POD TATRAMI SE BLÝSKALO

355kovak 21.10.2005 10:02 Stránka 8

KOVÁK číslo 35 — 27. října 2005

KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (VI.) Keltské etnikum bylo složeno z mnoha valo silný vliv etruský (Etruskové byli starůzných kmenů (o jejich původu není dosud rověký národ žijící na území dnešního Toszcela jasno, převládá názor, že jde o obyva- kánska a prosluli vysokou úrovní rozličných tele území mezi Alpami na jihu a středoně- druhů řemesel a umění vůbec) a rovněž vliv meckým pohořím ze severu), které se po- italický (Italikové patří k indoevropským stupně rozšířily do celé Francie a Belgie, kmenům v Itálii, později podrobeným Řípronikly do Čech, Španělska, Řecka a Malé mem a romanizovaným - získali římské obAsie. Přeplavily se dokonce i do Anglie. Ve čanství). Vedle běžných kovových předmětů 3. století př. n. l. tak byla v podstatě celá Evropa propojena jednotnou keltskou kulturou. 6 V Čechách se usídlili Bójové, jeden z mnoha 3 2 keltských kmenů. Nebyli sice úplně prvními obyva1 teli Čech, ale mají nesporně prvenství v tom, že 5 7 jsme o nich bezpečně 4 zpraveni i písemně. Z jejich názvu byl odvozen latinský název Čech - Boio8 haemum, Bohemia. Na Moravě se usídlil další keltský kmen: VolkovéTektoságové. 9 Jak vypovídají předměty z nalezišť, byli Kel11 10 13 tové nejen zdatnými bojovníky, ale i zručnými 12 14 řemeslníky s noblesním estetickým cítěním. K dispozici měli široký soubor O velké vyspělosti keltského řemesla svědčí škála nástrojů, které Keltové znali železných kovářských ná- a používali: výhňovou lopatku (1), kovářské kleště (2), šídlo (3), pilník (4), poříz (5), strojů, ne nepodobný i na- nýtovačku (6), vidlici (7), klenotnické kladívko (8) a jakýsi nástroj, také užívaný šim soudobým pracovním výrobci šperků (9), průbojník (10), svidřík (11), dláto (12), kladivo (13) a nožovou prostředkům (viz vyobra- pilku (14). Srovnej i obrázek zavíracího špendlíku (vpravo nahoře) vyrobeného zení). Řemeslo vykazo- před více než 2000 lety.

V BRNĚ TRADIČNĚ I NOVĚ Veletrh má světový věhlas Mezinárodní strojírenské veletrhy v Brně se konají již několik desítek let. Mohlo by se proto zdát, že se vše již odehrává ve vyježděných kolejích, jenže opak je pravdou. Strojírenské Brno právě v těchto letech, kdy jsme již řádnými členy EU, prožívá svůj nebývalý rozvoj a světový věhlas. Nejlépe však hovoří strohá čísla: Na letošní 47. veletrh, který se konal ve dnech 3. - 7. října, se přihlásilo na 2250 vystavujících firem ze 33 zemí a na souběžný 3. Mezinárodní veletrh dopravy a logistiky 210 firem, a to na celkové výstavní ploše 70 000 metrů čtverečných. Všechny výstavní plochy byly tedy plně obsazeny. Co je ale zvlášť potěšující, že podíl zahraničních účastníků se zvýšil již na 37 procent. Celkem se představilo 830 zahraničních firem, mezi nimi 320 z Německa, 100 ze Slovenska, 68 z Rakouska a 68 z Itálie. Největší meziroční nárůsty zaznamenala Francie, Indie, Rakousko a Polsko a návštěvnost se již po několik let drží zhruba na tradičních sto tisících, přičemž rekordně roste podíl návštěvníků ze zahraničí. Letošní brněnský veletrh byl strukturálně rozčleněn do devíti oborových celků, a to Obrábění, tváření a povrchové úpravy (585 firem), Materiály a komponenty pro strojírenství (355 firem), Elektronika, automatizace a měřicí technika (305 firem), Plasty, gumárenství a chemie (260 firem), 4

Pohony, hydraulika a pneumatika, chladicí technika a klimatizace (185 firem), Výzkum, služby a instituce (125 firem), Energetika a silnoproudá elektrotechnika (110 firem), Ekotechnika (60 firem) a Důlní, hutní, slévárenská, keramická a sklářská technika (55 firem). Návštěva letošního strojírenského Brna rozhodně nebyla žádná procházka Národním technickým muzeem, ale téměř třetinu všech exponátů tvořily novinky. Největší počet výstavních premiér pocházel z oborů obrábění, tváření a povrchové úpravy, elektrotechnika a automatizace, plasty, gumárenství a chemie a průmyslový software. Tradičním a samozřejmým doprovodem veletrhu byly i letos četné doprovodné programy, ať již to byly odborné semináře a konference, či diskusní panely, kterých se konalo dohromady na padesát, a rovněž tradiční soutěž o nejlepší exponáty Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu. Současně proběhlo také ocenění vítězů soutěže Nejlepší programátor CNC strojů. RUDOLF UNGER

35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 20. ŘÍJNA 2005, DATUM VYDÁNÍ: 27. ŘÍJNA 2005, CENA: 6 KČ

užitné povahy byli Keltové známí rovněž výrobou skla a šperkařstvím; z bronzu a drahých kovů zhotovovali překrásné šperky. Měli také vyspělé zemědělství - používali oradla s železnou radlicí, na žnutí trávy měli železné kosy a srpy, hliněné nádobí vytáčeli na hrnčířském kruhu a pak je vypalovali v pecích. Keltské stopy jsou dodnes zachovány například na Brněnsku (kovové předměty), velmi známé je hradiště (oppidum) na Závisti u Zbraslavi, též ve Stradenicích na Berounsku. Život Keltů se odehrával jednak v osadách, jednak v hradištích, která měla opevnění a skoro městský charakter (tzv. oppida, z latinského oppidum-město). Znalci keltského etnika považují dnes za prvního, kdo použil tohoto termínu, římského politika a známého vojevůdce Gaia Julia Caesara. Osobně se při svých výbojích do střední Evropy s Kelty setkal a poznal jejich životní styl. Keltské náboženské představy a rituály byly polyteistické, tj. založené na uctívání hlavních, městských a kmenových božstev. Uctívána byla například bohyně Epona, obdoba Velké matky Země; jejím manželem byl Lug, bůh rolníků a řemeslníků. Bohům Keltové přinášeli oběti, žel i lidské. Udržováním a praktikováním náboženských obřadů se zabývali kněží-druidové, tvořící speciální, od ostatních přísně izolovanou elitu, nadanou velkými soudními pravomocemi. Keltská civilizace podlehla kolem přelomu letopočtů Římanům a germánským kmenům. Pouze ojedinělé skupiny Keltů ještě nějaký čas přežívaly ve slovenských horách. Keltskou kulturou vyvrcholil středoevropský pravěk. Z jejího kulturního dědictví pak mnoho převzaly následující civilizace, zejména Germáni. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. (Pokračování příště)

Čtěte v čísle ● Aktuality k zákoníku práce - str. 2 ● Co nového na Královéhradecku - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Kontrola odborov˘ch orgánÛ v návrhu nového zákoníku práce ● ZpÛsob v˘poãtu starobního dÛchodu v roce 2006 (I.)

Delegace českých kováků, která 15. 10. podpořila demonstraci slovenských odborářů v Banské Bystrici

Babi, v lékárně Tamiflu už vyprodali, tak jsem u pohřebáka koupil aspoň dvě zlevněný urny…

ZÁKONÍK PRÁCE JDE DO 2. ČTENÍ CO ZAZNĚLO VE SNĚMOVNĚ PŘI 1. ČTENÍ Do druhého čtení prošel 19. října vládní návrh zákoníku práce. Požadavek M. Kalouska (KDU-ČSL) na jeho odročení a A. Páralové (ODS) na jeho zamítnutí podpořili zástupci ODS, KDU-ČSL a USDEU (plus nezařazený T. Vrbík), proti byli poslanci ČSSD a KSČM. Sněmovna se při 1. čtení politicky rozdělila na levici a pravici a tato debata byla velmi vzrušená. Přinášíme z ní střípky, podstatný výtah z diskuse i to, jak jednotliví poslanci hlasovali, otiskneme v příštím čísle.

Střípky z diskuse

DŮCHODCI VYSOKOPECAŘI MAJÍ K SOBĚ BLÍŽ O důchodcích se říká, že mají dostatek času, život jim ubíhá v klidu a nicnedělání. U členů klubů důchodců firem Mittal Steel a Vysoké pece Ostrava je tomu právě naopak. Bývalí zaměstnanci tohoto hutního kolosu v Ostravě se sdružují v 12 závodních klubech důchodců, které mají podle poslední evidence 2052 členů. Jejich receptem proti stáří je hlavě aktivita. Většina se pravidelně zúčastňuje relaxačních týdenních pobytů v Luhačovicích, zájezdů s poznávací tematikou, návštěv divadelních představení, besed v závodě, ale také četných akcí, zejména při příležitosti Mezinárodního dne seniorů, které organizuje Asociace důchodců odborářů při Českomoravské konfederaci odborových svazů a Koordinační rada seniorů a zdravotně postižených v Ostravě. Cílem práce nás, důchodců, je - jak řekl předseda klubu důchodců ze závodu 14 Stanislav Krejčí - „přece dělat vše pro to, aby stáří mělo lidskou tvář, my měli blíže jeden k druhému, vzájemně si pomáhali a nezapomínali na podnik, kde jsme strávili dlouhá léta života“. (lp)

Z. Škromach (ČSSD): „Návrh zákoníku práce je liberální, založený na zásadě: co není zakázáno, je dovoleno... Já se ptám, proč je takový odpor proti této změně... Možná je to docela dobře tím, co bylo prohlášeno i v médiích, bylo to prohlášeno i na jednání svazu průmyslu v Brně, na jeho valné hromadě, že už existuje jiná varianta zákoníku práce, kterou má ve své záloze nejsilnější pravicová strana a kterou zpracovala údajně ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy s příslibem toho, že ji bude realizovat ve chvíli, kdy uspěje ve volbách.“ F. Koníček (ČSSD): „Jde o návrat k prvorepublikové úpravě smluvní volnosti.“ M. Kalousek (KDU-ČSL): „Jde o zákoník práce z dob Antonína Novotného.“ A. Páralová (ODS, stínová ministryně práce): „Předloha nepřináší vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva... Ráda bych zde chtěla co nejdůrazněji dementovat sdělení pana ministra. Není pravdou, že Občanská demokratická strana spolupracuje na tvorbě nového zákoníku práce se zaměstnavatelskými svazy. Na novém zákoníku práce pracuji já jako stínová ministryně práce a sociál-

(Pokračování na str. 2)

POD TATRAMI SE BLÝSKALO Protestní akce slovenských odborů proti chudobě

15. říjen byl Organizací spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní den boje proti chudobě. U našeho slovenského souseda svolali odboráři na sobotu 15. 10. do Banské Bystrice celonárodní protestní akci. Důvodem byla rostoucí chudoba na Slovensku. Stále více lidí v SR se dostává pod „hranici“ chudoby. Na demonstraci, které se zúčastnilo více než 6000 lidí, zazněly konkrétní případy „sociální politiky“, životní úrovně a možností, které jsou na Slovensku realitou. Zazněly konkrétní případy důJaromír Endlicher chodové politiky, „díky“ níž mají důchodci po zaplacení nájmů, elektriky atd. jen 75 slovenských korun denně na živobytí. Zazněly konkrétní případy, kdy rozhodnutím „nové legislativy“ se jedním škrtem pera z invalidů stali zdraví lidé, kteří ovšem vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nikdo nezaměstná. Takže tito úředně „zdraví a práce schopní“ občané přecházejí na úřad práce a odtud pro sociální podporu. V zaměstnanosti se v podstatě nic nezměnilo, jen sociální situace těchto občanů se zhoršila. Zaznělo porovnání cen a výdělků. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ceny jsou v číselném vyjádření stejné jako u nás, jenže průměrná mzda je podstatně nižší. Velmi by mne v této souvislosti zajímalo, kde vzal své přesvědčení pan Luboš Palata, redaktor Lidových novin, který v pondělním článku (LN 17. 10. 2005) píše, že Slovensko není chudou zemí, že slovenská chudoba je chudoba jen statistická a že 21 procent lidí v chudobě jsou vlastně Romové, a když je odečteme, jsou na tom Slováci stejně jako ve

Skandinávii. Jak je pak možné, že se této nepodstatné chudobě věnuje více než půl hodiny hlavního vysílacího času na televizní stanici TA3? Jak je pak možné, že mnoho Slováků hledá práci u nás v Čechách? Upozorňuji na tento názor v souvislosti s kampaní, která se u nás rozbíhá okolo zákoníku práce. Ne vše, co noviny píší, musí být ještě pravdou. Názor pana redaktora nemusí být skutečností, ale opravdu jen a jen jeho subjektivní názor. Velmi mne ve srovnání s naší republikou překvapila vysoká účast mladých lidí a jejich aktivní vystupování. Z jejich projevů je zřejmé, že si uvědomují situaci, ve které se Slovensko nachází, ale co je hlavní, že dnes se buduje jejich život, který asi nebude příjemný. Demonstrace se účastnilo i 15 zástupců z našeho OS KOVO. Byli to kolegové ze základních organizací z příhraničních regionů Ostravska, Zlínska a jižní Moravy. Poděkování za naši účast zaznělo i z tribuny od hlavního moderátora demonstrace. Poděkovali nám ale i kolegové z OZ KOVO. Slovenští kováci ocenili, že nám není lhostejné, co se u nich děje. Evropa, ale i svět se globalizuje. I my víme, že majitelé firem v České republiky si vyměňují informace a začínají sjednocovat svůj postup. Příkladem je zákoník práce. Nebude dlouho trvat a budou intenzívně spolupracovat i přes hranice. Nám, odborům, nezbývá nic jiného než spolupracovat také. Naše účast (Pokračování na str. 2) 1

355kovak 21.10.2005 10:04 Stránka 2


POSLANCI SE NENECHAJÍ RUŠIT Našim pánům poslancům není jen tak kovali. Jeden z poslanců si vstoje procvičoval své něco svaté. Kdo by si představoval, že chovají „štíhlé“ boky. v úctě parlamentní půdu i sebe navzájem, Ironií bylo, že když se předsedající jednou jedinhluboce by se mýlil. Ani poprvé, ani napo- krát pokusila hluk usměrnit, což se jí stejně nepodasledy se tak 19. října, při 1. čtení návrhu zá- řilo, vyzvala ke klidu nejen poslance, ale i osazenstvo koníku práce, projevilo, že se chovají spíš jak galerií. O ironii (či spíš nehoráznost z jejích úst) šlo nezbedné, neposlušné děti překřikující paní proto, že jak hosté - odboráři z ČMKOS na 1. galeučitelku ve škole. rii, tak novináři na 2. galerii byli absolutně zticha Samo jednání, které mělo začít ve 14,30 hodin, (pokud nepočítáme občas cvakající fotoaparáty, bylo zahájeno až o několik minut později - asi proto, i tak téměř neslyšné). Poslanci prý nesmějí být rušeni že byl poloprázdný sál. Ale i poté, kdy - řekla. Pravdou je spíš to, že se nikým předsedající M. Němcová (ODS) schůzi REDAKČNÍ GLOSA nenechají rušit (v zábavě). oficiálně odstartovala, nebyl stav Pouze jediný poslanec byl soustředěn o mnoho lepší. A přesto, že byla dobrá polovina la- na to, co se právě projednává a co se říká za řečnicvic stále opuštěných, bylo slyšet víc hlučně povyku- kým pultem: prof. Z. Jičínský (ČSSD). Důstojně slející poslance než její hlas, zesilovaný mikrofónem. doval jednání, důstojně vystoupil a právem sklidil Tak po čtvrthodině - to už hovořil předkladatel ná- aplaus v levé polovině sálu a od hostů na galerii. Byl vrhu zákona ministr práce a sociálních věcí Z. Škro- také jediným, kdo z vystupujících nebyl přehlušen mach - konečně zasedly v lavicích asi dvě třetiny všeobecným šumem. I v řadách pravice bylo ticho. z celkového počtu zákonodárců. Tedy „zasedli“... Zdálo se, že jedině on je hoden svého poslaneckého Mnozí postávali, korzovali po sále jak po lázeňské mandátu a má všeobecnou autoritu. Tak si občan kolonádě a vesele konverzovali. Ale ani o těch, kdo představuje zákonodárce, který reprezentuje stát. seděli, nelze říct, že sledovali jednání. Telefonovali, Proč není víc poslanců, které rušit při projevu by četli noviny (vedl Blesk), bavili se mezi sebou, vtip- byla takřka svatokrádež? JANA BENEŠOVÁ

