Podíl nestátních neziskových organizací na zabezpečování veřejných služeb (alternativní způsoby zabezpečování veřejných služeb) autor: Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. (
[email protected]) Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Lipová 41, 602 00 Brno
1 Úvod do problému Tento článek je shrnutím přibližně dvouletého průběhu výzkumného projektu GAČR se stejným názvem, tedy „Podíl nestátních neziskových organizací na zabezpečování veřejných služeb“. Domnívám se, že třebaže jsou naše závěry stále průběžné a dílčí, mohou být zajímavé a inspirativní pro kolegy zabývající se alternativními způsoby zabezpečování veřejných služeb. Podnětem k tomuto projektu byla obecná absence informací o způsobech, kterými se veřejné služby dostávají ke svým uživatelům, stejně jako převládající neznalost jednotlivých fází této cesty od garanta služby po konečného uživatele. Projekt analyzuje podíl nestátních neziskových organizací (NNO) na poskytování veřejných služeb, a to ve třech rovinách – na úrovni celorepublikové, na úrovni krajů a na úrovni obcí. Způsobů zabezpečení té či oné služby je vždy několik variant, dokonce i u služeb národní obrany. Zajímá nás, v jakých případech má stát tendenci poskytovat služby prostřednictvím „svých“ institucí, tedy především příspěvkových organizací a organizačních složek. Zajímá nás také racionalita zapojení soukromého sektoru do tohoto procesu. Stát může své úkoly v této oblasti svěřit i externím subjektům, např. právě nestátním neziskovým organizacím, které nás zajímají především.
2 Cíle výzkumu Řešené problémy jsou významné jak v rovině ekonomické teorie, tak národohospodářské praxe. Leitmotivem je efektivní vynakládání veřejných prostředků při poskytování veřejných služeb, role státu, veřejných institucí a nestátních subjektů při financování a poskytování těchto služeb. 1. Cílem projektu je analyzovat skutečnou podobu poskytování veřejných služeb na různých úrovních veřejné správy. Výchozí hypotézou je, že stále přetrvává v minulém režimu zažitý systém zabezpečování veřejných služeb prostřednictvím vlastních organizací zřízených veřejnou správou, což vede jak k neefektivnímu vynakládání veřejných prostředků, tak k neuspokojivé kvalitě veřejných služeb. •
Souvisejícím cílem je vytvořit podkladový materiál pro tvorbu standardů veřejných služeb v ČR.
2. Naplnění takto stanovených cílů umožní formulovat konkrétní doporučení odpovědným orgánům veřejné správy ve smyslu jejich postojů a chování vůči nestátním subjektům při zabezpečování veřejných služeb. Tím mám na mysli především zhodnocení nastavení veřejných politik -
především odpovědnosti (úrovně), financování veřejných služeb (zdroje), způsobu financování (ohledně toho, kdy např. použít veřejnou zakázku a kdy dotaci) a vztahu státu a soukromých poskytovatelů.
Shrnutí: Výsledkem by tedy mělo být nejen vyjádření podílu NNO na poskytování veřejných služeb, ale také analýza příčin konkrétního stavu a doporučení pro orgány státu, krajů i obcí v této oblasti. •
Doporučení konkrétních změn dotační politiky státu, krajů a obcí vůči neziskovým organizacím na základě formulace racionálního chování těch subjektů, které jsou na dané úrovni garantem kvality i kvantity veřejných služeb
•
Formulace argumentů pro aplikaci systému "contracting-out" při zabezpečování veřejných služeb
•
Přínosem analýzy by také mělo být zhodnocení efektivnosti současného způsobu poskytování veřejných služeb a formulace návrhů vedoucích ke zvýšení efektivnosti tohoto systému,
3 Logika výzkumu Zkoumáme v podstatě následující systém a vztahy uvnitř něj:
veřejná služba
Zdroje
VSTUP
Úrovně
Poskytovatel
VÝSTUP
Nástroje
Vstup (Co poskytovat, co a kolik chceme poskytnout občanům) Zde se zaměřujeme na zkoumání obsahu a rozsahu veřejné služby, tak jak je definován ve veřejné politice dané veřejné služby, ve formulaci cílů veřejných politik Zdroje (Z čeho a za kolik) Finanční zdroje jsou samozřejmě naprosto klíčovým hybatelem mechanismu poskytování veřejných služeb. Výzkum se zaměřuje na finanční prostředky nutné pro dosažení vstupu. Úrovně (Kdo) Zde se jedná o analýzu odpovědnosti za poskytování dané veřejné služby, a to podle jednotlivých úrovní veřejné správy (centrální úroveň, kraje, obce) a podle linií – státní správa, samospráva) Nástroj (Jak) Zde se jedná o analýzu konkrétních využitých instrumentů zabezpečujících poskytnutí veřejné služby:
•
způsoby financování (contracting, dotace, veřejné zakázky)
•
politiky jednotlivých veřejných služeb (sociální politika, zdravotní politika, politika vzdělávání, kulturní politika, politika ochrany životního prostředí)
•
prostředí veřejné služby – legislativa, koupěschopná poptávka a nabídka veřejného sektoru, apod.
