Podklady a literatura Zásady pro vypracování Předepsané přílohy

Podklady a literatura Územní plán města Brna – výřez Polohopis a výškopis Stavební zákon a prováděcí vyhlášky Závazná vyhláška statutárního města Brna č.2/2004 o závazných částech ÚPmB Zásady pro vypracování Předmětem zadání diplomové práce je návrh urbanistického řešeí výstaviště brno. Úkolem je navrhnou urbanistickou strukturu ve vztahu k okolnímu zastavěnému území včetně dopravního napojení a obsluhy, dopravy v klidu, návrhu funkčního vyuţití území, řešení veřejných prostor, intenzity vyuţití a regulačních zásad území. V rámci jednotlivých funkčních ploch navrhnout moţnosti zástavby, specifikovat potřebnou občanskou vybavenost ve vztahu k veřejným prostorám. Urbanistický návrh doplnit také návrhem hmotového řešení s moţností vyuţití výškových staveb, které budou dokumentovány pohledy a zákresy do 3D modelu. Výkresová část bude zpracována s vyuţitím CAD, textová část a případné tabulkové přílohy budou zpracovány v textovém a tabulkovém editoru PC. Ve stanoveném termínu bude výsledný elaborát odevzdán vedoucímu diplomové práce v úpravě a kompletaci podle jednotných pokynů Ústavu architektury FAST VUT v Brně. Při zpracování diplomového projektu je nezbytné řídit se směrnicí děkana č. 12/2009 vč. příloh č.1,2,3: Úprava odevzdání a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) na FAST VUT. Předepsané přílohy Seznam sloţek: A DOKLADOVÁ ČÁST: • Zadání a přílohy k zadání • Čestné prohlášení B URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ: - textová část A4 v předepsané podobě - urbanistická studie s přílohami v měřítku 1:2000-1:500 - kompletní dokumentace ve formátu A3 - presentační plakát 700/1000mm na výšku C URBANISTICKÝ MODEL • CD s dokumentací celého projektu ............................................. Ing. arch. Josef Sátora, CSC. Vedoucí diplomové práce

Obsah 1. Identifikační údaje 2. Vymezení řešeného území 3. Historie 4. Stávající stav 5. Hodnoty území 5. 1. Pozitiva 5. 2. Negativa 6. Koncept 6. 1. Zachování jedinečnost areálu 6. 2. Pohledové osy 6. 3. Kvalitní podmínky pro bydlení 6. 4. Pracovní podmínky 6. 5. Rekreace 6. 6. Kapacitní dopravní napojení 6. 7. Vodní prvky 6. 8. Zeleň 6. 9. Výškové zónování 7. Funkční plochy 7. 1. Plochy bydlení 7. 2. Smíšené plochy 7. 3. Plochy pro veřejnou vybavenost 7. 4. Plochy pro dopravu 7. 5. Plochy pro technickou vybavenost 7. 6. Plochy krajinné zeleně 7. 7. Plochy městské zeleně 8. Limity území 9. Dopravní řešení 9. 1. Komunikace 9. 2. Parkování 9. 3. Městská hromadná doprava 9. 4. Ţelezniční doprava 10. Inţenýrské sítě 11. Protipovodňová opatření 12. Zatíţení hlukem 13. Kontaminace 14. Zeleň 15. Bilance ploch

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ BRNO PRŮVODNÍ ZPRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE KVĚTEN 2014 VEDOUCÍ PRÁCE: ING. ARCH. JOSEF SÁTORA, CSC. VYPRACOVAL: BC. NIKOLA BAZELOVÁ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ, FAKULTA STAVEBNÍ, ÚSTAV ARCHITEKTURY

1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název práce : Urbanistické řešení areálu brněnského výstaviště Vedoucí práce : Ing. Arch. Josef Sátora, CSC Vypracoval : Bc. Nikola Bazelová Termín odevzdání : 23. května 2014 Kraj: Jihomoravský Město: Brno Městská část: Brno – Pisárky 2. VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Řešené území administrativně spadá do městské části Brno. Jeho rozloha činí 58 ha. Ze severozápadu je území vymezeno ulicí Hlinky, z jihovýchodu ulicí Bauerova a řekou Svratka. 3. HISTORIE Brněnské výstaviště je nejvýznamnější český výstavní areál, rozkládající se zhruba 2 km zjz. od centra Brna na levém břehu řeky Svratky v městské části Brno-střed, v katastrálním území Pisárky. Areál patří společnosti Veletrhy Brno, která zde celoročně provozuje veletrhy, výstavy, přehlídky, koncerty a různé další akce. Přípravy výstavby nového veletrţního výstaviště v Brně se datují ještě do časů RakouskaUherska. Práce ale byly přerušeny 1. světovou válkou. Po ní nastala krátká hospodářská recese způsobená ztrátou trhů Rakouska-Uherska, ale jiţ v srpnu roku 1923 rozhodnul Moravský zemský výbor o stavbě nového výstaviště. Byly zakoupeny pozemky v Pisárecké kotlině o rozloze 58 ha od brněnského právníka a podnikatele Viktora Bauera. Místo bylo známo pod názvem Bauerova rampa a Viktor Bauer zde vlastnil cukrovar a pole. Sám bydlel nedaleko na dnešní ulici Hlinky čp. 39/41. Ještě roku 1923 byla vypsána architektonická soutěţ na urbanistické řešení výstaviště. Architektonická koncepce areálu a hlavního pavilonu vychází z vítězného soutěţního návrhu praţského architekta Josefa Kalouse z roku1924. Při realizaci výstaviště byl pouţit nový urbanistický plán brněnského architekta Emila Králíka. Stavba areálu započala roku 1927 a trvala 14 měsíců. Provoz výstaviště byl zahájen 26. května 1928[1] akcí s názvem „Výstava soudobé kultury v Československu“ (u příleţitosti 10. výročí vzniku Československé republiky). Brno ve výstavišti o rozloze 360 000 m² (plocha v pavilonech přes 30 000 m²) získalo jeden z nejvýznamnějších funkcionalistických stavebních komplexů své doby. Jednotlivé pavilony byly dílem známých architektů – například čelný český architekt Bohuslav Fuchs navrhl hned několik pavilonů, zachoval se z nich jediný, pavilon města Brna, dnes známý jako budova výstavní pošty – tento pavilon je jedním z nejdůleţitějších a nejznámějších děl české moderní architektury ve světovém kontextu.[zdroj?]Exponáty výstavy bylo i několik moderních domů ve svahu nad výstavištěm. V době německé okupace výstavní areál vyuţívala německá armáda. Na konci 2. světové války byl areál těţce poškozen, takţe se uvaţovalo o jeho zrušení. Ale roku 1947 byla zahájena obnova, na které se brigádnicky podílelo mnoho dobrovolníků z řad Brňanů. Předchůdcem dnešních strojírenských veletrhů se staly výstavy československého strojírenství pořádané od roku 1955. V roce 1959 se konal první mezinárodní strojírenský veletrh. Od té doby se mezinárodní strojírenské veletrhy konají kaţdoročně na podzim. V prvních letech to bylo vţdy na počátku září, později začal být termín konání koordinován s ostatními veletrhy v Evropě a posunut i na počátek října.

