Podnikatelský plán a možnosti jeho financování

Provozně ekonomická fakulta Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Podnikatelský plán a možnosti jeho financování Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Jaroslava Zichová

Jméno a příjmení autora Pavla Sobotková 2008/2009

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Jaroslavě Zichové za ochotu vstřícnost a velmi cenné rady, které mi poskytla při řešení bakalářské práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Podnikatelský plán a možnosti jeho financování“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavy Zichové za použití literatury, která je uvedena v seznamu použitých zdrojů.

V Brně 25. května 2009

……………………………

Abstrakt SOBOTKOVÁ, P. Podnikatelský plán a možnosti jeho financování. Bakalářská práce, Brno, 2009 Tato práce pojednává o podnikatelském plánu a způsobu jak financovat nový podnik restauraci se zdravou výživou. Je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a druhá část je praktická. Teoretická část popisuje podstatné pojmy a principy spojené s podnikatelskou činností. V druhé části je navržen reálný podnikatelský plán. Řešení finančního krytí je zahrnuto v praktické části. Klíčová slova: Podnikatelský plán, finanční krytí.

Abstrakt SOBOTKOVÁ, P. Business plan and possibilities of financing. Bachelor thesis, Brno, 2009 This work deals about business plan and its way how to capitalize a new ventura the restaurant with rational nutrition. It is separated into the two parts. First part is theoretical and second part is application. Theoretical part describe key words and principes connected with business plan. In the second part the real business plan is designed. The solving of financial backing is included in application part. Key words: Business plan, Financial backing.

Obsah 1. Úvod ............................................................................................................................ 7 2. Cíl práce....................................................................................................................... 8 3. Metodika ..................................................................................................................... 9 4. Teoretická část práce ............................................................................................... 10 4.1 Charakteristika pojmu podnikání a podnikatel ............................................ 10 4.2 Podnikatelský plán ............................................................................................ 12 4.2.1 Úloha podnikatelského plánu................................................................... 12 4.2.2 Zásady zpracování podnikatelského plánu............................................ 13 4.2.3 Struktura a obsah podnikatelského plánu .............................................. 15 4.3 Majetková struktura a její finanční krytí ........................................................ 18 4.4 Zdroje financování podnikatelské činnosti.................................................... 19 4.4.1 Vlastní zdroje financování ......................................................................... 20 4.4.2 Cizí zdroje financování .............................................................................. 21 4.5 Podpůrné programy .......................................................................................... 24 5. Praktická část ............................................................................................................ 26 5.1 Podnikatelský plán ............................................................................................ 26 5.1.1 Všeobecný popis podniku ......................................................................... 26 5.1.2 Analýza trhu ................................................................................................ 29 5.1.3 Marketingový plán ..................................................................................... 34 5.1.4 Zakladatelský rozpočet .............................................................................. 36 5.1.5 Analýza rizika ............................................................................................. 37 5.2 Financování podnikatelského plánu............................................................... 38 5.2.1 Komerční banka .......................................................................................... 38 5.2.2 Česká spořitelna .......................................................................................... 39 5.2.3 Porovnání a volba úvěrového produktu ................................................. 40 5.2.4 Predikce hospodářského výsledu............................................................. 41 5.2.5 Cash flow v letech 2010 – 2012 .................................................................. 42 5.2.6 Zisk................................................................................................................ 43 5.2.7 Ukazatele rentability .................................................................................. 43 5.2.8 Případná alternativa financování podnikatelského plánu ................... 44 6. Shrnutí a závěr ......................................................................................................... 45 7. Seznam literatury..................................................................................................... 48 8. Seznam tabulek a grafů........................................................................................... 50 9. Seznam příloh........................................................................................................... 51

1. Úvod „Přejít ze sna do skutečnosti není tak těžké, je to jedna dvě a člověk se okamžitě přizpůsobí. Těžké je rozhodnout se opustit sen a vstoupit do skutečnosti. Vyžaduje to úžasnou sílu vůle a je to tím těžší, čím více narostl sen.“ Jean Dutourd Každý člověk, který se rozhodl začít podnikat, nejdříve musel mít svůj sen. Ať už to byl sen o automobilové dílně, o módním butiku nebo o restauraci, na tom nezáleží. V popředí stojí hlavně ta vize, myšlenka jenž člověku dává možnost splnit si své sny. V současné době je na trhu velké množství různých podnikatelských subjektů, jenž pro získání stále většího podílu na trhu neustále zdokonalují své služby a výrobky. Zejména z tohoto důvodu je pro začínajícího podnikatele, třeba s originálním podnikatelským nápadem stále obtížnější vstoupit do pomyslného „boxerského ringu“ trhu. Dnes už nestačí mít pouze dobrý nápad, je nezbytné, aby každý začínající podnikatel podložil svou vizi kvalitně zpracovaným podnikatelským plánem, protože podnikatelský plán představuje první krok k úspěšnému podnikání. Podnikatelský plán je písemný dokument, který řeší všechny podstatné aspekty podnikatelské činnosti. Identifikuje slabé a silné stránky podniku, analyzuje vnější a vnitřní vlivy působící na podnikatelskou činnost, definuje rizika, ve snaze jejich eliminace. Prostřednictvím všech těchto činností udává směr, kterým se má podnik v budoucnu ubírat pomocí strategií a cílů. Rovněž však má i svou retrospektivní úlohu. Podnikatelský plán slouží podniku jako kontrolní dokument, který porovnává plánovaný stav se stavem skutečně dosaženým. Z příkladů z praxe je však patrné, že naprosté splnění podnikatelského plánu je spíše výjimkou. Jednou z nejvýraznějších překážek zahájení podnikatelské činnosti je finanční hledisko projektu. Zejména pro začínající podnikatele je nesmírně těžké získat finanční prostředky pro zabezpečení své podnikatelské činnosti. Přestože se na trhu vyskytuje velké množství bankovních institucí, investorů či jiných podpůrných programů, hlavním kritériem pro poskytnutí peněžních prostředků je uspokojující finanční historie či současná činnost podniku. Právě v takové situaci slouží podnikatelský plán jako jediný dokument, který je schopen přesvědčit banku či investora o své lukrativnosti. Proto je nezbytné, aby byl na kvalitu podnikatelského plánu kladen dostatečný důraz.

7

2. Cíl práce Bakalářská práce na téma Podnikatelský plán a možnosti jeho financování se zabývá problematikou zahájení podnikatelské činnosti v oboru pohostinství a následně volbou nejvhodnější formy jejího financování. V souvislosti s výše uvedenou problematikou lze definovat dva hlavní cíle této bakalářské práce. Prvním cílem je zpracování konkrétního podnikatelského plánu v určeném oboru prostřednictvím použití všech dostupných nástrojů. Druhý cíl představuje vyhodnocení všech možných forem financování podnikatelské činnosti a následně volba takové, která bude pro konkrétní podnikatelský plán nejvýhodnější.

8

3. Metodika Bakalářskou práci lze rozdělit do dvou dílčích částí. První část je část teoretická, jejíž hlavní náplní je obecné přiblížení a popsání problematiky podnikatelského plánu a jeho následného financování. Tato část je zaměřena především na definování základních pojmů s podnikatelským plánem spojeným, dále postupy spolu se zásadami při zpracovávání a výčet se stručnou charakteristikou všech možných forem financování a podnikatelské činnosti. K vypracování teoretické části byla použita především veřejně dostupná odborná literatura, popřípadě články z odborného tisku. Druhá neboli praktická část bakalářské práce se zaměřuje již na konkrétní zpracování podnikatelského plánu a jeho následné financování. Po shromáždění všech potřebných informací především z internetových stránek byly zpracovány všechny jeho dílčí plány a analýzy, z kterých byla predikována úspěšnost i finanční náročnost projektu. Aby mohla být stanovena nejvhodnější forma financování projektu byly vybrány dva konkurenční bankovní produkty, jenž byly vzájemně srovnávány. Pomocí metody deskripce byly charakterizovány konkrétní bankovní produkty a metodou komparace následně porovnány.

9

4. Teoretická část práce 4.1 Charakteristika pojmu podnikání a podnikatel Na výraz podnikání je možné v současné době nahlížet různými způsoby. V posledních patnácti letech u nás tento pojem naprosto zdomácněl, nicméně jeho interpretace není tak úplně jednoznačná. Tento pojem lze chápat z hlediska: • ekonomického, • psychologického, • sociologického, • právnického. Přesto jsme schopni z jednotlivých definic a pojetí identifikovat alespoň obecné rysy pojmu „podnikání“. Patří mezi ně například nové a kreativní přístupy, cílevědomá činnost, praktický přínos, organizování procesů, užitek, přidaná hodnota atd. Z výše uvedeného můžeme podnikání definovat jako jedinečnou činnost, při které vynakládáme čas a kapitál, současně přijímáme určitou míru rizika a zároveň očekáváme odměnu v peněžních jednotkách či jiných užitcích. Synek (SYNEK, 2006) charakterizuje výraz podnikání pomocí několika rysů: • základním motivem podnikání je snaha o dosažení zisku jakožto přebytku výnosů nad náklady, • zisk se dociluje uspokojováním potřeb zákazníků, v centru pozornosti podnikatele je zákazník s jeho zájmy, požadavky, potřebami, atd., • potřeby zákazníků uspokojuje podnikatel svými výrobky a službami prostřednictvím trhu, což vede k tomu, že musí čelit riziku. Snahou podnikatele je sledovat takovou strategii a politiku, která by riziko snížila na přijatelnou úroveň, • pro jakékoliv podnikání je charakteristické, že na jeho počátku vkládá podnikatel do svého podniku kapitál, a to vlastní nebo vypůjčený. Velikost tohoto kapitálu je značně diferencovaná a závisí jak na předmětu podnikání, tak i na jeho rozsahu, Dle autorů Vebera a Srpové (VEBER, SRPOVÁ, 2008) je podnikání zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Samozřejmě můžeme v literatuře najít i mnoho dalších definic například autoři Hisrich a Peters (HISRICH, PETERS, 1996) definují podnikání jako proces vytváření něčeho nového, čemuž náleží hodnota prostřednictvím vynakládání potřebného času a úsilí, přebírání doprovodných finančních, psychických

10

a společenských rizik a získávání výsledné odměny v podobě peněžního a osobního uspokojení. Nesmíme nepochybně zapomenout zmínit, jak výše uvedený pojem vymezuje právní úprava obsažená v Obchodním zákoníku (JANKŮ, 2006). Ta říká, že podnikání je organizování kapitálu a práce za účelem produkce výrobků či služeb. Téměř každý aspekt tohoto organizování je regulován právem. Je to samostatná, soustavná činnost podnikatele, prováděná vlastním jménem na vlastní účet za účelem dosažení zisku. S výrazem podnikání je nerozlučně spjat i výraz „podnikatel“. Jednoznačné a přesné vymezení se i v tomto případě značně komplikuje, kvůli nutnému zohlednění zásad a podmínek z různých společenských sfér. Přesto existuje řada společných rysů, pomocí kterých jsme schopni charakterizovat osobu podnikatele. Patří mezi ně například: • schopnost hledat nové příležitosti, • schopnost organizace a kreativity v oblasti podnikatelských aktivit, • schopnost zajištění potřebných finančních zdrojů, • schopnost přijímání rizika. Obchodní zákoník (JANKŮ, 2006), vymezuje pojem osob, kterým poskytuje statut podnikatele. Dělí je do čtyř skupin v závislosti na způsobu jejich registrace jako podnikajících subjektů: • osoby zapsané do obchodního rejstříku, • osoby zapsané do živnostenského rejstříku, • osoby zapsané ve speciálních rejstřících či seznamech, • osoby provozující zemědělskou výrobu podle zvláštního předpisu. Podle autorů Vebera a Srpové (VEBER, SRPOVÁ, 2008) lze vymezit podnikatele jako osobu schopnou rozpoznat příležitosti, mobilizovat a využívat zdroje a prostředky k dosažení stanovených cílů a ochotnou podstoupit tomu odpovídající rizika. Naproti tomu autoři Hisrich a Peters tvrdí (HISRICH, PETERS, 1996), že téměř všechny definice podnikání se shodují v tom, že jde o druh jednání, který zahrnuje: • chopení se iniciativy, • organizování a reorganizování sociálně-ekonomických mechanismů za účelem přeměny zdrojů a situací v praktický výsledek, • zakalkulování rizika neúspěchu. Synek (SYNEK, 2006) definuje osobu podnikatele, jako člověka, který je nositelem a tvůrcem inovací, změn, velmi silně motivovaného k využívání podnikového, lidského i technického potenciálu.

