PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 – 2023
PŘÍRODNÍ REZERVACE V MORÁVKÁCH
listopad 2013
Plán péče pro přírodní rezervaci „V Morávkách“ na období 2014 – 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN: Evidenční kód: 1080 Název a kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace „V Morávkách“ Číslo a název managementové kategorie IUCN: IV. – řízená rezervace 1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vyhlášeno na plenárním zasedání Okresního národního výboru Klatovy dne 21. 4. 1988 jako chráněný přírodní výtvor. 1.3. Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Plzeňský Obec s rozšířenou působností III. stupně: Horažďovice Obec: Myslív Katastrální území: Loužná Národní park: nenachází se Chráněná krajinná oblast: nenachází se Jiný typ chráněného území: nenachází se Natura 2000 Ptačí oblast: nenachází se Evropsky významná lokalita: ano; kód lokality: CZ0324032 Orientační a situační mapa s vymezením zájmového území viz mapa 1.A a 1.B, příl. 1. 1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení chráněného území Katastrální území č. 700657 Loužná Číslo parcely podle KN
Druh pozemku podle Způsob využití pozemku KN podle KN
Číslo listu vlastnictví
Výměra Výměra parcely v ZCHÚ parcely celková podle KN 2 (m )
1419
ostatní plocha
zeleň
234
8530
ca 10%
1420
ostatní plocha
zeleň
1
27725
ca 90%
1421
vodní plocha
koryto vodního toku umělé
1
789
ca 75%
Vlastník: LV 1 Obec Myslív, č.p. 52, 341 01; LV 234 Laštovička Václav ing., K Habrovce 672/2, 140 00, Praha 4 - Krč
2
Souhrnné výměry parcel v PR V Morávkách Druh pozemku
Plocha ZCHÚ v ha Způsob využití pozemku
ostatní plochy, vodní plocha 2,4288 plocha celkem
Zeleň, umělé koryto vodního toku
Plocha ZCHÚ v ha
2,4288
2,4288
Stávající katastrální mapa viz mapa 1.C, příl. 1. 1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra vlastní plochy v ZCHÚ: 2,4288 ha. Ochranné pásmo: zahrnuje části parcel přiléhající k vlastní ploše ZCHÚ (ve vzdálenosti ca 50 m od hranic PR); p.č. 1395, 1416, 1417, 1418, 1422, 1423, 1425, 1428, 2688/3. Samostatné OP není vymezeno, ale využívá ustanovení § 37 odst. 2, zák. č. 114/1992 Sb. 1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Ochrana bývalých obecních pastvin (drah) s výskytem silně ohrožených a chráněných druhů rostlin. 1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav Předmětem ochrany v přírodní rezervaci V Morávkách jsou druhově pestrá travinobylinná společenstva se suchomilnou, mezofilní až mírně vlhkomilnou vegetací charakteristickou pro polopřirozené pastevní biotopy jihozápadních Čech. Tato společenstva hostí některé zákonem chráněné druhy rostlin včetně silně ohroženého hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). Na tyto biotopy je zároveň vázána pestrá entomofauna včetně celé řady vzácnějších druhů motýlů. K nejvýznamnějším z nich patří kriticky ohrožený modrásek hořcový (Maculinea alcon). A. Vzácnější rostlinná společenstva Procentuální zastoupení botanicky významnějších společenstev v PR V Morávkách v r. 2013 Název společenstva
Podíl plochy v Výskyt a charakteristika PR (%)
a) Nelesní společenstva
Druhově bohatší travinobylinné porosty ze svazu Violion caninae (T2.3B)
14
Drobné fragmenty nízkoostřicových porosty ze svazu Caricion fuscae (R2.2)
1
Druhově středně bohaté porosty svazu Molinion (T1.9)
35
3
Jižní, střední a Z část území: seg. 3a, 4, 5, 6, 7. Porosty z okruhu asociace Polygalo-Nardetum, místy s elementy podhorských vřesovišť. Botanicky význačnější porosty zaznamenány v seg. 4 a 7. Často v mozaice s formacemi svazu Molinion Ojediněle v S části území v mozaice s porosty svazu Alopecurion pratensis (seg. 1) a ojediněle v J části území (seg. 3a) Hojně v S, V, J a střední části území, vyvinuty formace blízké as. Junco-Molinietum caeruleae, často v mozaice s porosty svazu Violion caninae a Koelerio-Phleion phleoidis.
Druhově středně bohaté porosty svazu Koelerio-Phleion phleoidis (T3.5B)
25
Botanicky cenná společenstva celkem
75
Hojně v SZ, S, SV a střední části území; v podobě fytocenologicky blíže nevyhraněných porostů. Botanicky význačný květnatý porost analyzován v seg. 8b
Pozn.: Lokalizace segmentů viz mapa 2, příl. 1.
B. Chráněné a vzácnější druhy
Přehled zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin v PR V Morávkách
Název druhu
Aktuální početnost Stupeň nebo vitalita populace v ohrožení ZCHÚ
Antennaria dioica 2 drobné bohatě fertilní (kociánek kolonie o velikosti max. dvoudomý) 0,1 m2
Arnica montana (prha arnika)
Shluky až drobné vitální kolonie, bohatě fertilní
Charakter biotopu, výskyt druhu v jednotl. segmentech (1 - 20)
Srovnání se stavem v minulosti
C2 t
Druh udáván v 80. Seg. 7: v rozvolněném a 90. letech 20. nízkostébelném porostu století a také v svazu Violion caninae (T2.3B) roce 2003
§3, C3
Seg. 4: v rozvolněném nízkostébelném porostu svazu Violion caninae (T2.3B), přechod v polovřesovištní formace
druh Seg. 3a: ve fragmentu Carex demissa Ojedinělý nález, 1 fertilní význačný ostřicového porostu svazu (ostřice skloněná) trs pro území Caricion fuscae (R2.2) PR
Druh udáván v 80. a 90. letech 20. století a také v roce 2003 Druh udáván v 80. a 90. letech 20. století
Carex hartmanii (ostřice hartmanova)
Menší rozvolněná kolonie C4a
Seg. 3a: ve fragmentu ostřicového porostu svazu Druh v minulosti Caricion fuscae (R2.2) s neudáván přechodem ke svazu Molinion (T1.9)
Carex umbrosa (ostřice stinná)
Solitérní trsy, řádově jedna desítka ex., bohatě C3 fertilní
Výskyt v porostech svazu Molinion (T1.9) s přesahem do svazu Alopecurion pratensis (T1.4). Seg. 1, 3a, 3b
Dactylorhiza majalis (prstnatec Nejsou údaje májový)
Druh udáván v 90. letech 20. století a v roce 2003
Nalezen v květnu 2005 v počtu 1 kvetoucího ex. (J. Druh udáván z Hrček), blíže nelokalizováno. roku 1980 V roce 2013 druh nenalezen
§3, C3
4
Gentiana pneumonanthe (hořec hořepník)
V kosených porostech svazu Molinion (T1.9), s přesahem do fragmentů cenóz svazu Violion caninae (T2.3B) a Koelerio-Phleion phleoidis (T3.5B). Seg. 2, 3a, 3b, 4, 6, 7. Plochy obsazené populacemi hořce nezměnily od 90. let prakticky svou polohu
Solitérní trsy až shluky několika trsů, převážně nižšího vzrůstu. Fertilita dobrá až snížená, C4b populace oslabuje pozdní kosení. Celkem ca 100 ex.
Druh prvně zmíněn v 60. letech minulého století, dále udáván v 80. a 90. letech (až tisíc ex.) a také v roce 2003
Solitérní trsy až shluky několika trsů, převážně Iris sibirica nižšího vzrůstu (malé §2, C3 (kosatec sibiřský) kolonie). Vitalita dobrá, místy tendence k dalšímu šíření
Druh prvně Výskyt soustředěn do S až SZ zmíněn v 60. části území. Seg. 1: dvě letech minulého kolonie v cenóze svazu století, dále Alopecurion pratensis. Seg. udáván v 80. a 90. 8a, 8b, 10: jednotlivě v letech, později podmáčených rigolech nepotvrzen
Potentilla palustris Nejsou údaje (mochna bahenní)
Druh v roce 2013 nenalezen
Druh nalezen pouze v roce 1989
V kosených porostech svazu Molinion (T1.9), s přesahem do ladovité cenózy svazu Koelerio-Phleion phleoidis (T3.5B). Seg. 2, 3b, 4, 8a, 9. Od 90. let došlo k rozšíření druhu na další plochy
Druh prvně zmíněn v 60. letech minulého století, dále udáván v 80. a 90. letech a také v roce 2003
Salix rosmarinifolia (vrba rozmarýnolistá)
C4a
Vitální kolonie: drobnější o výměře ca do 3 m2, větší o výměře do 30 m2. C3 Tendence dalšího šíření, místy pokosené ex.