4. STÁVAJÍCÍ STAV V dnešní době (na počátku 21. století) se na brněnském výstavišti koná průměrně 40 výstavních akcí do roka. K nejrozsáhlejším patří Mezinárodní strojírenský veletrh nebo výstava informačních technologií Invex. Areál výstaviště provozuje akciová společnost Veletrhy Brno, v níţ většinu drţí společnost Messe Düsseldorf, menší část pak město Brno a drobní akcionáři. Její předchůdkyní byla po dlouhou dobu společnost BVV – Brněnské veletrhy a výstavy. 5. 1. Pozitiva - Řeka Svratka Podél jiţní hranice areálu protéká řeka Svratka , která hostí rekreační areál Riviéra. Nyvýhodou je, ţe do záplavové území řeky zasahuje i do jiţní části areálu. -Rekreační areál Riviera Tento areál je v Brně jeden z nejznámějšíh center pro volný čas. Díky dobrému prostředí a značné prostorové volnosti je velmi populární. - Cyklostezka Podél levého břehu Svratky probíhá cyklostezka, která se napojuje na vyšší systém cyklotras Greenway - Krakow - Morava - Wien, coţ poskytuje další moţnost trávení volného času. - Mendlovo náměstí – dopravní uzel Brněnské výstaviště je umístěno bezprostředně u centra Brna. Na východě ústí do ulice Veletrţní, která je hlavní sojnicí k Mendlovunáměstí. - Poloha areálu Brněnské výstaviště se nachází v dobré návaznosti na městské centrum. Při současném systému městské hromadné dopravy se do centra 7 minut, na Hlavní nádraţí pak dokonce za10 minut. Tyto údaje přispívají ke zvýšení atraktivity území a tím většímu zájmu budoucích rezidentů. 2. Negativa - Uzavřenost areálu Areál je po celém obvodu uzavřen a jediná moţnost se do něj dostat je na zvláštní povolení a nebo jako návštěvník veletrhů. Do areálu vede několik vstupů ze všech světových stran. - Technický stav V areálu se nachází jak budovy historicky významné (pavilony A, Morava, Brno) , dále jsou to budovy provizorního rázu, sklady, výrobny a garáţe, které nejsou v dobrém technickém stavu. Jsou zde také nové pavilony, které jsou vyuţívány pro současné výstavnictví (pavilony F, G, P atd.) - Komplikované majetkoprávní vztahy Brno má ve vlastnictví jen menšinový podíl, většinu vlastní expo Duseldorf, coz komplikuje vývoj území. - Hluková zátěţ Řešené území se nachází v sousedství rychlostní komunikace, coţ je výhodné z hlediska dopravy, ne však uţ z hlediska hluku, který v některých místech přesahuje povolené hodnoty. Proto je potřeba s tímto problémem počítat v návrhu.

