Poděkování. Vážení čtenáři, Jiří Vacek ředitel společnosti CEEC Research

Studie českého strojírenství Q1/2015

Poděkování Vážení čtenáři, děkujeme, že využíváte analytickou Studii českého strojírenství Q1/2015, která mapuje vývoj a situaci českých strojírenských firem, a kterou pro Vás připravila společnost CEEC Research ve spolupráci se společností HRM Corporation, děkujeme za podporu také společnosti TÜV SÜD Czech s.r.o. Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Naše studie jsou v současné době využívány více než 17 000 společnostmi. CEEC Research vznikl v roce 2005 jako analytická organizace specializující se na zpracovávání výzkumů a analýz stavebního sektoru, následně se analytické pokrytí rozšířilo i na další vybrané sektory ekonomiky, včetně strojírenství. Analytická Studie českého strojírenství Q1/2015 je zpracována na základě údajů získaných ze 120 uskutečněných osobních a telefonních interview, které byly realizovány s klíčovými představiteli vybraných strojírenských společností. Poděkovat bychom chtěli všem představitelům strojírenských firem, kteří nám věnovali svůj čas a poskytli potřebné informace pro zpracování této studie, a rovněž Vám, našim uživatelům, za pravidelné podněty pro další zlepšování našich studií a analýz.

Jiří Vacek

ředitel společnosti CEEC Research

2

www.ceec.eu


www.ceec.eu

Shrnutí Kapitola 1

Kapitola 1

Rok 2015 přinese podle ředitelů strojírenských společností růst českého strojírenství (o 2,1 %), shodují se na tom ředitelé jak velkých, tak i středních a malých společností. Další zlepšení výkonu firmy predikují i pro rok 2016 (o 1,9 %).

Zlepšení v letech 2015 a 2016 očekávají ředitelé i v oblasti tržeb (růst v průměru o 3,7 resp. 3,4 %). Velké firmy přitom plánují větší růst tržeb (o 5,4 %) než malé/střední firmy (o 3,4 %). V predikcích na rok 2016 počítají společnosti s dalším růstem svých tržeb. Jejich zvýšení očekávají více než dvě třetiny všech ředitelů (71 %).

str. 4

Kapitola 2

str. 5

Kapitola 2

Vytížení kapacit strojírenských společností se pohybuje na úrovni 86 procent. Necelá polovina firem plánuje začít najímat nové pracovníky a zvyšovat své kapacity tak, aby byly schopny zajistit realizaci potřebných výkonů. Růst počtu pracovníků se očekává především v segmentu velkých firem.

Znalost alespoň jednoho cizího jazyka požaduje při nástupu do zaměstnání většina společností (potvrzuje 87 % ředitelů). Nejčastěji se jedná o angličtinu, případně němčinu, nebo ruštinu. Méně často firmy při nástupu požadují i znalost jiných jazyků, náročnější jsou zejména velké společnosti.

str. 8

Kapitola 3

str. 10

Kapitola 3

Firmy mají nasmlouvané zakázky v průměru na šest měsíců. Více zakázek než před rokem má necelá třetina firem. Až šest z deseti firem potvrzuje stejnou zásobu zakázek jako před rokem. Větší zasmluvněnost mají především velké strojírenské společnosti, které potvzují zásobu zakázek až na 8,6 měsíce.

Za aktuálně nejefektivnější způsob získávání nových zakázek považují strojírenské společnosti dlouhodobou spolupráci s odběratelem (tento způsob potvrzuje 99 % společností). Vysoce jsou hodnoceny rovněž osobní kontakty (potvrzuje 97 % ředitelů).

str. 11

Kapitola 4

str. 11

Kapitola 5

Hlavním omezením limitujícím strojírenské společnosti a s největším dopadem na jejich hospodářské výsledky, je byrokracie a nekvalitní legislativa, shodují se ředitelé firem. Druhým největším faktorem limitujícím firmy v růstu je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Velké firmy nejvíce limituje nedostatek kvalifikované pracovní síly, zatímco malé/střední společnosti na prvních místech uvádějí byrokracii a nekvalitní legislativu.

str. 13

Sankcemi EU proti Rusku budou ovlivněny tržby poloviny českých strojírenských firem a třetina firem bude v důsledku sankcí hledat nová odbytiště. V krátkodobém horizontu by sankce mohly způsobit 18% pokles tržeb. V období 2016‒2017 by v případě prodloužení sankcí mohly firmy přijít o dalších 19 % svých tržeb. Se sankcemi nesouhlasí 51 % ředitelů strojírenských společností, 49 % firem se sankcemi souhlasí.

str. 16

3


1

www.ceec.eu

Rok 2015 přinese podle ředitelů strojírenských společností růst českého strojírenství, shodují se na tom ředitelé jak velkých, tak i středních a malých společností. Další zlepšení výkonu predikují firmy i pro rok 2016. Zlepšení v letech 2015 a 2016 očekávají ředitelé i v oblasti tržeb (růst v průměru o 3,7 resp. 3,4 %). Velké firmy plánují větší růst tržeb než malé/střední firmy. Růst strojírenství by podle aktuálních predikcí ředitelů měl dosáhnout 2,1 procenta

Výsledky nejnovějšího výzkumu, který společnost CEEC Research realizovala s generálními řediteli a členy představenstva strojírenských společností, naznačují pro letošní rok růst sektoru. Výkon českého strojírenství by měl v roce 2015 dosáhnout růstu 2,1 procenta a zvýšení výkonu je očekáváno třemi čtvrtinami ředitelů (potvrzuje 76 %). České strojírenství by mělo v následujících dvou letech pokračovat v mírném růstu. Významný vliv bude mít ale geopolitický vývoj na Ukrajině a vztahy EU a Ruska. Strojírenské firmy jsou vázány na tento region jak přímými dodávkami, tak i zprostředkovaně, formou subdodávek německým a dalším firmám. Jiří Vacek ředitel, CEEC Research s.r.o.

