Pod lupou
Plenární zasedání Evropského parlamentu 13.-16. února ve Štrasburku Během únorového štrasburského plenárního zasedání poslanci diskutovali o zasedání Evropské rady, které proběhne začátkem března, probrali aktuální politickou situaci v Maďarsku, Sýrii a Rusku, ze sociálních témat měli na programu nezaměstnanost, situaci bezdomovců v současných mrazech a pokračování potravinové pomoci pro chudé. Ve středu odpoledne poslanci diskutovali s italským premiérem Mariem Montim o ekonomické situaci jak v Itálii, tak v celé Evropské unii. Evropské komise se tentokrát poslanci ptali na aktuální situaci ohledně zavádění eurodluhopisů a na to, jak chce Komise využít prostředky ze strukturálních fondů na snižování nezaměstnanosti mladých. Projděte si prostřednictvím našeho speciálu nejdůležitější okamžiky zasedání.
CS
Tiskové oddělení Ředitelství pro sdělovací prostředky Ředitel - mluvčí : Jaume DUCH GUILLOT Referenční číslo:20120203FCS37185 Tiskové odd. - ústředna (32-2) 28 33000
1/20
Pod lupou Newsletter: Plenární zasedání EP 13.-16.února 2012 ve Štrasburku Lidé bez domova v mrazivém počasí Jelikož v Evropě zemřelo v poslední době kvůli mrazu již několik stovek lidí, zejména bezdomovců, poslanci budou po Evropské komisi požadovat, aby jednala v souladu s jejich požadavkem ze září 2011 na vytvoření strategie v oblasti bezdomovectví. Bez domova je v EU 3 miliony lidí. Příprava na zasedání Evropské rady Ekonomická situace v Evropě bude opět v centru pozornosti příští Evropské rady, plánované na 1. a 2. března. Parlament bude proto ve středu diskutovat o tématech, která považuje za prioritní a své podněty představí zástupcům Rady a Komise. Summit by měl zhodnotit první fázi tzv.evropského semestru - nástroje pro koordinaci hospodářských politik - jakož i pokrok v dosavadních rozhodnutích týkajících se vyvedení EU z krize. Italský premiér Mario Monti v plénu EP Ve středu v 15:00 budou poslanci diskutovat s italským premiérem Mariem Montim o ekonomické situaci v Itálii a v Evropě. Po jeho vystoupení se ujmou slova zástupci politických skupin v EP. Situace v Sýrii Ve středu před Parlament předstoupí zástupce dánského předsednictví, aby jménem vysoké představitelky EU Catherine Ashton s poslanci diskutoval o situaci v Sýrii. Rozprava bude ve čtvrtek následována usnesením Parlamentu. Usnesení o aktuálním politickém vývoji v Maďarsku Po vášnivé rozpravě za účasti maďarského premiéra Viktora Orbána 18.ledna budou poslanci ve čtvrtek hlasovat o usnesení o aktuálním politickém vývoji v Maďarsku. Parlament se vyjádří k volbám v Rusku Poslanci Evropského parlamentu budou ve čtvrtek schvalovat usnesení, ve kterém se vyjádří k situaci v Rusku v souvislosti s parlamentními volbami z prosince 2011. Text se rovněž dotkne nedávných demonstrací a blížících se březnových prezidentských voleb. Záchrana programu potravinové pomoci pro chudé občany Evropský parlament v úterý probere plán na záchranu programu potravinové pomoci pro potřebné občany EU. Hlasování proběhne ve středu. Pokud poslanci schválí kompromis dojednaný s Radou, program bude pokračovat do konce roku 2013, s ročním rozpočtovým stropem ve výši 500 milionů eur. V oblasti růstu a zaměstnanosti je třeba učinit více Pro dosažení užší hospodářské koordinace budou muset členské státy EU v oblasti doporučených reforem konat rozhodněji a viditelněji, píše se v návrhu usnesení, o kterém bude Parlament hlasovat ve středu. V usnesení, které je odpovědí EP na analýzu Komise týkající se pokynů pro zajištění růstu a zaměstnanosti, poslanci vyzývají k většímu úsilí v těchto oblastech, jakož i v boji proti chudobě. Poslanci budou rovněž v úterý dopoledne diskutovat o růstu a zaměstnanosti v sektoru služeb. Přesměrování eurofondů ke zvýšení zaměstnanosti mladých Poslanci budou v pondělí klást dotazy Komisi ohledně jejího plánu na využití až 82 miliard eur ze strukturálních fondů, které dosud nebyly přiděleny konkrétním projektům, na podporu malého a středního podnikání a boje s nezaměstnaností mladých občanů. Jak dál s eurobondy? 20120203FCS37185 - 2/20
Pod lupou Poslanci budou v úterý zpovídat Komisi o aktuálním stavu její zelené knihy o eurobondech včetně reakcí, které Komise dosud obdržela. Evropské dluhopisy by se mohly ve střednědobém horizontu pro eurozónu stát zdrojem stability, nestačí však na naplnění jejích krátkodobých potřeb, uvádí se v návrhu usnesení, které by mělo být plénem schváleno ve středu. Lepší podmínky pro chovatele mléčného skotu Posílit vyjednávací pozice farmářů tak, aby za své mléko dostávali spravedlivou cenu a mohli se lépe připravit na konec mléčných kvót v roce 2015 jsou hlavními cíli nové legislativy, o které bude Parlament diskutovat v úterý a hlasovat ve středu. Uvolnění rádiových kmitočtů pro mobilní širokopásmové služby Parlament bude v úterý hlasovat o návrhu dohody s členskými státy o způsobech přidělení rádiových kmitočtů pro nová využití, jako například bezdrátové širokopásmové služby. Rádiové kmitočty byly uvolněny po přechodu z analogového na digitální televizní vysílání.