11

4.2 Podnikatelský plán Základem pro každého začínajícího podnikatele je nepochybně kvalitně zpracovaný podnikatelský plán. Jelikož je také součástí bakalářské práce, je nezbytné, aby jeho teoretické vymezení bylo naprosto jasné. Podnikatelský plán, také často označovaný termínem „business plan“, ale i podnikatelský projekt či podnikatelský záměr představuje základní podnikatelský dokument, který popisuje veškeré interní a externí faktory ovlivňující zakládání podniku. Čím větší rozsah podnikatelské činnosti podnikatel zamýšlí, tím je pro něj podnikatelský plán důležitější a musí se mu věnovat větší pozornost. Každý subjekt, který se rozhodl začít podnikat si prostřednictvím podnikatelského plánu musí ujasnit a realisticky zhodnotit základní aspekty své činnosti. Patří mezi ně například charakter a velikost tržního segmentu, tržní plán, výrobní požadavky, finanční plán a z něj vyplývající finanční nároky podnikání. Správně vypracovaný podnikatelský plán představuje přesný postup, často bývá přirovnáván k silniční mapě, která nám jasně říká kde se nacházíme, kam chceme dojet a současně navrhuje cesty a prostředky jak se na místo dostat. Existuje mnoho dalších definicí a náhledů na výše zmíněný pojem. Například autoři Hisrich a Peters (HISRICH, PETERS, 1996) definují podnikatelský plán jako písemný materiál zpracovaný podnikatelem, který popisuje všechny podstatné vnější i vnitřní faktory, související se založením nového podniku. Potenciální investoři, dodavatelé, ale i zákazníci budou podnikatelský plán nejen vyžadovat, ale na jeho předložení budou trvat. Wupperfeld (WUPPERFELD, 2003) pokládá podnikatelský plán za určitou koncepci podniku v písemné podobě, která mimo jiné obsahuje: • cíle a strategie podniku, • podnikatelský nápad a jeho přednosti, • vymezení trhu, cílových skupin a konkurentů, • další kroky budování podniku, • plánování obratu hospodářského cyklu a financování. Obecně podnikatelský plán představuje formu, jak prodat své podnikání, snaží se přesvědčit své okolí, že realizace plánu na trhu bude přinášet zisk zhodnocující vložený kapitál. Proto ho z hlediska získávání potřebných finančních prostředků lze označit za naprosto nepostradatelný.

4.2.1 Úloha podnikatelského plánu Podnikatelský plán má dvě základní úlohy. První úloha, úloha interní se zabývá především vnitřním prostředím firmy, představuje plánovací nástroj, podklad pro rozhodovací proces a nástroj kontroly. Podnikatelský plán by z tohoto úhlu měl být určen hlavně pro podnikatele samotného, zejména v případech, kdy podnikatel firmu zakládá nebo když firma stojí před

12

důležitými změnami, které mohou mít následky dlouhodobého charakteru. Přínosy vyplývající z interní úlohy podnikatelského plánu pro podnikatele a vyšší management identifikují autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) jako: • získávání užitečných poznatků z analýz, které by měli předcházet přípravě plánu například analýza vnějšího okolí, • přehledné demonstrování záměrů ve vývoji firmy, předpokladů, na kterých jsou tyto záměry postaveny možných rizik jejich dosažení, • predikci vývoje finančních toků, zjištění potřeby a tvorby finančních prostředků z podnikatelské činnosti, • včasné odhalení možných slabin či rizik ve zvolených záměrech či cestách jejich dosažení, • informovat zaměstnance o záměrech firmy v budoucnosti, budovat podnikovou kulturu. Druhá, externí úloha podnikatelského plánu, vyplývá ze skutečnosti, že bez zpracování podnikatelského plánu, je šance na získání cizích zdrojů financování mizivá. Prostřednictvím tohoto dokumentu je třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu (investory) o výhodnosti projektu, na jehož financování kapitál požadujeme. Je to jakási vizitka podniku, která musí investora ujistit, že vložení kapitálu do podnikání je pro něj dostatečně lukrativní a zároveň minimálně rizikové. Externí úlohu podnikatelského plánu definuje Wupperfeld (WUPPERFELD, 2003): Externí uplatnění podnikatelského plánu nastává v případě, že firma hodlá financovat investiční program z části nebo zcela pomocí cizího kapitálu, případně se uchází o některý druh nenávratné podpory. V tomto případě je totiž třeba přesvědčit poskytovatele kapitálu o výhodnosti a nadějnosti projektu. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může tak významně podpořit získání potřebného kapitálu.

4.2.2 Zásady zpracování podnikatelského plánu Při zpracovávání podnikatelského plánu je nezbytné dodržovat správnost jak obsahové tak formální stránky projektu. K tomu slouží obecně platné zásady zpracování podnikatelského plánu. Tyto pravidla nemají za úkol zpracovatele jakýmkoliv způsobem omezovat, právě naopak. Jejich smyslem je zajistit správnou interpretaci cílů a strategií, přehlednost, snadnou orientaci v plánu atd. Samozřejmostí je celková formální úprava písemného dokumentu a prostudování odborné literatury zabývající se výše zmíněnou tématikou. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán pro podnik představuje první krok k úspěšnému podnikání.

13

Obecné požadavky, které by měl podnikatelský plán splňovat z hlediska formální úpravy lze podle autorů Vebera a Srpové (VEBER, SRPOVÁ, 2008) shrnout do následujících bodů, podnikatelský plán by měl být především: • srozumitelný – při sestavování podnikatelského plánu je vhodné vyjadřovat se jednoduše, je dobré používat tabulky či grafy pro lepší představivost, • logický – myšlenky a skutečnosti uvedené v plánu musí na sebe navazovat, musí být podloženy fakty, tvrzení obsažená v plánu si nesmí odporovat, • uváženě stručný – myšlenky či závěry obsažené v plánu je třeba uvést stručně, ovšem v žádném případě ne na úkor postižení základních faktů, • pravdivý a reálný – pravdivost uváděných údajů a reálnost předikovaného vývoje by měla být samozřejmostí, • respektování rizika – identifikace a respektování rizik zvyšuje důvěryhodnost podnikatelského plánu. Jako nejčastější požadavky kladené na podnikatelský plán definuje autor Fotr (FOTR, 1995). Podnikatelský plán musí: • být stručný a přehledný, • jednoduchý a nezacházet příliš do technických detailů, • demonstrovat výhody produktu či služby, • orientovat se na budoucnost, • být co nejvěrohodnější a realistický, • nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu, • nebýt však ani příliš pesimistický, • nezakrývat slabá místa a rizika projektu, • upozornit na konkurenční výhody projektu, na silné stránky firmy a na kompetenci manažerského týmu, • prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky, • získat zpět vynaložený kapitál, • být zpracován kvalitně i po formální stránce. Nezbytností pro úspěšnou realizaci podnikatelského plánu je samotný proces přípravy projektu. Ještě před samotným zpracováním podnikatelského plánu je dobré připravit si stručnou studii, která se bude věnovat především samotné proveditelnosti projektu a odhalování možných překážek v jeho realizaci. Nejvhodněji tuto fázi vystihuje přísloví „štěstí přeje připraveným“. Jen pokud má podnikatel dostatek správných informací o oboru podnikání, konkurenci, prostředí v kterém chce uskutečnit podnikatelskou činnosti může se správně rozhodnout. Další fakt, s kterým musí být podnikatel dostatečně srozuměn je, že podnikatelský plán vyžaduje poměrně dosti náročný časový fond pro zpracování. Podnikatel si na tuto činnost musí vyčlenit dostatečné množství času, protože jen kvalitní plán může uspět u věřitelů a samozřejmě také na trhu.

14

4.2.3 Struktura a obsah podnikatelského plánu Na našem trhu existuje nepřeberné množství firem, a to jak z hlediska velikosti, právní formy, způsobu řízení, odvětví. Z tohoto důvodu literatura neuvádí žádnou obecně závaznou strukturu podnikatelského plánu, ale pouze strukturu doporučenou. Obsah podnikatelského plánu je pro každý podnik naprosto individuální záležitostí, avšak některé části by měl obsahovat každý projekt, ať už je vypracováván pro kterýkoliv podnik či uživatele. Všeobecně používaná struktura podnikatelského plánu obsahuje: • obsah, • titulní strana, • celkové shrnutí, • všeobecný popis podniku, • charakteristika trhu, • výrobní plán (pouze u podniků výrobního charakteru), • marketingový a organizační plán, • finanční plán, • hodnocení rizik, • vztah k životnímu prostředí, • poradenská a technická činnost, • přílohy. Obsah Zařadit obsah do rozsáhlého písemného dokumentu je nejen samozřejmostí, ale především nutností. Pokud to zpracovatel opomene výrazným způsobem ztíží vyhledávání a riskuje zbytečné rozladění čtenáře. U obsahu se omezí pouze na první tři úrovně nadpisů, větší podrobnost není nutná. Titulní strana Titulní strana podnikatelského plánu obsahuje především základní informace o podniku například: název a sídlo firmy, datum založení, předmět podnikání, právní forma, základní data a charakteristika zakladatele, číslo telefonu, faxu, e-mailová adresa, logo apod.. Autoři Koráb, Peterka a Režňáková (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) dále uvádějí na titulní straně stručný výklad obsahu podnikatelského plánu, způsob financování či částku potřebného financování. Celkové shrnutí Tato část podnikatelského plánu se zpracovává až po sestavení celého projektu, a to v rozsahu několika stran. V přesném počtu stran se odborná literatura liší. Autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) uvádějí,

15

že rozsah nemá být kratší než dvě a delší než sedm stránek. Na druhé straně autoři Hisrich a Peters stanovují rozsah do tří až čtyř stran. Celkové shrnutí ve své podstatě představuje extrakt neboli stručné shrnutí nejdůležitějších aspektů projektu. Identifikuje v něm hlavní myšlenku podnikatelského plánu, silné stránky, očekávání, stručný přehled finančního plánu s cílem vzbudit ve čtenáři zájem a zvědavost, aby se rozhodli dočíst projekt do konce. Udo Wupperfeld (WUPPERFELD, 2003) k této tématice uvedl, že celkové shrnutí má být napsáno tak, aby se dalo přečíst a pochopit za pět až deset minut. Všeobecný popis podniku V této části projektu se zpravidla uvádí podrobný popis podniku. Právě zde investoři a jiní uživatelé projektu získávají představu o předpokládané velikosti a záběru podniku. Ve všeobecném popisu podniku se podnikatel zaměřuje pouze na doložitelná data týkající se jeho založení. To znamená hlavně datum založení, sídlo firmy, majitelé, představení hlavního produktu, ale rovněž i motivace k založení firmy. Pokud se jedná již o existující a fungující podnik je důležité uvést všechny podstatné změny, jako jsou například výměna vedení, reorganizace, změna právní formy, získání nového investora, různé úspěchy v minulosti apod. Mimo to je nezbytné, definovat strategii firmy, především dlouhodobé cíle a cesty, jak jich chceme v budoucnu dosáhnout. Stylizace cílů jsou krátké a stručné, popřípadě doplněny pomocnými tabulkami či grafy v příloze dokumentu. Dále uvádíme způsoby dosažení jednotlivých cílů společně s jejich finančním zajištěním. Autoři Koráb, Peterka a Režňáková (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) považují v této části projektu za klíčové následující prvky: • výrobky nebo služby, • umístění, lokalita a velikost podniku, • přehled personálu podniku, organizační schéma, • veškeré kancelářské zařízení a jiné technické vybavení, • průprava podnikatele – znalostní vybavení a předchozí praxe či reference. Charakteristika trhu Každý podnik je obklopen vnějším prostředím, který na něj nějakým způsobem působí a samozřejmě také ovlivňuje jeho chování na trhu. Z tohoto důvodu je pro podnik znalost svého okolí naprosto nepostradatelná. Jen ze svého okolí je podnik schopný identifikovat možné příležitosti či hrozby. Podle autorů Vebera a Srpové (VEBER, SRPOVÁ, 2008) jsou činitelé všeobecného okolí v podstatě mimo dosah firemního ovlivňování. Každý firma je vnímá na základních podmínek a okolností a každá je také většinou jinak