Situace v segmentech podle velikosti

Rozdíly v očekáváních z pohledu velikosti firem jsou nepatrné. Mírně optimističtější jsou ředitelé velkých společností, kteří očekávají, že by v letošním roce mělo dojít k růstu v průměru o 2,2 %. Vzestup očekávají tři čtvrtiny společností v tomto segmentu (79 %). Malé/střední společnosti predikují pro rok 2015 růst výkonu strojírenství o 2,1 procenta (potvrzuje 75 % ředitelů). V oboru strojírenských výrobních technologií se v rámci evropských výrobců sdružených v CECIMO očekávají za rok 2014 zhruba stejné výsledky jako v roce 2013. Český průmysl obráběcích a tvářecích strojů vykáže za rok 2014 mírný nárůst ovlivněný zejména změnou kursu € ve prospěch exportu. V dalším období bude záležet zejména na vývoji ekonomiky v USA, západní Evropě, Číně a na situaci v Rusku. Firmy orientované na Západ a na Čínu jsou ve svých výhledech převážně optimistické. Předpokládám, že v roce 2015 a 2016 české strojírenství mírně poroste. Oldřich Paclík ředitel, SST Praha

Očekávaný vývoj strojírenství v letech 2015‒2016

4

www.ceec.eu

Výhled na rok 2016


I v následujícím roce 2016 je očekáván růst českého strojírenství. Ředitelé firem predikují, že oproti roku 2015 by růst měl v průměru dosáhnout 1,9 %. Pohled na jednotlivé segmenty ukazuje na větší optimismus v segmentu velkých firem (očekává se zlepšení výkonu o 2,8 %); zástupci malých/středních společností predikují růst menšího rozsahu (+1,7 %). Míra nejistoty je ale značná, když více než pětina ředitelů (21 %) nedokáže na takto vzdálené období přesněji predikovat vývoj sektoru vzhledem k složitému geopolitickému vývoji zejména ve východní Evropě. Odhadnout vývoj za současné ekonomické a politické situace je velmi obtížné. Nicméně pokud budu věřit, že situace především na Ukrajině se nadále nebude zhoršovat, věřím v pomalý růst poptávky. V Evropě bude také záležet na tom, jak jednotlivé státy budou schopny efektivně využít evropských programů na podporu inovací a investic. Jan Rýdl ml. statutární ředitel, TOS VARNSDORF a. s. Problémy neočekávám, nicméně nemůžeme čekat ani výraznější růst. Situace se vyvíjí rozdílně na jednotlivých trzích a společnost KOVOSVIT MAS, a. s., je připravena proniknout i na nové trhy, kde se situace vyvíjí pozitivně. Jan Kočvara obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS, a. s. Vývoj strojírenství v letech 2015–2016 by neměl doznat významnějších změn, pokud nenastanou politiky vyvolané krize. V současné době vidíme, že krize na Ukrajině snad spěje ke konci a doufáme, že dojde k dohodám, které zajistí v této oblasti mír. Toto je velmi pozitivní. Naopak velmi negativní je to, že politici na toto nedokážou reagovat, a dle mého názoru, chtějí situaci ještě více vyhrotit s cílem ekonomicky maximálně oslabit ruskou ekonomiku. To může velmi významně oslabit velké množství českých strojírenských firem, které do Ruska vyvážejí nebo dodávají zboží a výrobky firmám v různých zemích Evropy, pro které je Rusko konečným zákazníkem. Obecně lze konstatovat, že pozice českého strojírenství bude kopírovat vývoj strojírenství vyspělých zemí EU s jediným možným rozdílem, který by mohla způsobit výrazná změna kurzu eura vzhledem k naší koruně. Stanislav Hrdina obchodní ředitel, ŽĎAS, a. s.

Tržby strojírenských firem by měly v roce 2015 růst v průměru o 3,7 procenta

V oblasti vývoje tržeb strojírenských společností je rovněž zřetelné očekávání růstu, který společnosti dávají do souvislosti s celkově zlepšujícím se vývojem ekonomiky jak v ČR, tak i některých zemích, kam své výrobky exportují a odvozují od něj pozitivní dopad na své tržby. Výhled na rok 2015 ukazuje, že růst svých tržeb očekává osm z deseti společností (79 %). Vážený průměr odpovědí všech dotázaných ředitelů signalizuje růst tržeb v roce 2015 o 3,7 procenta.

Růst tržeb očekávají zejména velké společnosti

Předpovědi vývoje tržeb v roce 2015 vykazují určité rozdíly z pohledu představitelů společností podle jejich velikosti. Zlepšení očekávají zejména ředitelé velkých firem (růst +5,4 %), malé a střední firmy očekávají růst tržeb mírně nižší (růst +3,4 %). Evidujeme pozitivní vývoj v oblasti výrobního i zpracovatelského průmyslu – růst objemu výroby, větší ochotu výrobních firem investovat do rozšiřování výrobních technologií i do vývoje nových výrobků. To se pozitivně promítá do objemu zakázek TÜV SÜD Czech zejména v oblastech posuzování shody výrobků a nezávislé kontroly kvality. Určité turbulence, případně i pokles výroby, očekáváme v sektoru energetického strojírenství, zejména u firem orientovaných dominantně na domácí trh. Miroslav Holý ředitel divize služeb pro průmysl a stavebnictví, TÜV SÜD Czech s.r.o.

5


www.ceec.eu

Očekávaný vývoj tržeb v letech 2015‒2016

Predikce vývoje tržeb na rok 2016 signalizují další růst

V predikcích na rok 2016 počítají společnosti s dalším zvyšováním svých tržeb, přičemž tento růst očekávají více než dvě třetiny ředitelů (71 %). V průměru by tržby měly růst o 3,4 procenta, více opět v segmentu velkých společností (až o 5,8 %). Míra nejistoty je ale značná, když téměř pětina (19 %) společností nedokáže vývoj na tak dlouhou dobu dopředu přesněji predikovat.

Sebedůvěra strojírenských společností

S řediteli strojírenských společností jsme rovněž diskutovali očekávaný vývoj tržního podílu jejich společnosti, jinými slovy, zdali očekávají, že se jim povede lépe nebo hůře než jejich konkurenci. Aktuální výsledky ukazují, že v lepší výkony než konkurence a v její překonání v roce 2015 věří třetina ředitelů strojírenských společností (33 %). Další téměř dvě třetiny společností (61 %) očekávají vývoj svého tržního podílu na obdobné úrovni jako v minulém roce a zbývajících 6 procent očekává, že se jim povede hůře než konkurenci a budou svůj podíl na trhu ztrácet. Míra nejistoty je relativně nízká, pouze 2 % ředitelů nedokážou vývoj svého postavení na trhu v letošním roce prognózovat.

