Co se rozumí pod pojmem administrativní zátěž

Ministerstvo průmyslu a obchodu Na Františku 32 110 15 Praha 1 __________________________________________________________________________________________

Návrh postupu, jakým bude provedeno měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů Úvodní část Co se rozumí pod pojmem administrativní zátěž Náklady spojené s dodržováním požadavků jsou všechny náklady vynaložené na dodržování právních předpisů, s výjimkou přímých finančních nákladů a dlouhodobých strukturálních důsledků. Podle standardního nákladového modelu lze tyto náklady rozdělit na „podstatné náklady spojené s dodržováním požadavků“ a na „administrativní náklady“. Administrativními náklady se rozumějí náklady, které vznikají podnikům, neziskovému sektoru, veřejným orgánům a občanům při plnění zákonné povinnosti poskytovat informace o jejich činnosti nebo produkci veřejným orgánům nebo soukromým osobám. Informace je nutno chápat v širokém smyslu slova, tj. včetně nákladů na označování, podávání zpráv, monitorování a posuzování nutných pro poskytnutí informací a registraci. V některých případech musí být informace předávány veřejným orgánům nebo soukromým osobám. Jindy musí být pouze dostupné k nahlédnutí nebo poskytnutí na požádání. Je důležité rozlišovat mezi informačními povinnostmi, případně informacemi, které by podniky shromažďovaly i v případě, že by dotyčné právní předpisy neexistovaly, a informacemi, které by bez právních předpisů shromažďovány nebyly. Náklady vyplývající z takovéto činnosti považujeme za administrativní zátěž (dále jen „AZ“). Někdy je administrativní zátěž nutná, pokud je třeba efektivně vyhovět základním cílům právních předpisů. Ale existuje také mnoho případů, kdy je možno zátěž omezit, aniž by byly dotčeny základní cíle právní regulace – tato administrativní zátěž je zcela jasně zbytečná.

Přístupy k administrativní zátěži Mezinárodní srovnání - jednotlivé státy Pro informaci jsou níže popsány ty členské země, které mají se snižováním administrativní zátěže zřejmě největší zkušenosti. Rozpracování přístupů k administrativní zátěži u dalších zemí je uvedeno v příloze č. 1. Nizozemsko Nizozemsko jako první použilo systém měření administrativní zátěže pomocí standardního nákladového modelu (Standard Cost Model, dále jen „SCM“), který přijal v uplynulých letech za své větší počet zemí a stal se v rámci EU víceméně standardem. Na období 2003 – 2007 byl stanoven cíl zredukovat administrativní zátěž, kterou Nizozemsko definuje jako “náklady, které vyplývají pro podnikatele z dodržování informačních povinností stanovených vládou o 25 % ve vztahu k měření provedenému v roce 2003“. Tehdy byla zátěž vyčíslena na 16,4 mld. €. Po volbách v roce 2007 byl stanoven nový cíl – snížit administrativní zátěž o dalších 25 % do konce roku 2011, a to (většinou) na základě nového základního měření.