ZÁKONÍK PRÁCE A OPOZICE Každá obstrukce se hodí


POZOR NA FALEŠNÁ ČÍSLA Rádoby ekonomický expert ODS poslanec Tlustý opět pokročil v prosazování své rovné daně. Vypracoval tabulku, ve které chce dokázat, že rovná daň je i pro nízko a středně příjmové občany výhodnější než daňová koncepce ČSSD. Aby to prokázal, dopustil se přitom takové manipulace, že na ni přišel i moderátor diskusní Sedmičky na TV Nova. Pan Tlustý totiž ve svém výpočtu koncepce ČSSD zatěžuje hrubou mzdu zaměstnance odvodem 13,5 % zdravotního pojištění, přičemž zaměstnanec ze své hrubé mzdy ve skutečnosti odvádí jen 4,5 %, zbytek, tj. 9 %, odvádí zaměstnavatel. Aby měl pan Tlustý pravdu, musel by zajistit, že zaměstnavatelé kromě normálního zvyšování mezd zvýší mzdy zaměstnanců o celé své odvody pojištění, tj. o 35 procent. Koncepce ODS totiž celkově předpokládá, že celé odvody na sociální a zdravotní pojištění, tj. včetně těch, které dnes platí zaměstnavatel, bude platit ze své hrubé mzdy zaměstnanec. Myslí si snad někdo ze soudných odborářů, že je v kolektivním vyjednávání možné sjednat skokové zvýšení hrubé mzdy o cca 40 % (35 % odvody + cca 5 % běžný růst)? Takový naivka nejsem a předpokládám, že tak naivní nebudou ani voliči z řad zaměstnanců. Ing. JAN UHLÍŘ, člen OS KOVO

ZÁKONÍK PRÁCE JDE…

Byl to opravdu zážitek, sledovat nedělní diskusní pořad Partie na televizi Prima, který byl vysílán 16. října. Hlavní téma diskuse: Zákoník práce. (Dokončení ze str. 1) Na jedné straně stolu dobře připravený, informovaný a do problémů zasvěcený předseda ČMKOS Milan Štěch. Na druhé straně Martin Říman, stínový ministr průmyslu a obchodu za opozici. A uprostřed? Zmatený a nepřesný redaktor této televize, který chvílemi vůbec nevěděl, o čem je řeč. Pan Říman se projevil jako člověk, který hovoří o něčem, co vůbec nezná, a nebo snad ví, o čem mluví (a to by bylo úplně nejhorší), ale potom cíleně nemluví pravdu a pouští hrůzu. Jeho argumentace o posilování pozice odborů v chystaném novém zákoníku práce je lež. Není tam ani píď větších pravomocí než v zákoníku, který dosud platí. Vize opozice a pana Římana, že je žádoucí úplná smluvní volnost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, je také účelová. Lidé jsou si sice rovni, ale zapomíná se na to, že někteří jsou si jaksi rovnější. Kdo si může diktovat podmínky a kdo je musí většinou přijmout? Je to zaměstnanec, který jinde třeba práci nesežene, protože není? Smlouva je dohodou rovnoprávných part-

nerů a já tady prostě tu rovnoprávnost nevidím! Úplně mě dorazilo jeho tvrzení, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci volno k účasti na pohřbu rodinného příslušníka bez požehnání odborů! To jsou věci! To byla tedy jen pověstná třešnička na dortu těchto jeho vyjádření. Jinak samá demagogie, polopravdy a účelová tvrzení. Nevím, jestli si pan Říman uvědomuje, že tímto vystoupením poskytl medvědí službu své straně a zaměstnavatelům. Jestliže jsem do této neděle přemýšlel nad argumentací zaměstnavatelů o údajné neústavnosti dvou paragrafů navrhovaného zákoníku, nyní už nepřemýšlím. Jsem přesvědčen, že vůbec nejde o jednotlivá ustanovení. Je to jen zástěrka a snaha vedoucí k tomu, nepřijmout nový zákoník práce vůbec a po volbách prosadit představy o vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, které má opozice připraveny v šuplíku. A každá obstrukce je k tomuto účelu dobrá. Všichni naši občané by měli tento pořad vidět a poslouchat i vystoupení dalších oponentů k zákoníku práce. Věřím, že potom by musela být v listopadu demonstrantů plná Praha. JOSEF VORÁČ, předseda ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh

POD TATRAMI…

souhlas odborových bossů, ale je to názor a nesouhlas vás. Vás občanů a lidí, kteří živí podnikatele. Vás, kteří půjdete příští rok k volbám. Poznámka autora: Jakmile získáme hlavní projev přednesený prezidentem Konfederace odborových svazů SR Ivanem Saktorem, umístíme jej na intranet OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO Poznámka redakce: Příspěvek o životních podmínkách na Slovensku na základě údajů slovenského Odborového zväzu KOVO otiskujeme na str. 3.

(Dokončení ze str. 1) v Banské Bystrici je takovým prvním malým počinem k této spolupráci. Dovolte mi závěrem vyslovit jednu naději. Na demonstraci 26. listopadu, která je také v sobotu, by mělo přijet co nejvíce lidí, a to nejenom kováků, ale i z ostatních odborových svazů. Přijeďte ukázat, že vám není lhostejné, co se připravuje, že nesouhlas s návrhy podnikatelů a některých politických stran není ne2

ních věcí, stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a skupina špičkových občanských právníků i pracovněprávních právníků.“ O. Vojíř (ODS): „Postavení a činnost odborů by neměly být součástí pracovního práva, ale ve zvláštním zákoně. Bude to zákoník odborové práce.“ S. Grospič (KSČM): „Na rozdíl od zaměstnavatelů vidím nebezpečí v otevření liberalizace... Naštěstí návrh zákoníku práce nadále zaručuje ochranu zaměstnanců.“ K. Kühnl (US-DEU): „Bohužel se nejedná ani o zákoník práce, ani o zákoník odborové práce, ale o zákon proti práci, a to pokládám za jeho největší slabinu.“ T. Vrbík (nezařazený): „Jsem proti tomu, aby i neodborově organizovaní zaměstnanci byli zastupováni odbory - jde o povinné zastoupení.“ M. Říman (ODS): „Zákoník práce nutí zaměstnavatele zakládat odbory kvůli souhlasu s konty pracovní doby, prací přesčas a čerpáním dovolené. Když nebude kolektivní smlouva, tak to nebude možné zavést. Zaměstnavatele to donutí vytvořit to, čemu se kdysi říkalo žluťácké odbory.“ Z. Jičínský (ČSSD): (v reakci na A. Páralovou, která horovala pro výpovědi bez udání důvodu) „Tak se vraťme do dickensovských časů, kdy byl člověk jen přívěskem kapitálu! Obnovujeme u nás dosud kapitalismus a jde o to, jakou bude mít podobu. To ještě rozhodnuto není, proto ČSSD přichází se zákoníkem práce... Jsem na straně zaměstnanců a odborů; nebude-li ČSSD na straně zaměstnanců, od ODS to požadovat nemůžeme.“ (bouřlivý potlesk všech poslanců ČSSD, KSČM a hostů - odborářů na galerii) S. Grospič (KSČM): „Pravice by se chtěla vrátit před rok 1811, kdy se v Rakousku teprve začalo vydělovat pracovní právo.“ M. Grebeníček (KSČM): „Není důvod ustupovat od civilizovaných práv odborů do Afriky. Proto trvám na právu odborů zastupovat všechny zaměstnance a kolektivně za ně vyjednávat.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ

POUČENÍ Z KONKURSŮ V MORAVANU A LETU (III.)

OKÉNKO DO REGIONŮ Co nového na Královéhradecku V rubrice Okénko do regionů chce redakce zviditelnit aktuální dění v ZO OS KOVO v jednotlivých krajích. Jednou dvakrát do měsíce proto nahlíží „pod pokličku“ některého z krajských metodických pracovišť OS KOVO a příslušného vedoucího se ptá na novinky v jejich práci, co se jim při pomoci odborovým organizacím daří a co méně, v čem je problém. Osmé „Okénko“ je věnováno Královéhradeckému kraji, a to v následujícím redakčním rozhovoru s vedoucím tamního metodického pracoviště OS KOVO Hradec Králové Ing. Radko Šamánkem. Čím se vaše metodické pracoviště v současné době zabývá ve prospěch základních organizací? Řešili jsme opakované problémy v podniku Porkert Skuhrov, kde se i přes závazný pokyn vydaný ZO OS KOVO s vědomím inspektorátu práce dál pracovalo na vadných jeřáIng. Radko Šamánek bech, na kterých se přihodily další nehody, naštěstí bez zranění. V této firmě se objevil i jiný nešvar - nevyplácení mezd, na což jsme reagovali svoláním veřejné členské schůze, kam přišlo přes 100 zaměstnanců, i řada neodborářů, a byl odsouhlasen postup vedoucí k nápravě podáním návrhů na konkurs, případně návrhu na trestní oznámení atd. V poslední době se situace začala vyjasňovat. Na základě tlaku zaměstnanců, ochotných poslat firmu do konkursu, a po trestním oznámení na ředitele a zároveň významného vlastníka akcií firmy pana Porkerta byly doplaceny zadržené členské příspěvky odborům, ředitel se vzdal funkce, nastoupil nový ředitel, který slíbil do 14 dnů doplatit dlužné mzdy a zejména slíbil lepší komunikaci se zaměstnanci a odbory. Dále v současnosti připravujeme kolektivní smlouvu ve firmě DRE Draexlmeier Kvasiny. Vyjednáváme kolektivní smlouvu a mzdový předpis ve firmě Siag Chrudim. Připravujeme mzdové vyjednávání ve firmě Sauer Červený Kostelec. Zabýváme se nerovnoměrným rozvržením pracovní doby ve firmách Tranza Chrudim a Elton Nové Město nad Metují. Též se snažíme vyřešit problémy ve firmě ETA Hlinsko, kde je předsedkyně dlouhodobě nemocná a obává se o své zastupování ze strany ostatních členů VZO. Co se vám v poslední době povedlo? Po třech letech jednání se podařilo dojednat kolektivní smlouvu ve firmě Panasonic Pardubice.

Vytvořili jsme systém poradních dnů v mandátových obvodech, který by pokryl právní služby ze strany regionálního poradenství ČMKOS, a úspěšně jsme jej odstartovali. Přesvědčili jsme VZO OS KOVO Sauer Červený Kostelec, aby jeho vyjednávači při tvorbě návrhu mzdového růstu využili rozboru finanční analýzy a našeho doporučení pro růst mezd. V této firmě již 4 roky neproběhlo nominální mzdové zvýšení, přitom za poslední 2 roky reálně vzrostla produktivita práce o 81 %, mzdy poklesly o 4,8 procenta.V návrhu je růst mezd o 30 procent. Co se naopak nedaří vyřešit a proč? Nedařilo se nám úplně přesvědčit dva předsedy ZO, že můžeme nahradit právní pomoc dříve poskytovanou právníky ČMKOS našimi vlastními právníky a že tento způsob nebude znamenat žádnou nadměrnou administrativní zátěž na neuvolněné předsedy. Oba totiž tvrdili, že je obrovský problém telefonovat na metodické pracoviště, naštěstí se zdá, že i v tomto případě se naše pohledy již sbližují. Čeho byste chtěli v nejbližší době dosáhnout? Rádi bychom dořešili situaci ve firmě Porkert Skuhrov - vydání celkem sedmi závazných pokynů mělo přeci jen alespoň v některých případech pozitivní dopad, protože v oblasti BOZP se poněkud zlepšily podmínky, a inspektorát práce byl nuceně zainteresován do řešení. Chceme rovněž navštívit vedení tohoto inspektorátu a jednat s ním o jeho činnosti. Firma tedy začala konečně reagovat na závazné pokyny od ZO OS KOVO, na každý pád budeme sledovat kroky nového ředitele firmy. Chceme úspěšně pokračovat s naší účastí v rozjednaných případech kolektivního vyjednávání ve firmách Siag Chrudim, Sauer Červený Kostelec, DRE Draexlmeier Kvasiny, pomoci i při novém vyjednávání s firmou ČKD Kutná Hora. Je též zapotřebí vyřešit soulad s právními předpisy u návrhů nerovnoměrné pracovní doby ve firmách Tranza Chrudim a Elton Nové Město. (red.)

