ANALÝZA EFEKTIVNOSTI VÝDAJ OBCÍ !R NA ŽIVOTNÍ PROST"EDÍ - P"ÍPADOVÁ STUDIE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁ"STVÍ ANALYSIS OF MUNICIPAL ENVIRONMENTAL EXPENDITURES EFFICIENCY IN THE CZECH REPUBLIC – CASE STUDY FOR WASTE MANAGEMENT Jana SOUKOPOVÁ, Eduard BAKOŠ Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Katedra ve ejné ekonomie, Lipová 41a, 602 00 Brno, !eská republika, soukopova econ.muni.cz,
[email protected]
Abstrakt V p ísp"vku je popsán návrh metodiky pro m" ení efektivnosti výdaj# obcí !eské republiky na životní prost edí. Auto i vychází z analýzy teoretických pojetí efektivnosti z hlediska konceptu racionálního chování jednotlivce. Efektivnost je v pojetí autor# chápána z hlediska metodologie 3E a metodologie trvale udržitelného rozvoje – sociální, environmentální a ekonomický pilí trvalé udržitelnosti. Návrh metodického postupu posuzování efektivnosti b"žných výdaj# obcí vychází z metody vícekriteriálního hodnocení. Tento metodický postup je aplikován na souboru dat environmentálních výdaj# reprezentativního vzorku obcí s rozší enou p#sobností do oblasti nakládání s odpady. P ísp"vek je výstupem projektu v"dy a výzkumu Ministerstva životního prost edí !R SP/4i1/54/08 „Analýza místních rozpo t! a jejich efektivnosti ve vztahu k ochran" životního prost#edí“. Abstract In the paper is described the proposal of methodology for measuring effectiveness of environmental expenditures of municipalities of the Czech Republic. Authors based on theoretical analysis of the concept of efficiency in terms of the concept of rational individual behaviour. Effectiveness is the concept of authors understood in terms of methodology 3E and methodology of sustainable development – social, environmental and economic pillars of sustainability. The proposal of a methodical procedure of the assessment of the effectiveness of current expenditure of municipalities is based on the method of multi-criteria evaluation. This methodology is applied to the data of environmental expenditure of a representative sample of municipalities with extended powers for waste management area. The paper is the outcome of research and development projects of the Ministry of Environment SP/4i1/54/08 ”Analysis of local budgets and their effectiveness in relation to the environmental protection. Klí ová slova: efektivnost, b"žné municipální výdaje, odpadové hospodá#ství Key words: efficiency, municipal environmental expenditures, odpadové hospodá#ství Úvod V sou$asné dob" je stále aktuáln"jší otázka vztahu ekonomického r#stu dané zem" a ochrany jejího životního prost edí. P edm"tem diskusí jsou dopady politiky životního prost edí v jednotlivých regionech a vliv politiky životního prost edí jak na hospodá ský 37
r#st a další základní ekonomické ukazatele v regionech, jako je nezam"stnanost, inflace, obchod apod., tak i na celkovou životní úrove% obyvatelstva. S tím bezprost edn" souvisí i problém alokace ve ejných výdaj# do dané oblasti. Tedy kolik, jakým zp#sobem a na co, resp. k jakému ú$elu, vydávat peníze da%ových poplatník# ve vztahu k ochran" životního prost edí. I proto byl Ministerstvem životního prost edí !eské republiky zadán projekt SP/4i1/54/08 „Analýza místních rozpo$t# a jejich efektivnost ve vztahu k ochran" životního prost edí“. Jeho