Více si věří velké společnosti

Z pohledu jednotlivých analyzovaných segmentů si více věří segment velkých firem. Zlepšení svého postavení na trhu očekává téměř polovina ředitelů (47 %). V segmentu malých/ středních společností je sebedůvěra nižší – v překonání konkurence věří aktuálně tři z deseti firem (30 %).

6


www.ceec.eu

Vývoj tržních podílů společností v letech 2015‒2016

% společností

33%

30%

36%

63%

57%

47%

61% 53%

6% 2015

Velké firmy Hůře

Rozložení tržních pozic v roce 2016

Obdobně

7%

7%

Malé/střední firmy

2016

Lépe

V predikcích na rok 2016 počítají společnosti s obdobným vývojem z pohledu rozdělení trhu. Zlepšení své tržní pozice predikuje přibližně třetina firem (36 %). Optimističtější jsou ředitelé především velkých strojírenských společností, kde tento podíl dosahuje až 56 %, tj. v posílení věří přibližně každá druhá velká společnost. U malých firem je tento podíl nižší, zlepšení svého tržního postavení oproti předchozímu roku plánuje jen jedna ze tří malých firem (33 %).

7


2

www.ceec.eu

Vytížení kapacit strojírenských společností se pohybuje na úrovni 86 procent. Téměř polovina firem plánuje začít najímat nové pracovníky a zvyšovat své kapacity tak, aby zajistily realizaci potřebných výkonů. Růst počtu pracovníků se očekává především v segmentu velkých firem. Vytížení kapacit strojírenských společností je na úrovni 86 procent

Výsledky aktuálního výzkumu ukazují, že průměrné vytížení kapacit strojírenských společností se nyní pohybuje na úrovni 86 procent. Pohled optikou společností podle velikosti ukazuje na velmi malé rozdíly ve vytíženosti kapacit, když nepatrně větší průměrné vytížení udávají velké firmy (88 %). Malé/střední firmy mají své kapacity využity v průměru na 86 procent. Současné vytížení našich výrobních kapacit je dobré, pohybujeme se nad 90 % disponibilní kapacity do úrovně průměrné průběžné doby výroby. Potřeba změny kapacit bude samozřejmě záviset na vývoji poptávky po našich produktech. Jan Rýdl ml. statutární ředitel, TOS VARNSDORF a. s. Současné vytížení kapacit se pohybuje kolem 90 % naší plánované kapacity. Největší problémy se vyskytují především v oblasti energetiky, která v současné době stagnuje. Příčinou jsou omezené investice do nových velkých projektů, a s tím způsobené menší spotřeby energií. V příštích dvou letech neočekáváme dramatické změny, jsme mírně optimističtí a kapacity plánujeme obdobné jako v letošním roce. Stanislav Hrdina obchodní ředitel, ŽĎAS, a. s.

Vytížení kapacit (v %) 150

125

v%

100

75

50

25

0

8

Společnosti


www.ceec.eu

V roce 2014 jsme navýšili objem výroby o cca 20 %. Rozdíl je ale markantní dle odvětví a v autoprůmyslu, hlavně dle zákazníků, kterým dodáváme. Na některých provozech již vyrábíme 24/7, ale někde jsme objem vůbec nenavýšili a vyrábíme 16/5, tedy 2 směny 5 dní v týdnu. Do budoucna očekáváme postupné navyšování objemu výroby daného výhledy našich zákazníků, a to převážně v automobilovém průmyslu. Podařilo se nám získat zajímavé projekty, na kterých nyní vidíme silný růst, a které tak razantně napomáhají v celkové situaci objemu výroby v závodě. Petr Novák ředitel závodu, Koyo Bearings Česká republika s.r.o. Společnost KOVOSVIT MAS, a. s., za poslední tři roky posílila svoji pozici a v současné době je lídrem ve výrobě obráběcích strojů a hi-tech technologií v České republice. Dále je také jedním ze šesti světových výrobců v produkci hi-tech technologií. V tomto trendu chceme dále pokračovat. Důkazem je například rozšíření portfolia podnikání v roce 2014 o divizi MAS HYDRO a nabídka projektů na klíč, tzn., že jsme schopni zákazníkovi dodat nejen samotné stroje, ale i velké technologické celky. Jan Kočvara obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS, a. s.

Vzhledem k očekávanému růstu výkonu českého strojírenství v dalších dvou letech připravují čtyři z deseti společností (43 %) nábor nových zaměstnanců. Nabírat chtějí zejména velké společnosti, kde tento podíl dosahuje až 57 %. Malé firmy naopak chtějí nejčastěji počet zaměstnanců zachovat na úrovni roku 2014. Naopak snižovat počet zaměstnanců v tomto roce plánuje jen 7 % všech strojírenských společností.

Plánujete změnit počet Vašich pracovníků v roce 2015 (oproti roku 2014)? Ano, snižovat

7%

Ano, zvyšovat

43%

Beze změny

50%

Stávající kapacity které máme, jsou dostačující, nepředpokládáme jejich navyšování v letošním a příštím roce. Samozřejmě, že probíhá neustálá modernizace výrobní základny, obnova strojního vybavení, které již dnes máme na odpovídající technické úrovni. Ve vytížení kapacit se mohou objevovat krátkodobé volné rezervy, které jsou dané skladbou a četností získávání nových zakázek; tady bohužel nelze předpokládat lineární průběžný tok zakázek, a je to dané často tvrdou soutěží v mezinárodních tendrech. Pavel Kuc h Head of Business Development Dpt., Doosan Škoda Power s.r.o.

Problémy při nabírání nových zaměstnanců

Při nabírání nových zaměstnanců se firmy potýkají především s nedostatkem kvalifikovaných a zkušených pracovníků. Méně frekventovaný, avšak ne zanedbatelný problém, je nedostatek pracovníků se znalostí cizího jazyka. Dále výzkum ukázal, že nejméně limitujícím faktorem je neochota pracovat ve třísměnném provozu.