ŽÁDNÝ DŮVOD K RADOSTI

pouhé 4 minuty. Obdobně na jeden litr mléka si slovenský pracovník vydělá za 12 minut, český za 10,5 minuty, slovinský za 10 minut, francouzský za 5,5, rakouský za 4,5, německý za 2 a dánský za 1,5 minuty. Barevný televizor odpovídá na Slovensku 130 hodinám a 40 minutám práce, v ČR 90 hodinám a 50 minutám, ve Slovinsku 41,2, Rakousku 24,6, Německu 28,2 hodiny a ve Francii a Dánsku 18 hodinám a 45 minutám práce. Časopis Priority připomněl, že častou výtku o nízké produktivitě práce v SR, dosahující jen 54 procent úrovně vyspělých zemí Evropské unie, je třeba porovnat s tím, že slovenské mzdy představují jen deset procent západních mezd. Nepoměr mezi těmito ukazateli je nasnadě. Hlavním důvodem příchodu zahraničního kapitálu na Slovensko je skutečnost, že je zde velmi laciná, ale kvalifikovaná pracovní síla, konstatoval kovácký měsíčník. (jh)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY SLOVENSKÝCH KOVÁKŮ V POROVNÁNÍ S EU O tom, že mzdové a sociální podmínky pracovníků kovoprůmyslu na Slovensku nedávají žádný důvod k radosti, svědčí srovnávací tabulka mezd a cen vybraných artiklů zveřejněná v posledním čísle časopisu Odborového zväzu KOVO Priority. Zatímco hodinová mzda činí ve slovenském strojírenství 2,58 euro, v ČR 3,23, Slovinsku 5,16, Rakousku 12,53, Francii 15,14, Německu 26,30 a Dánsku dokonce 28,67 euro. Na jeden kilogram chleba musí slovenský kovák pracovat 16 minut, jeho český kolega 10, slovinský 16, rakouský 11 minut, francouzský 10,5, německý 6,5 a dánský

Vzlétnou opět moravští civilní letečtí výrobci? Doporučení při opožďování mezd: Na základě dalších případů podobných vývoji v Moravanu a bývalém Letu lze přijmout následující obecná poučení: ● V případě několika opakujících se zpožděných výplat mzdy konzultovat situaci s metodickým pracovištěm a ve spolupráci s ním si preventivně připravit dokumenty potřebné například pro vyhlášení stávky, podání návrhu na konkurs, případně žádosti o vyplacení dlužné mzdy úřadem práce, ve smyslu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. ● Na zaměstnavatele, který není schopen pro nedostatek financí vyrábět, má v bance obstaveny účty, dlouhodobě neodvádí ani sociální pojištění a dluží zaměstnancům mzdy, bych doporučoval okamžitě iniciovat podání návrhu na konkurs. Ze zkušeností s dalšími podobnými případy v regionu lze konstatovat, že se už nikdy situace u takového zaměstnavatele nestabilizovala. Naopak, zaměstnavatel měl zájem agónii firmy prodlužovat a co nejvíce firmu vytunelovat. To vše opět stálo zaměstnance další nevyplacené mzdy a v případě následného konkursu to snížilo konkursní podstatu firmy a možnost uspokojení pracovních nároků zaměstnanců. ● Při organizování protestních akcí je třeba dbát hlavně na zajištění pokud možno co největší účasti zaměstnanců a zástupců sdělovacích prostředků. Je důležité připravit pro novináře písemné prohlášení, v němž jsou jednoduchou formou deklarovány důvody a cíle protestu. Tímto opatřením se dá vyvarovat případnému nepřesnému zveřejnění odborových záměrů v masmédiích, což se velmi často stává. V současné době je OS KOVO (i po zkušenostech z výše uvedených konkursů) iniciátorem návrhu změn některých paragrafů zákona č. 118/2000 Sb. Navrhuje například upravit rozhodnou dobu pro uplatnění mzdových nároků i po vyhlášení návrhu na konkurs, nebo v případě ukončení pracovního poměru před vyhlášením konkursu. JAROMÍR ŠVÁB, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Zlín (Dokončení z minulých čísel)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník XLIX. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Autorsky neoznačené články jsou převzaty ze servisu ČTK • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

355kovak 21.10.2005 10:04 Stránka 2


POSLANCI SE NENECHAJÍ RUŠIT Našim pánům poslancům není jen tak kovali. Jeden z poslanců si vstoje procvičoval své něco svaté. Kdo by si představoval, že chovají „štíhlé“ boky. v úctě parlamentní půdu i sebe navzájem, Ironií bylo, že když se předsedající jednou jedinhluboce by se mýlil. Ani poprvé, ani napo- krát pokusila hluk usměrnit, což se jí stejně nepodasledy se tak 19. října, při 1. čtení návrhu zá- řilo, vyzvala ke klidu nejen poslance, ale i osazenstvo koníku práce, projevilo, že se chovají spíš jak galerií. O ironii (či spíš nehoráznost z jejích úst) šlo nezbedné, neposlušné děti překřikující paní proto, že jak hosté - odboráři z ČMKOS na 1. galeučitelku ve škole. rii, tak novináři na 2. galerii byli absolutně zticha Samo jednání, které mělo začít ve 14,30 hodin, (pokud nepočítáme občas cvakající fotoaparáty, bylo zahájeno až o několik minut později - asi proto, i tak téměř neslyšné). Poslanci prý nesmějí být rušeni že byl poloprázdný sál. Ale i poté, kdy - řekla. Pravdou je spíš to, že se nikým předsedající M. Němcová (ODS) schůzi REDAKČNÍ GLOSA nenechají rušit (v zábavě). oficiálně odstartovala, nebyl stav Pouze jediný poslanec byl soustředěn o mnoho lepší. A přesto, že byla dobrá polovina la- na to, co se právě projednává a co se říká za řečnicvic stále opuštěných, bylo slyšet víc hlučně povyku- kým pultem: prof. Z. Jičínský (ČSSD). Důstojně slející poslance než její hlas, zesilovaný mikrofónem. doval jednání, důstojně vystoupil a právem sklidil Tak po čtvrthodině - to už hovořil předkladatel ná- aplaus v levé polovině sálu a od hostů na galerii. Byl vrhu zákona ministr práce a sociálních věcí Z. Škro- také jediným, kdo z vystupujících nebyl přehlušen mach - konečně zasedly v lavicích asi dvě třetiny všeobecným šumem. I v řadách pravice bylo ticho. z celkového počtu zákonodárců. Tedy „zasedli“... Zdálo se, že jedině on je hoden svého poslaneckého Mnozí postávali, korzovali po sále jak po lázeňské mandátu a má všeobecnou autoritu. Tak si občan kolonádě a vesele konverzovali. Ale ani o těch, kdo představuje zákonodárce, který reprezentuje stát. seděli, nelze říct, že sledovali jednání. Telefonovali, Proč není víc poslanců, které rušit při projevu by četli noviny (vedl Blesk), bavili se mezi sebou, vtip- byla takřka svatokrádež? JANA BENEŠOVÁ

ZÁKONÍK PRÁCE A OPOZICE Každá obstrukce se hodí


POZOR NA FALEŠNÁ ČÍSLA Rádoby ekonomický expert ODS poslanec Tlustý opět pokročil v prosazování své rovné daně. Vypracoval tabulku, ve které chce dokázat, že rovná daň je i pro nízko a středně příjmové občany výhodnější než daňová koncepce ČSSD. Aby to prokázal, dopustil se přitom takové manipulace, že na ni přišel i moderátor diskusní Sedmičky na TV Nova. Pan Tlustý totiž ve svém výpočtu koncepce ČSSD zatěžuje hrubou mzdu zaměstnance odvodem 13,5 % zdravotního pojištění, přičemž zaměstnanec ze své hrubé mzdy ve skutečnosti odvádí jen 4,5 %, zbytek, tj. 9 %, odvádí zaměstnavatel. Aby měl pan Tlustý pravdu, musel by zajistit, že zaměstnavatelé kromě normálního zvyšování mezd zvýší mzdy zaměstnanců o celé své odvody pojištění, tj. o 35 procent. Koncepce ODS totiž celkově předpokládá, že celé odvody na sociální a zdravotní pojištění, tj. včetně těch, které dnes platí zaměstnavatel, bude platit ze své hrubé mzdy zaměstnanec. Myslí si snad někdo ze soudných odborářů, že je v kolektivním vyjednávání možné sjednat skokové zvýšení hrubé mzdy o cca 40 % (35 % odvody + cca 5 % běžný růst)? Takový naivka nejsem a předpokládám, že tak naivní nebudou ani voliči z řad zaměstnanců. Ing. JAN UHLÍŘ, člen OS KOVO

ZÁKONÍK PRÁCE JDE…

Byl to opravdu zážitek, sledovat nedělní diskusní pořad Partie na televizi Prima, který byl vysílán 16. října. Hlavní téma diskuse: Zákoník práce. (Dokončení ze str. 1) Na jedné straně stolu dobře připravený, informovaný a do problémů zasvěcený předseda ČMKOS Milan Štěch. Na druhé straně Martin Říman, stínový ministr průmyslu a obchodu za opozici. A uprostřed? Zmatený a nepřesný redaktor této televize, který chvílemi vůbec nevěděl, o čem je řeč. Pan Říman se projevil jako člověk, který hovoří o něčem, co vůbec nezná, a nebo snad ví, o čem mluví (a to by bylo úplně nejhorší), ale potom cíleně nemluví pravdu a pouští hrůzu. Jeho argumentace o posilování pozice odborů v chystaném novém zákoníku práce je lež. Není tam ani píď větších pravomocí než v zákoníku, který dosud platí. Vize opozice a pana Římana, že je žádoucí úplná smluvní volnost mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, je také účelová. Lidé jsou si sice rovni, ale zapomíná se na to, že někteří jsou si jaksi rovnější. Kdo si může diktovat podmínky a kdo je musí většinou přijmout? Je to zaměstnanec, který jinde třeba práci nesežene, protože není? Smlouva je dohodou rovnoprávných part-

nerů a já tady prostě tu rovnoprávnost nevidím! Úplně mě dorazilo jeho tvrzení, že zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci volno k účasti na pohřbu rodinného příslušníka bez požehnání odborů! To jsou věci! To byla tedy jen pověstná třešnička na dortu těchto jeho vyjádření. Jinak samá demagogie, polopravdy a účelová tvrzení. Nevím, jestli si pan Říman uvědomuje, že tímto vystoupením poskytl medvědí službu své straně a zaměstnavatelům. Jestliže jsem do této neděle přemýšlel nad argumentací zaměstnavatelů o údajné neústavnosti dvou paragrafů navrhovaného zákoníku, nyní už nepřemýšlím. Jsem přesvědčen, že vůbec nejde o jednotlivá ustanovení. Je to jen zástěrka a snaha vedoucí k tomu, nepřijmout nový zákoník práce vůbec a po volbách prosadit představy o vztazích mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, které má opozice připraveny v šuplíku. A každá obstrukce je k tomuto účelu dobrá. Všichni naši občané by měli tento pořad vidět a poslouchat i vystoupení dalších oponentů k zákoníku práce. Věřím, že potom by musela být v listopadu demonstrantů plná Praha. JOSEF VORÁČ, předseda ZO OS KOVO Nová huť Zábřeh

POD TATRAMI…

souhlas odborových bossů, ale je to názor a nesouhlas vás. Vás občanů a lidí, kteří živí podnikatele. Vás, kteří půjdete příští rok k volbám. Poznámka autora: Jakmile získáme hlavní projev přednesený prezidentem Konfederace odborových svazů SR Ivanem Saktorem, umístíme jej na intranet OS KOVO. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO Poznámka redakce: Příspěvek o životních podmínkách na Slovensku na základě údajů slovenského Odborového zväzu KOVO otiskujeme na str. 3.

(Dokončení ze str. 1) v Banské Bystrici je takovým prvním malým počinem k této spolupráci. Dovolte mi závěrem vyslovit jednu naději. Na demonstraci 26. listopadu, která je také v sobotu, by mělo přijet co nejvíce lidí, a to nejenom kováků, ale i z ostatních odborových svazů. Přijeďte ukázat, že vám není lhostejné, co se připravuje, že nesouhlas s návrhy podnikatelů a některých politických stran není ne2

ních věcí, stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a skupina špičkových občanských právníků i pracovněprávních právníků.“ O. Vojíř (ODS): „Postavení a činnost odborů by neměly být součástí pracovního práva, ale ve zvláštním zákoně. Bude to zákoník odborové práce.“ S. Grospič (KSČM): „Na rozdíl od zaměstnavatelů vidím nebezpečí v otevření liberalizace... Naštěstí návrh zákoníku práce nadále zaručuje ochranu zaměstnanců.“ K. Kühnl (US-DEU): „Bohužel se nejedná ani o zákoník práce, ani o zákoník odborové práce, ale o zákon proti práci, a to pokládám za jeho největší slabinu.“ T. Vrbík (nezařazený): „Jsem proti tomu, aby i neodborově organizovaní zaměstnanci byli zastupováni odbory - jde o povinné zastoupení.“ M. Říman (ODS): „Zákoník práce nutí zaměstnavatele zakládat odbory kvůli souhlasu s konty pracovní doby, prací přesčas a čerpáním dovolené. Když nebude kolektivní smlouva, tak to nebude možné zavést. Zaměstnavatele to donutí vytvořit to, čemu se kdysi říkalo žluťácké odbory.“ Z. Jičínský (ČSSD): (v reakci na A. Páralovou, která horovala pro výpovědi bez udání důvodu) „Tak se vraťme do dickensovských časů, kdy byl člověk jen přívěskem kapitálu! Obnovujeme u nás dosud kapitalismus a jde o to, jakou bude mít podobu. To ještě rozhodnuto není, proto ČSSD přichází se zákoníkem práce... Jsem na straně zaměstnanců a odborů; nebude-li ČSSD na straně zaměstnanců, od ODS to požadovat nemůžeme.“ (bouřlivý potlesk všech poslanců ČSSD, KSČM a hostů - odborářů na galerii) S. Grospič (KSČM): „Pravice by se chtěla vrátit před rok 1811, kdy se v Rakousku teprve začalo vydělovat pracovní právo.“ M. Grebeníček (KSČM): „Není důvod ustupovat od civilizovaných práv odborů do Afriky. Proto trvám na právu odborů zastupovat všechny zaměstnance a kolektivně za ně vyjednávat.“ Připravila JANA BENEŠOVÁ

POUČENÍ Z KONKURSŮ V MORAVANU A LETU (III.)

OKÉNKO DO REGIONŮ Co nového na Královéhradecku V rubrice Okénko do regionů chce redakce zviditelnit aktuální dění v ZO OS KOVO v jednotlivých krajích. Jednou dvakrát do měsíce proto nahlíží „pod pokličku“ některého z krajských metodických pracovišť OS KOVO a příslušného vedoucího se ptá na novinky v jejich práci, co se jim při pomoci odborovým organizacím daří a co méně, v čem je problém. Osmé „Okénko“ je věnováno Královéhradeckému kraji, a to v následujícím redakčním rozhovoru s vedoucím tamního metodického pracoviště OS KOVO Hradec Králové Ing. Radko Šamánkem. Čím se vaše metodické pracoviště v současné době zabývá ve prospěch základních organizací? Řešili jsme opakované problémy v podniku Porkert Skuhrov, kde se i přes závazný pokyn vydaný ZO OS KOVO s vědomím inspektorátu práce dál pracovalo na vadných jeřáIng. Radko Šamánek bech, na kterých se přihodily další nehody, naštěstí bez zranění. V této firmě se objevil i jiný nešvar - nevyplácení mezd, na což jsme reagovali svoláním veřejné členské schůze, kam přišlo přes 100 zaměstnanců, i řada neodborářů, a byl odsouhlasen postup vedoucí k nápravě podáním návrhů na konkurs, případně návrhu na trestní oznámení atd. V poslední době se situace začala vyjasňovat. Na základě tlaku zaměstnanců, ochotných poslat firmu do konkursu, a po trestním oznámení na ředitele a zároveň významného vlastníka akcií firmy pana Porkerta byly doplaceny zadržené členské příspěvky odborům, ředitel se vzdal funkce, nastoupil nový ředitel, který slíbil do 14 dnů doplatit dlužné mzdy a zejména slíbil lepší komunikaci se zaměstnanci a odbory. Dále v současnosti připravujeme kolektivní smlouvu ve firmě DRE Draexlmeier Kvasiny. Vyjednáváme kolektivní smlouvu a mzdový předpis ve firmě Siag Chrudim. Připravujeme mzdové vyjednávání ve firmě Sauer Červený Kostelec. Zabýváme se nerovnoměrným rozvržením pracovní doby ve firmách Tranza Chrudim a Elton Nové Město nad Metují. Též se snažíme vyřešit problémy ve firmě ETA Hlinsko, kde je předsedkyně dlouhodobě nemocná a obává se o své zastupování ze strany ostatních členů VZO. Co se vám v poslední době povedlo? Po třech letech jednání se podařilo dojednat kolektivní smlouvu ve firmě Panasonic Pardubice.

