Podnikatelský plán na založení cestovní agentury

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Podnikatelský plán na založení cestovní agentury Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

Ing. Pavlína Pinková

Kateřina Krabičková

Brno 2011

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí bakalářské práce Ing. Pavlíně Pinkové za cenné rady, ochotu a připomínky, které mi poskytla během zpracování bakalářské práce. Dále bych poděkovala své rodině, která mně poskytla cenné informace a rady.

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Podnikatelský plán na zaloţení cestovní agentury“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a za pouţití literatury, které uvádím v seznamu. V Brně dne 22. 5. 2011

__________________

Abstract Krabičkova, K. Business plan to set up a travel agency. Bachelor thesis, Brno 2011 The topic of the bachelor thesis is to develop a business plan for new rising travel agency JIHO tour. Travel agency arranges tours for sale. In theoretical part literature review are defined particular conceptions related to business, the business plan in the strucutre and description of parts and conceptions of sphere of tourism. The business plan on fictitious travel agency is worked out in the own work.At the close of the work evaluation of whole business plan and also possibility of his realization is presented. Keywords Business, business plan, tourism, travel agency

Abstrakt Krabičková, K. Podnikatelský plán na založení cestovní agentury. Bakalářská práce, Brno 2011 Předmětem bakalářská práce je vypracování podnikatelského plánu pro nově vznikající cestovní agenturu JIHO tour. Cestovní agentura zprostředkovává prodej zájezdů. V první části tzv. literární rešerši jsou definovány jednotlivé pojmy související s podnikáním, samotný podnikatelský plán z hlediska struktury a popisu jednotlivých částí a pojmy z oblasti cestovního ruchu. V druhé části tzv. vlastní práci je vypracován podnikatelský plán na fiktivní cestovní agenturu. V závěru práce je uvedeno zhodnocení celého podnikatelského plánu, a zda je sestavený podnikatelský plán realizovaný či nikoliv. Klíčová slova Podnikání, podnikatelský plán, cestovní ruch, cestovní agentura

Obsah

6

OBSAH 1

Úvod a cíl práce

8

2

Metodika práce

9

3

Literární rešerše 3.1

Vymezení základních pojmů ....................................................................10

3.2

Právní formy podnikání ........................................................................... 11

3.2.1

Podnikání fyzických osob................................................................. 11

3.2.2

Podnikání právnických osob ............................................................ 12

3.3

Podnikatelský plán................................................................................... 13

3.3.1

Účel podnikatelského plánu ............................................................ 14

3.3.2

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu ............................... 14

3.3.3

Struktura podnikatelského plánu .................................................... 15

3.4

Zdroje financování podnikatelské činnosti ............................................ 20

3.4.1

Vlastní zdroje financování ............................................................... 21

3.4.2

Cizí zdroje financování..................................................................... 21

3.4.3

Další moţnosti financování ............................................................ 22

3.5

4

10

Podnikání v oblasti cestovního ruchu .................................................... 23

3.5.1

Cestovní ruch .................................................................................. 23

3.5.2

Cestovní kancelář ............................................................................ 23

3.5.3

Zákonné podmínky podnikání v cestovním ruchu ......................... 26

Vlastní práce

29

4.1

Titulní strana .......................................................................................... 29

4.2

Exekutivní souhrn................................................................................... 29

4.3

Analýza trhu ............................................................................................ 30

4.3.1

Definice trhu ................................................................................... 30

4.3.2

Segmentace trhu ............................................................................. 36

4.3.3

Konkurence ......................................................................................37

4.4

Popis podniku ......................................................................................... 39

Obsah

7

4.5

Obchodní plán......................................................................................... 40

4.6

Marketingový plán .................................................................................. 42

4.6.1

Marketingový mix ........................................................................... 42

4.7

Organizační plán ..................................................................................... 44

4.8

Hodnocení rizik ...................................................................................... 45

4.9

Finanční plán .......................................................................................... 46

Náklady spojené s provozem ........................................................................ 48 4.9.1

Předpokládané roční příjmy ........................................................... 49

4.9.2

Předpokládané roční výdaje ........................................................... 50

4.9.3

Roční výsledek hospodaření ........................................................... 50

5

Shrnutí a diskuze

53

6

Závěr

55

Literatura

56

Přílohy

59

Úvod a cíl práce

8

1 Úvod a cíl práce Cestovní ruch v České republice zaţívá v devadesátých letech dvacátého století obrovský rozvoj. Po otevření hranic nejprve dochází k obrovské vlně cestovatelského zájmu, spojeného s poznáváním a rekreací. Teprve později – a bohuţel také po mnoha chybách spojených s nedokonalou legislativou a často i s naprosto nedostatečnou zkušeností a znalostí podnikajících subjektů – dochází k plánování rozvoje turistického ruchu na všech stupních řízení. Rozvoj cestování a podnikání nenechává stranou ţádnou oblast státu a přes mnohé nedostatky i omyly, které mnohdy poškozovaly naši pověst u různých zahraničních návštěvníků, můţeme říci, ţe po těch dvaceti letech se stává Česká republika jednou z oblíbených destinací pro turisty z celého světa. Po roce 1989 došlo k velké změně v oblasti zájmu o cestovní ruch. S rozvojem podnikání se právě zde objevuje zcela nová oblast, která je velmi úzce spojená s trhem práce. Končí doba, kdy se cestovním ruchem zabývala jenom cestovní kancelář a patřičný úřad. Dochází k naprosto nekontrolovatelnému rozvoji, bohuţel spojeného i s mnohými chybami. Dnes je turismus a vůbec turista chápán jako zdroj financí pro celé regiony. Souhrnem se dá tedy zjednodušeně říci, ţe cestovní ruch se stal za posledních dvacet let svého bouřlivého rozvoje zdrojem poznávání exotických lokalit a podnikatelským záměrem pro cestovní kanceláře a agentury při zprostředkování zájezdů, pobytů a rekreací. Obrovskou součástí rozvoje turismu se i stal především rozvoj lokalit, jako nástroj k naplňování podnikatelských záměrů v širokém spektru nabídky. Turismus se tedy tak říkajíc stává hybnou silou především ve strukturálně postiţených oblastech, kde má naprosto nenahraditelný význam. Na jeho dalším rozvoji se podílí obrovské mnoţství zainteresovaných právních subjektů a fyzických osob. Stává se nositelem pracovních míst, spolupracujícím subjektem s mnoha dodavatelskými činnostmi ve všech moţných oborech (lázeňství, stravování, ubytování, sluţby atd.) i politickým nástrojem pro stále větší mnoţství osob. Jeho další vývoj nemůţe podléhat náhodnému výběru ve stylu pokus – omyl, jak tomu bylo na počátku devadesátých let. Turistika se stala naprosto jednoznačně na mnohých postech rozhodující socio-ekonomickou silou a zároveň si zachovala svou nabídku rekreace, exotiky a oddechu pro své klienty. Cílem práce je vytvoření podnikatelského plánu pro novou cestovní agenturu, který by obsahoval veškeré informace, které souvisí s podnikáním cestovní agentury. Podnikatelský plán je sestavován pouze na jeden rok podnikatelské činnosti cestovní agentury. Dílčím cílem je: Analýza konkurence, analýza dodavatelů a analýza zákazníků Charakteristika podniku Sestavení finančního plánu

Metodika práce

9

2 Metodika práce Bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část tzv. literární rešerše byla vypracována na základě prostudované odborné literatury zabývající se problematikou podnikání. Vymezuje jednotlivé pojmy: podnikatel, podnikání a její právní formy v České republice. Definujeme jednotlivé pojmy související s podnikatelským plánem, jednotlivé sloţky podnikatelského plánu a zdroje financování podnikatelského plánu. Nakonec popisujeme základní terminologii v oblasti cestovního ruchu. Druhá část je praktická, ve které aplikujeme teoretické poznatky na konkrétní podnikatelskou činnost. Zaměříme se na nově vzniklou fiktivní cestovní agenturu a rozpracujeme jednotlivé části podnikatelského plánu. Metodika práce vychází ze struktury podnikatelského plánu, která zahrnuje: Titulní stranu, Exekutivní souhrn, Analýzu odvětví, Popis podniku, Výrobní plán, Marketingový plán, Organizační plán, Hodnocení rizik, Finanční plán, Přílohy.

Literární rešerše

10

3 Literární rešerše 3.1 Vymezení základních pojmů Podnikání „je prostředkem k uspokojování svých potřeb uspokojováním cizích potřeb.“ (5) Jeho obsahem je mimo jiné hledání, objevování a vyuţívání podnikatelských příleţitostí k vyplňování mezer na trhu a podnikatelská rozhodnutí o znovurozdělení disponibilních financí. Vyţaduje vlastní přínos osoby, která má zájem o podnikání, zavádění nových řešení a v neposlední řadě ochotu a připravenost podnikatele nést nevyhnutelné podnikatelské riziko, které můţe být spojeno s ekonomickým úspěchem. Podnikání lze charakterizovat několika základními rysy. Jedná se o: • snahu o dosaţení zisku, jakoţto přebytku výnosu nad náklady, coţ je základní motiv podnikání; • dosahování zisku k uspokojování potřeb zákazníků zejména k uspokojování jejich zájmů a poţadavků; • uspokojování potřeb zákazníků svými produkty prostřednictvím trhu; • počáteční vklad podnikatele do svého podniku, a to ve formě kapitálu hmotného a nehmotného. S podnikáním samozřejmě bezprostředně souvisí i vlastnost, kterou by kaţdý podnikatel měl mít, a to je podnikavost a nápaditost. Dále jsou to schopnosti vytvářet a vyuţívat příleţitosti pro zabezpečení předpokládané či plánované prosperity podniku. Podnikání je praktickou realizací podnikavosti. (5) Podnikatel je rozhodujícím faktorem hospodářského rozvoje v trţní ekonomice. Jednání prosperujícího podnikatele je zaloţena na vysoké kvalifikaci, informovanosti, odbornosti a na uspořádaném cílevědomém úsilí. (5) Podle ust. § 2, odstavec 2 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku se rozumí podnikatelem: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba podnikající na základě ţivnostenského oprávnění, c) osoba podnikající na základě jiného neţ ţivnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) fyzická osoba provozující zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Podnikatelem je tedy podle platného obchodního zákoníku jak fyzická, tak právnická osoba (veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, druţstvo, společnost s ručením omezeným a akciová společnost). (9) Podnik je instituovaná forma zaměřená k podnikatelské činnosti. Podnik je vymezen jako funkčně a právně samostatný subjekt, který je zakládaný a provozovaný podnikatelem za účelem dosaţení zisku. (6)


11

Dle ust. § 5, odstavec 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku je podnik definován „jako soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných sloţek podnikání. K podniku náleţí věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouţí k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu slouţit“. V České republice má moţnost kaţdý občan podnikat a provozovat hospodářskou činnost a také právo vlastnit majetek, coţ vychází z ústavního zákona – Listiny základních práv a svobod. Konkrétní legislativní úprava je dána zákony ČR a to obchodním zákoníkem, ţivnostenským zákonem, popř. dalšími zákony, které upravují podmínky pro podnikání v činnostech vyloučených z působnosti ţivnostenského zákona. Velmi významná jsou i ustanovení občanského zákoníku, který upravuje například majetkové vztahy fyzických a právnických osob nebo sdruţení fyzických osob. Neméně podstatné jsou i ustanovení upravující problematiku účetnictví, daní a ostatních odvodů, ochrany spotřebitele, bezpečnosti práce. (10)

3.2 Právní formy podnikání Před zahájením podnikatelské aktivity je důleţité, vhodně zvolit typ právní formy. Právní forma podnikání představuje významné rozhodnutí. Zvolená forma není nezvratná. Později lze transformovat na jinou formu podnikání, ale přináší to náklady a další komplikace. Obchodní zákoník připouští podnikání fyzických a podnikání právnických osob. (9) 3.2.1

Podnikání fyzických osob

V kontextu s podnikáním fyzických osob se potkáváme s pojmem „osoba samostatně výdělečně činná“ - OSVČ. Termín se pouţívá v českých zákonech o dani z příjmů, v zákonech o sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění pro fyzickou osobu, která má příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Fyzická osoba, která chce začít podnikat, musí získat ţivnostenské nebo jiné oprávnění k provozování podnikatelské činnosti. Nejprve je nutno zjistit, do které skupiny ţivností patří činnost, která se bude vykonávat. Ţivnosti dělíme podle poţadavků na odbornou způsobilost na ţivnosti ohlašovací a ţivnosti koncesované. (9) Ohlašovací živnosti vznikají na základě ohlášení příslušnému ţivnostenskému úřadu. Ohlašovací ţivnosti jsou doloţeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Patří sem ţivnosti: • řemeslné – pro získání a provozování této ţivnosti je potřeba doloţení výučního listu, maturita v oboru, diplom v oboru nebo šestiletá praxe v oboru, • vázané – pro získání a provozování je podmínkou prokázání odborné způsobilosti, kterou stanoví příloha ţivnostenského zákona,


•

12

volná ţivnost – k provozování nepotřebuje podnikatel ţádnou odbornou způsobilost. (1)

Koncesované živnosti vznikají na základě koncese a splnění odborné způsobilosti. Tyto ţivnosti jsou také osvědčeny výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Poté je vydána podnikateli koncesní listina. (1) Podmínky pro získání ţivnostenského oprávnění dané ţivnostenským zákonem jsou všeobecné podmínky (minimálně věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost) a zvláštní podmínky (odborná a jiná způsobilost, vyţaduje-li to ţivnost). (1) 3.2.2

Podnikání právnických osob

Pokud chce právnická osoba začít podnikat, musí počítat s tím, ţe zahájení podnikatelské činnosti je mnohem náročnější neţ podnikání fyzických osob. V řadě případů bude muset při zakládání podniku sloţit základní kapitál. Všechny typy právnických osob musí být zapsány do obchodního rejstříku. Zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník definuje následující právnické osoby osobní společnosti, kapitálové společnosti a druţstva. U osobní společnosti se očekává osobní účast podnikatele na řízení společnosti a většinou neomezené ručení společníků za závazky společnosti. Patří sem: Veřejná obchodní společnost (v. o. s) je osobní společnost, ve které vystupují alespoň dvě osoby, zaloţená za účelem podnikání. Společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem. Jde o druhou nejčastěji se vyskytující formu podnikání malých a středních podniků. Společníkem můţe být právnická i fyzická osoba. Postavení společníků je rovnocenné. (10) Komanditní společnost (k. s) je osobní společnost smíšeného typu, kde jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři). Komplementářem můţe být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování ţivnosti a u níţ není dána překáţka provozování ţivnosti bez ohledu na předmět podnikání. Komplementáři jsou statutárním orgánem společnosti. Komanditista vkládá majetkové hodnoty, nezasahuje do řízení společnosti a má kontrolní pravomoc. V České republice se jedná o málo vyskytovanou formu podnikání. (10) U Kapitálové společnosti musí společníci vnést vklad a jejich ručení za závazky je buď ţádné, nebo omezené. Patří sem: Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější forma podnikání právnických osob. Základní kapitál společnosti je vytvořen z vkladů od


