Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce

MAZEL NA CESTÁCH

Mazel putoval i na Mauritius, nicméně žízeň byla větší, takže jsme ho vypili ještě před focením :). Zdravi K. Bradacova Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce [email protected]

SAUNA CLUB

Ústí nad Labem – Všebořice, Slunná 812/1 http://saunaclubusti.sweb.cz ☎ 777 090 800

 společná klubová sauna  ochlazovací bazén  teplá a studená kuchyň, nápoje

 masáže dle provozní doby sauny  odpočívárna  parkoviště

Provozní doba: út, st, čt, pá, ne 15.00–21.00 h 50 % SLEVA na vstuop do sauny pro studenty v úterý a středu 12

2013/01 Ročník: III., č. 8.

RL1301_Unor_003_.indd 12

03.03.13 17:49

PROPAGAČNÍ MATERIÁL

Ročník: III., číslo 8., vyšlo 6. 3. 2013

NEPRODEJNÉ! www. pivovarnarychte.cz

Náš partner na cestách

Představujeme: Míla Krofta

str. 2

Jak začít trénovat na zářijový Ústecký půlmarathon? str. 6

Pivovarnictví v Litoměřicích

str. 3

Po proudu Vltavy a Labe

Led v pivováru aneb Bez ledu to nešlo!

str. 4

Není Malta jako Malta

str. 8 str. 10

Báječný večer na Rychtě s Fleretem www.branadocech.cz

Volný přístup na WI-FI heslo: 475205018 Nezapomeňte nás navštívit na:

pivovarnarychte.cz III. ÚSTECKÝ PIVNÍ JARMARK již 18. 5. 2013

www.ustecky pivnijarmark.cz

ADRESA: Pivovar Hotel Na Rychtě, Klášterní 75/9, Ústí nad Labem, 400 01 e-mail: [email protected], vedení společnosti: telefon: 475 213 047, fax: 475 212 945 REZERVACE: Restaurace – e-mail: [email protected], telefon: 475 205 018 Hotel – e-mail: [email protected], telefon: 475 213 138 EXKURZE: Po–Čt e-mail: [email protected] NAPIŠTE NÁM – Pokud máte přání, nápady či připomínky: [email protected]


PROVOZNÍ DOBA Pondělí – sobota 10.30–24.00 hodin Neděle 11.00–22.00 2013/01 Ročník: hodin III., č. 8.

1

03.03.13 17:50

PŘEDSTAVUJEME: Míla Krofta

V

ýtvarník na vlastní protéze“ - jeho nadsazená mailová identifikace vůči umělcům „na vlastní noze, odklon od mainstreamových proudů – formován nemožností vystudovat VŠ za komunistického režimu ho po maturitě na keramické škole v Bechyni donutilo k samostudiu a samorostlé tvorbě, v kombinaci s různými zaměstnáními, aby uživil rodinu. Doma si s pomocí přátel postavil kasselskou pec na výpal keramiky dřevem a v kotelně má i dílnu s hrnčířským kruhem. Jeho práce jsou těžko dohledatelné, i když je schopen tvořit výtvarná díla na zakázku, vlastní práce má roztroušené většinou mezi přáteli. Volně přístupná díla můžete vidět v pivovarském dvoře v Černicích v Plzni, v hotelu Gondola, vyráběl ceny pro filmový festival Finále Plzeň, mo-

materiálu, z kterého tvoří lidé, co lidmi jsou. Říká: ...díky lidem, kteří se nenechávají strhnout mainstreamovou “přepálenou“ dobou a dokáží ocenit něco duchaplného, hezkého, nebo dobrého (-jako je třeba pivo uvařené panem Rotternbor-

nem), snad jen díky nim se společnost nezhroutí do globalizovaného – virtuálního světa (kde není místo pro jinou hodnotu než peníze). Můžete ho potkat asi 20 km severně od Plzně, ve starém domku se zahrádkou, kde bydlí se synem, dělá lektora výtvarně-keramických kroužků v nedaleké Třemošné, kde se věnuje nejen hendikepovaným... možná i proto “na vlastní protéze.“ prof. C. Elim

zaiku pro výtvarnou školu Zámeček, funkční pravěkou břehovou pec v areálu ZOO a Botanické zahrady Plzeň. Pro restauraci-hotel Na Rychtě vytvořil fresku „Příběh piva“ a mázy, jako ceny soutěže piv na Ústeckém pivním jarmarku. Poznáte inspirace v historii, řemeslné malbě, řešení kompozice v kontextu s místem. V keramice klade důraz na užitnou hodnotu, řemeslné a originální zpracování jílu – tohoto prastarého

INZERTNÍ PODMÍNKY – ROZMĚRY: Sloupek Čtvrtka Třetinka Půlka Půlka výška Celostrana

1/8 1/4 1/3 1/2 1/2 1/1

44 x 132 mm 92 x 132 mm 210 x 99 mm (čistý rozměr) 210 x 148 mm (čistý rozměr) 104 x 210 mm (čistý rozměr) 210 x 297 mm (čistý rozměr)

Uvedené ceny jsou bez DPH.