Vytvořili jsme systém poradních dnů v mandátových obvodech, který by pokryl právní služby ze strany regionálního poradenství ČMKOS, a úspěšně jsme jej odstartovali. Přesvědčili jsme VZO OS KOVO Sauer Červený Kostelec, aby jeho vyjednávači při tvorbě návrhu mzdového růstu využili rozboru finanční analýzy a našeho doporučení pro růst mezd. V této firmě již 4 roky neproběhlo nominální mzdové zvýšení, přitom za poslední 2 roky reálně vzrostla produktivita práce o 81 %, mzdy poklesly o 4,8 procenta.V návrhu je růst mezd o 30 procent. Co se naopak nedaří vyřešit a proč? Nedařilo se nám úplně přesvědčit dva předsedy ZO, že můžeme nahradit právní pomoc dříve poskytovanou právníky ČMKOS našimi vlastními právníky a že tento způsob nebude znamenat žádnou nadměrnou administrativní zátěž na neuvolněné předsedy. Oba totiž tvrdili, že je obrovský problém telefonovat na metodické pracoviště, naštěstí se zdá, že i v tomto případě se naše pohledy již sbližují. Čeho byste chtěli v nejbližší době dosáhnout? Rádi bychom dořešili situaci ve firmě Porkert Skuhrov - vydání celkem sedmi závazných pokynů mělo přeci jen alespoň v některých případech pozitivní dopad, protože v oblasti BOZP se poněkud zlepšily podmínky, a inspektorát práce byl nuceně zainteresován do řešení. Chceme rovněž navštívit vedení tohoto inspektorátu a jednat s ním o jeho činnosti. Firma tedy začala konečně reagovat na závazné pokyny od ZO OS KOVO, na každý pád budeme sledovat kroky nového ředitele firmy. Chceme úspěšně pokračovat s naší účastí v rozjednaných případech kolektivního vyjednávání ve firmách Siag Chrudim, Sauer Červený Kostelec, DRE Draexlmeier Kvasiny, pomoci i při novém vyjednávání s firmou ČKD Kutná Hora. Je též zapotřebí vyřešit soulad s právními předpisy u návrhů nerovnoměrné pracovní doby ve firmách Tranza Chrudim a Elton Nové Město. (red.)

ŽÁDNÝ DŮVOD K RADOSTI

pouhé 4 minuty. Obdobně na jeden litr mléka si slovenský pracovník vydělá za 12 minut, český za 10,5 minuty, slovinský za 10 minut, francouzský za 5,5, rakouský za 4,5, německý za 2 a dánský za 1,5 minuty. Barevný televizor odpovídá na Slovensku 130 hodinám a 40 minutám práce, v ČR 90 hodinám a 50 minutám, ve Slovinsku 41,2, Rakousku 24,6, Německu 28,2 hodiny a ve Francii a Dánsku 18 hodinám a 45 minutám práce. Časopis Priority připomněl, že častou výtku o nízké produktivitě práce v SR, dosahující jen 54 procent úrovně vyspělých zemí Evropské unie, je třeba porovnat s tím, že slovenské mzdy představují jen deset procent západních mezd. Nepoměr mezi těmito ukazateli je nasnadě. Hlavním důvodem příchodu zahraničního kapitálu na Slovensko je skutečnost, že je zde velmi laciná, ale kvalifikovaná pracovní síla, konstatoval kovácký měsíčník. (jh)

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY SLOVENSKÝCH KOVÁKŮ V POROVNÁNÍ S EU O tom, že mzdové a sociální podmínky pracovníků kovoprůmyslu na Slovensku nedávají žádný důvod k radosti, svědčí srovnávací tabulka mezd a cen vybraných artiklů zveřejněná v posledním čísle časopisu Odborového zväzu KOVO Priority. Zatímco hodinová mzda činí ve slovenském strojírenství 2,58 euro, v ČR 3,23, Slovinsku 5,16, Rakousku 12,53, Francii 15,14, Německu 26,30 a Dánsku dokonce 28,67 euro. Na jeden kilogram chleba musí slovenský kovák pracovat 16 minut, jeho český kolega 10, slovinský 16, rakouský 11 minut, francouzský 10,5, německý 6,5 a dánský

Vzlétnou opět moravští civilní letečtí výrobci? Doporučení při opožďování mezd: Na základě dalších případů podobných vývoji v Moravanu a bývalém Letu lze přijmout následující obecná poučení: ● V případě několika opakujících se zpožděných výplat mzdy konzultovat situaci s metodickým pracovištěm a ve spolupráci s ním si preventivně připravit dokumenty potřebné například pro vyhlášení stávky, podání návrhu na konkurs, případně žádosti o vyplacení dlužné mzdy úřadem práce, ve smyslu zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. ● Na zaměstnavatele, který není schopen pro nedostatek financí vyrábět, má v bance obstaveny účty, dlouhodobě neodvádí ani sociální pojištění a dluží zaměstnancům mzdy, bych doporučoval okamžitě iniciovat podání návrhu na konkurs. Ze zkušeností s dalšími podobnými případy v regionu lze konstatovat, že se už nikdy situace u takového zaměstnavatele nestabilizovala. Naopak, zaměstnavatel měl zájem agónii firmy prodlužovat a co nejvíce firmu vytunelovat. To vše opět stálo zaměstnance další nevyplacené mzdy a v případě následného konkursu to snížilo konkursní podstatu firmy a možnost uspokojení pracovních nároků zaměstnanců. ● Při organizování protestních akcí je třeba dbát hlavně na zajištění pokud možno co největší účasti zaměstnanců a zástupců sdělovacích prostředků. Je důležité připravit pro novináře písemné prohlášení, v němž jsou jednoduchou formou deklarovány důvody a cíle protestu. Tímto opatřením se dá vyvarovat případnému nepřesnému zveřejnění odborových záměrů v masmédiích, což se velmi často stává. V současné době je OS KOVO (i po zkušenostech z výše uvedených konkursů) iniciátorem návrhu změn některých paragrafů zákona č. 118/2000 Sb. Navrhuje například upravit rozhodnou dobu pro uplatnění mzdových nároků i po vyhlášení návrhu na konkurs, nebo v případě ukončení pracovního poměru před vyhlášením konkursu. JAROMÍR ŠVÁB, specialista Metodického pracoviště OS KOVO Zlín (Dokončení z minulých čísel)

KOVÁK • Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Ročník XLIX. • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016155, O. Beneda, Mgr. M. Beneš, J. Cvrček, J. Endlicher, Mgr. L. Pašek, J. Sůva, Mgr. P. Taraba • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Autorsky neoznačené články jsou převzaty ze servisu ČTK • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

355kovak 21.10.2005 10:02 Stránka 8


KOVY V MÝTECH A SKUTEČNOSTI (VI.) Keltské etnikum bylo složeno z mnoha valo silný vliv etruský (Etruskové byli starůzných kmenů (o jejich původu není dosud rověký národ žijící na území dnešního Toszcela jasno, převládá názor, že jde o obyva- kánska a prosluli vysokou úrovní rozličných tele území mezi Alpami na jihu a středoně- druhů řemesel a umění vůbec) a rovněž vliv meckým pohořím ze severu), které se po- italický (Italikové patří k indoevropským stupně rozšířily do celé Francie a Belgie, kmenům v Itálii, později podrobeným Řípronikly do Čech, Španělska, Řecka a Malé mem a romanizovaným - získali římské obAsie. Přeplavily se dokonce i do Anglie. Ve čanství). Vedle běžných kovových předmětů 3. století př. n. l. tak byla v podstatě celá Evropa propojena jednotnou keltskou kulturou. 6 V Čechách se usídlili Bójové, jeden z mnoha 3 2 keltských kmenů. Nebyli sice úplně prvními obyva1 teli Čech, ale mají nesporně prvenství v tom, že 5 7 jsme o nich bezpečně 4 zpraveni i písemně. Z jejich názvu byl odvozen latinský název Čech - Boio8 haemum, Bohemia. Na Moravě se usídlil další keltský kmen: VolkovéTektoságové. 9 Jak vypovídají předměty z nalezišť, byli Kel11 10 13 tové nejen zdatnými bojovníky, ale i zručnými 12 14 řemeslníky s noblesním estetickým cítěním. K dispozici měli široký soubor O velké vyspělosti keltského řemesla svědčí škála nástrojů, které Keltové znali železných kovářských ná- a používali: výhňovou lopatku (1), kovářské kleště (2), šídlo (3), pilník (4), poříz (5), strojů, ne nepodobný i na- nýtovačku (6), vidlici (7), klenotnické kladívko (8) a jakýsi nástroj, také užívaný šim soudobým pracovním výrobci šperků (9), průbojník (10), svidřík (11), dláto (12), kladivo (13) a nožovou prostředkům (viz vyobra- pilku (14). Srovnej i obrázek zavíracího špendlíku (vpravo nahoře) vyrobeného zení). Řemeslo vykazo- před více než 2000 lety.

V BRNĚ TRADIČNĚ I NOVĚ Veletrh má světový věhlas Mezinárodní strojírenské veletrhy v Brně se konají již několik desítek let. Mohlo by se proto zdát, že se vše již odehrává ve vyježděných kolejích, jenže opak je pravdou. Strojírenské Brno právě v těchto letech, kdy jsme již řádnými členy EU, prožívá svůj nebývalý rozvoj a světový věhlas. Nejlépe však hovoří strohá čísla: Na letošní 47. veletrh, který se konal ve dnech 3. - 7. října, se přihlásilo na 2250 vystavujících firem ze 33 zemí a na souběžný 3. Mezinárodní veletrh dopravy a logistiky 210 firem, a to na celkové výstavní ploše 70 000 metrů čtverečných. Všechny výstavní plochy byly tedy plně obsazeny. Co je ale zvlášť potěšující, že podíl zahraničních účastníků se zvýšil již na 37 procent. Celkem se představilo 830 zahraničních firem, mezi nimi 320 z Německa, 100 ze Slovenska, 68 z Rakouska a 68 z Itálie. Největší meziroční nárůsty zaznamenala Francie, Indie, Rakousko a Polsko a návštěvnost se již po několik let drží zhruba na tradičních sto tisících, přičemž rekordně roste podíl návštěvníků ze zahraničí. Letošní brněnský veletrh byl strukturálně rozčleněn do devíti oborových celků, a to Obrábění, tváření a povrchové úpravy (585 firem), Materiály a komponenty pro strojírenství (355 firem), Elektronika, automatizace a měřicí technika (305 firem), Plasty, gumárenství a chemie (260 firem), 4

Pohony, hydraulika a pneumatika, chladicí technika a klimatizace (185 firem), Výzkum, služby a instituce (125 firem), Energetika a silnoproudá elektrotechnika (110 firem), Ekotechnika (60 firem) a Důlní, hutní, slévárenská, keramická a sklářská technika (55 firem). Návštěva letošního strojírenského Brna rozhodně nebyla žádná procházka Národním technickým muzeem, ale téměř třetinu všech exponátů tvořily novinky. Největší počet výstavních premiér pocházel z oborů obrábění, tváření a povrchové úpravy, elektrotechnika a automatizace, plasty, gumárenství a chemie a průmyslový software. Tradičním a samozřejmým doprovodem veletrhu byly i letos četné doprovodné programy, ať již to byly odborné semináře a konference, či diskusní panely, kterých se konalo dohromady na padesát, a rovněž tradiční soutěž o nejlepší exponáty Zlatá medaile Mezinárodního strojírenského veletrhu. Současně proběhlo také ocenění vítězů soutěže Nejlepší programátor CNC strojů. RUDOLF UNGER

35 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 20. ŘÍJNA 2005, DATUM VYDÁNÍ: 27. ŘÍJNA 2005, CENA: 6 KČ

užitné povahy byli Keltové známí rovněž výrobou skla a šperkařstvím; z bronzu a drahých kovů zhotovovali překrásné šperky. Měli také vyspělé zemědělství - používali oradla s železnou radlicí, na žnutí trávy měli železné kosy a srpy, hliněné nádobí vytáčeli na hrnčířském kruhu a pak je vypalovali v pecích. Keltské stopy jsou dodnes zachovány například na Brněnsku (kovové předměty), velmi známé je hradiště (oppidum) na Závisti u Zbraslavi, též ve Stradenicích na Berounsku. Život Keltů se odehrával jednak v osadách, jednak v hradištích, která měla opevnění a skoro městský charakter (tzv. oppida, z latinského oppidum-město). Znalci keltského etnika považují dnes za prvního, kdo použil tohoto termínu, římského politika a známého vojevůdce Gaia Julia Caesara. Osobně se při svých výbojích do střední Evropy s Kelty setkal a poznal jejich životní styl. Keltské náboženské představy a rituály byly polyteistické, tj. založené na uctívání hlavních, městských a kmenových božstev. Uctívána byla například bohyně Epona, obdoba Velké matky Země; jejím manželem byl Lug, bůh rolníků a řemeslníků. Bohům Keltové přinášeli oběti, žel i lidské. Udržováním a praktikováním náboženských obřadů se zabývali kněží-druidové, tvořící speciální, od ostatních přísně izolovanou elitu, nadanou velkými soudními pravomocemi. Keltská civilizace podlehla kolem přelomu letopočtů Římanům a germánským kmenům. Pouze ojedinělé skupiny Keltů ještě nějaký čas přežívaly ve slovenských horách. Keltskou kulturou vyvrcholil středoevropský pravěk. Z jejího kulturního dědictví pak mnoho převzaly následující civilizace, zejména Germáni. Připravila PhDr. JITKA KLEMENTOVÁ, CSc. (Pokračování příště)

Čtěte v čísle ● Aktuality k zákoníku práce - str. 2 ● Co nového na Královéhradecku - str. 3

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Kontrola odborov˘ch orgánÛ v návrhu nového zákoníku práce ● ZpÛsob v˘poãtu starobního dÛchodu v roce 2006 (I.)

Delegace českých kováků, která 15. 10. podpořila demonstraci slovenských odborářů v Banské Bystrici

Babi, v lékárně Tamiflu už vyprodali, tak jsem u pohřebáka koupil aspoň dvě zlevněný urny…

ZÁKONÍK PRÁCE JDE DO 2. ČTENÍ CO ZAZNĚLO VE SNĚMOVNĚ PŘI 1. ČTENÍ Do druhého čtení prošel 19. října vládní návrh zákoníku práce. Požadavek M. Kalouska (KDU-ČSL) na jeho odročení a A. Páralové (ODS) na jeho zamítnutí podpořili zástupci ODS, KDU-ČSL a USDEU (plus nezařazený T. Vrbík), proti byli poslanci ČSSD a KSČM. Sněmovna se při 1. čtení politicky rozdělila na levici a pravici a tato debata byla velmi vzrušená. Přinášíme z ní střípky, podstatný výtah z diskuse i to, jak jednotliví poslanci hlasovali, otiskneme v příštím čísle.

