Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org)
Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást David Wilkerson May 22, 2000 Chci vám ukázat, co se stane národu, když jeho ?elní p?edstavitelé – stejn? jako Boží lid v té zemi – odmítnou Bibli jako Pán?v Boží hlas. Všude tam, kde je odstran?na autorita Písma, následuje brzy chaos – a ve dve?ích se objeví soud. Nevím o žádném národu dnes na zemi, který je ?ízen Božím svatým slovem. V mnoha muslimských zemích se lidé pod?izují autorit? koránu, a Mohamedovo slovo je zákon. Ale národy, u nichž se p?edpokládá, že jsou k?es?anské, neexistuje takové podrobení se svatému písmu. Jist? že Amerika již nedovolí, aby byla ?ízena Božím slovem. Naši puritánští p?edkové založili tento národ na Bibli, z?ídili vládní systém ?ízený autoritou Písma. Nyní naši vedoucí p?edstavitelé odvrhli Boží slovo, jako by bylo otrockým poutem. Nejenže odmítli Bibli, ale ud?lali všechno možné, aby ji odstranili z naší spole?nosti. Je dnes politicky správné pohrdat Božím svatým slovem. ?íkám vám, že pro každý národ je naprosto katastrofální odmítnout autoritu Bible a ignorovat varování a naléhání Božích strážných. Amerika bude možná souzena za další konkrétní h?íchy – ale za odmítání Božího slova jako našeho standardu p?ivedeme beze vší pochyby na naši zemi soud. N?kte?í k?es?ané protestují a ?íkají: „Amerika je misioná?ský národ. Jestliže nás B?h bude soudit, kdo bude evangelizovat sv?t?“ Jeden ?as bylo totéž pravdou o Izraeli. B?h povolal tento národ, aby byl sv?tlem pro zbytek sv?ta. P?esto, navzdory neuv??itelnému povolání, na n? Pán p?ivedl soud. A Amerika ?elí nyní stejnému soudu. Jestliže Pavel ?íká, že celý Starý zákon je ur?en k tomu, aby nás dnes vyu?oval (viz 1. Korintským 10:11), pak nám kniha proroka Jeremiáše poskytuje názornou lekci o p?ípadu odmítnutí Božího slova. Tato lekce za?íná ve ?tvrtém roce vlády judského krále Joakima. Tenkrát B?h na?ídil proroku Jeremiášovi, aby zapsal všechna prorocká varování, která p?inášel v p?edcházejících dvaceti t?ech letech. B?hem této doby Jeremiáš varoval, že p?ichází veliký den zú?tování pro Joakimova zlého d?de?ka krále Manassesa, smutn? proslulého krveproléváním. Manasses zm?nil chrám v ohavné centrum uctívání model. Smo?il se v ?arod?jnictví a obrátil se ke kouzl?m, familiárním duch?m a ?arod?j?m. Tento zlý ?lov?k pohrdal Božím slovem, pošlapal jeho zákony a odmítl jeho p?ikázání. Písmo ?íká: „Nebo je (Izrael) svedl Manasses, tak že ?inili horší v?ci, nežli ti národové, kteréž vyplénil Hospodin od tvá?í syn? Izraelských“ (2. Královská 21:9). Nadto byly Manassesovy ruce pot?ísn?ny krví nevinných: „Ano i krve nevinné vylil Manasses velmi mnoho, tak že naplnil Jeruzalém od jednoho konce k druhému, krom? h?íchu svého, kterýmž p?ivedl k h?ešení Judu, aby ?inili, což zlého jest p?ed o?ima Hospodinovýma“ (verš 16). Výsledkem byl celostátní chaos a soud v rukou rozhn?vaného Boha. Hospodin vyhlásil: „Proto že ?inil Manasses král Judský ohavnosti tyto, a páchal horší v?ci nad všecko, což ?inili Amorejští, kte?íž byli p?ed ním, a že p?ivedl Judu k h?ešení skrze ukydané bohy své; Protož ?ekl Hospodin B?h Izraelský: Aj, já uvedu zlé v?ci na Jeruzalém a na Judu, aby každému slyšícímu o tom zn?lo v obou uších“ (verše 11–12). „A vytru Jeruzalém, jako vytírá n?kdo misku, a vytra, poklopí ji“ (verš 13). B?h ?ekl: „Budu soudit váš národ tak tvrd?, že si budete myslet, že se váš sv?t obrátil nohama vzh?ru. Dokonce vaši nep?átelé neuv??í, až uslyší, co se vám d?je.“ A?koliv Manasses nakonec ?inil pokání, B?h neodvolal soud. Jen ho o n?jakou dobu odsunul. Je nepopiratelné, že náš národ je dnes v podobném stavu. Prolili jsme krev více než t?iceti milion? d?tí skrze potraty. Jak by mohl svatý B?h p?imhou?it o?i nad tímto oceánem nevinné krve rozlité 3000 mil široko a 2000 mil daleko? Jak by mohl ignorovat žalostný k?ik t?chto zavražd?ných d?tí?
