Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+

Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+

Analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, životním prostředím a rozvojem venkova a doporučení pro období 2014+

Finální znění po zapracování připomínek

6. dubna 2012

Sdružení DHV- QUARTUS 1

Obsah: 1.

ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE .................................................................... 3

2.

IDENTIFIKACE SEGMENTŮ ANALÝZ – OBLASTÍ PODPOR ................................. 7

3.

EXPERTNÍ POSOUZENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PŘÍNOSU ZKOUMANÝCH PODPOR ........................................................................................................................... 9 3.1. Tematický klastr: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků ......................................9 MIKROSTUDIE ................................................................................................................................61 3.2. Tematický klastr: Posilování vývojových a inovačních schopností podniků ..............................82 MIKROSTUDIE ................................................................................................................................89 3.3. Tematický klastr: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit ..................................................100 MIKROSTUDIE ..............................................................................................................................114 3.4. Tematický klastr: „Ekoinovace“................................................................................................115 MIKROSTUDIE ............................................................................................................................. 131

4.

VYHODNOCENÍ OBLASTÍ PODPOR V KONTEXTU SOCIOEKONOMICKÝCH SOUVISLOSTÍ A PŘÍPRAVY 2014+ ........................... 135

5.

NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO 2014+ ................................................................... 159 5.1. Vazba na Národní rozvojové priority a tematické oblasti definované usnesením vlády ČR č.650/2011 ...............................................................................................................................159 5.2. Kontext s tematickými cíli a investičními prioritami návrhů nařízení EU ................................163 5.3. Doporučení pro nové programové období 2014+ .....................................................................165

Příloha .................................................................................................................................... 174 Seznam grafů a tabulek .......................................................................................................... 179 Samostatné přílohy ................................................................................................................. 184


1. ÚVOD - ZDŮVODNĚNÍ A CÍLE STUDIE Cílem této studie je zpracování podkladu pro zhodnocení úspěšnosti vybraných oblastí podpory realizovaných v programovém období 2007-2013 v oblasti podnikání či v souvisejících oblastech, a vytvořit tak podklad pro přípravu nového programového období 2014+. Účel: Realizované aktivity mají přispět k dosažení čtyř účelů: a) rozhodovací účel – hodnocení umožní přijmout rozhodnutí o pokračování, ukončení či jiném nasměrování politiky; ubezpečí, že existuje důvod pro implementaci programu či politiky a pro přidělení veřejných zdrojů do této oblasti, b) účel strategického hodnocení – hodnocení sděluje, zda program naplňuje své cíle, c) manažerský účel (podněty k implementaci) – hodnocení napomůže zlepšit výkonnost programů, zlepšuje jejich implementaci a řízení (nepřímý, následný efekt), d) vzdělávací a motivující účel – hodnocení přispěje ke zlepšování a rozvoji kapacity participujících subjektů, institucí apod. Využití výstupů analýz se předpokládá zejména ve spojení s přípravou programových dokumentů pro období 2014-2020. Obecné cíle: Výzkum se soustředí na: • operační programy spolufinancované z fondů EU 2007- 2013 (včetně přeshraniční spolupráce), • programy financované z národních zdrojů, • v oblasti územní dimenze dopravy i na programy financované ze zdrojů krajů a dále na analytické, koncepční, strategické a další dokumenty (ČR i EU) pro programovou přípravu 2014+. Výstupy projektu budou obsahovat – s využitím sekundárních zdrojů dat a dílčích analytických podkladů zpracovaných dodavatelem - náměty na rozpracování návrhů rozvojových priorit pro období 2014+, návrhy, doplnění a upřesnění oblastí podpor a argumentaci jejich výběru s důrazem na vzájemné vazby souvisejících opatření. Na základě provedených analýz navrhne dodavatel doporučení (stanovení oblastí podpory, mechanismy koordinace apod.) pro období 2014+ s cílem vytvořit podklady, které budou v další fázi programování sloužit k zajištění větší provázanosti při tvorbě nových operačních programů a relevantních oblastí podpor (posílení existujících nebo vznik nových synergických efektů). Výstupy budou diskutovány, připomínkovány a využity v rámci činnosti Koordinačních výborů Národního strategického referenčního rámce (KV NSRR) a dalších relevantních míst. Věcné zaměření: Realizace dílčích aktivit proběhne v následujících etapách: a) Identifikace oblastí podpor v rámci současných operačních programů, národních programů a sektorových a regionálních strategických dokumentů, shrnutí relevantních informací z existujících studií, analýz, výstupů z monitorovacího systému, evaluací a dalších analytických podkladů. Sdružení DHV- QUARTUS 3

b) Expertní posouzení úspěšnosti a přínosů z realizace zkoumaných oblastí podpor na základě existujících podkladů. Při hodnocení přínosů z realizace, v případě potřeby a po dohodě se zadavatelem, předpokládá zadavatel vypracování vlastních analytických podkladů ze strany dodavatele. c) Vyhodnocení oblastí podpor v kontextu socioekonomických souvislostí a přípravy období 2014+: a. zhodnocení relevance současných oblastí podpor (definovaných v bodě a) ve vztahu k vývojovým změnám a trendům; b. zhodnocení současných oblastí podpor ve vztahu k dokumentům EU a ČR pro přípravu 2014+. d) Návrhy a doporučení pro programové období 2014+ se zaměřením na návrhy: a. jaké oblasti podpor jsou vhodné pro pokračování (zdůvodnění na základě navrženého metodického postupu) a jaké nové oblasti i pro období 2014+ do programů zahrnout; b. jaké vazby mezi jednotlivými oblastmi podpor vytvářet a zahrnout do programů pro období 2014+ a jakým způsobem koordinovat jejich realizaci; c. na využití nástrojů vhodných pro implementaci daných oblastí podpory (využití finančních nástrojů, globální granty, individuální projekty apod.); jak dále rozpracovat předmětné oblasti veřejné zakázky ve vazbě na priority pro přípravu ČR na období 2014+ s cílem co největšího provázání souvisejících oblastí podpor v rámci nově připravovaných operačních programů (cílově ve sníženém počtu oproti současnému stavu), včetně uvedení návrhu základních indikátorů. Graf č. 1: Postup realizace projektu podkladové studie

Zdroj: Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU, 2014+ (průřezové analýzy), Metodika postupu, Eva Píšová OAS MMR


Studie byla zpracována ve vazbě na společně stanovenou metodiku 1 , podle které byly zpracovávány všechny dílčí výstupy tohoto projektu. Jednotlivé dílčí výstupy projektu pak tvoří přílohy této zprávy. Hlavním záměrem průřezových analýz je posoudit aktuální systém podpory ovlivňující konkurenceschopnost ve vybraných oblastech a zpracovat návrh zaměření podpory v období 2014-2020 s ohledem na současné a očekávané potřeby a vývojové trendy. Z celkem 12 pilířů konkurenceschopnosti, definovaných OECD, se jedná o technologickou připravenost, zkvalitňování charakteristik podnikání, inovace a infrastrukturu na podporu podnikání (řeší analýza č. 1), základní vzdělání, vyšší vzdělání a výcvik a efektivnost trhu (řeší studie č. 2) a infrastrukturu (řeší studie č. 3 v oblasti dopravy). Smyslem analýzy a hodnocení je sledovat vztah mezi dosaženými výstupy, případně výsledky a původními záměry, které odrážejí potřeby daného segmentu (sektoru, typu území) a které reagují na sociální a ekonomické problémy, tak jak byly vymezeny v letech 2005-2007. Identifikované potřeby jsou reflektovány v cílech programů. Co chceme?

1) Analyzovat oblasti podpor poskytované z OP, národních programů, popř. i programů krajských a dalších dotačních titulů z hlediska jejich úspěšnosti. 2) Vytvořit sérii doporučení týkající se zaměření programových dokumentů a podpory financované v rámci kohezní politiky pro období 2014-2020.

Jak na to půjdeme?

1) Vybereme oblasti podpory a zajistíme vstupní data z monitorovacích a dalších zdrojů (evaluační zprávy, analýzy, expertní posouzení apod.), včetně vlastních analýz, příp. průzkumů a dotazníkových šetření. 2) Zjistíme naplněnost cílů a úspěšnost současné podpory na základě informací o čerpání a naplnění indikátorů, sekundárních dat získaných z dosavadních analýz a hodnocením a na základě expertního posouzení/vlastního zkoumání přínosů z realizace zkoumaných oblastí podpor (zda realizace podpor přispěla ke zlepšení situace v dané oblasti). 3) Identifikujeme slabá místa (problémy – zájem, nezájem, nepokryté oblasti). 4) Zhodnotíme význam klíčových synergických vazeb na úrovni operačních a dalších programů. 5) Zjistíme relevanci současné podpory k aktuálním potřebám, trendům (včetně posouzení ve vztahu k problémovým analýzám).

1

Marek Jetmar a Eva Píšová – OAS, MMR: Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU, 2014+ (průřezové analýzy), Metodika postupu


6) Budeme konfrontovat současnou podporu s návrhy pro kohezní politiku 2014+ (národní rozvojové priority, investiční priority v nařízeních ES a tematické cíle EU apod.).

Jaké budou výstupy?

1) Vyhodnocení výstupů/ výsledků poskytované podpory na úrovni OP, národních a dalších dotačních titulů z věcného, případně regionálního pohledu. 2) Charakteristika zásadních synergických vztahů mezi oblastmi podpory. Doporučení, jaké vazby mezi jednotlivými oblastmi vytvářet pro období 2014+ a jakým způsobem koordinovat jejich realizaci. 3) Posouzení současného stavu podpory vůči aktuálním potřebám a trendům –určení oblastí, které jsou v souladu s budoucími potřebami včetně posouzení souladu s budoucí kohezní politikou a dále i těch, které nebudou pro budoucnost klíčové s ohledem na předpokládaný socioekonomický vývoj a vymezení dalších (nových, doposud opomenutých oblastí) právě s ohledem na uvedené trendy. 4) Doporučení pro přípravu strategických a programových dokumentů pro potřeby kohezní politiky 2014+, jak dále rozpracovat předmětné oblasti, včetně uvedení návrhu základních indikátorů.


2. IDENTIFIKACE SEGMENTŮ ANALÝZ – OBLASTÍ PODPOR Cílem této etapy byla identifikace oblastí podpor v rámci současných operačních programů, sektorových a regionálních strategických dokumentů, dále také shrnutí relevantních informací z existujících studií, analýz, výstupů z monitorovacího systému, evaluací a dalších analytických podkladů. Etapa byla rozdělena na dílčí metodické body: A) Stanovení seznamu dokumentů a stanovení oblastí podpory, které budou předmětem analýzy; B) Stanovení požadavků na vstupy z MS operačních programů (MSC2007 a další MS) v závislosti na charakteru a zaměření analýz; C) Vytvoření základních tematických klastrů a stanovení synergických vazeb2. V etapě 1 projektu byly vybrány relevantní dokumenty ve třech úrovních (evropská, národní a regionální). Následně došlo k vypracování aktualizovaného seznamu operačních programů a dalších dotačních dokumentů na národní a regionální úrovni, které budou dále předmětem zkoumání. Konkrétně byly stanoveny oblasti podpor či jiných obdobných opatření3, která se stanou objektem analýzy. Oblasti podpor byly zpracovány v tabelární formě ve struktuře: Název dokumentu – vlastník dokumentu – cíl – priorita - oblast podpory – indikátor – alokace Při vymezení operačních programů a dalších dotačních dokumentů bylo postupováno tak, abychom vybrali všechny oblasti: a) relevantní dle tematického zaměření částí průřezových analýz, b) které realizují hlavní cíle současné veřejné politiky v ČR, c) které se svým zaměřením váží k nově navrhovaným, zvažovaným cílům politiky po roce 2014+ v ČR a EU, d) s největší či podstatnou alokací veřejných zdrojů. Po vydefinování oblastí podpor bylo přistoupeno k dalšímu kroku - definování tematických klastrů a synergických vazeb. Synergické vazby byly nalezeny ve třech úrovních: 1. mezi oblastmi podpory; 2. mezi klastry v rámci studie 1; 3. mezi klastry napříč tématy 1-34. Tematické klastry zastřešují jednotlivé intervenční oblasti, jsou kompatibilní s postupy kohezní politiky, regionální politiky, politiky růstu a zaměstnanosti apod. Tematické klastry jsou stanoveny tak, aby umožnily propojovat analýzu oblastí podpory prováděnou v jednotlivých studiích.

2

Viz příloha č.2. Národní a krajské dotační programy. 4 Analýza územní dimenze dopravy a její vliv na konkurenceschopnost a zaměstnanost a doporučení pro období 2014 a Analýza podpory celoživotního učení, zaměstnanosti a zaměstnatelnosti a jejich vzájemných vazeb s důrazem na adaptabilitu zaměstnanců a doporučení pro období 2014+ 3


V případě studie č. 1 „Analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, životním prostředím a rozvojem venkova a doporučení pro období 2014+“ byly tematické klastry definovány takto: 1. 2. 3. 4.

Podpora zahájení a rozvoje podnikání; Posilování vývojových a inovačních schopností podniků; Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit; „Ekoinovace“.

Uvedená kategorizace sledovaných oblastí podpor do jednotlivých klastrů odpovídá jejich obsahovému naplnění a podporovaným aktivitám.


3. EXPERTNÍ POSOUZENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PŘÍNOSU ZKOUMANÝCH PODPOR 3.1. Tematický klastr: Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Zaměření klastru Společným znakem zařazených oblastí je přímá podpora zakládání Vymezení podnikatelských subjektů a rozvoje jejich činnosti a s tím spojené řešení záběru základních potřeb podnikatelských subjektů umožňujících její standardní klastru fungování na trhu. Jedná se o odstraňování základních bariér, které znemožňují vlastní zahájení podnikatelské činnosti (přístup ke kapitálu, nákup zařízení, podnikatelské nemovitosti), které řeší nedostatky ve fungování podniku (poradenství), slabiny při získávání trhu (marketing). Z pohledu podniků jde o odstraňování zásadních slabých stránek, které představují jejich ohrožení na trhu; jde tedy o ovlivňování základních faktorů konkurenceschopnosti podniků. Mezi oblasti podpory, které tento tematický klastr naplňují, proto patří zejména vybrané oblasti podpory OPPI, ROPů, programů přeshraniční spolupráce, PRV, OP Rybářství a dalších vybraných programů.

Zařazené oblasti podpory

Podpora zahájení a rozvoje podnikání: OPPI – Podpora začínajícím podnikatelům OPPI – Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb OPPI – Infrastruktura pro podnikání OPPI – Podpora poradenských služeb OPPI – Podpora marketingových služeb OPPI - Bankovní nástroje podpory MSP ROP Severovýchod - Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání ROP Střední Morava - Podpora podnikání OP PK - Podpora příznivého podnikatelského prostředí OP PK - Rozvoj malých a středních podniků PRV - Modernizace zemědělských podniků PRV - Investice do lesů PRV - Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům PRV - Seskupení producentů PRV - Diverzifikace činností nezemědělské povahy PRV - Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje OP Rybářství - Produktivní investice do akvakultury OP Rybářství - Investice do zpracování a uvádění na trh OP Rybářství - Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně OP Rybářství – Společné činnosti OPPI - Využití nových finančních nástrojů Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko - Rozvoj podnikatelského prostředí Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko - Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko - Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur Střední Evropa - Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci OP Meziregionální spolupráce – Inovace a znalostní ekonomika

Sdružení DHV- QUARTUS

9

Podpora rozvoje cestovního ruchu: ROP Severozápad – Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR ROP Severozápad – Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení ROP Severozápad - Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu ROP Severovýchod - Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu ROP Severovýchod - Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu ROP Střední Čechy - Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu ROP Jihozápad - Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu ROP Jihozápad - Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu ROP Střední Morava - Podnikatelská infrastruktura a služby ROP Moravskoslezsko - Rozvoj cestovního ruchu ROP Jihovýchod - Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch ROP Jihovýchod - Rozvoj služeb v cestovním ruchu PRV – Podpora cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko – Podpora cestovního ruchu Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:Cestovní ruch,volný čas a rekreace Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko - Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko - Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko - Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce

Společným ideovým východiskem všech těchto oblastí podpory je podpora Ideové východisko podnikavosti, vznik a rozvoj podniků, ekonomizaci místního potenciálu, vytváření přirozených podmínek pro vytváření pracovních míst (v území), uplatnění nových produktů a služeb na trhu, nových prodejních modelů, posilování dostupnosti ICT a jejich uplatnění v podnikové praxi. Tento tematický klastr tedy zastřešuje i opatření ovlivňující základní konkurenceschopnost podniků. Podpora rozvoje cestovního ruchu se specificky soustředí na oblast služeb bezprostředně využívající místní rozvojový potenciál spočívající v unikátní kombinaci přírodního bohatství, historického dědictví, živých kulturních tradic a možnosti získat nové zážitky. Jednotlivé formy udržitelného cestovního ruchu hrají významnou úlohu ve venkovské ekonomice (přispívají k její diversifikaci, k tvorbě pracovních příležitostí); představují významný příspěvek k růstu HDP a zaměstnanosti řady měst, významných turistických destinací ČR. Tematický klastr je úzce propojen s tématy vzdělávání, zvyšování Vnější zaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti, opatření na trhu práce), vazby posilování dostupnosti a obslužnosti území. Vytváří předpoklady pro rozvoj podniků a následné posilování jejich vývojových a inovačních schopností v hospodářsky slabých strukturální přeměnou postižených regionech. Podpora podnikání a politika posilování základní faktorů konkurenceschopnosti malých a středních podniků je realizována spektrem nástrojů, odlišně odvětvově a územně zaměřených. Vztahy

Hlavní proud podpory MSP je uskutečňován prostřednictvím programů OPPI, oblastí doplňkově pak státními programy. Čistě komplementární charakter mají podpory Sdružení DHV- QUARTUS 10

intervence ROPů. PRV a OPR mají převážně sektorový charakter – podpora zemědělské prvovýroby, zpracování produktů (potravinářství), s menšími dopady na ostatní obory. Programy přeshraniční spolupráce akcentují vedle vlastní podpory podnikání i societální a komunitní hlediska, jako je vzájemná spolupráce, podpora soužití, sounáležitosti v příhraničí. Z tohoto hlediska se jedná o výrazně odlišné typy podpor, které se liší již svými cíli a není tudíž možné provést jejich bezprostřední komparaci. Jsou však vůči sobě navzájem doplňkové – odvětvově a oborově (OPPI vs. PRV, OPR), územně (OPPI vs. OPPK), cíli (územní spolupráce vs. ostatní programy). Možnosti srovnání podpory poskytované různými operačními programy jsou velmi omezené, vzhledem k tomu, že jednotlivé řídicí orgány uplatňují specifické postupy při vykazování a monitorování projektů. Tyto odlišnosti se nedaří odstranit ani na úrovni MSC2007 – tj. interpretace velikosti poptávky je ovlivněna absencí podstatné části informací o objemu vyřazených žádostí. Ze strany zpracovatele je nutné tedy přistoupit k většímu využití expertních přístupů a pohledů. Při realizaci podpory je možné komparovat stejnorodé typy podpor, tj. ty, které jsou procesovány stejným způsobem, u kterých je možné odhlédnout od působení odlišných metodik, jiného výkaznictví apod. Hodnocení úspěšnosti Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách5:

Hodnocení úspěšnosti

Prvním hlediskem je schopnost využít prostředky alokované pro realizaci podpory. Spočívá tedy ve zkoumání poptávky a nabídky, jejich objemu a vzájemného vztahu. Primárně se soustředíme na posouzení objemu „viditelné“ poptávky, zachycené MSC2007, kterou je možné dokomponovat dle územního principu a cílové skupiny. Odlišnosti ve výkaznictví operačních programů pro potřeby MSC2007, které např. u OPPI nezachycují „neúspěšné“ žádosti tj. stavy N0-N3, je však nutné také vzít v úvahu.6 Dalším faktorem, který se opět projevuje u OPPI, je cílování poptávky ze strany administrátora dle výše alokace konkrétní výzvy – předkládání projektů je znemožněno po dosažení násobku alokace uvedené ve výzvě programu. Doprovodnou informací je pak reálné čerpání evropských zdrojů. Druhým hlediskem je úspěšnost realizace podpory z hlediska naplňování cílů podpory, které je sledováno prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků.

5

Obdobný postup je realizován i v případě ostatních klastrů s drobnými úpravami s ohledem na specifika zkoumaných oblastí podpory. 6 OPPI sleduje neúspěšné projekty v ISOP.


Podpora podnikání, MSP, základní konkurenceschopnost - půjčky, úvěry, Bankovní a záruky, finanční mechanismy OPPI Prostředky pro začínající podnikatele v hospodářsky slabých strukturálně postižených regionech jsou poskytovány prostřednictvím oblasti podpory: 1.1. Podpora začínajícím podnikatelům (START), OP Podnikání a inovace ve formě bezúročného úvěru a zvýhodněné záruky s finančním příspěvkem prostřednictvím ČMZRB. Příjemcem podpory je ČMZRB, konečnými uživateli pak MSP. Z dat poskytnutých MSC2007 bezprostředně nelze odvodit podrobnější informace o průběhu realizace podpory, přesto lze tvrdit, že o prostředky na zahájení rozvoje podnikání je ze strany žadatelů zájem – vysoký podíl zazávazkovaných prostředků (96 %). I když je doposud vyčerpáno velmi málo prostředků, přesto, vzhledem k objemu zazávazkovaných prostředků, je možné předpokládat hladké splnění finančních cílů.

další finanční produkty – zaměření podpory

Bankovní a další finanční produkty - využívání finančních zdrojů

Věcný pokrok dokládaný na základě indikátorů je s ohledem na průběh programovací periody méně uspokojivý. Naplněnost indikátorů koresponduje s průběhem reálného čerpání a proplácení prostředků jakož i uzavírání projektů. Vzhledem k vysoké poptávce po vstupních zdrojích určených k zahájení podnikání v současném období je potřeba zvážit nezbytnost pokračování této podpory i v budoucím programovacím období. Existují proto následující dobré důvody: a) Tento nástroj představuje možnost získání levného investičního kapitálu pro rozjezd podnikání. Motivuje potenciální podnikatele vstoupit na trh. Umožňuje rekrutovat doposud nové nepodnikající osoby, přilákat mladé absolventy k podnikání – start-upy. b) Lze očekávat, že řada podnikatelů po prvotní stabilizaci svého podnikání bude usilovat o další rozvoj své firmy a tedy bude spadat mezi cílové skupiny podporované v ostatních oblastech podpory stávajícího OPPI či budoucího programu. c) Program Rozvoj představuje jediný nástroj zaměřený na podporu MSP v portfoliu OPPI, který je regionalizovaný. Je určen subjektům v regionech s přetrvávajícími strukturálními problémy a vysokou nezaměstnaností. Vzhledem k atraktivně nastavených dotačních podmínek a k územnímu omezení má představovat specifickou pobídku pro aktivizaci místního podnikatelského prostředí, podpořit nasměrovat investice do těchto problémových území. d) Z hlediska podpory MSP je nedoceněna role dostupných úvěrů pro podnikatele v oblasti sociální ekonomiky (podnikání se societárními cíli, podnikání podporující sociální začleňování). Tento program, či jeho komplement by se mohl stát vhodným doplňkem i jako postgrantový instrument pro tyto typy podnikatelů. Z výše uvedeného vyplývá, že navýšení programu START pro účely podpory start-upů by bylo jak s ohledem na situaci na finančním trhu, tak přetrvávajícím problémům podporovaných regionů účelné. Důvodem jsou bariéry při financování Sdružení DHV- QUARTUS 12

začínajících podniků, kdy komerční finanční instituce zpravidla vyžadují doložení minimálně roční či dvouleté podnikatelské historie, vícenásobné ručení za poskytovaný úvěr (majetek, blankosměnka, třetí osoba), což znesnadňuje přístup začínajících podnikatelů ke kapitálu.7 ČR nemá doposud praktické zkušenosti s podporou seed funds, equity funds a dalších forem rizikového kapitálu spolufinancovaných z veřejných zdrojů. V oblasti podpory: 1.2. Využití nových finančních nástrojů a oblasti podpory a 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP jsou nově pro tyto účely připraveny dodatečné prostředky OPPI v celkové výši téměř 53 mil. EUR. Navrhovaná koncepce podpory MSP prostřednictvím nově založené společnosti ve 100% vlastnictví státu Český rozvojový, uzavřený investiční fond, a.s. je výzvou jak pro administrátory (MPO – OPPI; vybraného správce – investiční společnost), tak pro cílové skupiny nových podnikatelů s invenčními podnikatelskými plány a soukromé investory. Aktivity fondu by se měly zaměřit na podporu podniků v počáteční fázi i ve fázi rozvoje (růstu firmy). Kombinují zdroje státního fondu a soukromých investorů zaměřené na vznik podniků formou seed capital a start upů na straně jedné, a na vstup do již existujících podniků (venture capital) na straně druhé. Přestože mechanismus primárně předpokládá přímou kapitálovou účast soukromých investorů, kterou doplní zdroje fondu, pak především u start upů je v případě malých projektů ponechán prostor i pro samostatné financování ze strany uvedeného fondu. Vznik takovéhoto nástroje lze jistě přivítat, za určité riziko lze považovat možnou nedostatečnou poptávku ze strany nositelů podnikatelských záměrů i soukromých investorů. Rizikem je také malý objem poptávaného kapitálu - u jednotlivých projektů v rozsahu pouze několika milionů Kč. Povinnost obhospodařovatele, tj. investiční společnosti, podporovat poptávku (firmy) i nabídku (soukromí investoři), propojit očekávání obou stran (získání finančních zdrojů a know how v oblasti marketingu, corporate governance x výnosy přesahující 10 % p.a.) klade vysoké nároky na zapojení zdrojů, vyžaduje špičkové znalosti z mnoha oborů. ČMZRB tradičně poskytuje malým a středním podnikům podporu formou zvýhodněných úvěrů a záruk. Programy PROGRES a ZÁRUKA byly původně financovány z národních zdrojů, dnes jsou podporovány především prostřednictvím oblasti podpory: 2.1. Bankovní nástroje podpory MSP. Z vývoje realizace programů vyplývá, že objem alokovaných prostředků odpovídá poptávce. Čerpání programu ZÁRUKA dosáhlo cca 80 % alokace pro období let 2007- 2013. Odmítnuto bylo pouze 13 % žádostí; finálně podpořeno 2 010 záruk ve výši 11 293,1 mil. Kč, v objemu podpor 4 181,3 mil. Kč. Úspěšnost žadatelů v případě programu PROGRES je ale nižší. ČMZRB přijala 745 žádostí v objemu podpor 6 065,7 mil. Kč. Uzavřeno bylo 375 smluv (50 %), v objemu 2 938,6 mil. Kč (48 % poptávaného objemu).

7

Zhoršení přístupu ke kapitálu je od roku 2008 pociťovány v celé EU; na tuto skutečnost reaguje řada iniciativ v oblasti podpory půjček, většího uplatnění equity instrumentů, rizikového kapitálu apod.


Z analýzy poptávky i čerpání vyplývá, že o tyto bankovní nástroje je ze strany MSP vysoký zájem. Nepředpokládají se problémy s vyčerpáním alokace. Vzhledem ke zvýšené podpoře těchto finančních mechanismů ze strany EU je vhodné zvažovat jejich další posílení v programovém období 2014+. Intervenční logika 1.1 Podpora začínajícím podnikatelům

Existence finančního zprostředkavatele

1.2 Využití nových finančních nástrojů

Zpřístupnění startovacího kapitálu snížení rizika

Investiční úvěr

Existence fondu kapitálu, správce fondu, legislativa

Bankovní a další finanční produkty intervenčn í logika

Zpřístupnění zdrojů, mobilizace soukromých investic, pákový efekt

Seed capital

Záruky

Zvyšovat motivaci k zahájení podnikání, zintenzivnit aktivitu malých a středních podniků a vytvářet podmínky pro využití nových finanční nástrojů pro zahájení podnikání. 2.1 Bankovní nástroje podpory

MSP


Zpřístupnění finančních zdrojů, snížení rizika

Venture capital

Zvýhodněný úvěr

Záruky

Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání


Podpora podnikání, MSP, základní konkurenceschopnost - granty, dotace OPPI Zaměření podpory V tomto tematickém klastru jsou zahrnuty následující oblasti podpory OPPI poskytující granty: 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb, 5.3. Infrastruktura pro podnikání, 6.1. Podpora poradenských služeb a 6.2. Podpora marketingových služeb.

Granty, dotace – zaměření podpory

Program Rozvoj je specificky zaměřen na podporu hospodářsky slabých, strukturálně postižených regionů a mikroregionů, vykazujících dlouhodobě vysokou míru nezaměstnanosti. Z toho titulu vedle Prahy z podpory vypadávají i další regiony jako jsou střední Čechy. Zpravidla nejsou podporovány ORP krajských měst (s výjimkou Ústí nad Labem) a přilehlé centrální oblasti. Program ICT a strategické služby podporuje růst ICT sektoru v České republice, nabídku nových ICT řešení, nových softwarových produktů a služeb. Dotace jsou směřovány firmám, které vyvíjejí a nabízejí nové softwarové produkty a řešení nebo provádí návrh a implementaci nových softwarových aplikací. Program ICT v podnicích podporuje široké uplatnění moderních informačních a komunikační technologií v MSP. Program Nemovitosti je zaměřen na přípravu podnikatelských zón, rekonstrukci staveb a částečně i na výstavbu nájemních objektů v sektoru zpracovatelského průmyslu (CZ-NACE 10-33), dále také strategických služeb a technologických center. Program Poradenství je určen pro malé a střední podniky, které chtějí získat dotaci na služby poradců. Poradenská činnosti by pomocí zpracované analýzy a studie měla vést k navržení inovace v daném podniku a tím i ke zvýšení jeho konkurenceschopnosti. Program Marketing je zaměřený na rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích a zvýšení schopnosti využít exportní příležitosti. Podporováno je např. získávání marketingových informací v souvislosti se vstupem na zahraniční trhy, tvorba studií vstupu na tyto trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorba propagačních materiálů. Podpora podnikání realizovaná prostřednictvím OPPI je určena především malým a středním podniků, které působí mimo hl. m. Prahu. Z provedeného šetření vyplývá, že až na určité výjimky podpora směřuje vždy do podniků, a to dominantně MSP.


Hodnocení úspěšnosti Výrazně se liší poměr poptávky k alokaci, která u oblasti podpory 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb dosáhla 148 % alokace, zatímco u podpory 6.1. Podpora poradenských služeb pouze 36 %. Přitom v prvním případě je alokováno více než 16 mld. (po revizi programu) a ve druhém jen 1,4 mld. Tento stav naznačuje výrazné vychýlení poptávky směrem k ovlivňování základních faktorů - řešení základních potřeb podniků spojených se vznikem firem, aktivizací soukromého kapitálu, a jejich standardního fungování na trhu. To dokládá i velký objem celkové poptávky po podnikatelské infrastruktuře (oblast podpory 5.3. Infrastruktura pro podnikání) – přes 12 mld. Kč (celková poptávka je shodná s výší alokace).

Granty, dotace – využívání finančních zdrojů

Poptávka po podpoře poradenských služeb nedosahuje ke sledovanému datu této výše. Cílem programu Poradenství je posílit schopnost MSP čerpat dotace na služby poradců, které si mohou samy vybrat s ohledem na specifika své podnikatelské činnosti či zvažované uplatnění inovací. Indikovaná nižší poptávka po poradenských službách vyžaduje další zkoumání. Jde o to, zdali dochází k nedostatečnému propojení poptávky (např. se jedná o strukturální omezení na straně firem) s nabídkou (nedostatečná nabídka, nízká kvalita) na trhu služeb, či se jde o působení dalších faktorů. Nastavení rovnováhy mezi potřebami podniků v oblasti poradenství a zabezpečení profinancování kvalitních poradenských služeb je výzvou. V rámci prioritní osy 6. Služby pro rozvoj podnikání je realizována i sesterská oblast podpory 6.2. Podpora marketingových služeb, která dosáhla 97 % alokace. Zcela odlišný vývoj v případě podpory marketingových služeb spočívá v odlišném charakteru poskytované podpory. Z pohledu podniků lze považovat za vysoce atraktivní možnost zpracování marketingových studií pro vstup na zahraniční trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorbu propagačních materiálů. V rámci prioritní osy 6. Služby pro rozvoj podnikání je realizována i sesterská oblast podpory 6.2. Podpora marketingových služeb, která dosáhla 97 % alokace. Zcela odlišný vývoj v případě podpory marketingových služeb spočívá v odlišném charakteru poskytované podpory. Z pohledu podniků lze považovat za vysoce atraktivní možnost zpracování marketingových studií pro vstup na zahraniční trhy, prezentace podniku na veletrzích a výstavách v zahraničí a s tím související tvorbu propagačních materiálů.


Regionální pohled Z hlediska objemu prostředků – viz Příloha tabulka č. 1p: Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI 8 ,jsou nejvýznamnějšími příjemci největší kraje ČR – jako je Moravskoslezský či Jihomoravský. Překvapivý je v tomto ohledu možná nižší objem prostředků směřovaný do Středočeského kraje. Třetí nejvyšší objem získal Zlínský kraj, který se však řadí spíše k menším krajům.

Granty, dotace – regionální variabilita

MSC 2007 neobsahuje data o stavech N0 až N3, tj. o neúspěšných projektech, které neprošly procesem hodnocení. Přesto i informace o stavech N4-N7 dokládají vysoký podíl reálně neuspokojené poptávky – přes 10 mld. Kč, což i při přičtení 2,5 mld. Kč ve stavech P1-P3 k přiděleným zdrojům ve výši 26 mld. Kč představuje 27 % zjištěné poptávky. Podrobné informace viz Příloha, tabulka č. 2p: Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI9. Při relativním pohledu Příloha, tabulka č. 3p: Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 / Veřejné fin.prostř. celkem – Žádost, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI rozdělení na úrovni krajů nedovoluje provést jednoznačné hodnocení úspěšnosti regionů, neboť situace se v jednotlivých oblastech podpory liší. Např. Karlovarský kraj, který má ve třech ze čtyř sledovaných oblastí podpory nejnižší procentuální podíl, tj. patří na žebříčku k nejúspěšnějším, dosahuje naopak v oblasti podpory 5.3 výsledku nejhoršího, tj. 29 % žádostí je z neuspokojeno z nepředvídaných důvodů. Přesto lze tvrdit, že mezi úspěšnější lze řadit ke Karlovarskému i Jihomoravský, Jihočeský a Plzeňský kraj. Při sledování územního zaměření poskytované podpory je však nutné zohlednit odlišný podíl podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích. Při uplatnění tohoto hlediska si pak v případě celkových nasmlouvaných prostředků nejlépe vedou moravské kraje: Jihomoravský kraj, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Nejnižší podíly u jednotlivých oblastí podpory jsou naopak rozprostřeny u různých českých regionů, Středočeský kraj, Jihočeský kraj a Liberecký kraj.10 Při sledování schopnosti regionů uspět v typově odlišných podporách, zaměřených na odlišné úrovně konkurenceschopnosti, docházíme k podobným zjištěním.

8

Tato tabulka prezentuje veřejné prostředky v absolutních číslech, které byly zazávazkovány konečným příjemcům v jednotlivých regionech. Pro tuto analýzu byl vyloučen region hl. m. Praha a také oblast podpory 1.1. Nejvíce finančních prostředků z veřejných zdrojů připadlo moravských regionům, které obsadily první tři místa pomyslného žebříčku: Moravskoslezský kraj (4,68 mld. Kč), Jihomoravský kraj (4,26 mld. Kč) a Zlínský kraj (2,28 mld. Kč). Na opačném konci se nacházejí Jihočeský kraj s 646 mil. Kč a Karlovarský kraj s 682 mil. Kč. 9 Tento ukazatel v absolutních číslech vyjadřuje neuspokojenou poptávku z důvodu nepředvídaných okolností. Při územním hodnocení bylo odhlédnuto od hl.m. Prahy. Mezi nejúspěšnější regiony patří Jihočeský a Karlovarský kraj, naopak nejhůře si vedly dva moravské regiony Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, a dále ještě Středočeský kraj, který také překročil hranici jedné miliardy. 10 Opět v tomto porovnání není počítáno s hl. m. Prahou ani s oblastí podpory 1.1.


Graf č. 2: Investované zdroje – nejúspěšnější kraje, kraje dle příspěvku ke konkurenceschopnosti Investované zdroje – nejúspěšnější kraje (celkové zdroje sml/dod, regionální podíl) Posilování inovační schopnosti podniků

Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký, Královéhradecký

Základníí konkurenceschopnost, posilování efektivity podniků, schopnosti podniků využít stávající potenciál, příležitosti dané trhem

Aktivizace soukromého kapitálu, vznik firem, dostupnost zdrojů, výrobních prostředků

Moravskoslezský, Zlínský, Jihomoravský, Olomoucký

Pákový efekt Při sledování páky Tabulka č. 5p Soukromé spolufinancování Sml/Dod / Veřejné řejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI se ukazuje, že nejvyšší podíl přidaných soukromých prostředků v rámci relevantních krajů (mimo hl. m. Prahy) je v Jihočeském, Plzeňském ňském a Ústeckém kraji. V řadě případů převyšuje tento ukazatel národní hodnoty o 2525 30 %, což naznačuje, že vyšší yšší páka není vyvolána pouze nižší intenzitou podpory pramenící z mapy regionální podpory. Nejnižší podíly přidaných řidaných soukromých prostředků jsou napříč např č jednotlivými oblastmi podpory vykazovány v odlišných regionech, tj. Liberecký, Pardubický a Zlínský kraj11, které netvoří netvoř kompaktní území.

Granty, dotace – pákový efekt

Rovněž páka národních a evropských zdrojů Tabulka č. 6p (Soukromé spoluspolu financování Sml/Dod + Veřejné řejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod - Příspěvek říspěvek Společenství - Sml/Dod)/Příspěvek ř ěvek Společenství - Sml/Dod, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI ukazuje podobné výsledky, tj. na předních ředních místech se prosazují kraje Jihočeský, Jihoč Plzeňský a Ústecký kraj. Nejnižších hodnot národních zdrojů přidaných řidaných k evropským dosáhly také rozdílné regiony Karlovarský, Pardubický a Zlínský Zlínsk 12.

11

U oblasti podpory 6.1 je žebříček ř ček kraj krajů dle dosažených hodnot velmi plochý, neboťť 11 kraj krajů dosahuje stejných hodnot. Rozsah tohoto ukazatele je velmi malý i u oblasti podpory 6.2, hodnoty dosahují od 0,95 - 1,11. 12 Žebříček krajů dle dosažené hodnoty je naprosto plochý u oblasti oblasti podpory 6.1, tj. u všech relevantních regionů region je hodnota shodná 1,35.


Z výše uvedeného vyplývá, že dosažené výsledky nejsou jednoznačné. Z hlediska objemu čerpání, schopnosti poskytnuté podpory ovlivnit činnost vyššího podílu podniků a tím přispět k urychlení rozvoje stávajícího potenciálu se zdá, že vedou východní regiony České republiky. Z pohledu efektivity investovaného eura, chápané ve smyslu schopnosti evropské či veřejné investice přitáhnout (mobilizovat) do investičního výdajového proudu další prostředky se jeví jako úspěšnější podpora západně položených krajů ČR. Pokud však upřednostníme první pohled, pak lze určitě i s ohledem na cíle regionální politiky přivítat směřování většího objemu prostředků do východních regionů ČR. Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů K 31.12.2011 jsou naplněny závazky indikátorů cílů OPPI v průměru na 68,8 % a dosažené hodnoty v průměru na 36 %. Rozdíl je dán charakterem a dlouhodobostí realizace jednotlivých projektů. Pro sledování realizace nastaveny bohaté sady monitorovacích indikátorů sledovaných na projektech, jejich počet je velmi vysoký; z tohoto hlediska by bylo určitě možné přistoupit k výrazné redukci ukazatelů. U většiny indikátorů jsou sledovány hodnoty vyplývající ze závazků žadatelů, což umožňuje interpretovat průběh podpory.

Granty, dotace – věcná realizace

V případě oblast podpory 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb se zdá, že indikátor 381505 Instalované technologie byl nastaven správně. Žadatelé se zavázali instalovat 3367 technologií, což lehce převyšuje cílovou hodnotu (o 5 %). S ohledem na probíhající realizaci projektů však bylo dosaženo jen 47 % cílové hodnoty. Přesto se jedná o slibný vývoj, který by měl umožnit naplnit tento ukazatel. Další indikátory, jako je Počet nově vytvořených pracovních míst - celkem jsou rovněž naplněny jen částečně, a to ve výši 27 %. Z indikátorů sledovaných MSC2007 za oblast podpory: 5.3. Infrastruktura pro podnikání jsou vykazovány hodnoty pouze za indikátor podlahová plocha rekonstruovaných objektů, u kterého je cílová hodnota doposud naplněna jen z 27 %, zazávazkováno je 75 %. V případě oblasti podpory 6.1. Podpora poradenských služeb je indikátor Počet podpořených projektů poradenských služeb pro rozvoj podnikání (cílová hodnota 600) naplněn z 27,3 %, zazávazkováno je však slibných 60 % (k 31.3. 2012 to bylo dokonce 67 %). Nově je sledován indikátor „Počet podpořených projektů poradenství pro technologické firmy“, který v sobě zahrnuje podpořené projekty interního projektu agentury Czech Invest „CzechAccelerator 2011-2014“. U oblasti podpory 6.2. Podpora marketingových služeb nejsou k dispozici informace o naplnění indikátorů, jelikož doposud nebyly realizovány relevantní projekty agentury Czech Trade.


Intervenční logika


5.3 Infrastruktura pro podnikání

2.2 Podpora nových výrobních technologií, ICT

Dostupnost technologií, nabídky služeb

Granty, dotace – intervenční logika

a vybraných

Rozvoj výrobních kapacit, revitalizace brownfields pro MSP

Investice výrobní areály

Zpřístupnění zdrojů pro rozvoj firem v problémových regionech, posilování konkurenceschopnosti zavedením ICT

Technologie pro MSP v probl. reg.

Investice do oživení brown.

Povzbudit spolupráci sektoru průmyslu se subjekty z oblasti výzkumu a vývoje, zkvalitnit infrastrukturu pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace, zefektivnit využití lidského potenciálu v průmyslu a zkvalitnit podnikatelskou infrastrukturu.

6.1 Podpora poradenských služeb

Posílení kapacity poskytovatelů služeb, využití profesních a oborových institucí; schopnost MSP je využít

Rozšíření nabídky poradenských služeb podnikům pro zvýšení efektivity a inovačního

Větší uplatnění ICT

Strategické služby

s ICT

Zvýšit konkurenceschopnost podniků zaváděním nových výrobních technologií, zintenzivnit rozvoj informačních a komunikačních technologií a služeb pro podnikání

6.2 Podpora marketingových služeb

Dovednosti MSP formulovat market. strategie; nabídka poradenských služeb

Vstup na nové trhy, posílení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích

potenciálu Specializo vané poraden-

Marketingové produkty

Poradenské služby

ské

Zintenzivnit rozvoj poradenských a informačních služeb pro podnikání.


Kategorie výdajů Každá z oblastí podpory OPPI se váže k omezenému počtu kategorií výdajů. Granty, dotace – Zpravidla je vybrána pouze jedna kategorie – v případě OP 5.3 to je 8 Ostatní kategorie investice do podniků, u 6.1 a 6.2 to jsou 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky výdajů a skupiny podniků. Specifická je situace u OP 2.2., která zastřešuje realizaci tří tematicky odlišné programy – Rozvoj na jedné straně, ICT a strategické služby a ICT v podnicích na straně druhé. Odtud plyne, že 19 % výdajů spadá do skupiny 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků, 33 % do kategorie 8 Ostatní investice do podniků, 12 % do skupiny 15 Ostatní opatření na zlepšení přístupu malých a středních podniků k informačním a komunikačním technologiím a na zlepšení jejich využívání těmito podniky - každá skupina je specifická pro jeden z podporovaných programů Významný podíl projektů však neobsahoval informaci o kategorii výdajů. Jednalo se o projekty ve stavech N a P1-P3. Informace se zpravidla objevuje až od stavu P4. Další národní programy Investiční pobídky – zpracovatelský průmysl ČR nabízí investiční pobídky určené pro zpracovatelský průmysl. 13 Jedná se o slevu na dani z příjmů právnických osob - úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti), částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti). Dále je poskytována hmotná podpora vytvářených pracovních míst 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Investoři mohou získat i hmotnou podporu na školení a rekvalifikace ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností.

Další národní programy Investiční pobídky – zpracovatelský průmysl

Z dat vyplývá, že největší objem prostředků zprostředkovaných agenturou CzechInvest směřoval do Středočeského (20 %), Ústeckého (17 %) a Moravskoslezského kraje (15 %). V případě středních Čech, přispěl příliv PZI k výrazné modernizace struktury ekonomiky a nastoupení trajektorie hospodářského růstu. To souvisí mj. s koncentrací automobilového průmyslu v tomto území. Významný podíl získaly i strukturálně postižené regiony Ústecký a Moravskoslezský kraj. Vytvoření více než 24 tis. respektive 17 tis. pracovních míst v těchto regionech je cenným příspěvkem k řešení situace na trhu práce, avšak míra nezaměstnanosti zůstává nadále velmi vysoká. Stranou zájmu investorů zůstaly převážně venkovské, málo urbanizované regiony se slabší průmyslovou tradicí jako je Jihočeský a Karlovarský kraj – podobné výsledky obdržíme i při zohlednění velikosti krajů. Je zřejmé, že vzhledem k podpoře průmyslových aktivit minimální objemy byly směřovány i do hl. m. Praha.

13

http://www.czechinvest.org/investicni-pobidky-zpracovatelsky-prumysl


Tabulka č. 1 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, regiony Kraj

Investice v mil. CZK

100 888,56 Ústecký kraj 117 991,28 Středočeský kraj Moravskoslezský 90 250,97 kraj 42 923,97 Jihomoravský kraj 50 522,13 Olomoucký kraj 25 577,98 Plzeňský kraj 34 082,90 Vysočina Královéhradecký 27 396,85 kraj 26 063,83 Liberecký kraj 17 985,55 Jihočeský kraj 32 956,93 Pardubický kraj 16 618,21 Zlínský kraj 9 160,17 Karlovarský kraj 5 594,16 Hl. město Praha Celkový součet 598 013,49 Zdroj: Zpracováno dle dat agentury Czechinvest

Investice v % k celku 16,87% 19,73% 15,09% 7,18% 8,45% 4,28% 5,70% 4,58% 4,36% 3,01% 5,51% 2,78% 1,53% 0,94% 100,00%

Nově vytvořená pracovní místa 22 122 24 395 17 684 11 899 9 431 6 895 5 810 9 668 4 995 4 688 14 112 2 707 1 540 1 346 137 292

Graf č. 3 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29. 4. 2012, regiony v %

2,78%

Přislíbené investiční podbídky Investice dle regionálního členění 1,53%

0,94%

5,51%

Ústecký kraj

3,01%

Středočeský kraj

16,87%

4,36%

Moravskoslezský kraj Jihomoravský kraj

4,58%

Olomoucký kraj

5,70%

19,73%

Plzeňský kraj Vysočina

4,28% 8,45%

Královéhradecký kraj 7,18%

15,09%

Liberecký kraj Jihočeský kraj

Zdroj: Zpracováno dle dat agentury Czechinvest

Z odvětvového hlediska dominuje podpora výroby dopravních prostředků – 44 %, a s výrazně větším odstupem elektronického a elektrotechnického průmyslu 14 %. Sdružení DHV- QUARTUS 22

Tabulka č.2 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, sektory Sektor

Investice v mil. CZK

Investice v % k celku

výroba dopravních 265 879,36 44,46% prostředků 43 645,73 7,30% strojírenský 45 317,93 7,58% ostatní gumárenský + 28 651,26 4,79% plastikářský elektronický + 83 867,91 14,02% elektrotechnický chemický + 40 986,30 6,85% farmaceutický 18 655,62 3,12% potravinářský 9 849,38 1,65% kovozpracující 12 125,87 2,03% textilní 12 933,06 2,16% papírenský 14 666,88 2,45% dřevozpracující 5 392,31 0,90% sklářský koksování a zpracování 16 041,90 2,68% ropy 598 013,49 100,00% Celkový součet Zdroj: Zpracováno dle dat agentury Czechinvest

Nově vytvořená pracovní místa 57 181 13 284 7 212 6 830 39 385 4 356 2 765 1 209 2 108 536 1 867 494 65 137 292

Graf č. 4 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, sektory v % 2,45% 2,16%

Přislíbené investiční podbídky Investice dle oborového členění 0,90%

2,68%

2,03% 1,65%

výroba dopravních prostředků

3,12%

strojírenský ostatní

6,85% 44,46%

gumárenský + plastikářský

14,02%

elektronický + elektrotechnický chemický + farmaceutický

4,79%

7,58%

7,30%

potravinářský

Zdroj: Zpracováno dle dat agentury Czechinvest


Interpretace výsledků dalších studií Ex post hodnocení RPS 2004-200614 popisuje výsledky realizaci podpory velmi pozitivně. Domnívá se, že podpora prostřednictvím programů Start, Kredit, Rozvoj či Marketing přispěly k řešení potřeb podniků a naplnění specifických cílů Operačního programu průmysl a podnikání. Výsledky se odrazily v růstu tržeb, produktivity práce, posílení schopnosti pronikat na zahraniční trhy. Velmi dobře se podařilo naplnit specifické cíle OP, které se vázaly na Prioritní osu 2. Pozitivně byly hodnoceny zvýhodněné půjčky v rámci programů Start a Kredit (opatření 2.1), které pomáhaly začínajícím a malým a středním podnikatelům v jejich rozvoji. Díky tomu byl výrazně zlepšen přístup MSP k půjčkám, což byla jedna z hlavních bariér pro jejich větší aktivitu a růst. Především z pohledu potřeb ekonomiky se jednalo o užitečné zaměření, neboť průmysl ČR byl v době realizace RPS tažen především velkými nadnárodními společnostmi a aktivita MSP byla nízká.