Cena: 750 Kč Cena: 1500 Kč Cena: 2000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 3000 Kč Cena: 6000 Kč

jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání jedno vydání

Předem děkujeme za případný zájem a těšíme se na spolupráci. 2 2013/01 Ročník: III., č.V případě 8. KONTAKT: zájmu volejte: 608 34 00 22 nebo e-mailujte: [email protected] RL1301_Unor_003_.indd 2

03.03.13 17:50

PIVOVARNICTVÍ V LITOMĚŘICÍCH

P

ivovarnictví na Litoměřicku má dlouholetou tradici. V roce 1325 byl založení první pivovar litoměřických právovárečných měšťanů v Pokraticích, což je dnes čtvrť Litoměřic. Zde se pivo vařilo ještě v roce 1720, který je uváděn jako datum založení prvního Měšťanského pivovaru v Litoměřicích. Roku 1831 dosáhlo právovárečné měšťanstvo výsady, která umožňovala prodávat v Litoměřicích pouze pivo vařené ve zdejším pivovaru. O kvalitách litoměřického piva svědčí i zlatá medaile z výstavy v Paříži v roce 1900. Před první světovou válkou se pivo exportovalo do různých států Evropy a do Ameriky. V době před druhou světovou válkou se pivo z litoměřického měšťanského pivovaru stáčelo téměř po celých severovýchodních Čechách a výroba překračovala hranici 130 000 hektolitrů ročně, což pivovar řadilo do první dvacítky pivovarů v Československé republice. V roce 1994 byl pivovar jako tehdejší státní podnik zprivatizován. Nově vzniklá společnost však brzy zkrachovala a pivovar se opět

vrátil do vlastnictví státu. V roce 1996 založil stát společnost Korunní pivovar s.r.o, došlo opět k privatizaci. V tvrdé konkurenci však neustále klesal odbyt zde vyráběného piva. Pokles výroby byl poměrně rychlý. V roce 1992 bylo vyrobeno 140 000hl, v roce 2001 už jen 30 000hl. Přes veškeré investice do technologických zařízení pivovar v roce 2002 po 282 letech výrobu piva zastavil. Ještě v roce 1858 se narodila v Litoměřicích v té době prospe-

rujícímu Měšťanskému pivovaru konkurence v podobě akciovky s německým kapitálem nazva-

ná Labskozámecký pivovar. Jeho nedlouhá historie končí v roce 1940, kdy byla uvařena poslední várka piva a téhož roku rozprodáno veškeré technologické zařízení pivovaru. Nefunkční pivovar byl přestavěn na chladírny, které fungovaly do roku 1996. V současnosti budovy chátrají. Tuto smutnou situaci zlomil 28.ledna 2011 Minipivovar Labuť prohlášením “Litoměřice mají opět své pivo!”. Minipivovar je umístěn ve sklepních prostorech bývalého secesního hotelu v historickém jádru města Litoměřice. Sklepy prošly kompletní rekonstrukcí, aby vše vyhovovalo technologickému zázemí pivovaru, a zároveň bylo vytvořeno příjemné prostředí pro hosty. Zdi jsou očištěny na kámen a cihly, moderní dobu připomíná vyhřívaná podlaha a vkusně skrytá výkonná klimatizace. Celý prostor dotváří příjemné přítmí, stoly z masivu a absence čehokoliv navíc. Pivo značky Labuť je vyráběno za pomoci české výrobní technologie. Vaříme jej podle tradičních receptur z několika druhů sladovnického ječmene a pšeni-

ce nejvyšší kvality a chmele převážně ze žatecké oblasti. Pivo podáváme nefiltrované a nepasterizované, aby v něm zůstaly zachovány všechny původní přírodní látky. Pivo je pak hutnější a působí tak blahodárně na lidský organizmus. To můžete poznat na první pohled, jelikož naše piva jsou na vzhled kalná, chuťově plná a dobře pitelná. Každý typ piva tak díky naší receptuře získává osobitý charakter, kterým chceme poukázat na bohatost a rozmanitost pivovarnictví. Výstav pivovaru je 600 hl ročně, naší hlavní produkcí je světlý a polotmavý ležák 12°, svrchně kvašený Ale 13°, sezónní vícestupňové speciály, v letních měsících výčepní 10°, v zimě pak jantarová 11°. Pivo stáčíme i do 15 l, 30 l, 50 l sudů. V nabídce jsou 1,5 l logované Pet lahve. V letě je otevřena pivovarská zahrada s hracím koutkem pro děti. Přímo v pivovarské pivnici můžete koupit suvenýry s logem pivovaru nebo si domluvit exkurzi do technologického zázemí. MINIPIVOVAR LABUŤ Zítkova 784/5, Litoměřice Otevírací doba: Út–Čt 11–23 hod. Pá–So 11–24 hod. Ne–Po 11–22 hod. tel.: 416 534 837 e-mail: [email protected] www.minipivovarlabut.cz 2013/01 Ročník: III., č. 8.


3

03.03.13 17:51

LED V PIVOVÁRU ANEB BEZ LEDU TO NEŠLO!

L

pulací na vltavských náplavkách bylo zaměstnáno na 530 lidí. Hlavní město v té době spotřebovalo 60 - 80 000 vozů ledu ročně, když jeden dvouspřežní povoz čítal 20q ledu. Ledování (ledaření) nebylo považováno za nijak prazvláštní umění, zato však vyžadovalo ob-

sekli svůj háček a společně naučeným rychlým grifem led v okamžiku na "můstek" z vody vytáhli. Na vůz pak nakládali pomocí "pacholete", březového širokého dřeva, jehož zploštělé strany byly železnými hřeby opatřeny. Dva muži, obráceni proti sobě, sklopili kus ledu na pachole, rozhoupali a silným záběrem vyhodili led do vozu. Práce šla zkušeným ledařům tak rychle, že dvojice naložila denně 80 až 120 povozů. Povinností kočího nakládaného povozu bylo pomáhat tak, že se za ledaře postavil a při houpnutí pacholete led "píchnul". Ledová tříšť vznikající při sekání a manipulaci se hnala do „požeráku“ aby v dráze nezamrzala

