PODĚKOVÁNÍ PŘÁTELŮM KARMELITÁNSKÉHO KNIHKUPECTVÍ. ZARADOVAL JSEM SE, KDYŽ MI ŘEKLI: DO DOMU HOSPODINOVA PŮJDEME! (Žalm 121,1)

Farní listy, Pouť 2009

PODĚKOVÁNÍ PŘÁTELŮM KARMELITÁNSKÉHO KNIHKUPECTVÍ V neděli 24. 5. 2009 požehnal biskup Mons. Josef Kajnek „přestěhovanému“ Knihkupectví U Sv. Ignáce. Mši svatou i setkání v prodejně obohatili svým zpěvem Jitčínští Literácy. Knihkupectví se přestěhovalo do Jičína z Nové Paky, kde nebylo možné do budoucna prostory zajistit. Chtěla bych touto cestou poděkovat všem, kteří nás jakýmkoliv způsobem podporovali. Hlavně děkuji za pomoc při stěhování rodině Šulcových, Kracíkových ze Železnice, P. Josefu Kordíkovi a mnoha dalším obětavým lidem… Poděkování patří také paní Janě Šikýřové z Jičína, která neúnavně pomáhala nové prostory najít. Byla jsem rozhodnutá nehledat déle než dva roky, tedy do 31. 3. Právě v tento den podepsal ředitel nakladatelství smlouvu na nové prostory. Díky tomu mohla být prodejna pro naši oblast zachována! Můžete si přijet vybrat z nabídky knihkupectví při cestě do Jičína. Pokud se k nám nedostanete, jsou novinky vystaveny ve farním kostele. Pokud mi zavoláte (tel. 493 721 967), mohu vám je po večerní mši svaté prodat. Kalendáře a nové knihy vám nabídneme na novopackou hrubou pouť 16. 8. 2009 před klášterním kostelem. Těšíme se na setkání s Vámi! Doplněná nabídka knihkupectví Tradiční knižní sortiment, který již znáte, doplňují klášterní produkty a zboží Fair Bio. Označení Fair Trade znamená pomoc malým drobným pěstitelům v rozvojových zemích. Zprostředkovatelem prodeje je Ekumenická akademie, prostřednictvím misionářů se tak dostává pomoci potřebným. Značka Fair Bio znamená, že způsob pěstování byl šetrný k přírodě a výrobky jsou velmi kvalitní. Můžete takto nakoupit kávu z Nikaraguy nebo Etiopie, kvalitní čaje, kakao, třtinový cukr i čokoládu. Nákupem pomáháte těmto pěstitelům! Knihkupectví U Sv. Ignáce Chelčického 8 (v rohu Valdštejnova náměstí) Jičín tel.: 493 721 967 Farní listy – občasník Římskokatolické farnosti Nová Paka Redakční rada: P. Pavel Kalita, Richard Juriga, Martina Šulcová, Martin Vitvar, Miroslav Blažek. Své náměty a příspěvky můžete předat na faře v Nové Pace duchovnímu správci nebo zaslat na adresu [email protected].

12

Občasník farnosti Nová Paka Ročník V, rok 2009, číslo 2, dobrovolný příspěvek 5 Kč

„ZARADOVAL JSEM SE, KDYŽ MI ŘEKLI: DO DOMU HOSPODINOVA PŮJDEME!“ (Žalm 121,1) Před několika lety – bylo to brzy z jara – se objevily na novopackém náměstí houpačky a kolotoč pro malé děti. Šla kolem jedna maminka s malým děvčátkem a holčička najednou zvolala: „Koukej, mami, tady je pouť!“ Nejen děti, ale i dospělí mají představu, že pouť znamená příjezd zábavných podniků a rozestavení stánků. Jenomže to vše je pouze přídavek skutečné poutě. Pouť znamená p u t o v a t . Cíle poutě jsou různé. Někteří putují za sportem, jiní za kulturou, další za zábavou. Já mám na mysli pouť duchovní, náboženskou. Už v období Starého zákona putovávali zbožní Izraelité do Jeruzaléma ze všech koutů Palestiny, obyčejně ve skupinách. Tehdy měli v celé zemi pouze jeden chrám, a tak bylo povinností každého Izraelity putovat do chrámu hlavně o Velikonocích, případně o Letnicích a na podzim o Svátcích stánků. Jakmile se poutníci přiblížili k Jeruzalému a spatřili nádherný chrám, začali zpívat žalm: „Zaradoval jsem se, když mi řekli: Do domu Hospodinova půjdeme! Už stojí naše nohy v tvých branách, Jeruzaléme.“ (Žalm 121,1–2) Můžeme si vzpomenout na dvanáctiletého Ježíše, jak se svými rodiči též konal tuto pouť poprvé a jak zůstal v chrámu spolu s učiteli a kněžími a rodiče ho po tři dny hledali. Když pominulo pronásledování křesťanů v prvních třech staletích našeho letopočtu, vydávali se křesťané z různých zemí na pouť do Svaté země, aby uctili


