ANALÝZA VÝSTUPŮ Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ POTŘEB MATEŘSKÝCH ŠKOL – NÁVRH VIZÍ, CÍLŮ A STRATEGIÍ PRO DISKUSI SE ZÁSTUPCI MATEŘSKÝCH ŠKOL ORP K VYTVOŘENÍ MAP Poznámka: Jednotlivé části (tabulky) výstupů z celorepublikového šetření pro MAP jsou shrnuty v krátkém komentáři, který je výstupem ze získaných dat (samostatně pro jednotlivé tabulky). Na tomto základě jsou k diskusi navrženy formulace vizí, cílů apod., jež budou projednány a upraveny v řídícím výboru a následně předloženy zástupcům všech zapojených školských organizací. Tabulka č. 1 – Základní údaje k účastníkům šetření Komentář k výstupům: V rámci ORP se dle sdělení MŠMT šetření účastnilo celkem 22 mateřských škol (dále jen MŠ), dotazník vyplnily všechny MŠ. Tabulka č. 2 – Hlavní oblasti podporované OP Komentář k výstupům: Hodnocení všech oblastí (inkluze, čtenářské, matematické gramotnosti, kreativity, polytechnické výchovy i infrastruktury) je pod průměrem hodnocení v rámci kraje nebo ČR. Rozdíly však spočívají pouze v setinách %. Z výsledků lze konstatovat, že nedochází k žádné významné odchylce od průměru zaznamenaných v rámci kraje nebo ČR, jež by vyžadovaly zvláštní pozornost co do rozdílů. Dosažené výsledky se ztotožňují s výroky – „rozvíjí se“ nebo „je realizováno na základní úrovni, je prostor pro zlepšení“. Pořadí podle potřeb škol v rámci ORP podporovaných oblastí z OP: 1. Podpora inkluzivního/společného vzdělávání 2. Podpora polytechnického vzdělávání 3. Podpora rozvoje matematické gramotnosti 4. Podpora rozvoje čtenářské gramotnosti 5. Rozvoj infrastruktury školy, vč. Rekonstrukcí a vybavení 6. Podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí Tabulka č. 3 – Další oblasti podporované z OP Komentář k výstupům: U všech uvedených oblastí (jazykového vzdělávání, ICT i sociálních a občanských kompetencí) je průměrné hodnocení za školy v rámci ORP nižší, než průměrné hodnocení dosažené MŠ kraje, případně ČR. Rozdíly činí několik setin až několik desetin procentního bodu, rozdíl spočívá v podpoře polytechnické výchovy a zejména matematické pregramotnosti. Dosažené výsledky se ztotožňují s výroky – „rozvíjí se“ nebo „počáteční realizace“ až k bodu 3 – „prostor pro zlepšení“, jemuž je nejblíže podpora kompetencí k iniciativě a kreativitě dětí. K zamyšlení může být ve srovnání s krajem i ČR hodnota ukazatele v oblasti sociálních a občanských dovedností (kompetencí). Kromě jediné sledované oblasti ICT odpovídají MŠ ve všech oblastech blíže výrokům „rozvíjí se“..., než realizovaná oblast. Pořadí podle potřeb škol v rámci ORP dalších podporovaných oblastí z OP: 1. Jazykové vzdělávání
2. Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) 3. ICT včetně potřeb infrastruktury (podpora digitálních kompetencí, konektivita škol) Tabulka č. 4 – Podpora inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Drobné rozdíly (v řádu max. 3 desetin % bodu) od průměrů v hodnocení MŠ v kraji nebo v ČR byly zaznamenány směrem ke „slabým stránkám“ reprezentovaným výroky – „rozvíjí se“ (v hodnotě 2) případně „vůbec nebo téměř se neuplatňuje“ (v hodnotě 1) zejména v tzv. bezbariérovosti, vytváření podmínek pro inkluzivní přístupy, podpoře přechodu dětí z MŠ na ZŠ, schopnosti využívat speciální a kompenzační pomůcky a obdobně jako v kraji nebo ČR spíše o neschopnosti poskytovat ve škole výuku ČJ pro cizince. Zde je však otázkou (v porovnání se stavem zejména v ČR), zda existuje pro tyto činnosti tak vysoká míra potřeby. S ohledem na pouze 13,6% MŠ, které tuto oblast pociťují jako prioritu v období 2016 – 2018 vyplývá tato potřeba jako nízká. Současně až 72,7 % MŠ uvádí systém podpory dětí s SVP jako svoji prioritu v období 2016 – 2018.