zvláště na tekoucích řekách značnou opatrnost a zručnost. Práci obstarávali zkušení ledaři, kteří se v létě živili lovením ryb, plavbou, řezáním dříví a těžbou písku. Když narostl led do síly 4 cm tak, že unesl člověka, vysekal ledař do ledu sekyrou "hlubaňky" z kterých vodu lopatou na slabý led postřikoval. Za tři dny led zesílil natolik, že mohl nasekat veliké tabule ledu "lavice", které pak splavoval prosekanou "dráhou" k náplavce. Tam pak velikou ledařskou sekyrou "dotýnačkou" sekal "lavice" na "lavičky" a ty pak na menší obdélníky a čtverce, které se nakládaly na vůz. První ledař, "factor" zvaný, vysekl do přitaženého kusu ledu díru "kaňku", tahači do ní pak za-

a nebránila tak splavnění dalších lavic. Samostatná parta ledařů měla 4 až 5 mužů na vodě a 6 až 8 v náplavce. Skupinu na vodě tvořili dva sekáči, kteří lavice trhali, jednoho plavce, který je splavoval, dále štípače a přistrkovače, který menší kusy k můstku háčkem přibližoval. V náplavce hrál první housle factor, dva tahači, pár házečů, jeden štípač u vozu, po případě stavěč a lopatář. To býval obyčejně nadějný synek factorův. Ledařská parta se neobešla bez patřičného "nádobíčka". Tím byly malé sekyry "ledařky", velké "dotýnačky", "pacholata", háčky tahací a plavecké. Led byl sekán sekerami nebo řezán pilou. Nejdříve ručně,

ed je velmi důležitý pro potravinářství,průmysl,zejména pivovarnický i pro domácnost. Bez ledu se neobejde žádný hostinský, ani cukrář, a co by to bylo za limonádu, kdyby v ní neplaval kousek ledu. Mnoho ledu spotřebují i nemocnice. Proto se v zimě dělají zásoby - leduje se... Národní politika leden 1941

Pivo se v Čechách vařívalo především svrchně kvašené. Rychlý přechod na "spodní kvasnice" byl způsoben obchodním úspěchem plzeňského piva vařeného stejným způsobem a to tak, že na něj přešly všechny pivovary v zemích Království českého v průběhu pouhých padesáti let. Posledním závodem, který vařil svrchně kvašené pivo byl pivovar v Krupce v roce 1893. Tato staronová technologie je však velmi náročná na udržování nižších teplot při hlavním kvašení, dozrávání a skladování

4

piva. A kde získat zdroj chladu lépe a laciněji než na řece či pivovarském rybníce. Aby bylo rozuměno - mluvíme o pivovarské historii, kdy o úspěchu rozhodoval především rozum, vynalézavost a zkušenosti. Součástí klasického českého pivovarského koloritu s panoramatem budov a komínem hvozdu, býval téměř vždy pivovarský rybník. Nejen pro potěchu oka "pana starýho", ale především pro užitek. Vždyť na uvaření hektolitru piva bylo třeba sedmi hektolitrů vody , která se spotřebovala nejen pro var samotný, ale také při manipulaci, mytí nádoby a chlazení na spilce a ležáckých sklepích. Na každý hektolitr piva bylo třeba 100 kg ledu. A na to by jen pramenitá voda z pivovarských studní nestačila. A ještě ! Kapříci vypasení na pivovarském mlátě nádavkem. Jak důležitým pro pivovary bylo ledování, dokládá několik čísel z Prahy r. 1897. Sekáním, nakládáním a celkovou mani-

2013/01 Ročník: III., č. 8.


03.03.13 17:51

posléze pilou motorovou a to na benzinový nebo elektrický pohon. Rovněž nakládání a doprava byla mechanizována. Na břehu rybníka se postavil transportér, ke kterému ledaři dostrkali nařezané bloky ledu. Elevátor dopravil led na vozy a na nich hned do pivovarské lednice, odkud byl odvážen během roku po hostincích spolu s pivem. Jinde dopravovali led z rybníka úzkokolejkou do lednic, kde byl palicemi rozbíjen na tříšť, která se postupně spojila na jednolitou masu. Ledová drť se zasypala popelem. Stěny lednice byly z důvodu správné isolace obloženy dřevem nebo slaměnými rohožemi. Jak důležitý býval pro české pivovary přírodní led popisuje prestižní časopis Pivovarské listy . Dovolte několik připomínek fenoménu "led" v ročníku 1900. 15. 1. 1900... ledování mělo letos zcela uspokojivý průběh a jest většinou již skončeno. Po tuhých mrazech nastala obleva, avšak ne

taková, aby led o síle 15 až 20 cm tou měrou roztál, že by nebyl ku svážení způsobilý. Tak dostali všude pěkný led do lednic. V Praze páčí se potřeba ledu na 70000 povozů. Bezmála tolik bude již z náplavek odvezeno. Z počátku zdraženo bylo ledování tím, že majitelé povozů, kteří měli hojně příležitostí k výdělku odvážením sněhu

varu, který jim dává pivo. Pivovary béřou tento závazek ochotně na sebe - také následek ostré konkurence. 15. 3. 1900... Výroba umělého ledu dojde v brzku upotřebení též k účelům sportovním. V "ledovém paláci"v Lyoně zřizuje se právě umělé kluziště, které bude úplně nezávislé na počasí. Vrstva ledová vytvořuje se pomocí soustavy rour zvláštní konstrukce, jimiž proudí roztok slané vody asi na -18°C ochlazené. Bude to asi poněkud drahý sport, ale v Lyoně to mohou dělat. 15. 4. 1900... Pivní vagon pro pařížskou výstavu. Firma F.Ringhoffer na Smíchově, zastoupena jest na světové výstavě pařížské vagonem na dopravu piva. Týž proveden je podle typy vozů pivovarů plzeňských, má trojnásobné stěny,