hlavním cílem je zhodnotit efektivnost ve ejných výdaj# a dalších finan$ních nástroj# v oblasti ochrany životního prost edí se zam" ením i na jednotlivé regiony a optimalizovat dopady ve ejných podpor v oblasti ochrany životního prost edí jak na makro, tak i na mikroekonomické úrovni. Podstatnou sou$ástí je identifikace faktor# ovliv%ujících absorp$ní kapacitu jednotlivých region# v !eské republice a nastavení indikátor# pro hodnocení jejich efektivnosti, jehož výsledky jsou následn" prezentovány. 1
Efektivnost výdaj# obcí !R na životní prost$edí
Jedním z nejv"tších problém# soudobé ekonomie je problém vyjád ení a m" ení efektivnosti, resp. vynakládání prost edk# a jejich transformace na výstupy a výsledky. Již v roce 1957 formuloval Farrell otázku: „jak m" it efektivnost“ a podtrhl její význam (Mandl a kol., 2008) pro tv#rce ekonomické politiky: je d!ležité v"d"t, jak daleko m!že jít pr!mysl p#i daných vstupech ve vztahu ke zvýšení vlastního výstupu p#i jednoduchém zvýšení efektivnosti bez absorpce dalších vstup!“ (Farrell, 1957). V pr#b"hu n"kolika desítek let se technika a prozkoumávání hodnocení efektivnosti výrazným zp#sobem zlepšila a zdokonalila. Stále ale z#stává konceptuální výzvou ve vztahu k ve ejným výdaj#m. Uvedený problém také komplikuje krom" jiného to, že výstupy ve ejného sektoru se $asto neprodávají na trhu, chybí relevantní data, a je tedy nemožné je kvantifikovat, jak konstatuje kolektiv autor# z Evropské komise. (Mandl a kol., 2008). Práv" na konceptuální rámec vstup#, výstup# a výsledk# upozor%ují uvedení auto i. Zd#raz%ují rozdílnost pojímání výstup# a výsledk#. Zatímco efektivnost vidí p i prom"n" vstup# na výstupy (srovnávají ji s produktivitou, kterou vnímají jako stupe% výstup# vytvo ených z použitého vstupu), po ú$innosti se ptají ve vztahu výstup# k výsledk#m, které chápou jako bohatství nebo r#st ve spole$nosti a jsou krom" politického rozhodování, ovliv%ovány celou adou dalších vn"jších faktor# (jako klí$ové byly identifikovány v $lenských zemích EU ve vztahu k ve ejným výdaj#m – orientace na výkon, organiza$ními aspekty, ízením lidských zdroj#, využitím informa$ních technologií). Pro posouzení efektivnosti výdaj# na životní prost edí vychází v"tšina autor# z metodologie 3E – tj. economy, efficiency a effectiveness (hospodárnost, efektivita a ú$innost), které z hlediska teoretických východisek (nap . Allen – Tommasi, 2001, Ochrana, 2001, Nath a kol., 2005, Mandl a kol., 2008) a v souladu se sou$asnou legislativou (zejména zákonem o finan$ní kontrole) auto i textu vnímají takto: Hospodárností (economy) se rozumí takové použití ve ejných výdaj# k zajišt"ní stanovených $inností (úkol#) podle možnosti s minimálním vynaložením t"chto výdaj#, a to p i dodržení odpovídající kvality pln"ných úkol#. Efektivností (efficiency) se rozumí takové použití ve ejných výdaj#, kterým se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a p ínosu pln"ných $inností (úkol#) ve srovnání s objemem prost edk# vynaložených na jejich pln"ní. Efektivita a hospodárnost se pro ú$ely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost (cost efficiency). Ú inností (effectiveness) se rozumí použití ve ejných výdaj#, kterým se dosáhne nejvyššího možného p íslušného výstupu ve vztahu k požadovaným výsledk#m, 38