1


Z institucionálního hlediska je v Nizozemsku využíván duální přístup, který se skládá z vyčleněného útvaru (dedicated unit) na úrovni vlády, který podporuje, monitoruje a řídí proces snižování administrativní zátěže (RRG, dříve IPAL) a nezávislého poradního orgánu (ACTAL). Tyto aktivity pak zastřešují dvě klíčová ministerstva zodpovědná za realizaci programu. RRG reportuje státním sekretářům pro finance a ekonomické záležitosti a jejich prostřednictvím vládě. (Mimo snížení AZ nizozemský program zahrnuje snižování nákladů na dodržování informačních povinností, snižování nákladů na dohled a vymáhání, snižování nákladů ve vztahu k subvencím, lepší servis, větší transparentnost, ex-post vyhodnocování a zjednodušování žádostí o povolenky např. širším uplatňováním zásady „kdo mlčí, souhlasí“. (Z tohoto pohledu může jít nejen o náklady podnikatelů, ale i státní správy). Německo Novou iniciativu ke snížení AZ zahájila federální vláda v roce 2005. Vláda také rozhodla o zavedení standardního nákladového modelu (SCM) jako nástroje pro měření administrativních nákladů vyplývajících z informačních povinností obsažených ve federální legislativě. Cílem je snížit AZ propočtené k 30.9.2006 o 25 % do konce roku 2011. Poloviny z tohoto cíle mělo být dosaženo do konce roku 2009. Náklady pro „business“ byly stanoveny na € 47,6 mld. ročně, z toho € 22,5 mld. vyplývalo z národní legislativy a € 25.1 mld. má původ v legislativě mezinárodní a EU. Institucionálně zajišťuje tuto agendu útvar pro lepší regulaci při federálním kancléřství a nezávislá Národní rada pro kontrolu norem (Nationaler Normenkontrollrat - NKR) + federální vládní koordinátor pro redukci byrokracie a lepší regulaci, který předsedá Výboru státních tajemníků. Tento výbor složený ze státních tajemníků se schází dle potřeby 6 – 8krát do roka. Na každém ministerstvu jsou vyčleněny dvě až tři osoby, které se problematikou redukce AZ zabývají na každodenní bázi. Velká Británie AZ je ústředním bodem ekonomické politiky vlády. Vláda v dubnu 2009 oznámila řadu aktivit zaměřených na posílení lepší regulace, pokroku bylo dosaženo zejména u ex-ante hodnocení dopadů regulace. Institucionálně jsou tyto aktivity zajišťovány úřadem Better Regulation Executive, který je součástí Department for Business, Innovation and Skills. Tento úřad je v centru radiální sítě a vytváří místní odbočky – Local Better Reguation Offices. Zavádí zjednodušující principy prezentované slogany „žádná inspekce bez ospravedlnění, žádné vyplňování formulářů bez ospravedlnění, žádné žádosti o informace bez oprávnění“ Program snižování administrativní zátěže má za cíl snížit zátěž o 25 % do konce roku 2010. (Výchozí měření – „baseline measurement“ – bylo provedeno v květnu 2006). Jako standardní metodu používá SCM. Velká Británie je jedna z mála zemí, která vyžaduje ex-ante hodnocení dopadů nařízení EU.

Přístup Evropské komise Evropská komise začala pracovat na náročném zlepšování právní úpravy. Rozsáhlý program byl zahájen v roce 2002, aby se zjednodušilo a celkově zlepšilo právní prostředí. Jeho cílem je odstranění nadbytečné byrokracie, zlepšení kvality právních úprav a vytváření lepších právních předpisů pro spotřebitele a pro oblast podnikání. To znamená přijímání opatření v různých fázích politického cyklu: sledování nových iniciativ, návrhů, které jsou ještě v jednání, i právních předpisů již zaznamenaných. Program zlepšování právní úpravy proto obsahuje nejrůznější opatření:

