Podmínky k získání řidičského průkazu a výcvik mladých řidičů ve světě a výzkum jeho vlivu na nehodovost mladých řidičů

České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní - Horská 30. září 2015 Praha, Česká republika

Podmínky k získání řidičského průkazu a výcvik mladých řidičů ve světě a výzkum jeho vlivu na nehodovost mladých řidičů Jana Jirkůi

Abstrakt: The number of car accidents caused by young drivers between the ages of 18 and 24 years has been a very actual topic within the last two years. Most of these car accidents are tragic and many young drivers die. Statistics and researches show that behaviour of young drivers is very unpredictable and most of tragic car crashes have been caused by non-experienced young drivers with fresh driving licence. This problem has many root causes and it is highly necessary to find borders so young drivers become aware of their skills and experience. There are many ways how to improve knowledge and skills of young drivers - additional driving lessons, getting the permanent driving license after 3 years, psychological tests etc. A research on safe driving can be considered as a way to find these borders a can be used to find an optimal training plan to be used in praxis.

Klíčová slova: car accidents, car traffic, education, road safety, young driver

1. Úvod Problematika výcviku mladých řidičů v rámci autoškoly i po jejím ukončení je neustále sledována zejména v souvislosti s vysokou nehodovostí právě u mladých řidičů. Každý stát si určuje vlastní systém pro výcvik mladých řidičů a následně i podmínky pro udělení řidičského průkazu. I přes veškerou snahu varovat mladé řidiče před nebezpečnou jízdou, zhruba pětina všech smrtelných dopravních nehod je zaviněna právě mladými řidiči ve věku 18 – 24 let, přičemž důvody nehody jsou téměř identické ve všech zemích, kde se vedou podrobné statistiky. Pro zjištění, co mladé řidiče vede k riskantní jízdě, bylo ve světě zpracováno několik studií, které poodhalily nejčastější důvody, proč mladí řidiči tolik riskují a nepřizpůsobují svoji jízdu tak, aby nebyli nebezpeční jak ostatním řidičům, tak i sami sobě. V současné společnosti je velkým trendem vlastnit řidičský průkaz co nejdříve, není proto neobvyklé, že čerstvě plnoletí vlastní řidičský průkaz. Řidičský průkaz je mnohými brán jako vstupenka do světa dospělých, přitom jsou ale nehody způsobené mladými řidiči řazeny často k nejtragičtějším. Každý stát má svá vlastní pravidla a zákony pro udělování řidičských průkazů, zároveň se také ale téměř každý stát zabývá problematikou nehodovosti mladých řidičů. Nahlédněme proto do různých vzdělávacích systému vybraných zemí, které se zároveň velmi intenzivně věnují sledování chování mladých řidičů v závislosti na získávání jak znalostí, tak hlavně zkušeností během jejich prvních měsíců za volantem.

2. Dopravní výchova dětí Každý mladý řidič se během svého života nesčetněkrát setká s dopravní výchovou, a to jak přímou ve školách, tak hlavně nepřímou, kdy sám poznává různá úskalí dopravy jako takové. V drtivé většině případů se děti učí základním dovednostem a chování již v předškolním věku, kdy se děti např. učí správně přecházet přechod pro chodce. Také získávají základní Ing. Jana Jirků, České vysoké učení technické v Praze Fakulta dopravní, Konviktská 20, Praha 1, 110 00, [email protected] i

1


znalosti o vozidlech a jejich jízdě. Další krok ve vzdělávání nastává na základní škole. Od září 2013 je dopravní výchova povinně zařazena do školních vzdělávacích programů na základních školách v ČR, a to jak na prvním, tak i druhém stupni. Mnoho škol využívá možnosti návštěvy dopravního hřiště, kde se děti pod dohledem specialistů učí základní dopravní značení v souvislosti především s jízdou na kole. Z dalších projektů se ujaly především diskuse o nehodovosti a práci záchranných složek pořádaných na středních školách, které jsou organizovány BESIPem. V Německu funguje již mnoho let program (viz tabulka 1) speciálně vytvořený pro základní školy, kde si děti formou hry přivlastňují správné zvyky a dovednosti. Tento trénink je organizován německým automobilovým klubem (ADAC) a je zaměřen především na děti a jejich rodiče. V rámci tohoto tréninku jsou rodiče i děti začleněni do několika skupin a jejich společným cílem je řešení různých dopravních situací. Věk

