Pod lupou
Plenární zasedání Evropského parlamentu 14.-17. června 2012 ve Štrasburku 14.-17. června se poslanci Evropského parlamentu sešli k plenárnímu zasedání ve Štrasburku. Na programu měli opět ekonomické otázky - tzv. dvoubalíček o rozpočtové kontrole a ochraně zemí, které se ocitnou v problémech, jednali i o možných změnách dlouhodobého rozpočtu EU a o taktice pro vytváření pracovních míst. Na pořadu byla i zahraniční politika EU v různých částech světa, ochrana lidských práv, nebezpečné chemikálie nebo pravidla pro bezlepkové potraviny. Ve středu dopoledne poslanci se zástupci Rady a Komise projednali přípravu zasedání Evropské rady, které proběhne 28.-29. června. Hlavním tématem bude dlouhodobý rozpočet EU na léta 2014-2020. Mezi návrhy na jeho reformu patří i zavedení daně z finančních transakcí a snížení příspěvků členských zemí do rozpočtu EU. Ve čtvrtek poslanci hlasovali o tzv. dvoubalíčku - dvou zprávách týkajících se hospodářského řízení v Evropské unii. Ve středu Parlament přijal usnesení vyzývající k sepsání investičního paktu zaměřeného na využití potenciálu pro zaměstnanost a růst v zelené ekonomice, zdravotnictví, sociálních službách a nových technologiích. Po rozhodnutí Rady změnit bez upozornění právní základ pro schengenský hodnotící systém zařadil Parlament na úterý dopoledne debatu o tomto tématu. V úterý a ve středu poslanci projednali situaci v různých částech světa, konkrétně šlo o situaci v Afghánistánu, na Blízkém Východě, v Tibetu, Demokratické republice Kongo a přijali usnesení o Guineji-Bissau a situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Ve středu vystoupil před poslanci na formálním zasedání Ollanta Humala, prezident Peru. Ve čtvrtek poslanci schválili nová pravidla pro kojenecká mléka a bezlepkové potraviny. Podrobnosti ze zasedání najdete v příloze.
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Referenční číslo:20120601FCS46167 Tiskové odd. - ústředna (32-2) 28 33000
1/19
Pod lupou Newsletter - Plenární zasedání EP 14. – 17. června 2012 ve Štrasburku Evropský parlament zváží zpřísnění fiskálních pravidel a prorůstová opatření Čtvrteční hlasování Parlamentu o dvou zprávách týkajících se hospodářského řízení (tzv. "two-pack") naznačí, do jaké míry poslanci podporují posílení pravomocí Evropské komise pokud jde o kontrolu rozpočtů členských států. Hlasování ve výboru pro hospodářské záležitosti skončilo poté, co sociálnědemokratičtí poslanci žádali větší důraz na prorůstová opatření, příliš těsným výsledkem, než aby dalo jasný mandát pro zahájení jednání s členskými státy. Poslanci budou diskutovat o možných změnách rozpočtu EU na období 2014-2020 Příspěvky členských států do rozpočtu EU by mohly být seškrtány, dle návrhů poslanců na reformu příjmů unijního rozpočtu. O návrzích Parlamentu budou poslanci hlasovat ve středu, v návaznosti na rozpravu s předsedou Komise Barrosem a komisařem Lewandowskim. Sedmiletý rozpočet EU na příští období může být přijat pouze se souhlasem Parlamentu. Evropská rada o něm bude poprvé diskutovat na summitu 28. - 29. června. Nová pravidla pro kojenecká mléka a bezlepkové potraviny Pravidla upravující označování a obsah potravin určených pro kojence a osoby se specifickými zdravotními problémy by měla být přísnější a lépe definovaná, uvádí se v návrhu usnesení, o kterém budou poslanci hlasovat ve čtvrtek. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů a zajistit jasné předpisy pro potravinářský průmysl. Nová pravidla by se dle poslanců měla týkat také bezlepkových potravin a některých nízkokalorických diet. Afghánistán, Blízký východ, Tibet a Afrika v centru pozornosti poslanců Politika EU vůči Afghánistánu a Blízkému východu, včetně Sýrie, ale také současná situace v Tibetu po nedávných upáleních se řady tamních obyvatel a obnovené násilí v Demokratické republice Kongo (DRK) budou v úterý odpoledne předmětem diskuse poslanců s šéfkou unijní diplomacie Catherine Ashtonovou. Parlament také ve středu přijme usnesení o Guineji-Bissau a situaci mezi Súdánem a Jižním Súdánem. Poslanci chtějí zmocněnce EU pro lidská práva se silným mandátem Ve středu přijme Parlament doporučení pro nového zvláštního zmocněnce EU pro lidská práva. Tento post byl vytvořen po opakovaných urgencích Parlamentu, který vyzve Radu, aby jmenovala mezinárodně uznávanou osobnost, jejímž úkolem bude posílit lidskoprávní profil Evropské unie ve světě. Poslanci volají po investicích do pracovních míst Vytváření pracovních míst musí být dle poslanců hlavní prioritou Evropy. V usnesení, o kterém budou hlasovat ve středu, by měli vyzvat k sepsání investičního paktu zaměřeného na využití potenciálu pro zaměstnanost a růst v zelené ekonomice, zdravotnictví, sociálních službách a nových technologiích. Očekává se, že pozitivně přijmou soubor návrhů Komise z 18. dubna 2012 k oživení hospodářství spojeném s podporou zaměstnanosti, mezi nimiž figuruje i návrh na zavedení minimálních mezd. Nebezpečné chemikálie: přísnější kontroly a více veřejných informací Nová unijní pravidla by měla zvýšit četnost inspekcí závodů pracujících s nebezpečnými chemikáliemi, v návaznosti na katastrofu týkající se "červeného kalu" v Maďarsku z roku 2010. Pravidla také zajistí občanům právo na informace o závodech v blízkosti jejich bydliště, jakož i podrobné informace o krizových plánech v případě havárie. O navrhované legislativě, známé jako "Seveso III", budou poslanci hlasovat ve čtvrtek. Poučení ze skandálu s prsními implantáty Registr prsních implantátů, přísnější kontroly a sledovatelnost, a autorizační systém pro umístění implantátů na trh by dle poslanců měly zabránit opakování skandálu s vadnými prsními implantáty. Poslanci budou o usnesení v této věci hlasovat ve čtvrtek.
