PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ 2014 – 2023
PŘÍRODNÍ REZERVACE ZBYNICKÉ RYBNÍKY
Listopad 2013
Plán péče pro přírodní rezervaci „Zbynické rybníky“ na období 2014 – 2023 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1. Evidenční kód ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční kód: 1667 Název a kategorie ZCHÚ: Přírodní rezervace „Zbynické rybníky“ Číslo a název managementové kategorie IUCN: IV. – řízená rezervace 1.2. Platný právní předpis nebo rozhodnutí o vyhlášení ZCHÚ: Vyhlášeno Okresním úřadem v Klatovech dne 17. 11. 1992 jako přírodní rezervace „Zbynické rybníky“. 1.3. Územně-správní členění, překryv s jinými chráněnými územími a příslušnost k soustavě Natura 2000 Kraj: Obec s rozšířenou působností III. stupně: Obec: Katastrální území:
Plzeňský Sušice Hrádek u Sušice Zbynice
Národní park: nenachází se Chráněná krajinná oblast: nenachází se Jiný typ chráněného území: nenachází se Natura 2000 Ptačí oblast: ne Evropsky významná lokalita: ne Orientační a situační mapa s vymezením zájmového území viz mapa 1.A a 1.B, příl. 1.
2
1.4. Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Parcelní vymezení chráněného území Katastrální území: 619035 Zbynice Číslo parcely podle KN
170/1č.
170/2
170/3
170/4
Číslo parcely Druh pozemku podle Způsob využití pozemku podle PK nebo KN podle KN jiných evidencí
170/8 188č.
338
188č.
Díl 1 - 60001 Díl 2 - 302 203810
trvalý travní porost
189/1č.
10001
190č.
112
220č.
Díl 1 - 318 Díl 2 - 174
224/1č. 224/2č.
94
orná půda
341
226č.
341
232č.
335
220č.
Díl 1 - 318 Díl 2 - 174
226č.
trvalý travní porost
341
232č.
335
240č.
52
189/1č. 190č. 189/1č. 188č.
trvalý travní porost
vodní plocha
Díl 1 - 318 Díl 2 - 174 vodní tok v korytě
9380
9854
9854
6114
ca 3000
3159
3159
Díl 1 - 60001 Díl 2 - 302 1035
zamokřená plocha
302
772
772
zamokřená plocha
302
632
ca 500
118141
ca 50
ca 900
338
231č.
335
235č.
313
orná půda
140 154 10001
504
52
678
678
rybník neplodná půda
60001
212759 2504
212759
302
vodní plocha
rybník
60001
58232
58232
ostatní plocha lesní pozemek
neplodná půda
302
504
270
504 7453
trvalý travní porost
270
19011
ca 1000
trvalý travní porost
317
2157
ca 1000
ostatní plocha
242
trvalý travní porost
243 245
vodní plocha ostatní plocha
246 273 275/1č. 277č. 279/2č. 279/1č.
9380
vodní plocha
238
286/1
ca 8000
zamokřená plocha
vodní plocha
236č.
80529
vodní plocha
237č.
280/2
10001 112 10001
trvalý travní porost
187č. 189/3č.
ca 1000
10001
189/1č.
189/2
205/1č.
Výměra parcely Výměra parcely v celková podle ZCHÚ podle KN (m2) KN (m2)
187č.
220č. 170/6č.
Číslo listu vlastnictví
neplodná půda
2504
ca 500
ostatní plocha
neplodná půda
309
282
282
ostatní plocha
neplodná půda
302
6240
6240
3
Číslo parcely podle KN
Číslo parcely Druh pozemku podle Způsob využití pozemku podle PK nebo KN podle KN jiných evidencí
Číslo listu vlastnictví
Výměra parcely Výměra parcely v celková podle ZCHÚ podle KN (m2) KN (m2)
286/2
ostatní plocha
neplodná půda
332
26
26
286/3
ostatní plocha
neplodná půda
330
213
213
286/4
ostatní plocha
neplodná půda
333
255
255
ostatní plocha
neplodná půda
287
10001
432
432
trvalý travní porost
335
60057
60057
289/2
trvalý travní porost
330
84
84
289/3
trvalý travní porost
331
79
79
289/4
trvalý travní porost
329
420
420
231č.