20120203FCS37185 - 3/20
Pod lupou Zahájení zasedání: saudskému novináři hrozí trest smrti, diskriminační holandský web Hrozba trestu smrti pro saudského novináře Hamzovi Kašgárímu za "rouhačské" komentáře na Twitteru a spuštění nizozemských webových stránek, na kterých je možno udat občany ze střední a východní Evropy byly předsedou Evropského parlamentu Martinem Schulzem při zahájení zasedání ve Štrasburku kritizovány jako zneuctění všeobecných a evropských hodnot. Saudskému novináři Hamzovi Kašgárímu hrozí trest smrti za údajně rouhačské komentáře na Twitteru, řekl Martin Schulz a přislíbil udělat vše, co bude možné, aby k tomu nedošlo. Předseda Schulz připomněl závazek Parlamentu bránit všeobecné právo svobody projevu. Diskriminační nizozemské webové stránky Martin Schulz poznamenal, že si mnoho evropských poslanců stěžovalo na spuštění webových stránek nizozemské Strany svobody (PVV) určených k anonymnímu pranýřování pracovníků ze střední a východní Evropy v Nizozemsku. Předseda EP dodal, že stránky již byly kritizovány i komisařkou pro spravedlnost Viviane Redingovou. Předseda Schulz přislíbil, že se prošetřením této záležitosti bude dále zabývat a zmíní ji při svém setkání s nizozemským předsedou vlády začátkem března. Odcházející a noví poslanci Martin Schulz oznámil, že Liz Lynne (ALDE, UK) byla ve své funkci nahrazena Philipem Bennionem. Kurt Lechner (EPP, DE) dle oznámení předsedy rezignuje na svůj mandát k 17.březnu. Kodex chování členů Parlamentu Předseda Schulz oznámil, že Poradní výbor pro chování poslanců bude mít následující složení: Členové Carlo Casini (EPP, IT) Evelyn Regner (S&D, DE) Cecilia Wikström (ALDE, SV) Gerald Häfner (Greens, DE) Sajjad Karim (ECR, UK) Náhradníci Jiří Maštálka (GUE/NGL, CZ) Francesco Enrico Speroni (EFD, IT) Změna v pořadu jednání Otázka k ústnímu zodpovězení o dluhopisech stability bude na pořadu jednání po společné rozpravě o dohodě EU-Maroko o zemědělských produktech a produktech rybolovu.
20120203FCS37185 - 4/20
Pod lupou EP zachránil program potravinové pomoci pro nejpotřebnější občany EU Program potravinové pomoci EU bude v následujících dvou letech i nadále dodávat jídlo nejpotřebnějším občanům Unie. Stane se tak díky záchrannému plánu, který ve středu schválil Parlament, na základě dohody vyjednané s Radou. Program, na kterém je závislých 18 milionů nejpotřebnějších obyvatel 20 členských států EU, bude pokračovat do konce roku 2013 s rozpočtem až 500 milionů eur ročně. "Současná hospodářská krize společně s krutým počasím měla silný dopad na chudé. Téměř 18 milionů osob bez domova, nezaměstnaných, starších či zdravotně postižených, ale také rozvětvené rodiny a rodiče samoživitelé dnes čerpají potravinovou pomoc díky unijnímu programu. Je dobře, že na ně EU pamatuje. Nejdůležitějším úkolem je však zajistit, aby program mohl nadále poskytovat potraviny potřebným občanům EU i po roce 2014", uvedl předseda vyjednávacího týmu Zemědělského výboru EP a parlamentní zpravodaj pro toto nařízení Czesław Adam Siekierski (EPP, PL). Udržení programu s řádným financováním do konce roku 2013 je "významným úspěchem", řekl předseda Zemědělského výboru Paolo de Castro (S&D, IT). "Neznamená to ale, že je příběh u konce. Bude pokračovat v politickém tlaku, abychom dosáhli toho, že EU bude prokazovat solidaritu s nejslabšími z naší společnosti i po roce 2013, zejména v době vážné hospodářské krize," zdůraznil. Nová pravidla budou platit retroaktivně od 1.ledna 2012. Kontext Systém pro bezplatnou distribuci potravin nejpotřebnějším občanům EU byl zaveden roku 1987 v rámci společné zemědělské politiky (SZP). V současnosti zajišťuje potravinovou pomoc 18 milionům Evropanům žijících v chudobě ve 20 členských státech EU. Bezplatné potraviny původně pocházely z intervenčních zásob SZP, ale vzhledem k jejich snižování se program stále více začal spoléhat na nákup potravin na otevřeném trhu, a to právě ve chvíli, kdy vinou celosvětové hospodářské krize prudce narostl počet občanů v nouzi. V dubnu 2011 nicméně Soudní dvůr EU rozhodl, že program může využívat pouze potraviny z intervenčních zásob. Pokud by se nic nestalo, rozpočet programu by musel klesnout na 133 milionů eur v roce 2012, oproti 500 milionům eur v roce 2011. S cílem zabránit prudkým omezením potravinové pomoci v době, kdy stoupá počet občanů, kteří jsou na ní závislí, vyzval Evropský parlament v usnesení z července 2011 k nalezení přechodného řešení s cílem program udržet. Navržená novela nařízení, která by programu umožnila nakupovat potraviny na otevřeném trhu, však byla do listopadu 2011 zablokovaná v Radě. Německo tehdy vyjádřilo souhlas s jeho pokračováním a řádným financováním do konce roku 2013. Postup: Běžný legislativní postup (spolurozhodování), 2.čtení
20120203FCS37185 - 5/20
Pod lupou Eurobondy a krátkodobější řešení jsou nezbytné pro stabilitu eurozóny Eurobondy budou ve střednědobém horizontu zdrojem stability pro eurozónu, ale pouze až budou dořešeny zbývající otázky související s její podobou, tvrdí poslanci v usnesení přijatém ve středu. Pro vyřešení krátkodobých potřeb eurozóny je také třeba rychlé zavedení dalších finančních nástrojů, jako například pakt pro umoření dluhu, který navrhuje německá rada ekonomických expertů. V úterní rozpravě se poslanci ptali Komise na dosavadní odpovědi na její zelenou knihu o zavedení "dluhopisů stability". Zelená kniha: stále nedořešené otázky Usnesení vítá zelenou knihu Komise, avšak poznamenává, že je třeba dále rozpracovat některé otázky. Patří mezi ně předcházení možnostem morálního hazardu; zatraktivnění systému jak pro země, které mají rating AAA, tak velmi zadlužené země; posílení konkurenceschopnosti a zavedení vynutitelných dluhových programů. Eurobondy pro dlouhověkost eurozóny Poslanci v usnesení netvrdí, že eurobondy představují rychlou záplatu na současné problémy. Konstatují však, že jsou důležitou součástí střednědobých řešení. Usnesení také uznává, že pro společné emise dluhopisů je nezbytná užší fiskální koordinace, jejímž cílem bude jak zlepšení hospodářské správy, tak zajištění růstu. K vyřešení okamžitých potíží vyzývá Parlament v usnesení Komisi, aby urychleně předložila návrhy, "jak se vší rozhodností řešit současnou krizi státního dluhu, ať již jde o evropský fond pro umoření dluhu, který navrhuje německá rada ekonomických expertů, (...) finalizaci a ratifikaci smlouvy o ESM, (...) eurobondy, či také o společné řízení emisí státních dluhopisů." Další kroky Hospodářský a měnový výbor nyní pod vedením Sylvie Goulard (ALDE, FR) připravuje usnesení z vlastní iniciativy, které přinese podrobnější reakci na zelenou knihu Komise. Postup: Návrh usnesení jménem Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti (čl.110-2 jednacího řádu)
