VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
FAKULTA PODNIKATELSKÁ ÚSTAV FINANCÍ FACULTY OF BUSINESS AND MANAGEMENT INSTITUTE OF FINANCES
ZP SOBY FINANCOVÁNÍ MAJETKU MEANS OF FINANCING OF COMPANY PROPERTY
BAKALÁ SKÁ PRÁCE BACHELOR S THESIS
AUTOR PRÁCE
V RA BLAŽÍ KOVÁ
VEDOUCÍ PRÁCE
doc. Ing. ANNA FEDOROVÁ, CSc.
AUTHOR
SUPERVISOR
BRNO 2009
Anotace Bakalá ská práce se zabývá tématem r zných zp sob
financování p i po ízení
osobního automobilu konkrétní spole ností. Obsahuje zhodnocení finan ní situace spole nosti, srovnání konkrétních nabídek leasingových spole ností a bankovních institucí. Podstatou práce je nalézt vhodný zp sob financování osobního automobilu pro konkrétní spole nost na základ zjišt ných informací.
Annotation This bachelor´s thesis focuses on the topic of various means of financing a car acquisition by a particular company. It contains an evaluation of the company situation, a comparison of particular offers of different leasing companies and bank institutions. The merit of this thesis is to find a suitable method to finance a car for a particular company pursuant to found information.
Klí ová slova financování, vlastní pen žní prost edky, bankovní úv r, leasing, finan ní leasing
Key words financing, own financial resources, bank credit, leasing, financial leasing
Bibliografická citace práce BLAŽÍ KOVÁ, V. Zp soby financování majetku. Brno: Vysoké u ení technické v Brn , Fakulta podnikatelská, 2009. 63 s. Vedoucí bakalá ské práce doc. Ing. Anna Fedorová, CSc.
estné prohlášení Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je p vodní a zpracovala jsem ji samostatn . Prohlašuji, že citace použitých pramen
je úplná, že jsem ve své práci neporušila
autorská práva (ve smyslu Zákona . 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským). V Brn dne 25. kv tna 2009
......................................... podpis
Pod kování Ráda bych pod kovala paní doc. Ing. Ann Fedorové, CSc. za její odborné rady a cenné p ipomínky p i vypracování bakalá ské práce. Dále bych cht la pod kovat panu Ing. Bc. Marcelu Ml ochovi za ochotu a pomoc p i poskytování pot ebných informací.
Obsah: ÚVOD
10
1
11
NÁKUP ZA VLASTNÍ PEN ŽNÍ PROST EDKY
1.1 ODPISY 1.1.1 Ú ETNÍ ODPISY 1.1.2 DA OVÉ ODPISY 1.2 OPRÁVKY
11 11 12 12
2
13
BANKOVNÍ ÚV R
2.1 ROZD LENÍ ÚV R 2.2 ŽÁDOST O POSKYTNUTÍ ÚV RU 2.2.1 ANALÝZA ÚV ROVÉHO RIZIKA U PODNIKATELSKÝCH SUBJEKT 2.2.2 RATING 2.2.3 ÚV ROVÝ REGISTR 2.3 ÚV ROVÁ SMLOUVA 2.3.1 ÚROKY A POPLATKY 2.3.2 ERPÁNÍ ÚV RU 2.3.3 SPLÁCENÍ ÚV RU 2.3.4 RU ENÍ
13 14 15 15 15 16 16 17 17 17
3
18
LEASING
3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.3.1 3.3.2 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.5.1 4 4.1 4.2 4.3 5 5.1
ROZD LENÍ LEASINGU FINAN NÍ LEASING OPERATIVNÍ LEASING P EDM T LEASINGU LEASINGOVÁ SMLOUVA PODKLADY K UZAV ENÍ LEASINGOVÉ SMLOUVY NÁLEŽITOSTI LEASINGOVÉ SMLOUVY CENA LEASINGU LEASINGOVÉ SPLÁTKY MIMO ÁDNÁ SPLÁTKA POJIŠT NÍ V LEASINGU DRUHY POJIŠT NÍ
SOUHRN VÝHOD A NEVÝHOD ZP SOB FINANCOVÁNÍ NÁKUP ZA VLASTNÍ PEN ŽNÍ PROST EDKY BANKOVNÍ ÚV RY LEASING CHARAKTERISTIKA SPOLE NOSTI ZÁKLADNÍ ÚDAJE
19 19 19 20 20 21 21 22 22 23 23 23 24 24 24 25 26 26
5.2 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.5.3 6
SPECIFIKACE AUTOMOBILU
6.1.1 6.1.2 6.1.3 6.1.4 7
ZÁKLADNÍ VÝBAVA EXTRA VÝBAVA TECHNICKÁ DATA CENA
ANALÝZA ZP SOB FINANCOVÁNÍ
7.1 7.2 7.2.1 7.2.2 7.2.3 7.3 7.4 7.4.1 7.4.2 7.4.3 7.5 7.6 7.6.1 7.6.2 7.6.3 7.6.4 8
PROFIL SPOLE NOSTI VÝROBNÍ PROGRAM SWOT ANALÝZA SPOLE NOSTI FINAN NÍ ANALÝZA SPOLE NOSTI INDEXY IN ANALÝZA STAVOVÝCH UKAZATEL ANALÝZA POM ROVÝMI UKAZATELI
NÁKUP Z VLASTNÍCH PEN ŽNÍCH PROST EDK NABÍDKY BANK ESKOSLOVENSKÁ OBCHODNÍ BANKA ESKÁ SPO ITELNA VOLKSBANK VÝB R NEJVÝHODN JŠÍ NABÍDKY ÚV RU NABÍDKY LEASINGOVÝCH SPOLE NOSTÍ SOB LEASING ALD AUTOMOTIVE ŠKOFIN VÝB R NEJVÝHODN JŠÍ NABÍDKY LEASINGU ROZHODOVÁNÍ MEZI ÚV REM A LEASINGEM SROVNÁNÍ ADMINISTRATIVNÍ NÁRO NOSTI A DISPONOVÁNÍ S MAJETKEM SROVNÁNÍ DA OVÝCH DOPAD SROVNÁNÍ FINAN NÍ NÁRO NOSTI PO ÍZENÍ ZÁKLADNÍ ROZDÍLY MEZI ÚV REM A LEASINGEM
NÁVRH EŠENÍ
26 27 28 29 30 32 38 43 43 45 45 46 47 47 47 47 48 49 49 50 50 50 51 51 52 52 53 53 55 56
ZÁV R
57
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
59
SEZNAM TABULEK, GRAF A OBRÁZK
61
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
62
SEZNAM P ÍLOH
63
Úvod V bakalá ské práci se budu zabývat r znými zp soby financování p i po ízení osobního automobilu pro konkrétní spole nost. Spole nost si nep ála být jmenována, proto ji budu dále nazývat X, a.s. Cílem mé práce je posoudit r zné formy financování a spole nosti doporu it vhodný zp sob financování po ízení osobního automobilu. Podnikatelské subjekty mají možnost využití velké škály zp sob
jak financovat
po ízení automobilu. Základními formami jsou nákup za vlastní pen žní prost edky, bankovním úv rem a leasingem. Ve své práci bych nejd íve popsala tyto formy financování a shrnula jejich výhody a nevýhody. V další ásti bych charakterizovala spole nost a zhodnotila její finan ní situaci, abych pro ni mohla doporu it zp sob financování. Dále bych pro spole nost navrhla typ osobního automobilu, který si bude po izovat. Uvedu konkrétní nabídky bankovních institucí a leasingových spole ností. Na základ metody isté výhody leasingu a finan ní situace spole nosti ur ím vhodný zp sob financování osobního automobilu pro spole nost X, a.s.
10
1 Nákup za vlastní pen žní prost edky Pen žní prost edky p edstavují hotovost v pokladn nebo peníze na ú tech u pen žních ústav . P edpokladem nákupu za vlastní pen žní prost edky je, že podnik má tyto prost edky volné k dispozici. U této formy financování se podnik dále nezadlužuje a jeho pen žní toky nejsou zatíženy v dalších obdobích po koupi majetku dalšími náklady, jako u alternativních forem financování. Podnik se stává v okamžiku nákupu vlastníkem majetku a není omezován v možnosti s jeho nakládáním. V okamžiku nákupu dochází k jednorázovému výdaji, který negativn ovlivní cash flow. U této formy financování nelze podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o daních z p íjm (ZDP) považovat výdaj na po ízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za da ov uznatelný. Da ovým nákladem se stává až prost ednictvím da ových odpis . [8]
1.1 Odpisy Odpisy jsou pen žn vyjád ené opot ebení majetku, a to jak fyzické, tak i morální. Snižují hodnotu majetku a vstupují do náklad
podniku. Požadavky ú etnictví se
s da ovými hledisky rozcházejí, proto lze odpisy d lit na: ú etní odpisy da ové odpisy Odpisy mají také význam pro finan ní hospoda ení podniku, protože jsou složkou provozních náklad , a tím ovliv ují výši vykazovaného výsledku hospoda ení a z n ho plynoucí základ dan z p íjm a také rentabilitu podnikání. [4], [7]
1.1.1
Ú etní odpisy
Ú etní odpisy zobrazují reálné opot ebení majetku. Výši a zp sob výpo tu si stanovuje podnik samostatn na základ svých odpisových plán . [4]
11
1.1.2
Da ové odpisy
Da ové odpisy jsou stanoveny pro ú ely dan z p íjm . Neú tuje se o nich, ale upravuje se o n vykazovaný ú etní výsledek hospoda ení. Stát stanovuje maximální možné ástky odpis , které jsou da ov uznatelným nákladem. Existují dva zp soby da ových odpis : rovnom rné zrychlené Zvolený zp sob odpisování majetku se musí dodržovat po celou dobu odpisování. [7]
1.2 Oprávky Oprávky dlouhodobého majetku vyjad ují souhrn odpis k ur itému okamžiku. Jsou zachycovány v rozvaze podniku. Po ode tení oprávek od po izovací ceny dlouhodobého majetku vznikne z statková cena. Porovnáním z statkové ceny s po izovací cenou lze vyjád it stupe opot ebení majetku. [7]
12
2 Bankovní úv r „Úv r je možné definovat jako asov omezené, úplatné zap j ení pen z k volnému nebo smluvn vázanému použití.“ [3] Poskytován je pomocí bank a jiných finan ních institucí. V p ípad
financování pomocí úv ru podnik nepot ebuje v tší množství
volných finan ních prost edk . Koupí majetku na úv r dochází k ú etnímu zadlužení podniku, protože úv r se objeví v rozvaze podniku jako položka cizích zdroj . To pon kud zhoršuje pozici podniku p i hodnocení rizikovosti investory, obchodními partnery, atd. Dále musí podnik vynakládat další náklady spojené s úv rem, jedná se p edevším o placené úroky z úv r , poplatky spojené s vedením úv rových ú t , poplatky za vy ízení žádosti o úv r. I když je majetek nakoupen z cizích zdroj , okamžikem nákupu se stává kupující jeho vlastníkem a má právo jej da ov odpisovat. Za podmínek daných v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP jsou úroky z úv ru da ov uznatelným nákladem. [8] Banky se ídí zákonem . 21/1992 Sb., o bankách. Pojmem banka se rozumí právnická osoba, založená jako akciová spole nost se sídlem v eské republice, která p ijímá vklady od ve ejnosti, poskytuje úv ry a provádí další innosti, pokud jsou uvedeny v její licenci. K provozování t chto inností musí banka vlastnit bankovní licenci. O vydávání licencí rozhoduje eská národní banka po konzultaci s Ministerstvem financí eské republiky. [3]
2.1 Rozd lení úv r Úv ry lze d lit podle: podle doby, na jakou jsou poskytovány: krátkodobé (splatné do jednoho roku) st edn dobé (splatné do ty až p ti let) dlouhodobé (splatné více než p t let) ú elu, na který je úv r ur en: provozní úv ry investi ní úv ry
13
podle zp sobu zajišt ní: zajišt né nezajišt né (tzv. bianco úv r) podle subjektu, který úv r poskytuje: bankovní obchodní konsorciální vládní podle subjekt , které jsou p íjemci úv ru: podnikatelské ob anské ve ejné (státní i komunální) [3], [14]
2.2 Žádost o poskytnutí úv ru Úv ry nejsou zcela likvidní a p edstavují pro banky riziko. Banky proto p i poskytování úv r jednají opatrn , zohled ují standard hospodá ské zp sobilosti dlužníka a p esné splácení úv ru. K t mto ú el m provádí analýzu úv rového rizika, využívají rating a úv rové registry. P i žádosti o úv r požadují banky od klient podklady, které pe liv posuzují a hodnotí. Banky požadují od podnikatelského subjektu, který žádá o úv r zpravidla následující podklady: podnikatelský plán ú etní výkazy za n kolik posledních let o rozvahu o výsledovku o cash flow informace o p edm tu podnikání základní informace o spole nosti finan ní plán na dobu úv rové angažovanosti
14
potvrzení nebo estné prohlášení, že nemá žádné závazky v i finan nímu ú adu a eské správ sociálního zabezpe ení prohlášení o vzájemných vazbách k jiným podnik m, p edevším k mate ským nebo dce iným spole nostem materiály týkající se zajišt ní [3]
2.2.1
Analýza úv rového rizika u podnikatelských subjekt
Analýza úv rového rizika podnikatelských subjekt musí být podrobná a d kladná. Banka hlavn dbá na to, aby znala finan ní a majetkovou strukturu podniku žádajícího o úv r. Majetková struktura je majetek (aktiva), který vystupuje jako nositel pot eby finan ních zdroj . Finan ní struktura jsou závazky (pasiva), které jsou zdrojem pomocí kterého byly získány prost edky na financování pot eb. Banka tedy p edevším posuzuje bonitu klienta, což je ekonomická situace podniku a jeho schopnost splácet úv r.
ím
vyšší má klient bonitu, tím nižší úrokovou sazbu z úv ru od banky získá a naopak. [3]
2.2.2
Rating
Rating poskytuje bance významné informace o klientovi. Je to hodnocení klienta provád né nezávislými ratingovými agenturami. Udává schopnost klienta hradit své závazky a postihuje veškerá rizika, která jsou hodnotící agentu e známá. Rating je d ležitým podkladem pro rozhodování investor , bank a obchodních partner
zda
spolupracovat s hodnoceným subjektem. [3]
2.2.3
Úv rový registr
Úv rový registr je databáze všech typ
klient , tedy fyzických osob ob an ,
podnikatel a také právnických osob, kte í jsou spojeni s poskytnutým úv rem. Ú elem je poskytovat obchodním bankám údaje o klientech, které pot ebují pro poskytování úv r , aby se zamezilo poskytování úv r nebonitním klient m.