Výuka

do 5 let

Dítě jako chodec

5 – 10 let

Chování při chůzi, základní lekce řízení kola

10 – 15 let

Zdokonalení řízení kola, základy dopravních předpisů

Tabulka 1 Systém výuky dopravní bezpečnosti pro děti a mládež do 15 let v Německu

Na střední škole se již předpokládá, že dospívající již mají dostatek znalostí a zkušeností, že dopravní výchově není věnováno tolik prostoru. A přitom by mělo, neboť v tomto období si většina mladých lidí utváří své vlastní názory a postoje. Jednou z hlavních příčin nehod mladých řidičů je slabá znalost dopravy. Mladiství nemají skoro žádné hranice. Vlastnictví řidičského průkazu je nezbytnou součástí života dospívajících lidí, přičemž si většina mladistvých neuvědomuje zodpovědnost, kterou na sebe berou při usednutí za volant. Mezi hlavní příčiny se ve všech sledovaných státech řadí tyto excesy (dle statistik z Německa z roku 2012 jsou níže uvedeny vždy: procentuální podíl příslušného typu dopravní nehody způsobenými mladými řidiči na všech dopravních nehodách způsobenými mladými řidiči / případný podíl počtu nehod s úmrtím příslušného typu způsobenými mladými řidiči na všech dopravních nehodách daného typu způsobenými mladými řidiči):  nepřiměřená rychlost (19,4 % / 43,1 %)  nedodržení bezpečné vzdálenosti (12,1 %)  nedání přednosti v jízdě na křižovatce (10,6 %)  jízda pod vlivem alkoholu (4 % / 9 %)  nepřizpůsobení jízdy povaze vozovky (3,9 % / 12,2 %)  špatné předjíždění (2,3 %) Jak si lze povšimnout, nepřiměřená rychlost v polovině dopravních nehod znamená jistou smrt. V USA je situace velmi podobná – i přesto, že mladí řidiči zde tvoří pouze 6,3 % z celkového počtu obyvatel s řidičským průkazem, jednu šestinu všech dopravních nehod zde způsobili právě mladí řidiči.

2


Dle českého statistického úřadu způsobí v ČR mladí řidiči zhruba pětinu dopravních nehod. Tato hodnota je již několik let neměnná, což jasně signalizuje potřebu jakékoliv akce, která povede ke snížení nehodovosti právě mladých řidičů. Ve světě bylo provedeno několik na sobě nezávislých studií ohledně modelů chování mladých řidičů, které téměř vždy přinesly ty samé poznatky. Mladí lidé dospívání berou většinou jako vstup do světa dospělých, aniž by si uvědomovali tíhu zodpovědnosti, kterou tím na sebe berou. V dnešní společnosti hraje významnou roli být členem party, být uznáván a mladí lidé kvůli této vizi často experimentují nejen s alkoholem či drogami, ale také s vlastním životem, pokud se rozhodnou předvést své řidičské dovednosti s určitou „přidanou hodnotou“ (rychlá jízda, mladí spolujezdci, jízda pod vlivem alkoholu, nepoužití bezpečnostních pásů, telefonování za jízdy, … atd.). Tento způsob získávání si pozornosti ostatním většinou končí tragicky.