20120601FCS46167 - 2/19
Pod lupou Zahájení zasedání – Schengen, nový srbský prezident, Leyla Zanaová a Asma Mahfouzová Parlament bude důrazně bojovat proti plánu, schválenému ministry vnitra 7. června, na změnu právního základu hodnocení fungování Schengenského prostoru, slíbil předseda Parlamentu Martin Schulz v úvodním projevu. Změna byla ostře kritizována většinou politických skupin jako útok proti základním právům občanů EU. Předseda Schulz také varoval srbského prezidenta Tomislava Nikoliče před přepisováním historie a upozornil na procesy s laureátkami Sacharovovy ceny Leylou Zanaovou a Asmou Mahfouzovou. Dánský ministr spravedlnosti Morten Bødskov bude v úterý ráno od 9:00 v plénu Parlamentu vysvětlovat změnu právního základu na článek 70 Smlouvy, který přiznává Parlamentu menší rozhodovací roli ve vyhodnocování uplatňování schengenských pravidel. Jeho prohlášení budou následovat příspěvky zástupců politických skupin, dodal předseda Schulz. Martin Schulz uvedl, že v telefonickém rozhovoru s ministrem Bødskovem a současnou předsedkyní Rady EU, dánskou premiérkou Thorning-Schmidtovou, zdůraznil, že Evropský parlament bude rázně bojovat proti jakémukoli pokusu o útok na základní svobody občanů EU. Srbsko Předseda EP Schulz ve svém dopise nově zvolenému srbskému prezidentovi Tomislavu Nikoličovi pogratuloval k jeho zvolení, ale také upozornil, že pokusy o přepisování historie jsou nepřijatelné. Genocida v Srebrenici a zločiny proti lidskosti byly mezinárodně uznány, v neposlední řadě Mezinárodním soudním dvorem, uvedl a dodal, že doufá, že Srbsko “neopustí cestu smíření v regionu, protože jinak by opustilo cestu do Evropy.” Soudní řízení s laureátkami Sacharovovy ceny Martin Schulz vyzval ke spravedlivému soudu a odvolacímu procesu pro laureátku Sacharovovy ceny Leylu Zananovou, která byla odsouzena na základě turecké protiteroristické legislativy. Turecko podepsalo Evropskou úmluvu o lidských právech a Evropský parlament očekává, že se jí Turecko bude řídit, řekl předseda EP. Dodal, že mu během jeho oficiální návštěvy v Turecku před dvěma týdny Leyla Zananová poděkovala za neochvějnou podporu Parlamentu. Další laureátku Sacharovovy ceny, Asmu Mahfouzovou z Egypta, čeká od 17. června odvolací proces proti trestu odnětí svobody, poznamenal Martin Schulz a uvedl, že písemně požádal Vysokou představitelku EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonovou, aby zajistila, že velvyslanec EU v Káhiře bude přítomen procesu. Příchozí / odcházející poslanci Předseda Schulz oznámil, že: - Eric Andrieu nahradil Kadera Arifa (S&D, FR) - Jean-Jacob Bicep nahradil Pascala Canfina (Zelení/EFA, FR) - Karim Zeribi nahradil Vincenta Peillona (S&D, FR) - Eric Banki nahradil Jánose Ádera (EPP, HU), a - pověření Minodory Clivetti byla ověřena Výborem pro právní záležitosti.
20120601FCS46167 - 3/19
Pod lupou Fond solidarity - pomoc při likvidaci škod po velkých přírodních katastrofách Zemětřesení, která otřásla Itálií minulý měsíc, nebyla jedinou přírodní katastrofou v této zemi. Už v loňském říjnu sužovaly Toskánsko a Ligurii záplavy, které způsobily ohromné škody. Evropská unie chce na jejich nápravu uvolnit přes 18 milionů eur z Evropského fondu solidarity. Prostředků z Fondu solidarity, který byl založen v roce 2002 jako odpověď na různé přírodní katastrofy, jako jsou záplavy, lesní požáry, zemětřesení, bouřky nebo sucha, bylo zatím využito téměř padesátkrát. V úterý 12. června poslanci schválili zprávu portugalského lidovce José Manuela Fernandese, která navrhuje schválit uvolnění přes 18 milionů eur z Evropského fondu solidarity. Ty mají pomoci při nápravě rozsáhlých škod způsobených v říjnu 2011 záplavami v Toskánsku a Ligurii na domech, podnicích a infrastruktuře. Rozpočtový výbor dal zprávě zelenou 31. května. Evropský fond solidarity byl založen v roce 2002 na pomoc při likvidaci škod způsobených velkými přírodními katastrofami. Hlavním popudem k jeho vzniku byly ničivé povodně, které v létě roku 2002 zasáhly střední Evropu, včetně České republiky. Maximální roční rozpočet Fondu solidarity je 1 miliarda eur. K březnu 2012 bylo prostředků z Fondu solidarity využito v celkem 48 případech ve 23 členských a přístupujících zemích. Využitá částka dosáhla více než 2,5 miliardy eur. Česká republika pomoc z fondu čerpala zatím třikrát, pokaždé po záplavách. V srpnu 2002 to bylo 129 milionů eur, v květnu 2010 pomoc činila 5,1 milionu eur a v srpnu 2010 to bylo 10,9 milionu eur. 6. srpna loňského roku zveřejnila Evropská komise návrh podle něhož by fungování Fondu solidarity bylo jednodušší, jasnější, reagoval by rychleji a byl by viditelnější. Evropský fond solidarity •
Fond solidarity Evropské unie může poskytnout finanční pomoc členským státům i přistupujícím zemím v případě rozsáhlejší přírodní katastrofy, pokud celková přímá škoda způsobená danou pohromou přesáhne 3 miliardy eur (v cenách roku 2002) nebo 0,6 % HNP dané země.