15
Úv rové registry obsahují: identifika ní údaje klienta údaje o bonit klienta úv rovou historii klienta - informace o tom, jaké úv ry a ve které bance, respektive splátkové firm klient erpal nebo dosud erpá, jak je splácel nebo splácí, zda není nebo nebyl ve skluzu se splácením úv r atd. [3]
2.3 Úv rová smlouva Banky poskytují úv ry na základ úv rové smlouvy. Smlouva musí mít písemnou formu a obsahovat následující ustanovení: identifikaci obou smluvních stran charakteristiku a výši úv ru výši úrok a poplatk zp sob erpání úv ru zp sob splácení úv ru zajišt ní úv ru specifické podmínky pro splácení úv ru podpisy smluvních stran záv re nou klauzuli o platnosti a ú innosti úv rové smlouvy [3]
2.3.1
Úroky a poplatky
Úroky jsou odm na v itele za to, že p j il dlužníkovi peníze. Za podmínek stanovených v ZDP se stávají pro dlužníka da ov uznatelným nákladem. Výše úroku se stanovuje podle úrokové sazby, která je vyjád ena v procentech nej ast ji za kalendá ní rok. Úrokové sazby bank se odvíjí od úrokových sazeb vyhlášených eskou národní bankou a jsou v tšinou stanovovány individuáln podle bonity klienta, zp sobu zajišt ní, výši úv ru, atd. Krom úrok platí dlužník také poplatky spojené s uzav ením a vedením úv rových ú t , které jsou p i spln ní podmínek uvedených v ZDP da ov uznatelným nákladem. [3], [8]
16
2.3.2
erpání úv ru
erpání úv ru lze provád t dv ma základními zp soby a to jednorázov nebo postupn . [3]
2.3.3
Splácení úv ru
Splácení úv ru se skládá ze splátky p j ené ástky, jinak e eno úmoru, a ze splátky úroku. Splátka úv ru m že být jednorázová nebo postupná. Jednorázové splácení se využívá tehdy, když je objekt úv rování ur en k prodeji. U postupného splácení využívají banky n kolik variant. Jednou z variant je pravidelné splácení, které využívá degresivní, lineární a progresivní systém. Systém degresivních splátek vychází z konstantního úmoru a klesajícího úroku. Systém lineárních splátek je založen na konstantních splátkách, p i emž úmor by rostl úm rn
poklesu úroku. Systém
progresivních splátek je konstruován na rychlejším r stu úmoru než je pokles úroku, proto splátky celkov
rostou. Další z variant postupného splácení je nepravidelné
splácení, které umož uje dlužníku p izp sobit splátky vlastnímu finan nímu plánu. [3]
2.3.4
Ru ení
Ru ení je zp sob zajišt ní úv ru ve form písemného prohlášení ru itele v i bance, že uspokojí její nároky, pokud dlužník nesplní sv j závazek. Záruku p edstavuje toto prohlášení ru itele neboli záru ní listina. V záru ní listin
se uvádí závazek
pop . pohledávka, za kterou se ru í, výše ru ení, doba trvání ru ení, druh nebo ú el ru ení, osoby, které vstupují do vzájemných vztah – v itel, dlužník a ru itel. Varianty výše ru ení jsou tyto: ru itel uspokojí závazek pln nebo áste n záruka se vztahuje na z statek nebo na jednotlivé splátky uspokojí záruku nebo i p íslušenství uspokojí pohledávku i p ípadné škody [3]
17
3 Leasing Leasing je alternativní formou financování majetku spole nosti. „Z právního hlediska p edstavuje klasický leasing t ístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem, p i které pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a poskytuje jej za úplatu do užívání nájemci.“ [7] Pronajímatelem se rozumí poskytovatel leasingu neboli leasingová spole nost a nájemcem se rozumí p íjemce leasingu. (viz. Obrázek 1) Po dobu trvání leasingu z stává p edm t leasingu ve vlastnictví poskytovatele leasingu. P i nákupu není pot eba, aby podnik m l velký objem finan ních prost edk , protože platby za leasing jsou rozloženy do delšího asového období. Ú etn nep edstavuje zvýšení zadluženosti podniku, nebo se neprojeví v rozvaze jako položka zvyšující cizí zdroje. Dále leasing snižuje výši fixního majetku, protože není vykazován jako sou ást aktiv, a tím nap . zvyšuje likviditu. V rámci leasingu jsou nabízeny i n které doprovodné služby jako nap . pojišt ní, ekonomické a da ové poradenství, které mohou vést ke zlevn ní po ízení p edm tu leasingu a oprostit p íjemce leasingu od ady administrativních i technických úkon . [1], [7]
Obrázek 1 – Tradi ní leasingové schéma
Dodavatel
Dodavatelská smlouva
Poskytovatel leasingu
Leasingová smlouva
P íjemce leasingu
Zdroj: Vlastní zpracování podle FARSKÁ, P. Finan ní leasing v právní praxi.
18
3.1 Rozd lení leasingu Leasing lze rozd lit na dva základní druhy: finan ní leasing operativní leasing [1] Existují i další druhy leasingu. Uvedla jsem pouze dva nejpoužívan jší druhy.
3.1.1
Finan ní leasing
Finan ní leasing je závazkový vztah, ve kterém poskytovatel leasingu p evádí na p íjemce leasingu užívání p edm tu na ur itou dobu za p edem dohodnuté splátky. Dále na p íjemce leasingu p echází povinnosti spojené s údržbou, opravami a servisními službami na p edm tu leasingu. Poskytovatel leasingu v podstat poskytuje finan ní služby. P edm t leasingu ani leasingové splátky nejsou zachyceny v rozvaze podniku. Zkresluje se tím vypovídací schopnost rozvahy o výši a struktu e majetku a i o výši a struktu e kapitálu. Doba finan ního leasingu se obvykle blíží dob
ekonomické
životnosti p edm tu. Po skon ení doby leasingu má p íjemce leasingu právo na koupi p edm tu do svého vlastnictví. U finan ního leasingu není možno leasingovou smlouvu za normálních podmínek vypov d t. [2], [7]
3.1.2
Operativní leasing
Operativní leasing lze charakterizovat jako krátkodobé užívání pot ebného p edm tu. Oproti finan nímu leasingu nese náklady spojené s údržbou, opravami a servisními službami p edm tu leasingu leasingová spole nost. Poskytovatel leasingu nese všechna rizika, která plynou z vlastnictví p edm tu. Svojí podstatou je operativní leasing blízký b žnému nájmu. Doba operativního leasingu je podstatn
kratší, než ekonomická
životnost p edm tu. Po skon ení doby leasingu je p edm t leasingu vrácen leasingové spole nosti, ale za ur itých podmínek m že být i odkoupen. Používá se p edevším u v cí podléhajících prudkému technologickému rozvoji i módním trend m a není vhodné je mít ve vlastnictví. U operativního leasingu je možno leasingovou smlouvu vypov d t. [1]
19
3.2 P edm t leasingu P edm tem leasingu mohou být: v ci nemovité v ci movité o osobní vozidla nová a ojetá o užitková vozidla nová a ojetá o nákladní vozidla nová a ojetá o výrobní za ízení o speciální technologie P edm t leasingu z stává po celou dobu leasingu ve vlastnictví poskytovatele leasingu. I p es to náleží p íjemci leasingu plody a užitky spojené s užíváním p edm tu leasingu v etn p ípadného podnájmu tohoto p edm tu. Z d vodu toho, že p edm t leasingu není ve vlastnictví p íjemce leasingu, nemá p íjemce leasingu možnost uplat ovat da ové odpisy. To náleží ve v tšin
p ípad
leasingové spole nosti. Pokud leasingová
spole nost zbankrotuje, dojde k vrácení p edm tu leasingu leasingové spole nosti. Z této situace vyplynou r zná jednání o eventuelním narovnání leasingových splátek, náhrad škody p íjemci leasingu zp sobené odejmutím p edm tu apod. [1], [7], [10]
3.3 Leasingová smlouva Doslovný pojem leasingová smlouva v eském právním ádu není. P i uzavírání leasingových smluv se postupuje
áste n
podle p íslušných paragraf
zákon
. 40/1964 Sb., ob anský zákoník, . 513/1991 Sb., obchodní zákoník, . 586/1992 Sb., o daních z p íjm
a . 235/2004 Sb., o dani z p idané hodnoty za využití § 273
Obchodního zákoníku. Specifické
ásti leasingových smluv upravují všeobecné
obchodní podmínky zejména vytvo ené
eskou leasingovou a finan ní asociací.
Leasingové smlouvy jsou uzavírány v písemné form a jsou v nich podrobn upravena práva a povinnosti obou smluvních stran. [8]
20
3.3.1
Podklady k uzav ení leasingové smlouvy
K uzav ení leasingové smlouvy je pot eba mít ur ité doklady, které leasingové spole nosti požadují. Leasingové spole nosti v p ípad
právnických osob požadují p edevším tyto
dokumenty: ov ený výpis z obchodního rejst íku ú etní záv rku minimáln za poslední rok p iznání k dani z p idané hodnoty (DPH) obvykle za poslední t i zda ovací období výpisy z bankovního ú tu výkaz cash flow doklady o ru itelích a zp sobu ru ení u leasingových smluv na vysoké ástky p ehled o dalších závazcích spole nosti [8]
3.3.2
Náležitosti leasingové smlouvy
Leasingová smlouva by m la obsahovat alespo tyto náležitosti: ur ení smluvních stran p edm t leasingu datum uzav ení smlouvy datum ú innosti smlouvy, je-li odlišné od dat uzav ení smlouvy (rozumí se tím datum p edání p edm tu ve stavu obvyklém k užívání) dobu trvání leasingového vztahu, pop ípad
datum ukon ení leasingového
vztahu platební podmínky – po izovací cenu, výši leasingových splátek, termíny jejich splatnosti dále p ípadn první mimo ádné splátky, zálohy na leasingové splátky, zálohy na kupní cenu obecné stanovení podmínek a povinností p íjemce leasingu a poskytovatele leasingu – užívání p edm tu leasingu p íjemcem leasingu, stanovení odpov dnosti za škody zp sobené na p edm tu, ustanovení o tom, zda m že dát p íjemce leasingu p edm t do podnájmu další osob , atd.
21
ustanovení o pojišt ní p edm tu leasingu ustanovení o povinnosti provád t opravy na p edm tu leasingu ustanovení o skute nosti, zda je p íjemce leasingu oprávn n provád t na p edm tu technické zhodnocení a dohodu o tom, kdo toto technické zhodnocení bude hradit a odpisovat údaj o p ípadných sankcích vyplývajících z nespln ní podmínek p íjemce leasingu i poskytovatele leasingu v etn penále údaj o p ípadném ru ení i garanci ustanovení o p ípadném p ed asném ukon ení smlouvy a podmínkách, za kterých toto p ed asné ukon ení lze provést ustanovení o p echodu vlastnictví p edm tu z poskytovatele leasingu na p íjemce leasingu (u finan ního leasingu) záv re ná ustanovení (nap . za jakých podmínek lze smlouvu m nit v dob trvání leasingu) podpisy obou smluvních stran a p ípadn jejich razítka seznam p íloh (nap . splátkový kalendá ) [8]
3.4 Cena leasingu Cenu leasingu tvo í všechny splátky, které je p íjemce leasingu povinen platit poskytovateli leasingu. Cena leasingu zahrnuje po izovací cenu majetku, ziskovou marži leasingové spole nosti a ostatní náklady poskytovatele leasingu spojené s p edm tem leasingu, které jsou v rámci leasingových splátek p esouvány na p íjemce leasingu. Ostatními náklady jsou p edevším úroky z úv ru, které si leasingová spole nost bere na po ízení p edm tu leasingu, p ípadné poplatky bance za vedení úv rových ú t , jiné správní náklady spojené s leasingem atd. [8]
3.4.1
Leasingové splátky
Leasingové splátky jsou opakující se pln ní p íjemce leasingu v i leasingové spole nosti, které se platí po p edání p edm tu leasingu p íjemci leasingu. Dá se íci, že prost ednictvím nich dochází k faktickému splácení hodnoty p edm tu leasingu v pr b hu leasingového vztahu. P i spln ní podmínek stanovených v § 24 odst. 2
22
písm. h) a § 24 odst. 4 – 6 ZDP m že podnik za adit leasingové splátky do svých da ov uznatelných náklad . [8]
3.4.2
Mimo ádná splátka
Mimo ádná splátka, neboli první navýšená splátka, je suma, která je ur ena procentem z po izovací ceny p edm tu leasingu a platí se na po átku leasingu. Výše této splátky závisí na bonit p íjemce leasingu a snižuje základ pro výpo et leasingových splátek. [1]
3.5 Pojišt ní v leasingu Dohoda o pojišt ní p edm tu leasingu je sou ástí leasingové smlouvy. Pojišt ním se chrání poskytovatel leasingu proti škodám, které by mu vznikly zcizením i poškozením p edm tu leasingu. V p ípad nepojišt ní by poskytovatel leasingu p enášel tyto škody na p íjemce leasingu. [10]
3.5.1
Druhy pojišt ní
Pojišt ní se d lí na tyto základními druhy: pojišt ní majetkových škod pojišt ní odpov dnostních škod pojišt ní finan ních ztrát Nej ast ji je využíváno pojišt ní majetkových škod, které chrání poskytovatele leasingu p ed vzniklými škodami, zcizením nebo poškozením p edm tu leasingu. Toto pojišt ní lze považovat za povinné. Pojišt ní finan ních ztrát je dopl kovým programem, které p íjemci leasingu zajiš uje úhradu leasingových splátek p i jeho neschopnosti splácet. Zejména se jedná o pojišt ní proti ztrát
zam stnání
i pracovní neschopnosti u
fyzických osob, pojišt ní ušlého zisku nebo pojišt ní pohledávek u právnických osob. Mezi základní pojišt ní odpov dnostních škod pat í pojišt ní odpov dnosti z provozu motorového vozidla, tzv. zákonné pojišt ní. [10]
23
4 Souhrn výhod a nevýhod zp sob financování 4.1 Nákup za vlastní pen žní prost edky Výhody podnik se nezadlužuje okamžikem nákupu se stává podnik vlastníkem po ízeného majetku s právem tento majetek odpisovat pen žní toky podniku nejsou zatíženy dalšími náklady jako u úv ru nebo leasingu [8] Nevýhody podnik musí mít p i koupi majetku k dispozici volné finan ní prost edky negativní vliv na cash flow, kv li jednorázovému výdaji v okamžiku po ízení nelze považovat výdaj na po ízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku za da ov uznatelný náklad [8]
4.2 Bankovní úv ry Výhody není pot eba mít v tší množství volných finan ních prost edk okamžikem nákupu se stává majetek majetkem kupujícího s právem tento majetek odpisovat úroky z úv ru jsou da ov uznatelným nákladem za podmínek stanovených v ZDP [8] Nevýhody vynakládání dalších náklad na koupi majetku mezi n ž pat í zejména placené úroky z úv r , poplatky spojené s vedením úv rových ú t
a poplatky za
vy ízení žádosti o úv r apod. zhoršuje bonitu podniku, protože výše úv ru je v rozvaze sou ástí položky cizích zdroj a dochází k ú etnímu zadlužení podniku [8]
24
4.3 Leasing Výhody podnik nemusí vynaložit jednorázov velký objem finan ních prost edk platby jsou rozloženy do delšího asového období leasingové splátky jsou da ov uznatelným nákladem za podmínek stanovených v ZDP ú etn nezvyšuje míru zadluženosti podniku, závazek z leasingové smlouvy se neprojevuje v rozvaze podniku jako položka zvyšující cizí zdroje pozitivn ovliv uje likviditu doprovodné služby, které jsou nabízeny spole n s leasingem [1], [7], [8] Nevýhody p edm t leasingu z stává po dobu leasingu ve vlastnictví leasingové spole nosti nemožnost uplatnit do da ov uznatelných náklad da ové odpisy p edm tu podnik, pokud provede úpravy na p edm tu musí žádat o souhlas poskytovatele leasingu u finan ního leasingu je obtížná vypov ditelnost leasingové smlouvy ze strany p íjemce leasingu nebezpe ní bankrotu leasingové spole nosti p ed ukon ením leasingu spojené s odebráním p edm tu leasingu [7], [8]
25
5 Charakteristika spole nosti Spole nost si nep ála být jmenována, proto ji budu dále nazývat X, a.s.
5.1 Základní údaje Název:
X, a.s.
