Pod lupou
Plenární zasedání Evropského parlamentu 12.-15. prosince 2011 ve Štrasburku Od 12. do 15. prosince proběhne ve Štrasburku poslední letošní plenární zasedání Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že se sešel konec polského předsednictví a poločas 7. volebního období Evropského parlamentu, bude se hodnotit a bilancovat, ale dojde i na předání Sacharovovy ceny a na schvalování řady norem týkajících se přímo občanů. V úterý mají poslanci na programu hodnocení Evropské rady, která se odehrála 8.-9. prosince, a ve středu zhodnotí uplynulý půlrok polského předsednictví v Radě. Ve čtvrtek pak předseda Parlamentu Jerzy Buzek v projevu k plénu zhodnotí své dvouapůlleté předsednictví Evropského parlamentu. Výherce letošní Sacharovovy ceny za svobodu myšlení už známe - je to pětice aktivistů Arabského jara. Ve středu jim předseda Parlamentu ocenění slavnostně předá. Poslanci budou dále jednat a hlasovat o Evropském ochranném příkazu, který bude chránit oběti trestných činů po celé EU, o jednotném povolení pro práci a pobyt pro dělníky ze zemí mimo EU, aby už nemuseli žádat v každé zemi zvlášť, a o písemném "poučení o právech", které budou muset obdržet všichni podezřelí a obžalovaní z trestného činu v EU. V neposlední řadě také Evropský parlament oficiálně přivítá 13 nových poslanců, 5 posledních jmen bude oznámeno později.
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Referenční číslo:20111201FCS33093 Tiskové odd. - ústředna (32-2) 28 33000
1/22
Pod lupou Newsletter: Plenární zasedání EP 12.-15. prosince ve Štrasburku Poslanci zhodnotí prosincovou Evropskou radu a polské předsednictví Parlament v průběhu úterní a středeční rozpravy zhodnotí Evropskou radu, konanou 8.-9. prosince a dominovanou úkoly EU a členských států na překonání krize, jakož i polské šestiměsíční předsednictví v Radě, které se uzavírá na konci roku 2011. Sacharovova cena 2011 bude ve středu předána aktivistům Arabského jara Předseda Parlamentu Jerzy Buzek předá Sacharovovu cenu za svobodu myšlení za rok 2011 pětici aktivistů Arabského jara za jejich příspěvek k historickým změnám v arabském světě. Slavnostní předání se uskuteční ve středu 14. prosince v poledne v plenárním sále. Celoevropská ochrana pro oběti trestných činů Oběti trestných činů, které požívají ochrany před svými agresory v jednom členském státě EU, mohou získat podobnou ochranu pokud se přestěhují do jiného státu, dle nových pravidel, o kterých bude Parlament hlasovat v úterý. Tato pravidla, která jsou již dohodnuta s národními vládami, ochrání například oběti genderového násilí, obtěžování, únosů, pronásledování nebo pokusů o vraždu. Společná práva a jednotné povolení pro práci a pobyt pro dělníky ze zemí mimo EU Migranti ze třetích zemí pracující legálně v EU by měli požívat podobná práva jako občané EU pokud jde o pracovní podmínky, sociální zabezpečení a přístup k veřejným službám, podle nového předpisu o "jednotném povolení", který by měl Parlament přijmout v úterý. Nový předpis, který je již dohodnut mezi Parlamentem a Radou, také sníží administrativní zátěž, neboť zahraničním pracovníkům umožní získat pracovní povolení a povolení k pobytu v rámci jediného postupu. "Poučení o právech" pomáhající zajistit spravedlivé procesy napříč EU Kdokoli podezřelý nebo obžalovaný za spáchání trestného činu v EU bude muset být snadno srozumitelným jazykem neprodleně informován o svých procesních právech, říká návrh směrnice, o které bude Parlament hlasovat v úterý. Všichni podezřelí, kteří jsou následně zatčeni nebo zadrženi budou také muset dostat písemné "poučení o právech", dodává text, ke kterému poslanci přidali právo nevypovídat, právo na neodkladnou lékařskou péči a právo kontaktovat příbuzné. Předseda Buzek bude bilancovat své funkční období Jerzy Buzek bude ve čtvrtek v projevu k plénu bilancovat své dvou a půl leté předsednictví Evropského parlamentu. Jeho funkční období coby předsedy vyprší 17. ledna 2012, kdy bude Parlament volit jeho nástupce. Diskuse s Catherine Ashton o bezpečnostní politice, lidských právech, summitu EURusko a Sýrii Poslanci budou v úterý odpoledne diskutovat o vlivu finanční krize na obranný sektor a vývoj v oblasti lidských práv s vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Debata začíná v 15:00. Jasnější pravidla pro označování ovocných šťáv O navrhovaných změnách pravidel EU na označování ovocných džusů, nektarů, šťáv vyráběných z koncentrátů a z vícero druhů ovoce bude Parlament diskutovat v úterý a ve středu hlasovat. Poslanci chtějí, aby byla pravidla jasnější, například aby umožnila spotřebitelům rozpoznat, zda byla do šťáv přidána sladidla. Změny byly předběžně dohodnuty během neformálních jednání s Radou v říjnu.
20111201FCS33093 - 2/22
Pod lupou Oběti trestných činů budou chráněny v celé EU Oběti trestné činnosti, kterým byla podle zákona poskytnuta ochrana v jednom členském státě EU, bude moci podle nových pravidel Evropského ochranného příkazu požadovat podobnou ochranu, i pokud se přesunou do jiné země EU. Tato pravidla, s nimiž už souhlasily i členské země, budou mimo jiné chránit oběti genderového násilí, zastrašování, únosu, sledování (stalking) nebo pokusu o vraždu. Plénum Evropského parlamentu o nich bude jednat v pondělí 12. prosince a den na to o nich bude hlasovat. Opatření na ochranu obětí trestných činů již ve všech členských zemích existují, ale přestávají platit, pokud oběť překročí hranice členské země, která opatření vydala. Evropský ochranný příkaz umožní komukoli, kdo získá ochranu v jedné zemi EU, aby si ji "vzal" s sebou, pokud se přesune do jiného členského státu. Evropský ochranný příkaz se týká ochranných opatření ve prospěch všech obětí nebo možných obětí trestných činů, tedy nejen násilí na ženách. "Směrnice o Evropském ochranném příkazu je důležitým krokem při budování Evropského prostoru práva", řekla po společném hlasování (5. prosince) ve Výboru pro občanské svobody a Výboru pro rovnost pohlaví zpravodajka Výboru pro občanské svobody, španělská sociální demokratka Carmen Romero López. Ochrana pro všechny oběti Poslanci při jednáních trvali na tom, aby se Evropský ochranný příkaz netýkal jen obětí genderového násilí (tj. v podstatě násilí páchaného na ženách), ale obětí všech trestných činů. Zpravodajka Výboru pro rovnost pohlaví, španělská lidovecká poslankyně Teresa Jiménez-Becerril Barrio po hlasování prohlásila: "Tato směrnice bude brzy poskytovat opravdovou ochranu obětem v celé EU. Netýká se jen obětí genderového násilí, ale obětí všech trestných činů". Podle směrnice mohou o celoevropskou ochranu žádat oběti nebo potenciální oběti, které potřebují ochranu "proti trestnému činu jiné osoby, který může jakkoli ohrozit život oběti, její tělesnou, duševní a sexuální integritu, jakož i důstojnost nebo osobní svobodu". Tyto činy zahrnují "únosy, nebezpečné pronásledování (tzv. stalking) a jiné formy nepřímého nátlaku" Další kroky Evropský parlament bude o směrnici hlasovat ve druhém čtení. Výbory, které jsou za směrnici zodpovědné, tedy Výbor pro občanské svobody a Výbor pro rovnost pohlaví Evropskému parlamentu doporučily přijmout postoj Rady z prvního čtení. Pokud se tak stane, směrnice bude přijata. Členské země pak budou mít tři roky na to, aby ji převedly do svého práva.