Střípky z diskuse

DŮCHODCI VYSOKOPECAŘI MAJÍ K SOBĚ BLÍŽ O důchodcích se říká, že mají dostatek času, život jim ubíhá v klidu a nicnedělání. U členů klubů důchodců firem Mittal Steel a Vysoké pece Ostrava je tomu právě naopak. Bývalí zaměstnanci tohoto hutního kolosu v Ostravě se sdružují v 12 závodních klubech důchodců, které mají podle poslední evidence 2052 členů. Jejich receptem proti stáří je hlavě aktivita. Většina se pravidelně zúčastňuje relaxačních týdenních pobytů v Luhačovicích, zájezdů s poznávací tematikou, návštěv divadelních představení, besed v závodě, ale také četných akcí, zejména při příležitosti Mezinárodního dne seniorů, které organizuje Asociace důchodců odborářů při Českomoravské konfederaci odborových svazů a Koordinační rada seniorů a zdravotně postižených v Ostravě. Cílem práce nás, důchodců, je - jak řekl předseda klubu důchodců ze závodu 14 Stanislav Krejčí - „přece dělat vše pro to, aby stáří mělo lidskou tvář, my měli blíže jeden k druhému, vzájemně si pomáhali a nezapomínali na podnik, kde jsme strávili dlouhá léta života“. (lp)

Z. Škromach (ČSSD): „Návrh zákoníku práce je liberální, založený na zásadě: co není zakázáno, je dovoleno... Já se ptám, proč je takový odpor proti této změně... Možná je to docela dobře tím, co bylo prohlášeno i v médiích, bylo to prohlášeno i na jednání svazu průmyslu v Brně, na jeho valné hromadě, že už existuje jiná varianta zákoníku práce, kterou má ve své záloze nejsilnější pravicová strana a kterou zpracovala údajně ve spolupráci se zaměstnavatelskými svazy s příslibem toho, že ji bude realizovat ve chvíli, kdy uspěje ve volbách.“ F. Koníček (ČSSD): „Jde o návrat k prvorepublikové úpravě smluvní volnosti.“ M. Kalousek (KDU-ČSL): „Jde o zákoník práce z dob Antonína Novotného.“ A. Páralová (ODS, stínová ministryně práce): „Předloha nepřináší vládou slibovanou liberalizaci pracovního práva... Ráda bych zde chtěla co nejdůrazněji dementovat sdělení pana ministra. Není pravdou, že Občanská demokratická strana spolupracuje na tvorbě nového zákoníku práce se zaměstnavatelskými svazy. Na novém zákoníku práce pracuji já jako stínová ministryně práce a sociál-

(Pokračování na str. 2)

POD TATRAMI SE BLÝSKALO Protestní akce slovenských odborů proti chudobě

15. říjen byl Organizací spojených národů vyhlášen jako Mezinárodní den boje proti chudobě. U našeho slovenského souseda svolali odboráři na sobotu 15. 10. do Banské Bystrice celonárodní protestní akci. Důvodem byla rostoucí chudoba na Slovensku. Stále více lidí v SR se dostává pod „hranici“ chudoby. Na demonstraci, které se zúčastnilo více než 6000 lidí, zazněly konkrétní případy „sociální politiky“, životní úrovně a možností, které jsou na Slovensku realitou. Zazněly konkrétní případy důJaromír Endlicher chodové politiky, „díky“ níž mají důchodci po zaplacení nájmů, elektriky atd. jen 75 slovenských korun denně na živobytí. Zazněly konkrétní případy, kdy rozhodnutím „nové legislativy“ se jedním škrtem pera z invalidů stali zdraví lidé, kteří ovšem vzhledem k jejich zdravotnímu stavu nikdo nezaměstná. Takže tito úředně „zdraví a práce schopní“ občané přecházejí na úřad práce a odtud pro sociální podporu. V zaměstnanosti se v podstatě nic nezměnilo, jen sociální situace těchto občanů se zhoršila. Zaznělo porovnání cen a výdělků. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ceny jsou v číselném vyjádření stejné jako u nás, jenže průměrná mzda je podstatně nižší. Velmi by mne v této souvislosti zajímalo, kde vzal své přesvědčení pan Luboš Palata, redaktor Lidových novin, který v pondělním článku (LN 17. 10. 2005) píše, že Slovensko není chudou zemí, že slovenská chudoba je chudoba jen statistická a že 21 procent lidí v chudobě jsou vlastně Romové, a když je odečteme, jsou na tom Slováci stejně jako ve

Skandinávii. Jak je pak možné, že se této nepodstatné chudobě věnuje více než půl hodiny hlavního vysílacího času na televizní stanici TA3? Jak je pak možné, že mnoho Slováků hledá práci u nás v Čechách? Upozorňuji na tento názor v souvislosti s kampaní, která se u nás rozbíhá okolo zákoníku práce. Ne vše, co noviny píší, musí být ještě pravdou. Názor pana redaktora nemusí být skutečností, ale opravdu jen a jen jeho subjektivní názor. Velmi mne ve srovnání s naší republikou překvapila vysoká účast mladých lidí a jejich aktivní vystupování. Z jejich projevů je zřejmé, že si uvědomují situaci, ve které se Slovensko nachází, ale co je hlavní, že dnes se buduje jejich život, který asi nebude příjemný. Demonstrace se účastnilo i 15 zástupců z našeho OS KOVO. Byli to kolegové ze základních organizací z příhraničních regionů Ostravska, Zlínska a jižní Moravy. Poděkování za naši účast zaznělo i z tribuny od hlavního moderátora demonstrace. Poděkovali nám ale i kolegové z OZ KOVO. Slovenští kováci ocenili, že nám není lhostejné, co se u nich děje. Evropa, ale i svět se globalizuje. I my víme, že majitelé firem v České republiky si vyměňují informace a začínají sjednocovat svůj postup. Příkladem je zákoník práce. Nebude dlouho trvat a budou intenzívně spolupracovat i přes hranice. Nám, odborům, nezbývá nic jiného než spolupracovat také. Naše účast (Pokračování na str. 2) 1

355kovakA 21.10.2005 10:05 Stránka 6

KOVÁK číslo 35 — 27. října 2005/PŘÍLOHA

B) Výpočtový základ Vedle procentní sazby potřebujeme pro výpočet důchodu znát výpočtový základ. Z něho se vyměřují starobní a další přímé důchody a odvozuje se z osobního vyměřovacího základu (OVZ) pojištěnce. OVZ je průměrem výdělků dosažených pojištěncem za stanovené (rozhodné) období. V některých případech se výpočtový základ zjišťuje z dřívějšího OVZ. Je tomu tak tehdy, když pojištěnec pobíral nebo pobírá některý z jiných přímých důchodů (například plný invalidní nebo částečný invalidní důchod) a osobní vyměřovací základ, z něhož byl tento jiný důchod vypočten, je pro něho výhodnější (vyšší), než by byl osobní vyměřovací základ stanovený pro výpočet nyní nově přiznávaného důchodu.V důchodovém pojištění se totiž „odnepaměti“ uplatňuje zásada, že byl-li již jednou některý z přímých důchodů vyměřen z OVZ, který je pro pojištěnce výhodnější, než by byl OVZ zjištěný z rozhodného období před přiznáním nově přiznávaného důchodu, vypočte se i nový důchod z tohoto dřívějšího OVZ. Výpočtový základ definuje § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Je jím osobní vyměřovací základ (OVZ), pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici. Pokud ji převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu se do výše první redukční hranice počítá plně, z částky převyšující tuto hranici až do výše druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky převyšující druhou redukční hranici se počítá 10 %. Redukční hranice najdeme v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pouze pro rok 1996 (účinnost zákona od 1. 1. 1996) s tím, že pro každý další kalendářní rok je stanoví vláda svým nařízením (uvádíme je na jiném míst naší informace). Zákon definuje také další veličiny, s nimiž budeme náš příklad počítat. V prvé řadě osobní vyměřovací základ (OVZ). Jde o měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 (koeficient stanovený v zákoně, je dán výpočtem: 365 kalendářních dnů : 12 měsíci = 30,416666) a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže rozhodné období zahrnuje tzv. vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Roční vyměřovací základ (RVZ) pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pojištěnce (VZ) za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona (zákon č. 590/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě. Vyloučenými dobami (doby, které se při výpočtu důchodu vylučují, aby nedošlo k rozmělnění výdělku v neprospěch pojištěnce) jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku (PMV). Doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění (u pojištěnců, kteří studovali před 1. 1. 1996, je i nadále doba studia na střední škole do 18. roku věku dobou pojištění). Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995 za podmínek stanovených v zákoně o důchodovém pojištění zejména doba pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti, doba pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu, doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, doba výkonu civilní služby (doba výkonu základní vojenské a civilní služby byla zrušena vznikem profesionální armády a jako náhradní doba bude postupně s odchodem do důchodu pojištěnců, kteří ji ještě absolvovali, odeznívat) a doba, za kterou byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny zaměstnanci mzdové nároky v nižší částce, než náležely. Je třeba upozornit, že pokud součet vyloučených dob je vyšší než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. Při výpočtu výše starobního důchodu je dobré si pamatovat také to, že osobní vyměřovací základ (OVZ) a roční vyměřovací základ (RVZ) pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. IV

Další významnou veličinou, kterou jsme již zmínili ve vztahu k indexaci skutečně dosažených příjmů, je koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ). Ten se podle § 17 citovaného zákona stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (PK), a všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ (RVZ). Tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Pro stanovení ročního vyměřovacího základu (RVZ) za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) vždy hodnotu 1. Někdy se pojištěnci zlobí, že výpočet starobního důchodu je složitý a že se s ním musí čekat, až budou KNVVZ k dispozici. Neuvědomují si, že indexace jejich příjmů, pro kterou jsou KNVVZ potřebné, jsou v jejich prospěch (stejně jako odečet vyloučených dob z celkového počtu kalendářních let při výpočtu OVZ). Indexace (zvýšení) v rozhodném období skutečně dosažených příjmů podle růstu průměrné mzdy v národním hospodářství totiž zvyšuje skutečně dosažený příjem pro výpočet důchodu a tedy i výši celého důchodu. Tato částka se ovšem pak pomocí již zmíněných redukčních hranic redukuje, tedy snižuje. Indexace příjmů se provádí pomocí koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu tak, že se jimi vynásobí příjem (vyměřovací základ pro placení pojistného) dosažený v rozhodném období a vedený na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení). Záznamy o příjmech zaměstnance a některé další skutečnosti je povinen vést zaměstnavatel na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) a odesílat je ve stanovených lhůtách České správě sociálního zabezpečení v Praze (ČSSZ), dříve Úřadu důchodového zabezpečení v Praze (ÚDZ). Smyslem je zabezpečit, aby přehled o příjmech měla ČSSZ k dispozici pro pozdější výpočet výše důchodu. U obou výpočtů starobního důchodu v našem příkladu (přiznání důchodu od 31. 12. 2005 a od 2. 1. 2006) KNVVZ pro indexaci výdělků za každý jednotlivý kalendářní rok rozhodného období v textu uvádíme. KNVVZ je třeba každoročně spočítat na základě veličin stanovených nejpozději do 30. 9. vládou. Těmito veličinami je všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok přiznání důchodu, PK pro jeho úpravu a VVZ za kalendářní rok, v němž chceme vyměřovací základ (výdělek) indexovat. I když KNVVZ pro oba výpočty uvádíme pro členy OS KOVO v této informaci u výpočtu důchodu, měli bychom si pro zajímavost ukázat, jak si pojištěnec KNVVZ například pro výpočet důchodu přiznávaného v roce 2005 může sám vypočítat, kdyby žádný návod s již vypočítanými KNVVZ od nás nebo od někoho jiného neměl „k ruce“. Příklad stanovení KNVVZ pro indexaci skutečně dosaženého příjmu v kalendářním roce 2001 při výpočtu důchodu od některého data roku 2005: KNVVZ 2001 = VVZ za rok 2003 x PK pro jeho úpravu = VVZ za rok 2001 16 769 x 1,0665 = = 1,22159 = 1,2216 14 640 Poznámka: VVZ za rok 2003 (průměrná mzda za rok 2003) byl stanoven nařízením vlády č. 521/2004 Sb. ve výši 16 769 Kč, PK pro úpravu VVZ za rok 2003 stanoven stejným nařízením vlády ve výši 1,0665, VVZ za rok 2001 stanoven ve výši průměrné mzdy za rok 2001 nařízením vlády č. 439/2002 Sb. Výši všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok. Výše všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok nesmí být ze zákona nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za bezprostředně předcházející kalendářní rok. Uvedeným nařízením vláda také stanoví přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a redukční hranice. Přepočítací koeficient (PK) vyjadřuje podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Výši přepočítacího koeficientu (PK) pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ (VVZ). Přepočítací koeficient (PK) činí vždy nejméně hodnotu 1. (Pokračování příště)


PORADNY NA PŘÁNÍ Právní servis

Mám nárok na odstupné? JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO

Po vážné nemoci mi ochrnula ruka a lékař mi vystavil posudek, že nemohu dlouhodobě vykonávat dosavadní práci. Jsem dělník a zaměstnavatel pro mě bohužel nenašel jiné uplatnění odpovídající mému zdravotnímu stavu, a dal mi proto výpověď. Mám podle platné právní úpravy nárok na odstupné při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů? Pokud ano, v jaké výši mi toto odstupné náleží? Jaké další zásady pro poskytování odstupného stanoví zákoník práce? K. M., Vysoké Mýto Na odstupné mají podle § 60a odst. 1 zákoníku práce nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách nebo racionalizačních opatřeních k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů. Podle § 60a odst. 2 zákoníku práce odstupné v případech rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (zdravotní důvody) náleží zaměstnancům pouze tehdy, je-li sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise. V těchto případech nárok na odstupné ze zákona nevzniká. Zákoník práce výši odstupného neomezuje, v případě zákonného odstupného stanoví pouze jeho minimální výši, tj. dvojnásobek průměrného výdělku. Podmínkou však je, že vyšší odstupné anebo odstupné poskyto-

vané při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů bylo sjednáno v kolektivní smlouvě anebo bylo stanoveno ve vnitřním předpise, pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. V kolektivní smlouvě je zároveň umožněno stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci zvýšené odstupné anebo odstupné poskytované v souladu s ustanovením § 60a odst. 2 zákoníku práce přísluší. Při sjednávání těchto dalších podmínek, popřípadě při jejich stanovení ve vnitřním předpise, je přitom nutné respektovat obecná pravidla uvedená v § 1 odst. 3 až 7 zákoníku práce, tj. respektovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace. Podmínky pro poskytování odstupného musí být dohodnuty nebo stanoveny tak, aby nedocházelo k přímé ani nepřímé diskriminaci a k zvýhodňování anebo znevýhodňování určité skupiny zaměstnanců. V souladu s uvedenými zásadami může být podle platné právní úpravy výše odstupného diferencována podle délky zaměstnání ve firmě, aniž by to mohlo být považováno za porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Daňová odpovědna

Kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Moje dcera je samoživitelka na mateřské dovolené. Slyšela jsem, že jako prarodiče můžeme uplatnit tzv. bonus na vyživované dítě, v našem případě na vnouče. Je to pravda? K. P., Klatovy Pravda to je při splnění zákonných podmínek vyplývajících z ustanovení zákona č. 586/1992 Sv., o daních z příjmů, v platném znění. Dříve to byla (v souladu s ustanovením § 15) odpočitatelná položka od základu daně (tzv. nezdanitelná část daně). Dnes, kdy je toto ustanovení obsaženo v § 35 c a následující, má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle ustanovení § 35 a popřípadě 35 b, což se obvykle netýká zaměstnanců. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Za vyživované dítě se považuje: * nezletilé dítě * zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a a) soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Na bonus nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek. Je nutné ale také upozornit na ustanovení § 35 c odst. 3, kde je stanovena mimo jiné maximální výše daňového zvýhodnění a, to na 30 000 Kč ročně. I pokud má dítě zdanitelný příjem během studia (například na střední či vysoké škole) - a není přitom rozhodující výše jeho příjmu -, posuzuje se jako dítě vyživované. Dítětem poplatníka se rozumí nejen dítě vlastní, ale též dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (což je dítě svěřené poplatníkovi do péče), a také dítě druhého z manželů, což je dítě vyženěné, vyvdané. Stejným způsobem se posuzuje i vnouče ve společné domácnosti, jehož rodiče buď vůbec nemají příjmy, z nichž by mohli sami (jeden z nich) možnost bonusu uplatnit, anebo mají příjmy, z nichž lze bonus uplatnit, ale počítáno od počátku roku jsou tak nízké, že jejich úhrn od počátku roku pro toto uplatnění po sražení pojistného u každého z nich nedosahuje na možnost uplatnění tohoto daňového zvýhodnění. Důvody mohou být různé. Dcera je svobodná matka, rodiče studují, jsou nezaměstnaní, matka je na mateřské dovolené a otec na vojně apod. Pro možnost odpočtu není rozhodující ani to, že dítě žije s rodiči v jiném bydlišti (na jiné adrese). Zde je rozhodující fakt společného hospodaření domácností. Znamená to, že znakem společné domácnosti není tedy spoI

355kovakA 21.10.2005 10:05 Stránka 4


lečná adresa, tj. přihlášení k trvalému pobytu. Společnou domácnost mohou tvořit lidé, kteří nemají stejné trvalé bydliště nebo kteří spolu nebydlí ve stejném bytě, důležité je, že se svými příjmy hospodaří společně. Není ani podstatné, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých členů domácnosti a v jaké částce jednotlivé osoby do společné kasy přispívají. Také se zde nemusí jednat výhradně o finanční příjmy, ale může jít také o přispění nemateriální povahy, jako je například péče o domácnost a její příslušníky apod. Na druhou stranu je nutné upozornit, že vyživovaným dítětem není dítě, na které poplatník platí výživné, takže rozvedený rodič, s nímž dítě nežije ve společné domácnosti.

