POŘÁD SE NĚCO DĚJE Projekt ovce
Obsah POŘÁD SE NĚCO DĚJE ..... 1
Projekt ovce ................... 1
Předvánoční Vídeň ........ 2
Taneční .......................... 2
Předvánoční sportovní turnaje ............................ 3
Divadelní představení .... 4
Ruský den ...................... 4
Anglicky se domluvíte od Egypta po Thajsko ......... 5
Začátkem prosince byl na škole odstartován mezioborový projekt s názvem Projekt ovce „aneb s ovcí do Evropy“. Jako první krok bylo nutné poslat čtyři skopce chované na naší škole na jatka, aby dne 2. 12. byli připraveni na oficiální den zahájení projektu. Jatečně upravená těla (JUT) skopců se rozdělila mezi studenty tříd VP3, AT4 - AP a KC2. Pod dozorem MVDr. Zdeňka Smítky, Ing. Jiřiny Lepkové a Ludmily Fialové a s jejich občasnou výpomocí a názornými ukázkami jsme JUT nejdříve rozbourali na jednotlivé části, odstranili jsme tuk a upravili tak, aby byla vhodná pro přípravu pokrmů. Maso jsme pak podrobili laboratornímu vyšetření pod vedením naší třídní učitelky Mgr. Aleny Plavcové. Rozdělili jsme se do menších skupinek a postupně jsme podle pokynů vypracovali protokol ke zjištění pH masa a obsahu vody ve skopovém mase. Zjistili jsme, že maso je poživatelné, neboť veškeré hodnoty odpovídaly normě. Po nás (VP3) se do laboratoře podívaly i další třídy, těm však byl proces pouze předveden.
KDEPAK JSOU A CO DĚLAJÍ ................................. 7 TROCHA LITERAUTRY .... 9
Posledním bodem tohoto dne bylo senzorické hodnocení masa s paní učitelkou MVDr. Hanou Kuběnovou, kterého se před námi účastnila třída AT4 – AP. Po nezbytném teoretickém úvodu jsme se pustili do hodnocení syrového vepřového masa, dále vařeného i syrového skopového masa. Naše hodnocení jsme zapsali do protokolů a předali paní učitelce pro další zpracování. 1|Stránka
Unaveni, ale nadšení z nových zkušeností z odborné činnosti, kterou jsme do té doby znali jen teoreticky, jsme se vydali do svých domovů a těšili se na druhý den. Následující den pro nás probíhala výuka standardním způsobem. Výjimkou bylo dopoledne. To se žáci všech tříd, které se projektu účastnily, sešli, aby ochutnali a ohodnotili připravené pokrmy. Studenti z KC2 připravili anglické menu, které se skládalo ze dvou jídel: skopového pečeného žebra po anglicku a anglického skopového žebírka na rozmarýnu. Jako bonus připravili mátový sos, bez kterého se britská kuchyně neobejde. Studenti z HT3 a HT4 připravili menu české o jednom chodu: skopové na červeném víně a rozmarýnu. Každý si zajisté přišel na své. Za mě vyhrálo české menu. Tím pro nás Projekt ovce končil. Děkujeme všem, kteří se na projektu podíleli a připravili jej pro nás. Jsme velmi vděční za možnost si prakticky vyzkoušet naše teoretické znalosti a přiučit se novým poznatkům. Těšíme se na každou další takovou příležitost. Tereza Ťuláková VP3
