Focus
Plenární zasedání 18.-21. ledna ve Štrasburku Jedním z urgentních témat prvního letošního plenárního zasedání ve Štrasburku bude reakce Evropské unie na katastrofální zemětřesení v Haiti. Španělské předsednictví představí své priority a poslanci si vyslechnou kandidatury zbývajících komisařů. Zahraniční témata budou zahrnovat íránský nukleární program, situaci v Jemenu a v Iráku. Podívejte se na celkový přehled. Jak dál s klimatickou politikou po kodaňské konferenci? Europoslanci projednají průběh konference a zhodnotí dosažené výsledky. Na lednovém plenárním zasedání se bude také volit Evropský veřejný ochránce občanských práv (ombudsman).
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Reference No.: 20100108FCS67002 Press switchboard number (32-2) 28 33000
1/9
Focus Newsletter: Plenární zasedání Evropského parlamentu 18.–22. ledna 2010 ve Štrasburku Slyšení kandidátů na komisaře budou pokračovat i ve Štrasburku Poslední čtyři slyšení kandidátů na komisaře se budou konat příští týden ve Štrasburku. V pondělí večer budou europoslanci zpovídat Antonia Tajaniho (průmysl a podnikání) a Maroše Šefčoviče (vztahy mezi institucemi a administrativa). Cecilia Malmström (vnitřní záležitosti) a Maria Damanaki (námořní záležitosti a rybolov) pak přijdou na řadu v úterý ráno. Španělsko představí poslancům program svého předsednictví Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero představí ve středu ráno poslancům program předsednictví své země. Mezi priority Španělska bude v nadcházejících šesti měsících patřit provádění Lisabonské smlouvy, hospodářská obnova, vnější vztahy a zajištění respektování práv a svobod v Evropě. Zemětřesení na Haiti Ve čtvrtek se budou poslanci zabývat dramatickou situací na Haiti, v níž se tato země ocitla v důsledku ničivého zemětřesení. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, který již EU vyzval, aby Haiti co nejdříve poskytla humanitární pomoc, učiní na toto téma prohlášení také při zahájení plenárního zasedání (v pondělí 18. ledna v 17:00). Situace v Jemenu Poté, co si poslanci v úterý odpoledne vyslechnou prohlášení Rady o situaci v Jemenu, budou s jejími zástupci diskutovat o současné bezpečnostní, politické a hospodářské situaci v této zemi. Podle nedávných zpráv by se na jejím území mohly nacházet výcvikové tábory Al-Kájdy. Volba nového evropského ombudsmana Poslanci budou příští týden volit nového evropského veřejného ochránce práv, jehož mandát vyprší společně s funkčním obdobím Evropského parlamentu v roce 2014. V tajném hlasování budou poslanci na plenárním zasedání vybírat ze tří kandidátů: Itala Vittoria Bottoliho, Řeka Nikiforose Diamandourose a Belgičana Pierra-Yvesa Monetta. Úkolem evropského ombudsmana je šetřit stížnosti občanů na nesprávný úřední postup institucí a orgánů EU. Proces demokratizace v Turecku V souvislosti s verdiktem tureckého ústavního soudu, který v prosinci minulého roku rozhodl zakázat pro-kurdskou Stranu pro demokratickou společnost (DTP), budou poslanci ve středu večer se zástupci Rady a Komise diskutovat o procesu demokratizace v Turecku. Důvodem zákazu této politické strany, která má v tureckém parlamentu 21 poslanců, jsou její údajné vztahy se Stranou kurdských pracujících (PKK). Situace v Íránu V úterý by se Evropský parlament měl zabývat situací v Íránu. Poslanci budou diskutovat o protestech proti průběhu kontroverzních prezidentských voleb v červnu 2009 a o íránském jaderném programu zaměřeném na obohacování uranu. Pravděpodobně přitom připomenou také nedávné zrušení své cesty do Teheránu, kterou měli uskutečnit na začátku ledna společně s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Výsledek Kodaňského summitu o změně klimatu Ve středu budou poslanci diskutovat se zástupci Rady a Komise o výsledcích Kodaňského summitu o změně klimatu, který se konal loni v prosinci. Podle členů oficiální delegace Parlamentu, kteří se této konference zúčastnili, je slabá dohoda o změně klimatu, jíž bylo v Kodani nakonec dosaženo, hlubokým zklamáním. Tento výsledek jakož i celý postup ukázaly, že je naléhavě nutné reformovat pracovní postupy OSN.