9


www.ceec.eu

Stesky nad nedostatkem technicky vzdělaných odborníků slyším snad v každém průmyslovém podniku, který navštívím. Proto jsme rok 2015 vyhlásili Rokem průmyslu a technického vzdělávání. Věřím, že pro technické vzdělávání bude rokem zlomovým, ve kterém se nám ve spolupráci s rezortem školství a českými zaměstnavateli podaří zlepšit podmínky pro technické vzdělávání a zvýšit zájem mládeže o něj. Jan Mládek ministr průmyslu a obchodu ČR Největším problémem strojírenských firem je již delší dobu nedostatek kvalifikované pracovní síly. Situace na trhu práce se vůbec nelepší, ba naopak. V porovnání s rekordními lety ve strojírenském průmyslu v roce 2008 máme období relativně vysoké nezaměstnanosti, ale pokud společnosti hledají větší počet kvalifikovaných zaměstnanců, mají velký problém. Většina firem musí dlouhodobě a nákladně rekvalifikovat, aby byly schopny pokrýt potřebnou poptávku. V olomouckém kraji je situace velice vážná, není zde universita technického směru a počet tříd na SOS a SOU není dostatečný potřebám strojírenských firem v kraji. Petr Novák ředitel závodu, Koyo Bearings Česká republika s.r.o. Očekávám, že sektor strojírenství bude mít v následujících letech problémy, ne z důvodu poklesu zakázek, ale z důvodu nedostatku kvalifikovaných pracovníků pro zajištění výroby. František Hrda předseda představenstva, MINERVA BOSKOVICE, a. s.

Problémy při nabírání nových zaměstnanců Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Nedostatek pracovníků se znalostí cizího jazyka

93 %

83 %

7,8 Hodnocení (0-10 max)

%

Požadavky na jazykové znalosti

10

% firem

6,7

5,3 5,2

94 %

59 %

Nedostatek zkušených pracovníků (s praxí)

Nedostatek pracovníků ochotných pracovat ve 3-směnném provozu

Znalost alespoň jednoho cizího jazyka požaduje při nástupu do zaměstnání většina společností (potvrzuje 87 % ředitelů). Nejčastěji se jedná o angličtinu, případně němčinu, nebo ruštinu. Méně často firmy při nástupu požadují i znalost jiných jazyků (např. francouzština, španělština, polština, arabština, apod.). Náročnější jsou zejména velké společnosti.


www.ceec.eu

3

Firmy mají nasmlouvané zakázky v průměru na šest měsíců. Více zakázek než před rokem má téměř třetina firem. Až šest z deseti firem potvrzuje stejnou zásobu zakázek jako před rokem. Nejčastějším způsobem získávání zakázek je dlouhodobá spolupráce s odběratelem a také osobní kontakty. Firmy mají nasmlouvané zakázky na 6 měsíců

Průměrný počet měsíců, na které mají společnosti do budoucna nasmlouvané své zakázky, je 6,0 měsíce. Lépe jsou ohledně nasmlouvaných zakázek zabezpečeny velké společnosti, když mají zakázky v průměru na 8,6 měsíce. V případě malých/středních firem jde o 5,5 měsíce.

Téměř třetina ředitelů uvádí, že mají více zakázek než před rokem

Třicet jedna procent společností aktuálně potvrzuje, že mají více zakázek než před rokem. Podíl společností, které uvádějí snížení objemu zakázek oproti loňskému roku, je na úrovni pouhých 13 procent. Stejné množství zakázek jako před rokem potvrzuje přibližně každá druhá společnost (56 %).

Nasmlouvané zakázky ve srovnání s minulým rokem Méně

13%

Více

31%

Stejně

56%

Situace v segmentech

Mezi sledovanými segmenty byly zaznamenány určité rozdíly – větší rozdíly mezi firmami jsou zejména mezi velkými společnostmi. Zakázky ve srovnání se stejným obdobím minulého roku v jednotlivých segmentech (podíl společností) Více

Stejně

Méně

Velké společnosti

32 %

47 %

21 %

Malé/střední společnosti

30 %

58 %

12 %

Za aktuálně nejefektivnější způsob získávání nových zakázek považují společnosti dlouhodobou spolupráci s odběratelem ‒ průměrné hodnocení efektivity zde dosahuje 8,1 bodu z maximálních 10. Podíl firem, které takto zakázky získávají, dosahuje 99 procent. Vysoce jsou hodnoceny rovněž osobní kontakty (potvrzuje 97 % ředitelů, 7,1 bodu z 10 max). Poměrně často využívaným způsobem získávání zakázek je také přímá poptávka od zákazníků (potvrzuje 98 % ředitelů), nicméně efektivita (přínos) tohoto způsobu je u tohoto zdroje nižší (5,4 bodu z 10 max). Za nejméně efektivní způsob získávání zakázek označují ředitelé společností výběrová řízení (potvrzuje 83 % ředitelů a tento způsob získal podprůměrných 4,5 bodu z 10 max). Rozdíly mezi velkými a malými/středními společnostmi nejsou v tomto případě významné.

11


www.ceec.eu

Způsoby získávání zakázek Dlouhodobá spolupráce s odběratelem

Přímá poptávka od zákazníků

99 %

98 %

Klíčové způsoby získávání zakázek


%

12

% firem

7,1

5,4 4,5

97 %

83 %

Osobní kontakty

Tendry / Výběrová řízení

www.ceec.eu

4


Hlavním limitujícím omezením s největším negativním dopadem na hospodářské výsledky strojírenských firem je byrokracie a nekvalitní legislativa, shodují se ředitelé firem. Druhým největším faktorem limitujícím firmy v růstu je nedostatek kvalifikované pracovní síly. Klíčový problém českého strojírenství: byrokracie ze strany státu