Právní forma:
akciová spole nost
Základní kapitál:
1 395 303 000,- K
Akcie:
1 395 303 ks kmenové akcie na majitele ve jmenovité hodnot 1 000,- K v zaknihované podob
P edm t podnikání:
vyrábí a dodává - odlitky, ingoty, voln kované výkovky, modely - za ízení válcoven - tvá ecí stroje - tvá ecí nástroje - hydraulické prvky - rekonstrukce a modernizace stroj - dopl ující sortiment
Posláním spole nosti je vyráb t a dodávat výrobky a polotovary vysoké užitné hodnoty, v požadované kvalit
a poskytovat odpovídající služby. Dodržovat p íslušné
bezpe nostní a ekologické p edpisy. [18]
5.2 Profil spole nosti Podnik má více jak padesátietou tradici v t žkém pr myslu. Po átkem devadesátých let se stal akciovou spole ností. V roce 2002 vstoupil do spole nosti strategický partner, který je v sou asné dob majoritním vlastníkem. X, a.s. je významným dodavatelem kusových dodávek za ízení válcoven, tvá ecích stroj a výrobk metalurgie do tém
padesáti zemí p ti kontinent . Mezi nejv tší
26
zahrani ní odb ratele pat í vysp lé státy Evropy, p edevším N mecko, Velká Británie, Dánsko, Itálie a Rakousko, ale také USA a asijské státy. V sou asné dob má p ibližn 2700 zam stnanc . Disponuje vysoce kvalifikovaným výrobním a technickým personálem, moderní výrobní a vývojovou základnou a kvalitními mezinárodními referencemi ve všech výrobních oborech. Firma je držitelem mezinárodních certifikací v souladu s normami EN ISO 9001:2000, EN ISO 14001:2004 a OHSAS 18001:2007. [18]
5.3 Výrobní program Výrobní program spole nosti X, a.s. se d lí na ty i hlavní ásti: metalurgie tvá ecí stroje válcovny nástroje Výroba metalurgických komponent
a polotovar
programu spole nosti. Tvo í p ibližn v tuzemsku a tém
tvo í podstatnou
ást výrobního
70% z celkových dodávek spole nosti
50% z celkových dodávek do zahrani í. Jedná se p edevším
o produkci a dodávky vysoce kvalitních výkovk , odlitk , ingot , slévárenských model a ady dalších doprovodných služeb pro letecký, ropný a lodní pr mysl, pro energetiku a v trné elektrárny. Podstatn menší ást výrobního programu p edstavují tvá ecí stroje, které tvo í 13% z celkových dodávek v tuzemsku a 25% dodávek do zahrani í. Spole nost vyrábí nejen unifikované ady jednotlivých typ tvá ecích stroj , ale nabízí také návrhy a realizace nestandardních kusových i speciálních stroj . Jedná se p edevším o za ízení pro hromadnou výrobu díl
pro automobilový
i spot ební pr mysl, a to samoz ejm
s p íslušnou mechanizací, nástrojovým vybavením a celým doprovodným systémem služeb a servisu.
27
Obor válcovny tvo í 3% z celkových dodávek v tuzemsku a 5% z celkových dodávek do zahrani í. Sortiment tohoto oboru p edstavují hlavn dodávky technologických linek, kusových dodávek technologických za ízení, rekonstrukcí a modernizací existujících technologických celk . Nejmenší podíl na výrobním programu má obor nástroje, který tvo í 1% z celkových dodávek v tuzemsku a 4% dodávek do zahrani í. Tento obor zahrnuje vývoj tvá ecích technologií a lisovacích nástroj , konstrukci nástroj a jejich výrobu dle dokumentace spole nosti i zákazníka. Dodávky sm ují zvlášt do oblasti automobilového pr myslu. [18]
5.4 SWOT analýza spole nosti Tabulka 1 – SWOT analýza spole nosti X, a.s.
S – silné stránky
W – slabé stránky
vyjasn ná vlastnická struktura
delší dodací termíny u výkovk
dlouholetá tradice výroby
trvalý velký nedostatek kapacit na
stabilizovaná a dlouhodob zisková
hrubování výkovk , u n kterých
výroba
druh opracování
dobrá spolupráce se zahrani ními
obtížné zajiš ování hrubování
partnery
v kooperaci u externích dodavatel
ekologicky relativn málo závadná
nedostatek kapacit ve spole nosti i u
výroba
tuzemských firem externích na
dlouhodob využívaný moderní
dokon ovací operace opracování
vlastní informa ní systém, pr b žn
nemožnost rozší ení kapacit kovárny
upravovaný a dopl ovaný podle
vybudováním nových kovacích
nových požadavk a pot eb
agregát p etrvávající pomalé reakce na
ízený systém pr b žného
poptávky
vzd lávání všech pracovník
28
O - p íležitosti
T - hrozby
rozvoj a stabilizace východních trh
nyn jší recese v EU i ve sv t
v etn zvyšování poptávky
podstatné zpomalení hospodá ského
o ekávaná rekonstrukce a
r stu v R a pokles poptávky po
modernizace starších tepelných
výrobcích t žkého pr myslu
elektráren u nás i v ostatních
odliv kvalifikovaných pracovník ,
evropských státech
p edevším v technických profesích
p edpokládaná výstavba nových
trvalé zp ís ování ekologických
jaderných elektráren v Evrop i ve
zákon s dopady do zvyšování
sv t
výrobních náklad
p etrvávající poptávka po výstavb
prakticky neexistence vládní
nových v trných elektráren
koncepce pro podporu pr myslu
možnost udržení vysoké technické
razantní nástup výrobc
úrovn tvá ecích agregát a
z východních zemí, kterým nelze
manipulátor na kovárn
cenov konkurovat nižší pr m rné výd lky v porovnání s celostátním pr m rem
Zdroj: Vlastní zpracování podle informací ze spole nosti
5.5 Finan ní analýza spole nosti Finan ní analýza je systematický rozbor získaných dat, p edevším dat uvedených v ú etních výkazech. Hodnotí minulost, sou asnost a p edpovídá budoucí finan ní podmínky firmy. Je d ležitým prvkem podnikového ízení. Její výsledky jsou obvykle výchozími údaji pro finan ní plánování a je sou ástí marketingové SWOT analýzy. Základními nástroji jednoduché finan ní analýzy jsou finan ní ukazatele, které p inášejí odpov di na r zné otázky ohledn finan ního zdraví spole nosti. Správné zpracování finan ní analýzy závisí na použitých vstupních informacích, které by m ly být kvalitní a komplexní. Je to nutné z d vodu podchycení pokud možno všech dat, které by mohly zkreslit výsledky.
29
Pro zpracování finan ní analýzy jsou pot eba p edevším tyto základní ú etní výkazy: rozvaha výkaz zisku a ztráty výkaz cash flow (nebudu v analýze používat, z d vodu omezeného p ístupu k interním zdroj m) Struktura rozvahy a výkazu zisku a ztráty je stanovena Ministerstvem financí a jsou povinnou sou ástí ú etní záv rky. [5] K zhodnocení jaký zdroj financování majetku je pro spole nost nejlepší je pot eba zjistit v jaké finan ní situaci se spole nost nachází. Ur ím to pomocí finan ní analýzy. Údaje zpracuji z rozvahy, výkazu zisku a ztrát v letech 2002 až 2008. Rozhodla jsem se za ít rokem 2002, kdy do spole nosti vstoupil nový majoritní vlastník. P i hodnocení finan ní situace spole nosti za nu indexem IN, který souhrnn vyjad uje stav spole nosti. Podrobn ji rozeberu spole nost pomocí analýzy stavových ukazatel a pom rových ukazatel . Z analýzy stavových ukazatel použiji horizontální a vertikální analýzu. U pom rových ukazatel využiji ukazatele zadluženosti a likvidity, abych zjistila jak je spole nost zadlužená a jestli je schopna hradit své závazky.
5.5.1
Indexy IN
Indexy IN sestavily manželé Neumaierovi. Tyto indexy umož ují posoudit finan ní výkonnost a d v ryhodnost eského podniku. Výpo et je vyjád en rovnicí, v niž jsou za azeny pom rové ukazatele zadluženosti, rentability, likvidity a aktivity. Každý z t chto ukazatel má p i azenu váhu podle jednotlivých odv tví. Vytvo eny byly ty i indexy, pro výpo et jsem zvolila index IN05, který je poslední vytvo ený. Tento index spojuje jak pohled v itelsky, tak vlastnický. Hranice pro klasifikaci podnik jsou: IN > 1,6 0,9 < IN IN
0,9
m žeme p edvídat uspokojivou finan ní situaci 1,6
tzv. „šedá zóna“ nevyhran ných výsledk firma je ohrožena vážnými finan ními problémy
30
Vzorec pro výpo et indexu IN05: IN05 = 0,13 A + 0,04 B + 3,97 C + 0,21 D + 0,09 E Kde A = celková aktiva/cizí zdroje B = EBIT/nákladové úroky C = EBIT/celková aktiva D = celkové výnosy/celková aktiva E = ob žná aktiva/krátkodobé závazky a úv ry [6] Tabulka 2 – Výpo et indexu IN v letech 2002 až 2008 IN index
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
A
2,33
2,54
2,54
2,49
2,58
2,28
2,27
B
-2,04
5,52
7,92
11,25
21,00
25,84
15,14
C
-0,04
0,06
0,07
0,08
0,10
0,10
0,09
D
1,17
1,10
1,26
1,13
1,16
1,03
1,37
E
1,17
2,12
2,22
2,04
2,55
1,94
1,90
CELKEM
0,41
1,21
1,39
1,51
2,05
2,12
1,72
Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
IN index 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Graf 1 – IN index v letech 2002 - 2008 (Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008)
Z grafu 1 je patrné, že se spole nost nachází v dobré finan ní situaci, až na rok 2002. V tomto roce vstoupil do spole nosti nový majoritní vlastník, který spole nosti pomohl se vzpamatovat z vážných finan ních problém . V roce 2003 se již spole nost nachází
31
v tzv. „šedé zón “, kdy firma má ur ité problémy, ale bankrot jí bezprost edn nehrozí. Od roku 2006 se X, a.s. stává silnou spole ností a bankrot jí nehrozí, protože se dostala do hodnot vyšších než je „šedá zóna“.
5.5.2
Analýza stavových ukazatel
Analýza stavových ukazatel
zahrnuje p edevším horizontální a vertikální analýzu,
které jsou výchozím bodem finan ní analýzy. [5] Horizontální analýza Horizontální analýza n kdy ozna ovaná jako analýza trend se zabývá zm nami v ase. Sleduje relativní zm ny jednotlivých položek v ase pop . jejich zm ny absolutní. Vzorce pro výpo et relativní a absolutní zm ny: % zm na =
b žné období - p edchozí období p edchozí období
100
Absolutní zm na = hodnota v b žném období – hodnota v p edchozím období [5] Horizontální analýza rozvahy V tabulce na následující stran je uvedena rozvaha spole nosti a její relativní a absolutní zm ny v letech 2002 až 2008. Na základ t chto dat zjistím intenzitu zm n jednotlivých položek rozvahy.
32
Tabulka 3 - Absolutní a relativní zm ny aktiv a pasiv v letech 2002 - 2008
CEL. B. B.I. B.II B.III. C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.
2003-2002 tis. K % -17 935 -0,68 20 894 1,60 510 6,67 18 211 1,41 2 173 34,81 -32 925 -2,53 -137 272 -20,68 -521 -4,44 79 107 14,70 25 491 28,54 -5 934 -28,80
2004-2003 tis. K % 156 263 5,99 81 983 6,20 3 270 40,10 -7 472 -0,57 86 185 1024,06 80 645 6,35 134 012 25,45 -512 -4,57 -19 601 -3,18 -33 254 -28,97 -6 335 -43,19
tis. K % tis. K % CEL. -17 935 -0,68 156 263 5,99 81 711 5,46 96 308 6,10 A. A.I. 0 0,00 -39 0,00 A.II. -1 876 -4,10 1 359 2,85 A.III. -1 757 -0,97 -30 933 -17,28 A.IV. -105 123 -150,06 114 543 326,61 A.V. 190 467 185,60 11 378 12,95 -99 646 -8,84 59 955 5,83 B. B.I. - 363 -8,15 37 202 909,58 B.II. 183 041 1560,58 -20 670 -10,61 B.III. -58 590 -12,90 26 552 6,71 B.IV. -223 734 -34,06 16 871 3,90 0 0,00 0 0,00 C.I. Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
AKTIVA 2005-2004 tis. K % 170 767 6,18 -44 048 -3,14 -321 -2,81 12 267 0,94 -55 994 -59,19 216 473 16,03 98 248 14,88 52 462 490,48 19 176 3,21 46 587 57,13 -1 658 -19,90 PASIVA tis. K % 170 767 6,18 80 810 4,82 39 0,00 -10 810 -23,35 4 431 2,99 40 623 51,12 46 527 46,89 89 957 8,27 -28 484 -68,98 -14 253 -8,19 214 830 50,88 -82 136 -18,25 0 0,00
33
2006-2005 tis. K % 316 803 10,80 44 368 3,26 11 081 99,80 11 789 0,90 21 498 55,68 274 183 17,50 130 248 17,17 45 412 71,90 47 885 7,76 50 638 39,52 -1 748 -26,19
2007-2006 tis. K % 670 467 20,62 32 523 2,31 1 548 6,98 20 370 1,54 10 605 17,64 636 371 34,57 591 249 66,51 -50 304 -46,33 180 163 27,11 -84 737 -47,40 1 573 31,93
2008-2007 tis. K % 209 887 5,35 297 705 20,71 -6 871 -28,95 166 927 12,43 137 649 194,67 - 86 418 -3,49 -140 006 -9,46 -50 666 -86,96 107 141 12,68 -2 887 -3,07 -1 400 -21,54
tis. K 316 803 235 948 0 93 240 7 234 60 787 74 687 80 855 71 119 -57 041 -15 403 82 180 0
tis. K 670 467 210 220 0 27 621 11 370 93 749 77 480 460 167 -3 298 6 082 482 383 -25 000 80
tis. K 209 887 111 443 0 -231 221 14 848 221 757 106 059 98 444 129 704 87 444 -113 704 -5 000 0
% 10,80 13,43 0,00 163,27 4,74 50,62 51,24 6,87 555,27 -35,68 -2,42 22,34 0,00
% 20,62 10,55 0,00 76,45 7,12 51,83 35,15 36,57 -3,93 5,92 77,59 -5,56 0,00
% 5,35 5,06 0,00 -362,69 8,68 80,75 35,60 5,73 160,87 80,31 -10,30 -1,18 0,00
Z horizontální analýzy vyplývá, že celková aktiva mají rostoucí trend. V roce 2007 vzrostly oproti p edchozímu roku dokonce o 20%. V roce 2008 se r st aktiv zpomalil, meziro ní nár st byl jen 5%. Na toto zpomalení m lo vliv p edevším snížení ob žných aktiv a asového rozlišení. K poklesu ob žných aktiv došlo p edevším z d vodu snížení dlouhodobých pohledávek, které se meziro n snížili o 50 666 tis. K
tzn. o 87% a
snížením zásob o 140 006 tis. K , tj. pokles o necelých 10%. U dlouhodobého majetku došlo k nejv tšímu nár stu za celé sledované období a to skoro o 21%, p i emž nejvíce je tato skute nost patrná v položkách dlouhodobý finan ní majetek a dlouhodobý hmotný majetek. Dlouhodobý finan ní majetek se zvýšil v roce 2008 oproti roku 2007 o 137 649 tis. K , tedy o 195% a dlouhodobý hmotný majetek m l nár st o 166 927 tis. K , tj. nár st o 12%. Nejv tší výkyv m l v roce 2004 dlouhodobý finan ní majetek u n jž došlo k meziro nímu nár stu o více jak 1000%. Další velký nár st oproti p edchozímu roku byl u dlouhodobých pohledávek v roce 2005 a to tém
o 500%.