posvátná místa spojená s narozením, životem a smrtí Spasitele. S úctou a touhou o přímluvu svatých putovali též k hrobům apoštolů, prvokřesťanských mučedníků, ale i dalších vynikajících světců, misionářů… (Řím, Santiago de Compostela, u nás Velehrad aj.). Putovalo se na místa, kde se událo nějaké nadpřirozené zjevení či zázračné uzdravení, zvláště však k mariánským poutním svatyním (Lurdy, Fatima, u nás Svatá Hora a mnoho jiných). Od nás poutníci chodívávali (samozřejmě pěšky) společně, procesím do Vambeřic nebo do bližšího Bozkova. Je hezké, že se tyto pěší poutě opět obnovují na světově významná poutní místa (Compostela, Czenstochowa aj.), ale i u nás. Mládež z mnoha míst naší diecéze se v srpnu vydá na pěší pouť na Horu Matky Boží u Králík. A poněvadž v každé farnosti je kostel zasvěcený některému světci, jehož si dávní předkové zvolili za svého ochránce a patrona, nebo jednomu z tajemství naší víry (např. Nejsvětější Trojici), putují i do takového kostela lidé z místní farnosti, ale i z okolí, aby oslavili výroční slavnost jejich světce nebo Božího tajemství. Pak říkáme, že se v tomto kostele koná pouť. V novopacké farnosti máme významný chrám zasvěcený Panně Marii Nanebevzaté, který před 300 lety, roku 1709, založili bratři pauláni. Poutní slavnost se zde koná v den slavnosti Nanebevzetí Panny Marie 15. srpna a neděli následující po tomto datu. Dříve sem chodívalo hodně poutníků. Jak dosvědčuje v pol. 19. stol. někdejší novopacký kaplan P. Ignác Bílek: „V průměru se může říci, že sem na 20–25 tisíc poutníků, nesených na perutích lásky a důvěry, do roka přichází, aby před milostným obrazem nebes královnu uctili, své těžkosti a bídy přednesli a všecky své potřeby vypověděli.“ A toto právě byl a má být skutečný účel poutě: složit před oltářem nejen své trampoty, ale i své hříchy (proto k správné pouti náleží i svátost smíření) a zase si odnést Boží odpuštění, duchovní útěchu a požehnání nebeské Matky. Bohužel mnohým lidem zcela vymizel pravý význam a obsah poutě a zůstali jim jen ty houpačky a kolotoče. Koncem září se tisíce věřících z celé naší vlasti vypraví na pouť do Prahy, Brna a Staré Boleslavi na setkání se Svatým otcem Benediktem XVI. On k nám též přijede jako poutník, ale i proto, aby po vzoru svých předchůdců, s úkolem daným Pánem Ježíšem i apoštolu Petrovi, nás povzbudil ve víře, podpořil naši naději a roznítil naši lásku k Bohu a našim bratřím a sestrám. To bude pravý účel jeho cesty, a ne pouze to, co bude zajímat světská média. První cesta Benedikta XVI. po jeho příletu do naší země povede do chrámu Panny Marie Vítězné – k Pražskému Jezulátku. Papež je pro nás viditelným zástupcem Pána Ježíše, proto ho bude vítat. Modleme se tedy už nyní za hojné duchovní plody jeho návštěvy u nás! Ať tedy každý z nás prožije letošní pouť ve zdejším klášterním kostele, ale i setkání se Svatým otcem se silným duchovním užitkem i zážitkem! Mons. Karel Exner 2