Poskytovatel (Kým je služba produkována, kdo ji ve finále „přinese“ uživatelům) Zde se dostáváme k tomu, kdo produkuje veřejné služby (v úvahu přicházejí nestátní neziskové organizace, veřejné organizace, soukromé obchodní firmy). Výstup (Co je skutečně poskytováno) Analýza konečné podoby veřejných služeb, vyjádření podílu NNO na poskytování veřejných služeb.
4 Přehled jednotlivých okruhů výzkumu Tyto okruhy jsou jednak souběžné, jednak návazné. 1. Analýza finančních prostředků plynoucích z veřejných rozpočtů. Cílem této analýzy je přehled výdajů poskytnutých z různých úrovní veřejných rozpočtů na všechny zkoumané veřejné služby. Navazuje zjištění, ve kterých veřejných službách a jakých specifických aktivitách jsou NNO činné. Nejde přitom jen o aktivity NNO, ale i o obchodních společností a veřejných organizací. Informační zdroje: především ARIS-RARIS. 2. Analýza jednotlivých veřejných politik Cílem tohoto kroku je analýza stanovených cílů, obsahu a rozsahu veřejné služby, legislativního a tržního prostředí veřejné služby, charakteru veřejné služby. Součástí je také rozbor nastavení systému politiky veřejné služby – principy systému, rozebrání odpovědnosti na jednotlivých úrovních, z jakých veřejných zdrojů se čerpá a jakých forem financování je použito a také komparace s daty z ARIS RARIS a odvětvových statistik (kromě životního prostředí, kde tyto údaje k dispozici nejsou). Důležité otázky: •
Je v dané politice vymezen vztah k poskytovatelům zabezpečovaných veřejných služeb? Pokud ano, je formulován zvláštní vztah k NNO?
•
Jak je definován výstup veřejné služby? Jak má být dosaženo kvality VS?
Informační zdroje: •
Politika VS definovaná na úrovni státu, krajů a obcí.
•
Legislativní prostředí, tržní prostředí.
•
Příslušná literatura podle odvětví.
•
Standardy jednotlivých VS.
3. Vyjádření podílu na výstupu z odvětvových statistik V tomto případě získáváme data za posledních 5 let za jednotlivé skupiny poskytovatelů, a to na předem připravené ukazatele. Těmi jsou nejrůznější ukazatele výkonu, fyzických jednotek, podílů, apod. Informační zdroje: odvětvové statistiky. Kromě výše uvedených okruhů řešíme i dílčí, resp. doplňkové problémy, zaměřujeme se např. na analýzu vztahů státu a soukromého sektoru při poskytování veřejných služeb. V tomto článku se ovšem zaměřím pouze na část řešených problémů, a tou je jeden z možných zdrojů dat poskytujících údaje o zabezpečování veřejných služeb neziskovými organizacemi; tímto zdrojem jsou odvětvové statistiky.
