Pod lupou
Plenární zasedání Evropského parlamentu 16.-19. ledna ve Štrasburku První letošní plenární zasedání Evropského parlamentu bylo ve znamení změn. Poslanci si zvolili nového předsedu, místopředsedy a kvestory. Vyslechli si také priority nového předsednictví Rady, tentokrát dánského. Bouřlivá debata se odehrála ve středu odpoledne, kdy poslanci diskutovali s předsedou Evropské komise Barrosem a maďarským premiérem Orbánem o nejnovějším politickém vývoji v Maďarsku. Ve středu poslanci také hlasovali o svých požadavcích pro jednání o nové mezinárodní dohodě o posílené hospodářské unii. Dále se Evropský parlament zabýval pravidly pro elektronický odpad a biocidní produkty, a tím, jak snížit plýtvání potravinami. Podrobnosti si můžete přečíst v tomto speciálu.
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Referenční číslo:20120106FCS34949 Tiskové odd. - ústředna (32-2) 28 33000
1/14
Pod lupou Newsletter: Plenární zasedání EP 16.-19. ledna ve Štrasburku Volba nového předsedy, místopředsedů a kvestorů EP Evropský parlament vstoupí do roku 2012 volbou svého nového předsedy, čtrnácti místopředsedů a pěti kvestorů. Dosud se o nástupnictví Jerzyho Buzka v čele Parlamentu přihlásili tři uchazeči - Martin Schulz (S&D, DE), Diana Wallis (ALDE, UK) a Nirj Deva (ECR, UK). Debata o situaci v Maďarsku Politický vývoj v Maďarsku posledních týdnů bude v centru pozornosti Parlamentu ve středu v 15:00. V rozpravě s předsedou Komise Barrosem budou poslanci s největší pravděpodobností reagovat na novou kontroverzní maďarskou ústavu, která vstoupila v platnost 1. ledna 2012, na její prováděcí zákony a další opatření přijatá vládou Viktora Orbána. Dánské předsednictví představí svůj pracovní program Dánská předsedkyně vlády Helle Thorning-Schmidt představí ve středu v 10:00 program dánského předsednictví "Evropa v práci" a nastíní priority Dánska pro nadcházejících šest měsíců. Následovat bude diskuse s poslanci EP. Priority pro mezinárodní dohodu o hospodářské unii a správě ekonomických záležitostí Ve středu bude Parlament hlasovat o usnesení stanovujícím jeho požadavky a obavy ohledně jednání o nové mezinárodní dohodě o posílené hospodářské unii. Usnesení rovněž vyzdvihne potřebu růstu a solidarity v jakémkoli novém systému správy ekonomických záležitostí. Zastavit elektronický odpad V Evropě se vyhazuje stále více ledniček, telefonů a elektronických zařízení a často se z nich nedaří získat cenné materiály, varují poslanci. Ve čtvrtek bude Parlament hlasovat o předpisech, dohodnutých se členskými státy, jejichž cílem je zlepšit sběr a recyklaci elektrického odpadu a zároveň snížit administrativní zátěž pro výrobce, kteří jsou finančně odpovědni za nakládání s odpady. Bezpečnější ochrana proti škůdcům Prostředky na hubení a ochranu proti škůdcům - ať už odpuzují hmyz či ničí bakterie budou muset být před uvedením na trh v EU schváleny jako bezpečné. Ve čtvrtek budou poslanci hlasovat o prozatímní dohodě s Radou, která stanoví přísnější kontroly zdraví a životního prostředí pro tyto biocidy a zároveň zjednoduší povolovací postupy umožňující firmám prodávat své výrobky. EP bude požadovat snížení plýtvání potravinami o polovinu Nejméně 50% plýtvání potravinami v EU lze dnes zabránit, a je proto třeba přijmout naléhavá opatření, říká návrh usnesení, o kterém budou poslanci hlasovat ve čtvrtek. Poslanci navrhnou osvětové kampaně, vzdělávací kurzy o jídle, lepší balení a nové označení "prodej do". V samostatné debatě s komisařem Cioloşem se také budou zabývat otázkou rostoucích nákladů na výrobu potravin.