K nejv tšímu absolutnímu nár stu došlo v roce 2007 a bylo to u zásob o 591 249 tis. K . Stejný rostoucí trend jako aktiva mají i pasiva, to je zp sobeno tím, že se sob rovnají. V roce 2008 byl meziro ní nár st vlastního kapitálu 111 443 tis. K , což bylo více než u cizího kapitálu, který se zvýšil o 98 444 tis. K . Avšak procentueln na tom byly lépe cizí zdroje s 5,73% oproti vlastnímu kapitálu u kterého byl nár st 5,06%. U kapitálových fond , položky vlastního kapitálu, došlo k velkému poklesu o 231 221 tis. K , což je oproti roku 2007 pokles p ibližn o 360%. Další položky vlastního kapitálu zaznamenaly nár st, nejv tší byl u výsledku hospoda ení minulých let, který zaznamenal nár st o 221 757 tis. K , tedy skoro o 81%. Z cizích zdroj se meziro n zvýšily rezervy o 160%, absolutn
o 139 704 tis. K . Závazky v roce 2008
zaznamenaly, jak nár st tak pokles. Dlouhodobé závazky se zvýšily o 87 444 tis. K , což je o 80%, zato u krátkodobých závazk došlo k poklesu o 113 704 tis. K , tedy o 10%. K nejv tšímu meziro nímu výkyvu došlo u dlouhodobých závazk v roce 2003, které se zvýšily o více než 1500%. Další velké zvýšení bylo v roce 2004 u rezerv o 900% a u výsledku hospoda ení minulých let o 320%. K dalšímu velkému nár stu u rezerv došlo v roce 2006 o 555% a v tomtéž roce i u kapitálových fond o 160%. Výsledek hospoda ení zaznamenal velký pokles a to v roce 2003 o 150%. Nejv tší
34
absolutní zvýšení bylo v roce 2007 u krátkodobých závazk , které oproti roku 2006 vzrostly o 482 383 tis. K . Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty V níže uvedené tabulce 4 je uveden výkaz zisku a ztráty spole nosti a jeho relativní a absolutní zm ny v letech 2002 až 2008. Z uvedených dat zjistíme, jak jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty ovlivnily výsledek hospoda ení. Z horizontální analýzy výkazu zisku a ztráty vyplývá, že výsledek hospoda ení za ú etní období byl ve všech sledovaných letech kladný. V roce 2003 došlo ke skokovému nár stu provozního výsledku hospoda ení a to m lo vliv na skokový nár st výsledku hospoda ení za b žnou innost, p ed zdan ním a za ú etní období. V té dob vstoupil do spole nosti nový majoritní vlastník, který vyvedl spole nost ze ztráty. D ležitý je rostoucí trend provozního výsledku hospoda ení, který je hlavní výd le nou inností spole nosti. V roce 2008 nastal u tohoto výsledku hospoda ení malý pokles. I p es tento pokles dosáhla spole nost v roce 2008 nejlepší výsledek hospoda ení za sledované období a to zisk 403 974 tis. K . Tento výsledek byl zap í in n extrémn velkým nár stem finan ního výsledku hospoda ení, jehož meziro ní r st byl 143 794 tis. K , tedy p ibližn o 1900%. Nejv tší výkyv zaznamenala položka mimo ádné výnosy v roce 2006, jejichž meziro ní nár st byl o 2 677 500%, to bylo zp sobeno tím, že v roce 2005 m la spole nost 1 tis. K mimo ádných výnos a v roce 2006 jich byl 26 775 tis. K . V tom samém roce se také extrémn
zvýšily položky mimo ádné
náklady o 2600%, prodané cenné papíry a podíly o 7700%, zm na stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních náklad p íštích období o 1700% a tržby z prodeje cenných papír a podíl také o skoro 1700%. U zm ny stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních náklad p íštích období došlo také v roce 2008 k velkému nár stu a to 2300%. V roce 2008 se zvýšil význam prodeje zboží pro spole nost, jelikož se tržby a náklady na prodané zboží zvýšilo oproti p edchozímu roku tém
o 1 000 000 tis. K , tedy p ibližn
o 1000%. Náklady vynaložené
na prodané zboží byly vyšší než tržby, to vyvolalo ztrátovou obchodní marži. P idaná hodnota je ve všech sledovaných letech kladná, což je zp sobeno vyššími výkony nad výkonovou spot ebou. P idaná hodnota má od roku 2004 rostoucí trend.
35
Tabulka 4 – Absolutní a relativní zm ny náklad a výnos v letech 2002 - 2008
I. A. + Obchod. marže II. B. + P id. hodnota C. D. E. III. F. G. IV. H. I. * Provozní VH VI. J. VII. VIII. M. X. N. XI. O. * Finan ní VH Q. ** VH za B XIII. R. * Mim. VH *** VH za ÚO **** VH p ed z.
2003- 2002 tis. K % 111 078 64,77 121 469 83,27 -10 391 -40,56 -420 -0,02 11 505 0,76 - 22 316 -2,36 10 739 1,57 1 764 43,37 -3 771 -2,77 -50 426 -80,30 -48 756 -89,00 -133 055 -117,59 -206 143 -66,72 -344 807 -81,39 2 003 20,47 236 998 257,85 -50 -100,00 -20 -100,00 0 0,00 -60 -100,00 -4 451 -100,00 -4 945 -85,30 -18 792 -41,71 -49 218 -71,39 -33 652 -50,28 -6 260 -19,14 19 415 301,94 211 323 178,81 -25 043 -87,08 -4 187 -31,73 - 20 856 -134,03 190 467 185,60 209 882 192,46
2004-2003 tis. K % -670 -0,24 -15 550 -5,82 14 880 97,70 604 653 24,85 476 920 31,22 142 613 15,48 40 798 5,86 -1 176 -20,17 9 815 7,42 3 903 31,55 4 642 77,05 34 033 170,97 14 427 14,03 26 381 33,45 7 780 100,00 38 670 26,65 0 0,00 0 0,00 646 0,00 0 0,00 0 0,00 3 302 387,56 -3 051 -11,62 7 767 39,37 5 988 17,99 8 778 22,53 41 145 316,87 6 303 6,77 -3 715 -100,00 -8 790 -97,56 5 075 95,85 11 378 12,95 52 523 52,09
2005-2004 tis. K % -87 827 -31,16 -72 717 -28,88 -15 110 -50,18 -178 998 -5,89 -264 653 -13,20 70 545 6,63 52 754 7,16 625 13,43 12 987 9,14 -2 799 -17,20 -4 032 -37,80 -17 539 -124,15 83 263 71,00 66 939 63,60 0 0,00 39 275 21,37 60 0,00 39 0,00 203 31,42 0 0,00 0 0,00 -90 -2,17 -3 391 -14,61 5 982 21,76 -2 618 -6,67 12 125 40,17 4 133 7,64 47 267 47,53 1 0,00 741 336,82 -740 -336,36 46 527 46,89 50 660 33,04
Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
36
2006-2005 tis. K % -45 475 -23,43 -46 665 -26,06 1 190 7,93 346 126 12,11 142 160 8,17 205 156 18,08 77 210 9,78 -1 289 -24,41 3 260 2,10 20 289 150,57 17 853 269,07 57 584 1687,69 105 176 52,45 83 999 48,78 0 0,00 92 004 41,25 992 1653,33 3 013 7725,64 608 71,61 0 0,00 0 0,00 -217 -5,34 -4 821 -24,32 6 230 18,61 5 908 16,12 3 513 19,45 21 779 37,38 73 738 50,26 26 775 2677500,00 25 826 2687,41 949 98,85 74 687 51,24 96 466 47,28
2007-2006 tis. K % -52 748 -35,50 -45 983 -34,73 -6 765 -41,79 521 611 16,27 327 028 17,38 187 818 14,02 108 295 12,49 393 9,85 12 044 7,61 -15 084 -44,67 -19 010 -77,63 -61 187 -112,95 -206 229 -67,46 -153 162 -59,79 0 0,00 79 132 25,12 -552 -52,47 -2 552 -83,62 213 14,62 0 0,00 0 0,00 1 886 49,03 255 1,70 46 986 118,33 43 759 102,83 7 071 48,61 8 214 10,26 77 989 35,38 -26 734 -99,84 -26 225 -97,90 -509 -4627,27 77 480 35,15 85 694 28,52
2008-2007 % tis. K 968 899 1010,89 992 999 1149,03 -24 100 -255,70 407 118 10,92 180 771 8,18 202 247 13,24 68 549 7,03 292 6,66 8 631 5,07 -4 826 -25,84 -100 -1,83 163 868 2335,97 60 154 60,47 42 676 41,42 0 0,00 -26 341 -6,68 -500 -100,00 -500 -100,00 1 564 93,65 0 0,00 0 0,00 -1 724 -30,07 9 038 59,24 197 759 228,11 44 767 51,86 143 794 1923,41 11 685 13,24 105 768 35,44 260 619,05 -31 -5,52 291 55,96 106 059 35,60 117 744 30,49
Vertikální analýza Vertikální analýza se zabývá vnit ní strukturou absolutních ukazatel . P i této analýze jde o soum ení jednotlivých položek základních ú etních výkaz
k jejich celkové
sum . U vertikální analýzy rozvahy se postupuje tak, že jednotlivé položky rozvahy vztahujeme k celkové bilan ní sum . U výkazu zisku a ztráty a cash flow se v tšinou vertikální analýza nezpracovává, nebo má zpravidla význam jako zp es ování u interní analýzy. [5] Tabulka 5 – Struktura aktiv a pasiv v letech 2002 - 2008 AKTIVA 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
CEL.
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
100,00
B. B.I. B.II B.III.
49,59 0,29 49,06 0,24 49,62 25,29 0,45 20,50 3,40 0,78
50,74 0,31 50,10 0,32 48,70 20,19 0,43 23,67 4,40 0,56
50,83 0,41 47,00 3,42 48,86 23,90 0,39 21,62 2,95 0,30
46,37 0,38 44,68 1,32 53,40 25,86 2,15 21,02 4,37 0,23
43,22 0,68 40,69 1,85 56,63 27,35 3,34 20,44 5,50 0,15
36,66 0,61 34,25 1,80 63,17 37,75 1,49 21,54 2,40 0,17
42,00 0,41 36,55 5,04 57,87 32,44 0,18 23,04 2,21 0,12
100,00
100,00
100,00
56,17 35,58 1,63 4,36 7,00 7,60 43,83 2,06 2,78 28,16 10,84 0,00
56,02 33,77 -4,05 4,50 12,02 9,78 43,98 5,09 4,75 23,97 10,17 0,00
C. C.I. C.II. C.III. C.IV. D.I.
PASIVA CEL.
100,00
100,00
100,00
100,00
A. A.I. A.II. A.III. A.IV. A.V.
57,05 60,58 60,64 59,87 61,29 53,16 53,52 50,49 47,56 42,92 -1,74 -1,83 -1,68 -1,95 1,11 6,88 6,86 5,36 5,20 4,91 2,67 -1,35 2,88 4,09 5,56 -3,91 3,37 3,59 4,97 6,78 42,95 39,42 39,36 40,13 38,71 B. B.I. 0,17 0,16 1,49 0,44 2,58 B.II. 0,45 7,47 6,30 5,45 3,16 B.III. 17,31 15,18 15,28 21,71 19,12 B.IV. 25,02 16,61 16,28 12,54 13,84 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 C.I. Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
37
Z tabulky 5 je patrné, že v prvních t ech letech je podíl ob žných a stálých aktiv na majetkové struktu e spole nosti tém
vyrovnaný. Od roku 2005 se za íná pomalu
zvyšovat podíl ob žných aktiv až do roku 2007, kdy
inily ob žná aktiva 63%
z celkových aktiv. V roce 2008 sice pokles podíl ob žných aktiv na 58%, ale stále je vyšší než podíl stálých aktiv. Nejv tší položkou ob žných aktiv jsou zásoby, které v roce 2007dokonce p evýšily podíl dlouhodobého hmotného majetku na celkových aktivech. Nejv tší položkou stálých aktiv je dlouhodobý hmotný majetek, který je také nejv tší položkou celkových aktiv, až na zmi ovaný rok 2007. Podíl asového rozlišení na celkových aktivech je zanedbatelný, protože v jednotlivých letech nedosahuje ani 1%. Struktura pasiv se skládá p ibližn z 60% vlastního kapitálu a z 40% cizích zdroj . Kapitálová struktura s p evládajícím vlastním kapitálem je pro výrobní podniky, což X, a.s. je, typická. Nejv tší položkou vlastního kapitálu i celkových pasiv je základní kapitál, u kterého se podíl na celkových pasivech snižuje vlivem zvyšujících se ostatních pasiv. Podíl základního kapitálu na celkových pasivech byl v roce 2008 34%. Nejv tší položkou cizích zdroj jsou krátkodobé závazky s podílem 24% na celkových pasivech. asové rozlišení se podíly na celkových pasivech tém
nulov , v roce 2007 a
2008 byly pouze 80 tis. K .
5.5.3
Analýza pom rovými ukazateli
Analýza pom rových ukazatel
je nej ast ji používaným rozborovým postupem
k ú etním výkaz m z hlediska využitelnosti. Tato analýza vychází výhradn z údaj ze základních ú etních výkaz a umož uje získat rychlý a nenákladný obraz o základních finan ních charakteristikách podniku. [6] Ukazatele zadluženosti Zadluženost znamená, že firma využívá k financování svých aktiv cizí zdroje. Ukazatele zadluženosti m í rozsah, v jakém podnik používá dluhy k financování.