•
Pomoc může obdržet i sousední členský stát či přistupující země, pokud byly zasaženy toutéž katastrofou, na niž získal členský stát pomoc, i když částka poškození uvedeného limitu nedosahuje.
•
Ve výjimečných případech mohou být z fondu prostředky uvolněny rovněž pro regionální katastrofu neobvyklého rozsahu, jež zasáhne většinu obyvatel daného regionu a má vážné a trvalé následky pro hospodářskou stabilitu a životní podmínky dané oblasti.
20120601FCS46167 - 4/19
Pod lupou Parlament požaduje zlepšení podmínek pro přeshraniční dobrovolnictví "Dobrovolnictví je nevyčerpatelným zdrojem informálního učení a osobního rozvoje," říká ve své zprávě italský lidovec Marco Scurria. Přeshraniční dobrovolná činnost je i příležitostí k mezikulturnímu obohacení mladých Evropanů, ale kvůli byrokratickým a jazykovým bariérám se dobrovolníci v cizině stále setkávají s moha problémy. Pomoci by mohlo zavedení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci a Evropského znalostního pasu, říká zpráva, kterou poslanci schválili 12. června. V současnosti se různým dobrovolnickým aktivitám věnuje kolem 100 milionů občanů EU. Svou dobrovolnickou prací jsou schopni přispět k tvorbě 5 % evropského HDP. Marco Scuria ve své zprávě navrhuje několik kroků, jak zjednodušit dobrovolníkům jejich práci za hranicemi a jak lépe využít potenciál dobrovolnické práce v EU. Konkrétně zpravodaj: • navrhuje vytvořit centrální portál EU věnovaný dobrovolné činnosti se zvláštním oddílem věnovaným přeshraniční dobrovolné činnosti • požaduje uvést do praxe Evropský znalostní pas, který zaručí uznávání odborných kvalifikací na přeshraniční úrovni a umožní vést záznamy o dovednostech a schopnostech získaných prostřednictvím dobrovolné činnosti. • podporuje vytvoření Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci, který by se zabýval výběrem, přípravou a vysíláním dobrovolníků na podporu místních organizací v případě přírodních katastrof. Naše infografika vám prozradí, ve které oblasti Evropané vykonávají dobrovolnickou činnost nejčastěji.
20120601FCS46167 - 5/19
Pod lupou Evropský parlament zacílil na útoky na informační systémy Hrozba kybernetických útoků či přímo válek už není jen nějakou sci-fi, stala se realitou. A ušetřena jí nezůstala ani Evropa. V úterý 12. června schválili poslanci zprávu bulharského sociálního demokrata Ivaila Kalfina o ochraně kritické informační infrastruktury. Zpráva mapuje situaci v oblasti počítačové bezpečnosti v Evropě a zkoumá budoucí výzvy. Mimo to poslanci jednají i o ochraně dětí v digitálním světě, počítačové kriminalitě a ochraně údajů. "Je zřejmé, že internet představuje kritickou infrastrukturu a že narušení internetu může vést k podstatným ztrátám a bezpečnostním rizikům, které mají dopad na velký počet evropských občanů a podniků," říká Kalfin ve své zprávě. Pro ochranu národních a evropských kritických informačních infrastruktur jsou potřeba pravidelné aktualizace minimálních standardů odolnosti, které mají zajistit připravenost na narušení, incidenty, pokusy o zničení nebo útoky a odpovídající reakci, připomíná zpráva. Upozorňuje také, že je nutné najít způsob, jak úplně odříznout přístup ke kritické infrastruktuře, v případě, že přímý kybernetický útok představuje vážnou hrozbu pro její správné fungování. Mezinárodní spolupráce V oblasti mezinárodní spolupráce zpráva požaduje, aby Komise a Evropská služba pro vnější činnost zahájily konstruktivní dialog se všemi zeměmi, které mají podobný názor. Dialog by měl vést ke společnému porozumění a vytvoření politik k ochraně kritických infrastruktur. Poslanci také požadují, aby členské země EU ustanovily dobře fungující vnitrostátní nebo vládní skupiny pro reakci na počítačové hrozby CERT (z anglického Computer Emergency Response Team, v České republice je to CSIRT.CZ, pozn.red.) a aby vypracovaly vnitrostátní krizové plány proti počítačovým útokům. Vzhledem k rozsáhlé škále činností národních, evropských a globálních institucí, agentur a dalších zúčastněných, doporučuje zpráva zlepšit jejich koordinaci, aby se zamezilo duplikaci Lepší vzdělávání a zvyšování povědomí Sebelepší zabezpečení není nic platné, pokud se obezřetně a zodpovědně nechovají sami uživatelé sítí. Komise by podle poslanců měla zahájit veřejnou celoevropskou iniciativu zaměřenou na vzdělávání a zvyšování povědomí koncových uživatelů o možných hrozbách. Potřeba jsou také celoevropská cvičení zaměřená na přípravu při rozsáhlých síťových bezpečnostních incidentech. A v neposlední řadě musí podle poslanců sami vlastníci a provozovatelé kritických informačních struktur umožnit a případně pomoci uživatelům uplatit vhodné nástroje ochrany před poškozujícími útoky. Rozprava o Kalfinově zprávě proběhne v pondělí 11. června večer, v úterý 12. června o ní budou poslanci hlasovat. Další chystaná opatření ... Zpráva Ivaila Kalfina není jednou aktivitou Parlamentu v oblasti počítačové bezpečnosti. Německá lidovecká poslankyně Monika Hohlmeier v současnosti vypracovává pro Výbor pro občanské svobody zprávu o útocích proti informačním systémům, zatímco pod vedením německého poslance za Zelené Jana Philippa Albrechta připravuje tentýž výbor odpověď na lednový návrh Komise na nový legislativní rámec na ochranu osobních údaj v EU.