tábory, jejichž základy jsou viditelné dodnes. Když bylo jasné, že pevnost neubrání, rozhodlo se na tisíc Židů pro hromadnou sebevraždu. Nejhlubší zkušenost získaná z nálezů v Masadě vyplývá z objevu střepů se jmény mužů, kteří bránili pevnost. Každý byl odpovědný za zabití celé rodiny. Příběh o sebevraždě se Římané dozvěděli díky dvěma ženám, které se před hromadnou sebevraždou spolu s pěti dětmi ukryly v nádrži na vodu. Dnes je Masada symbolem odporu a seberealizace židovského národa. Po prohlídce jsme opět nasedli do autobusů a řidič nás odvezl k Mrtvému moři. Pro mě to byl jeden z největších zážitku ze Svaté země. Vždyť kde jinde se Vám poštěstí, že se jenom položíte na vodní hladinu, zavřete oči a necháte se unášet. Ovšem nesmíte usnout, protože zdejší proudy jsou docela silné a mohlo by se Vám stát, že by Vás mohlo čekat probuzení někde uprostřed moře. ☺ Naštěstí nikomu z naší skupiny se nepodařilo nikam ,,odplout“, a tak jsme po 90 minutách vodních hrátek nabrali směr Kumrán. Zde roku 1947 mladý beduínský pastevec čirou náhodou objevil spoustu starověkých letopisů známých také jako Svitky od Mrtvého moře. Při cestě na hotel jsme ještě navštívili Jericho. Projeli jsme okolo stromu, na který podle tradice vylezl Zacheus, aby uviděl Ježíše, a po menší zastávce pod horou Pokušení jsme již vyrazili na hotel. Den šestý: Ráno jsme navštívili chrám Božího hrobu a Kalvárii. Poté jsme se vydali navštívit chrámovou horu. Zde po přísné bezpečnostní kontrole (nepustili nás tam ani s kytarou) jsme si zvenku prohlédli dominantu Jeruzaléma: Skalní dóm (Omarova mešita), který stojí na místě, kde stál Šalamounův chrám, Zde byla zřejmě uložena Archa úmluvy a sedmiramenný svícen Menora. Tyto předměty se po zničení Šalamounova chrámu ztratily neznámo kam. Dnešní mši jsme oslavili na místě druhého zastavení Křížové cesty. Samotná křížová cesta následovala ihned po skončení mše. Po křížové cestě jsme dojeli do hotelu, kde jsme strávili poslední noc ve Svaté zemi. Den sedmý: První bod dnešního dne byla návštěva kostela Sv. Kateřiny Alexandrijské, kde se uskutečnila naše poslední mše svatá. Dále jsme navštívili Mléčnou jeskyni – zde Maria při útěku do Egypta nakojila Ježíška. Podle pověsti při kojení trochu Mariina mléka ukáplo na kamennou podlahu a přeměnilo celou jeskyni v bílou. Sáčky s bílými kamínky rozemletými na prach, které se zde prodávají, jsou velmi populární u kojících matek, které věří, že jim tento prášek zajistí bohatou tvorbu mléka. Poslední zastávkou naší pouti byla bazilika Narození Páně. Co se stalo zde, si asi domyslíte. ☺ Poté už náš čekal odjezd na letiště a odlet do Bratislavy, odkud nás autobusy rozvezly do našich domovů. Tato pouť nám všem dala spoustu zajímavých zážitků a zkušeností. Bohužel Farní listy mají jen omezenou kapacitu, tak kdyby Vás zajímalo ještě něco, co se zde nepíše, můžete mě kontaktovat, a pokud budu vědět, rád Vám dotazy zodpovím. Filip Kužel a Petr Lukeš 11



POUTNÍ ZÁJEZD DO KUTNÉ HORY V sobotu ráno 2. května 2009 jsme jeli s lidovou stranou do Kutné Hory. Když jsme tam asi po dvou hodinách dojeli, vystoupili jsme kousek od chrámu sv. Barbory, kde nás přivítal pan farář z Kutné Hory a něco nám k chrámu pověděl a pak jsme si ho prohlédli. Potom jsme šli na faru, kde nám pan farář ukázal velikánské sklepení, které se nachází pod farou. Když jsme vcházeli dovnitř, museli jsme si vzít zapálené louče. Bylo to velmi napínavé. Pak jsme se na farní zahradě nasvačili a vyfotografovali. Následovala mše v kostele sv. Jakuba. Po ní nám pan farář z Kutné Hory řekl, že kostelní věž se naklání a je celá nakřivo a kostel se posouvá a jsou tam různé trhliny. Nemohou s tím ale nic dělat, protože nejsou peníze. Tak nám řekl, že na opravu kostela můžeme přispět. Poté jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna šla do podzemí a druhá na výstavu kočárků. Než jsme sešli do podzemí, tak nám pan průvodce o něm něco řekl. Třeba že horník není pracovník dolu, ale majitel, pracovníkem dolu je havíř. Když se z dolu nevrátili 3–4 havíři, bylo to normální, ale když se jich nevrátilo přes 8, šli je hledat. Dále nám ukázal mincovnu a pak jsme si navlékli bílé pláště a helmy a vzali lampy a šli jsme dolů do podzemí po dlouhých železných schodech. Pan průvodce nám řekl, že když potkáme permoníka, tak ho máme pozdravit Zdař Bůh. Po prohlídce jsme přejeli do sedleckého kláštera. Zrovna se opravoval a mně se opravený velice líbil. Následně jsme odjeli na zámek Kačina, kterého jsme viděli jenom kousek, protože se tam natáčel nějaký film. Na závěr jsme si dali zmrzlinu a s úsměvem na tváři jsme jeli domů. Štěpánka Nováková