20111201FCS33093 - 3/22
Pod lupou Poslanci Evropského parlamentu projednají dopady krize na odvětví obrany Jedním z důsledků krize je i trend snižování finančních prostředků na obranu. "Nekoordinované škrty v rozpočtech na obranu by mohly vést k úplné ztrátě některých vojenských schopností v Evropě," varuje polský lidovecký poslanec Krzysztof Lisek, autor zprávy o dopadu krize na odvětví obrany. Krize by ale mohla být šancí pro další integraci, sdružování a sdílení obranných schopností. V úterý odpoledne budou poslanci na plenárním zasedání jednat o společné bezpečnostní a obranné politice s Vysokou představitelkou EU pro zahraniční politiku Catherine Ashton. Krzysztof Lisek nám vysvětlil postoj Parlamentu. Krize zasahuje všechno, proč tedy chcete upozorňovat na dopady finanční krize na odvětví obrany právě teď? Obrana a bezpečnost jsou i nadále nezbytnou oblastí a je nutné si uvědomit, že drtivá většina aktivit v této oblasti je strategická a probíhá dlouhodobě - není možné vybudovat si pozici silného globálního hráče s dobrou strategií během jednoho dvou let. Proto zdůrazňujeme mnoho otázek, které je třeba řešit co nejdříve, ale jejichž výsledek bude vidět až v dlouhodobém horizontu. Myslím si, že krize by mohla být pro Evropu impulsem k tomu, aby konečně začala využívat svůj potenciál a chovat se jako globální hráč, mluvit jedním hlasem. Vaše zpráva naznačuje, že krize je příležitostí pro integraci obranných politik EU. Kde vidíte možnosti pro sdružování a sdílení? Když mluvím o sdružování a sdílení, mám na mysli zejména oblasti, jako jsou strategická a taktická přeprava, logistická podpora, údržba, schopnosti v oblasti vesmíru, počítačová ochrana,a také zdravotnická podpora, vzdělávání a odborná příprava, Rád bych viděl víc "sdružovacích a sdílecích" iniciativ týkajících přepravních helikoptér, doplňování paliva za letu, monitorování moří, bezpilotních letounů, ochrany proti chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným rizikům, satelitní komunikace ... Tento seznam by mohl být ještě delší - to ukazuje, v kolika oblastech můžeme optimalizovat zdroje. Členské státy vydají ročně na obranu celkem zhruba 200 miliard eur. Je to sice jen asi třetina výdajů USA, ale stále je to podstatná částka. Jak by se tyto peníze daly využít efektivněji? Rádi bychom viděli větší spolupráci mezi EU a NATO, doufáme, že dojde na standardizaci a interoperabilitu. Myslím, že větší roli by zde měla hrát Evropská obranná agentura (EDA). Doufám, že se bude klást větší důraz na standardizaci obranného vybavení a na vytvoření jednotného evropského trhu s obranným vybavením. Jsem trochu zklamán výsledky poslední Rady ministrů obrany, která se sešla 30. listopadu v Bruselu. Rada nepodpořila vytvoření evropského velitelství, které by Evropě umožnilo rychlou reakci v případech jako byla libyjská krize. Také nechápu nechuť ke zvýšení rozpočtu na Evropskou obrannou agenturu. Opravdu doufám, že moje zpráva pomůže. Změny jsou nevyhnutelné – čím rychleji se do nich dáme, tím lépe.
20111201FCS33093 - 4/22
Pod lupou Zahájení zasedání ve Štrasburku: eurozóna, změny klimatu, noví členové EP Výsledky summitu věnovaného krizi eurozóny a konference o změnách klimatu v Durbanu byly vypíchnuty při úvodním projevu prosincového plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku předsedou Jerzym Buzkem. Předseda Buzek přivítal 17 nových členů Parlamentu a zmínil se také o 60. výročí Ženevské úmluvy o uprchlících a 30. výročí zavedení stanného práva komunistickým režimem v Polsku. Summit eurozóny Předseda Buzek zdůraznil, jak důležité jsou pro Evropu opatření na řešení krize eurozóny, na kterých se shodla Evropská rada 8. a 9. prosince. Jerzy Buzek oznámil, že předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v úterý ráno obeznámí poslance s výsledky summitu. Následovat bude tříhodinová přednostní rozprava. Konference o změnách klimatu Dohoda, které byla dosaženo na konferenci o změnách klimatu v Durbanu (Jižní Afrika) 11. prosince, není zcela uspokojivá, zejména protože neobsahuje detailní prováděcí pravidla, řekl Jerzy Buzek a dodal, že je nicméně potěšen, že delegace EU na konferenci "mluvila jedním hlasem". Ženevská úmluva o uprchlících Ženevská úmluva o právním postavení uprchlíků, podepsaná před šedesáti lety, tvoří základ veškeré azylové legislativy EU a definuje koncept "uprchlíka" v mezinárodním právu, poznamenal předseda Buzek. Dodal, že Parlament se účastnil jednání o Společném evropském azylovém systému a vyzval, aby byl realizován v plném rozsahu do konce roku 2012. Jerzy Buzek také vypíchnul utrpení 3800 libyjských uprchlíků v Tunisku, kteří se nemohou vrátit domů. USA souhlasily s přijetím 800 z nich, a EU 150, řekl. Stanné právo v Polsku Před třiceti lety polské úřady ve snaze potlačit hnutí Solidarita zavedly stanné právo, poznamenal předseda Buzek s tím, že mnoho osob, které se dožadovaly práva na svobodu slova zaplatilo svými životy. Demokracie a lidských práv, kterých se dnes těší střední a východní Evropa, nemohlo být dosaženo bez pomoci západní Evropy a EU by dnes měla stejným způsobem pomáhat severní Africe, dodal Jerzy Buzek. 17 nových členů Evropského parlamentu Jerzy Buzek přivítal 17 nových členů Evropského parlamentu, v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady z června 2010 umožňující přijetí 18 dalších poslanců. Zbývající (nizozemský) člen EP bude ohlášen později. Jméno
Členský stát
Politická skupina
ANDERSDOTTER Amelia
SE
Zelení/EFA
BRATKOWSKI Arkadiusz Tomasz
PL
EPP
COCHET Yves
FR
Zelení/EFA
CUSCHIERI Joseph
MT
S&D
GARCÉS RAMÓN Vicente Miguel
ES
S&D
GARCÍA-HIERRO CARABALLO Dolores
ES
S&D
McINTYRE Anthea
UK
ECR
MALINOV Svetoslav Hristov
BG
EPP
MAZEJ KUKOVIČ Zofija
SI
EPP
NILSSON Jens
SE
S&D 20111201FCS33093 - 5/22
Pod lupou ORTIZ VILELLA Eva
ES
EPP
ROATTA Jean
FR
EPP
ŠADURSKIS Kārlis
LV
EPP
SEDÓ i ALABART Salvador
ES
EPP
STADLER Ewald
AT
NA
TREMATERRA Gino
IT
EPP
WEIDENHOLZER Josef
AT
S&D
Změny v pořadu jednání Úterý - rozprava o sousedské politice EU byla přesunuta na konec odpoledne, po rozpravě o Sýrii. Středa – na závěr programu ve středu byla přidána otázka k ústnímu zodpovězení Komisi o volném pohybu pracovníků.