Interpretace výsledků dalších studií

Úspěšní žadatelé v programech Inovace (opatření 2.2) a Rozvoj (2.1), dosáhly podle zjištění v on-line šetření největších přínosů v oblasti zvýšení konkurenceschopnosti a tržeb a také zlepšení výsledků exportu, což koresponduje se stanoveným globálním cílem OPPP. Velmi často se projekty zaměřovaly na hlavní rozvojovou prioritu společnosti, a také proto měly takto pozitivní výsledky. Projekty z programu Rozvoj často svým zaměřením a realizovanými aktivitami pomohly firmám zavést nové technologie a inovace do výroby, což je v souladu se specifickými cíli Operačního programu. Program Marketing (opatření 2.1) dosahoval v poměru k malé alokované částce velmi dobrých výsledků v oblasti rozvoje zahraničního obchodu firem a tím potvrdil, že opatření 2.1 bylo svými výsledky a dopady nejúspěšnějším v rámci celého OPPP, finance zde byly nejúčinněji vynaloženy. Často ovšem jeden subjekt byl kvůli nízké maximální finanční hranici dotace nucen realizovat více projektů. To je z pohledu administrativní náročnosti pro celý systém SF EU nežádoucí. Firmy podpořené v programu Rozvoj vykázaly pozitivní ekonomické výsledky, které dle vyjádření příjemců úzce souvisely s uskutečněným projektem. Tento pozitivní vývoj se týkal tržeb, exportu i produktivity. Intervence tak v tomto případě vedly k žádoucím efektům a přispívaly k naplňování SC1 RPS. Ještě pozitivnější byl ohlas ze strany podniků, které čerpaly dotace na Inovace. Finanční prostředky z opatření 2.2 považujeme za velmi účelně vynaložené, vzhledem k tomu, že 84 % příjemců (nejvyšší podíle ze všech programů) uvádí velký nebo střední přínos dotace pro tržby. Více než tři čtvrtiny firem vykázalo zvýšenou efektivitu výroby a rovněž nárůst objemu exportů. Firmy, které obdržely dotaci z programu Marketing, ve velké míře uváděly, že jim realizované aktivity pomohly ve větším prosazení na zahraničních trzích a tím zvýšení své konkurenceschopnosti – konkrétně toto zaznamenalo 90 % žadatelů, kteří odpovídaly v on-line dotazníku. To je v souladu s hlavním cílem programu. 14

HOPE-E.S., v.o.s., divize EUservis.cz , Berman Group – služby ekonomického rozvoje, s.r.o., Cassia Development&Consulting, s.r.o.: Ex post evaluace Rámce podpory Společenství a jednotných programových dokumentů z programového období 2004 – 2006 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA


Studie Berman group15 vytvořená v roce 2009 zkoumala vývoj realizace podpory v kontextu blížící se hospodářské krize. Očekávaný vývoj byl velmi pesimistický: • jsou patrné první úmysly žadatelů odstoupit od schválených dotací v některých OP, které může být dále umocněno nižším zájmem o nové výzvy a intervence; • u již schválených projektů hrozí v důsledku zhoršujících se ekonomických výsledků firem a nižší poptávky riziko neplnění nastavených indikátorů, zejména zvyšování zaměstnanosti, ale také výdaje na výzkum a vývoj, • udržitelnost určité části projektů bude ohrožena, zejména nově vytvořená pracovní místa; • změna potřeb firem a jejich nižší zájem o investiční projekty či nižší schopnost tyto projekty financovat; • obtížná dostupnost finančních prostředků od bank, zvláště pro MSP, kvůli jejich vyšší rizikovosti; • vzrůst potřeby zajištění přístupu k financování, včetně financování exportních aktivit • zhoršující se ekonomické výsledky firem znamenají jejich zhoršený rating, který je jedním z výběrových kritérií například v OPPI, což bude omezovat úspěšnost žadatelů o podporu. Jak ukázal skutečný vývoj v následujících letech, dopady na poptávku nebyly tak dramatické; čerpání z OPPI nebylo ohroženo, mj. z toho titulu, že došlo k pružnému přesunu prostředků do oblastí podpory s větší poptávkou. DHV realizovalo pro potřeby MPO studie Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek vybraných programů podpory OPPI. 16 Zaměřuje se na Vlivy investic na diverzifikaci a kvalitu produkce v podpořených podnicích, Vlivy investic na zaměstnanost v podpořených podnicích, Přímé ekonomické vlivy na podpořené podniky (efektivita výroby, výrobní kapacita, dodavatelskoodběratelské vztahy, tržby a podíl na trhu, konkurenceschopnost), Vlivy investic na urychlení rozvoje podpořených podniků, Vlivy investic na sociální a ekologickou odpovědnost podpořených podniků a na tržní prostředí. Prezentované výsledky jsou, i s ohledem na to, že sběr dat probíhal v období hospodářské krize, velmi optimistické. Program Nemovitosti Program podpory má reálný vliv na diverzifikaci výroby. Většina dotazovaných (76 %) totiž zavedla nové produkty, jejichž zastoupení má na celkových tržbách vzestupnou tendenci (13 % v roce 2009 a 22 % v roce 2010). Je však třeba upozornit, že tyto výsledky jsou do značné míry závislé i na investicích do technologií, které z tohoto programu podpory nebyly podpořeny. Rekonstrukce nemovitostí výrazně přispěla k rozšíření výrobní kapacity, a to zhruba o 29 %. Pozitivní je současný růst využití výrobní kapacity o cca 4,5 procentního bodu

15 16

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z PROJEKTU PODKLADY PRO STRATEGICKOU ZPRÁVU ČR 2009 Citace ze studií uvedených na http://www.mpo.cz/dokument90382.html.


mezi rokem 2008 a 2010, což svědčí o racionalitě rozhodnutí investovat do jejího navýšení. Dlouhodobý hmotný majetek (DHM) podpořených podniků mezi roky 2007 a 2009 postupně vzrostl o 65 %. Produktivita DHM však v roce 2008 přes vysoké navýšení DHM o zhruba 37 % výrazněji neklesala (pouze o 9 %). Z dotazníkového šetření vyplývá, že přes hospodářskou krizi přispěla podpora u 68 % respondentů ke zvýšení objemu výroby. Růst výroby oproti době před investicí byl u těchto respondentů zhruba 37%. Velmi vysoký je odhadovaný podíl realizované investice na tomto růstu (86 %). Z hlediska celkové konkurenceschopnosti lze konstatovat, že navzdory rozsáhlým investicím v období poklesu a udržení pracovní síly mají podpořené podniky stabilní pozici. Velmi pozitivní je stagnace produktivity práce a mezd v období poklesu poté, co v době růstu poptávky oba ukazatele rostly. Program Rozvoj Šetřená populace 194 podniků zavedla díky dotaci 770 nových technologií. Tyto nově instalované technologie představují odhadem 25 % celkového technologického vybavení podpořených podniků. Realizované investice jsou často největšími jednorázovými investicemi do technologií, které prozatím podniky uskutečnily. Program má reálný vliv na diverzifikaci výroby. U 78 % dotazovaných došlo k zavedení nových produktů, jejichž zastoupení na celkových tržbách má stoupající tendenci. Zakoupení moderních nových strojů má dle příjemců velmi významný vliv na zvýšení kvality produktů (96 % dotazovaných). Významný je také vliv investic na snížení počtu zmetků (83 % dotazovaných). Zakoupení technologií výrazně přispělo ke zvýšení výrobní kapacity, jejíž nárůst lze na základě dotazníkového šetření odhadnout v obou skupinách srovnatelně na 22-23 %. Přes pokles využití výrobní kapacity v období krize, způsobený rozšířením výrobní kapacity a zároveň poklesem agregátní poptávky, se v současnosti již podpořené podniky dostaly na předkrizovou úroveň. To znamená, že zvýšenou výrobní kapacitu využívají ve stejné míře a výroba by proto měla být reálně vyšší. pohledu sledovaných ukazatelů není vývoj podniků s podpořenou investicí příznivý. V roce 2008 a 2009 klesla produktivita práce i mzdová produktivita výrazněji než ve skupině bez podpory. Pokud si podniky s podporou při snižování stavu zaměstnanců ponechaly pracovníky s vyšší produktivitou, je tento krok zastřený udržováním nadstavu (vzhledem k výši výkonů) a projeví se až v době, kdy podniky využijí plnou kapacitu. Nižší produktivita však může být částečně způsobena náročným vstřebáním nové technologie a využití části pracovní síly na proces learning-by-doing. Program podpory ICT a strategické služby Na základě realizovaného hodnocení jsou formulovány následující závěry týkající se způsobu aplikace Programu a jeho dopadů: Program v dostatečné míře podporuje vznik nových IS / ICT řešení a aplikací a obecně diverzifikaci produkce podpořených podniků prostřednictvím tvorby nových produktů a/nebo služeb. Nezanedbatelná část podpory (dle měření cca 32 %) je ovšem využívána na prostý „upgrade“ v současnosti poskytovaných produktů / služeb, jehož přidaná hodnota může být diskutabilní. Dle vyjádření externích hodnotitelů Program na předkladatele projektů neklade dostatečné nároky na zpracování předmětu daného projektu v podnikatelském záměru, podle Sdružení DHV- QUARTUS 26

nějž by bylo možné jednoznačně vyhodnotit přidanou hodnotu produktů / služeb, jejichž vývoj je předmětem podpory z Programu oproti současné produkci daného podniku. Inovace, které jsou v důsledku Programu realizovány, mají zpravidla zásadní charakter. Jde tedy o inovace, které svým rozsahem zpravidla významně přesahují standardní rozsah inovací v podpořeném podniku. Na druhou stranu ovšem projekty ve velké většině vycházejí z dlouhodobých strategických plánů a priorit podpořených podniků. Program podporuje zvyšování efektivity produkce v podpořených podnicích. Program podporuje vznik nových pracovních míst v podpořených podnicích. Program prokazatelně přispěl k růstu zaměstnanosti v podpořených podnicích o 22 – 24 %. Řádově více míst vzniká v projektech Center sdílených služeb a Center zákaznické podpory a Center oprav high-tech výrobků a technologií (souhrnně zde existuje závazek vytvořit cca 61 pracovních míst na jednom podpořeném projektu, zatímco u projektů zaměřených na tvorbu nových IS/ICT řešení a aplikací existuje průměrný závazek vytvořit cca 10 pracovních míst na jednom projektu). Na druhou stranu ovšem tvoří vysoce kvalifikovaná pracovní místa (vysokoškolské vzdělání) cca 70 % nových pracovních míst v rámci projektů tvorby Nových IS/ICT řešení a aplikací, zatímco u ostatních typů projektů dosahuje podíl VŠ vzdělaných osob na celkovém počtu nově zaměstnaných pracovníků pouze cca 34 %. Mid term hodnocení realizace NSRR17 Socioekonomický vývoj v 1. polovině programového období potvrzuje přetrvávající aktuálnost tohoto strategického cíle. Podpora by měla být nadále zaměřena zejména na další zjednodušování podmínek pro podnikání, na rozvoj spolupráce mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacími a výzkumnými institucemi a na uplatnění výsledků výzkumu v praxi. Postupně vzrůstá významnost MSP a to jak v oblasti realizace výzkumu a vývoje a zavádění inovací, tak z hlediska podílu na tvorbě HDP, zaměstnanosti, investicích a podílu na zahraničním obchodu. V ČR postupně roste produktivita práce, konkurenceschopnost země je však stále založena spíše na efektivnosti než na inovacích. Výdaje soukromých subjektů na VVI jsou ve srovnání s vyspělými zeměmi stále relativně omezené včetně využívání rizikového kapitálu. Přesto se podařilo významně zvýšit hodnotu souhrnného inovačního indexu a přiblížit se tak průměru EU-27. Pozornost by měla být také nadále věnována další podpoře rozvoje efektivních a inovativních přístupů v oblasti cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství především ve smyslu účinné propagace, rozvoje spolupráce veřejnoprávních a podnikatelských subjektů a pokračující obnovy kulturního dědictví. V ČR dochází k mírnému zvyšování produktivity práce a postupnému přibližování se průměru EU-27. Zároveň dochází k mírnému růstu podílu MSP na makroekonomických ukazatelích (výkony, zaměstnanost, investice), MSP na rozdíl od velkých podniků také zvyšují výdaje na inovace. Konkurenceschopnost ČR je však stále založena spíše na efektivnosti než na inovacích. Přestože dochází k růstu intenzity spolupráce mezi podnikatelským sektorem a výzkumnými institucemi a školami, stále je tato spolupráce výrazně pod

17

KMG:Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního rámce Programové období 2007 – 2013 Draft zprávy za evaluační oblast 1: Ověření aktuálnosti cílů NSRR vzhledem k vnějším vlivům


průměrem EU-27. Podmínky pro podnikání se sice zlepšují, avšak stále v této oblasti ČR zaostává nejen za vyspělejšími ekonomikami, ale třeba i za Slovenskem. Uplatnění českého podnikatelského sektoru na mezinárodních trzích ovlivňuje fakt, že podnikatelský sektor je silně závislý na poptávce ze strany poboček nadnárodních společností umístěných v samotné ČR a jejím blízkém okolí. Podpora podnikání realizovaná na území hl. m. Prahy Operační program Praha Konkurenceschopnost Zaměření podpory V rámci tohoto klastru jsou zařazeny pouze dvě oblasti podpory z OPPK, a to z prioritní osy 3 - Inovace a podnikání: 3.2 Podpora příznivého podnikatelského prostředí; 3.3 Rozvoj malých a středních podniků.

Podpora na území hl. m. Prahy Podpora na území hl. m. Prahy – zaměření podpory

Oblast podpory 3.2 Podpora podnikatelského prostředí usiluje o zvýšení a udržení přitažlivosti Prahy pro nové a stávající podnikatele. Zaměřuje se na široký okruh aktivit, které jsou velmi různorodé povahy. 18 Společným rysem je ovlivňování kvality podnikatelského prostředí na území hl. m. Prahy. Podpora není přímo určena podnikatelským subjektům, nýbrž je směřována územní samosprávě (magistrát, městské části), zájmové samosprávě, NNO. Oblast podpory 3.3 Rozvoj malých a středních podniků se zaměřuje na rozvoj inovativních MSP. Podporováno je posilování transferu výsledků výzkumu a vývoje do praxe, rozvoj inovačních schopností existujících podniků, podpora rozvoje MSP v oblasti vývoje ICT a technologicky orientovaných firem. Podpora je přímo určena MSP. Hodnocení úspěšnosti Tyto dvě oblasti podpory se od sebe liší ve většině základních ukazatelů. Žadateli ve 3.3 jsou pouze podniky, u 3.2 jsou to zejména komory, profesní a zájmová samospráva, obce a NNO. Oblast podpory 3.2 vykazuje poměrně nízké hodnoty jak v oblasti poptávky, tak i při vlastním čerpání zazávazkovaných prostředků (smlouvami je kryto pouze 20 % alokace). I díky tomu byla část alokace převedena na oblast podpory 3.1. A zcela obráceně je tomu u oblasti podpory 3.3, kde poptávka po prostředcích bezmála 2x převyšuje alokaci, a

Podpora na území hl. m. Prahy – hodnocení úspěšnosti

18

Zaměřuje se na zlepšení služeb pro podnikání, poradenství, vzdělávání a marketing. Dále se soustředí na rozvoj inovačních schopností existujících podniků, vytvoření podnikatelského prostředí pro podporu MSP v oblasti vývoje ICT a zakládání technologicky orientovaných firem, zlepšování podnikatelské infrastruktury, podporu transferu výsledků výzkumu a vývoje do praxe, efektivnější využití podmínek pro cestovní ruch, zvyšování kvality vzdělávacích procesů v přímé vazbě na znalostní ekonomiku a řešení problémů zaměstnávání některých skupin obyvatel města. Soustředí se i na aktivity, které vytvářejí vhodné podnikatelské podmínky pro subjekty zajišťující pracovní příležitosti skupinám osob s obtížným uplatněním na pracovním trhu, podporována je spolupráce firem, městské správy, podnikatelských sdružení, neziskového sektoru, výzkumných a dalších institucí; soustředí se na klastry a jiných progresivních organizačních struktur zajišťujících nové informační, komunikační a koordinační metody při přenosu know-how, vytváření systémů nabídky a poptávky pro inovační aktivity, šíření znalostí dobré praxe, racionálního využití území města apod.


jako bezproblémové se ukazuje zazávazkování (87 % alokace) i vlastní čerpání prostředků. Realizace oblasti podpory 3.2 se nevyvíjí uspokojivě. I z pohledu řídicího orgánu není tato oblast vnímaná jako úspěšná; dlouhodobě vykazuje nízkou poptávku. To bylo důvodem přesunu části alokace ve prospěch oblastí podpory 3.1, 3.3 a 2.1. Základním problémem této oblasti podpory je její nevyhraněnost tj. nejednoznačné vymezení cílů, stanovení očekávaných výsledků. Je třeba zvážit další fungování podpory v uvedené podobě v budoucím období. Realizace opatření, která budou rozvíjet podnikatelské prostředí, podporovat spolupráci mezi jednotlivými aktéry (veřejné instituce, zájmová sdružení a korporace podnikatelské sféry, výzkumná a vývojová sféra, vzdělávací instituce atd.) v Praze je však nutná, je předpokladem posilování rozvojového potenciálu hl. m. Prahy.19 U oblasti podpory 3.3 se ukazuje jako bezproblémové zazávazkování i vlastní čerpání prostředků. Indikátor Počet projektů na podporu MSP (cílová hodnota 100) je naplněn na 78 %, přitom závazek příjemce je 97. V případě indikátoru prodej vlastních výrobků a služeb podpořených MSP - růst tržeb v % (počáteční hodnota 100 %, cílová hodnota 120 %) došlo k plánovanému zazávazkování na 120 %. Rovněž další indikátory se vyvíjejí pozitivním směrem. Kategorie výdajů Společným rysem obou podpor je vysoká pestrost realizovaných aktivit sledovaných prostřednictvím kategorie výdajů. Oproti podpoře realizované OPPI dochází u OPPK k řazení vícero témat do jedné oblasti podpory. To se odráží v přiřazování kategorií výdajů různých typů. Vzhledem k metodickému postupu ŘO OPPK je také umožněno řazení několika kategorií výdajů k jednomu projektu.

Podpora na území hl. m. Prahy – kategorie výdajů

Nezaostřenost realizovaných aktivit oblastí podpory 3.2 a 3.3, sledovaných prostřednictvím kategorie výdajů indikuje potřebu tematického zaostření podpory v případě pokračování operačního programu v příštím programovém období. Vnoření různých typů opatření zaměřených na posilování kvalitativně odlišných faktorů konkurenceschopnosti podniků do jedné oblasti podpory není příliš šťastné. Již samo definování společného cíle oblasti podpory je v takovém případě obtížné. Očekávané zvýšení objemu prostředků určených na posilování konkurenceschopnosti podniků v období 2014+ umožní soustředit typ intervence, specificky změřené na konkrétní hledisko konkurenceschopnosti, do samostatných oblastí podpory. Specifická programy

podpora

podnikání

realizovaná

regionálními

operačními

19

Hlavní město Praha v současnosti aktualizuje svou regionální inovační strategii, která bude představovat rámec tematického zaměření i pro kohezní politiku 2014+ v předmětné oblasti. Tematické zaměření odpovídající oblasti 3.2 OPPK je i nadále považováno za potřebné, bude však nutné lépe prezentovat budoucí možnosti podpory potenciálním předkladatelům projektů.


ROPy - revitalizace brownfields pro potřeby podnikání a podpora místní Revitalizace brownfields podnikatelské infrastruktury Zaměření podpory V souladu s rozdělením působnosti mezi operační programy mohou ROPy podporovat rozvoj drobné místní infrastruktury pro malé a střední podniky, a to především ve vazbě na znovuoživení starých výrobních areálů menšího rozsahu. Revitalizace malých brownfields, často umístěných v intravilánu obce, je společensky vysoce potřebná. Nalezení nového funkčního využití v oblasti podnikání však bývá velmi komplikované (omezenost prostoru areálu, regulace) a vede spíše ke kombinaci drobné výroby, řemeslné výroby a poskytování služeb.

Revitalizace brownfield – zaměření podpory

Tato situace umožňuje porovnat podporu realizovanou dvěma ROPy: Oblast podpory: 2.4 Podpora podnikání, Regionální operační program pro NUTS 2 Střední Morava a Oblast podpory: 4.1. Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání, Regionální operační program NUTS II Severovýchod. Hodnocení úspěšnosti V prvním případě bylo 31. 12. 2011 bylo kryto smlouvou a dodatky pouze 22 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody nedostatečné, tj. není naplňován a nemá dobrou perspektivu naplnění. Proplaceno doposud bylo také jen 21 % prostředků, čerpání není naplňováno dle plánovaného rámce a nemá dobrou perspektivu naplnění. Předloženo bylo 13 projektů, dotaci obdrželo 7. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) nedosáhla výše alokace, byla pouze na úrovni 67 % alokace.

Revitalizace brownfields - využívání finančních zdrojů

Odlišná situace je u druhého ROPu, k 31.12.2011 bylo kryto smlouvou a dodatky 78 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody v souladu s předpokladem. Proplaceno doposud bylo jen 37 % prostředků, což znamená, že se čerpání opožďuje, ale je předpoklad jeho naplnění. Doposud bylo předloženo 31 projektů a 17 jich bylo podpořeno. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,41 jejího násobku. Dosažená hodnota je poměrně vysoká, a naznačuje tendenci k naplnění větší části požadavků. Data dokládají zcela odlišnou situaci jednotlivých regionech. Odlišnosti jsou i ve výběru kategorií výdajů.20 Revitalizace

Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů brownfields Indikátor ROP SM Počet projektů na podporu MSP je naplněn pouze ve výši 41 % - věcná 20

ROP SM - 39,1 % výdajů spadá do skupiny 8 Ostatní investice do podniků, 60,9% do skupiny 50 Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy. ROP Severovýchod - 14,3 % výdajů spadá do skupiny 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků, 59,8 % do kategorie 8 Ostatní investice do podniků, 12,5 % do skupiny 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích, 4,9% do skupiny 50 Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy a 8,5% do kategorie 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků.


(7 projektů vůči cílové hodnotě 17). Počet nově vytvořených pracovních míst realizace celkem je 4, přislíbeno je vytvořit 17 pracovních míst, MSC2007 však nevykazuje cílové hodnoty tohoto indikátoru. Počet nově vytvořených pracovních míst v podpořených podnicích MSP působících v průmyslových zónách a brownfields je naplněn pouze ve výši 2,25 % (4 pracovní místa vůči hodnotě 178; doposud přislíbeno 17). Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části města je naplněn z 15 % (doposud 621 podniků oproti hodnotě 40). U ROP, Severovýchod jsou sledovány ukazatele Počet nově vytvořených pracovních míst pro znevýhodněné skupiny – celkem - cílová hodnota je 6, přislíbeno je vytvořit 2 pracovní místa, doposud je vykázáno 0. Počet nově vytvořených pracovních míst celkem. Cílová hodnota tohoto indikátoru je 62, přislíbeno je vytvoření 81 pracovních míst, doposud vykázaná hodnota je 16 (tj. 26 % cílové hodnoty). Plocha nově vytvořených a zainvestovaných průmyslových zón. Tento indikátor vykazuje nulové hodnoty. Obě oblasti podpory se zaměřují na podporu lokální podnikatelské infrastruktury určené MSP. Jedná se především o řešení problematiky brownfields (modernizace, revitalizace stávajících podnikatelských objektů pro podnikání, realizace dalších doprovodných opatření). Při realizaci této oblasti podpory u ROP SM se ukazuje problém jak s čerpáním prostředků, tak i s naplňováním věcných indikátorů. Důvody neúspěšnosti podpory by měly být zkoumány v dalších podrobných šetřeních, zvláště s ohledem na situace např. v ROP Severovýchod. Přestože realizace naznačuje nízký zájem ze strany žadatelů, jedná se o důležité téma udržitelného rozvoje měst. Z pohledu fungování měst je nezbytné nalézt nové uplatnění pro využití těchto opuštěných či nedostatečně využívaných areálů; není však nezbytně nutné zachovat jejich výrobní funkci. Při realizaci této oblastí podpory jsou problémy s naplněním stanovených indikátorů. Je nezbytné dále zkoumat důvody neúspěšnosti podpory prostřednictvím dalších podrobných šetřeních. Podpora

Zhodnocení vybraných oblastí podpory podnikání ve vztahu ke koncepcím a podnikání strategiím zhodnocení Byly analyzovány vazby mezi zkoumanými intervencemi z OPPI a OPPK a nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast podnikání, především pak MSP. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji jsou uvedeny v příloze č. 8.

vazeb vůči strategiím

Z hlediska klíčových dokumentů vytvářených na národní úrovni se prokázal vztah zvláště k Národní inovační strategii ČR především pak k oblasti zvýšení nabídky a dostupnosti špičkových poradenských služeb pro (nejen začínající) inovativní firmy prostřednictvím aktivního zprostředkování ze strany státních agentur (zejm. 21

V případě tohoto indikátoru je vykazováno jako závazek na straně žadatelů 5 založených či udržených podniků/, ale dosaženo bylo již hodnoty 6.


CzechInvest a CzechTrade), dále na aktivní podporu vytváření a rozvíjení kontaktů místních firem na světová technologická centra, ale i potřebné partnery v rozvíjejících se ekonomikách. Součástí je podpora transferu technologií (jako je vyhledávání partnerů pomocí databáze nabídek a poptávek či prostřednictvím technologických burz, veletrhů a podnikatelských misí v zahraničí), dále asistence při exportu, vč. efektivních nástrojů zajištění proti rizikům spojeným s exportem na rozvíjející se trhy. Dalším důležitým tématem se silnou vazbou je podpora vytváření nových finančních nástrojů a rozvoje trhu rizikového kapitálu zaměření na vytvoření uceleného systému finančních nástrojů zaměřeného na tři cílové fáze rozvoje firem – založení, rozvoj a expanze. U Národního programu reforem nebyly sledované formy podpory podnikání v dokumentu explicitně uvedeny, přesto se zkoumané oblasti podpory váží k cílům dokumentu usilující o podporu konkurenceschopnosti české ekonomiky. U Strategie regionálního rozvoje byla vysledována střední vazba zejména u priority 2.2. Zvyšování konkurenceschopnosti malého a středního podnikání. V dokumentu Strategický rámec udržitelného rozvoje jsou sledované formy podpory podnikání zahrnuty pod prioritní osu 2 Ekonomika a inovace, dále pod prioritní osu 3 Rozvoj území. U Strategie Evropa 2020 se sledované formy podpory podnikání váží k cílům usilujícím o zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podporu rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku, zaměřuje se na Inteligentní a Udržitelný růst EU. V dokumentu Integrované hlavní směry se formy podpory podnikání se váží na směr č. 6 Zlepšit podnikatelské a spotřebitelské prostředí a zmodernizovat průmyslovou základnu a směr č.4 Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat trojúhelník znalostí a uvolnit potenciál digitální ekonomiky. U Koncepce podpory MSP pro období 2007 – 2013 jsou sledované formy podnikání přímo uvedeny v tématu Rozšiřování a zkvalitňování infrastruktury pro rozvoj malého a středního podnikání. U Exportní strategie byla vysledována vazba zejména ve zjednodušení přístupu k informacím pro export, vytváření databáze obchodních kontaktů a jejich sdílení, Zpravodajství o trzích a analýzy trhů, dále pak ve spojitosti exportního poradenství. Slabé vazby se ukázaly např. u dokumentů Územní agenda 2020, Národní strategický plán rozvoje venkova, Státní politika životního prostředí apod. U zahraničních strategických dokumentů byla vysledována vazba zejména u Review Small Business Act a An integrated industrial policy for the globalisation era, a to především na oblast podpora poradenských služeb a podpora vstupu na Sdružení DHV- QUARTUS 32

nové trhy mimo EU. Celkově lze tedy shrnout, že oblast podpory podnikání je velmi sledována v poměrně velkém počtu strategických dokumentů ČR. Územní spolupráce a podpora podnikání Programy příhraniční spolupráce

Územní spolupráce

Zaměření podpory Programy příhraniční spolupráce se zaměřují především na zlepšování kvality Přeshraniční spolupráce podnikatelského prostředí. Jedná se o navazování vztahů mezi obdobnými partnery z obou stran hranice, vytváření sítí vazeb mezi různými subjekty, které mohou ovlivnit konkurenceschopnost podniků (komory + školy, svazy zaměstnavatelů + instituce ovlivňující politiku zaměstnanosti). S výjimkou podpory cestovního ruchu zpravidla nepodporují podnikatelské subjekty přímo. Pomoc se zaměřuje na spolupráci hospodářských komor podnikatelských svazů, spolupráci v oblasti poradenství při zakládání podniků, na poskytování průběžného poradenství pro existující firmy, marketingové služby a propagaci, podporu přeshraniční obchodní výměny, posilování inovačního potencionálu a konkurenceschopnosti MSP, rozvoj informačních a komunikačních technologií a návazných služeb, rozvíjení spolupráce mezi subjekty trhu práce. V tomto směru se jedná o podporu typově obdobnou podpoře z OPPI či ROPů. Další podporovaná témata jako je spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací a v oblasti transferu znalostí a technologií podporujících malé a střední podniky (sítě a klastry, vazby na vysoké školy a výzkumná pracoviště) atd. mají však odpovídající partnery v klastru Posilování vývojových a inovačních schopností podniků.22 Je však nutno podotknout, že podpora spíše směřuje do prvních typů aktivit.

22

Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko - Rozvoj podnikatelského prostředí (str. 40): •posilování konkurenceschopnosti MSP, rozvoj informačních a komunikačních technologií a návazných služeb, spolupráce hospodářských komor, podnikatelských svazů, spolupráce v oblasti poradenství při zakládání podniků a poskytování průběžného poradenství pro existující firmy, marketingu, propagace, podpora přeshraniční obchodní výměny, společná propagace, posilování inovačního potencionálu, propagace a rozvíjení spolupráce mezi subjekty trhu práce (včetně podpory osob vracejících se na trh práce, předcházení jevu sociálního vyloučení) a rovnost příležitostí na trhu práce, koordinovaná opatření na trhu práce (systémové změny, odstraňování diskriminace), spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací a v oblasti transferu know-how technologií podporujících malé a střední podniky (sítě a klastry, vazby na vysoké školy a výzkumná pracoviště) Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko - Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast:Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru (str. 37-38): • Podpora přeshraniční spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje, technologií, inovací, analýz trhu, odbytu a prodeje, marketingu, výstav a veletrhů (pro všechny sektory a odvětví), odpora rozvoje a intenzifikace transferu technologií a know-how (infrastruktura a služby) zejména malých a středních podniků (MSP), podpora přeshraničních aktivit (například v oblasti poradenství při zakládání podniků či při poskytování průběžného poradenství a kvalifikace pro existující firmy) institucí působících v oblasti hospodářského rozvoje (např. hospodářské a obchodní komory, řemeslnické komory, podnikatelské svazy), jakož i podpora přeshraniční


Realizace podpory je výrazně závislá na kapacitě jednotlivých aktérů a ochotě rozvinout toto spolupráci ze strany partnerů po obou stranách hranice (povinnost zapojení partnera při předkládání projektu). Hodnocení úspěšnosti Oblast podpory: 2.1 Rozvoj podnikatelského prostředí, OP Přeshraniční Přeshraniční spolupráce spolupráce ČR–Polsko K 31.12.2011 bylo kryto smlouvou a dodatky jen 2 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody dokladem nenaplnění plánovaného rámce a nemá dobrou perspektivu naplnění. Proplaceno doposud bylo pouze 5 % prostředků, což také nenaplňuje plánovaný rámec a nemá ani dobrou perspektivu naplnění. 23 V této oblasti podpory bylo doposud předloženo 29 projektů a doposud podpořeny 4. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla pouze 10% z alokace. Dosažená hodnota je velmi podprůměrná a naznačuje tendenci k nenaplnění požadavků. Neuspokojivý vývoj realizace oblasti podpory spolu s obavami o další vývoj kapacity potenciálních žadatelů v období nástupu hospodářské krize vedl v

– hodnocení úspěšnosti

spolupráce mezi těmito institucemi, podpora přeshraniční spolupráce mezi podniky a institucemi působícími v oblasti hospodářského rozvoje a veřejné správy, přeshraniční aktivity zaměřené na podnikání a rozvoj MSP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko - Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi (str. 52-23) • Podpora přístup a provozování infrastruktury související s podnikáním, prosazování inovací a výzkumu a vývoji, příprava regionálních aktérů, organizací a institucí k účasti v soutěži, zlepšení a koordinace přístupu ke specializovaným veřejným službám (centra, net-práce apod.) a stávajícím podnikatelským aktivitám a výzkumné infrastruktuře s cílem odstranit nedostatky, a zároveň zlepšení situace stávajících periferních oblastí, zaměření aktivit a zdrojů v některých oblastech klastrů a sítí, zlepšení know-how, poznatků a technologií mezi ekonomikou, vědou a správou, zabezpečení a zlepšení ekonomické situace zejména v příhraniční oblasti, rozvoj a koncentrace existujících podnikatelského potenciálu, vývoj společných klíčových kompetencí a ochranných známek pro region, zlepšení dostupnosti, využití a rozšíření stávajícího výzkumu a technologických sítí, také s ohledem na rovné příležitosti, zintenzivnění spolupráce mezi regionálními ekonomikami (zejména MSP), univerzitami, výzkumnými institucemi a dalšími organizacemi, vývoj a intenzifikace technologií a přenosu know-how a spolupráce mezi univerzitami, vědeckými a výzkumnými institucemi, přeshraniční propojení hospodářství, vědy a veřejné správy, podpora regionálních dodavatelských řetězců a managementu řetězců, zvýšení přeshraniční spolupráce v oblasti služeb, inovačních center, inovační a obchodní infrastruktury Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko - Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur (str. 39): Hlavním cílem je podpora mnohostranné kooperace hospodářství, včetně zemědělství a lesnictví, a vědy za účelem aktivního dosažení udržitelného územního rozvoje v česko – saském pohraničí. To obsahuje především spolupráci při odstraňování bariér v přístupu MSP na trh. Zlepšením nutných rámcových podmínek je možno využít větší potenciál kooperace. Zvláštní pozornost je nutno věnovat rozvoji partnerských struktur. To zahrnuje rovněž společné využití zařízení pro rozvoj výzkumu a technologií. Má dojít k aktivaci a zlepšení transferu technologií mezi poskytovateli technologií (jako jsou univerzity, vysoké školy, mimouniverzitní výzkumná zařízení) a jejich uživateli (především MSP) prostřednictvím propojených projektů vědy a výzkumu. Prostřednictvím dělby práce a cílené kooperace partnerů v oblasti rozvoje technologického know-how by tak mělo dojít k posílení a upevnění konkurenceschopnosti malých a středních podniků. Dále by projekty zaměřené na transfer technologií měly přispět k pokrytí technologických potřeb MSP, k posílení inovačních schopností těchto podniků a k lepšímu využití hospodářského potenciálu technologických znalostí, které jsou v regionu k dispozici. Rozvojem společných marketingových strategií mají být otevřeny možnosti propagace hospodářských potenciálů společného dotačního území. 23 MSC2007 vykazuje disproporce mezi objemem poptávaných prostředků a reálně rozdělenými zdroji. Větší objem přidělených zdrojů souvisí i se zahrnutím prostředků určených pro partnery projektu.


roce 2009 ke snížení objemu zdrojů o 9 400 000,- EUR. Ty byly přesměrovány ve prospěch rozvoje příhraniční infrastruktury. Složitost realizace podpory je tedy doložena i stavem čerpání. Pestrost podpory se odráží i ve vysokém počtu kategorií výdajů.24 Počet projektů spolupráce (iniciativ) – indikátor je naplňován z 2 % (cílová hodnota indikátoru je 50). Počet aktivit zaměřených na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje, inovací, podnikání nebo trhu práce - indikátor je naplňován z 9 % (cílová hodnota indikátoru je 75). Počet osob ovlivněných opatřeními na zvýšení dovedností a kvalifikací - indikátor je naplňován z 23 % (cílová hodnota indikátoru je 7500). Počet spolupracujících vzdělávacích institucí - indikátor je naplňován z 5 % (cílová hodnota indikátoru je 120). Obdobná situace je i u ostatních partnerských programů příhraniční spolupráce. V případě operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko – 1. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast, část Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru jsou pro sledování realizace využívány následující indikátory výsledků: Podpora institucí hospodářského rozvoje, jakož i jejich spolupráce s podniky – počet projektů, cílová hodnota 4 je naplněna z 50 %, indikátor Podpora výzkumu, vývoje, technologií a inovací – počet projektů, cílová hodnota 3 je naplněna z 33 % a ukazatel Podpora analýzy trhu, marketingu a prodeje, výstav a veletrhů – počet projektů, cílová hodnota 8 vykazuje nulovou hodnotu. Podpora podnikání je v případě operačního programu přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko realizována prostřednictvím oblasti podpory 1.1 Infrastruktura a služby spojené s podnikáním a inovacemi. Ke sledování její realizace jsou stanoveny indikátory výstupů Počet projektů podporujících oblasti silných stránek, klastry, jiné sítě, platformy pro spolupráci – cílová hodnota 40, naplněna z 17,5 %, Počet projektů s inovativním, technologicky zaměřeným přístupem – cílová hodnota 40, naplněna ze 7,5 %. Pro dokreslení vývoje v případě přeshraniční spolupráce ČR – Sasko – 2.1 Hospodářská kooperace a rozvoj přeshraničních hospodářských struktur jsou využívány indikátory výstupů Podpora hospodářské spolupráce – 20 naplněna z 15 24

Co se týče kategorie výdajů (veřejné fin. Prostředky celkem – Sml/Dod), pak 8% výdajů spadá do skupiny 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.), 7,5 % do kategorie 4 Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích), 2,2% do skupiny 6 Pomoc malým a středním podnikům při prosazování výrobků a výrobních postupů šetrných k životnímu prostředí (zavádění účinných environmentálních systémů řízení, přijímání a využívání technologií zabraňujících znečišťování, začlenění čistých technologií do výroby podniku), 2,4% do kategorie 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích, 3,3% do kategorie 11 Informační a komunikační technologie (přístup, zabezpečení, interoperabilita, předcházení rizikům, výzkum, inovace, e-obsah atd.), avšak plných 76,5% výdajů však nebylo rozlišeno.


%, Zlepšení spolupráce v oblastech výzkumu a technologií cílová hodnota 2 již byla naplněna, Podniky a subjekty účastnící se společného projektu cílová hodnota 40 byla již mnohonásobně překročena 530 %, naopak indikátor Vzniklé společné marketingové strategie – cílová hodnota 2 není naplňován. Podpora podnikání nepatří mezi hlavní aktivity programů přeshraniční spolupráce. Tím, že nepodporuje podniky přímo, ale soustředí se na ovlivňování kvality prostředí, což je však řešitelné jen prostřednictvím místních aktérů, je realizace záměrů o to komplikovanější. To si ŘO uvědomují, což na úrovni indikátorů lze doložit velmi nízko nastavenými cílovými hodnotami. Avšak i tak je jejich naplnění komplikované. Verbálně „lisabonizovaná“ podpora v podstatě nenachází odezvu v realizovaných projektech. Vytvářet systémotvorné projekty ovlivňující podnikatelské prostředí v kontextu Lisabonské strategie bylo velkou výzvou, která s ohledem na situaci v našem příhraničí a reálné potřeby našich partnerů nemohla být v širším měřítku naplněna. Určitá problémovost podpory, kdy vytváření regionálního příhraničního podnikatelského prostředí závisí na sladění preferencí subjektů z obou stran hranice, na jejich kapacitě a schopnosti rozpoznat přednosti místního potenciálu, se odrazila v tlacích na realokaci části zdrojů ve prospěch jednodušších tradičních opatření, jako je rozvoj místní infrastruktury. Ostatní programy územní spolupráce Lisabonizace v podobě důrazu na posilování inovativních schopností, vytváření vazeb mezi výzkumnou, vývojovou a podnikatelskou sférou, budování klastrů a sítí ovlivnila i zaměření ostatních programů územní spolupráce. 25 Tematicky se

Ostatní programy územní spolupráce

25

Střední Evropa - Zlepšování rámcových podmínek pro inovaci (str. 66): Inovační systém je naprosto nezbytný pro hospodářskou konkurenceschopnost. Důležitou podmínkou inovace je organizační, finanční, právní a administrativní rámec. Nadnárodní spolupráce by měla přispívat k tomu, aby bylo řízení inovace stále více chápáno jako organizační schopnost rozpoznat, pěstovat a spravovat (řídit) inovaci a za tím účelem spolupracovat, jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru. Cílem je zlepšování tvorby a aplikace znalostí prostřednictvím vzájemného učení a usnadňování přenosu budování kapacit, a to se zvláštním ohledem na územní dopady politiky v oblasti inovace, a to tak, že se zajistí: Nastavení mechanismů pro výměnu a koordinaci inovačních přístupů a politik napříč Střední Evropou mezi klíčovými aktéry inovačního systému (regionální rozvojové agentury, obchodní komory, univerzity, výzkumné ústavy, malé a středně velké podniky, atd.) – např. přes iniciativy předvídání; podpora budování a rozvoj nadnárodních klastrů v klíčových kompetenčních oblastech; nastavení vazeb mezi úřady a finančními institucemi, aby se umožnil finanční engineering (schémata financování, rizikový kapitál, atd.) pro inovaci napříč prostorem pro spolupráci; uskutečňování nadnárodní spolupráce mezi veřejnými a soukromými (regionálními) aktéry v oblasti inovace; vybudování a posilování institucí pro transfer technologií se zvláštním ohledem na nadnárodní transferové přístupy a praxi v oblasti duševního vlastnictví; podpora politik, jejichž cílem je zajištění snadného přístupu a vazeb mezi zařízeními pro technologický výzkum a vývoj (R&TD).

OP Meziregionální spolupráce – Inovace a znalostní ekonomika (manuál str. 49-50): Inovace, výzkumný a technologický rozvoj - Výměna zkušeností a znalostí, transfer a další rozvoj politik zaměřených na: podporu aktivit a aktérů zapojených do výzkumu a rozvoje; podporu výzkumné a inovační infrastruktury jako např. vědecké parky, inovační centra, inkubátory nebo podpora klastrům, posilování kreativní interakce v trojúhelníku znalost- podnikání – veřejný sektor, optimalizace/zvyšování eko-inovace a použití nových technologií šetrných k životnímu prostředí a řídících přístupů jako např. veřejné zprostředkování enviromentálně zaměřených produktů a služeb, napomoci restrukturalizaci regionů velmi silně závislých na tradičním průmyslu , zlepšení kapacity regionů pro výzkum a inovace, rychlejší přinášení inovačních myšlenek na trh, podnikání a malé a střední podniky - Výměna zkušeností a znalostí, transfer a další rozvoj politik


jedná o oblasti, které by při aktivním zapojení českých subjektů umožnily přenést a sdílet dosažené znalosti, nastavit důležité nadnárodní vazby – včetně podpořit dlouhodobou strategickou orientaci a specializaci v rámci makroregionu, Evropy. Realizovaná opatření představuje specifickou formu podpory, která doplňuje ostatní rozvojová opatření realizována na území ČR. Vedle naplňování ekonomických cílů sleduje i širší společenské priority spojené s navazováním dobrých sousedských vztahů. Cestovní ruch – ROPy a PRV Zaměření podpory V rámci klastrového tématu je analyzováno 18 vybraných oblastí podpory - ROPů, PRV, programů přeshraniční spolupráce zaměřených na podoblast cestovního ruchu. Uvedené programy řeší zejména rozvoj infrastruktury, služeb, marketingu, budování a rozvoj atraktivit CR. Hodnocení úspěšnosti bylo provedeno v souladu s danou metodikou, vybrané klíčové oblasti podpory, které se zaměřují na posilování konkurenceschopnosti, byly dále analyzovány v mikrostudiích. V oblasti cestovního ruchu se jednalo o oblasti podpory v jednotlivých ROP, ve kterých se podrobněji sledovaly vazby vymezených oblastí podpory na kódy intervencí. Tematické zaměření jednotlivých oblastí podpory:

Cestovní ruch Cestovní ruch – věcné zaměření

ROP SZ 4.1 - Tato oblast podpory se zaměřuje na výstavbu, obnovu, rozvoj, rekonstrukci a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku, lyžařské trasy a areály, pro úpravu tratí, přístavišť a mol pro vodní turistiku, revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví a ostatních turisticky významných objektů pro jejich využití v cestovním ruchu, modernizace a úpravy lázeňské infrastruktury pro zlepšení standardu a kvality služeb pro tradiční i moderní formy lázeňství, výstavba, rekonstrukce podmiňující dopravní infrastruktury zajišťující dostupnost a kvalitní přístup k místům s atraktivitami cestovního ruchu; ROP SZ 4.2 - Tato oblast podpory se zaměřuje na výstavbu, popř. modernizaci lehkých sezónních ubytovacích zařízení, vhodných objektů na celoroční ubytovací a ubytovacích zařízení hotelového typu včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí, a dále na zajištění odpovídajících napojení ubytovacích zaměřených na: podpora podnikání a zahajování obchodních aktivit, zejména v sektorech založených na znalostech a inovacích, podpora regionálních podpůrných obchodních struktur a přístupů pomáhajících malým a středním podnikům , rozvoj finanční pomoci malým a středním podnikům a rozvoj nedotačních nástrojů (jako např. půjčky, rizikový kapitál, atd.) , posilování ekonomických profilů regionů sdílejících zájem ve specifickém ekonomickém sektoru a upevnění globální konkurenceschopnosti daného sektoru, podpora regionálních obchodních klastrů, podpora a propagace určitých specifických skupin, např. podnikání mladých lidí a žen, podpora ekonomické diverzifikace venkovských oblastí , umožnit podnikům se internacionalizovat a zvýšit svou konkurenceschopnost , podpora eko-inovací a enviromentálních řídících systémů v malých a středních podnicích Informační společnost - Výměna zkušeností a znalostí, transfer a další rozvoj politik zaměřených na: rozvoj veřejných ICT služeb s cílem zvýšit efektivitu a konkurence v obchodu a podnikání, propagace rozvoje a použití ICT služeb a produktů (např. ve veřejných službách e-vláda a e-zdraví , zavedení e-vlády v regionech a podnicích) , zvýšení zapojení veřejnosti do informační společnosti, např. programy pro zlepšování schopností ovládat počítač , zavedení lepšího ICT propojení mezi regiony.


objektů na dopravní a technickou infrastrukturu; ROP SZ 4.3 - Tato oblast podpory se zaměřuje na vznik a činnosti regionálních partnerství v oblasti cestovního ruchu, rozvoj informačních a rezervačních systémů a vytvoření regionální sítě informačních center, podporu realizace marketingových akcí na podporujících rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, přípravu nových, zkvalitňování a rozšiřování existujících produktů cestovního ruchu s regionálním dopadem, podporu marketingu a propagace cestovního ruchu či akcí regionálního významu, konání konferencí, seminářů, sympózií na podporu rozvoje cestovního ruchu a lázeňství, vytváření systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech; ROP SV 3.1 - Tato oblast podpory se zaměřuje na projekty směřující ke zvyšování standardu a rozšíření nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a návazných služeb v příslušných turistických regionech, a také na podporu zkvalitňování a rozšiřování širokého spektra standardních i doposud nestandardních prvků doprovodné infrastruktury, které přispívají k atraktivitě území z hlediska cestovního ruchu; ROP SV 3.2 - Podpora v rámci této oblasti se bude týkat především činnosti a rozvoje organizací cestovního ruchu (destinačního managementu), realizace partnerství (PPP) v cestovním ruchu a podpory marketingových aktivit CR. Nedílnou součástí je rovněž podpora budování, rozvoje a vzájemného propojování informačních systémů v turistických regionech, a dále zpracování různých podkladových materiálů analytického nebo koncepčního; ROP SČ 2.1 - Vybudování nového ubytovacího zařízení nebo rozšíření či modernizace stávajícího ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu, podporována bude taktéž transformace stávajících nevyužívaných či k jiné funkci sloužících objektů na ubytovací zařízení, rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení, další infrastrukturu nebo atraktivitu CR, vybudování, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR; ROP JZ 3.1 - Tato oblast podpory se zaměřuje na výstavbu a rekonstrukci turistických cest, sportovně-rekreační vybavenosti, kulturní vybavenosti pro cestovní ruch, ubytovacích kapacit, zařízení pro kongresovou turistiku, zařízení určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty a na úpravu prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst; ROP JZ 3.3 - Tato oblast podpory se zaměřuje na služby na podporu rozvoje cestovního ruchu; zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu; propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu; podporu marketingových aktivit v cestovním ruchu; ROP SM 3.3 -Tato oblast podpory se zaměřuje na modernizaci, výstavbu nebo rozšíření ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu, rozvoj infrastruktury pro incentivní a kongresovou turistiku a výstavnictví, rozvoj a Sdružení DHV- QUARTUS 38

obnovu sportovních areálů, stavební úpravy a případné rozšíření a modernizace lázeňského objektu a kulturní památky, vybudování návazné infrastruktury; ROP MS 2.2 - Tato oblast podpory se zaměřuje na revitalizaci a zpřístupnění kulturních, industriálních památek, technických zajímavostí a kulturního dědictví pro jejich využití jako atraktivit cestovního ruchu, výstavbu či obnovu vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství, podporu vybraných objektů či míst při formálním postupu žádosti o zařazení do UNESCO. Dále podporuje modernizaci a rozvoj vč. budování či rekonstrukci vhodné infrastruktury u areálů zimních sportů, ubytovacích zařízení; zkvalitnění práce turistických informačních center, tvorbu nových turistických produktů a produktových balíčků, zavádění kvalitativních standardů a certifikace v cestovním ruchu; ROP JV 2.1 -- Podporované aktivity budou zaměřeny především na výstavbu či modernizaci infrastruktury spojené s rozvojem perspektivních forem cestovního ruchu a nosných tematických produktů CR v regionu; ROP JV 2.2 - Tato oblast podpory se zaměřuje především na tvorbu marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu, podporu a propagaci specifických produktů v CR, tvorbu místních a regionálních systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech, rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem využívaných návštěvníky regionu, podporu marketingových a informačních kampaní zaměřených na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace a s tím spojenou tvorbu nových vícejazyčných tištěných a digitálních propagačních materiálů a předmětů. Hodnocení úspěšnosti Cestovní Podrobné podklady k hodnocení analyzovaných oblastí podpory jsou v přílohách ruch č. 4-7. využívání Poptávka po intervencích v oblasti cestovního ruchu převyšuje nabídku ve všech analyzovaných oblastech podpory regionálních operačních programů, což dokladuje dobrou absorpční kapacitu pro nabízené oblasti intervencí a dobrý předpoklad pro naplnění stanovených cílů. Pokrok v realizaci je ovšem nerovnoměrný a v mnoha oblastech podpory je opožděn, jak dokladuje níže uvedená Tabulka č. 3. Míra čerpání finančních prostředků ve vztahu k alokaci se ve většině sledovaných oblastí na úrovni nižší než 50 %, což neodpovídá současné fázi programového období.

finančních zdrojů


Tabulka č. 3 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v ROP – oblast cestovního ruchu

alokace (v mil. Kč)

Veřejné fin.prostř. celk em Sml/Dod (mil. Kč)

ROP SZ 4.1

2 683,5

1 253,3

ROP SZ 4.2 ROP SZ 4.3

1 315,8 302,8

1 175,9 165,6

ROP SV 3.1 ROP SV 3.2

3 697,1 331,2

3 906,7 272,3

ROP SČ 2.1

753,8

421,2

ROP JZ 3.1

2 552,5

2 008,9

ROP JZ 3.3 ROP SM 3.3

224,5 2 026,9

173,8 1 372,1

ROP MS 2.2 ROP JV 2.1

1 829,9 3 675,6

1 251,6 2 589,0

Program/oblast podpory

ROP JV 2.2

celkem

382,9

334,8

19 776,5

14 925,1

Veřejné fin. prostředky celkem proplaceno pří jemcům včetně záloh

Veřejné fin.prost ř. celkem Sml/Dod

Soukromé spolufinanc ování Sml/ Dod*

46,7 % 89,4 % 54,7 % 105,7 % 82,2 % 55,9 %

14,9 % 57,1 % 6,5 % 48,9 % 3,0 % 70,9 %

39,2 %

78,7 % 77,4 % 67,7 % 68,4 % 70,4 % 87,4 % 75,5 %

49,9 % 18,3 % 66,1 % 47,5 % 44,7 % 7,6 %

39,3 %

45,0 % 29,6 % 49,7 % 35,2 % 23,7 %

41,5 % 51,7 % 34,0 % 26,7 % 47,9 % 39,4 %

veřejné fin. prostředky žádost ( mil. Kč)

veřejné fin. pros tředky žádost /alokace

5 646,2 3 230,0 558,4 10 994,3 455,2 3 533,0

2,1 2,5 1,8 3,0 1,4 4,7

12 684,4 531,0 3 823,1 3 488,7 7 257,8 653,4 52 855,5

5,0 2,4 1,9 1,9 2,0 1,7 2,7

Zdroj: MSC2007+ k 5.1.2012, vlastní výpočty *Ce lkové zdroje: celkové způsobilé zdroje projektu V eřejné fin.prostř. celkem: objem všech veřej ných zdrojů, které mají být využity S oukromé spolufinancování Sml/Dod: Celkové zdroje Sml/Dod - Veřejné fin . p rostředky celkem Sml/Dod S ml/Dod: zazávazkováno, kryto smlo uvou či dodatkem smlouvy

K 31.12. 2011 bylo zazávazkováno 75,5 % alokace dané oblasti v ROP. Celkem byly předloženy projekty za téměř 53 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory ROP JZ 3.1, ROP SČ 2.1 a ROP SV 3.1. Realizovány jsou projekty za 14,9 mld. Kč. Míra soukromého spolufinancování je v jednotlivých oblastech podpory odlišná, závisí na konkrétním zaměření aktivit i na typu žadatelů. 99,9 % v ROP SZ 4.2 jsou úspěšní žadatelé podnikatelské subjekty, 100 % v ROP SČ 2.1, 95,5 % v ROP SM 3.3, v ROP JZ 3.1 je to 70,5 % podnikatelských subjektů 23,7 % jsou obce. V oblasti cestovního ruchu zbývá k vyčerpání, ale především k proplacení, stále významná část alokace. Cestovní

ruch Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů Co se týče nastavených indikátorů, na úrovni všech oblastí podpory ROP v daném – věcná klastru, je jediným společným indikátor 511 200 „Počet podpořených projektů na realizace rozvoj cestovního ruchu“.