které jsou p edpokladem pro optimální napln"ní p edem stanovených cíl#. Ú$inností se tedy rozumí jak vyprodukovaná služba/statek (nap . odvoz odpadu) napl%uje užitek (nap . $isté prost edí obce bez odpadu). Krom" t"chto klasických 3E se n"kdy používá i pojem ú$elnost. Ú$elností se rozumí takové použití ve ejných výdaj#, které zajistí optimální míru dosažení cíl# p i pln"ní stanovených úkol# (zákon o finan$ní kontrole). Je tedy možné se ptát po správnosti a vhodnosti nastavených cíl#, nap . ve strategických dokumentech nebo z hlediska legitimity napl%ování, resp. užitk#, jimi nastavených. Je pot eba d#razn" rozlišit ú$elnost a ú$innost, které jsou n"kdy ztotož%ovány, nap . v pojetí ú$elnosti, kdy dochází k optimálnímu napl%ování cíl# p i pln"ní stanovených úkol#. V tomto pojetí není jasné jakým zp#sobem jsou stanoveny cíle a nakolik tyto cíle jsou „objektivn"“ správné, resp. vhodné. N"kdy je totiž možné ú$eln" (z hlediska smyslu) napl%ovat cíle, ale ne optimálním zp#sobem, tj. bez ohledu na výši náklad#. Z pohledu posuzování všech t"chto kritérií (hospodárnost, efektivita, ú$innost a ú$elnost) se mluví o ekonomické efektivnosti ve ejných výdaj#. Pro úplnost je pot eba dodat, že se n"kdy rozlišuje pojem technická a aloka$ní efektivnost. Analýza tohoto pojetí je však nad rámec tohoto textu. Následující obrázek zobrazuje pojetí ekonomické efektivnosti, ze kterého vycházíme v další analýze a používáme ho pro konstrukci metodiky hodnocení environmentálních výdaj# obcí.
Obr. 1 Konceptuální pojetí efektivnosti ve ejných výdaj#
2
Metodika hodnocení efektivnosti
Jedním z aktuálních problém# sou$asnosti je zefektivn"ní alokace ve ejných výdaj# v oblasti ochrany životního prost edí. Z pohledu posouzení efektivnosti je navržená metodika založena na vícekriteriálním hodnocení efektivnosti na základ" t í základních pilí # trvalé udržitelnosti. P i tvorb" metodiky pak vycházíme z posuzování efektivnosti z pohledu sociálního, environmentálního a ekonomického; viz obrázek 2.
39
Obr. 2 Schéma hodnocení efektivnosti environmentálních výdaj# obcí Vícekriteriální hodnocení environmentálních výdaj# m#žeme najít také v metodice OECD (1997, 2002). Tato metodika však vychází z jiné filosofie než propojení t í pilí # trvale udržitelného rozvoje. Pro konstrukci jednotného hodnotícího kritéria vychází z kritérií: environmentální efektivnost, administrativní a vyvolané náklady a ekonomická efektivnost. (Pavel, 2004). Sociální kritéria hodnocení vycházejí ze zohledn"ní sociálního aspektu daného výdaje. Komplexní kritérium hodnocení efektivnosti z pohledu sociálního KS m#žeme potom konstruovat následn": n
K S " ! wi k Si
(1)
i "1
kde kSi n wi
je kritérium posuzování efektivnosti z pohledu sociálního, je po$et kritérií, je normovaná váha i-tého kritéria.
P i$emž platí, že
0 # K S # 1 a pokud KS = 0, je výdaj zcela neefektivní.
Ekonomická kritéria hodnocení vycházejí z pojetí efektivnosti výše a v sob" zahrnují hodnocení efektivnosti (hospodárnosti) – komplexní kritérium EKE, ú$innosti – komplexní kritérium EKEf a ú$elnosti - komplexní kritérium EKQ, tedy:
K E " EK E $ EK Ef $ EK Q kde
KE EKE EKEf EKQ
(2)
je komplexní kritérium ekonomické efektivnosti, je komplexní kritérium hospodárnosti (nákladové efektivnosti), je komplexní kritérium ú$innosti, je komplexní kritérium ú$elnosti.