20111201FCS33093 - 6/22
Pod lupou Bezfosfátové prostředky pomohou zachovat čistou vodu Prací prášky a prostředky pro automatické myčky nádobí budou muset být prakticky bez fosfátů. O nařízení, které to vyžaduje, budou v úterý jednat poslanci Evropského parlamentu, a ve středu o něm budou hlasovat. Nová pravidla by měla pomoci zlepšit kvalitu vody a vodního života, který je ohrožen fosfáty vypouštěnými do odpadních vod. Fosfáty se používají v pracích prostředcích proto, aby změkčily vodu a tak se umožnilo účinnější praní a čištění. Jenže fosfáty obsažené v odpadních vodách vypouštěných do jezer a řek napomáhají šíření řas, které spotřebovávají rybám a jiným živočichům veškerý kyslík a tím je zabíjí. Nová pravidla od roku 2013 Od roku 2013 nová pravidla povolují uvádět na trh jen prací prostředky, u nichž celkový obsah fosforu je menší než 0,5 g na standardní náplň pračky. Pro prostředky do myček nádobí bude stejné pravidlo platit od roku 2015. "Ve srovnání s pracími prášky, bylo ve vývoji nízkofosfátových ale přitom vysoce účinných prostředků pro myčky nádobí dosaženo menšího pokroku. Nicméně, bezfosfátové prostředky již na trhu jsou a výrobci neustále inovují,“ řekl již dříve zpravodaj pro „bezfosfátovou“ legislativu, britský liberál Bill Newton Dunn Prací prostředky: velký přispěvatel ke znečištění fosfáty Detergenty (prací a mycí prostředky, saponáty) jsou po zemědělství a odpadní vodě třetím největším zdrojem fosfátů vypouštěných do povrchových vod. Největším přispěvatelem k celkovému zatížení fosfáty jsou mezi detergenty prací prášky. Přitom jsou k dispozici alternativní změkčovače vody, i když jejich účinnost je různá. V některých členských státech EU již platí různá omezení množství fosfátů v pracích prostředcích, zatímco jiné země spoléhají na dobrovolnou seberegulaci výrobců pracích a mycích prostředků. V některých regionech vede nejasná, příliš měkká nebo neexistující legislativa až ke špatné kvalitě vody. Příkladem je voda v Dunaji a Baltském moři.
20111201FCS33093 - 7/22
Pod lupou Srozumitelné informace pro podezřelé v trestním řízení Představte si, že jste na dovolené třeba ve Španělsku a obviní vás ze spáchání trestného činu. Budete schopni porozumět složitému právnickému jazyku používanému v trestním řízení? Přidejte si k tomu fakt, že v každé členské zemi se trestní řízení odehrává podle jiných pravidel, a budete se cítit ještě hůř. Poslanci chtějí zajistit, aby cesta touto právní džunglí byla snadnější. Poslanci se chystají změnit situaci tak, aby byl každý, kdo je podezřelý nebo obviněný z porušení zákona, informován o svých právech v jazyce, kterému rozumí. Tak to požaduje návrh, o kterém bude Evropský parlament hlasovat v úterý 13. prosince. Podle současných právních předpisů v některých členských státech stačí poskytnout informace o procesních právech ústně, zatímco jinde jsou informace sepsané velmi technickým jazykem a jsou poskytnuty pouze, pokud o ně dotyčný člověk požádá. "Poučení o právech" by pomohlo zajistit spravedlivý průběh soudního procesu v celé Evropské unii. "Být si vědom svých práv je prvním krokem k tomu, aby byla vaše práva respektována. Poučení o právech bude zadržené informovat o jejich právech v jim srozumitelném jazyce, včetně práva na překlad a tlumočení a práva na přístup k právnímu zástupci," řekla po hlasování ve Výboru pro občanské svobody německá sociální demokratka Birgit Sippel, která je zpravodajkou toho návrhu. Další kroky O návrhu směrnice v úterý hlasuje Evropský parlament, poté ho musí schválit Rada. Po přijetí směrnice budou mít členské země dva roky na to, aby ji převedly do svého národního práva. Spojené království a Irsko oznámily svůj úmysl se k přijetí a převedení této směrnice účastnit. Jedinou členskou zemí, která se neúčastní je tak Dánsko.