2


o zavedení systému pro posuzování dopadu a zlepšování přípravy většiny návrhů Komise, o zavedení programu zjednodušení stávajících právních předpisů, o kontrolu návrhů Komise, které již byly posouzeny Radou ministrů a Evropským parlamentem, aby se zjistilo, které by mohly být zrušeny, o faktoring konzultací do všech iniciativ Komise, o hledání alternativ k předpisům a právním úpravám (např. samoregulace nebo společná regulace zákonodárcem a zúčastněnými stranami). Komise se zavázala prošetřit ekonomické a sociální dopady svých návrhů a také jejich dopady na životní prostředí. Učinila posouzení dopadů povinným pro většinu politických návrhů a od roku 2003 dokončila více než 150 posouzení dopadů. Výsledek byl výraznou změnou v tvorbě politiky v rámci Evropské komise. Jde o přístup založený na znalostech, který má za cíl zajistit, aby rozhodnutí o tom, zda a jak postupovat v nějaké iniciativě, byla založená na jasných důkazech a důkladné analýze možností. Jedna z možností, která je nyní běžně posuzována, je možnost nepřijímat opatření na úrovni EU. To umožňuje Komisi přijímat rozhodnutí z řady možností, každé s ohledem na své přínosy a náklady. V říjnu 2009 Komise přijala nový materiál týkající se dalšího postupu (COM(2009)544). Ve 13 prioritních oblastech bylo vytipováno 72 legislativních aktů EU, které obsahují 486 informačních povinností. Z nich již v minulosti bylo přijato 48 opatření ke snížení AZ, dalších 18 již bylo předloženo a čeká na schválení a připravuje se dalších 31 opatření. Celkově jde o finanční objem 40 372 mil. €, z toho 7 572 mil. € představují již realizovaná opatření. Celkově byl stanoven cíl snížit administrativní zátěž do konce roku 2012 o 25 %. Této problematice bude i v nadcházejícím období věnována zvýšená pozornost – na úrovni Komise se to již projevilo tím, že ji vyhlásil za prioritní (staro)nový šéf Evropské Komise; po formální stránce pak převedením této agendy z GŘ Podnikání a průmysl (ENTR B.5) do Generálního sekretariátu (SG). Tím se pravděpodobně také posílí horizontální chápání agendy a univerzálnost pravidel pro všechna GŘ Komise. Komise v roce 2005 zřídila skupinu expertů nazvanou "skupina předních vnitrostátních právních expertů" (dále jen "skupina"). (Známá je hlavně pod anglickou zkratkou High Level Group, nebo též jako Stoiberova skupina - podle předsedy, bývalého dlouholetého premiéra Bavorska). Komise může se skupinou konzultovat veškeré otázky týkající se strategie zlepšování právní úpravy a přípravy souvisejících opatření jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU. Úkolem skupiny je: o fungovat jako účinný prostředník mezi Komisí a klíčovými vládními orgány, pomáhat tak Komisi při zlepšování právního prostředí pro podniky, průmyslové subjekty, spotřebitele, sociální partnery a pro občany obecně o přispívat k šíření osvědčených postupů týkajících se zlepšování právní úpravy v EU, které byly vypracovány jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni, o posílit spolupráci mezi Komisí a členskými státy s cílem zavést lepší právní úpravu na vnitrostátní úrovni a zejména společně ověřovat, jak jsou právní předpisy EU ze strany členských států prováděny a uplatňovány (zavádění dalších požadavků či postupů v průběhu jejich provádění), o podílet se na vytváření uceleného souboru společných ukazatelů, jež budou sloužit ke sledování pokroku ve věci kvality právního prostředí jak na úrovni EU, tak

3


v samotných členských státech; tento soubor pak bude tvořit základ pro porovnávání s referenčními ukazateli v rámci národních lisabonských programů, o poskytovat Komisi poradenství v otázkách zlepšení právní úpravy, a to zejména pokud jde o zjednodušení, hodnocení dopadů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jakož i administrativních nákladů, postupy při konzultacích a různé typy právních úprav, které lze využít.

Přístup OECD Rovněž OECD věnuje problematice lepší regulace - a v jejím rámci i snižování administrativní zátěže - značnou pozornost, a to podrobnými studiemi této problematiky v 15 členských zemích (Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Holandsku, Irsku, Itálii, Lucembursku, Německu, Portugalsku, Rakousku, Řecku, Španělsku, Švédsku a Velké Británii). OECD si vypracovala metodiku pro porovnávání výsledků v jednotlivých zemích – RTA (Red Tape Assessment), který z větší části vychází ze standardního nákladového modelu (SCM). Projekt RTA má čtyři cíle: o vyvinout metodologii pro měření a porovnávání administrativní zátěže mezi členskými zeměmi OECD, o provést měření vybrané administrativní zátěže v zemích OECD, o analyzovat důvody rozdílů v administrativní zátěži mezi jednotlivými zeměmi s ohledem na poskytnutí doporučení a identifikovat nejlepší strategie snižování administrativní zátěže, o a pokud bude projekt pokračovat delší dobu, umožní stanovení časových řad (timeseries) a dalších měření AZ v členských zemích OECD. Jak vyplývá z výše uvedeného, tato metoda je selektivní a jejím hlavním cílem je provádět srovnání v horizontální rovině.