20120106FCS34949 - 2/14
Pod lupou Zahájení zasedání: pocta Gillesovi Jacquierovi, Manuelu Frage Iribarnovi a Václavu Havlovi Odcházející předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek vzdal hold Gillesovi Jacquierovi, francouzskému novináři zabitému v syrském městě Homs, španělskému státníkovi Manuelu Frage Iribarnovi a v neposlední řadě Václavu Havlovi. Vyjádřil také jménem Parlamentu soustrast rodinám obětí katastrofy italské výletní lodi z tohoto víkendu. Jerzy Buzek vzdal hold Gillesovi Jacquierovi, francouzskému novináři zabitému 11. ledna v syrském městě Homs. Předseda Buzek poznamenal, že jen v loňském roce byla ve světě zabita více než stovka novinářů a zdůraznil závazek Parlamentu bránit svobodu slova. Vyjádřil také projev soustrasti Parlamentu rodinám zemřelých v průběhu katastrofy italské výletní lodi z 14. ledna. Dodal, že tato tragédie se nikdy neměla stát a "musí z ní být učiněna ponaučení". Manuel Fraga Iribarne, který zemřel 15. ledna, byl velkým státníkem, klíčovým architektem demokratizace Španělska, zakladatelem Partido Popular a v letech 1980 europoslancem, řekl Jerzy Buzek, který požádal poslankyni Carmen Fraga Estévez, dceru zemřelého státníka, aby vyjádřila soustrast Parlamentu celé své rodině. Předseda Jerzy Buzek vzdal hold Václavu Havlovi, který zemřel 18. prosince 2011. Parlament uctil památku obou státníků minutou ticha. Václav Havel, symbol sametové revoluce a evropského sjednocení, byl mimořádným intelektuálem, spisovatelem a odvážným státníkem, jehož projev na půdě Evropského parlamentu před dvěma lety byl oceněn potleskem ve stoje, připomněl Jerzy Buzek. Pohřeb Václava Havla v Praze, kterého se odcházející předseda Evropského parlamentu zúčastnil, byl "evropským a mezikontinentálním výrazem úcty pro tohoto velkého Evropana a velkého českého státníka," uzavřel Jerzy Buzek.
20120106FCS34949 - 3/14
Pod lupou Martin Schulz zvolen předsedou Evropského parlamentu Členové Evropského parlamentu zvolili Martina Schulze novým předsedou Evropského parlamentu 387 hlasy z 670. Šestapadesátiletý německý poslanec povede Parlament dva a půl roku, do začátku nového volebního období v červenci 2014. Martin Schulz (S&D, Německo) nahrazuje v čele instituce Jerzyho Buzka (EPP, Polsko). "Tento parlament je místem, kde jsou zastupovány zájmy lidí" V krátkém projevu před Evropským parlamentem, který následoval hlasování, Martin Schulz řekl: "Musíme si uvědomit, že lidé v Evropě nemají čas na to zabývat se institucionálními debatami – zajímají je spíše jejich budoucnost, jejich pracovní místa, jejich důchody (…). Tento parlament je místem, kde jsou zastupovány zájmy lidí.” Předseda Schulz varoval, že “poprvé od založení Evropské unie je její rozpad realistickou možností” a dodal, že zájmy jedněch už nelze oddělovat od zájmů sousedů. Zdůraznil společné poznání, že "EU není hra s nulovým součtem, v níž jeden musí prohrát, aby jiný vyhrál. Je tomu přesně naopak: buď všichni prohrajeme, anebo všichni vyhrajeme. Elementárním základem pro to je metoda společenství. Ta není technokratickým konceptem, ale principem, který je jádrem všeho, co Evropská unie znamená.” Summity hlav států a vlád za poslední dva roky vedou k tomu, že “zástupci evropských občanů jsou v podstatě degradováni na pouhé vykonavatele rozhodnutí přijatých vládami za zavřenými dveřmi v Bruselu (…). Tomu nebude Evropský parlament nečinně přihlížet,” řekl Martin Schulz a dodal, že “mezivládní dohoda o nové fiskální unii bude první zkouškou.” "Jestliže někdo porušuje hodnoty zakotvené v naší Listině základních práv, musí počítat s tím, že se proti němu postavíme. To je naší společnou odpovědností jako členů Evropského parlamentu". Předseda Schulz také oznámil, že maďarský předseda vlády Viktor Orbán se zítra zúčastní plenární rozpravy o kontroverzních ustanoveních maďarské ústavy. Celá verze projevu předsedy Parlamentu bude k dispozici prostřednictvím odkazu vedle tohoto článku. Výsledky volby předsedy Evropského parlamentu Aby byl zvolen předsedou Evropského parlamentu, musí dle jednacího řádu Parlamentu kandidát získat absolutní většinu platných hlasů, tj. 50% plus jeden hlas. Prázdné nebo neplatné hlasovací lístky se do výsledku potřebné většiny nepočítají. Výsledky prvního kola volby: Odevzdané hlasovací lístky: 699 Prázdné nebo neplatné lístky: 29 Platné hlasovací lístky: 670 Potřebná většina hlasů potřebná ke zvolení: 336 Hlasy pro jednotlivé kandidáty: Martin Schulz (S&D, DE): 387 - Martin Schulz byl řádně zvolen předsedou Evropského parlamentu Nirj Deva (ECR, UK): 142 Diana Wallis (ALDE, UK): 141