20120601FCS46167 - 6/19
Pod lupou 10. července by pak měl Výbor pro kulturu hlasovat o usnesení, jehož autorkou je italská sociální demokratka Silvia Costa. Usnesení požaduje jednotnou rámcovou směrnici o právech nezletilých a o boji proti nevhodnému obsahu v digitálním světě.
20120601FCS46167 - 7/19
Pod lupou Parlament projednal další krok na cestě ke společné energetické politice EU Pokud si chtějí členské země EU zajistit spolehlivé dodávky energie za přijatelné ceny, musí najít společný přístup v jednání s vnějšími dodavateli energie, říká maďarská sociální demokratka Edit Herczog, autorka zprávy o strategii pro spolupráci EU v oblasti energetiky se třetími zeměmi. 12. června její zprávu schválil Parlament na plenárním zasedání. Edit Herczog nám týden předtím poskytla rozhovor. Jak zajistit, aby EU mluvila v oblasti energetiky jedním hlasem? Nezbytnou podmínkou je lepší výměna informací. Velcí dodavatelé energie mají o svých evropských spotřebitelích spoustu údajů, ale v rámci Unie jeden o druhém moc nevíme. Lepší výměna informací mezi sebou uvnitř Unie by posílila naši pozici při nakupování na mezinárodních trzích. Potřebujeme novou legislativu o tom, jak by jednotlivé země měly tyto informace poskytovat a jak tyto informace používat, protože jsou samozřejmě důvěrné. Jak by to mělo vypadat v praxi? Mluvíme tady o výměně informací na politické úrovni. Při každé schůzce ministrů pro energetiku v rámci Rady by se mělo jednat i o vnějším rozměru evropské energetické politiky. Přítomen by měl být i komisař pro energetiku Günther Oettinger a vysoká představitelka pro zahraniční politiku. Cíle energetické politiky EU by měly být lépe začleněny do zahraniční politiky Unie. Ve své zprávě říkáte, že členské státy by neměly uzavírat takové smlouvy o dodávce energie se třetími zeměmi, které porušují zájmy jiného členského státu ... Ano, přesně tak. Pokud jste v Evropské unii, a celá Unie je jeden ekonomický subjekt, pak získávat konkurenční výhody tím, že podkopete zájmy jiných států, je nespravedlivé. Chceme stavět na našich silných stránkách, ne na těch slabých. Diverzifikace dodávek plynu je důležitým aspektem vnější energetické politiky EU. Jaké alternativní dodavatele a trasy by měla EU podpořit, aby snížila nadměrnou závislost na jediném dodavateli, jako je třeba Rusko? Hodně se mluví o jižní cestě pro dopravu kaspického plynu do Evropy. Chceme otevřít přístup všem zdrojům energií, včetně zdrojů z Kaspického regionu a odjinud. V tuto chvíli jsou tu dva konkurenční projekty. Jedním z nich je propojení a harmonizace již existujících plynovodů do plynovodu South-East Europe Pipeline SEEP. Druhý projekt, Nabucco, staví na tom, že existující sítě jsou velmi zastaralé a jejich modernizace by byla mnohem složitější než vybudování nové sítě. Rozhodnutí, jestli investovat do starých sítí a harmonizovat je, nebo vybudovat novou síť s novou akciovou společností a novými pravidly, je čistě na investorech. Mě připadá životaschopnější, udržitelnější,a nemyslím, že dražší, druhá možnost. Ale já nejsem investor. A tohle bude rozhodnutí investorů.
20120601FCS46167 - 8/19
Pod lupou Schengen: Poslanci vyslovili silnou kritiku vůči předsednictví Rady Rozhodnutí vlád EU, které právním tahem vyřadily Evropský parlament z rozhodování o fungování smlouvy o bezvízovém cestování v rámci schengenského prostoru, může skončit u Evropského soudního dvora, varují poslanci. V úterní plenární rozpravě představitelé většiny politických skupin silně kritizovali dánské předsednictví za tah, který považují za přímý útok na základní hodnoty Evropské unie. Ministři spravedlnosti a vnitřních věcí členských zemí Evropské unie 7. června rozhodli o změně právního základu schengenského hodnotícího mechanismu. Tímto krokem změnili úlohu Parlamentu z možnosti spolurozhodovat v této oblasti na pouhé právo být o dalších rozhodnutích informován. Rozhodnutí přijali přesto, že ještě nebyla uzavřena jednání s ostatními orgány EU. Dánský ministr spravedlnosti Morten Bødskov jako zástupce Rady před poslanci rozhodnutí obhajoval tím, že "jde o právní rozhodnutí, postavené na obsahu, ne na politice" a vyzval je, aby se na věc podívali "v širších souvislostech". Většina představitelů politických skupin nicméně reagovala velmi silně. Předseda skupiny Evropské lidové strany Joseph Daul nazval rozhodnutí Rady "naprosto nepřijatelným" a předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů Hannes Swoboda Radu varoval, že "otevřela dveře populismu", a vzkázal jí: "postavíme se proti vám, použijeme všechny politické a právní nástroje, které máme, abychom to zastavili". Právním postupem proti rozhodnutí vlád hrozil i předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt, zatímco spolupředsedkyně skupiny Zelených Rebecca Harms obvinila vlády členských zemí, že Schengen používají jako záminku, aby "odvrátily pozornost občanů od krize". Podle zástupkyně skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Cornelie Ernst je rozhodnutí Rady "opovrženíhodným, antidemokratickým a antievropským" tahem. Na druhou stranu, představitelka skupiny Evropských konzervativců a reformistů Anthea McIntyre vyjádřila sice své překvapení nad tahem Rady, ale stejně ji překvapil i "dětinský záchvat vzteku" poslanců. McIntyre připomněla, že národní bezpečnost "zůstává výhradní pravomocí členských států". Nizozemský nezařazený poslanec Auke Zijlstra vidí rozhodnutí Rady jako "rozumné". "Jsem přesvědčena, že v této záležitosti ještě nepadlo poslední slovo," zdůraznila komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström, a vyjádřila v souvislosti s rozhodnutím Rady své "ryzí zklamání".