20111201FCS33093 - 8/22
Pod lupou Parlament schválil celoevropskou ochranu obětí trestných činů Oběti trestných činů, které požívají ochrany před svými agresory v jednom členském státě EU, budou moci získat podobnou ochranu pokud se přestěhují do jiného státu, dle nových pravidel, které v úterý schválil Parlament. Cílem Evropského ochranného příkazu je například ochrana obětí genderového násilí, obtěžování, únosů, pronásledování nebo pokusů o vraždu. Členské státy budou mít tři roky na provedení směrnice do vnitrostátního práva. Opatření na ochranu obětí trestných činů před agresory již existují ve všech členských státech EU, ale v současnosti jejich platnost končí přestěhováním oběti do jiné země. Směrnice o Evropském ochranném příkazu (EOP), jejíž text je již dohodnut s vládami členských států, umožní všem občanům, kteří požívají ochrany na základě trestního práva v jednom z členských států EU, požádat o podobnou ochranu v případě, kdy se stěhují do jiného státu. "Stručně řečeno, usnadníme pohyb obětí a ztížíme pohyb agresorů. Dnes jsme učinili důležitý krok k ochraně těch, kteří si to nejvíce zaslouží," řekla zpravodajka Výboru pro práva žen Teresa Jiménez-Becerril Barrio (EPP, ES). "Ochrana nebude mít hranic. Tisíce obětí teď budou moci žít v pokoji," dodala zpravodajka Výboru pro občanské svobody Carmen Romero López (S&D, ES). Poslanci od počátku usilovali o to, aby bylo jednoznačnější, že se nová pravidla mají vztahovat na oběti všech trestných činů, nikoli pouze na oběti genderového násilí. Většiny ochranných opatření dnes požívají ženské oběti genderového násilí, ale EOP může chránit oběti obou pohlaví a také jiných trestných činů Nová pravidla budou chránit oběti nebo možné oběti před trestným činem jiné osoby, který může jakýmkoli způsobem ohrozit život, tělesnou, duševní a sexuální integritu dané osoby, jakož i její důstojnost nebo osobní svobodu. Mezi tyto činy bude patřit obtěžování, únos, pronásledování a jiné formy nepřímého nátlaku. Držet agresory zpátky Od okamžiku, kdy je oběti přiznána ochrana v jednom členském státě na základě národního trestního práva, může požádat o EOP, který rozšíří tuto ochranu i na území jiné země EU, do které se oběť rozhodne přestěhovat (či se již přestěhovala). EOP vydá domovská země a předá jej orgánům druhé země. EOP může být vydán pouze pokud je agresorovi zakázán v jeho původním státě přístup na místa, kde žije nebo která navštěvuje chráněná osoba, nebo pokud je mu uloženo omezení kontaktu nebo přiblížení se ke chráněné osobě. Ochrana příbuzných oběti Díky poslancům Evropského parlamentu bude možno být požádáno, aby EOP chránil také příbuzné hlavní chráněné osoby. Nové předpisy pokryjí občanské věci EOP v trestních věcech bude doplněn samostatnými předpisy pro občanské věci. Za tímto účelem navrhla v květnu 2011 Komise nařízení o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech, o kterém budou rovněž spolurozhodovat Parlament s Radou. Kombinace těchto dvou nástrojů (směrnice o EOP a tohoto nařízení) by měla pokrýt co nejširší okruh ochranných opatření obětí vydávaných v členských státech. Procedura: spolurozhodování, druhé čtení
20111201FCS33093 - 9/22
Pod lupou "Poučení o právech" pomůže zajistit spravedlivé procesy v celé EU Každá osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu v EU musí být snadno srozumitelným jazykem neprodleně informována o svých procesních právech, říká nová směrnice, kterou v úterý přijal Parlament. Všichni podezřelí, kteří jsou následně zatčeni nebo zadrženi musí také dostat písemné "poučení o právech", dodává text, ke kterému poslanci přidali právo nevypovídat, právo na neodkladnou lékařskou péči a právo kontaktovat příbuzné. Nová směrnice, která je již dohodnuta s vládami členských států, stanoví celounijní minimální standardy k zajištění práva na informace v trestním řízení. Občané zadržení a obvinění ze spáchání trestného činu si dnes nemohou být jisti, že budou všude v EU řádně informováni o svých právech. V některých členských státech jsou o svých procesních právech informováni pouze ústně, zatímco v jiných jsou informace sice poskytovány písemně, ale jsou technické, složité a poskytovány pouze na vyžádání. "Nová směrnice je důležitým milníkem v zajištění spravedlivého procesu pro všechny podezřelé a obviněné z trestných činů, díky zavedení jednotných standardů. Práva občanů jsou posílena. Občané mohou využívat svých práv na obranu pouze pokud tato práva znají. Parlament rozšířil seznam práv, o kterých je důležité informovat, například o lékařskou péči či kontakt se členy rodiny", řekla zpravodajka Výboru pro občanské svobody Birgit Sippel (S&D, DE). Informace požadované před prvním výslechem Každá osoba podezřelá nebo obviněná ze spáchání trestného činu musí být neprodleně seznámena alespoň s následujícími procesními právy: • právem na obhájce, • nárokem na bezplatné právní poradenství a podmínkami pro jeho získání, • právem na to být seznámen s obviněním, • právem na tlumočení a překlad, • právem nevypovídat. Tyto informace musí být poskytnuty ústně nebo písemně "nejpozději" předtím, než je podezřelá nebo obviněná osoba poprvé vyslýchána policií. Od okamžiku zadržení požadováno poučení o právech Orgány budou muset podat každé osobě, která je zadržena nebo zatčena, nebo podléhá Evropskému zatýkacímu rozkazu, písemnou informaci v podobě "poučení o právech". Kromě výše uvedených práv musí poučení zadržené osobě podat informace o: • právu nahlížet do informací ze spisu, • právu informovat konzulární úřad a jednu další osobu, • právu na rychlou lékařskou pomoc, • právu na informaci ohledně počtu hodin/dnů, během nichž může být zadržována před tím, než bude postavena před soudní orgán. Poučení o právech musí také obsahovat základní informace o možnosti napadnout zákonnost zatčení, dosáhnout přezkumu rozhodnutí o vzetí do vazby či požádat o předběžné propuštění. Směrnice obsahuje indikativní vzor poučení o právech. Členské státy mohou tento vzor upravit tak, aby byl v souladu s jejich národními předpisy a mohou jej rozšířit o další vhodné informace. Po přijetí směrnice budou mít členské státy dva roky na její provedení do vnitrostátních předpisů. 20111201FCS33093 - 10/22
Pod lupou Procedura: spolurozhodování, první čtení
20111201FCS33093 - 11/22