20120106FCS34949 - 4/14
Pod lupou Evropský parlament zvolil svých 14 místopředsedů a 5 kvestorů Všech 14 místopředsedů Evropského parlamentu bylo zvoleno ve třetím kole volby prostou většinou platných hlasů. Mezi nimi i Oldřich Vlasák, český člen skupiny EKR. 14 zvolených místopředsedů EP: Gianni PITTELLA (S&D, IT)
319 hlasů
Miguel Angel MARTÍNEZ MARTÍNEZ (S&D, ES)
295 hlasů
Anni PODIMATA (S&D, EL)
281 hlasů
Alejo VIDAL-QUADRAS (EPP, ES)
269 hlasů
Georgios PAPASTAMKOS (EPP,EL)
248 hlasů
Roberta ANGELILLI (EPP,IT)
246 hlasů
Othmar KARAS (EPP, AT)
244 hlasů
Edward McMILLAN-SCOTT (ALDE, UK)
239 hlasů
Isabelle DURANT (Green/EFA, BE)
238 hlasů
Alexander ALVARO (ALDE, DE)
235 hlasů
Rainer WIELAND (EPP, DE)
230 hlasů
Oldřich VLASÁK (ECR, CZ)
223 hlasů
Jacek PROTASIEWICZ (EPP, PL)
206 hlasů
László SURJÁN (EPP, HU)
188 hlasů
Role místopředsedů Místopředsedové jsou členy Předsednictva Evropského parlamentu. Předsednictvo je regulačním řídícím orgánem Evropského parlamentu. Stanovuje předběžný návrh rozpočtu Evropského parlamentu a rozhoduje o veškerých administrativních, personálních či organizačních otázkách. Zvoleno pět kvestorů Evropský parlament ve středu odpoledne zvolil pět kvestorů, členů Parlamentu, kteří mají na starosti administrativní záležitosti, které se přímo dotýkají samotných poslanců. Kvestoři byli zvoleni ve třetím kole volby prostou většinou hlasů. Zvolení kvestoři: Astrid LULLING (EPP, LU)
273 hlasů
Jim HIGGINS (EPP, IE)
254 hlasů
Lidia GERINGER DE OEDENBERG (S&D, PL)
235 hlasů
Bogusław LIBERADZKI (S&D, PL)
216 hlasů
Jiří MAŠTÁLKA (GUE/NGL, CZ)
207 hlasů
20120106FCS34949 - 5/14
Pod lupou Jednání o užší hospodářské unii: Parlament bije na poplach Parlament ve středu opět bil na poplach ohledně možných úskalí projednávané mezivládní dohody o užší hospodářské unii. Ve svém usnesení vyjadřuje velmi silné pochybnosti o potřebě jakékoli dohody mimo stávající rámec EU. Zdůrazňuje také, že demokratická odpovědnost musí být posílena a říká, že cílem dohody by mělo být posílení růstu, nikoli pouze prosazování úsporných opatření. Zástupci politických skupin, kteří se ujali slova před hlasováním o usnesení, se ve velké míře shodli, že plánovaná mezinárodní dohoda je z různých důvodů zbytečná a dokonce nebezpečná. Elmar Brok (EPP, DE) řekl: "Tato dohoda by nebyla naší prvotní volbou jak přistupovat k problému. Musíme se vyvarovat rozdělení EU a práva všech unijních institucí musí být zaručena." Roberto Gualtieri (S&D, IT) řekl: "Naše usnesení je kritické, protože jsme se mohli vyhnout mezivládnímu systému. Je paradoxní, že zatímco ještě neuschl inkoust na tzv.Six-packu, některé členské státy jej již začali pozměňovat v rámci mezivládního přístupu." Guy Verhofstadt (ALDE, BE) řekl: "Tato mezivládní dohoda je velmi nebezpečné cvičení. Musíme její rozsah omezit na minimum - na zlaté pravidlo. (...) Nejpozději do pěti let musí být veškerý její obsah začleněn do unijních smluv." Daniel Cohn Bendit (Zelení/EFA, FR) řekl: "Tato mezinárodní dohoda je naprosto zbytečná - nepotřebujeme ji. Ani trhy jí nejsou přesvědčeny, protože chtějí koherentní hospodářskou politiku. Toto není odpověď, kterou si žádá krize". Martin Callanan (ECR, UK) řekl: "Tato dohoda nijak nevyřeší okamžité problémy. Odvedla pozornost a energii od skutečného řešení krize. Dluhy mnoha členských států jsou neudržitelné a potřebují zásadní reformu a následně devalvaci." Soren Bo Sondergaard (GUE/NGL) řekla: "Stability eura touto dohodou nedosáhneme a její úspory nepovedou k růstu. Posiluje také evropskou integraci, aniž by byli