13

společníků. Společníci ručí za závazky společnosti ve výši nesplacených vkladů. Společnost odpovídá za porušení závazků celým svým majetkem. Společnost můţe zaloţit jedna osoba, avšak maximálně 50 společníků. Základní kapitál musí činit alespoň 200 tisíc, přičemţ minimální výše vkladu jednoho společníka je 20 tisíc Kč. Společnost musí vytvořit rezervní fond. Základní listina společnosti je společenská smlouva. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, statutárním orgánem společnosti, kterému náleţí obchodní vedení, jsou jednatelé jmenovaní valnou hromadou. Na základě ustanovení společenské smlouvy lze stanovit dozorčí radu. (10) Akciová společnost (a.s.) je jedna z nejstarších kapitálových právních forem. Příliš často se nevyskytuje mezi malými a středními podniky kvůli sloţitosti. Základní kapitál společnosti je rozvrţen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Za závazky společnosti akcionář neručí. Společnost můţe být zaloţena dvěma či více fyzickými osobami nebo jednou a více právnických osob. Minimální výše základního kapitálu bez veřejné nabídky akcií je 2 mil. Kč, s veřejnou nabídkou je 20 mil. Kč. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, statutárním orgánem společnosti je představenstvo, jehoţ členy volí a odvolává valná hromada. Představenstvo musí mít nejméně tři členy. Dozorčí rada dohlíţí na výkon působnosti představenstva. Dozorčí rada musí být nejméně tříčlenná. (10) Družstvo je méně častá právní forma v podnikatelské činnosti.(9) Druţstvo podle obchodního zákoníku (§ 221, odstavec 1) je „společností neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů“. Minimální počet v druţstvu je pět členů, nebo alespoň dvě právnické osoby. Druţstvo odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, ale členové za závazky neručí. Zapisovaný základní kapitál druţstva musí činit nejméně 50 tis. Kč. Orgány druţstva jsou členská schůze, představenstvo a kontrolní komise. Základním dokumentem jsou stanovy druţstva. Jako právní forma pro podnikání se v České republice druţstva příliš nepouţívají, jejich hlavní smysl je spíše ve vyvíjení aktivit, které jsou v zájmu členů sdruţených v druţstvu.(10)

3.3 Podnikatelský plán K posouzení reálnosti a ţivotnosti podnikatelského nápadu pro podnikání, je nezbytné sestavit podnikatelský plán. Podnikatelský plán je písemný dokument, který je zpracován podnikatelem a který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní faktory související s podnikatelskou činností. Zpracování tohoto dokumentu má především rozhodující význam pro začínající podnikatele a vyuţívá se také při zakládání nového podnikatelského sub-


14

jektu. Slouţí začínajícímu podnikateli nebo podnikateli zahajujícímu nové podnikání k ujasnění cílů a také strategií vlastního podnikání, popisuje podnikatelský záměr, který dále rozpracovává s jeho přednostmi. Promýšlí personální zajištění průběhu a realizace záměru podnikání, vymezuje postavení na trhu, popisuje cílové skupiny a konkurenty. V podnikatelském plánu jsou formulovány představy o dalším postupu a krocích v budování firmy či podniku a jeho dalších fázích růstu a rozvoje. Kromě toho podnikatelský plán plánuje obrat podniku, hospodářský výsledek podniku a vůbec celé financování. Zamýšlí se nad zásadními finančními aspekty nového podnikatelského záměru.(11) 3.3.1

Účel podnikatelského plánu

Podnikatelský plán je určen především k interním účelům. Je sestavován podnikem především v okamţiku, kdy jej poţaduje po podnikateli hlavně banka, budoucí společník či investor. Podnikatelský plán slouţí jako plánovací nástroj, nástroj pro kontrolu a podkladový materiál pro rozhodovací proces podniku, a to hlavně v případech, kdy podnikatel zahajuje svou činnost, podnik stojí před výraznými změnami, které mají dlouhodobé důsledky na jeho činnost. V mnoha podnicích bývá zvykem, ţe majitelé a vedoucí podniku, dávají stručný výtah z podnikatelského plánu k dispozici svým zaměstnancům, aby se mohli všichni seznámit se základními cíli podniku a posílilo se tím spojení pracovníků s podnikem. Zpracování podnikatelského plánu je přínosem pro management a spočívá zejména v tom, ţe umoţňuje: • poskytnutí uţitečných poznatků a analýz, které by měly být předlohou pro přípravu podnikatelského plánu, součástí bývá analýza vnějšího okolí firmy, která napomáhá při orientaci v legislativě, politické situaci, moţnostech domácí ekonomiky, daňové soustavě, aj.; • informovat zaměstnance o záměrech podniku v budoucnosti a budování podnikové kultury; • včasné odhalení moţných slabin a rizik ve schválených záměrech a naznačení jejich dosaţení; • predikci vývoje finančních toků a zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků z podnikatelské činnosti; • přehledné demonstrování záměrů ve vývoji podniku, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny a moţných rizik jejich dosaţení. Na základě podnikatelského plánu externí subjekty analyzují schopnost podniku realizovat schválený podnikatelský projekt, dále schopnost ucházet se o některé z druhů podnikatelské podpory atd. V tomto případě je potom potřeba přesvědčit investora či banku o výhodnosti schváleného projektu, na něţ podnik ţádá poskytnout kapitál. K získání potřebného kapitálu výrazně přispívá kvalitní zpracovaný podnikatelský plán.(9) 3.3.2

Zásady pro zpracování podnikatelského plánu

Obecně platné zásady je nutné respektovat při jakémkoliv zpracování podnikatelského plánu. Zejména je potřeba si dostatečně uvědomit, ţe externí subjekt


15

bude mít s největší pravděpodobností k dispozici plány jiných firem, které na něj chtějí zapůsobit a získat tak finanční prostředky. Je tedy proto nutné, aby kaţdý podnikatelský plán byl: • Respektující rizika - kaţdý podnikatelský plán vyjadřuje budoucnost při respektování rizik, identifikaci rizik a návrh opatření na jejich eliminaci nebo zmírnění zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu. • Pravdivý a reálný - pravdivost uváděných údajů a reálnost predikovaného vývoje by měla být samozřejmostí. • Logický a přehledný - všechny myšlenky a zkušenosti, které jsou uvedeny v podnikatelském plánu, musí na sebe logicky navazovat. Předloţená fakta a všechna tvrzení obsaţená v plánu si nesmí navzájem odporovat. Pro lepší přehlednost se doplňují do podnikatelského plánu grafy, tabulky atd. • Srozumitelný a stručný - při sestavování podnikatelského plánu je vyjadřování autora co nejjednodušší, aby nemohlo dojít k nepochopení nebo ke špatnému pochopení textu. Text je uváděn co nejstručněji, ovšem v ţádném případě ne na úkor postiţení základních faktů. • Inovativní - je třeba prokázat přínos pro zákazníka. Je nezbytné, aby výrobek nebo sluţba uspokojovaly potřeby zákazníka lépe neţ doposud a také lépe neţ konkurence.(9) 3.3.3

Struktura podnikatelského plánu

Pro kaţdý podnik je obsah podnikatelského plánu individuální záleţitostí, některé součásti by však měl obsahovat kaţdý podnikatelský plán. 1. Titulní strana 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Exekutivní souhrn Analýza odvětví Popis podniku Výrobní plán Marketingový plán Organizační plán Hodnocení rizik Finanční plán Přílohy (4) 1. TITULNÍ STRANA

Titulní strana podává stručný výklad o obsahu podnikatelského plánu. Obvykle by zde měly být uvedeny údaje jako název a sídlo společnosti, jména podnikatelů


16

a telefonní a elektronické kontakty, popis podniku a povaha jeho podnikání či způsob financování podniku a jeho struktura.(4) 2. EXEKUTIVNÍ SOUHRN Ve své finální podobě tato část představuje abstrakt celého podnikatelského plánu, tedy poskytuje ve stručné, ale velmi zhuštěné formě všechny podstatné, důleţité a vyčerpávající informace o podnikatelském záměru, charakteru podnikání, na čem stojí a jaké má cíle. Jak a kým budou tyto cíle realizovány, jaké budou potřeba finanční prostředky, které bude potřeba vynaloţit. Exekutivní souhrn je tedy miniaturou celého podnikatelského plánu, která je zhuštěna do jedné kapitoly, která výstiţně a stručně popisuje: zakladatele či manaţera nebo manaţerský tým s uvedením argumentů, proč bude právě jím záměr úspěšně realizován; produkty a sluţby, přičemţ zdůrazňuje, čím jsou speciální a především atraktivní pro trh; silné stránky, výhody a kompetence či jiná významná aktiva zakládaného podniku; strategii, kterou bude dosaţeno předpokládaného úspěchu; klíčová finanční data v jednoduché tabulkové formě – objem obchodů, předpokládaný zisk a cash-flow pro nejbliţší budoucnost; potřebné finanční zdroje a jak budou spotřebovávány. Exekutivní souhrn podnikatelského plánu bývá obvykle finalizován a mnohdy také i napsán aţ po dokončení podnikatelského plánu. (4) 3. ANALÝZA ODVĚTVÍ Analýza odvětví zohledňuje celou řadu faktorů. Především se jedná o analýzu konkurenčního prostředí, kde jsou většinou uvedeny významní konkurenti a také jejich slabé a silné stránky a moţnosti, jak mohou negativně ovlivnit úspěch nového podniku. Bývají také podrobně analyzovány jednotlivá odvětví z hlediska svých vývojových trendů a historických výsledků. Detailně jsou analyzována rozhodnutí vlády. Dále je nezbytné analyzovat i zákazníky pro vytipování cílového trhu. Pro dokonalost analýzy je třeba vyuţívat některých doporučovaných nástrojů např. SWOT, SLEPT, Porterův model konkurenčních sil. (4) SWOT ANALÝZA přestavuje rozbor vnějšího a vnitřního prostředí. Poskytuje vstupní informace, coţ představuje analýzu silných (Strenghts) a slabých (Weaknesses) stránek, příleţitosti (Opportunities) a hrozeb (Threats), které tvoří východiska k plánování opatření (strategií) a reakcí organizace pro změny vnějšího prostředí. Vypracovává se nejčastěji formou jednoduché matice. Porovnávání příleţitostí a hrozeb vnějšího prostředí a silných a slabých stránek vnitřního prostředí vede organizaci k reakci na změny vnějšího prostředí. (7)


17

PESTE zkoumá externí faktory a je nástrojem charakterizující postup, který slouţí k identifikaci problému. Peste se třídí na prostředí: P - politické a právní prostředí, které je tvořeno faktory, které vytyčují všechny směry rozvoje firmy nebo společnosti a vytváří politický a právní rámec pro její rozvoj. Toto prostředí vytváří především vláda, která vytváří pravidla hospodářské soutěţe, mezinárodní spolupráce a zahraničního obchodu, trhu a spotřebitelů. E - ekonomické prostředí, působí na vývoj a ovlivňují strukturu národního hospodářství. Působí na firmu prostřednictvím faktorů ekonomického prostředí, kupní síly, platební bilance, úrovně mzdy atd. S - sociální prostředí, zahrnuje sociální, demografické a kulturní faktory, které jsou v úzkém vztahu k ţivotní úrovni společnosti. Na manaţerské rozhodování a organizace působí zejména počet a věková, sociální a vzdělanostní struktura obyvatelstva, rovněţ také rozmístění a migrace pracovních sil, spotřeba, výdaje i příjmy, zvyklosti a preference různých skupin obyvatelstva. T - technické a technologické prostředí nejvýrazněji mění ţivot občanů i organizací rozvoj technologií potřebuje, aby manaţeři a majitelé organizací tento rozvoj sledovali, akceptovali a modernizovali výrobu a sluţby. Rovněţ aby vytvářeli předpoklady pro dlouhodobou existenci firmy a její další rozvoj. Úzce souvisí s produktivitou práce, s náklady a kvalitou sluţeb a výrobků. E - ekologické prostředí nabývá na významu v souvislostech s ochranou trvale udrţitelného rozvoje ţivotního prostředí a bývá častěji pod dohledem státních orgánů a různých aktivistických hnutí. (7) PORTERŮV MODEL KONKURENČNÍCH SIL zkoumá konkurenty podniku buď potenciálních, nebo reálně existujících. Postačuje bohatě vymezení pěti obecných oblastí, protoţe zkoumá moţné chování a síly konkurenčních firem a podniků. V těchto plánech je potřeba posuzovat hrozby ze strany vzniku budoucí konkurence i konkurence stávající. Jde především o: • riziko konkurence z ohroţení vlastních produktů na trhu jinými podniky, více či méně příbuznými produkty, které se nachází v nabídce jiných podniků či firem; • spolupráci a průnik v odběratelském řetězci jako zpětná integrace, odběratel se tady stává posunutím do role zákazníka konkurencí; • rizika zvýšení konkurence si můţe zákazník v budoucnu firmou dodávané zboţí či sluţby zajišťovat sám; • firmy či podniky, které vstupují nově na trh a stávají se tak novou konkurencí; • konkurenci podniky, které podnikají v tomtéţ typu či oblasti podnikání.(4)


18

4. POPIS PODNIKU V této kapitole podnikatelského plánu je ve stručné a výstiţné a konkrétní podobě popsáno na jakých podnikatelských záměrech zakládaný podnik stojí. Uvádí zákonnou formu zakládaného podniku a klíčovou ţivnost nebo ţivnosti, které podnik provozuje. Popisuje stručnou formou budoucí podnikání a prezentaci produktů a sluţeb, se kterými se budoucí podnik chce prezentovat na trhu, pomocí nichţ chce podnik realizovat svůj zisk. Popisy produktů by měli být natolik podrobné, aby z nich bylo jasné, na čem je zaloţeno přesvědčení, ţe budou konkurenceschopné a jak budou produkty dále rozvíjeny. Lze zde popsat, zda podnik plánuje být či nebýt plátcem DPH a jak bude zajišťovat pojištění podnikání. S tím vším úzce souvisí popis organizace podnikání. Plánuje se zde struktura podniku, zvláště kdyţ podnik zaměstnává větší mnoţství pracovníků. Popisuje se v popisu podniku organizační struktura, prezentuje se manaţerský tým, který bude podnikatelský záměr realizovat a který bude řídit podnik. Rovněţ sem patří popis podnikové infrastruktury, typ provozovny, její strojní a přístrojové vybavení, počítačová infrastruktura a softwarové vybavení. V rámci popisu podniku měli bychom uvést kontaktní údaje o umístění provozovny, vyuţití vlastních nebo pronajatých nemovitostí a prostor.(4) 5. VÝROBNÍ PLÁN Výrobní plán popisuje podrobně a stručně výrobní proces. Pokud nový podnik bude realizovat část výroby jako subdodavatel, uvádí se všichni subdodavatelé včetně důvodů jejich výběru. Ve výrobním plánu je nutné uvést informace o nákladech a jiţ uzavřených smlouvách. Bývá uváděn i popis závodu, strojů a zařízení, která budou zapotřebí, pokud bude celou výrobu nebo její hlavní část zajišťovat podnikatel sám. Dále jsou popisovány pouţívané materiály, technologie a jejich dodavatelé. Pokud nový podnik nic nevyrábí, bude se výrobní plán nazývat obchodní plán, který obsahuje informace o nákupu zboţí a sluţeb, informace o prostorech nutných ke skladování zboţí, a pokud jde o poskytování sluţeb, potom obsahuje popis procesu poskytování sluţeb, vazbu na subdodávky a opět zase hodnocení vybraných subdodavatelů.(4) 6. MARKETINGOVÝ PLÁN Marketingový plán je nedílnou a velmi důleţitou součástí podnikatelského plánu, protoţe objasňuje, jakým způsobem budou produkty nebo sluţby distribuovány, oceňovány a propagovány. Odhadují se také objemy produkce nebo sluţby, ze kterých lze odvozovat odhady rentability nového podniku. Tento plán bude potencionálními investory povaţován za nejdůleţitější součást zajištění úspěchu nového podniku. Je ústředním nástrojem pro řízení a koordinování marketingového úsilí. (4)