Pod lupou Společná práva a jednotné povolení pro práci a pobyt pro pracovníky ze zemí mimo EU Migranti ze třetích zemí pracující legálně v EU by měli požívat společná práva podobná těm, které mají občané EU, pokud jde o pracovní podmínky, sociální zabezpečení a přístup k veřejným službám, podle nového předpisu o "jednotném povolení", který v úterý přijal Parlament. Směrnice také umožní zahraničním pracovníkům získat pracovní povolení a povolení k pobytu v rámci jediného postupu. Členské státy budou mít dva roky na přizpůsobení svých vnitrostátních předpisů novým pravidlům. Směrnice o "jednotném povolení" doplňuje další opatření týkající se legální migrace, jako modrou kartu, a jejím cílem je usnadnit migraci, která odpovídá potřebám pracovního trhu EU. V průběhu pondělní rozpravy řekla zpravodajka Véronique Mathieu (EPP, FR): "Směrnice o jednotném povolení nám do určité míry umožní vypořádat se s nedostatkem evropské pracovní síly. Zjednoduší také systém kontrol a rovnováh migračních toků. Je mnohem lepší mít legální migraci a odstranit podněty pro protiprávní či tajná opatření. Nová pravidla usnadní povolení jak pro práci, tak pro pobyt a umožní občanům třetích zemí mít stejná práva jako pracovníci v EU. Práva pracovníků jsou v centru této směrnice." Pravidla se nedotýkají pravomocí států EU rozhodnout o tom, zda chtějí či nechtějí přijmout mimoevropské pracovníky ani kolik jich (ne)chtějí přijmout. Členské státy však budou muset během čtyř měsíců rozhodnout o tom, zda udělí jednotné povolení. Navrhovaná směrnice omezí administrativní zátěž pro občany třetích států, neboť jim umožní získat pracovní povolení a povolení k pobytu v rámci jediného postupu. Umožní také, aby žádost o jednotné povolení podal buď občan třetího státu, nebo jeho zaměstnavatel v EU. Na koho se pravidla vztahují? Dohodnutá pravidla se budou vztahovat na občany států mimo EU, kteří si přejí žít a pracovat v členském státě nebo již legálně přebývají či pracují v EU. Nová pravidla se nebudou týkat cizinců s dlouhodobým pobytem, uprchlíků a vyslaných pracovníků (na které se již vztahují jiná unijní pravidla), sezónních pracovníků či pracovníků převedených v rámci jedné společnosti (na které se budou vztahovat jiné směrnice EU). Aupair a námořníků plujících pod vlajkou členského státu se pravidla rovněž nebudou týkat. Nový soubor práv Držitelé jednotného povolení se budou těšit společnému souboru práv srovnatelných s těmi, které požívají pracovníci z EU, jako důstojné pracovní podmínky, uznávání kvalifikací, právo vstupovat do odborů, daňové výhody a přístup k penzím, sociálnímu zabezpečení, službám nabízeným úřady práce a sociálnímu bydlení. Státy EU budou moci využít některých specifických omezení těchto práv. Sociální zabezpečení, sociální bydlení a penze Obecným pravidlem bude, že pracovníci ze zemí mimo EU budou mít přístup k sociálnímu zabezpečení ve stejném rozsahu jako občané EU. Členské státy však budou moci uplatňovat omezení pro pracovníky s pracovními smlouvami kratšími šesti měsíců. Pro občany zemí mimo EU, kteří jsou přijati ke studiu, mohou být také omezeny rodinné příspěvky. Členské státy budou moci rovněž omezit přístup k veřejným službám, jako například sociálnímu bydlení, pro cizí pracovníky, kteří mají práci. Na žádost poslanců směrnice zaručuje, že pracovníci ze zemí mimo EU dostanou penzi po návratu do své země za stejných podmínek a ve stejné výši jako občané daného členského státu. Odborná příprava a vzdělávání 20111201FCS33093 - 12/22
Pod lupou Rovněž na základě žádosti členů Evropského parlamentu bude cizím pracovníkům, kteří mají zaměstnání nebo jsou registrováni jako nezaměstnaní poskytována odborná příprava a vzdělávání. V průběhu jednání poslanci odmítli návrh členských států, aby byly tyto služby poskytovány pouze zahraničním pracovníkům, kteří jsou zaměstnáni. Pokud jde o přístup na vysoké školy nebo odbornou přípravu, která není přímo spojena se zaměstnáním, členské státy mohou zavést zvláštní podmínky, například jazykové znalosti. Další kroky Vzhledem k tomu, že předpis schválený v úterý Parlamentem byl již schválen členskými státy, představuje hlasování Parlamentu konec legislativního procesu. Po zveřejnění směrnice v Úředním věstníku EU budou mít členské státy dva roky na její provedení do vnitrostátních předpisů. Procedura: Spolurozhodování, druhé čtení
20111201FCS33093 - 13/22
Pod lupou Záchrana eura: Poslanci projednali výsledky Evropského summitu Zlaté pravidlo, které omezuje rozpočtové deficity nejen v eurozóně, ale ve většině členských zemí EU: to je podstata fiskální úmluvy, na které se minulý týden shodli evropští lídři na svém summitu. Poslanci dnes dohodu přivítali, ale upozornili na to, že pro obnovení důvěry občanů je potřeba zaměřit se i na růst. Živou výměnu názorů vyvolalo britské veto, které vedlo ostatní členské země k rozhodnutí hledat novou smlouvu. Výsledky summitu představil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Obnovení důvěry v euro je podle něj složitější, než kdokoli očekával. Van Rompuy vyjádřil politování nad tím, že nová fiskální úmluva bude muset mít mezivládní charakter, i nad tím, že ne všechny členské země dohodu podpořily. Připomněl ale, že to není poprvé v dějinách, kdy některé členské státy EU začaly spolupráci prostřednictvím mezivládních dohod, které se později změnily v unijní právo [např. Schengen]. Podle předsedy Evropské komise José Manuela Barrosa dohoda dosažená na summitu zdůraznila nezvratnost společné měny a pevný závazek euru. Fiskální úmluva ale podle něj nestačí, k navrácení důvěry občanů a investorů je potřeba růst a zaměstnanost. Barrosa potěšilo, že nenastalo žádné dělení na 17 zemí eurozóny a ty ostatní. Prohlásil, že nová smlouva o fiskální unii nebude nahrazovat instituce EU, ale bude na nich stavět. Barroso vyjádřil svou podporu eurodluhopisům, které by přinesly silnější a likvidnější trh s dluhopisy. Předseda poslanců Evropské lidové strany Joseph Daul z Francie k výsledkům summitu prohlásil, že: "26 z 27 zemí ukázalo, že sdílená suverenita je lepší, než suverenita, která je rukojmí trhů." Vyjádřil politování nad tím, že nová smlouva nebude na komunitární ale na mezivládní bázi, a požadoval plné zapojení institucí EU. Zdůraznil přitom roli Evropského parlamentu coby garanta demokratické legitimity. Joseph Daul zpochybnil pokračování placení britského rabatu (vracení peněz Velké Británii z rozpočtu EU): "Pokud Velká Británie opouští solidaritu s ostatními 26 zeměmi, nevím, proč by těch 26 zemí mělo být solidárních s Velkou Británií. Solidarita musí fungovat v obou směrech." Za Progresivní alianci