z pražských ulic, žádalo za povozy nepřiměřeně mnoho! 1. 2. 1900... dne 24.ledna k večeru hlásaly rány z děl, že se ledy hnuly. Led odešel klidně, voda vystoupla sice značně nad normál, avšak nebezpečí povodně nenastalo. Sládci mohli na odcházející led pohlížeti bezstarostně, neboť mají zásoby dostatečné. Letos bylo odvezeno z pražských náplavek 72331 povozů ledu, o 2218 povozů méně než roku loňského. Následkem zavádění umělého chlazení v pivovarech spotřeba přírodního ledu stále klesá. Namnoze již ani hostinští ledu nenakládají, ponechávajíce starost o led pivo-

mezi nimiž se nalézá materiál isolační, dvojitou střechu a prostorné ledojemy pro chlazení vnitřku. Obdobně konstatuje vrchní účetní Václav Suchý sledujíc v knize Měšťanský pivovar v Plzni 1842–1892 historii závodu rok po roce. ...mírná zima 1861/62 nepřipouštěla tvoření ledu na řekách, tak že až do února nebylo započato s dovážením a ukládáním ledu. Z důvodu toho viděl se výbor pohnuta, zabezpečiti si led z "kamenného rybníku" a učinil v e směru tom smlouvu s pachtýřem městských rybníků. Zároveň pak pro rychlejší hrazení své potřeby ledu uzavřel s obyvateli ves-

nic Bolevce, Záluží a Třemošné úmluvy ohledně přivážení ledu." Spisovatel Bohumil Hrabal s velkou erudicí a zároveň láskou popisuje práci s ledem. Je prostě poznat, že se v pivováru narodil: „Když přišel čas a na řece led, nastalo ledování. Tak jako kotle, tak jako kanálu, zrovna tak ledování se lekali slaďáci a ostatní dělníci pivovaru. A prvního určil pan podstarší strýce Pepina. Za tmy vysekávali ledaři ze stropu řeky táfle, táhli je hákem k břehu, po prknech je vytáhli na břeh. Jiní ledaři rozsekávali led na kusy a pak je brali do fialových rukavic jako průhledná skla výkladních skříní a házeli je do fůr tak dlouho, až byl vůz vrchovatý, a to bylo ještě málo, protože se led vážil, sedláci, dávali z ledových ker nástavce, takové průzračné sajtny, aby ledu bylo na váhu co nejvíc. A když se fůra za fůrou vydala k pivovarské lednici, led v mrazivém vzduchu a slunci vrzal, skřípal, kolébal se na nerovné hrbolaté cestě a třpytil se, jak skelná huť. Tak fůra za fůrou, celý řetěz fůr zdobil cestu k pivovaru, z koní se kouřilo a u lednice vysoké osm pater, tam pracovaly dva korečkové výtahy, které unášely z drtičů rozchroustaný led vzhůru...“ Když roku 1876 Karl von Linde vynalezne strojní chlazení, začíná konec slávy přírodního ledu v pivovarech. Přesto přetrvá ještě téměř jedno století. „Dej Bůh štěstí“ Leden 2013 - Ing. Petr Žižkovský

2013/01 Ročník: III., č. 8.


5

03.03.13 17:51

Jak začít trénovat na zářijový Ústecký půlmarathon?

J

sou ještě zimní měsíce, za okny je inverze a nikomu se nechce ven. Každý by jen seděl Na Rychtě s Mazlem v ruce. Proti tomu nic nemáme, jen si myslíme, že lépe chutná, když si ho zasloužíte třeba během, proto podporujeme již od prvního ročníku Ústecký 1/2Maraton, kde na vás vždy v cíli čeká skvělý rychtářský gulášek. Jak se ale na takový půlmaraton připravit? Otázka jak začít běhat, v poslední době napadá, a to nejen s prohlubující se finanční krizí, stále více lidí. Je to vcelku pochopitelné – běh byl, je a vždycky bude sport nejméně náročný na čas a peníze. Navíc je to sport, při němž si nejlépe pročistíte hlavu a nejúčinněji se dostanete do kondice, upevníte zdraví a zbavíte se přebytečných kil.

JAK TEDY ZAČÍT BĚHAT?

„Rada je snadná a vlastně jediná správná: VEZMĚTE TO PĚKNĚ ZVOLNA!“ vysvětluje běžecký trenér Miloš Škorpil, který si založil vlastní běžeckou školu. „To znamená, že se nesmíte snažit při svém začátečním běhá-

6

ní napodobovat Bolta, ale spíše želvu. Ta se taky nikam nežene a pokud byste jí pozorovali déle, možná byste se nestačili divit, jak rychle vám zmizí z dohledu. Vím to, jedna mi utekla.“ dodává Škorpil. Vzít to zvolna znamená běžet tak rychle, v případě běžce začátečníka tedy spíše tak pomalu, abyste se moc nezadýchali. V praxi je nejlepší si přizvat na své běhání ještě nějakou přítelkyni či přítele, abyste s ním během společného běhu pokecali. To je totiž ten nejlepší kontrolní ukazatel, že jste své tempo nepře-

hnali – možnost při běhu, nebo chcete-li – při pohybu vpřed, plynně konverzovat. Že to je spíše chůze? No a co byste po těch letech, co jste to nedělali, chtěli? Pokud jste opravdu dlouho nijak nesportovali a navíc máte nadváhu, začněte střídáním rychlé chůze a běhu po dvou minutách. Začněte 26 minutami (viz plánek na prvních 5 týdnů). Snažte se chodit běhat či chodit a běhat obden, vaše tělo si na to zvykne a za pár týdnů zjistíte, že už si den bez pohybu venku či ve fitku na páse neumíte představit.

PROČ TAK POMALU?