20120203FCS37185 - 6/20
Pod lupou Nad rámec škrtů: rozprava o růstu pro Řecko a zbytek EU Nadcházející summit EU 1. a 2.března musí řešit růst, uvedli poslanci v dnešní rozpravě s Radou a Komisí ve Štrasburku. Mnoho poslanců napříč politickým spektrem vyjádřilo skepsi a obavy ohledně poslední vlny úsporných opatřeních v Řecku, iniciované "Trojkou" -- Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem. "Březnový summit neproběhne jako obvykle," řekl dánský ministr pro evropské záležitosti Nicolai Wammen. Uvedl, že by evropský semestr a nedávno přijatý balíček předpisů týkající se hospodářské správy (tzv."six-pack") měly urychlit strukturální reformy a stimulovat "konkurenceschopnost, zaměstnanost a zelenější ekonomiku." Komisař Maroš Šefčovič jménem Komise upozornil, že "růst se zastavil." Zvláštní pozornost věnoval nezaměstnanosti mládeže a prohlásil, že Komise se chystá navštívit osm zemí, které mají s tímto fenoménem největší potíže, a prozkoumat, jak by mohly lépe využít evropských fondů. Důvěra je základem jak finančních trhů, tak EU samotné, řekl předseda skupiny EPP Joseph Daul. Navrhl, aby byla výměnou za závazek zaměstnávat více mladých občanů snížena daňová zátěž podniků. "Potřebujeme lepší správu eura a musíme se vyvarovat protichůdným vyjádřením," řekl s odkazem na nedávné prohlášení komisařky Neelie Kroesové, že euro přežije i bez Řecka. Maroš Šefčovič reagoval na výzvy poslanců k upřesnění pozice Komise prohlášením, že "Komise je nejlepším spojencem Řecka". Slovenský komisař rovněž zdůraznil, že Komise "chce, aby Řecko zůstalo součástí eurozóny." "Trojka zhoršuje situaci v Řecku...a nenechává žádný prostor sociálnímu dialogu," řekl předseda skupiny S&D Hannes Swoboda, který upozornil, že škrty minimální mzdy povedou k větší recesi a větší chudobě. "Řecká vláda naslibovala hodně, ale splnila málo," uvedl Alexander Graf Lambsdorff (ALDE, DE). Vyzval k reformám daňového systému a privatizaci přístavů a energetiky, neboť "řecký stát je prostě příliš velký." Předseda frakce Zelených/EFA Daniel Cohn-Bendit však odmítnul, že by Řecko nebylo aktivní, s odvoláním na předchozí vlny úsporných opatření. Přirovnal Trojku k "neoliberálnímu Talibanu" a kritizoval ji za to, že trvala na škrtech v oblasti penzí namísto škrtů v obraně, které navrhovala řecká vláda. Strategie EU2020 Komise podle něj začíná vypadat jako "pohádka". "Summity EU se začínají stávat politických rituálem," řekl předseda frakce ECR Martin Callanan, podle kterého se úsporám nedaří získat si důvěru ekonomů a trhů. Prohlásil, že nikdo nevěří tomu, že by opatření přijatá v Řecku mohla fungovat, dokonce ani členové parlamentu, kteří pro ně v neděli hlasovali. Argumentoval, že ekonomické reformy jsou klíčové v dlouhodobém měřítku, ale v krátkodobém může něco z řeckého hospodářství zachránit pouze vyhlášení neschopnosti splatit dluhy a devalvace. Nucené škrty a finanční spekulace situaci zhoršují, řekl předseda skupiny GUE/NGL Lothar Bisky. "Potřebujeme udržitelný růst," prohlásil a vyzval Evropskou centrální banku, aby umožnila členským státům těžit z výhodnějších úrokových sazeb. Řecko řídí Trojka a ne demokracie, řekl předseda EFD Nigel Farage. Poukázal na to, že řecké hospodářství se upsalo ke vstupu do "spirály smrti" a prohlásil, že místo aby se věnovala klíčovým problémům jako je nezaměstnanost mládeže vede Trojka Řecko k revoluci. Řecko by se mělo vrátit k drachmě, uzavřel.
20120203FCS37185 - 7/20
Pod lupou Ano rozpočtové kontrole, v oblasti růstu a zaměstnanosti je však třeba učinit více Pro dosažení hlubší hospodářské koordinace budou muset členské státy EU rozhodněji naplňovat doporučení v oblasti strukturálních reforem a zlepšit transparentnost, uvádí reakce Parlamentu na roční analýzu Komise týkající se pokynů pro zajištění růstu a zaměstnanosti. Parlament ve trojici ve středu přijatých usneseních také vyzývá k většímu úsilí v oblasti růstu, zaměstnanosti a boje s chudobou. Jean-Paul Gauzès (EEP, FR), zpravodaj usnesení o roční analýze růstu, řekl před hlasováním: "Chceme, aby členské státy zavedly strukturální reformy, ke kterým se zavázaly. Tato reformní politika by se neměla stát mrtvou literou." Marije Cornelissen (Zelení, NL), zpravodajka usnesení o zaměstnanosti a sociálních aspektech, prohlásila, že " mezi fiskální politikou a politikou zaměstnanosti existuje napětí, nicméně našim úkolem je zajistit mezi nimi větší soulad. Existuje způsob, jak dosáhnout obojího - prostřednictvím lepší hospodářské správy." Pervenche Berès (S&D, FR), zpravodajka usnesení o pokynů pro politiku zaměstnanosti, uvedla: "Evropský parlament chce nalézt rovnováhu mezi cíli strategie EU 2020 a Paktu stability a růstu. Členské státy v současnosti kladou přílišný důraz na Pakt stability a růstu, na úkor růstu a investic." Rozpočtové škrty samy o sobě ekonomiku ani důvěru neobnoví Poslanci v usneseních tvrdí, že rozpočtová opatření musí být přijímána společně s opatřeními na zajištění růstu a zaměstnanosti. Usnesení o roční analýze růstu například uvádí, že plán Komise přehlíží naléhavou potřebu přijmout opatření na podporu krátkodobých aktivit a zaměstnanosti. Usnesení rovněž zdůrazňují, že je třeba vybudovat důvěru mezi investory, spotřebiteli a občany - dokument Komise se podle poslanců řešení této situace nevěnuje dostatečně. Dle Parlamentu je také nezbytné podstatně zvýšit demokratickou legitimitu a národní přisvojení si hospodářských reforem, aby se zvýšilo jejich tempo. Komisi Parlament žádá, aby objasnila, jaké kroky již členské státy podnikly a co zatím v rámci naplnění reformních doporučení neučinily. Usnesení zdůrazňuje, že omezené provedení doporučení zbrzdí růst. Parlament v usnesení k roční analýze růstu rovněž uvádí, že by banky měly více půjčovat reálné ekonomice a vyzývá k představení legislativních návrhů v oblasti krizového řízení bank do léta. Zaměstnanost a sociální aspekty Usnesení o sociálních aspektech a zaměstnanosti vyzývá Evropskou radu, aby zabezpečila, že fiskální konsolidace neprohloubí chudobu a nenaruší úsilí v boji proti nezaměstnanosti, zejména pokud jde o řešení nezaměstnanosti mladých občanů. Poslanci navrhují zavést, ve spolupráci se sociálními partnery, systém ochrany mládeže, který by zajistil každému mladému občanovi právo na nabídku pracovního místa, stáže či školení po čtyřech měsících nezaměstnanosti. Vyzývají také Evropskou radu, aby zavedla daň z finančních transakcí. Ve stejném usnesení poslanci také vyjádřili své obavy ohledně závazků členských států, stanovených v národních programech reforem. Ty podle nich nebudou stačit na dosažení cílů strategie Evropa 2020 v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a boje proti chudobě. Postup: Souhlas a nelegislativní usnesení 20120203FCS37185 - 8/20