Hodnocení hospodárnosti – EKE V praxi pat í mezi nej$ast"ji používané metody pro posuzování hospodárnosti ve ejných výdaj# (investi$ních i b"žných) analýza minimalizace náklad#, analýza efektivnosti náklad#, analýza užite$nosti náklad# a analýza náklad# a p ínos#. Hodnocení hospodárnosti b"žných výdaj# místních rozpo$t# ale naráží na adu omezení. Je to dáno tím, že b"žné výdaje tvo í ne$ast"ji výdaje na ve ejné služby – služby v obecném zájmu. Je proto zna$n" obtížné posuzovat výdaje pomocí metody Analýzy náklad# a p ínos# (angl. Cost-benefit Analysis – CBA) $i Analýzy užite$nosti náklad# (angl. Cost utility analysis CUA). V p ípad" CBA je zna$n" obtížné ocenit p ínosy t"chto služeb v pen"žních jednotkách a v p ípad" CUA je situace ješt" složit"jší, kdy pro environmentální výdaje 40
neexistuje odpovídající metodika (existuje pro výdaje na zdravotnictví1) (Malý, 1998). Z pohledu posouzení hospodárnosti se proto jeví jako nejp esn"jší zvolit metodu analýzy efektivnosti náklad# (ang. Cost effectiveness analysis – CEA) a jako indikátor efektivnosti E zvolit komplexní kritérium vytvo ené za pomoci vícekriteriální analýzy v závislosti na faktorech ovliv%ující výdaje na danou environmentální službu. Nech& KE je množina kritérií pro hodnocení nákladové efektivnosti environmentálních výdaj# místních rozpo$t#, kdy KE = (kE1, kE1, …., kEn), pak
E " f (k E1 , k E 2 ,.....,k En )
(3)
kde kEi je kritérium hospodárnosti a efektivnosti a n je po$et kritérií.
Pak je možné nákladovou efektivnost (hospodárnost) daného výdaje vyjád it následujícím vztahem: C %0 E kde C je daný environmentální ve ejný výdaj a E je indikátor hodnocení efektivnosti CEA "
(4)
Pokud CEA # 1 , pak výdaj je efektivní, pokud CEA> 1, pak je výdaj neefektivní (Levin, McEwan, 2000). Protože toto kritérium je minimaliza$ní, je pot eba ho p evést na maximaliza$ní. Budeme proto používat pro konstrukci kritéria EKE následující vzorec: EK E "
E 1 " %0 CEA C
(5)
Kdy pokud EKE> 1, pak výdaj je efektivní a EK E & max
Hodnocení ú$innosti – EKEf Nech& KEf je množina kritérií pro hodnocení ú$innosti environmentálních výdaj# místních rozpo$t#, kdy KEf = (kEf1, kEf1, …., kEfn), pak n
EK Ef " ! wi k Efi
(6)
i "1
je kritérium ur$ující ú$innost daného výdaje – procentální spln"ní i-tého cíle (kritérium nabývá hodnot 0–1) n je množství výstup# (cíl#) pro daný environmentální výdaj, wi je normovaná váha i-tého kritéria. P i$emž platí, že 0 # EK Ef # 1 & max
kde kEfi
Hodnocení ú$elnosti – EKQ . Nech& KQ je množina kritérií pro hodnocení ú$elnosti environmentálních výdaj# místních rozpo$t#, kdy KQ = (kQ1, kQ1, …., kQn), pak n
EK Q " ! wi k Qi
(7)
i "1
kde
kQi
je kritérium ur$ující ú$elnost – kvalitu daného cíle (v procentech) a n a wi viz vzorec (6)
1
CUA pro ekonomickou analýzu zdraví je založena na sledování porovnávání p ír#stk# vstup# – inkrementálních náklad# projektu a výstup# projektu, užitky jsou m" eny speciální formou, nej$ast"ji pomocí získaných rok# zlepšené kvality života (Quality-Adjusted Life Years – QALY). Jinými alternativami jsou nap . Rok zdravého života (HeLY), !as strávený bez p íznak# nemoci a toxicity lé$by (TwiST) nebo Rok kvality života o snížené kvalit" (DALY)
41
Environmentální kritéria hodnocení vycházejí z indikátor# trvale udržitelného rozvoje v dané oblasti ochrany životního prost edí. Komplexní kritérium hodnocení efektivnosti z pohledu environmentálního KS m#žeme potom konstruovat následn": n
K En " ! wi k Eni
(8)
i "1
kde kEni je kritérium environmentální efektivnosti, kdy KEn ' max n je množství kritérií a wi je normovaná váha i-tého kritéria. P i$emž platí, že KEn ( 0. Pokud však KEn = 0, je výdaj zcela neefektivní.