V kosených porostech svazu Molinion (T1.9), s přesahem Druh udán v roce do cenóz svazu Violion 1980 a v roce caninae (T2.3B). Seg. 3a, 4, 2003 6, 7
Jednotlivé exempláře až Scorzonera shluky několika ex., humilis (hadí mord C4a vitalita dobrá až mírně nízký) snížená
Pozn. 1: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (§1 – druhy kriticky ohrožené, §2 – druhy silně ohrožené, §3 – druhy ohrožené). U vzácnějších druhů nezahrnutých do výše zmíněné vyhlášky je uveden stupeň ohrožení dle aktualizovaného seznamu cévnatých rostlin ČR – viz DANIHELKA et al. 2012 (C1 – druhy kriticky ohrožené, C2 – druhy silně ohrožené, C3 – druhy ohrožené, C4a – vzácnější méně ohrožené taxony). Seg. = segment. Pozn. 2: Nálezy z 60. let minulého stol. (VANĚČEK 1969), nálezy z 80. let minulého stol. (M. Král 1980, Z. Voráčková 1987-1988, J. Nesvadbová 1989); nálezy z 90. let (J. Nesvadbová 1990, L. Pivoňková 1990). Podrobnosti viz PIVOŇKOVÁ ed. 1991. Nálezy z r. 2003 (KŘENOVÁ 2003a, 2003b). Pozn. 3: Lokalizace vybraných vzácnějších druhů viz mapy 3a, 3b (příl. 1), lokalizace segmentů viz mapa 2 (příl. 1).
5
Přehled chráněných a vzácnějších živočichů zjištěných v PR V Morávkách a bezprostředním okolí ZCHÚ 1. Bezobratlí
Název druhu
Aktuální početnost nebo Stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Popis biotopu druhu a charakter výskytu
a) motýli Adela cupriacella (adéla pestrá)
vzácnější výskyt
vývoj housenek probíhá na čertkusu druh význačný (Succisa pratensis) a chrastavci (Knautia pro dané území arvensis)
Apamea unanimis (šedavka bahenní)
vzácnější výskyt
druh význačný druh můry preferující vlhké biotopy, žije na pro dané území různých druzích trav
Aricia artaxerxes (modrásek pumpavový)
vzácnější výskyt
kriticky ohrožený
Aristotelia ericinella
početná populace
druh význačný zástupce makadlovek žijící ve vyvinutých pro dané území společenstvech vřesovišť
Biselachista eleocharidella
vzácný výskyt
v podmáčených biotopech, housenka žije na druh význačný rostlinách z čeledi šáchorovitých pro dané území (Cyperaceae)
Cataplectica profugella
vzácnější výskyt
housenka žije v nažkách mrkvovitých rostlin, druh význačný zde zřejmě na bedrníku (Pimpinella pro dané území saxifraga)
preferuje suchá stanoviště, vazba na pumpavu (Erodium cicutaria), na dané lokalitě živnou rostlinou pravděpodobně Helianthemum obscurum
Crambus ericellus početná vitální (travařík vřesovištní) populace
typický druh vřesovišť, housenka žije na druh význačný úzkolistých travách, např. Na kostřavě ovčí pro dané území (Festuca ovina)
Dichrorampha flavidorsana
vzácnější výskyt
druh vázaný na zachovalé bylinné porosty druh význačný suššího charakteru, zde 2. recentní nález v pro dané území Čechách od roku 1933
Euthrix potatoria (bourovec trávový)
vzácnější výskyt
druh význačný housenka žije na tvrdých trávách a ostřicích, pro dané území v rámci Čech lokální rozšíření
Gonepteryx rhamni vzácnější výskyt (žluťásek řešetlákový)
druh význačný housenky žijí na krušině olšové, typický druh pro dané území pro podhorské oblasti
Lycaena alciphron (ohniváček modrolesklý)
druh význačný preferuje horské oblasti, zde mu vyhovují pro dané území krátkostébelné polovřesovištní biotopy
vzácnější výskyt
6
Název druhu
Aktuální početnost nebo Stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Popis biotopu druhu a charakter výskytu
Maculinea alcon (modrásek hořcový)
roztroušeně, pozorována kriticky vajíčka na květech ohrožený hořce
vývoj housenek začíná v květech hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe), pozdější stadia se vyvíjejí v hnízdech mravenců, zejména druhu Myrmica ruginodis. Dospělá imága sají na rostlinách z čeledi bobovitých (Fabaceae)
Monopis weaverella (mol weaverelův)
vzácnější výskyt
druh mola preferující podmáčené louky a druh význačný olšiny, housenky žijí v ptačích hnízdech a pro dané území holubím trusu
Phlyctaenia perlucidalis (zavíječ průsvitný)
vzácnější výskyt
druh zavíječe, obývá mokřadní biotopy, žije druh význačný na listech různých druhů pcháčů (rod pro dané území Cirsium)
Plebejus argus (modrásek černolemý)
vitální populace
osidluje suché plochy s rozvolněným drnem druh význačný včetně vřesovišť, housenky preferují pro dané území bobovité rostliny
Pterapherapteryx sexalata (šedokřídlec vitální populace vrbový)
Druh píďalky vázaný na vrbové porosty, zde druh význačný žije na vrbě rozmarýnolisté (Salix pro dané území rosmarinifolia)
Thumatha senex (lišejníkovec mokřadní)
žije na lišejnících, nález dokládá druh význačný dlouhodobou existenci bezkolencových luk v pro dané území ZCHÚ
vzácnější výskyt
Pozn.: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zdroj údajů: lepideptorologický průzkum, zjištěno celkem 233 druhů motýlů (viz VÁVRA 2001); BENEŠ et KONVIČKA, ed. (2002). b) Ostatní bezobratlí čmelák zemní (Bombus terrestris)
vitální populace
ohrožený
druh udáván od 90. let minulého století (PIVOŇKOVÁ, ed. 1991)
mravenec rašelinný (Formica picea)
roztroušený výskyt ohrožený
druh nalezen v roce 2005 v rámci výzkumného projektu Přírodovědecké fakulty JČU ČB (J. Hrček)
Název druhu
Aktuální početnost nebo Stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Popis biotopu druhu a charakter výskytu
káně lesní (Buteo buteo)
vzácnější výskyt
druh význačný zalétává z okolních biotopů za potravou pro dané území
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
vzácnější výskyt
druh význačný zalétává z okolních biotopů za potravou pro dané území
2. Obratlovci
7
Název druhu
Aktuální početnost nebo Stupeň vitalita populace ohrožení v ZCHÚ
Popis biotopu druhu a charakter výskytu
skřivan polní (Alauda vzácnější výskyt arvensis)
druh význačný pozorovány přelety nad sousedním polem pro dané území
ťuhýk obecný (Lanius vzácnější výskyt collurio)
ohrožený
stehlík obecný vzácnější výskyt (Carduelis carduelis)
druh význačný druh zmíněn v 90. letech minulého století pro dané území (PIVOŇKOVÁ, ed. 1991)
Bramborníček hnědý vzácnější výskyt (Saxicola rubetra)
ohrožený
křepelka polní (Coturnix coturnix)
vzácnější výskyt
silně ohrožený zaznamenána v hnízdním období
volavka popelavá (Ardea cinerea)
vzácnější výskyt
druh význačný druh zahlédnut na přeletu pro dané území
zahlédnut v hnízdním období
zahlédnut v hnízdním období
luňák červený (Milvus vzácnější výskyt milvus)
druh význačný pozorován přelet nad krajinou pro dané území
rejsek obecný (Sorex vzácnější výskyt araneus)
druh význačný druh udáván od 90. let minulého století pro dané území (PIVOŇKOVÁ, ed. 1991)
Pozn.: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zdroj údajů: inventarizační průzkum (PIVOŇKOVÁ, ed. 1991); J. Sladký květen 2013 - ústní sdělení; vlastní pozorování.