20120601FCS46167 - 9/19
Pod lupou Poslanci vyjádřili pochybnosti o budoucnosti Afghánistánu Nedostatečné – tak vidí poslanci Evropského parlamentu výsledky strategie EU v Afghánistánu. V úterý o ní diskutovali s vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci. Jednotky NATO mají opustit Afghánistán v roce 2014, ale poslanci pochybují, že tamní orgány budou schopny převzít správu země. Poslanci poukázali zejména na problémy s korupcí, chudobou a Talibanem. Catherine Ashton nazvala Afghánistán “dlouhodobým závazkem” a zároveň poslance informovala o několika výrazných úspěších. Finská lidovecká poslankyně Eija-Riitta Korhola upozornila, že "jen 20 % pomoci z EU se skutečně dostane k lidem, kteří potřebují pomoc. Mezinárodní pomoc se musí reformovat. Musíme vymýtit pěstování drog a poskytnout lepší vzdělání policii a armádě,” a dodala, že “situace je stále zoufalá a jen se zhoršuje." Nizozemský sociální demokrat Thijs Berman, který předsedá parlamentní delegaci pro vztahy s Afghánistánem, položil zásadní otázku, jestli "až jednotky NATO v roce 2014 opustí Afghánistán, bude tato země schopna převzít kontrolu nad svou budoucností klidně a bez bojů?” V současnosti to podle Bermana tak nevypadá. Ani rumunská liberálka Norica Nicolai není v otázce budoucnosti Afghánistánu spokojená. „Každý můžeme vyprávět o nějakých úspěších, stačí ale tyhle úspěchy na to, abychom mohli Afghánistán považovat za stabilní a demokratickou zemi?", ptala se. „Není pochyb o tom, že je to závazek, který je občas obtížný, a vyžaduje, abychom tvrdě tlačili na afghánskou vládu, aby opravdu udělala to, co věříme, že by udělat měla. Musíme také zajistit, aby naše prostředky byly dobře vynaloženy,“ odpověděla na obavy poslanců Catherine Ashton. Vysoká představitelka pak upozornila i na dobré zprávy z Afghánistánu: "Viděli jsme zlepšení zdravotní péče, pokles kojenecké úmrtnosti, velké množství dívek, kterým se ve škole konečně dostává zaslouženého vzdělání. Tyto příběhy jsou důležité."
20120601FCS46167 - 10/19
Pod lupou Hospodářská správa s širší vizí Další sada předpisů v oblasti hospodářské správy musí být více zaměřena na růst a nové pravomoci Evropské komise v oblasti posuzování rozpočtů členů eurozóny musí být demokraticky kontrolovány, uvedli poslanci v úterý v usnesení k tzv."dvojbalíčku" ("two-pack"). Největší změny oproti návrhu Komise představují nová kapitola ke koordinaci vydávání dluhopisů, včetně částečného sdílení dluhu eurozóny, a právní ochrana zemí na pokraji platební neschopnosti. K hlasování v plénu došlo poté, co Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti oba texty schválil, ale většinou hlasů, která byla považována za příliš malou, než aby poskytla jasný mandát pro jednání s členskými státy. S mandátem z pléna budou nyní zástupci Parlamentu moci začít jednání s cílem docílit dohody. Jean-Paul Gauzès (EPP, FR), zpravodaj k pravidlům pro země se značnými finančními potížemi, řekl: "Pokud by taková pravidla existovala před dvěma lety, problémům, kterým nyní čelí některé země, by bylo možno předejít, neboť by byly učiněny jasné a včasné kroky." Jeho zpráva byla přijata 471 hlasy pro, 97 poslanců bylo proti a 36 se zdrželo hlasování. Elisa Ferreira (S&D, PT), zpravodajka k předpisům, které posílí požadavky na podávání zpráv všech členských států eurozóny, řekla, že právní předpisy musí být stanoveny v širším kontextu než jsou jen rozpočtová omezení. "Fiskální disciplína nemůže být alfou a omegou naší strategie. Musíme přehodnotit naše krátkodobé cíle a zahrnout do nich také růst a začarovanou spirálu vysokých úrokových sazeb financujících dluh," řekla. Její zpráva byla přijata poměrem hlasů 501 (pro), 138 (proti) a 36 (zdrželo se). Fond pro splácení dluhu, eurobondy a investice do infrastruktury Parlament k balíčku připojuje přímý prorůstový rozměr a přichází s okamžitými řešeními na snížení dluhů. Nejdůležitějším návrhem je zřízení Evropského fondu pro splácení dluhu, který by sdružil veškeré dluhy členů eurozóny přesahující 60 % jejich HDP. Tento dluh, jehož výše je nyní 2,3 biliónů eur, by byl následně splácen po dobu 25 let za nižší průměrné úrokové sazby. Fond by tak poskytl manévrovací prostor pro členské státy, které musí provést složité strukturální reformy a pomohl by rovněž prolomit spirálu vysokých úrokových sazeb, většího zadlužení a menšího růstu. V rámci dlouhodobých řešení by měsíc po vstupu nových předpisů v platnost měla Komise předložit časový plán na zavedení eurobondů a návrh na prorůstový nástroj, který využije 1 % HDP ročně, tedy přibližně 100 miliard eur, po dobu deseti let na investice do infrastruktury. Větší dohled ze strany Komise, ale ne bianko šek Výkon posílených pravomocí Komise bude podléhat podrobnějšímu monitorování členskými státy a Evropským parlamentem, aby byl zajištěn dohled, odpovědnost a legitimita. Za tímto účelem budou muset být posílené pravomoci obnovovány každé tři roky. Parlament nebo Rada je také budou moci zrušit. Usnesení týkající se mimořádných pravomocí Komise vůči zemím čelícím bankrotu nicméně posiluje pozici Komise nad rámec jejích vlastních návrhů, zejména díky většímu využití pravidla tzv."obrácené kvalifikované většiny" pro hlasování v Radě. Tohoto pravidla se například využije, když Komise navrhne opravná opatření členskému státu či v případě, kdy bude vyžadovat předložení nových plánů na snížení dluhu. Tato rozhodnutí budou považována za přijatá, pokud je Rada obratem nezruší. Růst jako hlavní cíl V souladu se změnou nálady oba texty zdůrazňují potřebu zajistit, aby fiskální dohled nebyl překážkou růstu. Posuzování rozpočtů jednotlivých zemí Komisí proto musí být komplexnější, aby bylo zajištěno, že rozpočtové škrty nejsou realizovány za cenu znemožnění investic s růstovým potenciálem. 20120601FCS46167 - 11/19