20100108FCS67002 - 2/9
Focus Pondělí v plénu V úvodu prvního plenárního zasedání Evropského parlamentu v letošním roce předseda Jerzy Buzek uctil památku obětí nedávného ničivého zemětřesení na Haiti a britského občana popraveného v Číně. "Ve svých myšlenkách jsem dnes s lidmi na Haiti, které postihlo tragické zemětřesení," prohlásil Buzek. Připomněl, že mezi pohřešovanými je také zástupkyně vedoucího Zastoupení Evropské komise na Haiti paní Pilar Juárez Boal, která v minulosti působila také v Evropském parlamentu. Řada evropských zemí i Evropská unie podaly Haiti pomocnou ruku a poskytly jí jak finanční pomoc, tak i 150 příslušníků pořádkových sil, kteří se mají podílet na odstraňování následků této katastrofy. Dále Buzek ve svém projevu připomněl osud Brita Akmala Shaikha, který byl nedávno popraven v Číně. Ročně je podle Buzka v Číně popraveno na sedm tisíc osob. V případě Shaikha se ale jedná o vůbec prvního obyvatele Evropské unie od roku 1951, na němž zde byl tento nejvyšší trest vykonán. Evropský parlament podle Buzka tento trest vždy odsuzoval a i nadále se bude aktivně zasazovat o jeho zrušení. Vzhledem k tomu, že Evropský parlament stále neobdržel oficiální informace o výsledku prvního kola prezidentských voleb na Ukrajině, předseda Buzek vyjádřil naději, že proběhly spravedlivě a že tomu tak bude i v případě kola druhého. Na adresu Španělska, které 1. ledna letošního roku převzalo pomyslné otěže EU, pak Buzek uvedl, že doufá v úspěšnou a plodnou spolupráci mezi institucemi na základě nové (Lisabonské) smlouvy. Změny v programu jednání Poslanci odhlasovali následující změny v programu: Rozprava o Haiti proběhne v úterý (namísto ve čtvrtek) jako první bod odpoledního programu a se svým prohlášením na ní vystoupí také vysoká představitelka EU pro zahraniční věci paní Catherine Ashton. Rozprava o Tunisku byla přesunuta z úterý na čtvrtek ráno a bude zahájena prohlášením Komise. Usnesení na toto téma přijme Evropský parlament na plenárním zasedání v únoru. Otázka k ústnímu zodpovězení o dohodě EU a Jižní Korey o volném obchodu, původně plánovaná na úterý, byla přesunuta na únorové plenární zasedání. Rozprava o zprávě Evy Joly o druhém přezkumu partnerství EU a zemí AKT proběhne v úterý večer od 21:00, aby se jí mohl zúčastnit také komisař Karel de Gucht. Tři rozpravy o lidských právech, demokracii a právním státě, původně plánované na čtvrtek odpoledne, začnou ve čtvrtek již v 10:00. 196 hlasy ku 113 pak poslanci zamítli žádost skupiny EFD o projednání usnesení o vyvěšování křížů ve školách v Itálii (11 poslanců se hlasování zdrželo). Parlament se měl touto otázkou původně zabývat již vloni na svém prosincovém plenárním zasedání, ale šéfové politických skupin její projednání odložili.