6. KONCEPT Cílem návrhu bylo vytvořit ze stávajícího areálu brněnských veletrhů fungující ţivý městský organismus, který by byl soběstačný ve všech ohledech a neprohluboval by tak svou. Je zde potřeba vytvořit nové funkční schéma výstaviště a efektivně vyuţít prostory, které pozvolna chátrají. 6.1. Zachování jedinečnost areálu Pro zachování genia loci budou revitalizovány objekty, které jsou významné z historického nebo funkčního hlediska. Jedná se o pavilony A, Morava, Brno, pavilony C a Y. 6.2. Pohledové osy Pohledové osy jsou budovány od prvních začátků areálu. Vedou od vstupního areálu na západní a jiţní stranu . Jedním z účelu návrhu je zachování stávajících nebo vytvoření nových pohledových os. Tímto způsobem vznikají v západní části areálu nové ulice v obytné zóně. 6.3. Kvalitní podmínky pro bydlení Jednou z funkční náplní konceptu je bydlení. To je vzhledem k nadměrnému hluku ze silniční dopravy situováno podél toku řeky Svitavy. Tato lokace poskytne budoucím rezidentům komfortnější a klidnější bydlení. Struktura zástavby je navrţena jako rozvolněná bloková, pro lepší prostupnost územím a lidské měřítko členění budov. Vzhledem k plánovanému počtu obyvatel se počítá s umístěním penzionu pro seniory a niţšího a základního školství. Toto občanské vybavení je navrţeno v klidnějších částech avšak v blízkosti zastávek MHD. 6.4. Pracovní podmínky V rámci vytvoření nových pracovním míst a odhlučnění obytné zóny bude podél ţelezniční tratě vybudován administrativní úsek, který bude doplněn o doprovodné provozy včetně supermarketu. Orientace budov ke světovým stranám bude volena východo-západní, coţ umoţní umístění kanceláří na severní stranu. 6.5. Rekreace Důraz je kladen i na rekreační poţadavky rezidentů. K tomuto účelu bude slouţit klidnější část areálu - parkově upravená zeleň podél toku Svratky nebo sportovní areál. 6.6. Kapacitní dopravní napojení Areál byl kvůli dřívějšímu vyuţití přístupný pouze dvěma vstupy. Nyní je potřeba vytvořit adekvátní dopravní napojení na velký městský okruh. Toho bude dosaţeno ze západu přes nový most na ulici Dukelskou a dále na Tomkovo náměstí, ze severu přímým napojením rovněţ na Tomkovo n., dále přes ul. Markéty Kuncové na ulici Svatoplukovu a z jiţní strany přes rozšířenou ulici Šámalovu na ul. Zábrdovickou. Systém komunikací je volen ortogonální vzhledem k původnímu uspořádání komunikací. 6.7. Vodní prvky Jako odkaz bývalého náhonu budou na veřejných prostranstvích navrţeny vodní prvky. Ty zároveň slouţí pro zpříjemnění pobytu a zlepšení lokálního klimatu. Levý břeh Svitavy bude pomocí bermy rozšířen a dojde k přestavbě stávajících mostů v souladu s protipovodňovými opatřeními. 6.8. Zeleň V návaznosti na řeku bude vytvořen klidový pás zeleně, který prostřednictvím prvků městského mobiliáře zpřístupní vodní tok obyvatelům. Městská zeleň bude tvořena parkem a stromořadím v ulicích. 6.9. Výškové zónování Výšková hladina klesá z východní části směrem k řece. Důraz bude kladen také na nároţí a budovy u vstupu do území, které budou výškově zvýrazněny.

7. 7. FUNKČNÍ PLOCHY 7. 1. PLOCHY BYDLENÍ Funkční plochy bydlení (čistého a všeobecného) jsou navrţeny ve středové části lokality v návaznosti na klidový pás zeleně podél řeky Svitavy. Od hlukové zátěţe ve formě dráţního tělesa jsou odděleny smíšenou plochou obchodu a sluţeb a plochami pro dopravu, které vytváří hlukovou bariéru. „BO - PLOCHY VŠEOBECNÉHO BYDLENÍ - slouţí především bydlení (podíl hrubé podlaţní plochy bydlení je větší neţ 60 %, ve stabilizovaných plochách musí být zachován charakter stávajících staveb pro bydlení) - pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, poţaduje se vyuţití vnitrobloku pouze pro kaţdodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto poţadavkem se nevylučuje moţnost umístění podzemních garáţí pod terénem vnitrobloku za podmínky, ţe příjezd do těchto garáţí nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude vyuţívána, jak je výše poţadováno Přípustné jsou: - stavby pro bydlení (včetně domů s pečovatelskou sluţbou) a jako jejich součást (pokud 60 % podlaţní plochy objektu bude slouţit bydlení) také: - obchody, provozovny veřejného stravování a nerušící provozovny sluţeb, které slouţí pro potřebu obyvatel přilehlého území - jednotlivá zařízení administrativy Podmíněně mohou být přípustné monofunkční objekty (za podmínky, ţe se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě): - obchody do velikosti 1 000 m2 prodejní plochy za podmínky, ţe bude na povrchu umístěno max. 50 % normou poţadovaných parkovacích míst a jejich provoz (zásobování, frekvence vyuţívání obchodů) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě - provozovny veřejného stravování za podmínky, ţe jejich provoz (zásobování, doba provozu, frekvence vyuţívání zařízení) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě - nerušící provozovny sluţeb a nerušící provozovny s pracovními příleţitostmi - ubytovací zařízení za podmínky, ţe odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku - stavby pro administrativu za podmínky, ţe jejich provoz (dopravní obsluha, parkování a frekvence návštěv) nenaruší obytnou pohodu v lokalitě BC - PLOCHY ČISTÉHO BYDLENÍ - slouţí především bydlení (podíl hrubé podlaţní plochy bydlení je větší neţ 80 %) - pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu, poţaduje se vyuţití vnitrobloku pouze pro kaţdodenní rekreaci zde bydlících obyvatel (tj. především pro zeleň a hřiště); tímto poţadavkem se nevylučuje moţnost umístění podzemních garáţí pod terénem vnitrobloku za podmínky, ţe příjezd do těchto garáţí nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude vyuţívána, jak je výše poţadováno Přípustné jsou: - stavby pro bydlení (včetně domů s pečovatelskou sluţbou) a jako jejich součást (pokud 80% hrubé podlaţní plochy objektu bude slouţit bydlení) - obchody a nerušící provozovny sluţeb slouţící denním potřbám obyvatel předmětného území - jednotlivá zařízení administrativy. Podmíněně mohou být přípustné i jako monofunkční objety (za podmínky, ţe se svým objemem nevymykají charakteru budov v lokalitě):