Pod lupou EP: Maďarsko by mělo respektovat základní hodnoty EU Parlament ve čtvrtek rozhodl, že vypracuje zprávu, která zhodnotí, zda jsou v Maďarsku respektovány právní předpisy a hodnoty EU. V návaznosti na tuto zprávu pak rozhodne, zda je třeba aktivovat článek 7 Smlouvy o EU, který lze použít v případě zřejmého nebezpečí závažného porušení společných hodnot EU. Usnesení také vyzývá Evropskou komisi, aby pozorně sledovala případné změny v maďarských zákonech a jejich provádění. Maďarské orgány by měly naplnit doporučení, výtky a požadavky Komise, Rady Evropy a Benátské komise a upravit inkriminované zákony, v souladu se základními hodnotami a standardy EU, píše se v usnesení navrženém skupinami S&D, ALDE, Zelených/EFA a GUE/ NGL. Text byl přijat 315 hlasy pro, 263 proti a 49 poslanců se zdrželo hlasování. Evropský parlament vyjadřuje své "hluboké znepokojení" nad situací v Maďarsku pokud jde o uplatňování demokratických zásad, zásad právního státu, ochranu lidských a sociálních práv, systém brzd a vyvažování, rovnost a nediskriminaci. Poslanci rovněž vyzvali Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, aby ve spolupráci s Komisí, Radou Evropy a Benátskou komisí sledoval, jak byla doporučení Komise a Evropského parlamentu uvedena v praxi a aby o svých zjištěních podal zprávu. Pečlivé monitorování Poslanci vyzývají Evropskou komisi, aby pečlivě sledovala případné změny a provádění maďarských zákonů a jejich soulad s literou a duchem evropských smluv. Komise by měla provést důkladnou kontrolu s cílem zajistit aby: • maďarské soudnictví bylo naprosto nezávislé; • řízení maďarské centrální banky bylo v souladu s evropskými právními předpisy; • byla obnovena a zaručena nezávislost úřadu pro ochranu osobních údajů a svobodu informací; • byla plně obnovena pravomoc ústavního soudu přezkoumat kterýkoli právní předpis, včetně pravomoci přezkoumat rozpočtové a daňové zákony; • byla ustanoveními a uplatňováním maďarského zákona o sdělovacích prostředcích zaručena svoboda a pluralita sdělovacích prostředků; • nový volební zákon splňoval evropské demokratické standardy a dodržoval zásadu politické alternace; • právo na demokratické vyjádření opozičního politického postoje bylo zajištěno uvnitř i vně institucí; • zákon o církvích a náboženských skupinách byl v souladu se základními zásadami svobody svědomí a aby nepodmiňoval registraci církví souhlasem dvoutřetinové většiny poslanců maďarského parlamentu. Aktivace článku 7? Poslanci vyzvali Konferenci předsedů (předseda EP a předsedové politických skupin), aby zvážila, s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, zda je či není třeba přistoupit k příslušným opatřením, mezi které patří i aktivace článku 7.1 Smlouvy o EU, který lze použít v případě zřejmého nebezpečí závažného porušení společných hodnot EU. Postup: Nelegislativní usnesení
20120203FCS37185 - 9/20
Pod lupou Kdo, kdy, proč, co a jak na plenárním zasedání 12-krát do roka se poslanci Evropského parlamentu schází ve Štrasburku na plenárním zasedání k debatám a hlasování o návrzích, které mohou mít dopad na všechny obyvatele EU. Plenární zasedání je završením měsíců příprav ve výborech a politických skupinách. Jak ale takové projednávání vypadá? Co hlasování? Jak je možné neztratit se v názorech více než 750 poslanců? Přečtěte si našeho stručného průvodce a sledujte plenární zasedání s ním. Jak často Plenární zasedání ve Štrasburku se konají dvanáctkrát za rok, většinou od pondělí do čtvrtka. Kromě toho se ještě několikrát za rok odehrávají kratší plenární zasedání v Bruselu, většinou od středy do čtvrtka. Všechna plenární zasedání jsou přístupná veřejnosti. Příprava Hlavní příprava na plenární zasedání probíhá ve dvaceti výborech a dvou podvýborech Evropského parlamentu. Každý výbor má na starost určitou oblast zájmů, počínajíc zahraniční politikou, přes zemědělství, životní prostředí, průmysl, spotřebitele, regionální rozvoj, až například po petice. Každý legislativní návrh, který je zaslán Parlamentu, je přidělen jednomu z výborů a ten je pak zodpovědný za jeho důkladné prozkoumání, a za občas se táhnoucí vyjednávání s Radou EU a s Komisí, a v jeho práci se odráží i vyjednávání politických skupin. Na konci tohoto procesu předloží výbor zprávu plénu. Zpráva obsahuje doporučení a většinou i pozměňovací návrhy k původnímu dokumentu. Pořad jednání Pořad jednání plenárního zasedání, jak zní oficiální název programu zasedání, je v předstihu připraven předsedy politických skupin, kteří tvoří tzv. Konferenci předsedů. Pořad jednání poslanci přijímají na začátku každého plenárního zasedání a někdy dojde ke změnám na poslední chvíli. Většinou se plenární zasedání věnuje projednávání a přijímání zpráv připravených parlamentními výbory a projednávání aktuálního vývoje. Určitá doba je vyhrazena i pro otázky Evropské komisi a Radě. V tom případě zástupci těchto dvou institucí přímo odpovídají na dotazy poslanců. Debata může být završena přijetím usnesení. Politické skupiny nebo skupiny alespoň 40 poslanců mohou k textům předkládaným k hlasování podávat pozměňovací návrhy. Diskuze Vzhledem k tomu, že Evropský parlament má 754 poslanců, není možné aby se každý poslanec rozsáhle vyjadřoval ke každému tématu. Proto si Evropský parlament vytvořil pravidla, která určují kdo a jak dlouho může mluvit. Pro většinu diskuzí je každé politické skupině proporcionálně podle její velikosti přidělen určitý časový úsek, tzv. řečnická doba, který skupina sama rozdělí mezi své poslance. Běžný limit pro jednoho poslance je 1 až 2 minuty. Seznam řečníků je na vteřinu přesný a neustále aktualizovaný podle toho, jak se debata vyvíjí. . V běžné debatě projednávající zprávu výboru nejprve promluví zpravodaj (poslanec, který má danou záležitost ve výboru na starosti), po něm zástupci Komise a Rady a potom vystoupí jeden zástupce každé ze sedmi politických skupin a jeden poslanec za nezařazené. Ve zbylém čase promluví další poslanci, podle času, který jim byl přidělen. Ke každé debatě je přiřazeno většinou pět minutových úseků, ve kterých se o slovo mohou přihlásit poslanci, na které nezbylo při rozdělování času politických skupin, tzv. "catchthe-eye" princip.