3. Podmínky k získání řidičského průkazu ve vybraných zemích 3.1. Spojené Království Spojené Království se v mnohém odlišuje od zavedených modelů výcviku mladého řidiče v Evropě. Ve Spojeném Království může občan získat řidičský průkaz již v 17 letech a je rozlišován řidičský průkaz na vozidlo s automatickou a manuální převodovkou. Aby mohl být zahájen výcvik, musí si žák zažádat o provizorní řidičský průkaz. Jakmile ho získá, může buď zahájit výcvik v autoškole, nebo může o výcvik požádat kohokoliv, kdo je starší 21 let a vlastní řidičský průkaz minimálně 3 roky. Dále je nutné mít při výcviku v terénu označené vozidlo písmenem L (či D ve Walesu) a rychlost vozidla nikdy nesmí překročit 45 mph (72 km/h). V momentě, kdy žák uzná, že se vše naučil, zažádá o závěrečné zkoušky. Po úspěšném absolvování závěrečných zkoušek získává řidičský průkaz „na zkoušku“ po dobu 2 let. Pokud v tomto období nový řidič není penalizován, pak získá plné řidičské oprávnění (např. ale v Severním Irsku je penalizace omezena na 6 bodů). Pokud je řidiči ve zkušební době uděleno více bodů, je mu řidičský průkaz odebrán a musí celý proces k získání řidičského průkazu absolvovat znovu od začátku. 3.2. Spojené státy Americké (USA) V USA je již několik let úspěšně zaveden „Systém postupného vzdělávání nových řidičů“. Výcvik nutný k získání řidičského průkazu může dle státu absolvovat mladý řidič od 14 let (např. v Jižní Dakotě) do 17 let (např. ve státě New Jersey). K tomu, aby žadatel získal řidičský průkaz, musí projít třemi fázemi výcviku. Díky tomuto systému je minimalizováno riziko způsobení dopravní nehody u vybraných skupin, neboť omezuje jízdu v noci, rychlost jízdy, počet spolucestujících a jejich věk, … atd. V první fázi absolvuje mladý řidič základní výcvik a absolvuje první test. Pokud test zvládne, získává řidičský průkaz „na zkoušku“ (druhá fáze). Ve druhé fázi je ovšem striktně omezena rychlost řízení, počet spolucestujících a jejich věk a platí zákaz řízení vozidla v nočních hodinách. Zároveň musí být vozidlo označeno písmenem P. Toto označení je zavedeno hlavně kvůli policejním kontrolám. Pokud jsou všechny podmínky daného státu dodrženy a mladý řidič dosáhne věku 18 let, získává řidičský průkaz bez omezení (do 21 let je ale řidičský průkaz odlišen).

3


V USA se udělování řidičských průkazů řídí zákony jednotlivých států či území, přesto ale musí vycházet ze zákonů USA. Na rozdíl od Spojeného Království musí být výcvik absolvován pod dohledem instruktora. 3.3. Spolková republika Německo Německo se svým systémem vzdělávání řidičů nejvíce blíží systému v České republice. Žadatel musí absolvovat jak teoretický, tak i praktický výcvik a musí splnit daný počet praktických hodin pod dohledem instruktora. Na rozdíl od České republiky je v Německu podmínka absolvování některých praktických hodin za určitých podmínek, jako je např. jízda v noci, jízda po dálnici, … atd. Řidičský průkaz lze získat již v 17 letech, avšak za podmínky, že do dovršení 18 let bude mladý řidič řídit pod dozorem předem nahlášeného doprovodu. Tento systém „doprovázeného řízení“ se v Německu velmi ujal a také přinesl několik zlepšení. Mezi nejvýznamnější přínosy doprovázeného řízení dle odborníků patří více zkušeností, větší rozvaha a také lepší přizpůsobení se mladého řidiče provozu. Zároveň došlo ke snížení nehodovosti řidičů, kteří absolvovali „doprovázené řízení“, o 28,5 %. Při dovršení 18 let a splnění všech podmínek získá mladý řidič řidičský průkaz na zkoušku. Tato probační doba trvá 2 roky a během této doby se řidič nesmí dopustit závažnějšího přestupku. Pokud se ho dopustí, musí řidič absolvovat speciální školení. Pokud se i přes absolvování tohoto školení dopustí dalšího přestupku, musí absolvovat psychologické testy a opět ono speciální školení. Při jakémkoli dalším porušení je řidičský průkaz řidiči odebrán. 3.4. Republika Kazachstán Republika Kazachstán patří v oblasti podmínek pro udělování řidičských průkazů k typickým postsovětským zemím, kde problematice kvality výuky v autoškolách není věnována v současnosti nijak zvláštní pozornost a problematika nových, resp. mladých řidičů není nijak odděleně řešena. Naopak, zde není v současnosti v platnosti ani povinnost odjezdit v rámci autoškoly nějaký stanovený počet hodin, povinné je pouze úspěšně složit řidičskou zkoušku, což je ještě „okořeněno“ častým případem korupce (v těchto zemích velmi typickým), kdy si uchazeč místo absolvování řidičské zkoušky řidičský průkaz jednoduše za úplatu koupí. Tato situace se samozřejmě silně nelíbí určité části místní odborné veřejnosti, která zde působí na univerzitách nebo ve vědecko-výzkumných institucích. Jednou z reakcí na neutěšenou současnou situaci v oblasti získávání řidičských průkazů je revoluční myšlenka a prototyp návrhu zařízení, vyvinutého vědeckovýzkumnou společností inteligentních dopravních systémů v Kazachstánu (zkratka RIITS K). Princip opatření spočívá v tom, že čerstvý vlastník řidičského oprávnění by měl umístěno ve vozidle, které by měl oprávněno v prvních 2 letech po získání řidičského oprávnění řídit, zařízení s 2 kamerami, které by se spouštěly, kdykoli by se vozidlo uvedlo do chodu. Jedna kamera by snímala místo řidiče a jejím cílem by bylo pouze pořídit důkaz, že vozidlo skutečně řídil dotyčný řidič a ne někdo jiný. Druhá kamera by snímala situaci před vozidlem včetně jeho přední části a celé zařízení by zároveň bylo propojeno s GPS. Veškeré jízdy uskutečněné čerstvým vlastníkem řidičského oprávnění by byly automaticky vyhodnoceny dle nahraných záznamů ve vztahu k dodržení dopravních předpisů včetně různých rychlostních limitů a podobných opatřeních závislých na tom, na jakém úseku komunikace se řidič s vozidlem zrovna nacházel. Představu o uplatnění výsledků ze sledovacího zařízení mají odborníci z RIITS K zcela jasnou – pokud by řidič po dobu 2 let po získání řidičského oprávnění řídil