V aktuálním výzkumu jsme s řediteli společností diskutovali, jaké jsou hlavní problémy, kterým jejich společnost v současné době čelí. Nejčastěji zmiňovaným problémem (98 %) majícím současně největší negativní dopad na hospodářské výsledky strojírenských společností (6,5 na škále 0 až 10 max), je byrokracie ze strany státu. Jedná se jak o legislativní požadavky ze strany státu, tak i nesystematické a často se měnící chování státu, které klade zbytečné byrokratické nároky na firmy a znemožňuje jim dlouhodobější plánování jejich aktivit, v některých případech i cenotvorbu. Druhým z klíčových faktorů, které limituje firmy, je nedostatek kvalifikované pracovní síly (potvrzuje 90 % firem, hodnocení 6,1 bodu). Často zmiňované jsou také vysoké náklady na práci a silná konkurence, i když bodové hodnocení je nižší, než v případě výše uvedených limitů. Mezi „Jiná omezení“, která společnosti vyjmenovávají, patří především politická situace, korupce, prostorové omezení či vysoké ceny komodit. Naopak nižší vliv na růst firem má nedostatečná poptávka, a to jak zahraniční, tak domácí. Poptávka je dle slov ředitelů s ohledem na podmínky panující na trzích relativně dobrá, limituje ji zejména nejistota ohledně dalšího vývoje, např. v souvislosti s potenciální geopolitickou krizí (zákazníci rozdělují zakázky na menší celky, nebo zkracují délku výhledu jimi požadovaných nových dodávek). Faktorů limitující náš růst je více. Těmi nejpalčivějšími jsou v současné době politické faktory vztahující se k ekonomickým sankcím vůči RF. Nejde ani tak o přímý zákaz exportu, ale o sekundární vlivy na obchod s Ruskem, jako je devalvace ruského rublu, ochlazení investičních nálad a růst nejistoty z dalšího vývoje celé situace. Tento problém i přes jeho složitost považuji „zatím“ za krátkodobý. Dlouhodobým problémem je nefunkční systém školství, který není schopen produkovat takové absolventy na všech úrovních, které strojírenství potřebuje a po kterých volá. Naše návrhy, co by vláda ČR v tomto směru mohla a měla udělat, jasně deklarujeme skrze naše zástupce ve Svazu průmyslu a dopravy ČR či Svazu strojírenské technologie Praha. Na jejich popis zde bohužel není dostatek prostoru. Jan Rýdl ml. statutární ředitel, TOS VARNSDORF a. s. Jednoznačně největšími limitujícími faktory jsou pro české strojírenství dlouhodobý nedostatek kvalitních vysokoškolsky vzdělaných techniků a vzrůstající administrativní zátěž vyplývající ze závazných požadavků na provádění certifikací a inspekcí v technických oblastech. Miroslav Holý ředitel divize služeb pro průmysl a stavebnictví, TÜV SÜD Czech s.r.o.

13


www.ceec.eu

Faktory limitující strojírenské společnosti v růstu Byrokracie a nekvalitní legislativa

Vysoké náklady na práci

98 %

98 %

Klíčové problémy strojírenských společností


%

% firem

6,1

5,5

Nedostatečná domácí poptávka

Ceny energií

Nedostatek financí na investice

82 %

95 %

92 %

5,5 5,4 5,0 4,9 4,8 4,4

90 %

97 %

97 %

70 %

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

Silná konkurence

Ceny materiálu a surovin

Nedostatečná zahraniční poptávka

Především my sami se musíme svojí aktivitou postarat o to, aby naše společnost dále rostla, to za nás nikdo jiný nevyřeší. Jan Kočvara obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS, a. s.

Nižší tempo plánovaných investic v energetice, částečná stagnace je vidět zejména v Evropě, o české energetice nemluvě, díky několikaleté stagnaci ekonomiky pochopitelně nerostla spotřeba energie a tím ani chuť investovat, modernizovat. A o ten koláč ve světě soutěží stále stejné množství firem, takže konkurenční boj je relativně silný. Snažíme se dávat dostatečné finanční prostředky do technického vývoje a modernizace produktu, abychom udrželi krok se světovou špičkou v oblasti parních turbín, což se nám daří. Občas byly problémy v získávání nové kvalifikované pracovní síly, a to jak u dělníků, tak technických pracovníků, ale v zásadě jsme byli schopni to nakonec řešit. Takže hlavním faktorem růstu společnosti je objem nových zakázek v energetice a následně v získání nových zakázek. Společnost jako taková neustále roste, i když tempo růstu by mohlo být někdy vyšší. Protože dochází i k diverzifikaci způsobů výroby elektrické energie, zejména k růstu podílu solárních a větrných elektráren, tak i naše společnost vyvinula nový typ turbín pro solární elektrárny a již jsme v loňském roce uspěli ve dvou význačných projektech v Latinské Americe. Pavel Kuch Head of Business Development Dpt., Doosan Škoda Power s.r.o.

Limitující faktory velkých a středních/malých firem jsou rozdílné

14

Z pohledu jednotlivých segmentů jsou vidět znatelné rozdíly. Velké firmy nejvíce limituje nedostatek kvalifikované pracovní síly, zatímco malé/střední společnosti na předním místě uvádějí byrokracii a nekvalitní legislativu.


www.ceec.eu

Přehled faktorů omezujících růst strojírenských společností Velké společnosti


% firem

Hodnocení

% firem

Hodnocení

Nedostatečná zahraniční poptávka

89

5,0

66

4,8

Nedostatečná domácí poptávka

89

4,8

81

5,6

Nedostatek kvalifikované pracovní síly

100

6,6

88

6,0

Silná konkurence

100

5,7

96

5,4

Ceny materiálu a surovin

95

4,2

97

5,1

Ceny energií

89

5,0

96

4,8

Vysoké náklady na práci

100

4,9

98

5,6

Byrokracie a nekvalitní legislativa

95

5,3

98

6,7

Nedostatek financí na investice

89

3,5

92

4,5

Je velmi těžké v několika větách vyhodnotit příčiny, které vedou k omezenému růstu naší firmy. Naše firma se prosazuje výrobky a technologiemi podle vlastního know -how, kde dosahujeme minimálně evropské úrovně. Toto je velmi náročné především z hlediska personálního zajištění. Chybí nám dostatek technicky, ale i jazykově vzdělaných odborníků. Zařízení, která vyrábíme, jsou většinou technicky a výrobně velmi náročná. I zde logicky pociťujeme nedostatek kvalitních pracovníků do dělnických profesí. Takže jedním z limitů je určitě situace v našem školství. Dalším z omezujících faktorů je podpora z grantových programů a z různých fondů EU, kde dle našeho názoru má naše konkurence z ostatních evropských zemí výrazně lepší podporu. Pozitivní je v současné době podpora vlády a prezidenta při organizování smysluplných podnikatelských misí, které nám mohou otevřít nová teritoria a kontakty. Stanislav Hrdina obchodní ředitel, ŽĎAS, a. s. Naši společnost nejvíce limitují vysoké výrobní náklady a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Z dlouhodobého hlediska je nutné zvednout prestiž a úroveň technických (strojírenských) profesí a zvýšit flexibilitu pracovních sil (zvýšit limity pro přesčasovou práci, sjednotit podmínky pro ukončení pracovního poměru na dobu určitou, neurčitou, agenturní zaměstnávání). František Hrda předseda představenstva, MINERVA BOSKOVICE, a. s.

