SEZNAMTE SE SE STROMY (Vycházka na úpatí Chlumu) Metodika exkurze pro 2. stupeň ZŠ (180 minut) Základní informace: Vycházka se třídou je směřována do oblasti úpatí vrchu Chlum v Plzni na Doubravce. Uvedené aktivity jsou pouze návrhem vycházky. Návrh obsahuje i více námětů na hry a různé aktivity, je na učiteli, které z nich si do své vycházky zařadí. Čas navržený k jednotlivým aktivitám je pouze odhad, reálný čas se bude vždy měnit především podle velikosti skupiny. Při jednotlivých aktivitách doporučujeme předem určit žákům dobu, po kterou se budou činnosti věnovat. Na internetových stránkách Občanského sdružení Ametyst http://www.ametyst21.cz naleznete mapu a letecký snímek s vyznačenou trasou exkurze.
Cíle: ✔ ✔ ✔
žák pozná základní druhy dřevin ve svém okolí, žák si všímá morfologie a vzrůstu dřevin, žák si je vědom, že strom je životním prostředím pro další druhy organismů.
Klíčové kompetence: ✔ ✔ ✔
žák ovládá obecně užívané biologické pojmy, propojuje si informace z různých oborů a vytváří si komplexnější pohled na přírodní jevy, žák formuluje své myšlenky a názory v logickém sledu a vyjadřuje se výstižně a souvisle, žák chápe základní ekologické souvislosti.
Vzdělávací oblasti: ✔ ✔
Člověk a příroda, Matematika a její aplikace.
Průřezová témata: ✔ ✔
Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova.
Pomůcky: ✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔ ✔
určovací kolečka dřevin vydaná Občanským sdružením Ametyst, psací potřeby pro každého žáka, čistý papír, uhel, staré noviny, provázek, měřidlo (skládací nebo svinovací metr).
Aktivita č. 1 (20 minut) Dílčí cíl: Žák vnímá přírodu kolem sebe, dokáže porovnávat prostředí z různých hledisek. Třída se přesune do lesa na úpatí Chlumu. Po cestě si žáci zapisují stromy a keře, které poznají. Sledují druhovou bohatost lesa, porovnají lem lesa s jeho vnitřní částí, všímají si zapojenosti bylinného patra. Na cílovém místě následuje diskuse nad vypozorovanými skutečnostmi, objasnění zaznamenaných jevů (např. lem lesa: přechod mezi lesem a bezlesím, často druhově bohatší, uplatnění křovin, které v zápoji lesa obtížně konkurují, ochrana lesa před silným větrem; bylinné patro: obvykle v lese méně zapojené – nedostatek světla, typicky lesní druhy rostlin...) Učitel může mít připravené kartičky s pojmy, které chce se žáky probrat, může se žáky společně tvořit myšlenkovou mapu, kterou lze později použít ve třídě k dalším činnostem.
Aktivita č.2 (15 minut) Dílčí cíl: Žák umí pomocí jednoduchého určovacího klíče rozpoznávat běžné dřeviny. Žáci se rozdělí do dvojic nebo trojic, každá skupina si ve svém okolí najde jeden strom nebo keř, který je zaujal a nedokáží jej pojmenovat. Pokud si skupiny vyberou stejný druh, můžeme po skončení programu ve třídě porovnat rozdíly mezi jedinci stejného druhu. Pokud si vyberou různé druhy, budou porovnávat jednotlivé druhy mezi sebou. Tento strom či keř si nějakým způsobem označí (tak, aby jej nepoškodili). Nejdříve se pokusí pojmenovat strom na základě svých znalostí. Poté pomocí určovacího kolečka určí druh stromu nebo keře a zapíší si název spolu s jednoduchým náčrtem polohy stromu/keře.
Aktivita č.3 (10 minut) Dílčí cíl: Žák si umí všímat jednotlivostí v rámci celku. Žák umí sestavit správnou herbářovou položku a popsat ji. Učitel se žáky shrne, podle jakých znaků se jednotlivé druhy stromů liší. Společně si připomenou jaké části má herbářová položka. Žáci se pokusí sebrat co nejúplnější herbářovou položku svého stromu nebo keře. Na čistý papír si uhlem přenesou strukturu kůry stromu, seberou list nebo kousek větvičky s jehličím, pokusí se najít plod, případně větvičky s pupeny. Ty orgány, které vzhledem k roční době na stromě nejsou, mohou hledat v jeho okolí, např. staré spadané listí nebo zbytky plodů (např. bukvic ...). Všechny části stromu si schovají, listy založí do novin. Doma vše po vyschnutí nalepí na čtvrtku, celou herbářovou položku potom popíší.