5 Dosavadní řešení – odvětvové statistiky, problém zdrojů dat Odvětvové statistiky jsou pro náš výzkum důležitým informačním zdrojem, jejich předností je, že obsahují řadu relevantních údajů. Jejich spektrum je široké, od celkových výdajů vynaložených na zabezpečení dané veřejné služby, přes počty institucí a zaměstnanců, až po fyzická vyjádření kapacity a produkce. U každého ze jmenovaných ukazatelů lze vyjádřit podíl neziskových organizací jiným způsobem a každý potenciální uživatel zveřejněných údajů bude pravděpodobně preferovat jiný druh ukazatele. V tomto textu není na kompletní přehled místo, nicméně kompletní přehled údajů zkoumaných oborových statistik jsme již zveřejnili1. A právě kvůli různorodému charakteru možných ukazatelů jsme se rozhodli zveřejnit za každou odvětvovou statistiku co nejširší škálu ukazatelů. Odvětvové statistiky jsou sice cenným zdrojem dat, nicméně jejich využitelnost je omezená. Některé rezorty ve svých statistikách neprezentují údaje za neziskové organizace zvlášť, což vyjádření podílu neziskových organizací na jednotlivých ukazatelích komplikuje. je to ovšem logické, pro garanty veřejných služeb nemusí být takovéto rozlišování jednotlivých poskytovatelů účelné. Některé odvětvové statistiky zařazují zpravodajské jednotky do skupin na základě právní formy jejich zřizovatele a nikoli na základě právní formy zpravodajské jednotky samotné. Protože zřizovatelem neziskových organizací mohou být i veřejní zřizovatelé (stát, kraj, obec) nebo soukromí zřizovatelé (podnikatel, fyzická osoba)2, vyjádření podílů neziskových organizací na jednotlivých ukazatelích je zkreslené.
Stručný přehled údajů vybraných odvětvových statistik Kultura
1
Dílčí studie je dostupná online:
. Z vybraných zjištění publikace vychází i tento stručný přehled. 2 Z výsledků výzkumného projektu Ekonomika obecně prospěšných společností vyplývá, že v roce 2003 bylo necelých 20 % registrovaných škol a 13,2 % kulturních zařízení mající právní formu obecně prospěšné společnosti založeno neziskovými organizacemi. Více viz ROSENMAYER, T. Kolik OPS je funkčních? Grantis, 2005, roč. XIII, č. 07–08, str. 9. Právní forma je tedy jako kritérium nedostatečná.
Údaje o kultuře jsou získávány z resortního statistického výkaznictví Ministerstva kultury ČR. Údaje o kulturních institucích a jejich výkonech sbírá Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) – útvar Centrum informací o kultuře (CIK). Zdroji těchto dat jsou statistické výkazy o činnosti jednotlivých kulturních institucí, tedy divadel, hudebních souborů, knihoven, muzeí, galerií a památníků, hvězdáren a planetárií, památkových objektů, v oblasti profesionálního výtvarného umění a architektury, vydavatelů neperiodických publikací a periodického tisku a o výrobě a distribuci audiovizuálních děl, které vyplňují jednotlivé zpravodajské jednotky. Údaje o kultuře zveřejňuje NIPOS prostřednictvím publikace Statistika kultury3 a také Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci publikace Kulturní zařízení v ČR4. V obou jmenovaných zdrojích dat jsou údaje prezentovány za zpravodajské jednotky souhrnně podle tří skupin zřizovatelů: 3. Státní zařízení – zařízení zřízená Ministerstvem kultury, obcemi, městy a regiony. 4. Zařízení zřizovaná mimo resort Ministerstva kultury – zařízení zřízená ústředními orgány jiných resortů, církvemi, občanskými sdruženími a jinými subjekty. 5. Zařízení zřízená podnikatelskými subjekty. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích byl vypočten z hodnot ukazatelů druhé skupiny, tj. za zařízení zřizovaná mimo resort Ministerstva kultury, a uvádíme jej podle jednotlivých podoblastí kultury5. Vybraná zjištění
3
•
Více než jedna pětina divadel je zřizována neziskovými organizacemi. Jedná se o malá divadla, jejichž podíl na počtu sedadel je pouze 3,5 % a počet zaměstnanců nečiní ani 2,5 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl na počtu odehraných představení je 11,3 %.