socialistů a demokratů její předseda Martin Schulz z Německa prohlásil, že "britský premiér nechtěl větší regulaci finančních trhů, což je nepřijatelné, protože právě finanční trhy, spekulanti z londýnské City jsou těmi, kdo nás uvrhli do krize ...". K závěrům Rady Martin Schulz dodal, že by Evropský parlament měl předložit alternativní návrhy na zajištění stability v Evropě, většího růstu, zaměstnanosti a sociálního zabezpečení. Předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt z Belgie byl spokojen, že dohody ze summitu ukončily ambice Německa a Francie řídit celou eurozónu. "Disciplína bez solidarity není tím pravým vyjádřením unie," zdůraznil pak Verhofstadt kritiku faktu, že opatření se zaměřují výhradně na rozpočtové deficity. Spolupředsedkyně Zelených Rebecca Harms se summitem spokojena nebyla: "Summit nepřinesl žádné odpovědi na palčivé otázky, které přinesla krize. Summit byl popíráním skutečnostmi a demokracie". Český poslanec Jan Zahradil, předseda Evropských konzervativců a reformistů se ke kritice přidal: "Tento summit lze těžko nazvat úspěchem. Neudělaly se žádné okamžité kroky k uklidnění trhů a nepřišly žádné návrhy na podporu růstu. Evropa je rozdělenější než dřív." Zahradil také poznamenal, že Evropa je nyní několikarychlostní, dokonce i 17 zemí eurozóny je nyní rozděleno na dvě části: "na ty co budou platit a na ty, jimž bude zaplaceno". Kritika britského premiéra Camerona je podle něj nesprávná, protože jenom obhajoval britské národní zájmy. Ani předsedu skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice, německého poslance Lothara Biskyho závěry summitu nepřesvědčily, žádný průlom se podle něj nekonal. Krizi podle Biskyho zavinily neoliberální politiky, jako je privatizace a přerozdělování bohatství směrem nahoru, a rozpočtové škrty k růstu nepovedou. Jeho lék na krizi? "Měli bychom zavést daň z finančních transakcí a zakázat nebezpečné finanční produkty." 20111201FCS33093 - 14/22
Pod lupou Britský poslanec Nigel Farage, spolupředseda skupiny Evropy svobody a demokracie pozici Velké Británie na summitu vehementně obhajoval a prohlásil: "V pátek se něco změnilo: Británii se podaří velký útěk." Premiér Cameron podle něj otevřel nevyhnutelnou cestu k referendu o dalším členství Velké Británie v Evropské unii.
20111201FCS33093 - 15/22
Pod lupou Vymačkat pro spotřebitele maximum Nová spotřebitelsky vstřícná pravidla pro označování ovocných šťáv a nektarů byla ve středu schválena Evropským parlamentem. Jejich cílem je zabránit užívání potenciálně zavádějících názvů pro směsi šťáv a označení "bez přidaných cukrů". Pro aktualizaci stávajících předpisů z roku 2001 hlasovalo 585 poslanců, 33 bylo proti a jeden se zdržel hlasování. Zpravodaj Andrés Perelló Rodriguez (S&D, ES) řekl: "Naší prioritou bylo poskytnout spotřebitelům přesné informace, aby věděli, co nakupují. Parlament sehrál klíčovou roli v zákazu přidaných cukrů ve výrobcích prodávaných jako ovocné šťávy a jasného uvedení přítomnosti cukrů nebo sladidel v podobných nápojích." Směsi šťáv Směs šťáv ze dvou druhů ovoce musí mít v budoucnu název, který odpovídá jejímu složení, říkají poslanci. Například směs 90% jablečné a 10% jahodové šťávy by měla být označována jako "jablečná a jahodová šťáva", zatímco v současnosti může být pouze "jahodovou šťávou". U šťáv ze tří nebo více druhů ovoce bude možno použít obecné označení jako "směs šťáv." Cukry a sladidla Poslanci vědí, že spotřebitelé - zejména pak diabetici, rodiče a lidé držící dietu - žádají jasné údaje o rozdílu mezi "šťávou" a "nektarem" a o přítomnosti jakýchkoli sladidel. V budoucnu nebudou ovocné šťávy obsahovat žádné cukry či sladidla. "Nektary", vyráběné přidáním vody k ovocné dřeni, budou moci cukry či sladidla obsahovat. Označení "bez přidaných cukrů" nebude povolen u nektarů obsahující umělá sladidla jako sacharin, aby se zamezilo případným záměnám. 100% pomerančová šťáva? Mnoho výrobků prodávaných jako "pomerančová šťáva" obsahují až 10% mandarínkové šťávy, která přispívá k barvě a chuti šťávy. Tato praxe je běžná v Brazílii a Spojených státech, jež mají velký podíl na evropském trhu. Aby byly zachovány rovné podmínky, budou muset být pomerančové šťávy dovážené do EU skutečně stoprocentní, aby mohly být jako takové prodávány, případně budou muset obsahovat mandarinku v názvu výrobku. Další postup Nová pravidla byla předběžně dohodnuta během neformálních jednání mezi Parlamentem a Radou a pro vstup v platnost jim schází pouze oficiální posvěcení členskými státy. Výrobky uvedené na trh nebo označené před vstupem v platnost nových pravidel budou moci být prodávány až tři roky po vstupu směrnice v platnost. Členské státy budou mít 18 měsíců na její provedení do vnitrostátních předpisů. Procedura: spolurozhodování, první čtení
20111201FCS33093 - 16/22
Pod lupou Ruské volby: poslanci žádají o nové svobodné a spravedlivé hlasování Parlament vyzývá ke konání nových svobodných a spravedlivých voleb a okamžitému a úplnému prošetření všech zpráv o podvodech a zastrašování v souvislosti s ruskými volbami konanými 4. prosince. Ve středu přijatém usnesení vítá Parlament demonstrace v Rusku jako výraz vůle občanů. Poslanci zdůrazňují, že průběh voleb ukázal, že Rusko nedodržuje volební standardy, jak je definuje OBSE. Vyjadřují rovněž vážné obavy v souvislosti se zprávami o podvodech a s předběžnými zjištěními obsaženými ve zprávě OBSE/ODIHR ohledně porušení postupů, chybějící nestrannosti sdělovacích prostředků, obtěžování nezávislých pozorovatelů a nedostatečného oddělení strany a státu. Usnesení podtrhuje, že proces registrace vedl k vyloučení několika opozičních stran z účasti na volbách a závažným způsobem omezil svobodu sdružování, politickou soutěž a pluralismus od samotného počátku. Parlament vyzývá ke konání nových svobodných a spravedlivých voleb, jakmile se zaregistrují všechny opoziční strany. Poslanci vítají demonstrace v Rusku jako výraz touhy ruských občanů po větší demokracii a odsuzují tvrdé zákroky policie proti pokojným demonstrantům. Parlament žádá o okamžité a úplné prošetření všech zpráv o podvodech a zastrašování a o potrestání osob, které budou shledány odpovědnými za tyto činy. Parlament vyzývá předsedu Evropské rady, předsedu Komise a Vysokou představitelku pro zahraniční politiku EU, aby vznesli otázku voleb na summitu EU-Rusko, který se bude konat 15. prosince. Poslanci opětovně vyslovují své znepokojení se situací v oblasti lidských práv v Rusku, nedostatky právního státu a nezávislého soudnictví. Usnesení vyzývá EU a Rusko, aby urychlily jednání o nové dohodě o partnerství a spolupráci. Parlament podporuje právně závaznou dohodu, jejíž nedílnou součástí musí být všechny oblasti související s demokracií, právním státem a dodržováním lidských práv. Usnesení zdůrazňuje význam posílení energetického partnerství s Ruskem a opětovně připomíná, že dodávky přírodních zdrojů nelze využívat jako politický nástroj. Usnesení také zdůrazňuje, že mezinárodní výzvy, zejména pokud jde o Sýrii a Irán, nemohou být vyřešeny bez koordinovaného přístupu zahrnujícího Rusko. Procedura: Nelegislativní usnesení