Předvánoční Vídeň Dne 16. 12. 2013 se uskutečnila exkurze do předvánoční Vídně. Sraz s ostatními spolužáky naší střední školy jsme měli v 6:45, což bylo pro mnohé z nás opravdu brzy. Po několikaminutovém čekání pro nás přijely dva autobusy, do kterých jsme nastoupili. Po kontrole, zda jsme všichni, jsme mohli konečně vyrazit. Do Vídně jsme přijeli před polednem a vydali jsme se směrem k centru. Prošli jsme kolem několika soch a nejrůznějších budov všech možných slohů. Došli jsme ke Stephansdomu, kde jsme si dali asi hodinový rozchod, abychom si mohli koupit různé suvenýry nebo něco na památku, ale také občerstvení. Poté jsme se vydali do Hofburgu, kde jsme měli hodinu na to, projít si muzeum císařovny Sisi. Dozvěděli jsme se zajímavosti o jejím životě a mohli jsme spatřit napodobeniny šatů, šperků a spoustu dalšího. Část, na kterou jsme se asi nejvíc těšili, přišla až nakonec. Byly to hlavní vánoční trhy před vídeňskou radnicí. Tam jsme si mohli koupit punč a různé dobroty, ale asi každý chtěl dovézt nějakou drobnost pro své nejbližší. Zpět jsme se vrátili před osmou hodinou večerní a plní zážitků a dojmů z tohoto překrásného města jsme se rozutekli domů. Veronika Pulcová OA2
Taneční Od 17. září jste mohli po Boskovicích vidět mladé muže a slečny ve společenském oblečení. Každé úterý probíhaly taneční kurzy pro 2. ročníky středních škol, ale zúčastnit se mohli i studenti jiných ročníků. Vybírali jsme mezi zámeckým skleníkem, kde vyučovali manželé Pernicovi, a sokolovnou, kde probíhaly kurzy pod vedením manželů Míšenských. Nás pár z OA2 se rozhodlo chodit na sokolovnu. Celkem jsme protančili deset lekcí, kde jsme se naučili nové tance, např. jive, chachu, waltz, valčík, polku nebo i country dance a další tance. Vše, co jsme se naučili, jsme předvedli svým rodinám a přátelům na dvou prodloužených, které se uskutečnily 22. 10. a 26. 11. 2|Stránka
Začínali jsme vždy v 19:00 a lekce trvala dvě a půl hodiny. Občas jsme se místo tancování věnovali společenské výchově. Ukázali nám, jak se chovat v restauraci, v šatně v divadle a dokonce i jak se váže kravata. Dokončená proběhla 17. 12. Dívky si oblékly dlouhé plesové šaty a pánové černé obleky s bílou košilí a motýlky. Někteří si mezi sebou předali upomínkové dárky. Hrála nám živá kapela i s DJ, který nás doprovázel na každé lekci. Náš poslední tanec byl závěrečný waltz. Nechtělo se nám odejít, proto nám uspořádali menší diskotéku. Poté jsme se naposled rozloučili a odešli domů. Taneční jsou skvělá věc, každý by si je měl prožít. Našli jsme si nové kamarády a každý z nás se naučil tancovat, dokonce i ti, kteří si nevěřili. Máme spoustu nezapomenutelných zážitků, na které budeme rádi vzpomínat. Především my dámy si budeme pamatovat nejčastější větu tanečních „pánové, zadejte se...“ Natálie Kubíková OA2
Předvánoční sportovní turnaje V předvánočním týdnu proběhlo na naší škole již tradičně několik sportovních turnajů. V pondělí 16. 12. to byl fotbalový turnaj dívek, 17. 12. turnaj smíšených družstev v ringu a 18. 12. fotbalový turnaj chlapců.