•
Téměř jedna desetina galerií, muzeí a památníků je zřizována neziskovými organizacemi. Počet jimi uspořádaných výstav představuje přibližně 6 %, počet návštěvníků je téměř 15%.
•
Více než jedna pětina galerií zabývajících se výstavní činností je zřizována neziskovými organizacemi. Jejich podíl na počtu výstav je více než čtvrtinový. Tyto galerie pořádají skoro dvě třetiny všech tvůrčích symposií, která navštíví více než 86 % všech účastníků symposií.
•
Přesně 40 % hudebních souborů je zřizováno neziskovými organizacemi.
•
Necelá jedna pětina hvězdáren a planetárií je zřizována neziskovými organizacemi. Tyto hvězdárny a planetária vynikají především v poskytování dlouhodobých vzdělávacích akcí, kde jejich podíl činí více než 60 % a podíl návštěvnosti těchto akcí je více než 90%.
•
O téměř 15 % památkových objektů se starají organizace, jejichž zřizovatelem jsou neziskové organizace.
•
Pouze 1,75 % subjektů zřízených neziskovými organizacemi se podílí na tvorbě audiovizuálních děl.
Údaje za rok 2004 jsou dostupné na www: . Údaje za rok 2004 jsou dostupné na www: . 5 Ukazatele počty zaměstnanců, výše příjmů či objem nákladů nebyly v uvedeném roce u některých podoblastí kultury sledovány u všech skupin. Podíl neziskových organizací za tyto ukazatele nelze vypočítat. 4
Sociální služby Údaje z oblasti sociálních služeb jsou získávány z resortního statistického výkaznictví Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV). Údaje sbírá a zpracovává oddělení statistické metodiky a rozborů ekonomického odboru MPSV. Zdroji těchto dat jsou statistické výkazy o sociální péči a o zařízeních sociální péče. Údaje o sociálních službách prezentuje MPSV prostřednictvím publikace Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí6. Údaje o sociální péči zveřejňuje ČSÚ v rámci své ediční činnosti jako publikaci Síť vybraných zařízení sociální péče v České republice podle krajů7. MPSV dále vydává tzv. Adresář zařízení sociální péče. Jedná se o jmenný seznam zařízení sociální péče, který kromě kontaktních údajů jednotlivých zařízení poskytuje i informaci o zřizovateli daného zařízení. V obou jmenovaných zdrojích dat jsou prezentovány údaje celkem a za zpravodajské jednotky souhrnně podle pěti skupin zřizovatelů: 1. státní, 2. krajské, 3. obecní, 4. církevní, 5. ostatní, tj. zřízená občanskými sdruženími, fyzickými osobami, popřípadě jinými právními formami soukromého ziskového i neziskového sektoru8. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích byl vypočten z hodnot ukazatelů čtvrté a páté skupiny, tj. za církevní a ostatní9 zařízení, a uvádíme jej podle jednotlivých podoblastí sociálních služeb. Vybraná zjištění I tato vybraná zjištění naznačují zajímavé souvislosti a odkazují na některé teoretické postuláty vymezující postavení neziskových organizací při poskytování veřejných služeb.
6
•
Neziskové organizace zřizují více než jednu čtvrtinu všech zařízení sociálních služeb. Kapacita těchto zařízení však představuje pouze 11 %10.
•
Nižší podíl mají zařízení sociálních služeb zřízená neziskovými organizacemi zabývající se péčí o staré občany (do 13 %).