Těch důvodů je více, ale hlavně, schopnost vašeho těla pracovat s kyslíkem je velmi malá, zatím jej tělo potřebovalo jen když jste doháněli autobus, tramvaj či vlak, nebo když jste se snažili chytit vašeho psího mazlíčka. Při pohybu jej však tělo potřebuje pro svaly, mozek a metabolizmus. Když se rozeběhnete moc rychle, sežerou jej všechen svaly, metabolický systém a mozek přijde zkrátka a vám se udělá špatně. Druhým důvodem je, že potřebujete postupně zapracovat – posílit i svaly, klouby, šlachy, úpony,

2013/01 Ročník: III., č. 8.


03.03.13 17:52

BĚŽECKÝ TRÉNINKOVÝ PLÁN PRO ZAČÁTEČNÍKY Týden/den

po

út st čt pá so ne 7x (2 min RCH – 2 min 7x (2 min RCH – 2 min 7x (2 min RCH – 2 min 1. volno volno volno volno PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH 8x (2 min RCH – 2 min 8x (2 min RCH – 2 min 8x (2 min RCH – 2 min 9x (2 min RCH – 2 min 2. volno volno volno PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH 9x (2 min RCH – 2 min 9x (2 min RCH – 2 min 10x (2 min RCH – 2 3. volno volno volno volno PB) + 2 RCH PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH 10x (2 min RCH – 2 10x (2 min RCH – 2 11x (2 min RCH – 2 12x (2 min RCH – 2 4. volno volno volno min PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH 12x (2 min RCH – 2 12x (2 min RCH – 2 13x (2 min RCH – 2 5. volno volno volno volno min PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH min PB) + 2 RCH Vysvětlivky k tréninku: RCH – chůze jíž stíháte dopravní prostředek, ale ještě neběžíte; PB – běh, při němž se sice zadýcháte, ale jste schopni plynule mluvit

vazy a také kosti a to chce čas, moře času, chcete-li mít z běhání časem ten pravý požitek a užitek.

JAK SE NA BĚHÁNÍ OBOUT A OBLÉKNOUT?

svršek boty by měl být pružný. Rozhodně si však kupte běžecké boty o číslo větší, než jsou boty, co běžně nosíte! Pokud se chcete dozvědět více, tak spoustu inspirace

k běhání pro začátečníky najdete v knížce Běžecká čítanka Miloše Škorpila, na jejímž konci najdete roční tréninkový plán pro nováčky, nebo na stránkách Běžecké školy www.bezeckaskola.cz.

Pak už vám nebude nic bránit v tom, abyste svou kondici porovnali s ostatními na 1/2Maratonu Ústí nad Labem, který se koná 15. září 2013. Registrace na závod je již spuštěna na www.usteckypulmaraton.cz.

„Oblékněte se tak, že když půjdete ven, měli byste pociťovat mírný chlad – běh vás pak zahřeje na potřebnou teplotu. Je lépe si na sebe vzít více slabších vrstev než jednu silnou!“ radí Zoran Bartek z organizačního týmu 1/2Maratonu Ústí nad Labem. Pokud jde o běžecké boty, opatřete si takové, v nichž se budete cítit nejlépe. Dobrá běžecká obuv by vám měla umožňovat dobrý kontakt s povrchem, to znamená, že by neměla být moc tuhá, abyste cítili, po čem běžíte. Prsty nohou mají možnost volného pohybu, to znamená, že

SEVEROČESKÁ BEZPEČNOSTNÍ AGENTURA  PULTY CENTRALIZOVANÉ OCHRANY  STŘEDISKA ÚSTÍ NAD LABEM, LITOMĚŘICE, DĚČÍN  ELEKTRONICKÉ ZABEZPEČENÍ OBJEKTU  FYZICKÁ OSTRAHA  VLASTNÍ TECHNICKÁ DIVIZE  SPECIÁLNÍ SLUŽBY  KAMEROVÝ DOHLED

MONITORUJE a STŘEŽÍ tel.: 475 220 886 605 261 607

 VÍCE JAK 1000 OBJEKTŮ  OBJEKTY v RÁMCI CELÉ ČR  i TUTO RESTAURACI NA RYCHTÉ

www.sba-security.cz

Naše společnost hledá pracovníky se znalostí německého jazyka pro práci v zahraničí. 2013/01 Ročník: III., č. 8.


7

03.03.13 17:52

PO PROUDU VLTAVY A LABE

Objevte kouzlo cykloturismu! A nemusíte se hned vydat kolem světa, i nejpopulárnější dálková cyklotrasa v Česku je nesmírně zajímavá.

S

balit do brašen to nejnutnější a vyrazit na víkend, týden či ještě delší dobu u nás zatím není tak běžné jako v sousedním Německu či Holandsku. Je to škoda, i v Česku se dají najít zajímavé dálkové trasy a jedna v Evropě snad vůbec nejpopulárnější dokonce začíná přímo v Praze. Můžete se po ní vydat podél Vltavy a Labe do Drážďan, Magdeburku či třeba až do Cuxhavenu, kde Labe definitivně mizí v Severním moři. My však – alespoň v tomhle článku – zůstaneme na našem území. Tzv. labská cyklostezka, jak se trase říká (i když cca 60 km sleduje tok Vltavy), je poměrně nenáročnou, zpravidla rovinatou trasou, která je vedena po cyklostezkách či málo frekventovaných silnicích. Samozřejmě se najdou výjimky, třeba mezi Ústím nad Labem a Děčínem se musí na poměrně frekventovanou silnici II. třídy, ale to se brzy změní – v Ústeckém kraji se nyní intenzivně staví a cyklisté se mohou těšit na nové bezpečné cyklostezky, na nichž se budou moci plně soustředit na okolí trasy, které je nesmírně zajímavé a rozmanité.