Page 1 of 5
Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) B?h soudil Manassesa pro mnohem mén?. Krveprolití našeho národa zp?sobené potraty je víc, než mohl tento zlý král za sv?j život spáchat. A te? náš národ ?elí stejnému soudu, jakému ?elil Manasses – protože odmítl u?init cokoli k zastavení zabíjení d?tí dokonce v posledním trimestru. Jak m?že Amerika pokra?ovat v zabíjení svých nenarozených? D?láme to, protože jsme odmítli v??it, co ?íká Boží slovo o prolévání krve nevinných. Kdybychom byli skute?n? národ, který v??í Bibli, nikdy by se tato p?íšerná tragedie nestala. Manasses?v syn Joziáš zd?dil tr?n – a ?inil, co je správné v Božích o?ích (viz 2. Královská 22:2) Manasses?v syn Joziáš se t?ásl p?ed Božím slovem. Bible ?íká, že usedl na tr?n „chod? po vší cest? Davida otce svého [jeho pra- pra- prad?de?ek], a neuchyluje se na pravo ani na levo“ (2. Královská 22:2). Za vlády Joziáše našel nejvyšší kn?z svatá písma, ležící v zaprášeném kout? chrámu. Podal svitek písa?i a poslal ho, aby to p?e?etl Joziášovi. Písmo nám ?íká: „A když slyšel král slova knihy zákona, roztrhl roucho své“ (verš 11). Joziáš vzal Boží slovo vážn?, t?ásl se hr?zou, když ho slyšel ?íst nahlas. „Dotkli jsme se vrcholu h?íchu, o kterém mluvil Mojžíš. Jsme souzeni.“ A okamžit? se Joziáš pod?ídil autorit? Božího slova. Král poslal své zástupce k prorokyni Chuld?, aby se jí zeptali: „Co máme d?lat? Boží hn?v je proti nám, protože jsme zh?ešili.“ Chulda v podstat? odpov?d?la: „Soud, který B?h slíbil vylít na Jeruzalém a Judu, stále trvá. Ale protože ses poko?il a plakal p?ed ním, když jsi slyšel, co ?ekl, neuvidíš zlo, které slíbil p?ivést na národ“ (viz verše 15–20). Jak úžasné slovo: Joziáš nemusí nikdy vid?t soud dopadající na Judu pro jeho h?íšného otce Manassesa. P?esto dal tento zbožný král okamžit? národ do shody s Božím slovem. B?hem následujících t?iceti a jednoho roku, kdykoliv se dozv?d?l nové na?ízení z Písma, ?inil pokání a pod?ídil se mu. A jeho poslušnost byla za?átkem nebývalého ?asu požehnání a prosperity v Judsku. Když nap?íklad Joziáš ?etl, že je homosexualita špatná, jednal se všemi sodomity v zemi. A když odhalil, že B?h nenávidí modlá?ství, rozt?íštil všechny pohanské oltá?e a modly. Také když zjistil, že B?h nenávidí lidské ob?ti, všechny je zahladil. Joziáš vyhov?l a splnil Boží slovo jednoduše proto, že se ho bál. B?hem posledních devatenácti let Joziášovy vlády za?al Jeremiáš varovat p?ed p?icházejícím soudem nad Judskem: „Nadto posílám k vám všecky služebníky své proroky, ráno p?ivstávaje, a to ustavi?n?, ?íkaje: Navra?te se již jeden každý z cesty své zlé… však nenaklo?ujete uší svých, aniž mne posloucháte… Protož… Aj, já uvedu na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské všecko to zlé, kteréž jsem vy?kl proti nim“ (Jeremiáš 35:15,17). B?h vynesl soud nad Judou p?ed dvaceti sedmi lety. Pro? se svým soudem p?ichází te?? V?d?l, že lid v Judsku nesdílel Joziášovu horlivost pro Hospodina. Nem?li pravé kající srdce. Sloužili Hospodinu svými rty, ale jejich srdce pat?ilo modlá?ství. „Proto že jsem mluvíval k nim, a neposlouchali, a volával jsem na n?, ale neohlásili se“ (verš 17). „Což nep?ijmete nau?ení, abyste poslouchali slov mých?… a však neposloucháte mne“ (verše 13,14). B?h ?