Fotbalový turnaj děvčat vyhrálo družstvo z KC3, druhá skončila třída VP2 a na třetí stupínek dosáhlo družstvo složené z žákyň VP3. Je škoda, že se tohoto turnaje zúčastnily pouze čtyři celky. Do doby, než jsem viděl pár zápasů turnaje v ringu, jsem si myslel, že se tahle týmová hra hraje úplně jinak. Hrají dvě družstva v hracím poli stejném jako pro volejbal, rozděleném volejbalovou sítí. Na každé straně je podávající s jedním ringo kroužkem. Pokud oba kroužky při přehazování přes síť spadnou na jednu stranu pole, družstvo v protějším poli získává bod. Bezpochyby zajímavé. Nejúspěšnější v přehazování kroužků byl tým z VP3, druzí skončili borci z IT2 a třetí družstvo HT3. Fotbalového turnaje chlapců jsem se aktivně zúčastnil i já, a tak celou akci mohu popsat podrobněji. V 8:00 proběhl nástup družstev a kontrola přítomných. Následovalo rozlosování do tří skupin. Nejprve se hrálo systémem každý s každým ve skupině. Do vyřazovacích bojů postoupily všechny týmy a nasazeny byly podle pořadí ve skupinách. V každém zápase se hrálo o všechno, buď vyhraji, nebo vypadávám. Sérii výher zakončil vcelku favorizovaný tým IT2, když ve finále vyhrál nad také kvalitním družstvem z IT4. Třetí skončilo družstvo složené z žáků různých tříd pod hlavičkou HT4, když v bitvě o třetí místo porazili EP2. Jiří Vymazal IT3
3|Stránka
Divadelní představení Ve středu 18. 12. 2013 jsme se zúčastnili divadelního představení žáků ubytovaných na internátě naší školy. Představení se konalo ve skleníku v Boskovicích. Když jsme přišli, byl sál již téměř zaplněn žáky jiných tříd, kteří se stejně jako my přišli podívat na vystoupení. Zanedlouho se ve skleníku setmělo a rozhrnula se opona. A my jsme se mohli těšit na dvouhodinové představení. Ze začátku jsme si mohli zazpívat se sborem koledy. Po zpěvu následovala pohádka S čerty nejsou žerty, kde hrál knížete spolužák Lukáš Fišer. A rozhodně dobře. Poté následovala pohádka O Zlatovlásce. Na konci představení nám paní vychovatelka z internátu představila herce a pochválila je. Toto divadlo se mi moc líbilo a doufám, že se bude podobné konat i příští rok. Aleš Gretz IT1
Ruský den Kdo by neznal slovní spojení jako ruský čaj, ruská zmrzlina, ruská zima... Ano, všechna mají něco společného s Ruskem a zeměmi bývalého SSSR. A protože i my studujeme ruský jazyk a reálie s ním spojené, uspořádali jsme ve škole tzv. Ruský den. Zima za okny přímo vybízela k posezení u šálku čaje, a tak jsme se rozhodli pro jeho přípravu tradičním ruským způsobem – v samovaru. Nejprve jsme nasypali značné množství gruzínského čaje do porcelánové konvičky (čajníku), zalili čaj horkou vodou a nechali asi 20 minut louhovat. Tento silný koncentrát jsme si nalévali do šálků, sklenic zasazených v kovových zdobných obalech s ouškem (stakanů) a dolévali dle chuti horkou vodou ze samovaru. Servírovali jsme na dřevěném podnosu s lidovými motivy. Dodrželi jsme i další ruskou tradici: místo vkládání cukru do hrnečku jsme čaj pili přes bonbón či kostku cukru přímo v ústech a zakapávali jej čerstvým citronem, což je také vynález Rusů. Teplotu vody v nádobě udržovala panenka v národním kroji, umístěná na válcovitém komínku v horní části samovaru. Přestože