8
1.7. Dlouhodobý cíl péče Hlavním dlouhodobým cílem péče na lokalitě V Morávkách je zachování botanicky významných travinobylinných společenstev a podpora vitality zvláště chráněných i vzácnějších druhů rostlin. 2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Chráněné území V Morávkách se nachází ca 1 km VJV od obce Loužná, JZ od silnice spojující obec Loužnou s obcí Strážovice, v bývalém okrese Klatovy. Jedná se dochovaný zbytek bývalé rozsáhlé pastviny (tzv. obecních drah) ležící v rekultivované intenzivně obhospodařované krajině. Zachovaný fragment pastviny, který je dnes předmětem ochrany, byl ponechán bez rekultivací vzhledem ke své značné balvanitosti. Celková výměra lokality činí 2,43 ha. V území převažují sušší, mezofilní až vlhké travinobylinné porosty s pestrou druhovou skladbou a celou řadou vzácnějších druhů rostlin. V přilehlém ochranném pásmu se nacházejí převážně ladovité druhově ochuzené travní porosty s rozptýleným náletem dřevin. Porosty přiléhající k ZCHÚ z jižní strany jsou kosené. Lokalita je ze všech stran obklopena intenzivně využívanou zemědělskou půdou v podobě kulturních travních porostů (zatravněná orná půda). Ze západní strany přiléhá k ZCHÚ rozlehlé intenzivně obhospodařované pole. Dle geomorfologického členění reliéfu se předmětné území nachází v Česko-moravské soustavě, podsoustavě Středočeská pahorkatina, v geomorfologickém celku Blatenská pahorkatina, v centrální části podcelku Nepomucká vrchovina, v okrsku Pačejovská pahorkatina. Lokalita se rozprostírá na mírně zvlněném horizontu lehce se svažujícím od západu k východu. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 528 – 532 m. Zeměpisné souřadnice: 130 35´ v.z.d. a 490 23´ s.z.š. Z regionálně geologického hlediska spadá ZCHÚ do JZ části středočeského plutonu tvořeného granitoidními horninami. Podloží lokality buduje středně zrnitý biotitický až amfibolicko-biotitický granodiorit – tzv. blatenský typ. Tato hornina je převážně stejnoměrně zrnitá, o velikosti zrna 2-3 mm. Charakteristickým prvkem území jsou velké žulové balvany tvořící skupiny ve střední a západní části území. Tyto balvany vznikly selektivním vyvětráváním granodioritu podle puklin a převyšují okolní terén až o více než 1 m, přičemž některé z nich dosahují rozměrů 2,5 x 2 m. Terénní prohlubeniny mezi některými balvany mohly vzniknout mechanickým odlámáním kamene v minulosti. V západním výběžku ZCHÚ byl kámen vylámán zřejmě až pod hladinu spodní vody, takže se tu vytváří malé jezírko (přes léto vysychá). Kvartérní pokryv tvoří rozsáhlejší hlinito-písčitá eluvia a svahové hlíny. Půda je zde mělká, kamenitá a málo úživná. Sušší místa pokrývá kyselá kambizem typická, na vlhčích místech vznikla kyselá kambizem pseudoglejová v asociaci s hydromorfním pseudoglejem kambickým. Co se týče hydrologických poměrů, ZCHÚ patří do povodí Myslívského potoka, který se vlévá do stejnojmenného rybníka a dále do Úslavy. Jižně od předmětné lokality vede uměle napřímené koryto levobřežního přítoku Myslívského potoka. Z východní a severovýchodní strany přiléhají k ZCHÚ uměle hloubené strouhy vytvořené v 80. letech 20. století. Jižně od lokality se nachází ochranné pásmo hydrovrtů pro kompresní stanici Strážovice. Klimaticky spadá území do mírně teplé a mírně vlhké vrchovinné oblasti (MT 3). Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 6-70C. Dlouhodobý průměr srážek podle nejbližší meteorologické stanice v Pačejově činí 600-700 mm. Počet letních dnů činí 30-40, průměrné červencové teploty dosahují 16-170C. Lednové teploty se pohybují mezi –2 až -50C, počet dní se sněhovou pokrývkou či ca 50-70. Z hlediska vegetačních poměrů náleží lokalita do fytogeografické oblasti mezofytika, fytogeografického okresu Horažďovicko (36b). Podle rekonstrukční geobotanické mapy (MIKYŠKA et al. 1969) převládaly v území před osídlením člověka acidofilní doubravy (Quercion robori-petrae) v kombinaci s luhy a olšinami (Alno-Padion, Alnetea glutinosae). Současný vegetační kryt: jedná se o pestrou mozaiku polopřirozených travinobylinných
9
společenstev ze svazu Violion caninae (s přechodem k polovřesovištním formacím), Molinion, Koelerio-Phleion phleoidis a Alopecurion pratensis. Fragmentárně jsou zastoupeny nízkoostřicové cenózy ze svazu Caricion fuscae. V severozápadním cípu území se vyvinul remíz z náletových dřevin, nad lučními porosty ve střední území se tyčí koruny vzrostlých bříz a borovic. V ladovitých porostech ochranného pásma se rozvinula vysokostébelná vegetace s převahou vlhkomilných trav a některých nitrofilních elementů včetně Anthriscus sylvestris. V pestré mozaice polopřírodních biotopů bylo vylišeno celkem 13 různých vegetačních typů a v průběhu terénní sezóny r. 2013 zde bylo zaznamenáno celkem 194 druhů cévnatých rostlin. Lepidopterologický průzkum prováděný před více než deseti lety eviduje celkem 233 různých druhů motýlů (VÁVRA 2001). Pozn. 1: Přehled aktuálně zjištěných typů biotopů je obsahem přílohy 3, přehled vymezených segmentů viz mapa 2, příl. 1 a tab. 3, příl. 2. Management vymezených dílčích ploch je řešen v kap. 3.1.1. „Rámcová směrnice péče“. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů obsahuje kap. 1.6.2. Pozn. 2: Údaje ke zpracování kap. 2.1. byly získány z těchto zdrojů: PIVOŇKOVÁ, ed. (1991) a ZAHRADNICKÝ et MACKOVČIN, eds. et al. (2004). 2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Přírodní rezervace V Morávkách představuje pouze malý fragment bývalých rozsáhlých vlhkých luk a pastvin, které se nacházely mezi obcemi Loužná a Strážovice. Tento komplex porostů byl původně využíván jako obecní pastvina obce Loužná. Po druhé světové válce byly některé pozemky z těchto 12 ha rozorány. Podle smlouvy mezi uživatelem pozemku JZD VŘSR Pačejov a odborem kultury ONV Klatovy ze dne 11. 11. 1977 byla dnešní plocha ZCHÚ vyjmuta z rekultivací a v roce 1986 převedena do ostatních ploch. V letech 1985-1986 bylo provedeno hluboké odvodnění na okolních pozemcích a podél jižní, východní a severovýchodní hranice území byly vyhloubeny strouhy hluboké 2 m. Později došlo k zahrnutí strouhy na jižní straně a nedaleko byly vyhloubeny dva vodní vrty. Po vyhlášení ZCHÚ v roce 1988 nebyly již uskutečněny žádné další zásahy ovlivňující hladinu podzemní vody v této oblasti. Naopak, v souladu s pozdějšími schválenými plány péče dochází k postupnému zanesení odvodňovacích struh především sklizenou biomasou a dochází k jejich změlčení nejméně o 1 metr. Povrchové odvodňovací stružky ve V a JV cípu plochy postupně zarostly vegetací a v současné době nejsou patrné. Při západní straně chráněného území dosud zůstal zachovaný zbytek hrázky složené z větších balvanů. V souvislosti s rozsáhlými pozemkovými úpravami bylo celé území kolem dnešní plochy ZCHÚ rekultivováno na ornou půdu, pozemky odvodněny zahrubněním do upravené a zahloubené vodoteče v údolnici. Dalším nevhodným zásahem je výsadba bříz a borovic místním Mysliveckým svazem, která se uskutečnila někdy v polovině 70.-80. let minulého století. Další břízy a osiky se na území patrně rozšířily spontánně větrem. Z okolních ladovitých pozemků začalo docházet k šíření některých nitrofilních ruderálních druhů, za přispění splachů živin z orné půdy v okolí ZCHÚ. Používání pesticidů při pěstování polních kultur představovalo zvýšené riziko pro některé citlivější druhy entomofauny. K eliminaci negativních vlivů na celkový vývoj biotopů v ZCHÚ rozhodně přispělo zatravnění většiny kontaktních ploch s ornou půdou. Zrušení pravidelného pastevního managementu ca v 50. letech 20. století mělo za následek postupné zarůstání travních ploch náletem dřevin (bříza, osika aj.). V travinobylinných porostech začalo docházet k expanzi některých vysokovzrůstných trav, především Deschampsia caespitosa. V průběhu sukcesního vývoje nelesních biotopů pak došlo k postupnému vymizení některých významnějších druhů rostlin vázaných na krátkostébelné pastviny. Patří k nim např. hořeček český (Gentianella bohemica), vítod ostrokřídlý (Polygala multicaulis), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) aj.