Mezinárodní srovnání - shrnutí Jednotlivé státy a mezinárodní instituce ve svých programech využívají k výpočtu jako základ nizozemskou metodiku SCM. Svůj postup nicméně adaptují na konkrétní národní podmínky a cíle. Mezi hlavní směry, které lze v přístupu k měření AZ dle SCM vysledovat, patří zejména rozšíření o hledisko kvalitativní a široké zapojení zúčastněných stran.

Přístup České republiky Analýza administrativní zátěže – rok 2005 Usnesením vlády č. 421 ze dne 13. dubna 2005 vláda ČR schválila Akční plán snižování administrativní zátěže podnikatelů a Metodiku určování velikosti a původu administrativní zátěže podnikatelů. Analýza byla provedena u 24 státních úřadů a celková administrativní zátěž činila 86,4 mld. Kč/rok. Šetření v roce 2005 nebyly podrobeny všechny právní předpisy způsobující administrativní zátěž podnikatelů a jednalo se o prvotní zkušenost s aplikací metody Standardního nákladového modelu (SCM). Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů Usnesením vlády č. 446 ze dne 21. dubna 2008 byl schválen Plán snižování administrativní zátěže podnikatelů do roku 2010 a celková administrativní zátěž plynoucí z právních předpisů činila 76,5 mld. Kč/rok . Byl stanoven cíl snížit administrativní zátěž o 20% do konce roku

4


2010. K 31. prosinci 2009 se zátěž snížila o 9,62 mld. Kč/rok, tj. 13,05% (upravena základna vlivem přepočtu AZ u MŽP na 73,7 mld. Kč/rok). Usnesením vlády č. 308 ze dne 27. dubna 2010 byl jednak rozšířen stávající cíl na 25% do konce roku 2012 v souladu s metodikou EU a ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s předsedou ČSÚ bylo uloženo zpracovat a vládě předložit návrh postupu jakým bude provedeno přeměření administrativní zátěže podnikatelů. Důvodů k tomuto postupu je několik: 1. Vzhledem k prvotním zkušenostem s modelem SCM došlo v některých případech k jeho nesprávné aplikaci. 2. Plán ve své stávající podobě sleduje vývoj informačních povinností a právních předpisů, které byly jako zatěžující identifikovány v analýze z roku 2005 tj. nezohledňuje dynamiku vývoje právního řádu za uplynulá období. 3. Je vhodné nesledovat pouze informační povinnosti a kvantitativní ukazatele, ale kombinovat ukazatele kvalitativní s kvantitativními. Vedle odstranění a snížení počtu informačních povinností sledovat i způsob jejich plnění.