15


5

www.ceec.eu

Podle mínění většiny ředitelů – stát nepodporuje dostatečně strojírenské firmy při získávání nových odbytišť v zahraničí. Sankcemi EU vůči Rusku budou ovlivněny tržby přibližně poloviny firem a třetina bude hledat v důsledku toho nová odbytiště. Se sankcemi nesouhlasí 51 procent strojírenských společností. Při získávání odbytišť v zahraničí stát firmy spíše nepodporuje

Podle mínění většiny ředitelů stát nepodporuje dostatečně strojírenské firmy při získávání nových odbytišť v zahraničí (potvrzuje 87 % ředitelů). K tomuto názoru se kloní spíše malé/ střední společnosti (potvrzuje 89 % ředitelů), velké firmy podporu státu připouštějí častěji (potvrzuje 26 % ředitelů). Myslím, že zejména v poslední době se vláda snaží podporovat export, pomáhat exportérům v hledání nových trhů, atd. Z krátkodobého hlediska je to určitě správné. Z dlouhodobého hlediska je však nutné podporovat především celkovou konkurenceschopnost našeho průmyslu a strojírenství. To souvisí s otázkami školství, podpory investic, výzkumu a inovací, s vyladěním celkové atmosféry ve společnosti postavené na tvořivé práci, soutěživosti a inovativnosti. Oldřich Paclík ředitel SST Praha

Podporuje stát firmy dostatečně při získávání nových odbytišť v zahraničí?

Ne

87%

Sankce vůči Rusku dopadnou na polovinu firem

Ano

13%

Polovina společností předpokládá dopad sankcí EU vůči Rusku na výši svých tržeb, a to v krátkodobém (potvrzuje 56 % ředitelů) i dlouhodobém horizontu (potvrzuje 52 % ředitelů). V průměru by tržby těchto firem měly poklesnout o 18 % v krátkodobém (v roce 2015), a o 19 % v dlouhodobém horizontu (2016–2017). Vliv sankcí EU vůči Rusku na své tržby předpokládají především velké společnosti. V souvislosti s posledními událostmi se domnívám, že větší vliv než vlastní sankce bude mít pokles hodnoty rublu, resp. zdražení všeho západního zboží v RF. Může to mít negativní vliv na řadu produktů, např. na prodej aut, což se pochopitelně částečně přenese i do domácí ekonomiky. Oldřich Paclík ředitel SST Praha Více než zákaz dodávek do firem zabývajících se obranným průmyslem nás postihuje nedostatek financí ruských zákazníků a jejich obava z budoucího vývoje a neochota investovat. Nejvíce se však obávám ztráty těžce vybudovaných pozic na ruském trhu. Jan Rýdl ml. statutární ředitel, TOS VARNSDORF a. s.

16


www.ceec.eu

V současné době situaci v oblasti reálného dopadu sankcí na chod naší firmy nevnímáme nijak negativně. Je to dáno prosazením připomínek k podobě sankcí EU vůči Ruské federaci ze strany české vlády, které ochránily český strojírenský export. V součinnosti s Ministerstvem průmyslu a obchodu, licenční správou a s oborovými svazy jsme podpořili pana premiéra v jeho vyjednávání, aby sankce EU neměly nepříznivý dopad na české strojírenské firmy. Naším prvořadým zájmem bylo udržení výroby a stávající zaměstnanost. A to se podařilo. Jan Kočvara obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS, a. s. Problémy jsou zatím minimální. František Hrda předseda představenstva, MINERVA BOSKOVICE, a. s.

Sankce nám již způsobují problémy s odbytem našich výrobků. Pokud bude například pokračovat pád rublu, nastanou velké problémy s platbami a sjednáváním platebních podmínek s ruskými bankami. V důsledku toho se výrazně omezí investice, import zařízení a technologií. Obávám se, že toto může mít následky na další dva až tři roky a že toho dokáže využít naše silná konkurence. Stanislav Hrdina obchodní ředitel, ŽĎAS, a. s.

Nová odbytiště budou hledat zejména velké firmy

V souvislosti se sankcemi EU vydanými proti Rusku bude třetina společností (35 %) hledat nová odbytiště pro své výrobky, a to jak v Evropě (především Německo), tak jinde ve světě (Asie, Afrika, Blízký východ). Opět jsou to především velké firmy, které hledání nových odbytišť potvrzují výrazně častěji (potvrzuje 68 % ředitelů). Historicky jsme neměli významné kontrakty v RF, v uplynulých létech jsme dodávali turbínové ostrovy pro několik elektráren jako subdodavatel pro zahraničního dodavatele „na klíč“ (EPC kontraktora). Navíc, stávající sankce nezahrnují přímo námi vyráběné zařízení, stejně tak i případné financování s pojištěním EGAP bylo v podstatě možné. Ruský trh považujeme za zajímavý, vidíme tam příležitosti, ale nepovažovali jsme ho pro společnost jako klíčový. Nicméně jednáme o některých projektech v RF, a jako hlavní problém vidíme pokles kurzu rublu vzhledem k EURu, USD, a tedy i zdražení našich výrobků pro ruského investora. Pochopitelně pokles kurzu rublu řádově o desítky procent těžko vyrovnáme. To je asi největší hrozba pro naši cenovou konkurenceschopnost na jedné straně a pro ruského investora obtížné rozhodování o nových investicích v energetice na straně druhé. Případná stagnace ekonomiky v RF způsobí i snížení spotřeby energie, a tedy i pokles nových investic. Pokles kurzu rublu vidíme především jako důsledek poklesu cen ropy, na jejímž vývozu a na finančních zdrojích z tohoto prodeje je ruská ekonomika závislá. Tento problém ani tak nesouvisí s uvalením sankcí, ty to jen zostřují. Přes zmíněné problémy však stále považujeme tento trh jako zajímavý z hlediska příležitostí a perspektivní do budoucna. Máme rozjednáno několik větších příležitostí v RF, a tak pokud by sankce přetrvávaly do budoucna, jistý problém v expanzi na ruský trh vidíme. Ale jak jsme uvedli, není to pro nás trh klíčový. Zajímavé jsou možnosti v energetice v dalších postsovětských republikách a tam se vláda již začala snažit, což považujeme za přínosné. Pavel Kuch Head of Business Development Dpt., Doosan Škoda Power s.r.o.