10
V první polovině 80. let minulého století údajně došlo na daném území k neplánovanému požáru, který měl za následek oslabení populace Gentianella bohemica a naopak posílení populace Gentiana pneumonanthe. 2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a správní předpisy Geometrický plán se zákresy hranic ZCHÚ a orientačních bodů (viz PIVOŇKOVÁ, ed. 1991). Vyhláška ONV Klatovy o zřízení CHPV „V Morávkách“ ze dne 21. 4. 1988.
2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Od roku 1998 dochází v předmětném území k „rozjezdu“ řízeného managementu, který spočívá v kosení travinobylinných porostů a v selektivních vyřezávkách náletových i vysázených dřevin. Podle zpráv o provádění managementových prací (viz PIVOŇKOVÁ 2007, 2012) došlo v některých případech ke kolizi plánovaného managementu, např. v roce 2003 nebylo realizováno kosení a narušení travního drnu bránami. Od roku 2004 probíhá pravidelné kosení jednotlivých vymezených ploch v různých termínech dle typu biotopu a s ohledem na ochranu a podporu populací hořce hořepníku i kriticky ohroženého modráska hořcového. Za tímto účelem je plocha s populacemi hořce rozdělena do pravidelných střídavě kosených pruhů (kosení probíhá 1x ročně ob jeden pruh, v následujícím roce jsou pruhy ponechané ladem pokoseny a naopak pruhy kosené v předchozím roce jsou ponechány ladem). V letech 2006-2007 proběhly vyřezávky náletových i uměle vysázených dřevin včetně výřezu drobných křovin a vykácení vzrostlých bříz a borovic. V roce 2007 začíná zároveň docházet k intenzivnímu kosení plochy s výskytem invazní třtiny křovištní situované na jižním okraji ZCHÚ (kosení 3x ročně). V roce 2009 byly v předmětném území odstraněny drobné náletové dřeviny a skupina osik v ochranném pásmu. Při provádění některých managementových prací dochází k různým lokálním nedopatřením, např. v roce 2010 bylo u kosených ploch ponecháno příliš vysoké strniště a realizována pouze jedna seč v místech, kde mělo proběhnout kosení 2x ročně, včetně plochy s výskytem invazní třtiny křovištní. V managementovém projektu pro PR vypracovaném Krajským úřadem Plzeňského kraje je definováno obsekávání trsů zákonem chráněného kosatce sibiřského a kolonií vrby rozmarýnolisté. V některých případech však nedochází k dodržení tohoto opatření (včetně roku 2013, kdy byly pozorovány pokosené polykormony vrby rozmarýnolisté v sečených plochách). Na vzniku různých nedopatření se do určité míry podílí neustálá výměna subjektů najímaných pro jednotlivé managementové práce. Zpočátku se na obhospodařování rezervace podíleli především místní obyvatelé z okolních osad, od roku 2010 probíhá realizace managementu přes výběrová řízení, a tak je nutné zaučovat v péči o jednotlivé biotopy a významnější druhy rostlin další subjekty, mnohdy neznalé místních poměrů. V roce 2010 dochází k další komplikaci ohledně zajištění pravidelného kosení zruderalizovaných porostů v ochranném pásmu západně od vlastní plochy ZCHÚ. Při realizaci sečí dochází k případům, že nejsou důsledně dodržovány termíny kosení v jednotlivých vymezených plochách. V roce 2013 byla opožděně pokosena plocha s populacemi hořce hořepníku. Exempláře vyrostlé na vykosených místech měly pak problém dokončit svůj generativní vývojový cyklus. Naopak za pozitivní opatření pro podporu populací hořce hořepníku lze považovat lokální narušení drnu kolem kvetoucích exemplářů v podobě 50ti plošek o velikosti 30 x 30 cm; toto managementové opatření bylo provedeno v říjnu roku 2013 a semena hořce tak získala příležitost vysemenit se do volné půdy. S ohledem na zachování druhové pestrosti entomofauny se jeví jako příznivé opatření střídavé kosení v porostech s výskytem hořce (mozaika kosených a nekosených pruhů). Výsledky ze stávajících fytocenologických analýz (viz příloha 3) vypovídají o výraznější vegetační proměně travinobylinných porostů ve srovnání s roky 1987 a 1988. V 80. letech byly prakticky po celém území PR (s výjimkou jeho SZ části) snímkovány převážně krátkostébelné cenózy ze svazu Violion caninae, jak sušší varianty s elementy vřesovišť, tak i vlhčí formace s elementy svazu Caricion fuscae. V těchto druhově středně bohatých porostech převažovaly druhy Nardus stricta,
11
Calluna vulgaris, Carex pilulifera, Festuca ovina, Potentilla erecta, Luzula campestris a Gentiana pneumonanthe. V roce 2013 byly podobné typy cenóz snímkovány pouze ve střední a Z části PR (viz fyt. snímky 5, 6, 7), zatímco na ostatních plochách se přednostně vyvinuly porosty s převahou jednoděložných druhů vyššího vzrůstu. Jednalo se o druhově středně bohaté až mírně ochuzené porosty svazu Molinion, Koelerio-Phleion phleoidis a Arrhenatherion s hojným zastoupením Koeleria pyramidata, Avenula pubescens, Molinia caerulea, Deschampsia caespitosa, Agrostis capillaris, Holcus lanatus, Festuca rubra event. Alopecurus pratensis. Z dvouděložných druhů měly hojnou účast Potentilla erecta, Galium verum a Achillea millefolium, místy také Hieracium pilosella, Helianthemum obscurum a některé taxony indikující vývoj vegetace směrem k předlesním sukcesním stadiím: Epilobium angustifolium, zmlazení krušiny (Frangula alnus juv.), břízy (Betula pendula juv.) a osiky (Populus tremula juv.). Pokryvnost hořce hořepníku dosahovala maximálně 0,5%. Na některých místech je patrný rozvoj Calamagrostis epigejos skrze aktivní odnožování výhonů i generativní rozmnožování do okolí navzdory pravidelnému kosení kolonií tohoto invazního druhu. Rozvoj trav vyššího vzrůstu na úkor nízkovzrůstných druhů svazu Violion caninae lze přičíst emisnímu spadu dusíkatých látek ze vzduchu, vyššímu obsahu živin v půdě z rozkládající se biomasy hromaděné během období mezi útlumem pastvy a zavedením kosení na konci 90. let 20. století. Další přísun živin zajišťuje opad listů ze vzrostlých listnatých stromů. Je všeobecně známo, že pastva podporuje nízkovzrůstné druhy trav, ostřic i bylin a má pozitivní vliv na omlazování populací vřesu, zatímco při kosení jsou upřednostňovány spíše trsnaté trávy vyššího vzrůstu. V předchozím plánu péče (KŘENOVÁ 2003) jsou zdůrazňovány negativní aspekty vývoje populací hořce hořepníku a populací kriticky ohroženého modrásku hořcového, které jsou na hořcích přímo existenčně závislé, v souvislosti s nadměrným vysycháním půdy. Odvodnění lokality v 80. letech 20. století způsobilo zaklesnutí hladiny podzemní vody, proto každá vegetační sezóna chudá na srážky znamená výrazný pokles regeneračních schopností hořce. Tomuto faktu zatím nebyla věnována přílišná pozornost. V severním a severozápadním okraji PR a v ochranném pásmu západně od ZCHÚ se vyvinuly porosty se zvýšeným podílem ruderálních nitrofilních druhů včetně kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris), vratiče obecného (Tanacetum vulgare) a pcháče rolního (Cirsium arvense). Rozvoj těchto antropogenních elementů podporují splachy živin z kontaktního pole, akumulace biomasy v důsledku absence kosení a zásoby živin z dob, kdy bylo území PR obklopeno převážně ornou půdou. V sušších i vlhčích travinobylinných porostech, které hostí populace hořce hořepníku, se ca na 75% plochy projevují tendence k intenzivnímu zarůstání náletovými dřevinami (krušina, bříza, osika, lokálně také dub letní). Šíření těchto dřevin je potlačováno každoročním kosením a omezeně také lesní zvěří. Schopnosti zmlazování a obrůstání výhonů u náletových dřevin jsou značné.