Bonus na vyživované dítě může být uplatněn pouze jednou (obvykle u jednoho z rodičů). Během roku je možné, aby část roku byl uplatněn bonus u jednoho z rodičů a část roku u druhého. Bonus lze uplatnit i za dobu školních prázdnin po ukončení studia na střední škole, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Po ukončení studia na vysoké škole je to jen jeden měsíc po ukončení vysokoškolského studia, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Ukončením studia na vysoké škole se rozumí ukončení závěrečnou státní zkouškou.

NEÚSTAVNOST ZÁKONÍKU PRÁCE? Kontrola odborových orgánů v návrhu nového zákona JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

Jak jsme slíbili v minulém čísle našeho časopisu (v článku V senátu o zákoníku práce), otiskujeme názor právního odboru OS KOVO na otázku údajné protiústavnosti návrhu zákoníku práce v částech o kontrole nad dodržováním pracovněprávních předpisů a kontrole nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Ve stanovisku legislativní rady vlády k návrhu nového zákoníku práce tento poradní orgán vlády namítá, že „ustanovení § 316 a § 317 návrhu (nyní § 321 a § 322) zákona předpokládají v rozporu s článkem 2 ústavy svěření výkonu státní správy - tj. kontrolu dodržování právních předpisů a rozhodování o zákazu práce přesčas, respektive vydávání závazných pokynů k odstranění závad odborovým organizacím, tzn. právnickým osobám soukromého práva. Předložený návrh též nestanoví žádná pravidla pro výkon takovéto činnosti, jak to článek 2 odstavec 3 Ústavy předpokládá.“ Právo kontroly odborových orgánů, tj. § 321 a 322 návrhu (§ 22 a § 136 stávajícího zákoníku práce), nelze kvalifikovat jako výkon státní správy. Jedná se totiž o výkon práv odborových organizací daných jim speciálním zákonem (v tomto případě zákoníkem práce), které odborové organizace vykonávají jako zástupci zaměstnanců. Odborové organizace jsou zákonem nadány právem kontroly, zatímco státním orgánům je výkon této kontroly svěřen jako povinnost a výhradně za tímto účelem byly zřízeny. Kontrolu v těchto oblastech, jako výkon státní správy, vykonávají za stát příslušné správní úřady, tzn. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze na kontrolní činnost odborových organizací ani vztahovat zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, jak mylně předpokládá legislativní rada vlády, neboť se nejedná ani o výkon státní správy ani o konkurenční výkon kontrolní činnosti vedle zákona o inspekci práce, jak vyplývá ze stanoviska legislativní rady vlády. Podle článku 2 odstavec 3 ústavy: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Platný zákoník práce ani navrhovaný zákoník práce ani jiný právní předpis však výkon státní správy přímo, ani zastřeně odborovým organizacím nesvěřují, a tudíž nemohou být ustanovení § 321 a § 322 návrhu nového zákoníku v rozporu s citovaným článkem ústavy. Právní názor, že kontrola odborových orgánů nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně vydání závazného pokynu o zákazu další práce v případech závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců, není výkonem státní správy, zastává i veřejný ochránce práv například ve své závěrečné zprávě ze dne 15. 2. 2002, když uvádí, že „na rozdíl od orgánů státního odborného dozoru, které jako orgány státní správy vykonávají dozor taxativně vymezený zvláštními právními předpisy, mají odborové orgány pouze oprávnění kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle ustanovení § 136 zákoníku práce. Výsledkem kontrolní činnosti odborových orgánů u jednotlivých zaměstnavatelů podle II

ustanovení § 136 zákoníku práce může být - v případě zjištění závad - přijetí určitých opatření. Může jít například o vydání závazných pokynů. Protože je v těchto případech vydávají odborové orgány, a nikoliv orgány státní správy, nepodléhají právnímu režimu správního řádu a nemají charakter správních rozhodnutí. Jedná se v podstatě o předběžná opatření, která mají zabránit vzniku případné škody a upozornit zaměstnavatele i příslušný orgán státního odborného dozoru na porušování právních předpisů v dané oblasti“. Je třeba vycházet z toho, že odborové organizace jsou organizace ustavované na obhajobu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. V tomto smyslu je tato svoboda garantována ratifikovanou úmluvou MOP č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva se svobodně sdružovat a Listinou základních práv a svobod (čl. 27). Projevem této svobody a nástrojem k naplňování poslání odborových organizací je též dozor a dohled nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv, jakož i nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Povinností státu je, aby garantoval naplňování této svobody. Zároveň je také třeba respektovat závazky, které pro ČR vyplývají z ratifikované úmluvy MOP č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (publikována pod č. 20/1989 Sb.). Její článek 19 písm. e) stanoví, že je třeba učinit opatření na úrovni podniku, podle nichž pracovníci nebo jejich zástupci, a popřípadě jejich reprezentativní organizace v podniku, budou oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí přešetřovat všechny stránky bezpečnosti a ochrany zdraví související s jejich prací a zaměstnavatel bude s nimi tyto věci projednávat. Stanovisko legislativní rady vlády tedy předpokládá rozpor s ústavou u návrhu zákoníku práce tam, kde - podle našeho názoru - v rozporu s ústavou není. Navíc je nutno připomenout, že za dobu existence obdobného ustanovení ve stávajícím zákoníku práce při žádné z novel tohoto zákona legislativní rada vlády takový právní výklad ani jednou neuplatnila. Současně je vhodné připomenout, že ani jeden orgán veřejné správy, zákonodárné, soudní ani výkonné moci, ani žádný z právních expertů (například z právnických fakult) nejenže takový názor neprosazoval, ale ani jej nevznesl. V této souvislosti se nabízí myšlenka, proč se takové stanovisko objeví poprvé v době, kdy se blíží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a v době, kdy představitelé zaměstnavatelských svazů začínají nebývale razantní kampaň proti přijetí nového zákoníku práce. Nicméně to už není otázka pro právníky, ale každý si na ni musí odpovědět sám.


ZPŮSOB VÝPOČTU STAROBNÍHO DŮCHODU V ROCE 2006 Porovnání s výpočtem v roce 2005 (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Každoročně se členové OS KOVO v závěru kalendářního roku dotazují, jaké datum by měli oni nebo jejich rodinní příslušníci, například manžel či manželka, zvolit pro odchod do starobního důchodu. Zda by to měli „stihnout“ ještě od nějakého data letošního roku, nebo raději počkat a požádat o přiznání starobního důchodu například od 2. 1. 2006 nebo jiného data příštího roku. Kovák po několik let pravidelně informuje o způsobu vý- pro výpočet důchodů v roce 2006. Pro obě varianty zvolíme stejný počet vyloučepočtu starobního důchodu, a tím i o jeho výši, kterou demon- ných dob, tj. především počet dnů, kdy byl pojištěnec v rozhodném období dočasně struje na zvoleném příkladu. Mnozí dnes díky těmto pravi- práce neschopen pro nemoc a úraz, ale jiný bude počet kalendářních dnů období, delně se opakujícím informacím již vědí, že výši důchodu z něhož se výpočtový základ zjišťuje, a tedy důchod. Při výpočtu starobního důpřiznávaného od některého data následujícího kalendářního chodu od některého data roku 2006 bude rozhodné období o 365 kalendářních dnů roku lze spočítat teprve tehdy, když jsou k dispozici příslušný delší. všeobecný vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy v náýpočet starobního důchodu teoreticky rodním hospodářství, přepočítací koeficient pro jeho úpravu a redukční hranice pro stanovení výpočtového základu. Ty je vláda povinna ze zá- A) Základní a procentní výměra Při výpočtu důchodu je třeba vědět, co vlastně potřebujeme spočítat. Vycházekona každoročně stanovit nejpozději do 30. 9. kalendářního roku. Vědí, že dříve se nemá cenu dotazovat, jaké datum odchodu do důchodu je pro ně výhodnější z hle- jme z toho, že starobní důchod je od 1. 1. 1996 (účinnost nového a dosud platného diska výše jejich důchodu, protože bez uvedených veličin jejich důchod nikdo ne- důchodového zákona) dvousložkový. Znamená to, že sestává ze dvou složek - ze zámůže spočítat. Je jim též známo, že tyto veličiny stanovené vládou sami o sobě pro vý- kladní a procentní výměry. Základní výměra je dána předpisy - napřed zákonem č. 155/1995 Sb., o důchopočet nestačí, ale jsou nástroji, s jejichž pomocí lze vypočítat koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a provést indexaci v rozhodném období jimi do- dovém pojištění, ve výši 680 Kč, a později nařízeními vlády o zvýšení důchodů. Nasažených příjmů. Způsob výpočtu těchto koeficientů a jejich přehled, aby si je nikdo posledy byla zvýšena nařízením vlády o zvýšení důchodů v roce 2006 a činí 1470 Kč nemusel sám počítat, každoročně Kovák členům OS KOVO přináší ve své pravidelné měsíčně. Ta je pro všechny důchody stejná, a není ji třeba proto počítat. Jiné je to s procentní výměrou. Její výše informaci. A jinak tomu není ani letos. Předse stanoví procentní sazbou z výpočtového kládáme dvě varianty výpočtu starobního důNa základě dotazů čtenářů, zdali bude i letos otištěn způchodu při stejném zadání příkladu, aby bylo sob výpočtu starobního důchodu přiznaného v příštím roce základu podle získané doby pojištění (včetně možné výhodnost, či nevýhodnost jednoho (tedy 2006), přinášíme příslušný odborný materiál od JUDr. náhradních dob pojištění). Přitom se rozlii druhého termínu přiznání důchodu posoudit. Z. Hájka. Tímto přerušujeme jiný seriál od téhož autora o re- šuje doba pojištění získaná do vzniku nároku Upozorňujeme však - stejně jako každý rok -, formě důchodového systému. K seriálu o reformě se vrátíme na starobní důchod a doba pojištění získaná po dokončení seriálu o výpočtu důchodu (asi 3 díly). Nový sepo vzniku nároku na starobní důchod. Do že jde o ukázku obecného postupu při obou riál nesnese odklad, má-li přinést čtenářům praktický užitek. výpočtech, o seznámení s konkrétními veliči- Proto redakce přikročila k nestandardnímu řešení. Děku- doby pojištění získané do 18 let věku a po nami, které se při jednom nebo druhém výpo- jeme za pochopení. (red.) vzniku nároku na starobní důchod se nezapočítávají náhradní doby pojištění. čtu použijí, o tom, jaká bude indexace při výParagraf 34 zmíněného zákona stanoví, počtu výše důchodu přiznávaného od 31. 12. 2005 nebo jiného data tohoto roku, nebo od 1. nebo 2. 1. 2006 nebo jiného data příš- že výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 tího roku a o valorizaci přiznávaných důchodů. V konkrétním případě je vždy lépe si zákona (obecný, respektive klasický, starobní důchod, nikoliv předčasný starobní výši konkrétního důchodu, respektive důchodů, konkrétně spočítat a teprve pak se důchod), činí za každý celý rok (365 kalendářních dní) doby pojištění do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu, nejméně však 770 Kč měkonkrétně rozhodnout. síčně. ata příkladu Pokud někdo pracuje tzv. „na procenta“, tzn., že je výdělečně činný po vzniku Příklad, respektive dva příklady, které si zvolíme pro demonstraci obou výpočtů, nároku na starobní důchod bez jeho pobírání i bez pobírání plného invalidního důbude mít „v zásadě“ stejné zadání. Je to důležité pro to, abychom výsledky spolu chodu, starobní důchod se mu za tuto „další dobu“ zvyšuje. Konkrétně se zvyšuje mohli porovnat a říci, jaké datum pro přiznání důchodu je pro konkrétního pojiš- procentní výměra starobního důchodu za každých odpracovaných celých 90 kalentěnce z našeho příkladu výhodnější. Pro obě dvě varianty odchodu do starobního dářních dnů výdělečné činnosti o 1 % (za dobu před 1. 7. 2001) a o 1,5 % výpočtodůchodu zvolíme stejnou dobu pojištění, stejně dlouhou dobu zaměstnání (výdě- vého základu (po 30. 6. 2001). Za výkon výdělečné činnosti pro účely tohoto zvýšení lečné činnosti) ke vzniku nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na něj bez důchodu se nepovažují dny pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, doby pracovjeho pobírání, též stejný důchodový věk. Rozdílné ovšem bude rozhodné období, ního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci. Pokud z něhož se „bere výdělek“ pro stanovení výše důchodů. Při přiznání důchodu od někdo například po 180 kalendářních dnech ukončí zaměstnání „na procenta“ a přidata roku 2006 bude rozhodné období samozřejmě o jeden kalendářní rok delší, a to tom v uvedené době třeba 14 kalendářních dnů „marodil“, nemůže očekávat zvýo rok 2005. Také celkový příjem bude jiný - při odchodu do starobního důchodu šení procentní výměry svého důchodu o 3 % (2 x 1,5 %), ale pouze o 1,5 %. Důvov příštím roce se do něho samozřejmě promítne i příjem pojištěnce za rok 2005. Za- dem je, že z doby jeho výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod se tímco při přiznání důchodu ještě od některého data letošního roku bude posledním mu zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu „jen“ za dobu celých 90 kakalendářním rokem rozhodného období s příjmem rok 2004. lendářních dnů. Neodpracoval „na procenta“ totiž 180 kalendářních dnů, i když po Rozdílná bude v každém případě indexace skutečně dosažených příjmů. Ta se tuto dobu trval jeho pracovní poměr po vzniku nároku na starobní důchod, ale jen bude provádět při odchodu do důchodu v příštím roce za pomoci průměrné mzdy 166 kalendářních dnů (180 - 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc v národním hospodářství (všeobecného vyměřovacího základu) za rok 2004, za- a úraz). tímco při přiznání důchodu ještě od některého letošního data podle průměrné mzdy Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávaná po vzniku nároku na staza rok 2003. Jiné budou i přepočítací koeficienty pro úpravu těchto všeobecných vy- robní důchod se podle zákona připočítává k době pojištění získané ke vzniku náměřovacích základů a redukční hranice pro stanovení výpočtových základů.Ty jinak roku na starobní důchod, jestliže s tímto připočtením zbytku by pojištěnec získal stanovila vláda do 30. 9. 2004 pro výpočet důchodů v roce 2005 a jinak do 30. 9. 2005 celý 1 rok doby pojištění a tím i další 1,5 % výpočtového základu.