Pod lupou V zemích, které musí provést výrazné škrty, toto úsilí navíc nesmí narušit investice do vzdělávání a zdravotnictví, zejména pokud jde o země se závažnými finančními potížemi. Komise se rovněž bude muset zaměřit na negativní vedlejší důsledky politických rozhodnutí jednotlivých států, tak aby špatná rozhodnutí členských států nezpůsobovala potíže dalším členům eurozóny. Členské státy budou také muset podrobně informovat o výdajích, které mají růstový potenciál a potenciál vytvářet pracovní místa. Časové plány na snižování schodků budou ve výjimečných okolnostech či v případě prudkého hospodářského propadu uplatňovány flexibilněji. Oba texty rovněž zakotvují práva sociálních partnerů a občanské společnosti vyjádřit své názory na doporučení Komise a na lepší zahrnutí do formulování politiky. Právní ochrana před bankrotem Nové pravidlo umožní Komisi postavit členský stát na pokraji platební neschopnosti pod právní ochranu a vytvořit mu tak přehledné, stabilní a předvídatelné podmínky pro vyřešení jeho problémů. Státy pod touto ochranou by nemohly být prohlášeny za neschopné splácet své dluhy, jeho věřitelé by se museli do dvou měsíců přihlásit Komisi a úrokové sazby z půjček by byly zmraženy.
20120601FCS46167 - 12/19
Pod lupou Poslanci požadují robustní a flexibilní rozpočet a reformu příjmů EU Ke splnění svých politických cílů potřebuje EU robustní rozpočet, vzkázali poslanci lídrům EU, kteří budou 28. a 29. června diskutovat o rozpočtu na léta 2014-2020. Dlouhodobý rozpočet by měl být dostatečně pružný, aby dokázal reagovat na nové výzvy a příspěvky členských států by měly být nahrazeny jinými způsoby financování EU, uvádí se v usnesení, které ve středu schválil Parlament. V usnesení, které Parlament schválil poměrem hlasů 541 (pro): 100 (proti): 36 (zdrželo se), poslanci požadují, aby finanční rámec na období 2014-2020 "umožňoval větší rozpočtovou flexibilitu, jak v rámci položek, tak i mezi nimi, a také mezi jednotlivými rozpočtovými roky..., aby bylo možné rozpočtové prostředky odpovídajícím způsobem přizpůsobovat podle vývoje okolností a priorit." Nedostatek flexibility současného systému je podle poslanců důvodem těžkopádných reakcí na nové výzvy. Bylo například složité nalézt dodatečné zdroje financování pro výzkumný projekt jaderné fúze ITER, který se stal novou prioritou v průběhu současného víceletého finančního rámce (VFR). Čím je rozpočet menší, tím více je třeba umožnit přesměrování prostředků pro vypořádání se s neočekávanými událostmi. Pro přijetí nového VFR je předtím, než jej jednohlasně přijme Rada, potřebný souhlas Parlamentu. Parlament proto vyzval k plnohodnotným jednáním s Radou o všech aspektech týkajících se VFR. Reforma příjmů Dle unijních smluv musí být rozpočet EU financován plně z vlastních zdrojů. Podle poslanců by reforma současného systému, která by zavedla alternativní zdroje financování, jako daň z finančních transakcí či nové unijní DPH vedla do roku 2020 ke snížení příspěvků členských států založených na hrubém národním důchodu (HND) ze současných 75% na 40%. Parlament "není připraven souhlasit s dalším nařízením o VFR, nebude-li dosaženo politické dohody o reformě systému vlastních zdrojů, která povede ke zrušení stávajících slev a dalších mechanismů finančních oprav." Parlament přijal 8. června 2011 jako první unijní instituce stanovisko k rozpočtu na léta 2014-2020. Evropská komise představila svůj návrh na rozpočet 29. června 2011. Dánské předsednictví by mělo představit tzv."negociační box" k novému rozpočtu na červnovém summitu, kdy se Evropská rada bude tímto tématem poprvé zabývat. Postup: Nelegislativní usnesení
20120601FCS46167 - 13/19
Pod lupou Výbor pro rozpočtovou kontrolu schválil kandidátku na členku Evropského účetního dvora Kdo kontroluje kontrolory? Jednou z odpovědí na tuhle častou otázku může být postup jmenování členů Evropského účetního dvora. Jejich schopnosti a znalosti pro tuto funkci hodnotí i Evropský parlament. V pondělí 4. června si slyšením před Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu prošla bulharská kandidátka Iliana Ivanova. Výbor poté její kandidaturu schválil. Stejný verdikt vyřklo i plénum Parlamentu 13. června. Iliana Ivanova, která je v současnosti poslankyní Evropského parlamentu za skupinu Evropské lidové strany, v Účetním dvoře nahradí svou krajanku Nadejdu Sadolovu, jejíž mandát vyprší k 31. prosinci 2012. Výbor měl původně hlasovat i o pozici rumunského člena Dvora, na jehož místo kandidoval Mircea Vasile