20100108FCS67002 - 3/9
Focus Zemětřesení na Haiti: potřeba koordinace pomoci a dlouhodobého plánu obnovy Po přerušení plenárního zasedání v zájmu dokončení slyšení zbývajících kandidátů na komisaře se dnes poslanci v první řadě zabývali dramatickou situací na Haiti, v níž se tato země ocitla v důsledku ničivého zemětřesení 12. ledna. Zdůraznili přitom, že je zapotřebí, aby pomoc, k níž EU vyzvala, dorazila na místo co nejdříve a aby na obnovu této země mezinárodní společenství vynaložilo veškeré úsilí. Rozpravu zahájila vysoká představitelka EU pro zahraniční věci baronka Catherine Ashton, která ve svém prvním vystoupení v Parlamentu ve své nové roli poslancům vysvětlila, že "požádala o tuto rozpravu, aby je informovala o rozsahu tohoto příšerného politického a humanitárního neštěstí. "Naším cílem je ulehčit útrapy a aktivně podpořit dlouhodobou obnovu této země," zdůraznila ve svém vystoupení. Ministři zahraničí se včera na mimořádném setkání dohodli vyčlenit na humanitární pomoc 122 milionů eur a 100 milionů eur pak na ostatní pomoc. EU pomocí svých různých nástrojů na dlouhodobou pomoc poskytne celkem 200 milionů eur. "Jde o obrovskou pomoc v krátkém čase. V současné době není až takovým problémem peníze sehnat, ale spíše je dostat tam, kam je třeba," prohlásila Ashton a oznámila, že Rada se bude situací na Haiti zabývat opět v pondělí 25. ledna a pravděpodobně rozhodne vyslat do Port-au-Prince evropské policejní jednotky. "EU zareagovala rychle," prohlásila a vysvětlila, že ona sama se "po poradě s generálním tajemníkem OSN rozhodla nejet na Haiti okamžitě, protože by tak jen zabírala místo v letadle". Ještě tento týden však navštíví Spojené státy, aby se s americkou administrativou a OSN domluvila na koordinaci pomoci. Komisař de Gucht "Nejde jen o to, zachránit lidské životy, ale také zemi jako takovou," prohlásil evropský komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Karel de Gucht. Poukázal přitom na skutečnost, že "pokud jde o následky, je rozsah této katastrofy naprosto bezprecedentní". Postiženy jsou však také mezinárodní organizace, v důsledku čehož "záchranné operace nepostupují tak rychle, jak bychom si přáli". V souvislosti s nimi je pak podle de Guchta v prvé řadě zapotřebí řešit "enormní humanitární potřeby", ať už jde o lékařskou pomoc, sanitární situaci, potraviny, přístřeší, čištění vody, logistickou podporu, nemocnice či kapacity pro vyhledávání a záchranu osob, aby se zabránilo dalším komplikacím, jako například vypuknutí epidemie cholery. Vzhledem k tomu, že zde byla zdemolována většina budou a narušena byla i základní struktura státu, vyšle sem EU odborníky, kteří vyhodnotí základní potřeby Haitského státu s cílem zorganizovat logistiku a koordinovat mezinárodní úsilí. Kromě toho je však zapotřebí začít již nyní připravovat plán obnovy země a řešit tak situaci i poté, co odejdou záchranné týmy. Pokud jde o finanční pomoc, EU poskytne na humanitární pomoc 130 milionů eur (77 milionů eur jsou přitom zcela nové peníze, o které byla tato pomoc navýšena),100 milionů eur bylo vyčleněno na budování institucí (v tomto případě byly prostředky dodatečně navýšeny o 55 milionů eur) a 200 milionů půjde na dlouhodobou obnovu. Na případném navýšení i této pomoci je zapotřebí se ještě domluvit se členskými státy. Do jednání o obnově Haiti je pak podle de Guchta nezbytné zapojit také sousední Dominikánskou republiku, aby nedošlo k příliš velkému tlaku na hraniční přechody. Politické skupiny Gay Mitchell (EPP, Irsko) jménem největší parlamentní frakce evropských lidovců uvítal plán komisaře de Guchta navštívit Haiti i Dominikánskou republiku a následně o své cestě informovat členy výboru EP pro rozvoj. EU je největším