Tabulka č. 5 – Překážky v oblasti podpory inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Obdobně jako v kraji nebo ČR pociťuje v ORP téměř 70% MŠ nedostatek financí na práci s různorodými skupinami žáků. Následně MŠ v ORP uvádějí v celkem 72,7% velký počet dětí ve třídách. Na třetím místě uvádějí MŠ v ORP nedostatek finančních prostředků pro realizaci mimoškolního vzdělávání pro znevýhodněné děti. 54,5% MŠ v ORP uvádí technickou nemožnost bezbariérových úprav. Tabulka č. 6 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory inkluzivního / společného vzdělávání Komentář k výstupům: Význam překážky tzv. nedostatečného zajištění personálních nákladů na práci s různorodými skupinami žáků spatřuje v ORP cca 36,4% MŠ na rozdíl od škol kraje a státu, které tuto překážku uvádí ve 28 respektive 30% MŠ. I. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - I. Podpora inkluzivního / společného vzdělávání Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zvýšit počet bezbariérových MŠ
Vzdělávání bez bariér
Zabezpečit podmínky pro práci s heterogenními skupinami dětí
Zajistit finanční prostředky pro pedagogické případně osobní asistenty Zajistit finanční prostředky pro
Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků
školní psychology Zajistit finanční prostředky pro speciální pedagogy Zajistit finanční prostředky pro klinické logopedy Zajistit finanční prostředky pro kompenzační pomůcky a jiné potřeby dítěte se SVP Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků na práci s heterogenními skupinami dětí Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků na efektivní spolupráci s asistenty pedagoga, se speciálními ped. ……
Zapojit další vzdělávací instituce v ORP do seberozvoje dětí v MŠ Rozvoj spolupráce MŠ a poradenských zařízení na podporu společného vzdělávání Další cíl……………… Tabulka č. 7 – Čtenářská pregramotnost Komentář k výstupům: Podpora čtenářské pregramotnosti v MŠ ORP je vysoká, většina MŠ ji pociťuje jako prioritu v období 2016 – 2018. Současně však prakticky ve všech tvrzeních směřujících k posílení čtenářské pregramotnosti vycházejí MŠ ORP směrem k horšímu hodnocení aktuálního stavu, než je tomu v kraji nebo ČR. Rozdíly jsou sice od kraje i ČR minimální, ale tento stav v celkem 10 položkách z celkových 11 napovídá, že oblast by měla být stanovena jako jedna z prioritních.
Tabulka č. 8 – Překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti Komentář k výstupům: Ve vyšším procentním zastoupení, než v rámci kraje a ČR uvádějí MŠ ORP nedostatek finanční podpory pro rozvoj čtenářské pregramotnosti, chybějící finance na inovace a výměnu pomůcek k rozvoji pregramotnosti a nedostatek možností pro sdílení dobré praxe. Tabulka č. 9 – Nejvýznamnější překážky v oblasti rozvoje čtenářské gramotnosti Komentář k výstupům: Ve výstupech se potvrzuje nedostatek stabilní finanční podpory (40,9%), nedostatek interaktivních metod a pomůcek pro rozvoj čtenářské pregramotnosti, nedostatek pomůcek ICT pro rozvoj čtenářské pregramotnosti a nedostatek možností pro sdílení dobré praxe. II. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - II. Rozvoj čtenářské gramotnosti Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zvýšit finanční zajištění pro rozvoj Čtenářská čtenářské pregramotnosti pregramotnost Zlepšit vybavení pomůckami jako základní prostředek Podpořit cílené a efektivní rozvoje vztahu ke vzdělávání pedagogických čtení a dalšímu pracovníků vzdělávání Rozvoj spolupráce s dalšími Rozvoj spolupráce s knihovnami vzdělávacími institucemi Rozvoj spolupráce se základními školami Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ
Další cíl………………
Tabulka č. 10 – Matematická pregramotnost Komentář k výstupům: Z poměru MŠ plánujících v oblasti rozvoje matematické gramotnosti rozvoj v letech 2016 – 2018 vyplývá, že většina MŠ považuje tuto oblast za prioritní a hodlá se jí cíleně věnovat. V průměrném hodnocení aktuálního stavu jsou MŠ ORP ve všech 9 oblastech
matematické pregramotnosti blíže tvrzení – „vůbec nebo téměř se neuplatňuje“, než je tomu v rámci škol kraje nebo ČR. Nejvýznamnější rozdíl spočívá v nedostatečném technickém a materiálním zabezpečení pro rozvoj oblasti.