17


České výrobky by na trhu mohly být nahrazeny asijskými

www.ceec.eu

Podle názorů dotázaných ředitelů by výpadek výrobků českých firem na ruském trhu mohl být nahrazen především produkcí z Asie, v menší míře pak i z některých států Evropy, případně z arabských zemí. V tomto ohledu jsou čeští výrobci v obdobné situaci jako ostatní země EU nebo USA, resp. Japonsko. Do určité míry mohou být západní produkty nahrazeny produkty z Koreje, Taiwanu a Číny. Korea i Taiwan jsou velmi závislé na Západu, zejména na USA, a proto se domnívám, že budou nuceni v obchodech s RF zohlednit i své další zájmy. Určitým řešením je investování do montážních a výrobních kapacit v RF. Oldřich Paclík ředitel SST Praha Konkurence na trhu obráběcích strojů je veliká a především asijské firmy jsou připravené tyto případně uvolněné pozice rychle obsadit. Na druhé straně je zde tradice českého strojírenství, excelentní kvalita a nadstandartní vztahy s ruskými partnery. Nevěřím, že české firmy svoji pozici na ruském trhů ztratí. Jan Kočvara obchodní ředitel, KOVOSVIT MAS, a. s. Protože pro naši společnost nebyl trh RF klíčový, těžko se můžeme vyjádřit k této otázce. Ale vrátíme-li se o cca 20 let nazpět, tak obecně vidíme, že po rozpuštění RVHP a opuštění ruského trhu tam okamžitě přišly západní firmy, aby uvolněné místo zaplnily. Takže si nedělejme iluze, každé západní firmě jde především o získání pozice na trhu a následně o zisk. V energetice to lze vidět úplně jasně /investice, JV, poskytnutí technologií, např. Siemens, Alstom, GE, Fortum, ENEL, atd./. Takže v obecné rovině, o příležitosti přijít mohou a často je pak mohou nahradit firmy ze zemí, které sankce nejvíce prosazovaly. Bohužel, tak to v businessu chodí. Pavel Kuch Head of Business Development Dpt., Doosan Škoda Power s.r.o.

Pomoc ze strany státu v souvislosti se sankcemi vydanými proti Rusku

V souvislosti se sankcemi vydanými proti Rusku by strojírenské společnosti ocenily především pomoc ze strany státu při hledání nových odbytišť (6,4 body z 10 max, potvrzuje 58 % ředitelů) nebo zjednodušení přístupu k financování a pojištění exportu ze strany ČEB a EGAP (6,3 body, potvrzuje 61 % ředitelů). Ředitelé zmiňovali také potřebu kurzarbeitu (systém, kdy podnik, který v době krize nemá zakázky, může zkrátit zaměstnancům pracovní týden; na dorovnání mzdy pak přispívá stát), ale bodové hodnocení bylo mírně nižší (6,0 bodu, potvrzuje 64 % ředitelů). Mezi jinou pomoc ze strany státu ředitelé zařadili lepší informovanost a komunikaci, aktivnější zahraniční politiku, případně zrušení sankcí. Pomoc ze strany státu by ocenily především velké společnosti. Pomoc ze strany státu v souvislosti se sankcemi vydanými proti Rusku Velké společnosti

Celkem


% firem

Hodnocení

% firem

Hodnocení

% firem

Hodnocení

Finanční kompenzaci

47

5,8

94

6,1

38

5,6

Pomoc při hledání nových odbytišť

58

6,4

100

6,5

50

6,3

Zjednodušení přístupu k financování

61

6,3

100

6,9

54

6,1

Zvýšení limitů pro pojištění

54

5,8

95

6,8

46

5,4

Kurzarbeit

64

6,0

89

6,2

59

5,9

18


www.ceec.eu

Protiopatření ze strany Ruska

Strojírenské společnosti se také obávají protiopatření ze strany Ruska a důsledků sankcí vydaných proti Rusku. Nejvíce bodově ohodnotily možnou ztrátu pozice na ruském trhu (průměr 6,9 bodu), což potvrzují především velké firmy (8,5 bodu). Nejčastěji ředitelé uvádějí obavy z navýšení cen ropy a zemního plynu (potvrzuje 80 % ředitelů) a také navýšení cen ostatních nerostných surovin (potvrzuje 72 % ředitelů). Ztráta pozic je naprosto reálná. Přestože ruský zákazník je převážně konzervativní a doposud nebyl ani příliš cenově orientovaný, současná situace tyto zaběhnuté poměry začíná zcela měnit. Čelní představitelé Ruské federace se aktivně zapojují do propagace východního zboží, jakožto zboží, které má již srovnatelnou kvalitu se západním zbožím a navíc je za výhodnějších cenových podmínek. Následně, nálada mezi ruskými obyvateli (zákazníky) kvůli mediální masáži a jasné deklaraci kdo na které straně stojí, změnu myšlení a chování dokonává. Díky našemu dlouhodobému působení na východních trzích velmi dobře víme, co naše konkurence z Taiwanu a Číny umí, a proto věřte, že obavy o ztrátu trhu, jsou na místě. Jan Rýdl ml. statutární ředitel, TOS VARNSDORF a .s. Hrozba ztráty pozice na ruském trhu je samozřejmě reálná. Je všeobecně známa informace o jednáních představitelů Ruska v Číně, Indii, Turecku a v mnoha ekonomicky silných zemích. Firmy z těchto zemí jsou připraveny za podpory svých vlád dodávat do Ruska špičkové zboží a technologie bez nutnosti plateb v USD či v EURECH. Toto bude pro Rusko velmi výhodné a evropské firmy mohou velmi rychle ztratit dlouho budované vztahy a pozice. Stanislav Hrdina obchodní ředitel, ŽĎAS, a. s.