- malá ubytovací zařízení do 45 lůţek za podmínky, ţe odstavování vozidel lze řešit v plném rozsahu na vlastním pozemku - nerušící provozovny obchodu, veřejného stravování a sluţeb, slouţící denní potřebě obyvatel předmětného území - stavby pro kulturní, sociální, zdravotnické , školské a sportovní účely včetně středisek pro mimoškolní činnost za podmínky, ţe jejich provoz nenaruší obytnou pohodu v lokalitě.“ ą 7. 2. SMÍŠENÉ PLOCHY Smíšené plochy obchodu a sluţeb jsou navrţeny ve východní části areálu podél ţelezniční tratě. V těchto plochách bude realizována především administrativa, obchod a doprovodné provozy, které neomezuje hluk ţeleznice. „SO - SMÍŠENÉ PLOCHY OBCHODU A SLUŢEB - slouţí převáţně k umístění obchodních a servisních provozoven a administrativy, které podstatně neruší bydlení - pokud objekty v této ploše tvoří blokovou strukturu a obsahují i funkci bydlení, poţaduje se vyuţití minimálně částí vnitrobloku přilehlých k bytovým domům pouze pro kaţdodenní rekreaci zde bydlících obyvatel, tímto poţadavkem se nevylučuje moţnost umístění garáţí nezhorší pohodu bydlení a nadzemní část vnitrobloku bude vyuţívána jak je výše poţadováno Přípustné jsou: - administrativní budovy - maloobchodní provozovny do velikosti 1500 m˛ prodejní plochy - maloobchodní provozovny do velikosti 3000 m˛ prodejní plochy za předpokladu situování ve vícepodlaţním objektu a zajištění parkování v objektu - provozovny stravování a ubytovací zařízení - stavby pro správu a pro církevní, kulturní, sociální a sportovní účely - zábavní zařízení Podmíněné přípustné : - stavby pro bydlení za podmínky, ţe se jedná o integrované objekty, ve kterých je funkce bydlení v rozsahu max 60% hrubé podlaţní plochy - byty pro majitele a vedoucí provozoven za podmínky, ţe jsou součástí stavebního objemu předmětné provozovny - maloobchodní provozovny do 10 000m˛ prodejní plochy“ ˛ __________________ ą MMB - Odbor územního plánování a rozvoje. Regulativy pro uspořádání území (2011),s.16-17 ˛ MMB - Odbor územního plánování a rozvoje. Regulativy pro uspořádání území (2011),s.18-19 7. 3. PLOCHY PRO VEŘEJNOU VYBAVENOST Plochy pro veřejnou vybavenost jsou navrţeny ve třech celcích, které doplňují plochy bydlení. Vzhledem k počtu obyvatel je v nich zastoupeno niţší a základní školství a domov pro seniory. Tyto plochy jsou navrţeny v klidnějších částech lokality, avšak v dobré pěší dostupnosti k zastávkám MHD. - „jsou určeny výhradně pro umístění staveb a zařízení, které slouţí veřejně potřebě v uvedených funkcích (pokud není plocha rezervována pro všeobecný veřejný účel) Podrobnější účel vyuţití je stanoven funkčními typy: OS – ŠKOLSTVÍ OP – SOCIÁLNÍ PÉČE“ 3 7. 4. PLOCHY PRO DOPRAVU Plochy pro dopravu jsou navrţeny v severní a jiţní části areálu. Na severu je do nich

situována úvraťová konečná stanice tramvaje, na jihu pak auto busové nádraţí a parkovací dům. - „jsou určeny zejména pro umístění zařízení systémů dopravní obsluhy města: Podrobnější účel vyuţití je stanoven funkčními typy: DH – HROMADNÁ OSOBNÍ DOPRAVA (včetně technického zázemí) DG – HROMADNÉ ODSTAVNÉ A PARKOVACÍ GARÁŢE Přípustná jsou: - parkovací stání, odstavná stání a garáţe ve všech stavebních územích, pokud není územněplánovací dokumentací zóny stanoveno jinak, pouze pro potřebu vyvolanou přípustným vyuţitím předmětného území“ 4 7. 5. PLOCHY PRO TECHNICKOU VYBAVENOST Plochy pro technickou vybavenost jsou navrţeny v severní části areálu kolem stávajícího objektu trafostanice. - „jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouţí pro zřízení a provozování zásobovacích sítí a likvidaci odpadů (pokud není plocha rezervována pro všeobecný účel technického vybavení) Podrobnější účel vyuţití je stanoven funkčními typy: TE – ELEKTŘINA“ 5 7. 6. PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ Plochy krajinné zeleně jsou navrţeny podél toku řeky Svitavy, kde slouţí k rekreačním účelům a jako rozlivové území v rámci PPO a doplňují stávající systém ekologické stability. - „jsou určeny pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území - jsou veřejně přístupné Podrobnější účel vyuţití je stanoven funkčními typy: KR – PLOCHY KRAJINNÉ ZELENĚ REKREAČNÍ“ 6 7. 7. PLOCHY MĚSTSKÉ ZELENĚ Plochy městské zeleně jsou navrţeny ve formě parku okolo komína Zbrojovky a dále v severní části lokality u konečné zastávky tramvaje. - „jsou záměrně vytvořenou náhradou za původní přírodní prostředí - jsou veřejně přístupné a slouţí jako zázemí pro odpočinek a rekreační aktivity Podrobnější účel vyuţití je stanoven funkčními typy: ZP – PLOCHY PARKŮ ZR – PLOCHY OSTATNÍ MĚSTSKÉ ZELENĚ“ 7 8. LIMITY ÚZEMÍ Do řešeného území zasahuje několik ochranných pásem (OP). V okolí řeky je to především OP nadzemního vedení VVN, OP biokoridoru a biocentra a také aktivní zóna záplavového území. Do areálu zasahují inţenýrské sítě se svými ochrannými pásmy. V prvé řadě je to OP kanalizace, VN a parovodu z ulice Lazaretní do areálu zasahuje OP plynovodu, vodovodu a veřejného osvětlení. Podél ţeleznice je OP dráţního tělesa. V okolí areálu se nachází několik objektů zapsaných do centrálního seznamu kulturních památek a také farská zahrada, která je památkově chráněnou zelení. Celá lokalita spadá do OP městské památkové rezervace. 9. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Řešený areál Zbrojovky byl vzhledem ke svému dřívějšímu vyuţití – zbrojní podnik velmi špatně dopravně napojen. Do areálu vedly pouze dva vstupy. První kolem vstupního objektu z ulice Lazaretní. Druhý v severní části lokality přes most z ulice Gargulákovy. Proto je potřeba území kvalitně dopravně napojit na velký městský okruh (VMO) a systém městské hromadné dopravy a dále vytvořit odpovídající