12
2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch V roce 2013 byl na předmětné lokalitě proveden podrobný botanický a rámcový krajinoekologický průzkum. Výsledky z botanického průzkumu jsou obsaženy v těchto oddílech plánu péče: kap. 1.6.2. (přehled vzácnějších rostlinných společenstev a zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin); příl. 1: mapa 2 (vegetační mapa), mapy 3a, 3b (lokalizace význačných druhů rostlin); příl. 2: tab. 1 (celkový přehled zjištěných druhů), tab. 2 (přehled vzácnějších druhů v rozmezí let 1960-2013), tab. 3 (charakteristika vymezených segmentů); příl. 3: přehled zjištěných biotopů a fytocenologické snímky. Z pohledu územní i druhové ochrany bylo území PR rozčleněno do pěti základních dílčích ploch (lokalizace viz mapa 5, příl. 1). Dílčí plocha 5 byla vymezena v ochranném pásmu přiléhajícímu k jižní hranici ZCHÚ. Dílčí plocha č. 3 byla s ohledem na možnost navzájem odlišných typů managementu rozdělena na další dvě dílčí plochy (subplochy) 3a, 3b. Místa vyznačená v mapě jako neohraničené plochy A1-5 slouží k přibližné lokalizaci kolonií invazní třtiny křovištní.
Přehled dílčích ploch v PR V Morávkách Číslo díl.pl.
1
2
Charakteristika vymezených dílčích ploch Mezofilní až vlhká 2x ročně kosená plocha s převahou vysokostébelných druhově středně bohatých až mírně ochuzených porostů ze svazu Alopecurion pratensis. Převažují druhy Alopecurus pratensis, Dactylis glomerata a Holcus lanatus. Lokálně fragmenty rozvolněných porostů ze svazu Caricion fuscae. Okrajově přítomny elementy ze svazu Violion caniae a Calthion. Ze vzácnějších druhů byly zjištěny Iris sibirica (vitální kolonie) a Carex umbrosa. Biotopy: T1.4, R2.2. Ochranářsky méně významná plocha. Mezofilní až téměř suchá 1x ročně kosená plocha (kosení v pruzích 10 m širokých v kombinaci s nekosenými pruhy širokými 5 m) s populacemi hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe). Převažují druhově středně bohaté porosty svazu Molinion, často v mozaice s cenózami svazu Violion caninae povahy as. Polygalo-Nardetum nebo polovřesovištních formací. V jižní části díl. pl. zaznamenány fragmenty porostů svazu Caricion fuscae, v JV části přítomny cenózy ze svazu Alopecurion pratensis a v SV sušší části vegetační formace ze svazu Arrhenatherion a Koelerio-Phleion phleoidis. Po seči zaznamenán rozvoj Agrostis capillaris, místy také Festuca rubra. Střední a SV část porůstají solitérně rozmístěné břízy a borovice. Ve střední části silně balvanitý terén. Ze vzácnějších druhů byly kromě hořce zjištěny: Antennaria dioica, Arnica montana, Carex hartmanii, Carex umbrosa a Salix rosmarinifolia. Biotopy: T1.1, T1.4, T1.9, T2.3B, T3.5B, R2.2, X12. Ochranářsky velmi významná plocha.
3a
Suchá balvanitá 1x ročně kosená plocha s botanicky atraktivním květnatým porostem ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis. V porostu převaha nízkovzrůstných druhů včetně Hieracium pilosella, Carex caryophyllea a Festuca ovina. Celkově zachovány charakteristické rysy bývalé suché balvanité pastviny. Z kontaktní díl. pl. 3b přesahuje nálet vzrostlých bříz, z jižní strany invaduje třtina křovištní, jejíž kolonie jsou pravidelně 2x ročně koseny. Biotopy: T3.5B. Ochranářsky významná plocha.
3b
Mezofilní až suchá ladovitá a zčásti balvanitá plocha s druhově středně bohatými až chudšími středně vzrůstnými porosty ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis s bohatým zastoupením Koeleria pyramidata, Avenula pubescens, Galium verum, Agrostis capillaris aj. Fragmentárně vyvinuty porosty s dm Brachypodium pinnatum. Solitérně rozmístěné vzrostlé břízy z náletu. Ve vlhčím jižním, jihozápadním i západním okraji díl. pl. vyvinuty vysokostébelné druhově chudší cenózy ze svazu Arrhenatherion s přechodem ke svazu Alopecurion pratensis. Jedná se o formace s hojným zastoupením Alopecurus pratensis, Avenula pubescens, Holcus lanatus a Dactylis glomerata podléhající ruderalizaci indikované Anthriscus sylvestris. Zjištěné významnější druhy: Iris sibirica, Salix rosmarinifolia (rozměrná vitální kolonie). Biotopy: T1.1, T1.4, T3.5B, X12. Ochranářsky méně významná plocha.
13
4
Mezofilní až mírně vlhká ladovitá plocha se vzrostlým remízem, který se vyvíjí přirozenou cestou. Z dřevin v převaze Betula pendula a Populus tremula; v příměsi Sorbus aucuparia, Pinus sylvestris a Prunus avium. V podrostu hojně Frangula alnus, Sambucus racemosa a Rubus idaeus. Ve zmlazení Quercus robur, Picea abies, Rosa sp., Fraxinus excelsior, Prunus spinosa, Acer pseudoplatanus. V bylinném patře hojně Epilobium angustifolium. Lokálně nelesní plácky s převahou druhů ze svazu Koelerio-Phleion phleoidis včetně Koeleria pyramidata a Galium verum. Přítomnost tlejícího dřeva a velkých balvanů. Zjištěné významnější druhy: Iris sibirica. Biotopy: T3.5B, X12. Ochranářsky méně významná plocha.
5
Mezofilní až vlhká 1x ročně kosená liniová plocha s mozaikou druhově středně bohatých porostů ze svazu Violion caninae a Molinion. Ve východní části četná přítomnost elementů svazu Alopecurion pratensis a kolonie vzrostlých mladých ex. Salix fragilis.Zjištěné významnější druhy: Gentiana pneumonanthe. Biotopy: T1.9, T2.3B, X12. Ochranářsky zajímavá plocha ohrožená invazí třtiny křovištní.
Rámcově vymezené nerozměrné plochy s koloniemi invazní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos) navržené k pravidelnému kosení 2-3x ročně. Invazí třtiny jsou nejčastěji postiženy porosty svazu A1-5 Violion caninae a Alopecurion pratensis, lokálně také cenózy svazu Arrhenatherion a Molinion. V případě ploch A1 a A2 ohroženy populace hořce hořepníku Biotopy: X7. B
Ladovitá vlhká plocha v kontaktní zóně mezi ZCHÚ a ochranným pásmem s výskytem invazního druhu 2 - vlčí bob mnoholistý (Lupinus polyphyllus) v podobě vitální a bohatě fertilní kolonie o výměře ca 30 m .
C
Ladovitá vlhká plocha v kontaktní zóně mezi ZCHÚ a ochranným pásmem s bohatým náletem osiky 2 (Populus tremula) v podobě kolonie o výměře do 100 m .
Vysvětlivky: díl.pl. = dílčí plocha. Kódy biotopů převzaty z aktualizovaného Katalogu biotopů ČR (příručka pro vytváření soustavy chráněných území NATURA 2000 - viz CHYTRÝ et al., eds. 2010). Pozn.: lokalizace dílčích ploch viz mapa 5, příl. 1; lokalizace vzácnějších druhů viz mapy 3a a 3b, příl. 1, vegetační mapa viz mapa 2 (příl. 1).