38
Celková zadluženost Celková zadluženost je také nazývána jako ukazatel v itelského rizika nebo debt ratio. ím vyšší je jeho hodnota, tím vyšší je riziko v itel . Vzorec pro výpo et celkové zadluženosti: Celková zadluženost =
cizí zdroje celková aktiva
100
Kvóta vlastního kapitálu Kvóta vlastního kapitálu nazývaná také jako vybavenost finan ní nezávislosti nebo eguity ratio dopl uje ukazatel celkové zadluženosti. Sou et obou t chto ukazatel by m l být 100%. Kvóta vlastního kapitálu vyjad uje strukturu financování z vlastních zdroj . Vzorec pro výpo et kvóty vlastního kapitálu: Kvóta vlastního kapitálu =
vlastní kapitál celková aktiva
100
Úrokové krytí Úrokové krytí udává kolikrát p evyšuje zisk nákladové úroky. Tento ukazatel vyjad uje kolik zbude na akcioná e po zaplacení úrok . ím je jeho hodnota vyšší, tím má podnik v tší schopnost splácet své úv ry. Za posta ující se považuje, když zisk p evyšuje úroky 3x až 6x. Vzorec pro výpo et úrokového krytí: Úrokové krytí =
EBIT nákladové úroky
[6] Tabulka 6 – Výpo et ukazatel zadluženosti v letech 2002 až 2008 Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celková zadluženost
42,95%
39,42%
39,36%
40,13%
38,71%
43,83%
43,98%
Kvóta vlastního kapitálu
57,05%
60,58%
60,64%
59,87%
61,29%
56,17%
56,02%
-2,04
5,52
7,92
11,25
21,00
25,84
15,14
Úrokové krytí
Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
39
Z tabulky 6 je patrné, že se kapitálová struktura spole nosti v ase p íliš nem nila. Spole nost využívá k financování více vlastního kapitálu než cizích zdroj . Celková zadluženost se ve všech sledovaných letech pohybovala okolo 40%, což je pro výrobní podnik jako je X, a.s. obvyklé. Kvóta vlastního kapitálu se pohybuje ve sledovaném období okolo 60% a je vyšší než udává oborový pr m r1. V roce 2004 a 2006 m la spole nost kvótu vlastního kapitálu v tší než pr m rn ziskové podniky v odv tví2. V roce 2005 m la spole nost hodnoty tém
totožné. Úrokové krytí má spole nost
p edevším v posledních ty ech letech velmi dobré. Ukazatele likvidity Likvidita je souhrn všech potenciáln
likvidních prost edk
podniku na úhradu
splatných závazk . Ukazatele likvidity vyjad ují jestli je podnik schopen hradit své závazky. [6] B žná likvidita B žná likvidita, n kdy také ozna ována jako likvidita 3. stupn nebo current ratio, vyjad uje kolikrát ob žná aktiva pokrývají krátkodobé závazky. Je m ítkem budoucí solventnosti podniku a to v podstat znamená, jak by byl podnik schopen uhradit své závazky, kdyby prom nil veškerá svá ob žná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Zachování platební schopnosti bude pravd podobn jší, ím vyšší budou hodnoty tohoto ukazatele. Hodnoty b žné likvidity by se m ly pohybovat v rozmezí 1,5 – 2,5. Vzorec pro výpo et b žné likvidity: B žná likvidita =
ob žná aktiva krátkodobé dluhy
[5]
1
Pr m ry v oboru výroba za ízení a stroj u kvóty vlastního kapitálu byly v roce 2002 - 40,26%, 2003 41,39%, 2004 - 43,16%, 2005 - 43,14%, 2006 - 43,21%, 2007 - 43,18%. 2 Pr m ry ziskových podnik v odv tví výroba za ízení a stroj byly v roce 2004 - 53%, 2005 - 58,80%, 2006 - 57,45%, 2007 - 58,93%. Zdroj: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238
40
Pohotová likvidita Pohotová likvidita n kdy také nazývána jako likvidita 2. stupn nebo quick ratio. U této likvidity byla z ob žných aktiv vylou ena nejmén
likvidní položka a to zásoby.
V itateli byly ponechány krátkodobé pohledávky a krátkodobý finan ní majetek. Pro zachování likvidity podniku by nem la hodnota pohotové likvidity klesnout pod 1. [6] Vzorec pro výpo et pohotové likvidity: Pohotová likvidita =
ob žná aktiva - zásoby krátkodobé dluhy
[5] Okamžitá likvidita Okamžitá likvidita též likvidita 1. stupn nebo cash ratio vyjad uje schopnost podniku hradit práv splatné závazky. Vstupují do ní nejlikvidn jší položky rozvahy, a to peníze v pokladn , na bankovních ú tech a voln obchodovatelné cenné papíry. Doporu ené hodnoty okamžité likvidity se pohybují v intervalu 0,2 – 0,5. Vzorec pro výpo et okamžité likvidity: Okamžitá likvidita =
pohotové platební prost edky dluhy s okamžitou splatností
[5] Tabulka 7 – Výpo et ukazatel likvidity v letech 2002 až 2008 Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
B žná likvidita
1,17
2,12
2,22
2,04
2,55
1,94
1,90
Pohotová likvidita
0,56
1,22
1,11
0,97
1,17
0,73
0,83
Okamžitá likvidita
0,08
0,19
0,13
0,17
0,25
0,07
0,07
Zdroj: Ú etní výkazy spole nosti X, a.s. z let 2002 až 2008
B žná likvidita se pohybuje až na roky 2002 a 2006 v doporu ených hodnotách. V roce 2002 byla hodnota nižší než 1,5, což znamená, že spole nost nem la dostatek finan ních prost edk . V roce 2006 byla hodnota vyšší než 2,5 a to vypovídá o tom, že spole nost drží zbyte n moc finan ních prost edk v ob žných aktivech. V roce 2008 byla b žná likvidita 1,9, tzn. pokud by podnik prodal veškerá svá ob žná aktiva, pak by
41
uhradil své závazky 1,9krát. B žná likvidita je vyšší, až na rok 2002, než udávají hodnoty oborového pr m ru3. Až na rok 2005 se hodnoty b žné likvidity spole nosti X, a.s. pohybují nad pr m rnými hodnotami ziskových podnik v odv tví4. Pohotová likvidita p ekro ila hodnotu 1 v letech 2003, 2004 a 2006. V ostatních letech byly hodnoty nižší, což ukazuje na nadm rnou váhu zásob. Až na roky 2002 a 2007 se pohybují hodnoty pohotové likvidity u spole nosti výše než hodnoty v oboru5. V letech 2004 a 2006 byly hodnoty pohotové likvidity vyšší, než pr m r ziskových podnik v odv tví6. Okamžitá likvidita se dostala do intervalu doporu ených hodnot pouze v roce 2006. Spole nost X, a.s. tedy není p íliš schopná hradit práv splatné závazky. Hodnoty okamžité likvidity spole nosti byly ve všech sledovaných letech nižší než, hodnoty v oboru7 a pr m rné hodnoty ziskových podnik v odv tví8.
3
Pr m ry v oboru výroba za ízení a stroj u b žné likvidity byly v roce 2002 – 1,47; 2003 - 1,43; 2004 – 1,61; 2005 – 1,62; 2006 – 1,71; 2007 – 1,32. 4 Pr m ry ziskových podnik v odv tví výroba za ízení a stroj u b žné likvidity byly v roce 2004 – 1,57; 2005 – 2,14; 2006 – 2,16; 2007 – 1,57. 5 Pr m ry v oboru výroba za ízení a stroj u pohotové likvidity byly v roce 2002 – 0,86; 2003 – 0,88; 2004 – 0,96; 2005 – 0,95; 2006 – 1,04; 2007 – 0,81. 6 Pr m ry ziskových podnik v odv tví výroba za ízení a stroj u pohotové likvidity byly v roce 2004 – 0,95; 2005 – 1,25; 2006 – 1,12; 2007 – 0,94. 7 Pr m ry v oboru výroba za ízení a stroj u okamžité likvidity byly v roce 2002 – 0,20; 2003 – 0,21; 2004 – 0,22; 2005 – 0,23; 2006 – 0,26; 2007 – 0,18. 8 Pr m ry ziskových podnik v odv tví výroba za ízení a stroj u okamžité likvidity byly v roce 2004 – 0,23; 2005 – 0,27; 2006 – 0,28; 2007 – 0,21. Zdroj: http://www.mpo.cz/cz/ministr-a-ministerstvo/analyticke-materialy/#category238
42
6 Specifikace automobilu Spole nost nespecifikovala o který automobil se má jednat. Vybrala jsem Škodu Octavii, která se adí mezi nejúsp šn jší modely zna ky Škoda. Dále jsem zvolila výbavu Ambiente pro její funk nost, komfort a elegantní vzhled. Pro pot eby podniku je vhodný motor 1.9 TDI PD 77 kW s 5-ti stup ovou mechanickou p evodovkou. Barva automobilu je modrá Storm metalíza a interiér má Variety Grey. Obrázek 2 – Automobil Škoda Octavia – barva a interiér
Zdroj: http://cc.skoda-auto.com/cze/cc_1_model.aspx?modelCode=1Z3& SessIdentifier=SI0
6.1.1
Základní výbava
Design bo ní ukazatele sm ru integrované do vn jších zp tných zrcátek, dekora ní lišty Ambiente, hlavice adicí páky PUR, interiér VARIETY, kola ocelová 6J x 15" s velkoplošnými kryty kol Gaspra, nárazníky lakované v barv vozu, ochranné bo ní lišty dve í, lakované v barv vozu, ozna ení motorizace na zadním víku, plastový ozdobný kryt motoru, p ístrojová deska Onyx/šedá, vn jší zp tná zrcátka a vn jší kliky lakované v barv vozu, volant ty ramenný, nastavitelný ve dvou osách Bezpe nost 3 hlavové op rky vzadu, výškov stavitelné, 3 t íbodové bezpe nostní pásy vzadu, airbagy idi e, spolujezdce, bo ní vp edu a hlavové, bezpe nostní sv tla na výplních p edních dve í, DAY LIGHT, deaktivace airbagu spolujezdce, ESP v etn ABS + EBV + MSR + ASR + EDS + HBA + DSR + ESBS, halogenové sv tlomety s DE-modulem a sm rovým ukazatelem, imobilizér, štítek s VIN kódem a
árovým kódem, ISOFIX na vn jších zadních sedadlech, p ední
43
mlhové sv tlomety, p ední op rky hlavy WOKS, p erušení p ívodu paliva p i nárazu, signalizace nezapnutého bezpe nostního pásu idi e, t íbodové výškov
nastavitelné
p ední
bezpe nostní
pásy
s p itahova i,
zapnutí
výstražných sv tel p i panickém brzd ní Funk nost 1 sklopný há ek na uchycení zavazadel v zavazadlovém prostoru, 2 lampi ky vp edu (pro
idi e a spolujezdce) a
tecí
tecí sv tla vzadu, držák
na parkovací lístky, 4 sklopná stropní madla, zadní s v šá ky, elektrické p ídavné topení pro dieselové motory, dvoutónová houka ka, make-up zrcátka ve slune ních clonách, MFA (p ístrojový panel s multifunk ním ukazatelem), neku ácký paket, obložení nákladové hrany, odkládací kapsy na zadní stran op radel p edních sedadel, odkládací schránka u idi e (vlevo pod volantem), odkládací schránka v horní
ásti p ístrojové desky uprost ed – uzav ená,
odkládací schránka v p ístrojové desce u spolujezdce (osv tlená, klimatizovaná), odkládací schránky s držáky 1l lahví ve výplních p edních dve í, osv tlení (2 lampi ky) a upínací oka v zavazadlovém prostoru, p ední st ra e AERO (s cyklova em a volbou frekvence), rezervní kolo ocelové (plnohodnotné s jízdním obutím), servo ízení (elektromechanický posilova program, st edová konzola se zásuvkou 12V, držáky nápoj
ízení), sí ový a odkládací
p ihrádkou, vyh ívané zadní sklo, výklopná odkládací schránka pod sedadlem spolujezdce, zadní odkládací plato, zadní sedadlo d lené, sklopné (v pom ru 60/40), zvuková signalizace nevypnutých sv tel Komfort centrální zamykání s dálkovým ovládáním (2 sklopné klí ky), CLIMATIC klimatizace s aut. regulací a kombifiltrem, elektricky ovládaná a vyh ívaná vn jší zp tná zrcátka, elektrické ovládání oken vp edu, rádio BLUES - 1DIN s CD, MP3, radiop íprava se 4 reproduktory, tónovaná skla, vnit ní cirkulace vzduchu (pylový filtr), výškov
nastavitelné sedadlo idi e a spolujezdce
s bederními op rami [15]
44
6.1.2
Extra výbava "SUN SAFE GLASS" s elektrickým ovládáním oken vp edu a vzadu alarm s hlídáním vnit ního prostoru, zálohovou sirénou, náklonovým idlem a dálkové ovládání CZ (2 sklopné klí ky) asistent rozjezdu do kopce s ESP v etn ABS, EBV, MSR, ASR, EDS, HBA a DSR ochrana podvozku proti kamen m signalizace vzdálenosti p i parkování vp edu a vzadu [15]
6.1.3
Technická data
celková hmotnost
1970 kg
pohotovostní hmotnost
1310 kg
užite né zatížení
660 kg
objem palivové nádrže
55 l
p timístná dvouprostorová, p tidve ová karoserie pohon p edních kol mechanická p tistup ová p evodovka, pln synchronizovaná pln ný emisní p edpis
EU4
nejvyšší rychlost
192 km/h
zrychlení z 0 na 100 km/h
11,8 s
spot eba - m stský cyklus
6,3 l/100km
spot eba - mimo m sto
4,2 l/100km
spot eba - kombinovaná
4,9 l/100km
výška (pohotovostní zatížení)
1462 mm
délka
4569 mm
ší ka
1769 mm
rozvor
2578 mm
[15]
45
6.1.4
Cena
Škoda Octavia Ambiente 1.9 TDI PD 77 kW 5-stup. mech.
489 900,- K
Extra výbava
57 150,- K
Cena celkem
547 050,- K
Cena je uvedena v etn DPH bez náklad na dopravu. Ceny budu uvád t v etn DPH, protože i když je spole nost plátcem DPH nemá nárok na odpo et DPH v p ípad po ízení osobního automobilu a to i formou finan ního pronájmu (v souladu s § 75 odst. 2 zákona o DPH s ú inností od 1.1.2009) [15]
46
7 Analýza zp sob financování V této ásti práce provedu analýzu financování formou vlastních pen žních prost edk , bankovního úv ru a finan ního leasingu.
7.1 Nákup z vlastních pen žních prost edk Na základ provedené analýzy finan ní situace ve spole nosti jsem došla k záv ru, že financování formou vlastních pen žních prost edk není pro spole nost p íliš vhodné. Spole nost má sice dostatek pen žních prost edk , což je patrné z rozvah za sledované roky (viz. p ílohy . 1, 2) v položce krátkodobý finan ní majetek. Také IN index má uspokojivý výsledek a ukazuje na to, že se jedná o finan n silnou spole nost. Ukazatel okamžité likvidity signalizuje, že by spole nost m la s vlastními pen žními prost edky hospoda it obez etn ji. Ukazatel pohotové likvidity ukazuje na p ílišnou vázanost pen žních prost edk
v zásobách, vlivem velké rozpracovanosti výroby. Vzhledem
k hodnotám likvidity by nebylo pro spole nost vhodné vynakládat jednorázový výdaj na po ízení automobilu.
7.2 Nabídky bank Pro objektivní zhodnocení financování prost ednictvím bankovního úv ru jsem vybrala t i nabídky od významných bankovních institucí p sobících na eském trhu. Jedná se o
SOB,
eskou spo itelnu a Volksbank. Výši úv r jsem snížila o 30% z po izovací
ceny automobilu, nebo banky neposkytují úv r v plné výši po izovací ceny a zárove tato ástka odpovídá výši první navýšené splátky u leasingu. Délka úv r bude 60 m síc s m sí ní periodou splátek. Na ástku 383 000 K banky nepožadují zajišt ní úv ru.
7.2.1
eskoslovenská obchodní banka
eskoslovenská obchodní banka, a.s. zkrácen
SOB p sobí v eské republice jako
univerzální banka. V roce 1964 byla založena jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahrani ního obchodu a volnom nových operací. V ervnu 1999
47
byla privatizována. Je sou ástí Skupiny KBC. SOB nabízí produkty a služby fyzickým osobám, malým a st edn
velkým podnik m, korporátní klientele a nebankovním
finan ním institucím. Dále poskytuje služby v oblasti finan ních trh
a privátního
bankovnictví. [12] Nabídka bankovního úv ru: erpaná ástka
383 000 K
úroková sazba
6,7 % p.a.
výše splátky
7 530 K
zpracování úv ru
0,5% z poskytnuté ástky, min. 5 000 K
vedení úv rového ú tu
200 K /m sí n
U SOB má spole nost X, a.s. z ízen bankovní ú et.