Tabulka č. 11 – Překážky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti Komentář k výstupům: MŠ v rámci ORP uvádějí za nejvýznamnější problém nedostatek stabilní finanční podpory (63,6%), nedostatek interaktivních metod a pomůcek (81,8%) a nedostatek možností pro sdílení dobré praxe (59,1%). Významná disproporce od stavu v kraji nebo v ČR se projevila zejména v metodách a pomůckách (rozdíl 25%). Tabulka č. 12 – Nejvýznamnější překážky v oblasti rozvoje matematické pregramotnosti Komentář k výstupům: Za pozornost stojí zejména výrazně vyšší podíl stabilní finanční podpory pro rozvoj matematické pregramotnosti (40,9%)., nedostatek informačních a komunikačních technologií pro rozvoj příslušné pregramotnosti (13, 6%) a nízká úroveň kooperace s dalšími aktéry rozvoje matematické pregramotnosti (9,1%) nebo nedostatek sdílení dobré praxe. (9,1%). II. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - II. Rozvoj matematické pregramotnosti Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit materiálně technické Budování vztahu podmínky pro výuku matematické k matematice jako pregramotnosti prostředku Zabezpečit lepší dostupnost finanční pomůcek a efektivních metod pro gramotnosti a přípravu matematické technického pregramotnosti myšlení Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Rozvoj spolupráce s dalšími Rozvoj spolupráce se základními vzdělávacími institucemi školami Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ
Další cíl………………
III. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Tabulka č. 13 – Podnikavost, iniciativa a kreativita Komentář k výstupům: MŠ v ORP plánují zlepšení v letech 2016 – 2018 v rozvoji iniciativy a kreativity mezi sebou i s učiteli z jiných škol, kreativity, rozvoje fantazie, seberealizace dětí, dramatizace textu i podporou pomůcek pro rozvoj kreativity. V těchto oblastech se míra iniciativa projevuje okolo cca 70%. – 80%. V porovnání s krajem nebo s MŠ v ČR jsou všechny sledované parametry v rámci MŠ v ORP blíže ke tvrzení – rozvíjející se oblast, než – realizovaná oblast. Rozdíly v porovnání se situací v kraji nebo ČR jsou relativně nízké, ale přesto svědčí o celkově horší úrovni této problematiky. Největší potíže vyplývají z hodnocení spolupráce mezi učiteli ve vlastním zařízení i mezi MŠ navzájem. Problémem je podle MŠ v ORP také nedostatečné množství pomůcek pro rozvoj kreativity. Tabulka č. 14 – Překážky v oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Komentář k výstupům: Jako nejvýznamnější (86,4%) uvádějí MŠ v ORP nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek, literatury apod. pro rozvoj iniciativy a kreativity nebo rozvoj IKT pro tyto činnosti (50,0%). Spolu s nedostatečnými možnostmi pro vzdělávání pracovníků v těchto činnostech (36,4%) jsou tyto oblasti o 10, 15 a v jednom případě dokonce 20% bodů větší překážkou, než je tomu v MŠ v kraji nebo ČR. Tabulka č. 15 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Komentář k výstupům: Jako nejvýznamnější (68,2%) uvádějí MŠ v ORP nedostatek finančních prostředků pro zajištění pomůcek a literatury pro rozvoj iniciativy a kreativity dětí. Na druhém místě s 18,2% uvádějí nedostupnost IKT. III. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast - III. Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zlepšit vybavení pomůckami nebo Samostatnost, literaturou pro vytváření kompetencí iniciativa a k iniciativě a kreativitě kreativita jako Podpora vzdělávání pedagogických významný pracovníků k růstu tvořivosti a prostředek kreativity seberealizace Podpora IKT pro oblast tvořivosti a kreativity Rozvoj spolupráce s dalšími Rozvoj spolupráce se základními vzdělávacími institucemi školami a ZUŠ Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ
Rozvoj spolupráce s dalšími organizacemi v regionu (muzeum, SVČ a jiné) Další cíl………………
Tabulka č. 16 – Polytechnické vzdělávání Komentář k výstupům: MŠ v ORP vnímají polytechnické vzdělávání jako jednu z hlavních priorit. Většina z nich se snaží o zásadní zlepšení v letech 2016 – 2018. V porovnání s hodnotami dosaženými školami v kraji nebo ČR nevybočují školy ORP prakticky v žádné části polytechnického vzdělávání. I přes toto konstatování jsou opět ve všech oblastech blíže k tvrzení – „rozvíjející se oblast“, než – „realizovaná oblast“. Rozdíly však již na rozdíl od předchozí oblasti nejsou v desetinách %, ale pouze v setinách. Za pozornost stojí především nízká spolupráce mezi MŠ navzájem v předmětné oblasti polytechnického vzdělávání. Toto negativní hodnocení se však týká i MŠ v kraji i ČR. Nízké hodnocení, jež se blíží tvrzení – „vůbec nebo téměř vůbec se neuplatňuje“ se v rámci MŠ v ORP, ale také v kraji a v ČR týká osoby odpovědné za polytechnické vzdělávání. Tabulka č. 17 – Překážky v oblasti podpory polytechnického vzdělávání Komentář k výstupům: Zcela zásadním problémem je podle MŠ v ORP nedostatek financí na podporu polytechnického vzdělávání (uvedlo 81,8% MŠ v ORP na rozdíl od situace v kraji nebo ČR, kde je stav rovněž překážkou, avšak uvedenou o cca 10% bodů níže). Následuje absence samostatného pracovníka pro polytechnické vzdělávání s cca 54,5% a nevhodné nebo žádné vybavení pro rozvoj polytechnického vzdělávání. Tabulka č. 18 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory polytechnického vzdělávání Komentář k výstupům: Za nejvýznamnější nedostatky v dané oblasti MŠ v ORP považují nedostatek financí pro podporu polytechnického vzdělávání (54,5%) nebo nevhodné či žádné vybavení pomůckami pro rozvoj polytechnického vzdělávání (18,2%) a opět absenci samostatného pracovníka (18,2%). IV. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – IV. Podpora polytechnického vzdělávání Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Zapojit odborníky do Podpořit vznik pozic „školníků – Zručnost, polytechnického vzdělávání dětí údržbářů“ jako jednoho obratnost a z prostředků nepřímého pozitivní vztah výchovného působení při
k manuální práci jako zásadní prostředek k uplatnění ve společnosti
budování vztahu k práci Podpora aktivit pro děti vedených odborníky z praxe Zajistit dostatek pomůcek pro polytechnické vzdělávání a proškolit pracovníky v jejich používání Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Rozvoj spolupráce s dalšími vzdělávacími institucemi
Rozvoj spolupráce se základními školami Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ Rozvoj spolupráce s dalšími organizacemi v regionu (muzeum, SVČ a jiné)
Další cíl………………
Tabulka č. 19 – Sociální a občanské dovednosti a další klíčové kompetence Komentář k výstupům: MŠ v ORP plánují zlepšení v této oblasti převážně v letech 2016 – 2018. Nejvyšší četnost je uvedena u snah o rozvoj tvůrčího vyjadřování myšlenek, zážitků, emocí různými formami využití hudby, divadelního umění, literatury a vizuálního umění (68,2%) a podpora vzájemné spolupráce učitele, rodičů a dětí (68.2%). Totožnou podporu má také podpora rozvoje schopnosti učení, přípravě na školní vyučování nebo k základním společenským návykům nebo pravidlům chování v různých prostředích (shodně 68, 2%). V. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – V. Podpora sociálních a občanských dovedností a dalších klíčových kompetencí Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Komunikativnost, Podpořit spolupráci mezi učiteli, spolupráce a dětmi a rodiči schopnost Zavést nebo podpořit výuku etické vnímání jinakosti výchovy jako významný Podpořit poznávání různých prostředek prostředí společnosti.