16

pociťuje. Podnikatel by měl nejen analyzovat parametry prostředí, sledovat jejich vývojové trendy, ale snažit se je i účelně využít pro další úspěšný rozvoj své firmy. Jedná se zejména o: • ekonomické činitele (ekonomická situace země a její vývoj, inflační tendence, nezaměstnanost, úroveň příjmů, daňové a celní podmínky, úrokové sazby, atd.), • technologické činitele (technologický vývoj v zemi, zavádění nových technologií, tempo technologických změn, inovační potenciál země, apod.), • přírodní faktory (podnebí, přírodní zdroje, životní prostředí), • politickou situaci a její předpokládaný vývoj, • legislativní podmínky. Marketingový a organizační plán Autoři Hisrich a Peters (HISRICH, PETERS, 1996) považují marketingový plán za významnou součást podnikatelského plánu, neboť vysvětluje, jakým způsobem budou výrobky nebo služby distribuovány, oceňovány a propagovány. Při vyhodnocování podnikatelských plánů se investoři na marketingový plán velmi zaměřují a pokládají ho za nejdůležitější část plánu. Z tohoto důvodu je nutné věnovat mu patřičnou pozornost. Naopak organizační plán podniku definují autoři Koráb, Peterka a Režňáková (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2008): v této části projektu je popsána forma vlastnictví nového podniku. V případě obchodní společnosti je nutné detailněji rozvést informace o managementu podniku a dále dle příslušné právní formy údaje o obchodních podílech. Jsou zde uvedeni klíčoví vedoucí pracovníci podniku, jejich vzdělání, praktické zkušenosti, nadřízenost a podřízenost vedoucích. Finanční plán Pomocí finančního plánu podnikatel transformuje předcházející části projektu do finanční podoby. Finanční plán projektu podává obraz o tom, nakolik je ekonomicky reálný podnikatelský plán jako celek. Podnikatelský plán se zabývá především třemi oblastmi: • předpokládaný objem příjmů a výdajů po dobu minimálně tří let (výkaz zisku a ztráty), • vývoj hotovostních toků v následujících letech (výkaz cash-flow), • odhad rozvahy podniku (rozvaha). Podle autorů Hisricha a Peterse (HISRICH, PETERS, 1996) existují tři oblasti jimiž se finanční plán zabývá. V rámci první z nich sumarizuje předpovědi příslušných příjmů a výdajů alespoň na tři roky. Druhá oblast finančních informací pokrývá hotovostní toky v příštích třech letech. Poslední

17

složkou této části podnikatelského plánu je odhad bilance, který poskytuje informace o finanční pozici podniku k určitému datu. Hodnocení rizik Neexistuje žádná podnikatelská činnost, která by s sebou nepřinášela určité riziko. V této části projektu je klíčové vymezit a jasně identifikovat možná rizika, která mohou vyplynout například z reakce konkurence, ze slabých stránek podniku či technologického vývoje. Tato rizika je žádoucí analyzovat a připravit alternativní strategie pro jejich eliminaci. Čím důkladněji je tato část projektu zpracována, tím větší dáváme investorům záruku, že si je podnikatel rizik vědom a současně je připraven jim v budoucnu čelit.

4.3 Majetková struktura a její finanční krytí Aby podnik vůbec mohl zahájit svou podnikatelskou činnost potřebuje mít k dispozici určité finanční zdroje. A to jak vlastní, tak cizí zdroje. Kompletní přehled o majetku podniku a jeho finančním krytí poskytuje bilance neboli rozvaha. Jejím základním úkolem je především zachycení stavu o majetku podniku (aktivech), finančním krytí majetku (pasivech) a to vždy k určenému datu. Obecně tedy lze říci, že rozvaha poskytuje statický pohled na finanční situaci podniku. Rozvaha je v podniku sestavována minimálně jednou ročně, ale v praxi se setkáváme například i s rozvahami čtvrtletními či měsíčními. Rozvaha má podobu účtu, na jehož levé straně jsou zachycena veškeré aktiva (stálá aktiva, oběžná aktiva, přechodná aktiva) a na straně pravé veškerá pasiva podniku (vlastní zdroje, cizí zdroje, přechodná pasiva). Z účetního hlediska (KOVANICOVÁ, 2007) existují dva úhly pohledu na majetek. Toto dvojjediné chápání majetku je vyjádřením skutečnosti, že každý druh majetku, s nímž podnik hospodaří, musel být financován z určitého finančního zdroje. Máme-li na mysli majetek z hlediska jeho konkrétní formy, v níž se projevuje, hovoříme o aktivech. Chceme-li vyjádřit původ majetku, hovoříme o pasivech.

18

Tab. 1: Rozvaha Rozvaha Aktiva A. • • •

Stálá aktiva dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý finanční majetek

B. • • • • • C.

Oběžná aktiva peněžní prostředky bankovní úvěry pokladna pohledávky zásoby Přechodná aktiva

Pasiva A. • • • •

Vlastní zdroje základní kapitál fondy tvořené ze zisku hospodářský výsledek minulých let hospodářský výsledek účetního období B. Cizí zdroje • rezervy • závazky • bankovní úvěry a výpomoci

C. Přechodná pasiva

Zdroj: vlastní zpracování

4.4 Zdroje financování podnikatelské činnosti Pro realizaci podnikatelského plánu je nezbytné obstarat potřebné finanční zdroje, jejichž výše je závislá na různých činitelích. Mezi nejpodstatnější lze zařadit například oborové zaměření podniku, objem produkce nebo právní formu podnikání. Při zakládání a další činnosti podniku můžeme využívat různé finanční zdroje. Nejčastějším způsobem rozdělení finančních zdrojů je z hlediska vlastnictví na zdroje vlastní a zdroje cizí. Do vlastních zdrojů patří především vklady vlastníků, odpisy, zisk. Mezi cizí zdroje zařazujeme například úvěry, leasing, faktoring a forfaiting, tiché společenství, dluhopisy, rizikový kapitál apod. Finanční zdroje lze rovněž posuzovat z hlediska časového, jako krátkodobé a dlouhodobé finanční prostředky. Za krátkodobé vlastní a cizí zdroje financování považujeme veškeré zdroje, které mají splatnost do jednoho roku, naopak dlouhodobé finanční zdroje mají dobu splatnosti delší než jeden rok. Autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) uvádějí, že při plánování bychom měli dbát na to, aby byl dlouhodobý majetek financován ze zdrojů dlouhodobých a oběžný majetek ze zdrojů krátkodobých, tj. aby byla sladěna životnost majetku a zdrojů jeho financování.

19

4.4.1 Vlastní zdroje financování Vlastní zdroje financování v podniku představují především kapitál, který patří majiteli podniku. Tvoří jej převážně kapitál, který majitel podniku do podnikání sám vložil (základní kapitál, kapitálové fondy) nebo kapitál, který svou podnikatelskou činností vydělal (nerozdělený zisk z minulých let, hospodářský výsledek běžného období, apod..) a poskytl ho společnosti k rozvoji další činnosti a investování. Podle Synka (SYNEK, 2006) je vlastní kapitál podniku hlavním nositelem podnikatelského rizika. Jeho podíl na celkovém kapitálu je proto ukazatelem finanční jistoty podniku. Vklady vlastníků V současnosti se prakticky žádná začínající podnikatelská činnost neobejde bez počátečního vkladu zakládajících osob. Jediné omezení spočívá pouze v tom, zda z právní formy vyplývá dle zákona povinnost vkladu a popřípadě její výše. Autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) považují vlastní zdroje financování v podobě vkladů vlastníků za nejrizikovější. V případě likvidace podniku se nároky majitelů vypořádávají jako poslední. Na druhé straně je vlastní kapitál vložený do podnikání pozitivním signálem především pro dodavatele cizího kapitálu. Vyznačuje ochotu majitelů podílet se na podnikatelském riziku. Nerozdělený zisk Podnik, který financuje svou činnost prostřednictvím nerozděleného zisku využívá takzvané samofinancování. Největší výhodou použití nerozděleného zisku jsou nulové náklady na cizí zdroje. Naopak nevýhodou je skutečnost, že zisk není stabilně se vyvíjející veličina. Synek ve své publikaci (SYNEK, 2006) charakterizuje nerozdělený zisk jako část zisku po odvodu daní, která se nerozděluje mezi majitele, ale slouží dalšímu podnikání. Odpisy Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku definují autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) jako peněžní vyjádření postupného opotřebení za určité období. Jejich hlavní funkcí je zabezpečit proces postupného přenosu ceny tohoto majetku do nákladů, tím postupně snižovat jeho výši a zajistit jeho obnovu. Odpisy jsou oproti nerozdělenému zisku mnohem stabilnějším interním zdrojem financování podnikatelské činnosti. I z hlediska zdrojového jsou pro podnik odpisy výhodnější, protože nepodléhají zdanění.

20

4.4.2 Cizí zdroje financování Financování podnikatelské činnosti pomocí cizích zdrojů je pro podnik další alternativou, pokud nemá dostatečné množství zdrojů vlastních. V současné době se bez potřeby cizího kapitálu obejde málokterý začínající podnik. Cizí zdroje financování lze přirovnat k závazku podniku, který má určitou dobu splatnosti. Podle této doby členíme cizí zdroje na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé zdroje financování jsou splatné do jednoho roku, naopak dlouhodobé finanční zdroje jsou podniku poskytovány na dobu delší než jeden rok. Mezi cizí zdroje financování podniku zařazujeme především: • úvěry (bankovní, obchodní, apod.), • dluhopisy, • tiché společenství, • rizikový kapitál, • business angels, • leasing, • faktoring a forfaiting, • rezervy. Autoři Koráb, Peterka a Režňáková (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) definují cizí zdroje financování jako celkovou výši závazků podniku vůči dalším osobám mimo podnik, které se na jeho podnikání podílejí. Jedná se zejména o dodavatele, banky, ale i stát, individuální investory a další osoby, které podniku zapůjčily peníze na určitou předem stanovenou dobu. Použití cizích zdrojů s sebou přináší řadu výhod i nevýhod pro podnikatelský subjekt. Synek (SYNEK, 2006) uvádí následující důvody pro jeho použití: • podnikatel nemá dostatečný vlastní kapitál nezbytný k založení podniku, • podnikatel přechodně nedisponuje potřebným kapitálem v době, kdy jej potřebuje, cizí kapitál také umožní akce, které jinak uskutečnit nelze, • použitím cizího kapitálu nevznikají jeho poskytovateli žádná práva v přímém řízení podniku, zatímco přibírání nových společníků rozřeďuje vlastní kapitál a tím i řídící pravomoci, • cizí kapitál je většinou levnější než vlastní kapitál, jeho použití tudíž zvyšuje rentability podniku. Naopak autoři Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) definují následující omezení související právě s použitím cizích zdrojů financování podnikatelské činnosti: • cizí kapitál snižuje finanční stabilitu podniku (zvyšuje zadluženost), což je zvláště nebezpečné v období recese, • každý další dluh je obvykle dražší, neboť banky při svém rozhodování respektují faktor rizika (podstupují vyšší riziko a požadují vyšší výnos),

21

• •

vysoký podíl cizího kapitálu omezuje jednání managementu, tzn. musí respektovat podmínky bank stanovené v úvěrových smlouvách, roste riziko omezení „svéprávnosti“ firmy. Není tajemstvím, že většina poskytovatelů zejména dlouhodobých úvěru žádá jejich zajištění majetkem firmy.