Popescu, rumunské úřady ale jeho nominaci týden předtím stáhly. Slyšení v Evropském parlamentu Předtím, než členy Evropského účetního dvora jmenuje Rada, musí jim dát zelenou Evropský parlament. Nejprve s kandidáty uspořádá slyšení Výbor pro rozpočtovou kontrolu, který poté hlasuje zvlášť o každém kandidátovi v tajném hlasování. Rozhodnutí výboru je předloženo k hlasování na plenárním zasedání. Pokud je názor Parlamentu na kandidáta negativní, Parlament požádá Radu, aby nominaci stáhla a navrhla nového kandidáta. Úloha Evropského účetního dvora Evropský účetní dvůr kontroluje účetnictví Evropské unie, jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Přispívá tak ke zdokonalování finančního řízení a působí jako nezávislý ochránce finančních zájmů evropských občanů. Účetní dvůr předkládá každoročně Evropskému parlamentu a Radě prohlášení o věrohodnosti účetnictví a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, a vydává i různé zvláštní zprávy. Tato prohlášení a zprávy tvoří každoročně základ pro rozhodování Evropského parlamentu o udělení nebo neudělení absolutoria za plnění rozpočtu jednotlivým orgánům a institucím EU. Evropský účetní dvůr tak napomáhá Evropskému parlamentu a Radě při výkonu jejich pravomocí při kontrole plnění rozpočtu. Evropský účetní dvůr se skládá z 27 členů, každá členská země EU v něm má jednoho zástupce. Členové jsou jmenováni na 6 let a jejich mandát je obnovitelný. Kandidáti se vybírají mezi odborníky, kteří ve své členské zemi pracují nebo pracovali v externích auditorských orgánech a nebo kteří mají pro tuto funkci zvláštní kvalifikaci.
20120601FCS46167 - 14/19
Pod lupou Zvláštní zástupce posílí postavení EU v oblasti lidských práv po celém světě Ve středu 13. června poslanci schválili doporučení Radě ohledně jmenování Zvláštního zástupce EU pro lidská práva, o které Parlament opakovaně žádal. Cílem jmenování zástupce pro lidská práva je posílit viditelnost, účinnost, soudržnost a odpovědnost politiky Evropské unie v oblasti lidských práv. Mandát zvláštního zástupce EU pro lidská práva Zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl být jmenován na obnovitelné funkční období 2,5 roku. Jeho mandát by měl vycházet ze zásad, kterými se řídí politika EU v oblasti lidských práv, a měl by mimo jiné zahrnovat snahy o posilování demokracie, mezinárodní spravedlnosti a mezinárodního humanitárního práva, zrušení trestu smrti, prosazování svobody projevu, potlačování násilí páchaného na ženách a měl by se řídit pokyny EU ohledně dětí a ozbrojených konfliktů Doporučení požaduje, aby zvláštní zástupce EU pro lidská práva měl možnost spolupracovat s Organizací spojených národů. Ve své funkci by měl předsedat dialogům na vysoké úrovni o lidských právech a vést konzultace se třetími zeměmi ohledně otázek lidských práv. Zvláštní zástupci Evropské unie Zvláštní zástupci Evropské unie poskytují podporu práci vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Řeší konkrétní problémy, nebo se věnují problémovým regionům nebo zemím. V současné době má Evropská unie deset zvláštních zástupců (viz seznam v pravém sloupci). Zvláštní zástupce pro lidská práva by byl historicky prvním zvláštním zástupcem EU pro konkrétní tematickou oblast. Jmenování Zpravodaj, španělský lidovec José Ignacio Salafranca v návrhu doporučení požaduje, aby v postupu jmenování a obnovení mandátu hrál roli i Evropský parlament. Vhodný kandidát podle něj má mít nezbytnou odbornou kvalifikaci, bohaté zkušenosti a prokazatelné výsledky v oblasti lidských práv, osobní a profesionální bezúhonnost a také mezinárodní renomé. Zvláštní zástupce EU pro lidská práva by měl být jmenován Radou pro zahraniční záležitosti složenou z ministrů zahraničí členských zemí EU 25. června. Salafranca doporučuje, aby se kandidát na zvláštního zástupce EU pro lidská práva navržený vysokou představitelkou Unie dostavil k výměně názorů nebo slyšení v příslušném výboru Evropského parlamentu. Podle Parlamentu by to posílilo transparentnost a odpovědnost mandátu zvláštního zástupce EU pro lidská práva.
20120601FCS46167 - 15/19
Pod lupou Zvláštní zástupci EU •
EU má 10 zvláštních zástupců
•
pro Afgánistán
•
pro Africkou unii
•
pro Bosnu a Hercegovinu
•
pro Střední Asii
•
pro Africký roh
•
pro Kosovo
•
pro Blizkovýchodní mírový proces
•
pro Jižní Kavkaz a Gruzii
•
pro region jižního Středomoří
•
pro Súdán a Jižní Súdán
20120601FCS46167 - 16/19
Pod lupou Prezident Peru promluvil k poslancům na plenárním zasedání ve Štrasburku Ollanta Humala, prezident Peru, dnes v poledne přednesl projev v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Vyzdvihl v něm prodemokratické směřování své země a její boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Ollanta Humala ve svém projevu podpořil Evropskou unii v jejím boji proti hospodářské krizi a zdůraznil úmysl Peru šíře s Unií spolupracovat. Předseda Evropského parlamentu Martin Schulz peruánského prezidenta přivítal krátce před tím, než Parlament hlasoval o usnesení o obchodní dohodě s Kolumbií a Peru. Ve schváleném usnesení poslanci ve spojitosti s obchodní dohodou vyzdvihli potřebu zvýšené ochrany práv pracovníků a lidských práv.