PŮSOBIVÉ KULISY

Kousek za Prahou na vás čeká sevřené údolí Vltavy, které za Kralupy nad Vltavou vystřídají úrodné roviny, jež vás budou provázet až do Litoměřic. Již od Roudnice se však můžete těšit na neopakovatelné panorama Českého Středohoří. Nejblíže vám bude Radobýl, odkud Mácha spatřil požár v Litoměřicích, který se mu stal osudným. Jistě také rozpoznáte Milešovku, o níž proslulý přírodovědec Alexander von Humboldt prohlásil, že je z ní třetí nejkrásnější výhled světa... Kulisy se definitivně změní za Velkými Žernosekami, kde tzv. Portou Bohemikou, těsným údolím, vjedete do Českého Středohoří, jež vás bude provázet až do Děčína. Zde – přímo ve středu města – se Středohoří nenápadně promění v Českosaské Švýcarsko. To můžete obdivovat přímo z cyklostezky – pár kilometrů za Děčínem vjedete do nejhlubšího pískovcového kaňonu v Evropě. Skalní masivy zde sahají až do výšky 250 metrů nad hladinu Labe! Prohlédnout si můžete i několik zámeckých parků, které trasa protíná či je vedena v jejich

U DOLNÍHO ŽLEBU – jeden z nejhezčích úseků je mezi Děčínem a saskou Pirnou, kde cyklostezka protíná labský kaňon. 8

těsné blízkosti. Nejzajímavější je park veltruský, na němž se podílel i ředitel proslulých schönbrunnských zahrad Richard van der Schott. Podle některých teorií v parku dokonce probíhala zednářská zasvěcení! Dokládá to údajně most se sfingou a umělá jeskyně zbudovaná na vodním kanále – tudy musel adept zasvěcení proplout… Pokud budete chtít rozsáhlý park podrobně prozkoumat, můžeme vám doporučit okružní jízdu s průvodcem (od června do září). Jestliže vás víc než příroda a parky zajímají industriální či inženýrské stavby, i vy jste na správné trase. Kousek před Mělníkem můžete obdivovat hořínské zdymadlo – působivý mix secese a nautických prvků od hlavního architekta vodních děl na Labi a Vltavě Františka Sandera (1871–1932). Samostatnou kapitolu pak tvoří architektonicky cenné mosty: kralupský, nelahozeveský, roudnický a především Mariánský v Ústí nad Labem. Ten redaktoři časopisu Structural Engeneering Interna-

tional označili za jednu z deseti nejkrásnějších staveb světa devadesátých let 20. století! Ústecký most se tak zařadil vedle takových pozoruhodností, jakými jsou kupříkladu Guggenheimovo muzeum v Bilbau, londýnský Dóm tisíciletí či malajsijské mrakodrapy Petronas Twin Towers.

CESTOVÁNÍ PROCHÁZÍ ŽALUDKEM

Protože cestování stejně jako láska prochází žaludkem, neměli byste opomenout regionální speciality. Na terase zámecké enotéky v Mělníce si můžete vychutnat víno z lobkowiczkých zámeckých sklepů, ale i působivý výhled do polabské nížiny. Milovníci vína se mohou těšit i na Roudnici, Litoměřice a Velké Žernoseky, ale pozor – degustace je třeba objednat předem! Pivařům můžeme doporučit nepasterizovaná a nefiltrovaná piva z litoměřického minipivovaru Labuť či ústeckého Na Rychtě. V Děčíně se ptejte po Děčínské jeřabince, kterou podle původní „sudetské“ receptury vyrábí Valdemar Grešík.

2013/01 Ročník: III., č. 8.


03.03.13 17:52

CYKLOSERVISY Cykloservis KL sport Děčín | po–pá: 9–18, so: 9–12 | +420 412 514 201 | Fügnerova 4, Děčín Cykloservis V+K Sport | po–pá: 9–17, so: 9–12 | +420 773 531 677 | Vaníčkova 3, Ústí n. L. Cykloservis J+V Hodek | po–pá: 8–12, 13–17, so: 9–11.30 | +420 416 837 407 | Jungmannova 665, Roudnice nad Labem Cykloservis Derfl | po–pá: 9–12, 13–18, so: 9–12 | +420 604 777 091 | Bezručova 4, Mělník Cykloservis Jan Fafek | po, út, čt, pá: 14–19, so: 9–12 | +420 603 233 988 | Slepá 7, Klecany | Jan Fafek nabízí i opravy v terénu.

SERVIS

KDE SE UBYTOVAT

Hotel Pivovar Na Rychtě Klášterní 9, tel.: 475 213 138, www.pivovarnarychte.cz Minipivovar Na Rychtě v centru Ústí nad Labem nabízí skvělé nepasterizované nefiltrované pivo Mazel a také komfortní ubytování.

KAM NA JÍDLO

Ale zpátky na kolo! Krajina Českého Středohoří i Českosaského Švýcarska určitě stojí za bližší prozkoumání a byla by škoda si nedat nějakou tu „horskou prémii“. Zkušeným vrchařům doporučíme Bukovou horu či Děčínský Sněžník (méně zdatní mohou o víkendech využít cyklobus). Méně náročný výstup – s neméně impozantními výhledy – nabízejí skalní vyhlídky Kaiserkrone a Zirkelstein jen pár kilometrů za hranicí s Německem. Zpátky do Prahy se můžete vrátit vlakem – rychlíky

z Děčína jezdí každé dvě hodiny, z Německa lze jet eurocity či příhraničními osobáky, na nějž se vztahují výhodné slevy. Mimochodem, železniční trať z Prahy do Děčína projektoval proslulý architekt Alois Negrelli, jehož nejznámějším počinem je návrh Suezského průplavu. Krajinu mezi Prahou a Děčínem, kde kvůli stavbě pobýval, si natolik zamiloval, že když byl za mimořádné zásluhy povýšen do šlechtického stavu, zvolil si přídomek von Moldelbe – jméno inspirované německými názvy řek Moldau (Vltava) a Elbe (Labe).