20120203FCS37185 - 10/20
Pod lupou Poslanci mohou prostřednictvím tzv. modré karty požádat, aby mohli položit otázku aktuálnímu řečníkovi. Pokud s tím řečník i předsedající souhlasí, může tazatel položit půlminutový dotaz. Poslanci, kteří nedostanou možnost promluvit během zasedání, mohou odevzdat prohlášení o rozsahu do 200 slov, které je přiloženo k záznamu jednání. Hlasování Naprostá většina hlasování (s výjimkou několika procedurálních záležitostí) se odehrává během k tomu předem vyhrazené doby, většinou od 12:00 hodin v úterý, středu a čtvrtek ve Štrasburku, a ve čtvrtek v 11:00 hodin v Bruselu, během plenárních zasedání. Poslanci většinou hlasují zvednutím ruky. Pokud výsledek hlasování není jasný, nebo pokud o to některá politická skupina nebo nejméně 40 poslanců požádalo předem, hlasování proběhne elektronicky, prostřednictvím hlasovacích zařízení v lavicích poslanců. Výsledky jsou v číselné formě oznámeny na světelné tabuli. Pro některá hlasování, většinou pro ta, která mají velký politický význam, mohou jednotlivé politické skupiny nebo skupina alespoň 40 poslanců požádat o jmenné hlasování, které probíhá stejně jako hlasování elektronické, ale hlasování každého z poslanců je zaznamenáno a zveřejněno. Pro většinu hlasování postačuje prostá většina, tedy alespoň polovina počtu hlasujících poslanců, ale pro některé procedury může být zapotřebí absolutní většiny, tj. alespoň poloviny počtu hlasů všech poslanců, nezávisle na tom, jestli jsou přítomni hlasování.
20120203FCS37185 - 11/20
Pod lupou Přeshraniční platby v eurech by měly být brzy stejně snadné jako domácí platby Přeshraniční převody peněz v rámci EU jsou často zdlouhavé a nákladné. To by měla změnit pravidla, která tento týden schválili poslanci Evropského parlamentu. Banky v zemích eurozóny tak budou povinny zpracovávat přeshraniční úhrady v eurech skoro stejně jako platby domácí. Od 1. února 2014 by tak měly být přeshraniční úhrady levnější, rychlejší a bezpečnější. Zpravodajka pro tento návrh, finská lidovecká poslankyně Sari Essayah nám vysvětlila podrobnosti. Její zpráva o modernizaci Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) odráží dohodu mezi Evropským parlamentem a členskými státy, které bylo dosaženo loni v prosinci. Díky novým pravidlům by mělo dojít ke zjednodušení přeshraničních plateb, které by se téměř neměly lišit od plateb v rámci jedné země. Zpravodajka říká, že nová pravidla přinesou výhody jak jednotlivým spotřebitelům, tak i podnikům. "Pokud člověk bude pracovat v zahraničí, nebude potřeba zakládat si tam nový bankovní účet, ale bude mít možnost nechat si posílat výplatu na svůj bankovní účet doma." Ti, kteří vlastní nemovitost v zahraničí a musí tam platit třeba vodu a elektřinu, by mohli platit přímo ze svého domácího účtu. "I pro podniky bude výhodné to, že jim pro celou Evropu bude stačit jeden bankovní účet pro všechny platby", ujišťuje Sari Essayah. "Díky snadným platbám je snadné nakupovat zboží a služby prostřednictvím internetu v celé EU, a tak má občan reálnou možnost porovnat ceny a vybrat si tu nejvýhodnější. Nákup počítače od nejlevnějšího prodejce online vám může ušetřit stovky euro, a to tlačí dolů ceny na celém trhu", připomíná zpravodajka Otevřením soutěže v oblasti plateb by mohla během šesti let evropská ekonomika narůst nejméně o 123 miliard eur, a dopadová studie zveřejněná Evropskou komisí hovoří až o 300 miliardách eur. "V případě bezhotovostních plateb nebo inkasa jsou náklady většinou zahrnuty do ročních poplatků za účet. V dlouhodobém výhledu by se i tyto platby měly díky soutěži snížit. Vzhledem k tomu, že tyto náklady ale nejsou pro klienta přímo viditelné, nemusí být jasně viditelný ani dopad jejich snížení, i když může znamenat významnou úsporu", okomentovala údaje Komise zpravodajka. SEPA zahrnuje 32 evropských zemí. Kromě 27 členských zemí EU je to ještě Švýcarsko, Norsko, Monako, Island a Lichtenštejnsko. Pro banky mimo země eurozóny by nová pravidla měla platit od 1. listopadu 2016. Nový platební systém bude při identifikaci jedinečné platební účty občanů v EU spoléhat pouze na používání mezinárodně uznávaného číslo IBAN. Poskytování BIC kódu banky bude postupně zrušeno. Spotřebitelé budou mít navíc možnost pověřit své banky, aby inkaso omezily na určitou částku nebo období.