19

7. ORGANIZAČNÍ PLÁN V organizačním plánu bývá popsána forma vlastnictví podniku. Jestliţe se jedná o obchodní společnost, je nezbytné zde detailně rozvézt informace o managementu a dále potom dle příslušné právní formy údaje o obchodních podílech atd. Organizační plán poskytuje informace o celkové organizaci činnosti uvnitř podniku. (4) 8. HODNOCENÍ RIZIK Pokud vzniká nový podnik, musí se automaticky počítat s tím, ţe nastanou určitá rizika. Pro správný chod podniku je nezbytné tato rizika předem popsat a připravit účinnou strategii k jejich úspěšnému zvládnutí. Rizika mohou vyplývat především z reakce konkurence na nový prvek na trhu, ze slabých nebo podceněných stránek marketingu, výroby nebo manaţerského týmu či technologického vývoje. Je velmi důleţité pro správný chod nového podniku všechna moţná rizika analyzovat a především připravit alternativní strategie pro okamţik, kdy se některé z rizik projeví. Pro budoucí investory je tento přístup zárukou toho, ţe jsou si vědomi takových rizik, které jsou v případě potřeby připraveni okamţitě řešit. V souhrnu bychom mohli říci, ţe existují čtyři klíčové kroky zvládání rizika: • Identifikace rizikových faktorů – znamená důsledné propracování důvodů a příčin změny záměru v jinou cestu, neţ byl původní záměr. Největší a nejsloţitější k posouzení a ošetření jsou ta rizika, která jsou spojená s venkovními, především trţními podmínkami, predikcemi a realizací výnosů, vývoje trhů, tedy chováním potenciálních zákazníků a okolní konkurence. • Plánování krizových scénářů – příprava strategií, plánů postupů a procedur firmy či podniku v případě nastolení nějakého rizikového vývoje. Její nedílnou součástí by měla být vţdy jednoduchá finanční analýza dopadů různých moţných situací na trhu na podnik. • Kvantifikace rizik – číselné vyjádření moţných rizik • Monitoring a řízení – představuje průběţnou a hlavně trvalou kontrolu a sledování s rizikem souvisejících faktorů. Je to sledování vlivů zejména externího prostředí. (4) 9. FINANČNÍ PLÁN Finanční plán tvoří velmi důleţitou součást podnikatelského plánu. Jsou zde určeny objemy investic, které nový podnik potřebuje a ukazuje také na kolik je podnikatelský plán jako celek reálný. Finanční plán se zabývá třemi nejdůleţitějšími oblastmi:


20

•

předpoklad příslušných příjmů a výdajů s výhledem alespoň na tři roky (bývají zde zahrnuty očekávané trţby a vypočítané náklady); • vývoj hotovostních toků v příštích třech letech; • odhad rozvahy (bilance), který dává informace o finanční situaci podniku k určitému datu. Pro doklad o příznivém vývoji finanční situace firmy se uvádějí v rámci finančního plánu poměrové finanční ukazatele. Patří mezi ně hlavně ukazatele rentability, likvidity, aktivity a zadluţenosti. Ukazatelé rentability informují poskytovatele kapitálu o schopnosti firmy či podniku tvořit zisk a zhodnocovat vloţený kapitál. Ukazatelé likvidity poskytují informaci o schopnosti včas a bez problémů splácet krátkodobé závazky, tedy o krátkodobé stabilitě firmy či podniku. Ukazatelé aktivity ukazují intenzitu vyuţití jednotlivých sloţek majetku. Ukazatelé zadluženosti poskytují informace o dlouhodobé stabilitě firmy či podniku.(10) 10.

PŘÍLOHY

V přílohách bývají uvedeny informativní materiály, které nejsou nutné začleňovat do samostatného textu. V textu by však měly být odkazy na tyto přílohy. Příkladem těchto informativních materiálů jsou korespondence se zákazníky a dodavateli, informace ze soukromého výzkumu a podobně.(4)

3.4 Zdroje financování podnikatelské činnosti Potřeba finančních prostředků je dána především oborovým zaměřením podniku a objemem produkce. Je zřejmé, ţe objemy kapitálu se budou podle zaměření podniku lišit. Budou vyšší u podniku, která se zabývá obchodní činností neţ u podniku zabývající se poradenstvím. To se zajisté promítne i do poţadavků na počáteční finanční zdroje, které souvisí i se zvolenou právní formou podnikání. Nejjednodušší se z pohledu do poţadovaného kapitálu jeví zaloţení podnikání, kde je neomezené ručení. Není zde také zákonem stanovená výše kapitálového vkladu. Obráceně pak u kapitálových obchodních společností je třeba počítat se sloţením stanovené výše kapitálu. Při zakládání a dalším rozvoji podniku se pouţívají různé finanční zdroje. Ty se nejčastěji člení z hlediska vlastnictví na zdroje vlastní a cizí. K vlastním patří vklady vlastníků a zisky a odpisy hmotného a nehmotného majetku. K cizím zdrojům patří u malých a středních podniků zejména úvěry, půjčky, leasing, dluhopisy, tiché společenství a rizikový kapitál atd. Dalším hlediskem je hledisko časové, podle kterého mohou být finanční zdroje členěny. Tady bývá limitní dobou zpravidla jeden rok. Členění finančních zdrojů bývá na krátkodobé a dlouhodobé.(10)


3.4.1

21

Vlastní zdroje financování

Vlastní kapitál je tvořen veškerými interními zdroji financování a externími zdroji financování (vklady vlastníků, účasti, dary a příspěvky). Vlastní kapitál není potřeba splácet, proto představuje bezpečný zdroj financování. (2) Vklady společníků přestavují vlastní zdroj financování. Podnikání se neobejde bez počátečního vkladu osob, které se rozhodnou spolu podnikat. Rozdíl je v tom, ţe je zákonem stanovena povinnost při zakládání společnosti nějaký základní kapitál a jeho výše je věcí dohody. Výhodou fyzické osoby můţe být to, ţe na základě ţivnostenského listu nebo jiného oprávnění není stanovena povinnost vloţit do společnosti počáteční vklad. (10) Při pouţití zisku jako zdroje financování podniku hovoříme o samofinancování. Výhodou pouţití zisku pak je, ţe nevznikají nároky na cizí zdroje, nezvyšuje se objem závazků a sniţuje se riziko podniku na pouţité finance. Tímto způsobem lze pak financovat i velmi rizikové projekty, pro které se cizí finanční prostředky dají získat jen velmi obtíţně. Nevýhodou těchto finančních prostředků je jejich vlastnost, ţe nemohou být povaţovány za stabilní zdroj. (10) Odpisy jsou písemným vyjádřením postupného opotřebení dlouhodobého majetku za určité finanční období. Mají funkci přesunu ceny majetku do nákladů podniku a tím postupně sniţují jeho výši a zajišťují jeho obnovu. Z pohledu finančního hospodaření podniku jsou odpisy interním finančním zdrojem. Celkovou částku odpisů získává podnik inkasem trţeb tedy v cenách prodané produkce. Podnik se sám dále rozhoduje, zda pouţije odpisy na krytí provozních potřeb, splátky dluhů nebo i k financování dlouhodobého rozvoje. Z hlediska zdrojů jsou odpisy pro podnik mnohem výhodnější neţ zisk, protoţe nepodléhají zdanění. Jejich velikost závisí na rozsahu investičního majetku, jeho celkovém ocenění, odpisových sazbách a pouţité metodě odepisování podle existujících daňových a účetních předpisů. (10) 3.4.2

Cizí zdroje financování

U cizího kapitálu je nutno hradit jeho náklady (úroky z bankovních úvěrů) a je důleţité tento kapitál splatit (splátky jistiny bankovních úvěrů). Kvůli této vlastnosti představuje cizí kapitál značně rizikovější způsob financování. (2) Úvěry jsou velmi frekventované zdroje cizího kapitálu. Dělíme je na úvěry finanční, které spočívají v poskytování určité peněţní částky, a úvěry obchodní. Nejčastěji dělíme finanční úvěry na krátkodobé s dobou splatnosti do 1 roku, střednědobé – 5 let a dlouhodobé – nad 5 let. Obchodní úvěry si po vzájemné dohodě poskytují účastníci obchodních vztahů. (10)


22

Dluhopisy jsou v našich podnikatelských podmínkách zatím velmi málo vyuţívaný nástroj. Dluhopis je cenný papír, který vyjadřuje závazek dluţníka k majiteli. V dluhopisu se dluţník zavazuje, ţe v domluvené a stanovené době splatí nominální hodnotu a ve stanovené lhůtě bude také vyplácen roční nebo pololetní úrok a další odměny svým věřitelům. (10) Tiché společenství bývá pro podnik dalším velmi důleţitým zdrojem financování. Podnikatel tady od osoby, která se nazývá tichý společník, získává vklady, které můţe pouţívat ke svému podnikání. Výhodou se jeví to, ţe tichým společníkem můţe být kdokoliv – tedy fyzická i právnická osoba. (10) Rizikový kapitál představuje v řadě zemí zajímavý zdroj finančních prostředků. Tyto prostředky v sobě skrývají vyšší riziko při realizaci, ale zároveň s sebou nesou vysoký výnos. Jejich princip spočívá pak v tom, ţe vstupují do podniku formou navýšeného základního kapitálu a tím získává podnik potřebné zdroje pro svou činnost. Po určitém období bývá kapitálový podíl rizikového kapitálu odprodán a investice se vrací zpět do fondu. Hlavním cíle rizikového kapitálu je investování, zhodnocení investování, prodej a opakované investování do jiných příleţitostí. (10) 3.4.3

Další možnosti financování

Leasing je alternativní formou nákupu dlouhodobého majetku bez výrazného a dlouhodobého zadluţování podniku. Touto formou získávají podniky stále více movitého i nemovitého majetku. Podnik sice nezískává hotové peníze, ale obdrţí poţadované zařízení, aniţ by ihned musel splatit jeho plnou hodnotu. V praxi se objevují především tyto formy leasingu: • Operativní leasing, který bývá sjednáván na kratší dobu a pouţívá se především u osobních automobilů a počítačového vybavení. Jeho součástí bývá i servis pronajatých věcí. Smlouva je uzavřena na kratší dobu, neţ je ţivotnost pronajatého majetku. Podnik nemusí uhradit celou cenu majetku a smlouvu lze ukončit před sjednanou dobou. • Finanční leasing, který není vypověditelný. Splátky musí uhradit celou cenu majetku a není poskytován servis. Smlouva má charakter půjčky. • Prodej a zpětný leasing, kde podnik prodá svůj majetek nějaké leasingové společnosti a pronajme si jej vzápětí od ní. Toto řešení bývá vyuţito především pro okamţité zajištění likvidity podniku a velkou nevýhodou jeho je samozřejmě jeho velká cena v závěru. (10) Podstata faktoringu a forfaitingu je vţdy odkup pohledávek. Jestliţe podnik potřebuje okamţitě nějaké finanční prostředky, můţe odprodat své pohledávky dvěma cestami. • Faktoring, který je jednou z forem krátkodobého financování. Je zaloţen na odkupu krátkodobých pohledávek z obchodního styku před dobou jejich splatnosti Společnost zabývající se faktoringem financuje pohle-


•

23

dávky vznikající z dodávek zboţí nebo sluţeb na obchodní úvěr. Financování je bez jakékoliv záruky a jištění, pouze na základě kvality obchodního vztahu a bonity odběratele. Předností faktoringu je jeho pruţnost, kterou umoţňuje absence sloţitých schvalovacích procesů. Forfaiting, který je jednou z metod financování obchodu. Je to odkup střednědobých a dlouhodobých pohledávek forfaitingovou organizací. Všechny odkupované pohledávky musí splňovat několik poţadavků. Forfaiting se nejčastěji objevuje při dodávkách strojů, zařízení a investičních celků. Jeho výhodou je okamţitá úhrada pohledávky a přenos rizika z moţného nezaplacení dovozcem na forfaitingovou firmu. Nevýhodou je, ţe prodejní cena se liší od skutečné hodnoty pohledávky podle jejího charakteru a důvodu prodeje. (10)

3.5 Podnikání v oblasti cestovního ruchu 3.5.1

Cestovní ruch

Cestovní ruch spadá mezi významné sociální a ekonomické jevy současné moderní společnosti. Cestovní ruch nemá přesně vymezenou definici. V odborné literatuře nalezneme více či méně výstiţná vysvětlení formulací cestovního ruchu. Jednou z nejpřesnějších formulací je vymezení Světové organizace cestovního ruchu (WTO): „Cestovní ruch je činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“(1) Cestovní ruch dle AIEST, (Mezinárodní sdruţení expertů cestovního ruchu) definujeme „jako souhrn jevů a vztahů, které vyplývají z cestování nebo pohybu osob, přičemž místo pobytu není trvalým místem bydlení a zaměstnání.“(1) V cestovním ruchu můţeme uplatnit různá stanoviska, coţ prokazuje, ţe se jedná o sloţitý a mnohostranný jev. Cestovní ruch můţeme charakterizovat jako a) Oblast spotřeby, kde uspokojujeme lidské potřeby např. potřeba odpočinku poznávání, potřeba kulturního a sportovního vyţití, lázeňské péče, neobvyklých záţitků, kontaktu s lidmi b) Významnou sloţku národní ekonomiky, kterou vytvoří řada podnikatelských aktivit v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, ubytovací sluţby, stravovací sluţby, sluţby cestovních kanceláří, průvodcovské sluţby apod.).(1) 3.5.2

Cestovní kancelář

Základní jednotkou provozu v cestovním ruchu je cestovní kancelář. Zabývá se zprostředkováním, zabezpečováním a organizováním všech sluţeb, které s tím souvisí a případně i prodejem zboţí, které má na cestovní ruch návaznost.