íkal: „Zat?es mým lidem, Jeremiáši – pohni jejich srdci. Možná pak uvidí své zlé cesty a budou ?init pokání. Potom jim mohu odpustit, o?istit a obnovit je.“ Toto je d?vod, pro? B?h neustále posílá strážné, aby varovali jeho lidi: Je to proto, že je miluje. Jeho varování jsou prost? vyjád?ením jeho velkého milosrdenství. K?es?ané dnes nejsou odlišní od lidí, které Jeremiáš varoval. Stejn? jako oni voláme: „Pastore, prosím, už žádné další tvrdé zprávy. Kaž nám lahodné, p?íjemné v?ci.“ Mnozí necht?jí sami sebe uvést pod vládu Božího slova. Vidíme tento postoj v p?edních církvích. Posouvají se stále blíž ke svazku s církvemi, které opustily Písmo jako Boží slovo, a požadují dát stranou všechny jejich odlišnosti, p?i?emž se dovolávají lásky a jednoty. B?hem tohoto procesu také zapuzují Boží slovo. Nyní jsou velké reformátorské doktríny, za které platí tisíce v??ících svými životy, v nebezpe?í: spasení pouze vírou, ospravedln?ní vírou. Návratem ke spasení za skutky p?ijímá toto církevní sdružení spravedlnost jedin? skrze dobré skutky – a to je doktrína Antikrista. Toto sv?tové církevní sjednocení také sp?je k ustanovení homosexuálních služebník?. A to je p?ímo z jámy pekla. P?esto církevní vedoucí neustále ignorují Boží hlasy, které je pobízejí, aby se nevzdali a bránili Kristovo Page 2 of 5
Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) evangelium. B?h dal Jeremiášovi poslední slovo pro sv?j lid, p?inesené v den národního p?stu Když zem?el zbožný Joziáš, usedl na tr?n jeho syn Joakim. Ve ?tvrtém roce jeho vlády ?ekl B?h Jeremiášovi: „Protož jdi ty, a ?ti v knize této, což jsi napsal, z úst mých, slova Hospodinova, p?i p?ítomnosti lidu v dom? Hospodinov?, v den postu“ (Jeremiáš 36:6). Verš 9 nám ?íká, že „m?síce devátého… vyhlásili p?st p?ed Hospodinem všemu lidu v Jeruzalém?, a všemu lidu, kte?íž se byli sešli z m?st Judských do Jeruzaléma.“ Jeruzalémští v?dci v?d?li, že se p?ibližuje mocná Kaldejská armáda. Dostali zprávu, že tento mocný nep?ítel pochoduje zemí s úmyslem strhnout Jeruzalém a zni?it chrám. Tak po dvaceti sedmi letech zasáhla Jeremiášova varování blízko domova. Brzy se všichni v Judsku za?ali shromaž?ovat do Jeruzaléma. A každý byl obeznámen s tím, co B?h ?ekl, že se jim p?ihodí, zn?lo ta jako ot?epaná píse?: „Budeme souzeni za naše modlá?ství, za odmítnutí Božího slova a za prolévání nevinné krve. Kaldejští se p?eženou p?es Jeruzalém, zni?í chrám a vezmou nás do otroctví v Babylonu. Boží soud nastal – nem?žeme se mu vyhnout.“ P?esto rok za rokem žádný soud nep?icházel. Ve skute?nosti ?ím více lidé h?ešili, tím víc prosperovali. Posmívali se Jeremiášovi a ?íkali: „Stále nám ?íkáš, že p?icházejí t?žké ?asy. Ale nevidíme nic než prosperitu.“ Žasnu, jak moc Jeremiáš snášel b?hem t?ch let všechny ty úšklebky. Pochyboval n?kdy o slovu, které mu B?h dal? Ale Jeremiášova slova se nakonec stala. Náhle, uprost?ed dobrých ?as?, obdrželi Jeruzalémští v?dci špatnou zprávu: „Kaldejští jdou na nás.“ Avšak B?h m?l vždy svatý zbytek. A jsem si jistý, že byli toho ?asu v Judsku p?ítomní, modlili se za celostátní pokání, jaké zem? vid?la p?edtím za Ezdráše a Nehemiáše. Tato d?ív?jší generace se t?ásla, když Ezdráš ?etl Písmo (viz Ezdráš 7:10). A odpov?d?li pokáním a pod?ízením se vlád? Božího slova. Tak te?, když se v Jeruzalém? za?