•
Zařízení sociálních služeb zřízená neziskovými organizacemi se především zabývají činnostmi pro specifické skupiny obyvatel11 (uprchlíci, nezaopatřené matky s dětmi, lidé bez přístřeší apod.). Podíl neziskových organizací je významný především u těchto zařízení:
Publikace není dostupná elektronicky, pouze v knižní podobě jako neperiodická účelová publikace, která není určena k prodeji na knižním trhu. Statistickou ročenku lze získat ve vybraných knihovnách či přímo u MPSV. 7 Údaje za rok 2004 jsou dostupné na www: . 8 V oblasti péče o staré občany, občany těžce zdravotně postižené a jednotlivce jsou údaje za fyzické osoby uváděny odděleně od údajů za ostatní zařízení. 9 Nejméně 87 % ostatních zařízení je zřizováno občanskými sdruženími (zdroj: Adresáře zařízení sociálních služeb). 10 Je třeba důsledně rozlišovat mezi počty organizací a jejich kapacitou. Z pohledu klientů/uživatelů jde o významný rozdíl. 11 To odpovídá některým teoretickým objasněním rozvoje neziskových organizací. Poukázat lze např. na Weisbrodovy teze o koncentraci státu na potřeby voliče mediána a logickou návaznou koncentraci neziskových organizací na potřeby okrajové, menšinové. Weisbrod se domnívá, že demokratický politický systém má tendenci vyhovět především tzv. voliči mediánovi, což znamená, že stále přetrvává neuspokojená poptávka po veřejných statcích, zejména ze strany různých skupin s minoritními preferencemi. To lze nazvat selháním státu, které je tím pravděpodobnější, čím různorodější je společnost. Viz např. Weisbrod, B.: The Voluntary Nonprofit Sector. Lexington Books, Lexington, Massachusetts 1977
o
zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče (100 %),
o
domy na půl cesty (77 %), domovy pro matky s dětmi (70 %),
o
noclehárny a zařízení pro osoby bez přístřeší (63 %),
o
zařízení poskytujících služby pro tělesně postiženou mládež s přidruženým mentálním postižením a vícero vadami (51 %),
o
azylové domy (50 %).
o
Z 90 ostatních blíže nespecifikovaných zařízení sociální péče je skoro 85 % zařízení zřízených neziskovými organizacemi.
•
10 % pracovišť pečovatelské služby je zřízeno neziskovými organizacemi. Podíl na počtu občanů využívajících služeb pečovatelské služby je také téměř 10 %. Jedná se především o samostatná pracoviště bez provozování domovů pečovatelské služby. Podíl na počtu domovů pečovatelské služby nečiní ani čtvrt procenta.
•
Jedním ze zařízení pečovatelské služby je domovinka. Podíl neziskových organizací na počtu domovinek je přesně 10 %, přičemž podíl na kapacitě těchto domovinek je skoro 90 % a služeb domovinek zřízených neziskovými organizacemi využívá přes 97 % klientských rodin.
Zdravotnictví Tento rezort je z hlediska využitelnosti odvětvových statistik poněkud komplikovaný. Údaje o zdravotnictví jsou získávány z resortního statistického výkaznictví Ministerstva zdravotnictví ČR. Zdravotnické informace sbírá Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR – ÚZIS. Zdroji těchto dat jsou statistické výkazy o činnosti zdravotnických zařízení, o ekonomice zdravotnických zařízení, o evidenčním počtu zaměstnanců zdravotních ústavů a jejich činnosti, o přístrojovém vybavení zdravotnického zařízení, hlášení vzniku, změny, zániku zdravotnického zařízení. Údaje o zdravotnických zařízeních zveřejňuje ÚZIS prostřednictvím publikace „Síť zdravotnických zařízení“ a ekonomické údaje prezentuje v publikaci „Ekonomické informace ve zdravotnictví“12. ÚZIS také publikuje Adresář zdravotnických zařízení. Jedná se o jmenný seznam zdravotnických zařízení vycházející z údajů obsažených v Registru zdravotnických zařízení13 České republiky. Adresář je seskupen podle druhu zařízení a podle kraje, kromě kontaktních údajů o jednotlivých zařízeních obsahuje i informaci o zřizovateli daného zařízení. Údaje o zdravotnictví jsou tříděny podle zdrojů dat na základě tří hledisek. 1. V publikaci Ekonomické informace ve zdravotnictví jsou údaje uváděny za celou ČR nebo za jednotlivé skupiny podle zřizovatelů: •
řízené Ministerstvem zdravotnictví ČR,
•
krajské,
•
obecní a městské,
•
soukromé a církevní.