24

Cestovní kanceláře lze pak podle charakteru a rozsahu poskytovaných sluţeb dělit na specializované a základní. Samozřejmě ale dochází naprosto běţně v praxi k prolínání obou zmiňovaných tipů cestovních kanceláří díky vzájemné spolupráci při prodeji a poskytování zájezdů. Hlavním důvodem tohoto prolínání je uspokojení nabídkou potřeb zákazníka nebo rozšiřování své klientely nebo zvyšování zisku cestovní kanceláře. Specializované cestovní kanceláře se jednoznačně specializují na určitý vyhraněný druh a také rozsah sluţeb nebo na určitou klientelu. Dosaţení vyšší kvality uţšího okruhu sluţeb umoţňuje právě onu zmiňovanou specializaci. Obecné, základní cestovní kanceláře poskytují většinou sluţby v plném rozsahu (zahraniční i tuzemské zájezdy, incoming atd.). Pro tuto činnost je základním předpokladem vhodné pracovní obsazení a také přiměřené materiální vybavení. V posledním období se v České republice trh cestovních kanceláří zabývá koncentrací a fůzemi. Zůstávající malé firmy mají potom šanci jenom právě ve velmi úzké specializaci a známosti na trhu cestovních kanceláří. Jejich další šancí je pak prodej produktů pro velké účastníky v cestovním ruchu. V roce 2000 ţivnostenský registr evidoval okolo 2700 cestovních kanceláří v České republice. V roce 2001 a také po nabytí platnosti zákona č. 159/1999 Sb., který velmi zpřísnil podmínky pro provoz cestovních kanceláří, se jejich počet výrazně sníţil. V roce 2008 se jejich stav sníţil na asi devět set, přičemţ se registruje také sedm tisíc oprávnění pro cestovní agentury, kterých je v aktivní činnosti však pouze asi jeden a půl tisíce. Dominantními cestovními kancelářemi na českém trhu jsou Čedok, CK Fischer, Exim Tours a Firo-tour.(8) Funkce cestovních kanceláří a agentur • • • • • • •

Zprostředkovatelská Překlenovací, souvisí s prostorovým a časovým odlišením nabídky a poptávky. Informační, ve vztahu k obchodním partnerům. Realizační, vyplývá z obchodní činnosti. Kontrolní, navázání spojení podniku s partnery. Výchovná, realizace tematického zaměření většiny zájezdů a pobytů. Ekonomická a další.(1)

Cestovní kanceláře (CK) a cestovní agentury (CA) nabízejí sluţby na trhu cestovního ruchu, které se neustále vyvíjí a rozšiřují. Sluţby CK a CA klasifikujeme podle hlediska: - věcného, - způsobu zajištění (vlastní, zprostředkovávané), - způsobu úhrady (neplacené, placené), - způsobu prodeje, - způsobu přípravy. (1)


25

Jedná-li se o náplň činnosti, stále více se u cestovních kanceláří projevuje diferenciace. Rozsah a charakter sluţeb, které cestovní kancelář popřípadě cestovní agentura nabízí, závisí na druhu a formě cestovního ruchu.(1) Klasifikace CK a CA Dělí se podle: Podle postavení v distribučním procesu rozlišujeme na: - Organizátory zájezdů, nazývány také touroperátory (CK). Jejich postavení odpovídá pozici velkoobchodu. - Zprostředkovatele (cestovní agentury), kteří se zabývají prodejem a zprostředkováním sluţeb cestovního ruchu a prodejem produktu touroperátorů. Jejich postavení odpovídá pozici maloprodejce. (3) Podle zaměření nabízených zájezdů CK a CA lze dělit na: Všeobecné CK, které poskytují sluţby v plném rozsahu, a proto musí mít dostatečné vybavení - Specializované CK, které umoţňují dosáhnout vyšší kvality sluţeb tím, ţe se specializují na určitý druh a rozsah sluţeb, případně na určitou klientelu. (3) -

Podle klientely rozlišujeme na: - Příjezdový (incomingové ) CK, které zajištují sluţby zahraničním návštěvníkům. Hlavní činností je nákup sluţeb v místě nebo regionu (ubytování, doprava apod.) a následný prodej do zahraničí. - Výjezdový (outcomingové) CK, které poskytují sluţby našim občanům a jsou umístěny v místě bydliště potenciálních účastníků a zabezpečují jim sluţby v jiném místě nebo v jiném státě. V dnešní době se v České republice řada CK zabývá současně příjezdovým a výjezdovým cestovním ruchem. (3) Podle územní působnosti a podle velikosti - Cestovní kanceláře rozlišujeme podle územní působnosti na mezinárodní, celostátní, regionální a místní. - Cestovní kanceláře dělíme na velké, střední a malé. Kritériem můţe být počet klientů, objem trţeb anebo počet zaměstnanců. (3) Založení a provozování cestovní kanceláře Od roku 1990 se podmínky pro zaloţení nové cestovní kanceláře mnohokrát změnily. Hlavním mezníkem ovlivňujícím podnikání v oblasti cestovního ruchu se stalo přijetí zákona č. 159/1999 Sb., s platností od roku 2001 a poté jeho novelizace v roce 2006 zákonem č. 214/2006 Sb. Dříve cestovní kancelář mohla být provozována jako ţivnost volná. Tehdy ţadatel o ţivnost pouze dokladoval některé podmínky v oblasti dosaţeného vzdělání délky práce. Podmínky pro


26

provozování cestovní kanceláře byly určovány především ţivnostenským zákonem č. 455/1991 Sb., a vztahy mezi jednotlivými cestovními kancelářemi se řídily občanským a obchodním zákoníkem. Kaţdá cestovní kancelář si vytvářela vlastní podmínky účastí na akcích, které poskytovala. Tyto podmínky obecně vycházely ze Směrnice o komplexních programech sluţeb cestovního ruchu pro organizované zájezdy, kterou vydala v roce 1990 rady Evropských společenství a která dodnes nemá ţádnou právní závaznost. Nový zákon č. 159/1999 Sb. o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu vstoupil v platnost od 1. dubna 2001. Hlavním důvodem jeho vzniky byly časté a nezadrţitelné krachy různých cestovních kanceláří. Tyto krachy měly velkým způsobem obrovský dopad nejen na klienty krachujících kanceláří, kteří buď najednou neodjeli na dovolenou, nebo zůstali v zahraničí, ale také na spolupracující subjekty a smluvní partnery krachujících cestovních kanceláří a v konečném důsledku to mělo i obrovský vliv na prestiţ naší republiky v zahraničí. (8) 3.5.3

Zákonné podmínky podnikání v cestovním ruchu

Jednotlivé subjekty, které si vzájemně prodávají zájezdy a produkty cestovního ruchu mají legislativně upraveny vztahy mezi sebou. Jsou zde vymezeny pojmy zájezd a zákazník, jsou tady také vymezeny dvě nové ţivnosti, a to provozování cestovní kanceláře a cestovní agentury. Určují se zde práva a povinnosti, které souvisí s poskytováním a organizováním zájezdů, definuje se povinné smluvní pojištění cestovních kanceláří a je nově vymezen smluvní typ, který se nazývá cestovní smlouva. Nejdůleţitější a základní změna v novém uspořádání spočívá v tom, ţe dosavadní volná ţivnost, kterou mohl provozovat kdokoli, kdyţ splnil obecné podmínky (věk 18 let, bezúhonnost a právní způsobilost), se změnila na dvě nové ţivnosti: koncesovaná ţivnost pro provozování cestovní kanceláře, volná ţivnost pro provozování cestovní agentury. Dá se tedy zjednodušeně říci, ţe od platnosti nových pravidel je třeba rozlišovat dva nové, jednoznačně od sebe odlišené, pojmy cestovní kancelář a cestovní agentura. Na základě koncese můţe potom cestovní kancelář nabízet a prodávat zájezdy formou cestovní smlouvy, která je uzavřena jejím jménem. Cestovní kancelář dále: můţe stravování, ubytování, dopravu atd. nabízet a prodávat jako jednotlivé sluţby cestovního ruchu, můţe zprostředkovávat prodej zájezdů nebo jednotlivých sluţeb cestovního ruchu a jejich kombinace pro ostatní cestovní kanceláře a cestovní agentury i jiné osoby – dopravce, pořadatele různých kulturních, sportovních a společenských akcí,


27

můţe prodávat věci související s cestovním ruchem jako mapy, plány a plánky, jízdní řády, vstupenky, upomínkové předměty a další, má povinnost podle novely zákona č. 214/2006 Sb., informovat Ministerstvo pro místní rozvoj o zprostředkování prodeje zájezdu pro cestovní kancelář z ostatních členských států Evropské unie. Jedná se i z hlediska výše uvedené kategorizace o ţivnost koncesovanou. Kaţdý zájemce o provozování takovéto ţivnosti musí poţádat ţivnostenský úřad o vydání koncesní listiny. Dotčeným orgánem státní správy je v tomto případě Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. Ţadatel o vydání koncesní listiny musí ve své ţádosti doloţit splnění odborné kvalifikace. Musí splnit jednu z podmínek: a) vysokoškolské vzdělání a 1 jeden rok praxe v oboru, b) vyšší odborné vzdělání a tři roky praxe v oboru, c) úplné střední vzdělání nebo úplné střední vzdělání a 6 let praxe v oboru d) doklady podle ust. § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie. Zákon stanoví s odkazem na ţivnostenský zákon další poţadavky na ţadatele, který ţádá o vydání podnikatelského oprávnění na provozování cestovní kanceláře. Dále je třeba k ţádosti, jeţ musí splňovat všechny další náleţitosti vyţadované ţivnostenským zákonem, připojit: • smlouvu s pojišťovnou o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo cestovní agentury • podnikatelský záměr, včetně bliţších údajů o své činnosti, hlavně, ve kterých oblastech cestovního ruchu zamýšlí cestovní kancelář či agentura podnikat, jestli součástí zájezdu bude i doprava, jaký se předpokládá počet zákazníků a v případě, ţe se jedná o cestovní kancelář, která provozovala svou činnost na základě dřívějších předpisů i počet zákazníků odbavených cestovní kanceláří v předcházejícím kalendářním roce • prohlášení, zda nedošlo v přecházejících pěti letech ke zrušení ţivnostenského oprávnění k provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury z důvodů porušení povinností uloţených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku • prohlášení o předpokládaném datu zahájení činnosti Cestovní agentura nesmí prodávat zájezdy svým jménem a cestovní smlouva musí být uzavírána vţdy mezi klientem a cestovní kanceláří. Smí provozovat následující činnosti: CA můţe dělat zprostředkovatele prodeje zájezdu pro cestovní kancelář. Smí prodávat jednodenní výlety (smí to být kombinace více sluţeb, ale nesmí přesáhnout 24 hodin či zahrnovat nocleh).


28

Zprostředkovávat prodej jednotlivých sluţeb cestovního ruchu pro jiné CK nebo CA či jiné osoby (dopravce, pořadatelé různých kulturních, sportovních či společenských akcí). Prodávat věci související s cestovním ruchem (mapy, plány, jízdní řády, vstupenky, upomínkové předměty). Nesmí zprostředkovávat prodej zájezdu pro subjekt, který není CK. Musí označit provozovnu a propagační materiály určené zákazníkovi slovy „cestovní agentura“. Má povinnost informovat ministerstvo pro místní rozvoj ČR o zprostředkování prodeje zájezdu pro CK z jiných členských států dle zákonné novely (č. 214/2006 Sb.). Má povinnost informovat zákazníka, pro kterou CK je prodej zájezdu zprostředkováván, a před uzavřením cestovní smlouvy předloţit doklad o pojištění organizující CK. Od 1. dubna 2001 jsou všechny cestovní kanceláře povinny uzavírat povinné smluvní pojištění. To znamená, ţe jsou pojištěny zakoupené zájezdy těchto cestovních kanceláří. Pokud by se cestovní kancelář nepojistila, bude jí odebrána koncese k provozování ţivnosti. (8)

Vlastní práce

29

4 Vlastní práce 4.1 Titulní strana Název:

Cestovní agentura JIHO tour

Právní forma:

podnikání fyzické osoby na základě ţivnostenského oprávnění

Předmět podnikání:

provozování cestovní agentury, zprostředkování obchodu a sluţeb

Adresa:

Národní třída 27, Hodonín

IČO:

876 45 543

Bankovní spojení:

1676487523/0800

Telefon:

518 234 346

Fax:

518 234 356

www stránky:

www.jihotour.cz

e-mail:

[email protected]

Provozovatel:

Eliška Novotná

4.2 Exekutivní souhrn Podnikatelský plán je vytvořen na zaloţení a řízení cestovní agentury. Provozovatelkou je Eliška Novotná, která získala ţivnost na provozování cestovní agentury s názvem JIHO tour. V hlavní sezóně bude zaměstnávat jednoho brigádníka. Po splnění zákonných podmínek bude realizovat zprostředkování sluţeb cestovního ruchu na provozovně, která bude umístěna v přízemí domu na Národní třídě v Hodoníně. Město Hodonín je bývalé okresní město s 26 000 obyvatel, které leţí na jihovýchodní Moravě, při hranicích se Slovenskou republikou. Je centrem okolních větších vesnic vzdálených do 10 km od Hodonína a to zejména: Mutěnice, Dubňany, Dolní Bojanovice, Luţice, Mikulčice, Rohatec a Ratíškovice. Provozovna bude umístěna v domě nacházejícím se na hlavní třídě, v tzv. „zlatém obchodním kříţi“, coţ je v centru města nezajímavější obchodní místo. Předmětem podnikání je zprostředkování sluţeb, prodej domácích a zahraničních zájezdů, ale i prodej map, knih s cestovní tématikou, zajišťování pojiště-

Vlastní práce

30

ní zájezdu. Zákazníkům bude nabízet zájezdy prověřených pojištěných cestovních kanceláří př. Čedok, Firo tour, Exim tours atd. Nabídka: - tuzemských letních a zimních pobytů - zahraničních poznávacích zájezdů - zahraničních pobytových zájezdů - krátkodobý pronájem chat, chalup, ubytování v penzionu, hotelů a ubytování v soukromí - letenek - skupinových zájezdů - zájezdů „ušité na míru“ - vstupenek do divadla a na koncerty - víz Na zřízení cestovní agentury, pořízení kanceláře a zahájení činnosti bude potřeba finančních prostředků činit 200 000 Kč. Počáteční vklad majitelky bude 100 000 Kč. Zbylých 100 000 Kč získá bankovním úvěrem. Cílem společnosti je uspokojování potřeb klientů, vycházet vstříc jejich poţadavkům a přáním. Motivem je zajištění co nejlepších sluţeb pro zákazníky přes cestovní kanceláře, se kterými bude účinně spolupracovat. Dalším z cílů je získat dominantní postavení na místním trhu, vytvoření stálé klientely, rozšíření internetového prodeje. Důleţitou podmínkou k dosaţení těchto cílů je tvorba zisku a tím zajistit si finanční prostředky pro svoji obţivu a své rodiny.

4.3 Analýza trhu 4.3.1

Definice trhu

Cestovní ruch ve světě Mezinárodní cestovní ruch řadíme v posledních deseti letech díky svému obratu na přední místo dynamicky se rozvíjejících odvětví. Podle údajů Světové organizace cestovního ruchu (WTO) a Světové rady cestování a cestovního ruchu (WTTC) je cestovní ruch jedním z nejvýnosnějších ekonomických odvětví ve světě s největší zaměstnaností. (13) V roce 2009 se vývoj jak na mezinárodním, tak tuzemském cestovním ruchu sníţil z důvodu hospodářské krize. Národní statistiky příjezdů hostů do regionů a zemí, stejně tak i celosvětové přehledy přinášejí doklad o poklesu návštěvnosti, pokles příjmů ze zahraniční, ale i zhoršení ekonomických výsledků. Cestovní ruch navíc poškodily váţné negativní jevy, které se projevily v podnikatelské selhání některých subjektů (úpadky cestovní kanceláře, letecká doprava a omezené poptávky v oblasti ubytování a pohostinství). (14)