Tabulka č. 4 Plnění indikátoru 511200 Počet podpořených projektů cestovního ruchu Program/ oblast podpory

Výchozí Cílová Závazek hodnota hodnota příjemce Závazek indikátoru indikátoru příjemce v% 0 25 12 48 0 20 33 165 0 20 37 185 0 90 116 128,89 0 30 49 163,33 0 120 16 13,33

ROP SZ 4.1 ROP SZ 4.2 ROP SZ 4.3 ROP SV 3.1 ROP SV 3.2 ROP SČ 2.1 ROP JZ 3.1 0 120 ROP JZ 3.3 0 50 ROP SM 3.3 0 107 ROP MS 2.2 0 85celá osa ROP JV 2.1 0 100 ROP JV 2.2 0 150 Zdroj: data MSC2007+ k 5.1.2012

Dosažená Dosažená hodnota hodnota v % indikátoru indikátoru 511200 40 10 105 21 160 32 48,89 44 46,67 14 5,83 7

105 39 75

87,5 78 70,09

65 33 58

54,17 66 54,21

61 121 80

0 121 53,33

35 76 51

41,2 76 34

Žádný další indikátor není možné sledovat ve všech analyzovaných oblastech podpory, jejich nastavení odpovídá specifice konkrétních podporovaných intervencí. Lze konstatovat, že oblasti podpory mají pro sledování realizace nastaveny bohaté sady indikátorů výstupů, výsledků a dopadů; jejich počet je velmi vysoký – v řadě případů se informace překrývají; z tohoto hlediska by bylo určitě možné přistoupit k výrazné redukci ukazatelů a jednoznačnějšímu nastavení pro oblast cestovního ruchu. U některých ukazatelů nejsou nastaveny cílové hodnoty, což výrazně stěžuje interpretaci. V řadě oblastí podpory je již nyní řada indikátorů přezávazkovaná (např. ROP SZ 4.1, ROP JZ 3.3, ROP SV 3.1, ROP JV 2.1) případně vykazuje přeplnění (např. ROP SZ 4.2, ROP SZ 4.3, ROP SV 3.1, ROP SV 3.2, ROP JV 2.2). Některé indikátory jsou naopak naplňovány zatím velmi málo. Přezávazkování je odůvodňováno nepřesným odhadem na počátku programovacího období. Na základě dostupných informací i s ohledem na výše uvedenou míru čerpání nelze stanovit jednoznačně, zda všechny stanovené hodnoty indikátorů budou naplněny. Jako příklad úspěšného plnění uvádíme v Tabulce č. 5 indikátor 630100 „Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek“ v kontextu statistických informací o vývoji počtu lůžek v ubytovacích zařízeních v letech 2006- 2009 v jednotlivých NUTS – viz Tabulka č. 6. S ohledem na fakt, že počet lůžek v ubytovacích zařízeních dle níže uvedených údajů ve většině NUTS v roce 2009 klesal, je již nyní zřejmý jednoznačný přínos investic z EFRR v rámci oblastí podpory cestovního ruchu v ROP. Na základě dosud dosažených výsledků lze například rovněž uvést, že v rámci oblastí podpor cestovního ruchu bylo zrekonstruováno 34 památkových objektů (plán 65), vybudováno cca 180 km nových cyklostras a cyklostezek. Vytvořeno Sdružení DHV- QUARTUS 41

bylo téměř 730 nových pracovních míst. Tabulka č. 5 Plnění indikátoru 630100 „Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek“ Plán pro indikátor 630100 NUTS v oblastech popdpory CR v ROP 500 Střední Čechy 900 Jihozápad 130 Severozápad 450 Severovýchod 120 Jihovýchod nenastaven Střední Morava nenastaven Moravskoslezsko Celkem 2100 Zdroj dat: MSC2007+ k 5.1.2012

Dosažená hodnota k 31.12.2011

Dosažená hodnota v%

292 861 964 873 1904 1919 438 7251

58,4 95,7 741,5 194 1587 NR NR

Tabulka č. 6 Lůžka v ubytovacích zařízeních jednotlivých NUTS v období 20062009 NUTS

2006 2007 29 179 29 969 Střední Čechy 74 817 79 283 Jihozápad 47 526 47 477 Severozápad 104 557 103 242 Severovýchod 49 955 51 061 Jihovýchod 40 880 40 397 Střední Morava Moravskoslezsko 25 404 25 676 Zdroj dat: Statistická data – cestovní ruch(RIS)

2008 30 407 78 016 49 072 106 932 51 265 41 479 26 852

2009 30 024 77 320 48 392 107 239 51 792 39 253 25 935

Kategorie výdajů Ve všech oblastech podpory ROP byly podrobněji zkoumány vazby oblastí podpory na kódy intervencí za využití poskytnutých dat MSC. Nejčastěji uváděnou kategorií výdajů v rámci tohoto klastrového tématu byla kategorie č. 57 „Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu“ (výskyt celkem u 13 analyzovaných oblastí podpory). Ke stejné kategorii výdajů patří také největší objem prostředků požadovaných v projektových žádostech či krytých smlouvou nebo vydaným rozhodnutím o poskytnutí dotace – 78 %.

Cestovní ruch kategorie výdajů

Níže uvedená Tabulka č. 7 udává četnost nastavení jednotlivých kategorií výdajů v analyzovaných oblastech podpory ROPů. V některých oblastech podpory je možné, aby jednotlivý projekt byl zaměřen na více kódů intervence – jsou případy, kdy je zaměřen i na 4 (např. projekt CZ.1.13/3.2.00/02.00200 Geopark Český ráj centrum rozvoje geoturismu (stav P45) – uvádí kódy 56, 57, 58, 59). Dle dostupných informací není ovšem metodicky stanoven podíl investic na jednotlivé kategorie výdajů v případě zaměření projektu na více kódů, čímž může docházet ke zkreslení informací o směřování finančních prostředků z EFRR. Dle dohody se zadavatelem bylo pro účely této studie stanoveno, že podíl bude v případě více kódů stanoven průměrem. Sdružení DHV- QUARTUS 42

Tabulka č. 7 Kategorie výdajů ROP v oblasti cestovního ruchu Program/oblast podpory

24 Cyklistické stezky

55 Propagace přírodního bohatství

56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví

57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu

58 Ochrana a zachování kulturního dědictví

59 Rozvoj kulturní infrastruktury

x

x

x

x

ROP SZ 4.1 ROP SZ 4.2 ROP SZ 4.3 ROP SV 3.1 ROP SV 3.2 ROP SČ 2.1 ROP JZ 3.1 ROP JZ 3.3 ROP SM 3.3 ROP MS 2.2 ROP JV 2.1 ROP JV 2.2

60 Jiná podpora zlepšení kulturních služeb

x x x x

x

x x x

x x

x

x

x x

x x

x x x

x x x

x

x x x x

x x x x

x

x

x

Zdr oj: MSC2007+ k 5.1.2012 , vlastní zpracování

Vzhledem k nastavení jednotlivých oblastí podpory a jejich výběru příslušné kategorie není jednoznačné, na jaké intervence bylo nejvíce investováno i s ohledem na fakt, že nejčastěji je uváděna kategorie „Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu“. Pro období 2014+ by bylo vhodné stanovit vazby projektů v oblastech podpory na kategorie výdajů jednoznačněji pro určitou intervenci až do úrovně projektu, aby bylo možné relevantně vyhodnocovat realizované investice a rovněž bylo možné výsledky intervencí srovnatelně hodnotit. Graf č. 5 Objem finančních prostředků ROP v kategoriích výdajů cestovního ruchu Objem finančních prostředků ROP v kategoriích výdajů 3%

0% 4%

14%

1% 0%

24 55 56 57 58 59 60

78%

Zdroj: MSC2007+ k 5.1.2012, vlastní výpočty


Tabulka č. 8 Objem finančních prostředků ROP v kategoriích výdajů 24

Program/oblast podpory

ROP SZ 4.1 ROP SZ 4.2 ROP SZ 4.3 ROP SV 3.1

Cyklistické stezky (mil. Kč)

361,6

ROP SV 3.2 ROP SČ 2.1 ROP JZ 3.1 ROP JZ 3.3 ROP SM 3.3 ROP MS 2.2 ROP JV 2.1 ROP JV 2.2 elkem

55 Propagace přírodního bohatství (mil. Kč)

18,8 6,3 19,4

57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovníh o ruchu (mil. Kč)

58 Ochrana a zachování ku lturního d ědictví (mil. Kč)

59 Rozvoj kulturní infrastruktury (mil. Kč)

0,0

496,8 1 175,9 133,1 3 135,6 247,8

633,9

122,6

3,2 1,4

186,2

547,8

56 Och rana a rozvoj přírodního dědictví (mil. Kč)

44,8

24,7 28,9 98,0

23,4 0,0 72,7

421,2 1 717,3 173,8 1 333,7 906,4 1 648,5 280,2 11 670,2

60 Jiná podpora zlepšení kulturních služeb (mil. Kč)

13,8 400,0 3,7 17,0

43,6

38,4 345,2 645,1 25,7 2 109,1

245,0

2,3

411,1

16,1

Zdroj: MSC2007+ k 5.1.2012, vlastní výpočty

PRV v cestovním ruchu

V programu PRV v oblasti III.1.3 „Podpora cestovního ruchu“ je podpora určena na vybudování rekreační infrastruktury a rekreačních zařízení. Podporováno je také zajištění služeb pro pěší turistiku, vodáctví a lyžování (s výjimkou vleků a lanovek), budování a značení turistických stezek včetně naučných, odpočinkových míst a nákup a výsadba doprovodné zeleně. Poptávka v této oblasti převýšila alokaci a dosáhla 2,1 jejího násobku. Celkem je k 31.12.2011 kryto smlouvou 57,5 % alokace, proplaceno bylo ve vztahu k alokaci 24,6 % finančních prostředků, regionálně je pokryté celé území mimo hl. m. Prahy. Schváleny jsou projekty za 1 571,8 mil. Kč, což představuje 76,4 % alokované částky.

PRV v cestovním ruchu

Tabulka č. 9 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v PRV – oblast cestovního ruchu Program /oblast podpory

Alokace (v mil. Kč)

PRV III.I.3 2 058,4 Zdroj: data MZe

Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod (mil. Kč)

Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod

Veřejné fin. prostředky celkem proplaceno příjemcům včetně záloh

Veřejné fin. prostředky -žádost (mil. Kč)

1 183,7

57,5%

24,6%

4 358,3

Veřejné fin. prostředky žádost /alokace 2,1

PRV sleduje ve svém monitorovacím systému projekty odlišným způsobem než je tomu v MSC26, stavy jednotlivých fází jsou uvedeny v poznámce.

26

Stavy projektů v PRV (uvedeno dle abecedy) se tak jak je lze identifikovat v monitorovacím systému. Sloupec Fáze: uvedeny stavy - Bodování 1, Bodování projektu 1,2,3; Doplnění dat, Doplnění příloh, Doplnění Žádosti, Doporučení 2; Hodnocení přijatelnosti1,2,3; Hodnotitelská komise, kontrola bodování, Kontrola FZ, Kontrola


V materiálech a zprávách o čerpání PRV jsou uváděny ve stavu „veřejné fin. prostředky celkem Sml/Dod“ projekty odpovídající stavu schválen (stav P3 v MSC) a ne ve stavu P4 a vyšším. Znamená to, že za „zazávazkované prostředky“ jsou v PRV považovány schválené projekty bez ohledu na fakt, zda již mají podepsanou smlouvu nebo dodatek ke smlouvě. Zpracovatel postupoval v souladu s metodikou danou zadavatelem stejně ve všech analyzovaných oblastech podpory operačních programů, tj. v tabulkách jsou uváděny projekty s již podepsanou smlouvou (odpovídá stavu P4 dle MSC). Výsledky u PRV jsou komentovány s ohledem na výše uvedené. Míra čerpání finančních prostředků ve vztahu k alokaci je ve sledované oblasti je poměrně nízká, nicméně většina alokace je již zazávazkovaná a je tedy dobrý předpoklad pro čerpání i ve vztahu k pravidlu n+2. Vzhledem k vysoké poptávce je absorpční kapacita dostatečná a proto lze očekávat naplnění cílů bez větších problémů. Monitorovací indikátory jsou uvedeny k 31.12.2010. Sledovaným výstupem je „Počet podpořených nových prvků turistické infrastruktury“ – plnění je 150 podpořených nových prvků turistické infrastruktury (plán 1050). Dalším indikátorem je „Hrubý počet vytvořených pracovních míst“ vytvořeno bylo 78,9 pracovních míst. I s ohledem na fakt, že nejsou k dispozici data za rok 2011, nelze posoudit pokrok v realizaci a posoudit, zda bude dosaženo stanovených cílů. Územní

Územní spolupráce a cestovní ruch spolupráce a Co se týká programů přehraniční spolupráce lze uvést jejich jednoznačný přínos k cestovní plnění stanovených cílů v oblasti cestovního ruchu a jejich průběžné naplňování. ruch Obecné zhodnocení přínosu těchto programů je uvedeno u hodnocení oblastí podpory – podnikání. Vzhledem k nedostatku relevantních dat, nebyly ovšem podrobněji analyzovány. V oblasti cestovního ruchu nelze porovnatelně v rovině monitorovacích indikátorů sledovat tyto programy. Data za finanční pokrok v programu jsou dostupná kromě OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko pouze z výročních zpráv programů a měsíčních zpráv MMR. Uvádíme přehled plnění indikátorů, pomocí kterých je analyzovaná oblast sledována.

projektu 1,2,3;Kontrola příloh 1,2,3;Kontrola Žádosti 1,2,3; Výběr projektu, Výzva k doplnění příloh, Zaregistrování žádosti o dotaci. Sloupec Status žádosti: uvedeny stavy - K výběru projektu, Projekt doporučen/ schválen;Projekt doporučen/neschválen; projekt nedoporučen/neschválen; projekt nedoporučen/schválen; Projekt nedoporučen 1, projekt neschválen, projekt schválen, ukončení administrace. Sloupec Status podmínek: uvedeny stavy Dohoda podepsána,Nové datum předložení žádosti, Příjemce se nedostavil v termínu, Příprava dohody, Se žádostí o proplacení, Shoda kontroly, Ukončení administrace. Požadovanou informace je třeba filtrovat dle uvedených sloupců, nelze jednoznačně okamžitě vyhodnotit stav projektu jako dle metodiky MSC. Například (uveden postup dle informace ŘO Mze): celkové výdaje, které se vztahují ke schváleným žádostem, resp. k žádostem s podepsanou smlouvou lze získat filtrem dle sloupců „Status žádosti“ (kde odfiltrujeme - „projekt doporučen/schválen“ – výjimečně projekt „nedoporučen/schválen“ či „projekt schválen“), tam kde došlo ještě k posunu od schválení k podpisu smlouvy lze projekty s uzavřenou smlouvou odfiltrovat dle sloupce „Status podmínek“ (zde je třeba zaškrtnout „dohoda podepsána“, případně „nové datum předložení žádosti“, „se žádostí o proplacení“, „shoda kontroly“) vylučuje se „ukončení administrace“ a „příprava dohody“.


Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko – 2.2 Podpora cestovního ruchu27 Počet produktů/služeb cestovního ruchu (počet)- plánovaná 70, dosažená hodnota 65, tj. 93 %. Počet nových nebo rekonstruovaných zařízení cestovního ruchu(počet) – dosažená hodnota 30 %, cílová hodnota 250. Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko – 1. Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě, oblast - část Cestovní ruch,volný čas a rekreace28 Jiné projekty – počet – dosažená hodnota 17 %, plánovaná 47. Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko – 1.2 Cestovní ruch, kultura a ekonomika volného času29 Počet projektů, které obsahují společnou správu regionálních zdrojů a marketingu v regionu – dosažená hodnota 24 %, plánovaná hodnota 80. Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko – 1. Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce30 Délka postavených nebo zrekonstruovaných turistických cest, chodníků, cyklotras – plánovaná hodnota 150 km. Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko – 2.2 Kooperace a rozvoj přeshraničních struktur v cestovním ruchu31 Zlepšení spolupráce v oblasti cestovního ruchu – dosažená hodnota 17 projektů, cílová hodnota 47.

27

Tato oblast podpory se zaměřuje na ochranu a obnovu kulturního a přírodního bohatství, řemeslných tradic, památek včetně sakrálních staveb, opevnění, historických urbanistických a technických komplexů, kulturních objektů, rázu kulturní krajiny, rozvoj cyklistických tras a stezek, hippostezek, turistických a lyžařských stezek a tras, další doprovodné infrastruktury CR a zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity; podporu rozvoje služeb cestovního ruchu (např. výstavba a vybavení vhodných objektů pro poskytování služeb v cestovním ruchu, zřizování a činnost turistických informačních center, činnost organizací CR, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace, propagace přírodních hodnot a kulturního dědictví včetně možnosti propagace mimo podporované území, zavádění a využívání ICT v CR, podpora destinačního managementu). 28 Zaměřuje se mj. na přeshraniční spolupráci v oblastech cestovního ruchu, volného času a rekreace (např. spolupráce v oblasti kulturní, přírodní a zdravotní turistiky (včetně spolupráce lázní a lázeňských míst), informační a komunikační technologie), jakož i spolupráci s ostatními hospodářskými sektory a odvětvími; zřizování a zkvalitňování přeshraniční infrastruktury pro cestovní ruch (např. turistických zařízení, cyklotras a cyklostezek, pěších tras, hippostezek, tematických a naučných tras, lyžařských běžeckých tras a jejich značení, informační tabule) včetně řídících a navigačních systémů; rozvoj a zkvalitňování přeshraničních nabídek a produktů v oblasti cestovního ruchu, volného času a rekreace (např. nabídky a produkty v oblasti kulturní, přírodní a zdravotní turistiky (včetně lázeňství), informační a komunikační technologie); podpora přeshraničních aktivit zaměřených na propagaci regionu (např. informační a propagační materiály) 29 Tato oblast podpory se zaměřuje zejména na zvýšení kvality služeb v cestovním ruchu a rozvoj turismu; přilákání turistů z oblastí vně příhraničního regionu; vytváření udržitelného cestovního ruchu, posouzení genderových aspektů pracovních podmínek a turistické nabídky; zvyšování kvality standardů návštěvníkům historických a kulturních památek. 30 Podpora rozvoje příhraničních průmyslových klastrů, Investice do příhraniční infrastruktury turismu, zvyšování kvality turistických služeb a rozvoj jejich marketingu, Rozvoj příhraniční spolupráce mezi podniky, výzkumnými a vývojovými institucemi 31 Tato oblast podpory se zaměřuje na vznik přeshraničního turistického a rekreačního regionu, který se bude moci umístit na mezinárodním trhu. To je podmíněno investicemi do turistické infrastruktury, při kterých je také zapotřebí zohlednit potřeby bezbariérového cestovního ruchu. Dále má být podpořeno propojení a společný marketing turistických nabídek a rozvoj partnerství v sektoru cestovního ruchu.


Intervenční logika - příklad na jedné oblasti podpory

Cestovní ruch intervenční logika

ROP JZ 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu

Vybudování odpovídající infrastrukturní základny pro zvýšení a další rozvoj cestovního ruchu, výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro CR

Životní úroveň

Atraktivita regionu

Zvýšit využití primárního potenciálu území a posílit ekonomický význam cestovního ruchu a kultury jako nástroje stabilizace a diverzifikace ekonomické základny ve venkovském i městském prostoru Cestovní

Zhodnocení vybraných oblastí podpory cestovního ruchu ve vztahu ke koncepcím a ruch zhodnocení strategiím Byly analyzovány vazby mezi zkoumanými intervencemi z ROPů a nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast cestovního ruchu. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji jsou uvedeny v příloze č. 8.

vazeb vůči strategiím

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2007-2014 má vytyčenou podporu cestovního ruchu jako jednu z 8 prioritních os, která je dále členěna na tři priority z této oblasti: Organizace a management cestovního ruchu, Rozvoj infrastruktury v cestovním ruchu a Rozvoj produktů a služeb cestovního ruchu. Z hlediska obsahového zaměření jednotlivých analyzovaných oblastí podpory jsou relevantní zejména poslední dvě uvedené priority, tedy rozvoj infrastruktury v cestovním ruchu a Rozvoj produktů a služeb cestovního ruchu. Územní agenda 2020 podporuje rozvoj cestovního ruchu zejména v kontextu rozvoje měst. Analyzované oblasti podpory se proto částečně kryjí s obecnými záměry této strategie v této oblasti. Sdružení DHV- QUARTUS 47

Zaměření analyzovaných oblastí podpor operačních programů podporovaných v ČR v průběhu programového období 2007-2013 je plně v souladu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu. Koncepce podporuje celkem čtyři priority, kterými jsou: Podpora tvorby konkurenceschopných národních a regionálních produktů cestovního ruchu, Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu, Marketingová podpora cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů a Podpora budování a vytváření organizační struktury cestovního ruchu. Z hlediska vazeb těchto priorit na jednotlivé analyzované oblasti podpory zaměřené na oblast cestovního ruchu jsou tyto vazby nejsilnější v případě priority Podpora budování a zkvalitňování infrastruktury a služeb cestovního ruchu a Marketingová podpora cestovního ruchu a rozvoj lidských zdrojů. Strategický rámec udržitelného rozvoje v Prioritní ose 3 rozvoj území se v rámci své priority 3.2 Zvyšování kvality života obyvatel území soustředí mimo jiné na cíl 4, kterým je Posílit zastoupení udržitelného cestovního ruchu ve struktuře místní ekonomiky. S tímto cílem jsou v souladu všechny analyzované oblasti podpory zaměřené právě na oblast rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých analyzovaných oblastech podpory. Evropa 2020 se zaměřuje na celkem 7 stěžejních iniciativ, mezi nimiž figuruje také iniciativa Průmyslová politika pro éru globalizace, která se mimo jiné zaměřuje také na oblast zvýšení konkurenceschopnosti evropského odvětví cestovního ruchu. Návrh obecného nařízení pro období 2014+ z října 2011 obsahuje v čl. 9 celkem 11 tematických cílů, které by měly být naplňovány prostřednictvím nových operačních programů. Jedním z těchto tematických cílů je také posilování konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to bez ohledu na sektor, v němž tyto podniky působí. Proto je tato podpora vysoce relevantní v oblasti cestovního ruchu. Celkově lze tedy shrnout, že oblast cestovního ruchu je velmi podrobně sledována v řadě strategických dokumentů ČR. Pokud jde o vazbu na strategii Evropa 2020 a návrhy nových nařízení, ani zde není oblast cestovního ruchu opominuta, ačkoli se s její podporou počítá zejména v kontextu obecného rozvoje malých a středních podniků. Národní programy podpory cestovního ruchu Národní program podpory cestovního ruchu (dále jen „Program“) navazuje na Státní program podpory cestovního ruchu, který byl každoročně realizován od roku 2001 do roku 2007. Program je jedním z nástrojů implementace Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky na období 2007 – 2013 (dále jen „Koncepce“), která byla schválena usnesením vlády č. 1239 ze dne 7. listopadu 2007 a Prováděcího dokumentu ke Koncepci, který byl následně schválen usnesením č. 913 ze dne 23. července 2008. V roce 2007-2009 nebyla vyhlašována žádná výzva k předkládání žádostí v rámci

Národní programy podpory cestovního ruchu


Státního ani Národního programu podpory cestovního ruchu. V roce 2010 byl Program realizován prostřednictvím podprogramu Cestovní ruch pro všechny - celkem skutečně čerpalo dotaci v roce 2010 (1. i 2. výzva) 36 příjemců (akcí – žádostí) ve výši 64 325 886,- Kč. Podporované aktivity: tvorba nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k sociálnímu cestovnímu ruchu včetně marketingové podpory nově vytvořených produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k sociálnímu cestovnímu ruchu; vytvoření podmínek pro realizaci nových produktů domácího cestovního ruchu ve vztahu k sociálnímu ruchu (např. bezbariérový přístup, dětská herna, dětský koutek, mobilní bazén, vybavení třídy pro školy v přírodě apod.); maximálně do 20 % z celkových způsobilých výdajů projektu. V roce 2011 probíhala realizace prostřednictvím podprogramu Cestování dostupné všem - Celkem bylo přijato 58 žádostí o dotaci ve výši 102 779 tis. Kč. Pro přidělení dotací bylo navrženo 41 žádostí o dotaci v celkové výši 70 686 066,Kč z celkové alokované částky 72 mil. Kč. 2 akce byly doporučeny jako náhradní. Podpora byla nakonec přiznána 42 akcím v celkové výši 68 691 255,- Kč. Podporované aktivity: rekonstrukce/vybudování odpočívadel, center služeb pro turisty a hygienického zázemí pro pěší, cyklisty a handicapované turisty podél pěších tras, naučných stezek, cyklotras a zdrojových tras pro zvýšení návštěvnosti včetně marketingu vytvořených produktů cestovního ruchu; zpřístupnění atraktivit cestovního ruchu Všechny akce budou realizovány ještě v letošním roce 2012, mnozí účastníci budou předkládat závěrečné vyhodnocení akce až v lednu 2013. Podnikání na venkově – PRV

Podnikání na venkově Podnikání

Zaměření podpory na venkově I.1.1 Modernizace zemědělských podniků - Dotace v rámci tohoto podopatření - zaměření jsou zaměřeny na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemědělského podpory podniku za účelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti, konkrétně na investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb) včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Podopatření je dále zaměřeno na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu. I.1.2 Investice do lesů - Opatření sleduje strategický cíl zlepšení konkurenceschopnosti lesnictví, zejména se zaměřuje na podporu rozvoje dynamického podnikání v lesnictví, vyšší výkonnosti lesnických podniků, na restrukturalizaci lesnického sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví. Podporované akce by měly řešit problematické oblasti, jako nízkou úroveň investic v lesnickém sektoru a zastaralé a technicky nevyhovující vybavení lesnických podniků. Dále podpora napomáhá řešit problémy spojené s nedostatečnou infrastrukturou v lesnictví. I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům - Dotace je zaměřena na podporu výkonnosti zpracovatelských podniků, na rozvoj nových Sdružení DHV- QUARTUS 49

odbytišť pro zemědělské produkty, podporu marketingu zemědělských výrobků, zlepšování kvality výrobků a podporu vývoje aplikace nových produktů, postupů a technologií. I.2.1 Seskupení producentů - Opatření řeší zejména problém slabého postavení zemědělců na trhu, slabou vyjednávací pozici vůči zpracovatelům a odběratelům. Podpora se poskytuje na zakládání a činnost organizací výrobců, zejména na přizpůsobení produkce členů seskupení požadavkům trhu, společné uvádění zboží na trh, včetně jeho přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávky odběratelům a stanovení společných pravidel pro informace o produkci. III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy - Podpora v rámci tohoto opatření je zaměřená na rozvoj nezemědělských aktivit s cílem zajistit stálý příjem, udržet či vytvořit nová pracovní místa, a tím zlepšit podmínky pro kvalitní život místních obyvatel a stabilitu venkovského prostoru. Důležitou součástí opatření je i podpora výstavby zařízení pro zpracování a využití obnovitelných zdrojů energie – bioplynových stanic, kotelen či zařízení na výrobu tvarovaných biopaliv. Dále je podpora směřována na projekty z těchto sekcí Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE): B 08 (Ostatní těžba a dobývání), C (Zpracovatelský průmysl), F (Stavebnictví), G (Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel s výjimkou oddílu 46 a třídy 45.31), S 95 (Opravy počítačů a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost) a S 96 (Poskytování ostatních osobních služeb) (např.: truhlářství, tesařství, kovářství, výroba keramiky, pletení košíků, sklářská výroba, rukodělné činnosti a dále zednické práce, zámečnictví, čalounictví, opravy strojů a zařízení, maloobchod apod.). III.1.2 Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje - Cílem opatření je především vytváření nových pracovních míst a rozvoj hospodářské struktury nezemědělských aktivit. Podpora je určena na zakládání nových a rozvoj stávajících mikropodniků zejména v oblasti výroby a zpracování včetně řemeslné Podnikání a tradiční výroby. na venkově - využívání

Hodnocení úspěšnosti finančních PRV sleduje ve svém monitorovacím systému projekty odlišným způsobem než je zdrojů tomu v MSC32, stavy jednotlivých fází jsou uvedeny v poznámce.

32

Stavy projektů v PRV (uvedeno dle abecedy) se tak jak je lze identifikovat v monitorovacím systému. Sloupec Fáze: uvedeny stavy - Bodování 1, Bodování projektu 1,2,3; Doplnění dat, Doplnění příloh, Doplnění Žádosti, Doporučení 2; Hodnocení přijatelnosti1,2,3; Hodnotitelská komise, kontrola bodování, Kontrola FZ, Kontrola projektu 1,2,3;Kontrola příloh 1,2,3;Kontrola Žádosti 1,2,3; Výběr projektu, Výzva k doplnění příloh, Zaregistrování žádosti o dotaci. Sloupec Status žádosti: uvedeny stavy - K výběru projektu, Projekt doporučen/ schválen;Projekt doporučen/neschválen; projekt nedoporučen/neschválen; projekt nedoporučen/schválen; Projekt nedoporučen 1, projekt neschválen, projekt schválen, ukončení administrace. Sloupec Status podmínek: uvedeny stavy Dohoda podepsána,Nové datum předložení žádosti, Příjemce se nedostavil v termínu, Příprava dohody, Se žádostí o proplacení, Shoda kontroly, Ukončení administrace. Požadovanou informace je třeba filtrovat dle uvedených sloupců, nelze jednoznačně okamžitě vyhodnotit stav projektu jako dle metodiky MSC. Například (uveden postup dle informace ŘO Mze): celkové výdaje, které se vztahují ke schváleným žádostem, resp.


V materiálech a zprávách o čerpání PRV jsou uváděny ve stavu „veřejné fin. prostředky celkem Sml/Dod“ projekty odpovídající stavu schválen (stav P3 v MSC) a ne ve stavu P4 a vyšším. Znamená to, že za „zazávazkované prostředky“ jsou v PRV považovány schválené projekty bez ohledu na fakt, zda již mají podepsanou smlouvu nebo dodatek ke smlouvě. Zpracovatel postupoval v souladu s metodikou danou zadavatelem stejně ve všech analyzovaných oblastech podpory operačních programů, tj. v tabulkách jsou uváděny projekty s již podepsanou smlouvou (odpovídá stavu P4 dle MSC). Výsledky u PRV jsou komentovány s ohledem na výše uvedené. Intervence vybraných oblastí podpory PRV pokrývají celé území ČR kromě hl. města Prahy. Poptávka po uvedených oblastech podpory v průměru dosahuje 1,7 násobku alokace, což dokladuje dobrou absorpční kapacitu pro nabízené oblasti intervencí a dobrý předpoklad pro naplnění stanovených cílů. Míra čerpání finančních prostředků ve vztahu k alokaci je ve většině sledovaných oblastí na úrovni nižší než 45 %, vzhledem ke stavu zazávazkování ovšem čerpání ohroženo není. K 31.12.2011 bylo zazávazkováno (projekty odpovídající stavu P4 v MSC)71,8 % alokace dané oblasti v PRV. Celkem byly předloženy projekty za více než 35 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory PRV I.1.2, PRV I.1.1 a PRV III.1.2. Realizovány jsou projekty za téměř 15,1 mld. Kč. V oblastech podpory podnikání v PRV zbývá k vyčerpání, ale především k proplacení, stále významná část alokace. Finanční pokrok neodpovídá fázi programového období, v některých opatřeních jeví známky opožďování realizace, nicméně s ohledem výši zazávazkování (schválené projekty – stav P3), které je vyšší než uváděné v Tabulce č. 10 nebude problém s plněním stanovených cílů. U oblasti podpory I.2.1 probíhá vyplácení žádostí zaregistrovaných v minulém programovacím období z PRV, toto opatření má kontinuální charakter. V uvedené oblasti podpory jsou vypláceny pouze závazky z minulého období a nejsou přijímány nové žádosti.

k žádostem s podepsanou smlouvou lze získat filtrem dle sloupců „Status žádosti“ (kde odfiltrujeme - „projekt doporučen/schválen“ – výjimečně projekt „nedoporučen/schválen“ či „projekt schválen“), tam kde došlo ještě k posunu od schválení k podpisu smlouvy lze projekty s uzavřenou smlouvou odfiltrovat dle sloupce „Status podmínek“ (zde je třeba zaškrtnout „dohoda podepsána“, případně „nové datum předložení žádosti“, „se žádostí o proplacení“, „shoda kontroly“) vylučuje se „ukončení administrace“ a „příprava dohody“.


Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů Tabulka č. 10 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v PRV – oblast podnikání

Program/ oblast podpory PRV I.1.1 PRV I.1.2 PRV I.1.3 PRV I.2.1 PRV III.1.1 PRV III.1.2 Celkem

Veřejné fin. prostředky Veřejné celkem fin.prostř. Veřejné proplaceno Alokace celkem - fin.prostř. příjemcům (v mil. Sml/Dod celkem včetně Kč) (mil. Kč) Sml/Dod záloh 8 351,4 7 053,9 84,5% 42,6% 2 206,1 1 453,9 65,9% 26,9% 3 524,9 2 572,5 73,0% 29,8% 33 207,6 433,4 0,0 0,0% 3 839,3 2 709,9 70,6% 45,7% 2 604,3 1 256,0 48,2% 33,9% 20 959,4 15 046,2 71,8% 37,4%

Veřejné fin. prostřed ky žádost (mil. Kč) 15 056,9 4231,6 5934,3 0 5346,3 4779,1 35 348,2

Podnikání na venkově - věcná realizace

veřejné fin. prostřed ky žádost /alokace 1,8 1,9 1,7 0,0 1,4 1,8 1,7

Zdroj: Mze, vlastní výpočty

Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici data dosažených monitorovacích indikátorů za rok 2011, nelze hodnotit pokrok v realizaci PRV srovnatelně s ostatními analyzovanými oblastmi podpory daného klastru. Lze konstatovat, že realizované intervence se nerovnoměrně podílejí na tvorbě pracovních míst, která jsou považována za jeden ze základních předpokladů pro uchování atraktivity venkovského prostoru. Podpora různorodosti venkovské ekonomiky u podpořených hospodářských subjektů v oblastech podpory III.1. 1 a III.1.2 se v současném období neprojevila ve zvýšení přidané hodnoty vytvořené nezemědělskou činností. Kategorie výdajů S ohledem na rozdílné nastavení kategorií výdajů od ostatních analyzovaných oblastí podpory uvádíme jejich přehled v níže uvedené tabulce.

33

U oblasti podpory I.2.1 je uvedena finanční částka, neboť probíhá vyplácení žádostí zaregistrovaných v minulém programovacím období z PRV, toto opatření má kontinuální charakter. V uvedené oblasti podpory jsou vypláceny pouze závazky z minulého období a nejsou přijímány nové žádosti.


Podnikání na venkově – kategorie výdajů

Tabulka č. 11 Přehled kategorií výdajů v PRV Program/ oblast podpory PRV I.1.1

PRV I.1.2

PRV I.1.3

Kategorie výdajů

Název kategorie výdajů dle nařízení 1698/2005

121

Modernizace zemědělských hospodářství

124

Spolupráce technologií

122

Zvýšení hospodářské hodnoty lesů

123

Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům

124

Spolupráce technologií

123

Přidávání hodnoty zemědělským a lesnickým produktům

124

při

při

vývoji

vývoji

Spolupráce při vývoji technologií Seskupení producentů

nových

nových

nových

produktů,

produktů,

produktů,

postupů,

postupů,

postupů,

PRV I.2.1 142 PRV 311 Diverzifikace III.1.1 PRV 312 Zakládání podniků a jejich rozvoj III.1.2 Zdroj: data MZe, nařízení č. 1320/2006


I.1.1. Modernizace zemědělských podniků

Využívání tržních příležitostí díky inovacím

Podnikání na venkově - intervenční logika

Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu , diverzifikace podnikatelských aktivit

Zmírnění negativních klimatických změn

Podpora inovačních procesů

Zlepšení ekonomické výkonnosti podniků prostřednictvím lepšího využití produkčních faktorů.


I.1.2 Investice do lesů


Restrukturalizace lesnického sektoru, technicky vyhovující vybavení lesnických podniků, zlepšení ochrany životního prostředí

Podpora inovačních procesů

Rozvoj technického potenciálu

Zkvalitnění lesnické infrastruktury, podpora racionalizace a ekologizace v lesním hospodářství.


I.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům

Restrukturalizace a rozvoj technického potenciálu a podpora inovačních procesů, zlepšení zpracování a marketingu surovin a výrobků

Nové postupy, technologie

Podpora marketingu

Podpořena výkonnost zpracovatelských podniků, rozvoj nových odbytišť pro zemědělské produkty, zlepšení kvality výrobků, vývoj aplikace nových produktů.


I.2.1 Seskupení producentů


Zajištění žádané úrovně odbytových uskupení v nových členských státech, společné uvádění zboží na trh

Společná pravidla pro informace o produkci

Požadavky trhu

Podpora nových členských států v oblasti přizpůsobení se evropskému trhu.


III.1.1 Diverzifikace činností nezemědělské povahy

Různorodost zemědělských aktivit ve směru nezemědělské produkce, rozvoj nezemědělské produkce, využívání obnovitelných zdrojů energie

Podpora zaměstnanosti

Obnovitelné zdroje energie

Zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace ekonomických aktivit.


Podnikání Interpretace výsledků dalších studií Význam oblasti podnikání na venkově pro konkurenceschopnost ekonomiky je na venkově potvrzen i dalšími evaluačními studiemi. interpretace výsledků

Ex post evaluace RPS: dalších Intervence v rámci hospodářského rozvoje zemědělských a zpracovatelských studií subjektů a subjektů působících v oblasti rybářství musí být více zaměřeny na inovace, na zavádění moderních technologií, strojů, zavádění nových výrobků, s cílem zvýšení produktivity, zlepšení jejich postavení na trhu apod. Neměly by se podporovat jednoduché a úzce zaměřené projekty bez reálného dlouhodobého přínosu, jako např. opravy stájí, obnova strojového parku apod. Hrozí totiž riziko, že se podpoří i zemědělci a podniky s malým potenciálem, které mohou být neúspěšní na trhu, bez vedlejších efektů. Podpora by se měla soustředit na subjekty a projekty s největším růstovým/rozvojovým potenciálem, z toho důvodu by je nutné posílit, „projektové“ zaměření výzev (tedy důraz na nový či zajímavý nápad, ne jednotná žádanka o nové stroje). Podpora by se měla soustředit na malé firmy, kterým intervence přinesou konkrétní ekonomický a rozvojový dopad, a jejichž význam pro venkov je významný, případně na mikrofirmy a rodinné farmy. V oblasti diverzifikace by se měly podporovat činnosti, které budou mít opravdový přínos/dopad a povedou k reálné diverzifikaci – např. budování dalších ubytovacích kapacit, které jsou prázdné, nemá význam, naopak v terénním průzkumu se ukázala přínosná diverzifikace v oblasti alternativních zdrojů energie. Souhrnným doporučením pro aktivity programu, působícího na venkově je zaměření na výběr co nejkvalitnějších projektů: k tomu je nutné sledování přínosů již v průběhu realizace projektu a brzy po jeho realizaci, a na základě těchto poznatků průběžné přizpůsobování programu. S tím souvisí i skutečnost, že vyšší přínosy pro venkov lze spatřovat v podpoře menších podniků, a podniků, jejichž podpora se promítne do života regionu, ve kterém působí. Podpora podniků velkých, které by svoje rozvojové záměry realizovaly i bez dotace není smysluplná, stejně tak podpora obnovy majetku, která sice může jednorázově pomoci podpořeným subjektům, ale jejich dlouhodobou prosperitu neovlivní. Zhodnocení vybraných oblastí podpory cestovního ruchu ve vztahu ke koncepcím a strategiím Dále byly analyzovány vazby mezi zkoumanými intervencemi z PRV a nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast podpory podnikání. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji jsou uvedeny v příloze č.8.

Podnikání na venkově - zhodnocení vazeb vůči strategiím

Jednou z prioritních os Strategie regionálního rozvoje ČR pro období 2007-2013 je i Ekonomika regionů zaměřená na celkem čtyři priority, kterými jsou Vytváření podmínek pro dynamický rozvoj regionů ČR, Zvyšování konkurenceschopnosti MSP, Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech a Tvorba pracovních míst. Z těchto prioritních os jsou s ohledem na zaměření analyzovaných oblastí podpory PRV relevantní zejména Zvyšování konkurenceschopnosti MSP a Tvorba pracovních míst. Sdružení DHV- QUARTUS 56

Jednou z Územních priorit rozvoje Evropské unie je také Podpora integrovaného rozvoje ve městech a venkovských a specifických oblastech, přičemž do rámce této podpory náleží i podpora těch oblastí podpory PRV, které jsou analyzovány v rámci této studie. Národní strategický plán rozvoje venkova je zpracován ve vazbě na 4 směry Společenství. Analyzované oblasti podpory přitom mají vazbu zejména na Směr 1: Podpora přesunu znalostí, modernizace, inovace a kvality v potravinovém řetězci a zaměření na prioritní odvětví, pokud jde o investice do fyzického a lidského kapitálu. Mezi činnosti s nejvyšší přidanou hodnou jsou navíc v rámci tohoto strategického dokumentu považovány tyto činnosti: modernizace zemědělského odvětví, zpracování zemědělských a potravinářských produktů či lesní hospodářství. Analyzované oblasti podpory PRV proto mají jednoznačné vazby na tento směr Společenství reflektovaný v tomto strategickém dokumentu. Pokud jde o diverzifikaci činností nezemědělské povahy, tato oblast podpory má přímou vazbu na podporovanou aktivitu Diverzifikace hospodářských činností podporované v rámci Směru 3: Vytváření pracovních příležitostí a podmínek hospodářského růstu. Národní program reforem neobsahuje přímo jednotlivé oblasti podpory zaměřené na oblast zemědělství a rozvoje venkova. Mezi navrhovanými reformními kroky však figuruje také oblast Institucionální podpory rozvoje podnikání, která je vysoce relevantní i pro oblasti podpory zaměřené na rozvoj podnikání na venkově. Analyzované oblasti podpory PRV mají přímou vazbu na několik priorit Strategického rámce udržitelného rozvoje. Konkrétně jde o vazbu na prioritu 2.1 Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (… zemědělství …) a dále o vazbu na prioritu 4.2 Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví. Jednou z hlavních priorit strategie Evropa 2020 je i udržitelný růst založený na podpoře konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje. Tato priorita přímo zaměřená na podporu konkurenceschopnosti se vztahuje i na venkovské oblasti a na sektor zemědělství, proto je relevantní pro analyzované oblasti podpory z této oblasti. Návrh obecného nařízení definuje jako jeden z tematických cílů také posilování konkurenceschopnosti agrárního sektoru. Proto lze mezi analyzovanými oblastmi podpory PRV vysledovat vazbu na tento tematický cíl návrhu obecného nařízení. Celkově lze tedy shrnout, že oblast podpory podnikání a konkurenceschopnosti podniků v oblasti venkova je sledována v celé řadě strategických dokumentů ČR. Pokud jde o vazbu na strategii Evropa 2020 a návrhy nových nařízení, ani zde není oblast podpory podnikání a konkurenceschopnosti ve venkovských oblastech opominuta, posilování konkurenceschopnosti agrárního sektoru je jedním ze stanovených cílů. Rybářství a akvakultura Sdružení DHV- QUARTUS 57

Zaměření podpory Podpora podnikání je prostřednictvím OPR řešena třemi oblastmi podpory. Oblast podpory 2.1. Opatření pro produktivní investice do akvakultury, OP Rybářství, alokace se zaměřuje na zachování tradiční akvakultury, rozšíření chovu ryb ve sladkovodní akvakultuře, zavedení nových druhů, zavedení metod akvakultury, zavedení energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologií, zlepšení pracovních a bezpečnostních podmínek pracovníků v akvakultuře, zlepšení hygieny, zdraví a zvířat a welfare ryb atd.

Rybářství a akvakultura Rybářství a akvakultura – věcné zaměření

Oblast podpory 2.4. Investice do zpracování a uvádění na trh34 se zaměřuje na zlepšení pracovních a bezpečnostních podmínek, zlepšení hygienických podmínek a jakosti výrobků, výroba vysoce jakostních výrobků, snížení nepříznivého vlivu na životní prostředí, vývoj a výrobu nových výrobků, nové výrobní technologie, využití energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologií, zavedení sortimentu nových druhů, modernizaci pracovních postupů. Oblast podpory 3.3. Podpora a rozvoj nových trhů a propagační kampaně35 se zaměřuje na informovanost zákazníka o produktech akvakultury, reklamní kampaně, prezentaci produktů akvakultury odvětví rybářství na veletrzích a výstavách. Hodnocení úspěšnosti K 31.12.2011 bylo v případě oblasti podpory 2.1. kryto smlouvou a dodatky 79 % alokace na celou osu 2 (pozn. Výše alokace pouze pro tuto oblast podpory nebyla zjištěna), což je vzhledem k fázi programové periody v souladu s předpokladem36. Proplaceno doposud bylo jen 44 % prostředků, také měřeno k celkové alokaci osy 2. Počet projektů s vydaným rozhodnutím je 489. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,69 jejího násobku. Dosažená hodnota je poměrně vysoká, a naznačuje tendenci k naplnění podstatné části požadavků. Vzhledem k vysoké poptávce došlo k realokaci prostředků a zvýšení zdrojů v oblasti podpory 2.1.37

Rybářství a akvakultura – využívání finančních zdrojů

34

V souladu s návrhem změny programového dokumentu došlo k vyloučení investičního záměru c) „Investice do vývoje inovativních výrobků a nových výrobních technologií“ v opatření 2.4. Obsah písmene c) je dostatečně pokryt písmeny a) rozšíření, vybavení a modernizaci podniků, které zpracovávají a uvádějí na trh produkty rybolovu a akvakultury a b) zavedení energeticky úsporných a ekologicky šetrných technologií (obnovitelné zdroje energie). 35 Mezi osou 2 a osou 3 bylo přesunuto celkem 3 333 335 EUR, což tvořilo 18 % alokace osy 3 a 10 % celkové alokace programu. 36 Při započtení podpory 2.3 je kryto smlouvou a dodatky 89 % alokace. 37 Na základě analýzy absorpční kapacity, provedené Českým rybářským svazem, poptávka žadatelů o opatření 3.2. záměr a), který je zacílený na obnovu míst pro tření, nebude naplněna z majetkoprávních důvodů a z důvodu velkého rizika pro příjemce při nesplnění udržitelnosti projektu, které by případní příjemci nemohli prakticky ovlivnit. V opatření 3.3. se překrývají investiční záměry a) a b) se záměry c) a d), tudíž žadatelé nejeví ani o tyto záměry c) a d) žádny zájem. Na základě průběhu implementace programu v první polovině období (příjmu Žádostí o dotaci, vydávání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, čerpání finančních prostředků, ukončování administrací), bylo navrženo přesunout z opatření 3.2. 2 954 tis. EUR a z opatření 3.3. 379 tis. EUR. Celková navržená částka k realokaci byla ve výši 3 333 335 EUR.


U oblasti podpory 2.4. bylo k 31.12.2011 kryto smlouvou a dodatky 10 % alokace na celou osu 2 (pozn. výše alokace pouze pro tuto oblast podpory nebyla zjištěna) 38 . Proplaceno doposud bylo 5 % prostředků opět bráno vzhledem k alokaci celé osy 2. Toto hodnoty je však nutné brát s velkou rezervou vzhledem k předpokládané malé proporci podpory 2.4 vůči ostatním podporovaným aktivitám v 2. ose. V případě oblasti podpory 3.3. bylo k 31.12.2011 bylo kryto smlouvou a dodatky 40 % alokace na celou osu 3 (pozn. Výše alokace pouze pro tuto oblast podpory nebyla zjištěna). Proplaceno doposud bylo 36 % prostředků opět bráno vzhledem k alokaci celé osy. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) nedosáhla ani polovinu výše alokace, byla na úrovni 47% alokace celé osy 3. Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů Indikátory osy 2: Indikátor Produkce tržních ryb v tis. tunách je naplněn ve výši 102 % (20,4 tis. tun) a dokládá stabilitu objemu produkovaných ryb. Co se týče zpracování ryb a produkce výrobků, pak dosažená hodnota 5,09 tis. tun naplňuje cílovou hodnotu ve výši 90 %. Naopak doposud nenaplněn je indikátor týkající se Plochy rybníků se zlepšeným vodním prostředím – nulová hodnota. Co se týče indikátoru Počet zaměstnaných žen v odvětví rybářství, pak došlo k nárůstu oproti výchozí hodnotě o 9 pracovnic, cílová hodnota je naplněna ve výši 80 %. Jedná se o hodnoty vykázané ke konci roku 2010 za celou osu č. 2.

Rybářství a akvakultura – věcná realizace

Hodnocení této oblasti podpory je zkresleno dodáním pouze výše celkové alokace za osu 2, tj. nedodáním alokace pro jednotlivé oblasti podpory, což souvisí se způsobem programování OPR. Z analýzy vyplývá, že implementace celé osy je bezproblémová; část prostředků byla realokována v její prospěch. Důvodem je vysoká absorpce v oblasti akvakultury. V rámci podpory akvakultury se jedná o opatření, která významně ovlivňují prostředí pro chov ryb. Zdá se, že i přes nepříznivý finanční vývoj oblasti podpory 2.4. nemusí její implementace, v kontextu dalších podporovaných oblastí osy 2 a cílů administrátora, vykazovat poruchy. Vzhledem k vysoké stávající poptávce v oblasti podpory 2.1. lze doporučit zaměření i budoucí podpory tímto směrem. Důvodem je vysoká absorpce v dané oblasti. Vzhledem k zaměření oblasti podpory na zvýšení konkurenceschopnosti podniků zabývajících se zpracováním ryb a výrobou rybích produktů lze doporučit pokračování podpory 2.4. po roce 2014. Indikátory osy 3: Indikátor Spotřeba sladkovodních ryb je naplněn z 93 %, tj. 1,42 kg/obyv/rok. Ostatní sledované ukazatele jako je Zvýšení přidané hodnoty nebo Počet projektů testovaných technologických postupů však vykazují nulové hodnoty.39 Jedná se o hodnoty vykázané ke konci roku 2010 za celou osu č.3.

38

Při započtení podpory 2.1 je kryto smlouvou a dodatky 89 % alokace. V případě ukazatele Počet projektů testovaných technologických postupů bylo k červenci 2011 vydáno 23 Rozhodnutí o poskytnutí dotace a předfinancováno 11 projektů. V současné době je již cílová hodnota pro rok 2015 překročena. Tento indikátor se přednostně váže k opatření 3.4 Pilotní projekty. 39


Hodnocení této oblasti podpory je do určité míry zkresleno dodáním pouze výše celkové alokace za osu 3, tj. absencí informace o alokacích pro jednotlivé oblasti podpory. Je možno říci, že původní alokace výrazně překračovala možnosti skutečné poptávky. Proto došlo k realokaci části prostředků. Tato změna by však neměla negativně ovlivnit naplnění věcných cílů osy reprezentovaných příslušnými indikátory, jejichž naplnění se slibně vyvíjí především v roce 2011. Důvodem realokace byl mimo jiné tematický překryv mezi realizovanými kampaněmi – rybí produkty, ryba domácí. Kategorie výdajů V případě zkoumaných oblastí podpory byly vykazována vždy pouze 1 kategorie výdajů - 8 Ostatní investice do podniků, případně nebylo rozlišeno. Co se týče kategorie výdajů (veřejné fin. prostředky celkem – Sml/Dod) pak v případě oblasti podpory 2.1. 47 % výdajů spadá do skupiny 8 Ostatní investice do podniků, u oblasti podpory 2.4. to je 16,6 % a v případě oblasti podpory 3.3. celých 100 % výdajů.

Rybářství a akvakultura - kategorie výdajů


MIKROSTUDIE Vybraných oblastí podpory OPPI zařazené do tematického klastru Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků, situace ve vybraných CZ NACE: S ohledem na doporučení zadavatele a odborných gestorů byly zpracovány mikrostudie následujících oblastí podpory. Pro sledování regionální variability byly vybrány průmyslové oddíly CZ NACE: CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení – která představuje tradiční průmyslovou českou výrobu, zastoupenou na celém území ČR, CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení – představuje progresivní průmyslové odvětví, který prošlo výraznou transformací v posledních 20 letech, CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. – patří k tradičním oborům českého průmyslu, CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – patří v současné době k nejvýznamnějším oborům v ČR a k hlavním exportním odvětvím, CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl – dokresluje situaci dalších tradičních oborů v území. Oddíly CZ NACE 26, 28, 29 byly v minulých letech také výrazně podporovány průmyslovou a proinvestiční politikou ČR. Oblast podpory 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb 40, program Rozvoj V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů hlásilo k oddílu 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 325 projektů, rovněž objem poskytnuté dotace je největší 2,22 mld. Kč. Druhý největší okruh projektů se hlásil k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 88 projektů. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným do oddílu 28, a to ve výši 7 mil. Kč.