POUŤ DO SVATÉ ZEMĚ Dokončení z minulého čísla Den pátý: Z hotelu jsme tentokrát vyjížděli už časně ráno, protože nás čekal ani ne tak fyzicky, jako spíš časově náročný program. Naše první zastávka byla Betanie. Tady Ježíš provedl zázrak přivedení zemřelého Lazara, bratra Marty a Marie, zpět k životu. Po mši svaté ve františkánské Svatyni Sv. Lazara jsme museli překonat výškový rozdíl okolo 1200 metrů, protože jsme jeli do pevnosti Masada. Tato pevnost nedaleko Mrtvého moře byla vystavena Herodem Velikým. Přístup na ni byl obtížný (dnes vede na vrchol hory lanovka, kterou jsme využili i my). Po Herodově smrti přešla Masada do rukou Římanů, ovšem během první židovské války v r. 66 se jí zmocnili zélóti, židovští radikálové věřící v brzký příchod Mesiáše. Římské jednotky povstání Židů potlačily, jako poslední se bránila Masada. Roku 73 přitáhl římský velitel Lucius Flavius Silva k Masadě s 10. legií. Bylo nemožné, aby vojsko k pevnosti vystupovalo po strmém úzkém chodníčku, a tak vojsko navršilo na západní straně vyvýšeniny rampu, po které by se vojáci k pevnosti dostali. Podle historika Flavia ji oblehlo na deset tisíc vojáků, a aby jim nikdo neproklouzl, vybudovali kolem dokola své 10

Z DIÁŘE

FARNOSTI

STALO SE: 24.–26. dubna proběhlo víkendové diecézní setkání ministrantů v Kutné Hoře, za naši farnost se zúčastnili čtyři ministranti (více na s. 9). 2. května se vydalo na poutní zájezd do Kutné Hory, který uspořádala ve spolupráci s farností MO KDU-ČSL, 51 farníků (více na s. 10). 17. května byl adorační den ve farnosti, ve farním kostele byla po celý den vystavena Nejsvětější svátost oltářní s příležitostí k osobní adoraci. 7. června o slavnosti Nejsvětější trojice přistoupily čtyři děti z farnosti k 1. svatému přijímání (více na s. 8). 11. června, v tomto roce mimořádně ve čtvrtek, jsme oslavili slavnost Těla a krve Páně v klášterním kostele. Protože byl všední den, byla místo eucharistického průvodu na konci mše svaté adorace. A přesně na tento den připadlo také výročí 300 let položení základního kamene klášterního kostela. 14. června jsme slavnou mší svatou v 10:00 hod., ke které se sešla celá farnost, oslavili výročí 300 let od položení základního kamene klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace (více na s. 9). 28. června, na závěr roku sv. Pavla, se konala pouť v kostelíčku sv. Petra a Pavla na Stavě za nebývalé účasti 57 věřících. Pouť byla dle rozhodnutí Apoštolského stolce spojena s možností získání plnomocných odpustků pro poutníky.

ZVEME VÁS: Srdečně zveme na hlavní pouť klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace. V sobotu 15. srpna budou mše svaté v 8:30 a 17:00 hod., v neděli 16. srpna v 8 a 10 hod. Hlavní poutní mši svatou v neděli 16. srpna v 10 hod. bude sloužit biskupský vikář pro pastoraci P. ICLic. Karel Moravec. V neděli 30. srpna zveme na 2. farní den na hradiště Levín. V 10:30 bude na hradišti mše svatá. Pro děti bude připraveno odpoledne plné soutěží, pro dospělé např. beseda s P. Jiřím Šlégrem. Nebude chybět ani výborný guláš (více na s. 8). Podzimní mariánská pouť v klášterním kostele v Nové Pace bude v neděli 6. září, mše svatá bude v 8:30 hod. V týdnu od 14. září začne výuka náboženství. Žádáme rodiče, aby si pro své děti v kostele vyzvedli přihlášky a nejpozději do konce srpna je vyplněné odevzdali duchovnímu správci. 26.–28. září navštíví naši zem papež Benedikt XVI. Z farnosti pojede autobus na mši se Sv. Otcem do Staré Boleslavi v pondělí 28. září (více na s. 5). Pobožnost u sochy sv. Václava v Kumburské ulici bude v předvečer slavnosti sv. Václava v neděli 27. září v 19:15 hod. Výročí posvěcení kostela, tzv. posvícení, oslavíme ve Staré Pace v neděli 11. října a v Nové Pace a na Stavě v neděli 25. října. V Levínské Olešnici oslavíme pouť i posvícení v neděli 1. listopadu. Společná modlitba za naše zemřelé na hřbitovech bude v neděli 1. listopadu v 15 hod. ve Staré Pace i v Lev. Olešnici, v pondělí 2. listopadu 18:30 hod. v Nové Pace. V adventu i letos budou rorátní mše svaté v úterý a v pátek v 6:45 hod. ve farním kostele v Nové Pace. 3