2.1 Shrnutí metodiky Postup námi navržené metodiky hodnocení výdaj# na ochranu životního prost edí místních rozpo$t# lze ukázat v n"kolika etapách a krocích: 1. etapa – hodnocení efektivnosti z pohledu sociálního 0 # K S # 1 & max 2. etapa – hodnocení ekonomické efektivnosti krok 1 – hodnocení, zda jsou dané cíle napl%ovány s minimálními náklady (hospodárnost), o nebo zda je s danými náklady dosaženo maximalizace ekologických p ínos#. EKE> 1 ' max krok 2 – hodnocení, do jaké míry daný výdaj místního rozpo$tu zabezpe$uje stanovený cíl a výsledky (ú$innost). 0 # EK Ef # 1 & max
krok 3 – hodnocení ú$elnosti (kvalita cíl# je klí$ovým problémem p i výdajových aktivitách, a proto hodnotíme i ji). 0 # EK Q # 1 & max 3. etapa – hodnocení efektivnosti z pohledu environmentálního. K En % 0 & max . Pokud bychom srovnali námi navrženou metodiku s metodikou OECD, pak metodika OECD nevychází ze všech pilí # trvalé udržitelnosti (zahrnuje pouze ekonomický a environmentální aspekt hodnocení) a neobsahuje konstrukci komplexního kritéria pro každý z pilí # (sociální, ekonomický a environmentální). Navíc v p ípad" hodnocení ekonomické efektivnosti hodnotí metodika OECD pouze hospodárnost (efektivnost) a ú$innost a nehodnotí již ú$elnost ve ejných výdaj#. 3
Nákladová efektivnost výdaj# obcí III. typu do oblasti nakládání s odpady
Jak uvádí webový server Ministerstva životního prost edí: „Odpady p#edstavují v sou asné dob" jeden z nej ast"jších a nejsledovan"jších „vedlejších produkt!“ lidské spole nosti. Zejména komunální odpady a kaly z istíren odpadních vod jsou produktem prakticky všech obyvatel.“ Nakládání s odpady v !R již dávno p ekonalo po$áte$ní fázi zavád"ní b"žných technologií a spl%ování základních legislativních požadavk#. V relativn" p íznivém prost edí z hlediska „správné praxe“ nakládání s odpady je hledání dalších možností zlepšení celého systému soust ed"no na materiálové a surovinové úspory a také na efektivní ší ení informací relevantních p íslušným subjekt#m. Sou$asný trend sm" uje k integraci poskytovaných služeb a hledání ešení typu „vše v jednom“ nebo typu „vše na jednom míst"“ k integrovanému systému nakládání s odpady a z pohledu efektivnosti a ve ejných financí sm" uje ke hledání co nejefektivn"jšího ešení financování integrovaného systému nakládání s odpady.