Aktivita č. 4 (30 minut) Dílčí cíl: Žák umí zjistit některé charakteristiky stromů. Ve skupině žáci změří obvod svého stromu (obvod kmene se měří v „prsní výšce“ 130 cm nad zemí). Obvod mohou změřit pomocí provázku a metru. Údaj si zaznamenají k dalším poznámkám o svém stromu. U keře se obvod kmene neměří, žáci mohou odhadnout např. maximální obvod koruny keře. Dále se žáci pokusí odhadnout výšku stromu nebo keře. U keře bude odhad jednoduší, mohou ho provést porovnáním se svou vlastní výškou. Učitel seznámí žáky s možnými metodami měření nebo žáci obdrží text popisující metodu. Pro odhad výšky stromu mohou žáci použít jednu z následujících metod: a) u paty stromu se postaví jeden žák, další stojí v dostatečné vzdálenosti od stromu tak, aby viděl jeho korunu. Žák stojící dál od stromu si na výšku stromu promítá postavu svého spolužáka. Celková výška stromu se odhadne podle násobku výšky spolužáka od paty stromu k jeho koruně. b)žák si vezme prut asi 1 m dlouhý. Zarazí ho do země v takové vzdálenosti od stromu, aby, pokud je vzdálen od prutu přesně na délku prutu, od země viděl přes vrchol prutu přesně vrchol stromu. Podle podobnosti trojúhelníků je pak jasné, že vzdálenost od žákova oka k patě stromu se rovná výšce stromu (pokud a = b, pak x = y). Metoda je znázorněna na obrázku.
Aktivita č.5 – hra „Vymírání lesa“ (25 minut) Dílčí cíl: Žák rozumí některým ekologickým vztahům v lesním ekosystému. Pomůcky: lístečky, které představují životy, zhruba v dvojnásobku počtu žáků. Hráče rozdělíme na 4 skupinky (v závorce jsou uvedeny doporučené počty pro skupinu 20 žáků): a) listnáče – dva životy u sebe (7) b) jehličnany – jeden život u sebe (7) c) kyselé deště – běhají s rukama nad hlavou (4) d) kůrovci – chodí po čtyřech, čekají na nemocné stromy (2) Stromů je nejvíce, kůrovců nejméně.
Vyznačíme herní území, na kterém se mohou hráči pohybovat a po kterém poházíme lístečky – životy. Kyselý déšť má za úkol nahlodat stromy – listnáče a jehličnany, které mu mohou uniknout tak, že utíkají. Strom je pokropen deštěm, když se ho hráč ze skupiny Kyselých deštů dotkne. Listnáče mohou mít maximálně dva lístečky (a postupně je doplňovat), jehličnany jeden. Jestliže je strom chycen, odevzdá kyselému dešti lísteček a utíká dále, jestliže nemá lísteček, onemocní a může už jenom chodit. V tuto chvíli nastupují plně do hry hráči představující kůrovce. Pohybují se po čtyřech a dotykem nemocného stromu ho usmrtí. Samozřejmě musí pracovat ve skupině, jinak se jim strom vyhne. Kyselé deště mají znesnadněné běhání tím, že musí mít obě ruce nad hlavou, což představuje padající déšť.
Aktivita č.6 (15 minut) Dílčí cíl: Žák si je vědom přítomností živočichů na stromech a v jejich okolí. Dokáže rozeznat drobné známky jejich života. Žáci se vrátí ke svým stromům nebo keřům a pokusí se na nich nebo v jejich okolí najít co největší množství známek života nějakých skupin živočichů. Hledají hnízda ptáků, poslouchají ptačí zpěv, všímají si ožraných plodů nebo listů, chodbiček v kůře nebo ve starém dřevě a jiných stop pobytu živočichů. Všechna pozorování si zapíší a pokusí se k nim přiřadit nějakou skupinu živočichů, čím konkrétnější zařazení poznají, tím lépe.
Aktivita č.7 (10 minut) Dílčí cíl: Žák dokáže přednést své myšlenky a naslouchat názorům druhých. Učitel poté s žáky diskutuje nad jejich pozorováním, může jim pomoci s přesnějším určením živočichů. Společně se zamyslí nad tím, kde našli více stop života, proč tomu tak mohlo být. Hledají odpovědi na různé otázky (např.): ✔ Žije víc organismů na mladých nebo na starých stromech? ✔ Kterým skupinám živočichů vyhovují staré usychající stromy? Ve škole může učitel se žáky navázat na tuto aktivitu tvorbou plakátu, kde bude nakreslen strom a žáci budou společně přikleslovat známky života, které si zapamatovali.