40

U ostatních programů oblasti podpory jsou dominantně vykazovány CZ NACE 62 Činnosti v oblasti informačních technologií a 63 Informační činnosti


Tabulka č. 12 Program Rozvoj, oddíly CZ NACE Program Rozvoj CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

Počet projektů 325

Počet projektů MSP 325

Celkové výdaje Kč 4 734 616 957

Průměrné celkové výdaje Kč 14 568 052

Způsobilé výdaje Kč 4 105 458 126

Průměrné způsobilé výdaje Kč 12 632 179

Dotace Kč 2 222 485 000

Průměrná výše dotace Kč 6 838 415

16

16

166 239 951

10 389 997

145 139 000

9 071 188

77 902 000

4 868 875

88

88

1 298 479 898

14 755 453

1 140 102 609

12 955 711

616 054 000

7 000 614

6

6

54 872 000

9 145 333

49 501 000

8 250 167

27 106 000

4 517 667

25

25

266 278 600

10 651 144

240 416 600

9 616 664

129 107 000

5 164 280

Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP

Podíl způsobilých výdajů na celkové investici u jednotlivých oddílů je v rozmezí 87 - 90 %. Podíl dotace na celkových výdajích se pohybuje v rozsahu 47 % - 49 %. Podíl soukromých investic se pohybuje lehce nad 50 %. Tabulka č. 13 Program Rozvoj, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Rozvoj CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP

Podíl dotace a způsobilých výdajů

87%

47%

54%

87%

47%

54%

88%

47%

54%

90%

49%

55%

90%

48%

54%

Při porovnání směřování podpory (jedná se o celkové zdroje) je možné vysledovat několik rysů. Prvním z nich je odlišné zastoupení regionů v případě sledování podpory dle CZ NACE, což by mělo korespondovat s oborovým zaměřením jejich průmyslu. Dalším je odlišné proporční pořadí regionů při čerpání podpory. Společným znakem je skutečnost, že podpora je vždy směřovaná do Moravskoslezského kraje, který v řadě zkoumaných CZ NACE dominuje, nebo se z hlediska objemu zdrojů pohybuje na předních místech (výrazně přesahuje i podíl kraje na počtu registrovaných subjektů). V případě CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů je zřetelná územní koncentrace aktivit a pravděpodobně souvisí s dotvářením automobilového klastru. Pro korektní interpretaci je však nutné uvést, že bylo podpořeno jen 6 projektů v celkové výši 54,8 mil. Kč. Odlišná situace je Sdružení DHV- QUARTUS 62

u CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n., kde podpora je výrazně rozdělena mezi způsobilé regiony (16 projektů v celkové výši 166 mil. Kč.). Výrazné nasměrování podpory do východních regionů ČR je doložitelné i porovnáním proporcí zastoupením podniků – Tabulka č. 15: Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011), Tabulka č. 16: Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011) bez Prahy. V případě Jihomoravského kraje je dobré připomenout, že podpora je směřována mimo hlavní urbanizační centra, do tradičně problémových mikroregionů jako je Znojemsko, Blanensko. Podpora se zaměřuje na drobné a malé podniky. U většiny zkoumaných oddílů CZ NACE se jedná o poměr 2:1 vůči středním podnikům. Graf č. 6 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 25

Celkové výdaje CZ NACE 25 325 projektů c.v. 4,73 mld. , dotace 2,22 mld. Kč 0% 0%

1%

Středočeský kraj

1%

Praha 4%

Jihočeský kraj Plzeňský kraj

13% 29%

Karlovarský kraj 2% 3% 0%

Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

9%

Pardubický kraj Kraj Vysočina

11% 14%

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

13%

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP


Tabulka č. 14 Přehled žadatelů dle typu MSP v jednotlivých krajích a NACE pro oblast podpory 2.2 OPPI

25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení drobné +malé střední podniky podniky

Středočeský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR

0 0 2 4 11 28 10 0 11 15 26 25 28 63 223

0 0 0 1 5 12 3 0 4 8 12 18 12 27 102

celkem MSP k NACE25

0 0 2 5 16 40 13 0 15 23 38 43 40 90 325

26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení drobné +malé podniky

0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 0 4 4 11

střední podniky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 2 0 3 5

28 - Výroba strojů a zařízení j. n.

celkem MSP k NACE26

0 0 0 0 0 1 0 0 0 1 1 2 4 7 16

drobné +malé podniky

střední podniky

1 0 0 0 3 7 2 0 3 1 7 11 2 12 49

0 0 0 0 3 7 3 0 2 4 5 4 3 8 39

celkem MSP k NACE28

1 0 0 0 6 14 5 0 5 5 12 15 5 20 88

29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů drobné +malé podniky

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 2 1 4

32 - Ostatní zpracovatelský průmysl

celkem MSP k NACE29

střední podniky

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 2

0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 0 3 2 6

drobné +malé podniky

0 0 0 0 1 4 2 0 2 1 1 0 3 3 17

celkem MSP k NACE32

střední podniky

0 0 0 0 0 1 3 0 1 0 1 0 0 2 8

0 0 0 0 1 5 5 0 3 1 2 0 3 5 25



Tabulka č. 15 Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011)

Registrované subjekty celkem

Středočeský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj ČR

317 598 529 377 158 543 147 419 83 396 178 718 118 766 134 689 114 072 105 185 291 162 138 970 136 725 248 824 2 703 444

25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, 26 - Výroba počítačů, kromě strojů a elektronických a optických 28 - Výroba zařízení přístrojů a zařízení strojů a zařízení j. n.

10 307 7 488 4 679 4 923 2 074 6 667 4 087 4 961 5 292 4 101 10 134 5 571 6 734 9 113 86 131

podíl na ČR NACE 12,0% 8,7% 5,4% 5,7% 2,4% 7,7% 4,7% 5,8% 6,1% 4,8% 11,8% 6,5% 7,8% 10,6% 100,0%

207 638 106 87 50 98 85 140 122 42 235 102 110 189 2 211

podíl na ČR NACE 9,4% 28,9% 4,8% 3,9% 2,3% 4,4% 3,8% 6,3% 5,5% 1,9% 10,6% 4,6% 5,0% 8,5% 100,0%

759 902 334 324 113 377 400 496 374 253 849 363 447 495 6 486

podíl na ČR NACE 11,7% 13,9% 5,1% 5,0% 1,7% 5,8% 6,2% 7,6% 5,8% 3,9% 13,1% 5,6% 6,9% 7,6% 100,0%

29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

159 147 51 66 32 70 57 55 50 34 71 42 52 82 968

podíl na ČR NACE 16,4% 15,2% 5,3% 6,8% 3,3% 7,2% 5,9% 5,7% 5,2% 3,5% 7,3% 4,3% 5,4% 8,5% 100,0%


1 730 2 510 838 1 381 584 730 1 800 807 573 549 1 661 658 864 1 427 16 112

podíl na ČR NACE 10,7% 15,6% 5,2% 8,6% 3,6% 4,5% 11,2% 5,0% 3,6% 3,4% 10,3% 4,1% 5,4% 8,9% 100,0%

Zdroj: autor, data z ČSÚ, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=2&cislotab=ORG9030UC&kapitola_id=441&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=2


Tabulka č. 16 Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011) bez Prahy

Registrované subjekty celkem

25 - Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení podíl na ČR NACE 13,1% 5,9% 6,3% 2,6% 8,5% 5,2% 6,3% 6,7% 5,2% 12,9% 7,1% 8,6% 11,6% 100,0% 109,5%

26 - Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení podíl na ČR NACE 13,2% 6,7% 5,5% 3,2% 6,2% 5,4% 8,9% 7,8% 2,7% 14,9% 6,5% 7,0% 12,0% 100,0% 140,6%

28 - Výroba strojů a zařízení j. n. podíl na ČR NACE 13,6% 6,0% 5,8% 2,0% 6,8% 7,2% 8,9% 6,7% 4,5% 15,2% 6,5% 8,0% 8,9% 100,0% 116,2%

29 - Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

Středočeský kraj 317 598 10 307 207 759 159 Jihočeský kraj 158 543 4 679 106 334 51 Plzeňský kraj 147 419 4 923 87 324 66 Karlovarský kraj 83 396 2 074 50 113 32 Ústecký kraj 178 718 6 667 98 377 70 Liberecký kraj 118 766 4 087 85 400 57 Královéhradecký kraj 134 689 4 961 140 496 55 Pardubický kraj 114 072 5 292 122 374 50 Vysočina 105 185 4 101 42 253 34 Jihomoravský kraj 291 162 10 134 235 849 71 Olomoucký kraj 138 970 5 571 102 363 42 Zlínský kraj 136 725 6 734 110 447 52 Moravskoslezský kraj 248 824 9 113 189 495 82 ČR - hl. m. Praha 2 174 067 78 643 1 573 5 584 821 ČR 2 703 444 86 131 2 211 6 486 968 Zdroj: autor, data z ČSÚ, http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?childsel0=2&cislotab=ORG9030UC&kapitola_id=441&voa=tabulka&go_zobraz=1&childsel0=2

podíl na ČR NACE 19,4% 6,2% 8,0% 3,9% 8,5% 6,9% 6,7% 6,1% 4,1% 8,6% 5,1% 6,3% 10,0% 100,0% 117,9%


1 730 838 1 381 584 730 1 800 807 573 549 1 661 658 864 1 427 13 602 16 112

podíl na ČR NACE 12,7% 6,2% 10,2% 4,3% 5,4% 13,2% 5,9% 4,2% 4,0% 12,2% 4,8% 6,4% 10,5% 100,0% 118,5%


Graf č. 7 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 26


Celkové výdaje CZ NACE 26 16 projektů c.v. 166 mil. ; dotace 78 mil. Kč

0% 0%

Celkové výdaje CZ NACE 28 88 projektů c.v. 1,29 mld. ; dotace 616 mil. Kč 0%

0% 0%

0%

0%

1%

Středočeský kraj

0% 12%

0%

0%

Středočeský kraj

Jihočeský kraj

5%

Jihočeský kraj

20%

Plzeňský kraj

11%

Plzeňský kraj

7%

Praha

0%

Praha

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj

41%

6%

Ústecký kraj

Ústecký kraj 8%

7%

Liberecký kraj 9%

Královéhradecký kraj 18%

Pardubický kraj

15%

Jihomoravský kraj

Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina

8%

Kraj Vysočina 16%

Liberecký kraj 0%

16%


Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP




Graf č. 10 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE32

Celkové výdaje CZ NACE 32 25 projektů c.v. 266 mil., dotace 129 mil. Kč

Celkové výdaje CZ NACE 29 6 projektů c.v. 55 mil., dotace 27 mil. Kč 0%

0% 0% 0%

0%

0% 0%

0% 0%

Středočeský kraj

0%

Praha

0%

0%

1%

Praha Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj 25%

6%

Ústecký kraj Liberecký kraj

4%

Liberecký kraj

Královéhradecký kraj

3%


Kraj Vysočina


Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj 34%

Olomoucký kraj

Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP Zdroj:

Karlovarský kraj Ústecký kraj

0%

Pardubický kraj 49%

Středočeský kraj

15%

Karlovarský kraj 39%

0%

Jihočeský kraj

0%

12%

0%

0%

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj





Oblast podpory 5.3. Infrastruktura pro podnikání, program Nemovitosti V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů hlásilo k oddílu 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 165 projektů, rovněž objem poskytnuté dotace je největší 1,58 mld. Kč. Druhý největší okruh projektů se hlásil k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 78 projektů. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným do oddílu 32 Ostatní zpracovatelský průmysl, a to ve výši 16,7 mil. Kč. Tabulka č. 17 Program Nemovitosti, oddíly CZ NACE Program Nemovitosti CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

Počet projektů

Počet projektů MSP

Celkové výdaje Kč

165

154

3 570 417 526

21 638 894

3 102 268 328

18 801 626

1 576 058 000

9 551 867

21

19

645 794 195

30 752 105

573 722 456

27 320 117

293 520 000

13 977 143

78

67

2 562 016 911

32 846 371

2 346 187 103

30 079 322

1 189 608 000

15 251 385

12

9

274 243 224

22 853 602

240 440 949

20 036 746

127 891 000

10 657 583

8

8

264 669 120

33 083 640

251 734 794

31 466 849

133 501 000

16 687 625

Průměrné celkové výdaje Kč

Způsobilé výdaje Kč

Průměrné způsobilé výdaje Kč

Dotace Kč

Průměrná výše dotace Kč


Podíl způsobilých výdajů na celkové investici u jednotlivých oddílů je v rozmezí 88 - 95 %. Podíl dotace na celkových výdajích se pohybuje v rozsahu 46 % - 50 %. Podíl soukromých investic se pohybuje lehce nad 50 %. Tabulka č. 18 Program Nemovitosti, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Nemovitosti CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP


95%

49%

51%

91%

49%

53%

92%

46%

51%

88%

47%

53%

95%

50%

53%

V případě CZ NACE 25000, 26000 a 28000 je možné sledovat pestré rozdělení podpory mezi regiony. Největší objem prostředků ve všech třech případech směřoval do Moravskoslezského Sdružení DHV- QUARTUS 69

kraje, významné je postavení i Jihomoravského regionu. V případě CZ NACE 26000 se výrazně prosazuje Středočeský kraj, u CZ NACE 28000 pak Pardubický kraj. U CZ NACE 29000 a 32000 je pozorovatelná výrazná územní koncentrace podpory. V prvním případě 54 % investic je investováno ve Zlínském kraji; ve druhém 49 % zdrojů v Královéhradeckém. Je však nutné uvést, že se jedná pouze o 12 respektive 8 projektů. Graf č. 11 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 25

Celkové výdaje CZ NACE 25 165 projektů c.v. 3,57 mld.; dotace 1,58 mld. Kč Středočeský kraj Praha

0% 7% 21%


10% 2% 2% 6%

10%

Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

5% 5%

4% 9%

10% 9%

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj



Graf č. 12 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 26

Graf č. 13 Program Nemovitosti , celkové výdaje CZ NACE 28

Celkové výdaje CZ NACE 28 78 projektů c.v. 2,56 mld.; dotace 1,19 mld. Kč


Středočeský kraj

Středočeský kraj Praha

0%

5%

Jihočeský kraj 0% 21%

25%

Plzeňský kraj 27%

Karlovarský kraj

12% 11%

11%

5% 0%


Plzeňský kraj Karlovarský kraj

5%

Ústecký kraj

4% 2%

Liberecký kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj


Kraj Vysočina 11%

Jihočeský kraj

4%

Ústecký kraj

Pardubický kraj 4%

0% 5%

0%

0% 0%

Praha

0%

4% 16%


8%

Jihomoravský kraj


19%

1%

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj







Celkové výdaje CZ NACE 29 12 projektů c.v. 274 mil. ; dotace 128 mil. Kč 0% 1%

0%

Středočeský kraj

0%

0%

Praha

0% 9%

Středočeský kraj 0%

Jihočeský kraj

6%

0%

0%

Plzeňský kraj

Praha

0% 2%

0%

Jihočeský kraj

10%

Plzeňský kraj

21%



Ústecký kraj

0%

Liberecký kraj 10%

Královéhradecký kraj 0% 54%

9%

0%



49%

8%


0%

Pardubický kraj

0%

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj




Oblast podpory 6.1. Podpora poradenských služeb, program Poradenství V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů hlásilo k oddílu 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 51 projektů, rovněž objem poskytnuté dotace je největší 18 mil. Kč. Druhý největší okruh projektů se hlásil k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 15 projektů. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným v oddílu 25, a to ve výši 352 tis. Kč. Tabulka č. 19 Program Poradenství, oddíly CZ NACE

51


Počet projektů

CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

8

CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n.

Celkové výdaje Kč 37 929 400

Průměrné celkové výdaje Kč 743 714

8

4 997 645

15

15

CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

1

CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

6

Program Poradenství CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení

Způsobilé výdaje Kč 35 936 000

Průměrné způsobilé výdaje Kč 704 627

624 706

4 334 500

10 854 700

723 647

1

490 000

6

4 560 000

Dotace Kč 17 967 000

Průměrná výše dotace Kč 352 294

541 813

2 166 000

270 750

9 894 000

659 600

4 947 000

329 800

490 000

490 000

490 000

245 000

245 000

760 000

3 760 000

626 667

1 880 000

313 333


Podíl způsobilých výdajů na celkové investici u jednotlivých oddílů je v rozmezí 82 - 100 % (tato hodnota u oddílu 29 je ovlivněna zařazením pouze jednoho projektu). Podíl dotace na celkových výdajích se pohybuje v rozsahu 41% - 50 %. Podíl soukromých investic až na výjimku přesahoval hranici 53 %.


Tabulka č. 20 Program Poradenství, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Poradenství CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP


95%

47%

50%

87%

43%

50%

91%

46%

50%

100%

50%

50%

82%

41%

50%

V případě oddílů CZ NACE 25, 26 a 28 je možné sledovat pestré rozdělení podpory mezi regiony oproti situaci u 29 a 32. U oddílů 25 a 26 se výrazněji prosadily zejména moravské regiony: Zlínský a Jihomoravský kraj. Dále v případě CZ 28 není pozorována významnější koncentrace, nejvyššího podílu dosahuje kraj Vysočina je 17 %. Naopak je tomu u oddílu 29, kdy je zastoupen pouze jeden projekt v Jihomoravském kraji. Největší objem prostředků u oddílu 32 směřoval do dvou sousedních regionů - do kraje Královéhradeckého 46 % a kraje Libereckého 33 %. Graf č. 16 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 25

Celkové výdaje CZ NACE 25 51 projektů c.v. 38 mil.; dotace 18 mil. Kč Středočeský kraj Praha 10%

14%

Jihočeský kraj

0%

Plzeňský kraj

4%


21%

0% 4%


4% 2%


9% 9% 16%

1%

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj



Graf č. 17 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 26


Celkové výdaje CZ NACE 26 8 projektů c.v. 5 mil.; dotace 2 mil. Kč

Celkové výdaje CZ NACE 28 15 projektů c.v. 11 mil.; dotace 5 mil. Kč Středočeský kraj


Praha Jihočeský kraj 9%

13%

0%

4%

10%

0% 0%

8%

0%

0%

0%

11%


5%


Královéhradecký kraj Pardubický kraj


11% 17%


Kraj Vysočina 5%


Olomoucký kraj


Plzeňský kraj

9%

Liberecký kraj

24%

Jihočeský kraj

Ústecký kraj

24%

0%

4% 3% 4%


12%

Praha

8%


Zlínský kraj

Zlínský kraj






Celkové výdaje CZ NACE 32 6 projektů c.v. 4,6 mil.; dotace 1,9 mil. Kč

0% 0%

0% 0% 0%

0%

11%

0% Středočeský kraj 0% 10%

0% 0%

Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj

33%


46%

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj


Oblast podpory 6.2. Podpora marketingových služeb, program Marketing V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů hlásilo k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 112 projektů, rovněž objem poskytnuté dotace je největší 108 mil. Kč. Druhý největší okruh projektů se hlásil k oddílu 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 110 projektů. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným v oddílu 28, a to ve výši 966 tis. Kč.


Tabulka č. 21 Program Marketing, oddíly CZ NACE Počet projektů 110


CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení

38

CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n.



38

79 716 813

112

112

CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů

5

CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

38

Program Marketing CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení



2 097 811

73 647 036

250 334 973

2 235 134

5

10 027 570

38

78 987 540

Dotace Kč 77 619 784

Průměrná výše dotace Kč 705 634

1 938 080

35 775 000

941 447

219 251 848

1 957 606

108 241 899

966 446

2 005 514

8 633 000

1 726 600

4 315 000

863 000

2 078 619

71 766 000

1 888 579

35 880 000

944 211


Podíl způsobilých výdajů na celkové investici u jednotlivých oddílů je v rozmezí 88 - 91 %. Podíl dotace na celkových výdajích se pohybuje v rozsahu 43% - 45 %. Podíl soukromých investic tedy přesahuje hranici 55 %. Tabulka č. 22 Program Marketing, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Marketing CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP


91%

45%

49%

92%

45%

49%

88%

43%

49%

86%

43%

50%

91%

45%

50%

V případě všech CZ NACE, s výjimkou oddílu 29, je možné pozorovat pestré rozdělení podpory mezi regiony. Největší objem prostředků ve všech třech případech směřoval do Jihomoravského regionu. Významné postavení si drží Moravskoslezský kraj, Středočeský kraj ale i Královéhradecký region. V případě CZ NACE 29 dominuje Pardubický kraj. Sdružení DHV- QUARTUS 77

Graf č. 20 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE25

Celkové výdaje CZ NACE 25 110 projektů c.v. 174 mil.; dotace 77 mil. Kč Středočeský kraj Praha 12%

15%

Jihočeský kraj 0%

1% 1%

4% 21%

1%

0%

5%

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

4% 5%

4%

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

27%

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj



Graf č. 21 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 26 Graf č. 22 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 28



Středočeský kraj

Praha

Praha

Jihočeský kraj 13%

18%

0%

13%

Plzeňský kraj

Ústecký kraj 18%

0%


6%

Ústecký kraj

7%

Liberecký kraj

Liberecký kraj

0%

Jihočeský kraj

4%


14%

9%



19%

Pardubický kraj 0%

0%

2% 2%

Kraj Vysočina

2%

Jihomoravský kraj

11% 8%

16%

2%

2%


13%

8%

Olomoucký kraj

4%

Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj




Graf č. 23 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 29 Graf č. 24 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 32


Celkové výdaje CZ NACE 29 5 projektů c.v. 10 mil.; dotace 4 mil. Kč 0%

0%

0%

0%

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

Praha

0% 0% 0%

0%

0% 3%

Jihočeský kraj

0%

Plzeňský kraj

5% 17%

Plzeňský kraj

16% 0%

7%


Jihočeský kraj

7%

4%

7%

Liberecký kraj 23%

47%




3%

10%

11% 4%

Jihomoravský kraj


10%

Kraj Vysočina 8%

Karlovarský kraj

18%

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj

Olomoucký kraj

Olomoucký kraj

Zlínský kraj

Zlínský kraj





Podíl dotace na celkových výdajích se pohyboval v rozmezí 41-50 % s tím, že tyto hodnoty 1) úzce korespondují s pravidly regionální podpory a podmínkami výzev, 2) odpovídají malému podílu nezpůsobilých výdajů uvedených v projektech, které se pohybují v rozsahu 0-18 %. Jistě existují další investiční výdaje firem, které jsou spojeny s realizací projektu, avšak nejsou v něm zachyceny. Zjištění jejich podílu a tedy i celkového investičního výdajového proudu je však možné pouze terénním šetřením u vybraných podniků, příjemců podpory. Porovnáme-li podporu směřující do jednotlivých regionů a oddílů CZ NACE, pak lze vysledovat např. u oddílu CZ NACE 32 000, oblast podpory 5.3. Infrastruktura pro podnikání (program Nemovitosti) a Oblast podpory 6.1. Podpora poradenských služeb (program Poradenství) výrazné podobnosti v územním zaměření podpory. Vzhledem k malému počtu předložených projektů však nelze vyvodit zásadnější závěry. Je možné tedy pouze formulovat hypotézy 1) týkající se strategického přístupu k modernizaci vybraných průmyslových podniků, které systematicky využívají nabízené podpory OPPI k řešení širokého spektra svých problémů (bez širších územních dopadů), 2) týkající se strukturálních pohybů vedoucích k postupné změně ekonomiky uvedených regionů. Podrobnější zkoumání motivů příjemců podpory, vlastního průběhu realizace, výsledků a dopadů by mohla tyto hypotézy potvrdit či vyvrátit. Podrobné zkoumání investičních preferencí podniků dle CZ NACE a regionů, dosažených výsledků a dopadů by mohlo vést ke zjištěním, zdali a v jaké intenzitě dochází k modernizačním trendům v jednotlivých odvětvích, pomohlo by odhalit nastartované posuny v ekonomické struktuře území. Ve srovnání s výsledky zjištěnými v dalších tematických klastrech by bylo možné také sledovat specifika oborové a regionální poptávky, preference podniků u typově odlišných podpor (vznik podniků a základní konkurenceschopnost na jedné straně vs. konkurenceschopnost tažená inovacemi na straně druhé). Provedení podrobných šetření by umožnilo získat data i o dotváření či formování nových seskupení firem, klastrů a naznačila by, zdali dochází k nové územní specializaci ekonomických aktivit.


3.2. Tematický klastr: Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Tematický klastr zastřešuje aktivity, které se zaměřují na rozvoj výzkumných a vývojových kapacit podniků, na posilování inovační schopnosti podniků, na spolupráci podniků, zvláště jejich výzkumných a technologických částí, se sférou VaV a také se vzdělávacími institucemi. Toto téma se bezprostředně váže k opatřením zaměřeným na posilování konkurenceschopnosti založené na inovacích. OPPI - 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků OPPI - 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj OPPI - 5.1 Platformy spolupráce Evropská územní spolupráce 2007-2013 Střední Evropa společnou prací k úspěchu - 1.2 Budovaní kapacit pro šíření a aplikaci inovace Evropská územní spolupráce 2007-2013 Střední Evropa společnou prací k úspěchu - 1.3 Podpora rozvoje znalostí

Vymezení záběru klastru


Společným ideovým východiskem uvedených oblastí podpory je posílení vývojové a inovační kapacity podniků (především MSP), které provádějí Ideové východisko vlastní výzkum, vývoj, inovaci, vytváření příznivého podnikatelského prostředí, zlepšení finanční stability podniků realizujících inovace výrobků, technologií a služeb, prohloubení spolupráce mezi podnikatelskou sférou a výzkumnými a vývojovými institucemi. Tematický klastr je provázán řadou funkčních vazeb na oblast vzdělávání. Vnější vazby Zejména jde o oblasti terciárního vzdělávání, rozvoje postgraduálního studia, školení a mobility výzkumníků a vysoce kvalifikovaného technického a manažerského personálu, networkingové aktivity a partnerství mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumných a technologických center, včetně výzkumných infrastruktur a podniků. Souvisí rovněž s atraktivitou a vybaveností území (pro výzkumníky a další špičkové pracovníky). Úzce navazuje na aktivity realizované v klastru „Podpora zahájení a rozvoje podnikání“; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků. Zaměření podpory V rámci tematického klastru byly analyzovány 3 vybrané oblasti podpory Věcné programu OP PI zaměřené na posilování vývojových a inovačních schopností zaměření podniků. Uvedené oblasti podpory řeší zejména zavádění inovací a rozsáhlé uplatňování výsledků výzkumu a vývoje v průmyslu a v podnikatelských službách (Program Inovace), zvýšení počtu podnikatelských subjektů, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci (Program Potenciál), podpoření růstu zaměstnanosti díky tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst a prohloubení spolupráci podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi (Program Prosperita), podporu spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni s možností podpory i mezinárodní spolupráce nových i existujících uskupení (Program Sdružení DHV- QUARTUS 82

Spolupráce). Zejména budou podporovány projekty identifikace, zakládání a rozvoje klastrů a technologických platforem. Aktivity spolupráce VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol a aplikační sféry zde realizované mají úzkou vazbu na oblasti podpor OP VaVpI. Využívání

Hodnocení úspěšnosti finančních Hodnocení úspěšnosti bylo provedeno v souladu s danou metodikou, vybrané zdrojů klíčové oblasti podpory, které se zaměřují na posilování konkurenceschopnosti, byly dále analyzovány v mikrostudiích. Prostředky programu Inovace byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 žádost o revizi Operačního programu Podnikání a inovace. Žádost o změnu programu byla odůvodněna především významnými operačního socioekonomickými změnami, především pak dopady celosvětové ekonomické krize. Hlavním důvodem pro provedení revize operačního programu byly dopady finanční a hospodářské krize v podobě hrozících významných socioekonomických změn v podporovaných regionech soudržnosti NUTS 2. Poptávka v oblastech podpory OP PI 4.1 a OP PI 4.2 je poměrně vysoká, což dokládá dobrou absorpční kapacitu pro nabízené intervence a rovněž správnost provedené realokace. Reálné výsledky spojené s poskytováním podpory jsou však doposud nízké, což pravděpodobně koresponduje se zpožděným čerpáním zazávazkovaných prostředků. Tematicky se jedná o podpory, které jsou stěžejní při posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a klíčové pro přechod české ekonomiky na dráhu konkurenceschopnosti. Vysoká poptávka indikuje možnost zvýšení alokace na tento typ intervencí v příštím programovém období. Vzhledem k významu podpor by určitě bylo vhodné podrobně prozkoumat reálně neuspokojenou poptávku a důvody tohoto stavu. Přehled k čerpání finančních prostředků sledovaných oblastí podpory shrnuje níže uvedená tabulka. Tabulka č. 23 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v klastru Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Program/ oblast podpory

alokace (v mil. Kč)

Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod (mil. Kč)

Veřejné fin.pros tř. celkem Sml/Do d

Soukromé spolufinan cování Sml/Dod*

Veřejné fin. prostředky celkem proplaceno příjemcům včetně záloh

Veřejné fin. prostřed ky žádost (mil. Kč)

Veřejné fin. prostřed ky žádost /alokace

15 991,5 7 732

13 982 4 133,1

87,4 % 53,5 %

56,8 % 49,1 %

22 % 18,9 %

24 448,7 14 937,3

1,5 1,9

11 712,3 4 710,9 Celkem 35 435,8 22 826 Zdroj: data MSC, vlastní výpočty

40,2 % 64,4 %

36,1 %

8,3 % 16,8 %

10 756,3 50 142,3

0,9 1,4

OP PI 4.1 OP PI 4.2 OP PI 5.1

* Celkové zdroje: celkové způsobilé zdroj e projekt u V eřejné fin.prostř. celkem: objem všech veřejných zdrojů, k teré mají být vy užity Soukromé spolufinancování Sml/Dod: Celkové zdroje Sml/Dod - Veřejné fin. prostředky celkem Sml/Dod Sml/Dod: zazávazkováno, kryto sm louvou či dodatkem smlouvy


K 31. 12. 2011 bylo zazávazkováno 64,4 % alokace dané oblasti. Celkem byly předloženy projekty za více než 50 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 4.2 OP PI. Realizovány jsou projekty za téměř 23 mld. Kč. Míra soukromého spolufinancování je v jednotlivých oblastech podpory je v tomto klastru poměrně vysoká. V oblasti posilování vývojových a inovačních schopností podniků zbývá k vyčerpání, ale především k proplacení, stále významná část alokace. Podrobněji byly analyzovány oblasti podpory OP PI 4.1 a 4.2 OP PI uvedené v Mikrostudii. Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů K vyhodnocení plnění monitorovacích indikátorů bylo nutné získat dodatečné informace od ŘO OPPI z databáze ISOP. V MSC2007 jsou uvedeny hodnoty pouze na úrovni prioritní osy, všechny další dílčí indikátory vykazovaly hodnotu nula. Lze konstatovat, že oblasti podpory mají pro sledování realizace nastaveny bohaté sady indikátorů výstupů, výsledků a dopadů. U některých ukazatelů nejsou nastaveny cílové hodnoty, což výrazně stěžuje interpretaci.

Věcná realizace

V oblasti podpory OPPI 4.1 je indikátor „Počet podpořených projektů a patentů“ nyní naplněn pouze z cca 31 %, rovněž indikátor týkající se inovací (nové inovované produkty, procesní, organizační a marketingové inovace) se pohybuje na úrovni 32 %. Podobná situace je u indikátoru výstupu „Vynálezy a udělené patenty - počet přihlášek“, který je naplněný ze 42 %. Na druhou stranu příslibem jsou závazky příjemců, které se u uvedených ukazatelů pohybují ve výši 82 %, 86 % a 118 %. V oblasti podpory OPPI 4.2 indikátor „Počet podpořených projektů v oblasti výzkumu, technologického vývoje a inovací“ dosáhl pouze počtu 109, což představuje necelých 20 % cílové hodnoty. Zazávazkováno je však 45,5 %. V oblasti podpory 5.1 k 31. 12. 2012 byla v případě indikátoru „Počet podpořených technologických platforem“ dosažená hodnota 5 - plnění 25 % ( aktuálně je dosažena hodnota 19 a závazek tak naplněn na 95 %) a indikátoru „Počet inovačních firem podpořených inkubátory, inovačními centry a vědeckotechnickými parky“ – dosažená hodnota 15 (plnění 3 %); k 31. 3. 2012 však byla dosažená hodnota 54. Dále uvádíme plnění indikátoru "Celkový počet podpořených klastrů", cílová hodnota 35, závazek 25 (k 31. 3. 2012). S ohledem na vysokou poptávku a fakt, že se jedná o podpory, které jsou stěžejní při posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů, je reálný předpoklad, že stanovených cílů bude do konce programovacího období dosaženo. Kategorie výdajů Kategorie V rámci tohoto klastrového tématu jsou analyzované oblasti podpory zaměřeny na výdajů různé kategorie výdajů. Vybranou kategorii lze identifikovat pouze u projektů od stavu P4, tj. těch, které již mají smlouvu/dodatek. U podaných žádostí v nižším Sdružení DHV- QUARTUS 84

stavu nelze zaměření projektu zjistit – není zachycena v MSC2007 vzhledem k metodickým postupům ŘO OPPI. V oblasti podpory OP PI 4.1 se vyskytují kategorie 07 - Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi (inovační technologie, zakládání nových podniků univerzitami, existující střediska výzkumu a technologického rozvoje a podniky atd.) a kategorie 09 - Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích. U realizovaných projektů se většinově vyskytuje kategorie 07 – 99,5 % projektů. Oblast podpory OP PI 4.2 je zaměřena na kategorie výdajů 04 - Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích) a oblast podpory OP PI 5.1 na kategorii 03 - Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými institucemi. Největší podíl kontrahovaných finančních prostředků vykazuje kategorie 07, a to 13 905 mld. Kč a kategorie 03 – 4 710,9 mld. Kč. Ve sledovaných oblastech podpory projekty uvádějí zaměření vždy pouze na jednu kategorii výdajů, lze tedy jednoznačně vyhodnotit směřování finančních prostředků EFRR na realizované intervence. Intervenční logika 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků

Rozvoj MSP a jejich služeb


Zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce

Efektivita procesů

Inovační aktivity

Stimulovat inovační aktivity podniků (zejména malých a středních podniků), zvýšit intenzitu využívání nástrojů ochrany práv průmyslového vlastnictví. Sdružení DHV- QUARTUS

85

4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj

Spolupráce sektoru průmyslu se subjekty z oblasti VaV

Budování, vybavení a personální zajištění pracovišť průmyslového výzkumu a vývoje, založení nebo rozvoj center průmyslového výzkumu

Zapojení podniků do projektů VaV

Rozvoj infrastruktury

Zvýšit výzkumné, vývojové a inovační kapacity podniků, prohloubit spolupráci podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi.

5.1 Platformy spolupráce

Spolupráce sektoru průmyslu se subjekty z oblasti VaV

Podpora spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni

Rozvoj klastrů a technologických platforem

Rozvoj infrastruktury

Vytvářet infrastrukturu pro rozvoj spolupráce podniků, vědeckovýzkumných a vzdělávacích institucí, zkvalitnit a rozšířit infrastrukturu pro inovační podnikání.

Sdružení DHV- QUARTUS

86

Na základě výše uvedených poznatků je zřejmé, že investice v oblasti posilování vývojových a inovačních kapacit je nezbytné udržet i v období 2014+, doporučujeme rozšířit realizaci intervencí i na území hl. m. Prahy. Interpretace výsledků dalších studií DHV realizovalo pro potřeby MPO studie. Projekt „Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programů podpory Inovace, Potenciál a Spolupráce OPPI“ měl dva hlavní cíle. Prvním z nich bylo zhodnocení ekonomických dopadů podpory poskytované v rámci programů podpory Inovace, Potenciál a Spolupráce OPPI. Druhým úkolem bylo zhodnotit nastavení podmínek účasti v těchto programech podpory, a to zejména s ohledem na zkušenosti příjemců této podpory. Zjištění a závěry uvedené studie jsou uvedeny a promítnuty do doporučení 2014+.


Ex post hodnocení RPS: Schopnost generovat a úspěšně uplatňovat inovace na trhu je v ČR nízká. Inovace jsou, a především do budoucna budou, velmi významné pro konkurenceschopnost nejen firem, ale české ekonomiky jakožto celku. Je nutné podporovat projekty jdoucí tímto směrem. V cíli „Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí“ je z dlouhodobého pohledu možno jako nejdůležitější hodnotit intervence na podporu inovací a spolupráce firem s VaV: první se ukazují jako jedna z nejúčelnějších a nejudržitelnějších vůbec, avšak spolupráci mezi podniky a organizacemi výzkumu a vývoje se rozvíjet nepodařilo. Zhodnocení Zhodnocení vybraných oblastí podpory ve vztahu ke koncepcím a strategiím vazeb vůči Dále byly analyzovány vazby mezi zkoumanými intervencemi z OP PI a strategiím nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast posilování vývojových a inovačních schopností podniků. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji uvedeny v příloze č 8.

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2007-2014 má vytyčenou podporu posilování vývojových a inovačních schopností podniků jako součást jedné z 8 prioritních os – Ekonomika regionů. Jedním z opatření dané priority je Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech. Z hlediska obsahového zaměření jednotlivých analyzovaných oblastí podpory jsou relevantní zejména opatření: Integrace vědeckých, vzdělávacích a výrobních kapacit pro zvýšení inovační aktivity, zejména formou identifikace a podpory vzniku klastrů; Rozvoj společných inovačních služeb (vědecko – technologických parků, inovačních center, inkubačních center) a příslušných poradenských služeb. Územní agenda 2020 podporuje posilování vývojových a inovačních schopností podniků zejména v kontextu zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky. Analyzované oblasti podpory se proto částečně kryjí s obecnými záměry této strategie v této oblasti. Národní inovační strategie podporuje posilování vývojových a inovačních Sdružení DHV- QUARTUS 87

schopností podniků jako jeden ze svých cílů zejména prostřednictvím Efektivního využívání výzkumu a vývoje k inovacím, Podporou inovací, Organizační aspekty, spolupráce výzkumu a podnikové sféry. Analyzované oblasti mají silnou vazbu na záměry v uvedené strategii. Národní program reforem má jako jeden ze svých hlavních cílů III.5 Podporu růstu založeného na inovacích. Analyzované oblasti podpory mají vazbu na reformní cíl III.5.2 Zvýšení inovačního potenciálu ekonomiky ČR. Strategický rámec udržitelného rozvoje podporuje v prioritní ose 2 „Ekonomika a inovace“ cíl 2 Podpořit výzkum, vývoj, inovace, který má vazbu na analyzované oblasti podpory. Evropa 2020 se zaměřuje na tři vzájemně se posilující priority, v jejichž rámci podporuje 7 stěžejních iniciativ. Analyzované oblasti mají vazbu na prioritní téma “Inovace v Unii“ v rámci priority Inteligentní růst – hospodářství založené na znalostech a inovacích. Integrované hlavní směry stanoví rámec pro provádění strategie Evropa 2020 a reforem na úrovni členských států. Hlavní směr 4: Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat trojúhelník znalostí a uvolnit potenciál digitální ekonomiky má vazbu na oblasti podpory v klastru posilování vývojových a inovačních schopností podniků. Návrh obecného nařízení pro období 2014+ z října 2011 obsahuje v čl. 9 celkem 11 tematických cílů, které by měly být naplňovány prostřednictvím nových operačních programů. Jedním z těchto tematických cílů je také posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti má v pilíři Inovace vazbu na analyzované oblasti podpory klastru posilování vývojových a inovačních schopností podniků. Koncepce podpory MSP předpokládá výrazně rozšířit s využitím strukturálních fondů infrastrukturu pro rozvoj podnikání prostřednictvím vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a klastrů, rovněž realizovat komerčně výstupy výzkumu a vývoje uskutečňovaného ve spolupráci s tuzemskými vědeckovýzkumnými institucemi a přispívat k rozvoji znalostní ekonomiky - uvedené má vazbu na analyzované oblasti podpory v rámci klastru posilování vývojových a inovačních schopností podniků. Celkově lze tedy shrnout, že oblast posilování vývojových a inovačních schopností podniků je velmi podrobně sledována v řadě strategických dokumentů ČR. Pokud jde o vazbu na strategii Evropa 2020 a návrhy nových nařízení, uvedená oblast má velký význam v kontextu budoucí podpory posilování znalostí a inovací jako stimulů budoucího růstu.


MIKROSTUDIE Vybraných oblastí podpory OPPI zařazené do tematického klastru Posilování vývojových a inovačních schopností podniků, situace ve vybraných CZ NACE: Při realizaci mikrostudie se pracovalo se stejnými oddíly CZ NACE: CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení – která představuje tradiční průmyslovou českou výrobu, zastoupenou na celém území ČR, CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení – představuje progresivní průmyslové odvětví, který prošlo výraznou transformací v posledních 20 letech, CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. – patří k tradičním oborům českého průmyslu, CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – patří v současné době k nejvýznamnějším oborům v ČR a k hlavním exportním odvětvím, CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl – dokresluje situaci dalších tradičních oborů v území. OPPI - 4.1 Zvyšování inovační výkonnosti podniků, program Inovace V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů hlásilo k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 144 projektů. Druhý největší okruh projektů se hlásil k oddílu 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení, 128 projektů, objem dotace pak dosahuje maximální výše, a to 1,99 mld. Kč. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným do oddílu 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – 23,5 mil. Kč. Tabulka č. 24 Program Inovace, oddíly CZ NACE, podíly dotací Program Inovace CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

Počet projektů 128


Celkové výdaje Kč

38

19

1 172 771 873

30 862 418

1 002 280 783

26 375 810

423 562 000

11 146 368

144

106

4 796 238 069

33 307 209

4 430 151 502

30 764 941

1 924 227 000

13 362 688

23

8

1 553 649 995

67 550 000

1 372 677 595

59 681 635

540 519 000

23 500 826

46

40

637 352 800

13 855 496

559 284 400

12 158 357

259 109 000

5 632 804

4 827 523 839


Způsobilé výdaje Kč

Dotace Kč

4 450 703 951


1 989 438 000


Zdroj: Zpracováno dle dat ISOP

Podíl způsobilých výdajů u jednotlivých oddílů se pohybuje v rozmezí 88 - 92 %. Podíl dotace na celkových výdajích je v úzkém intervalu 35 % - 41%. Odtud plyne, že cca 60 - 65 % investic musí být zajištěno z dalších zdrojů, především soukromých. Počet podpořených velkých podniků však není (s výjimkou oddílu 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – podíl 65 %) veliký. Sdružení DHV- QUARTUS 89

Tabulka č. 25 Program Inovace, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Inovace CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Zpracováno dle dat ISOP


92%

41%

45%

85%

36%

42%

92%

40%

43%

88%

35%

39%

88%

41%

46%

Při zkoumání územního směřování podpory (jedná se o celkové výdaje, tj. celkový objem investic) v jednotlivých oddílech CZ NACE je možné posuzovat podíly jednotlivých regionů i jejich vztah k podílu zastoupení registrovaných podnikatelských subjektů. V případě oddílu 25 směřovaly investice především do Středočeského (21 %) a Zlínského kraje (18 %). Solidní umístění dosáhl kraj Vysočina (10 %). Nejslabší zastoupení má kraj Ústecký (2 %) Karlovarský a Liberecký (oba 4 %). Pozice uvedených krajů se výrazně odlišují od jejich podílu na počtu subjektů daného oddílu (s výjimkou Karlovarského kraje). Co se týče oddílu 26, pak 45 % výdajů směřovalo do Zlínského kraje, který byl následován dalším moravským regionem – Olomouckým krajem (30 %). Významnější zastoupení má ještě kraj Královéhradecký (10 %) a Jihočeský (7 %), příliš se však neliší od očekávaných hodnot. V oddílu 28 má nejvyšší podíl Jihomoravská kraj (19 %), nejnižší pak Karlovarský (0 %). Hodnoty ostatních krajů se příliš neliší od podílů zastoupení podniků. U oddílu 29 překvapí více než poloviční podíl Moravskoslezského kraje (53 %) na celkových výdajích. Přestože je automobilový průmysl výrazně zastoupen ve Středočeském kraji, podíl kraje je jen 5 %. Významné zastoupení je ještě v případě Libereckého (15 %) a Pardubického kraje (10 %). Vedle obvykle slabého zastoupení Karlovarského kraje (1 %) se objevuje i Jihomoravský. Prostředky nebyly nasměrovány do Ústeckého kraje, kraje Vysočina, Olomouckého či Zlínského kraje. V případě oddílu Ostatní zpracovatelský průmysl 32 se prosadil Královéhradecký kraj (32 %), Jihočeský (20 %), Olomoucký (17 %) a kraj Vysočina (16 %). Regiony s vysokým podílem subjektů na NACE ČR jako je Středočeský kraj, Liberecký kraj či Jihomoravský se příliš neprosadily. Rovněž z tohoto srovnání se zdá, že významně se prosazují moravské kraje. Zvláště nápadný je úspěch Zlínského kraje v oddílech 25 a 28, Olomouckého u oddílů 26 a 32. Ve třech z pěti oddílů dosáhl vyšší hodnoty Královéhradecký, podobně i Plzeňský kraj. Sdružení DHV- QUARTUS 90

Údaje za oddíly 26 a 29 naznačují významnou územní koncentraci investic (jedná se však o zjištění vyplývající z údajů o několika desítkách projektů), data v oddílech 25 a 28 korespondují spíše s tradičním územním rozmístěním ekonomických subjektů. Přesto se zdá, že v případě oddílu 29, kde je vysoké zastoupení příjemců v kategorii velkých podniků, skutečně dochází ke koncentraci podpory. Uvedená zjištění poskytují dílčí informace o strukturální modernizaci ekonomiky krajů. Formulování zásadních soudů o reálném příspěvku těchto investic však vyžaduje podrobné šetření mezi podpořenými podniky, o jejich vlivu na ekonomiku podniku, sledování dopadů investice v území – odběratelsko dodavatelské vztahy, sítě apod. Graf č. 25 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 25

Celkové výdaje CZ NACE 25 128 projektů; c.v. 4,83 mld.; dotace 1,99 mld. Kč Středočeský kraj Praha 4%

Jihočeský kraj 21%

Plzeňský kraj

18%

Karlovarský kraj 0% 7%

5%


5%

Pardubický kraj 10% 6% 4%

7% 7%

Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj

4% 2%

Zlínský kraj Moravskoslezský kraj



Graf č. 26 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 26


Celkové výdaje CZ NACE 28 144 projektů; c.v. 4,80 mld. ; dotace 1,92 mld. Kč

Celkové výdaje CZ NACE 26 38 projektů c.v. 1,17 mld. ; dotace 423,5 mil Kč 0%

2% 1%

Středočeský kraj

Středočeský kraj

0%

Praha

Praha

1%

Jihočeský kraj

0% 0% 7%

8%

Plzeňský kraj 10%

1%

Karlovarský kraj

2%

Ústecký kraj

1%

45%

Plzeňský kraj 6%

12%

Ústecký kraj

Liberecký kraj

Pardubický kraj

4% 7%

Jihomoravský kraj

9% 8%

Olomoucký kraj

Liberecký kraj 0%


19%

Kraj Vysočina



3%


30%

Jihočeský kraj

0%

10%

4%


Zlínský kraj

Zlínský kraj








Celkové výdaje CZ NACE 29 23 projektů c.v. 1,55 mld.; dotace 540,5 mil. Kč Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

0% 3%

1%

Jihočeský kraj

5%

1%

0%

Jihočeský kraj

4% 3%

Plzeňský kraj

9%

1%

Karlovarský kraj

0%

Ústecký kraj

Plzeňský kraj 17%

20%

53%

0%

3%

0%


Kraj Vysočina

1%

Olomoucký kraj

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

16%

Kraj Vysočina

Jihomoravský kraj

10%

0%

0% 2%



2%

Liberecký kraj 15%

0%

Praha

32% 2%


Zlínský kraj

Zlínský kraj





OPPI - 4.2 Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj (program Potenciál) V případě sledovaných CZ NACE se nejvíce projektů opět přihlásilo k oddílu 28 Výroba strojů a zařízení j. n. 52 projektů, k němu se váže také největší objem dotace 832 mil. Kč. Další největší okruh projektů se řadí k oddílu 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, 31 projektů, dotace 335,5 mil. Kč. Největší průměrná výše dotace byla poskytnuta projektům zařazeným do oddílu 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – více než 33 mil. Kč. Tabulka č. 26 Program Potenciál, oddíly CZ NACE, podíly dotací Počet projektů

Program Potenciál CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl

21


31



26

691 265 121

52

46

8

8



22 298 875

632 396 031

1 838 511 231

35 355 985

3

696 728 928

5

219 713 690

Dotace Kč 276 196 000


20 399 872

335 562 000

10 824 581

1 519 201 111

29 215 406

832 282 000

16 005 423

87 091 116

665 168 050

83 146 006

266 318 000

33 289 750

27 464 211

203 817 800

25 477 225

106 034 000

13 254 250


Podíl způsobilých výdajů na celkové investici u jednotlivých oddílů je v rozmezí 83 - 95 %. Podíl dotace na celkových výdajích se pohybuje v intervalu 38 % - 49%. Odtud plyne, že cca 51 - 62 % investic musí být zajištěno z dalších zdrojů, zvláště soukromých. Počet podpořených velkých podniků však není (s výjimkou oddílu 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – podíl 63 %) veliký; zpravidla nepřekročí 20 %. Tabulka č. 27Program Potenciál, oddíly CZ NACE, podíly dotací Podíl Podíl dotace a způsobilých a celkových celkových výdajů výdajů

Program Potenciál CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl Zdroj: Autor, zpracováno dle dat ISOP


95%

49%

51%

91%

49%

53%

83%

45%

55%

95%

38%

40%

93%

48%

52%


Při zkoumání územního směřování podpory (opět se jedná o celkové výdaje, tj. o celkovou velikost investice) v jednotlivých oddílech CZ NACE je možné posuzovat podíly jednotlivých regionů i jejich vztah k podílu zastoupení registrovaných podnikatelských subjektů. V případě oddílu 25 směřovaly investice především překvapivě do Karlovarského (28 %) a dále do Jihomoravského kraje (21 %). V případě Karlovarského kraje se však jedná pouze o 1 podpořený projekt o nadprůměrné velikosti. Významnou pozici mají kraje Vysočina (15 %), Zlínský (13 %) a Olomoucký (12 %). Nejslabší zastoupení má kraj Jihočeský, Ústecký, Královéhradecký a Liberecký (0 %). Pozice uvedených krajů se výrazně odlišují od jejich podílu na počtu subjektů oddílu CZ NACE. Co se týče oddílu 26, pak nejvíce výdajů směřovalo do Jihomoravského kraje. Na dalším místě se umístily Středočeský (19 %), Olomoucký kraj a Vysočina (oba 17 %). Minimální objemy směřují do Moravskoslezského, Zlínského a Libereckého kraj, nulové hodnoty investic vykazují kraje Plzeňský, Karlovarský a Ústecký. V oddílu 28 má nejvyšší podíl Liberecký kraj (19 %), na dalších místech se umístily Olomoucký (11 %) a Ústecký kraj (10 %). Nejnižší hodnoty pak vykazuje Karlovarský (1 %). Hodnoty ostatních krajů se pohybují v rozmezí 4-9 %. U oddílu 29 bezmála 60 % objemu investic je rozděleno mezi Středočeský kraj (32 %) a Moravskoslezský kraj (27 %), významný je podíl kraje Vysočina (23 %). Ostatní regiony se s výjimkou Libereckého kraje (12 %) příliš neprosadily. V případě oddílu Ostatní zpracovatelský průmysl 32 se prosadil Ústecký (33 %). Jihomoravský kraj (24 %) a Středočeský kraj. Z provedeného šetření vyplývá, že významný objem investic je nasměrován do východních regionů ČR. V řadě zkoumaných oddílů se prosazuje Jihomoravský a Olomoucký kraj, významné je zastoupení Středočeského kraje a kraje Vysočina. Větší koncentraci podpory do malého okruhu regionů naznačují oddíly 29 a 32, v obou případech bylo ovšem podpořeno pouze 8 projektů. Uvedená zjištění poskytují dílčí informace o strukturální modernizaci ekonomiky krajů. Formulování zásadních soudů o reálném příspěvku těchto investic však vyžaduje podrobné šetření mezi podpořenými podniky. Při srovnání obou zkoumaných oblastí podpory je možné pozorovat výrazné odchylky v rozložení investic mezi kraji. Posouzení kauzality mezi poskytovanou podporou v oblasti 4.1 a 4.2 by vyžadovalo provedení terénního šetření mezi příjemci podpory.