ínal p?st, poslal Jeremiáš písa?e Bárucha, aby p?edal to, co bude posledním Božím varováním, než p?ijde soud. Báruch zah?ímal zprávu, která byla výtahem z dvaceti sedmi let varování: „I ?etl Báruch z knihy slova Jeremiášova v dom? Hospodinov?… p?i p?ítomnosti všeho lidu“ (Jeremiáš 36:10). T?i typy lidí slyšely Boží slovo oznámené v ten den. 36. kapitola Jeremiáše popisuje tyto t?i typy jako pasivní poslucha?e, znepokojené poslucha?e a pero?ízkové poslucha?e. Každý z t?chto poslucha?? je p?ítomný v dnešní církvi – a reagují stejným zp?sobem jako reagovali lidé za dn? Jeremiáše: 1. Pasivní poslucha?i P?st v Jeruzalém? se stal osudným p?stem. Jak? Je neuv??itelné, že když Báruch d?razn? h?ímal Jeremiášovo plamenné volání k pokání, mnoho poslucha?? z?stalo zcela pasivních. Byli absolutn? nedot?eni slovem, které slyšeli: „Ale neposlouchal on (král), ani služebníci jeho, ani lid té zem? slov Hospodinových, kteráž mluvil skrze Jeremiáše proroka“ (Jeremiáš 37:2). M?žeš si tu scénu p?edstavit? Byl vyhlášen národní p?st – ?as vážnosti, úcty a hledání. A te? je lidem dáno poslední varování. Jejich nep?ítel na n? dole h?mí, p?ichází je zotro?it a odvést do Babylona. P?esto zde Izraelci jen stojí s klapkami na o?ích, nic neregistrují. Slovo, kv?li kterému se shromáždili, aby ho slyšeli od Boha, vešlo jedním uchem dovnit? a druhým ven. Jsem ohromen pasivními poslucha?i, které dnes vidím v církvi. Tito lidé „p?icházejí k p?stu“ – navšt?vují pravideln? církev, zpívají ve sboru, zvedají své ruce v chvále. P?esto z?stávají absolutn? pasivní ke slovu, které slyšeli kázat. Jejich pasto?i varují: „Duch Antikrista již pracuje ve sv?t? a mnohé podvádí. Každý Krist?v následovník se musí p?ipravit, aby byl upevn?n v Písmu.“ Ale tato slova padají do hluchých uší. Takoví k?es?ané se stávají slepými k nebezpe?í, v n?mž jsou. Jednoho dne budou bojovat o své životy. Peklo vyvrhne své hordy démon? a nep?ítel se bude valit jako povode?. P?esto budou tito v??ící zmrazení ve stavu pasivity. Slovo pasivní znamená „p?ijetí akce nebo slova bez reagování nebo zapo?etí reakce na oplátku“. Popisuje to tv?j Page 3 of 5
Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) postoj k Bibli? Možná si myslíš, že t? p?icházející dny soudu povedou do Božího slova. Ale Izraelci také v?d?li, že p?ichází soud, a z?stali pasivní. Budeš stejný, jestli ses už neobrátil k Božímu slovu. Beru na v?domí, že naše generace trpí zahlcením smysl?. Naše mysli jsou nasyceny obrazy a zprávami o d?sivých tragediích – letadly padajícími z nebe, masovými vraždami ve školách a v církvích, zv?rstva se d?jí na celém sv?t?. A každý den, zdá se, nás nová zdravotní studie varuje, že n?jaké d?íve nevinné jídlo nyní zabíjí formou rakoviny. To všechno m?že být tak zdrcující. P?esto je rovným dílem pravda, že se m?žeme stát necitlivými díky našim pohodlným život?m. Náš blahobyt a nadbytek m?že zp?sobit, že upadneme do otup?losti, která nás ukolébá, že dobré dny nikdy neskon?í. Pozvolna zav?eme své o?i a svá srdce pro Boží slovo a varování jeho prorok?. Tak to bylo v Judsku – a tak je to dnes v církvi. V každém p?ípad? se lidé vrátili do svých domov? a ke svým kariérám a p?emýšleli: „Jak t?žká situace m?že nastat? Naši vedoucí najdou ?ešení. Je zbyte?né na tom pracovat.