Praktická část Přeměření administrativní zátěže podnikatelů v ČR Cíle a metodologie SCM – (Standard Cost Model) je dnes nejrozšířenější metoda na měření administrativních nákladů. Byla vyvinuta v Nizozemsku a je založena na rozdělení legislativních aktů do jednotlivých měřitelných komponent. Základní vzorec SCM je: náklady na administrativní aktivity (nebo na požadovaná data) = cena x čas x množství x počet ovlivněných osob x frekvence SCM může být použit pro výchozí měření administrativní zátěže – tzv. ex-post měření, kterým se zjistí reálné dopady vyplývající ze stávajících zákonů na podnikatelskou komunitu k určitému časovému bodu. Tato měření je pak třeba opakovat, případně změřit předpokládané dopady připravované legislativy – tzv. měření ex-ante. SCM lze použít v procesu zjednodušení administrativní náročnosti. Měření v rámci SCM upozorní na oblasti, kde je možno dosáhnout snížení administrativní zátěže: o využitím této metody je možno poukázat na specifické oblasti administrativy, které zatěžují podnikatele nejvíce o základní měření odhalí, ve kterých krocích podnikání dochází ke generování nákladů, a kde tedy zjednodušení může přinést největší efekt o ABC klasifikace (rozčlenění administrativní zátěže podle toho, zda pochází z legislativy EU, či mezinárodní nebo národní) ukazuje, kam by měly být snahy o zjednodušení zaměřeny o Získaná data lze využít pro analýzu toho, jak doplňující informační povinnosti ovlivní administrativní náklady o SCM rovněž může poskytnout náměty pro nové „digitální iniciativy“, nebo větší sdílení dat mezi institucemi o Navíc kvalitativní výsledky základního měření mohou napomoci i při identifikaci „iritujících“ povinností, tj. odhalit subjektivní postoje vůči povinnostem.

5


Cílem přeměření administrativní zátěže je: 1) Identifikace všech informačních povinností (Information Obligations, dále jen „IOs“), tzn. zmapování předpisů/agend, původu IOs a dílčích IOs 2) Kvantifikace zátěže způsobené IOs (Kč/rok) 3) Stanovení agend/oblastí 4) Zpřesnění SCM z pohledu informační povinnosti 5) Stanovení kvalitativních kritérií 6) Identifikace iritující povinnosti 7) Sestavení komunikační strategie projektu

Ad 1) Identifikace všech informačních povinností (Information Obligations, dále jen „IOs“) Na úrovni státní správy budou: - přiřazeny právní normy (zákony - bez od nich odvozených právních předpisů) do sledovaných agend/oblastí - zmapovány jednotlivé IOs a původ IOs ve sledovaných právních normách včetně frekvence a počtu dotčených subjektů (jsou-li úřadem sledovány) - tento úkol zajistí všechny orgány státní správy, do jejichž působnosti spadají sledované právní předpisy gestor: MPO spolupráce: ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy Ad 2) Kvantifikace zátěže způsobené IOs Na úrovni státní správy budou: - kvantifikovány dopady vydefinovaných IOs na podnikatele (Kč/rok) - ke kvantifikaci bude použit zpřesněný SCM Gestor: MPO spolupráce: ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy Ad 3) Stanovení agend/oblastí Identifikace IOs a jejich kvantifikace bude sledována v následujících oblastech: - vstup do podnikání, - obchodní právo, - vydávání povolení, - podmínky zaměstnávání, - placení daní, - registrace majetku, - ochrana spotřebitele, - ekologické požadavky, - požadavky na výrobce, - vnitřní trh, - veřejné zakázky, - statistika.

6


V příloze č. 2 je uveden příklad, jakým budou právní předpisy přiřazovány do jednotlivých sledovaných oblastí. Ad 4) Zpřesnění SCM z pohledu obsahu informační povinnosti SCM nabízí širokou škálu upřesňujících podmínek, proto i s přihlédnutím ke zkušenostem z jiných zemí doporučujeme: zaměřit se při měření pouze na soukromou sféru (je definována jako „jednotky, které produkují a/nebo dodávají zboží a/nebo služby za tržních podmínek s cílem generovat zisk svým vlastníkům“) nezahrnovat do kvantifikace administrativní zátěže činnosti, které zákon přímo neukládá a podnikatel je provádí dobrovolně např. podává žádost o dotaci či podporu na národní úrovni nebo z fondů Evropské unie Pozitiva a negativa pro žadatele: + Získání dodatečných finančních prostředků za výhodnějších podmínek než od bankovních institucí Spoluúčast na fungování státu – něco pro ostatní – něco se postaví, koupí, vytvoření pracovních míst Omezení diskriminace – zakotveno v právním předpise Uzavření smluvního vztahu – přezkum (dovolání se práva u soudu) Dobrovolnost