Úvěry Úvěr jako cizí zdroj financování podnikání je často používaný. Můžeme ho obecně definovat jako návratný peněžní vztah, při kterém věřitel poskytne dlužníkovi určité peněžní prostředky k dočasnému používání a dlužník se současně zavazuje vrátit peněžní prostředky v době předem stanovené. Úvěry lze klasifikovat z mnoha hledisek. Petr Wawrosz (WAWROSZ, 1999) uvádí následující členění úvěrů: • úvěry finanční – dělíme je na úvěry krátkodobé (splatnost do 1 roku), střednědobé (splatnost maximálně do 5 let) a dlouhodobé (splatnost nad 5 let), • úvěry dodavatelské (zbožové), • revolvingové úvěry – krátkodobé úvěry, které jsou spláceny tak, že věřitel poskytne další úvěr. Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) rozlišují úvěry do dvou skupin, úvěry bankovní a úvěry obchodní. Cenou za poskytnutí bankovního úvěru je úrok a ostatní výdaje spojené s jeho získání (bankovní poplatky). Výši úrokové sazby bankovních úvěrů ovlivňuje především bonita klienta a doba splatnosti kapitálu. Krátkodobý kapitál bývá zpravidla levnější než dlouhodobý, protože v delším časovém horizontu roste riziko věřitelů a za větší riziko je požadován přirozeně větší výnos. Bankovní úvěr banky poskytují na základě žádosti. K žádosti je nutné doložit účetní výkazy, zpravidla tři roky zpět a podnikatelský plán, popřípadě dodat další podklady požadované bankou. Při použití bankovního úvěru vzniká firmě daňový efekt tím, že úroky z úvěrů jsou daňově uznatelným nákladem a snižují daňový základ. Velmi flexibilní forma financování je kontokorentní úvěr. U něj je stanoven limit, do kterého může podnik čerpat úvěr, splácení úvěru je zajištěno inkasem pohledávek. Speciální postavení mají i tzv. revolvingové úvěry – krátkodobě opakovaně poskytované úvěry. Obchodní úvěry si poskytují účastníci obchodních vztahů (odběratelé, dodavatelé). Běžnější je úvěr dodavatelský, tj. odklad platby za provedenou dodávku výrobků nebo služeb o dohodnutý počet dnů. V praxi se setkáváme i s úvěrem odběratelským (zálohy od odběratelů), který se poskytuje v některých odvětvích. Jedná se především o odvětví s velmi dlouhou průběžnou dobou výroby jako například stavebnictví apod.

22

Tiché společenství Wawrosz (WAWROSZ, 1999) vymezuje podstatu tichého společenství jako zajímavý zdroj financování, kdy od konkrétní osoby, která se nazývá tichý společník, získává vklady, které může použít ke svému podnikání. Vklad tichého společníka se stává zpravidla vlastnictvím podnikatele, však podnikatel je po skončení smlouvy povinen tichému společníkovi jeho vklad vrátit. Mezi výhody tichého společenství neodmyslitelně patří skutečnost, že tichým společníkem může být prakticky kdokoliv, jak fyzická tak i právnická osoba. Tímto způsobem může podnikatel pro svou činnost získat i relativně vysoké částky peněžních prostředků. S tím ovšem souvisí fakt, že tichý společník obvykle požaduje vyšší výnos za poskytnutí kapitálu. Rizikový kapitál Rizikový kapitál můžeme chápat jako velkou kapitálovou investici prováděnou zpravidla ve formě zvýšení základního kapitálu, kdy specializovaná instituce investující rizikový kapitál (rizikový investor) vstupuje do podniku, který má určitý podnikatelský záměr nebo který z jiného důvodu potřebuje finanční prostředky (WAWROSZ, 1999). Financování podnikatelské činnosti prostřednictvím rizikového kapitálu představuje pro ekonomické subjekty potenciálně zajímavý zdroj především u projektů značně rizikovějších, ale zároveň předikujících vysoké zhodnocení kapitálu. Základní myšlenkou rizikového kapitálu je investovat, investici řádně zhodnotit, výhodně prodat a opět investovat do potenciálních příležitostí. Business angels Business angel je individuální investor využívající vlastní kapitál na financování perspektivních malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem. Tyto investice jsou obdobou rizikového kapitálu, jen jejich realizace probíhá v menších objemech a prostřednictvím jednoho investora (VEBER, SRPOVÁ, 2008). Business angels nepřináší do společnosti pouze peněžní prostředky, ale především své odborné znalosti, zkušenosti a know-how. Pro investory využívající tohoto způsobu investování není prioritní co nejvyšší výnos, ale především možnost aktivní účasti v určité oblasti podnikání pro podporu a růst firmy, do níž investovali. Leasing Leasing patří bezpochyby mezi zvláštní druhy financování. Tato forma financování je mezi podnikatelskými subjekty hojně využívaná, protože mohou nakoupit dlouhodobý majetek bez rapidního nárůstu zadluženosti podniku. Leasing jako takový nezajišťuje přímo peněžní prostředky, ale možnost získat

23

dlouhodobý majetek, zařízení apod., bez toho aniž by musel ihned zaplatit celou pořizovací cenu majetku. Veber a Srpová (VEBER, SRPOVÁ, 2008) rozlišují tyto druhy leasingu: • operativní leasing – smlouva je uzavřena na kratší dobu, než je životnost majetku. Majetek po skončení smlouvy zůstává ve vlastnictví leasingové společnosti, • finanční leasing – není vypověditelný, splátky musí uhradit cenu majetku a má charakter půjčky, nájemce většinou majetek pojišťuje a udržuje, • prodej a zpětný leasing – podnik prodá svůj majetek leasingové společnosti a pronajme si ho od ní, nevýhodou je vyšší konečná cena. Faktoring a forfaiting Princip faktoringu je odkup pohledávky, kterou má firma vůči svému odběrateli. Společnost pohledávku prodá neboli postoupí faktorové firmě, čímž získá okamžité plnění. Největší výhodu faktoringu je právě fakt, že podnik získá peněžní prostředky dříve, než kdyby čekala do splatnosti pohledávky. Faktorové firmy se zaměřují na výkup pohledávek krátkodobého charakteru, které nejsou zajištěny žádným ze záručních instrumentů typu akreditivu, záruk apod.. Forfaiting je jedna z metod financování tuzemského a mezinárodního obchodu. Konkrétně se jedná o odkup středně a dlouhodobých zajištěných pohledávek forfaitingovou organizací (VEBER, SRPOVÁ, 2008).

4.5 Podpůrné programy Dalším způsobem jak financovat podnikatelskou činnost je využít podpůrných programů v rámci státu a Evropské unie. Česká republika, ostatně jaký každý jiný evropský stát má zájem na rozvoji podnikání, proto se v tomto ohledu snaží vyjít podnikatelským subjektům vstříc prostřednictvím různých podpůrných programů. Samotná podpora rozvoje podnikání nabývá mnoha podob například: finanční podpora, bezplatné poradenství, školící programy apod. V České republice je uskutečňována především prostřednictvím zdrojů Evropské unie a zdrojů ze státního rozpočtu v kombinaci se soukromými zdroji. Od roku 2007 se Česká republika nachází v druhém programovacím období, kdy má jako členský stát Evropské unie právo na čerpání prostředků z evropských fondů na financování politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Podpora z Evropské unie je realizována prostřednictvím tří typů finančních nástrojů neboli finančními prostředky tří fondů (VEBER, SRPOVÁ, 2008): • fond soudržnosti (kohezní fond),

24

• •

evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), evropský sociální fond (ESF). Česká republika vytvořila celkem 24 operačních programů v období 2007 – 2013 pro čerpání prostředků z fondů Evropské unie. Pro podporu a rozvoj malých a středních podniků slouží zejména operační program Podnikání a inovace, který přímo navazuje na operační program Průmyslu a podnikání a je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Do operačního programu Podnikání a inovace patří například programy Start, Progres, Marketing, Prosperita, Inovace, Reality, Školící střediska, Poradenství atd.. Naproti tomu podpora ze státního rozpočtu je zprostředkována prostřednictvím státem podporovaných institucí, které mají za úkol podávat zejména zvýhodněné poradenské služby. Za nejvýznamnější je autory Korábem, Peterkou a Režňákovou (KORÁB, PETERKA, REŽŇÁKOVÁ, 2007) považována Agentura pro podporu podnikání a investic – CzechInvest, jejímž cílem je podpora konkurenceschopnosti českých podnikatelů. Podpora je zaměřena hlavně na rozvoj zpracovatelského průmyslu, zjednodušení podnikatelského prostředí a inovací. Kromě toho se zaměřuje na získávání přímých zahraničních investic pro ČR a poskytování investičních pobídek. Mezi podobně zaměřené instituce lze uvést například CzechTrade, Regionální poradenská a informační centra a podnikatelská a inovační centra. Další státem podporovanou institucí je Českomoravská záruční a rozvojová banka, která poskytuje zejména podporu a pomoc malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. (VEBER, SRPOVÁ, 2008). Mezi podobné instituce v České republice patří například i Exportní garanční a pojišťovací společnost.

25

5. Praktická část Praktická část bakalářské práce je rozdělena do dvou částí. První část práce je zaměřena na konkrétní podnikatelský plán, který podrobně nastíní myšlenku a motivaci k založení nového podniku. Druhá část práce bude orientována především na zhodnocení finanční situace nového podniku a volbu vhodné formy financování podniku prostřednictvím nabízených úvěrových produktů a dalších možných forem podpory pro začínající podnikatelské subjekty.

5.1 Podnikatelský plán Konkrétní podnikatelský plán, který bude v rámci bakalářské práce zpracován předpokládá začínajícího fiktivního podnikatele, který nemá s podnikatelskou činností doposud žádné zkušenosti. Především z tohoto důvodu je pro něj zpracování podnikatelského plánu naprosto klíčovou záležitostí. Prostřednictvím podnikatelského plánu zváží veškeré činnosti do důsledku, případné chyby odhalí předem a vyhne se jim při samotné realizaci projektu. Dalším předpokladem jsou podnikatelovi omezené finanční prostředky. Proto bude dále podnikatelský plán sloužit jako součást žádosti o získání zdrojů financování od bank, soukromých investorů nebo státního rozpočtu.

5.1.1 Všeobecný popis podniku Tato část práce se zaměřuje na samotné představení podniku. Vymezíme základní údaje o podniku, předmět činnosti, obecnou charakteristiku podniku a charakteristiku produktů. Základní údaje o podniku Obchodní jméno:

Restaurace Nazeleno

Jméno a příjmení podnik. subjektu:

Marie Nováková

Adresa provozovny:

Náměstí republiky 11, Žďár nad Sázavou

Právní forma:

Podnikatelská činnost na základě živnostenského oprávnění

26

Předmět činnosti:

Hostinská činnost

Kontaktní telefon:

123 456 789

E-mail:

restaurace [email protected]

Pracovní doba:

Po – Čt Pá – So Ne

11:00 – 23:00 11:00 – 24:00 zavřeno

Předmět činnosti Předmětem činnosti Restaurace Nazeleno je hostinská činnost, která se specializuje zejména na sortiment pokrmů splňující zásady zdravého stravování. Pro přípravu jednotlivých jídel jsou používány výhradně kvalitní suroviny, BIO potraviny, čerstvá zelenina a přírodní ochucovadla. Vše je bez chemických přísad. Dále budou zařazeny do nabídky pokrmů také některá vegetariánská a veganská jídla. Podnikatelka podniká na základě živnostenského oprávnění, neboli výpisu ze živnostenského rejstříku. Hostinská činnost se řadí do živností ohlašovacích, konkrétněji živnosti řemeslné. Charakteristika podniku Paní Marie Nováková je vysokoškolsky vzdělaná, vystudovala obor nutriční terapeut. Po dobu deseti let pracovala v poradně pro zdravou výživu a zdravý životní styl. Nyní se chce osamostatnit a začít provozovat vlastní restauraci. Restaurace Nazeleno představuje koncepci zdravého životního stylu prostřednictvím zdravého stravování. Nová restaurace bude specifická především svým striktním zaměřením na zdravou výživu, vegetariánská a veganská jídla. Paní Nováková má z oblasti zdravého životního stylu bohaté zkušenosti především ze svého bývalého zaměstnání, kde již dlouho dobu sledovala, že se čím dál větší část populace v dnešní době stále více zajímá o svůj způsob života. Tato skutečnost samozřejmě souvisí s trendem zdravé výživy, který prostupuje celou společností. Především z tohoto důvodu vznikla myšlenka otevřít takto zaměřenou restauraci pro všechny, kteří chtějí zdravě žít a jíst, ale samozřejmě i těch, kteří jsou nuceni se dietně stravovat. V plánu má paní Nováková také realizaci různých přednášek zdravé výživy spojených s ochutnávkami, dále besedy a pro zájemce kurzy vaření například vegetariánských, veganských a bezlepkových jídel. Paní Nováková plánuje otevření Restaurace Nazeleno na leden příštího roku. Do té doby vyprší výpovědní lhůta na nemovitost, kterou doposud pronajímala soukromé osobě. A zároveň budou dokončeny stavební úpravy