poskytovatelem humanitární pomoci na světě, proto je podle Mitchella "škoda, že na rozdíl od jednotlivých států zde zatím není vidět". Evropská unie by podle něj měla zřídit zvláštní "týmy, které by rotovaly a přijely kamkoli, kde to bude zapotřebí". Podle zástupkyně socialistů Lindy McAvan (S&D, Velká Británie) "je to skutečná tragédie," neboť 75 % zdejší populace už tak žilo na pokraji chudoby. A teď to podle ní bude ještě horší. Ocenila však skutečnost, že navzdory krizi se pořádají sbírky a lidé posílají peníze. EU by pak podle ní mohla svou pomoc navýšit. V případě tsunami se EU již přesvědčila o důležitosti pomoci a "není přitom vůbec důležité, pod jakou vlajkou. Hlavní je, aby vůbec dorazila," zdůraznila Mc Avan. S poukazem na mezinárodní dluh Haiti pak vyzvala k jeho odpuštění, neboť "nemá cenu, aby se Haiti pomáhalo a to pak bylo stovky let zadluženo." 20100108FCS67002 - 4/9
Focus Liam Aylward (ALDE, Irsko) jménem frakce liberálů připomněl "nezměřitelné utrpení lidí" v této zemí, přičemž počet obětí neustále stoupá. "Problémy s byrokracií jasně narušují rozdělování pomoci, což má v praxi vážné následky," prohlásil. Nyní je podle něj zapotřebí "zabránit chaosu, tedy poskytnou komplexní pomoc a efektivně ji koordinovat". Solidarita a štědrost občanů EU je přitom podle něj "obrovská. EU coby globální lídr se musí řádně zhostit své odpovědnosti a pokračovat v obnově země i poté, co se vypnout kamery," vyzval. Podle Evy Joly (Zelení/EFA), předsedkyně Výboru pro rozvoj, tato krize "překonává všechny předchozí krize. Je těžké najít ta správná slovy, když chceme vyjádřit postiženým rodinám, jak moc s nimi soucítíme," uvedla. Dále poukázala na hospodářskou situaci této země, které byla v 70. letech téměř soběstačná a vlastní zemědělskou produkcí schopna z 80% pokrýt své potřeby. "Mezinárodní instituce zaujaly k Haiti špatný postoj a oslabili její hospodářství," prohlásila. Mezinárodní pomoc pak podle ní "bude efektivní, pouze pokud jim nebudeme vnucovat naše vlastní priority". Výši pomoci pak srovnala se 155 miliardami dolarů, které Wall Street a americké banky chtějí vyplatit "pár tisícům lidí", kteří pracují v bankovnictví. "Dlužíme Haiti pomoc, aby mohli sami využívat své zdroje," prohlásila. Nirj Deva (ECR, Velká Británie) je pak přesvědčen, že "pokaždé, když dojde ke katastrofě či ke krizi, nás to zaskočí a nachytá nepřipravené". Vyzval přitom k vytvoření globální záchranné operaci, která by mohla zasáhnout kdykoli a kdekoli tam, kde by bylo zapotřebí. Podle Patricka Le Hyarice (GUE/NGL, Francie) je nezbytné "navýšit mezinárodní pomoc Haiti a doručit sem evropské potravinové přebytky". EP pak musí také prosazovat okamžité odpuštění mezinárodního dluhu Haiti, které "nesmí být hračkou mezinárodních supervelmocí jako USA". Fiorello Provera (EFD, Itálie) označil za "nemožné efektivně poskytnou pomoc, aniž by zde existovaly minimální bezpečnostní standardy pro humanitární pracovníky". Jinak těžké řádně rozdělovat materiál. Štědrost veřejných i soukromých dárců přitom podle něj "byla zrazena" a nedostala se k těm, co ji potřebují. Je zcela nezbytné "zabránit rozkrádání pomoci, o to spíš tam, kde vysoká míra korupce". Podle Nicka Griffina (nezařazení, UK) je "tragédie na Haiti je šokující". Jak prohlásil, vzdá se na podporu Haiti svého denního finančního příspěvku a doufá, že tak učiní i všichni další britští poslanci. Z českých poslanců v rozpravě vystoupil Edvard Kožušník (ECR), podle kterého není pochyb o tom, že jde o "největší tragédii za posledních 200 let". Jménem České republiky i frakce ECR pak lidem na Haiti vyjádřil soucit a účast. EU, která je podle Kožušníka nekoordinovaná a neschopná, pak označil za "čtyřhlavého draka", který