dotázáni občané. To nemůžeme podporovat." Nigel Farrage (EFD, UK) řekl: "Samotné úspory nebudou fungovat. Ženete země do ekonomické deprese, jen abyste zachránili projekt eura. Zejména jižní země musí z eura vystoupit a devalvovat." Nová smlouva: minimální účel... Usnesení vyjadřuje pochybnosti o potřebnosti jakékoli mezivládní dohody, vzhledem k tomu, že jejich hlavních cílů lze lépe a efektivněji dosáhnout prostřednictvím běžných unijních postupů. Poslanci v usnesení dále uvádí, že skutečné hospodářské a fiskální unie lze dosáhnout pouze prostřednictvím ozkoušeného a osvědčeného běžného unijního rámce. ... a mnoho rizik Usnesení také zdůrazňuje možné problémy, které by nová dohoda v její stávající podobě mohla přinést. Patří mezi ně prohloubení nedostatku demokratické odpovědnosti, a podle usnesení by proto národní parlamenty a Evropský parlament měly být zahrnuty do všech aspektů budoucí hospodářské koordinace a správy. Dalším rizikem mezivládní dohody je, že může vést k trvale "dvourychlostní" EU. Aby tomu bylo zabráněno, říká usnesení, aby obsah jakékoli takové dohody byl začleněn do řádných právních předpisů EU během pěti let. Usnesení také varuje před nevyváženým přístupem k řešení krize, který klade přílišný důraz na úspory. Součástí dohody by proto měly být závazky členských států na vytvoření fondu na splácení dluhu, projektových dluhopisů, zavedení daně z finančních transakcí a představení plánu pro stabilizační dluhopisy. 20120106FCS34949 - 6/14
Pod lupou Dánské předsednictví - Evropa v akci v Parlamentu Ve středu ráno představila dánská předsedkyně vlády Helle Thorningová-Schmidtová program šestiměsíčního předsednictví Dánska v Radě. Většina poslanců jí vyjádřila podporu a naléhala na ni, aby při řešení finanční krize zaujala pevný postoj. Helle Thorningová-Schmidtová se zaměřila na programové priority, kterými jsou rozpočtová disciplína, růst a zaměstnanost, zelené politiky, zajištění bezpečnosti občanů a posílení hlasu Evropy ve světě. "Cesta z krize si žádá více Evropy, nikoli méně," zdůraznila. Předseda Komise José Manuel Barroso řekl, že dokud nebude realizována cestovní mapa představená v říjnu, "našich vyhlídek na růst nebude dosaženo." Předsedové politických skupin Joseph Daul (FR) řekl jménem EPP Helle Thorningové-Schmidtové: "Musíte být politickým předsednictvím", protože "současná doba si nežádá, aby evropští hráči jen promazávali soustrojí nebo stavěli mosty, ale aby byli odhodlanými hráči, které je slyšet." "Jsme oběťmi finančních trhů a ratingových agentur, které o Evropě rozhodují více než my", řekl Hannes Swoboda (S&D, AT). Kritizoval jednání o novém mezinárodním fiskálním kompaktu a citoval Financial Times, který jej označil za "irelevantní odvedení pozornosti". "Standard and Poor's má v zásadě pravdu", řekl Guy Verhofstadt (ALDE, BE) a "evropští lídři by měli jejich zprávy číst". Řešení podle něj "každý zná: stabilizační dluhopisy nebo společné dluhopisy - říkejte tomu jakkoli". Za Zelené Rebecca Harms (DE) ocenila "kritický postoj" dánské premiérky k projednávanému europaktu, který vylučuje z diskuse a vlivu Evropský parlament jakož i národní parlamenty. Ocenila také závazky předsednictví v oblasti životního prostředí, vyzvala k vydání eurobondů a předsednictví vyzvala, aby "jednalo okamžitě." Britský poslanec Martin Callanan (ECR) poděkoval předsedkyni vlády za upřímné zhodnocení, že "daň z finančních transakcí by poškodila evropskou ekonomiku" a vyjádřil naději, že předsednictví odmítne "společný základ daně z příjmů právnických osob" a bude místo toho stimulovat "růst a vnitřní trh." Søren Søndergaard (DA) řekl za skupinu GUE/NGL, že program předsednictví vypadá, "jako by jej napsal Merkozy". "Už žádné škrty diktované EU", řekl. "Potřebujeme pracovní místa a zlepšení všeobecného blahobytu." Morten Messerschmidt (EFD, DA) poukázal na nedostatek veřejné podpory premiérky v Dánsku a přirovnal ji v této souvislosti k EU. Vyzval ji také, aby do Bruselu a Štrasburku jezdila co nejčastěji, aby tak co nejvíce "minimalizovala škody páchané na svých občanech".