Graf č. 30 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 25

Celkové výdaje CZ NACE 25 21 projektů c.v. 568 ml.; dotace 276 mil. Kč Středočeský kraj Praha

0% 0% 0% 13%

3%

Jihočeský kraj

4%

Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj

12%

28%

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj

21% 4% 15%

0%

0%

Kraj Vysočina

0%

Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj





Celkové výdaje CZ NACE 26 31 projektů c.v. 691 ml.; dotace 335,5 mil. Kč

2%

2%

Celkové výdaje CZ NACE 28 58 projektů c.v. 1,84 mld.; dotace 832 mil. Kč

Středočeský kraj

Středočeský kraj

Praha

Praha


19%

17%

8%

9%

5%

0%

9%

22%

4% 6%

4%

Liberecký kraj

10%

0% 0%


2%

Kraj Vysočina


Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj

9%

Pardubický kraj

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

8%

19%


1%

11%

Ústecký kraj 0%

Plzeňský kraj

5%


Jihočeský kraj

7%

Olomoucký kraj

4%


Zlínský kraj

Zlínský kraj










Jihočeský kraj

5%

Praha

0%

Praha

0% 1%

Jihočeský kraj

8%

Plzeňský kraj

Plzeňský kraj

22%

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj

32%

Ústecký kraj

27%

Ústecký kraj

24% 0%

Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj 0% 0% 0%

0% 12% 23%

0% 0% 0%



0%

13% Pardubický kraj

0%

Kraj Vysočina

0%

Jihomoravský kraj

0%

0% 0% 33%

Olomoucký kraj

Liberecký kraj


Zlínský kraj

Zlínský kraj





Podíl dotace na celkových výdajích se pohyboval v rozmezí 35-49 % s tím, že horní hranice úzce korespondují s pravidly regionální podpory a podmínkami výzev. Podíl nezpůsobilých výdajů uvedených v projektech, které se pohybují v rozsahu 5-17 %. Jistě existují další investiční výdaje firem, které jsou spojeny s realizací projektu, avšak nejsou v něm zachyceny. Jejich podíl i objem pravděpodobně nebude, vzhledem k charakteru podpory, vysoký. Rovněž v případě těchto oblastí podpory se významně se prosazují moravské kraje – Jihomoravský, nápadný je úspěch Zlínského a Olomouckého kraje, kdy dosažený podíl zpravidla výrazně překračuje regionální podíl ekonomických subjektů dle krajů Tabulka č. 16 (v případě Olomouckého kraje několikanásobně). V tomto kontextu je zřetelný malý úspěch Moravskoslezského kraje, který dominoval u čerpání podpory OPPI v případě tematického klastru Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků. Ve vybraných CZ NACE se výrazněji prosazuje i Středočeský kraj. Podrobné zkoumání odlišností v poptávce a preferencí podniků dle CZ NACE a regionů, dosažených výsledků a dopadů by mohlo vést ke zjištěním, zdali a v jaké intenzitě dochází k modernizačním trendům v jednotlivých odvětvích. Vzhledem k dlouhodobé slabosti malých a středně velkých českých podniků v oblasti strategického řízení podniků a pronikání na nové trhy by bylo provedení podrobné analýzy velmi přínosné. Umožnilo by odpovědět i na indikované významné regionální a strukturální rozdíly mezi zkoumanými tematickými klastry.


3.3. Tematický klastr: Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit Zaměření klastru Tematický klastr je zaměřen na oblast rozvoje výzkumné a vývojové Vymezení infrastruktury a kapacity pro rozvoj kvalitního výzkumu a vývoje. Mezi záběru infrastruktury budované v současném období patří zejména centra excelence a klastru regionální centra VaV podporovaná OP VaVpI. Dále mezi analyzované oblasti podpory patří také oblast podpory OP VaVpI zaměřená na transfer technologií a komercializaci výsledků výzkumných organizací, neboť právě prostřednictvím jejich komercializace může dojít ke skutečně plnému využívání výzkumných a vývojových kapacit (spravovaných veřejným či soukromým sektorem), jejichž vznik je podporovaný v rámci daného programu. Ačkoli oblast podpory 5.1 OPPI byla již analyzována v tematickém klastru č. 2, patří některé z jejich aktivit také do tohoto tematického klastru (program Prosperita). Centra pro transfery technologií a další infrastruktura (zejména vědeckotechnické parky a Podnikatelské inkubátory) pro aplikovaný výzkum, vývoj a inovace, která podporuje zejména i spolupráci VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol, aplikační sféry a podnikatelů, je totiž rovněž budována v OPPI, a to právě v oblasti podpory 5.1. V kontextu tohoto hodnoceného tematického klastru se přitom jeví jako velmi významné např. již zmíněné vědeckotechnické parky či podnikatelské inkubátory. Dalším tématem patřícím do tohoto klastru je spolupráce VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol a aplikační sféry. Mezi oblasti podpory, které tento tematický klastr naplňují, proto patří zejména vybrané oblasti podpory OP VaVpI a OP PK. OP VaVpI - 1.1. Evropská cetra excelence OP VaVpI - 2.1. Regionální VaV centra OP VaVpI - 3.1. Komercializace výsledků výzkumných organizací a a ochrana jejich duševního vlastnictví 41 OP VaVpI - 4.1. Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem OP PI – 5.1 Platformy spolupráce OP PK - 3.1 Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí


Společným ideovým východiskem všech těchto oblastí podpory je posilování Ideové východisko výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu v ČR. Tematický klastr je provázán řadou funkčních vazeb na oblast vzdělávání. Vnější vazby Zejména jde o oblasti terciárního vzdělávání, rozvoje postgraduálního studia, školení a mobility výzkumníků a vysoce kvalifikovaného technického a manažerského personálu, networkingové aktivity a partnerství mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumných a technologických center, včetně výzkumných infrastruktur a podniků. Souvisí rovněž s atraktivitou a vybaveností území (pro výzkumníky a další špičkové pracovníky). Úzce navazuje na aktivity realizované v klastru „Podpora 41

Realizováno týmem studie č. 2


zahájení a rozvoje podnikání“; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků. Zaměření podpory Věcné V rámci klastrového tématu bylo analyzováno 5 vybraných oblastí podpory dvou zaměření programů OP VaVpI a OP PK zaměřených na rozvoj výzkumných a vývojových kapacit. Zásadní význam má podíl investic z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, výrazně menší je podíl operačního programu Praha – Konkurenceschopnost. Uvedené programy řeší zejména podporu vzniku a rozvoje kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou, vytvoření omezeného počtu center excelence, tvorbu podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích, zlepšení systému informovanosti o výsledcích VaV, popularizaci VaV. Hodnocení úspěšnosti Hodnocení úspěšnosti bylo provedeno v souladu s danou metodikou, vybrané klíčové oblasti podpory, které se zaměřují na posilování konkurenceschopnosti, byly dále analyzovány v mikrostudiích. Jednalo o oblasti podpory ve OP VaVpI, ve kterých se podrobněji sledovaly vazby vymezených oblastí podpory na kódy intervencí, územní rozdělení intervencí, obsahové zaměření jednotlivých projektů v analyzované oblasti podpory. Podrobné podklady k hodnocení analyzovaných oblastí podpory jsou v přílohách č. 4-7.

Hodnocení úspěšnosti – využívání finančních zdrojů

V OP PK je v současné době krytou smlouvou nebo dodatky více než 90 % alokace, oblast podpory je naplňována v souladu předpokladem, poptávka výrazně převyšuje nabídku (3,3krát). Téměř 2/3 projektů realizují vzdělávací a veřejné výzkumné instituce. Proplaceno k 31.12.2011 v kontrahovaných projektech ve vztahu k alokaci bylo 29,3 %. V programu OP VaVpI nelze relevantně posoudit realizaci jednotlivých oblastí podpory a zhodnotit tak jejich úspěšnost, a to s ohledem na celkové opoždění zahájení realizace programu a zatím dosažený pokrok. Úspěšnost lze hodnotit pouze s ohledem na kontrahované prostředky, případně poptávku a plnění a zazávazkování indikátorů. Většina projektů je v počáteční fázi realizace a tomu odpovídají proplacené finanční prostředky a dosavadní plnění indikátorů. V oblasti podpory 3.1, kde nejsou k 31.12.2011 vykazovány žádné kontrahované finanční prostředky, poptávka dosahuje pouze 0,3 násobku alokace. 9 projektů je ve schvalovacím procesu (stav P1-P3). Je potřeba dodat, že se jedná o logickou situaci, neboť jde o komercializaci výsledků VaV ve výzkumných centrech, která jsou v současné době budována. Z podstaty věci tedy může být komercializován až výstup navázaný do značné míry na vybudování centra a časové „zpoždění“ výzev v této oblasti má tedy racionální základ. Danou oblast by bylo vhodné podrobněji analyzovat po dosažení průběžných výsledků, tedy až budou k dispozici relevantní data. S ohledem na význam aktivit a jejich vysoký potenciál (komercializace VaV) i v budoucím programovém období 2014+ by bylo vhodné zabývat se podrobnější analýzou i v kontextu nastavení budoucích priorit. Specifická je rovněž oblast podpory OP VaVpI 1.1 tzv. velkých projektů, jejichž Sdružení DHV- QUARTUS 101

schvalovací proces byl s ohledem na stanovená pravidla dlouhý, a jsou v počátku své realizace, čemuž odpovídají i zatím proplacené finanční prostředky. Systém hodnocení žádostí v OP VaVpI je jedinečný zapojením zahraničních hodnotitelů. Proces hodnocení v prioritních osách 1 a 2 je dvoufázový: výsledkem první fáze je hodnocení nejméně třemi odborníky na danou oblast, druhou je fáze upřesnění podmínek projektu. V zájmu zachování maximální nestrannosti jsou pro fázi hodnocení využíváni zahraniční odborníci, výsledkem je kvantitativní bodové hodnocení a kvalitativní, slovní komentář. V druhé fázi (upřesnění podmínek projektu) je vydání Rozhodnutí podmíněno úspěšným zakončením fáze upřesnění, tj. adekvátní zohlednění připomínek a komentářů hodnotitelů a odsouhlasení upraveného projektového záměru ze strany ŘO OP VaVpI. Velké projekty musí být před vydáním Rozhodnutí schváleny Evropskou komisí (dle čl. 41 Obecného nařízení), tento rozhodovací proces je na straně EK dlouhý, což odůvodňuje pomalejší „náběh“ realizace projektů. Největší pokrok v realizaci je v oblasti 2.1 Regionální VaV centra, kde bylo proplaceno 34,4 % z kontrahovaných finančních prostředků. Z regionálního hlediska jsou VaV kapacity podpořené prostředky z OP VaVpI budovány nejčastěji v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji. Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excellence počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry dosahuje vysoké míry závazku příjemců, avšak aktuální dosažená hodnota je prozatím velmi nízká 0 % v důsledku postupného náběhu plánovaných aktivit podpořených center. Přehled k čerpání finančních prostředků sledovaných oblastí podpory shrnuje níže uvedená tabulka. Tabulka č. 28 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v klastru Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit Program/ oblast podpory

Alokace (v mil. Kč)

Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod

Soukromé spolufin ancová ní Sml/Do d*

20 883,7

Veřejné fin. prostř. celkem Sml/Do d (mil. Kč) 17 939,3

OP VaVpI 1.1 OP VaVpI 2.1

Veřejné fin. Prostředky celkem proplaceno příjemcům včetně záloh

Veřejné fin. prostředky -žádost ( mil. Kč)

Veřejné finanční prostředky žádost /alokace

85,9%

21,9%

13,4%

23 945,1

1,1

20 848,8

19 011,9

91,2%

15,6%

34,4%

51 005,1

2,4

OP VaVpI 3.1

2 954,8

0,0

0,0%

0,0%

0,0%

817,8

0,3

OP VaVpI 4.1

12 606,4

10 825,3

85,9%

14,0%

22,7%

14 020,0

1,1

OP PK 3.1

1 624,0

1 474,3

90,8%

7,0%

29,3%

5 295,2

3,3

Celkem

58 917,7

49 250,8

83,6%

22,6%

95 083,2

1,6

Zdroj: data MSC k 5.1.2012, vlastní výpočty *Celkové zdroje: celkové způsobilé zdroje projektu Veřejné fin.prostř. celkem: objem všech veřejných zdrojů, které mají být využity Soukromé spolufinancování Sml/Dod: Celkové zdroje Sml/Dod - Veřejné fin. prostředky celkem Sml/Dod Sml/Dod: zazávazkováno, kryto smlouvou či dodatkem smlouvy

K 31.12.2011 bylo zazávazkováno 83,6 % alokace dané oblasti. Celkem byly předloženy projekty za více než 95 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 3.1 OP PK a 2.1 OP VaVpI. Realizovány jsou projekty za 49,3 mld. Kč. Sdružení DHV- QUARTUS 102

Míra soukromého spolufinancování je v jednotlivých oblastech podpory odlišná, závisí kromě jiného na typu žadatelů. V oblasti rozvoje výzkumných a vývojových kapacit zbývá k vyčerpání, ale především k proplacení, stále významná část alokace. Lze konstatovat, že v oblastech podpory OP VaVpI nedochází téměř k chybovosti. Dle údajů ŘO VaVpI uvádíme pokrok v realizaci k 5.4.2012: zazávazkováno 1.1 – 101,3 %, 2.1 - 102,8 %, 3.1 – 2,6 %, 4.1 – 89,7 %. Proplacené prostředky: 1.1 – 15 %, 2.1 – 36,9 %, 3.1 – 0 %, 4.1 – 27,1 %. Podrobněji byla analyzována oblast podpory 2.1 regionální VaV centra. Uvedená oblast vykazuje vysokou poptávku (2,45). Celkově bylo předloženo 103 projektů, z nichž 36 mělo k 31. 12. 2011 vydanou smlouvu o poskytnutí dotace. Investice jsou realizovány v devíti krajích, nejvíce v Jihomoravském kraji (11 projektů), Středočeském kraji (5 projektů), Plzeňském (5 projektů) a Olomouckém kraji (3 projekty). Téměř 72 % úspěšných žadatelů jsou vzdělávací a veřejné výzkumné instituce. V moravských krajích jsou úspěšnými žadateli místní vysoké školy: v Olomouckém kraji – Univerzita Palackého v Olomouci; v Moravskoslezském kraji – Vysoká škola báňská – technická univerzita Ostrava; ve Zlínském kraji Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Projekt CZ.1.05/2.1.00/03.0108 UDRŽITELNÁ ENERGETIKA žadatele Centrum výzkumu Řež s.r.o. je jako jediný realizován ve dvou krajích – Středočeském a Plzeňském v poměru 65:35 plánovaných investic. Graf č. 35 Podíl objemu finančních prostředků projektů v oblasti 2.1 OP VaVpI v jednotlivých krajích Objem schválených finančních prostředků v OP VaVpI 2.1 v krajích

5%

Středočeský

9%

22%

12%

Jihočeský 2%

Plzeňský Ústecký Liberecký Jihomoravský

14% 25%

8%

3%

Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

Zdroj: data MSC 2007, vlastní zpracování

Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů Plnění monitorovacích indikátorů je vykazováno zatím pouze u oblastí podpory OP PK 3.1 a OP VaVpI 2.1. Ostatní oblasti podpory zatím žádné z plánovaných hodnot nedosahují. Budoucí plnění lze usuzovat pouze ze závazků příjemců. Lze

Hodnocení úspěšnosti – věcná realizace


konstatovat, že oblasti podpory mají pro sledování realizace nastaveny bohaté sady indikátorů výstupů, výsledků a dopadů. U některých ukazatelů nejsou nastaveny cílové hodnoty, což výrazně stěžuje interpretaci. V oblasti podpory OP VaVpI 2.1 bylo nově vytvořeno 273 pracovních míst výzkumných pracovníků, z nich je 145 výzkumných pracovníků do 35 let. Ukazatel „Počet nově vytvořených pracovních míst, zaměstnanci VaV“ dosáhl hodnoty 28,4 % z cílové hodnoty 1 500. Přírůstek celkového počtu uznaných výsledků VaV za podpořená pracoviště dosáhl hodnoty 465 (23,25 % plánu). Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity jsou zatím 247 m2 , což představuje 0,41 % plánované hodnoty. Nejvyšší hodnoty dosahuje indikátor „Počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry“ – 37 projektů (37 % plánované hodnoty). Příslibem a předpokladem pro bezproblémové naplnění stanovených indikátorů je současné zazávazkování indikátorů v oblastech OP Va VpI 1.1 a OP VaVpI 2.1 příjemci, které dokumentují níže uvedené tabulky. V oblasti podpory OP PK 3.1 vykazuje nejvyšší plnění indikátor „Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity“ – dosažená hodnota 3 764,1 m2 představuje 150 % plánované hodnoty. Indikátor „Počet nových nebo modernizovaných kapacit pro VaV“ dosáhl plnění 28,6 % (představuje 2 nové nebo modernizované kapacity pro VaV). Tabulka č. 29 Zazávazkování indikátorů OP VaVpI 1.1

Název indik átoru

T yp indik átoru

M ěrná jednotka

Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkumní prac ovníc i celkem Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkumní prac ovníc i ? ženy

Výsledky

Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkumní prac ovníc i do 35 let Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkumní prac ovníc i do 35 let - ženy

Výsledky

Odborné publikac e (dle metodiky RVV )

Výsledky

Počet pracovníc h míst Počet pracovníc h míst - ženy Počet pracovníc h míst Počet pracovníc h míst - ženy Počet

Výsledky výzkumu chráněné na základě zvláštního právního předpisu (dle metodiky RVV) Aplikované výsledky výz kumu (dle metodiky RVV)

Výsledky

Počet

Výsledky

Počet

Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Počet podpořenýc h projektů VaV (start-up grantů) realizovaných v podpořených c entrech Počet projektů s polupráce aplikační sféry s centry excelence Počet výzkumnýc h pracovníků, kteří využ ívají vybudovanou infras trukturu Počet studentů magisterských a doktorských studijních programů využívajících vybudovanou infras trukturu Podíl kapacit nových infrastruktur využívaných jinými subjekty Objem smluvního výz kumu

Výstupy

Plocha v m2 Počet projektů

Objem prostředků na VaV z ískaný ze zahranič ních zdrojů

Výsledky

Výsledky

Výstupy

Výsledky Výsledky

Počet projektů Počet osob

Výchozí hodno ta

Cíl ová ho dnota

Závazek pří jemce

Záva zek příjemce v%

0,00

0, 00

1 046,29

0,00

0,00

0, 00

0,00

0,00

0,00

0, 00

411,80

0,00

0,00

0, 00

0,00

0,00

0,00

0, 00

3 012,00

0,00

0,00

0, 00

27,00

0,00

0,00

0, 00

349,00

0,00

0,00

60 000,00

80 362,00

133,94

0,00

5, 00

7,00

140,00

0,00

30, 00

77,00

256,67

0,00

2 500,00

1 520,00

60,80

0,00

500,00

2 199,00

439,80

Výsledky

Počet studentů

Výsledky

Počet procent Korun č eskýc h

0,00

30, 00

N/A

N/A

0,00

0, 00

212 443 000,00

0,00

Korun č eskýc h

0,00

0, 00

346 050 000,00

0,00

Výsledky Výsledky


Zdroj: data MSC2007 k 5.1.2012, vlastní zpracování

Tabulka č. 30 Zazávazkování indikátorů OP VaVpI 2.1 Název indik átoru

Typ indikátoru

Měrná je dno tka

Výchozí hodnota

Cíl ová hodnota

Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkum ní prac ovníc i c elkem Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkum ní prac ovníc i ? ž eny

Výs ledky

0,00

0,00

1 940,88

0,00

0,00

1,16

0,00

Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkum ní prac ovníc i do 35 let Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, výzkum ní prac ovníc i do 35 let - ženy

Výs ledky

0,00

0,00

924,04

0,00

0,00

0,00

1,16

0,00

Počet nově vytvořených prac ovníc h míst, z aměstnanci VaV c elkem Přírůstek celkového poč tu uznaných výsledků V aV z a podpořená prac oviště Odborné publikace (dle metodiky RVV )

Výs ledky

0,00

1 500, 00

2 742,12

182,81

Dopady

Počet pracovních mís t Počet pracovních mís t - ženy Počet pracovních mís t Počet pracovních mís t - ženy Počet pracovních mís t Počet

0,00

2 000, 00

8 894,00

444,70

Výs ledky

Počet

0,00

0,00

7 519,00

0,00

A plikované výsledky výz kumu (dle metodiky R VV)

Výs ledky

Počet

0,00

0,00

1 205,00

0,00

Zrekonstruované, rozšířené a nově vybudované kapacity Počet podpořenýc h projektů VaV (start-up grantů) realiz ovaných v podpořených centrech Počet projektů s polupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry Podpora prioritních oblastí z hledis ka životního prostředí Počet vybavených regionálníc h VaV center

Výs tupy

Plocha v m2

0,00

137 399,00

229,00

Výs tupy

Počet projektů

0,00

60 000, 00 20,00

36, 00

180,00

Výs ledky

0,00

100, 00

468,00

468,00

Výs tupy

Počet projektů Počet

0,00

0,00

15, 00

0,00

Výs tupy

Počet

0,00

20,00

36, 00

180,00

Počet fungujících regionálníc h VaV center

Výs tupy

Počet

0,00

20,00

36, 00

180,00

Objem smluvního výz kumu

Výs ledky

Korun českých

0,00

0,00

1 597 485 863,00

0,00

Výs ledky

Výs ledky

Závazek příjemce

Závazek příjemce v% 0,00

Zdroj: data MSC2007 k 5.1.2012, vlastní zpracování

Z důvodu opoždění rozjezdu programu OP VaVpI a schvalování jednotlivých projektů jsou prozatím dosažené výsledky indikátorů z hlediska pokroku velmi nízké. Monitorovací indikátory v rámci projektů OP VaVpI jsou ovšem nastaveny tak, že vzhledem k charakteru projektů OP VaVpI dojde k naplnění projektových monitorovacích indikátorů v naprosté většině až ke konci realizaci projektů a v době jejich udržitelnosti tj. k roku 2015. Tento fakt je způsoben velikostí a jedinečností projektů OP VaVpI. Na základě zazávazkovaných hodnot projektových monitorovacích indikátorů viz Tabulky č. 29 a 30 lze usuzovat, že s plněním cílových hodnot většiny monitorovacích indikátorů OP VaVpI nebude problém. Co se týče programu Prosperita OPPI, pak k 31.3.2012 ukazatel PO5 „Počet nově vzniklých center pro transfer technologií a vědecko-technických parků“ vykazoval dosaženou hodnotu 40 dosažená (cílová je rovněž 40), ukazatel „Počet nově vzniklých inkubátorů“ – 20 dosažená, 40 cílová. Kategorie Kategorie výdajů výdajů V rámci tohoto klastrového tématu jsou nejčastěji používanými kategoriemi výdajů na úrovni sledovaných oblastí podpory kategorie 01 - Činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích, kategorie 02 Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj (včetně zařízení, nástrojů a


vysokorychlostních počítačových sítí propojujících výzkumná střediska) a odborná střediska pro specifické technologie a kategorie 03 - Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými institucemi. Největší podíl kontrahovaných finančních prostředků je v kategorii 02, a to 28 950 mld. Kč a kategorii 01 – 18 031 mld. Kč. Převážná část investic je v u těchto kategorií v oblastech OP VaVpI 1.1 a OP VaVpI 2.1. Zbývající kategorie se vyskytují pouze okrajově. Kategorie výdajů 04 - Pomoc pro výzkum a technologický rozvoj, zejména v malých a středních podnicích (včetně přístupu ke službám v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích) a 07 - Investice do podniků přímo spojených s výzkumem a inovacemi (inovační technologie, zakládání nových podniků univerzitami, existující střediska výzkumu a technologického rozvoje a podniky atd.) jsou spolu s kategorií 03 uvedeny v OP VaVpI 3.1, která není zatím realizována. V oblasti OP VaVpI 4.1 jdou ve velmi malé míře (1,7 % zazávazkované alokace) investice do kategorie 12 - Informační a komunikační technologie (TEN-ICT). V OP PK 3.1 je 7,8 % investic rozděleno mezi kategorie výdajů 04, 07, 09 - Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích a 74 - Rozvoj lidského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací, především prostřednictvím postgraduálního studia a odborné přípravy výzkumných pracovníků a spolupráce v rámci sítí mezi univerzitami, výzkumnými středisky a podniky. Tabulka č. 31 Přehled finančního plnění dle kategorií výdajů v klastru Rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit Program/ oblast podpory

Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod (mil. Kč)

OP VaVpI 1.1 17 939,3 OP VaVpI 2.1 19 011,9 OP VaVpI 3.1 0,0 OP VaVpI 4.1 10 825,3 OP PK 3.1 1 474,3 49 250,8 Celkem Zdroj: data MSC, vlastní výpočty

Kategorie 42 výdajů 01 (v mil. Kč)

8 542,9 8 866,2 NR NR 621,9 18 031,0


7 647,8 9 873,1 NR 10 703,1 726,0 28 950,0


1 748,7 272,6 0,0 NR 11,7 2 033,0

42

Kategorie výdajů 01 - Činnost v oblasti výzkumu a technologického rozvoje ve výzkumných střediscích Kategorie výdajů 02 - Infrastruktura pro výzkum a technologický rozvoj (včetně zařízení, nástrojů a vysokorychlostních počítačových sítí propojujících výzkumná střediska) a odborná střediska pro specifické technologie 44 Kategorie výdajů 03 - Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými institucemi 43


Skutečnost, že některé projekty uvádějí 2 a více kategorií výdajů je dokumentována na příkladu OP VaVpI 2.1 (viz Graf č. 36). Z 36 projektů je 15 z nich zaměřeno na dvě kategorie výdajů a 1 projekt na tři kategorie výdajů. S hledem na obsah jednotlivých kategorií je v těchto případech zaměření navíce kódů opodstatněné. Dle dostupných informací není ovšem metodicky stanoven podíl investic na jednotlivé kategorie výdajů v případě zaměření projektu na více kódů, čímž může docházet ke zkreslení informací o směřování finančních prostředků z EFRR. Dle dohody se zadavatelem bylo pro účely této studie stanoveno, že podíl bude v případě více kódů stanoven průměrem. V oblasti podpory 2.1 OP VaVpI bylo rovněž sledováno tematické zaměření jednotlivých realizovaných projektů, které lze rozdělit orientačně do několika skupin (v závorce uveden počet realizovaných projektů) Energetika (3) Udržitelný rozvoj, životní prostředí (4) Technologie – strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika atd. (15) Biologie, chemie (7) Lékařství (3) Doprava (2) Informační systémy (2) Tematické pokrytí odpovídá současným možnostem a podmínkám jednotlivých žadatelů a ve svém důsledku posílí konkurenceschopnost regionu, ve kterém jsou investice realizovány. V souvislosti s realizací projektů v této oblasti podpory by bylo vhodné zaměřit do budoucna studie rovněž na efekty těchto projektů v oblasti lidských zdrojů, případně na sledování výzkumných výsledků jednotlivých oblastí výzkumů. Graf č. 36 Přehled projektů OP VaVpI 2.1 ve vazbě na počet kategorií výdajů Projekty OPVaVpI 2.1ve vazbě na počet kategorií výdajů 20 18

počet projektů

16 14 12 10 8 6 4 2 0 1

2

3

počet kódů u jednoho projektu

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MSC


Graf č. 37 Orientační rozdělení projektů VaVpI 2.1 dle tematického zaměření Orientační rozdělení projektů VaVpI 2.1 dle zaměření

6% 8%

6%

energetika

životní prostředí, udržitelný rozvoj

8% 11%

technologie - strojírenství, stavebnictví, elektrotechnika apod. chemie, biologie

lékařství

19%

doprava 42% IT

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MSC

Dále uvádíme příklady projektů v tématu Energetika, které obsahuje i zatím největší realizovaný projekt z dané oblasti podpory z OP VaVpI. Energetika CZ.1.05/2.1.00/03.0108 - Udržitelná energetika, Centrum výzkumu Řež,s.r.o Hlavním cílem projektu je vybudování dvou-regionálního centra (NUTS 2 Jihozápad a Střední Čechy) výzkumu a vývoje v oblasti dlouhodobě udržitelné energetiky jako základní podmínky pro posilování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Ústředním a integrujícím tématem projektu je energetika, zejména jaderná, a s ní úzce související obory. CZ.1.05/2.1.00/03.0069 ENET - Energetické jednotky pro využití netradičních zdrojů energie, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Realizace náplně CENET (Centra Energetického využití netradičních zdrojů energie) je založena především na potřebě účelného nakládání s energiemi. CZ.1.05/2.1.00/03.0082 Institut čistých technologií těžby a užití energetických surovin, VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ-TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA Základním cílem projektu je vytvoření institutu (centra), který se bude věnovat komplexně výzkumu jevů a procesů těžby a užití energetických surovin i dalšímu využití horninového prostředí. Tyto cíle respektují základní pilíře udržitelného rozvoje a požadavek maximální surovinové soběstačnosti, jež se stává jednou ze základních priorit každé členské země EU.


Intervenční logika Technické a personální vybavení pro VaV, kvalitní VaV


1.1. Evropská centra excelence

Vznik a rozvoj unikátních infrastruktur VaV, posílení integrace a koncentrace VaV v daném oboru v ČR, rozvoj výzkumných týmů

Infrastruktura VaV

Posílení VaV

Vytvoření omezeného počtu center excelence, kvalitně vybavených VaV center s moderní, často jedinečnou infrastrukturou a velikostí, partnersky propojené v sítích s prestižními VaV centry v zahraničí. Technické a personální vybavení pro VaV, kvalitní VaV

2.1 Regionální VaV centra

Podpora regionálním VaV centrům, posílení kapacity aplikačně zaměřených výzkumných subjektů

Rekonstrukce a rozšíření VaV infrastruktury

Posílení spolupráce VaV

Vznik a rozvoj kvalitně vybavených, aplikačně zaměřených pracovišť s rozvinutou spoluprací a silnými vazbami na partnery z aplikační sféry (podniky, zejména MSP, a další subjekty), jejichž činnost posílí konkurenceschopnost regionu a jeho potenciál pro export zboží, služeb a know-how.


3.1 Komercializace výsledků výzkumných organizací a ochrana jejich duševního vlastnictví

Technické a personální vybavení pro VaV, kvalitní VaV

Služby spojené s transferem technologií, komercializací a ochranou duševního vlastnictví ve výzkumných institucích.

Spolupráce, propagace, kooperace

Rozšíření činností pro komercializaci výsledků VaV

Podpora komercializace výsledků VaV ve výzkumných institucích, zejména prostřednictvím podpory systémů komercializace a ochrany a využití duševního vlastnictví, včetně zakládání a rozvoje center pro transfer technologií (CTT) v rámci výzkumných institucí.

Nastavení logického rámce podpor je v souladu s předpokladem dosažení očekávaných výstupů konkrétních projektů z jednotlivých oblastí podpor. Celkově lze na základě poskytnutých údajů konstatovat, že oblasti podpory OP VaVpI nejsou z hlediska naplňování na dobré úrovni, program by měl přijmout opatření na zrychlení čerpání a posunout tak výsledky v oblasti inovací dopředu. V současné době z pohledu naplňování cílů patří mezi nejméně úspěšné. V této souvislosti je však nutné konstatovat, že vzhledem k velikosti a jedinečnosti projektů OP VaVpI dojde k plnění cílových hodnot projektů ke konci jejich realizace anebo v době udržitelnosti. A v tomto ohledu na základě současně zazávazkovaných hodnot monitorovacích indikátorů by mělo dojít k jejich dosažení. Naplňování stanovených cílů v oblastech podpory klastru „Rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit“ nelze příliš rozsáhle na základě dostupných informací hodnotit, zejména s ohledem na fakt, že projekty jsou v počáteční fázi realizace a dosud bylo dosaženo jen velmi málo z plánovaných cílů. Nicméně, jak již bylo uvedeno, monitorovací indikátory v rámci projektů OP VaVpI jsou nastaveny tak, že vzhledem k charakteru projektů OP VaVpI dojde k naplnění projektových monitorovacích indikátorů v naprosté většině až ke konci realizaci projektů a v době jejich udržitelnosti tj. k roku 2015. Sdružení DHV- QUARTUS 110

Lze konstatovat, že v ČR je dostatečná absorpční kapacita pro podporu vzniku a rozvoje kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou, vytvoření omezeného počtu center excelence, tvorbu podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích, zlepšení systému informovanosti o výsledcích VaV, popularizaci VaV. Realizované investice přispějí k rozvoji konkurenceschopnosti jednotlivých regionů. Z regionálního hlediska jsou VaV kapacity podpořené prostředky z OP VaVpI budovány nejčastěji v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji. Velký potenciál intervencí v dané oblasti je nejen v současnosti, ale i v budoucím programovacím období 2014+. Již nyní je ovšem jasné, že se nepředpokládají investice podobného charakteru a rozsahu v regionech ČR. Žádoucí jsou v dalším období investice v hl. m. Praze, které bylo v současném programovém období podfinancováno. Otázkou k řešení je zajištění udržitelnosti investic do budoucna (inovace přístrojového vybavení apod.). Důležité bude provázat také investice do VaV center s investicemi do lidských zdrojů. Významným očekávaným efektem je zaměření vědeckých pracovníků na aplikační výzkum. Podfinancovaná v tomto období byla společenskovědní výzkumná centra, za úvahu stojí jejich možná podpora do budoucna. Další národní programy

Další národní programy

Program Centra kompetence Program Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center Centra výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním kompetence potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací k vytvoření strategických partnerství, posílení interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi Délka trvání programu je 8 let (2012–2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. Prozatím byla vypsána pouze jedna veřejná soutěž, a dne 30.3.2012 byl ukončen 2. stupeň této veřejné soutěže, v němž bylo doporučeny k podepsání smlouvy celkem 22 projektů: např. Centrum pro vývoj a aplikace nanokompozitů na bázi graphenu; Centrum kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka; Centrum aplikované kybernetiky.

Interpretace


Interpretace výsledků dalších studií Význam oblasti VaV pro konkurenceschopnost ekonomiky je potvrzen i dalšími evaluačními studiemi.

výsledků dalších studií

Ex post hodnocení RPS: Je důležité zaměřit se na přenos výsledků VaV a inovací do praxe. Tato aktivita má velký význam pro konkurenceschopnost a je nositelem potenciálu pro další rozvoj. Schopnost generovat a úspěšně uplatňovat inovace na trhu je v ČR nízká. Inovace jsou, a především do budoucna budou, velmi významné pro konkurenceschopnost nejen firem, ale české ekonomiky jakožto celku. Je nutné podporovat projekty jdoucí tímto směrem. V cíli „Vytváření podmínek pro podnikatelské prostředí“ je z dlouhodobého pohledu možno jako nejdůležitější hodnotit intervence na podporu inovací a spolupráce firem s VaV: první se ukazují jako jedna z nejúčelnějších a nejudržitelnějších vůbec, avšak spolupráci mezi podniky a organizacemi výzkumu a vývoje se rozvíjet nepodařilo. Střednědobé hodnocení KPMG: Priorita Podpora kapacit V&V pro inovace V oblasti VVI se od roku 2007 podařilo významně zvýšit hodnotu souhrnného inovačního indexu a výrazně se tak přiblížit průměru EU-27. Podpora VVI z veřejných i soukromých zdrojů stagnuje, podíl výdajů na VVI na HDP je výrazně pod průměrem EU-27. Prostředky vynakládané soukromým sektorem v současnosti převyšují objem veřejných výdajů na tuto oblast, ve srovnání s vyspělými zeměmi jsou však stále relativně omezené včetně využívání rizikového kapitálu. Aktivity VVI jsou stále koncentrovány převážně v Praze, částečně pak ve Středočeském a Jihomoravském kraji. Středočeský kraj dokonce vykazuje vyšší výdaje podnikatelského sektoru na VVI než Praha. Problémem zůstává absence systematického propojení univerzit a akademických ústavů s podniky a propad v oblasti dostupnosti vědců a inženýrů. Podle žebříčku států sestaveného na základě indexu znalostní ekonomiky se postavení ČR mírně zlepšuje, je však stále až za Estonskem, Slovinskem a Maďarskem. Zhodnocení vazeb

vůči

strategiím Zhodnocení vybraných oblastí podpory ve vztahu ke koncepcím a strategiím Dále byly analyzovány vazby mezi zkoumanými intervencemi z VaVpI, OP PK a nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast rozvoje výzkumných a vývojových kapacit. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji uvedeny v příloze č.8.

Strategie regionálního rozvoje ČR na období 2007-2014 má vytyčenou podporu rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit jako součást jedné z 8 prioritních os – Ekonomika regionů. Jedním z opatření dané priority je Podpora inovačního podnikání a výzkumu v regionech. Z hlediska obsahového zaměření jednotlivých analyzovaných oblastí podpory jsou relevantní zejména opatření: Budování a rozvoj infrastruktury průmyslového výzkumu a vývoje, zejména ve strukturálně postižených regionech a komercionalizace jeho výsledků; Podpora koncentrace Sdružení DHV- QUARTUS 112

vědecko-výzkumného potenciálu do hlavních regionálních center. Územní agenda 2020 podporuje rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit zejména v kontextu zajištění globální konkurenceschopnosti regionů na základě silné místní ekonomiky. Analyzované oblasti podpory se proto částečně kryjí s obecnými záměry této strategie v této oblasti. Národní inovační strategie podporuje rozvoj výzkumných a vývojových kapacit jako jeden ze svých cílů zejména prostřednictvím Efektivního využívání výzkumu a vývoje k inovacím a Podporou inovací. Analyzované oblasti mají silnou vazbu na záměry v uvedené strategii. Národní politika VaVaI podporuje rozvoj výzkumných a vývojových kapacit, všechny analyzované oblasti podpory mají velmi silnou vazbu na záměry uvedené v dokumentu. Strategický rámec udržitelného rozvoje podporuje v prioritní ose 2 „Ekonomika a inovace“ cíl 2 Podpořit výzkum, vývoj, inovace, který má vazbu na analyzované oblasti podpory. Evropa 2020 se zaměřuje na tři vzájemně se posilující priority, v jejichž rámci podporuje 7 stěžejních iniciativ. Analyzované oblasti mají vazbu na prioritní téma “Inovace v Unii“ v rámci priority Inteligentní růst – hospodářství založené na znalostech a inovacích. Integrované hlavní směry stanoví rámec pro provádění strategie Evropa 2020 a reforem na úrovni členských států. Hlavní směr 4: Optimalizovat podporu výzkumu, vývoje a inovací, posilovat trojúhelník znalostí a uvolnit potenciál digitální ekonomiky má vazbu na oblasti podpory v klastru rozvoj výzkumných a vývojových kapacit. Návrh obecného nařízení pro období 2014+ z října 2011 obsahuje v čl. 9 celkem 11 tematických cílů, které by měly být naplňovány prostřednictvím nových operačních programů. Jedním z těchto tematických cílů je také posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací. Rámcový program pro vědu a výzkum má vazbu na oblasti podpory klastru rozvoj výzkumných a vývojových kapacit stejně jako Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti v pilíři „Inovace“. Celkově lze tedy shrnout, že oblast rozvoje výzkumných a vývojových kapacit je velmi podrobně sledována v řadě strategických dokumentů ČR. Pokud jde o vazbu na strategii Evropa 2020 a návrhy nových nařízení, uvedená oblast má zásadní význam v kontextu budoucí podpory investic do výzkumu a vývoje.


MIKROSTUDIE Viz příloha č. 9


3.4.

Tematický klastr: „Ekoinovace“

Vymezení Zaměření klastru Uvedený tematický klastr obsahuje opatření umožňující prosazení záběru klastru progresivních a environmentálně příznivých technologií, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti a úsporám energií, snižují náročnost výroby z hlediska zapojení dalších surovinových zdrojů, snižují technologická (průmyslová) rizika, jsou šetrná k životnímu prostředí (znečištění, zátěže, obaly, snižují environmentální rizika), přispívají k naplnění přijatých závazků v oblasti ochrany ovzduší emise CO2 a dalších skleníkových plynů, vod apod.

Dále jsou zde řazeny aktivity podporující rozvoj „ekoprůmyslu“ - nových oborů a výrobních programů bezprostředně reagujících na uvedené společenské cíle. Toto téma se úzce váže ke všem výše uvedeným klastrovým tématům. Podporuje využívání stávajících výrobních areálů, jejich opětovné oživení, uplatňuje se při technologických a výrobkových inovacích, vytváří podněty pro výzkumnou a vývojovou činnost. Mezi oblasti podpory, které tento tematický klastr naplňují, proto patří zejména vybrané oblasti podpory OPŽP s vazbou na podnikání a dále OPPI – Úspory energie a obnovitelné zdroje energie.


OPPI – Úspory energie a obnovitelné zdroje energie (Program Eko-energie) OP ŽP – Omezování emisí OP ŽP - Odstraňování starých ekologických zátěží OP ŽP - Omezování průmyslového znečištění

Společným ideovým východiskem všech těchto oblastí podpory je podpora Ideové environmentálně šetrných, energeticky efektivních technologií, které zvyšují východisko konkurenceschopnost českého průmyslu a výroba těchto „zelených“ technologií. Tento tematický klastr zastřešuje vedle tematických opatření i aktivity Vnější průřezového charakteru, které vytvářejí podněty pro opatření v oblasti vazby ekoinovací. Toto téma se proto úzce váže ke všem ostatním klastrovým tématům. Podporuje využívání stávajících výrobních areálů, jejich opětovné oživení, uplatňuje se při technologických a výrobkových inovacích, vytváří podněty pro výzkumnou a vývojovou činnost. Vztahy

Problematika je rozdělena mezi oblasti podpory OPŽP a OPPI. Jedná se o oblastí kompromis, který reflektuje průřezový charakter řešené problematiky (zasahující podpory různé sektory) na jedné straně a potřebu zaměření podpory zvláště na řešení problémů podnikatelské sféry na straně druhé. OPŽP zpravidla nepodporuje komerční subjekty, oblasti podpory 2.2 i 5.1 jsou však přednostně určeny pro řešení potřeb průmyslových podniků. Zaměření

Všechny zkoumané oblasti souvisejí se environmentálními aspekty podnikání. podpory Program Eko-energie (Oblast podpory: 3.1. Úspory energie a obnovitelné zdroje energie OPPI) je přednostně zaměřen na všechny typy energetických úspor, zvyšování energetické účinnosti, dále na využití obnovitelných zdrojů energie a Sdružení DHV- QUARTUS

115

konečně je určen i pro podporu výroby briket a pelet. Soustředí se na různé okruhy aktivit jako je zateplení výrobních areálů a budov, výměna otopného systému a snižování ztrát energií; budování, rekonstrukce obnovitelných zdrojů energie. Oblast podpory 2.2 Omezování emisí OPŽP se soustředí na rekonstrukci spalovacích zdrojů pro snížení nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku a síry nebo tuhých znečišťujících látek, rekonstrukci nespalovacích zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí za účelem jejich snížení, opatření vedoucí ke snížení emisí čpavku a těkavých organických látek do ovzduší, rekonstrukce a úpravy zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení emisí zejména oxidů dusíku a síry, prachových částic a současně vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu, rekonstrukce a úpravy velkých nespalovacích stacionárních zdrojů za účelem snížení nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí oxidů dusíku nebo prachových částic a současně zvýšení stávajících nebo vytvoření nových kapacit na spoluspalování odpadu apod. Oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží OPŽP se zaměřuje na inventarizace kontaminovaných a potenciálně kontaminovaných míst, kategorizaci priorit pro výběr nejzávažněji kontaminovaných míst k sanaci, realizace průzkumných prací, analýz rizik, sanaci vážně kontaminovaných lokalit. Je věcně komplementární ke všem opatřením zaměřeným na revitalizaci brownfields podporovaným ze strukturálních fondů i PRV. Oblast podpory: 5.1 Omezování průmyslového znečištění OPŽP se soustředí na vytvoření BAT (best available technology) center pro jednotlivé kategorie průmyslových činností, podporuje technologie pro monitoring a omezování průmyslového znečištění, vytvoření regionálního informačního systému prevence závažných havárií, zaměřuje se na výstavbu a rekonstrukci zařízení pro snížení míry rizika a omezování následků závažných havárií, na budování infrastruktury pro program REACH (systém kontroly chemikálií, který zajistí, aby se nejpozději do roku 2020 používaly pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, který nepoškozuje životní prostředí a zdraví člověka).


Hodnocení úspěšnosti45 K 31.12.2011 bylo v případě programu Eko-energie kryto smlouvou a dodatky 70 % alokace 46 , což je vzhledem k fázi programové periody v souladu s předpokladem. Proplaceno však doposud bylo jen 22 % prostředků, což znamená, že není naplňován plánovaný rámec. Přesto, s ohledem na velikost poptávky, je zde dobrá perspektiva naplnění. Celkově bylo předloženo 1 460 47 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace z nich doposud obdrželo 51 %. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,7 jejího násobku. Z metodického nastavení však vyplývá, že významná část poptávky není v MSC2007 vůbec zachycena (stavy N0-N3). Odtud plyne, že podíl reálně neuspokojené poptávky může být výrazně větší.

Hodnocení úspěšnosti využívání finančních zdrojů

Výrazně horší je situace je u programů financovaných z OPŽP. K 31. 12. 2011 bylo v případě oblasti podpory 2.2 Omezování emisí kryto smlouvou a dodatky pouze 5 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody dokladem nenaplnění plánovaného rámce a nemá dobrou perspektivu naplnění. Proplaceno doposud bylo jen 3 % prostředků, což také nenaplňuje plánovaný rámec a nemá ani dobrou perspektivu naplnění. Předloženo bylo 504 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 48 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) převýšila alokaci a dosáhla 1,28 jejího násobku. Pokud by došlo k reálnému uspokojení poptávky, bylo by možné naplnit finanční cíle podpory. V případě oblasti podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží bylo k 31. 12. 2011 kryto smlouvou a dodatky 25 % alokace, což je sice ve srovnání s předchozí oblastí podpory více, přesto vzhledem k fázi programové periody vypovídá o nenaplnění plánovaného rámce; rovněž perspektiva naplnění není dobrá. Proplaceno doposud bylo pouze 20 % prostředků, což je samo o sobě málo a vzhledem předchozímu údaji nenabízí dobrou perspektivu rychlé korekce stávajícího stavu. Předloženo bylo 180 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 70 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) jen lehce převýšila alokaci a dosáhla 108 %. Kdyby došlo k bezproblémovému uspokojení prokázané poptávky, nebyly by problémy se splněním finančních cílů programu. 45

V případě OPŽP je odlišně nastavena vazba mezi jednotlivými stavy projektů a přidělováním zdrojů. Hodnocení ovlivňuje skutečnost, že projekty jsou do kategorie Příspěvek Společenství - Sml/Dod načítány až po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterému nejprve předchází posouzení provedeného výběrového řízení. 46

Prostředky programu Eko-energie byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 žádost o revizi Operačního programu Podnikání a inovace. Žádost o změnu operačního programu byla odůvodněna především významnými socioekonomickými změnami, především pak dopady celosvětové ekonomické krize. Hlavním důvodem pro provedení revize operačního programu byly dopady finanční a hospodářské krize v podobě hrozících významných socioekonomických změn v podporovaných regionech soudržnosti NUTS 2. Bez dodatečného navýšení prostředků ve výši 38 326 689 EUR. 47 Vzhledem k tomu, že systém MSC2007 neeviduje v případě OPPI projekty ve stavech N0-N3, lze očekávat, že i počet předložených projektů byl výrazně vyšší – mj. i z toho důvodu, že část projektů není předložena ani v plném rozsahu a je vyřazena již v přeregistraci (registrační žádost).


U poslední analyzované oblasti podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění bylo ke konci loňského roku kryto smlouvou a dodatky jen 22 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody dokladem nenaplnění plánovaného rámce a nemá dobrou perspektivu naplnění. Proplaceno doposud bylo pouze 14 % prostředků, což také nenaplňuje plánovaný rámec a nemá ani dobrou perspektivu naplnění. Situace je tedy z tohoto hlediska mírně horší než v předchozím případě. Předloženo bylo 97 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 32 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla však pouze objemu 86 % alokace, což je neméně ze zkoumaných oblastí podpory. Regionální pohled Při sledování územního hlediska se situace u jednotlivých oblastí podpory liší. Při zohlednění podílů krajů na počtu registrovaných ekonomických subjektů B-E průmysl v případě oblasti podpory 3.1 se při předkládání žádostí i vlastním Regionální čerpání nejvíce prosazují (bez zohlednění Prahy48) Ústecký kraj – kvocient 1,42 variabilita (podíl objemu celkových požadavků na zdroje na základě žádostí vůči podílu kraje) avšak pouze 0,46 (podíl celkového objemu zdrojů smlouva/dodatek vůči podílu kraje), obrácenou bilanci má Pardubický kraj 1,41 respektive 2,15. Velmi nízkých hodnot naopak dosahoval Karlovarský kraj 0,29 a 0,35 a Liberecký kraj 0,44 respektive 0,36. U oblasti podpory 2.2 se při předkládání žádostí i vlastním čerpání nejvíce prosazují následující kraje Moravskoslezský kraj – kvocient 5,06 (podíl objemu celkových požadavků na zdroje na základě žádostí vůči podílu kraje) respektive 0,78 (podíl celkového objemu zdrojů smlouva/dodatek vůči podílu kraje), Pardubický kraj 1,51 respektive 0,37. Velmi nízkých hodnot naopak dosahoval Jihomoravský kraj 0,10 a 0,30 a Olomoucký kraj 0,12 respektive 0,27 či Královéhradecký 0,12 a 0,56. V případě oblasti podpory 4.2 se při předkládání žádostí i vlastním čerpání nejvíce prosazují severočeské kraje: Liberecký kraj – kvocient 6,97 (podíl objemu celkových požadavků na zdroje na základě žádostí vůči podílu kraje) respektive 11,05 (podíl celkového objemu zdrojů smlouva/dodatek vůči podílu kraje), Ústecký kraj 3,77 respektive 0,87. Velmi nízkých hodnot naopak dosahoval Jihomoravský kraj 0,02 a 0,03 a Vysočina 0,06 respektive 0,08. U oblasti podpory 5.1 se při předkládání žádostí i vlastním čerpání nejvíce následující kraje Jihomoravský kraj – kvocient 2,81 (podíl objemu celkových požadavků na zdroje na základě žádostí vůči podílu kraje) respektive 0,68 (podíl celkového objemu zdrojů smlouva/dodatek vůči podílu kraje), Ústecký kraj 1,89 respektive 0,38. Velmi nízkých hodnot naopak dosahoval Liberecký kraj 0,01 a 0,04 a Plzeňský kraj 0,22 respektive 0,82. Podíváme-li se na využívání veřejných zdrojů v jednotlivých regionech 48

OPPI nepodporuje podnikatelské subjekty na území hl. m. Prahy. Žádat však mohou podniky s pražským domicilem, jejichž projekty mají územní dopady v ostatních regionech.


zároveň u všech zkoumaných oblastí podpory viz Tabulka č. 32 Využívání veřejných prostředků u zkoumaných oblastí podpory – regionální pohled, pak – pomineme-li hl. m. Prahu, jsou významné objemy prostředků směřovány především do Moravskoslezského kraje a Pardubického kraje, přestože je i zde i vysoký podíl z různých důvodů nepodpořených žádostí (viz níže). Moravskoslezský kraj je úspěšný jak při sledování absolutních hodnot, tak i při zohlednění podílu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích. Nápadná je vysoká úspěšnost při čerpání prostředků z oblastí podpory určené primárně podniků, na straně druhé pak velmi malá schopnost předkládat žádosti i čerpat prostředky ze strany veřejných subjektů OPŽP 4.2. V tomto směru je zcela obrácená situace v případě Libereckého kraje, ve kterém je ve všech oblastech podpory předkládáno málo projektů i málo čerpáno s výjimkou právě oblasti podpory OPŽP 4.2, kde je právě tento kraj nadprůměrný. Malé objemy prostředků vzhledem k velikosti krajů jsou poptávány i čerpány ve Středočeském, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina. Zaměříme-li se na důvody nízké podpory předložených projektů, tak v případě programu Eko-energie můžeme vyhodnotit jen situace Nepředvídaných okolností (stavy N0, N4-N8) – kdy v těchto pokročilých stavech není z různých důvodů uspokojeno 44 % deklarované poptávky. V případě oblastí podpory OPŽP jsou hodnoty výrazně menší – u 2.2 6 %, u 5.1 pak 5 % poptávky. Existují však určitá regionální specifika. V případě 2.2 jsou největší propady u projektů předkládaných subjekty z Olomouckého kraje 22 % a Moravskoslezského kraje 11 %, většina krajů má však nulovou hodnotu. U 5.1 je většina údajů za jednotlivé kraje je opět nulová, ale vysoké hodnoty 26 % dosahuje Pardubický kraj. Co se týče Chybovosti (N1) pak hodnoty za ČR jsou vykazovány v řádu několika jednotek %, avšak existují výrazné odchylky – jako je u 2.2 chybovost Karlovarského kraje 22 %, u 4.2 extrémně vysoká v případě Zlínského kraje 67 % a Jihočeského kraje 58 %, v případě 5.1 nejvíce vyčnívá Středočeský kraj se 45 %. Neuspokojená poptávka (stavy N2, N3) se v případě jednotlivých oblastí podpory na národní úrovni příliš neliší (4 % u 4.2., 8 % u 5.1). Procentuální výše nedoporučených/neschválených projektů je u většiny krajů velmi nízká, projevují se však i extrémy, které by si zasloužily prozkoumání příčin - Středočeský kraj se 44 % u 4.2, Ústecký kraj 91 % v případě 5.1. V případě programu Eko-energie spadali žadatelé dominantně do skupiny podniky (98,9 %) stejná situace nastala i u oblastí podpory 2.2 Omezování emisí (98,8 %). Výrazné zastoupení podniků se ukázalo i v případě oblastí podpory 5.2. Naopak jako u jediné zkoumané oblasti podpory pouze u 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží je zastoupení podniků výrazně menší - podniky (5,5 %), dominuje veřejný sektor-stát a jeho organizace (61 %), obce (24,5 %), kraje (4 %).