Aktivita č.8 – hra „Veverky v zimě“ (20 minut) Dílčí cíl: Žák chápe princip tvoření zásob na přežití zimy. Materiál: pro každou osobu 15 semen (oříšky, fazole, žaludy, bukvice).
Průběh: ✔ Všichni účastníci budou představovat veverky. Každý obdrží 15 oříšků, které si podle způsobu veverek poschovávají. Musí dbát ale na to, aby je mohli snadno najít, ale zároveň aby je nenalezly ostatní veverky. ✔ Na schování mají 2 minuty. Vysvětlíme strategii přežití veverky. ✔ Účastníci mají během 1 minuty přinést 2 oříšky. Kdo nepřinese žádný, vypadává ze hry, neboť vyhladoví. Kdo přinesl jeden, může pokračovat – na začátku zimy ještě mají veverky dost sil. ✔ V prosinci je velmi chladno a veverky mají velký hlad. Zadáme úkol přinést 2 oříšky během 2 minut. V lednu sněží, veverky musí přinést 4 oříšky během 2 minut. V únoru musí nalézt 4 oříšky během 2 minut, v březnu pak 3 oříšky během 1 minuty. Kdo přinese méně, než je zadáno, vypadává ze hry. ✔ V dubnu již není nutné oříšky hledat. Kdo nevypadl ze hry, přežil tuto zimu. Varianty: ✔ Stanovit, zda lze ukládat více oříšků na jedno místo. ✔ Zdůraznit, že by neměli nosit více oříšků, než je nutné. Snědli by je předčasně a zimu by nepřežili. ✔ Tvrdost zimy může být simulována skákáním na jedné noze během hledání. ✔ Nechat uhodnout, co se stane s nenalezenými oříšky (většinou vyklíčí). Tím přispívá veverka k rozšiřování určitých druhů stromů a keřů. ✔ Mezi jednotlivými výpady za hledáním oříšků se věnovat jiné činnosti – žáci tak podobně jako veverka během spánku snadno zapomenou, kam oříšky schovali.
Aktivita č.9 (10 minut) Dílčí cíl: Žák zná využití některých částí stromů a keřů v lidovém léčitelství. Učitel se s žáky vrátí k seznamu stromů a keřů, kterých si všimli na začátku programu i během něho. Společně vybírají ty druhy, o kterých ví, že se používají v lidovém léčitelství. Mohou si připomenout i jiné druhy s léčivými účinky, které znají. U každého z vybraných druhů druhu si poví, jaká část rostliny se využívá, pokud vědí, jaké mají účinky, poví si i o nich. Informace o léčivých účincích druhů z určovacích koleček jsou v popisu dřevin na webových stránkách Občanského sdružení Ametyst, další informace lze získat z různých knih o léčivých bylinách.
Aktivita č.10 (10 minut) Dílčí cíl: Žák umí sesbírat léčivé části stromů nebo keřů a ví, k čemu se využívají. Poté se všichni vydají do okolí a každá skupina si nasbírá ty části keřů a stromů, o kterých ví, že se využívají v lidovém léčitelství. Doma si potom žáci zjistí, k čemu se jejich sebrané rostliny přesně používají a jestli nemají nějaké nežádoucí vedlejší účinky například při předávkování. Ve škole při hodnocení celého programu si žáci vytvoří výstavku z léčivých částí rostlin a popíší si je.
Aktivita č.11 (10 minut) Dílčí cíle: Žák dokáže ve stručnosti zhodnotit činnost a svoje pocity. Žáci se dokáží navzájem poslouchat a respektovat názor druhého. Na závěr programu se celá třída sejde v kruhu a každý má za úkol jednou větou shrnout své myšlenky, dojmy, případně co se naučil nového. Žáci se nemusí vyjadřovat podle toho, jak jsou řazeni v kruhu. Na začátku se mohou všichni posadit popř. dřepnout přihlásit se o slovo a poté vstát a vyjádřit svůj názor. Tak bude patrné, kdo již promluvil. Přesun na MHD (10 minut).
Místo pro vaše poznámky
V roce 2009 vydalo Občanské sdružení Ametyst, Koterovská 84, Plzeň 326 00 Plzeň. http://www.ametyst21.cz
Projekt „Seznamte se se stromy“ podpořil Nadační fond Zelený poklad.
Všechny obsažené materiály jsou volně přístupné a jejich využití se řídí českou verzí licence BY-NC-SA. Více informací na http://www.creativecommons.cz.