2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Z výsledků srovnávací vegetační analýzy lze vyvodit závěr, že stávající pravidelné kosení bývalých pastevních porostů je schopné udržovat jejich vegetační pestrost a zabránit jejich nežádoucímu zárůstu expanzivními náletovými dřevinami. Samotné kosení však není optimálním managementem pro zachování prosperity nízkostébelných smilkových trávníků a polovřesovištních formací ze svazu Violion caninae, na které je vázána celá řada vzácnějších druhů rostlin. Kosení je zároveň nedostačujícím typem managementu pro trvalé udržení početnosti a vitality populací hořce hořepníku a na něj vázaného modráska hořcového. Při kosení totiž dochází k rozvoji vzrůstnějších druhů trav budujících zapojený travní drn, v němž se nemohou vysemeňovat ani hořce ani jiné význačnější druhy rostlin. Pastva oproti tomu vede ke tvorbě nízkostébelných trávníků s rozvolněným travním drnem po mechanickém narušování půdy kopyty hospodářských zvířat. V takto rozvolněném drnu se mohou uplatnit semenáčky celé řady druhů rostlin. Pastvou je také efektivně likvidován nálet některých dřevin, především krušiny a břízy. Problematický je výpas osikových výmladků vzhledem k jejich intenzivně hořké chuti. Pasoucími se zvířaty je také odmítána biomasa třtiny křovištní, proto je zapotřebí nadále intenzivně kosit její kolonie. Při výpasech však může docházet k podpůrnému sešlapu kořenového systému tohoto invazního druhu. V případě, že se nepodaří zajistit pastevní management, je důležité nadále zachovat střídavé kosení v ploše s výskytem hořců (viz dílčí plocha 2) pro podporu populace monofágního modráska hořcového a zachování druhové pestrosti entomofauny. Toto střídavé kosení je možno nadále realizovat v pruzích (kombinace kosených pruhů o šířce 10 m a nekosených pruhů o šířce 5 m) nebo v jiných obrazcích; po realizaci managementového zásahu by však měla zůstat minimálně ¼ plochy nepokosená.
14
Vzhledem ke stávající situaci je zapotřebí hledat možnosti, jak zajistit obnovu pastvy v rezervaci. Optimální je kombinace pastvy s kosením (podrobněji viz kap. 3.1.1.) s tím, že pro vypásání porostů v daném území je vhodné upřednostnit ovce (event. v kombinaci s kozami) před skotem. Vytváření vhodných regeneračních plošek v okolí plodných rostlin hořce hořepníku by mělo pozitivně ovlivňovat vývoj populace tohoto druhu. Vzhledem k nadměrnému vysychání půdy ve vegetačních sezónách chudších na srážky lze doporučit opatření vedoucí k eliminaci zbylých odvodňovacích struh (závoz hlínou a kamením). Výkon myslivosti, kromě výstavby mysliveckých zařízení a přikrmování zvěře, není v ZCHÚ omezen. 2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritním zájmem v předmětném ZCHÚ je zachování ochranářsky cenných travinobylinných společenstev s populacemi hořce hořepníku a ostatních významnějších druhů rostlin. 3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů ve ZCHÚ 3.1.1. Rámcová směrnice péče
15
Rámcová směrnice péče o PR V Morávkách DÍLČÍ PLOCHA 1 Mezofilní až vlhké luční porosty s převahou trav vyššího vzrůstu Typ managementu
kosení nebo kombinace kosení a polointenzívní pastvy
Vhodný interval
v případě kosení 2 seče ročně; v případě kombinace s pastvou 1 seč ročně
Minimální interval
každoroční kosení, každoroční pastva
Prac. nástroj/hosp. zvíře
kosení lehkou mechanizací nebo křovinořezem/optimálně ovce a kozy, může být i skot
Kalendář pro management
1. kosení: červen, 2. kosení: srpen; v případě kombinace kosení s pastvou: kosení v průběhu června, pastva v průběhu srpna
Upřesňující podmínky
Kosení: do 14ti dnů po každé seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty; pečlivě obsekávat trsy kosatce sibiřského. Při realizaci pastvy vyplotit trsy kosatce sibiřského z pasené plochy. Kosení nedopasků v případě pastvy realizovat na konci října.
DÍLČÍ PLOCHA 2 Mezofilní až suché travinobylinné porosty s výskytem hořce hořepníku Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře
kosení nebo polointenzívní pastva, vyřezávky dřevin; narušování travního drnu kolem fertilních exemplářů hořce hořepníku 1 seč ročně; přepásání 1x ročně; vyřezávky dřevin: 1x za 7 let dle potřeby; narušování drnu 1x za 3 roky každoroční kosení nebo každoroční pastva; vyřezávky dřevin 1x za 10 let; narušování drnu 1x za 3 roky kosení lehkou mechanizací nebo křovinořezem, motorová pila na vyřezávky; motyka a rýč na narušování drnu/optimálně ovce a kozy, může být i skot
Kalendář pro management
kosení optimálně v 1. polovině června; pastva: 2. polovina května až červen; vyřezávky dřevin: mimo hnízdní období ptactva, optimálně v období vegetačního klidu; narušování drnu: 2. polovina října
Upřesňující podmínky
Kosení: je třeba kosit na nízké strniště a do 14ti dnů po seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty. Pro podporu druhové pestrosti entomofauny provádět střídavé kosení (mozaika kosených a nekosených pruhů, případně jiných obrazců) tak, aby po realizaci managementového zásahu zůstala vždy minimálně ¼ plochy nepokosená. Možno pokračovat ve stávajícím způsobu managementu: sekání v pruzích 10 m širokých, mezi nimiž zůstávají 5 m široké nepokosené pruhy. (Příklad: pruhy ponechané v roce 2013 ladem jsou v následujícím roce 2014 pokoseny, zatímco kontaktní místa kosená v roce 2013 zůstanou v roce 2014 nepokosena v pruzích širokých 5 m apod.). Kolonie vrby rozmarýnolisté na kosených pruzích je nutné obsekat. Pastva: v případě realizace pastvy je vhodné provádět toto managementové opatření formou oplůtků. V rámci dílčí plochy je možné vymezit 4 postupně vypásané oplůtky o velikosti 0,4-0,5 ha. Pro přesun zvířat z jednoho oplůtku do druhého by měla být rozhodující intenzita výpasu, kterou lze stanovit odhadem jako procentuální poměr mezi celkově vypasenou a celkově nevypasenou plochou. K přesunu zvířat do sousední plochy by mělo dojít až v případě, kdy poměr mezi nevypasenou a vypasenou plochou dosáhne alespoň 65 : 35. V prvních dvou letech lze předpokládat celkově vyšší podíl nedopasků v pasených plochách. Kosení nedopasků je vhodné realizovat každoročně na konci října. Z pastvy je nutné vyplotit kolonie vrby rozmarýnolisté. Další opatření: narušování travního drnu kolem fertilních exemplářů hořce hořepníku je vhodné provádět formou plošek o rozměrech 30 x 30 cm, aby se mohla semena vysemenit do volné půdy.
16
DÍLČÍ PLOCHA 3a Květnatý travinobylinný porost na suché balvanité ploše Typ managementu
ruční kosení nebo intenzívní pastva
Vhodný interval
1 seč ročně, přepásání 1x ročně
Minimální interval
kosení i pastva 1x za 2 roky
Prac. nástroj/hosp. zvíře
Křovinořez/optimálně ovce a kozy, může být i skot
Kalendář pro management
kosení během června, maximálně v 1. polovině července; pastva: 2. polovina května až červen; možné ještě druhé přepasení v srpnu
Upřesňující podmínky
Kosení: do 14ti dnů po seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty. Při realizaci pastvy vyplotit trsy kosatce sibiřského z pasené plochy. Kosení nedopasků je vhodné provádět na konci října po ukončení vegetace. V případě, že by došlo k expanzi náletových dřevin, je zapotřebí provést jejich řízenou vyřezávku.