42
V následujících tabulkách a grafech je ukázána výše skute$ných výdaj# obcí s rozší enou p#sobností, které byly alokovány v letech 2005–2008 do oblasti nakládání s odpady, podle klasifikace CEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities)2. 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 2005 Jiho!eský Liberecký Plze"ský Vyso!ina
2006 Jihomoravský Moravskoslezský Praha Zlínský
2007 Karlovarský Olomoucký St#edo!eský
2008 Královéhradecký Pardubický Ústecký
Obr. 3 B"žné výdaje obcí do oblasti nakládání s odpady podle kraj# (v tis. K$)
Z obrázku 3 je z ejmé, že nejv"tší objem výdaj# do oblasti odpadového hospodá ství má dlouhodob" m"sto Praha, St edo$eský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Pro následující analýzu a p ípadovou studii byl vybrán Jihomoravský kraj. 3.1 Hodnocení hospodárnosti (nákladové efektivnosti) obcí III. typu JMK P i hodnocení hospodárnosti budeme vycházet z tabulky 1, která obsahuje výdaje na svoz u obcí III. typu v Jihomoravském kraji, po$et obyvatel, vzdálenost k nejbližšímu za ízení zpracovávajícímu odpady a množství odpad#. P i analýze efektivnosti výdaj# na svoz odpad# vycházíme ze vzorce (3), kdy KE je množina kritérií pro hodnocení nákladové efektivnosti environmentálních výdaj# místních rozpo$t#, kdy KE = (kE1, kE1, …., kEn), kdy pro výdaje na svoz komunálních odpad#: kE1 kE2 kE3 kE4 kE5
je množství odpadu [t] (Q) je vzdálenost k za ízení zpracovávajícího odpady (skládky, spalovny) [km] v$etn" vzdáleností v obci – (v) je sazba za dopravu [K$/km], je uvažována sazba za soupravu 45 K$/km (sd) je kapacita dopravního prost edku [t], uvažujeme maximální kapacitu soupravy 25 t, (kd) je cena manipulace [K$/t], kdy uvažujeme pr#m"rnou cenu manipulace v regionu 40 K$/t (m)
Náklady na svoz pak m#žeme vypo$íst následujícím zp#sobem:
E " 2 * v * sd *
Q *m kd
(9)
2
Klasifikace CEPA 2000 je klasifikace aktivit na ochranu ŽP Evropské unie, která je využívána k vymezení aktivit, produkt#, výdaj# a ostatních transakcí. Jedná se o aktivity, jejichž prvotním ú$elem je ochrana ŽP; produkty ochrany ŽP jsou služby ochrany ŽP vytvo ené pomocí aktivit ochrany ŽP v$etn" upravených ($istších) a souvisejících produkt#.
43
Tabulka 1 Výstupy hodnocení efektivnosti výdaj# obcí III. typu Jihomoravského kraje do oblasti nakládání s odpady v roce 2008 Výdaje na sb%r a svoz komunálních odpad# C
Veškeré výdaje do oblasti nakládání s odpady
Po&et obyvatel
Množství odpadu Q
189 947,87
371 021,62
370592
18 387,23
18 387,75
24242
Bu$ovice
4 143,66
4 225,20
Hodonín
Brno B eclav
Vzdálenost od za$ízení zpr. SKO v
cena manipulace m
E
EKE
98041
12
45
190 591,70
1,0034
8655
16,6
30
15 516,68
0,8439
6432
1986
15,6
30
3 346,01
0,8075 0,9266
19 773,20
22 601,23
25687
9321
18,2
30
18 321,36
Hustope$e
4 140,75
4 756,28
5903
2136
17,2
30
3 967,83
0,9582
Ivan$ice
6 167,92
6 375,53
9347
3430
21,3
30
7 890,37
1,2793
Ku im
6 410,08
12 251,74
10492
2662
21,7
45
9 357,99
1,4599
Kyjov
7 175,67
8 714,35
11707
5320
20,8
30
11 950,85
1,6655
Mikulov
6 129,87
6 290,32
7493
2136
22,1
30
5 098,20
0,8317
39,66
5986
1691
20,7
30
3 780,40
Poho elice
2 889,52
3 058,47
4521
1705
12,6
30
2 320,16
0,8030
Rosice Slavkov u Brna
2 382,01
2 382,01
5504
1646
23
30
4 088,66
1,7165
3 468,33
3 789,13
6169
1667
21,1
30
3 798,76
1,0953
Šlapanice
4 404,25
7 637,12
6836
2272
12
45
4 416,77
1,0028
Tišnov
6 043,64
8 004,44
8585
2598
28,8