27

restaurace. Nemovitost, jenž paní Nováková vlastní se nachází ve městě Žďár nad Sázavou, což je malebné středně velké město na Vysočině. Žďár nad Sázavou je historicky významné město především kvůli kostelu Svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, jenž je zapsán v seznamu památek UNESCO. Provozovna Restaurace Nazeleno se nachází v historicky atraktivní středové části města, která s sebou přináší nejen množství turistů, ale i povědomí místního obyvatelstva. Pro potřeby restaurace bude prozatím postačovat přízemí budovy, první patro zůstane v nájmu soukromých subjektů. Prostory restaurace disponují celkovou výměrou 160 m2. Tyto prostory představuje hlavní restaurační místnost, restaurační kuchyň, sociální zařízení a sklad. Kapacita restaurace je odhadována přibližně na 45 míst. V okolí restaurace Nazeleno jsou pouze tři restaurační zařízení. Je to Restaurace Radniční, Pizzerie Pod věži a Čínská restaurace. Pizzerie Pod věží má omezený sortiment pokrmů, Čínská restaurace je zaměřená pouze na čínskou kuchyni. Restaurace Radniční je luxusní vyhlášená restaurace, která se specializuje na tradiční českou kuchyni. Restaurace Nazeleno nemá ve svém okolí žádného výrazného konkurenta, který by se přibližoval koncepci zdravého stravování. Paní Nováková je jedinou majitelkou a jednatelkou podniku. Jejím hlavním cílem je zpřístupnit zdravý způsob stravování široké veřejnosti, ale i dokázat, že zdravé jídlo může být velmi chutné. Dále vytvoření příjemného prostředí a dobrého jména podniku. Samozřejmostí je zhodnocení vloženého úsilí a kapitálu. Charakteristika produktů Restaurace Nazeleno se specializuje na pokrmy naplňující zásady zdravého stravování, současně nabízí i sortiment vegetariánských a veganských jídel. Pro podnik je klíčové vytvořit příjemné prostředí, přiblížit a zpřístupnit zdravý způsob stravování pro každý den. Většina pokrmů je upravována za pomoci vodní páry. Tento způsob umožňuje omezení tuků. Připravená jídla tak neztrácejí vitamíny, mají nízké nutriční hodnoty, nevysušují se a zachovávají si jedinečnou chuť. Základem pro vegetariánskou a veganskou stravu je zajištění co největší pestrosti pokrmů, aby byl zabezpečen přísun všech potřebných živin, které tělo potřebuje. Podrobnější představu o nabízených službách Restaurace Nazeleno definují následující body: • prioritní specializace restaurace je příprava zdravých pokrmů prostřednictvím BIO potravin, čerstvého ovoce a zeleniny, přírodních ochucovadel apod.. Mezi nabízenými pokrmy zákazníci naleznou jídla z drůbeže, z ryb, sladká jídla, smažené speciality, zeleninových směsí, polévek, salátů, příloh, dezertů apod.,

28

•

součástí sortimentu jsou i vegetariánská a veganská jídla, tedy pokrmy vylučující veškeré maso a v případě veganů pouze pokrmy rostlinného původu, • restaurace Nazeleno plánuje zavést kromě kompletní nabídky jídelního lístku i každodenní tří jídelní menu. Menu se bude podávat od 11 - 14 hodin do vyprodání zásob, • restaurace bude nabízet alkoholické a nealkoholické nápoje. V nabídce zákazníci naleznou několik druhů kávy, čaje, čerstvé lisované šťávy atd., • pro zákazníky, kteří z časových nebo jiných důvodů nemohou do restaurace přijít, bude nabídnuta rovněž donáška jídla prostřednictvím naší rozvozové služby přímo do domu či zaměstnání. Konkrétní nabídka služeb Restaurace Nazeleno je obsažena v příloze.

5.1.2 Analýza trhu Znát své okolí je pro každý podnik velice důležité. Zejména pro nově vznikající podnik, je naprosto nezbytné pečlivě analyzovat trh, do nějž hodlá proniknout. Aby byl podnik úspěšný, musí neustále sledovat veškeré vlivy a činitele, jež mohou jeho podnikatelskou činnost nějakým způsobem ovlivnit. Zejména z tohoto důvodu je nutné analyzovat vývoj a stav české ekonomiky a perspektivu odvětví. Pomocí získaných dat bude podnikatelka schopna vymezit cílový segment trhu. Samozřejmostí je rovněž analýza konkurence a volba vhodných dodavatelů. V rámci analýzy trhu bude současně provedena SWOT analýza, prostřednictvím které identifikujeme silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby. Makroekonomické ukazatele České republiky Prostřednictvím jednotlivých makroekonomických ukazatelů je podnikatelka schopna zhodnotit vývoj a stav české ekonomiky.

29

Tab. 2: Makroekonomické ukazatele České republiky Rok

Obecná míra inflace v %

Obecná míra nezaměstnanosti v %

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 20092

8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 6,3 5,4

3,9 4,8 6,5 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 7,4

Průměrná mzda v Kč

HDP na obyvatele v Kč

9 825 10 802 11 801 12 797 13 614 14 793 15 866 16 917 18 041 18 992 20 219 21 694 23 542 25 381

163 183 175 772 193 929 202 357 213 110 230 064 241 593 252 617 275 770 291 561 313 213 341 989

4,0 - 0,7 - 0,8 1,3 3,6 2,5 1,9 3,6 4,5 6,3 6,8 6,0 0,7

Zdroj: www.czsu.cz

Graf 1: Průměrná mzda v letech 1996 - 2009 30 000 25 000

K č

20 000 15 000 10 000 5 000 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2008

2009

Sle do vaný rok

Zdroj: www.czsu.cz

Graf 2: Vývoj míry inflace v letech 1996 - 2009 12 10

%

8 6 4 2 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Sledovaný rok

Zdroj: www.czsu.cz

Graf 3: Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1996 - 2008 10 9 8 7 %

6 5 4 3 2 1 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

Sle dova ný rok

Zdroj: www.czsu.cz

30

2004

2005

2006

2007

Vývoj HDP v %

2008

Graf 4: Vývoj HDP v letech 1996 - 2008 8 7

M eziroční změna

6 5 4 3 2 1 0 -1

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

-2 Sledovaný rok

Zdroj: www.czsu.cz

Perspektiva odvětví V současnosti je na trend zdravého životního stylu a s tím souvisejícího zdravého stravování kladen stále větší důraz. Trend zdravého stravování umožnila urychlit i rostoucí životní úroveň. Značnou vypovídací schopnost má v souvislosti se zájmem o zdravý životní styl fakt, že spotřebitelé stále více preferují biopotraviny. Obecně se zlepšuje informovanost konzumentů, roste počet podniků, které produkují a zpracovávají biopotraviny, a stejně tak se rozšiřuje i nabídka jejich prodejních míst. Zákazníci se začínají zajímat o složení jídel, které konzumují, jejich původ jim přestává být lhostejný. Spotřeba biopotravin by se měla v České republice v následujících třech letech zvýšit průměrně o 70 procent ročně a v roce 2010 dosáhnout 6,5 miliardy korun. Oproti spotřebě ve výši 1,29 miliardy korun v roce 2007 tedy trh do konce roku 2010 vzroste pětkrát. Optimistický odhad vyplývá z ročenky Český trh s biopotravinami 2008, kterou vydala agentura Green marketing a České a slovenské odborné nakladatelství www.greenmarketing.cz. Zvýšená poptávka spotřebitelů bude způsobena zejména informační kampaní Státního zemědělského intervenčního fondu „Ekologické zemědělství a biopotraviny“, která na vzdělávací aktivity vydá 25 milionů korun. S růstem informovanosti se také mění přístup lidí ke spotřebě. Lidé jsou bohatší a náročnější a touží po kvalitě a novém luxusu. Nedílnou součástí této změny je i zvýšený zájem o zdraví, zdravý životní styl a kvalitu potravin. Segmentace cílových skupin zákazníků Restaurace plánuje oslovit zákazníky převážně z města Žďár nad Sázavou a blízkého okolí. Do Žďáru nad Sázavou dojíždí velké množství lidí do zaměstnání, do škol i za kulturním vyžitím. Povědomí populace o zdravém životním stylu se stále zlepšuje, proto není možné jednoznačně určit, jedinou cílovou skupinu zákazníků. Přesto dle veřejně dostupných zdrojů a provedené ankety ČTK rozdělujeme zákazníky „zdravých restaurací“ do čtyř skupin populace: • ženy ve věku 30 – 45 let, • matky s dětmi,

31

• •

mladí lidé a studenti, muži ve věku 40 a více let.

Konkurence Analýza konkurence je nedílnou součástí každého podnikatelského plánu. Její vyhodnocení podává obraz o nasycenosti či nenasycenosti trhu. Právě prostřednictvím analýzy konkurence, je podnik schopen identifikovat slabé a silné stránky konkurence, ale i trhliny na trhu, které může využít pro vlastní prospěch v podnikatelské činnosti. Ve Žďáře nad Sázavou je celkem 21 pohostinských zařízení. Do tohoto součtu jsou kromě klasických restaurací zahrnuty i hotelové restaurace, asijská bistra nebo fast foody. Jako přímé konkurenční podniky byly identifikovány 3 pohostinská zařízení: • Restaurace Radniční, • Pizzerie Pod věží, • Vesna Analýza silných a slabých stránek jednotlivých pohostinských zařízení. Tab. 3: Restaurace Radniční Silné stránky • • • •

Slabé stránky • •

výhodná poloha dobré jméno podniku a propagace široký výběr pokrmů luxusní interiér

nedostatek parkovacích míst vyšší cena služeb

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 4: Restaurace Pod věží Silné stránky • • •

Slabé stránky • • • •

příjemné prostředí pizzerie výhodná pozice podniku blízkost městských pamětihodností

omezený sortiment pokrmů nekvalifikovaná obsluha dlouhá čekací doba propagace

Zdroj: vlastní zpracování

Tab. 5: Vesna Silné stránky • • • •

Slabé stránky • • • •

dostatek parkovacích míst nízká cena služeb velice krátká čekací doba dobré jméno zavedeného podniku

Zdroj: vlastní zpracování

32

nulová propagace malý sortiment pokrmů samoobsluha zastaralý interiér

Všechny výše uvedené konkurenční restaurace zaujímají jistý podíl trhu v oblasti stravování. Avšak žádná z restaurací nenabízí tak specifickou kuchyni jako Restaurace Nazeleno, což se dá považovat za konkurenční výhodu oproti ostatním pohostinským zařízení. S tím rovněž souvisí nutnost vhodné propagace podniku, která zajistí všeobecné povědomí obyvatel o restauraci, ale především nastíní a přiblíží filozofii zdravého stravování. Dodavatelé Výběr spolehlivých dodavatelů je pro každý podnik klíčovou záležitostí. V tomto směru musí být posouzena různá kritéria jako je například kvalita nabízeného sortimentu, dodací podmínky, cenové podmínky apod. Z hlediska nákladů na dopravu je samozřejmě pro podnik výhodnější zvolit takové dodavatele, kteří se nacházejí v blízkém okolí podniku, nebo ty kteří poskytují rozvoz dodávek zdarma. Pro bezproblémový chod restaurace byly vybráni níže uvedení dodavatelé. Tab. 6: Dodavatelé Název firmy

Sortiment

Ekofarma Baucis Řeznictví Karel Doležal Pro-Bio

bio zelenina, obiloviny, ovoce, různé odrůdy brambor maso, masné výrobky, drůbež, ryby, apod. výrobky z obilovin, mouky a krupice, výrobky kukuřičné mouky, vločky, luštěniny, rýže a rýžové výrobky, bezvaječné těstoviny Výrobky ze sojy Pečivo, koláče, obiloviny, luštěniny, sušené ovoce, mouka, džemy, marmelády, vegetariánské paštiky, cukry, melasy, medy, soli, jogurty, syrovátka, nápoje, vafle, tofu, robi výrobky, apod. olivové oleje, octy, řecká vína, mléčné výrobky, halva, pita, koření Různé druhy čajů, doplňky stravy

Provamel Country Life

D.M HERMES Sluneční brána Zdroj: vlastní zpracování

Pro široký sortiment a výhodné obchodní podmínky se stal Country Life, s.r.o jedním z hlavních dodavatelů Restaurace Nazeleno. Tato společnost umožňuje podávat objednávky elektronickou formou, poskytuje rozvoz přímo do provozoven a poskytuje množstevní slevy na sortiment svého zboží. Druhým pro podnik významnějším dodavatelem je Ekofarma Baucis, především kvůli nabízenému sortimentu čerstvé zeleniny, obilovin a několika odrůd brambor vysoké kvality. Personální zabezpečení Podnikatelka co do personálního zabezpečení uvažuje celkově se šesti zaměstnanci. Zaměstná dva kuchaře, jednoho pomocníka v kuchyni, dva číšníky a uklizečku. O provozní a účetní záležitosti se bude starat sama podnikatelka.