zaspal. "Kdo však nezaspal, jsou občané, kteří dnes a denně poskytují svou finanční a materiální pomoc," prohlásil. Závěrečné prohlášení baronky Ashton "Chápu vaši frustraci a pocit bezmoci; chápu co vás trápí," prohlásila na závěr Ashton. V reakci na výtky, jež zazněly v souvislosti s viditelností a koordinací mezinárodní pomoci, pak uvedla, že "je pravda, že USA jsou Haiti blíže, o tom není pochyb. My ale s USA úzce spolupracujeme. Jednali jsme co nejrychleji a USA k tomu významnou měrou přispěly". "Nezapomínejme, že je to vůbec poprvé, co Rada a Komise zmobilizovaly prostředky na řešení této krize," vyzvala poslance a připomněla jim, že na výzvu EU zareagovalo 21 členských států, které přispěchaly s konkrétní pomocí v podobě vyhledávacích a záchranných týmů, mobilních nemocnic a zařízení na čištění vody.
20100108FCS67002 - 5/9
Focus Žhavá diskuze situaci v Íránu V úterý se Parlament zabýval situací v Íránu. Poslanci vášnivě diskutovali o protestech proti průběhu kontroverzních prezidentských voleb v červnu 2009 a o íránském jaderném programu zaměřeném na obohacování uranu. Připomenuli také nedávné zrušení své cesty do Teheránu, kterou měli uskutečnit na začátku ledna společně s vysokou představitelkou EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Catherine Ashton. Ta ve svém úvodním projevu upozornila, že Írán porušuje své mezinárodní závazky. Politické vedení v Íránu dlouhodobě klame světové společenství svými výroky o mírovém využívání nukleární technologie, přičemž se dle všech náznaků především snaží vyrobit atomovou bombu. Catherine Ashton potvrdila během parlamentní debaty, že Írán nerespektuje své mezinárodní závazky a odmítá zahájit dvoustranná jednání s Evropskou unií. Může Evropa nadále tolerovat chování režimu v Teheránu? Za pravici zastoupenou v Parlamentu řekl španělský poslanec José Ignacio Salafranca, že je doložené, že Írán nadále vyrábí obohacený uran a zeptal se, jak je možné že Evropská unie dále takové chování toleruje. Navrhl v této souvislosti zavedení přísnějších opatření vůči vedení v Teheránu. Za levici řekl italský poslanec Roberto Gualtieri, že Írán sice má právo na mírové využívání nukleárních technologií, že však obohacování uranu, které lze využít pro výrobu atomových zbraní, nelze tolerovat. Kromě dialogu s režimem žádal rovněž tvrdší sankce. Ostrá slova z okraje politického spektra Britský poslanec Charles Tannock (ECR) a Nizozemec Bas Belder (EFD) z krajní pravice nešetřili ostrými invektivami na adresu režimu v Teheránu a ve svém odsouzení íránského nukleárního programu si nebrali žádné servitky. Podpora pro politickou opozici Diskuze o Íránu se dále věnovala potlačování politické opozice a protestům, které následovaly po pochybném průběhu tamních voleb z roku 2009. Poslanci vyjádřili svou podporu disidentům a odsoudili represe ze strany íránského režimu. Trest za politickou angažovanost: znásilnění Nizozemská liberální poslankyně Marietje Schaake porovnala své vlastní zkušenosti s politickými kolegyněmi v Íránu: "Já jsem byla zvolena, protože jsem kritizovala vládu své země. V Íránu jsou mladé ženy zatakový postoj zatýkány, mláceny a znásilňovány," řekla. Od Evropy očekává tvrdší postoj vůči Íránu. Europoslancům je vstup do země zakázán Předsedkyně delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Íránem, Barbara Lochbihler, se nedávno snažila cestovat do Íránu, byl jí však odepřen vstup do země. Upozornila, že evropské země do Íránu vyvážení technologie, které umožňují tamnímu režimu potlačovat opozici. Ohledně zpřísnění sankcí je však skeptická: "Je otázkou zda sankce povedou ke změně vlády, anebo zda jen postihnou společnost jako takovou." Parlament bude hlasovat o usnesení o Íránu v únoru.