Rusové poznali čaj až ve 2. polovině 16. století za vlády cara Ivana Hrozného, považují jeho pití za národní zvyk, který u nich přetrval do dnešních dnů. Ne nadarmo jedno z klasických ruských přísloví říká, že "Kde hospodář dává dobrý čaj, chasník vodky nepozná". V rámci Ruského dne jsme ochutnali také kávu z Oděsy, sušenky Aljonka s obrázkovými motivy, pravou černou čokoládu z továrny N. K. Krupské v Petrohradu, mléčnou čokoládu Máša a medvěd, perníčky apod. Nahlédli jsme do ruské kuchařské knihy s obrázky a recepty na přípravu ruských národních jídel, jako je boršč, bliny, pelmeně, pirohy aj. Besedovali jsme nad pohlednicemi a cestovatelskými alby, prohlíželi dekorativní předměty lidového umění. Ruský folklór je velkou kapitolou sám o sobě, a proto bychom mu chtěli věnovat příští posezení u samovaru. Studenti RJ z HT2 a OA2, J. Kiršnerová 4|Stránka
Anglicky se domluvíte od Egypta po Thajsko 2. 12. 2013 - 6. 12. 2013 nás v rámci projektu EDISON (mezikulturní vzdělávání na ZŠ a SŠ) navštívili navštívit zahraniční studenti, kteří prezentují svoji zemi a kulturu: Essam Usama - Egypt Li Yichao - Čína Phuong Ngo Thi Diem - Vietnam Patiparn Boontarig – Thajsko Eva Chen – Čína (aktuálně Nový Zéland) Po celý týden nás tedy vyučovalo 5 nových „pedagogů“. Organizátorkou tohoto projektu byla Mgr. Erika Vítová. Zahraniční studenti - stážisté spolupracovali s našimi učiteli angličtiny a cestovního ruchu a v daném týdnu vedli jejich hodiny. Postupně se setkali se všemi žáky SŠ i VOŠ. Každý stážista měl svého ambasadora v podobě studenta, na kterého se mohl pod dobu projektu spolehnout. V naší třídě IT3 jsme měli 2 ambasadory Filipa Kočvaru a Jaroslava Fidlera, kteří se starali o Essama Usamu z Egypta. „Starat se o Samma, tak chtěl, abychom mu říkali, bylo na jednu stranu jednoduché, na druhou složité. Nevyžadoval naši stálou péči – chtěl být samostatný, a proto se občas ztratil. Jedna z prvních informací, které chtěl vědět, byla - kde může sehnat výrobky tabákového průmyslu,“ řekl nám Filip. Do naší třídy jako první zavítal právě Essam Usama. Po příchodu do třídy se představil a začal prezentovat. Měl pro nás připravenou rozsáhlou prezentaci o Egyptu, ale kvůli pozdnímu příchodu (zase se ztratil) a špatné technice jsme ji neviděli celou, ale dozvěděli jsme se i tak o jeho zemi mnoho zajímavostí. Naučil nás i některá praktická egyptská slovíčka (např. kosomak, scharmotha,……… žáci naší třídy vědí, o co jde). Ze všech stážistů mu bylo nejlépe rozumět. Jako druhá do naší třídy zavítala Vietnamka Phuong Ngo Thi Diem, která stejně jako Essam měla připravenou prezentaci o své zemi, tudíž o Vietnamu. Ukazovala nám například vietnamská jídla, představovala vietnamská města nebo kulturu. Dále nám ukazovala fotky vietnamských tanců. Vyzkoušeli jsme si jeden postoj z jejich tance, také se s námi vyfotila. Její angličtina byla dobrá, měla trochu vietnamský přízvuk, ale bylo jí dobře rozumět. Tento týden byl pro nás rozhodně přínosný. Poznali jsme nové lidi, jejich zvyky (a přízvuky), kulturu a jiný styl angličtiny, než které známe ze školy. Tomáš Horský a Daniel Čáp IT3 Stážisté zavítali samozřejmě i do OA2. „Obchodkáři“ s nimi připravili rozhovory.