7.2.2
eská spo itelna
eská spo itelna jako akciová spole nost za ala p sobit na eském trhu v roce 1992. Za jejího p edch dce se považuje Spo itelna eská, která zahájila innost v roce 1825. Od roku 2000 je eská spo itelna lenem spole nosti Erste Group. eská spo itelna se orientuje na drobné klienty, malé a st ední firmy, na m sta a obce. Nezastupiteln k ní také pat í financování velkých korporací a poskytování služeb v oblasti finan ních trh . Dále na eském kapitálovém trhu pat í k významným obchodník m s cennými papíry. [11] Nabídka bankovního úv ru: erpaná ástka
383 000 K
úroková sazba
7,5 % p.a.
výše splátky
7 675 K
zpracování úv ru
0,5% z poskytnuté ástky, min. 5 000 K
vedení úv rového ú tu
300 K /m sí n
U eské spo itelny nemá spole nost X, a.s. z ízen bankovní ú et.
48
7.2.3
Volksbank
Od roku 1993 p sobí Volksbank v eské republice jako univerzální obchodní banka. Hlavním akcioná em je Volksbank International AG. Volksbank nabízí široké spektrum produkt a služeb v oblasti drobného i podnikového bankovnictví. [17] Nabídka bankovního úv ru: erpaná ástka
383 000 K
úroková sazba
8,45 % p.a.
výše splátky
7 850 K
zpracování úv ru
3 000 K
vedení úv rového ú tu
250 K /m sí n
U Volksbank nemá spole nost X, a.s. z ízen bankovní ú et.
7.3 Výb r nejvýhodn jší nabídky úv ru Tabulka 8 - P ehled úv rových podmínek jednotlivých bankovních institucí
ástka erpání úv ru (v K ) Doba splatnosti (v m sících) Ro ní úroková sazba výše úrok (v K ) poplatk za vedení ú tu (v K ) Poplatek za zpracování úv ru (v K ) splátek bez poplatk (v K ) splátek s poplatky (v K ) Zdroj: Vlastní zpracování
SOB 383 000 60 6,70% 68 779 12 000 5 000 451 779 468 779
eská spo itelna 383 000 60 7,50% 77 466 18 000 5 000 460 466 483 466
Volksbank 383 000 60 8,45% 87 902 15 000 3 000 470 902 488 902
V tabulce 8 jsou souhrnn zpracovány nabídky od jednotlivých bank. Pro všechny banky jsem uvedla
ástku poskytnutého úv ru, která je 70% z po izovací ceny
automobilu. Do úv ru jsem nezahrnula 30% po izovací ceny automobilu, který bude placen vlastními pen žními prost edky stejn
jako výše první mimo ádné splátky
u leasingu. Dále jsem uvedla výši úrok a poplatk , kterou bude muset spole nost celkov zaplatit v pr b hu splácení úv ru.
49
Z tabulky 8 je z ejmé, že nejvýhodn jší pro spole nost X, a.s. bude nabídka bankovního úv ru od SOB.
7.4 Nabídky leasingových spole ností Pro objektivní zhodnocení financování prost ednictvím finan ního leasingu jsem vybrala t i nabídky významných leasingových spole ností p sobících na eském trhu. Jedná se o
SOB Leasing, ALD Automotive a ŠkoFIN. Pro všechny nabídky jsem
zvolila tyto stejné podmínky, a to výši první mimo ádné splátky 30%, dobu splácení 60 m síc a m sí ní periodu splátek. Leasingové splátky jsou uvedeny bez pojišt ní, které si bude spole nost zajiš ovat sama a to z d vodu lepší srovnatelnosti s bankovním úv rem.
7.4.1
SOB Leasing
V íjnu 1995 byla založena OB Leasing, a.s a v ervnu 2001 byl název zm n n na SOB Leasing, a.s. Je lenem mezinárodní bankovní a pojiš ovací skupiny KBC Group a je dce inou spole ností SOB. Poskytuje služby jak pro podnikatelé subjekty tak i pro fyzické osoby – nepodnikatele. Nabízí kompletní škálu leasingových produkt
pro
všechny druhy dopravních prost edk , stroj a za ízení. [13] Nabídka finan ního leasingu s následnou koupí:
U
výše první mimo ádné splátky
164 115 K
výše m sí ní splátky
7 837 K
kupní cena
1 190 K
SOB Leasing spole nost X, a.s. nemá v sou asné dob uzav enu leasingovou
smlouvu.
7.4.2
ALD Automotive
ALD Automotive pat í do sv tové sít leasingových spole ností vlastn nou skupinou Société Générale, která je jedna z nejv tších korporátních a investi ních bank v Evrop . ALD Automotive poskytuje globální ešení pro firmy operující na mezinárodních trzích.
50
Má široký rozsah služeb od finan ního leasingu až po operativní a Full-Service leasing nebo správu vozového parku. [9] Nabídka finan ního leasingu s následnou koupí: výše první mimo ádné splátky
164 115 K
výše m sí ní splátky
7 453 K
kupní cena
1 190 K
U ALD Automotive spole nost X, a.s. má v sou asné dob
uzav eny leasingové
smlouvy.
7.4.3
ŠkoFIN
ŠkoFIN byl založen 10. srpna 1992 jako první leasingová spole nost zam ená na podporu prodeje konkrétních zna ek voz
– Škoda, Volkswagen, SEAT a Audi.
Je dce inou spole ností Volkswagen Financial Services AG. ŠkoFIN je zam en p edevším na segment finan ního leasingu, ale v nabídce má také operativní a Full Servis leasing. [16] Nabídka finan ního leasing s následnou koupí: výše první mimo ádné splátky
164 115 K
výše m sí ní splátky
8 022 K
kupní cena
1 190 K
U ŠkoFIN spole nost X, a.s. nemá v sou asné dob uzav enu leasingovou smlouvu.
7.5 Výb r nejvýhodn jší nabídky leasingu V následující tabulce 9 jsou souhrnn zpracovány nabídky od jednotlivých leasingových spole ností. V tabulce uvádím po izovací cenu automobilu, která je sou ástí leasingové ceny. První mimo ádnou splátku v hodnot 30% po izovací ceny platí spole nost X, a.s. vlastními pen žními prost edky. Po skon ení doby leasingu spole nost automobil odkoupí do vlastnictví za dohodnutou cenu.
51
Porovnáním všech leasingových nabídek vyšla nejlépe nabídka od spole nosti ALD Automotive. Tabulka 9 – P ehled leasingových podmínek jednotlivých leasingových spole ností
Po izovací cena automobilu První mimo ádná splátka (v K ) Doba splatnosti (v m sících) M sí ní leasingová splátka (v K ) Pojišt ní Kupní cena (v K ) leasingových splátek (v K )
SOB Leasing ALD Automotive 547 050 547 050 164 115 164 115 60 60 7 837 7 453 nezahrnuto nezahrnuto 1 190 1 190 470 220 447 180
ŠkoFIN 547 050 164 115 60 8 022 nezahrnuto 1 190 481 320
Zdroj: Vlastní zpracování
7.6 Rozhodování mezi úv rem a leasingem Financování pomocí bankovních úv r
nebo leasingu má své výhody i nevýhody.
P i rozhodování jakou formu zvolit jsou d ležité tyto oblasti: administrativní náro nost a právo disponování s majetkem da ové dopady finan ní náro nost po ízení [8]
7.6.1
Srovnání administrativní náro nosti a disponování s majetkem
Po ízení majetku na leasing je ve srovnání s po ízením na úv r administrativn mén náro ný. U vy ízení leasingové smlouvy není obvykle pot eba podstoupit tolik procedur jako je tomu v p ípad úv ru. Dále zajišt ní je zpravidla u leasingu vyžadováno u majetku s velmi vysokou po izovací cenou. U úv ru musí být zajišt ní již z podstaty poskytovaných produkt vyšší. Je tomu tak proto, že po dobu leasingu z stává majetek ve vlastnictví leasingové spole nosti a u koupi majetku na úv r se stává vlastníkem kupující okamžikem nákupu. Z tohoto d vodu banky požadují u úv r
zajišt ní
u mnohem nižších ástek než vyžadují leasingové spole nosti. Kupující musí nalézt vhodného ru itele nebo mít k dispozici majetek použitelný pro z ízení zástavního práva a to vede ke složit jší administrativ . Další administrativní úlevou u leasingu dopravních prost edk je, že do leasingové smlouvy je p ímo zakomponováno povinné
52
ru ení a p ípadn i havarijní pojišt ní, které má podstatn výhodn jší podmínky než b žné pojiš ovny. Výhodu p ebírá úv r z hlediska práva voln disponovat s majetkem. Je to zp sobeno tím, že po ízením majetku na úv r se stává kupující vlastníkem majetku okamžikem podpisu kupní smlouvy a kupující nemá žádné omezení v nakládání s majetkem. V p ípad leasingu je po celou jeho dobu vlastníkem majetku leasingová spole nost a p íjemce leasingu nem že bez souhlasu poskytovatele leasingu na majetku provád t úpravy i technické zhodnocení. [8]
7.6.2
Srovnání da ových dopad
Hlediska da ových dopad leasingu a koup na úv r platí za podmínek stanovených ZDP. U leasingu jsou da ov
uznatelným nákladem placené leasingové splátky.
P i po ízení majetku na úv r jsou da ov uznatelným nákladem placené úroky a také da ové odpisy. Dále jsou da ovým nákladem poplatky spojené s uzav ením a vedením úv rových ú t a leasingových smluv p i spln ní podmínek v ZDP. [8]
7.6.3
Srovnání finan ní náro nosti po ízení
P i rozhodování o po ízení majetku formou leasingu nebo úv ru, je nutno zvažovat skute né pen žní toky, které musí subjekt vynaložit v pr b hu trvání leasingového nebo úv rového vztahu. K t mto ú el m se používají postupy aplikované finan ní matematiky, které se zabývají vzájemným porovnáváním jednotlivých metod financování. Jednou z metod je metoda isté výhody leasingu. U této metody jde o porovnání isté sou asné hodnoty investice financované prost ednictvím leasingu a úv ru. Pokud vyjde hodnota metody isté výhody leasingu kladná, pak je výhodn jší financování investice formou leasingu. V p ípad , že vyjde hodnota záporná je výhodn jší financování formou úv ru. Vzorec pro výpo et isté výhody leasingu: N
VL = K −
n =1
Ln ⋅ (1 − d ) +
(1 + i )n
N n =1
d ⋅ On
53
Kde: VL = istá výhoda leasingu K
= kapitálový výdaj
Ln
= leasingové splátky v jednotlivých letech životnosti
d
= da ová sazba
On
= da ové odpisy v jednotlivých letech životnosti
n
= jednotlivé roky životnosti
N
= doba životnosti
i
= úroková míra upravená o vliv dan z p íjm [8] Tabulka 10 – Veli iny pot ebné pro výpo et isté výhody leasingu
Kapitálový výdaj Doba životnosti Leasingová splátka v roce 2009 Leasingové splátky v letech 2010 - 2013 Leasingová splátka v roce 2014 Da ová sazba v roce 2009 i 2009 Da ová sazba 2010 - 2014 i 2010 - 2014 Rovnom rný odpis v roce 2009 Rovnom rný odpis v roce 2010 - 2012 Rovnom rný odpis v roce 2013
547 050 5 let 238 645 89 436 16 096 20% 5,36% 19% 5,43% 60 176 121 719 121 717
Zdroj: Vlastní zpracování podle VALOUCH, P. Leasing v praxi.
V tabulce 10 jsou uvedeny rovnom rné odpisy, protože spole nost X, a.s. nepoužívá zrychlené odpisování. Pro použití metody
isté výhody leasingu jsem použila
nejvýhodn jší nabídku úv ru ( SOB) a nejvýhodn jší nabídku leasingu (ALD Automotive). Porovnala jsem na nich výhodnost financování pomocí metody isté výhody leasingu. Datum po ízení automobilu jsem p edpokládala k 15.3.2009 a od tohoto data jsem odvodila výši ro ních splátek. Splátky budou placeny vždy na konci m síce.
54
istá výhoda leasingu p i použití rovnom rného odpisu vyšla +27 385,33, a proto je výhodn jší financování leasingem.
7.6.4
Základní rozdíly mezi úv rem a leasingem
Základní rozdíly mezi úv rem a leasingem shrnuje následující tabulka. Tabulka 11 – Základní rozdíly mezi úv rem a leasingem
Úv r
Leasing
Výhodn jší je
Vlastnictví
U úv ru se stává podnik vlastníkem majetku p i jeho nákupu.
U leasingu je majetek po celou dobu ve vlastnictví leasingové spole nosti.
úv r
Splatnost
Úv r je zpravidla možné splatit p ed asn . (zpoplatn no)
Leasing v tšinou nelze splatit d íve než stanovuje smlouva.
úv r
Vy ízení žádosti o úv r trvá obvykle déle než u leasingu. U úv ru požadují banky zajišt ní u mnohem nižších ástek než vyžadují leasingové spole nosti.
Vy ízení žádosti u leasingu bývá mnohem rychlejší než u úv ru.
leasing
U leasingu je zajišt ní vyžadováno až u majetku s velmi vysokou po izovací cenou
leasing
U leasingu je vlastníkem majetku leasingová spole nost, a proto má podnik omezené disponování s majetkem.
úv r
Faktor
Vy ízení žádosti
Zajišt ní
Právo disponovat s majetkem
Ú etní zadluženost
Dostupnost Da ové dopady
U úv ru je vlastníkem majetku podnik, a proto m že s majetkem neomezen disponovat.
Leasing ve neprojevuje v Úv r se projevuje v pasivech jako položka rozvaze jako položka zvyšující cizí zdroje a tím zvyšující cizí zdroje a tím se zvyšuje ú etní se nezvyšuje ú etní zadluženost podniku. zadluženost podniku. Pro n které podniky m že být obtížné získat úv r. U úv ru jsou da ov uznatelným nákladem da ové odpisy a úroky z úv ru.
Zdroj: Vlastní zpracování
55
leasing
Pro podniky je snadn jší získat leasing než úv r.
leasing
U leasingu jsou da ov uznatelným nákladem leasingové splátky.
?
8 Návrh ešení Na základ
provedené analýzy finan ní situaci spole nosti a analýzy financování
finan ním leasingem a bankovním úv rem doporu uji spole nosti X, a.s. financování osobního automobilu Škoda Octavia prost ednictvím leasingu od spole nosti ALD Automotive. Financování automobilu formou nákupu z vlastních pen žních prost edk spole nosti nedoporu uji v d sledku nízkých hodnot okamžité likvidity. Spole nost váže své finan ní prost edky v zásobách a nebylo by žádoucí je jednorázov vynakládat. X, a.s. pat í k silným spole nostem, a je tedy schopna získat dobré úrokové podmínky pro úv r. Pro financování z cizích zdroj také vypovídá ne p íliš velká zadluženost a také velmi dobré úrokové krytí. U financování z cizích zdroj
jsem se rozhodovala mezi finan ním leasingem a
bankovním úv rem. Po zvážení všech výhod a nevýhod t chto forem financování a za užití metody
isté výhody leasingu jsem dosp la k rozhodnutí, že výhodn jší je
financování prost ednictvím leasingu.