33

SWOT analýzy Prostřednictvím SWOT analýzy podnikatelka efektivně zhodnotí možné příležitosti a hrozby společně se silnými a slabými stránkami podnikatelského projektu. Tato analýza umožní podnikatelce využít svých silných stránek proti konkurenci a připravit se na možné hrozby a slabé stránky svého podnikání. Tab. 7: SWOT analýza Silné stránky • • • • • •

Slabé stránky •

vlastní provozní prostory znalosti v oboru zdravé výživy moderní příjemný interiér konání doplňkových akcí (přednášky, semináře, kurzy) poskytování poradenství služby rozvozu jídel

• •

Příležitosti • • • • •

nedostatek zkušeností v oblasti podnikání omezené finanční prostředky neznámý, nezavedený podnik

Hrozby • •

růst životní úrovně obyvatel trend zdravého životního stylu růst spotřeby biopotravin rozšiřující se trh bio zemědělství podpora ze strany Evropské unie

• • • •

narůst přímé konkurence na trhu vyšší ceny biopotravin, tedy i konečných služeb důsledky finanční krize → lidé omezují spotřebu nedostatečná znalost a důvěra v biopotraviny a zdravé stravování nové legislativní či daňové omezení zpřísnění hygienických předpisů

Zdroj: vlastní zpracování

5.1.3 Marketingový plán V této části podnikatelského plánu je nezbytné se zaměřit především na definování cílů a strategií podniku v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Součástí marketingového plánu je samozřejmě i marketingový mix, který zahrnuje produkt, cenu, propagaci a distribuci. Cíle a strategie Jako krátkodobé cíle podniku lze stanovit především oslovení zákazníka, přiblížení filozofie podniku a samozřejmě přesvědčení o vyzkoušení služeb podniku. Z dlouhodobého hlediska chce podnikatelka docílit především toho, aby si zákazníci osvojili zásady zdravého stravování a zařadili ho do svého každodenního života. S tím samozřejmě souvisí i fakt pravidelného využívání služeb Restaurace Nazeleno. Splněním těchto cílů lze očekávat ziskovost podnikatelské činnosti.

34

Základní strategií podniku je nejdříve provedení reklamní kampaně, jenž přiblíží potenciálním zákazníkům problematiku zdravého životního stylu v souvislosti se stravováním. Dále je nutné nastavení správné ceny, aby byly služby dostupné pro všechny příjmové skupiny obyvatelstva. Dobrého jména podniku hodlá podnikatelka dosáhnout především příjemným prostředím restaurace, kvalitními službami doprovázející poradenství a individuálnímu přístupu k zákazníkovi. Marketingový mix Produkt Charakteristikou nabízených služeb a produktů byla nastíněna již v kapitole 5.1.1 – charakteristika produktu. Obecně lze konstatovat, že Restaurace Nazeleno bude nabízet sortiment pokrmů, jenž splňují zásady zdravého stravování a sortiment zaměřující se na vegetariánská a veganská jídla. Cena Cena služeb a produktů Restaurace Nazeleno bude stanovena na úrovni nákladů k čemuž bude přičtena zisková přirážka v rozmezí 15 – 30 %. Náklady a příprava pokrmů v rámci zdravého stravování, které představují především kvalitní suroviny, přírodní ochucovadla, bio potraviny atd. jsou vyšší. To s sebou samozřejmě přináší poněkud vyšší cenu pro konečného zákazníka. Jak již bylo zmíněno v kapitole 5.1.3 - cíle a strategie pro získání zákazníků budou z počátku ceny nastaveny pod cenu obvyklou. Propagace Správná forma propagace je pro každou podnikatelskou činnost velice důležitá, a to nejen v období zahajování činnosti ale i v jejím průběhu. Restaurace Nazeleno bude mít své vlastní webové stránky, kde budou k dispozici veškeré údaje a informace potřebné pro potenciální zákazníky. Podnikatelka samozřejmě využije i informační letáky a reklamu v místním tisku, zřetelné označení provozovny, informační tabule. Součástí propagace podniku bude i slavnostní zahájení restaurace s následným rautem a přednáškou na téma zdravého životního stylu. Součástí efektivní podpory prodeje budou i poukázky na jídlo, které dá podnikatelka k dispozici různým podnikům, institucím, ale i obyčejným lidem v rámci reklamní akce, aby přilákala zákazníky, kteří si tímto způsobem budou moci zdravou kuchyni vyzkoušet.

35

Místo prodeje a distribuce Lokalita a provozovna byla již částečně specifikována v kapitole 5.1.1 – charakteristika podniku. Provozovna Restaurace Nazeleno se nachází ve středové části města, nedaleko hlavní komunikace s dostatkem parkovacích míst. V bezprostřední blízkosti se nenachází konkurenční hostinské zařízení. Restaurace bude disponovat výměrou přibližně 160 m2.

5.1.4 Zakladatelský rozpočet Analýza finančních možností podniku je nezbytnou součástí každého podnikatelského plánu. Právě v této části projektu podnikatelka zhodnotí celkové finanční zatížení nového podniku. V tomto konkrétním případě zahajování činnosti představuje tato analýza zakladatelský rozpočet. Výše finančních potřeb podniku Celkové množství finančních prostředků potřebných pro podnikatelskou činnost zjistíme stanovením dvou základních složek zakladatelského rozpočtu a to startovním kapitálem a provozním kapitálem. Startovní kapitál představuje především výdaje na vybudování a vybavení provozovny. Provozní kapitál seskupuje kapitál, jenž je potřebný k zajištění každodenního provozu podnikatelského subjektu. V rámci využití startovního kapitálu podnikatelka musí investovat především do vybavení restauračního zařízení. Výše nákladů na stavební práce a úpravy nebyly příliš výrazné. Provozovna byla ve velmi dobrém stavu, takže se provedou jen malé úpravy. Do startovního kapitálu je třeba zahrnout i veškeré předstartovní výdaje jako jsou například poplatky na živnostenském úřadě, stavební povolení apod.. Provozní kapitál, jak již bylo uvedeno výše představuje veškeré měsíční náklady, jenž jsou nezbytné pro bezproblémový každodenní chod podnikatelského subjektu. Položky jako jsou například voda, topení, elektrika jsou uvedeny pouze v hodnotě záloh, skutečná výše bude zjištěna až na konci roku. Částka nájemného je v našem konkrétním případě nulová. Mzdové náklady tvoří významnou částku v provozním kapitálu podniku. Náklady na zajištění surovin jsou jen těžko předvídatelné, výše uvedená částka je čistě jenom odhad založený na cenových podmínkách bio potravin. Zaměstnanci budou pracovat na základě pracovní smlouvy, pouze uklizečka bude pracovat na základě dohody o provedení práce. Do nákladů jsou zahrnuty i zákonné odvody zdravotního a sociálního pojištění. Zaměstnavatel je ze zákona povinen za své zaměstnance odvádět 25 % ze mzdy na sociální pojištění a 9 % ze mzdy na pojištění zdravotní. Podrobný výpočet mzdových nákladů viz příloha

36

tabulka 22. V příloze je dále uveden i podrobný přehled položek startovního a provozního kapitálu viz tabulky 8 a 9. Tab. 10: Celková výše zakladatelského rozpočtu v Kč Položka

Kč

Startovní kapitál Provozní kapitál Celkem

319 000 157 346 476 346

Zdroj: vlastní zpracování

Na základě provedení zakladatelského rozpočtu podnikatelka vyčíslila konkrétní výši finančních potřeb pro svou podnikatelskou činnost. Podnikatelka se rozhodla finančně podílet na stanovených nákladech podnikání vlastními zdroji. Konkrétně hodlá do podnikání vložit vlastní úspory v celkové výši 300 000 Kč. Rovněž bude nutné přistoupit k využití cizí formy financování, respektive bankovnímu úvěru. Podnikatelka nepředpokládá, že bude restaurace od prvního dne zisková, proto k sumě zakladatelského rozpočtu uvažuje i náklady na dva měsíce provozu restaurace a dofinancování zbývající části startovního kapitálu. Výše uvažovaného úvěru bude tedy činit 400 000 Kč. Problematikou bankovního úvěru a případných splátek se budeme blíže zabývat v kapitole 5.2 - Financování podnikatelského plánu. V příloze je uvedena zahajovací rozvaha podniku.

5.1.5 Analýza rizika Cílem analýzy rizika je identifikovat různé formy rizik, které mohou nějakým způsobem ovlivnit samotnou podnikatelskou činnost. V rámci podnikatelského plánu je analýza rizik velice podstatná. Právě v této části dokumentu podnikatelka identifikuje rizika, na které se díky analýze může připravit nebo popřípadě zmírnit dopady na podnik. Existuje mnoho rizik, některá jsou ovlivnitelná, jiná jen v určité míře a některá není podnikatelský subjekt schopen ovlivnit vůbec. V rámci podnikatelského plánu Restaurace Nazeleno byla identifikována následující rizika: • změna legislativních či politických podmínek podnikání, • zvýšení daňových sazeb, • zvýšení cen vstupů, • nárůst konkurence, • špatný odhad poptávky, • nepředvídatelné události (živelní pohromy, vandalství, apod.), • výpadek dodavatele, jež naruší bezproblémový chod restaurace, • poskytnutí pouze částečného kapitálu od investorů či banky.

37

5.2 Financování podnikatelského plánu V rámci kapitoly financování podnikatelského plánu budou stručně charakterizovány a následně porovnány konkurenční produkty externího financování zejména bankovních institucí, z nichž bude zvolen pro konkrétní podnikatelský plán ten nejvýhodnější. Pro výše uvedené srovnání byly vybrány bankovní produkty Komerční banky a České spořitelny. Zároveň bude nastíněna i možnost financování pomocí podpůrných programů a institucí pro začínající podnikatele jako případná další alternativa.