Phuong Ngo Thi Diem What do you exactly study? I study Business English. Have you ever been to the Czech republic? This is my first time in the Czech republic and I like it here. Do you like our school and why? Yes, I do. It is the largest school which I have ever visited. There are kind people. Gym is OK, because I played tennis here forthe first time and I like it. It’s so fun. 5|Stránka
What do you want to visit in the Czech repuplic? I would like to visit some castle and church, because I like history. Next I want to visit some caves. Do you know some Czech words? I have basic words in my phone from my friends. I can tell ahoj, děkuji, prosím, dobrý den and miluji tě. What do you think about Czech food? First day I didn´t like it and my friends didn´t like it too. But school canteen is OK. I´m not very interested in pizza. Which countries have you visited? Actually, it´s my first visit abroad. Do you like sports and which one? Of course, I do. Now I´m interested in tennis and I like basketball too. Do you know some Czech movies or books? No, I don´t. Recently I watched old Czech movie about Christmas, but I don´t know the name of this movie. How many languages do you speak? I speak English, Japanese and little bit Chinese. Is there something different for you? Everything is different for me. People and buildings are different. We have different culture. Weather is very interesting. In my country it is still hot. I love being here. Natálie Kubíková, Nikola Chlupová, OA2
Eva Chen Which places have you visited in the Czech Republic? Last week I was in Prague and in Boskovice of course. Do you like the Czech Republic? Before I went here I was deciding whether to visit Poland or the Czech Republic, but in the end my friends recommended the Czech Republic. And how do you like Czech boys? I think some are really nice. Do you know any Czech words? Not so much but the first thing I learned was "ahoj" and "opilý". Do you like Czech beer? I do not like dark beer but I like light beer. What is your favorite food? I like ice cream. What are your hobbies? I have been doing Teakwondu for a long time, that´s a kind of martial art. One of my other hobbies is swimming and when I'm in China we often go danceing with my friends.
6|Stránka
What sport would you like to try? I have never play tennis so I'd definitely like to try it. Do you have a boyfriend? No, I do not have any boyfriend. That´s up to my parents who I will marry. Do you wear school uniforms? Of course. Even if you forget your uniform, you have to go home and change, otherwise you cannot be at school.
Patiparn Boontarig How do you like the Czech Republic? I love travelling and the Czech Republic. Do you know any Czech words? "Děkuji" and "na zdraví". Do you like Czech beer? Of Course. What cuisine do you prefer and which one do not you like? I like our thai cuisine. What are your hobbies? I like taking pictures and watching movies. Do you do any sports? No, but when it's time, I go swimming and playing table tennis. Do you have a girlfriend? Yes, I do. Who is your favorite actor / actress? Johnny Depp. Andrea Tomanová, Jiří Štrajt, Adam Hřebíček OA2
KDEPAK JSOU A CO DĚLAJÍ V této rubrice bychom se chtěli zaměřit na absolventy naší školy (všech oborů) a zmapovat jejich další profesní (popř. osobní) cesty. Jako první se nám představuje Lukáš Sláma. Lukáš Sláma byl v letech 1999 -2005 žákem naší školy. Nejprve absolvoval učební obor kuchař-číšník, následně si formou dálkového studia doplnil vzdělání o maturitní zkoušku. Jako kuchař působil v různých restauracích v Česku, Rakousku a Německu. Proč sis po základní škole vybral učební obor kuchař-číšník? Od malička mě bavilo vaření a pečení, pekl jsem dokonce i vánoční cukroví. Než jsem šel na střední školu, už jsem něco málo vařit uměl a moje další volba byla jasná. Takže jsi vždycky spíš tíhnul ke kuchařině než k profesi číšníka? To ano. Ale profesi číšníka jsem také nepodceňoval. Během studia jsem absolvoval barmanský kurz. Zdokonalování je totiž v mé profesi důležité. Po škole jsem pak absolvoval kurz carvingu (vyřezávání z ovoce a zeleniny) v Praze a kurz studené kuchyně u pana Picky ve Frenštátu pod Radhoštěm. Tyto kurzy se teď pořádají přímo ve škole, což je obrovská výhoda. Zvláště pana Picku velmi uznávám jako odborníka v oboru. 7|Stránka