56
Záv r Rozhodování o po ízení majetku a o jejím zp sobu financování pat í mezi d ležitá rozhodnutí ve spole nosti. I když má spole nost dostatek volných finan ních prost edk , nemusí být vždy nejvhodn jší variantou financování z vlastních pen žních prost edk . Je nutno zvažovat také alternativní formy po ízení jako jsou úv r a leasing. Cílem mé bakalá ské práce bylo posoudit r zné zp soby financování automobilu a pro spole nost X, a.s. doporu it nejvhodn jší alternativu. V prvních t ech ástech práce jsem podrobn vysv tlila zp soby financování. V první ásti to byl nákup z vlastních pen žních prost edk . V druhé
ásti jsem popsala
bankovní úv ry, jejich rozd lení, možnost jak získat úv r a náležitosti úv rové smlouvy. T etí
ást obsahuje leasing, ve kterém jsem rozebrala jeho dv
formy a popsala
podklady a náležitosti leasingové smlouvy. Ve
tvrté kapitole jsem shrnula výhody a nevýhody všech zmi ovaných zp sob
financování. V páté
ásti jsem charakterizovala spole nost X, a.s. Uvedla její profil, výrobní
program, SWOT analýzu a provedla analýzu finan ní situace spole nosti. Finan ní analýzu jsem zam ila na souhrnný index IN, horizontální analýzu rozvahy, výkazu zisku a ztrát a vertikální analýzu rozvahy. Dále jsem z analýzy pom rových ukazatel vybrala ukazatele zadluženosti a likvidity. V šesté ásti jsem podrobn popsala po izovaný automobil. V sedmé ásti jsem provedla rozbor zp sob
financování a zam ila se na oblast
rozhodování mezi bankovním úv rem a finan ním leasingem. Porovnala jsem mezi sebou zvláš nabídky bankovních institucí a nabídky leasingových spole ností. Pomocí metody isté výhody leasingu jsem ur ila, který ze zp sob financování je výhodn jší. V osmé ásti jsem uvedla sv j návrh ešení, a d vody které m k tomu vedly.
57
Po zhodnocení všech alternativ financování automobilu jsem dosp la k záv ru, že pro spole nost X, a.s. bude nejvhodn jší financování finan ním leasingem od spole nosti ALD Automotive.
58
Seznam použité literatury [1]
BENDA, V. aj. Leasing: právní, ú etní a da ové postupy v praxi v etn p íklad . 3. vyd. Praha: BOVA POLYGON, 2006. 384 s. ISBN 80-7273-132-7.
[2]
FARSKÁ, P. Finan ní leasing v právní praxi. Praha: C. H. Beck, 2003. 248 s. ISBN 80-7179-836-3.
[3]
KALABIS, Z. Bankovní služby v praxi. Brno: Computer Press, 2005. 147 s. ISBN 80-251-0882-1.
[4]
KOVANICOVÁ, D. ABECEDA ú etních znalostí pro každého. 2006. 444 s. ISBN 80-7273-130-0.
[5]
R
KOVÁ, P. Finan ní analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. Praha:
GRADA Publishing, 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2. [6]
SEDLÁ EK, J. Finan ní analýza podniku. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. ISBN 978-80-251-1830-6.
[7]
VALACH, J. Investi ní rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 80-86929-01-9.
[8]
VALOUCH, P. Leasing v praxi. Praha: GRADA Publishing, 2008. 116 s. ISBN 80-247-0745-4.
Internetové zdroje: [9]
ALD Automotive : Profil spole nosti [online]. c2003 [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW:
.
[10]
eská leasingová a finan ní asociace : Pojišt ní v leasingu [online]. c20032008 [cit. 2008-11-29]. Dostupný z WWW: .
[11]
eská spo itelna : Profil Dostupný
z
WWW:
eské spo itelny [online]. [2009] [cit. 2009-04-25].
profil>. [12]
SOB : O spole nosti [online]. c2009 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: .
[13]
SOB Leasing : Profil spole nosti [online]. c2007 [cit. 2009-04-16]. Dostupný z WWW: .
59
[14]
M šec.cz : Jak získat firemní úv r [online]. 2006 [cit. 2009-01-29]. Dostupný z WWW: .
[15]
Škoda Auto : Konfigurátor [online]. 2009 [cit. 2009-04-08]. Dostupný z WWW: .
[16]
ŠkoFIN : Informace o spole nosti [online]. [2009] [cit. 2009-04-17]. Dostupný z WWW: .
[17]
Volksbank : Profil spole nosti [online]. c2005 [cit. 2009-04-18]. Dostupný z WWW: .
[18]
internetové stránky spole nosti
60
Seznam tabulek, graf a obrázk Seznam tabulek TABULKA 1 – SWOT ANALÝZA SPOLE TABULKA 2 – VÝPO
NOSTI X, A.S................................................................................. 28
ET INDEXU IN V LETECH 2002 AŽ 2008..................................................................... 31
TABULKA 3 - ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ZM
NY AKTIV A PASIV V LETECH 2002
- 2008 .............................. 33
TABULKA 4 – ABSOLUTNÍ A RELATIVNÍ ZM
NY NÁKLAD A VÝNOS V LETECH 2002
- 2008.................... 36
TABULKA 5 – STRUKTURA AKTIV A PASIV V LETECH 2002 - 2008 ............................................................. 37 TABULKA 6 – VÝPO
ET UKAZATEL ZADLUŽENOSTI V LETECH 2002 AŽ 2008 .......................................... 39
TABULKA 7 – VÝPO
ET UKAZATEL LIKVIDITY V LETECH 2002 AŽ 2008.................................................. 41
TABULKA 8 - P
EHLED ÚV ROVÝCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH BANKOVNÍCH INSTITUCÍ ......................... 49
TABULKA 9 – P
EHLED LEASINGOVÝCH PODMÍNEK JEDNOTLIVÝCH LEASINGOVÝCH SPOLE NOSTÍ .......... 52
TABULKA 10 – VELI
INY POT EBNÉ PRO VÝPO ET ISTÉ VÝHODY LEASINGU ........................................... 54
TABULKA 11 – ZÁKLADNÍ ROZDÍLY MEZI ÚV
REM A LEASINGEM .............................................................. 55
Seznam graf GRAF 1 – IN INDEX V LETECH 2002 - 2008 ................................................................................................ 31
Seznam obrázk OBRÁZEK 1 – TRADI
NÍ LEASINGOVÉ SCHÉMA .......................................................................................... 18
OBRÁZEK 2 – AUTOMOBIL ŠKODA OCTAVIA – BARVA A INTERIÉR ............................................................ 43
61
Seznam použitých zkratek B R DPH
– b žná innost – eská republika – da z p idané hodnoty
EBIT – výsledek hospoda ení p ed úroky a zdan ním EU
– Evropská unie
ÚO
– ú etní období
USA
– Spojené státy americké
VH
– výsledek hospoda ení
ZDP
– zákon o daních z p íjm
62
Seznam p íloh P íloha . 1 Rozvahy spole nosti X, a.s. za roky 2002 – 2005 P íloha . 2 Rozvahy spole nosti X, a.s. za roky 2006 – 2008 P íloha . 3 Výkazy zisku a ztráty spole nosti X, a.s. za roky 2002 – 2005 P íloha . 4 Výkazy zisku a ztráty spole nosti X, a.s. za roky 2006 – 2008 P íloha . 5 Splátkový kalendá úv ru od SOB P íloha . 6 Splátkový kalendá úv ru od eské spo itelny P íloha . 7 Splátkový kalendá úv ru od Volksbank P íloha . 8 Splátkový kalendá leasingu od SOB Leasing P íloha . 9 Splátkový kalendá leasingu od ALD Automotive P íloha . 10 Splátkový kalendá leasingu od ŠkoFIN
63
P ílohy P íloha . 1 – Rozvahy spole nosti X, a.s. za roky 2002 – 2005 ROZVAHA AKTIVA
B. B.I. B.I.3. B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.II B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.II.9. B.III. B.III.1. B.III.3. B.III.6. C. C.I. C.I.1. C.I.2. C.I.3. C.I.5. C.I.6. C.II. C.II.5. C.II.7. C.III. C.III.1. C.III.6. C.III.7. C.III.8, C.III.9. C.IV. C.IV.1. C.IV.2. C.IV.3. D.I. D.I.1. D.I.3.
2002 Netto
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokon ený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oce ovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finan ní majetek Podíly v ovládaných a ízených osobách Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Po izovaný dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Materiál Nedokon ená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztah Stát - da ové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné ú ty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finan ní majetek Peníze Ú ty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly asové rozlišení Náklady p íštích období P íjmy p íštích období
64
2003 Netto
2004 Netto
2005 Netto
2 624 970 2 607 035 2 763 298 2 934 065 1 301 827 1 322 721 1 404 704 1 360 656 7 644 8 154 11 424 11 103 7 468 7 283 7 962 7 191 176
871
3 462
3 912
1 287 940 1 306 151 1 298 679 1 310 946 108 840 109 785 109 785 109 914 477 765 466 963 467 180 467 028 614 894 589 318 625 537 639 333 660 659 725 725 73 841 129 828 91 207 91 164 6 897 5 311 715 5 043 4 287 3 530 2 774 6 243 8 416 94 601 38 607 4 701 6 333 93 145 37 358 1 542 1 333 1 456 1 249 750 1 302 542 1 269 617 1 350 262 1 566 735 663 743 526 471 660 483 758 731 131 939 149 465 209 133 224 015 350 947 278 114 422 061 519 174 47 723 23 177 3 279 6 132 125 499 74 426 24 422 8 909 7 365 1 289 1 588 501 11 729 11 208 10 696 63 158 11 729 11 208 10 696 9 975 53 183 538 036 617 143 597 542 616 718 505 283 606 872 563 650 485 890 111 113 1 002 25 877 29 677 9 590 17 272 21 940 18 177 379 82 687 2 947 391 15 239 324 89 304 114 795 81 541 128 128 2 080 1 873 1 662 2 415 87 224 106 137 57 879 125 713 6 785 22 000 20 601 14 667 8 332 6 674 20 593 14 695 8 289 6 637 8 2 43 37
PASIVA PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly A.II. Kapitálové fondy A.II.2. Ostatní kapitálové fondy A.II.3. Oce ovací rozdíly z p ecen ní majetku a závazk A.III. Rezervní fondy, ned litelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III.1. Zákonný rezervní fond/Ned litelný fond A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospoda ení minulých let A.IV.1. Nerozd lený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hospoda ení b žného ú etního období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.I.3 Rezerva na da z p íjm B.I.4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.II.2. Závazky - ovládající a ídící osoba B.II.9 Jiné závazky B.II.10. Odložený da ový závazek B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodních vztah B.III.4. Závazky ke spole ník m, len m družstva … B.III.5. Závazky k zam stnanc m Závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního B.III.6. pojišt ní B.III.7. Stát - da ové závazky a dotace B.III.8. Krátkodobé p ijaté zálohy B.III.10. Dohadné ú ty pasivní B.III.11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úv ry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úv ry dlouhodobé B.IV.2. Krátkodobé bankovní úv ry C.I. asové rozlišení C.I.1. Výdaje p íštích období
65
2002
2003
2004
2005
2 624 970 1 497 666 1 395 303 1 395 303
2 607 035 1 579 377 1 395 303 1 395 303
2 934 065 1 756 495 1 395 303 1 395 303
- 45 782 2 835 - 48 617 180 716 175 737 4 979 70 053 88 212 -18 159 - 102 624 1 127 304 4 453
2 763 298 1 675 685 1 395 264 1 395 303 39 - 46 299 2 556 - 48 855 148 026 145 060 2 966 79 473 79 473
- 47 658 - 57 109 2 556 2 556 - 50 214 - 59 665 178 959 152 457 175 737 150 021 3 222 2 436 - 35 070 120 096 85 713 120 096 -120 783 87 843 99 221 145 748 1 027 658 1 087 613 1 177 570 4 090 41 292 12 808 24 800 4 090 16 492 12 808 194 770 174 100 159 847 172 212 122 212 72 212
4 453 11 729
11 729 454 303 162 927
22 558 395 713 190 922
51 888 422 265 232 420
9 828
7 549
6 953
87 635 637 095 310 300 442 35 245
16 163 5 719 204 679 4 325 50 662 656 819
17 585 8 498 129 587 1 020 40 552 433 085 230 700 202 385
19 318 5 036 118 134 1 340 39 064 449 956 262 820 187 136
18 772 26 755 126 643 113 949 4 989 367 820 236 620 131 200
656 819
P íloha . 2 - Rozvahy spole nosti X, a.s. za roky 2006 – 2008 ROZVAHA AKTIVA
B. B.I. B.I.3. B.I.6. B.I.7. B.I.8. B.II B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.6. B.II.7. B.II.8. B.II.9. B.III. B.III.1. B.III.3. B.III.6. C. C.I. C.I.1. C.I.2. C.I.3. C.I.5. C.I.6. C.II. C.II.5. C.II.7. C.III. C.III.1. C.III.6. C.III.7. C.III.8, C.III.9. C.IV. C.IV.1. C.IV.2. C.IV.3. D.I. D.I.1. D.I.3.