ZPRÁVY Z FARNÍCH RAD Pastorační rada farnosti (PRF) zasedala 3. května a 28. června. • Zhodnotila postní duchovní obnovu s P. Pavlem Tobkem a doporučila, podle ohlasů zúčastněných, aby byl pozván i na adventní duchovní obnovu. • Zhodnotila jako úspěšnou akci „Misijní koláč“, jejíž výtěžek byl o cca 1.000,– Kč větší než v loňském roce, a křížovou cestu pro děti na Velký pátek na Byšičkách. V případě křížové cesty doporučila, aby napříště nebyla prezentována jen jako pro děti, ale pro celé rodiny. • Oslava výročí 300. let od položení základního kamene klášterního kostela proběhla podle připraveného programu. Nástěnka s historií klášter. kostela byla z časových důvodů jen provizorní, do budoucna bude v kostele panel natrvalo. Vícestránkový text o historii klášter. kostela, který na požádání zpracoval p. Chocholáč, bude použit do letáku k propagaci klášter. kostela. • P. Pavel Kalita předložil členům PRF otázku využití severního křídla kláštera, které bude diskutováno na zářijovém setkání rady. Z důvodu současné ekonomické nejistoty ve věci dotací a grantů je nutné rekonstrukci odložit na dobu příhodnější s tím, že se už nyní připraví všechny potřebné dokumenty, včetně záměru a projektu na rekonstrukci, aby se pak mohlo s opravou začít. • Byl probrán program poutí ve farnosti a schváleny „pouťové koláče“, které se budou rozdávat účastníkům po bohoslužbě. • PRF připravila a schválila program 2. farního dne na Levíně, který se bude konat poslední srpnovou neděli. Ekonomická rada farnosti (ERF) se sešla 23. června. • Byla seznámena s hospodařením farnosti za první pololetí. • Souhlasila se zřízením samostatného účtu pro úbislavický kostel z důvodu přehledu o investicích. • Byla seznámena se stavem žádostí o dotace, příspěvky a granty na opravy a údržbu objektů. Na opravu klášterního kostela – části fasády na východní straně – jsou pro rok 2009 fin. prostředky ve výši 1.000.000,– Kč. Na dokončení opravy střechy kostela ve Štikově jsme s žádostí pro tento rok neuspěli. Farnost má příslib příspěvku 30.000,– Kč od krajského úřadu v Hradci Králové na akutní (neplánovanou) opravu oplechování a nátěr věže kostela ve Staré Pace. Ostatní naplánované opravy a investice (nové koberce do presbytáře ve farním kostele, oprava sedilií v klášterním kostele, oprava elektroinstalace v Úbislavicích, výměna 2 ks svítidel za halogenidové výbojky v presbytáři farního kostela, výsadba zeleně a přeložení dlažby u kostela v Levínské Olešnici atd.) zůstávají v platnosti a postupně se realizují. • Ve věci rekonstrukce severního křídla kláštera pro potřeby farnosti ERF rozhodla vzhledem k složité finanční a ekonomické situace, že bude odložena na příhodnější dobu s tím, že budou mezitím připraveny všechny potřebné dokumenty pro žádosti o dotace. 4


MINISTRANTSKÉ SETKÁNÍ V KUTNÉ HOŘE V pátek 24. dubna jsme se já s Frantou a Pepou vydali na cestu do Kutné Hory, kde se konalo setkání ministrantů, tentokrát s přespáním na Gymnáziu sv. Voršily. Páteční odpoledne se sjížděli ministranti z celé diecéze (my jsme přijeli úplně první … ☺), a když jsme byli konečně všichni, přišel nás uvítat otec biskup Dominik. Pak byla soutěž o vlajky a měšce se stříbrem a o pořadí, ve kterém jsme si druhý den vybírali odpolední program. Sobotní ráno jsme zahájili malou rozcvičkou, poté snídaní a vydali jsme se na cestu po Kutné Hoře, kde nás čekaly jednotlivé soutěže. Za splnění úkolů nám do našich měšců přibývalo kutnohorské stříbro. Po obědě a odpočinku nás čekal odpolední program, kdy někteří z nás šli do dolů, jiní na prohlídku chrámu sv. Barbory nebo na fotbal, florbal či výtvarné práce. Program byl pestrý, zajímavý, sluníčko svítilo a všem nám bylo fajn. K večeru jsme se všichni sešli venku při slavení mše svaté, kterou doprovázela kapela Kuku kaka. Bylo takové vedro, že nám povolili kšiltovky a ministranti mezi námi chodili se studenou vodou. Po mši svaté jsme šli do kostela sv. Jakuba na večerní modlitbu a pak spát. Tedy jak kteří… Ministrantský víkend jsme zakončili nedělní mší svatou v chrámu sv. Barbory. Tam hned na začátku zástupci jednotlivých týmů šli k oltáři a nasbírané stříbro z předešlého dne vysypali na určené místo. Na konci mše jsme všichni dostali na památku kutnohorský groš (z hliníku …☺) a po dobrém obědě jsme plni krásných zážitků vyrazili do svých domovů. Vojta P.