Kde jsi působil po vyučení? Po vyučení jsem začal pracovat jako kuchař v boskovické pizzerii Venezia (5 let), pak v brněnské restauraci Tukan a v černohorské Sladovně. Pak už jsem směřoval k práci v zahraničí. Nejprve jsem vařil v Rakousku v tyrolském horském středisku Ischgl. Zde jsem působil v zimní sezoně. Pak jsem vařil v Německu, konkrétně v Strasslachu. Je to menší městečko u Mnichova, kde jsem pracoval v typické bavorské restauraci, která se zaměřovala na domácí kuchyni a samozřejmě známý bavorský nápoj – pivo. Majitel – uznávaný odborník – byl známý i na tradičním bavorském svátku piva Oktoberfestu, kde měl vlastní prodejní stan. Jak ses dostal k práci v zahraničí? Inspiroval mě k tomu můj známý (Boskovák), který v zahraničí pracoval několik let. Dal mi tip na restauraci, kde hledali kuchaře. Dál jsem se už ale musel starat sám. Do restaurace jsem napsal emaily, poslal životopis, jel jsem tam osobně. K takové práci se lze tedy dostat i bez agentury. Během působení v rakouské i německé restauraci jsem pak dostal několik nabídek na práci v dalších restauracích. Co jazyk? Měl jsi problémy? Samozřejmě ano. Ve škole jsem na učení němčiny moc nedbal, čehož jsem pak mockrát litoval. Až dlouho po škole jsem chodil na hodiny němčiny. A pak už jsem musel komunikovat přímo „v terénu“. Důležité je nebát se promluvit. Zpočátku jsem měl problémy v Rakousku i Německu (jiný dialekt), ale měl jsem vždy dobré kolegy (Němce, Rakušáky), kteří mi s jazykem pomohli. Důležité je taky muset mluvit jen německy, nemít na pracovišti Čecha. Jak vypadá tvoje pracovní doba? V týdnu pracuji 6 dnů (8-10 hodin), jeden den mám volno. Množství hodin tedy odpovídá našim restauracím, jen rozložení volných a pracovních dnů je jiné. Co typická bavorská a tyrolská jídla? Pokud jde o Rakousko, napadá mě Kaiserschmarrn – palačinka „natrhaná na kousky“ politá ovocem. V Bavorsku jsou to jídla z vepřového masa - žebra, kolena, bramborové knedlíky a kyselé zelí. Trendem je zaměření se na sezonní produkty. V době sklizně chřestu je to například velké množství jídel z této zeleniny. Polévky, chřest s holandskou omáčkou, ……… Dále je to zaměření se na vlastní produkty. Restaurace v Bavorsku měla například svou porážku - tedy pravidelný přísun kvalitního čerstvého masa. Jaký je tvůj názor na velký rozmach tzv. fastfoodového stravování? Pokud nemá člověk čas se v klidu najíst, proč ne. Občas. Ale jinak není nadto sednout si a v klidu se najíst. Záleží také na kvalitě fast foodů. Je třeba se dívat, zda jsou jídla dělaná z čerstvých surovin, zda je v provozovně čisto. Já osobně nejsem příznivcem Mc Donaldu. Co říkáš na tzv. televizní vaření (množství pořadů, které se vařením zabývají)? Nemám moc času to sledovat. Pokud vím z doslechu, je těchto pořadů přespříliš, mají také různou kvalitu. Já osobně uznávám J. Oliviera, který velice dobře spojuje show a vaření, je vidět, že ho vaření baví. Zde je ikonou Z. Pohlreich, ne že by nebyl dobrý kuchař. Ale určitě nelze vše, co řekne, považovat za svaté. Lidé, kteří pořady s tímto kuchařem sledují, se pak považují za odborníky a často kritizují věci, kterým nerozumí. 8|Stránka
Co bys doporučil současným žákům oboru kuchař číšník, kdyby se chtěli vydat po stejné dráze jako ty? Důležité je, aby je vaření bavilo. Bez zapálení pro věc to nejde. Dále by se měli zdokonalovat v různých kurzech a nepodceňovat učení se cizích jazyků. Jaké máš plány do budoucna? Od ledna nastupuji do restaurace Deutsches Theater, která je přímo v Mnichově. Je to restaurace, která se nově rozjíždí, a management má velké plány. Šéfkuchař získal pro svou předchozí restauraci michelinskou hvězdu (světově uznávané ocenění restaurací). Nyní mi situaci trochu zkomplikoval zlomený palec, ale doufám, že stihnu nastoupit. Děkujeme za rozhovor a přejeme pracovní úspěchy. Podle posledních zpráv nastupuje Lukáš na nové místo od března, v mnichovské restauraci na něj tedy počkají.