2006 Netto
AKTIVA CELKEM Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Software Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokon ený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Stavby Samostatné movité v ci a soubory movitých v cí Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokon ený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oce ovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finan ní majetek Podíly v ovládaných a ízených osobách Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Po izovaný dlouhodobý finan ní majetek Ob žná aktiva Zásoby Materiál Nedokon ená výroba a polotovary Výrobky Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé poskytnuté zálohy Jiné pohledávky Krátkodobé pohledávky Pohledávky z obchodních vztah Stát - da ové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné ú ty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finan ní majetek Peníze Ú ty v bankách Krátkodobé cenné papíry a podíly asové rozlišení Náklady p íštích období P íjmy p íštích období
66
2007 Netto
2008 Netto
3 250 868 3 921 335 1 405 024 1 437 547 22 184 23 732 7 872 22 867 12 166 71 2 146 704 90 1 322 735 1 343 105 109 914 114 364 469 028 471 314 636 914 660 905 721 721 104 141 80 810 13 730 2 017 1 261 60 105 70 710 60 105 70 710
4 131 222 1 735 252 16 861 14 842 1 515 504
1 840 918 2 477 289 888 979 1 480 228 252 890 344 393 608 972 993 350 15 385 7 775 11 668 134 687 64 23 108 570 58 266 9 175 8 322 99 395 49 944 664 603 844 766 635 483 601 029 14 642 46 057 13 667 121 930 603 1 954 208 73 796 178 766 94 029 1 534 2 122 177 232 91 907
2 390 871 1 340 222 316 037 993 148 7 597 23 237 203 7 600 7 600
4 926 4 753 173
6 499 6 475 24
1 510 032 114 364 503 798 613 994 721 179 618 97 032 505 208 359 208 359
951 907 887 945 38 238 25 337 387 91 142 1 880 89 262 5 099 5 038 61
PASIVA PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I.1. Základní kapitál A.I.2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly A.II. Kapitálové fondy A.II.2. Ostatní kapitálové fondy A.II.3. Oce ovací rozdíly z p ecen ní majetku a závazk A.III. Rezervní fondy, ned litelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III.1. Zákonný rezervní fond/Ned litelný fond A.III.2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospoda ení minulých let A.IV.1. Nerozd lený zisk minulých let A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hospoda ení b žného ú etního období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.I.3 Rezerva na da z p íjm B.I.4. Ostatní rezervy B.II. Dlouhodobé závazky B.II.2. Závazky - ovládající a ídící osoba B.II.9 Jiné závazky B.II.10. Odložený da ový závazek B.III. Krátkodobé závazky B.III.1. Závazky z obchodních vztah B.III.4. Závazky ke spole ník m, len m družstva … B.III.5. Závazky k zam stnanc m B.III.6. Závazky ze sociálního zabezpe ení a zdravotního pojišt ní B.III.7. Stát - da ové závazky a dotace B.III.8. Krátkodobé p ijaté zálohy B.III.10. Dohadné ú ty pasivní B.III.11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úv ry a výpomoci B.IV.1. Bankovní úv ry dlouhodobé B.IV.2. Krátkodobé bankovní úv ry C.I. asové rozlišení C.I.1. Výdaje p íštích období
67
2006
2007
2008
3 250 868 1 992 443 1 395 303 1 395 303
3 921 335 2 202 663 1 395 303 1 395 303
4 131 222 2 314 106 1 395 303 1 395 303
36 131 2 556 33 575 159 691 157 308 2 383 180 883 180 883
63 752 2 556 61 196 171 061 168 330 2 731 274 632 274 632
- 167 469 2 556 - 170 025 185 909 183 226 2 683 496 389 496 389
220 435 297 915 1 258 425 1 718 592 83 927 80 629
403 974 1 817 036 210 333
83 927 102 806
80 629 108 888
210 333 196 332
102 806 621 692 381 322 428 39 019 20 831 65 422 92 397 17 177 5 096 450 000 350 000 100 000
108 888 1 104 075 529 202 424 42 364 22 937 35 263 453 656 15 090 5 139 425 000 250 000 175 000 80 80
194 642 1 690 990 371 544 647 424 49 286 26 123 63 968 234 563 50 467 20 893 420 000 150 000 270 000 80 80
P íloha . 3 – Výkazy zisku a ztráty spole nosti X, a.s. za roky 2002 – 2005 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém len ní I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1. III.2. F. F.1. F.2. G. IV. H. I.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb Zm na stavu zásob vlastní innosti Aktivace Výkonová spot eba Spot eba materiálu a energie Služby P idaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odm ny len m orgán spole nosti a družstva Náklady na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní Sociální náklady Dan a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Z statková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Z statková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Zm na stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti … Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady P evod provozních náklad Provozní výsledek hospoda ení VI. Tržby z prodeje cenných papír a podíl J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finan ního majetku VII.1. Výnosy z podíl v ovládaných a ízených osobách a … VIII. Výnosy z krátkodobého finan ního majetku M. Zm na stavu rezerv a opravných položek ve finan ní oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finan ní výnosy O. Ostatní finan ní náklady Finan ní výsledek hospoda ení Q. Da z p íjm za b žnou innost Q.1. ¬ splatná ¬ odložená Výsledek hospoda ení za b žnou innost XIII. Mimo ádné výnosy
68
2002
2003
2004
2005
171 488
282 566
281 896
194 069
145 867
267 336
251 786
179 069
25 621
15 230
30 110
15 000
2 433 963 2 433 543 3 038 196 2 859 198 2 075 358 2 065 040 2 318 529 2 724 770 - 112 889 - 134 903 471 494
503 406
127 733
104 658
591 934
29 770
1 515 901 1 527 406 2 004 326 1 739 673 1 176 759 1 225 355 1 684 815 1 368 150 339 142
302 051
943 683
921 367
319 511
371 523
685 486
696 225
737 023
789 777
498 403
506 009
535 922
574 727
2 281
2 855
3 094
3 450
172 292
175 875
186 348
199 742
12 510
11 486
11 659
11 858
4 067
5 831
4 655
5 280
136 007
132 236
142 051
155 038
62 797
12 371
16 274
13 475
49 130
2 647
4 758
1 265
13 667
9 724
11 516
12 210
54 781
6 025
10 667
6 635
47 565
1 370
6 737
207
7 216
4 655
3 930
6 428
113 149
- 19 906
14 127
- 3 412
308 986
102 843
117 270
200 533
423 671
78 864
105 245
172 184
- 9 783
- 7 780
- 91 912
145 086
183 756
223 031
1 063 980 1 134 525
50
60
20
39 646
849
646
849
60 4 451 5 797
852
4 154
4 064
45 057
26 265
23 214
19 823
68 946
19 728
27 495
33 477
66 930
33 278
39 266
36 648
- 32 703
- 38 963
- 30 185
- 18 060
- 6 430
12 985
54 130
58 263
2 156
24 800
35 280
- 6 430
10 829
29 330
22 983
- 118 185
93 138
99 441
146 708
28 758
3 715
1
R.
Mimo ádné náklady Mimo ádný výsledek hospoda ení Výsledek hospoda ení za ú etní období Výsledek hospoda ení p ed zdan ním
13 197
9 010
15 561
- 5 295
220
- 102 624
87 843
99 221
145 748
- 109 054
100 828
153 351
204 011
-
220
961 -
960
P íloha . 4 – Výkazy zisku a ztráty spole nosti X, a.s. za roky 2006 – 2008 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY v druhovém len ní I. A. + II. II.1. II.2. II.3. B. B.1. B.2. + C. C.1. C.2. C.3. C.4. D. E. III. III.1. III.2. F. F.1. F.2. G. IV. H. I.
Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony Tržby za prodej vlastních výrobk a služeb Zm na stavu zásob vlastní innosti Aktivace Výkonová spot eba Spot eba materiálu a energie Služby P idaná hodnota Osobní náklady Mzdové náklady Odm ny len m orgán spole nosti a družstva Náklady na sociální zabezpe ení a zdravotní pojišt ní Sociální náklady Dan a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Z statková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Z statková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Zm na stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti … Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady P evod provozních náklad Provozní výsledek hospoda ení VI. Tržby z prodeje cenných papír a podíl J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finan ního majetku VII.1. Výnosy z podíl v ovládaných a ízených osobách a … VIII. Výnosy z krátkodobého finan ního majetku M. Zm na stavu rezerv a opravných položek ve finan ní oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finan ní výnosy O. Ostatní finan ní náklady Finan ní výsledek hospoda ení
69
2006
2007
148 594
95 846
1 064 745
2008
132 404
86 421
1 079 420
16 190
9 425
- 14 675
3 205 324
3 726 935
4 134 053
3 040 270
3 282 606
4 066 322
106 379
387 193
43 450
58 675
57 136
24 281
1 881 833
2 208 861
2 389 632
1 434 494
1 662 697
1 743 191
447 339
546 164
646 441
1 339 681
1 527 499
1 729 746
866 987
975 282
1 043 831
630 885
708 402
764 469
4 013
4 457
4 838
220 201
248 746
258 371
11 888
13 677
16 153
3 991
4 384
4 676
158 298
170 342
178 973
33 764
18 680
13 854
18 409
717
1 191
15 355
17 963
12 663
24 488
5 478
5 378
1 536
72
22 952
5 406
5 378
54 172
- 7 015
156 853
305 709
99 480
159 634
256 183
103 021
145 697
315 035
394 167
367 826
1 052
500
3 052
500
1 457
1 670
3 234
1 457
1 670
3 234
3 847
5 733
4 009
15 002
15 257
24 295
39 707
86 693
284 452
42 556
86 315
131 082
- 14 547
- 7 476
136 318
Q. Q.1.
XIII. R.
Da z p íjm za b žnou innost ¬ splatná ¬ odložená Výsledek hospoda ení za b žnou innost Mimo ádné výnosy Mimo ádné náklady Mimo ádný výsledek hospoda ení Výsledek hospoda ení za ú etní období Výsledek hospoda ení p ed zdan ním
80 042
88 256
99 941
75 962
86 697
138 688
4 080
1 559
- 38 747
220 446
298 435
404 203
-
26 776
42
26 787
562
11
-
520
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34
M síc/rok
Splátka úv ru
Úrok
Úmor
3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011
7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530
2 138 2 108 2 078 2 047 2 017 1 986 1 955 1 924 1 893 1 861 1 830 1 798 1 766 1 734 1 701 1 669 1 636 1 603 1 570 1 537 1 503 1 470 1 436 1 402 1 368 1 333 1 299 1 264 1 229 1 194 1 158 1 123 1 087 1 051
5 392 5 422 5 452 5 483 5 513 5 544 5 575 5 606 5 637 5 669 5 700 5 732 5 764 5 796 5 829 5 861 5 894 5 927 5 960 5 993 6 027 6 060 6 094 6 128 6 162 6 197 6 231 6 266 6 301 6 336 6 372 6 407 6 443 6 479
70
229
297 915
403 974
300 477
386 171
503 915
Poplatek za vedení ú tu 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200
531 -
220 435
P íloha . 5 – Splátkový kalendá úv ru od SOB Po adí splátky
302
Z statek úv ru 383 000 377 608 372 186 366 734 361 252 355 739 350 195 344 620 339 014 333 377 327 708 322 008 316 275 310 511 304 715 298 886 293 025 287 131 281 204 275 244 269 250 263 223 257 163 251 069 244 940 238 778 232 581 226 350 220 083 213 782 207 446 201 074 194 666 188 223 181 744
35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Suma
1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014
7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 530 7 509 451 779
1 015 978 942 905 868 831 793 756 718 680 642 603 565 526 487 447 408 368 328 288 247 207 166 125 83 42 68 779
6 515 6 552 6 588 6 625 6 662 6 699 6 737 6 774 6 812 6 850 6 888 6 927 6 965 7 004 7 043 7 083 7 122 7 162 7 202 7 242 7 283 7 323 7 364 7 405 7 447 7 467 383 000
200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 200 12 000
175 229 168 677 162 089 155 464 148 802 142 102 135 366 128 591 121 779 114 929 108 041 101 114 94 149 87 144 80 101 73 018 65 896 58 734 51 531 44 289 37 006 29 683 22 319 14 913 7 467 0
P íloha . 6 – Splátkový kalendá úv ru od eské spo itelny Po adí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16
M síc/rok 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010
Splátka úv ru 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675
Úrok
Úmor
2 394 2 361 2 328 2 294 2 260 2 227 2 193 2 158 2 124 2 089 2 054 2 019 1 984 1 948 1 912 1 876
5 281 5 314 5 347 5 381 5 415 5 448 5 482 5 517 5 551 5 586 5 621 5 656 5 691 5 727 5 763 5 799
71
Poplatek za vedení ú tu 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300
Z statek úv ru 383 000 377 719 372 404 367 057 361 676 356 262 350 813 345 331 339 814 334 263 328 677 323 056 317 400 311 709 305 982 300 220 294 421
17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Suma
7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014
7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 675 7 641 460 466
1 840 1 804 1 767 1 730 1 693 1 655 1 618 1 580 1 542 1 504 1 465 1 426 1 387 1 348 1 308 1 269 1 228 1 188 1 148 1 107 1 066 1 024 983 941 899 857 814 771 728 685 641 597 553 508 463 418 373 327 281 235 189 142 95 47 77 466
5 835 5 871 5 908 5 945 5 982 6 020 6 057 6 095 6 133 6 171 6 210 6 249 6 288 6 327 6 367 6 406 6 447 6 487 6 527 6 568 6 609 6 651 6 692 6 734 6 776 6 818 6 861 6 904 6 947 6 990 7 034 7 078 7 122 7 167 7 212 7 257 7 302 7 348 7 394 7 440 7 486 7 533 7 580 7 594 383 000
72
300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 18 000
288 586 282 715 276 807 270 862 264 880 258 860 252 803 246 708 240 575 234 404 228 194 221 945 215 657 209 330 202 963 196 557 190 110 183 624 177 096 170 528 163 919 157 268 150 576 143 842 137 066 130 248 123 387 116 483 109 536 102 546 95 512 88 434 81 311 74 145 66 933 59 676 52 374 45 027 37 633 30 193 22 707 15 174 7 594 0
P íloha . 7 – Splátkový kalendá úv ru od Volksbank Po adí splátky 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45
M síc/rok
Splátka úv ru
Úrok
Úmor
3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012
7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850
2 697 2 661 2 624 2 587 2 550 2 513 2 475 2 438 2 400 2 361 2 323 2 284 2 244 2 205 2 165 2 125 2 085 2 044 2 003 1 962 1 921 1 879 1 837 1 795 1 752 1 709 1 666 1 622 1 578 1 534 1 490 1 445 1 400 1 354 1 309 1 263 1 216 1 169 1 122 1 075 1 027 979 931 882 833
5 153 5 189 5 226 5 263 5 300 5 337 5 375 5 412 5 450 5 489 5 527 5 566 5 606 5 645 5 685 5 725 5 765 5 806 5 847 5 888 5 929 5 971 6 013 6 055 6 098 6 141 6 184 6 228 6 272 6 316 6 360 6 405 6 450 6 496 6 541 6 587 6 634 6 681 6 728 6 775 6 823 6 871 6 919 6 968 7 017
73
Poplatek za vedení ú tu 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250
Z statek úv ru 383 000 377 847 372 658 367 432 362 170 356 870 351 533 346 159 340 746 335 296 329 807 324 279 318 713 313 107 307 462 301 777 296 053 290 287 284 482 278 635 272 747 266 818 260 847 254 833 248 778 242 680 236 539 230 355 224 127 217 855 211 539 205 179 198 774 192 323 185 828 179 286 172 699 166 065 159 385 152 657 145 882 139 059 132 188 125 269 118 301 111 285
46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Suma
12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014
7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 850 7 752 470 902
784 734 684 633 583 531 480 428 376 323 270 217 163 109 54 87 902
7 066 7 116 7 166 7 217 7 267 7 319 7 370 7 422 7 474 7 527 7 580 7 633 7 687 7 741 7 698 383 000
250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 250 15 000
P íloha . 8 – Splátkový kalendá leasingu od SOB Leasing íslo splátky
M síc/rok
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27
3/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011
Základ dan Jednotková cena bez DPH 137 912 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585
Sazba DPH 19%
K úhrad celkem
26 203 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252
164 115 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837
74
104 218 97 102 89 936 82 719 75 452 68 133 60 763 53 341 45 866 38 339 30 759 23 126 15 439 7 698 0
28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Kupní cena Suma
6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014
6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 6 585 1 000 534 012
1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 1 252 190 101 513
7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 7 837 1 190 635 525
P íloha . 9 – Splátkový kalendá leasingu od ALD Automotive íslo splátky
M síc/rok
0 1 2 3 4 5 6 7 8
3/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009
Základ dan Jednotoková cena bez DPH 137 912 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263
Sazba DPH 19% 26 203 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190
75
K úhrad celkem 164 115 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58
11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013
6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263 6 263
1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190 1 190
76
7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453 7 453
59 60 Kupní cena Suma
1/2014 2/2014
6 263 6 263 1 000 514 692
1 190 1 190 190 97 793
7 453 7 453 1 190 612 485
P íloha . 10 – Splátkový kalendá leasingu od ŠkoFIN íslo splátky
M síc/rok
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39
3/2009 3/2009 4/2009 5/2009 6/2009 7/2009 8/2009 9/2009 10/2009 11/2009 12/2009 1/2010 2/2010 3/2010 4/2010 5/2010 6/2010 7/2010 8/2010 9/2010 10/2010 11/2010 12/2010 1/2011 2/2011 3/2011 4/2011 5/2011 6/2011 7/2011 8/2011 9/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012
Základ dan Jednotková cena bez DPH 137 912 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741
Sazba DPH 19%
K úhrad celkem
26 203 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281
164 115 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022
77
40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 Kupní cena Suma
6/2012 7/2012 8/2012 9/2012 10/2012 11/2012 12/2012 1/2013 2/2013 3/2013 4/2013 5/2013 6/2013 7/2013 8/2013 9/2013 10/2013 11/2013 12/2013 1/2014 2/2014
6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 6 741 1 000 543 372
1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 1 281 190 103 253
78
8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 8 022 1 190 646 625