V

D

III

355kovakA 21.10.2005 10:05 Stránka 4


lečná adresa, tj. přihlášení k trvalému pobytu. Společnou domácnost mohou tvořit lidé, kteří nemají stejné trvalé bydliště nebo kteří spolu nebydlí ve stejném bytě, důležité je, že se svými příjmy hospodaří společně. Není ani podstatné, jak vysoké jsou příjmy jednotlivých členů domácnosti a v jaké částce jednotlivé osoby do společné kasy přispívají. Také se zde nemusí jednat výhradně o finanční příjmy, ale může jít také o přispění nemateriální povahy, jako je například péče o domácnost a její příslušníky apod. Na druhou stranu je nutné upozornit, že vyživovaným dítětem není dítě, na které poplatník platí výživné, takže rozvedený rodič, s nímž dítě nežije ve společné domácnosti.

Bonus na vyživované dítě může být uplatněn pouze jednou (obvykle u jednoho z rodičů). Během roku je možné, aby část roku byl uplatněn bonus u jednoho z rodičů a část roku u druhého. Bonus lze uplatnit i za dobu školních prázdnin po ukončení studia na střední škole, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Po ukončení studia na vysoké škole je to jen jeden měsíc po ukončení vysokoškolského studia, pokud dítě nenastoupilo do zaměstnání nebo pokud nezačalo pobírat dávky uchazečů o zaměstnání. Ukončením studia na vysoké škole se rozumí ukončení závěrečnou státní zkouškou.

NEÚSTAVNOST ZÁKONÍKU PRÁCE? Kontrola odborových orgánů v návrhu nového zákona JUDr. JIŘÍ PODHAJSKÝ, právní odbor OS KOVO

Jak jsme slíbili v minulém čísle našeho časopisu (v článku V senátu o zákoníku práce), otiskujeme názor právního odboru OS KOVO na otázku údajné protiústavnosti návrhu zákoníku práce v částech o kontrole nad dodržováním pracovněprávních předpisů a kontrole nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů. Ve stanovisku legislativní rady vlády k návrhu nového zákoníku práce tento poradní orgán vlády namítá, že „ustanovení § 316 a § 317 návrhu (nyní § 321 a § 322) zákona předpokládají v rozporu s článkem 2 ústavy svěření výkonu státní správy - tj. kontrolu dodržování právních předpisů a rozhodování o zákazu práce přesčas, respektive vydávání závazných pokynů k odstranění závad odborovým organizacím, tzn. právnickým osobám soukromého práva. Předložený návrh též nestanoví žádná pravidla pro výkon takovéto činnosti, jak to článek 2 odstavec 3 Ústavy předpokládá.“ Právo kontroly odborových orgánů, tj. § 321 a 322 návrhu (§ 22 a § 136 stávajícího zákoníku práce), nelze kvalifikovat jako výkon státní správy. Jedná se totiž o výkon práv odborových organizací daných jim speciálním zákonem (v tomto případě zákoníkem práce), které odborové organizace vykonávají jako zástupci zaměstnanců. Odborové organizace jsou zákonem nadány právem kontroly, zatímco státním orgánům je výkon této kontroly svěřen jako povinnost a výhradně za tímto účelem byly zřízeny. Kontrolu v těchto oblastech, jako výkon státní správy, vykonávají za stát příslušné správní úřady, tzn. Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Vzhledem k těmto skutečnostem nelze na kontrolní činnost odborových organizací ani vztahovat zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, jak mylně předpokládá legislativní rada vlády, neboť se nejedná ani o výkon státní správy ani o konkurenční výkon kontrolní činnosti vedle zákona o inspekci práce, jak vyplývá ze stanoviska legislativní rady vlády. Podle článku 2 odstavec 3 ústavy: „Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.“ Platný zákoník práce ani navrhovaný zákoník práce ani jiný právní předpis však výkon státní správy přímo, ani zastřeně odborovým organizacím nesvěřují, a tudíž nemohou být ustanovení § 321 a § 322 návrhu nového zákoníku v rozporu s citovaným článkem ústavy. Právní názor, že kontrola odborových orgánů nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, konkrétně vydání závazného pokynu o zákazu další práce v případech závad v provozu na strojích a zařízeních, při pracovních postupech v případě bezprostředního ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců, není výkonem státní správy, zastává i veřejný ochránce práv například ve své závěrečné zprávě ze dne 15. 2. 2002, když uvádí, že „na rozdíl od orgánů státního odborného dozoru, které jako orgány státní správy vykonávají dozor taxativně vymezený zvláštními právními předpisy, mají odborové orgány pouze oprávnění kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle ustanovení § 136 zákoníku práce. Výsledkem kontrolní činnosti odborových orgánů u jednotlivých zaměstnavatelů podle II

ustanovení § 136 zákoníku práce může být - v případě zjištění závad - přijetí určitých opatření. Může jít například o vydání závazných pokynů. Protože je v těchto případech vydávají odborové orgány, a nikoliv orgány státní správy, nepodléhají právnímu režimu správního řádu a nemají charakter správních rozhodnutí. Jedná se v podstatě o předběžná opatření, která mají zabránit vzniku případné škody a upozornit zaměstnavatele i příslušný orgán státního odborného dozoru na porušování právních předpisů v dané oblasti“. Je třeba vycházet z toho, že odborové organizace jsou organizace ustavované na obhajobu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců. V tomto smyslu je tato svoboda garantována ratifikovanou úmluvou MOP č. 87 o svobodě odborů a ochraně práva se svobodně sdružovat a Listinou základních práv a svobod (čl. 27). Projevem této svobody a nástrojem k naplňování poslání odborových organizací je též dozor a dohled nad dodržováním pracovněprávních předpisů, vnitřních předpisů a závazků vyplývajících z kolektivních smluv, jakož i nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Povinností státu je, aby garantoval naplňování této svobody. Zároveň je také třeba respektovat závazky, které pro ČR vyplývají z ratifikované úmluvy MOP č. 155 o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí (publikována pod č. 20/1989 Sb.). Její článek 19 písm. e) stanoví, že je třeba učinit opatření na úrovni podniku, podle nichž pracovníci nebo jejich zástupci, a popřípadě jejich reprezentativní organizace v podniku, budou oprávněni podle vnitrostátních právních předpisů a zvyklostí přešetřovat všechny stránky bezpečnosti a ochrany zdraví související s jejich prací a zaměstnavatel bude s nimi tyto věci projednávat. Stanovisko legislativní rady vlády tedy předpokládá rozpor s ústavou u návrhu zákoníku práce tam, kde - podle našeho názoru - v rozporu s ústavou není. Navíc je nutno připomenout, že za dobu existence obdobného ustanovení ve stávajícím zákoníku práce při žádné z novel tohoto zákona legislativní rada vlády takový právní výklad ani jednou neuplatnila. Současně je vhodné připomenout, že ani jeden orgán veřejné správy, zákonodárné, soudní ani výkonné moci, ani žádný z právních expertů (například z právnických fakult) nejenže takový názor neprosazoval, ale ani jej nevznesl. V této souvislosti se nabízí myšlenka, proč se takové stanovisko objeví poprvé v době, kdy se blíží volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a v době, kdy představitelé zaměstnavatelských svazů začínají nebývale razantní kampaň proti přijetí nového zákoníku práce. Nicméně to už není otázka pro právníky, ale každý si na ni musí odpovědět sám.


ZPŮSOB VÝPOČTU STAROBNÍHO DŮCHODU V ROCE 2006 Porovnání s výpočtem v roce 2005 (I.) JUDr. ZDENĚK HÁJEK, poradce ČMKOS pro sociální zabezpečení

Každoročně se členové OS KOVO v závěru kalendářního roku dotazují, jaké datum by měli oni nebo jejich rodinní příslušníci, například manžel či manželka, zvolit pro odchod do starobního důchodu. Zda by to měli „stihnout“ ještě od nějakého data letošního roku, nebo raději počkat a požádat o přiznání starobního důchodu například od 2. 1. 2006 nebo jiného data příštího roku. Kovák po několik let pravidelně informuje o způsobu vý- pro výpočet důchodů v roce 2006. Pro obě varianty zvolíme stejný počet vyloučepočtu starobního důchodu, a tím i o jeho výši, kterou demon- ných dob, tj. především počet dnů, kdy byl pojištěnec v rozhodném období dočasně struje na zvoleném příkladu. Mnozí dnes díky těmto pravi- práce neschopen pro nemoc a úraz, ale jiný bude počet kalendářních dnů období, delně se opakujícím informacím již vědí, že výši důchodu z něhož se výpočtový základ zjišťuje, a tedy důchod. Při výpočtu starobního důpřiznávaného od některého data následujícího kalendářního chodu od některého data roku 2006 bude rozhodné období o 365 kalendářních dnů roku lze spočítat teprve tehdy, když jsou k dispozici příslušný delší. všeobecný vyměřovací základ ve výši průměrné mzdy v náýpočet starobního důchodu teoreticky rodním hospodářství, přepočítací koeficient pro jeho úpravu a redukční hranice pro stanovení výpočtového základu. Ty je vláda povinna ze zá- A) Základní a procentní výměra Při výpočtu důchodu je třeba vědět, co vlastně potřebujeme spočítat. Vycházekona každoročně stanovit nejpozději do 30. 9. kalendářního roku. Vědí, že dříve se nemá cenu dotazovat, jaké datum odchodu do důchodu je pro ně výhodnější z hle- jme z toho, že starobní důchod je od 1. 1. 1996 (účinnost nového a dosud platného diska výše jejich důchodu, protože bez uvedených veličin jejich důchod nikdo ne- důchodového zákona) dvousložkový. Znamená to, že sestává ze dvou složek - ze zámůže spočítat. Je jim též známo, že tyto veličiny stanovené vládou sami o sobě pro vý- kladní a procentní výměry. Základní výměra je dána předpisy - napřed zákonem č. 155/1995 Sb., o důchopočet nestačí, ale jsou nástroji, s jejichž pomocí lze vypočítat koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu a provést indexaci v rozhodném období jimi do- dovém pojištění, ve výši 680 Kč, a později nařízeními vlády o zvýšení důchodů. Nasažených příjmů. Způsob výpočtu těchto koeficientů a jejich přehled, aby si je nikdo posledy byla zvýšena nařízením vlády o zvýšení důchodů v roce 2006 a činí 1470 Kč nemusel sám počítat, každoročně Kovák členům OS KOVO přináší ve své pravidelné měsíčně. Ta je pro všechny důchody stejná, a není ji třeba proto počítat. Jiné je to s procentní výměrou. Její výše informaci. A jinak tomu není ani letos. Předse stanoví procentní sazbou z výpočtového kládáme dvě varianty výpočtu starobního důNa základě dotazů čtenářů, zdali bude i letos otištěn způchodu při stejném zadání příkladu, aby bylo sob výpočtu starobního důchodu přiznaného v příštím roce základu podle získané doby pojištění (včetně možné výhodnost, či nevýhodnost jednoho (tedy 2006), přinášíme příslušný odborný materiál od JUDr. náhradních dob pojištění). Přitom se rozlii druhého termínu přiznání důchodu posoudit. Z. Hájka. Tímto přerušujeme jiný seriál od téhož autora o re- šuje doba pojištění získaná do vzniku nároku Upozorňujeme však - stejně jako každý rok -, formě důchodového systému. K seriálu o reformě se vrátíme na starobní důchod a doba pojištění získaná po dokončení seriálu o výpočtu důchodu (asi 3 díly). Nový sepo vzniku nároku na starobní důchod. Do že jde o ukázku obecného postupu při obou riál nesnese odklad, má-li přinést čtenářům praktický užitek. výpočtech, o seznámení s konkrétními veliči- Proto redakce přikročila k nestandardnímu řešení. Děku- doby pojištění získané do 18 let věku a po nami, které se při jednom nebo druhém výpo- jeme za pochopení. (red.) vzniku nároku na starobní důchod se nezapočítávají náhradní doby pojištění. čtu použijí, o tom, jaká bude indexace při výParagraf 34 zmíněného zákona stanoví, počtu výše důchodu přiznávaného od 31. 12. 2005 nebo jiného data tohoto roku, nebo od 1. nebo 2. 1. 2006 nebo jiného data příš- že výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29 tího roku a o valorizaci přiznávaných důchodů. V konkrétním případě je vždy lépe si zákona (obecný, respektive klasický, starobní důchod, nikoliv předčasný starobní výši konkrétního důchodu, respektive důchodů, konkrétně spočítat a teprve pak se důchod), činí za každý celý rok (365 kalendářních dní) doby pojištění do vzniku nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu, nejméně však 770 Kč měkonkrétně rozhodnout. síčně. ata příkladu Pokud někdo pracuje tzv. „na procenta“, tzn., že je výdělečně činný po vzniku Příklad, respektive dva příklady, které si zvolíme pro demonstraci obou výpočtů, nároku na starobní důchod bez jeho pobírání i bez pobírání plného invalidního důbude mít „v zásadě“ stejné zadání. Je to důležité pro to, abychom výsledky spolu chodu, starobní důchod se mu za tuto „další dobu“ zvyšuje. Konkrétně se zvyšuje mohli porovnat a říci, jaké datum pro přiznání důchodu je pro konkrétního pojiš- procentní výměra starobního důchodu za každých odpracovaných celých 90 kalentěnce z našeho příkladu výhodnější. Pro obě dvě varianty odchodu do starobního dářních dnů výdělečné činnosti o 1 % (za dobu před 1. 7. 2001) a o 1,5 % výpočtodůchodu zvolíme stejnou dobu pojištění, stejně dlouhou dobu zaměstnání (výdě- vého základu (po 30. 6. 2001). Za výkon výdělečné činnosti pro účely tohoto zvýšení lečné činnosti) ke vzniku nároku na starobní důchod a po vzniku nároku na něj bez důchodu se nepovažují dny pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz, doby pracovjeho pobírání, též stejný důchodový věk. Rozdílné ovšem bude rozhodné období, ního volna bez náhrady příjmu a doby neomluvené nepřítomnosti v práci. Pokud z něhož se „bere výdělek“ pro stanovení výše důchodů. Při přiznání důchodu od někdo například po 180 kalendářních dnech ukončí zaměstnání „na procenta“ a přidata roku 2006 bude rozhodné období samozřejmě o jeden kalendářní rok delší, a to tom v uvedené době třeba 14 kalendářních dnů „marodil“, nemůže očekávat zvýo rok 2005. Také celkový příjem bude jiný - při odchodu do starobního důchodu šení procentní výměry svého důchodu o 3 % (2 x 1,5 %), ale pouze o 1,5 %. Důvov příštím roce se do něho samozřejmě promítne i příjem pojištěnce za rok 2005. Za- dem je, že z doby jeho výdělečné činnosti po vzniku nároku na starobní důchod se tímco při přiznání důchodu ještě od některého data letošního roku bude posledním mu zvyšuje procentní výměra jeho starobního důchodu „jen“ za dobu celých 90 kakalendářním rokem rozhodného období s příjmem rok 2004. lendářních dnů. Neodpracoval „na procenta“ totiž 180 kalendářních dnů, i když po Rozdílná bude v každém případě indexace skutečně dosažených příjmů. Ta se tuto dobu trval jeho pracovní poměr po vzniku nároku na starobní důchod, ale jen bude provádět při odchodu do důchodu v příštím roce za pomoci průměrné mzdy 166 kalendářních dnů (180 - 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro nemoc v národním hospodářství (všeobecného vyměřovacího základu) za rok 2004, za- a úraz). tímco při přiznání důchodu ještě od některého letošního data podle průměrné mzdy Nezhodnocená doba výdělečné činnosti vykonávaná po vzniku nároku na staza rok 2003. Jiné budou i přepočítací koeficienty pro úpravu těchto všeobecných vy- robní důchod se podle zákona připočítává k době pojištění získané ke vzniku náměřovacích základů a redukční hranice pro stanovení výpočtových základů.Ty jinak roku na starobní důchod, jestliže s tímto připočtením zbytku by pojištěnec získal stanovila vláda do 30. 9. 2004 pro výpočet důchodů v roce 2005 a jinak do 30. 9. 2005 celý 1 rok doby pojištění a tím i další 1,5 % výpočtového základu.