20100108FCS67002 - 6/9
Focus Španělské předsednictví ve znamení obnovy hospodářství po krizi Španělský premiér Zapatero dnes v EP představil priority své země na příštích šest měsíců, co bude stát v čele Evropy. Zaměřit se hodlá především na snižování energetické závislosti EU, podporu elektronického obchodu mezi členskými státy, rozvoj elektromobilů coby nástroje na boj proti změně klimatu a na zkvalitnění univerzit. Lídři politických skupin sice přivítali odhodlání Zapatera řešit obnovu evropského hospodářství po krizi, ne všem se však zamlouvají jednotlivá opatření, jež navrhuje. "EU musí stát na svých nohou a být soběstačná," prohlásil José Luis Rodríguez Zapatero. Prvořadým cílem přitom musí být nalezení správné odpovědi na hospodářskou krizi, dodal. Za hlavní čtyři priority svého funkčního období pak úřadující předseda Rady označil budování "společného energetického trhu," který pomůže snížit energetickou závislost EU, vytvoření "vnitřního digitálního trhu" coby klíčového prvku pro zvýšení produktivity a podporu elektronického obchodu, rozvoj udržitelné ekonomiky (včetně podpory elektrických vozidel) s cílem podpořit výzkum, vzdělávání a bojovat proti změně klimatu. To vše by mělo pomoci zvýšit úlohu Evropy na mezinárodním poli. "EU musí mít vizi, která podpoří konkurenceschopnost a inovaci," prohlásil Zapatero. Pokud jde o ostatní úkoly, Zapatero zdůraznil především zavádění nových nástrojů, jež přináší Lisabonská smlouva a které by měly umožnit "přiblížit Unii občanům," jako například nové právo občanů navrhnout legislativu. Kromě toho se španělské předsednictví hodlá zaměřit na boj proti domácímu násilí v Evropě a navrhnout nová právní opatření, která by chránila ženy a oběti genderového násilí. V souvislosti s tragédií na Haiti pak Zapatero uvedl, že "my, Evropané, dostojíme svým závazkům a uděláme vše, co je v našich silách, abychom pomohli v těch částech světa, které trpí nejvíce, (...) a poskytneme jim veškerou možnou mezinárodní pomoc." Podle předsedy Komise José Manuel Barroso bylo Španělsko "vždy velice evropanskou zemí." Jak dále prohlásil, je zapotřebí "provést zásadní reformu hospodářství EU," a vytvořit tak "konkurenceschopné, inovační a sociálně inklusivní tržní hospodářství." Pokud jde o Haiti, Barroso zdůraznil "naprostou solidaritu a odhodlání EU pomoci obětím." EU a členské státy dosud na přímou humanitární pomoc a další podpůrné projekty vynaložily 222 milionů eur, přičemž na podporu dlouhodobé obnovy země je Evropská komise připravena investovat dalších 200 milionů eur. Joseph Daul (EPP, FR) přivítal Zapaterovy návrhy na vytvoření nové struktury řízení evropského hospodářství, jak ale dodal, jeho skupina nemůže souhlasit s očividnou připraveností zvyšovat veřejné deficity. "Místo toho musíme podporovat malé a střední podniky," prohlásil Daul. "Nejsem si jistý, zda si Vy a Vaše politická strana uvědomujete, do jaké míra jsou vaše návrhy realistické," dodal. Na to jej Zapatero ujistil, že "pevně podporuje" Pakt stability a daňovou rovnováhu. Španělsko pak podle něj do roku 2013 sníží své veřejné zadlužení a dostane se zpátky na 3 %. Martin Schulz (S&D, DE) označil program španělského předsednictví za "velice ambiciózní". Vzhledem k tomu, že Lisabonská strategie ztroskotala na zdrženlivém přístupu členských států, označil Zapaterův přístup za "správný". Posteskl si však, že "na summitech se sice problémy popíší, ale neřeší. Potřebujeme, aby členské státy skutečně prováděly návrhy, jež byla přijaty," zdůraznil