30
8 080,82
1,3371 0,9633
Moravský Krumlov
Veselí nad Moravou
7 207,84
7 889,44
11781
3944
16,3
30
6 943,02
Vyškov
11 438,08
14 260,05
21875
6278
16,8
30
11 390,80
0,9959
Znojmo
20 983,37
36 977,26
34759
9659
13,5
40
18 777,10
0,8949
1 716,00
2 643,36
3472
1360
11
30
1615,68
0,9415
Židlochovice
Pokud EKE> 1, pak výdaj je efektivní a EK E & max . Z tabulky je z ejmé, že v p ípad" obcí III. typu Jihomoravského kraje jsou výdaje na sb"r a svoz komunálního odpadu vynakládány efektivn" (hospodárn") u 8 z 19 obcí, p i$emž u obce s rozší enou p#sobností Moravský Krumlov nebylo možné nákladovou efektivnost daného výdaje vyhodnotit, protože obec nevykazuje výdaje za sb"r a svoz komunálního odpadu v systému ARIS. 3.2 Hodnocení ú innosti Hodnocení ú$innosti bude provedeno pouze pro m"sto Brno. M"sto Brno má v oblasti nakládání s odpady ve svém plánu odpadového hospodá ství následující cíle a k nim p íslušná kritéria ú$innosti výdaj#. 1. Zvýšit materiálové využití komunálních odpad# na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 – kEnf 1; 2. Materiálové využití komunálních odpad# ve vztahu k celé !R. Zajistit sb"r, následné využití, p ípadn" ízené odstran"ní nebezpe$ných složek komunálních odpad# (50% v roce 2005 a 75% v roce 2010) – kEf 2; 3. Zajistit recyklaci stavebních a demoli$ních odpad# (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoli$ních odpad# do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoli$ních odpad# do 31. prosince 2012) – kEf 3; 4. Preferovat spalování sm"sného komunálního odpadu s energetickým využitím p ed jeho skládkováním – kEf 4; 5. Snížit hmotnostní podíl odpad# ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000 – kEf 5; 6. Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpad# (35 % v roce 2010) – kEf 6; 7. Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpad# (na 75 % stavu produkce r. 1995 do roku 2010) – kEf 7; 8. Zvýšit využívání odpad# formou recyklace na 55 % v roce 2012 – kEf 8.
44
Pro zjednodušení byly všem kritériím p i azeny stejné váhy wi = 0,125. Skupina expert# p i adila jednotlivým kritériím hodnoty uvedené v tabulce 2. Tabulka 2 Hodnoty p i azené kritériím pro hodnocení ú$innosti Kritérium Hodnota kritéria
kEf1 0,95
kEf2 1
kEf3 kEf4 0,86 1 Tedy EKEf = 0,9075
kEf5 0,85
kEf6 0,95
kEf7 0,65
kEf8 1
Záv r
Hodnocení efektivnosti ve ejných výdaj! na ochranu životního prost edí je mimo ádn" obtížný úkol. Již ur#ení hospodárnosti a efektivity z hlediska kvantifikace pomocí metod ekonomické analýzy není jednoduché. Nejv"tším problémem je ocen"ní p ínos! ve ejných služeb v pen"žních jednotkách. I proto se jeví jako nejvhodn"jší zp!sob využít analýzu efektivnosti náklad! a její aplikace v rámci vícekriteriální analýzy v závislosti na faktorech ovliv$ujících výdaje na danou environmentální službu. Ur#ení všech t"chto faktor!, jak bylo uvedeno výše v textu, je p edpokladem pro stanovení indikátoru efektivnosti. Mnohem komplikovan"jší je to p i ur#ování ú#innosti a ú#elnosti ve ejných výdaj!. Nakolik jsou výstupy ú#inné ve vztahu k výsledk!m? Jak ur#it úsp"šnost napln"ní cíl!? Jsou cíle nastaveny „správn"“? Jak to ur#it? Jak posoudit kvalitu nastavených cíl!? Je relevantní názor uživatel!, tedy ob#an!? Nebo je možné vycházet z již nastavených cíl! v rámci celostátních a regionálních dokument!? Pro zjednodušení jsme práv" posuzovali soulad cíl! nastavených na místní úrovni