Vlastní práce

31

Turistická oblast, která byla nejvíce postiţena krizí, je Evropa. Důvodem je hlavně recese v Británii, Německu a USA, v zemích, jejichţ obyvatelé často cestují do evropských přímořských letovisek na dovolenou i na poznávací cesty po metropolích. Blízký východ, Asie a Tichomoří také zaznamenal pokles, jedinými oblasti, kterým se začalo dařit lákat turisty více neţ dříve je Afrika a Latinská Amerika. (14) Cestovní ruch v České republice Česká republika vstoupila v roce 2004 do Evropské unie. Výhodou členství v EU je volný pohyb osob, v rámci EU odpadají turistům celní kontroly, zvýšila se kvalita sluţeb a hlavně pro ČR to znamená rostoucí počet dovolených, jak v naší zemi, tak v sousední zemi. (12) V rámci příjezdového cestovního ruchu, skoro 21 miliónů cizinců navštívilo nebo projíţdělo Českou republikou. Hlavní důvodem návštěvy je dovolená, návštěva příbuzných nebo pracovní příleţitosti. 78% turistů jezdí individuálně, jen 11% vyuţívá sluţby CK. Nejvíce navštěvovaná města jsou Praha, krajská města a lázně. Do českých hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) přijelo v roce 2010 celkem 6,3 milionu zahraničních turistů, coţ bylo o pět procent více neţ v předchozím roce. Z hlavních zdrojových zemí zaznamenali čeští ubytovatelé nejvyšší nárůst turistů z Ruska. Lze se domnívat, ţe krize začíná být na ústupu. (13) Cestovní ruch v Hodoníně Cestovní agentura se nachází ve městě Hodonín s 26 tis. obyvatel. Ve městě funguje šest hlavních větších cestovních agentur, zbylé malé agentury jsou v bytových prostorách a čtyř cestovních kanceláří, které si prodávají vlastní zájezdy. Trh zákazníků se skládá z obyvatel Hodonína a jejího okolí. Největší segment tvoří rodiny s dětmi, mladí lidé a senioři. Ve větších vesnicích v okolí Hodonína se ţádné cestovní kanceláře a cestovní agentury nenachází. Nejbliţší města, kde jsou provozovány sluţby cestovního ruchu prostřednictvím cestovní kanceláře nebo agentury jsou města Břeclav, Kyjov a Bzenec, nacházející se cca 20 km od Hodonína. Největší skupinou osob ţijící v Hodoníně a okolí jsou obyvatelé v produktivním věku (15 - 59 let), kterou tvoří 77 % populace. Další skupinou ţijící v mikroregionu Hodonín jsou děti a mládeţ do 14 let, které představují 16,5 % populace a občané starší 60ti let, kterých je 16,8 %. Největší vzdělanostní skupinou obyvatelstva tvoří občané starších 15 let s výučním listem a bez maturity a to cca 39 % obyvatelstva. Cca 23 % představují obyvatelé, kteří ukončili vzdělání s maturitou. Pouze 7% jsou obyvatelé s vysokoškolským vzděláním. Vzdělaní obyvatelé zvyšují míru úspěšnosti na trhu a v podnikání. Vzdělané

Vlastní práce

32

obyvatelstvo má větší nároky na kulturní aktivity. Nezaměstnanost úzce souvisí s cestovním ruchem. Pokud občané nebudou zaměstnáni, nebudou si moci dovolit utrácet peníze za dovolenou. Míra nezaměstnanosti v mikroregionu Hodonín se pohybuje okolo 15 %. (21) Cestovní ruch jako dynamicky se rozvíjející segment ekonomiky, se se svým objemem trţeb, rozsahem zaměstnanosti a tvorbou kvalitních pracovních příleţitostí řadí mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví našeho státu. Zejména má významný vliv na rozvoj ekonomicky slabších regionů, mezi který se řadí i region Hodonínska. Moţností rozvoje cestovního ruchu v tomto regiony jsou dány jednak kvalitou přírodního prostředí luţních lesů, stepí a slováckých vesnic v údolí mezi lesy, sady a zejména vinicemi s atraktivitou kulturních hodnot spojených s tradicemi lidové kultury vinorodého okresu. (18) V Hodoníně a blízkém okolí je region schopen pro rozvoj cestovního ruchu nabídnout především moţnosti letní turistiky u vody, rybaření, turistické atraktivity vodní dopravy prostřednictvím Baťova kanálu, dále cykloturistiky a zejména vinařské turistiky, která dodává cestovnímu ruchu folklórní tradice a lidovou kulturu. Nabídku vinařské turistiky doplňují atrakce, které lze nalézt i v blízkém okolí Hodonína a které jsou dále vyuţitelné pro rozvoj cykloturistiky, kdy zejména se jedná o městské a vesnické rezervace, významné archeologické aktivity, zámky, hrady či církevní stavby. Aby cestovní ruch byl komplexní, je nutné zabezpečit v Hodoníně a v blízkém okolí pro příjemce cestovního ruchu ubytování a stravování, jakoţ i doplňkové sluţby, např. fitness, sauny apod. Důleţitým produktem cestovního ruchu na Hodonínsku je lázeňství, které má jiţ v Hodoníně vybudovanou stálou pozici. Lázně v Hodoníně nabízejí tradiční lázeňské programy a je nezbytné, aby tato oblast byla dále rozvíjena a podporována. (18) Objem a vývoj v oblasti cestovního ruchu koncem 20. století značně vzrostl a v důsledku toho se zvýšil i počet nových cestovních kanceláří a cestovních agentur a tento trend je i nadále mírně vzrůstající. Následující tabulka zobrazuje čím dál tím větší nárůst cestovních kanceláří a agentur za posledních osmnáctých let registrovaných subjektů v registru ekonomických subjektů.

Vlastní práce

33

Počet registrovaných subjektů v RES - Cestovní ruch Činnosti cestovních kanceláří a z toho činnosti cestovních kanagentur; průvodcovské činnost celáří 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

877 2 939 3 685 3 536 3 947 4 295 4 791 5 201 5 541 5 779 5 761 5 534 5 615 5 611 5 616 5 637 5 680 5 741 5 915

309 732 1 021 1 261 1 507 1 702 1 972 2 212 2 392 2 604 2 754 2 723 2 841 2 924 2 974 3 008 3 004 2 991 2 970

Zdroj: czso.cz

V této části provedeme SWOT analýzu. Cílem SWOT analýzy je zjistit silné a slabé stránky nově vzniklé agentury, ale i prozkoumat příleţitosti a hrozby trhu, které působí na naši cestovní agenturu. Vnitřní prostředí a) silné stránky Dobrá poloha podniku – agentura se nachází v centru města na frekventované Národní třídě s velkým počtem občanů směřujících na úřady, zejména městský úřad, okresní správu sociálního zabezpečení, VZP, poštu, soud. Podnik se nachází na lukrativním místě hlavní třídy, má jednu velkou výlohou. Moderní vybavení podniku – agentura bude vybavena jen nejnovější technologií tak, aby se zákazník cítil příjemně a spokojeně. Zejména se jedná o počítačovou techniku včetně internetu, velkou kopírku, která bude k dispozici i pro sluţbu kopírování občanům za mírný po-

Vlastní práce

34

platek, samozřejmostí bude klimatizace. Uvnitř i vně cestovní agentury bude velká světelná reklama. Spolehlivost a kvalita sluţeb – kaţdého zákazníka čeká individuální přístup, poskytování nejlepších sluţeb v rámci cestovního ruchu. Dále budou bezplatně poskytovány informace pro návštěvníky města Hodonína o jeho zajímavých místech, kultuře, historii apod. Kvalifikovaný pracovník – pracovnice získala během studia a praxe mnoho zkušeností a dovedností, zejména vysokoškolským studiem na Mendelově univerzitě v Brně a dvouletou praxí v cestovní agentuře LIDO v Hodoníně. Zkušenosti v cestovním ruchu – vedení agentury, má zkušenosti s vedením cestovního ruchu jak aktivního, tj. návštěva zahraničních destinací, tak i pasivního, tj. návštěva zajímavých míst v České republice a zejména v nejbliţším okolí Hodonína. Další zkušenosti byly získány dvouletou praxí v cestovní agentuře LIDO, která rozvíjí svoji činnost v Hodoníně jiţ více neţ 15 let. b) Slabé stránky Začínající podnik – nevýhodou je, ţe cestovní agentura je teprve nová, pro mnoho občanů neznámá. Zpočátku se očekává určitá nedůvěra v činnosti nové cestovní agentury, která však bude překonána na základě marketingových sluţeb, propagace a zejména spolehlivosti a kvalitou sluţeb nové cestovní agentury. Malé povědomí o podniku – malá informovanost o cestovní agentuře mezi občany budoucích zákazníků, doposud neexistovala ţádná reklama, jedná se o nově zřízenou cestovní agenturu v nových nebytových prostorech. Podnikání v pronajatých prostorech – nutnost hradit vyšší nájemné neţ je stanoveno v jiných ulicích města Hodonín, mimo Národní třídu. Nízký kapitál – na začátku provozu cestovní agentury není dostatek finančních prostředků pro větší rozvoj sluţeb, např. na mzdové prostředky pro další novou pracovnici cestovní agentury Vnější prostředí a) Příleţitosti Dobrá poloha města, hranice se Slovenskem – Hodonín má výbornou polohu, blízko hranic se Slovenskem, cca 4 km se nachází město Holíč a o dalších 7 km dál okresní město Skalice. V okolí Hodonína se nachází větší vesnice o dvou aţ třech tisících obyvatel – Dubňany,

Vlastní práce

35

Ratíškovice, Dolní Bojanovice, Mutěnice, Rohatec, Luţice, Mikulčice. Hodonín je navíc lázeňským městem. Rozvoj cestovního ruchu – s rozvojem lázeňství v Hodoníně se rozšiřuje poptávka po sluţbách v cestovním ruchu, a to zejména pro návštěvníky města Hodonína. Ze zemědělského a průmyslového města Hodonína se v období 20-ti let stává lázeňské město se zaměřením na rozvoj cestovního ruchu. Získání nových zákazníků – nejenom z řad občanů ţijících v městě Hodoníně a ve větších blízkých vesnicích v okolí Hodonína, ale i zejména ze Slovenské republiky a v budoucnu hlavně z návštěvníků hodonínských lázní. Rostoucí zájem o cestování – spousta lidí má velký zájem o cestování. I nadále trvá zájem lidí o cestování, zejména poznávání nových míst v Evropě a na jiných kontinentech. Zájem turistů se bude zaměřovat zejména na karibskou oblast, asijské země, nejvíce Čína, Japonsko, bude se zvyšovat zájem i o africké země. c) Hrozby Silná konkurence – konkurence v Hodoníně je velká, existuje zde nejméně 6 cestovních agentur a 4 cestovní kanceláře. Jedná se o agentury a cestovní kanceláře v Hodoníně jiţ dlouhodobě provozující své sluţby cestovního ruchu, které mají jiţ své stálé zákazníky. Finanční krize – kaţdý člověk si nemůţe dovolit vkládat finance do dovolené, zvlášť v době, kdy musí zajistit své základní ţivotní potřeby, tj. zejména bydlení, ale i studium dětí apod. Zdraţování energií povede nejen ke zdraţování potravin, ale i sluţeb, coţ se dotkne dost významně i niţší poptávky po sluţbách cestovního ruchu. Vysoká nezaměstnanost – souvisí s finanční krizí, není zaměstnání, kdyţ není zaměstnání, nejsou tím pádem ani peníze na zbytné potřeby. Nezaměstnaní si zajistí zejména své základní ţivotní potřeby. Cestování se dostane mimo zájmu nezaměstnaných občanů. Cestovní agentura zná dobře svoji konkurenci. Bude se snaţit hodně zviditelnit, za pomocí reklamy, aby se dostali do povědomí místních občanů. V budoucnu se pokusí odstranit svoje slabé stránky a snaţit se dosáhnout co největších zisků a spokojenosti našich zákazníků. Konkurence je vysoká, ale díky dobrým podmínkám k provozování cestovní agentury podnikatelka doufá, ţe získá stálé klienty, nejprve to budou náhodní kolemjdoucí a známí, kteří se jako první dozví o nově vzniklé agentuře.

Vlastní práce

4.3.2

36

Segmentace trhu

Našimi zákazníky budou jak mladí lidé, tak rodiny s dětmi a senioři. Zaměříme se na obyvatele města Hodonína a nejbliţších okolních vesnic, také na obyvatele ze Slovenska a i návštěvníky hodonínských lázní. Bude se jednat o klienty s různými zájmy, vzděláním, klienti různých povah a profesí. Do segmentu zákazníků patří i podniky př. Vodovody a kanalizace, Policie ČR, které poskytují svým zaměstnancům příspěvky na dovolenou. Z provedené analýzy zákazníků se zaměříme na konkrétní segment. V poslední době se jedná o skupinu mladých obyvatel, kteří se na cestování podílí odhadem 20 % všeho obyvatelstva. Mladí lidé více cestují neţ občané středního věku, navštěvují a objevují nové destinace. Jsou schopni utrácet za cestování více neţ kterákoliv jiná skupina obyvatelstva. Mají zájem o nové zkušenosti a informace a při plánování svých cest a rezervací sluţeb více vyuţívají internet. Mezi nejoblíbenější regiony, kam směřuje více, neţ polovina mladých cestovatelů patří jiţní a severní Evropa. V posledním období navštěvují mladí i východní Evropu, kdy zvlášť Česká republika se stává oblíbenou destinací. Česká republika se nachází ve 2. desítce nejnavštěvovanějších zemí mladými lidmi. Pro další rozvoj cestovního ruchu i naší České republiky, je zejména nutné přilákat mladé lidi ze zahraničí, přičemţ jedním ze způsobů je např. rozvoj sportovních adrenalinových atraktivit, budování příslušné infrastruktury, zavádění systému slev pro mladé, a taktéţ moderní a kvalitní internetová prezentace.(19) Druhou skupinou obyvatelstva, na kterou je nutno se zaměřit do budoucna, která je důleţitá pro další rozvoj cestovního ruchu, včetně České republiky, jsou senioři. Demografický trend předpokládá, ţe podíl lidí starších 60-ti let se do budoucna v období 30 aţ 40 let zdvojnásobí a bude tvořit 30 % celkové populace. V návaznosti na tento nárůst seniorů vzroste také jejich podíl na celkovém počtu turistů. Důleţitými faktory pro zvýšení podílu seniorů na celkovém počtu osob, které realizují své dovolené v domácím i zahraničním cestovním ruchu, je zvyšování jejich ţivotní úrovně, zlepšení jejich zdravotní péče a chuť i v důchodovém věku ţít aktivně. Senioři si rádi připlatí za kvalitní sluţby, jejich předností je cestování mimo hlavní sezónu. Očekávají důkladnou organizaci svých cest bez stresujících situací a často cestují se svými rodinnými příslušníky, zejména vnoučaty. Jejich dovolené jiţ nejsou jen lázeňské pobyty, ale zejména aktivní proţití dovolených, a proto ubytovací zařízení by měla poskytovat dostatek sportovního vyţití, včetně pěších a cyklistických výletů. Senioři chtějí přijít na chuť zdravému ţivotnímu stylu a v tomto směru by se měl do budoucna zaměřovat rozvoj cestovního ruchu u nás. (20) Také velký zájem je ze strany tělesně postiţených, kteří nejčastěji navštěvují léčebné lázně a poznávají krásy země.

Vlastní práce

4.3.3

37

Konkurence

Za konkurenci povaţujeme zařízení, která nabízejí a poskytují podobné sluţby ve městě Hodonín. Počet cestovních agentur působících v Hodoníně, je šest. Největšími konkurenty jsou agentury nacházející se v nejbliţším okolí budoucí nové cestovní agentury JIHO tour. Cestovní agentura Doména Národní třída 298/22, Hodonín, I. patro Silné stránky: Dlouhodobé působení – agentura je uţ dlouhou dobu na trhu, asi od r. 1993. Z původních tří zaměstnankyň této cestovní agentury, zůstala pouze jedna, která je zároveň její majitelkou. Internetové stránky – velkou výhodou jsou internetové stránky, kde se klient dozví spoustu zajímavých věcí o agentuře a nabízených sluţbách v cestovním ruchu. Slabé stránky: Reklama – cestovní agentura nemá ţádnou reklamu, existuje malé povědomí o agentuře mimo stálých zákazníků. Profesionální růst – pracovnice cestovní agentury jezdí minimálně na školení pořádaná cestovními kancelářemi a na sluţební zahraniční cesty, tzv. infocesty, kde jsou pracovníci cestovních agentur seznamováni s místy, která jsou nabízena cestovními kancelářemi i pro klienty cestovních agentur. Špatná dostupnost – provozovna se nachází v prvním patře, není zde výtah ani bezbariérový přístup, coţ pro starší lidi je velmi komplikované. Cestovní agentura Redo Dolní Valy 521/1, Hodonín, přízemí Silné stránky: Výborná poloha – cestovní agentura se nachází kousek od pěší zóny v blízkosti Národní třídy. Dlouhodobé působení na trhu – cestovní agentura, dříve cestovní kancelář Redo, která působí ve městě Hodoníně od r. 1991, má stálou klientelu. Slabé stránky: Malé prostory – byť je cestovní agentura umístěna v nebytových prostorách blízko pěší zóny a Národní třídy, jsou tyto prostory malé, nevzhledné a nedostačující. Nulový růst zaměstnanců- vzhledem k tomu, ţe se jedná o cestovní agenturu, kde pracuje matka s dcerou, není zde zájem o zvyšování odbornosti, chybí zde vnitřní zaměstnanecká konkurence.