“ Ale pasivita k Božímu slovu otevírá dve?e každému druhu falešné doktríny. V Judsku lidé nakonec v?novali pozornost falešným prorok?m. A stejná v?c se d?je dnes v církvi. Lidé b?hají sem a tam, aby p?ijali „slovo“ od takzvaných prorok? a evangelist? jednajících v t?le. Mnoho z toho, co jim tito kazatelé ?íkají, je v rozporu s Písmem. A což je tragické, mnozí biblicky negramotní v??ící nerozpoznají faleš, protože neznají Boží slovo. 2. Znepokojení poslucha?i Být znepokojen znamená „být mocn? vyveden z rovnováhy, necítit se dob?e, být rozrušený, zmatený.“ Toto popisuje reakce Micheáše, který byl knížetem na Joakimov? dvo?e. Micheáš zaslechl Báruchovu zprávu za p?stu – a t?ásl se hr?zou. Micheáš byl ?lenem skupiny shromaž?ující v Judsku informace. A rychle si uv?domil, že Báruch mluvil o v?cech, které nemohl nikdo znát, pokud by mu nebyly zjeveny samotným Bohem. Micheáš pospíchal na král?v dv?r, aby se sdílel o tom, co slyšel, s dalšími vedoucími. Jinými slovy jim ?ekl: „Gentlemani, dostal jsem znepokojující zprávy. Práv? jsem slyšel Jeremiášovo proroctví a ono se shoduje s našimi informacemi. Takže on po celé ty roky ?íkal p?ece jen pravdu. Kaldejští jsou pro nám p?íliš silní – nem?žeme se jim postavit. A te? už to nem?žeme ignorovat. Musíme si poslechnout toto slovo od Boha.“ Knížata se rozhodla pozvat Bárucha na tajné shromážd?ní, kde jim to dopov?d?l. „I vzal Báruch… tu knihu do ruky své a p?išel k nim“ (Jeremiáš 36:14). A jak jim Báruch za?al nahlas ?íst, „Stalo se pak když uslyšeli všecka slova ta, že p?ed?šeni byli všickni“ (verš 16). R?ení „p?ed?šeni“ zde znamená „chv?t se hr?zou“. Tito muži se doslova rozklepali, když slyšeli Boží slovo. Tato ctihodná skupina muž? p?edstavuje Boží svatý zbytek. Zatímco celý zástup m?že být pasivní a nedot?ený po slyšení Božího slova, ti, kdo jsou uzav?eni s Pánem, se t?esou, když slyší jeho strašlivou pravdu. V??ím, že B?h má t?esoucí se, vlivný zbytek ukrytý v této poslední hodin?. P?ed pouhými n?kolika týdny jsem dostal slovo z modlitebního setkání, které se konalo mezi n?kolika U.S. senátory. Tito muži a ženy slyšeli prorocké slovo o p?icházejícím soudu a chv?li se hr?zou z Božího slova. Te? toto slovo rozhlašují tiše a rozumn? mezi ty, kte?í mají uši k slyšení. D?kuji Bohu za všechny znepokojené poslucha?e – Boží muže a ženy, kte?í p?ijmou slovo od Pána a chv?jí se. 3. Pero?ízkoví poslucha?i Znepokojení poslucha?i na Judském dvo?e prohlásili: „Jistotn? oznámíme králi všecka slova tato“ (Jeremiáš 36:16). Šli ke králi Joakimovi, který sed?l ve svém zimním dom? se svým služebnictvem a zah?íval se u ohn?. Zasmušilí zbožní, kte?í se t?ásli, ?ekli králi: „Dostali jsme znepokojivé slovo skrze proroka Jeremiáše. Soud je ve dve?ích. Všechno je to zapsáno ve svaté knize. Prosíme t?, aby sis p?e?etl, co ?íká.“ Král poslal svého písa?e Judu pro knihu. Avšak, jak za?al Juda ?íst: „Tedy stalo se, jakž jen p?e?tl Juda t?i listy neb ?ty?i, že po?ezal ji škriptorálem, a házel na ohe?, kterýž byl na ohništi, až sho?ela všecka kniha ta ohn?m tím, kterýž byl na ohništi“ (verš 23). T?esoucí se muži žasli nad tím drzým ?inem. Bible o nich ?íká, že: „se p?imlouvali k králi, aby nepálil té knihy, tedy neuposlechl jich“ (verš 25). Písmo p?idává o králov? služebnictvu: „Neulekli se, aniž roztrhl roucha svá král a Page 4 of 5