Tabulka č. 32 Využívání veřejných prostředků u zkoumaných oblastí podpory – regionální pohled OPPI 3.1

OPŽP 2.2

OPŽP 4.2

OPŽP 5.1

Území

Veřejné fin.prostř. celkem – Žádost/ČR ČR=100%

Veřejné fin.prostř. celkem – Žádost / regionální podíl

Příspěvek Společens tví Sml/Dod ČR=100%

Příspěvek Společens tví Sml/Dod / regionální podíl













Česká republika

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

100%

1,00

Středočeský

8%

0,69

12%

0,98

2%

0,17

1%

0,08

7%

0,61

4%

0,30

8%

0,66

5%

0,40

Hl. m. Praha

21%

1,90

21%

1,92

10%

0,96

11%

0,97

3%

0,28

6%

0,55

19%

1,71

44%

4,02

Jihočeský

7%

1,18

6%

0,95

4%

0,70

37%

6,02

1%

0,19

1%

0,12

1%

0,19

3%

0,50

Plzeňský

6%

1,04

6%

0,96

1%

0,09

3%

0,52

7%

1,14

13%

2,19

2%

0,26

5%

0,78

Karlovarský

1%

0,31

1%

0,34

1%

0,27

2%

0,85

1%

0,20

0%

0,09

1%

0,44

3%

1,11

Ústecký

8%

1,28

3%

0,50

12%

1,90

3%

0,52

22%

3,64

5%

0,85

9%

1,44

2%

0,38

Liberecký

3%

0,51

2%

0,36

3%

0,57

3%

0,49

36%

6,46

58%

10,39

0%

0,01

0%

0,04

Královéhradecký

4%

0,76

5%

0,94

1%

0,18

6%

0,98

2%

0,28

1%

0,23

6%

0,96

0%

0,00

Pardubický

7%

1,30

10%

1,98

7%

1,33

4%

0,76

9%

1,70

6%

1,08

9%

1,78

7%

1,28

Vysočina

4%

0,90

4%

0,77

2%

0,37

5%

0,96

0%

0,06

0%

0,09

2%

0,38

1%

0,26

Jihomoravský

8%

0,64

7%

0,54

1%

0,11

6%

0,49

0%

0,02

0%

0,03

27%

2,22

6%

0,52

Olomoucký

4%

0,69

4%

0,71

1%

0,13

2%

0,38

6%

1,04

3%

0,56

2%

0,32

10%

1,69

Zlínský

7%

0,99

7%

0,94

3%

0,43

12%

1,69

2%

0,28

1%

0,12

3%

0,35

0%

0,00

Moravskoslezský

12%

1,22

13%

1,34

52%

5,49

6%

0,61

3%

0,34

1%

0,09

12%

1,31

14%

1,45

Zdroj: Vlastní výpočet na základě dat MSC2007


Tabulka č. 33 Typy žadatelů ve zkoumaných oblastech podpory Typ žadatele: 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie (Ekoenergie)

Oblast podpory: 2.2 4.2 Omezování Odstraňování emisí starých ekologických zátěží

Stát a jeho organizace 0,0% 0,3% Kraje 0,0% 0,5% Obce 0,0% 0,3% Podniky 98,9% 98,8% NNO 1,1% 0,0% Komory, profesní a zájmová samospráva 0,0% 0,0% Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce 0,0% 0,0% Ostatní 0,0% 0,1% Zpracováno na základě dat MSC2007, vlastní výpočty

5.1 Omezování průmyslového znečištění

60,9% 4,3% 24,5% 5,5% 0,8%

1,5% 0,0% 0,4% 87,0% 0,0%

0,7%

0,8%

0,0% 3,3%

2,1% 8,1%

Problematika využívání obnovitelných zdrojů energie a dosahování energetických úspor ve sféře průmyslu patří k základním tématům průmyslové politiky, a patří k hlavním tématům sledovaným kohezní politikou při podpoře MSP. Celková poptávka v případě oblasti 3.1 výrazně překračuje objem alokovaných prostředků, vysokých hodnot dosahuje i objem žádostí krytých smlouvou či dohodou. To nakonec přimělo ŘO OPPI k alokaci dodatečných prostředků ve výši 38 326 689 EUR. Vývoj poptávky a její přetrvávající vysoký stav potvrzuje správnost provedené realokace. Naproti tomu reálné čerpání ukazuje na určité zpoždění v realizaci podpory. V rámci této oblasti podpory se projevuje výrazný pákový efekt, kdy na jednu korunu investovanou z veřejných prostředků žadatelé z některých krajů vynakládají až 2 Kč ze svých zdrojů. Tato forma podpory by měla jistě pokračovat i v následující programovací periodě, a to nejen z důvodu vysoké poptávky ze strany žadatelů, ale především vzhledem k přetrvávající vysoké energetické náročnosti českého průmyslu, která snižuje jeho konkurenceschopnost na společném evropském trhu. Daleko složitější je situace v případě oblastí podpory administrovaných OPŽP. Zatímco poptávka odpovídá objemu alokovaných prostředků – v současné době s výjimkou 5.1 Omezování průmyslového znečištění (avšak i zde by bylo možné předpokládat přiblížení se poptávky nabídce ve zbývajícím období programové periody), zcela neuspokojivý vývoj představuje objem zazávazkovaných prostředků i vlastní čerpání. Je nezbytné přijmou zásadní opatření, která by zvýšila šanci alokované prostředky vyčerpat. Významná je územní nerovnoměrnost při čerpání podpory. Sdružení DHV- QUARTUS 121

Pákový Pákový efekt Při analýze pákového efektu jsou národní hodnoty obdobné u 3.1. Úspory energie efekt a obnovitelné zdroje energie (Eko-energie) 1,72 a 2.2 Omezování emisí 1,75. Naopak velmi nízké zastoupení soukromých prostředků je u 5.1 Omezování průmyslového znečištění 0,33 Kč a 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží pouhých 0,18 Kč ze zdrojů soukromých. Avšak u těchto hodnot jsou významné regionální odchylky – v případě 4.2. Plzeňský kraj 0,18 Kč nebo Středočeský 0,19 Kč, na straně druhé Zlínský kraj 0,58 Kč či Jihočeský kraj 0,52 Kč u 5.1 vybočuje Pardubický kraj 0,87 Kč.

Při sledování pákového efektu na celé národní zdroje je situace obdobná. V případě oblasti podpory 3.1. ke každé investované 1 Kč z EFRR se v průměru přidá další 2,20 Kč z národních zdrojů. Opět se však prosazují regionální rozdíly na straně jedné Olomoucký kraj 1,78 Kč či Jihomoravský kraj 1,80 Kč, na straně druhé Plzeňský kraj 2,65 Kč nebo Středočeský 2,38 Kč. Obecně lze říci, že nižší míra spolufinancování jak ze soukromých, tak z národních zdrojů se projevuje u moravských regionů. Regionální diferenciace je tak významná, a nesouvisí pouze s odlišnou maximální možnou intenzitou regionální podpory, že by se měla stát předmětem další analýzy. U oblasti podpory 2.2 ke každé investované 1 Kč z EFRR se v průměru přidá další 2,29 Kč z národních zdrojů. Opět se však prosazují regionální rozdíly na straně jedné Středočeský kraj 0,56 Kč či Liberecký kraj 0,57 Kč, na straně druhé Zlínský kraj 3,58 Kč nebo Jihočeský kraj 3,56 Kč. Regionální diferenciace je významná, nesouvisí pouze s odlišnou maximální možnou intenzitou regionální podpory a měla by se stát předmětem další analýzy. V případě oblasti podpory 4.2 ke každé investované 1 Kč z EFRR se v průměru přidá další 0,39 Kč z národních zdrojů. Opět se však prosazují regionální rozdíly na straně jedné Plzeňský kraj 0,18 Kč nebo Středočeský 0,19 Kč, na straně druhé Zlínský kraj 0,58 Kč či Jihočeský kraj 0,52 Kč. U oblasti podpory 5.1 se ke každé investované 1 Kč z EFRR v průměru přidá další 0,50 Kč z národních zdrojů. Opět se však prosazují regionální rozdíly na straně jedné hl. m. Praha 0,23 Kč či Moravskoslezský kraj 0,48 Kč, na straně druhé Pardubický kraj 1,21 Kč nebo Jihomoravský kraj 1,05 Kč. Hodnocení

Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů úspěšnosti V případě oblasti podpory 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie – věcná (Eko-energie) je základní indikátor Snížení emisí CO2 doposud naplněn z 26 realizace %. 49 Rovněž další indikátory jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů dosahuje hodnot kolem 6 %, závazek příjemců je ve výši 72 % (březen 2012). Závazky indikátorů Počet podpořených projektů efektivní energie (MSP) a Počet projektů předložených velkými podniky a dosahují více jak 60 % cílové hodnoty. 49

Jedná se o monitorovací indikátor. Většina projektů má relativně dlouhou dobu realizace, takže dosažené hodnoty se promítnou až po ukončení jejich fyzické realizace.


Indikátor Úspora energie je zazávazkován přibližně na 50 %. Z uvedeného vyplývá, že nebude problém s naplněním očekávaných cílů. U oblasti podpory 2.2 Omezování emisí MSC2007 ukazuje u řady indikátorů nulové hodnoty. Co se týče indikátoru počet projektů zaměřených na zvýšení kvality ovzduší, pak v rámci zazávazkovaných projektů je vykázána hodnota 98, což odpovídá 16 % cílové hodnoty; reálně je dosažena hodnota nula. U oblasti podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží MSC2007 nevykazuje cílové hodnoty. Realizaci je možné sledovat pouze na základě závazků příjemců. V případě indikátoru Kubatura vytěženého, odčerpaného, kontaminovaného materiálu a demolované stavby dle závazků přislíbeno vytěžení 85483 m3, reálně vykázáno 77772 m3. U indikátoru počet nově inventarizovaných lokalit se starou zátěží je přislíbená hodnota 3500, reálně vykázáno 2000. Co se týče indikátoru plocha odstraněných starých ekologických zátěží, pak by mělo být vyčištěno 1,044 mil. m2, doposud bylo provedeno 655 tis. m2. Špatná situace je v případě realizace oblasti podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění. MSC2007 ukazuje u řady cílových hodnot indikátorů nulové hodnoty. Počet zařízení aplikujících technologie k omezování průmyslového znečištění – cílová hodnota indikátoru je 0, závazek příjemce je 26, dosavadní dosažená hodnota je 11. Počet zařízení aplikujících technologie k snižování environmentálních rizik – cílová hodnota indikátoru je 0, závazek příjemce je 75, dosavadní dosažená hodnota je 38. Počet vytvořených regionálních či celostátních informačních systémů – cílová hodnota indikátoru je 0, závazek příjemce je 3, dosavadní dosažená hodnota je 0. Počet podpořených projektů zaměřených na omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik – cílová hodnota tohoto indikátoru je 60, závazek příjemce je 30, dosavadní dosažená hodnota je 1, tj. pouze 1,67 % cílové hodnoty. Toto nastavení MSC2007 v podstatě znemožňuje provést seriózní zhodnocení průběhu realizace.



Intervenční logika 3.1. Úspory energie a obnovitelné zdroje energie

Dostupnost progresivních technologií, tlak regulace

Pokles energetické náročnost průmyslu, větší energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie.

Energetická účinnost, úspory

Obnovitelné zdroje

Zvýšit účinnost užití energií v průmyslu a využití obnovitelných,případně i druhotných zdrojů energie (vyjma podpory spaloven). Dostupnost progresivních technologií, tlak regulace

2.2 Omezování emisí

Snižování emisí NOx, SO2, prach, NH3

Rekonstr. spalovacích zdrojů

Tech. opatř. snižující emise

Zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití inovativních environmentálně šetrných způsobů výroby energie včetně energetických úspor.


4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží


Sanace starých ekologických zátěží

Sanace lokalit, dekontamin.

Inventarizace, kategorizace, řízení rizik

Zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů a odstraňování starých ekologických zátěží. 5.1 Omezování průmyslového znečištění


Prevence znečištění, monitoring a evidence, zavádění nových technologií pro snížení znečištění

Prevence, monitoring, registry

Nové technologie do průmyslu

Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik.


Kategorie Kategorie výdajů Každá ze zkoumaných oblastí podpory řadí výdaje do specifických kategorií. výdajů Nedochází ani na úrovni kategorií k tematickému překryvu, což zpětně dokládá, že intervence jsou komplementární.

Tabulka č. 34 Kategorie výdajů zkoumaných oblastí podpory Kategorie výdajů:

3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie (Ekoenergie)

12 Informační a komunikační technologie (TEN-ICT) 41 Obnovitelná energie: biomasa 2,3 % 42 Obnovitelná energie: hydroelektrická, geotermální a další 35,9 % 43 Energetická účinnost, kogenerace, hospodaření s energií 2,1% 47 Kvalita ovzduší 48 Integrovaná prevence a kontrola znečištění 50 Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy Nerozlišeno 59,7 % Zpracováno na základě dat MSC2007

Oblast podpory: 2.2 4.2 Omezování Odstraňování emisí starých ekologických zátěží

5.1 Omezování průmyslového znečištění

11,4 %

3,7%

14,8 %

96,3 %

25,5 % 74,5%

73,7%


Interpretace výsledků dalších studií Mid term hodnocení realizace NSRR50 Trend rychlého zlepšování životního prostředí v poslední dekádě významně zpomalil, v některých oblastech lze dokonce pozorovat jeho zvrácení. Z regionálního hlediska je vývoj zlepšování kvality životního prostředí poměrně rovnoměrný, některé regionální disparity nicméně stále přetrvávají, jedná se zejména o nižší kvalitu životního prostředí v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Emise škodlivých látek v ovzduší postupně klesají, na druhou stranu se ale zvětšila plocha území se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na území ČR i nadále zůstává vysoký počet lokalit s ekologickými zátěžemi. Energetická náročnost ekonomiky ČR postupně klesá stejně jako spotřeba primárních energetických zdrojů a současně roste podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.


Hlavním operačním programem, který je určen pro naplňování cíle NSRR v této oblasti je OP ŽP. Prostřednictvím tohoto OP je realizována hlavní část intervencí na podporu ochrany a zlepšení kvality životního prostředí v oblastech vodohospodářské infrastruktury, kvality ovzduší, úspor energií, nakládání s odpady, snižování průmyslového znečištění, ochrany krajiny a rozvoje environmentální infrastruktury. Dominantní postavení OP ŽP v této oblasti dokládá skutečnost, že polovina všech dosud schválených projektů přispívá k naplňování výše uvedených indikátorů, přičemž na tyto projekty jsou vázány více než tři čtvrtiny všech veřejných prostředků, které byly na projekty OP ŽP zatím alokovány. Nejvíce prostředků bylo v dosavadním průběhu implementace přiděleno na realizaci projektů naplňujících indikátory v oblasti snižování znečištění vod, omezování emisí a snižování spotřeby energie. Druhým významným OP, který přispívá k naplňování cílů v oblasti životního prostředí a energetiky je OP PI, v rámci něhož jsou realizovány především intervence zaměřené na snižování emisí a spotřeby energie a rozvoj výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zhruba desetina dosud schválených projektů a vynaložených prostředků směřuje v rámci tohoto OP do této oblasti. Podporovány jsou zejména projekty naplňujících indikátory v oblasti omezování emisí a snižování spotřeby energie. V oblasti ochrany ovzduší jsou aktivity zaměřeny na zlepšení kvality ovzduší a omezování emisí. Důležitým indikátorem je v tomto směru ukazatel snížení emisí CO2, jehož cílová hodnota je nastavena na pokles emisí o 250 tis. tun za rok. Emise CO2 v ČR dosáhly v roce 2007 cca 125 mil. tun, stanovený cíl tedy tvoří pouze cca 0,2 % tohoto objemu. Závazek příjemců v rámci projektů realizovaných v OP ŽP aktuálně činí cca 115 tis. tun, nicméně dosažená hodnota je zatím pouhých 16 tis. tun. Pokud započteme i projekty s tímto indikátorem realizované v 50

KMG: Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního rámce Programové období 2007 – 2013 Draft zprávy za evaluační oblast 1: Ověření aktuálnosti cílů NSRR vzhledem k vnějším vlivům Střednědobé hodnocení věcné a finanční realizace Národního strategického referenčního rámce Programové období 2007 – 2013 Draft zprávy za evaluační oblast 2: Analýza pokroku realizace a plnění stanovených cílů NSRR


OP PI vzroste závazek na cca 2,3 mil. tun a dosažená hodnota na cca 267 tis. tun, tj. nad cílovou hodnotu. Vzhledem k nižší absorpční kapacitě PO 2 v OP ŽP by bylo naplnění tohoto indikátoru pouze projekty OP ŽP ohrožené, nicméně při zohlednění příslušných projektů OP PI se dá vzhledem k aktuálnímu závazku očekávat jeho výrazné překročení. S ohledem na výše uvedené hodnoty lze nicméně přínos OP, potažmo NSRR, k řešení tohoto problému označit za relativně omezený. Z regionálního pohledu dosáhl výrazně nejvyšší hodnoty závazku kraj Olomoucký, následovaný s odstupem kraji Ústeckým, Moravskoslezským, Středočeským a Jihočeským. Vyšších hodnot bylo dosaženo zatím jen v Olomouckém kraji, v ostatních krajích jsou dosažené výstupy dosud velmi nízké. Regionální rozložení závazků tohoto indikátoru lze označit jako velmi nerovnoměrné, kdy závazek se pohybuje od cca 20,5 tis. tun za rok v Karlovarském kraji po cca 612,4 tis. tun za rok v kraji Olomouckém, nicméně vyšší hodnoty jsou dosahovány v krajích, kde jsou dlouhodobě vyšší hodnoty CO2, tj. zejména v kraji Ústeckém a Moravskoslezském. Problematika udržitelného využívání zdrojů energie je v rámci NSRR řešena na úrovni OP ŽP i OP PI. Jedním z hlavních cílů je snížení spotřeby energie o 10,1 mil. GJ za rok, což při celkové spotřebě energie, která v roce 2007 byla na úrovni necelých 1,15 mld. GJ, představuje snížení o cca 0,9 %. Přínos těchto OP ke snížení celkové spotřeby energie je tedy poměrně omezený. Aktuální závazek v projektech OP ŽP přesahuje 1,2 mil. GJ, v projektech OP PI přesahuje 4,5 mil. GJ, již dosažená hodnota pak činí 0,2 mil. GJ resp. necelých 0,3 mil. GJ. Na straně OP ŽP je naplňování indikátoru taženo zejména velkým zájmem žadatelů o realizaci opatření na úsporu energie a využití odpadního tepla, méně už pak výstavbou nových zařízení a rekonstrukcí stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE. V rámci OP PI je indikátor naplňován realizací aktivit na využití obnovitelných a druhotných energetických zdrojů a zvyšování účinnosti při výrobě, přenosu a spotřebě energie. Vzhledem k aktuální výši závazků a absorpční kapacitě jednotlivých relevantních oblastí podpory lze konstatovat, že naplnění indikátoru je reálné tím spíše, pokud budou v OP ŽP zintenzivněny aktivity zaměřené na výstavbu a rekonstrukce zařízení pro výrobu elektřiny z OZE. S výše uvedeným souvisí i zvyšování kapacit na výrobu energie z OZE, kde je cílová hodnota stanovena ve výši 575 MW. Instalovaný výkon OZE elektráren byl v roce 2010 na úrovni cca 3,2 GW (větrné, vodní a fotovoltaické elektrárny), podpora z OP ŽP a OP PI 51 by tedy měla představovat relativně významné navýšení kapacit o téměř 18 %. Závazek v projektech OP ŽP aktuálně představuje cca 32 MW, v projektech OP PI pak dosahuje cca 235 MW, již dosažená hodnota pak činí cca 18 MW resp. cca 31 MW. Indikátor je tak naplňován zejména na základě projektů OP PI, kde příslušná oblast podpory zaznamenává velký zájem žadatelů, zatímco příslušná oblast podpory OP ŽP v absorpci zaostává, jak je uvedeno výše. Dalšími souvisejícími indikátory v oblasti udržitelného využívání zdrojů energie jsou zvýšení výroby elektrické energie a tepla z OZE, kde jsou stanoveny cílové hodnoty ve výši 1 100 GWh/rok resp. 1 200 TJ/rok. V porovnání s výrobou v roce 2007, kdy výroba elektřiny z OZE přesáhla 3,4 tis. GWh a 51

V sestavě projektů k indikátoru 360300 nebyly obsaženy žádné projekty OP PI, hodnoty za OP PI byly doplněny ze sestavy MSC106 k OP PI.


výroba tepla z OZE činila 50 tis. TJ, by tedy mělo dojít prostřednictvím realizace projektů OP PI k jejímu zvýšení o cca 32 % resp. o cca 2,4 %. Zejména v oblasti výroby elektřiny z OZE lze tedy přínos OP PI k jejímu zvýšení označit za zásadní. Z hlediska závazku příjemců je situace příznivá, závazky přesahují 80 % cíle za výrobu energie a o více než 2/3 převyšují cíl za výrobu tepla, nicméně dosažené hodnoty jsou v obou případech pouze na úrovni cca 4% resp. 3 %. Vzhledem k aktuální výši závazku a vysoké atraktivitě příslušné oblasti podpory OP PI lze předpokládat, že tyto indikátory budou naplněny. Záměrem OP ŽP v oblasti ekologických zátěží je odstranění starých ekologických zátěží na ploše 1 mil. m2. Vzhledem k celkovému rozsahu a finanční náročnosti odstranění starých ekologických zátěží na území ČR je stanovený cíl a prostředky alokované na jeho splnění pouze dílčím příspěvkem k řešení tohoto problému. Závazek příjemců aktuálně mírně přesahuje stanovený cíl, přičemž 2/3 cíle již byly naplněny, jsou tedy vytvořeny předpoklady pro naplnění tohoto cíle. Řešení problematiky regenerace krajiny je sledováno prostřednictvím indikátoru monitorujícího plochu revitalizovaných území. Cílem je revitalizovat území o rozloze 1 000 ha, nicméně závazek příjemců již nyní přesahuje osminásobek cílové hodnoty. Plocha dosud revitalizovaných území pak více než dvojnásobně přesáhla stanovenou cílovou hodnotu. Již v polovině programového období došlo k významnému přeplnění tohoto indikátoru a OP ŽP tak přispěje k revitalizaci území ve větším rozsahu, než bylo původně plánováno. Zhodnocení vybraných oblastí podpory podnikání ve vztahu ke koncepcím a Zhodnocení strategiím vazeb vůči strategiím

Byla provedena analýza vazeb mezi zkoumanými intervencemi z OPŽP a OPPI a nejvýznamnějšími strategickými dokumenty ČR a EU relevantními pro oblast Ekoinovací. Výsledky analýz jsou shrnuty dále a podrobněji jsou uvedeny v příloze č. 8. Lze konstatovat, že vazby jsou vysledovány u téměř všech zkoumaných dokumentů. Z hlediska klíčových dokumentů vytvářených na národní úrovni se prokázal vztah zvláště k Strategie regionálního rozvoje, kde všechny oblasti podpory jsou přímo zahrnuty do opatření na naplnění priorit SRR, zejména pak v prioritní ose 5 Příroda, krajina a životní prostředí. Střední vazba byla dále vysledována u dokumentu Územní agenda 2020, kde témata oblastí podpor uvedeny v dokumentu obecně v bodech 20,21,22. Vazba dále existuje i na dokument U Národního programu reforem jsou témata oblastí III.6. Podpora nízkouhlíkové podpor v souladu návrhu opatření konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí. Prokázal se vztah také k Strategickému rámci udržitelného rozvoje ve vazbě oblastí podpor Úspory energie a obnovitelné zdroje energie a Omezování průmyslového znečištění na PO 2 Ekonomika a inovace, prioritu 2.2 Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické a surovinové efektivity hospodářství, dále oblasti podpory Omezování emisí na PO 2 Ekonomika a Sdružení DHV- QUARTUS 129

inovace prioritu, 2.1 Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služeb), a taktéž i oblast podpory Odstraňování starých ekologických zátěží na PO 3 Rozvoj území, priorita 3.1 Upevňování územní soudržnosti. U dokumentu Strategie Evropa 2020 jsou témata oblastí podpor v cíli Udržitelný růst: podpora konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje, zejména pak v iniciativě „Evropa méně náročná na zdroje“. Dokument Integrované hlavní směry se zaměřuje se na sledovaná témata zejména prostřednictvím hlavního směru 5: Zefektivnit využívání zdrojů a snížit emise skleníkových plynů. Témata oblastí podpor jsou v dokumentu Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti uvedeny v kapitole 2 Infrastruktura, s odkazem na cíl Ekonomicky udržitelný rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a úspor a snižování environmentální zátěže. Netýká se to však oblasti podpory Odstraňování starých ekologických zátěží U dokumentu Státní politika životního prostředí jsou témata oblastí podpor přímo uvedeny v cílech 2 Udržitelné využívání přírodních zdrojů, materiálové toky a nakládání s odpady, 3 Životní prostředí a kvalita života, 4 Ochrana klimatického systému Země a omezení dálkového přenosu znečištění ovzduší. Významná vazba byla zachycena i v dokumentu Koncepce podpory MSP s odkazem na využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie a revitalizaci průmyslových zón. U dokumentu Plán odpadového hospodářství byla vazba vysledována u všech oblastí podpor zahrnutých do OP ŽP. Částečné vazby byly zjištěny i u zahraničních dokumentů Review Small Business Act, Innovation Union a An integrated industrial policy for the globalisation era (zejména pak u oblasti podpory Úspory energie a obnovitelné zdroje energie). Neexistence vazeb byla zjištěna u dokumentů Exportní strategie a Small Business, Big World a new partnership to help SMEs seize global opportunities.


MIKROSTUDIE Realizace oblasti podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Pro zkoumání územních souvislostí realizace podpory byly vybrány ty regiony, které mají největší podíl na předkládání projektů. Jedná se o kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Pardubický a Středočeský; Ústecký kraj má pak ve vybraném vzorku nejmenší zastoupení. Dohromady tyto regiony předložily 72 projektů, tj. 69 % všech projektů. Tabulka č. 35 Projekty oblasti podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Projekty Projekty Projekty Stát a jeho Kraje celkem celkem organizace % vůči ČR

Jihomoravský kraj 20 Moravskoslezský kraj 14

Obce

Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva

Vzdělávací Ostatní a veřejné výzkumné instituce

19%

0

0

0

19

0

0

1

0

13%

0

0

1

8

0

0

2

3

17

16%

0

0

0

17

0

0

0

0

Středočeský kraj 17

16%

0

0

0

17

0

0

0

0

4%

0

0

0

4

0

0

0

0

Pardubický kraj Ústecký kraj ČR

4

105 Zpracováno na základě dat MSC2007

Nejpočetněji zastoupeným typem žadatele jsou podnikatelské subjekty, a to ve všech zkoumaných krajích. Mezi žadateli se ale objevily také obce, vzdělávací a veřejné výzkumné instituce a ostatní typy žadatelů. Ve zkoumaných krajích podaly žádost pouze podniky v Pardubickém, Středočeském a Ústeckém kraji; ve zbývajících dvou krajích byl podíl dalších žadatelů oproti podnikům nízký. V Moravskoslezském kraji se podíl podnikatelských subjektů pohybuje na nejnižší úrovni a dosahuje 57 %. Tabulka č. 36 Celkové zdroje – žádost, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Celkové zdroje – žádost (Kč) Celkem

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Obce

Podniky

Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce

Ostatní

1 174 669 826

0

1 164 731 426

9 938 400

0

473 920 343

3 050 540

390 342 403

22 943 120

57 584 280

Pardubický kraj

660 576 244

0

660 576 244

0

0

Středočeský kraj

544 689 904

0

544 689 904

0

0

Ústecký kraj 401 389 560 Zpracováno na základě dat MSC2007

0

401 389 560

0

0


Při zkoumání podílů jednotlivých cílových skupin z hlediska objemu poptávaných prostředků se však význam podnikatelských subjektů dále posiluje - v případě Moravskoslezského kraje se podíl zvýšil na 82 %. Graf č. 38 Podíl jednotlivých cílových skupin celkové zdroje – žádost ve zkoumaných regionech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Ostatní

Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Obce

Podniky

Zpracováno na základě dat MSC2007

Zaměříme-li se zkoumání průměrné velikosti projektu předloženého podnikatelskými subjekty, pak největší průměrná velikost je Ústeckém kraji 100 mil. Kč (jedná se však o úzký soubor pozorování – pouze 4 projekty). Je více než trojnásobný, oproti situaci ve Středočeském kraji 32 mil. Kč. V regionech, kde předložily projekty i další subjekty, přesahovala průměrná velikost projektu předloženého podnikem průměrnou hodnotu za celý soubor (v Moravskoslezském kraji dokonce o 44 %). Graf č. 39 Průměrná velikost předložených projektů ve zkoumaných krajích (v Kč) 120000000,00 100000000,00 80000000,00 60000000,00 40000000,00 Celkem

20000000,00

Podniky 0,00

Zpracováno na základě dat MSC2007


Zaměříme-li se na objem zazávazkovaných prostředků, pak situace je o poznání méně příznivá. Pohybujeme se pouze na zlomku objemu prostředků předložených žádostí. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že řídicí orgán OPŽP nepodpořil s výjimkou Moravskoslezského kraje projekty předložené nepodnikatelskou sférou. V případě uvedeného kraje uspěly ve větší míře pouze projekty zařazené do skupiny Ostatní – jedná se o projekty Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě. Tabulka č. 37 Veřejné finanční prostředky celkem, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj

Veřejné finanční prostředky celkem – žádost (Kč) Celkem Obce Podniky Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce 428 816 996 418 878 596 9 938 400 198 791 482

3 050 540

142 554 191

Pardubický kraj

147 292 105

147 292 105

Středočeský kraj

128 091 072

128 091 072

141 033 170 Ústecký kraj Zpracováno na základě dat MSC2007

141 033 170

4 952 600

Ostatní

48 234 151

Tabulka č. 38 Veřejné finanční prostředky celkem - Sml/Dod, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Veřejné finanční prostředky celkem - Sml/Dod (Kč) Celkem Obce Podniky Vzdělávací Ostatní a veřejné výzkumné instituce Jihomoravský kraj 25 485 494 0 25 485 494 0 0 Moravskoslezský kraj 55 443 419 0 13 219 268 0 42 224 151 49 455 417

0

49 455 417

0

0

Středočeský kraj 36 510 490

0

36 510 490

0

0

9 434 951

0

0

Pardubický kraj

Ústecký kraj 9 434 951 0 Zpracováno na základě dat MSC2007

Schopnost předložených projektů reálně využít zdroje je doposud velmi nízká. Z poptávaného objemu je v jednotlivých zkoumaných krajích k 31.12. 2011 podpořeno pouze 6 až 34 %.


Tabulka č. 39 Podíl úspěšnosti, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění Podíl úspěšnosti Celkem Obce Podniky

Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj

6% 28% 34% 29% 7%

Ústecký kraj Zpracováno na základě dat MSC2007

0%

Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce

6%

0%

9% 34% 29% 7%

0%

Ostatní

88%


4. VYHODNOCENÍ OBLASTÍ PODPOR V SOCIOEKONOMICKÝCH SOUVISLOSTÍ A PŘÍPRAVY 2014+

KONTEXTU

Makroekonomické souvislosti V evropském žebříčku sestaveném při hodnocení HDP na obyv. v paritě kupního standardu (EU27 = 100), se ČR v posledních letech nachází v blízkosti zemí jako je Portugalsko či Malta. Těsně nad českou ekonomikou se umístilo Slovinsko a o něco málo níže Slovensko. Nepříznivý je vývoj v posledních letech, kdy dochází k pozvolnému zhoršování relace. Oproti maximu v roce 2007 byly traceny již 3 body. Tabulka č. 40 HDP na obyvatele v paritě kupního standardu (EU27) EU 27 ČR

1997 100 76

1998 100 73

1999 100 72

2000 100 71

2001 100 73

2002 100 73

2003 100 77

2004 100 78

2005 100 79

2006 100 80

2007 100 83

2008 100 81

2009 100 82

2010 100 80

Zdroj: Zpracováno dle dat Eurostatu

S ohledem na reálný růst HDP, jsou hodnoty EU25 a EU27 téměř srovnatelné, naopak ČR v letech 2001 - 2008 výrazně převýšila průměrný evropský roční reálný růst rů HDP, tj. 2003 (EU25: 1,4 % a ČR: 3,8 %). Od té doby zaznamenala česká ekonomika stejně stejn jako evropská propad a opětovný růst, zakončený zakonč mírným poklesem mezi lety 2010 a 2011. Předpověď dle Eurostatu je pro Českou republiku opět úzce spjata s evropskou, tj. neočekávají čekávají se výraznější rozdíly mezi průměrem EU a ČR; Č ČR 2012 (0,0) a 2013 (1,7); EU27 2012 (0,0) a 2013 (1,5). Tabulka č. 41 Roční reálný růst HDP (v %) EU 27 EU 25 ČR

1997 2,7 2,8 -0,9

1998 3 3 -0,2

1999 3 3,1 1,7

2000 3,9 3,9 4,2

2001 2,2 2,1 3,1

2002 1,3 1,3 2,1

2003 1,4 1,4 3,8

2004 2,5 2,5 4,7

2005 2 1,9 6,8

2006 3,3 3,3 7

2007 3,2 3,2 5,7

2008 0,3 0,2 3,1

2009 -4,3 -4,2 -4,7

2010 2 2,1 2,7

2011 1,5 1,5 1,7


Graf č. 40 Roční reálný růst HDP (v %)


Česká republika sice rostě rychleji než většina bohatších zemí, avšak také propad v roce 2009 byl hlubší. Řada nových členských zemí však v minulosti a v době krize vykazovala větší tempa růstu (typicky Polsko) a rychleji dohánějí jak ČR, tak i průměr EU. Zlepšení relace ČR Sdružení DHV- QUARTUS 135

může být podpořeno výraznými propady států jižního křídla, avšak dohází ke zpomalení růstu HDP i v ČR. Růst české ekonomiky jen o málo vyšší než celé EU nepomůže uzavřít rozevřené nůžky. Zdá se, že růstová trajektorie z konce dekády spojená s reindustrializací české ekonomiky byla přerušena řerušena a růstové impulsy, které by zajistily rychlé dosažení alespoň průměru EU 27 musí být založeny na kvalitativně odlišných faktorech. Konkurenceschopnost ČR je celkově stále založena spíše na efektivnosti než na inovacích, přičemž ř čemž některé obory a aktivity se nacházejí teprve v první fázi (konkurenceschopnost založená na faktorech) či na přechodu do druhé fáze (efektivnost). Část aktivit se nachází již v přechodu řechodu do inovačně tažené fáze. Pro přechod do fáze konkurenceschopnosti založené na inovacích je nutný další technologický rozvoj a modernizace. V případě, že růst produktivity práce nebude založen na inovacích, ale pouze na efektivnosti, bude se jednat o růst dlouhodobě neudržitelný.52 Reálný ekonomický růst měřený ěřený přírůstkem hrubého domácího produktu ve stálých cenách roku 2005 byl ve sledovaném období 2006-2010 nad hranici tří bilionů korun. Patrný je rovněž i nárůst HDP i hrubé přidané př hodnoty až do roku 2009, v němž naopak nastal pokles na úroveň HDP mezi lety 2006-2007. 2006 V roce 2010 opět začal pozvolný nárůst, nárů který odpovídá období mezi lety 2007-2008. Tabulka č. 42 HDP výrobní metodou (ceny roku 2005) v mil Kč 2006 2009 2007 2008 2010 Produkce 8 385 942 9 056 257 9 241 008 8 403 976 8 851 453 Mezispotřeba 5 361 939 5 865 041 5 920 284 5 260 092 5 601 386 Hrubá přidaná hodnota 3 024 003 3 190 042 3 319 527 3 143 919 3 251 643 Daně z produktů 344 950 372 032 352 160 357 443 345 962 Dotace na produkty -34 138 -36 081 -35 689 -38 301 -38 38 186 Hrubý domácí produkt 3 334 815 3 526 071 3 635 344 3 464 657 3 559 554 Zdroj: ČSÚ; http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=NUC0010UU&&kapitola_id=23

Graf č. 41 HDP výrobní metodou (ceny roku 2005) v mld. Kč


V roce 2010 odeznívala v ČR globální hospodářská recese a došlo k obnovení růstu HDP, který meziročně ve stálých cenách činil 2,7 %, v roce 2011 došlo ke zpomalení na 1,7 %. Růst

52

Midterm hodnocení


HDP byl v ČR výraznější než v průměru za EU 27 i v porovnání s eurozónou (16 států), což znamenalo zlepšení pozice ČR v evropském srovnání. Obecná míra nezaměstnanosti se v roce 2010 zvýšila na 7,3 % a byla o 0,6 p. b. vyšší než v roce 2009. Průměrná míra nezaměstnanosti zůstává v ČR nižší než průměru všech členských států EU (9,6 %) i států eurozóny (10,0 %), kde v roce 2010 došlo ke zvýšení nezaměstnanosti o 0,7, resp. 0,6 p. b. Míra inflace za rok 2010 činila 1,5 %. Nárůst inflace proti 2009 činil 0,5 p. b. Tabulka č. 43 Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele Ukazatel HDP HDP na 1 obyvatele HDP na 1 obyvatele v PPS HDP Výdaje na konečnou spotřebu z toho: spotřeba domácností Výdaje na tvorbu hrubého kapitálu z toho: fixního Vývoz zboží a služeb Dovoz zboží a služeb Domácí realizovaná poptávka Deflátor HDP

Měrná jednotka mld. Kč, b. c. Kč/obyv., b. c. PPS/obyv., b. c. %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně

2006

2007

2008

2009

2010

2011

3 352,6

3 662,6

3 848,4

3 739,2

3 775,2

3 809,3

326 553

354 808

368 986

356 405 358 957

362 949

18 949

20 662

20 227

19 307

19 438

7,0

5,7

3,1

-4,7

2,7

1,7

2,9

3,1

2,3

0,8

0,6

-0,8

4,3

4,1

3,0

-0,4

0,6

-0,5

10,2

15,5

1,9

-20,8

5,9

-1,6

5,8

13,2

4,1

-11,5

0,1

-1,2

14,0

11,3

3,9

-10,0

16,6

11,0

11,0

12,9

2,7

-11,7

16,2

7,5

3,7

5,8

2,8

-2,6

0,5

-0,9

0,5

3,3

1,9

1,9

-1,7

-0,7

3 163,8

3 377,5

3 643,9

3 462,2

3 490,2

3517,2

840,599

903,9

1001,2

772,8

782,6

797,0

Hrubé národní úspory

%, r/r mld. Kč, b. c. mld. Kč, b. c.

Míra hrubých národních úspor

%

26,6

26,8

27,5

22,3

22,4

22,7

Míra hrubých úspor domácností

%

10,7

10,4

9,5

10,9

10,5

9,2

Souhrnná produktivita práce

%, r/r

6,6

3,7

0,6

-2,4

3,1

1,4

Jednotkové pracovní náklady

%, r/r

-0,4

2,2

2,3

2,3

-1,4

-0,7

Energetická náročnost

%, r/r

-5,2

-5,5

-5,4

-2,3

Emise CO2

%, r/r

3,4

2,8

-7,7

-7,9

Průmysl - tržby

%, r/r, b.c. %, r/r, reálně %, r/r, reálně %, r/r, reálně

8,5

14,1

-0,3

-15,9

9,8

7,2

6,0

7,1

0,0

-0,9

-7,1

-3,5

4,6

8,7

0,2

-9,9

-0,8

-1,5

-3,7

-6,6

-3,8

7,1

6,4

11,8

%, r/r

1,3

1,9

1,6

-1,4

-1,0

%, průměr

7,1

5,3

4,4

6,7

7,3

Hrubý disponibilní důchod

Stavební produkce Služby - tržby Zemědělství - tržby Počet zaměstnaných s jediným nebo hl.zam. Obecná míra nezaměstnanosti


Míra dlouhodobé nezaměstnanosti

%, průměr

3,9

2,8

2,2

2,0

3,0

Míra registrované nezaměstnanosti Míra reg.nezam. podle stávající metodiky

%, průměr

.

.

.

.

.

.

%, průměr

8,13

6,62

5,44

7,98

9,01

8,57

Průměrná hrubá nominální mzda

%, r/r

6,6

7,2

7,8

3,3

1,9

2,2

Průměrné reálné mzdy Průměrný starob.důchod/průměrná mzda

%, r/r

4,0

4,3

1,4

2,3

0,4

0,3

40,8

40,6

40,2

41,6

41,2

42,0

2,5

2,8

6,3

1,0

1,5

1,9

1,7

5,4

3,6

1,0

2,3

2,4

1,5

4,1

4,5

-3,1

1,2

5,6

2,9

4,1

4,5

1,2

-0,2

-0,5

3,4

1,6

3,8

1,5

-1,2

0,9

1,1

16,5

8,8

-24,8

5,4

19,1

-1,2

1,3

-4,6

0,2

-1,0

1,7

0,3

-1,0

-3,3

-3,5

2,0

4,3

Ceny dovozu zboží

% %, r/r, průměr %, r/r, prosinec %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr %, r/r, průměr

Směnné relace

%

-1,5

2,3

-1,3

3,8

-2,9

-2,5

Vládní deficit (přebytek)

mld. Kč

-79,7

-26,9

-85,9

-218,6

-182,7

-148,7

Vládní deficit (přebytek)/HDP

%

-2,4

-0,7

-2,2

-5,8

-4,8

-3,9

Saldo státního rozpočtu (SR)

mld. Kč

-97,3

-66,4

-19,4

-192,4

-156,4

-142,8

Saldo SR/HDP

%

-2,9

-1,8

-0,5

-5,1

-4,1

-3,7

948,1

1 023,4

1 104,3

1 285,7

1 417,7

1 557,5

Míra inflace Míra inflace Ceny průmyslových výrobců Ceny stavebních prací Ceny tržních služeb Ceny zemědělských výrobců Ceny vývozu zboží

Fiskální ukazatele

Vládní dluh mld. Kč Dluh sektoru vlády v procentech HDP %

28,279881 27,9

28,7

34,4

37,6

40,9

Státní dluh

mld. Kč

802,5

892,3

999,81

1 178,2

1 344,1

1 499,4

Státní dluh/HDP

%

23,9

24,4

26,0

31,5

35,6

39,4

Zdroj: ČSÚ; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty

Produktivita práce Ve sledovaném období 1995 -2010 dosáhla česká ekonomika nejnižší hodnoty produktivity práce na osobu, pokud je EU 27 = 100, v roce 1998 s hodnotnou 62,3. V tomtéž roce byla naopak na vrcholu produktivity práce na osobu EU25 (105). Od roku 1998 se však produktivita práce v ČR a EU25 vydala opačným směrem, tj. česká produktivita potupně až do roku 2008 rostla, a evropská naopak mírně klesala. V roce 2010 se česká produktivita práce na obyvatele snížila na 71,3, což je hodnota, které ČR dosahovala mezi lety 2003 2004. V roce 2010 byla produktivita v EU25 na úrovni 103,2, ale s tím rozdílem, že od roku 1998 nedošlo k jejímu růstu. Tento pokles české produktivity mezi lety 2008 - 2009 je patrný i z Tabulky č. 44 a následného Grafu č. 42, kde se produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu v Kč, ve stálých cenách roku 2005 snížila z 388 Kč v roce 2008 na 382 Kč v roce 2009. Rok 2010 zde však přinesl zvýšení částky na 392 Kč, i přes reálné snížení produktivity v Tabulce 44. Sdružení DHV- QUARTUS 138

Tabulka č. 44 Produktivita práce na osobu (EU 27 = 100) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

EU 25

104,6

104,7

104,9

105

104,9

104,7

104,6

104,4

104,3

104,1

104

103,8

103,6

103,3

103,3

103,2

ČR

64,5

66

64,5

62,3

62,4

63,6

67,1

67,8

70,9

72,1

74,3

76,5

78,9

77,4

75,8

71,3


Graf č. 42 Produktivita práce na osobu (EU 27 = 100)

Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

Tabulka č. 45 Produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu v ČR (v jednotkách Kč) 1995

1996

1997

1998

Běžné 161 185 199 219 ceny Stálé ceny 245 255 254 255 roku 2005 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

231

246

277

289

307

333

347

372

402

411

412

416

263

276

297

302

318

332

347

370

387

388

382

392

Graf č. 43 Produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu v ČR (v jednotkách Kč)


Hrubá přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty u zpracovatelského průmyslu s menšími výkyvy klesá od roku 1997, kde byl s hodnotou 73,4 na vrcholu, až po rok 2009 (41,6). Zcela naopak je tomu u Sdružení DHV- QUARTUS 139

zpracovatelského průmyslu pod zahraniční kontrolou, kde přidaná hodnota od začátku sledovaného období pouze roste z 10,4 v roce 1995 a na 57,6 v roce 2009. Tabulka č. 46 Podíl hrubé přidané hodnoty v České republice CELKEM CELKEM pod zahraniční kontrolou A Zemědělství, lesnictví a rybářství C Zpracovatelský průmysl C Zpracovatelský průmysl pod zahraniční kontrolou

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

56,3

57,7

59,8

58,5

57,1

55,4

54,0

53,7

51,4

48,3

48,1

43,8

43,3

42,2

40,2

4,8

5,9

7,0

8,7

10,1

15,3

18,4

18,6

20,4

23,2

23,7

28,5

29,3

30,3

30,6

91,8

92,2

92,4

92,6

93,1

93,5

93,8

92,6

93,2

91,3

90,4

88,7

88,8

87,9

81,3

66,6

72,7

74,3

71,0

67,0

61,1

58,2

59,0

55,9

49,9

50,9

44,0

43,0

42,8

41,6

10,4

11,5

13,9

17,7

24,0

35,4

38,9

39,3

42,3

48,0

47,2

55,2

56,0

56,2

57,6


Graf č. 44 Podíl hrubé přidané hodnoty v České republice


Přímé zahraniční investice53 Struktura české ekonomiky byla do roku 2007 zásadně formována přílivem řílivem přímých investic do sféry průmyslu (strojírenství – automobilový průmysl, elektronika a elektrotechnika, chemie) i služeb (především telekomunikace a finančnictví). Oproti roku 2007 se významně snížil objem PZI do ČR. V roce 2009 klesla hodnota PZI do ČR pod 56 mld. Kč, zatímco v roce 2007 činila hodnota PZI do ČR cca 212 mld. Kč. V roce 2010 sice byl zaznamenán opět nárůst na hodnotu 130 mld. Kč, Kč do budoucna však není pravděpodobný návrat objemu PZI na hodnoty před začátkem ekonomické krize v roce 2008. Z hlediska odvětvové ětvové struktury se na přílivu PZI dlouhodobě nejvýznamněji nejvýznamn podílí peněžnictví a pojišťovnictví. ťovnictví. V tomto odvětví byl zaznamenán výrazný objem PZI i v roce 2009, kdy většina ostatních odvětví odvě zaznamenala pokles PZI nebo dokonce odliv PZI. Ve zpracovatelském průmyslu zaznamenala v roce 2009 a zejména 2010 výrazný pokles přílivu PZI oblast strojů, přístrojů a zařízení. ení. Z teritoriálního hlediska mají nejvyšší podíl na přílivu PZI do ČR státy západní Evropy, zejména Rakousko,

53

PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ NÍ INVESTICE ZA ROK 2010, ČNB.


Nizozemí a Francie. Ještě v roce 2006 se na přílivu PZI do ČR nejvíce podílelo Německo, od roku 2007 však došlo k postupnému, ale výraznému propadu přílivu PZI z této země.54 Stav přímých zahraničních investic v České republice ke konci roku 2010 přesáhl 2,4 biliony Kč (základní kapitál 1 266,4; reinvestovaný kapitál 920,9; ostatní kapitál 222,3 mld.) což představuje meziroční přírůstek 98,4 mld. Kč. Navyšováním kapitálu ve stávajících podnicích se zahraniční účastí a novými investicemi menšího rozsahu. Podíl na meziročním růstu stavu přímých investic měl i reinvestovaný zisk, který představuje výsledek hospodaření podniku připadající zahraničním vlastníkům a dosud nevyplacený formou dividend nebo podílů na zisku. Stav reinvestovaného zisku vzrostl ve srovnání s předchozím rokem o 51,3 miliard Kč. Zároveň vzrostl i objem dividend vyplacených mateřským společnostem do zahraničí, které ve sledovaném roce dosáhly 201,6 mld. Kč. Odvětvová struktura přímých investic v České republice zůstává ve srovnání s předchozím obdobím stabilní. Největší podíl zahraničního kapitálu drží odvětví K6400 Finanční zprostředkování, kromě pojišťovnictví a penzijního financování (17,9 %), následuje odvětví L6800 Činnosti v oblasti nemovitostí (8,8 %) a C2900 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (7,5 %). Na sektor služeb připadá 55 % z celkového objemu investovaného kapitálu, oproti tomu zpracovatelský průmysl dosahuje 29,9 %. Z geografického hlediska se na kapitálu investovaném v tuzemsku podílejí největší měrou Nizozemí s 29,6 %, Německo s 13,8 % a Rakousko s 12,9% podílem. Mezi země, jejichž celkový objem investovaného kapitálu přesahuje 100 mld. Kč, patří ještě Lucembursko, Francie a Švýcarsko. Graf č. 45 Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12. 2010, odvětvová struktura

Zdroj: PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ZA ROK 2010, ČNB.

54

Midterm hodnocení.


Graf č. 46 Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12. 2010, teritoriální struktura

Zdroj: PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE ZA ROK 2010, ČNB.

Struktura ekonomiky, zastoupení malých a středních podniků Malé a střední podniky (MSP) hrály v české ekonomice významnou roli. V roce 2004 tvořily 99,85 % všech subjektů podnikajících v ČR, zaměstnávaly 61,5 % zaměstnanců, podílely se 35 % na tvorbě HDP, 50,5 % na investicích a 34,3 % na exportu. K 31. 12. 2009 vykazovalo v České republice podnikatelskou činnost 989 568 MSP (99,83% subjektů), které se v roce 2009 podílely 62,33 % na celkové zaměstnanosti a 36,22 % na tvorbě HDP. Podíl MSP na výkonech, zaměstnanosti a účetní přidané hodnoty ČR se mírně zvyšuje. V roce 2009 činil podíl MSP na výkonech ČR 53,21 %, na zaměstnanosti 62,33 %, což je u těchto ukazatelů o 1 – 2 procentní body více než v roce 2007). Podíl MSP na investicích ČR činil v roce 2009 60,79 % oproti 55,78 % v roce 2007. Od roku 2003 dochází k nepřetržitému růstu podílu MSP na celkovém vývozu, který v roce 2009 dosáhl 50,7 %. Na celkovém dovozu České republiky se MSP podílejí 57,4 %. 55 Počet registrovaných ekonomických subjektů se zvýšil z roku 2009 ze 2 570 611 na 2 703 444 v roce 2011.

55

Mid term hodnocení.