2. V publikaci Síť zdravotnických zařízení jsou údaje uváděny za celou ČR nebo třemi dalšími způsoby: 1. Podle resortů
12
Za rok 2004 jsou obě publikace dostupné online na www: . 13 Informace o zdravotnických zařízeních obsahují i údaj o IČ zdravotnického zařízení.
•
resort zdravotnictví, tj. zařízení zřízená Ministerstvem zdravotnictví, krajem, městem nebo obcí, fyzickou osobou, církví nebo jinou právnickou osobou;
•
ostatní resorty, tj. zařízení zřízení ostatními ústředními orgány státní správy.
2. Podle druhu vlastnictví •
státní, tj. zařízení zřízená Ministerstvem zdravotnictví a ostatními ústředními orgány;
•
nestátní, tj. zařízení zřízená krajem, obcí, městem, církví, soukromou nebo jinou právnickou osobou.
3. Podle zřizovatele •
zřizovatel kraj,
•
dohromady za zřizovatele: město a obec,
•
dohromady za zřizovatele: fyzická osoba, církev a jiná právnická osoba.
U žádného z uvedených třídících hledisek v oblasti zdravotnictví nejsou známy bližší informace o počtech či poměrech zastoupení jednotlivých právních forem zdravotnických zařízení či právních forem zřizovatele těchto zdravotnických zařízení. U těchto dvou zdrojů dat nelze ani přibližně zjistit podíl neziskových organizací podle jednotlivých ukazatelů a z tohoto důvodu tyto údaje neprezentujeme. 3. V publikaci Adresář zdravotnických zařízení14 jsou zařízení tříděna do šesti skupiny podle zřizovatelů: 1. Ministerstvo zdravotnictví, 2. kraj, 3. obec, město, 4. církev, 5. jiná právnická osoba15, 6. ostatní ústřední orgány. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích byl vypočten z hodnot ukazatelů čtvrté skupiny, tj. za církevní zařízení16. Vybraná zjištění V případě zdravotnictví jsou zjištění velmi stručná, jak lze na základě předchozího textu očekávat. • Pouze 1,13 % všech zdravotnických organizací je zřizováno neziskovými organizacemi. • Přes 45 % hospiců je zřizováno neziskovými organizacemi. Pouze 8 % nemocnic s následnou péčí a jen 1 % nemocnic a léčeben pro dlouhodobě nemocné je zřizováno neziskovými organizacemi. Tato zjištění jsou v souladu s tezemi o malém zastoupení neziskových organizacích v těch odvětvích, která byla ještě donedávna doménou komunistického státu a kde je „vpád“ nestátních zřizovatelů pro občany doposud nežádoucí17. 14
Publikace Adresář zdravotnických zařízení v ČR 1. díl – nemocnice, léčebny, ústavy (stav k 31. 3. 2005) je dostupná online na www: . 15 Z celkového počtu 579 subjektů jiných právnických osob je 90,7 % soukromých ziskových subjektů, z celkového počtu 716 zařízení jiných právnických osob je 91,6 % soukromých ziskových subjektů. Více než 3 % subjektů a zařízení nebylo možné dohledat, neboť podle názvu zařízení nebylo možné ověřit informace podle Registru ekonomických subjektů. Ostatní subjekty a zařízení mají právní formu o.p.s. a občanských sdružení. 16 Omezení výpočtu podílu neziskových organizací na hodnoty za církevní zařízení vychází z poznatků z předchozí poznámky.