Podmínky při podání žádosti – formality, doklady, časové hledisko Podmínky –plnění závazných a monitorovacích kritérií Podmínka spoluúčasti finančních prostředků Nejistota získání podpory V případě realizace investice projektu dříve než dojde ke schválení projektu existuje riziko financování investice z vlastních zdrojů

nezahrnovat do kvantifikace administrativní zátěže činnosti, které bude podnikatel vykonávat, aniž by mu je zákon ukládal, například: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů §11 účetní doklady §18 účetní závěrka §29 inventarizace majetku Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů §81 a násl. – rozvržení pracovní doby v případě snížení administrativní zátěže formou elektronizace údajů se navrhuje připravit jednotný postup prokazování prostřednictvím SCM – sjednocení časového a finančního hlediska Pozitiva a negativa pro žadatele: + Zrychlení komunikace s úřadem, třetí stranou Jednorázové náklady na pořízení softwaru Úspora nákladů spojené s tiskem papírové verze Zákonné požadavky na elektronickou formulářů komunikaci – datové schránky, elektronický podpis Možnost kontroly – možnost dalšího způsobu Neexistence jednoho univerzálního systému pro využití a zpracování dat (přehledy, statistiky) komunikaci se všemi úřady státní správy, veřejnými zdravotními pojišťovnami

7


V příloze č. 3 je uveden manuál pro výpočet SCM zpřesněný podle výše popsaných kritérií. gestor: MPO spolupráce: ČSÚ Ad 5) Stanovení kvalitativních kritérií Měření kvality poskytovaných služeb ze strany veřejné správy, které podnikatel využívá při plnění jednotlivých IOs. Například: hodnocení poskytovaných služeb prostřednictvím mystery shoppingů na jednotlivých úřadech (ŽÚ, stavební úřad, katastrální úřad, ÚPV, zdravotní pojišťovny, okresní správy sociálního zabezpečení). Používání kvalitativních kritérií Kritéria obtížnosti/složitosti jednotlivých IOs (metoda GE SÚ) Tři kategorie obtížnosti IO: a) nízká – všechny parametry naplněny To znamená: ad 1. - požadavků na data je málo ad 2. – data má podnikatel k dispozici z vlastní podnikatelské činnosti ad 3. – povinný je obeznámen s touto IO, protože ji plní pravidelně ad 4. – postup je standardizovaný b) střední – některé z parametrů nejsou naplněny To znamená: ad 1. - požadavků na data je 10 a více ad 2. – data nelze získat z vlastní podnikatelské činnosti ad 3. – povinný není obeznámen s touto IO, protože ji plní jednou ročně nebo zřídka ad 4. – neexistuje standardizovaný postup c) vysoká – žádný z parametrů není naplněn To znamená: ad 1. - požadavků na data je mnoho ad 2. – data jsou pro výkon vlastní podnikatelské činnosti neobvyklá ad 3. – povinný není obeznámen s touto IO, protože její frekvence je velmi řídká, případně jde o povinnost jednorázovou ad 4. – neexistuje standardizovaný postup Posouzení dle těchto parametrů: 1. Počet požadavků na data 2. Dostupnost dat pro povinného 3. Obeznámenost s touto IO ze strany povinného 4. Postup předání dat gestor: MPO spolupráce: ČSÚ/externí firma