Tabulka č. 47 Ekonomické registrované subjekty podle počtu pracovníků Celkem Neuvedeno Bez zaměstnanců 1 - 5 zaměstnanců 6 - 9 zaměstnanců Drobné podniky (méně než 10

2006 2 430 481 1 408 922 739 744 189 436 29 780 958 960

2007 2 481 863 1 533 764 662 661 191 124 30 644 884 429

2008 2 552 149 1 470 100 793 951 192 939 31 056 1 017 946

2009 2 570 611 1 465 274 822 874 189 588 30 806 1 043 268

2010 2 637 551 1 510 688 848 783 188 060 29 939 1 066 782

2011 2 703 444 1 553 728 869 445 191 731 29 143 1 090 319

10 - 19 zaměstnanců 20 - 24 zaměstnanci 25 - 49 zaměstnanců Malé podniky (méně než 50

28 468 6 981 13 025 48 474

28 846 7 170 13 279 49 295

29 003 7 236 13 228 49 467

28 572 6 731 12 878 48 181

27 389 6 224 12 593 46 206

26 814 6 038 12 725 45 577

50 - 99 zaměstnanců 100 - 199 zaměstnanců 200 - 249 zaměstnanců Střední podniky (méně než 250

7 767 3 584 665 12 016

7 850 3 637 706 12 193

8 045 3 670 711 12 426

7 657 3 506 662 11 825

7 513 3 530 669 11 712

7 455 3 519 622 11 596

250 - 499 zaměstnanců 1 212 1 255 1 258 1 188 500 - 999 zaměstnanců 564 588 585 523 1000 - 1499 zaměstnanců 134 143 163 163 1500 - 1999 zaměstnanců 68 55 64 56 2000 - 2499 zaměstnanců 40 48 46 38 2500 - 2999 zaměstnanců 18 21 24 23 3000 - 3999 zaměstnanců 33 32 26 27 4000 - 4999 zaměstnanců 10 13 12 14 5000 - 9999 zaměstnanců 17 15 18 21 10 000 a více zam. 13 12 14 10 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ Pozn. pro vymezení typu podniku pouze dle počtu zaměstnanců byl využit dokument http://www.strukturalnifondy.info/data/definice%20MSP.pdf

1 221 584 161 59 37 19 34 15 22 11

1 246 612 166 67 29 21 29 19 21 14

zaměstnanců)

zaměstnanců, podniků)

bez

drobných

zaměstnanců)

Graf č. 47 Ekonomické registrované subjekty podle počtu pracovníků



Význam sektoru MSP se výrazně liší dle ekonomických odvětví. Výrazně nadprůměrný podíl na zaměstnanosti a účetní přidané hodnotě (UPH) dosahuje v pohostinství, zemědělství, stavebnictví, obchodu a službách s výjimkou peněžnictví a komunikací. Naopak výrazně podprůměrný podíl dosahuje v průmyslu, dopravě a peněžnictví. Při srovnání dynamiky vývoje přidané hodnoty vytvářené sektorem MSP a celým odvětvím nebyly zjištěny prakticky žádné rozdíly. Ve všech sledovaných odvětvích tak sektor MSP prakticky kopíruje dynamiku vývoje celého odvětví, přičemž v dlouhém období se mírně zvyšuje příspěvek sektoru MSP k vytvořené přidané hodnotě.56 Graf č. 48 Srovnání významu sektoru MSP dle ekonomických odvětví 100 80 60 40 20

zemědělství

služby

podíl na UPH

komunikace

podíl na zaměstnanosti

peněžnictví

doprava

pohostinství

obchod

stavebnictví

průmysl

0

Zdroj: Interní data MPO na základě dat ČSÚ, Priority MPO pro konkurenceschopnou podnikatelskou sféru v budoucím období kohezní politiky 2014 – 2020

Vybrané průmyslové CZ NACE Mezi lety 2009 a 2011 byl zaznamenán u výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (CZ NACE 25), výroby motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů (CZ NACE 29) a u ostatního zpracovatelského průmyslu (CZ NACE 32) mírný nárůst počtu ekonomických subjektů. Naopak u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (CZ NACE 26) a výroby strojů a zařízení j. n. (CZ NACE 28) mírný pokles v řádech desítek subjektů. Tabulka č. 48 Ekonomické registrované subjekty za vybrané CZ NACE v letech 2009 a 2011 NACE/rok Celkem CZ NACE 25 CZ NACE 26 CZ NACE 28 CZ NACE 29 CZ NACE 32 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

2009 2 570 611 81 948 2 267 6 578 901 15 790

2011 2 703 444 86 131 2 211 6 486 968 16 112

Změna v % 5,2 5,1 -2,5 -1,4 7,44 2,0

56

Priority MPO pro konkurenceschopnou podnikatelskou sféru v budoucím období kohezní politiky 2014 – 2020


Tabulka č. 49 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 25 za kraje v roce 2011 Registrované subjekty celkem Středočeský kraj 317 598 Hl. m. Praha 529 377 Jihočeský kraj 158 543 Plzeňský kraj 147 419 Karlovarský kraj 83 396 Ústecký kraj 178 718 Liberecký kraj 118 766 Královéhradecký 134 689 kraj Pardubický kraj 114 072 Vysočina 105 185 Jihomoravský 291 162 kraj Olomoucký kraj 138 970 Zlínský kraj 136 725 Moravskoslezský 248 824 kraj ČR 2 703 444 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

Registrované subjekty za CZ NACE 25 10 307 7 488 4 679 4 923 2 074 6 667 4 087 4 961

Podíl na kraj

Podíl na ČR (NACE)

3,2% 1,4% 3,0% 3,3% 2,5% 3,7% 3,4% 3,7%

12,0% 8,7% 5,4% 5,7% 2,4% 7,7% 4,7% 5,8%

5 292 4 101 10 134

4,6% 3,9% 3,5%

6,1% 4,8% 11,8%

5 571 6 734 9 113

4,0% 4,9% 3,7%

6,5% 7,8% 10,6%

86 131

3,2%

100,0%

Tabulka č.50 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 26 za kraje v roce 2011 Registrované subjekty celkem Středočeský kraj 317 598 Hl. m. Praha 529 377 Jihočeský kraj 158 543 Plzeňský kraj 147 419 Karlovarský kraj 83 396 Ústecký kraj 178 718 Liberecký kraj 118 766 Královéhradecký 134 689 kraj Pardubický kraj 114 072 Vysočina 105 185 Jihomoravský 291 162 kraj Olomoucký kraj 138 970 Zlínský kraj 136 725 Moravskoslezský 248 824 kraj ČR 2 703 444 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

Registrované subjekty za CZ NACE 26 207 638 106 87 50 98 85 140

Podíl na kraj

Podíl na ČR (NACE)

0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1%

9,4% 28,9% 4,8% 3,9% 2,3% 4,4% 3,8% 6,3%

122 42 235

0,1% 0,0% 0,1%

5,5% 1,9% 10,6%

102 110 189

0,1% 0,1% 0,1%

4,6% 5,0% 8,5%

2 211

0,1%

100,0%


Tabulka č. 51 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 28 za kraje v roce 2011 Registrované subjekty celkem 317 598 529 377 158 543 147 419 83 396 178 718 118 766 134 689

Středočeský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj 114 072 Vysočina 105 185 Jihomoravský 291 162 kraj Olomoucký kraj 138 970 Zlínský kraj 136 725 Moravskoslezský 248 824 kraj CR 2 703 444 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ


Podíl na kraj 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,1% 0,2% 0,3% 0,4%

Podíl na ČR (NACE) 11,7% 13,9% 5,1% 5,0% 1,7% 5,8% 6,2% 7,6%

374 253 849

0,3% 0,2% 0,3%

5,8% 3,9% 13,1%

363 447 495

0,3% 0,3% 0,2%

5,6% 6,9% 7,6%

6 486

0,2%

100,0%


Středočeský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj 114 072 Vysočina 105 185 Jihomoravský 291 162 kraj Olomoucký kraj 138 970 Zlínský kraj 136 725 Moravskoslezský 248 824 kraj ČR 2 703 444 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ


Podíl na kraj 0,1% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

Podíl na ČR (NACE) 16,4% 15,2% 5,3% 6,8% 3,3% 7,2% 5,9% 5,7%

50 34 71

0,0% 0,0% 0,0%

5,2% 3,5% 7,3%

42 52 82

0,0% 0,0% 0,0%

4,3% 5,4% 8,5%

968

0,0%

100,0%



Středočeský kraj Hl. m. Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj 114 072 Vysočina 105 185 Jihomoravský 291 162 kraj Olomoucký kraj 138 970 Zlínský kraj 136 725 Moravskoslezský 248 824 kraj ČR 2 703 444 Zdroj: Zpracováno dle dat ČSÚ

Registrované subjekty za CZ NACE 32 1 730 2 510 838 1 381 584 730 1 800 807

Podíl na kraj 0,5% 0,5% 0,5% 0,9% 0,7% 0,4% 1,5% 0,6%

Podíl na ČR (NACE) 10,7% 15,6% 5,2% 8,6% 3,6% 4,5% 11,2% 5,0%

573 549 1 661

0,5% 0,5% 0,6%

3,6% 3,4% 10,3%

658 864 1 427

0,5% 0,6% 0,6%

4,1% 5,4% 8,9%

16 112

0,6%

100,0%

Energetická náročnost57 V ukazatelích energetické náročnosti se ČR v současnosti nachází nad průměrem EU-27. Jak uvádějí analýzy na základě statistik OECD, je ekonomika ČR postižena určitou strukturální nevýhodou, kterou představuje vysoká spotřeba energie vůči reálné výrobě respektive relativně nižší výkon ekonomiky, než by naší energetické spotřebě odpovídalo ve srovnání s průměrem v rámci zemí OECD. Energetická náročnost na jednotku HDP je v ČR o 17,2% vyšší, než průměrná úroveň zemí OECD, o 61,3% než v zemích EU 15, resp. o 53,6% vyšší, než v zemích EU 27. Spotřeba primární energie na 1 obyvatele je vyšší jen o 6,7%, resp. 17,7%, resp. 24,1%. Nadále v existuje poměrně vysoký potenciál úspor ovlivněný nedostatkem finančních prostředků pro investice do úsporných projektů a nedostatek znalostí v oblasti efektivního využívání energie v terciární sféře, malých a středně velkých průmyslových podniků. Tabulka č. 54 Srovnání HDP a spotřeby energie HDP mld. USD/rok Průměr OECD

HDP/ 1 obyv. USD/obyv/rok

Prim. energ Mtoe *

Prim. energ/ 1obyv. toe/obyv/ rok **

Prim. energ/ 1 HDP toe/1000 USD

1 467

29 328

237

4,15

0,1508

Σ EU 15

15 284

34 296

1 471

3,76

0,1096

Σ EU 27

13 423

30 981

1 759

3,57

0,1151

257

25 033

45,4

4,42

0,1767

ČR/prům. OECD

106,7%

117,2%

ČR/EU 15

117,7%

161,3%

ČR/EU 27 *Mtoe - mil. t ropného ekvivalentu **toe - t ropného ekvivalentu

124,1%

153,6%

ČR

Zdroj: Priority MPO pro konkurenceschopnost podnikatelskou sféru v budoucím období kohezní politiky

57

Priority MPO pro konkurenceschopnou podnikatelskou sféru v budoucím období kohezní politiky 2014 – 2020


Vývoj agrárního sektoru Odvětví zemědělství se podílelo podle statistiky národních účtů v roce 2010 na celkové tvorbě Hrubé přidané hodnotě (HPH) v základních b. c. 1,76 %, což představuje meziroční nárůst o 0,10 p. b. V případě potravin. Průmyslu došlo ke snížení podílu na celkové tvorbě HPH o 0,22 p. b. na 2,65 %.58 Tabulka č. 55 Hlavní ukazatele účtu výroby (v mil. Kč) 2008 v b.c. Ukazatel

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÝCH SLUŽEB

112 313,3

2008 ve stálých cenách 2000

2009 v b.c.


2010 v b.c.


106 327,9

92 796,9

102 889,3

93 990,7

94 718,7

2011 v b.c.


112 223,7 102 230,1

2 595,0

1 362,5

2 800,2

1 411,6

2 596,9

1 300,5

114 908,4

107 690,4

95 597,1

104 300,9

96 587,6

96 019,2

NEZEMĚDĚLSKÉ VEDLEJŠÍ ČINNOSTI (NEODDĚLITELNÉ)

2 150,0

2 208,9

1 783,4

2 062,5

1 876,0

1 874,0

PRODUKCE ZEMĚDĚLSKÉHO ODVĚTVÍ

117 058,4

109 899,3

97 380,5

106 363,4

98 463,6

97 893,2

91 872,9

75 811,5

79 877,0

70 963,0

75 663,6

66 695,3

83 580,4

70 659,0

25 185,5

34 087,8

17 503,5

35 400,4

22 800,0

31 198,0

33 870,1

35 226,3

14 048,9

11 939,7

14 369,0

12 022,4

14 749,2

12 560,5

14 824,8

11 817,4

11 136,6

22 148,1

3 134,5

23 377,9

8 050,8

18 637,4

19 045,3

23 409,0

ZEMĚDĚLSKÁ PRODUKCE

MEZISPOTŘEBA CELKEM HRUBÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH SPOTŘEBA FIXNÍHO KAPITÁLU ČISTÁ PŘIDANÁ HODNOTA V ZÁKLADNÍCH CENÁCH

2 811,5

1 408,0

115 035,2 103 638,1 2 415,4

2 247,2

117 450,6 105 885,3

Zdroj: ČSÚ; http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/2115-09-za_rok_2008

Ve srovnání s nepříznivým mzdovým vývojem v roce 2009, kdy mzdy v zemědělství dokonce meziročně poklesly, podařilo se v roce 2010 zemědělskému sektoru mzdovým nárůstem (3,9 %) mírně překonat nárůst v průmyslu (3,6 %) a výrazněji pak nárůst v národním hospodářství celkem (2,0 %). Disparita mezd v zemědělství (včetně lesnictví a rybářství činila 78,7 % vůči průmyslu a 77,8 % vůči národnímu hospodářství celkem. Meziroční zmírnění disparity činilo 0,2 p. b. vůči průmyslu a 1,5 p. b. vůči národnímu hospodářství. 59 Podle údajů ČSÚ došlo v odvětví zemědělství, lesnictví a rybářství proti roku 2009 k poklesu počtu zaměstnanců o 7,1 %. Současně došlo k mírnému poklesu podílu zaměstnanců odvětví na celkovém počtu zaměstnanců (o 0,14 p. b.). Z toho podíl zaměstnanců v samotném zemědělství (včetně myslivosti a souvisejících činností) poklesl o 0,12 p. b. Zemědělství je nadále charakterizováno mzdovou disparitou a v roce 2010 zaostávalo v úrovni průměrných mezd za průměrem ČR na úrovni 76 %. Růst nominální mzdy zaměstnanců v zemědělství na přepočtené osoby činil 3,3 % a byl o 1,3 p. b. vyšší než průměr celkového růstu mezd v ČR. Protože růst nominální mzdy v zemědělství byl vyšší než míra inflace, došlo zde k růstu reálné mzdy o 1,8 %.60

58

Zelená zpráva 2010, str. 1 Zelená zpráva 2010, str. 1 60 Zelená zpráva 2010, str. 1 59


Graf č. 49 Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR

Zdroj: Zelená zpráva 2010, str. 1

Podíl zemědělství na výdajích státního rozpočtu se v roce 2010 snížil o 0,2 p. b. na 4,1 %. Celkové výdaje státního rozpočtu se meziročně snížily téměř o jedno procento, výdaje státu do odvětví zemědělství se snížily ve srovnání s rokem 2009 o 5,1 %.61 Tabulka č. 56 Postavení agrárního sektoru v národním hospodářství ČR Ukazatel

2007

2008

2009

2010

2,4 1,79 2,69 0,95

2,54 1,93 2,53 0,82

2,27 1,66 2,87 0,52

2,41 1,76 2,65 0,62

3,91 5,41

4,32 5,41

4,94 6,69

4,23 5,83

22,9

22,9

22,1

22,1

20,1

20,1

19,3

19,3

2

Podíl na HDP v b.c. - podle statistiky národních účtů (%) - odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu 3 z toho odvětví zemědělství z toho výroba potravin, nápojů a tabákových výrobků 4 Podíl zemědělství na HDP v základních b.c. - podle SZÚ (%) Podíl agrárního zahraničního obchodu (%) - na celkovém vývozu - na celkovém dovozu - na záporném saldu ZO ČR Podíl vydání za potraviny, nápoje a tabákové výrobky na celkových 5 spotřebních vydáních domácností (%) 5 z toho za potraviny a nealkoholické nápoje (%) Zdroj: Zelené zprávy 2007-2010Poznámky:

1 – Tabulka obsahuje údaje zveřejněné do 8. 4. 2010 (pro roky 2007 a 2008) a do 31.3.2011 (pro roky 2009 a 2010) 2 – Vypočteno z hrubé přidané hodnoty v běžných cenách 3 – Včetně nezemědělských činností zemědělských podniků, myslivosti a souvisejících činností 4 – Zemědělská prvovýroba, poskytované zemědělské služby a neoddělitelné nezemědělské činnosti, rok 2008 semidefinitivní údaj, rok 2009 předběžný údaj 5 – Pro rok 2009 předběžný údaj na základě čtvrtletních statistik 6 – Celkový počet zaměstnanců a průměrné hrubé mzdy podle OKEČ za ČR úhrnem (přepočtené osoby) 7 – Podle odvětvového třídění rozpočtových výdajů (výdaje z kapitoly Mze i dalších ústředních kapitol)

61

Zelená zpráva 2010, str. 1


Vývoj cen zemědělských výrobců výrobc v roce 2010 byl relativně příznivý, meziročnímu meziro nárůstu o 5,4 % však předcházel čtvrtinový propad cen v roce 2009.62 Graf č. 50 Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace

Zdroj: Zelené zprávy 2007-2009; http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace http://www.czso.cz/csu/red

Rybářství Rybářství patři z hlediska produkce rybího masa v ČR ke stabilizovanému a ekonomicky rentabilnímu odvětví. Na území České republiky je v současné době evidováno vice než 24 tis. rybníků a vodních nadrží s retenční kapacitou 420 mil. m3 vody, což reprezentuje přibližně 52 tis. ha vodní plochy. K chovu ryb je z toho využito 42 tis. ha rybníků s dosahovaným průměrným ročním roč přirůstkem kolem 460 kg ryb/ha. V roce 2010 dosahoval výlov podle odhadu cca 4,0 tis. t ryb. Na území České republiky v současné době působí přibližně sto podniků, podniků jejichž činnost je zaměřena na produkci sladkovodních ryb. Druhové zastoupeni tržních ryb je dlouhodobě poměrně stabilní. Nejčastěji chovanou rybou v produkčním rybářství je kapr, a dále v menších objemech chov býložravých ryb (tolstolobik, amur bílý), lososovitých ryb (pstruh duhový a siven americky), lína obecného a dravých ryb (štika, candát, sumec, uhoř). Produkce tržních ryb v ČR byla během posledních deseti let bez výrazných výkyvů a pohybovala pohybo se v průměru kolem 20 tis. t ž. hm. V roce 2010 dosáhla domácí produkce rybího masa 20,4 tis. t ž. hm., což představovalo ve srovnáni s rokem 2009 narůst o 1,5 % (tj. o 0,3 tis. t). V celkové tržní produkci ryb tradičně dominoval kapr, jehož produkce se v roce 2010 meziročně meziroč zvýšila o 2,8 %, tj. o 0,5 tis. t ž. hm. na 17,7 tis. t ž. hm. Nabídka teto ryby je v rovnováze s požadavky domácího a zahraničního trhu, neboť přibližně polovina objemu z ročního výlovu kapra je prodána na domácím trhu, především př v podobě živé ryby. Kapra lze považovat za sezónní rybu, neboť kolem 65 % produkce se podle údajů Rybářského sdružení ČR prodá koncem roku v souvislosti s vánočními svátky. CZV kapra v roce 2010 dosáhla 48,30 Kč/kg č/kg ž. hm. a byla meziročně nižší o 2,4 % (o 1,20 Kč/kg).63

62 63

Zelená zpráva 2010, str. 1 Zdroj: Zelená zpráva 2010


Graf č. 51 Produkce ryb z rybníků a dalších rybochovných zařízení

Zdroj: Zelená zpráva 2010, str. 1

Ročně je v ČR zpracováno 8‑11 % tržní produkce sladkovodních ryb. V roce 2010 bylo takto zpracováno 1 806 t ryb v živé hmotnosti, tj. 8,8% podíl z celkové domácí tržní produkce sladkovodních ryb. Z tohoto objemu bylo vice než 75 % prodáno na českém trhu a zbytek byl exportován. Zahraniční obchod se sladkovodními rybami vykázal v ČR v roce 2010 aktivní objemovou i finanční bilanci ve výši 10,3 tis. t a 516,9 mil. Kč. V roce 2010 bylo z ČR vyvezeno vice než 53 % produkce živých sladkovodních ryb. Export byl ve srovnaní s rokem 2009 vyšší o 0,9 % a dosáhl 10,8 tis. t ž. hm. Dominoval opět vyvoz kapra, kterého bylo v roce 2010 exportováno 9,3 tis. t ž. hm., tj. meziročně vice o 2,2 %, za průměrnou cenu 47,69 Kč/kg ž. hm. (v roce 2009 to bylo 49,25 Kč/kg ž. hm.). Nejvýznamnějšími odběrateli teto sladkovodní ryby bylo Německo, Polsko a Slovensko, kam směřovalo téměř 77 % z celkového vývozu. Dovoz živých sladkovodních ryb do ČR byl v roce 2010 ve srovnání s vývozem zanedbatelný, neboť dosáhl 0,42 tis. t. Ve srovnání s rokem 2009 se však zvýšil o 15,1 %. Největší objem tvořil pstruh (58,1 % z celkových dovozů) a kapr (35,1 %). Hlavním dodavatelem sladkovodních ryb do ČR bylo v roce 2010 v případě pstruhů Slovensko a Německo (0,18 tis. t), zatímco kapr pocházel téměř výhradně z Maďarska (0,15 tis. t). Spotřeba ryb v ČR, zahrnující sladkovodní i mořské ryby, se pohybuje kolem 5,7 kg/obyv./rok, z toho spotřeba sladkovodních ryb dosahovala v průměru let 2006 - 2009 přibližně 1,4 kg/obyv./rok. V roce 2010 podle odhadu Rybářského sdružení ČR dosahovala roční spotřeba sladkovodních ryb na obyvatele asi 1,41 kg, což představovalo ve srovnaní s rokem 2009 její zvýšení o 2,9 %, tj. o 0,04 kg. 64

64

Zdroj: Zelená zpráva 2010


Graf č. 52 Produkce a vývoz kapra 2002-2010

Zdroj: Zelená zpráva 2010

Cestovní ruch Cestovní ruch (dále jen CR) je významný segment ekonomiky. Je významným odvětvím jak v národním tak mezinárodním měřítku a do jisté míry měřítkem úspěšnosti ekonomického a sociálního pokroku. Na celkové zaměstnanosti v ČR se podílí 12,9 %. Podíl cestovního ruchu na HDP zaznamenal mírný pokles, od roku 2007 stagnuje na úrovni 2,8 %. V roce 2009 činil podíl cestovního ruchu na HDP 2,9 %. Zásadní význam cestovního ruchu je především na regionální úrovni. V mnoha evropských regionech (zejména příhraničních a venkovských) představuje přínos cestovního ruchu v tvorbě regionálního HDP a zaměstnanosti sekundární i primární ekonomický motor, nemluvě o jeho sociokulturním a environmentálním rozměru. ČR disponuje značným historickým, přírodním a kulturním potenciálem pro rozvoj CR a lázeňství, v zemi se nachází množství historických, kulturních a technických památek, včetně památek zapsaných do seznamu UNESCO. Většina historických objektů je v neuspokojivém stavu, a proto je potřeba intenzivně se věnovat jejich rekonstrukci a revitalizaci a umožnit v nich rozvoj souvisejících služeb. V zemi je hustá a dobře značená síť vzájemně propojených turistických stezek a tras, která skýtá potenciál pro CR a rekreační, resp. volnočasové aktivity. Na počátku současného programového období bylo k rozložení potenciálu cestovního ruchu v ČR konstatováno v NSRR níže uvedené. Potenciál CR však není dostatečně využíván, což je způsobeno především nedostatečnou úrovní infrastruktury a nízkou kvalitou základních i doplňkových služeb, včetně kvality řízení a propagace na národní úrovni. Velkým problémem CR je nerovnoměrná koncentrace turistů a návštěvníků v jednotlivých regionech a nevyužití potenciálu regionů, který je navíc často omezen na příslušnou část sezóny: výzvou je tak překonání sezónnosti. Dalšími důvody jsou zejména výrazné rozdíly v úrovni vybavenosti Sdružení DHV- QUARTUS 152

jednotlivých regionů, nedořešené rozdělení pravomocí mezi aktéry, nedostatek finančních prostředků na údržbu a obnovu kulturního dědictví, omezené zdroje na podporu MSP v CR. ČR má významnou příležitost uplatnit se na trhu cestovního ruchu nabídkou nových produktů jako např. městského, kongresového a incentivního cestovního ruchu, sportovní turistiky a cykloturistiky, kulturního CR a širokého souboru produktů, které jsou šetrné k přírodě. Dobré podmínky nabízí rovněž venkovská turistika. Významným problémem je přetrvávající nízká úroveň partnerství mezi veřejnoprávními subjekty a podnikatelskými subjekty, obcemi, kraji a státem a nedostatečný rozvoj přeshraničního partnerství, zejména s partnery v turisticky vyspělých zemích, při rozvoji potenciálu CR v území, dále nedostatek kvalifikovaných pracovníků v CR a omezené jazykové dovednosti v některých regionech. Jazyková vybavenost pracovníků v cestovním ruchu se postupně zlepšuje, a to i v regionech. Úroveň infrastruktury a služeb se postupně zlepšuje díky investicím z prostředků EU, v nadpoloviční většině regionů s potenciálem v oblasti cestovního ruchu dostatečné úrovně prozatím nedosahuje. Na základě dosavadního vývoje socioekonomického prostředí, který byl významně ovlivněn stále ještě neukončenou ekonomickou krizí, lze předpokládat platnost většiny stávajících strategických cílů a priorit NSRR i pro budoucí programové období 2014+. Nedílnou součástí v něm budou i investice v oblasti cestovního ruchu, což vyplývá z analýz současného stavu a z návrhu zaměření budoucí kohezní politiky po r. 2013. Regionální konkurenceschopnost by měla být dále podpořena prostřednictvím vytváření lepšího podnikatelského prostředí, příznivého pro posilování a tvorbu nových aktivit zahrnujících samozřejmě i oblast cestovního ruchu. S tím souvisí i zaměření na efektivní využívání a propagaci místního kulturního potenciálu a historického dědictví v návaznosti na poptávku po kulturních a přírodních kvalitách země, rozmanitost krajiny s vysokou přírodní diverzitou a kulturněhistorickým potenciálem atraktivním pro cestovní ruch, rekreaci a volnočasové aktivity. Výzvou pro nejbližší období je ukotvení těchto investic do regionálních struktur, jejich zakořenění do místní ekonomiky a rozšíření efektů, přijetí a osvojení si ze strany dalších aktérů (dodavatelské vazby, inovace v řízení, změna rolí místních aktérů). Územní dimenze regionálního rozvoje je spojena také s jeho udržitelností ve vztahu k životnímu prostředí, k hospodářskému rozvoji a k soudržnosti společenství obyvatel v území, což vyžaduje specifickou pozornost a přístup. Rozvoj území založený na kultivaci vlastního potenciálu je vhodnou cestou ke konkurenceschopnosti. V souladu s Koncepcí státní politiky cestovního ruchu byly plánovány a nyní jsou a budou průběžně realizovány strategické cíle, v rámci kterých bude podporován marketing, rozvoj služeb cestovního ruchu, rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch, tj. rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb i navazující infrastruktury, včetně doprovodných programů pro organizaci volného času turistů. Podporovanou oblastí bude také tvorba produktů cestovního ruchu, která se zaměří zejména na posílení ucelenosti produktů.


Výzkum a vývoj NSSR uvádí, že situaci v oblasti výzkumu a vývoje významně charakterizuje relativně nízký podíl celkových výdajů na celkové výši HDP. Vyspělé země EU vydávají na výzkum a vývoj 2 – 3 % HDP, zatímco v roce 2009 vydávala ČR na VaV celkem cca 1,53 % HDP. S hodnotou souhrnného inovačního indexu 0,26 ČR významně zaostává za průměrem EU-25 (0,42). Zapojení domácích soukromých zdrojů je nedostatečné a zvláště negativně se projevuje nízký podíl zahraničních zdrojů na financování VaV, který v roce 2005 činil necelá 4 %, tj. poloviční hodnotu průměru EU-25. Jednou z příčin je nedokončená restrukturalizace průmyslu. Výdaje veřejného sektoru do oblasti VaV se vzhledem k vyššímu zastoupení výzkumných kapacit výrazně koncentrují v Praze, zatímco konkurenceschopnost a zaměstnanost řady krajů je oslabena přílišnou vzdáleností od výzkumných a vývojových kapacit. Negativně působí stav kapacit VaV včetně výzkumné infrastruktury a lidského kapitálu a jeho motivace. ČR v oblasti výzkumu podobně jako řadu jiných zemí ohrožuje tzv. brain drain. V oblasti high-tech chybí systematické propojení univerzit a akademických ústavů s podniky, schází skutečná centra excelence využívající akademické a firemní kapacity k rozvoji technologických oborů s vysokým růstovým potenciálem. Tuzemské firmy také většinou nemají o kvalitě vědeckých pracovišť potřebný přehled. Důvodem je zejména nedostatek motivace k patentování a hledání patentovatelných a dalších v praxi uplatnitelných výsledků vzhledem k častému nezájmu podnikové sféry o inovace a zavádění zejména náročných technologií, dále malá podpora inovativního podnikání (absence rizikového kapitálu a dalších sofistikovaných finančních nástrojů podpory podnikání), nedostatečné manažerské znalosti a schopnosti efektivně hospodařit s duševním vlastnictvím u akademických i výzkumných institucí a v podnicích, finanční náročnost patentové procedury a zejména při udržování uděleného patentu. V ČR je nedostatečná infrastruktura v oblasti transferu technologií. Existuje pouze několik center, která plní svou funkci při transferu technologií odpovídajícím způsobem. Přestože v minulých letech byl podporován vznik vědeckotechnických a technologických parků, kterých vzniklo přibližně 30, tyto party dosud neposkytují služby na stejné úrovni a ve stejné kvalitě jako ve vyspělých zemích, kde se zaměřují na přenos technologií a poznatků, zakládání nových „start-up“ nebo „spin-off“ firem. V ČR se rozvoj inovačních klastrů a jeho podpora nachází v začátcích. Skutečně inovační klastry, které by zvýšily možnosti MSP dosáhnout jak na vlastní, tak i na zakázkový výzkum a vývoj i na výchovu odborných i vedoucích pracovníků a na dlouhodobou kooperaci s výzkumnými institucemi a vysokými školami, v ČR téměř neexistují. Vážným problémem některých českých univerzit a výzkumných institucí i podniků je jejich neostatečné zapojování do mezinárodních sítí výzkumu a inovací a v jejich rámci nízká schopnost využívat nejen finanční zdroje, ale i přístrojové vybavení špičkové úrovně. Mimo velká centra (zejména Praha, Brno, Ostrava) je mimořádně obtížné nejen zvýšit tuto schopnost na srovnatelnou úroveň, ale vytvářet i další regionální inovační systémy. V menších centrech Sdružení DHV- QUARTUS 154

(např. Liberec, České Budějovice, Zlín) je možno nalézt dílčí pracoviště, jejichž další rozvoj je podmíněn zapojením do inovačních sítí. V ČR není rozvinut systém financování inovačního podnikání prostřednictvím rizikového kapitálu, téměř neexistují investice typu „pre-see“, „seed“ a „start-up“ kapitál, které jsou klíčové pro vznik a rozběh činností spin-off a podobných firem. Business Angels, eventuálně jejich sítě, se vyskytují v ČR jen výjimečně. Pokud jde o úroveň konkurenceschopnosti ČR, v roce 2010 se ČR umístila na 36. místě. V roce 2011 již na 38. místě. Konkurenceschopnost České republiky se tedy v celosvětovém srovnání de facto zhoršuje. Výdaje na VaV činily v roce 2009 1,53 % HDP. ČR tak zaostává za průměrem EU-27, jehož hodnota byla v roce 2009 2,01 % HDP. Výdaje podnikatelského sektoru na VaV jako podíl HDP zaznamenaly mezi lety 2006 - 2009 pokles z 1,01 % na 0,92 % HDP a je podprůměrem EU-27 (1,15 % HDP). Případné další zvyšování veřejných výdajů na VaV by mělo být podmíněno systémovými změnami v řídících a kontrolních procesech financování VaV z veřejných zdrojů s důrazem na monitorování a vyhodnocování hospodárnosti, efektivity a účinnosti vynakládaných prostředků. V rámci veřejných výdajů na VaV činil v roce 2009 podíl vládních výdajů 0,33 % HDP, což je mírně nad průměrem EU-27 (0,27 % HDP), podíl výdajů vysokých škol je však s hodnotou 0,28 % HDP pod průměrem EU-27 (0,48 % HDP). Do Prahy v roce 2009 směřovalo 37,8 % všech výdajů na VaV oproti 42,2 % v roce 2007. Z dalších krajů ČR mají relativně vyšší podíl na aktivitách VaV Středočeský kraj (18,2 %) a Jihomoravský kraj (14,5 %). Po určitém zvýšení v roce 2008 objem výdajů do aplikovaného výzkumu v roce 2009 poklesl pod úroveň roku 2007 (o cca 4 %), a to z důvodu snížení výše výdajů podnikatelského sektoru do aplikovaného výzkumu. Veřejné prostředky vynakládané na aplikovaný výzkum sice vzrostly, tento růst však nevykompenzoval propad výdajů podnikatelského sektoru do aplikovaného výzkumu. (Střednědobé hodnocení NSRR, zdroj Eurostat, ČSÚ). Dále jsou uvedeny vybrané kontextové informace dokreslující situaci ve VaV v ČR a jejích regionech v období let 2005 – 2010.


Tabulka č. 57 Výdaje na výzkum a vývoj dle krajů ( v mil.Kč) Kraje

2005 2006 2007 2008 2009 2010 celkové z toho celkové z toho celkové z toho celkové z toho celkové z toho celkové z toho výdaje veřejné výdaje veřejné výdaje veřejné výdaje veřejné výdaje veřejné výdaje veřejné zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje zdroje Hl. m. Praha 15 835 9 258 19 186 10 674 22 914 12 581 22 481 12 570 20 906 13 264 20 998 12 552 Středočeský kraj 8 561 1 104 8 525 1 223 10 560 1 224 9 782 1 307 10 051 1 411 11 900 1 414 Jihočeský kraj 1 610 643 1 713 716 1 787 879 1 967 992 2 123 1 051 2 116 1 042 Plzeňský kraj 1 130 409 1 334 493 1 394 546 1 767 569 1 599 569 2 295 601 Karlovarský kraj 76 7 71 7 78 11 98 38 92 3 106 5 Ústecký kraj 589 164 588 208 692 231 808 228 652 247 696 237 Liberecký kraj 1 110 266 1 483 328 1 312 355 1 517 338 1 329 461 1 449 457 Královéhradecký 1 169 599 985 406 1 268 536 1 213 403 1 651 570 1 568 506 kraj Pardubický kraj 1 632 410 1 932 444 2 018 457 2 002 446 1 939 541 2 228 545 Vysočina 707 161 517 135 538 149 698 140 646 133 743 154 Jihomoravský 4 654 2 644 5 057 3 035 5 726 3 207 6 047 3 279 8 127 3 835 8 411 3 881 kraj Olomoucký kraj 1 372 537 1 328 561 1 511 720 1 433 678 1 620 744 1 599 788 Zlínský kraj 1 571 290 1 646 374 1 721 449 1 633 452 1 583 500 1 809 436 Moravskoslezský 756 5 535 840 2 765 1 017 2 661 903 3 030 973 3 114 921 2 182 kraj

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 58 Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji k 31.12 podle krajů (počet zaměstnanců – přepočtené osoby FTE) Kraje

2005 Celkem

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2006

2007

2008

2009

2010

z Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z Celkem z toho toho toho toho toho toho ženy ženy ženy ženy ženy ženy

17 584 6 593

19 889 7 005

21 176 7 580

20 943 7 342

19 747 7 283

19 963 7 137

4 513 1 168

4 924 1 272

5 056 1 288

5 176 1 372

5 230 1 319

5 325 1 361

1 644

567

1 815

612

1 813

670

1 898

613

2 050

687

2 121

704

1 432

290

1 799

436

1 953

469

1 793

457

1 951

426

1 933

372

70

30

94

33

70

23

136

65

107

23

94

29

697

255

793

288

842

288

798

271

736

285

769

271

1 295

319

1 857

445

1 432

346

1 423

288

1 270

270

1 338

302

1 365

417

1 198

340

1 453

397

1 447

342

1 750

463

1 807

457

1 936

521

2 145

564

2 193

582

2 218

543

2 092

510

2 160

535

699

132

605

102

605

106

683

129

648

101

692

111

6 036 2 037

6 200 2 001

6 205 2 041

7 501 2 428

8 387 2 542

8 732 2 560

2 058

843

2 049

824

2 011

781

2 025

737

1 996

695

2 110

817

1 665

380

1 775

448

1 625

312

1 837

338

1 807

361

1 785

336

2 376

582

2 585

684

2 759

767

2 931

783

3 191

856

3 459

948

Zdroj: ČSÚ


Tabulka č. 59 Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji k 31.12. podle krajů (počet výzkumných pracovníků – přepočtené osoby FTE) Kraje

2005 Celkem

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2006

2007

2008

2009

2010

z Celkem toho ženy

z toho ženy

Celkem

z Celkem toho ženy

z toho ženy

Celkem

z toho ženy

Celkem

z toho ženy

10 580

3 211 11 773

3 345

13 125

3 780 13 454

3 814

12 076

3 701

12 087

3 642

2 420

438

2 677

483

2 763

459

3 025

597

2 889

570

2 888

490

812

246

848

268

782

296

809

260

868

254

799

223

814

116

631

88

721

86

742

105

886

139

992

159

29

12

36

12

39

11

106

52

62

15

57

17

302

84

395

114

411

104

398

103

370

114

385

108

669

136

1 037

221

779

162

735

114

502

86

636

107

733

208

628

165

740

189

701

150

804

206

793

194

907

163

1 117

186

1 159

184

1 176

176

1 142

184

1 053

183

369

50

258

33

305

37

387

67

358

47

340

44

3 596

955

3 705

954

3 749

1 026 4 723

1 319

5 136

1 297

5 446

1 363

1 016

306

991

282

1 042

276

1 073

263

1 016

254

1 101

320

646

134

766

173

726

103

824

126

816

138

832

128

1 277

288

1 404

327

1 536

379

1 632

414

1 835

485

1 817

452

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 60 Výdaje na výzkum a vývoj dle sektoru provádění a kraje pracoviště za rok 2010 (v mil. Kč) Výdaje na výzkum a vývoj Česká republika v tom kraj Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ

59 033 20 998 11 900 2 116 2 295 106 696 1 449 1 568 2 228 743 8 411 1 599 1 809 3 114

Podnikatelský sektor 36 623 7 812 10 843 1 039 1 780 104 531 1 181 1 167 1 979 731 4 565 854 1 665 2 371

Vtom sektor provádění Vládní Sektor sektor vysokého školství 11 469 10 616 8 351 4 634 1 044 12 630 410 67 448 1 11 154 19 247 53 332 14 235 10 2 1 174 2 627 10 712 3 141 80 661

Neziskový sektor 324 202 1 36 2 16 0 44 22 1


Tabulka č. 61 Výdaje na výzkum a vývoj v jednotlivých sektorech provádění (v mil. Kč) Sektor provádění výzkumu a vývoje Celkem Podnikatelský sektor Vládní sektor Sektor vyššího odborného a vysokého školství Neziskový sektor sloužící domácnostem

2001

2002

2003

28 337 17 052 6 714

29 552 32 247 18 051 19 668 6 787 7 525

2004

2005

35 083 42 198 21 901 26 657 7 868 8 441

2006

2007

2008

49 900 32 470 9 309

54 284 54 108 33 620 33 486 11 306 11 325

2009

2010

55 350 33 218 11 836

59 033 36 623 11 469

4 437

4 619

4 922

5 181

6 907

7 918

9 158

9 090

10 022

10 616

134

95

132

133

194

204

199

208

274

324

Zdroj: ČSÚ


5.

NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO 2014+

5.1. Vazba na Národní rozvojové priority a tematické oblasti definované usnesením vlády ČR č.650/201165 Z hlediska tematického zaměření studie je smysluplné sledovat především vazby na následující národní rozvojové priority a tematické oblasti:

Národní rozvojová priorita – Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Hlavním cílem národní rozvojové priority „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ je podpora hospodářského růstu České republiky, založená na pilířích znalostní ekonomiky (inovace - vzdělávání – výzkum), rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Tematická oblast priority Podpora podnikání Vzhledem k náročnosti a dynamickému vývoji světových trhů to znamená především potřebu zvyšovat a zlepšovat flexibilní nabídku kvalitních a moderních výrobků a služeb s vysokou přidanou hodnotou, nejlépe obsahující inovace ve vyšší míře než v současnosti. Návrh tematické oblasti podnikání se proto zaměřuje na posílení konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru prostřednictvím podpory širokého typu inovací a souvisejícího vzdělávání. Podnikavost, využívající znalosti k tvorbě inovací, včetně těch, jež jsou výsledkem výzkumu a vývoje, by měla být stimulována zejména na základě podpory rozvoje inovačních kapacit podniků včetně podpory výzkumných a vývojových kapacit podniků, podpory spolupráce podniků s vědeckovýzkumnými institucemi a vysokými školami a podpory jejich výzkumných a vývojových aktivit, transferů znalostí a technologií, podpory rozvoje klastrů, technologického foresightingu a skautingu, zavádění nových produktů na bázi efektivních technologií a technických a netechnických inovací v podnicích, podpory uskutečňování dílčích inovačních změn, které přispějí k odbytu výrobků a služeb v otevřené soutěži evropského i domácího trhu. S tím je spojená i potřeba podpořit schopnost producentů identifikovat koncové trhy, reagovat na ně a distribuovat přímo své produkty a služby. Nezbytnou součástí vytváření motivačního prostředí, které je zahrnuto v tematické oblasti podpora podnikání, je rozvoj infrastruktury a služeb na podporu podnikání a rozvoje znalostní ekonomiky a internacionalizace podnikání. Kromě činností jako jsou poskytování ICT služeb pro malé a střední podniky, zlepšení dostupnosti kvalitních informací, poskytování poradenských služeb založených na znalostech, mentoring, koučing, budování partnerských sítí apod. se předpokládá také vytváření nástrojů pro zakládání a rozvoj podniků, podpora ochrany průmyslového vlastnictví, ale i rozvoj školicích středisek a podpora vědeckotechnických parků a podnikatelských inkubátorů. Do tematické oblasti podpora podnikání patří i snižování energetické a materiálové náročnosti hospodářství, které je rovněž předpokladem zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Opatření by měla být zaměřena na důsledné naplňování efektivního nakládání se zdroji a vést ke snižování množství primárních zdrojů vstupujících do ekonomiky na základě

65

Souhrnný návrh zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách České republiky, obsahující i návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013, Červenec 2011


úsporných opatření v oblasti výroby a spotřeby energie, podpory efektivního využívání neobnovitelných i obnovitelných zdrojů, náhrady prvotních zdrojů surovin a podpory vyššího využívání druhotných surovin apod. Úspory energetických a dalších zdrojů mohou vést nejen ke zlevňování výroby, ale v případě, že umožní úspory i při jejich užívání (energie, voda apod.), se stávají i atraktivním zbožím pro uživatele. Regionální dimenze národní rozvojové priority, tematická oblast priority: Podpora podnikání Budou zohledňovány potřeby podnikatelů, malých a středních podniků a začínajících podnikatelů zejména ve strukturálně postižených, ale i dalších regionech. Ve vazbě na tuto prioritu bude v rámci národní rozvojové priority Integrovaný rozvoj území podporováno podnikání v regionech, které bude zohledňovat místní potřeby a specifika. Významným aspektem rozvoje podnikání mimo póly rozvoje (průmyslové aglomerace) je podpora rozvoje inovativních rodinných firem (venkovský prostor). Zkoumané oblasti podpory se bezprostředně váží k tématům podporovaným zkoumanými oblastmi podpory OPPI – jedná se o zpřístupnění kapitálu 1.1. Podpora začínajícím podnikatelům (START), další formy podpory umožňující získat potřebné investiční zdroje 1.2. Využití nových finančních nástrojů a oblasti podpory a 2.1 Bankovní nástroje podpory MSP. Širší uplatnění ICT a rozvoj tohoto segmentu je podporován v 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb. Poskytování podnikatelských služeb je v současné době řešeno prostřednictvím programu Poradenství. Podpora není regionalizovaná, není orientovaná na řešení specifických strukturálních hledisek ekonomiky regionů (nezahrnuje hledisko problematiky aglomerací, venkova). Výjimkou je program Rozvoj, který je specificky zaměřen na podporu hospodářsky slabých, strukturálně postižených regionů a mikroregionů vymezených českou regionální politikou.

Národní rozvojová priorita – Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky Hlavním cílem národní rozvojové priority „Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky“ je podpora hospodářského růstu České republiky, založená na pilířích znalostní ekonomiky (inovace - vzdělávání – výzkum), rozvoji podnikatelských aktivit a kvalifikované a flexibilní pracovní síle. Tematická oblast priority Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Udržitelnost průmyslové výroby České republiky je úzce spojena se schopností lépe propojovat požadavky výroby a služeb s nabídkou výzkumu a vývoje. V praxi to znamená požadavek na zlepšení spolupráce mezi podnikatelskou a vědeckovýzkumnou sférou, zkvalitnění výzkumných a vzdělávacích kapacit a zvýšení adaptability na požadavky trhu práce. Podporovaná opatření by měla proto směřovat k lepší komercionalizaci výsledků vědy, výzkumu, vývoje a inovací, užší spolupráci firem, vysokých škol, výzkumných institucí s veřejnými institucemi. Důraz bude kladen na efektivní využívání a rozvoj nově vybudovaných center výzkumu a vývoje, včetně využití vědeckovýzkumného potenciálu na území hl. m. Prahy. Stimulováno bude zapojování výzkumných organizací do špičkové mezinárodní spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje a inovací.


Důležitou podmínkou pro ospravedlnění veřejných investic v této oblasti je vytvoření funkčního a efektivního systému řízení a koordinace. Podpora se v tomto směru musí zaměřit na zlepšení řízení výzkumu a vývoje a rozvoj lidských zdrojů pro výzkum a vývoj. Zásadně je třeba posílit a zkvalitnit manažerské řízení výzkumných organizací a zkvalitnit výzkumné a vývojové programy výzkumných organizací. K tomu je nezbytné zajistit kvalitní lidské zdroje v rámci formálního vzdělávání, včetně zapojování expertů ze zahraničí a zvyšovat podíl studentů na produkci výsledků výzkumu a vývoje. Za účelem rychlejšího získávání zahraničních zkušeností ve výzkumné i aplikační sféře zvýšit mobilitu studentů, pedagogických a výzkumných pracovníků. Nezbytnou podmínkou je zajištění infrastrukturního rozvoje výzkumných organizací za účelem zvýšení produktivity a kvality výsledků výzkumu a vývoje a rozvoj informačního zázemí a informační infrastruktury pro výzkum a expertní vzdělávání. Regionální dimenze národní rozvojové priority, tematická oblast priority: Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Regionální dimenze se týká zejména podpory rozvoje organizací výzkumu a vývoje (infrastrukturní i personální), využití a udržitelnost stávajících center výzkumu a vývoje a inovací v daném území a podpory odvětvových inovačních klastrů. Zvláštní postavení má Praha z hlediska jejích vědeckovýzkumných a vývojových kapacit. Uvedená priorita se váže především k oblastem podpory analyzovaným v klastrech Posilování vývojových a inovačních schopností podniků a Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit.

Národní rozvojová priorita - Integrovaný rozvoj území Cílem národní rozvojové priority „Integrovaný rozvoj území“ je zajistit vyvážený rozvoj území České republiky, přispět ke snižování regionálních rozdílů a umožnit využití místního potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti a územního rozvoje regionů se zřetelem na kvalitu života a životního prostředí. Tematická oblast priority Posílení regionální konkurenceschopnosti Diverzita území a jeho rozvojového potenciálu je přirozeným jevem a její vhodné využití může přinést žádoucí synergické efekty, tj. posilování celkové konkurenceschopnosti české ekonomiky a využití vnitřního potenciálu regionů. Z toho také vychází prioritní orientace na zvyšování regionální konkurenceschopnosti využívající silných stránek větších územních celků (např. komparativní výhody aglomerací) nebo správních území s dostatečným endogenním potenciálem, která vytvářejí ve své působnosti vhodnější zázemí pro hospodářský rozvoj. Regionální konkurenceschopnost bude podpořena a akcelerována aplikací integrovaného přístupu při rozvoji regionu spočívajícího především ve vytvoření, posílení a koordinaci funkčních vazeb mezi rozvojovým potenciálem území (jeho endogenními zdroji a komparativními výhodami) a podpůrnými nástroji uplatňovanými v rámci stanovených národních rozvojových priorit. Konkrétně to lze ilustrovat na příkladu regionální a místní infrastruktury. Podpora její výstavby a modernizace v rámci celorepublikového přístupu sama o sobě významně neurychlí Sdružení DHV- QUARTUS 161

regionální rozvoj, pokud současně nebude v území k dispozici nabídka adekvátní kvantity a především kvality lidských zdrojů využívajících moderní informační technologie a generujících inovační potenciál. Investice do lidského kapitálu z tohoto pohledu představují hlavní determinantu úrovně inovací a odvozeně celkové kvality rozvoje území. Regionální konkurenceschopnost bude v rámci této prioritní oblasti rovněž dále podpořena prostřednictvím vytváření lepšího podnikatelského prostředí, příznivého pro posilování a tvorbu nových aktivit zahrnujících např. i oblast cestovního ruchu. S tím souvisí i zaměření na efektivní využívání a propagaci místního kulturního potenciálu a historického dědictví. Posilování regionální konkurenceschopnosti se bude kromě výše uvedených činností zaměřovat dále také na podporu zaměstnanosti, sociální integrace, veřejného zdravotnictví, integrovaného záchranného systému, vězeňství a podobné prospěšné aktivity. Uvedená priorita se váže především k oblastem podpory analyzovaným v klastru Podpora zahájení a rozvoje podnikání, podoblast cestovního ruchu. Tematická oblast priority Zlepšování kvality životního prostředí Problematika životního prostředí na místní úrovni bude obecně respektována při uplatňování podpůrných nástrojů v oblasti posilování regionální konkurenceschopnosti i územní soudržnosti. Specifičnost této problematiky však vyžaduje samostatnou pozornost a nástroje obsahově zaměřené na takové formy ochrany a tvorby přírody a krajiny, které jsou řešitelné především nebo výhradně v kompetenci regionálních aktérů. Pozornost bude věnována i podpoře preventivních opatření na ochranu území proti přírodním a antropogenním rizikům v ohrožených územích. Součástí této oblasti budou opatření k ochraně přírodních zdrojů (včetně ovzduší a vod), přírody a krajiny, k revitalizaci území a k odstraňování starých ekologických zátěží, resp. kontaminovaných míst. Nezbytnou doprovodnou aktivitou v této oblasti je také environmentální vzdělávání a osvěta. Na uvedenou tematickou oblast reagují především oblasti podpory ROPů, usilující o opětovné využití v současné době nedostatečně využívaných výrobních objektů a areálů pro potřeby podnikání. S tím souvisí i komplementární Oblast podpory 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží OPŽP.


5.2. Kontext s tematickými cíli a investičními prioritami návrhů nařízení EU Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje: produktivní investice, které přispívají k tvorbě a ochraně udržitelných pracovních míst, prostřednictvím přímé podpory investic do malých a středních podniků (MSP) – čl. 3. Zkoumané oblasti se tematicky úzce vážou k Investičním prioritám uvedeným v čl. 5: - 2) zlepšení přístupu k ICT, využití a kvality ICT – především vyvíjení produktů a služeb v oblasti ICT, elektronický obchod a zvyšování poptávky po ICT, částečně také k rozšiřování širokopásmového připojení a zavádění vysokorychlostních sítí. - 3) zvyšování konkurenceschopnosti MSP, kdy bezprostředně k podpoře podnikavosti, zejména usnadněním hospodářského využívání nových myšlenek a podporou zakládání nových podniků, vyvíjení nových obchodních modelů pro MSP, zejména pro oblast mezinárodního obchodu. Dílčí vazby s ohledem na kontext realizované podpory je možné vysledovat k investiční prioritě (8) podpora zaměstnanosti a podpora mobility pracovních sil - rozvoj podnikatelských inkubátorů a investiční podpora samostatně výdělečné činnosti a zakládání podniků. V současné době nejsou bezprostředně zkoumanými oblastmi podpor řešeny (8) (b) iniciativy místního rozvoje a podpora subjektů poskytujících místní služby zaměřené na vznik nových pracovních míst, pokud tato opatření nespadají do oblasti působnosti nařízení ESF a (9) podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě - podpora sociálních podniků. Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Rozsah pomoci, prostřednictvím priorit, definuje článek 3 návrhu Nařízení EFRR pro rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací takto: fixní investice do zařízení a infrastruktury v malém měřítku, podporu a služby pro podniky, zejména MSP, podporu veřejných výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích. Rozsah pomoci, prostřednictvím priorit, definuje článek 5 návrhu Nařízení EFRR pro tematický cíl (1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací - posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu; podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace; podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií pro všeobecné použití.