podmínky pro pěší prostupnost a cyklistiku. Napojení na VMO bude uskutečněno napojením na Tomkovo náměstí (přes brownfiled Zetor - motorárny) a ulici Svatoplukovu (přes ul. Markéty Kuncové) – viz. výkres č. 19 9. 1. Komunikace Hlavní dopravní tepny tvoří dvě paralelní komunikace (třída B), které mají orientaci sever – jih a dále komunikace napojující se na ulici Svitavská, která první dvě protíná kolmo. __________________ 6 MMB 7

- Odbor územního plánování a rozvoje. Regulativy pro uspořádání území (2011),s.16-17

MMB - Odbor územního plánování a rozvoje. Regulativy pro uspořádání území (2011),s.18-19

- 10 První leţí v prodlouţení původní trasy areálové komunikace podél haly Beranky a tvoří propojení ulice Lazaretní (v místě hlavního vstupu) a ul.Gargulákovy (poblíţ jezu). Pro napojení na ul. Gargulákovu bude potřeba vybudovat nový most. Trasa dále povede přes areál Zetoru – motoráren (dnešní brownfields) k Tomkovu náměstí, kde se napojí na plánovanou mimoúrovňovou křiţovatku a vytvoří tak propojení s velkým městským okruhem. Šířkové uspořádání komunikace - dvouproudá komunikace s podélným parkováním, zeleným pásem a chodníkem pro chodce. 9. 1. Komunikace Hlavní dopravní tepny tvoří dvě paralelní komunikace (třída B), které mají orientaci sever – jih a dále komunikace napojující se na ulici Svitavská, která první dvě protíná kolmo. První leţí v prodlouţení původní trasy areálové komunikace podél haly Beranky a tvoří propojení ulice Lazaretní (v místě hlavního vstupu) a ul.Gargulákovy (poblíţ jezu). Pro napojení na ul. Gargulákovu bude potřeba vybudovat nový most. Trasa dále povede přes areál Zetoru – motoráren (dnešní brownfields) k Tomkovu náměstí, kde se napojí na plánovanou mimoúrovňovou křiţovatku a vytvoří tak propojení s velkým městským okruhem. Šířkové uspořádání komunikace - dvouproudá komunikace s podélným parkováním, zeleným pásem a chodníkem pro chodce. Druhá hlavní komunikace tvoří propojení ul. Markéty Kuncové (v severovýchodní části areálu v blízkosti stávající trafostanice přes areál Autoškoly Pavel Matiko) a rovněţ ulice Lazaretní. Tato trasa pokračuje dále ulicí podél městských lázní ke křiţovatce Zábrdovická – Šámalova. Tuto jednosměrnou ulici bude nutno rozšířit (dle výkresové dokumentace). Šířkové uspořádání komunikace - dvouproudá komunikace se středním tramvajovým pásem a s pruhem pro cyklisty, střídavým podélným parkováním a zeleným pásem a chodníkem pro chodce. Třetí hlavní tepnu tvoří komunikace (třída B) protínající výše zmíněné komunikace a napojující se na ulici Svitavskou (třída C). K propojení s ul. Svitavskou bude potřeba vybudovat nový most. Šířkové uspořádání komunikace - dvouproudá komunikace s pruhem pro cyklisty, podélným parkováním, zeleným pásem a chodníkem pro chodce. Další komunikace v území (včetně komunikace zajišťující pohledové osy na stávající komín Zbrojovky) jsou navrhovány jako obsluţné (třída C) a jejich trasování je znázorněno ve výkresové dokumentaci (výkres č. 20). Šířkové uspořádání komunikace - dvouproudá komunikace s podélným parkováním, zeleným pásem a chodníkem pro chodce. Krytová vrstva komunikace bude tvořena asfaltem, chodníky pro chodce dlaţebními kostkami. Odvod dešťové vody z komunikací bude zajištěno pomocí podélného a příčného