8


Ad 6) Identifikace iritujících povinností Na základě informací z jednotlivých resortů bude MPO předběžně identifikovat iritující povinnosti v rámci informačních povinností. Jejich následné upřesnění proběhne formou dotazníkové akce. gestor: MPO spolupráce: ČSÚ/externí firma Ad 7) Komunikační strategie Primárním úkolem je informovat nejen o dosažených konkrétních výsledcích, ale především komunikovat „trend zjednodušování“ a tak narušit vžitou představu, že veřejná správa pouze „zatěžuje“ podnikatele. Komunikace bude zaměřena na tři cílové skupiny: 1) podnikatele 2) média 3) širokou veřejnost Jednotlivým cílovým skupinám pak bude odpovídat použitý media mix; u podnikatelů to budou zejména informace v odborném tisku, rozhlas (PR materiály, v menším rozsahu i placená inzerce); pro média je nutno připravit základní informace s ohledem na čtenáře toho kterého titulu, optimální by bylo rovněž využití televize (testimonialy - reference). Široká veřejnost bude informována v rámci zpravodajství (tisková konference k zahájení, ukončení akce, prezentace výsledků apod.). Maximum informací by bylo žádoucí zprostředkovat bezplatně, tj. v redakčních částech, titulech či vysílání, neboť ty mají vyšší důvěryhodnost, než placená reklama. O to je ovšem obtížnější připravit takové podklady, které si tuto cestu najdou.

gestor: MPO Předběžný harmonogram (v návaznosti administrativní zátěže podnikatelů)

na

Metodiku

měření

a přeměřování

Pilotní fáze ověření nové metodiky - identifikace a vymezení navazujících právních předpisů na modelových případech, případná úprava metodiky – první výstupy projektu Termín předání výstupů koordinátorovi:

31.12.2011

Identifikace informačních povinností a požadavků na data (dle možností jejich rozčlenění na administrativní úkony) pod sledované agendy – první přehled Termín předání výstupů koordinátorovi:

nejpozději do 30.09.2011*

Identifikace informačních povinností ve sledovaných právních předpisech (případně jako volitelný krok klasifikace informačních povinností podle typu) Termín předání výstupů koordinátorovi:


Identifikace segmentů Termín předání výstupů koordinátorovi:


9


Identifikace počtů firem a frekvence plnění informačních povinností Termín předání výstupů koordinátorovi:


Identifikace nákladových parametrů Termín předání výstupů koordinátorovi:


Výběr mezi pohovory s firmami a expertními odhady Termín předání výstupů koordinátorovi:


Příprava průvodce pro pohovory s firmami Termín předání výstupů koordinátorovi:


Výběr typické firmy pro pohovor Termín předání výstupů koordinátorovi:


Provedení pohovorů s firmami dle průvodce pohovorem Termín předání výstupů koordinátorovi:


Kompletace a standardizace odhadu času a zdrojů pro každý segment podle aktivit. Termín předání výstupů koordinátorovi:


Extrapolace potvrzených dat na celostátní úroveň Termín předání výstupů koordinátorovi:


Zpracování výsledků – výstupy z přeměření administrativní zátěže - závěrečná zpráva a přenos dat do databáze Termín předání výstupů koordinátorovi:

nejpozději do 30.6.2013

Po každém z jednotlivých bloků bude provedeno vyhodnocení a případná korekce. Podoba harmonogramu bude vždy upřesněna v návaznosti na výsledky jednotlivých fází. * aktivity probíhající souběžně s ostatními činnostmi

Přehled účastníků přeměření, jejich složení a funkce Koordinátor Složení : útvar v rámci MPO Funkce: koordinační na meziministerské úrovni ČSÚ Funkce: metodický konzultant (poskytovatel dat, účast v monitorovací skupině), prováděcí – přeměření administrativní zátěže

10


Jednotlivá ministerstva a ostatní úřady státní správy Složení: pracovní skupina ke snižování administrativní zátěže a dále na základě uvážení jednotlivých zúčastněných stran Funkce: prováděcí – přeměření administrativní zátěže Expertní skupina Složení: experti např. z oblasti účetnictví, práva (základním východiskem je praxe) Funkce: prováděcí – kvalifikované odhady dat, která nebudou získávána výzkumem u firem Monitorovací skupina Složení: zástupci koordinátora, firemních asociací, expertů apod. Funkce: kontrolní Výzkumná agentura Složení: externí firma Funkce: výkonná – kvantitativní + kvalitativní výzkum

11

Co se rozumí pod pojmem administrativní zátěž

Recommend Documents