U Beníšků, L‘Apetito, Orbis V mělnické restauraci U Beníšků si zakládají na čerstvých surovinách. Skvělou pizzu si můžete dát v roudnické pizzerii L‘Apetito – pečou ji Italové. Nejlepší kávu a dorty mají v litoměřické kavárně Orbis.

BEZPEČNOST

Auto versus kolo – Labská cyklostezka je téměř výhradně vedena po cyklostezkách, tedy odděleně od aut; či po klidných silnicích. S větší frekvencí aut je třeba počítat jen v několika místech (především mezi Ústím nad Labem a Děčínem).

PŘEVÝŠENÍ

Cestou od hraničního přívozu Schöna–Hřensko do Prahy je třeba zdolat 711 výškových metrů, v opačném směru je to o něco méně (586 m).

DOPORUČENÉ KOLO

LABSKÝ KAŇON je nejhlubším pískovcovým kaňonem v Evropě. Skály sahají až do výšky 250 m nad hladinou řeky.

Na labskou cyklostezku se nejlépe hodí crossové (či trekové) kolo, díky němuž je průjezd horších úseků docela komfortní. Problematická místa by měli

TIŠTĚNÝ PRŮVODCE To nejzajímavější z okolí trasy je podrobně popsáno v průvodci Labská cyklostezka.

zvládnout i majitelé naložených cestovních kol. Horská kola – tak oblíbená v Česku – nejsou na dlouhé asfaltové úseky ideální, zbytečně se nadřete!

KDY VYRAZIT

Ideální je srpen, který je teplotně stabilnější než červenec. Vhodné je i září.

S KOLEM DO VLAKU

Na trati Praha–Děčín se s kolem cestuje vcelku pohodlně. Všechny rychlíky jsou vybaveny speciálním vozem pro kola, kočárky a jiné. Před odjezdem vlaku kolo předáte průvodčímu. Rychlíky mezi Prahou a Děčínem jezdí každé dvě hodiny. Článek původně vyšel v IN magazínu, pravidelné příloze Hospodářských novin. Text a foto: Petr Špánek

www.labska-cyklostezka.cz

2013/01 Ročník: III., č. 8.


9

03.03.13 17:52

loutam okaRaky.

RYCHTÁŘSKÝ

Ostrov Gozo je menší bratr známější Malty.

NENÍ MALTA JAKO MALTA

N

Gozo má pro zjednodušení a otázku, kde hledat Gozo, možná někteří z vás nebu- velikost 14 krát 7 km a žije zde dou znát odpověď. Vězte však, že trvale 29 000 obyvatel. To vypaje to kouzelné místo a není až tak dá, že by se za jeden den dalo vidaleko od české kotliny. Patří pod dět vše. Ale to by byl hřích. Jako maltské souostroví a po Maltě je základnu si můžete zvolit jakéto druhý největší ostrov – takový koli místo, vše zajímavé je skutečně na dosah. Hlavní a jediné menší bráška. Je to taky trochu jiný svět. Více město (vše ostatní jsou vesničpoklidu a ležérnosti v porovná- ky) má dva názvy. Na konci 19. ní s mírně hektickou Maltou. století ho na počest šedesáti let Přestože tu od května do září ne- vlády britské královny přejmespadne ani kapnovali na Victorii. Místní mu chytáme,“ říká bodrá Adriana, ka vody, najdete ale stále říkají Rabat. I v tom je původem Slovenka, na Malna ostrově spouscítit kus gozenské hrdosti. tu svěžích zeletě žije bezmála čtvrt stolených míst. A co je tí. „Máme mimo jiné i sedm důležité, méně aut maltských TV stanic, z toho KOLIK JAZYKŮ i turistů. Žádný dva politické kanály – labouZNÁŠ… průmysl, pouze Aby to nebylo s těmi názvy ristů a nacionalistů, každý však jedna malá fabriúplně jednoduché, místní ří- informuje trochu jinak,“ dodáčka na zpracování kají Gozu Ghawdex. V maltšti- vá Adriana. Návštěva hlavního rajčat a malá mléně, což je z osmdesáti procent města Rabatu je zážitkem. Je to kárna. Polovina arabština psaná latinkou, zby- fascinující živé místo plné paobyvatel sice jezdí tek je pak italština, francouz- mátek. V uzoučkých uličkách za prací na Malština a angličtina. Některé slo- s typickými balkony občas sottu, ale hrdost jim va se vám prostě budou vyslo- va projdou dva lidé vedle sebe. káže vždy se vravovat více než krkolomně. Ale Nejvýznamnější a nepřehlédcet zpět. V žádurčitě se domluvíte, obyvatelé nutelnou dominantou je maném případě se Goza kromě maltštiny hovo- jestátní citadela asi 140 metrů nestěhovat. Traří i anglicky a italsky. „Italšti- nad hladinou moře. Zaujímá jekt jezdí každých Některé uličky Victorie jsou tak úzké, nu umíme i díky sedmadvaceti strategickou polohu na návrší, že v nich sotva projdou dva lidé vedle sebe. 40 minut a vzdáitalským TV programům, které které sloužilo odpradávna jako lenost je, co by kaobranné stanomenem dohodil, viště. Procházpouhých 5 km. ka po hradbách Máte umělecké ambice nebo jen rádi tvoříte a chcete se zdokonalit? Snad se oddálí nabízí nádMalba, kresba, modelování, tvůrčí psaní nebo chcete zjistit úvahy o výstavherné výhledy co se dá vše vytvořit z korálků, fima, uplést, uháčkovat... bě podvodního na všechny svěPřipravili jsme pro vás spoustu kurzů, které rozvinou vaši kreativitu. tunelu, který by tové strany. Posem z Malty přikud jste milovwww.kreativnicentrum.com, tel: 724 370 809 Neštěmická 61, Ústí nad Labem, 400 07, areál autoškoly lákal davy. níky přírody, 10

2013/01 Ročník: III., č. 8.