Obavy z důsledků sankcí proti Rusku Velké společnosti

Celkem


% firem

Hodnocení

% firem

Hodnocení

% firem

Hodnocení

Zákaz dovozu zboží

45

5,9

89

6,4

36

5,7

Navýšení cen ropy a zemního plynu

80

5,5

84

5,4

79

5,5

Navýšení cen nerostných surovin

72

5,5

63

6,0

74

5,4

Ztráta pozice

54

6,9

100

8,5

45

6,2

Zhoršení platební morálky ruských firem

50

5,8

95

7,4

42

5,1

Postoj firem k sankcím proti Rusku

Polovina firem (51 %) se sankcemi nesouhlasí, a to ani v případě, že se jich sankce přímo netýkají (potvrzuje 28 % ředitelů). Větší míra nesouhlasu je vidět v segmentu velkých společností (72 %), než u malých a středních firem (47 %). I přes výše uvedené komplikace v souvislosti s uvalením sankcí na Rusko, druhá polovina strojírenských společností (49 %) se sankcemi souhlasí, přičemž zhruba pětina (17 %) souhlasí i přesto, že se sankce jejich společnosti bezprostředně dotknou.

19


www.ceec.eu

Jaký je postoj strojírenských společností k sankcím proti Rusku? 23%

20% 39% 27%

28% 17% 32%

33%

17%

22%

36%

6% Celkem

Velké společnosti

Střední/malé firmy

Se sankcemi nesouhlasím – protože se naší společnosti dotknou Se sankcemi nesouhlasím - naší společnosti se ale nedotknou Se sankcemi souhlasím – přestože se naší společnosti dotknou Se sankcemi souhlasím - naší společnosti se ale nedotknou

Tržby TÜV SÜD Czech nejsou sankcemi proti Rusku nijak významně dotčeny a negativní dopad na objem výroby u našich klientů je také poměrně malý, takže postoj naší společnosti k sankcím je spíše neutrální. Nicméně můj osobní názor je takový, že sankce jsou na místě – nelze rezignovat na evropský systém hodnot a pasivně přihlížet znepokojivému vývoji v relativně bezprostřední blízkosti našeho státu. Miroslav Holý ředitel divize služeb pro průmysl a stavebnictví, TÜV SÜD Czech s.r.o.

20


www.ceec.eu

Kontakty CEEC Research s.r.o. Společnost CEEC Research je přední analytickou a výzkumnou společností zaměřující se na vývoj vybraných sektorů ekonomiky v zemích střední a východní Evropy. Naše studie využívá v současné době více než 17 000 společností. CEEC Research vznikl v roce 2005 jako analytická organizace specializující se na zpracovávání výzkumů a analýz stavebního sektoru, následně se analytické pokrytí rozšířilo i na další vybrané sektory ekonomiky včetně strojírenství. CEEC Research navíc k pravidelným a bezplatným analýzám také organizuje vysoce specializované odborné konference, kterých se účastní generální ředitelé nejvýznamnějších společností, prezidenti klíčových svazů, cechů a komor a rovněž i ministři a nejvyšší představitelé státu z vybraných zemí. Ing. Jiří Vacek, Ph.D., MIM Ředitel společnosti Tel.: +420 774 325 111 E-mail: [email protected] www.ceec.eu

TÜV SÜD Czech s.r.o. Certifikace – Inspekce – Testováni – Vzdělávání ... ... ve všech odvětvích průmyslu a služeb Směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES upravuje bezpečnost strojů v Evropě. Vztahuje se na všechny typy strojů včetně pohybujících se strojů a strojních zařízení, dále na stroje pro zvedání a přepravu osob, ale také na bezpečnostní komponenty. Přehled našich služeb: • Provádění analýzy nebezpečí / hodnocení rizik pro všechny výrobky, které spadají pod působnost Směrnice pro strojní zařízení, dle evropské normy EN ISO 12100. • Provádění testování elektromagnetické kompatibility (EMC), elektrické bezpečnosti a analýzy rizik. • Prokázání splnění základních požadavků všech souvisejících platných směrnic jako je např. Směrnice ATEX, Směrnice EMC. • Testování prototypů ES podle přílohy I a některých strojů v příloze IV Směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES. • Certifikace systémů zajištění kvality podle přílohy X Směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES. • Prohlášení o shodě pro strojní zařízení podle přílohy I Směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES. • Poradenství během vývoje strojního zařízení. • Prakticky orientované konzultace a školení pro následující oblasti: • Směrnice pro strojní zařízení 2006/42/ES. • Ověření funkční bezpečnosti podle normy EN ISO 13849-1. • Hodnocení rizik podle EN ISO 12100. • Pomoc při přípravě následujících dokumentů: • Bezpečnostní koncepce pro Váš stroj dle EN ISO 13849-1. • Posouzení rizik pro Váš stroj. • Kompletní dokumentace pro Váš stroj. S TÜV SÜD můžete používat označení CE s vědomím, že Váš výrobek byl testován správně a splňuje všechny nezbytné požadavky. 21

Informace zde obsažené jsou obecného charakteru a nejsou určeny k řešení situace konkrétní osoby či subjektu. Ačkoliv se snažíme zajistit, aby byly poskytované informace přesné a aktuální, nelze zaručit, že budou odpovídat skutečnosti k datu, ke kterému jsou doručeny, či že budou platné i v budoucnosti. Uživatelé by před konáním nebo zdržením se konání na základě informací obsažených v této studii měli zvážit využití příslušných profesionálních služeb. Odpovědnost za kroky podniknuté na základě obsahu této studie nebude akceptována. © CEEC Research

Poděkování. Vážení čtenáři, Jiří Vacek ředitel společnosti CEEC Research

Recommend Documents