4


vozidlo bez velkého množství přestupků a pouze s přestupky málo závažného významu, řidičské oprávnění by mu bylo po 2 letech ponecháno natrvalo. V opačném případě by mu bylo řidičské oprávnění odebráno a autoškolu a celý proces by musel absolvovat znovu. V současné době je tento proces po technické stránce téměř zcela připraven a společnost RIITS K chce v Kazachstánu zahájit oficiální jednání na vládní úrovni, aby bylo možné toto opatření implementovat jako pilotní projekt pro ověření jeho funkčnosti. Je asi jasné, že s použitím obdobného zařízení by byl v našich podmínkách vážný problém související s problematikou ochrany osobnosti, neboť by takové zařízení poskytovalo kompletní informaci o pohybu příslušného řidiče za poslední 2 roky, nicméně i tak se jedná o zajímavý a revoluční příklad toho, jak se může situace v oblasti získávání řidičských průkazů přesouvat z jedné „extrémní“ situace do extrému téměř opačného. 3.5. Česká republika V České republice lze výcvik v autoškole zahájit již 18 měsíců před dovršením 18 let, avšak řidičský průkaz je vydáván až s dovršením plnoletosti. Řidičský výcvik je nutné vždy absolvovat v autoškole. Tak jako v ostatních zemích s povinností absolvovat autoškolu, je výuka rozdělena do jednotlivých částí - teoretické a praktické. Dle zákona je nutné absolvovat 36 lekcí teoretické přípravy a 34 lekcí praktické části, přičemž 1 lekce trvá 45 minut. V případě individuálního plánu je nutné absolvovat pouze 11 hodin teoretické přípravy. Této možnosti využívá drtivá většina autoškol. Celý výcvik je zakončen závěrečnou zkouškou, kde žadatel o řidičský průkaz prokáže nejen teoretické znalosti, ale zároveň musí absolvovat praktickou jízdu pod dohledem komisaře. Praktická zkouška je rozdělena do 2 částí. V první části (10 minut) musí žadatel o řidičský průkaz prokázat schopnost správně připravit vozidlo před jízdou a předvést základní manévry s vozidlem (např. parkování). V dalších 20 minutách musí žadatel o řidičský průkaz prokázat, že zvládá řízení vozidla v běžném provozu, přičemž komisař hodnotí reakci řidiče na provoz, plynulost řízení a dodržování předpisů. Pokud žadatel splní obě části, pak získá řidičský průkaz. Pokud v některé části neuspěje, pak musí žadatel absolvovat znovu pouze tu část zkoušky, ve které neuspěl.