5.2.1 Komerční banka Komerční banka je součástí mezinárodní skupiny Société Générale a v současné době patří mezi nejvýznamnější banky v České republice. Svým klientům poskytuje kompletní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Profi úvěr: Profi úvěr je určen pro právnické osoby a fyzické osoby podnikatele podnikající na území České republiky. Jedná se o krátkodobý (na 1 rok) či střednědobý úvěr (na 5 let), který lze použít k financování složek oběžných aktiv, tedy především zásob, krátkodobých pohledávek z obchodního styku a ostatních provozních potřeb. Výhodou tohoto úvěru je výrazně zkrácený a zjednodušený schvalovací proces a možnost operativního financování podnikatelských potřeb - www.kb.cz/cs/seg/seg3/products. Obecná charakteristika: • splácí se postupně měsíčními splátkami, • je zajištěn avalem na krycí blankosměnce, • používá zejména k přímým platbám dodavatelům na základě předložených dokladů, • čerpá se jednorázově či postupně, • používá se pohyblivá úroková sazba 6 – 9 % p.a. jenž je stanovována individuálně pro každého klienta Komerční banky na základě bonity a ratingu, aktuálně se pohybuje kolem 8 % p.a., • poplatek za realizaci úvěru 0,6 % min. 1 000 Kč, • spravování úvěru měsíčně v případě výše úvěru do 1 milionu Kč je 300 Kč, • změna ve smlouvě vymezených podmínek úvěru z podnětu klienta 0,6 % min. 5 000 Kč. Podmínky získání úvěru: • žádost o úvěr, • aktuální dokumenty opravňující k podnikání,

38

•

účetní závěrku účetně daňového přiznání a zprávy auditora za poslední účetní období a aktuální rozvahu a výkaz zisků a ztrát včetně doplňujících údajů, • kopii přiznání k dani z příjmu včetně příloh, • 3 měsíční výpisy z běžného účtu, který měl klient veden u své předchozí hlavní banky. Pro klienty, jenž mají veden běžný účet u Komerční banky alespoň 6 měsíců je možnost získat profi úvěr bez nutnosti předložení daňového přiznání nebo účetních výkazů. V závislosti na obratu realizovaném na běžném účtu lze získat: • krátkodobý Profi úvěr se splatností do 1 roku až do výše 1 000 000 Kč, • střednědobý Profi úvěr se splatností do 3 let až do výše 500 000 Kč.

5.2.2 Česká spořitelna Česká spořitelna je v současné době s počtem 5,3 milionů klientů největší bankou na trhu. Od roku 2000 je členem silné středoevropské Erste Group. Orientuje se na drobné klienty, malé a střední firmy a na města a obce. Nezastupitelnou roli hraje také ve financování velkých korporací a v poskytování služeb v oblasti finančních trhů. Investiční úvěr 5 plus Bankovní produkt Investiční úvěr 5 plus je určen pro začínající podnikatele a malé firmy včetně začínajících klientů, kteří nemají daňově uzavřeno ani jedno 12-ti měsíční období. Jedná se o účelový termínovaný úvěr se stanovených plánem čerpání a splácení s dobou až 10 let. Lze ho použít na financování hmotného a nehmotného majetku - www.csas.cz/banka/menu. Obecná charakteristika: • výše úvěru max. 5 000 000 Kč, • min. 5 % z celkových nákladů na investici jako spoluúčast, • rozhodnutí o úvěru do pěti dnů, • možnost odložení splácení až o dobu 5 měsíců, • možnost využít garantovanou pevnou úrokovou sazbu viz tabulka 11, • změna smluvních podmínek z podnětu klienta 0,3 % z aktuálního zůstatku, min. 2 500, • písemná upomínka k zaplacení dlužné částky u úvěru 300 Kč, • přijetí, posouzení a vyhodnocení žádosti o úvěr je stanovena individuálně 0,5 % až 2 % z hodnoty úvěru, min. 5 000 Kč.

39

Tab. 11: Garantovaná úroková sazba České spořitelny v letech Doba fixace Úroková sazba p.a. %

1

2

3

4

5

7,25

7,25

7,30

7,40

7,50

6 7,60

7 7,65

8

9

7,70

7,80

Zdroj: Česká spořitelna, a.s.

Podmínky založení: • žádost o úvěr, • živnostenský list, • bankovní účet u České spořitelny, • výhled na dobu splatnosti – tok hotovosti, • zajištění (movitost či nemovitost) + znalecký posudek.

5.2.3 Porovnání a volba úvěrového produktu Komerční banka i Česká spořitelna patří mezi nejvýznamnější bankovní instituce v České republice. Od toho faktu se samozřejmě odvíjí i kvalita a rozsah poskytovaných služeb a bankovních produktů. Oba vybrané úvěry určené především pro začínající podnikatele jsou porovnatelné a svým klientům nabízejí v zásadě podobné úvěrové podmínky. Avšak samotné vyřízení každého úvěru je velice individuální záležitost jak pro klienta tak pro banku. Na rozhodnutí klienta v tomto ohledu kromě úvěrových podmínek hrají roli především subjektivní pocity jako například: různá ocenění banky, osobní zkušenost, všeobecné vnímání bankovní instituce či vedení běžného účtu apod.. Pro zabezpečení financování podnikatelské činnosti se podnikatelka rozhodla využít Investiční úvěr 5 plus poskytovaný Českou spořitelnou. K tomuto rozhodnutí přispěly následující skutečnosti: • podnikatelka má zřízen u České spořitelny běžný účet a doposud měla pouze kladné osobní zkušenosti, • v současné ekonomické situaci, preferuje garantovanou úrokovou sazbu, která zaručuje konstantní výši nákladů spojených s úvěrem, • oproti Profi úvěru, nabízí možnost odložení splácení jistiny úvěru až po dobu pěti měsíců, • možnost splácení úvěru až po dobu deseti let, • Investiční úvěr 5 plus je zaměřen především na začínající podnikatele, • Česká spořitelna byla vybrána jako nejdůvěryhodnější banka roku 2008. Po vyčíslení zakladatelského rozpočtu podnikatelka požádala o úvěr ve výši 400 000 Kč na dobu 3 let při garantované úrokové sazbě 7,30 % p.a. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru Česká spořitelna oznámí do pěti pracovních dnů. Součástí úvěrové smlouvy je i závazný splátkový kalendář, jenž musí být schválen jak klientem tak bankou. Úvěr je možné splácet buď prostřednictvím stejných splátek nebo nestejných splátek. Jelikož podnikatelka preferuje konstantní náklady na splacení úvěru, bude splátkový kalendář uvažovat

40

umořování dluhu pomocí stejných splátek a polhůtního úročení. Podnikatelka nepředpokládá, že bude restaurace od prvního dne zisková, proto uvažuje výši bankovního úvěru na výši dvou měsíců provozu restaurace, úhradu dvou měsíčních splátek bankovního úvěru a dofinancování zbývající části startovního kapitálu. Tab. 12: Splátkový kalendář v letech v Kč Splátky v letech

Výše splátky

2010 2011 2012 Součet

153 257 153 257 153 257 459 771

Úmor

Úrok

124 057 133 113 142 830 400 000

29 200 20 144 10 427 59 771

Nesplacená část dluhu 400 000 275 943 142 830 0 -

Zdroj: vlastní zobrazení

5.2.4 Predikce hospodářské výsledu Výnosy 2010 – 2012 Výnosy za období let 2010 až 2012 budou vykalkulovány na základě předpokládaných příjmů z poskytnutých služeb. Pro přesnější predikci výše výnosů podniku byla provedena kalkulace tržeb pro dvě varianty. Variantu optimistickou a pesimistickou, které budou následně zprůměrňovány. Optimistická varianta vychází z předpokladu denní návštěvnosti restaurace 70 zákazníků s odhadovanou útratou na zákazníka 175 Kč. Pesimistická varianta počítá s denní návštěvností 35 zákazníků s odhadovanou výší útraty 90 Kč na jednoho zákazníka. V souvislosti s inflací a zároveň perspektivně se vyvíjejícím odvětví bio zemědělstvím, zvyšujícímu podílu obyvatelstva upřednostňující zdravý životní styl a následnou rostoucí poptávkou po službách Restaurace Nazeleno byl uvažován meziroční růst tržeb o 8 %. Konkrétní vyčíslení optimistické a pesimistické varianty je uvedeno v příloze viz tabulky 14 a 15. Tab.16: Průměrné výnosy 2010 – 2012 v Kč Položka Výnosy – průměr

2010

2011

2012

2 710 000

2 494 800

2 694 384

Zdroj: vlastní zpracování

Náklady 2010 – 2012 Náklady spojené s podnikatelskou činností jsou opět vykalkulovány do tříletého výhledu podniku. Náklady v prvním roce jsou navýšeny o náklady spojené s rekonstrukcí a vybavením provozovny. I v případě stanovení

41

předpokládaných nákladů je velice obtížné stanovení výše nákladů na nákup surovin. Proto budeme opět uvažovat optimistickou a pesimistickou variantu, kterou následně zprůměrňujeme. Optimistická varianta vychází z předpokladu vysoké poptávky po službách Restaurace Nazeleno, tedy vyšších nákladů na pořízení surovin, konkrétně 120 000 Kč za měsíc. Pesimistická varianta předpokládá výši měsíčních nákladů na pořízení surovin 60 000 Kč. U výše uvedených nákladů je uvažován 5% nárůst vycházející z předpokladu zvyšující se poptávky po službách Restaurace Nazeleno. U položek provozních nákladů počítáme s 2,1% ročním růstem inflace. Konkrétní vyčíslení jednotlivých variant je obsaženo v příloze viz tabulky 17 a 18. Konkrétní míra inflace vychází z předpovědi ministerstva financí – www.businessinfo.cz/cz/clanek/analyzystatistiky/mfcr. Tab. 19: Průměrné náklady 2010 – 2012 v Kč Položka

2010

2011

2012

Náklady – průměr

2 536 352

2 265 093

2 314 932

Zdroj: vlastní zpracování

5.2.5 Cash flow v letech 2010 – 2012 Cash flow představuje tok peněz za určité předem stanovené období, tedy rozdíl mezi příjmy a výdaji peněžních prostředků. Ukazatel Cash flow vypovídá o schopnosti podniku generovat peníze. Schopnost přinést podniku peněžní prostředky je také jedním z rozhodujících kritérií při výběru a hodnocení investičních projektů. Tab. 20: Cash flow 2010 – 2012 v Kč Položka Vklad podnikatele Úvěr Tržby Příjmy celkem Investice Provozní výdaje Mzdové výdaje Nákup zboží Splátka úvěru Výdaje na osobní potřebu Výdaje celkem Cash flow

2010

2011

300 000 400 000 2 710 000 3 410 000 319 000 133 200 974 952 1 080 000 153 257 60 000 2 720 409 689 591

0 0 2 494 800 2 494 800 0 135 997 974 952 1 134 000 153 257 60 000 2 458 206 36 594

Zdroj: vlastní zpracování

42

2012 0 0 2 694 384 2 694 384 0 138 853 974 952 1 190 700 153 257 60 000 2 517 762 176 622

5.2.6 Zisk Výše zisku je vypočtena odečtením nákladů od výnosů. Pro reálnou představu ziskové položky jsou použity průměrné náklady a průměrné výnosy. Tab. 21: Výše předpokládané zisku pro období let 2010 – 2012 v Kč Položka Výnosy Náklady Zisk před zdaněním Základ daně na 1000 Kč dolů Daň 15 % Sleva na poplatníka Daň po slevě Zisk po zdanění Úmor z bankovního úvěru Čistý zisk

2010

2011

2 710 000 2 536 352 173 648 173 000 25 950 24 840 1 110 172 538 124 057 48 481

2 494 800 2 265 093 229 707 229 000 34 350 24 840 9 510 220 197 133 113 87 084

2012 2 694 384 2 314 932 379 452 379 000 56 850 24 840 32 010 347 442 142 830 204 612

Zdroj: vlastní zpracování

5.2.7 Ukazatele rentability Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu nebo také výnos na vlastní kapitál udává míru zhodnocení vloženého kapitálu vlastníky. Rentabilita vlastního kapitálu je vyjádřena poměrem zisku po zdanění a vlastního kapitálu. Uvedený vztah vyjadřuje kolik Kč čistého zisk připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Rvk2010 = 48 481/300 000 → 0,162 Rvk2011 = 87 084/300 000 → 0,291 Rvk2012 = 204 612/300 000 → 0,682

tzn. na každou 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadá 16,2 haléřů zisku tzn. na každou 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadá 29,1 haléřů zisku tzn. na každou 1 Kč vloženého vlastního kapitálu připadá 68,2 haléřů zisku

Výnosová míra rentability Výnosová míra rentability udává, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč zisku. Je dána poměrem čistého zisku k výnosům. RV2010 = 48 481/2 710 000 → 0,018 tzn. na 1 Kč výnosů připadá 1,8 haléřů zisku RV2011 = 87 084/2 494 800 → 0,035 tzn. na 1 Kč výnosů připadá 3,5 haléřů zisku RV2012 = 204 612/2 694 384 → 0,076 tzn. na 1 Kč výnosů připadá 7,6 haléřů zisku Nákladová míra rentability

43

Nákladová míra rentability říká, kolik Kč zisku připadá na 1 Kč nákladů. Je dána poměrem čistého zisku k nákladům. RN2010 = 48 481/2 536 352 → 0,019 tzn. na 1 Kč nákladů připadá 1,9 haléřů zisku RN2011 = 87 084/2 265 093 → 0,038 tzn. na 1 Kč nákladů připadá 3,8 haléřů zisku RN2012 = 204 612/2 314 932 → 0,088 tzn. na 1 Kč nákladů připadá 8,8 haléřů zisku

5.2.8 Případná alternativa financování podnikatelského plánu Další možnost, jak lze financovat podnikatelskou činnost začínajícího podnikatele je využít podpory a rozvoje malého a středního podnikání prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tato záruční a rozvojová banka České republiky poskytuje podporu malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů. Českomoravská záruční a rozvojová banka realizuje podporu pro malé a střední podniky prostřednictvím programu START, jehož hlavním cílem je umožnit realizaci podnikatelských záměrů osob vstupujících do podnikání poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti. Formy podpory pro fyzické osoby: • bezúročný úvěr maximálně do výše 750 000 Kč se splatností 7 let, • zvýhodněná záruka s finančním příspěvkem – výše záruky 80 % jistiny úvěru s finančním příspěvkem ve výši 15 % zaručovaného úvěru. Mezi specifická kritéria přijatelnosti patří především nutnost doložit certifikát o absolvování vzdělávacího programu „Základy podnikání“ u bezúročného úvěru. Zároveň podmínka, jenž říká, že jednomu příjemci podpory může být v tomto programu poskytnuta pouze jedna z forem podpory pouze na jeden projekt. Projekt se musí převážně týkat podporované ekonomické činnosti uvedené v příloze programu.

