslední aktualizace 01.01.2014. [cit. 2014-03-03]. Dostupné z:. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi50403.html#!&chapter=2. ELIÁŠ, K. a kol., 2012. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou, Ostrava: Sagit. FOTR, J., SOUČEK, I., 2007. Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1.vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 80-247-0939-2. 356s. HAVEL, B., 2011. Společnost s ručením omezeným na úsvitu rekodifikace, Obchodněprávní revue, roč. 3, č. 12, s. 351, ISSN 1213-5313.
- 85 -
Hrubý domácí produkt. [online]. Poslední aktualizace 16.04.2014. [cit. 2014-04-30].Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hrub%C3%BD_dom%C3%A1c%C3%AD_produkt. I bez důvěry dělal Rusnokův kabinet zásadní změny. K nejaktivnějším ministrům patřil Žák. [online]. Poslední aktualizace 25.01.2014. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/politika/_zprava/i-bezduvery-delal-rusnokuv-kabinet-zasadni-zmeny-k-nejaktivnejsim-ministrum-patril-zak-1307741. KORÁB, V., PETERKA, J., REŢŇÁKOVÁ, M., 2007. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press a.s. ISBN 978-80-251-1605-0. 216s. Makroekonomická predikce. [online]. Poslední aktualizace 18.04.2014. [cit. 2014-0430]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomickapredikce. MATYÁŠ, V., 2009. Jak se projevuje krize ve stavebnictví. Stavebnictví [online]. Roč. 05/2009. [cit. 2009-11-06]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/jak-seprojevuje-krize-ve-stavebnictvi_A2298_I31. Měnové nástroje. [online]. Poslední aktualizace 02.11.2012. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/obecne/rozsirene-vyhledavani.jsp?cnb-searcharea=czech-version&cnb-folder=%2Fcs%2F&cnb-search-action-block=search&cnbsearch-query=2T+repo+sazba.
Minimální mzda. [online]. Poslední aktualizace 25.05.2014. [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz. NĚMEC, R., 2005. Marketingový mix – jeho rozbor, možnosti využití a problémy. [online]. 21.06.2005. [cit. 2010-04-20]. Dostupné z: http://marketing.robertnemec.com/marketingovy-mix-rozbor/.
- 86 -
Podnikatelský plán. [online]. Poslední aktualizace 18.07.2008. [cit. 2014-03-15]. Dostupné z: http://www.jaknapsat.cz/podnikatelsky-plan/. Půjčky pro začínající podnikatele. [online]. Poslední aktualizace 25.12.2012. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.finmarket.cz/podnikatelske-pujcky/. Registr ekonomických subjektů – informace o subjektu. [online]. Poslední aktualizace 30.04.2014. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://registry.czso.cz/irsw/detail.jsp?prajed_id=1466428. SEEMANOVÁ, J., POKORNÁ, M., 2013. Společenská smlouva společnost s ručením omezeným dle ZoK, Ad Notam, , roč. 19, č. 1, s 5-8, ISSN 1211-0558. SLUKA, Z., 2009. Získání výhodné hypotéky v době krize. Stavebnictví [online]. roč. 02/2009. [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://www.casopisstavebnictvi.cz/ziskanivyhodne-hypoteky-v-dobe-krize_A2062_I02_09. Úroková míra. [online]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Arok#.C3.9Arokov.C3.A1_m.C3.ADra. VÍGHOVÁ, V., 2012. Nová právní úprava společnosti s ručením omezeným v zákoně o obchodních korporacích. danari online [online]. Poslední aktualizace: 2012 [cit. 10.10.2013]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd39755v49780-nova-pravni-uprava-spolecnosti-s-rucenim-omezenym-v-zakone-o/.
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje v Pardubickém kraji v roce 2012. [online]. Poslední aktualizace 25.05.2013. [cit. 2014-04-30]. Dostupné z: http://www.pardubice.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_vyvoje_pardubickeh o_kraje_v_roce_2012. Zákon č. 455/1991 Sb., Ţivnostenský zákon ze dne 1. ledna 1992 Zákon č. 357/1992 Sb., daň silniční, daň z nemovitostí, daň dědická, darovací, z převodu nemovitostí ze dne 1. ledna 1993
- 87 -
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ze dne 1. ledna 2014 Zákon č. 89/2012 Sb., Nový Občanský zákoník ze dne 1. ledna 2014 Zákon č. 90/2012 Sb., Zákon o obchodních společnostech a druţstvech (ZoK) ze dne 1. ledna 2014 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ze dne 1. ledna 2014
- 88 -
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ
Seznam obrázků:
Obrázek 1 - Podnikatelský plán ................................................................................. 29 Obrázek 2 - Marketingový mix .................................................................................. 35 Obrázek 3 – Pronájem varianta A .............................................................................. 60 Obrázek 4 – Pronájem varianta B .............................................................................. 61 Obrázek 5 – Podlaţí kancelářské budovy .................................................................. 71
Seznam tabulek:
Tabulka 1- Shrnutí základních charakteristik ............................................................ 17 Tabulka 2 – Přehled obratu firmy .............................................................................. 40 Tabulka 3 – Prognóza ČNB ....................................................................................... 45 Tabulka 4 – Měnové nástroje..................................................................................... 47 Tabulka 5 – Celkové výdaje ...................................................................................... 62 Tabulka 6 – Vyčíslení zřizovacích výdajů ................................................................. 63 Tabulka 7 – Vyčíslení výdajů na pořízení movitých věcí ......................................... 64 Tabulka 8 – Splátkový kalendář shrnutí .................................................................... 65 Tabulka 9 – Náklady na pronájem kanceláře varianta B, první tři roky podnikání ... 66 Tabulka 10 – Čistá mzda ........................................................................................... 66 Tabulka 11 – Školení a pojištění zaměstnanců .......................................................... 67 Tabulka 12 – Vedení účetnictví a správa daní společnosti ........................................ 67 Tabulka 13 – Ostatní náklady společnosti ................................................................. 68 Tabulka 14 – Provozní náklady společnosti .............................................................. 68
- 89 -
Seznam grafů: Graf 1 – Prognóza inflace na horizontu měnové politiky .......................................... 46
- 90 -
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Výpis z obchodního rejstříku pro STAVJE s.r.o. Příloha 2 – Návrh společenské smlouvy Příloha 3 – Pronájem varianta A Příloha 4 – Pronájem varianta B Příloha 5 – Uţitkový vůz VOLKSWAGEN TRANSPORTER 2.0 TDI Příloha 6 – Uţitková dodávka RENAULT MASTER 125 DCI L3H3 Příloha 7 – Soupis stavebního nářadí a přístrojů Příloha 8 – Vybavení kanceláře Příloha 9 – Splátkový kalendář Příloha 10 – Harmonogram zřízení společnosti Příloha 11 – Harmonogram projektu
- 91 -