20120106FCS34949 - 7/14
Pod lupou Orbán v centru bouřlivé debaty o situaci v Maďarsku Debata v Evropském parlamentu o situaci v Maďarsku byla plná vášní. Několik zástupců politických skupin vyjádřilo obavy nejen ohledně nedávných kontroverzních právních a ústavních změn v Maďarsku, ale upozornili i na širší ohrožení demokratických hodnot v této zemi. Jiní jim oponovali s tím, že takovéto hodnocení zachází příliš daleko. Maďarský premiér Viktor Orbán poslancům řekl, že je možné najít jednoduché řešení, které by obavy Parlamentu vyřešilo. Debata v Parlamentu se konala pouhý den poté, co Evropská komise zahájila proti Maďarsku řízení pro porušení práva kvůli třem novým právním předpisům. Parlamentní diskuse přinesla hodně rozdílné názory na to, jak situaci řešit. Všechny členské země EU musí dodržoval Smlouvy, řekl jménem dánského předsednictví v Radě EU dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen. "Pokud existují nějaké pochyby, Komise by měla situaci prozkoumat a analyzovat. A to je přesně to, co Komise udělala", řekl Wammen a zdůraznil, že je potřeba vést s Maďarskem dialog. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso vysvětlil, že spornými body jsou nezávislost maďarské centrální banky, orgánů pověřených ochranou údajů a soudů Maďarský premiér Viktor Orbán ve svém vystoupení prohlásil, že problém, na který upozornila Komise ve svém oficiálním dopise, lze vyřešit snadno a rychle. Opatření přijatá během uplynulého jeden a půl roku byla podle Orbána nutná, protože Maďarsko bylo v roce 2010 na pokraji ekonomického kolapsu. Orbán připustil, že některá opatření mohou být v rozporu se zájmy podnikatelů a lobbistů. Poslancům připomněl, že když se o nové maďarské ústavě mluvilo loni, nikdo žádné právní připomínky k žádnému z jejích článků neměl. Předseda skupiny Evropské lidové strany Joseph Daul z Francie poukázal na skutečnost, že Maďarsko v minulosti přijalo mnoho reforem. Bylo to v období, kdy Maďarsko trpělošpatnými ekonomickými podmínkami a mělo velký problém s korupcí. Dnes se mluví o právních předpisech a zásadách EU, o tom, jestli Maďarsko respektuje demokratické principy svobody a demokracie. "Jsem si jist, že pan Orbán tyto principy dodržuje", řekl Daul. Nový předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů Hannes Swoboda z Rakouska upozornil, že v sázce jsou zásadní otázky, jako je nezávislost soudů a porušování evropských hodnot demokracie. Viktoru Orbánovi řekl: "Vy chcete mít moc a chcete si ji ponechat. To je to, co se skrývá za těmito změnami a Vy Vašimi opatřeními podkopáváte svobody, za které jste v Maďarsku tak tvrdě bojovali”. Předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt z Belgie upozornil, že vážné obavy spojené s novou maďarskou ústavou, mediálním právem a centrální bankou vyjádřily různé mezinárodní organizace. V sázce je podle něj víc, než řízení pro porušení práva. Je potřeba ověřit, jestli jsou maďarská ústava a hlavní zákony v souladu se základními hodnotami Evropské unie, jako jsou svoboda, demokracie a právní stát. V úterním tiskovém prohlášení Orbán napsal, že jede do Štrasburku ”bránit maďarskou čest proti evropské levici”, řekl spolupředseda skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance, Daniel Cohn-Bendit z Francie. Orbán by si podle něj měl uvědomit, že "EU je dům, který stavíme všichni společně, protože tu bojujeme za svobodu a demokracii". Maďarský premiér by také neměl zapomenout, že i když má většinu, "menšina má právo nežít ve strachu". Orbánův krajan Lajos Bokros ze skupiny Evropských konzervativců a reformistů mluvil nejen o záležitostech, nad kterými se pozastavila Evropská komise, ale i o řadě dalších krizí v Maďarsku, kritizoval také vládní hospodářskou politiku. Bokros poslancům Evropského parlamentu připomněl, že stará ústava nebyla stalinistická, a předtím, než vstoupila v platnost současná ústava, Orbánova vláda tu starou několikrát pozměnila, aby "se vyhnula kontrole". 20120106FCS34949 - 8/14
Pod lupou Novou "uspěchanou" ústavu a rychlý legislativní proces zkritizovala i francouzská poslankyně Marie-Christine Vergiat ze skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice, a vyjádřila své obavy o respektování evropských hodnot v Maďarsku. Vyzvala přitom Evropskou unii, aby našla účinnější řešení. “Používáme moc Evropské unie, abychom omezovali suverénní stát”, prohlásil polský poslanec Zbigniew Ziobro za skupinu Evropy svobody a demokracie a pochválil Orbána za to, že měl odvahu s takovými změnami přijít.