K naplnění investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF a to zejména prostřednictvím podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky; zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidského kapitálu. Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit Rozsah pomoci, prostřednictvím priorit, definuje článek 3 návrhu Nařízení EFRR pro tematický cíl (d) rozvoj vnitřního potenciálu prostřednictvím opatření k podpoře regionálního a místního rozvoje a výzkumu a inovací - fixní investice do zařízení a infrastruktury v malém měřítku, podporu veřejných výzkumných a inovačních subjektů a investic do technologií a aplikovaného výzkumu v podnicích. Dále rozsah pomoci, prostřednictvím priorit, definuje článek 5 návrhu Nařízení EFRR pro tematický cíl (1) posilování výzkumu, technologického rozvoje a inovací - posilování výzkumné a inovační infrastruktury a kapacit pro rozvoj vynikající úrovně výzkumu a inovací a podpora odborných středisek, zejména těch, jež jsou předmětem celoevropského zájmu; podpora podnikových investic do výzkumu a inovací, vývoje produktů a služeb, přenosu technologií, sociálních inovací a aplikací veřejných služeb, stimulace poptávky, vytváření sítí, klastrů a otevřených inovací prostřednictvím inteligentní specializace; podpora technického a aplikovaného výzkumu, pilotních linek, opatření k včasnému ověřování produktů, schopností vyspělé výroby a prvovýroby v oblasti klíčových technologií pro všeobecné použití. Prostřednictvím investičních priorit uvedených v odstavci 1 přispěje ESF rovněž k tematickým cílům uvedeným v článku 9 nařízení a to zejména prostřednictvím podpory výzkumu, technologického rozvoje a inovací prostřednictvím postgraduálního studia, odborné přípravy výzkumných pracovníků, vytváření sítí a partnerství mezi vysokoškolskými institucemi, výzkumnými a technologickými středisky a podniky; zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků tím, že se podpoří přizpůsobivost podniků a pracovníků a zvýší se investice do lidského kapitálu. „Ekoinovace“ Zkoumané oblasti se tematicky úzce vážou k Investičním prioritám uvedeným v čl. 5: - 4) podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech odvětvích - podpora produkce a šíření obnovitelných zdrojů energie, podpora energetické účinnosti a využívání energie z obnovitelných zdrojů v MSP, potenciálně také k oblasti vyvíjení inteligentních rozvodných systémů nízkého napětí. - 6) ochrana životního prostředí a podpora účinného využívání zdrojů, především opatření ke zlepšení životního prostředí ve městech, včetně regenerace starých průmyslových areálů a omezování znečištění ovzduší.


5.3. Doporučení pro nové programové období 2014+ Ve vazbě na provedené analýzy byla identifikována řada doporučení vztahujících k příštímu programovému období 2014+. Tato doporučení jsou rozdělena na věcná a implementační, přičemž věcná doporučení jsou dále členěna podle analyzovaných tematických klastrů, zatímco implementační doporučení jsou formulována společně pro všechny zkoumané tematické klastry. Věcná doporučení: Věcná doporučení jsou dále tříděna podle jednotlivých tematických klastrů, které byly v rámci této studie analyzovány. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Podpora podnikavosti, vznik nových podniků: Zlepšování kvality podnikatelského prostředí podporujícího podnikavost, ekonomické využití nápadů, umožňujícího bezproblémový vznik nových podniků je nutným předpokladem pro robustní růst českého hospodářství, zvyšování konkurenceschopnosti a posilování stability regionální ekonomiky. Výrazné zapojení zahraničních podnikatelských subjektů do české ekonomiky, jejich většinové či dominantní postavení v klíčových oborech přispělo k modernizaci české ekonomiky v minulé dekádě, vedlo k posílení specializace výroby a exportu. Orientace výroby především na blízké evropské trhy a tedy závislost na ekonomickém vývoji hlavních evropských hospodářských center, se stala významným strukturálním charakterem celé české ekonomiky. Tato situace však přináší řadu otázek týkající se schopnosti reálně ovlivnit fungování těchto podniků, často výrobních závodů, ze strany místních manažerů, co se týče strategie dalšího rozvoje, zaměření výroby, inovace výrobků, rozvoje podnikových výzkumných a vývojových kapacit. Domácí podnikatelský sektor vykazuje horší charakteristiky (podíl hrubé přidané hodnoty v národním soukromém sektoru v průmyslu je o 38 % nižší než pod zahraniční kontrolou) a v řadě oborech je jeho rozvoj výrazně závislý na poptávce ze strany nadnárodních podniků lokalizovaných v ČR a okolí. Výzvou je tedy zvyšování efektivity výroby místních podniků a posilování jejich podílu v ekonomice, neboť v jejich případě je větší šance na další kvalitativní posun směrem k rozvoji inovačních, výzkumných a vývojových schopností. Významným hlediskem je zakotvení těchto podniků v regionální a místní ekonomice a potenciál rozvoje této přednosti, tj. akcent na vytváření sítí, posilováním vztahů mezi aktéry s ohledem na vytváření podmínek pro vznik klastrů. V tomto směru pozitivně působí i současná podpora, zaměřená především na malé a střední podniky. Rizikem je nedostatečná motivace k zahájení a pokračování v podnikání. Je nezbytné podporovat podnikavost, a to již v průběhu vzdělávacího procesu, prezentovat úspěšné příklady budování a rozvoje firem jako pozitivní příklady uplatnění, seberealizace, jako přínos pro rozvoj společnosti, národní ekonomiky. Jako problém se ukazuje nedostatečná kompetence MSP ve sféře corporate governance související se strategickým řízením, obchodem, vyhledáváním nových podnikatelských příležitostí, zaváděním inovačních procesů apod. Sdružení DHV- QUARTUS 165

Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Posílit opatření vedoucí k zachycení dobrých nápadů, jejich uplatnění v podnikání. • Podporovat podnikavost, podporovat rozvoj podnikatelských aktivit v průběhu studia, návrat osob s podnikatelskou zkušeností zpět k podnikání, aktivizovat osoby ohrožené na trhu práce a vytvořit jim podmínky pro zahájení podnikání – sociální podnikání. • Komplementární aktivity ESF - rozvoj podnikatelských dovedností v průběhu formálního vzdělávání, odborné přípravy, vytváření sítí a partnerství mezi vzdělávacími institucemi a podniky; zvyšování konkurenceschopnosti malých a středních podniků posilováním flexibility podniků a pracovníků zvýšením investic do lidského kapitálu. • Zpřístupnit kapitál pro potřeby začínajících podnikatelů ve všech oborech a odvětvích (včetně služeb), aniž by došlo k narušení tržního prostředí a vytlačení soukromé iniciativy – zvýhodněné půjčky, záruky. • Podpořit využití rizikového kapitálu v oborech s výrazným růstovým potenciálem a šancí na vysokou návratnost investice. • Zajistit další podmínky umožňující zahájit a rozvinout podnikání jako je nabídka podnikatelských ploch, inkubátorů (přednostní využití brownfields), zpřístupnění ICT atd. • Posílit kompetence MSP vztahující se k práci s trhem a zákazníky. • Posílit kompetence MSP vztahující ke strategickému plánování rozvoje firmy, zavádění a řízení inovací, apod. • Podpořit trh podnikatelských služeb přispět ke zlepšení kvality a reálné dostupnosti těchto služeb – výrobní vzory, patentová ochrana, zavádění progresivních technologií, strategický management, řízení inovačního procesu, marketingové strategie – vstup na nové zahraniční trhy. • Nadále udržovat a posilovat technické kompetence domácích firem, které představují jednu z hlavních konkurenčních výhod. • Podpořit vytváření technologických řetězců a dalších funkčních vazeb mezi podniky a dalšími aktéry v území s cílem využití a rozvinutí potenciálu regionu; vytvářet realistické koncepce rozvoje – regionální inovační strategie, aktivní facilitace umožňující reálné prosazení této strategie – nastavení systému podpory, koordinace aktérů, řízení procesů apod. • Zvážit uplatnění přístupů podporujících specializaci – smart specialization s reálným posouzením oborových a územních hledisek – existujícího potenciálu a možností jeho rozvinutí. • Podporovat spolupráce a vytváření přeshraničních a širších územních sítí mezipodnikových a meziodvětvových vztahů, rozvoj nadnárodních klastrů apod. • Oproti současné situaci navrhujeme zřetelně oddělit podporu usilující o zpřístupnění kapitálu; rozhodně doporučujeme rozdělit podporu realizovanou doposud v OP 2.2 Podpora nových výrobních technologií zastřešující tři výrazně odlišné programy, lišící se svými cíli (řešení základních potřeb podniků – ICT v podnicích, technologie pro MSP v problémových regionech vs. rozvoj vybraného oboru – ICT a strategické služby). Při šetření nebyly zkoumány aktivity programů IOP a OPLZZ zaměřené na podporu sociální ekonomiky. Pro vykreslení situace i v tomto segmentu podnikání a zaujetí stanoviska z hlediska relevance poskytované podpory by bylo vhodné provést doplňující analýzu. Sdružení DHV- QUARTUS 166

Oblast cestovního ruchu: Cestovní ruch je průřezové odvětví s návazností na činnost ostatních resortů státní správy: např. MD ČR (dopravní dostupnost turistických cílů a atraktivit cestovního ruchu, rozvoj cyklistické dopravy a vodní dopravy), MK ČR (zhodnocení potenciálu kulturního dědictví pro využití v CR), MŽP ČR (ochrana a využití přírodního dědictví, udržitelný rozvoj, MZe ČR (podpora venkovského cestovního ruchu, CR jako nástroj diverzifikace zemědělské činnosti, úprava krajiny), MZ ČR (zdravotní cestovní ruch a lázeňství), MV (vízová politika) atd. Z těchto důvodů je třeba zajistit koordinaci rozvoje, která přispěje ke zvýšení efektivity a synergických efektů realizovaných opatření v úzké součinnosti se zainteresovanými resorty prostřednictvím jednání již ustanovené "meziresortní koordinační komise pro cestovní ruch" případně Podvýboru pro cestovní ruch při PSP. Tyto platformy by se měly scházet k jednáním při tvorbě resortních strategických dokumentů při přípravě nového programovacího období 2014 + a definování rozvojových priorit, v průběhu implementace strategických dokumentů a jejich vyhodnocování. Na základě provedených analýz je zřejmé, že investice v oblasti cestovního ruchu je nezbytné udržet i v období 2014+. Cílem by měl být zejména rozvoj podnikatelského prostředí v dané oblasti, podpora marketingu, rozvoj a zkvalitňování služeb, rozvoj infrastruktury, tvorba národních i regionálních produktů vše ve vazbě na integrovaný rozvoj území. Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Budoucí podporu cestovního ruchu maximálně přizpůsobit cílům uvedeným v Koncepci státní politiky cestovního ruchu jakožto stěžejního strategického dokumentu pro tuto oblast. • Maximálně využít stávající možnost podpory MSP v příštím programovém období i pro oblast cestovního ruchu. • V rámci diskusí o návrzích nových nařízení ke strukturálním fondům prosazovat rozšíření stávajícího zaměření investičních priorit EFRR i o oblast podpory rozvoje podnikání (včetně oblasti cestovního ruchu). • Zajistit investice do infrastruktury cestovního ruchu, a to jak do infrastruktury základní – ubytování a stravování (co se týče počtu ubytovacích kapacit, lze říci, že jejich počet je dostačující, respektive v mnoha lokalitách převyšuje úroveň poptávky, problémem je ale nízká kvalita služeb), tak do infrastruktury doprovodné (v regionech je nízká vybavenost doprovodnou infrastrukturou, které zvyšuje motivaci pro návštěvu regionu, zároveň však je faktorem prodloužení délky pobytu v destinaci. Obecně v ČR chybí kapacity pro trávení volného času v případě špatného počasí – využitelné jak rezidenty, tak i návštěvníky). • Zintenzivnit podporu národních programů a rozšířit jejich aktivity v případě, že nebude možné zařadit všechny požadované priority cestovního ruchu do operačních programů. • Vhodně nadefinovat systém monitoringu projektů, indikátory musí být sledovatelné, reálně naplnitelé, stanovit pro danou oblast povinné společné indikátory, aby bylo možné lépe průběžně vyhodnocovat výsledky a následně dopady intervencí. • Stanovit jednoznačnou vazbu na kategorie výdajů pro určitou intervenci až do úrovně projektu, aby bylo možné relevantně vyhodnocovat realizované investice i průřezově ve vazbě na další programy (např. přeshraniční spolupráci), nutná srovnatelnost regionální i národní úrovně. Sdružení DHV- QUARTUS 167

•

•

V budoucím programovacím období i nadále umožnit podporu destinačních společností (tvorba produktů cestovního ruchu, řízení a propagace destinace), vzdělávání (podnikatelů i pracovníků v cestovním ruchu) a výzkumu v cestovním ruchu jako nástrojů pro zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelů. V budoucím programovacím období pokračovat v zavádění systémů na podporu zvyšování kvality služeb a jejich rozšiřování na kvalitu destinací.

Oblast venkova a rybářství: Podpora rozvoje podnikání na venkově patří v současném programovém období mezi stěžejní aktivity Programu rozvoje venkova ČR na roky 2007-2013. Provedené analýzy potvrdili vysokou účelnost takto zaměřených opatření, a proto se doporučuje v nich pokračovat i v novém programovém období 2014+. Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Koordinovat podporu rozvoje podnikání poskytovanou v rámci více operačních programů, např. prostřednictvím společných koordinačních pracovních skupin zaměřených na zajištění skutečně synergických efektů na úrovni jednotlivých regionů a oblastí. • Podporovat konkurenceschopnost producentů a potravinářského průmyslu, zvyšovat povědomí o kvalitě domácích výrobků mezi spotřebiteli, posilovat marketingové dovednosti. Posilování vývojových a inovačních schopností podniků Provedené analýzy potvrdily vysokou potřebnost a zároveň i relevanci oblastí podpory zařazených do tohoto tematického klastrů. Analýzy navíc potvrdily velký zájem o obdobné typy aktivit i u žadatelů a příjemců pomoci. Vzhledem k přímé vazbě takto zaměřených podporovaných aktivit na konkurenceschopnost české ekonomiky by proto bylo vhodné podobné typy aktivit podporovat i v dalším programovém období 2014+. Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Pokračovat v obdobných intervencích i v průběhu programového období 2014+, rozšířit realizaci intervencí i na území hl. m. Prahy. • Zvýšit objem prostředků vynakládaných na obdobné intervence v příštím programovém období, a to zejména prostředků určených pro podnikatelské subjekty z regionu hl. m. Prahy. • Pro příští programové období by bylo vhodné zvážit větší prostupnost mezi oblastmi podpory ESF a EFRR v případě programu podpory navazujícího na stávající program podpory Potenciál. Již nyní žadatelé a externí hodnotitelé doporučují kombinovat tento typ podpory s měkkými investicemi zaměřenými zejm. na oblast dalšího vzdělávání pracovníků VaV. V každém případě však bude muset být zajištěno, aby v rámci takto zaměřených podporovaných aktivit nedocházelo k překryvům financování konkrétního projektu z více operačních programů zpracovaných pro programové období 2014+ (blíže viz Zkrácená závěrečná zpráva projektu Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programů podpory Inovace, Spolupráce a Potenciál OPPI realizovaného v roce 2011 ze strany společnosti DHV CR pro MPO ČR). • Vhodné by však bylo také zvážit možnost kombinovat aktivity programu podpory Potenciál s programy Inovace či ICT a strategické služby, kde dochází často k předkládání návazných žádostí ze strany stejných příjemců či žadatelů. V úvahu při Sdružení DHV- QUARTUS 168

•

•

aplikaci tohoto doporučení musí být však brán zdroj spolufinancování získaného pro obdobné intervence ze státního rozpočtu ČR – v případě, že bude spolufinancování zajištěno pouze prostředky určenými na VaV, dojde k výraznému omezení uplatnitelnosti tohoto doporučení (blíže viz Zkrácená závěrečná zpráva projektu Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programů podpory Inovace, Spolupráce a Potenciál OPPI realizovaného v roce 2011 ze strany společnosti DHV CR pro MPO ČR). Podpořit rozvoj synergických vazeb na ostatní analyzované tematické klastry, zejm. na tematický klastr Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit, a to např. prostřednictvím koordinace obsahového zaměření jednotlivých výzev a vhodné časové následnosti jejich vyhlašování. Klást důraz také na územní rozměr takto zaměřených intervencí, zejm. v oblasti funkčních vazeb v podporovaném území.

Detailní doporučení k programu podpory Spolupráce OPPI (blíže viz Zkrácená závěrečná zpráva projektu Vyhodnocení ekonomických efektů a nastavení podmínek programů podpory Inovace, Spolupráce a Potenciál OPPI realizovaného v roce 2011 ze strany společnosti DHV CR pro MPO ČR): • V rámci příštího programového období by bylo vhodné pokračovat v podpoře klastrů. Většina z nich by byla sice již samofinancovatelná, nicméně rozsah jimi zajišťovaných služeb určených zejména pro menší členy klastrů by mohl být v případě neexistence tohoto typu veřejné podpory výrazně redukován. • V této oblasti by však bylo vhodné zavést jednotný způsob hodnocení klastrů, kdy získání určitého certifikátu kvality by mohlo být požadováno jako základní podmínka účasti v navazujících programech podpory určených právě klastrům. • V rámci podpory klastrů klást větší důraz na technické, zejména učňovské a střední odborné vzdělávání. Konkrétně by mohla být podporována úprava učebních osnov, výuka zajištěná ve školách a učilištích ze strany zástupců podnikatelského sektoru atd. Podpora by mohla být zajištěna formou zahrnutí těchto výdajů mezi výdaje způsobilé. • V rámci nového programového období by také bylo vhodné zvážit, zda by bylo možné rozšířit stávající aktivity, které mohou klastry z podpory realizovat, a to zejména o aktivity realizované v zahraničí. • Zvážit v rámci podpory klastrů možnost financovat pracovníky členů klastru, aniž by musely být převáděni na klastr jako takový. Při této úpravě by bylo možné využít zkušeností s realizací Iniciativy Společenství EQUAL, v jejímž rámci byla podporována tzv. rozvojová partnerství, která měla jednoho hlavního příjemce a další členy využívající přímo část poskytnuté dotace i na hrazení mezd svých zaměstnanců zahrnutých do realizace projektu. • Zvážit zajištění podpory i pro klastry, které se teprve ustavují, tj. zvážit opětovné zavedení podpory pro vyhledávání partnerů a vytváření klastrů. Toto doporučení je plně v souladu s celoevropskými trendy a usnadnilo by vznik nových zajímavých uskupení tohoto typu. V této souvislosti je nutné podotknout, že není nezbytné v příštím programovém období veškerou podporu klastrům poskytovat jen přímo ze strany MPO ČR, ale že by bylo vhodné – zejména v případě klastrů regionálního charakteru – podpořit jejich vznik a činnost i z operačních programů navazujících na současné ROPy. • V případě technologických platforem by bylo vhodné zajistit financování zejména těch jejich aktivit, které jsou navázány na spolupráci s mezinárodními Sdružení DHV- QUARTUS 169

technologickými platformami. Bez této podpory hrozí výrazné omezení činnosti velké většiny stávajících technologických platforem. Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit Na základě výše uvedených poznatků je zřejmé, že v investicích v oblasti rozvoje výzkumných a vývojových kapacit je vhodné pokračovat i v období 2014+, zejména však na území hl. m. Prahy, na kterém je koncentrován velký počet center VaV a jejíž území je z pohledu programového období 2007-2013 v oblasti investic do VaV podfinancováno ve srovnání s ostatními regiony ČR. Novou příležitostí, danou návrhy nařízení pro období 2014+, je vytvoření multifondového operačního programu pro území Hlavního města Prahy, primárně zaměřeného na sféru VaVaI, který by umožnil přirozeně provázat a nastavit synergické vazby mezi investicemi spolufinancovanými EFRR a ESF. Jednalo by se o výrazný kvalitativní posun v aktivitách realizovaných stávajícím řídicím orgánem umožňující lepší zacílení klíčových rozvojových problémů Prahy v této oblasti. Nicméně i v ostatních regionech ČR je i v novém programovém období vhodné zajistit financování obnovy zakoupených technologií a přístrojového vybavení, aby tak došlo k dlouhodobé udržitelnosti výsadního postavení těch VaV center, které byly či ještě budou podpořena v rámci OP VaVpI. Cílem by měla být zejména podpora vzniku a rozvoje kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou, tvorba podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích, zlepšení systému informovanosti o výsledcích VaV, popularizace VaV. Naznačený cíl a věcné zaměření priorit v oblasti rozvoje výzkumných a vývojových kapacit lze doložit celou řadou vazeb na strategické dokumenty národní i evropské úrovně. Příkladem je Národní politika VaVaI ČR, Strategie regionálního rozvoje ČR, Strategie udržitelného rozvoje, Strategie celoživotního učení, Evropa 2020. Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Zajistit vyšší míru financování aktivit VaV na území hl. m. Prahy pro další programové období 2014 +. • Zajistit finanční prostředky pro obnovu vybavení zakoupeného z OP VaVpI tak, aby byla zaručena dlouhodobá udržitelnost výsadního postavení center VaV podpořených z OP VaVpI i v následujícím období. • Realizovat analýzy a evaluace OP VaVpI, a to zejm. v oblasti podpory 3.1 v době, kdy bude realizace projektů v pokročilejším stavu (nyní nelze tuto oblast podpory prakticky hodnotit). • Zaměřit evaluační studie na dosažené efekty a dopady projektů OP VaVpI, zejm. na zvýšení počtu dosažených výstupů VaV, vytvoření nových pracovních míst pro vědecké pracovníky, počet vědeckých a výzkumných pracovníků, kteří se začali díky intervencím OP VaVpI orientovat na aplikovaný výzkum atd. • U monitorovacích indikátorů by bylo vhodné provést evaluační studii zaměřenou na stanovení cílových hodnot indikátorů pro program OP VaVpI tak, aby se ze získaných zkušeností mohlo vycházet v podobně zaměřených oblastech podpory v novém programovém období 2014+ (např. v případě jejich realizace na území hl. m. Prahy), • Důležité bude provázat také budoucí investice do VaV center s investicemi do jejich lidských zdrojů. Sdružení DHV- QUARTUS 170

„Ekoinovace“ Česká ekonomika nadále vykazuje zvýšenou energetickou spotřebu ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi, respektive EU15. Energetická náročnost na jednotku HDP je o polovinu vyšší než je průměr EU 27. Tento strukturální rys znamená v období rychlého růstu cen energií výrazné ohrožení konkurenceschopnosti českých výrobků na trhu. Pokles spotřeby energií by měl vyústit především v menší poptávku po energii z fosilních paliv. Prosazení energetických úspor v celé ekonomice by přímo přineslo řadu úspor ve výrobě, umožnilo by podpořit rozvoj energeticky a environmentálně úsporných technologií včetně rozvoje průmyslových oborů zaměřených na ekoinovace. Doporučení k možnostem zaměření budoucí podpory: • Zintenzivnit podporu úsporných opatření v oblasti spotřeby energie, zaměřit se především na problémy MSP – nabídnout kombinaci dotačních nástrojů a zvýhodněných úvěrů. • Podporovat zateplování budov a areálů, • Zvyšovat účinnost vlastních zdrojů, snižovat ztráty spojené s rozvodem energií – řízení spotřeby, měření. • Další rozvoj a efektivního využívání OZE bez negativních dopadů na trh s energiemi (skokový růst cen), především jde o podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, výstavbu malých vodní elektráren, využití druhotných zdrojů energie, • Podporovat VaV, inovace, technologické postupy zaměřené na úspory energií, větší energetickou účinnost. • Podporovat odvětví zaměřená na výrobu technologií umožňující efektivně získat energii, podporující efektivní hospodaření s energií, vytvářející úspory energií, • Podporovat využití druhotných surovinových zdrojů. Při šetření nebyla zkoumána oblast podpory nakládání s odpady OPŽP. Pro vykreslení situace i v tomto segmentu a zaujetí stanoviska z hlediska relevance poskytované podpory by bylo vhodné provést doplňující analýzu. Implementační doporučení: Doporučení k budoucí implementační struktuře politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti: Implementační struktura programů financovaných v rámci politiky hospodářské, sociální a územní soudržnosti v současném programovém období se jeví jako značně složitá a nepřehledná, a to nejen z pohledu jednotlivých žadatelů o podporu. I z důvodu potřeby zajistit odpovídající synergické vazby by proto bylo vhodné výrazně omezit počet podporovaných operačních programů a jejich zprostředkujících subjektů. Doporučení k monitorovacím indikátorům pro příští programové období: Návrh nařízení k EFRR pro příští programové období obsahuje v příloze také vymezení společných ukazatelů pro podporu z EFRR v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“. Předložený přehled společných ukazatelů se váže k několika tematickým oblastem, jejichž věcné zaměření odpovídá oblastem podpory analyzovaným v této studii v rámci jednotlivých tematických klastrů.


Mezi základní oblasti, do kterých jsou jednotlivé navržené společné indikátory rozvrženy, patří produktivní investice, infrastruktura v oblasti ICT, doprava, životní prostředí, Výzkum, inovace, energetika a změna klimatu, sociální infrastruktura a rozvoj měst. V rámci prvního tematického klastru jsou relevantní zejména indikátory zaměřené na produktivní investice. Jejich nastavení je však nutné považovat spíše za minimalistické, neboť je zaměřeno pouze na zkoumání počtu podpořených podniků, resp. na objem prostředků do těchto podniků investovaných. V zájmu zlepšení v monitorování a zejména hodnocení by bylo vhodné jednotlivé i nadále podporované oblasti podpory doplnit o ty indikátory, které se osvědčily v současnosti. Je vhodné odstranit redundantní indikátory, které sbírají stejné či obdobné informace a také indikátory, jejichž naplňování není možné reálně sledovat. V každém případě j nutné posílit vazbu mezi indikátory výstupů, výsledků a dopadů. Není bez zajímavosti, že samostatný indikátor se váže k oblasti cestovní ruch, což je jasným dokladem toho, že cestovní ruch patří mezi podporované aktivity i v rámci nového programového období 2014+. U tohoto indikátoru je zajímavé, že měří již dosažené výsledky poskytované podpory a nikoli přímo výstup, který odpovídá poskytnuté investici. V rámci druhého analyzovaného tematického klastru by bylo vhodné využívat nejen indikátory z oblasti produktivní investice, ale také indikátory z oblasti výzkum a inovace. I u tohoto tematického klastru by bylo vhodné, aby minimální seznam indikátorů byl dále doplněn o osvědčené indikátory ze současného programového období, a to zejména z důvodu zajištění kontinuity při monitorování a hodnocení poskytnuté podpory. V případě třetího analyzovaného tematického klastru jsou pak relevantní zejména indikátory z oblasti výzkum a inovace. Mezi těmito indikátory je zajímavý zejm. indikátor počet podniků spolupracujících s podpořenými výzkumnými institucemi, který pomáhá sledovat širší dopady realizované podpory v oblasti VaV. V kontextu tohoto klastrového tématu by však bylo vhodné sledovat také další širší dopady realizované podpory, a to např. nárůst patentů či jinak chráněných výsledků výzkumu a vývoje získaných ze strany podpořených institucí. Obdobně by bylo možné sledovat jiné (např. publikační) výsledky výzkumu a vývoje těchto institucí, a tím skutečně sledovat a měřit, zda prostřednictvím investované podpory dochází k zlepšení v oblasti výsledků výzkumné a vědecké práce podpořených zaměstnanců či jejich institucí. Doporučením k budoucím evaluacím a podkladovým studiím pro příští programové období 2014+: Dosud bylo v ČR realizováno v oblasti podpory podnikání pouze několik evaluací zaměřených na zkoumání dopadů realizované podpory (např. zakázky MPO ČR realizované ze strany DHV CR v roce 2011 a zaměřené na zhodnocení ekonomických efektů podpory u vybraných programů podpory). V průběhu dalších let programového období 2007-2013 by bylo proto vhodné zajistit realizaci dalších dopadových evaluací, založených např. na kontrafaktuální analýze tak jako tomu bylo v případě zakázek MPO ČR. Tento typ studií totiž jako jediný zajistí dostatečně robustní data týkající skutečných efektů vynakládané podpory. V kontextu hodnocení programu OPPI by bylo také vhodné vzhledem k dosavadnímu zajištění podrobných doporučení pro příští programové období k nastavení základních podmínek podpory v rámci několika programů podpory (konkrétně Rozvoj, Nemovitosti, ICT a strategické služby, Inovace, Potenciál a Spolupráce) zajistit také obdobně Sdružení DHV- QUARTUS 172

zaměřené evaluace základních podmínek podpory pro ostatní programy podpory tohoto operačního programu. Obdobná dílčí studie by byla vhodná např. pro program podpory Prosperita, u něhož by bylo vhodné vyhodnotit nejen vlastní nastavení podmínek podpory tohoto programu podpory, ale také dosavadní dosažené výsledky poskytnuté podpory. (Vybraná doporučení předchozích studií jsou uvedena výše u věcných doporučení zpracovaných k jednotlivým tematickým klastrům této studie). V této souvislosti je však třeba zmínit, že kontrafaktuální evaluace vyžaduje delší časovou přípravu a je i finančně náročnější, proto bude potřeba zajistit na tento typ evaluací také dostatečné finanční zdroje, a to buď přímo v rámci jednotlivých analyzovaných operačních programů nebo přímo OPTP. Další evaluační studie jsou také potřeba v oblasti projektů OP VaVpI, zejména v případě projektů center excelence a regionálních VaV center, kde se počítá až s dlouhodobějšími výsledky a dopady realizované podpory. Takto zaměřená studie by měla pokrýt např. i zhodnocení širších dopadů realizované podpory, včetně zkoumání zvýšení počtu výsledků VaV zajištěných ze strany podpořených center. Dále by bylo vhodné zajistit realizaci dalších evaluací zaměřených na hodnocení skutečných synergií realizovaných projektů v území. Tato studie by měla být zaměřena na detailním šetření vzorku jednotlivých projektů podpořených v rámci více operačních programů. Vzhledem k průřezového zaměření takto zacílené evaluační studie by bylo vhodné zajistit finanční prostředky na její realizaci přímo z programu OPTP. V rámci nového programového období je pro oblast celoživotního učení a dalšího vzdělávání vhodné provázat intervence neinvestičního charakteru s případnými investicemi. Jednou z oblastí je např. budování a či rozvoj stávající infrastruktury pro další vzdělávání v podnicích (synergie s programem Školící střediska OPPI). Vzdělávání lze zaměřit jak na posilování konkurenceschopnosti podniku prostřednictvím lidských zdrojů, tak také směrem k udržení či zvýšení adaptability a flexibility zaměstnanců na trhu práce. Jednou z možností je využití principu křížového financování (EFRR vs. ESF), kde je možné do neinvestičních projektů zahrnout do určitého limitu výdaje investiční povahy (investice má doplňující charakter) nebo tzv. integrovaných projektů, kde investiční a neinvestiční výdaje jsou rovnocenné a nezbytné ke splnění účelu intervence. Integrovaný přístup lze považovat za vhodný také z důvodu vyšší pravděpodobnosti udržitelnosti a multiplikace dosažených výsledků. Pro oblast terciárního vzdělávání je pak vhodné využít synergií v oblasti budování infrastruktury pro výuku na vysokých školách, infrastruktury pro výzkum a vývoj, a investic do lidských zdrojů v terciárním vzdělávání a ve vědě a výzkumu. Terciární vzdělávání je zdrojem kvalitních lidských zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, což je jeden z pilířů konkurenceschopnosti. Synergie se mohou dobře projevit díky realizaci integrovaných projektů, kde vybudovaná či obnovená infrastruktura je přímo využita k inovaci a zkvalitnění výuky na vysoké škole, a rovněž poskytne vazbu s aplikační praxí (vazba na uplatnění výsledků výzkumu a vývoje vysokých škol v praxi. Prostředkem k realizaci takových projektů je sloučení tohoto typu intervencí v rámci jednotné strategie prostřednictvím vícefondového programu (programů), a to i pro území hl. m. Prahy. V případě snazší realizovatelnosti je alternativou využití institutu křížového financování, (viz synergie pro oblast „další vzdělávání“), tak jako je tomu v současném programovém období. Sdružení DHV- QUARTUS 173

Příloha Tabulka č. 1p. Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI

1.1. Podpora začínajícím podnikatelům

Území: ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace Kraje Obce Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Ostatní Prázdné

2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a 5.3. Infrastruktura vybraných strategických pro podnikání služeb

389 852 461 15 297 915 880 0 974 826 542 389 852 461 588 691 200 0 238 353 720 0 319 170 670 0 478 759 000 0 1 421 547 330 0 674 673 088

6.1. Podpora poradenských služeb

6.2. Podpora marketingových služeb

9 111 788 190 639 463 190 1 064 788 000 370 583 000 718 481 000 190 569 000 408 086 000 445 803 000

388 367 070 11 878 900 266 445 070 5 396 600 8 067 200 3 080 000 6 575 000 4 267 000

Celkem

Celkem (bez 1.1)

1 208 918 687 26 396 842 288 26 006 989 827 104 001 234 1 730 169 866 1 730 169 866 497 695 100 2 807 471 831 2 417 619 370 31 976 624 646 309 944 646 309 944 29 812 500 1 075 531 370 1 075 531 370 10 195 500 682 603 500 682 603 500 21 043 859 1 857 252 189 1 857 252 189 30 310 000 1 155 053 088 1 155 053 088

0 0 0

406 278 260 739 379 380 765 166 690

414 637 000 645 787 000 301 087 000

9 227 000 4 218 200 5 542 400

42 660 510 46 039 000 46 833 750

872 802 770 1 435 423 580 1 118 629 840

872 802 770 1 435 423 580 1 118 629 840

0 0 0

3 048 191 950 1 271 219 570 1 292 117 290

1 053 473 000 448 019 000 902 951 000

25 880 500 13 407 200 10 914 000

136 118 275 52 408 290 76 044 395

4 263 663 725 1 785 054 060 2 282 026 685

4 263 663 725 1 785 054 060 2 282 026 685

0

3 079 541 190

1 508 061 000

13 468 000

83 779 650

4 684 849 840

4 684 849 840

0 0 0 0 0 0 389 852 461 14 707 496 680 0 0

0 0 0 9 111 788 190 0

0 0 0 120 806 500 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 708 546 187 25 038 490 018 24 648 637 557 0 0 0

0

0

0

0

0

0

0

0 0

0 590 419 200

0 0

0 266 445 070

0 497 639 900

0 1 354 504 170

0 1 354 504 170

0

0

0

1 115 500

2 732 600

3 848 100

3 848 100


Tabulka č. 2p. Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb

6.1. Podpora poradenských služeb

5.3. Infrastruktura pro podnikání

6.2. Podpora marketingových služeb

Celkem

Území:

ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Typy žadatelů: Stát a jeho organizace Kraje Obce Podniky NNO Komory, profesní a zájmová samospráva Vzdělávací a veřejné výzkumné instituce Ostatní Prázdné

8 689 418 000 1 017 211 320 0 143 577 520 313 361 770 220 985 000 856 694 290 399 277 040 247 514 400 454 546 350 275 552 750 1 672 150 100 790 933 670 723 610 250 1 574 003 540

1 503 577 485 206 567 000 145 302 000 20 165 000 52 178 000 84 305 485 43 592 000 39 113 000 115 848 000 181 599 000 120 066 000 83 914 000 155 596 000 131 504 000 123 828 000

36 427 000 3 562 600 0 1 633 400 975 000 975 000 4 400 000 1 990 000 1 863 000 1 120 000 3 835 000 5 919 000 3 900 000 3 167 000 3 087 000

232 015 688 26 433 000 0 5 882 000 14 868 688 2 367 000 12 647 000 9 504 000 8 536 000 12 806 000 17 395 000 51 103 200 17 491 800 20 960 000 32 022 000

10 461 438 173 1 253 773 920 145 302 000 171 257 920 381 383 458 308 632 485 917 333 290 449 884 040 373 761 400 650 071 350 416 848 750 1 813 086 300 967 921 470 879 241 250 1 732 940 540

0 0 0 8 689 418 000 0

0 0 51 937 485 1 451 640 000 0

0 0 0 36 178 600 0

0 0 0 230 566 888 0

0 0 51 937 485 10 407 803 488 0

0

0

0

0

0

0 0 0

0 0 0

0 0 248 400

0 0 1 448 800

0 0 1 697 200


Tabulka č. 3p Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 / Veřejné fin.prostř. celkem – Žádost, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb, OP Podnikání a inovace

ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

5.3. Infrastruktura pro podnikání, OP Podnikání a inovace

6.1. Podpora poradenských služeb, OP Podnikání a inovace

13% 20% 11%

7% 15% 0% 16%

6.2. Podpora marketingových služeb, OP Podnikání a inovace

36% 53% 0% 39% 52% (2.) 32% 37% 38%

(1.) 5% (2.-4.) 6% 29% 8% (2.-4.) 6%

(1.) 6% (2.-5.) 12% 26% 26%

15% 20% 0% (2.) 14% 26% (3.) 15% 43% 19%

40% 39% (1.) 27%

21% 19% 24%

14% (2.-5.) 12% 28%

(1.) 12% 18% 25%

35% 39% 35%

(2.-4.) 6% 18% 12%

(2.-5.) 12% 20% 14%

25% 27% 18%

35%

7%

(2.-5.) 12%

23%


Tabulka č. 4p Celkové zdroje - Sml/Dod / regionální podíl, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI 2.2. Podpora nových výrobních 5.3. Infrastruktura 1.1. Podpora technologií, ICT a pro podnikání, začínajícím vybraných OP Podnikání a podnikatelům, OP strategických služeb, inovace Podnikání a inovace OP Podnikání a inovace

1 0 9,16 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0


1 0,52 0,18 0,29 0,4 1,11

1 0,57 1 0,8 (2.) 1,68 0,73 0,75 0,83 0,79 1,25 0,66 0,95 0,79 (3.) 1,34 (1.) 1,69

(3.) 1,54 0,8 0,48 0,94 1,01 (2.) 1,76 1,4 1,13 (1.) 2,14


1 0,39 4,8 0,35 0,5 0,44 0,42 0,3 (3.) 0,63 0,32 0,45 (2) 0,83 (1.) 0,9 0,6 0,56


1 0,9 2,35 0,54 0,52 0,38 0,37 0,54 0,8 0,93 (3.) 1,01 (1.) 1,17 0,93 (2.) 1,13 0,91

Tabulka č. 5p Soukromé spolufinancování Sml/Dod / Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI 1.1. Podpora začínajícím podnikatelům, OP Podnikání a inovace ČR Středočeský kraj Praha Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb, OP Podnikání a inovace

0,07

0,96 0,95 0

0,07 -

5.3. Infrastruktura pro podnikání, OP Podnikání a inovace

0,95 0,88

0,89 0,97 0,82 0,93 0,98 0,88 0,92

0,31 (1.-11.) 1 0 (1.-11.) 1 0,88 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1 0,97 (1.-11.) 1 (1.-11.) 1

0,98

0,93

(1.-11.) 1

(1.) 1,25 (2.) 1,24

0,99 0,95 0,86


(2.) 1,38 (1.) 1,52 0,91 0,99 0,99 1,04 0,98 0,91

0,91 (3.) 1,05

(3.) 1,09


0,6 1,02 0 1,01 1,01 1 (1.) 1,11 0,95 (2.) 1,09 1,04 1,02 1,01 1,02 (3.) 1,07 1


Tabulka č. 6p (Soukromé spolu-financování Sml/Dod + Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod - Příspěvek Společenství - Sml/Dod)/Příspěvek Společenství - Sml/Dod, územní porovnání


2.2. Podpora nových 5.3. Infrastruktura výrobních 1.1. Podpora pro podnikání, OP technologií, ICT a začínajícím Podnikání a vybraných podnikatelům, OP strategických služeb, inovace Podnikání a inovace OP Podnikání a inovace 0,26 1,31 1,34 1,3 1,34 0,26 0,18 1,19 (1.) 1,65 (2.) 1,81 (2.) 1,64 (1.) 1,97 1,25 1,25 (3.) 1,41 1,35 1,37 1,22 1,4 1,32 1,33 1,14 1,27 1,26 (3.) 1,46 1,34 1,29 1,21 1,24 1,26 1,33 1,27

6.1. Podpora 6.2. Podpora poradenských marketingových služeb, OP služeb, OP Podnikání a Podnikání a inovace inovace 0,54 0,89 1,35 1,38 0,18 0,18 1,35 1,36 1,35 1,36 1,35 1,35 (1.) 1,48 1,35 1,35 1,36 (2.-3.) 1,46 1,35 1,35 1,44 1,35 1,37 1,35 1,37 1,35 1,37 (2.-3.) 1,46 1,35 1,35 1,36


Seznam grafů a tabulek Graf č. 1: Postup realizace projektu podkladové studie ...................................................................4 Graf č. 2: Investované zdroje – nejúspěšnější kraje, dle příspěvku ke konkurenceschopnosti................................................................................................................... 18 Graf č. 3 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29. 4. 2012, regiony v % ..................... 22 Graf č. 4 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, sektory v % ...................... 23 Graf č. 5 Objem finančních prostředků ROP v kategoriích výdajů cestovního ruchu .................... 43 Graf č. 6 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 25 .................................................................. 63 Graf č. 7 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 26 .................................................................. 67 Graf č. 8 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 28 .................................................................. 67 Graf č. 9 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE 29 .................................................................. 68 Graf č. 10 Program Rozvoj, celkové výdaje CZ NACE32 ................................................................. 68 Graf č. 11 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 25 ....................................................... 70 Graf č. 12 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 26 ....................................................... 71 Graf č. 13 Program Nemovitosti , celkové výdaje CZ NACE 28 ...................................................... 71 Graf č. 14 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 29 ....................................................... 72 Graf č. 15 Program Nemovitosti, celkové výdaje CZ NACE 32 ....................................................... 72 Graf č. 16 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 25 ....................................................... 74 Graf č. 17 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 26 ....................................................... 75 Graf č. 18 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 29 ....................................................... 75 Graf č. 19 Program Poradenství, celkové výdaje CZ NACE 32 ....................................................... 76 Graf č. 20 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE25 ........................................................... 78 Graf č. 21 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 26 ......................................................... 79 Graf č. 22 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 28 .......................................................... 79 Graf č. 23 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 29 .......................................................... 80 Graf č. 24 Program Marketing, celkové výdaje CZ NACE 32 .......................................................... 80 Graf č. 25 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 25 .............................................................. 91 Graf č. 26 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 26 .............................................................. 92 Graf č. 27 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 28 .............................................................. 92 Graf č. 28 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 29 .............................................................. 93 Graf č. 29 Program Inovace, celkové výdaje CZ NACE 32 .............................................................. 93 Sdružení DHV- QUARTUS 179

Graf č. 30 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 25............................................................ 96 Graf č. 31 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 26 ........................................................... 97 Graf č. 32 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 28............................................................ 97 Graf č. 33 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 29 ........................................................... 98 Graf č. 34 Program Potenciál, celkové výdaje CZ NACE 32............................................................ 98 Graf č. 35 Podíl objemu finančních prostředků projektů v oblasti 2.1 OP VaVpI v jednotlivých krajích...................................................................................................................... 103 Graf č. 36 Přehled projektů OP VaVpI 2.1 ve vazbě na počet kategorií výdajů .......................... 107 Graf č. 37 Orientační rozdělení projektů VaVpI 2.1 dle tematického zaměření.......................... 108 Graf č. 38 Podíl jednotlivých cílových skupin celkové zdroje – žádost ve zkoumaných regionech ..................................................................................................................................... 132 Graf č. 39 Průměrná velikost předložených projektů ve zkoumaných krajích (v Kč) .................. 132 Graf č. 40 Roční reálný růst HDP (v %)......................................................................................... 135 Graf č. 41 HDP výrobní metodou (ceny roku 2005) v mld. Kč ..................................................... 136 Graf č. 42 Produktivita práce na osobu (EU 27 = 100)................................................................. 139 Graf č. 43 Produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu v ČR (v jednotkách Kč) ...................... 139 Graf č. 44 Podíl hrubé přidané hodnoty v České republice ......................................................... 140 Graf č. 45 Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12. 2010, odvětvová struktura ......................... 141 Graf č. 46 Přímé zahraniční investice v ČR k 31.12. 2010, teritoriální struktura ......................... 142 Graf č. 47 Ekonomické registrované subjekty podle počtu pracovníků ...................................... 143 Graf č. 48 Srovnání významu sektoru MSP dle ekonomických odvětví ....................................... 144 Graf č. 49 Pozice odvětví zemědělství v rámci národního hospodářství ČR ................................ 149 Graf č. 50 Vývoj cen zemědělských výrobců, cen vstupů do zemědělství a inflace .................... 150 Graf č. 51 Produkce ryb z rybníků a dalších rybochovných zařízení ............................................ 151 Graf č. 52 Produkce a vývoz kapra 2002-2010 ............................................................................ 152

Tabulka č. 1 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, regiony ....................... 22 Tabulka č.2 Přislíbené investiční pobídky od dubna 1998 do 29.4. 2012, sektory ....................... 23 Tabulka č. 3 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v ROP – oblast cestovního ruchu ........ 40 Tabulka č. 4 Plnění indikátoru 511200 Počet podpořených projektů cestovního ruchu .............. 41 Tabulka č. 5 Plnění indikátoru 630100 „Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek“ ............................................................................................................. 42 Sdružení DHV- QUARTUS 180

Tabulka č. 6 Lůžka v ubytovacích zařízeních jednotlivých NUTS v období 2006-2009 .................. 42 Tabulka č. 7 Kategorie výdajů ROP v oblasti cestovního ruchu ..................................................... 43 Tabulka č. 8 Objem finančních prostředků ROP v kategoriích výdajů ........................................... 44 Tabulka č. 9 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v PRV – oblast cestovního ruchu......... 44 Tabulka č. 10 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v PRV – oblast podnikání................... 52 Tabulka č. 11 Přehled kategorií výdajů v PRV ................................................................................ 53 Tabulka č. 12 Program Rozvoj, oddíly CZ NACE ............................................................................. 62 Tabulka č. 13 Program Rozvoj, oddíly CZ NACE, podíly dotací ...................................................... 62 Tabulka č. 14 Přehled žadatelů dle typu MSP v jednotlivých krajích a NACE pro oblast podpory 2.2 OPPI ........................................................................................................................... 64 Tabulka č. 15 Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011) ......................... 65 Tabulka č. 16 Ekonomické registrované subjekty dle krajů a odvětví (rok 2011) bez Prahy......... 66 Tabulka č. 17 Program Nemovitosti, oddíly CZ NACE .................................................................... 69 Tabulka č. 18 Program Nemovitosti, oddíly CZ NACE, podíly dotací ............................................. 69 Tabulka č. 19 Program Poradenství, oddíly CZ NACE .................................................................... 73 Tabulka č. 20 Program Poradenství, oddíly CZ NACE, podíly dotací.............................................. 74 Tabulka č. 21 Program Marketing, oddíly CZ NACE ....................................................................... 77 Tabulka č. 22 Program Marketing, oddíly CZ NACE, podíly dotací ................................................ 77 Tabulka č. 23 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v klastru Posilování vývojových a inovačních schopností podniků ..................................................................................................... 83 Tabulka č. 24 Program Inovace, oddíly CZ NACE, podíly dotací .................................................... 89 Tabulka č. 25 Program Inovace, oddíly CZ NACE, podíly dotací .................................................... 90 Tabulka č. 26 Program Potenciál, oddíly CZ NACE, podíly dotací .................................................. 94 Tabulka č. 27Program Potenciál, oddíly CZ NACE, podíly dotací ................................................... 94 Tabulka č. 28 Přehled finančního čerpání oblastí podpory v klastru Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit....................................................................................................................... 102 Tabulka č. 29 Zazávazkování indikátorů OP VaVpI 1.1 ................................................................ 104 Tabulka č. 30 Zazávazkování indikátorů OP VaVpI 2.1 ................................................................ 105 Tabulka č. 31 Přehled finančního plnění dle kategorií výdajů v klastru Rozvoj výzkumných a rozvojových kapacit ..................................................................................................................... 106 Tabulka č. 32 Využívání veřejných prostředků u zkoumaných oblastí podpory – regionální pohled .......................................................................................................................................... 120 Tabulka č. 33 Typy žadatelů ve zkoumaných oblastech podpory................................................ 121 Tabulka č. 34 Kategorie výdajů zkoumaných oblastí podpory .................................................... 126 Sdružení DHV- QUARTUS 181

Tabulka č. 35 Projekty oblasti podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění .................... 131 Tabulka č. 36 Celkové zdroje – žádost, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění ..................................................................................................................................... 131 Tabulka č. 37 Veřejné finanční prostředky celkem, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění ............................................................................................................. 133 Tabulka č. 38 Veřejné finanční prostředky celkem - Sml/Dod, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění .......................................................................................... 133 Tabulka č. 39 Podíl úspěšnosti, oblast podpory 5.1 Omezování průmyslového znečištění ........ 134 Tabulka č. 40 HDP na obyvatele v paritě kupního standardu (EU27) .......................................... 135 Tabulka č. 41 Roční reálný růst HDP (v %) ................................................................................... 135 Tabulka č. 42 HDP výrobní metodou (ceny roku 2005) v mil Kč .................................................. 136 Tabulka č. 43 Česká republika – hlavní makroekonomické ukazatele......................................... 137 Tabulka č. 44 Produktivita práce na osobu (EU 27 = 100) .......................................................... 139 Tabulka č. 45 Produktivita práce na 1 odpracovanou hodinu v ČR (v jednotkách Kč) ................ 139 Tabulka č. 46 Podíl hrubé přidané hodnoty v České republice ................................................... 140 Tabulka č. 47 Ekonomické registrované subjekty podle počtu pracovníků................................. 143 Tabulka č. 48 Ekonomické registrované subjekty za vybrané CZ NACE v letech 2009 a 2011 .... 144 Tabulka č. 49 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 25 za kraje v roce 2011 ................... 145 Tabulka č. 50 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 26 za kraje v roce 2011 ................... 145 Tabulka č. 51 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 28 za kraje v roce 2011 ................... 146 Tabulka č. 52 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 29 za kraje v roce 2011 ................... 146 Tabulka č. 53 Ekonomické registrované subjekty CZ NACE 32 za kraje v roce 2011 ................... 147 Tabulka č. 54 Srovnání HDP a spotřeby energie .......................................................................... 147 Tabulka č. 55 Hlavní ukazatele účtu výroby (v mil. Kč) ................................................................ 148 Tabulka č. 56 Postavení agrárního sektoru v národním hospodářství ČR ................................... 149 Tabulka č. 57 Výdaje na výzkum a vývoj dle krajů ( v mil.Kč) ...................................................... 156 Tabulka č. 58 Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji k 31.12 podle krajů (počet zaměstnanců – přepočtené osoby FTE) ................................................................................................................ 156 Tabulka č. 59 Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji k 31.12. podle krajů (počet výzkumných pracovníků – přepočtené osoby FTE) .......................................................................................... 157 Tabulka č. 60 Výdaje na výzkum a vývoj dle sektoru provádění a kraje pracoviště za rok 2010 (v mil. Kč) ............................................................................................................................ 157 Tabulka č. 61 Výdaje na výzkum a vývoj v jednotlivých sektorech provádění (v mil. Kč)............ 158


Tabulka č. 1p. Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI ............................................................................................. 174 Tabulka č. 2p. Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8, porovnání územní a dle typu žadatele za relevantní oblasti podpory OPPI................................................................. 175 Tabulka č. 3p Veřejné fin.prostř. celkem - Žádost stavy N0, N4-N8 / Veřejné fin.prostř. celkem – Žádost, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI ................................... 176 Tabulka č. 4p Celkové zdroje - Sml/Dod / regionální podíl, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI ................................................................................................................... 177 Tabulka č. 5p Soukromé spolufinancování Sml/Dod / Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, územní porovnání za relevantní oblasti podpory OPPI ............................................................... 177 Tabulka č. 6p (Soukromé spolu-financování Sml/Dod + Veřejné fin.prostř. celkem Sml/Dod - Příspěvek Společenství - Sml/Dod)/Příspěvek Společenství - Sml/Dod, územní porovnání..................................................................................................................................... 177


Samostatné přílohy 1. Vytvoření vstupních podkladů pro hodnocení úspěšnosti oblastí podpor na základě programových údajů 2. Vytvoření základních tematických klastrů (včetně stanovení klíčových synergií) 3. Návrh seznamu indikátorů 4. Úspěšnost realizace – věcné plnění 5. Úspěšnost realizace se zohledněním územních hledisek a typu žadatele 6. Úspěšnost realizace se zohledněním kategorie výdajů 7. Vyhodnocení úspěšnosti z hlediska realizace oblastí podpor 8. Zhodnocení současné oblasti podpory ve vztahu ke strategickým a koncepčním dokumentům EU a ČR formulující veřejnou politiku po roce 2014 9. Mikrostudie - OP VaVpI 2.1 10. Úspěšnost realizace, souhrnná tabulka zobrazující veškeré relevantní oblasti podpory


Podkladové studie pro přípravu ČR na využívání fondů EU 2014+

Recommend Documents