sklonu do uličních vpustí. 9. 2. Parkování Parkování rezidentů bude řešeno pomocí podzemních garáţí v rámci bloku (cca 2260 míst), stejně jako parkování pro komerční účely (cca 635 míst). Na terénu bude vytvořeno 420 dočasných parkovacích míst (pro potřeby zásobování, návštěv, atd.). Vzhledem k nedostatečnému počtu parkovacích stání v okolí Vojenské nemocnice a Městských lázní bude u vstupu do území (v blízkosti navrhovaného autobusového nádraţí) navrţen parkovací dům (kapacita cca 400 míst). 9. 3. Městská hromadná doprava Obsluha území městskou hromadnou dopravou (MHD) bude provedena třemi typy dopravy. Radiální propojení s městem bude vytvořeno pomocí tramvajové linky č. 3, která bude odkloněna ze své trasy (od zastávky Vojenská nemocnice) a v řešeném území bude mít novou konečnou zastávku (úvraťového typu). Do území se napojí z křiţovatky Zábrdovická – Šámalova (přes rozšířenou ulici podél městských lázní). Na trase budou vytvořeny dvě zastávky – v návaznosti na navrhované autobusové nádraţí a před navrhovaným obchodním centrem (viz. výkres č. 20). Moţné kolizní křiţovatky budou řízeny pomocí světelné signalizace. Tangenciální propojení s městem zajistí trolejbusové linky č. 25 a 26, jejichţ trasa povede ze zastávky Stará osada přes křiţovatku Zábrdovická – Šámalova do řešeného území a odtud přes křiţovatku Svitavská – Svitavské nábřeţí na Tomkovo náměstí, kde se napojí na svou stávající trasu. Touto změnou se trolejbusové linky vyhnou častým dopravním zácpám na ulici Svatoplukova. Na trase budou vytvořeny dvě zastávky – v návaznosti na navrhované autobusové nádraţí a před navrhovanou základní školou (viz. výkres č. 20). Třetím typem dopravy je autobusová obsluha území. V návaznosti na stávající ţelezniční nádraţí Brno – Ţidenice bude v lokalitě navrţeno nové autobusové nádraţí, které odlehčí kapacitní přetíţenosti Staré osady. Napojení nádraţí na stávající uliční síť bude vytvořeno z ulice Lazaretní (viz. výkres č. 20). Nádraţí bude slouţit převáţně pro IDS Jihomoravského kraje. Běţné linky, které budou zajišťovat tangenciální spojení s městem budou do areálu vjíţdět přes křiţovatku Zábrdovická – Šámalova a přes brownfield Zetoru se napojí na Tomkovo náměstí. Tyto autobusy budou vyuţívat zastávky v návaznosti na navrhované autobusové nádraţí a před navrhovanou základní školou. 9. 4. Ţelezniční doprava Podél východní hranice území vede ţelezniční trať 250 a 260, na které leţí v jiţním cípu ţelezniční stanice Brno – Ţidenice. Nástupiště je s nádraţní budovou propojeno podchodem, na který bude napojen průchod z navrhovaného autobusového nádraţí. 10. INŢENÝRSKÉ SÍTĚ Inţenýrské sítě (vodovod, plynovod) budou napojeny na stávající systém sítí na ulici Lazaretní a Baarovo nábřeţí. Územím prochází kmenový sběrač kanalizace, na který budou napojeny nové kanalizační stoky. 11. PROTIPOVODŇOVÁ OPATŘENÍ Vzhledem k přítomnosti řeky Svitavy je potřeba vypořádat se i s problematikou záplav. Stávající rozlivová plocha Q100 postihuje 95% řešeného území. V návrhu se proto počítá s liniovými protipovodňovými opatřeními (na řešeném území zejména berma, mimo něj zítky), které vytvoří ochranu pro zbytek lokality (viz. výkres č. 23). Berma tedy definuje plochu, která bude při Q100 zaplavena. Stávající mosty při ulici Gargulákově nejsou navrţeny na Q100 a tudíţ bude potřeba je v souladu s PPO odstranit.

12. ZATÍŢENÍ HLUKEM Ve východní části je areál částečně zatíţen nadměrným hlukem z dopravy, který je vyšší neţ povolený limit 70dB pro tento případ (viz. výkres č. 08). Tento problém je řešen protihlukovou stěnou a situováním nebytových zařízení podél zdroje hluku. Pro názornost je uveden postup výpočtu: „Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,Tz= 50 dB a korekcí přihlíţejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle tabulky. 13. KONTAMINACE Areál je zasaţen kontaminací (viz. výkres č. 10), která vznikla především z provozování povrchových úprav (galvanování, chromování, lakování,…). Postiţeny jsou nejenom haly, ale i zemina. Kontaminace prosakuje v některých místech aţ do hloubky 3m. Proto bude potřeba částečného vytěţení zeminy a chemické dekontaminace zachovávaných objektů. 14. ZELEŇ Podél řeky Svitavy bude navrţen klidový pás krajinné zeleně, který bude slouţit jako uzemní systém ekologické stability a také jako rozlivová plocha. Navrţená zeleň bude parkového charakteru. Dalším významným prvkem zeleně bude park na náměstí okolo komínu Zbrojovky. V ulicích budou navrţeny zelené pásy a stromořadí.

Zdroje Podklady k zadání Mapy města Brna – polohopis, výškopis ÚPMB – hlavní výkres, textová část Koncept ÚP ÚAP – výkres limitů vyuţití území, problémový výkres ÚPP – hluková mapa, mapa brownfields, generel odvodnění města Brna, generel sportovních zařízení, průzkum maloobchodní sítě Povodí Moravy – situace záplavového území, aktivní zóny, řezy Nařízení vlády č. 148/2006 sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací Vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných poţadavcích na vyuţívání území ČÚZK – majetkoprávní vztahy Principy a pravidla územního plánování (ÚÚR) www.cs.wikipedia.org www.encyklopedie.brna.cz www.mapy.cz www.zlatestranky.cz Bibliografické citace Literatura: MMB - Odbor územního plánování a rozvoje. Regulativy pro uspořádání území. Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 2/2004 o závazných částech Územního plánu města Brna. Brno, 2011. 43 s.