Vlastní práce

38

Cestovní agentura Lido Národní třída 262/4, Hodonín, přízemí Silné stránky: Příjemné prostředí- cestovní agentura je velmi dobře a stylově vybavená pro zákazníky zajímající se o sluţby v cestovním ruchu, dobré umístění zařízení cestovní agentury. Dobrá poloha- cestovní agentura LIDO se nachází na rušné Národní třídě vedle prodejny zmrzliny, tudíţ zde projde hodně návštěvníků, kteří se zajímají o nabídky cestovní agentury přes její dvě výlohy. Dlouhodobé působení na trhu – cestovní agentura působí na trhu od r. 1996, má stálou klientelu, která se navíc rozšiřuje o další klienty na základě spokojenosti stálých klientů. Slabé stránky: Internetové stránky – cestovní agentura nemá své vlastní webové stránky, a tudíţ je známá pouze prostřednictvím výloh a reklamy v místních médiích. Cestovní agentura AG Style Dolní Valy 23, Hodonín, přízemí Silné stránky: Cestovní agentura velmi účinně spolupracuje s CK Fischer, neboť mezi majiteli cestovní agentury a cestovní kanceláře jsou vzdálené rodinné vztahy. Z důvodu, ţe CK Fischer za dobu svého působení měla hodně stálých zákazníků, ti z Hodonína a okolí se stali zákazníky cestovní agentury. Slabé stránky: Cestovní agentura kromě označení své provozovny nemá ţádnou reklamu, reklamu nemá ani v místních médiích. Její reklama je pouze v katalozích CK Fischer. V cestovní agentuře pracuje majitelka, která je jiţ je v důchodovém věku. Cestovní agentura Propago Rybářská 3, Hodonín, přízemí Silné stránky: V cestovní agentuře pracují pracovníci s velkými zkušenostmi s řízením a s činností cestovních kanceláří. Velká výloha na prezentaci zájezdů – k prezentaci zájezdů a dalších sluţeb cestovní agentury slouţí velká výloha, která je často obměňována. Internetové stránky – cestovní agentura má své vlastní internetové stránky.

Vlastní práce

39

Slabé stránky: Špatná poloha – cestovní agentura je umístěna mimo centrum města v boční ulici, nedostatečná informovanost občanů o této agentuře. Nabídka jedné destinace – cestovní agentura nabízí pouze jedno místo pobytu, které dříve nabízela i jako cestovní kancelář. Cestovní agentura EMtour Hala aut. nádraţí, Sv. Čecha 3608, Hodonín, přízemí Silné stránky: Dostupnost – cestovní agentura se nachází v hale autobusového nádraţí, tj. v místech, kudy projde mnoho občanů, zejména z okolních vesnic. Slabé stránky: Neochota pracovníků – jedná se o zaměstnance plnící pouze své základní pracovní úkoly, chybí zde větší aktivita při nabízení sluţeb cestovní agentury. Z provedené swot analýzy vyplývá, ţe největší slabou stránkou konkurence je špatná dostupnost, slabá reklama, ţádné internetové stránky a nulový profesionální růst zaměstnanců. Proto se majitelka zaměřila na to, aby kancelář byla umístěna na dostupném místě, tedy na hlavní třídě města, zvýšila povědomí o nově vzniklé cestovní agentury za pomocí reklamy, zaloţení internetových stránek a neustálé dojíţdění na školení, které pořádají cestovní kanceláře a návštěva veletrhů o cestovním ruchu. Vyuţitím příleţitostí a silných stránek cestovní agentury JIHO tour, by mohlo vést k úspěšnému uplatnění na trhu a získání výhod oproti konkurenci.

4.4 Popis podniku S ohledem na podnikatelský plán a výše potřeby finančních prostředků si zvolíme právní formu podnikání – podnikání fyzických osob (osoba samostatně výdělečně činná). Výhodou této právní formy jsou nízké náklady na zaloţení společnosti, snadné zaloţení, přerušení a ukončení činnosti. Majitelka ručí celým svým majetkem. Ţivnostenské podnikání je nejrozšířenější formou podnikání. Majitelka podniká na základě ţivnostenského oprávnění. Jedná se o ţivnost volnou, do roku 2008 byla ţivnost vázaná, kde bylo nutno splnit všeobecné podmínky a odbornou způsobilost. K zaloţení je potřeba splnit jen všeobecné podmínky. Zakladatelka cestovní agentury Eliška Nováková splňuje podmínky pro provozování ţivnosti. Vystudovala střední odbornou školu hotelnictví s maturitou a získala 3 roky praxe v cestovní agentuře LIDO. Majitelka cestovní agentury Eliška Nováková bude provozovat cestovní agenturu sama. V hlavní sezóně, která je od června do srpna, bude zaměstnávat na zá-

Vlastní práce

40

kladě dohody o provedení práce jednoho brigádníka, kterému bude vyplácena měsíční odměna. Dům, ve kterém se nachází provozovna CA JIHO tour, je ve spoluvlastnictví fyzických osob, z nichţ jedni ze spoluvlastníků jsou rodiče Elišky Novákové. Provozovna cestovní agentury má rozměry 18 m2 a je v prosklené kanceláři vedle prodejny dámských a pánských oděvů, má samostatný vchod. Kancelář je vybavena 1 velkou výlohou, 2 psacími stoly, 2 pracovními křesly a 3 ţidlemi pro zákazníky, 1 konferenčním stolkem se 2 křesly. Dále do vybavení patří skříňky a samozřejmě telekomunikační zařízení jako je telefon s faxem, kopírka, počítač a tiskárna. Provozovna má v domě v suterénu umístěno sociální zařízení, které pouţívá i personál prodejny oděvů. Výborná poloha umístění provozovny cestovní agentury JIHO tour je předpokladem návštěvnosti ze strany zákazníků, zájemců o zprostředkování sluţeb v cestovním ruchu. Důleţité pro získání klientů CA je výloha, která bude aktuálně obměňována na základě předpokládaných nabídek cestovních kanceláří, se kterými CA bude do budoucna spolupracovat. Provozní doba: Pondělí – Pátek: 8:30 – 16:30

4.5 Obchodní plán Dodavatelé neboli obchodní partneři tj. cestovní kanceláře, jsou důleţitou součástí podnikání, bez nich by cestovní agentura nemohla vykonávat svoji činnost. Cestovní agentura JIHO poskytuje sluţby, prodává kniţní průvodce, atlasy a mapy. Cestovní agentura uzavírá smlouvy s pojištěnými a renomovanými cestovními kancelářemi. Cílem agentury je zprostředkování zájezdů, které organizují cestovní kanceláře. Hlavními obchodními partnery budou cestovní kanceláře Čedok, Firo tour, Eximtour, které působí dlouhodobě na trhu a patří mezi největší cestovní kanceláře v ČR. Mezi další autorizované prodejce, se kterými bude uzavřena cestovní agenturou smlouva o provizním prodeji, patří cestovní kanceláře zaměřené na tuzemské pobyty: Rekrea, ACK, s. r. o., Atis a.s. a CKL a na zahraniční zájezdy: Victoria, Alexandria s. r. o., Alex, s. r. o., VTT, s. r. o., Shenkos, s. r. o., Ancora, s. r. o., Parkam Holidays, s. r. o., Blue style, s. r. o., Azzurro a Best reisen CZ, s. r. o. Mezi kniţní dodavatele bude patřit firma Marco Polo, s. r. o. Jedná se o největšího dodavatele atlasů, cestovních knih, map a průvodců sídlící v Praze.

Vlastní práce

41

Firma Marco Polo bude dodávat zboţí za předem dohodnuté objednávky. Při velké objednávce firma Marco Polo poskytuje mnoţstevní cenu. Hlavní obchodní partneři ČEDOK a.s. Na Příkopě 18, 11135 Praha 1 www.cedok.cz Cestovní kancelář Čedok a.s. patří mezi nejstarší české cestovní kanceláře, která působí na cestovním trhu od roku 1920. Od počátku své činnost se Čedok, jehoţ název znamená Československá cestovní a dopravní kancelář, stal symbolem novátorství a úspěchu. Jiţ ve 20-tých letech 20. století Čedok zakládá tradici cestování českých turistů zejména na pobřeţí Dalmácie, části nynějšího Chorvatska. Do 2. světové války patří Čedok mezi nejvlivnější cestovní kanceláře, které vedle zahraničních pobytových zájezdů nabízela i směnárenské sluţby, včetně prodeje všech typů jízdenek na dopravu. Čedok za dobu svého působení v cestovním ruchu získal nemálo ocenění jako nejlepší cestovní kancelář působící v České republice. Prodej zájezdů cestovní kanceláře Čedok zabezpečují jednak vlastní pobočky a provizní prodejci. (15) FIRO tour a.s. Nám. 1. máje 94, 430 01 Chomutov www.firotour.cz Cestovní kancelář FIRO-tour, a. s. vznikla po roce 1990. Dlouhodobě drţí silnou pozici ve čtveřici největších českých cestovních kanceláří. Tato cestovní kancelář opakovaně získává ocenění v anketě odborníků cestovního ruchu TTG Travel Awards – kdy v roce 2010 získala 1. místo v kategorii Nejlepší touroperátor pro evropské destinace. Největší zastoupení v nabídce cestovní kanceláře FIROtour, a. s. tvoří letecké pobytové zájezdy, realizované do celého světa. Kromě leteckých zájezdů má FIRO-tour, a. s. v nabídce také letní pobytové zájezdy s autokarovou a vlastní dopravou. Významnou část nabídky představují poznávací zájezdy. Prodej zájezdů cestovní kanceláře zabezpečují vlastní pobočkové prodejny, významnou roli v prodeji zájezdů hrají autorizovaní prodejci, kterých má FIRO-tour, a. s. více neţ tisíc. (16) EXIM tours a.s. Revoluční 23, 110 00 Praha 1 www.eximtours.cz Cestovní kancelář EXIM tours a.s., která zahájila svoji činnost letní sezónou roku 1993, se zaměřila zejména na nabídku leteckých zájezdů do zahraničí. Od

Vlastní práce

42

roku 1993 prochází činnost CK EXIM tours, a. s. dynamickým vývojem, kdy v současnosti tato CK patří mezi největší cestovní kanceláře na českém cestovním trhu. Kromě vlastních provozoven a provozoven na bázi franchisy, realizuje EXIM tours podstatnou část prodeje prostřednictvím husté sítě cestovních agentur. Nedílnou součástí strategie společnosti je stálé rozšiřování nabídky leteckých zájezdů do celého světa.(17)

4.6 Marketingový plán 4.6.1

Marketingový mix

Produkt Cestovní agentura bude zejména zprostředkovávat prodej zájezdů (na letní a zimní dovolenou, v tuzemsku a zahraničí) pro jiné cestovní kanceláře a prodávat materiály s cestovní tématikou např. mapy, průvodce, slovníky apod. Dále bude zajišťovat vyřizování víz, cestovního pojištění, prodej letenek, jízdenek, zařizovat pobyty pro kolektivy, a prodávat vstupenky na společenské akce. Důleţitou činností bude i zabezpečování sluţeb, zejména ubytování a průvodcovské činnosti pro návštěvníky Hodonína a blízkého okolí. Hlavním produktem cestovní agentury JIHO tour je: Zprostředkování zájezdu na zimní i letní dovolenou, v tuzemsku a zahraničí - zákazník osobně navštíví cestovní agenturu, kde si pomocí katalogů cestovních kanceláří vybere zájezd. Cestovní agentura obvolá cestovní kancelář, která zájezd pořádá a ujistí se, zda mají volnou kapacitu. CA s klientem sepíše cestovní smlouvu a vybere od klienta celou částku na zájezd nebo zálohu, s tím ţe zbytek bude doplaceno nejpozději měsíc před uskutečněním zájezdu. Sedm dní před odjezdem dojdou klientovi pokyny, ve kterých jsou uvedeny podrobné informace. Zabezpečování sluţeb pro návštěvníky města Hodonína a blízkého okolí, zejména ubytování, průvodcovskou činnost, návštěvu vinných sklepů, kulturních památek apod. Prodej map, atlasů a průvodců – hodně zákazníků se před odjezdem na dovolenou informuje o zemi, kterou navštíví. Proto cestovní agentura prodává průvodce a mapy do celého světa. Cestovní pojištění – je základní součástí cesty do zahraničí. Cestovní agentura zprostředkovává připojištění k zájezdu od pojišťovny Uniqa. Vízum – jedná se spíše o doplňkovou sluţbu. Cestovní agentura poskytne kompletní informace týkající se vízových povinností. Letenky a jízdenky – na základě poptávky od zákazníka zjistí cestovní agentura termín, cenu letenky u leteckých společností.

Vlastní práce

43

Vstupenky na společenské akce – cestovní agentura bude spolupracovat s ticketportalem, kterému bude prodávat vstupenky do divadla, na koncert, na party, na festival atd. Výhodou je příliv nových zákazníků do cestovní agentury. Cena a cenová strategie Cestovní agentura má uzavřenou provizní smlouvu s cestovní kanceláří, pro kterou prodává. Provize u většiny cestovních kanceláří se pohybuje okolo 5% - 10% z celkové částky prodaných zájezdů. Za prodaný zájezd od cestovní kanceláře Čedok má cestovní agentura provizi 7% stejně tak od cestovní kanceláře Firo tour. Exim tour nabízí vyšší provizi a to aţ 8. Nejvyšší provize jsou z katalogové ceny, niţší aţ o 2-3% jsou z last minute a first minute. Cestovní agentura spolupracuje s ubytovacími zařízení (hotely a penzióny v městě Hodonín a okolí), které nabízejí aţ 10 % z ceny za ubytování zákazníka CA a dále s majiteli vinných sklepů, kteří budou hradit CA smluvní odměnu aţ 50 Kč za osobu, dle rozsahu poskytnutých sluţeb. Propagace Cílem propagace je zviditelnění cestovní agentury. •

Internet – jedna z nejrozšířenějších a nejdostupnějších zdrojů informací. Nákupy přes internet jsou den ode dne častější a populárnější. Cestovní agentura bude mít svoje vlastní internetové stránky, na kterých budou informace o podniku, pobytové a poznávací zájezdy, které bude nabízet a seznam cestovních kanceláří se kterými bude spolupracovat. Taktéţ bude nabízet sluţby pro návštěvníky Hodonína a blízkého okolí. Nesmí chybět grafika. Tato reklama nám přiláká spíše mladé zákazníky, kteří na internetu tráví spoustu času a důvěřují mu.

•

Reklama v novinách – v měsíčníku Hodonínské listy, který vychází první středu v měsíci do schránek kaţdé domácnosti. Propagace by byla zaměřena na občany města Hodonína, kteří by se dozvěděli o nově vzniklé cestovní agentuře.

•

Reklama v MHD – je levná moţnost propagace, která přiláká spíše starší lidi, kteří nejčastěji jezdí městskou hromadnou dopravou.