TROCHA LITERATURY Tentokrát se nejedná o výuku literatury v rámci předmětu český jazyk, ale o původní literární tvorbu našich spolužáků. Mezi námi jsou totiž jedinci, kteří nejsou pouze pasivními čtenáři, ale sami píší. Někteří povídky, jiní básničky. Uveřejňujeme ukázky tvorby 3 z nich. A protože Filip Doskočil a Michaela Štefánková zaznamenali v této oblasti i úspěchy, krátce vám je a jejich tvorbu představíme. Filip Doskočil je studentem 4. ročníku oboru Ekonomika a podnikání. I když je to obor zaměřený hlavně na ekonomiku a výpočetní techniku, patří mezi jeho záliby mimo PC i literatura. Kromě toho, že hodně čte, začal také sám tvořit, a to hlavně básně. Několik básní ze své tvorby zaslal do soutěže Ortenova Kutná Hora. Díky tomu získal pozvání na tento festival a mohl se ho osobně zúčastnit. Pobyt byl pro Filipa velmi přínosný, a proto jsme se ho zeptali: Co tě vedlo k tomu, že ses začal věnovat poezii? Inspiroval mě bratr. Prožíval jsem nešťastnou lásku a potřeboval najít způsob, jak se z toho dostat. Jsou všechny tvé básně o lásce? Rozhodně ne. Drtivá většina je o smutku, o samotě a o mých pocitech. Někdy mi přijde, že neumím napsat veselou báseň. Došlo po návštěvě festivalu k nějaké změně v tvé tvorbě? Díky festivalu jsem pochopil, v čem bych mohl své básně zdokonalit. Budeš se poezii věnovat i nadále? Do budoucna ano. Je taky možné, že tento festival zkusím ještě jednou. Pavlína Bezděková EP3 Filip Doskočil: Můj život Se zmatkem v hlavě, já nehodlám se vzdát, řítím se kupředu dravě, já mám čeho se bát.
Se srdcem na dlani, na něj shlížím, nemám ani zdání, čím život svůj si tížím.
Odmítám svoji samotu, ale bohužel snahy mé, nehrají na tu pravou notu, a sebevědomí pomalu hyne.