Elektronické zdroje: Vláda ČR. Nařízení vlády č. 148/2006 sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací [online]. © 2006, poslední aktualizace: 2.3.2012. 2012 [cit.2012-04-25]. Dostupné z: http://www.pravnipredpisy.cz/predpisy/ZAKONY/2006/148006/Sb_148006_-----_.php Brno. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 12.3. 2012 v 19:00 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Brno Zábrdovice. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 24. 2. 2012 v 18:14 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zábrdovice

Fotografie: JIS Foto. Zábrdovická - pohled od Vojenské nemocnice k Šámalově ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 4. 4. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=6503&image=5357 JIS Foto. Cejl - pohled od Francouzské ulice k Zábrdovickému mostu [online]. 2005, Aktualizováno: 8. 4. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=682&image=3866 JIS Foto. Francouzská - pohled od Hvězdové k Černopolní ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 26.3. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=1249&image=5603 JIS Foto. Šámalova - pohled od Krokovy k Tomáškově ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 14.4. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=5386&image=8281 JIS Foto. Dukelská - pohled od Hálkovy ulice k náměstí Republiky [online]. 2005, Aktualizováno: 24.11. 2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=1031&image=5213 JIS Foto. Nováčkova - pohled od náměstí Republiky k Elgartově ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 3.10. 2009 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/?

acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=3860&image=8943 JIS Foto. Šámalova - pohled od Pastrnkovy k Bubeníčkově ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 14.4. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=5386&image=8281 JIS Foto. Svitavská - pohled od Vranovské k Nováčkově ulici [online]. 2005, Aktualizováno: 2.4. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://encyklopedie.brna.cz/homemmb/? acc=preview&bind_name=b_street&bind_value=5356&image=5294 Otto Ballon Mierny. Budova "zámečku" bývalé Zbrojovky Brno [online]. [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/foto.aspx?foto1=KRC2b6792_150053_1263742.jpg Tomforpresident. Padlock [online]. ©2007-2012, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://browse.deviantart.com/photography/?q=padlock&order=9&offset=72#/drtu4v Kirk. Sídliště na Staré osadě v Brně-Ţidenicích [online]. 2007, [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Sídliště_na_Staré_osadě_v_Brně-Ţidenicích.JPG VNBrno. Vojenská nemocnice [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.vnbrno.cz/ Martin Strachoň. Městské lázně Zábrdovice celek [online]. Aktualizováno: 25. 5. 2012. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Městské_lázně_Zábrdovice_celek.jpg sxc.hu. Herna, bar [online]. [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.udalosti112.cz/pic/2011-11-01herna-large.jpg Ondra Loup: 4588_92064954946_92061729946_2010788_8138225_n [online]. 2009, [cit. 2012-03-19]. Dostupné z: http://www.facebook.com/media/set/?set=a.92064584946.87246.92061729946&type=3#!/ph oto.php?fbid=92064954946&set=a.92064584946.87246.92061729946&type=3&theater

Seznam pouţitých zkratek a symbolů ĆÚZK – Český úřad zeměměřický a katastrální IAD – individuální automobilová doprava IDS – integrovaný dopravní systém JMK – Jihomoravský kraj MHD – městská hromadná doprava MMB – Magistrát města Brna� MPR – městská památková rezervace „N“ – návrh NEL – nepolární extrahovatelná látka OP – ochranné pásmo „S“ – stav ÚAP – územně analytické podklady ÚPP – územně plánovací podklady ÚP – územní plán ÚPMB – územní plán města Brna ÚSES – územní systém ekologické stability ÚÚR – ústav územního rozvoje VMO – Velký městský okruh

Seznam příloh Grafická část 01 Lokace řešeného území 02 Historie a vyuţití území 03 Doprava a zelen v areálu 04 Limity území 05 Problémový výkres a územní plán 06 Morfologie stávajících a bouraných staveb 07 Ideový výkres 08 Širší vztahy 09 Architektonicko urbanistický koncept 10 Územní plán 11 Územní plána funkční schema 12 Zelen 13 Doprava 14 Výškové členění 15 Detail bydlení 16 Detail koncertního sálu 17 Vizualizace Plakát Fyziký model CD

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ

POPISNÝ SOUBOR ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Vedoucí práce Autor práce

Ing. arch. Josef Sátora, CSc. Bc. Nikola Bazelová

Škola Fakulta Ústav Studijní obor Studijní program

Vysoké učení technické v Brně Stavební Ústav architektury 3501T014 Architektura a rozvoj sídel

Název práce Název práce v anglickém jazyce Typ práce Přidělovaný titul Jazyk práce Datový formát elektronické verze

Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno

N3504 Architektura a rozvoj sídel

Urrban design Výstaviště Brno Diplomová práce Ing. arch. Čeština

Diplomová práce má za úkol vytvořit urbanistický koncept pro brněnské výstaviště, které se nachází v městské části Pisárky. Cílem práce bylo vytvořit nový funkční a urbanistický návrh pro celý tento areál. Při práci bylo důležité, zhodnotit využití a funkčnost stávajícího výstaviště. Bylo zde také třeba zohlednit velké množství historicky chráněných budov a ploch zeleně, najít pro tyto objekty nové uplatnění. Neméně důležitým faktorem byla i celková uzavřenost BVV. Anotace práce v This thesis aims to create an urban concept for the Brno Exhibition Centre, which is located in the city of Pisarky. The aim was to create new functional anglickém and urban design for the whole area. When the work was important to jazyce evaluate the use and functionality of the existing exhibition center. There was also necessary to take into account a large number of historically protected buildings and green space, find new application for objects. An equally important factor was the overall closeness of BVV. Anotace práce