•

Letáky – jedná se o nejméně nákladnou propagaci, u cestovní agentury bude stojan na letáky a katalogy zájezdů, které si kolemjdoucí můţe kdykoliv vzít. Dále reklamní letáky budou roznášeny do schránek. Aby bylo zajištěno, ţe leták upoutá pozornost, bude barevně potištěn. Na letáku bude obrázek moře a slunce. Tak aby bylo jasné na první pohled, co leták nabízí.

Vlastní práce

44

•

Výloha – cestovní agentura má k dispozici velkou skleněnou výlohu, ve které bude aktuální nabídka zájezdů, která by měla zaujat náhodné kolemjdoucí.

•

Spokojený zákazník – další neméně důleţitou reklamou je spojený zákazník, který propaguje naši cestovní agenturu své rodině, přátelům a známým.

Distribuce Sluţby se budou nabízet přímo v CA. Osobní kontakt bude přímo s klientem. Po domluvě se zákazníkem bude majitelka cestovní agentury zasílat novinky (Last minute, First minute) na e-mailovou adresu klienta.

4.7 Organizační plán Organizační struktura je velmi jednoduchá, jedná se o jednu kancelář, kde postačí jen jedna pracovnice, byť na praxi je moţno přijat studující ze škol, nebo brigádnici přes hlavní turistickou sezónu. Majitelkou cestovní agentury JIHO tour je Eliška Nováková, která vystudovala střední odbornou školu hotelnictví v Uherském Hradišti a vykonala 3 roky praxe v cestovní agentuře LIDO, kde získala spoustu zkušeností. Úspěšně absolvovala rekvalifikační kurz účetnictví, aby si sama mohla vést účetnictví. Majitelka sama organizuje činnost cestovní agentury. Vede jak účetnictví tak i nabízí zájezdy, samozřejmostí je jednání se zákazníky, sepisuje cestovní smlouvy a zajišťuje další činnosti cestovní agentury. V hlavní turistické sezóně vypomáhá v cestovní agentuře brigádnice Markéta Rosypálková studentka vysoké školy. Majitelka s ní uzavírá dohodu o provedení práce maximální dobu 150 hodin ročně. O úklid a drobné udrţovací práce se stará majitelka agentury, tudíţ není potřeba ţádných dalších zaměstnanců, a to ani na vedlejší pracovní činnost. Samozřejmostí je výpomoc manţela při drobných udrţovacích prací v kanceláři. Sama majitelka si bude vyplácet 14 000 Kč měsíčně, jako osobní spotřebu. Mzda, která bude vyplacena brigádnici, bude činit 60 Kč/h hrubého. Čistá mzda po zdanění bude 51 Kč/h. Mzda bude vyplacena k 15 dni následujícího měsíce. Poţadavky na pracovníka/brigádníka: SŠ/VŠ vzdělání, komunikativní, kladný vztah k cestování, příjemné vystupování, znalost cizího jazyka výhodou, znalost práce s PC.

Vlastní práce

45

4.8 Hodnocení rizik Kaţdé podnikání v různých oborech je doprovázeno určitými riziky, která mohou vznikat na základě vnějších a vnitřních vlivů. Důleţité je pro kaţdého podnikatele tyto rizika zjistit, analyzovat a zabránit jejich dalšímu prohlubování. V nově vzniklé cestovní agentuře spatřuje podnikatelka největší riziko ohroţující její budoucí podnikání a ve vytváření zisků, skutečnosti, kdy nebude dosahován plánovaný zisk, nebude moţnost splácet náklady a výdaje jednak spojené se zřízením cestovní agentury, tj. splátky úvěru a úroků a jednak spojené s provozem této cestovní agentury. Toto riziko vyplývá z nepředvídatelného vývoje ve společnosti, kdy můţe dojít v různých destinacích, kam zákazníci nejraději cestují, k ţivelným pohromám nebo můţe dojít k hospodářské krizi tak, jak se to stalo před dvěma roky. Mezi vnější vlivy, které nemůţe podnikatelka ovlivnit, je nutno zařadit i chování konkurence, která vyuţije svých silných stránek pro to, aby omezila, resp. znemoţnila rozvoj nové cestovní agentury. Dalším vnějším vlivem na vznik rizika podnikání nové cestovní agentury je i případný úpadek cestovních kanceláří, s kterými nová cestovní agentura naváţe smluvní vztahy. Mezi vnější vlivy lze dále zařadit nepříznivé počasí, neochotu a nezájem zákazníků o cestování z důvodu jejich zhoršující se sociálně ekonomické situace apod. Mezi vnitřní vlivy rizika ohroţující podnikání v cestovní agentuře, je nutno zařadit zejména nedostatečný marketing a propagaci sluţeb cestovní agentury. Dost důleţitým rizikem se můţe v budoucnu stát nemoc podnikatelky, která by musela cestovní agenturu na určitou dobu uzavřít a tím přestat poskytovat sluţby svým zákazníkům, případně přijat krátkodobě do pracovního poměru zaměstnankyni, u které bude nutno provést školení, coţ si vyţádá nemalé finanční prostředky a dále vyšší úhradu mzdových nákladů, coţ bude mít vliv na výši celkových nákladů, a tím samozřejmě i na zisk. Taktéţ nedostatečné zabezpečení cestovní agentury proti krádeţi a případně proti ţivelným pohromám, je důleţitým rizikem, na základě kterého můţe dojít v podnikání cestovní agentuře ke zvyšování nákladů a tím k nedostatečnému vytváření zisků. Rizikem, které můţe nastat v provozování cestovní agentury, je i špatný odhad finančních prostředků před zahájením podnikání. Opatřením ke sníţení tohoto rizika jsme sestrojili analýzu jednotlivých nákladů spojených se zahájením cestovní agentury. Při otevření nové cestovní agentury je důleţité se zaměřit na marketing a sledovat konkurenci, jak bude reagovat na novou cestovní agenturu. Poté je nutno provést analýzu vlivu konkurence a zejména znát jejich silné a slabé stránky. Při změně chování konkurence je vhodné včas zareagovat, a to odlišnou strategií se změnou silných stránek vytvořených v podnikatelském plánu. Mezi účinná opatření sniţující rizika je dobrá znalost podmínek cestovního ruchu, zejména znalost silných stránek cestovních kanceláří, s kterými bude cestovní

Vlastní práce

46

agentura spolupracovat, předvídatelnost ekonomické situace v ČR a ve světě, uzavření řádného pojištění pro případ poškození majetku ţivelnou pohromou nebo krádeţí. Důleţitým preventivním opatřením k zamezení rizik vznikající na základě vnitřních vlivů, je zejména zvyšování zájmu mezi klienty o sluţby nové cestovní agentury, a to zejména u těch, kteří tyto sluţby získávají od konkurenčních cestovních agentur. Nabízeným řešeným o zvýšení zájmu o sluţby nové cestovní agentury, je zejména účinná propagace. Podnikatelka, která zahájí provoz nové cestovní agentury, musí předvídat i rizika, zejména vnější, která mohou její podnikání výrazně ovlivnit, jejichţ důsledkem je nedosahování předpokládaných příjmů, případně zvyšování neplánovaných výdajů a tím samozřejmě sniţování předpokládaného zisku. V rámci vnitřních vlivů, je nutno v rámci preventivních opatření najít si v případě své nemoci proškolenou osobu, která bude schopna plně zabezpečit provoz nové cestovní agentury, dále neustále účinnou propagací získávat nové zákazníky, které bude nutno si kvalitními sluţbami udrţet a v neposlední řadě neustále sledovat svoji nejbliţší konkurenci, ale sledovat i hospodářskou situaci svých obchodních partnerů, tj. cestovních kanceláři, s kterými bude mít nová cestovní agentura uzavřené smlouvy o provizním prodeji.

4.9 Finanční plán Náklady před zahájením provozu •

Poplatky na živnostenském úřadě

Majitelka podniká na základě ţivnostenského oprávnění. Při ohlášení ţivnosti při vstupu do ţivnostenského podnikání je nutno uhradit správní poplatek ve výši 1 000 Kč. •

Stavební úpravy

Cestovní agentura bude sídlit v domě na Národní tř. 27 v Hodoníně v nebytových prostorách, které se nachází v přízemí domu. Dříve místnost slouţila jako prodejna košilí. Proto není potřeba provádět stavební úpravy, veškeré zásuvky a přípojky jsou zcela funkční, pouze bude potřeba vymalovat, coţ zajistí manţel podnikatelky. Do nákladů se bude počítat jen cena barev a nářadí, která bude činit celkem 3000 Kč.

Vlastní práce

•

47

Nákup vybavení a zařízení Počítač + software …………………………………………… 20 000 Kč Kopírovací stroj ………………………………………………… 8 000 Kč Tiskárna …………………………………………………………… 4 000 Kč Telefon s faxem …………………………………………………. 2 000 Kč Scanner ……………………………………………………………. 3 000 Kč Stůl (2 ks) ……………………………………………………….. 10 000 Kč Pracovní křeslo (2 ks) ……………………………………….. 4 000 Kč Ţidle (3 ks) ………………………………………………………. 4 500 Kč Koberec……………………………………………………………. 4 000 Kč Konferenční stolek……………………………………………. 4 000 Kč Křeslo (2 ks) …………………………………………………….. 6 000 Kč Nábytek do kanceláře ………………………………………. 10 000 Kč Rychlovarná konvice ………………………………………… 1 000 Kč Lednice ……………………………………………………………. 6 500 Kč Stojan ……………………………………………………………… 3 000 Kč Poutač……………………………………………………………… 2 000 Kč Ostatní doplňky (obrazy, květiny)………………………. 8 000Kč Celkem……………………………………………………….... 100 000 Kč •

Ostatní náklady

Do těchto nákladů zařadíme výdaje na reklamu a propagaci (reklama na internetu, letáky v městské hromadné dopravě, v měsíčníku Hodonínské listy a letáky u cestovní agentury), kancelářské potřeby (papíry, psací potřeby, náplně do tiskárny atd.) a hygienické potřeby (toaletní papír, mýdlo, čisticí prostředky apod.). Reklama a propagace …………………………………… 10 000 Kč Kancelářské potřeby………………………………………. 1 000 Kč Hygienické potřeby………………………………………… 1 000 Kč Celkem………………………………………………………… 12 000 Kč Vklad majitelky Celkové náklady před zahájením provozu činí 116 000 Kč. Tyto náklady budou hrazeny částečně z vloţených prostředků podnikatelky ve výši 16 000 Kč. Zbylých 100 000 Kč bude uhrazeno z úvěrů u bankovního ústavu získaného na pořízení drobného hmotného a nehmotného investičního majetku (vybavení a zařízení kanceláře).

Vlastní práce

48

Majitelka vloţí do svého podnikání 100 000 Kč, které pokryjí stavební úpravy a ostatní náklady ve výši 16 000 Kč. Zbylé finanční prostředky (84 000 Kč) budou pouţity na provoz cestovní agentury v prvních měsících podnikání a jako rezerva pro nahodilé události, které před zahájením podnikání podnikatelka nepředvídala. Náklady spojené s provozem a) Mzdové náklady Cestovní agentura nebude zaměstnávat zaměstnance, výkon činnosti cestovní agentury si bude zabezpečovat sama podnikatelka. Pouze od června do srpna bude zaměstnávat jednoho brigádníka na dohodu o provedení práce v max. výši 150 hodin. Podnikatelka si bude vyplácet 14 000 Kč měsíčně jako osobní spotřebu. Sociální a zdravotní pojištění podnikatelky v prvním roce je odváděno ve výši minimálních záloh 1 807 Kč na sociální pojištění a 1 670 Kč na zdravotní pojištění. V hlavní sezóně bude vyplaceno brigádníkovi 2 550 Kč za měsíc. Brigádník bude pracovat 50h měsíčně. Za brigádníka se neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Odvádí se pouze sráţková daň, která činí 15 %. b) Režijní náklady K podnikání budou vyuţívány pronajaté prostory, nájem včetně záloh za sluţby spojené s uţíváním nebytových prostor bude činit 5 000 Kč měsíčně. K podnikání bude vyuţíván telefon a internet, pro je nutné zda zahrnout i tyto poplatky. Mezi nezbytné náklady patří i pojištění cestovní agentury proti krádeţi a vandalismu. Nájemné včetně záloh za sluţby …………. 5 000 Kč Telefon + internet …………………………….. 2 000 Kč Pojištění ……………………………………………… 500 Kč Celkem ……………………………………………… 7 500 Kč c) Ostatní náklady Do ostatních měsíčních nákladů jsou zahrnuty kancelářské potřeby a hygienické potřeby. Na tyto náklady je vyhrazeno 1 500 Kč měsíčně.

Vlastní práce

49

d) Nákup zboží Do těchto nákladů řadíme nákup map, knih, drobných předmětů nutných k cestování. Celková částka za měsíc činí 5 000 Kč. e) Splátka úvěru a úroky z úvěru Na pokrytí výdajů na nákup vybavení a zařízení bude pouţito z úvěru. Úvěr získáme od poštovní spořitelny, která nabízí malý podnikatelský úvěr do 500 000 Kč. Výhodou je, ţe si sami můţeme zvolit dobu splatnosti, úvěr můţeme splatit předčasně a do výše 100 000 Kč není potřeba ţádné zajištění. Podmínkou je mít podnikatelský účet u ČSOB, coţ naše podnikatelka má. Výše úvěru činí 100 000 Kč, předpokládá doba splatnosti je 4 roky. Měsíční splátka úvěru včetně úroku je při stejných částkách 2 500 Kč. 4.9.1

Předpokládané roční příjmy

Celkové roční příjmy budou tvořeny trţbami z prodeje sluţeb v cestovní agentuře, které se skládají z prodeje map, letenek, víz a zejména z provizí poskytnutých cestovními kancelářemi za zprostředkování zájezdu zákazníkům a sluţeb návštěvníků Hodonína. Je obtíţné tyto příjmy dopředu odhadnout, jelikoţ se jedná o nově vzniklý podnik a tudíţ nelze vycházet z předchozích let, a proto jsou tyto příjmy pouze orientační. Zpočátku se počítá s niţšími příjmy, které se budou postupně navyšovat. Příjmy se v jednotlivých měsících budou lišit z důvodu probíhající hlavní turistické sezóny. Pro odhad příjmů jsme vycházeli z informací od konkurence. Nejsilnější měsíce v cestovní agentuře jsou leden, únor, kdy zákazníci nakupují zájezdy tzv. „first minute“za včasný nákup a kdy cestovní kanceláře nabízejí různé slevy nebo slevy na děti cestující s rodiči. Dalšími silnějšími měsíci jsou květen, červen, červenec a srpen, kdy se prodávají tzv. „last minute“. V měsících září, říjen spíše nakupují zájezdy senioři, z důvodu toho, ţe je v destinaci méně turistů a jsou pro ně dobré klimatické podmínky. V zimních měsících (listopad prosinec), kdy uţ je po sezóně, je prodej zájezdů slabší. Spíše se prodávají zimní pobyty. Roční příjmy jsou provedeny ve dvou variantách a z nich je poté vytvořen průměr pro předpokládanou variantu. Při optimistické variantě se bude počítat se s měsíčním průměrným obratem 800 000 Kč, v hlavní sezóně bude trţba aţ 2 000 000 Kč. V provizích bude částka ve výši 40 000 Kč, kde v hlavní sezóně můţe dosahovat aţ 100 000 Kč. Předpokládané průměrné roční příjmy při optimistické variantě z činnosti cestovní agentury jsou 9 600 000 Kč. Při průměrné 5% provizi je částka 480 000 Kč.