a vyzval také ke zpřísnění kontroly a dohledu nad finančními trhy. V souvislosti s řízením ekonomiky a Lisabonskou strategií pak Guy Verhofstadt (ALDE, BE) zdůraznil "zásadní potřebu změnit metodu otevřené koordinace", která podle něj "k ničemu nevedla, prostě se jen zveřejňují další a další dokumenty". Pokud jde o změnu klimatu, je Verhofstadt zastáncem "jiné strategie", jež by měla následovat po skončení konference v Kodani. "Náš přístup tam byl fiaskem" prohlásil a dodal, že pokud jde o španělské předsednictví, má jeho skupina dvě priority: "mít v EU jednu osobu, která bude mít na starosti změnu klimatu", a třístrannou dohodu mezi EU, USA a Čínou. "Svět budoucnosti bude světem impérií. A i my tedy musíme být impérium. Je třeba navázat spojenectví s USA a sledovat společně svůj zájem, například v oblasti snižování emisí," dodal. Zapatero se své dopovědi zdůraznil, že pokud má EU skutečně v úmyslu zavést novou strategii hospodářského rozvoje, musí také vytvořit systém sankcí. "Vše, co jsme dosud společně vytvořili, funguje: euro, pakt stability i vnitřní trh," uvedl. Daniel Cohn-Bendit (Zelení/EFA, FR) pak Zapatera vyzval, aby se vrátil k návrhu bývalého komisaře Michela Barniera a vytvořil jednotky civilní ochrany EuropeAid. "Kdybychom takové jednotky už měli, mohli bychom Haiti pomáhat lépe," prohlásil. Pokud jde o hospodářskou 20100108FCS67002 - 7/9
Focus situaci, Cohn-Bendit varoval, hospodářský růst může mít velmi negativní dopad na životní prostředí: "Pokud nebudeme diskutovat o tom, jaký růst v EU chceme, dopustíme se stejných chyb," řekl. Doporučil pak, aby se EU zaměřila na "energetickou účinnost a úspory," jež by umožnily snížit energetickou závislost. Svůj cíl v oblasti úspor energie by EU měla podle Cohn-Bendita zvýšit na 30 % řešit by měla i "celoevropský problém tramvají". Zapatero s ním souhlasil s tím, že "jedním z opatření na podporu udržitelného růstu šetrného k životnímu prostředí by měl být právě rozvoj elektrických vozidel." Timothy Kirkhope (ECR, UK) pak ocenil přínos Španělska pro EU. Nicméně se domnívá, že "zavedení povinných hospodářských politik se sankcemi" namísto jejich koordinace "není v současné situaci na místě." Zapatero však na oplátku uvedl, že nemá v úmyslu zpřísnit kontrolu členských států, ale spíše "povzbudit konkurenceschopnost." Jak dále vysvětlil, 27 různých národních systémů se nemůže na celosvětové úrovni prosadit, a pokud by k tomu snad došlo, ohrozilo by to celkovou konkurenceschopnost EU. Dále Kirkhope Zaptera vyzval, aby věnoval více pozornosti boji proti změně klimatu a "brutálnímu režimu" v Íránu. Podle Willy Meyera (GUE/NGL, ES) Španělsko "neřeší zásadní problémy hospodářství. Potřebujeme více regulace," prohlásil, a to zejména ve finančním sektoru. "Váš program bohužel nepředstavuje žádné novinky a v podstatě oslabuje evropský sociální model," řekl. Nesouhlasí také s plánem Zapatera uspořádat summit s Marokem. To totiž podle Meyera "musí uznat právo Západní Sahary na sebeurčení." Zmínil také Izrael, v jehož případě je zapotřebí zajistit, aby dodržoval ustanovení o lidských právech, jež obsahuje dohoda o přidružení. Zapatero však ve své odpovědi potvrdil svůj záměr summit s Marokem opravdu uspořádat. Marta Andreasen (EFD, UK) Zapatera upozornila na stížnosti Britských občanů, kteří kvůli údajnému zneužití nařízení o plánování přišli o své nemovitosti ve Španělsku. "Evropský parlament schválil tři zprávy na toto téma, aniž by se to nějak promítlo do praxe," uvedla.