DÍLČÍ PLOCHA 3b Suché, mezofilní až vlhké porosty s převahou trav vyššího vzrůstu Typ managementu
kosení nebo intenzívní pastva
Vhodný interval
kosení i pastva 1x za 2 roky
Minimální interval
kosení i pastva 1x za 2 roky
Prac. nástroj/hosp. zvíře
žádný
Kalendář pro management
kosení během června, maximálně v 1. polovině července; pastva: 2. polovina května až červen; možné ještě druhé přepasení v srpnu
Upřesňující podmínky
Možno též zkombinovat kosení s přepásáním v 2. polovině sezóny (viz dílčí plocha 1). Při kosením obsekávat trsy kosatce sibiřského a kolonii vrby rozmarýnolisté. V případě realizace pastvy je nutné vyplotit za pasené plochy kolonie vrby rozmarýnolisté a trsy kosatce sibiřského. Kosení nedopasků je vhodné provádět na konci října po ukončení vegetace.
DÍLČÍ PLOCHA 4 Vzrostlý remíz z náletových dřevin s travnatými plácky Typ managementu
bezzásahový režim
Vhodný interval
trvale, bez přerušení
Minimální interval
trvale, bez přerušení
Prac. nástroj/hosp. zvíře
žádný
Kalendář pro management
není třeba určovat s ohledem na bezzásahový režim
Upřesňující podmínky
Ochrana přírodních procesů a spontánní dynamiky vegetace.
DÍLČÍ PLOCHA 5 Mezofilní druhově bohatší porosty s expanzí třtiny křovištní Typ managementu
kosení nebo polointenzívní pastva
Vhodný interval
2 seče ročně; přepásání 1x ročně
Minimální interval
každoroční kosení nebo každoroční pastva
Prac. nástroj/hosp. zvíře
kosení lehkou mechanizací nebo křovinořezem/optimálně ovce a kozy, může být i skot
Kalendář pro management
1. kosení: červen, 2. kosení: srpen; pastva: 2. polovina května až červen
Upřesňující podmínky
Kosení: do 14ti dnů po seči provést pečlivý odkliz veškeré pokosené hmoty. Vzhledem k expanzi třtiny křovištní je zapotřebí tuto plochu nadále kosit 2x ročně. V případě realizace pastvy je vhodné sloučit tuto plochu s dílčí plochou 2 pro zavedení jednotného pastevního režimu odvíjejícího se od ochrany a podpory populace hořce hořepníku.
17
DÍLČÍ PLOCHA A1-5 Plochy s koloniemi invazní třtiny křovištní Typ managementu
kosení
Vhodný interval
2-3 seče ročně
Minimální interval
2 seče ročně
Prac. nástroj/hosp. zvíře
kosení lehkou mechanizací nebo křovinořezem
Kalendář pro management
kosení od června do září dle intenzity obrůstání výhonů
Upřesňující podmínky
Kosit na nízké strniště, pečlivě vykosit všechny polykormony v koloniích. V případě realizace pastvy je vhodné zahrnout místa s výskytem třtiny do pastevních ploch a kombinovat zde vypásání s kosením. Rozlohu kosení je vždy potřebné aktualizovat dle stávajícího rozšíření v daném roce.
DÍLČÍ PLOCHA B Ladovitá plocha s kolonií lupiny (vlčího bobu mnoholistého) Typ managementu
kosení případně kombinace kosení a chemické likvidace herbicidem
Vhodný interval
kosení 2x ročně, aplikace herbicidního postřiku 1x ročně
Minimální interval
každoroční zásahy až do doby totální likvidace invazního druhu
Prac. nástroj/hosp. zvíře
Křovinořez nebo kosa, herbicidní přípravek
Kalendář pro management
kosení v červnu a srpnu, chemický postřik v červenci
Upřesňující podmínky
Po vykosení kolonie pečlivě odstranit veškerou pokosenou biomasu. Důsledným kosením zabránit generativnímu rozmnožování rostliny.
DÍLČÍ PLOCHA C Ladovitá plocha s bohatým náletem osiky Typ managementu
vyřezávka
Vhodný interval
1x za 5 let
Minimální interval
1x za 7 let
Prac. nástroj/hosp. zvíře
křovinořez, ruční pilka
Kalendář pro management
v období vegetačního klidu nebo v 2. polovině vegetační sezóny
Upřesňující podmínky
Vyřezanou biomasu odstranit z rezervace. Je vhodné potřít čerstvé pařízky herbicidním postřikem.
Pozn.: vymezení dílčích ploch viz mapa 5; lokalizace význačnějších druhů rostlin viz mapa 3a, 3b; vegetační mapa s přehledem vymezených segmentů viz mapa 2 (všechny mapy viz příl. 1).
18
3.1.2. Zásahy a opatření ve vymezených dílčích plochách Přehled dílčích ploch v PR Morávky a výčet plánovaných zásahů v nich stručný popis charakteru dílčí plochy plochy a dlouhodobý cíl doporučený zásah naléha-vost péče
1
každoroční kosení Mezofilní až vlhké luční nebo kombinace porosty s převahou trav kosení a vyššího vzrůstu polointenzívní pastvy každoroční kosení nebo polointenzívní pastva
2
Mezofilní až suché vyřezávky dřevin 1x travinobylinné porosty s za 7 let dle potřeby výskytem hořce hořepníku narušování travního drnu kolem fertilních exemplářů hořce hořepníku 1x za 3 roky
termín provedení
2
1. kosení: červen, 2. kosení: srpen; v případě kombinace kosení s pastvou: kosení v průběhu června, pastva v průběhu srpna
1
kosení optimálně v 1. polovině června; pastva: 2. polovina května až červen
3
mimo hnízdní období ptactva, optimálně v období vegetačního klidu
2
2. polovina října
1
kosení během června, maximálně v 1. polovině července; pastva: 2. polovina května až červen; možné ještě druhé přepasení v srpnu kosení během června, maximálně v 1. polovině července; pastva: 2. polovina května až červen; možné ještě druhé přepasení v srpnu
3a
Květnatý travinobylinný každoroční ruční porost na suché kosení nebo balvanité ploše intenzívní pastva
3b
Suché, mezofilní až vlhké porosty s převahou trav vyššího vzrůstu
kosení nebo intenzívní pastva 1x za 2 roky
3
4
Vzrostlý remíz z náletových dřevin s travnatými plácky
bezzásahový režim
trvale
5
Mezofilní druhově bohatší porosty s expanzí třtiny křovištní
každoroční kosení nebo polointenzívní pastva
1
1. kosení: červen, 2. kosení: srpen; pastva: 2. polovina května až červen
A1-5
Plochy s koloniemi invazní třtiny křovištní
kosení 2-3x ročně
1
kosení od června do září dle intenzity obrůstání výhonů, možno zkombinovat s pastvou
B
kosení případně Ladovitá plocha s kolonií kombinace kosení a lupiny (vlčího bobu chemické likvidace mnoholistého) herbicidem
1
kosení v červnu a srpnu, chemický postřik v červenci
C
Ladovitá plocha s vyřezávka 1x za 5 bohatým náletem osiky let
1
v období vegetačního klidu nebo v 2. polovině vegetační sezóny
19
žádný s ohledem na bezzásahovost
3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu se nacházejí převážně ladovité pozemky, vzácněji kosené travní porosty. Současný stav ochranného pásma zčásti narušuje zájmy ochrany přírody v ZCHÚ vlivem skutečného i potenciálního šíření některých apofytických druhů včetně Anthriscus sylvestris, Calamagrostis epigejos, Lupinus polyphyllus aj. Na některých místech dochází k aktivnímu zmlazování náletových dřevin, které by mohly začít s odstupem času negativně ovlivňovat druhovou pestrost kontaktních travinobylinných biotopů v ZCHÚ (přísun biomasy z opadu listí, nadměrné stínění, odčerpávání zvýšeného množství vody z půdy apod.). Týká se to hlavně plochy s bohatým zmlazením osiky u Z okraje PR. S ohledem na hrozbu dalšího vysychání lokality je vhodné meliorační strouhy u S a V okraje rezervace vhodné zasypat návozem hlíny a kamení. Dojde-li k realizaci navrhovaného pastevního managementu v PR, lze jednoznačně doporučit zahrnutí ploch ležících J, Z a S od ZCHÚ do pastevního areálu. Pokud bude v ZCHÚ nadále praktikováno pouze kosení travinobylinných porostů, je vhodné alespoň 1x 2 roky překosit i nelesní cenózy v kontaktním OP. 3.3. Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ je geometricky zaměřeno a vyznačeno červenými pruhy po celém obvodu PP. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou. 3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není vhodným objektem pro rekreační a sportovní účely. 3.6. Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Po předchozí dohodě s orgány ochrany přírody a vlastníky pozemků je možné předmětné území využít k odborným a populárně naučným exkurzím zaměřeným na poznávání vlhkomilné flóry i polopřírodních rostlinných společenstev. 3.7. Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ a monitoring Je zapotřebí nadále provádět každoroční orientační sledování stavu populací zvláště chráněných a významnějších druhů rostlin a zhruba v desetiletých intervalech provádět série vegetačních snímků po celém území PR. Za účelem podrobného srovnávání vegetační dynamiky travinobylinných porostů je důležité podrobovat vegetačním analýzám plochy, kde byly pořízeny základní fytocenologické snímky v letech 1987-88 v rámci diplomové práce (VORÁČKOVÁ 1989). V území by bylo vhodné zopakovat podrobný lepideptorologický průzkum v rozsahu prováděném před více než 10 lety (viz VÁVRA 2001). Tento průzkum by bylo vhodné obohatit také o další skupiny hmyzu včetně brouků.