300 LET 11. červen 1709 byl tím dnem, kdy byl položen a posvěcen základní kámen ke stavbě našeho klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Letošní 300. výročí této významné události pro farní společenství i pro město Novou Paku bylo připomenuto v neděli 14. června slavnostní bohoslužbou, jejíž celebrantem byl generální vikář Královéhradecké diecéze prelát Josef Socha. Paulánský řád, který byl hlavním strůjcem stavby tohoto kostela, zastupoval P. Václav Groh z paulánského konventu na Vranově u Brna. Slavnostní ráz bohoslužby připomněl svým vystoupením novopacký pěvecký sbor Hlas. Po ukončení této výroční slavnosti byli všichni její početní účastníci pohoštěni koláči a cukrovím. Oslava pak pokračovala odpoledne komorním koncertem duchovní hudby v chrámové prostoře kláštera, při kterém účinkovali umělci houslista Jakub Černohorský z Ostravy a varhaník Mario Sedlár z Opavy (oba jsou pedagogy Církevní konzervatoře v Opavě). Koncert zahájil farář P. Pavel Kalita. Přivítal starostu města pana Josefa Cogana, který krátce promluvil k účastníkům koncertu a poté předal slovo panu Jaroslavu Vágenknechtovi, který obecenstvo seznámil s historií této nejvýznamnější novopacké architektonické památky. vag 9


2. FARNÍ DEN Srdečně zveme všechny farníky na 2. farní den, který se uskuteční poslední prázdninovou neděli 30. srpna opět na hradišti Levín nad Levínskou Olešnicí. Program farního dne začneme opět společnou mší svatou v 10:30 hod. Ke společnému obědu nebude chybět opět vynikající guláš od paní Militké a uzenina z udírny a další občerstvení. Odpoledne na Levíně pak bude ve znamení her a soutěží pro děti, pro dospělé a seniory je připravena např. beseda o misiích s P. Jiřím Šlégrem, národním ředitelem PMD, také bude prostor i pro dotazy na P. Pavla Kalitu. Zakončení bude mezi 17–18 hodinou. Co vzít s sebou na farní den? Dobrou náladu a počasí, chtít se setkat s ostatními farníky a více se navzájem poznat, chtít se zapojit do připraveného programu, a pokud s sebou přinesete i něco na stůl ke kávě a čaji, pak už nebude chybět vůbec nic. Zve PRF

PRVNÍ SVATÉ PŘIJÍMÁNÍ V červnu letošního roku nás v naší farnosti čekala radostná událost. Po 12 sobot se čtyři děti: Kryštof, Anička, Světlana a David, připravovaly na první svaté přijímání. Učili se společně s P. Pavlem více poznávat našeho Otce v nebi a písmo svaté, rozpoznávat špatné a dobré věci, které nás v životě potkávají. Tyto přípravy si jednu sobotu okořenili i zážitkem z pečení nekvašeného chleba. V sobotu před očekávanou nedělí tito čtyři mladí křesťané přistoupili k první svaté zpovědi v klášterním kostele, kterou P. Pavel zahájil opravdu jedinečně. Znovu jim připomněl důsledky hříchu a pro opravdovost nebo spíše vážnost situace nečekaně rozbil květináč. Střepy pak měly dětem připomenout, jak vypadá duše člověka, který na Boha ve svém životě zapomíná nebo ho odmítá. A poté nás všechny i rodiče čekalo takové rychlé seznámení s nedělní bohoslužbou, jak vše bude probíhat. Bylo to chvílemi veselé a chvílemi náročné dopoledne. A jak vše viděl jeden z dětí… ☺ ??? Měli jsme 12 příprav, trvalo to dva měsíce a konečně jsem se dočkali. Mši svatou jsme zahájili průvodem před oltář, kde pro nás byla připravena první lavice na levé straně kostela. Mše svatá měla klasický průběh až na chvíli, kdy jsme obnovovali své křestní sliby a rodiče nám zapálili naše křestní svíce na znamení předávání víry nám, mladším. Byli jsme aktivně zapojeni do bohoslužby, četli jsme přímluvy, nesli obětní dary a pak už na nás čekal Pán Ježíš v podobě chleba a vína. Na mši svaté bylo hodně lidí, pár fotografů, ke konci to vypadalo jako v ateliéru, a taky občerstvení. Venku pršelo, tudíž jsme měli pohoštění v zadní části kostela. Bylo to moc pěkné. Ale tím náš velký den neskončil, každý jsme si prožili ještě domácí oslavu po svém… ☺ Kryštof P. 8