44

6. Shrnutí a závěr Bakalářská práce je zaměřena na zpracování konkrétního podnikatelského plánu v oboru pohostinství a následné vyhodnocení možných alternativ pokrytí finančních potřeb podnikatelské činnosti. Trend zdravého životního stylu doprovázen stravováním dle zásad zdravé výživy v současné době stále více prostupuje společností. S růstem životní úrovně a obecně informovanosti se mění přístup lidí ke spotřebě potravin. Současná populace vykazuje stále zvyšující se zájem o zdraví, zdravý životní styl a s ní související kvalitu potravin. Spotřeba biopotravin je v České republice setrvale rostoucí, za poslední tři roky se spotřeba zvedla o 153 %. Z odborných předpovědí vyplývá, že v roce 2010 čeká trh biopotravin 70% roční růst spotřeby. V roce 2008 činila průměrná spotřeba na osobu 126 Kč a mezi cílový segment spotřebitelů jsou zařazováni především vysokoškolsky vzdělaná část populace, ženy ve věku 30 – 45 let a významnou skupinu tvoří také matky s dětmi. Na základě výše uvedených informací byl v rámci bakalářské práce zpracován podnikatelský plán pro fiktivní začínající podnikatelku paní Marii Novákovou, jenž má bohaté znalosti i zkušenosti z oblasti nutriční terapeutiky, vegetariánství a veganství. Nyní chce začít podnikat v oboru pohostinství na základě živnostenského oprávnění. V založení Restaurace Nazeleno, jenž představuje koncepci zdravého životního stylu prostřednictvím zdravého stravování vidí podnikatelka dobrou příležitost jak využít vlastní know-how a hlavně skulinu na místním restauračním trhu. Nová restaurace je specifická především svým striktním zaměřením na zdravou výživu, vegetariánská a veganská jídla, k jejichž přípravě budou používány pouze kvalitní suroviny, biopotraviny apod. Provozovna Restaurace Nazeleno se nachází v historicky atraktivní lokalitě města Žďár nad Sázavou, která s sebou přináší dostatečné povědomí jak místních obyvatel tak turistů. Pozitivní je především fakt, že se ve výše uvedené lokalitě nenachází žádná restaurace, která by byla tak specifická jako Restaurace Nazeleno. Přes tuto značnou výhodu je však pro podnik naprosto nezbytné, věnovat dostatečnou pozornost reklamě a také informační činnosti, aby si co největší podíl obyvatel přisvojil filozofii zdravého stravování. Na základě stanovení zakladatelského rozpočtu podnikatelka vyčíslila potřebné finanční prostředky pro zahájení své podnikatelské činnost na 700 000 Kč. Na financování podnikatelské činnosti se paní Nováková hodlá podílet částkou 300 000 Kč. Přes vlastní vklad do podnikání využije podnikatelka k financování podnikatelské činnosti cizí kapitál ve výši 400 000 Kč. Tato suma pokryje položky startovního kapitálu, dva měsíce provozu restaurace i další nenadálé výdaje.

45

Pro dofinancování podnikatelské činnosti se paní Nováková rozhodla využít bankovního úvěru. Avšak získání bankovního úvěru je pro začínající podnikatele bez jakékoliv finanční historie poměrně obtížné. Tuto skutečnost umocňuje i finanční krize, díky které se banky bojí půjčovat finanční prostředky rizikovým subjektům, kterým každý začínající podnikatel bez pochyby je. Přesto podnikatelka volila mezi Profi úvěrem od Komerční banky a Investičním úvěrem 5 plus od České spořitelny. Po vyhodnocení obou produktů byl zvolen Investiční úvěr 5 plus od České spořitelny. K tomuto rozhodnutí přispělo několik skutečností. Jako příklad lze uvést garantovanou úrokovou sazbu úvěru, která naproti variabilní úrokové sazbě Profi úvěru nabízí v současné ekonomické situaci jistotu konstantních nákladů na splacení úvěru. Dále například možnost odložení splácení jistiny úvěru až po dobu pěti měsíců či vedení běžného účtu v České spořitelně a s tím související pouze kladné zkušenosti. V úvahu brala podnikatelka i skutečnost, že Investiční úvěr 5 plus je oproti Profi úvěru výhradně produkt určený pro začínající podnikatele a samozřejmě všeobecné vnímání České spořitelny, její pověst a také skutečnost že se stala nejdůvěryhodnější bankou roku 2008. V případě nenadálých komplikací či neposkytnutí bankovního úvěru Českou spořitelnou může podnikatelka využít podpory a rozvoje malého a středního podnikání prostřednictvím Českomoravské rozvojové a záruční banky. Ta prostřednictvím programu START poskytuje pomoc a podporu právě v případech, kdy je pro podnikatelský subjekt obzvlášť obtížně získat úvěr či jiný bankovní produkt. V rámci výše uvedeného programu START mají fyzické osoby možnost využít bezúročného úvěru až do výše 750 000 Kč či zvýhodněné záruky 80 % s finančním příspěvkem 15 % zaručovaného úvěru. Součástí podnikatelského plánu Restaurace Nazeleno je samozřejmě i predikce hospodářského výsledku. Pomocí optimistické a pesimistické varianty byly stanoveny průměrné náklady, výnosy a předpokládaný zisk pro tříleté období podnikání. Restaurace nazeleno je dle predikce po celé tříleté období zisková. V prvním roce je zisk zanedbatelný, avšak v druhém a třetím roce je vidět zřetelný růstový trend. Hodnoty cash flow jsou po celé tříleté období kladné, nejvyšší hodnotu má v prvním roce především kvůli příjmům z bankovního úvěru a vlastního vkladu. Druhý rok nastává významný propad, avšak hodnota je stále kladná, v třetím roce má cash flow výrazně rostoucí tendenci. Po celkovém shrnutí bakalářské práce lze už pouze uvést, že podnikatelský plán s analýzou finančním možností představuje pro každého začínajícího podnikatele naprosto nezbytný dokument, díky kterému lze snadno a hlavně včas odhalit slabá místa v zamýšlené podnikatelské činnosti. Prostřednictvím kompletně zpracovaného podnikatelského plánu a jeho financováním je podnikatel schopen dopředu posoudit celkovou náročnost,

46

návratnost a rizika podnikání, tedy učinit o samotném zahájení podnikatelské činnosti.

47

plnohodnotné

rozhodnutí

7. Seznam literatury Odborné publikace

1.

FOTR, J., Podnikatelský plán a investiční rozhodování. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1995. 185 s. ISBN 80-85623-20-X.

2.

HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Brno: Victoria Publishing, 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.

3.

JANKŮ, M., a kolektiv Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2004. 502 s. ISBN 80-7179-883-5.

4.

KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 216 s. ISBN 978-80-251-1605-0.

5.

KOVANICOVÁ, D., Abeceda účetních znalostí pro aktualizované vyd. Praha: Polygon, 2007. 416 s. ISBN 978-80-7273-143-5.

6.

SYNEK, M. a kol. Podniková ekonomika. 4., přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 2006. 473 s. ISBN 80-7179-892-4.

7.

VALACH, J., a kolektiv Finanční řízení podniku. Praha: Ekopress, s.r.o., 1997. 247 s. ISBN 80-901991-6-X.

8.

VEBER, J., SRPOVÁ, J. a kolektiv Podnikání malé a střední firmy. 2., aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6.

9.

WAWROSZ, P., Zdroje financování podnikatelské činnosti. Ostrava: Sagit, 1999. 336 s. ISBN 80-7208-106-3.

10.

WUPPERFELD, U., Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.

48

každého.

17.

Internetové zdroje 11.

Český statistický úřad [online]. [citace 20. března 2009] Dostupné na internetu: .

12.

Česká spořitelna a.s. [online]. [citace 12. dubna 2009] Dostupné na internetu: .

13.

Green marketing [online]. [citace 10. března 2009] Dostupné na internetu: .

14.

Komerční banka [online]. [citace 14. dubna 2009] Dostupné na internetu: .

15.

Vegetariánství [online]. [citace 10. února 2009] Dostupné na internetu: .

16.

Bussinesinfo [online]. [citace 20. dubna 2009] Dostupné na internetu: .

49

8. Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka 1: Tabulka 2: Tabulka 3: Tabulka 4: Tabulka 5: Tabulka 6: Tabulka 7: Tabulka 8: Tabulka 9: Tabulka 10: Tabulka 11: Tabulka 12: Tabulka 13: Tabulka 14: Tabulka 15: Tabulka 16: Tabulka 17: Tabulka 18: Tabulka 19: Tabulka 20: Tabulka 21: Tabulka 22: Tabulka 23:

Rozvaha Makroekonomické ukazatele České republiky Restaurace Radniční Pizzerie Pod věží Vesna Dodavatelé SWOT analýza Položky startovního kapitálu v Kč Položky provozního kapitálu v Kč Celková výše zakladatelského rozpočtu v Kč Garantovaná úroková sazba České spořitelny Splátkový kalendář v letech v Kč Výše denních a měsíčních tržeb v Kč Přehled výnosů 2010 – 2012 v Kč, optimistická varianta Přehled výnosů 2010 – 2012 v Kč, pesimistická varianta Průměrné výnosy 2010 – 2012 v Kč Přehled nákladů 2010 – 2012 v Kč, optimistická varianta Přehled nákladů 2010-2012 v Kč, pesimistická varianta Průměrné náklady 2010 – 2012 v Kč Cash flow 2010 – 2012 v Kč Výše předpokládaného zisku pro období let 2010 – 2012 v Kč Výpočet mzdových nákladů v Kč Zahajovací rozvaha Restaurace Nazeleno v Kč

Seznam grafů Graf 1: Graf 2: Graf 3: Graf 4:

Průměrná mzda v letech 1996 - 2009 Vývoj míry inflace v letech 1996 – 2009 Obecná míra nezaměstnanosti v letech 1996 - 2008 Vývoj HDP v letech 1996 – 2008

50

9. Seznam příloh Příloha 1: Příloha 2: Příloha 3: Příloha 4: Příloha 5: Příloha 6 Příloha 7: Příloha 8:

Výpočet mzdových nákladů Položky startovního a provozního kapitálu Výše denních a měsíčních tržeb Predikce výnosů pro období 2010 - 2012 Predikce nákladů pro období 2010 - 2012 Zahajovací rozvaha Jídelní lístek Restaurace Nazeleno Nápojový lístek Restaurace Nazeleno

51