k rozvoji osobnosti dětí
Podpořit cílené a efektivní vzdělávání pedagogických pracovníků Spolupráce s regionálními organizacemi, které podporují rozvoj sociálních a občanských dovedností žáků
Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ Rozvoj spolupráce s obcí a místními spolky Rozvoj spolupráce s SVP, Krizovým centrem, Květnou zahradou, Bonanzou, SPC, PPP aj.
Další cíl………………
Tabulka č. 20 – Digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: MŠ ORP plánují zlepšení v této oblasti převážně v letech 2016 – 2018. Blíže tvrzení – „realizovaná oblast“ je většina MŠ v ORP obdobně jako v kraji nebo ČR. Výsledek v této oblasti je oproti kraji a ČR spíše pozitivní. Tabulka č. 21 – Překážky v oblasti podpory digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: Jako zásadní překážky MŠ v ORP, kraji i ČR uvádějí: nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení nebo údržby stávající techniky (ORP 86,4%). Stav v MŠ v ORP je z výstupů ještě cca o více než 10% bodů horší, než v kraji nebo ČR. Následuje s 36, 4% nevhodné nebo zastarale ICT vybavení. Tabulka č. 22 – Nejvýznamnější překážky v oblasti podpory digitální kompetence pedagogických pracovníků Komentář k výstupům: Za nejvýznamnější nedostatky v dané oblasti MŠ v ORP považují nedostatek financí na pořízení moderního ICT vybavení (81,8%). Zde jde o větší problém, než jaký je uváděn v kraji nebo ČR (rozdíl téměř 20% bodů).
VI. Návrh vizí, cílů apod. pro oblast – VI. Podpora digitálních kompetencí pedagogických pracovníků Poznámka: Prozatím uvádím pouze z hlediska potřeb škol v analýze. Následovat budou vize a cíle obecné (státu a kraje). VIZE CÍLE INDIKÁTOR(Y) STRATEGIE (Opatření) ÚKOLY (PROJEKTY) Podpořit cílené a efektivní Znalost ICT vzdělávání pedagogických
prostředí jako významný prostředek k efektivní výchově i vzdělávání
pracovníků ve využití ICT techniky Podpořit rozvoj technického vybavení v jednotlivých školách včetně odpovídajících prvků připojení na objemově dostatečné a stabilní poskytovatele internetu Rozvoj spolupráce s dalšími vzdělávacími institucemi
Rozvoj spolupráce se základními školami Sdílení dobré praxe mezi ostatními MŠ
Další cíl………………
Tabulka č. 23 – Investice v letech 2010 – 2015 Komentář k výstupům: V rámci ORP v těchto letech investice v oblasti infrastruktury uskutečnilo 45,5% MŠ a do vnitřního vybavení také 45,5% MŠ v ORP. Zejména u investic do vnitřního vybavení je to výrazně vyšší procento, než u škol v kraji nebo ČR (20,1 respektive 24%). Tabulka č. 24 – Stavby, rekonstrukce Komentář k výstupům: Nejčastěji MŠ v ORP plánují tzv. ostatní rekonstrukce, udržovací práce, modernizace plášťů budovy, zateplení apod. (27,3%). Na druhém místě MŠ ORP uvádějí stavební úpravy venkovního prostředí (hřiště, zahrady apod.) – 22,7% a nové výstavby nebo přístavby budov (18%). Tabulka č. 25 – Vybavení Komentář k výstupům: Nejvýznamnější snahy o investice do vybavení v rámci MŠ ORP je zaznamenáno u nových didaktických pomůcek 31,8%, následuje několik typů vybavení s podporou okolo 18% - vybavení pro podnětné prostředí, vybavení tříd, vybavení pro polytechnické dovednosti, vybavení knihovny, herny a vybavení výpočetní technikou pro pedagogické pracovníky. Zpracoval: dne 11. 4. 2016 RT