20111201FCS33093 - 17/22
Pod lupou Parlament požaduje zajištění práv zadržovaných osob Ocitnete-li se ve vazbě v jiné zemi EU než ve své vlastní, podmínky ve vaší cele mohou být velmi rozdílné od podmínek v celách ve vaší domovské zemi. Na středeční odpoledne si poslanci připravili pro Radu a Komisi řadu otázek, týkajících se právě rozdílů v podmínkách zadržovaných, zhoršujících se podmínek ve vězeních v členských zemích, zneužívání vyšetřovací vazby, přeplněnosti vězení a podmínek zadržování osob ze zemí mimo EU. Evropská komise odpověděla na četné žádosti Evropského parlamentu a Rady o stanovení minimálních standardů EU pro podmínky zadržování a vazby a souboru práv zadržovaných Zelenou knihou. Dokument z června 2011 poukazuje na rozdíly mezi standardy pro zadržované v rámci členských zemí EU. Zelená kniha poznamenává, že zadržovaní bývají umístěni ve stísněných, přeplněných celách. Dalším problémem je, že některé členské země nemají žádnou zákonnou maximální dobu vyšetřovací vazby. Podle Zelené knihy špatné zacházení se zadrženými ze zemí mimo EU a špatné vazební podmínky ztěžují zpětné zapojení do života po propuštění. Podmínky zadržování a správa vězeňských zařízení jsou zodpovědností členských států. Ale nedostatky, např. přeplněnost zařízení a údajné špatné zacházení se zadržovanými, mohou podkopat důvěru, která je základem pro soudní spolupráci v trestních věcech mezi členskými státy EU. Skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů, Aliance liberálů a demokratů pro Evropu, Spojené evropské levice / Severské zelené levice, Evropské lidové strany a Zelených, předložily Komisi a Radě v této souvislosti řadu otázek. Chtějí například vědět, jestli se Komise hodlá zabývat ochranou základních práv zakotvených v Listině EU pro všechny vězně. Co bude Rada dělat pro podporu minimálních standardů pro věznice a vazební podmínky a společného souboru práv vězňů v EU? Co bude s pravidly pro přiměřené odškodnění pro neoprávněně vězněné nebo odsouzené osoby?
20111201FCS33093 - 18/22
Pod lupou Vítězové Sacharovovy ceny jsou Evropě vděčni za podporu Arabského jara "Udělením Sacharovovy ceny pětici aktivistů Arabského jara uznal Evropský parlament snahy všech, kteří bojují za důstojnost, základní svobody a politické změny v arabském světě," řekl předseda Parlamentu Jerzy Buzek při slavnostním předání Sacharovovy ceny ve středu ve Štrasburku. Předseda Buzek uvedl, že "historické události nám také připomínají naši zodpovědnost, včetně potřebné podpory vznikající mladé a činorodé občanské společnosti" a zdůraznil "klíčovou roli, kterou během Arabského jara sehrály ženy." Vítězové vyslovili za cenu, kterou vnímají jako důležitý symbol klíčové evropské podpory povstáním během Arabského jara, vděčnost. Poukázali také na výzvy v oblasti lidských práv, kterým jejich země ve snaze obnovit a vybudovat skutečně demokratické režimy respektující spravedlnost a lidskou důstojnost stále čelí. Slavnostního předání se osobně mohli zúčastnit pouze dva vítězové: Asmá Mahfouz, mladá bloggerka z Egypta, a Ahmed al-Sanusi, nejdéle sloužící libyjský vězeň. Parlament uctil minutou ticha památku Muhammada Buazízího, jehož sebeupálení na protest proti represím tuniských orgánů podnítilo protesty v Tunisku a který získal cenu posmrtně, jakož i památku všech, kteří v průběhu povstání přišli o život. Ve své děkovné řeči řekla Asmá Mahfouz: "Tato cena vzdává hold všem občanům Egypta, kteří byli mnohem odvážnější než já a obětovali na ulicích své životy. Ráda bych Vám řekla, jak jsem pyšná na všechny mučedníky arabské revoluce. Nezradíme je, budeme v naší cestě pokračovat." Ahmed al-Sanusi zdůraznil význam usmíření: "Musíme obnovit naši zemi, být tolerantní i vůči těm, kteří spáchali zločiny, kteří pošlapali lidskou důstojnost." Poděkoval evropským sousedům Libye, kteří jako první Libyi pomohli, za jejich "jednoznačnou diplomatickou a vojenskou podporu." Syrský karikaturista Ali Farzat, který je v exilu v Kuvajtu, prostřednictvím videozprávy vyjádřil vděčnost za cenu a zároveň politování nad počtem obětí v jeho rodné Sýrii, který "každou minutou narůstá." Syrská lidskoprávní právnička Razan Zaitouneh, která se skrývá, zaslala dopis, ve kterém napsala: "Chtěla bych poděkovat Evropskému parlamentu a všem, kteří soucítili s povstáním našeho lidu, a kteří jej jakkoli podporovali, pro zítřky bez represí, vězení a krveprolití. Všem statečným lidem v Tunisku, Egyptě, Jemenu, Bahrajnu a jinde. Všem, kteří svobodu již získali a těm, kteří o ni stále bojují." Nositelé Sacharovovy ceny 2011 Asmá Mahfouz Asmá Mahfouz je mladou egyptskou bloggerkou, jejíž videa na Youtube přivedla tisíce lidí do ulic, aby protestovali proti represivnímu režimu prezidenta Husního Mubaraka. Ahmed al-Sanusi Ahmed al-Sanusi byl nejdéle sloužícím libyjským vězněm, uvězněným za pokus o převrat proti bývalému diktátorovi Kaddáfímu a propuštěným po 31 letech. Muhammad Buazízí Sebeupálení Muhammada Buazízího odstartovalo v průběhu několika hodin mohutné protesty, které nakonec vedly k pádu režimu. Ali Farzat Ali Farzat je syrský kreslíř známý pro své karikatury zesměšňující arabské diktátory. Ze Sýrie uprchl poté, co byl napaden na ulici a byly mu zlomeny obě ruce. Razan Zaitouneh 20111201FCS33093 - 19/22
Pod lupou Razan Zaitouneh je lidskoprávní právnička ze Sýrie, která se ukrývá od té doby, co ji vláda kvůli jejím každodením zprávám na webu SHRIL a zprávám zahraničním médiím o zvěrstvech páchaných v Sýrii na civilistech obvinila, že je zahraničním agentem. Sacharovova cena za svobodu myšlení Sacharovova cena za svobodu myšlení, pojmenovaná po sovětském fyzikovi a disidentovi Andreji Sacharovovi, je Evropským parlamentem udílena každoročně od roku 1988 a stala se známým symbolem boje za lidská práva a demokracii.