20
4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Předpokládané náklady na managementová opatření v PR V Morávkách Druh zásahu
Lokalizace zásahu
Odhad plochy (ha)
Částka (Kč)
I. Každoročně opakované zásahy Kosení 2x ročně
dílčí plochy 1, 5
0,4
max. 16 000,- /rok
Kosení 1x ročně
dílčí plocha 2, 3a
1,16
max. 18 000,- /rok
Kosení 1x za 2 roky
dílčí plocha 3b
0,15
max. 6 000,- /rok
Kosení kolonií třtiny křovištní 2-3x ročně
dílčí plochy A1-5 případně další, dle expanze druhu
0,1-0,15
max. 7 000,- /rok
Max. náklady celkem/10 let
470 000,-
II. Ostatní průběžné zásahy Řízené vyřezávky náletových dřevin dílčí plochy 2, C (potenciálně v případě jejich expanze do také 3a) nelesních travinobylinných porostů Narušování travního drnu kolem fertilních exemplářů hořce dílčí plocha 2 hořepníku, ca 1x za 3 roky 50 plošek
0,05
4,5 m2
Max. náklady celkem/10 let
max. 3 000,- /rok
max. 800,- /rok
17 500,-
III. Jednorázové a časově omezené zásahy Výměna informační tabule
okrajová část ZCHÚ
0
20 000,-
Údržba informační tabule
okrajová část ZCHÚ
0
5 000,-
Obnova značení hranic ZCHÚ v terénu
okrajové partie ZCHÚ
0
10 000,-
Likvidace kolonie vlčího bobu mnoholistého
dílčí plocha B
30 m2
1 000,-
Max. náklady celkem
36 000,-
Max. náklady za všechny navržené akce
523 500,-
21
III. Další navržené aktivity Řízená pastva pro zlepšení diverzity travinobylinných porostů a pro podporu populací některých dílčí plochy 1, 2, 3a, 3b, 5 plus do 2,7 ha významných druhů rostlin včetně plochy v ochranném pásmu hořce hořepníku (podrobnosti viz kap. 3.1.1.) Entomologický průzkum
celá plocha ZCHÚ a ochranné pásmo
22
3-3,5
max. 60 000/rok (včetně kosení nedopasků)
15 000,-
4.2. Použité podklady a zdroje informací BENEŠ J. et KONVIČKA M. (ed.) (2002): Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I. - SOM, Praha. CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – 445 p., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. DANIHELKA J., CHRTEK J. Jr. et KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Seznam cévnatých rostlin květeny ČR. - Preslia 84: 647-811, Praha. KŘENOVÁ Z. et LEPŠ J. (1996): Regeneration of a Gentiana pneumonanthe population in an oligotrophic meadow. - Journal of Vegetation Science, 7: 107-112. KŘENOVÁ Z. (2003a): Botanický průzkum přírodní rezervace V Morávkách. - 5 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. KŘENOVÁ Z. (2003b): Plán péče pro přírodní rezervaci V Morávkách na období 2004-2013. - 8 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 929 p., Academia, Praha. MIKYŠKA R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: 200 000. 1. České země, edice Vegetace ČSSR. – 204 p., Academia, Praha. PIVOŇKOVÁ L. (ed.) (1991): Chráněný přírodní výtvor V Morávkách. Inventarizační průzkum provedený v letech 1989-1990. - 43 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. PIVOŇKOVÁ L. (2007): PR V Morávkách. Zpráva o provádění managementových prací v letech 2003-2007. - Ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. PIVOŇKOVÁ L. (2012): PR V Morávkách. Zpráva o provádění managementových prací v letech 2008-2014. - Ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. SLADKÝ J. (2013): Souhrn opatření pro evropsky významnou lokalitu V Morávkách, CZ0324032. 10 p., depon. in: AOPK Plzeň. VANĚČEK J. (1969): Květena Horažďovicka. - KSSPPOP, Plzeň. VÁVRA J. (2001): Lepidopterologický průzkum PR V Morávkách. Závěrečná zpráva. - 12 p., ms., depon. in: Aquatest a.s., Praha. VORÁČKOVÁ Z. (1989): Vegetace chráněného přírodního výtvoru „V Morávkách“. SOČ. - Ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds.) et al. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. - In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI, AOPK, Praha. Kopie aktuálních leteckých snímků s vyznačením hranic dotčeného ZCHÚ poskytnuté Krajským úřadem Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. Vlastní terénní průzkum 2013.
Internetové zdroje: Česká geologická služba – mapový server, URL: http://mapy.geology.cz AOPK ČR – mapový server, URL: http://mapy.nature.cz Pozn.: plán péče byl zpracován dle „Osnovy plánů péče...“ zveřejněné ve Věstníku MŽP ČR z roku 2004, roč. XIV, částka 12, sdělení OZCHČP č. 22, dle vyhlášky č. 60/2008 Sb. a vyhlášky č. 64/2011 Sb.
23
4.3. Seznam mapových listů list 22-13, měř. 1 : 50 000, Základní mapa ČSSR list 22-13-24 Nepomuk, měř. 1 : 10 000 list 5-5 Nepomuk, měř. 1 : 5 000 Pozn.: Orientační mapa (mapa č. 1.A) převzata z internetového serveru http://www.mapy.cz; situační mapa (mapa č. 1.B) převzata ze studie SLADKÝ (2013) a katastrální mapa (mapa 1.C) z materiálů Krajského úřadu Plzeňského kraje. 4.4. Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ Tento plán péče navazuje na plán péče sestavený pro období 2004 – 2013 (KŘENOVÁ 2003), rozšiřuje ho a upřesňuje na základě nových zjištění. 4.5. Plán péče zpracoval Mgr. Ivona Matějková, Občanské sdružení Ořešák – spolek pro ochranu přírody, Kvasetice 67, 340 34 Plánice Datum zpracování: listopad 2013
Seznam příloh plánu péče pro PR V Morávkách Příloha 1. Mapy Mapa 1.A. Orientační mapa PR V Morávkách Mapa 1.B. Situační mapa PR V Morávkách Mapa 1.C. Katastrální mapa PR V Morávkách Mapa 2. Vegetační mapa PR a přilehlého ochranného pásma (stav k r. 2013) Mapa 3a, 3b. Lokalizace výskytu vybraných vzácnějších druhů rostlin (stav k r. 2013) Mapa 4. Výskyt a lokalizace invazních druhů rostlin (stav k r. 2013). Lokalizace fytocenologických snímků Mapa 5. Přehled vymezených dílčích ploch (stav k r. 2013) Mapa 6. Návrh pastvy ve vymezených dílčích plochách Příloha 2. Tabulky Tab. 1. Celkový přehled zjištěných druhů rostlin v PR V Morávkách Tab. 2. Přehled zvláště chráněných a vzácnějších druhů rostlin v PR V Morávkách v rozmezí let 1960-2013 Tab. 3. Charakteristika segmentů vymezených v PR V Morávkách a přilehlém OP (stav k r. 2013) Příloha 3. Vegetační poměry PR V Morávkách (tab. 4a, 4b, 4c) Příloha 4. Fotodokumentace
24