s cíly nastavenými v celostátních a regionálních strategických dokumentech. Domníváme se, že to je jeden ze zp!sob!, jakým je možné posuzovat ú#elnost vynakládání ve ejných výdaj! na ochranu životního prost edí. Nastavení cíl! ve strategických dokumentech z našeho pohledu v sob" zohled$uje konkrétní efekty pro zlepšování stavu životního prost edí v daném regionu a to vede ke zvyšování celkové životní úrovn" obyvatelstva a trvale udržitelnému rozvoji. Zárove$ si uv"domujeme, že uvedený problém je v praxi mnohem složit"jší, protože velikost ve ejných výdaj! je ovliv$ována celou adou vn"jších faktor!, jako jsou nap . orientace na výkon, organiza#ní aspekty, ízení lidských zdroj!, využití informa#ních technologií, politické rozhodování, zájmové skupiny apod. N"které z t"chto faktor! nelze kvantifikovat, lze je pouze popsat. Již OSN si uv"domuje složitost posuzování velikosti a efektivnosti ve ejných výdaj! a jejich managementu na ochranu životní prost edí, a proto byly formulovány „good practises“ (Kiev, 2003) pro management ve ejných výdaj! na ochranu životního prost edí. Tyto „good practises“ však p edstavují obecn"jší a širší p ístup k ve ejným výdaj!m nežli p edstavená metodika posuzování efektivnosti ve ejných výdaj! místních rozpo#t! na ochranu životního prost edí v textu. Seznam literatury
ALLEN, R. , TOMMASI, D. (eds) (2001) Managing Public Expenditure: A reference book for transition countries, Paris, OECD. FARRELL, J. (1957) The Measurement of productive efficiency, Journal of the Royal Statistical Society, Part III Vol.120, pp.11ff. LEVIN, H., M., MC.EWAN, P., J.. (2000) Cost-effectiveness analysis: Methods and applications. 2nd ed. Sage Publications, Inc; 308 p., ISBN 0-7619-1934-1 MALÝ, I. (1998) Problém optimální alokace zdroj ve zdravotnictví, Brno: Masarykova univerzita v Brn". 114 s. ISBN 80-210-2006-7 45
MANDL, U., DIERX, A., ILKOWITZ, F. (2008) The effectiveness and efficiency of public spending, European Commission, Economic paper 301. NATH, N., VAN PEURSEM, K., LOWE, A. (2005) Public Sector Performance Auditing: Emergence, Purpose and Meaning. Working Paper Series – Department of Accounting, The University of Waikato,. no. 81, 40 p. ISSN 1173-7182 OCHRANA, F., (2001) Ve!ejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press. 246 p. ISBN 80-7261-018-X, 2001 PAVEL, J., VONDRAŠ, P. (2004) Hodnocení efektivnosti ve ejných výdaj! na ochranu životního prost edí – metodika OECD, seminá Hodnocení efektivnosti ve!ejných výdaj na ochranu životního prost!edí v zemích OECD, Praha, on-line http://www.enviweb.cz/download/ea/20040429.pdf ROBINSON, M., (2002) Output-Purchase Funding and Budgetting Systems in the Public Sector. Public Budgeting & Systems, vol. 22, pp. 17-33. ISSN 1096-3367, 2002. OECD (1997): Evaluating the Efficiency and Effectiveness of Economic Instruments in Environmental Policy, Paris OECD (2002): Improving the Efficiency and Sustainability of Public Expenditure in the Czech Republic, Paris Good practices of public environmental expenditure management in transition economies, Fifth Ministerial Conference, Environment for Europe, Kiev, Ukraine, 21-23 May 2003 www.oecd.org/dataoecd/51/59/34595093.pdf Informa#ní systém ARIS http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Zákon #. 320/2001 o finan#ní kontrole ve ve ejné správ"a o zm"n"n"kterých zákon! (zákon o finan#ní kontrole)
46