20120203FCS37185 - 12/20
Pod lupou Poslanci s Komisí jednali o zavedení dluhopisů stability V úterý odpoledne Evropská komise odpovídala na otázky poslanců Evropského parlamentu ohledně možného zavedení eurodluhopisů, které by měly pomoci některým členům eurozóny financovat jejich dluh. Evropská komise v loňském roce zveřejnila tzv. Zelenou knihu, ve které je možnost zavedení dluhopisů analyzována. Ve středu poslanci schválili usnesení o eurodluhopisech. Dluhopis je smlouvou o dluhu, kterou se investor zavazuje půjčovat podniku nebo vládě peníze výměnou za předem stanovenou úrokovou sazbu. Pokud se investor domnívá, že existuje riziko, že dlužník může mít potíže splácet případný úvěr, bude požadovat vyšší úrokovou sazbu než při nízkém riziku. Zadlužené země eurozóny s křehkými ekonomikami tak musí platit výrazně vyšší úrokové sazby, což znamená, že půjčování si peněz je pro ně drahé a ještě více zatěžuje financování státního rozpočtu a ztěžuje splácení dluhů. V loňském roce Komise předložila zelenou knihu zkoumající možnosti zavedení společných eurodluhopisů(dluhopisů stability) členů eurozóny. Společné vydávání eurodluhopisů by znamenalo sdílení příjmů z nich, ale také sdílení nákladů na dluhovou službu. Od zavedení eurodluhopisů se očekává: • vytvoření nových způsobů, jak umožnit členským státům v problémech financovat dluh, tím, že se nabídnou bezpečné investiční příležitosti pro věřitele a investory umožnění zadluženým členům využívat silnější úvěruschopnosti nižší průměrné náklady na půjčování si peněz významné prohloubení Hospodářské a měnové unie a odolnější systém eurozóny prostřednictvím posílení finanční stability posílení postavení eura jako mezinárodní rezervní měny Nicméně skupina nejlépe hodnocených ekonomik eurozóny (Německo, Nizozemsko a Finsko), které díky svému statutu "bezpečných přístavů" v současnosti využívají velmi nízkých úrokových sazeb na své státní dluhopisy, má obavy, že zavedení eurodluhopisů by jim přineslo vyšší náklady na půjčování si peněz. Argumentují tím, že hlavním strukturálním problémem, který je třeba řešit v krátkodobém horizontu, je zajištění vyrovnaných státních rozpočtů v celé eurozóně. Členové Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu již dříve plán na zavedení eurodluhopisů přivítali, ale zdůrazňují, že konečný návrh musí systém zatraktivnit jak pro země s hodnocením AAA, tak pro ty silně zadlužené, a musí pro členy eurozóny zavést vymahatelné systémy pro snížení dluhů. Podle výboru je "nezbytným předpokladem" pro společné vydávání eurodluhopisů silnější fiskální koordinace a lepší hospodářské řízení.
20120203FCS37185 - 13/20
Pod lupou Zlepší dohoda EU s Marokem vztahy se Středomořím, nebo ohrozí rodinné farmy? Navrhovaná dohoda mezi Evropskou unií a Marokem o liberalizaci obchodu v zemědělství a rybolovu vyvolala v parlamentních výborech rozporuplné reakce. V úterý o dohodě jednalo plénum a ve čtvrtek proběhlo hlasování. O co přesně v dohodě jde? Proč Parlament tak rozděluje? Dva poslanci s rozdílnými názory na dohodu nám vysvětlili své postoje. Francouzský poslanec ze skupiny Zelených / Svobodné evropské aliance José Bové je zpravodajem pro dohodu ve Výboru pro zahraniční obchod. Bové ve výboru navrhl, aby Parlament odmítl dát dohodě svůj souhlas, což by zabránilo vstupu dohody v platnost. Většina výboru ale odhlasovala, že Parlament by měl při hlasování v plénu dohodu podpořit. Italská lidovecká poslankyně Cristiana Muscardini, která ve výboru zastupovala v jednáních o dohodě skupinu Evropské lidové strany, byla jednou z těch, kdo hlasovali ve prospěch dohody. K dohodě se vyjádřily i další dva výbory Evropského parlamentu, opět se smíšenými výsledky. Zemědělský výbor byl proti dohodě, Výbor pro rybolov dohodu podpořil. Dohoda tedy Parlament nebývale rozděluje. Pana Bového i paní Muscardini jsme požádali o vysvětlení jejich rozdílných názorů. Proč by podle Vás měl Parlament dohodu schválit nebo zamítnout? Cristiana Muscardini: Tato dohoda dává Evropě šanci konkrétně podpořit rozvoj evropsko-středomořských zemí, počínajíc Marokem, které v poslední době provedlo demokratické reformy. Představuje otevřené dveře pro ostatní země, které prošly arabským jarem. Schválením této významné dohody Unie začne posilovat ekonomické reformy potřebné k vytvoření lepších, bezpečnějších a spravedlivých obchodních oblastí ve Středomoří. José Bové: Parlament musí hlasovat proti této nové dohodě o liberalizaci, protože ta jinak bude mít katastrofální důsledky pro rodinné farmy, které představují 20 procent zaměstnanosti v Maroku i v jižních zemích EU, zejména ve Španělsku a ve Francii. Tato dohoda bude trvale snižovat schopnost Maroka zvýšit svou potravinovou soběstačnost. To staví marocké spotřebitele do nebezpečné pozice, kdy musí čelit spekulacím na světových trzích se zemědělskými produkty. Komu přinese dohoda mezi EU a Marokem prospěch? Cristiana Muscardini: Tato dohoda by přinesla prospěch jak Maroku, tím, že by rozvíjela jeho zemědělství díky zvýšení obchodní výměny s Evropou, tak samozřejmě i Evropské unii, která otevře svůj trh středomořským oblastem ovlivněným arabskými revolucemi. Ty potřebují investice a ekonomickou podporu, aby posílily demokracii. Evropští zemědělci by byli schopni obchodovat se svými produkty na těchto trzích. Pro případ přetížení trhů tu jsou ochranné doložky. José Bové: V rozporu se snahou pomoci marockým zemědělcům, dohoda zvýší vývozy EU o 50%, kdežto marocký export jen o 15%. Co se týče odvětví, kterým má dohoda pomoci, jsou tu stejné rozdíly. Evropské podniky, které vyváží obiloviny nebo sušené mléko, na podpis dohody čekají. Velké evropské zpracovatelské podniky na ní také vydělají. Na marocké straně se zvýší export některým producentům ovoce a zeleniny. Vydělá na tom tedy jen hrstka velkých společností na obou stranách Středozemního moře, a to na úkor rodinných farem. Jaký vliv bude mít případné přijetí nebo odmítnutí dohody na vztahy mezi Eu a Marokem?
20120203FCS37185 - 14/20
Pod lupou Cristiana Muscardini: Když Evropský parlament dohodu odmítne, ztratí Evropská unie možnost stát se zásadním a klíčovým hráčem v evropsko-středomořské oblasti. Dohoda o zemědělských produktech potvrzuje naši odpovědnost vůči této zemi, vůči našemu sousedovi, který by měl být považován za důležitou bránu na středomořské trhy. Maroka se arabská revoluce nedotkla. José Bové: Odmítnutí této dohody umožní otevřít nová jednání s Marokem na novém základě. Obecně si myslím, že by to byl silný signál Komisi, aby změnila způsob vyjednávání a zejména aby přibrala do diskuzí mezi stranami i Evropský parlament. Komise musí předkládat seriózní a konkrétní analýzy hospodářských, sociálních, environmentálních a rozpočtových dopadů dohod, které vyjednává. Nemůžeme už dál akceptovat, aby Parlament mohl k těmto dohodám říkat jen "ano" nebo "ne". Jednání o dohodě s MERCOSURem nám rychle ukáží, jestli Komise tento signál přijala.