9|Stránka
Michaela Štefánková je žákyní třídy OA1 a v minulém roce se zúčastnila literární soutěže, kterou vyhlásil Blog.cz. Jednalo se o povídku na téma Vánoce. Celkově se přihlásilo 247 lidí a do finále se probojovalo 10 povídek. Míša byla tak úspěšná, že se jí podařilo skončit na 8. místě. A nás zajímalo: o Inspirovala tě ke psaní tato soutěž nebo píšeš delší dobu? Psaní se věnuju odmala. Většinou si práce schovávám, ale párkrát jsem se soutěže již zúčastnila. o Měla jsi už nějaké úspěchy? Podařilo se mi získat 1. místo v literární soutěži, kterou vyhlásila knihovna v Kunštátě, a o rok dříve jsem ve stejné soutěži získala čestné uznání. o Jaké žánry tě baví nejvíc? Jediné, co nepíšu, jsou romantické příběhy, jinak nemám oblíbený žánr. o Máš do budoucna v plánu zúčastnit se nějaké další soutěže? O žádné konkrétní soutěži nepřemýšlím, ale pokud mě někde osloví soutěž se zajímavým tématem, určitě se zúčastním. o Máš nějaké vyšší cíle do budoucna? Psaní příběhů mě velmi baví a mým snem je psát knihy, ze kterých budu mít radost nejen já, ale i jiní čtenáři. Jakou malou ochutnávku otiskujeme začátek Míšiny povídky a pokud Vás zaujme, můžete si zbytek přečíst na adrese: pribehy-ode-mne.blog.cz, kde povídku najdete. Přejeme příjemný čtenářský zážitek! Pavlína Bezděková EP3
Kristýna "Do háje!" Plech s vanilkovými rohlíčky, které jsem právě vytáhla z trouby, mi vypadl z ruky. Všechny rohlíčky (a že jich tam bylo hodně!) se rozsypaly po zemi. Rezignovaně jsem klekla na podlahu a začala je sbírat. Většina byla přelomaná minimálně napůl. Navíc byly všechny spálené. Vybavila se mi kritická slova mojí mámy, která jsem od patnácti let slýchala pravidelně: "Týno, vždyť tebe si nikdo nebude chtít vzít, jestli se nenaučíš líp vařit!" Měla pravdu. Vařila jsem snad ještě hůř. A nikdo si mě nevzal. Dokonce jsem neměla ani přítele. Na druhou stranu, přemítala jsem, je mi dvacet sedm. Ten pravý se určitě najde. Markéta, moje nevlastní sestra, se přece taky vdávala až ve třiceti. Když jsem si vzpomněla na Markétu, pořád ještě se ve mně vařila krev. Před týdnem jsme se ošklivě pohádaly, jak jinak než kvůli úplné pitomosti. Obě jsme dost horkokrevné a rozčílit nás je ta nejsnazší věc na světě. Od té doby jsme spolu nemluvily. Bohužel jsem taky dost tvrdohlavá, takže jsem odmítala omluvit se první. Dost ráda bych s Markétou zase mluvila, byly jsme vždycky nejlepší kamarádky. Jenže ona se musí omluvit první, až pak uznám svou chybu i já. Mozkem mi zadrnčela další mámina průpovídka: "O Vánocích by se všichni měli usmířit, jsou to přece svátky klidu a míru." Máma už tu nebyla, táta taky ne. Markéta byla moje jediná žijící příbuzná, pokud nepočítám tetu Pavlu v Americe. Možná bych měla jednou udělat první krok já a usmířit se s ní. Zítra bude Štědrý den. Nechtěla jsem zase slavit sama. Znovu jsem pohlédla na rozsypané rohlíčky na podlaze a najednou jsem dostala chuť utéct z tohoto tichého bytu někam, kde bude trochu větší vánoční nálada. A že u Markéty bude, tím jsem si byla jistá, vždyť Markéta Vánoce miluje. Najednou jsem se pevně rozhodla, smetla jsem rohlíčky na lopatku, vyhodila jsem je do koše, popadla jsem kabát a vyběhla jsem ze dveří.
10 | S t r á n k a
Autorkou zajímavých básniček je také Katka Zikmundová z VP1. Zde si můžete přečíst dvě z nich.
Víly
Sen
Strouha šumí, vlhký mech objímá, měkké lože mě ochrání, když hlubokým spánkem zadřímám. Ta stvoření lesní křehká a laskavá pro uvadlou květinu teskní v mlze jsou schována. Však jen malou chvíli, pak veselí se znovu ze života, z jeho síly z lesa a jeho stromů.
Sen... Sen... Tmu nebo nový den ve spánku nacházíš. Klidném či bouřlivém? Stále netušíš. Když pod víčka se ti vkrádá zlá můra a zrada, už nechceš snít dál, jen to hezké by sis přál, nevyslyší tě... Chladné noci prsty ze snů nevyprostí, dech její pln černě inkoustu v posteli tě obklopí, duši tvou zahltí, už šeptá jen vánek tichý.
11 | S t r á n k a