20120601FCS46167 - 17/19
Pod lupou Poslanci schválili rozšíření činnosti EBRD do Středomoří Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla založena po pádu berlínské zdi. Jejím úkolem bylo napomáhat přechodu zemí bývalého sovětského bloku k tržnímu hospodářství. 13. června poslanci schválili požadavek na rozšíření činnosti banky do oblasti jižního a východního Středomoří, jako reakci na velké politické změny, kterými region prochází. Parlamentní zpravodaj, kterým je nezařazený bulharský poslanec Slavi Binev, nám vysvětlil podrobnosti. Jaká je podobnost mezi bývalým sovětským blokem a současnou situací v oblasti Středomoří? Je tu mnoho podobností. Tak jako se musí dnes transformovat středomořské země, musely v 90. letech přejít z autoritářských režimů na tržně orientovaná hospodářství i země východní Evropy. Jsou tu ale i významné rozdíly. Středomořské země se neliší jen od zemí východní Evropy, liší se i jedna od druhé, z kulturního hlediska, i co se týče politického vývoje a dodržování občanských svobod. Evropská banka pro obnovu a rozvoj by měla zaujmout ke každé zemi individuální přístup, rozvíjet politiky zaměřené na odstraňování špatných postupů a stavět na těch pozitivních věcech, kterých už daná země dosáhla. V Bulharsku se nám to vůbec nepovedlo. Podniky stále nemohou fungovat bez vládní ochrany. A to přesně se EBRD pokusí v jižním a východním Středomoří změnit. Ovlivní práci EBRD přetrvávající politická rizika? Rizika tu samozřejmě jsou. Proto EBRD hodnotí u každé země právní předpisy, úroveň korupce, riziko politických změn a nestability. Je činná přímo na místě, spolupracuje s mezinárodními organizacemi i místními aktivisty a organizacemi. Úkolem EBRD je podporovat demokratický přechod a tržní hospodářství. Odnože totalitních režimů se tak nedostanou k žádným evropským penězům. Ve zprávě požadujete, aby EBRD přispívala k budování sociálně inkluzivních ekonomik, které efektivně využívají energie. Je to nový vývoj? Zpráva podporuje rozšíření operací banky do středomořského regionu. Někteří moji kolegové namítají, že na to není kvůli krizi ta správná chvíle. Podle mého názoru ale pokud chcete mít právo kritizovat, co se v děje v nějaké zemi nebo oblasti, máte také povinnost se do tamního dění zapojit. V tuto chvíli je pro tyhle země nejdůležitější, aby se vydaly správnou cestou rozvoje. Bylo by nepřirozené, abychom je omezovali ve využívání jejich přírodních zdrojů. Někteří mí kolegové v Hospodářském výboru přesto vyslovili obavy, že otevření se středomořských ekonomik by nemělo být spojené se vstupem průmyslových ropných gigantů do regionu.
20120601FCS46167 - 18/19
Pod lupou Parlament přijal nová pravidla pro kojenecká mléka a bezlepkové potraviny Pravidla pro označování a složení kojeneckých mlék a potravin pro osoby se zvláštními lékařskými potřebami budou lépe definována, dle návrhu předpisů, které ve čtvrtek jako svou vyjednávací pozici s Radou schválil Parlament. Cílem legislativy je lepší ochrana spotřebitelů a přehlednost pro potravinářský průmysl. Speciální pravidla by měla zahrnovat také nesnášenlivost lepku a některé nízkokalorické diety. Nové předpisy by měly nahradit několik stávajících právních norem ve snaze zefektivnit pravidla, která se týkají výrobků představujících cca 1-2 % celkového trhu s potravinami. Důvodem novelizaci jsou problémy, které mají jak spotřebitelé, tak zodpovědné orgány s rozlišováním mezi potravinami pro běžnou spotřebu a potravinami určenými osobám, které trpí specifickými zdravotními problémy. Zpráva poslankyně Frédérique Ries (ALDE, BE), byla přijata 603 hlasy pro, 8 proti a 8 poslanců se zdrželo hlasování. Kojenecká mléka V budoucnu by obaly všech umělých mléčných výrobků pro děti do 12 měsíců věku neměly obsahovat obrázky dětí či jiné obrázky "idealizující použití" těchto výrobků, uvádí se v textu. Dle poslanců by Komise měla rovněž objasnit stávající komplexní právní status mléka určeného pro děti ve věku 12 - 36 měsíců a navrhnout v případě potřeby nová pravidla. Nesnášenlivost lepku Předpisy by také měly zahrnovat specifická pravidla pro označování přítomnosti lepku v potravinách. Potravinové výrobky pro osoby s nesnášenlivostí lepku by měly obsahovat méně než 100 mg/kg lepku a měly by být označeny výrazem "velmi nízký obsah lepku", zatímco výrobky obsahující méně než 20 mg/kg lepku mohou nést označení "bez lepku". Podle poslanců by Evropská komise měla rovněž vypracovat studii, která se bude zabývat pravidly pro nesnášenlivost laktózy. Tvrzení o hubnutí Poslanci mají obavy z rostoucího počtu etiket potravin obsahujících tvrzení o hubnoucích účincích. Parlament uvádí, že nová pravidla by se měla týkat nízkoenergetických diet, jejichž cílem je nahrazení denního příjmu potravy či přísných diet pro obézní osoby. Patří mezi ně "nízkokalorické diety" (800 - 1200 kcal denně) a "velmi nízkokalorické diety" (400 - 800 kcal). Tvrzení o dietních potravinách určených pro širokou veřejnost by mělo být regulováno nařízením o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin z roku 2006, dodávají poslanci. Postup: spolurozhodování, 1. čtení
20120601FCS46167 - 19/19