PAPEŽ BENEDIKT XVI. V NAŠÍ ZEMI Naše církev i vlast se připravuje na návštěvu Svatého otce Benedikta XVI. Podle ohlasů, které můžete najít v médiích, zatím tato událost nevyvolává u veřejnosti žádné větší odezvy. A možná je tomu podobně i v našich řadách. Přitom jde o výjimečnou událost. Papež k nám přijíždí v roce 20. výročí od pádu totalitního režimu, který je připisován mimo jiné i svatořečení sv. Anežky České na podzim roku 1989 v Římě. Přijíždí k nám jakou poutník – k Pražskému Jezulátku a sv. Václavovi, hlavnímu patronu České země. Přijíždí jako Petrův nástupce, aby nás povzbudil ve víře, naději a lásce, ve věrnosti Kristu v této nesnadné době. A čím si také můžeme být jisti: je to jistě na dlouhou dobu poslední návštěva papeže u nás. Proto není možné návštěvu Svatého otce v naší zemi přejít bez většího zájmu. Sám jsem byl na několika mších svatých se Svatým otcem nejen v Římě (stále mám v paměti např. svatořečení Edith Stein), ale i v naší zemi, a přestože není snadné se takových bohoslužeb účastnit (bohoslužba je dlouhá, člověk většinou stojí, je vedro nebo naopak zas doslova leje…), vždy jsem si odnesl ze mše svaté se Svatým otcem mnohem víc, než jen to, že jsem mohl říci: „Byl jsem na mši s papežem.“ Proto vybízím všechny, komu to okolnosti a zdraví umožňují, aby nezůstali jen v pohodlí domova, u televize, ale sami se vydali a zúčastnili se mše svaté s papežem. Aktuální informace o návštěvě Svatého otce a její přípravě je možné získat nejen z médií, zvláště našich křesťanských – rádio Proglas, TV Noe, Katolický týdeník ad., ale i na webových stránkách www.navstevapapeze.cz. Každý, kdo se chce osobně zúčastnit mše se Svatým otcem v Brně nebo Staré Boleslavi, musí mít místenku, aby se dostal do sektorů, z kterých bude bohoslužbu možné dobře sledovat ať už přímo nebo prostřednictvím velkoplošných obrazovek. Místenky jsou bezplatné a bylo si je možné objednat do neděle 2. srpna. Bez místenky se, podle informací organizátorů, návštěvníci dostanou už jen do prostoru za sektory, což bude ve značné vzdálenosti od pódia Svatého otce i od obrazovek. Pokud jste zaváhali s objednáním místenek, a přesto se chcete zúčastnit mše svaté s papežem, pak se o možnosti bezodkladně informujte u mne (objednal jsem nějaké místenky do Staré Boleslavi navíc). Z farnosti pojede autobus na mši svatou do Staré Boleslavi v pondělí 28. září, odjíždět bude v 6:30 hod. z novopackého náměstí. Přihlásit se můžete u paní H. Hejtmanové, stále jsou volná místa. Mládež z farnosti plánuje společný odjezd už v neděli navečer vlakem, protože program pro mladé začíná ve Staré Boleslavi už v neděli večer. Podrobnější informace budou s blížící se návštěvou také v ohláškách v kostele. Věřím, že i naší farnosti skrze setkání nás jednotlivců se Svatým otcem návštěva papeže v naší zemi přinese dobré ovoce a bude povzbuzením pro život z víry. P. Pavel Kalita 5