20100108FCS67002 - 8/9
Focus Parlament opět zvolil Řeka Nikiforose Diamandourose evropským veřejným ochráncem práv Parlament opět zvolil Řeka Nikiforose Diamandourose evropským veřejným ochráncem práv, a to až do roku 2014. Kandidaturu Diamandourose, který tuto funkci zastává nepřetržitě již od roku 2003, ve středu při tajném hlasování podpořilo 340 poslanců. Porazil tak Vittoria Bottoliho z Itálie (ten obdržel 289 hlasů) a Pierra-Yvesa Monetta z Belgie (19 hlasů), kteří také postoupili do užšího výběru. Úkolem evropského ombudsmana je šetřit stížnosti občanů na nesprávný úřední postup institucí a orgánů EU. Při slyšení v Evropském parlamentu loni v listopadu Nikiforos Diamandouros uvedl, že v případě svého zvolení se hodlá zaměřit na zajištění toho, aby Unie byla pro evropské občany opravdu takovým zdrojem přínosu, jak slibuje Lisabonská smlouva. Dále má v plánu posílit konstruktivní dialog s institucemi a orgány EU, lépe sloužit občanům a účinněji využívat dostupné prostředky. Za své priority pak Diamandouros označil také spolupráci s národními a regionálními ombudsmany a účinnější komunikaci s občany. Volba evropského ombudsmana probíhá pod taktovkou Petičního výboru EP, který ověřuje přijatelnost kandidatur a zda všichni uchazeči splňují podmínky nezbytné pro výkon této funkce. Pravidla EU mimo jiné stanoví, že veřejný ochránce práv musí poskytnou "veškeré záruky nezávislosti". Volí jej Evropský parlament v tajném hlasování na začátku svého funkčního období. Úkolem evropského veřejného ochránce práv, jehož funkce byla zřízena v roce 1995, je šetřit případy nesprávného úředního postupu orgánů a institucí EU, včetně netransparentnosti a neposkytnutí informací či dokumentů. Konkrétně z České republiky tak například v roce 2008 současný evropský ombudsman obdržel 66 stížností. Nejvíce (546) jich přitom přišlo z Německa a nejméně (v 7 případech) si pak stěžovali Estonci. Současným evropským veřejným ochráncem práv je Nikiforos Diamandouros, který byl poprvé zvolen v lednu 2003, po odchodu prvního evropského ombudsmana Jacoba Södermana do důchodu. Podruhé byl pak do této funkce zvolen v lednu 2005. Gratulace od Margot Wallström Místopředsedkyně Evropské komise Margot Wallström poblahopřála Diamandourosovi k jeho zvolení a přivítala, že za svůj hlavní cíl si klade "budování důvěry občanů v Evropskou unii." Evropský veřejný ochránce práv se podle ní velmi zasloužil o zavedení disciplíny v rámci Evropské komise. V této souvislosti pak připomněla, že správný úřední postup je zakotven také v Chartě základních práv EU
20100108FCS67002 - 9/9