Školství Údaje o školství a vzdělávání v ČR jsou získávány z resortního statistického výkaznictví Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (dále MŠMT). Údaje sbírá Ústav pro informace ve vzdělávání (ÚIV). Údaje o školství pocházejí z databáze ÚIV. Zdroji dat jsou statistické výkazy, které jsou povinny vyplňovat veškeré školy a školská zařízení v působnosti MŠMT, a dále pak matrika studentů VŠ. Údaje o školství prezentuje ÚIV v publikaci Statistická ročenka školství – výkonové ukazatele18, údaje o školství také prezentuje ČSÚ v rámci své ediční činnosti jako publikaci Školy a školská zařízení19. Údaje o školství jsou tříděny podle tří hledisek: 1. V obou zdrojích dat jsou údaje prezentovány za zpravodajské jednotky souhrnně ve skupinách podle šesti zřizovatelů: 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2. jiný resort: Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, 3. obec, 4. kraj, 5. soukromý zřizovatel, 6. církev. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích byl vypočten z hodnot ukazatelů páté a šesté skupiny, tj. zařízení zřízená soukromými zřizovateli a církvemi20, a uvádíme jej podle jednotlivých podoblastí vzdělávání. 2. V podoblasti vysokých škol je použito třídící hledisko zpravodajských jednotek: 1. veřejné vysoké školy, 2. soukromé vysoké školy, 3. státní vysoké školy. Zároveň je možné všechny ukazatele získat za jednotlivé zpravodajské jednotky. Z názvu jsou dohledatelné právní formy zpravodajských jednotek, což nám umožnilo sledovat zvlášť soukromé vysoké školy s právní formou o.p.s. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích
17
Blíže viz např. SALAMON, L. M., SOKOLOWSKI, W., ANHEIER, H., K. (2000). Social Origins of Civil Society: An Overview. Working Papers of the Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project, no. 38. Baltimore: The Johns Hopkins Center for Civil Society Studies. ISBN 1-886333-45-9. 18
Publikace za školní rok 2004/2005 je dostupná online na www: < http://www.uiv.cz/rubrika/559>. Publikace za školní rok 2004/2005 je dostupná online na www: http://www.czso.cz/csu/edicniplan.nsf/p/330105>. 20 Podle databáze organizací za školní rok 2004/2005 za církev a soukromého zřizovatele je podíl neziskových organizací 30%. Informace byla poskytnuta ÚIV. 19
v podoblasti vysokých škol byl vypočten z hodnot ukazatelů za soukromé vysoké školy (pouze o.p.s.), zvlášť bude sledován také podíl veřejných vysokých škol21. 3. Podle mezinárodní klasifikace ISCED 97 jsou zpravodajské jednotky tříděny na: 1. veřejné, tj. zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jinými ústředními orgány, obcí, krajem; 2. neveřejné, tj. zřizované soukromou osobou a církví. Podíl neziskových organizací na prezentovaných ukazatelích podle klasifikace ISCED 97 byl vypočten z hodnot ukazatelů neveřejných zpravodajských jednotek. Vybraná zjištění •
Na předškolní výchově se podílí školská zařízení zřízená neziskovými organizacemi téměř 2 %. U speciálních mateřských škol tento podíl činní téměř 10 %22. Podíl neziskových organizací na počtu dětí ve speciálních mateřských školách je necelých 8 %. Zatímco podíl pedagogických pracovníků v mateřských školách a speciálních mateřských školách nedosahuje ani 1,5 %.
•
Na základním vzdělávání se podílí školská zařízení zřízená neziskovými organizacemi téměř 3 %.
•
U základního vzdělávání je podíl neziskových organizací vysoký především ve zřizování speciálních základních škol (9 %), přičemž podíl na počtu dětí ve speciálních školách je pouze 2,5 %.
•
U středoškolského vzdělávání se neziskové organizace podílejí na zřizování více než jedné pětiny středních škol. Přes 68 % praktických středisek vyučování je zřizováno neziskovými organizacemi.
•
Vyšší odborné vzdělávání poskytuje přes 33 % vyšších odborných škol zřízených neziskovými organizacemi. Více než polovina vyšších odborných škol poskytujících dálkové studium je zřízena neziskovými organizacemi.
•
Podíl neziskových organizací na počtu vysokých škol je více než 25 %. Avšak podíl na celkovém počtu studentů vysokých škol činní pouze 6 %. Tyto vysoké školy se zabývají hlavně vzděláváním v distanční a kombinované formě (přes 15 %), a to především v bakalářském studiu (25 %).
•
21
Podíl neziskových organizací na počtu školních družin je menší než 2 %, stejně tak podíl na počtu žáků školních družin nepřesahuje 2 %. Podíl neziskových organizací na počtu školních klubů je více než 5,5 % a podíl žáků ve školních klubech je 4,5 %. Zajímavý je zde počet pracovníků ve školních družinách a klubech, kde podíl na tomto ukazateli je téměř 60 %.