PODĚKOVAT SLUŽBOU DRUHÝM A BOHU Na letním skautském táboře jsme oslovili vůdkyni křesťanského oddílu, animátorku společenství mládeže, bývalou „týmačku“ na Příchovicích a vůdkyni tohoto tábora Janu Tauchmanovou. Vyrazit mezi studiem na dva roky do týmu Centra pro mládež musí úplně narušit studijní zvyky. Co Tě k tomu přivedlo? Duch Svatý. ☺ Ale asi chcete vědět víc. Na faru do Příchovic jezdím od svých 13 let a postupem času mi toto místo více přirůstalo k srdci a stalo se mým druhým domovem. Poznala jsem tu vrstevníky stejné víry a zažila, co je to opravdově žitá víra. A jak je člověk starší, tak si uvědomuje, že to není samo sebou, a chce za všechno, co dostal, poděkovat. A tak toto byl jeden způsob, jak to udělat – službou druhým a Bohu… A že to zrovna bylo mezi studiem, tak to už je režie Někoho jiného. Život v týmu je jistě naprosto odlišný od běžného života. Tak by nás zajímalo, jak vypadal, co Ti přinesl, čím překvapil a na co nejraději vzpomínáš? Tým tvořilo 4–6 lidí, kteří se podíleli na provozu centra, což obnášelo různé opravy budovy a kostela, vaření, praní, účetnictví, učení náboženství, vedení spolča atd. Hlavní úkolem bylo připravit program pro ty, kteří přijížděli, a nabídnout jim, co potřebují. Záleželo také, jaké bylo zrovna období. Pokud nebyly prázdniny, tak jsme tam byli sami a mladí přijížděli pouze na víkendy. V době prázdnin se na faře pohybovalo 40–200 lidí. 200 lidí přijelo hlavně na Silvestra a na Velikonoce. Můj život v týmu mi přinesl přátelství na celý život, formaci mé osobnosti a lepší poznání sebe sama. Naučila jsem se lépe komunikovat s druhými a také si lépe organizovat věci a čas (hlavně v kuchyni). Překvapená jsem byla sama sebou. Myslela jsem si, že některé věci nikdy dělat nebudu, protože to neumím a nikdy umět nebudu a nemám na to schopnosti. Ale život přinesl různé věci, se kterými jsem se musela poprat. Vzpomínek je spousta a zůstávají jen ty pěkné a vybrat jen něco je těžké. Ale třeba ráda vzpomínám na podzimní dny, kdy jsme s týmem byli na faře sami, všude kolem nás barevné stromy a k snídani byly topinky… Kdo nezažil, nepochopí… 6


Od loňského roku vedeš křesťanský skautský oddíl. Čím Tě oslovil skauting? Nejdříve mě oslovil partou dobrých lidí a také možností zajímavě poznávat nové věci. Později jsem ve skautingu našla cestu, jak se smysluplně zapojit do života, postavit se na vlastní nohy, nebát se brát na sebe zodpovědnost, učit se spolupracovat. A co nabízí oddíl dnešním zájemcům? Nová přátelství, zábavou a hrou poznávat nové věci. Starší můžou sjíždět vodu nebo lézt po skalách, vyvrcholením celého roku pro všechny je skautský letní tábor. Další informace jsou na skautské nástěnce, která je vedle fary, anebo můžete přijít osobně do klubovny, která je v parku nad domovem důchodců. Když přijdete v pátek v odpoledních hodinách, tak máte jistotu, že tam někoho z nás zastihnete. Případně se můžete u mě zastavit v neděli po mši sv. před kostelem. Také máme webové stránky www.skautnp.wz.cz, kde je možné sehnat další informace. Můžeš nám prozradit, o co se opíráš při těžkostech, jež život přináší? Vždycky je nějaké řešení a statečné srdce ho s pomocí Boží a Panny Marie najde... Děkuji za rozhovor. MV

SKAUTSKÝ TÁBOR 2009 Letos se naším 14denním domovem stala louka v malé obci Masty u Dobrušky. Kolem louky protékal potok, kam jsme se chodili koupat a stal se i dějištěm několika etap z táborové hry, tentokrát na téma Eragon. Právě táborová hra byla hlavní náplní odpoledního času. Družinky zápolily statečně, a přestože se z nich na ,,táborovku“ stávali soupeři, nebyla nouze o krásné projevy přátelství a skautských ideálů. První týden nám počasí moc nepřálo, ale druhý týden se vše vylepšilo a mohli jsme uspořádat oblíbenou kratochvíli jménem ,,šampónová bitva“. Každý večer (když zrovna nepršelo) jsme trávili u táborového ohně, kde jsme hráli hry a zpívali písničky. Hudební doprovod jsme měli neobvyklý – 3 kytary, akordeon, housle, 2 zobcové flétny a příčnou flétnu, bylo nás slyšet i v okolí. ☺ Součástí tábora byly i dva výlety na zámky do Opočna a do Častolovic. Pak nadešel závěrečný táborový oheň, tam jsme vyhlásili výsledky táborové hry a všichni byli odměněni. Tu noc nebyla večerka a nikomu se nechtělo spát, každý si chtěl ten čas tábora prodloužit co nejvíce. Ale čas byl neúprosný, zabalili jsme poslední věci a odjezd domů. Už se těšíme na příští rok. Rex 7

PODĚKOVÁNÍ PŘÁTELŮM KARMELITÁNSKÉHO KNIHKUPECTVÍ. ZARADOVAL JSEM SE, KDYŽ MI ŘEKLI: DO DOMU HOSPODINOVA PŮJDEME! (Žalm 121,1)

Recommend Documents