V

D

III

355kovakA 21.10.2005 10:05 Stránka 6


B) Výpočtový základ Vedle procentní sazby potřebujeme pro výpočet důchodu znát výpočtový základ. Z něho se vyměřují starobní a další přímé důchody a odvozuje se z osobního vyměřovacího základu (OVZ) pojištěnce. OVZ je průměrem výdělků dosažených pojištěncem za stanovené (rozhodné) období. V některých případech se výpočtový základ zjišťuje z dřívějšího OVZ. Je tomu tak tehdy, když pojištěnec pobíral nebo pobírá některý z jiných přímých důchodů (například plný invalidní nebo částečný invalidní důchod) a osobní vyměřovací základ, z něhož byl tento jiný důchod vypočten, je pro něho výhodnější (vyšší), než by byl osobní vyměřovací základ stanovený pro výpočet nyní nově přiznávaného důchodu.V důchodovém pojištění se totiž „odnepaměti“ uplatňuje zásada, že byl-li již jednou některý z přímých důchodů vyměřen z OVZ, který je pro pojištěnce výhodnější, než by byl OVZ zjištěný z rozhodného období před přiznáním nově přiznávaného důchodu, vypočte se i nový důchod z tohoto dřívějšího OVZ. Výpočtový základ definuje § 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Je jím osobní vyměřovací základ (OVZ), pokud nepřevyšuje tzv. první redukční hranici. Pokud ji převyšuje, stanoví se výpočtový základ tak, že částka osobního vyměřovacího základu se do výše první redukční hranice počítá plně, z částky převyšující tuto hranici až do výše druhé redukční hranice se počítá 30 % a z částky převyšující druhou redukční hranici se počítá 10 %. Redukční hranice najdeme v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, pouze pro rok 1996 (účinnost zákona od 1. 1. 1996) s tím, že pro každý další kalendářní rok je stanoví vláda svým nařízením (uvádíme je na jiném míst naší informace). Zákon definuje také další veličiny, s nimiž budeme náš příklad počítat. V prvé řadě osobní vyměřovací základ (OVZ). Jde o měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů pojištěnce za rozhodné období (§ 18). Tento průměr se vypočte jako součin koeficientu 30,4167 (koeficient stanovený v zákoně, je dán výpočtem: 365 kalendářních dnů : 12 měsíci = 30,416666) a podílu úhrnu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období a počtu kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Jestliže rozhodné období zahrnuje tzv. vyloučené doby, snižuje se o ně počet kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Roční vyměřovací základ (RVZ) pojištěnce se stanoví jako součin úhrnu vyměřovacích základů pojištěnce za kalendářní rok a koeficientu nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem pojištěnce (VZ) za dobu po 31. 12. 1995 je vyměřovací základ pro stanovení pojistného podle zvláštního zákona (zákon č. 590/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) a za dobu před 1. 1. 1996 hrubý výdělek stanovený pro účely důchodového zabezpečení podle předpisů platných před 1. lednem 1996. Do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. prosinci 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje též náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) a náhrada za ztrátu na služebním příjmu (platu) po skončení neschopnosti k službě. Vyloučenými dobami (doby, které se při výpočtu důchodu vylučují, aby nedošlo k rozmělnění výdělku v neprospěch pojištěnce) jsou před 1. lednem 1996 doby, které se podle předpisů platných před tímto dnem vylučovaly při zjišťování hrubých výdělků pro účely výpočtu průměrného měsíčního výdělku (PMV). Doby studia po dosažení věku 18 let jsou vyloučenými dobami pouze v rozsahu, v jakém se považují za náhradní dobu pojištění (u pojištěnců, kteří studovali před 1. 1. 1996, je i nadále doba studia na střední škole do 18. roku věku dobou pojištění). Vyloučenými dobami jsou po 31. prosinci 1995 za podmínek stanovených v zákoně o důchodovém pojištění zejména doba pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících příjem z výdělečné činnosti, doba pobírání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu, doba výkonu vojenské služby v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě, doba výkonu civilní služby (doba výkonu základní vojenské a civilní služby byla zrušena vznikem profesionální armády a jako náhradní doba bude postupně s odchodem do důchodu pojištěnců, kteří ji ještě absolvovali, odeznívat) a doba, za kterou byly podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů vyplaceny zaměstnanci mzdové nároky v nižší částce, než náležely. Je třeba upozornit, že pokud součet vyloučených dob je vyšší než 1825 kalendářních dnů, omezí se počet těchto vyloučených dob nad 1825 kalendářních dnů na jednu polovinu. Při výpočtu výše starobního důchodu je dobré si pamatovat také to, že osobní vyměřovací základ (OVZ) a roční vyměřovací základ (RVZ) pojištěnce se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. IV

Další významnou veličinou, kterou jsme již zmínili ve vztahu k indexaci skutečně dosažených příjmů, je koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ). Ten se podle § 17 citovaného zákona stanoví jako podíl všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, vynásobeného přepočítacím koeficientem (PK), a všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, za který se vypočítává roční vyměřovací základ (RVZ). Tento koeficient se stanoví s přesností na čtyři platná desetinná místa. Pro stanovení ročního vyměřovacího základu (RVZ) za kalendářní rok, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a za rok přiznání důchodu činí koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu (KNVVZ) vždy hodnotu 1. Někdy se pojištěnci zlobí, že výpočet starobního důchodu je složitý a že se s ním musí čekat, až budou KNVVZ k dispozici. Neuvědomují si, že indexace jejich příjmů, pro kterou jsou KNVVZ potřebné, jsou v jejich prospěch (stejně jako odečet vyloučených dob z celkového počtu kalendářních let při výpočtu OVZ). Indexace (zvýšení) v rozhodném období skutečně dosažených příjmů podle růstu průměrné mzdy v národním hospodářství totiž zvyšuje skutečně dosažený příjem pro výpočet důchodu a tedy i výši celého důchodu. Tato částka se ovšem pak pomocí již zmíněných redukčních hranic redukuje, tedy snižuje. Indexace příjmů se provádí pomocí koeficientů nárůstu všeobecného vyměřovacího základu tak, že se jimi vynásobí příjem (vyměřovací základ pro placení pojistného) dosažený v rozhodném období a vedený na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení). Záznamy o příjmech zaměstnance a některé další skutečnosti je povinen vést zaměstnavatel na evidenčních listech důchodového pojištění (zabezpečení) a odesílat je ve stanovených lhůtách České správě sociálního zabezpečení v Praze (ČSSZ), dříve Úřadu důchodového zabezpečení v Praze (ÚDZ). Smyslem je zabezpečit, aby přehled o příjmech měla ČSSZ k dispozici pro pozdější výpočet výše důchodu. U obou výpočtů starobního důchodu v našem příkladu (přiznání důchodu od 31. 12. 2005 a od 2. 1. 2006) KNVVZ pro indexaci výdělků za každý jednotlivý kalendářní rok rozhodného období v textu uvádíme. KNVVZ je třeba každoročně spočítat na základě veličin stanovených nejpozději do 30. 9. vládou. Těmito veličinami je všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářní rok přiznání důchodu, PK pro jeho úpravu a VVZ za kalendářní rok, v němž chceme vyměřovací základ (výdělek) indexovat. I když KNVVZ pro oba výpočty uvádíme pro členy OS KOVO v této informaci u výpočtu důchodu, měli bychom si pro zajímavost ukázat, jak si pojištěnec KNVVZ například pro výpočet důchodu přiznávaného v roce 2005 může sám vypočítat, kdyby žádný návod s již vypočítanými KNVVZ od nás nebo od někoho jiného neměl „k ruce“. Příklad stanovení KNVVZ pro indexaci skutečně dosaženého příjmu v kalendářním roce 2001 při výpočtu důchodu od některého data roku 2005: KNVVZ 2001 = VVZ za rok 2003 x PK pro jeho úpravu = VVZ za rok 2001 16 769 x 1,0665 = = 1,22159 = 1,2216 14 640 Poznámka: VVZ za rok 2003 (průměrná mzda za rok 2003) byl stanoven nařízením vlády č. 521/2004 Sb. ve výši 16 769 Kč, PK pro úpravu VVZ za rok 2003 stanoven stejným nařízením vlády ve výši 1,0665, VVZ za rok 2001 stanoven ve výši průměrné mzdy za rok 2001 nařízením vlády č. 439/2002 Sb. Výši všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok stanoví vláda nařízením do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za kalendářní rok. Výše všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok nesmí být ze zákona nižší než výše všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za bezprostředně předcházející kalendářní rok. Uvedeným nařízením vláda také stanoví přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu a redukční hranice. Přepočítací koeficient (PK) vyjadřuje podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o jeden rok předchází roku přiznání důchodu, a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu. Výši přepočítacího koeficientu (PK) pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu (VVZ) za kalendářní rok, který o dva roky předchází roku přiznání důchodu, stanoví vláda nařízením do 30. září kalendářního roku, ve kterém stanoví tento všeobecný vyměřovací základ (VVZ). Přepočítací koeficient (PK) činí vždy nejméně hodnotu 1. (Pokračování příště)


PORADNY NA PŘÁNÍ Právní servis

Mám nárok na odstupné? JUDr. STANISLAV LAUN, právní odbor OS KOVO

Po vážné nemoci mi ochrnula ruka a lékař mi vystavil posudek, že nemohu dlouhodobě vykonávat dosavadní práci. Jsem dělník a zaměstnavatel pro mě bohužel nenašel jiné uplatnění odpovídající mému zdravotnímu stavu, a dal mi proto výpověď. Mám podle platné právní úpravy nárok na odstupné při skončení pracovního poměru ze zdravotních důvodů? Pokud ano, v jaké výši mi toto odstupné náleží? Jaké další zásady pro poskytování odstupného stanoví zákoník práce? K. M., Vysoké Mýto Na odstupné mají podle § 60a odst. 1 zákoníku práce nárok všichni zaměstnanci, u nichž dochází při organizačních změnách nebo racionalizačních opatřeních k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů. Podle § 60a odst. 2 zákoníku práce odstupné v případech rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce (zdravotní důvody) náleží zaměstnancům pouze tehdy, je-li sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise. V těchto případech nárok na odstupné ze zákona nevzniká. Zákoník práce výši odstupného neomezuje, v případě zákonného odstupného stanoví pouze jeho minimální výši, tj. dvojnásobek průměrného výdělku. Podmínkou však je, že vyšší odstupné anebo odstupné poskyto-

vané při rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů bylo sjednáno v kolektivní smlouvě anebo bylo stanoveno ve vnitřním předpise, pokud u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace. V kolektivní smlouvě je zároveň umožněno stanovit další podmínky, za nichž zaměstnanci zvýšené odstupné anebo odstupné poskytované v souladu s ustanovením § 60a odst. 2 zákoníku práce přísluší. Při sjednávání těchto dalších podmínek, popřípadě při jejich stanovení ve vnitřním předpise, je přitom nutné respektovat obecná pravidla uvedená v § 1 odst. 3 až 7 zákoníku práce, tj. respektovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace. Podmínky pro poskytování odstupného musí být dohodnuty nebo stanoveny tak, aby nedocházelo k přímé ani nepřímé diskriminaci a k zvýhodňování anebo znevýhodňování určité skupiny zaměstnanců. V souladu s uvedenými zásadami může být podle platné právní úpravy výše odstupného diferencována podle délky zaměstnání ve firmě, aniž by to mohlo být považováno za porušení zásady rovného zacházení a zákazu diskriminace.

Daňová odpovědna

Kdy lze uplatnit daňové zvýhodnění na dítě? JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO

Moje dcera je samoživitelka na mateřské dovolené. Slyšela jsem, že jako prarodiče můžeme uplatnit tzv. bonus na vyživované dítě, v našem případě na vnouče. Je to pravda? K. P., Klatovy Pravda to je při splnění zákonných podmínek vyplývajících z ustanovení zákona č. 586/1992 Sv., o daních z příjmů, v platném znění. Dříve to byla (v souladu s ustanovením § 15) odpočitatelná položka od základu daně (tzv. nezdanitelná část daně). Dnes, kdy je toto ustanovení obsaženo v § 35 c a následující, má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6000 Kč ročně, pokud neuplatňuje slevu na dani podle ustanovení § 35 a popřípadě 35 b, což se obvykle netýká zaměstnanců. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Za vyživované dítě se považuje: * nezletilé dítě * zletilé dítě až do dovršení 26 let, jestliže nepobírá plný invalidní důchod a a) soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona o státní sociální podpoře nebo b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Na bonus nemá vliv přechodný pobyt dítěte mimo domácnost. Je-li dítě držitelem průkazu ZTP-P, zvyšuje se tato částka na dvojnásobek. Je nutné ale také upozornit na ustanovení § 35 c odst. 3, kde je stanovena mimo jiné maximální výše daňového zvýhodnění a, to na 30 000 Kč ročně. I pokud má dítě zdanitelný příjem během studia (například na střední či vysoké škole) - a není přitom rozhodující výše jeho příjmu -, posuzuje se jako dítě vyživované. Dítětem poplatníka se rozumí nejen dítě vlastní, ale též dítě osvojené, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů (což je dítě svěřené poplatníkovi do péče), a také dítě druhého z manželů, což je dítě vyženěné, vyvdané. Stejným způsobem se posuzuje i vnouče ve společné domácnosti, jehož rodiče buď vůbec nemají příjmy, z nichž by mohli sami (jeden z nich) možnost bonusu uplatnit, anebo mají příjmy, z nichž lze bonus uplatnit, ale počítáno od počátku roku jsou tak nízké, že jejich úhrn od počátku roku pro toto uplatnění po sražení pojistného u každého z nich nedosahuje na možnost uplatnění tohoto daňového zvýhodnění. Důvody mohou být různé. Dcera je svobodná matka, rodiče studují, jsou nezaměstnaní, matka je na mateřské dovolené a otec na vojně apod. Pro možnost odpočtu není rozhodující ani to, že dítě žije s rodiči v jiném bydlišti (na jiné adrese). Zde je rozhodující fakt společného hospodaření domácností. Znamená to, že znakem společné domácnosti není tedy spoI

POD TATRAMI SE BLÝSKALO

Recommend Documents