03.03.13 17:53

rozhodně nevynechejte západ ostrova. Nedaleko útesu pojmenovaného Dwejra Point je unikátní skalní útvar Azure Window. Jde o ojedinělou přírodní skalní bránu, jejíž okolí vyhledávají zejména potápěči. Za 3,5 eur si můžete najmout lodičku a projíždět se tímto zvláštním přírodním úkazem.

S PLNÝM ŽALUDKEM

„Jestli si chcete pochutnat na výborných rybách a k tomu mít servírovaný i romantický západ slunce, zajeďte si do Xlendi,“ dává nám tip na večer Adriana. Má pravdu. Z hlavního města je to kousek, ostatně jako kamkoli jinam na Gozo. V přístavu je několik malebných restaurací, které však musejí chvilku počkat. Přednost

Jedna z největších turistických atrakcí Gozo - Azure Window.

Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)

Jižní Korea NOC v klášteře

Číslo 3

Ročník XXII.

www.koktejl.cz

BŘEZEN 2013

str. 32

Česko OSTROSTŘELCI str. 66

Oregon MALOVANÉ hory

Albánie ZEMÍ Škipetarů

str. 24

str. 42

Írán ŠÁHOVA obora str. 70

KORÁLOVÉ království Mosambik

str. 16

Ročník XXII./březen 2013 www.koktejl.cz

Angola Grónsko Laos Madagaskar Malajsie Réunion Venezuela

Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)

má koupání a pak procházky po stezkách vedoucích po útesech podél pobřeží. Gozo se může pochlubit skvělou kuchyní. Ať už jde samozřejmě o dary moře, tak i o místní suchozemské speciality, třeba bragioli (hovězí s olivami) nebo dušeného králíka. Anebo něco úplně lehkého – skvělý místní chléb potřený pastou ze sušených rajčat, zakápnutou olivovým olejem a s kouskem gbejny – domácího sýra. Během horkých dnů vypijete i nepočítaně sklenic místního drinku kinnie, což je hořkosladký nápoj s přísně tajnou recepturou. Na severu ostrova u vesnice Qbajjar obdivujeme solné pánve, zhotovené již v dobách Říše římské. Jejich technické řešení velmi originálně využívá přírodní kamenné plato, připomínají mozaiku nebo malířovu paletu, zvlášť pokud se na ně díváte ze sousedícího pahorku. Gozo je jedním z pěti ostrovů, které si nárokují bydliště bájné Kalypsó. Právě tady prý po sedm let věznila krásná nymfa hrdinu Odyssea. Kdyby zůstal s ní, obdařila by ho nesmrtelností. Volání jejího srdce však antický hrdina nevyslyšel. Vám slíbit nesmrtelnost nemůžeme, ale Gozo ve va-

PŘEDPLAŤTE SI I VY A UŠETŘTE. Magazín Koktejl vychází 11x do roka. Běžná cena velké verze je 59 Kč, střední verze 39 Kč. Roční předplatné velké verze za cenu 499 Kč. Roční předplatné střední verze za cenu 329 Kč. Předplatné lze objednat několika způsoby: 1) vyplnit on-line formulář na našich webových stránkách www.ikoktejl.cz záložka předplatné. 2) poslat SMS zprávu na číslo 900 11 06 ve tvaru: velká verze A4 (29,7 x 21 cm) - OBJ KOK JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC malá verze A5 (21 x 14,8 cm) - OBJ KOM JMENO PRIJMENI ULICE CISLO DOMU MESTO PSC 3) zavolat operátora předplatného na 475 211 088

šem srdci zanechá nezapomenutelný dojem. Pokud během vaší cesty opravdu chcete potkat pouze minimum lidí, zajeďte si lodí na vedlejší ostrůvek Comino. Zde žijí trvale jen čtyři lidé, do služby tam na 48 hodin chodí maltský voják a na bohoslužby dojíždí kněz. Domluvte si předem ubytování v malém hotýlku, který funguje pouze přes léto, a počkejte, až odjedou lodě s turisty. Pak to bude ta pravá romantika. Napsal a vyfotil: Antonín J. Grimm

PŘEVZATO KOKTEJL č. 2012/9 www.ikoktejl.cz

88 Cena 59 Kč/2,95 € (pro předplatitele 45 Kč/2,66 €)

Ročník XXI.

www.ikoktejl.cz

ZÁŘÍ 2012

str. 14

Kamčatka Jezero MEDVĚDŮ str. 40

Odhalení Vyšehradské TAJEMSTVÍ str. 64

Peru Místo koky KAKAO str. 58

Kolumbie

str. 6

Mali S VÁLKOU v patách

TANEC ĎÁBLŮ

str. 22

Irsko Balúčistán Brazílie Kambodža Malta Zanzibar

Časopisy vydavatelství Czech Press Group (Koktejl, Koktejl Speciál, Oceán a Everest) jsou nyní dostupné také v plnohodnotné elektronické verzi! Časopis si můžete zakoupit na internetu a mít jej stále s sebou – ve svém mobilním telefonu, tabletu, počítači, či notebooku: www.floowie.com nebo www.publero.com Více se dozvíte na: www.ikoktejl.cz – záložka ELEKTRONICKÉ VERZE 2013/01 Ročník: III., č. 8.


Číslo 9

Leoš Šimánek Sněžnou bouří NA ZÉLANDU

11

03.03.13 17:53

Pochlubte se i vy, kam až s vámi cestoval váš oblíbený Mazel. Příspěvky zasílejte na adresu redakce

Recommend Documents