20120106FCS34949 - 9/14
Pod lupou Lepší nakládání s elektronickým odpadem Více nefunkčních ledniček, telefonů a elektronických přístrojů bude podléhat sběru a recyklaci. Parlament ve čtvrtek schválil nové cíle, dohodnuté s Radou. Novelizace předpisů o odpadech z elektrických a elektronických zařízení (OEEZ) umožní spotřebitelům vrátit stará zařízení malé velikosti prodejcům a sníží také administrativní zátěž pro podniky. "Jsem velmi spokojen, že se nám po složitých jednáních podařilo dohodnout s Radou na ambiciózních, ale dosažitelných cílech sběru. Evropa teď bude moci získat zpět více surovin, což je výborná zpráva jak pro ekonomiku, tak pro životní prostředí," řekl zpravodaj KarlHeinz Florenz (EPP, DE) poté, co byla dohoda velkou většinou hlasů schválena plénem. Poté, co novelizovanou směrnici formálně schválí Rada a stane se součástí právního řádu EU, budou mít členské státy 18 měsíců na aktualizaci svých vnitrostátních právních předpisů. Sběr a recyklace Všechny členské státy musí zvýšit sběr elektronického odpadu, bez ohledu na to, zda již plní stávající paušální cíl 4kg na osobu za rok. Do roku 2016 bude muset většina z nich vybrat 45 tun elektroodpadu za každých 100 tun elektronických zařízení, která byla ve třech předchozích letech uvedena na trh. Do roku 2019 vzroste tento cíl na 65%. Alternativně mohou vysbírat srovnatelné množství 85% generovaného elektroodpadu. Pro deset zemí (mezi nimi i Česká republika), které potřebují zlepšit svou infrastrukturu, je průběžný cíl stanoven na 45% a na splnění konečného cíle mají až do roku 2021. Parlament prosadil, aby mohli spotřebitelé vrátit malá zařízení (jako například mobilní telefony) v jakémkoli větším obchodě s elektronikou, aniž by byli nuceni zakoupit nový výrobek. Lepší zpracování odpadu umožní získat zpět více cenných materiálů a předejde tomu, aby byly nebezpečné látky ukládány na skládkách. Míra recyklace pro některé kategorie výrobků dosáhne až 80%. Nejlepší dostupné recyklační techniky budou povinné. Výrobky by měly být navrženy tak, aby je skutečně bylo možné snadněji recyklovat. Export elektroodpadu Poslanci také vyjednali přísnější kontroly nelegálních dodávek, aby se zabránilo zpracování elektroodpadu v zemích, kde často panují podmínky ohrožující zdraví pracovníků a životní prostředí. Důkazní břemeno je přeneseno od celních úřadů k vývozcům, kteří budou muset v budoucnu prokázat, že zboží je vyváženo za účelem opravy nebo opětovného použití. Snížení administrativní zátěže Výrobci elektronických zařízení se budou nadále finančně podílet na plnění cílů na zpracování odpadu. Zjednoduší se pro ně postupy registrace a podávání informací a budou moci určit zplnomocněného zástupce namísto povinnosti mít sídlo v každé zemi, ve které působí. Nová pravidla zajistí, aby nebyly v jednotlivých členských státech opakovaně placeny poplatky za registraci.