4. Výzkumná činnost ČVUT v Praze Fakulty dopravní zaměřená na mladé řidiče Pokud porovnáme systémy výuky mladých řidičů v jednotlivých zemích, dojdeme k závěru, že v každé v uvedených zemích je získání řidičského průkazu nějak podmíněno a tím je dosaženo snížení nehodovosti. Systém udělování řidičských průkazů se v České republice zatím nezměnil. Kdybychom vzali v potaz zkušenosti z ostatních zemí a vytvořili ideální systém pro vzdělávání dětí a upravili systém udělování řidičských průkazů, bylo by jistě dosaženo i snížení nehodovosti (byť asi ne výrazně vysokého). Na základě těchto poznatků se ČVUT v Praze Fakulta dopravní rozhodla připravit a realizovat výzkum zaměřený na modely chování právě mladých řidičů. Ve třech fázích budou mladí lidé dotazováni na jejich zkušenosti s dopravou, a to před zahájením výcviku v autoškole, po jejím ukončení a pak dále po 6 měsících tak, aby byly zjištěny jejich vlastní zkušenosti v prvních měsících řízení vozidla. Cílem tohoto výzkumu je prokázání nedostatečně propracovaného systému výcviku mladých řidičů v podmínkách České republiky. Jednotlivé odpovědi budou ohodnoceny 1 – 60 body. Na základě bodového ohodnocení celého dotazníku bude možné sledovat názorovou změnu řidiče po ukončení 5


autoškoly a po 6 měsících. Vzhledem k tomu, že dotazníky budou zaměřeny hlavně na řidičské dovednosti, budou v posledním (třetím) dotazníku (6 měsíců po ukončení autoškoly) doplněny také otázky zaměřené na sociální zázemí řidiče. Pomocí metody klastrování bude na základě výsledků možné vzorek řidičů rozdělit do minimálně 3 skupin. Metoda klastrování je jedna z nejčastěji používaných metod pro třídění a zpracovávání dat. Na základě podobnosti odpovědí „shlukuje“ výsledky do skupin. K tomuto výzkumu budou jednotlivé skupiny ještě zpřesněny díky informacím o zázemí mladého řidiče. Dále budou všechna data testována pomocí analýzy rozptylu (ANOVA). K porovnání budou k dispozici skupiny, které se získají metodou klastrování. Díky použití této metody bude možné najít možné spojitosti mezi jednotlivými odpověďmi, ale také případné souvislosti se sociálním zázemím mladého řidiče. Díky využití dostupných metod lze očekávat velmi zajímavé výsledky, které zajisté ukážou směr, kterým by se výuka mladých řidičů měla ubírat.

Literatura [1]

[2]

[3]

[4] [5]

[6] [7]

KANN L., KINCHEN S., SHANKLIN S. L.: Youth Risk Behavior Surveillance – United States, 2013. [online]. 2013, s. 172 [cit. 2014-09-14]. DOI: 1546-0738. Odkaz: http://www.cdc.gov/mmwr/pdf/ss/ss6304.pdf PALAMARA P., MOLNAR L., EBY D., KOPINANTHAN C., LANGFORD J., GORMAN J., BROUGHTON M.: Review of young driver risk taking and its association with other risk taking behaviours. BENTLEY, 2013. Odkaz: http://c-marc.curtin.edu.au/local/docs/CMARC_DriverRiskTaking.pdf. Review. Curtin University of Technology. HOLTE H.: Einflussfaktoren auf das Fahrverhalten und Unfallrisiko junger Fahrerinnen und Fahrer. Bonn, 2012. Doctoral thesis. Rheinische Friedrich-Wilhelms-Universität. Supervisor: Prof. Dr. Georg Rudinger. ZIMMER A. C., DAHMEN-ZIMMER K., BERNHARD C., STAHL N.: Safe-DrivingTrainings – A Way to Enhance Driving Expertise for Young Drivers?. 2012. COMPTON R. P., ELLISON-POTTER P.: Teen Driver Crashes: A Report to Congress. In: National Highway Traffic Safety Administration [online]. 2008 [cit. 2014-09-14]. Odkaz: http://www.nhtsa.gov/DOT/NHTSA/Traffic%20Injury%20Control/Articles/Associated%20Fil es/811005.pdf STYLES T., IMBERGER K.: Understanding risk taking by young male drivers. Vermont South, Vic: ARRB Group, 2005. ISBN 1 876592 42 7.

Zákon o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů: Předpis č. 247/2000 Sb. In: Sbírka zákonů ČR. 2000

Zkrácené recenzní řízení provedl: doc. Ing. Zuzana Radová, Ph.D.

6

Podmínky k získání řidičského průkazu a výcvik mladých řidičů ve světě a výzkum jeho vlivu na nehodovost mladých řidičů

Recommend Documents