20120203FCS37185 - 15/20
Pod lupou Roční analýza růstu 2012: koordinovaná prorůstová strategie Ve středu dopoledne jednali poslanci Evropského parlamentu o roční analýze růstu a zaměstnanosti a odpoledne schválili tři usnesení s ní spojená. Roční analýza růstu stanoví priority Evropské komise pro hospodářské a rozpočtové politiky pro nadcházejících 12 měsíců. Přinášíme vám stručné vysvětlení toho, co roční analýza růstu znamená. Roční analýza růstu je výchozím bodem pro "evropský semestr pro makroekonomickou koordinaci", který má za úkol poskytnout strukturovaný rámec, v němž mohou členské země EU koordinovat své rozpočtové a hospodářské politiky. Roční analýza růstu stanoví priority Evropské komise na příštích 12 měsíců, co se týče hospodářských a rozpočtových politik a reforem zaměřených na posilování růstu a zaměstnanosti v souladu s Paktem stability a růstu a Strategií EU 2020. Analýza zahrnuje zprávu o pokroku ve strategii Evropa 2020, makroekonomický přehled, návrh společné zprávy o zaměstnanosti a zprávu o daňových politikách podporujících růst. Poslanci Evropského parlamentu budou o roční analýze růstu jednat ve středu 15. února v rámci přípravy na jarní zasedání Evropské rady, které se odehraje 1.-2. března, a kde členské země - na základě analýzy - vymezí hlavní problémy EU a poskytnou strategické rady v oblasti hospodářských a rozpočtových politik. Klíčové body Klíčovým poselstvím letošní roční analýzy růstu je, že je potřeba začlenit hospodářské řízení a snížit deficity a že je zapotřebí větší a neodkladné úsilí, aby se Evropa vrátila na cestu růstu a zaměstnanosti. Hlavními pěti prioritami jsou: • Pokračování diferencované prorůstové fiskální konsolidace • Obnovení normálního úvěrování ekonomiky • Podpora růstu a konkurenceschopnosti • Řešení nezaměstnanosti a sociálních důsledků krize • Modernizace veřejné správy
20120203FCS37185 - 16/20
Pod lupou Více frekvencí pro mobilní internet do roku 2013 15. února poslanci schválili pravidla pro koordinované využití rádiového spektra v EU. Členské státy budou muset do roku 2013 otevřít další kmitočty pro vysokorychlostní mobilní internet. Je to zapotřebí pro uspokojení rostoucí poptávky po bezdrátových datech. Rádiové vlny využívá mnoho technologií, které ovlivňují náš každodenní život. Patří sem například rozhlas a televize, mobilní telefony, dálkové ovladače nebo satelitní navigace. Rádiová zařízení pracují v rozsahu kmitočtů ležících mezi 9 kHz až 300 GHz. Tomuto rozsahu se říká rádiové spektrum. Jde o vzácný zdroj, kterého může využívat pouze omezený počet uživatelů. Toto omezení vyžaduje pečlivé plánování a řízení rádiového spektra, aby se zabránilo vzájemnému rušení komunikace. I když správa rádiových frekvencí zůstává v pravomoci členských států, EU hraje důležitou roli při koordinaci politik a stanovování standardů, hlavně v oblasti mobilních komunikací. Koordinace rádiového spektra na úrovni EU byla zásadní součástí úspěchu evropských standardů GSM pro mobilní telefony, které v současné době využívají více než 2 miliardy lidí na celém světě. 15. února poslanci Evropského parlamentu schválili první program politiky rádiového spektra (RSPP), který pomůže koordinovat využívání rádiového spektra pro nové služby a technologie, jako například bezdrátové sítě "čtvrté generace" (4G), mezi nimi např. LTE a WiMAX, které mohou dosáhnout rychlosti stahování až 100 Mbps. Podle programu budou muset členské státy povolit použití pásma 800 MHz pro bezdrátové širokopásmové připojení od 1. ledna 2013. V současné době je pásmo 800 MHz ve většině členských států využíváno pro analogové televizní kanály, ale do letošního roku by mělo být uvolněno. Do té doby totiž všechny televizní přijímače přepnou na digitální vysílání. Tato takzvaná digitální dividenda bude vyhrazena pro superrychlý mobilní internet, což by mělo snížit tlak na datový provoz na nyní používané sítě "třetí generace". Tento tlak je způsobený rostoucím počtem chytrých telefonů a požadavky na využívání datově náročných služeb, jako je vysoce kvalitní video streaming. Superrychlý mobilní internet přispěje k zavedení rychlého širokopásmového připojení v odlehlých oblastech a dát nový impuls bezdrátovým internetovým službám po celé Evropě. Frekvenční pásmo 800 MHz je pro bezdrátové služby 4G mnohem vhodnější než kmitočty nad 1 GHz. Toto pásmo lépe proniká budovami a poskytuje tak vynikající příjem uvnitř budov. Lépe a bez ztráty síly signálu také překonává delší vzdálenosti. Proto je levnější vybudovat na jeho základě síť, je na ni potřeba menší množství stožárů. "Tímto rozhodnutím o politice rádiového spektra přijímáme nezbytná opatření pro to, aby Evropa znovu získala vedoucí postavení v oblasti mobilních telekomunikací, s příležitostmi pro evropský telekomunikační průmysl i pro nové služby, nové pracovní příležitosti a růst," uvedl zpravodaj Gunnar Hökmark během rozpravy na plenárním zasedání den před hlasováním.