Ukazatele o počtech pracovníků nebyly v uvedeném roce u vysokých škol sledovány za všechny skupiny zpravodajských jednotek. Podíl neziskových organizací za tyto ukazatele nelze vypočítat. 22 Opět upozorňuji na relativně vyšší podíl nestátních poskytovatelů u služeb zacílených na skupiny s minoritními preferencemi.
Kromě těchto veřejných služeb jsme zkoumali i další, ovšem pouze ty, kde je logický předpoklad participace neziskových organizací. Konkrétně se jedná o výzkum a vývoj a požární ochranu. K nim na tomto místě pouze stručně: •
Pouze 3,21 % pracovišť výzkumu a vývoje bylo v roce 2004 neziskovými organizacemi. Jedná se především o malá pracoviště do 9 zaměstnanců, která jsou činná hlavně v sociálních a humanitních vědách (podíl neziskových organizací u výzkumných a vývojových pracovišť je přes 10 %).
•
Podíl sborů dobrovolných hasičů na počtu jednotek požární ochrany je 96,12 %. o
Tyto sbory dobrovolných hasičů zasahovaly téměř u 18 % všech zásahů (podíl na zásazích u živelných pohrom činní 40,44 %), kde největší podíl měly u činností: doprava pitné vody a potravin k přežití (60,87 %), záloha na místě (59,56 %), čerpání a odčerpávání vody (45,39 %) a požární asistence (40,26 %).
Dosavadní dílčí závěry: Prezentuji zde pouze určitý výsek prozatím nekompletního výzkumu, nicméně některé zajímavé skutečnosti jsou zřejmé již nyní. Neziskové organizace se většinou nepodílejí na zabezpečení celého rozsahu veřejné služby, ale pouze na zajištění specifické služby v rámci daného odvětví. Průzkum odvětvových statistik byl prvním krokem ve zkoumání zabezpečování veřejných služeb neziskovými organizacemi, který je nutné podpořit studiem existujících veřejných politik, legislativního rámce a používanými systémy financování v jednotlivých odvětvích. Teprve pak bude možné získat celkový pohled na neziskové organizace při zabezpečování veřejných služeb. Pro vyjádření podílu neziskových organizací na zabezpečování veřejných služeb sloužily údaje z odvětvových statistik. Nejedná se o úplný výčet odvětvových statistik, ani o úplný výčet veřejných služeb: 1. neziskové organizace se nepodílejí na zabezpečování všech veřejných služeb (doprava, obrana, služby technické infrastruktury, spoje); 2. některé odvětvové statistiky neposkytují informace o institucionálním zabezpečení veřejných služeb (životní prostředí, zaměstnanost).
Použité zdroje: 1.
HYÁNEK, V. - ŠKARABELOVÁ, S. Institucionální zabezpečení veřejných služeb. In Institucionální změny ve sféře veřejných neziskových organizací - dopady, problémy zkušenosti. Vydání první. Brno : Masarykova univerzita, 2006,. od s. 8-20, 13 s. ISBN 80-210-3956-6.
2.
PROUZOVÁ, Z. Neziskovky a veřejné služby. Grantis, 2006, roč. XIV, č. 04, s. 7-8
3.
PROUZOVÁ, Z. Podíl neziskových organizací v odvětvových statistikách v roce 2004 [online]. Dostupné na www: http://www.e-cvns.cz/soubory/Podil_NO_odvetvove_statistiky_2004.pdf
4.
SALAMON, L. M., SOKOLOWSKI, W., ANHEIER, H., K. (2000). Social Origins of Civil Society: An Overview. Working Papers of the Johns Hopkins Comparative Nonprofit Sector Project, no. 38. Baltimore: The Johns Hopkins Center for Civil Society Studies. ISBN 1-886333-45-9.
5.
WEISBROD, B. (1977). The Voluntary Nonprofit Sector. Lexington Books, Lexington, Massachusetts 1977
.