Vlastní práce

50

Při pesimistické variantě se počítá s měsíčním průměrným obratem 600 000 Kč, ale v hlavní turistické sezóně dosahuje trţba aţ 1 500 000 Kč. Částka v provizích bude činit 30 000 Kč, při 5 % provizi. V hlavní sezóně provize můţe být i 75 000 Kč. Roční příjmy při pesimistické variantě jsou ve výši 7 200 000 Kč. Při průměrné 5 % provizi činí roční příjem 360 000 Kč. Při předpokládané variantě činí průměr z obou variant při měsíčních obratech 700 000 Kč, samozřejmě v měsících turistické sezóny bude trţba i 1 500 000 Kč. V provizích se bude jednat o příjmy ve výši 35 000 Kč, které mohou v letních měsících dosahovat aţ 75 000 Kč měsíčně. Předpokládané průměrné roční příjmy z činnosti cestovní agentury při obratu prodeje zájezdu pro cestovní kanceláře ve výši 8 400 000 Kč činí při průměrné 5 % provizi částka 420 000 Kč. 4.9.2

Předpokládané roční výdaje

Při optimistické variantě si bude vyplácet majitelka pro svoji osobní spotřebu 17 000 Kč měsíčně. Majitelka v hlavní sezóně bude zaměstnávat dva brigádníky po dobu 3 měsíců. Průměrné měsíční náklady jsou vyčísleny na 20 000 Kč. Dále platí za 2 brigádníky 17 600 Kč. Celkové roční náklady při optimistické variantě jsou 257 600 Kč. Při pesimistické variantě si bude majitelka vyplácet pouze 12 500 Kč měsíčně. Nebude platit náklady za zboţí v poloviční výši 2 500 Kč a nebude zaměstnávat ţádného brigádníka. Měsíční průměrné náklady budou 17 500 Kč. Celkové roční výdaje budou 210 000 Kč. Při předpokládané variantě průměrné měsíční náklady spojené s provozem jsou rozepsány a vyčísleny v přechozí kapitole a činí 20 000 Kč. Většina nákladů jsou fixní např. reţijní a ostatní náklady. Náklady na brigádníka po dobu 3 měsíců činí 8 800 Kč. Celkové roční náklady jsou 248 880 Kč. 4.9.3

Roční výsledek hospodaření

Hospodářský výsledek se zjišťuje na konci roku. Vypočítá se jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Daňová povinnost je vypočítána podle zákona č. 586/ 1992 Sb., o daních z příjmů. Nově zřízená agentura na základě finančního plánu plánuje roční hospodářský zisk 169 160 Kč při ročních příjmech 420 000 Kč a ročních výdajích 248 800 Kč.

Vlastní práce

51

Optimistická varianta Roční příjem ……………………………………… 480 000 Kč Roční výdaj ………………………………………… 257 600 Kč Hospodářský výsledek před zdaněním ….. 222 400 Kč Daň ……………………………………………………… 33 360 Kč Sleva na poplatníka ………………………………. 23 640 Kč Daň z příjmu ………………………………………….. 9 720 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je 212 680 Kč. Z toho si vezme podnikatelka za rok 204 000 Kč pro osobní spotřebu. Měsíčně si bude vyplácet 17 000 Kč. Zbylá částka 8 680 Kč bude pouţita na doplatek sociálního a zdravotního pojištění a pro další podnikání. Pesimistická varianta Roční příjem ……………………………………… 360 000 Kč Roční výdaj ………………………………………… 210 000 Kč Hospodářský výsledek před zdaněním ….. 150 000 Kč Daň ……………………………………………………… 22 500 Kč Sleva na poplatníka ………………………………. 23 640 Kč Daň z příjmu ………………………………………………… 0 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je 150 000 Kč, který bude výhradně určen pro osobní spotřebu, při měsíční částce 12 500 Kč. Předpokládaná varianta Roční příjem ……………………………………… 420 000 Kč Roční výdaj ………………………………………… 248 800 Kč Hospodářský výsledek před zdaněním ….. 171 200 Kč Daň ……………………………………………………… 25 680 Kč Sleva na poplatníka ………………………………. 23 640 Kč Daň z příjmu ………………………………………….. 2 040 Kč Hospodářský výsledek po zdanění je 169 160 Kč, který bude výhradně určen pro osobní spotřebu, při měsíční částce 14 000 Kč.

Vlastní práce

52

Vybrané ukazatele ekonomického hodnocení investic při předpokládaném hospodaření v prvním roce podnikání Rentabilita celkového kapitálu (ROI) ROI = (zisk po zdanění + úroky) / celkový kapitál * 100 ROI = 169 160 / 200 000 * 100 ROI = 84,6 % Rentabilita celkového kapitálu vypovídá o všeobecné efektivnosti vyuţívání vloţeného kapitálu do podnikání. V našem případě se jedná o zhodnocení 84,6 %, coţ odpovídá 0,84 Kč zisku na 1 Kč vloţeného kapitálu. Rentabilita trţeb ROS = výsledek hospodaření / trţby za prodej zboţí, výrobky a sluţby * 100 ROS = 169 160 / 420 000 * 100 ROS = 40 % Rentabilita trţeb vyjadřuje schopnost podniku dosáhnout zisku při dané úrovni trţeb, tedy kolik haléřů zisku dokáţe podnik vyprodukovat na 1 Kč trţeb. Na 1 Kč trţeb tj. příjem z realizovaného obratu připadá 0,40 Kč zisku. Čím niţší hodnota, tím lepší jsou výsledky hospodaření podniku. Znamená to tedy v našem případě, ţe 1 Kč trţeb byla vytvořena s vyššími náklady. Rentabilita nákladů ROC = výsledek hospodaření / náklady * 100 ROS = 169 160 / 248 800 * 100 ROC = 68 % Rentabilita nákladů vyjadřuje, kolik zisku podnik dosahuje z 1 Kč vynaloţených nákladů. Rentabilita zadluţenosti Zadluţenost = Celkové závazky / celkové aktiva * 100 Zadluţenost = 100 000 / 200 000 * 100 = 50% Zadluţenost podniku vyjadřuje, v jakém poměru se pouţívají vlastní a cizí zdroje. Čím vyšší je hodnota tohoto ukazatele, tím vyšší je riziko pro věřitele, ţe nebude jejich dluh splacen. Celková zadluţenost našeho podniku je 50 %. Podnik je tedy financován půl na půl.

Shrnutí a diskuze

53

5 Shrnutí a diskuze Bakalářská práce se skládá ze dvou částí. V první části je teoreticky popsán podnikatelský plán a v druhé části bakalářské práce se rozeberou veškeré analýzy a na základě toho vychází, zda cestovní agenturu zaloţit či nikoliv. Analýza trhu byla provedena na základě zjištěných údajů z internetových stránek o cestovním ruchu. Z analýzy trhu vyplývá, ţe lidé cestují méně neţ před pěti roky z důvodu finanční krize. Finanční krize je na ústupku a tak do budoucna očekáváme větší zájem o cestování. Následuje zpracování analýzy zákazníků pomocí segmentace trhu. Z výsledku segmentace lze určit cílový trh, na který se cestovní agentura zaměří. Tímto segmentem jsou především rodiny s dětmi, které rádi tráví dovolenou v tuzemsku. Dále jsou to mladí lidé, kteří vyhledávají dobrodruţství, objevují nové věci a jsou ochotni za dovolenou zaplatit více peněz. Nakonec segment seniorů, který je v poslední době hodně rozšířený, z důvodu spousty volného času a kdy cestují spíše mimo hlavní sezónu. Analýza konkurence byla vykonána pomocí silných a slabých stránek konkurence. Tato analýza byla provedena na základě vlastních zkušeností s konkurencí. Z analýzy vyplývá, ţe ve městě Hodonín je spíše výraznější konkurence, proto je nutné neustále sledovat konkurenci a být o krok vpřed. SWOT analýza byla pouţita i u nově vzniklé cestovní agentury. Důvodem bylo zjištění silných a slabých stránek a prozkoumání příleţitostí a hrozeb trhu. Cestovní agentura je umístěna na hlavní třídě města, z důvodu výborné dostupnosti. Kancelář je vybavena moderním zařízením, aby se zákazník v ní dobře cítil. V obchodním plánu jsou uvedeni dodavatelé, s kterými podnik bude spolupracovat. Důleţité je správná volba dodavatelů. Cestovní agentura si vybrala největší a nejznámější dodavatelé tzv. obchodní partnery - cestovní kanceláře. Důleţitou součástí podnikatelského plánu je marketingový plán, který se skládá z marketingového mixu. Cenová strategie se odvíjí o provize, kterou poskytují jednotlivé cestovní kanceláře. Podnik si zvolil propagaci formou internetových stránek, reklamou v novinách, reklamou v MHD a za pomocí letáků. Cestovní agentura poskytuje sluţby, proto distribuce bude probíhat formou přímého prodeje. Organizační plán cestovní agentury je jednoduchý. Majitelka Eliška Nováková zastává v podniku všechny funkce (majitelka, prodejce, účetní a uklízečka). V hlavní sezóně vypomáhá brigádnice, která má uzavřenou dohodu o provedení práce. Při realizaci cestovní agentury musí podnikatelka zváţit všechna rizika, která mají negativní vliv na podnikání. Mezi největší rizika shledává majitelka v konkurenci, v moţném nedostatku finančních prostředků na pokrytí všech nákladů, v nedostatku zákazníků, a s tím související nízké trţby a dále rizika,

Shrnutí a diskuze

54

která nelze ovlivnit např. změna politické situace, nezaměstnanost, celosvětová krize apod. Finanční plán se skládá z nákladů a výnosů cestovní agentury a následně výpočet hospodářského výsledku. Při sečtení nákladů na nákup vybavení a zařízení bylo zjištěno, ţe majitelka nemá dostatek finančních prostředků, proto bude ţádat u Poštovní spořitelny a.s. o úvěr. Úvěr bude činit 100 000 Kč, předpokládá se doba splatnosti 4 roky. Hospodářský výsledek na konci roku je vypočítán jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, která činí 169 160 Kč.

Závěr

55

6 Závěr Tématem této bakalářské práce bylo zpracovat podnikatelský plán pro určitou činnost, konkrétně činnost nově vzniklé cestovní agentury. Podnikatelský plán slouţí jako rozhodující dokument, který na základě zjištěných analýz trhu, konkurence a finančních prostředků rozhodne, zda bude podnik schopný udrţet se na trhu a dosáhnout velkého zisku. Sestavení tohoto dokumentu není jednoduchou záleţitostí, zabere spoustu času a je potřeba zohlednit všechny faktory. Podnikatelský plán byl sestaven ze dvou hledisek, nejprve z teoretického poté hlavně i z praktického hlediska. V teoretické části jsme získali spoustu informací k samotnému zaloţení konkrétní fiktivní cestovní agentury. Cestovní agenturu si můţe zaloţit kdokoliv, kdo splňuje všeobecné podmínky pro podnikání a má dostatek finančních prostředků. Pokud nemá dostatek finančních prostředků, není však problém získat úvěr na podnikání. V této části jsou podrobně dopodrobna popsány jednotlivé zdroje financování. V praktické části jsem se zaměřila uţ na konkrétní sloţky jednotlivého podnikatelského plánu. Důleţité je vhodně zvolené místo pro podnikání. Zjištění konkurence kolem nás, tak abychom byli lepší jako oni. Velmi důleţité je zjištění potřeb našich zákazníků, kterým budeme zajišťovat sluţby a vybrat si spolehlivé obchodní partnery, s kterými budeme spolupracovat. V závěru této části je důleţitý finanční plán, z kterého zjistíme, jestli je naše podnikání ziskové či nikoliv. Podle navrţeného finančního plánu je náš podnik ziskový a dosahuje ročně zisku 169tis. Kč. Podnikání je z 50 % financováno cizími zdroji. Samozřejmě kaţdý rok se tato částka můţe měnit. Cestovní ruch je ovlivněn mnoho faktory např. přírodními vlivy, finanční krizí, novými právními předpisy apod., kterým cestovní agentura nemůţe zabránit. Pouze na ně upozornit a počítat s nimi do budoucna. Na základě veškerých poznatků se jeví tento podnikatelský plán jako realizovatelný a poznatky z této bakalářské práce mohou být pouţity jako podklady pro zahájení podnikatelské činnosti pro cestovní agenturu. Závěrem mohu říci, ţe zaloţení nové cestovní agenturu není v dnešní době aţ tak výhodné. Je zde velká konkurence a zisky, spočívající jen v provizích od cestovních kanceláří, nejsou aţ tak vysoké. Cestovní agentura je spíše pro některé zájemce o podnikání brána jako koníček se zájmem o cestovní ruch, více neţ jen zájmem o dosaţení co největšího zisku v rámci podnikání.

Literatura

56

Literatura (1) DROBNÁ, DANIELA; MORÁVKOVÁ, EVA. Cestovní ruch. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7. (2) VEBER, JAROMÍR; SRPOVÁ, JITKA. Podnikání malé a střední firmy: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6. (3) INDROVÁ, JARMILA; MALÁ, VLASTA; MLEJNKOVÁ, LENKA. Cestovní ruch: Základy. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. (4) KORÁB, VOJTĚCH; PETERKA, JIŘÍ; ŘEŢŇÁKOVÁ, MÁRIA. Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0. (5) MARTINOVIČOVÁ, DANA. Základy ekonomiky podniku. Praha: Alfa, 2006. 178 s. ISBN 80-868851-50-8. (6) MELUZÍN, TOMÁŠ; MELUZÍN, VÁCLAV. Základy ekonomiky podniku. Brno: AKADEMICKÉ NAKLADATELSTVÍ CERM, 2007. 119 s. ISBN 978-80-2143472-1. (7) POŠVÁŘ, ZDĚNĚK; CHLÁDKOVÁ, HELENA. Management. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009. 261 s. ISBN 978-80-7375347-4. (8) RYGLOVÁ, KATEŘINA. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Ostrava: KEY Publishing s.r.o., 2009. 210 s. ISBN 978-80-7418-028-6. (9) SRPOVÁ, JITKA; ŘEHOŘ, VÁCLAV. Základy podnikání: Teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada Publishing a.s., 2010. 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. (10) VEBER, JAROMÍR; SRPOVÁ, JITKA. Podnikání malé a střední firmy: 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

Literatura

57

(11) WUPPERFELD, UDO. Podnikatelský plán pro úspěšný start. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.

Internetové zdroje (13) Www.cot.cz [online]. 2002, 2009 [cit. 2011-04-03]. Cot . Dostupné z WWW: . (12) Http://www.czechtourism.cz [online]. 2005, 2011 [cit. 2011-04-03]. Czechtourism. Dostupné z WWW: . (14) Výnosy pražských hotelů klesly o 45 procent. E15.cz [online]. 28. 9. 2009, 1, [cit. 2011-04-21]. Dostupný z WWW: . (15) Http://www.cedok.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-15]. čedok. Dostupné z WWW: . (16) Http://www.firotour.cz// [online]. 2011 [cit. 2011-04-10]. Firo tour. Dostupné z WWW: . (17) Http://www.eximtours.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Exim tours. Dostupné z WWW: . (18) Http://hodoninsko.info/default.asp? [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Hodoninsko. Dostupné z WWW: . (19) Http://www.cestovatel.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-13]. Cestovatel. Dostupné z WWW: . (20) Http://www.czechtourism.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-04-14]. Cestování seniorů. Dostupné z WWW: .

Literatura

58

(21) Http://www.hodoninsko.info/default.asp?cont=88 [online]. 2006 [cit. 2011-04-14]. Strategický plán mikroregionu Hodonínsko. Dostupné z WWW: .

Přílohy

Přílohy Provizní smlouva na dobu neurčitou od cestovní kanceláře Firo tour

59

Podnikatelský plán na založení cestovní agentury

Recommend Documents