20120106FCS34949 - 10/14
Pod lupou Přísnější kontroly výrobků na hubení škůdců "Biocidy" - od jedů na krysy po dezinfekční prostředky - budou v návaznosti na čtvrteční hlasování Evropského parlamentu podléhat přísnějším bezpečnostním kontrolám. Cílem novelizovaných předpisů je lepší ochrana lidského zdraví a životního prostředí a zároveň zjednodušení povolovacích postupů nezbytných pro uvedení výrobků na trh. "Jsem velmi ráda, že jsme našli vyvážené řešení na zlepšení jak bezpečnostních kontrol, tak povolovacích procesů. Evropané tak budou mít přístup k novým prostředkům na hubení škůdců, které budou bezpečné a účinné," řekla zpravodajka Christa Klass (EPP, DE) poté, co poslanci nové předpisy přijali. Rada, která již předběžně s nařízením vyslovila souhlas, jej ještě musí formálně schválit, aby mohlo vstoupit v platnost. Bezpečnější pohovky Novelizované předpisy uzavřou stávající právní skulinu - nově budou do pravidel a povinného označování zahrnuty ošetřené výrobky jako nábytek ošetřený fungicidy nebo antibakteriální kuchyňské pracovní desky. Na pesticidy používané v zemědělství se budou nadále vztahovat jiné unijní právní předpisy. Omezení nebezpečných látek Nejproblematičtější látky - například ty, které jsou karcinogenní, ovlivňují geny či hormony nebo látky toxické pro reprodukci - by měly být v zásadě zakázány. Členské státy budou moci udělit výjimku pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné, například je-li biocid potřebný k ochraně veřejného zdraví. Povolování látek a prodloužení povolení budou podléhat přísnějším lhůtám, zatímco budou hledány bezpečnější alternativy. Kvůli možným rizikům spojených s nanotechnologiemi poslanci prosadili samostatné bezpečnostní kontroly a označování výrobků obsahujících nanomateriály. Otevření trhu Nová pravidla dále harmonizují unijní trh s biocidními výrobky a stanoví lhůty pro posouzení žádostí na jejich povolení. Uznávání povolení členskými státy bude zlepšeno. Od roku 2013 bude postupně zaváděna možnost požádat o povolení na úrovni EU, tak aby do roku 2020 mohla být většina biocidních výrobků povolována na unijní úrovni. Omezení testování na zvířatech Aby se zabránilo opakování testů na zvířatech, budou společnosti výměnou za přiměřenou náhradu povinny sdílet data o testech. Procedura: Spolurozhodování, 2. čtení
20120106FCS34949 - 11/14
Pod lupou Parlament volá po bezodkladném snížení plýtvání potravinami v EU o polovinu Až 50% jedlých a nezávadných potravin je v evropských domácnostech, supermarketech a restauracích každý rok vyhazováno, zatímco 79 milionů unijních občanů žije pod hranicí chudoby a 16 milionů je závislých na potravinové pomoci z dobročinných institucí. Parlament v usnesení přijatém ve čtvrtek požaduje bezodkladná opatření vedoucí ke snížení plýtvání potravinami o polovinu do roku 2025 a zlepšení dostupnosti potravin pro potřebné občany EU. Vzhledem k tomu, že potravinami je plýtváno ve všech stádiích - producenty, zpracovateli, prodejci, restauratéry - vyzývají poslanci, aby byla přijata koordinovaná strategie, která by obsahovala celoevropská a národní opatření ke zlepšení účinnosti potravinářského dodavatelského řetězce pro jednotlivá odvětví a která by bezodkladně řešila problém plýtvání potravinami. Nebudou-li přijaty žádné kroky, plýtvání potravinami se do roku 2020 zvýší o 40%, podle studie zveřejněné Komisí. "Největším problémem v budoucnu bude uspokojit rostoucí poptávku po potravinách, která předčí dodávky. Nemůžeme si již dovolit nečinně přihlížet tomu, jak je plýtváno jednoznačně jedlými potravinami. Je to otázka etiky, ale také ekonomický a sociální problém s obrovskými důsledky pro životní prostředí", řekl zpravodaj Salvatore Caronna (S&D, IT) před hlasováním a zdůraznil, že "míč je nyní na straně Komise. Neočekáváme nic menšího než přesvědčivou strategii EU, která nasměruje všech 27 členských států na cestu systematického řešení tohoto problému." Lepší vzdělávání zabrání nadměrnému odpadu Podle usnesení by k výraznému snížení plýtvání potravinami do roku 2025 přispěly kampaně na evropské a národní úrovni zvyšující informovanost veřejnosti jak zabránit plýtvání potravinami. Členské státy by měly zavést vzdělávací programy ve školách o tom, jak potraviny skladovat, vařit a jak likvidovat odpad. Za tímto účelem by si členské státy měly vyměňovat osvědčené postupy. Ke zvýšení povědomí o udržitelném nakládání s potravinami by dle poslanců měl být rok 2014 vyhlášen "Evropským rokem boje proti plýtvání potravinami". Řádné označování a balení Aby se předešlo situacím, kdy obchodníci nabízejí potraviny blížící se lhůtě trvanlivosti a kdy se zvyšuje potenciál jejich plýtvání, navrhuje usnesení zvážit možnost uvedení dvojí doby trvanlivosti - dokdy se jídlo může prodávat a dokdy může být konzumováno. Usnesení dodává, že Evropská komise a členské státy by nejdříve měly zajistit, že spotřebitelé budou rozumět rozdílům mezi označeními, která jsou nyní v EU používány. Jde zejména o označení "minimální trvanlivost do" odkazující na kvalitu potravin a "spotřebujte do" spojené s jejich bezpečnou spotřebou Spotřebitelům by za účelem nákupu pouze takového množství potravin, jaké potřebují měly být nabízeny různé velikosti jejich balení. Obaly by také měly být navrženy tak, aby lépe uchovávaly potraviny. Potraviny blížící se lhůtě trvanlivosti a poškozené potraviny by měly být prodávány se slevou, aby byly dostupnější pro potřebné, říkají poslanci. Veřejné instituce by měly zvýhodňovat zodpovědné dodavatele Pravidla pro veřejné zakázky na pohostinské služby by měla být upravena tak, aby pokud možno zvýhodňovala dodavatele, kteří používají místní produkty a zaručují bezplatné rozdělení nespotřebovaných potravin mezi chudší občany nebo otravinové banky místo jejich vyhození. Usnesení dodává, že by mělo být změněno zacílení podpůrných opatření na úrovni EU ohledně rozdělení potravin nejchudším občanům a programů na podporu konzumace ovoce a mléka ve školách s ohledem na zamezení plýtvání potravinami.