20111201FCS33093 - 20/22
Pod lupou Buzkův projev na rozloučenou: "O společné Evropě jsem nikdy nepochyboval" Evropa "byla vybudována na snech, a my nemáme žádné právo tyto sny zahodit". Takto se 15. prosince Jerzy Buzek naposledy obrátil na poslance Evropského parlamentu ve své funkci předsedy Parlamentu. Ve svém bilančním projevu vyzval Evropskou unii, aby bojovala za překonání krize, protože "chceme-li zůstat silní, vyžaduje to každodenní investici do naší společné Evropy", neboli opravdový "nový úděl". Ve svém projevu na rozloučenou k poslancům Evropského parlamentu hovořil odcházející předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek o velkých výzvách, kterým Evropská unie a Evropský parlament musely čelit během jeho dvouapůlletého mandátu. Plnému jednacímu sálu připomněl, jak nepřipravená na problémy se EU ukázala být: "Nepřipravili jsme naše Společenství na obtížné a náročnější časy. Argumenty vlastních zájmů začaly nahlodávat naši víru ve společné dobro. A nyní se naše Unie dostala do hluboké krize, jejíž příčiny jsou stejně tak politické a psychologické, jako ekonomické." Reakce na tuto tragédii, zdůraznil Jerzy Buzek, se stala nejvyšší prioritou Parlamentu. Ekonomika v krizi a měnící se svět Nedávno přijatý balíček pravidel rozpočtového dozoru je jen jedním z příkladů legislativy přijaté za jeho předsednictví. Jak Buzek poznamenal, rozpočtová poctivost byla jen malou částí toho, co Parlament navrhl a požadoval. "Vaším jménem jsem často zdůrazňoval, že je třeba dokončit vnitřní trh a podpořit růst a konkurenceschopnost" zdůraznil a dodal, že "Parlament vyzýval k větším investicím a větší podpoře výzkumu, vývoje a zelených technologií", včetně priority, na níž tvrdě pracoval sám Buzek, a to vytvoření "skutečného evropského energetického společenství". Pokud jde o mezinárodní scénu, předseda Buzek zmínil aktivní roli Evropského parlamentu v tom, co nazval jako úlohu Unie být "majákem" svobody a demokracie. "Když jsem mluvil s demonstranty na náměstí Tahrír v Káhiře a s bojovníky za svobodu na Náměstí mučedníků v Tripolisu, řekli mi: 'Děkujeme Ti, Evropo.'" Ale i v samotné Evropě se možná odehrály neméně revoluční změny: předseda Buzek se obrátil od poslanců na všechny evropské občany se zvláštním osobním vzkazem: Neexistuje žádný rozpor mezi tím, být dobrým občanem své vlastní země a zároveň dobrým evropským občanem: "Evropa vám umožňuje objevit kouzlo slovíčka "a": být dobrým občanem svého města, kraje, země - a svého kontinentu", a proto se "přihlaste k našemu společnému evropskému prostoru, je to váš Prostor". Během Buzkova předsednictví se změnil i sám Parlament. Zavedení Lisabonské smlouvy z něj udělalo plného spolutvůrce právních předpisů, společně s vládami členských zemí zastoupenými v Radě, prakticky ve všech oblastech. Samozřejmě "s mocí přichází zodpovědnost", a tak, jak připomněl Buzek, "jsme zavedli náš vlastní kodex chování pro poslance, který byl pozitivně hodnocen za svou jasnost a sílu." "Ztráta smyslu podstaty" "Naším skutečným problémem je nedostatek vzájemné důvěry a ztráta smyslu podstaty", upozornil Buzek a varoval, že v době, kdy "žádná země není ostrovem", ten "kdo zůstane mimo, nemůže očekávat, že bude důležitým hráčem". Vyjádřil naději, že napětí, které je výsledkem nedávné diskuse o mezivládní metodě rozhodování, nakonec "povede k většímu a ne menšímu uplatňování Lisabonské smlouvy a metody Společenství". Proto vyzval k "většímu zapojení Evropského parlamentu do rozhodování". A nejen to, Jerzy Buzek vyzval k "nové vlně politické integrace, nové vlně hospodářské integrace, skutečné hospodářské a fiskální unii" v opravdovém duchu spolupráce. Vyžadoval skutečný evropský "nový úděl", v jehož rámci "ti, kdo myslí na profit, musí myslet na hodnoty. Ti, kdo mluví o bohatství, musí mluvit o zodpovědnosti. Ti, kteří se starají o svou prosperitu, se musí starat o rovnost, a ti, kteří věří v soutěž, musí věřit i ve spravedlnost".
20111201FCS33093 - 21/22
Pod lupou "Jako předseda Evropského parlamentu jsem sloužil vám a evropským občanům", prohlásil Buzek. "Evropská unie má neuvěřitelnou hodnotu, pro kterou stojí za to pracovat a žít v ní. Je to ale hodnota, která může být vytvořena a využívána jen pokud jsme jednotní." "To je ta Evropa, které budu vždy sloužit s energií a odhodláním." Předseda Buzek formálně odstoupí 17. ledna 2012.
20111201FCS33093 - 22/22