20120203FCS37185 - 17/20
Pod lupou Poslanci ocenili reformní úsilí italského premiéra Italský premiér Mario Monti ve středu ve Štrasburku diskutoval s poslanci Evropského parlamentu o situaci v jeho zemi a evropské cestě z hospodářské krize. Většina poslanců jeho prohlášení uvítala a podpořila jeho dosavadní úsilí jak dostat italskou ekonomiku z krize. Mnozí řečníci ale zdůraznili, že kromě úspor je potřeba podporovat i růst, a trvali na tom, že odpověď na krizi musí být celoevropská. Italský premiér prohlásil, že Itálie podstupuje významné oběti ne proto, že by jí je nařídila Evropská unie, ale proto, že jsou nezbytné pro budoucnost země, pro "naše syny a dcery". Monti dále upozornil, že dnešní fiskální disciplínu musí následovat posílení jednotného trhu, vedoucí k silnější hospodářské unii, která je základem samotného evropského projektu. Itálie se chce vymanit z krize a stát se znovu hlavním motorem projektu Evropské unie, prohlásil Monti. Předseda skupiny Evropské lidové strany Joseph Daul z Francie ocenil italského premiéra za reformy v jeho zemi a jeho podporu evropskému projektu. "Jsem Vám vděčný za to, že jste udělal všechno pro to, abyste oponoval intergovernmentalismu (mezivládním dohodám, pozn.red.). Většina této sněmovny je vám dlužna. Tento Parlament by byl rád, aby bylo slyšet další hlas, hlas Evropy založené na solidaritě, zodpovědné Evropy, Evropy integrované a politické. Můžete se spolehnout na svého spojence v Evropském parlamentu," řekl Daul. Fiskální disciplíny bychom mohli dosáhnou snadněji a byla by pro naše občany přijatelnější, kdybychom měli růst a zaměstnanost, a kdyby se dařilo efektivně řešit daňové úniky, prohlásil předseda skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů Hannes Swoboda z Rakouska, a pokračoval: "Máme mnoho prohlášení, ale akce stále chybí. Evropská investiční banka by měla mít více úvěrových možností a Evropská centrální banka by měla udělat co je v jejích silách pro podporu růstu." Předseda skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt z Belgie italského premiéra uvítal: "Během několika týdnů jsi odvedl skvělou práci a vrátil Itálii do správných kolejí". Pokračoval však upozorněním: "Drahý Mario, potřebujete něco víc, než pochvaly". Podle Verhofstadta potřebují evropské země včetně Itálie snížení úrokových sazeb. Itálie například za půjčování si peněz platí třikrát více než Německo. Spolupředsedkyně skupiny Zelených / Evropské svobodné aliance Rebecca Harms z Německa zapochybovala v případě Řecka o nutnosti klást důraz pouze na škrty. "Hodně jste mluvil o rozpočtové disciplíně, a o disciplíně obecně. Myslíte si, jako osoba, která má za úkol očistit situaci v Itálii, že jen samé škrty jsou inteligentní rozpočtovou disciplínou? Protože to, co se teď děje v Řecku, jsou jen škrty a nic než škrty." Trhy na navrhované plány italských reforem odpověděly pozitivně, řekl předseda skupiny Evropských konzervativců a reformistů Martin Callanan z Velké Británie.. Upozornil ale, že fiskální konsolidace a hospodářská reforma mohou fungovat v případě Itálie, ale ne v případě Řecka. "Netrpíme nedostatkem prohlášení o růstu, ale zatím všechna selhala. Evropa a jednotný trh nepotřebují další pravidla, ale liberalizaci a konkurenci", uzavřel Callanan. Místopředseda skupiny Spojené evropské levice / Severské zelené levice Patrick Le Hyaric z Francie vyjádřil názor, že disciplína, o které se mluví, je požadována "pouze od lidí", ne od finančního sektoru. "Co za demokracii je demokracie, spočívající jen v úsporách, bezpečnosti a kontrole?", položil si otázku Spolupředseda skupiny Evropy svobody a demokracie Francesco Enrico Speroni z Itálie zkritizoval fakt, že premiér nemá pro svá opatření mandát. ""Byl jste jmenován předsedou vlády, aniž byste vyhrál demokratické volby a vynikáte ve funkci vymahače pro mezinárodní finanční sektor, nutíte lidi platit."
20120203FCS37185 - 18/20
Pod lupou Evropskou komisi zastupoval komisař Maroš Šefčovič, který upozornil, že když krize udeřila, Itálie byla ve zranitelném postavení. Montiho vláda přijala celou řadu opatření v oblasti zdanění, důchodů a veřejné správy, které pomohly stabilizovat její pozici. Evropská komise tyto rozhodné akce vítá a je připravena Itálii pomoci, například v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí, přislíbil Šefčovič.
20120203FCS37185 - 19/20
Pod lupou Rozpravy o případech porušování lidských práv: jak probíhají a co zmůžou? Během každého štrasburského plenárního zasedání Evropský parlament reaguje na naléhavé případy porušování lidských práv v různých částech světa. Tento týden je na pořadu Bělorusko, Egypt a Japonsko. Podle předsedkyně Podvýboru pro lidská práva Barbary Lochbihler jsou tyto debaty vhodným nástrojem pro řešení naléhavých situací. Parlament jejich prostřednictvím tlačí na vlády, kterých se to týká, aby přijaly opatření, která by ukončila porušování lidských práv. Přednesení případů porušování lidských plán na plénu také pomůže zvýšit povědomí veřejnosti o těchto případech. Rozpravy o porušování lidských práv se konají ve čtvrtek odpoledne během plenárních zasedání ve Štrasburku a následně ke každému případu Parlament přijme usnesení. Mají tato usnesení Evropského parlamentu reálný dopad? "To se liší stát od státu," říká Barbara Lochbihler. Někdy "máme zpětnou vazbu od místních lidskoprávních aktivistů", nebo zareagují diplomaté z daných zemí, vysvětluje. Nicméně tato usnesení jsou "vždy příležitostí k odsouzení porušování lidských práv. Je to dobry nástroj." Počet témat rozprav o lidských právech je omezen na tři. Rozhodují o nich koordinátoři politických skupin. "Vybíráme témata nebo situaci, u nichž si myslíme, že je šance změnit věci k lepšímu," vysvětluje Lochbihler, bývalá generální tajemnice německé pobočky Amnesty International. Podle jejího názoru je Parlament v těchto otázkách "částečně úspěšný". Jako příklad uvádí vlády zemí, které přehodnotily rozsudky trestu smrti, nebo parlament, který zastavil proces přijímání určitého zákona. Diskuze o porušování lidských práv také "zvyšují povědomí našich lidí o těchto otázkách, a pomáhají tlačit na příslušné vlády, aby situaci zlepšily". Podle Lochbihler je v této oblasti ještě spousta práce. Je například potřeba "promítnout politiku ochrany lidských práv do naší obchodní politiky, hospodářské pomoci, do naší zahraniční politiky". "Můžeme dělat víc, ale i tak máme na mezinárodní úrovni dobré výsledky a dokazujeme, ze Evropské unii leží ochrana lidských práv na srdci", uzavírá Barbara Lochbihler. Témata na čtvrtek 16. února •
Trest smrti v Bělorusku, zejména případ Dmitrije Kanavalova a Vladzislava Kavaljova
•
Nedávný vývoj událostí v Egyptě
•
Trest smrti v Japonsku
20120203FCS37185 - 20/20