20120106FCS34949 - 12/14
Pod lupou Poslanci také přivítali iniciativy, které již probíhají v některých členských státech, spočívající ve zpětném odběru neprodaných potravin a jejich přerozdělení mezi potřebné občany a vyzvali prodejce, aby se do takovýchto programů zapojili. Čísla o plýtvání potravinami Současný odpad v EU: 89 mil tun ročně (tj. 179kg na osobu) Projekce pro rok 2020 (nebudou-li přijaty žádné kroky): 126 mil tun ročně (tj. 40% nárůst) Zodpovědnost za potravinový odpad: - domácnosti - 42% - z toho 60% lze zabránit - výrobci - 39% - prodejci - 5% - sektor pohostinství - 14% (Zdroj: Evropská komise) Procedura: Nelegislativní usnesení
20120106FCS34949 - 13/14
Pod lupou Kosmická strategie Evropské unie: zpravodaj Patriciello požaduje odpovídající financování Družicový navigační systém EU Galileo by měl mít zajištěno řádné financování a jeho program „Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti" (GMES) by měl být oficiálně zahrnut do víceletých finančních plánů EU. Tak zní návrh usnesení italského lidovce Alda Patriciella o "kosmické strategii EU". Ve čtvrtek o něm jednali a hlasovali poslanci Evropského parlamentu v plénu. Evropská kosmická politika je zaměřena na podporu technického a vědeckého pokroku, posilování inovačního potenciálu a konkurenceschopnosti. "Evropský vesmírný průmysl vytváří konsolidovaný obrat ve výši 5,4 miliardy EUR a zaměstnává více než 31 000 vysoce kvalifikovaných pracovníků" říká ve své zprávě Patriciello a vysvětluje, že vesmírné aktivity a aplikace jsou "důležité pro růst a rozvoj naší společnosti". Galileo umožňuje nezávislost EU Stěžejními projekty kosmické strategie EU jsou družicový navigační systém Galileo a program Globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), a dále změna klimatu, bezpečnost, konkurenceschopnost a výzkum vesmíru. Galileo bude prvním družicovým navigačním systémem na světě určeným pro civilní účely. Bude také životaschopnou alternativou k americkému globálnímu navigačnímu systému. "Galileo by mohl Unii umožnit stát se nezávislou ve strategicky významné oblasti", říká Patriciello a pokračuje: "Pokud v rozumném časovém horizontu dosáhneme plné operační schopnosti, založené na rozmístění 27 družic a přiměřeném počtu náhradních družic a odpovídající pozemní infrastruktuře, EU dosáhne přidané hodnoty programu Galileo z hlediska ověřování, vysoké přesnosti a nepřetržitého fungování, a sklidí tak hospodářské a společenské přínosy". Zpravodaj se obává, že pokud nebude systém dokončen včas, mohlo by Galileo ztratit své postavení, a vyzývá Komisi, aby dokončila právní a finanční rámec spojený s Galileem. Program GMES: "Absence finančního plánu může znehodnotit až dosud vynaložené investice. Program GMES prostřednictvím hlídkovacích družic poskytne údaje ze sledování Země pro sledování změny klimatu a globální bezpečnost. Pozorování Země se bude využívat k řadě účelů v oblastech, jako je řízení přírodních zdrojů, energetika, sledování půdy, životní prostředí, kartografie, prevence přírodních rizik, zemědělství a potravinová bezpečnost, meteorologie a vnitřní bezpečnost. Program GMES byl prozatím financovaný z rozpočtu Evropské unie, ale po roce 2013 plánuje Evropská komise mezivládní financování. Patriciello v tom vidí ohrožení programu: "Doufám, že Komise doplní právní rámec a zařadí financování GMES do víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Absence finančního plánu hospodářské podpory, by znehodnotila až dosud vynaložené investice."
20120106FCS34949 - 14/14