Klíčová slova Brněnské výstaviště, Pisárky, revitalizace, výstavní veletrhy Klíčová slova v Brno Exhibition Centre, Pisarky, revitalization, exhibition fair anglickém jazyce

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ARCHITEKTURY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ARCHITECTURE

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ BRNO

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE AUTHOR

BRNO 2014

BC. NIKOLA BAZELOVÁ

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV ARCHITEKTURY FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF ARCHITECTURE

URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ AREÁLU VÝSTAVIŠTĚ BRNO URRBAN DESIGN VÝSTAVIŠTĚ BRNO

DIPLOMOVÁ PRÁCE DIPLOMA THESIS

AUTOR PRÁCE

BC. NIKOLA BAZELOVÁ

AUTHOR

VEDOUCÍ PRÁCE SUPERVISOR

BRNO 2014

Ing. arch. JOSEF SÁTORA, CSc.

Abstrakt Diplomová práce má za úkol vytvořit urbanistický koncept pro brněnské výstaviště, které se nachází v městské části Pisárky. Cílem práce bylo vytvořit nový funkční a urbanistický návrh pro celý tento areál. Při práci bylo důležité, zhodnotit využití a funkčnost stávajícího výstaviště. Bylo zde také třeba zohlednit velké množství historicky chráněných budov a ploch zeleně, najít pro tyto objekty nové uplatnění. Neméně důležitým faktorem byla i celková uzavřenost BVV. Klíčová slova Brněnské výstaviště, Pisárky, revitalizace, výstavní veletrhy

Abstract This thesis aims to create an urban concept for the Brno Exhibition Centre, which is located in the city of Pisarky. The aim was to create new functional and urban design for the whole area. When the work was important to evaluate the use and functionality of the existing exhibition center. There was also necessary to take into account a large number of historically protected buildings and green space, find new application for objects. An equally important factor was the overall closeness of BVV. Keywords Brno Exhibition Centre, Pisarky, revitalization, exhibition fair

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval(a) samostatně a že jsem uvedl(a) všechny použité informační zdroje.

V Brně dne 23.5.2014

……………………………………………………… podpis autora Bc. Nikola Bazelová

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ Studijní program Typ studijního programu Studijní obor Pracoviště

N3504 Architektura a rozvoj sídel Navazující magisterský studijní program s prezenční formou studia 3501T014 Architektura a rozvoj sídel Ústav architektury

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Diplomant

Bc. Nikola Bazelová

Název

Urbanistické řešení areálu Výstaviště Brno

Vedoucí diplomové práce

Ing. arch. Josef Sátora, CSc.

Datum zadání diplomové práce Datum odevzdání diplomové práce V Brně dne 30. 11. 2013

30. 11. 2013 23. 5. 2014

............................................. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. Vedoucí ústavu

................................................... prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc., MBA Děkan Fakulty stavební VUT

Podklady a literatura Územní plán města Brna, dílčí dokumentace areálových ploch BVV Müller,Zdeněk Brněnské výstaviště - stavba století Účelové publikace vydané BVV Situace místa stavby – polohopis a výškopis Holl,Steven: Paralaxa; Era 2003 Neufert, Ernst: „Navrhování staveb“,Consultinvest Praha 2000 Průzkumná a analytická dokumentace řešeného území Vámi vypracovaná Vyhláška 398/2009 Sb. o obecných požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Vyhláška 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Další související vyhlášky, technické normy, hygienické předpisy a odborná periodika Zásady pro vypracování Hlavním cílem řešení je navrhnout alternativu k současnému využití areálu BVV, která by respektovala stávající hodnoty a efektní formou využila disponibilní nezastavěné plochy. Pro vlastní návrh je důležité stanovení limitů využití areálu, podpora rozvoje doplňkových funkcí a případných změn využití některých stávajících výstavních pavilonů. Diplomová práce bude obsahovat: - Dokladovou část - Urbanistickou studii - Model Výkresová část bude zpracována s využitím CAD, textová část a tabulkové přílohy budou zpracovány v textovém a tabulkovém editoru PC. Ve stanoveném termínu bude výsledný elaborát odevzdán vedoucímu diplomové práce v úpravě a kompletaci podle jednotných pokynů Ústavu architektury FAST VUT v Brně. Při zpracování diplomového projektu je nezbytné řídit se směrnicí děkana č. 12/2009 vč. příloh č.1,2,3: Úprava odevzdání a zveřejňování vysokoškolských kvalifikačních prací (VŠKP) na FAST VUT. Předepsané přílohy: Seznam složek: A.DOKLADOVÁ ČÁST B.URBANISTICKÁ STUDIE: - textová část A4 v předepsané podobě - urbanistická studie s přílohami v úměrných měřítcích - urbanistický detail v měř.1:500 (příp. 1:1000) - kompletní dokumentace ve formátu A3 a samostatně na formátech A2-A1 - presentační plakát 700/1000mm na výšku C.URBANISTICKÝ MODEL CD s dokumentací celého projektu s dodržením metodiky archivace Předepsané přílohy

............................................. Ing. arch. Josef Sátora, CSc. Vedoucí diplomové práce