Pod?ídit se Božímu slovu - 2. ?ást Published on World Challenge (http://sermons.worldchallenge.org) všichni služebníci jeho, kte?íž slyšeli všecka slova ta“ (verš 24). V naší dnešní spole?nosti mnoho soudc?, politik? a ateistických mocí t?ímá pero?ízky (kapesní nože). Jsou vždy p?ipraveni roz?ezat a spálit Boží slovo, zni?it ho, zlikvidovat. Ale t?mto lidem se to nikdy nepovede. Když Báruch ?ekl Jeremiášovi, co král ud?lal, prorok jednoduše na?ídil svému služebníkovi, aby stejné proroctví zapsal do jiné knihy „a ješt? p?idáno jest k t?m slov?m mnoho t?m podobných“ (verš 32). Boží slovo se vrátilo mocn?jší, než kdy bylo. Víš, Jeremiáš v?d?l, že nikdo nem?že žádným na?ízením zakázat Boží knihu. Komunistická ?ína to zkusila, p?esto se tam práv? nyní tisknou miliony Biblí. V Albánii se také rozlet?la stavidla. Ješt? p?ed pár lety se minist?i chvástali, že odstranili všechny Bible. Ale dnešní církve povstávají a Bible voln? kolují. Biblí pohrdající král Joakim p?edstavuje novou generaci vychovávanou zbožnými rodi?i. N?kde cestou Joakim rozvinul svou vlastní p?edstavu o tom, kdo je B?h. N?co v jeho srdci neopustilo ducha tohoto sv?ta a on odmítl ryzí Boží slovo. Skon?il jako odpadlík uprost?ed velkého probuzení. Tento druh mladých v??ících je dnes vid?t všude. Takoví k?es?ané vyrostli ve sv?dectvích o velkých probuzeních a zú?ast?ovali se bohoslužeb, které vedli zbožní u?itelé. P?esto je pevn? sev?el duch tohoto sv?ta a propadli tolerantnímu životnímu stylu doby. Nap?íklad mnozí se ve svých mladých letech odmítli vzdát bezbožné muziky. A te? se posmívají starých hymn?m svých rodi??. V podstat? vzali do ruky pero?ízky, vy?ezali tyto duchovní písn? ze svých život? a nahradili je t?lesnou hudbou. A te?, jako dosp?lí vedoucí ve služb?, p?inášejí tito k?es?ané pero?ízky do Božího domu. Ztratili všechnu svatou báze?, pohrdají mocnými shromážd?ními vedenými Duchem svatým. St?žují si, že „staré styly“ chvály nebo kázání nejsou dost moderní. To vedlo k tragickým konc?m. M?j p?ítel ve služb? mi nedávno volal tém?? bez sebe nad svým dospívajícím synem. Tento mladík holdoval alkoholu a dostával se do všem možných malér?. Když synovi domlouval, chlapec mu pov?d?l, že jeho mládežnický pastor ?ekl, že pití alkoholu je O.K., že to Bible vlastn? schvaluje. Tento falešný mládežnický služebník prohlašoval: „Žijeme ve dni svobody, bez žádné viny. M?žete pít a stále ješt? sloužit Ježíši.“ Ne! Tento mládežnický pastor vzal pero?ízek do ruky a roz?ezal Boží slovo na kousky. A ?asem tém?? zni?il služebníkova syna. Písmo ?íká: „Nep?enášej mezníku starodávního, kterýž u?inili otcové tvoji“ (P?ísloví 22:28). P?esto mladí Joakimové za kazatelnou p?emís?ují tyto mezníky, jejichž st?edem je Bible, nalevo nebo napravo. A vedou své ovce stále dál od Božího ?istého slova. Samoz?ejm? neobvi?uji všechny z mladší generace. Existuje dnes mnoho zbožných mladých muž? a žen jak za kazatelnou, tak v hudební oblasti, kte?í se t?esou p?ed Božím slovem. Chci povzbudit všechny tyto mladé lidi: Znejte Boží slovo. Nenahrazujte ho tím, o ?em si myslíte, že je správné nebo co se zdá dobré. Rad?ji opus?te všechno, co je v rozporu s tím, co ?íká Boží slovo. Pak mu budete absolutn? podléhat. A Pán vás poctí vší mocí a autoritou evangelia.
Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/2685/
Page 5 of 5