289/1
Celkem
379348
Stávající katastrální mapa viz mapa 1.C, příl. 1. 1.5. Výměra území a jeho ochranného pásma Celková výměra vlastní plochy v ZCHÚ: 37,9348 ha. Ochranné pásmo: zahrnuje části parcel přiléhající k vlastní ploše ZCHÚ (ve vzdálenosti ca 50 m od hranic PR). Samostatné OP není geodeticky vymezeno, ale využívá ustanovení § 37 odst. 2, zák. č. 114/1992 Sb. Celková výměra ochranného pásma činí odhadem 16 ha. Souhrnné výměry parcel v PR Zbynické rybníky Druh pozemku
lesní pozemky
vodní plochy
Plocha ZCHÚ v ha
Způsob využití pozemku
Plocha OP v ha
Plocha ZCHÚ v ha
0,05
27,6191
trvalé travní porosty
8,36
orná půda
0,81
ostatní plochy
1,0960
plocha celkem
37,9348
zamokřená plocha
0,22
rybník nebo nádrž
27,0991
vodní tok
0,30
neplodná půda
1,0960
Odhadem ca 16 ha
Pozn.: vzhledem k absenci geometrického plánu vymezujícího hranice ZCHÚ byly výměry parcel, které zasahují do PR jen zčásti, stanoveny odhadem. Zpracování údajů do tabulky (viz výše) vychází z podkladů autora předchozího plánu péče (PYKAL 2005).
1.6. Hlavní předmět ochrany 1.6.1. Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu V předpisu Okresního úřadu Klatovy ze dne 17. 11. 1992 o zřízení přírodní rezervace „Zbynické rybníky“ je uvedeno: „Posláním rezervace je ochrana hnízdišť a tahové lokality vodního ptactva.“
4
1.6.2. Hlavní předmět ochrany – současný stav PR Zbynické rybníky má především charakter ornitologicky význačné lokality, která slouží jako hnízdiště a migrační stanoviště pro celou řadu ptačích druhů, zejména avifauny. Pro různé druhy ptáků představuje dané území význačnou potravní základnu. Byla zde zjištěna i pestrá mokřadní malakofauna a rovněž celá řada různých druhů brouků a motýlů. V území nalezneme i různorodou mozaiku mokřadních až mezofilních lesních i nelesních společenstev s výskytem některých vzácnějších druhů rostlin. B. Chráněné a vzácnější druhy
Název druhu
Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
Stupeň ohrožení
Popis biotopu druhu a charakter výskytu
Srovnání se stavem v minulosti
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
ojedinělý záznam
ohrožený
v květnu zjištěn zpívající samec
Pravidelné záznamy o výskytu druhu na území PR
Čírka obecná (Anas crecca)
v průběhu kontrol 3 až 7 exemplářů
ohrožený
tažný druh, preferuje bahna vypuštěných rybníků; v roce 2011 zmínka o pravděpodobném hnízdění
Pravidelné záznamy o výskytu druhu na území PR
ohrožený
hnízdí na mělkých místech Pravidelně hnízdící druh rybníků s bohatou vegetací ve vyšší bylinné pobřežních bažinných rostlin; vegetaci při březích maximálně 7 párů na ryb. rybníků (kopřiva, Velká Strana, 2 páry na ryb. chrastice apod.), Malá Strana, zde také samice poměrně stabilní s mláďaty (všechna populace (viz VLČEK pozorování v květnu) 2001, PYKAL 2005)
Kopřivka obecná (Anas strepera)
celkem 9 párů
Moták pochop (Circus aeruginosus)
několik jedinců, v březnu zastiženi 2 samci, druh pozorován ;ohrožený později 3 samci a 1 samice, v při všech červnu zjištěno hnízdo kontrolách
Volavka bílá (Egretta alba)
1 exemplář
Ťuhýk obecný (Lanius collurio)
několik exemplářů
Od roku 1995 evidováno hnízdění druhu: pravidelně 1-2 páry převážně v širších pásech orobince širolistého
silně ohrožený
V posledním desetiletí tažný druh, preferuje mělkou dochází k šíření druhu; vodu při okrajích záznamy např. PYKAL vypouštěných rybníků; na (2005), rok 2006: údaj z území PR zastižen v červnu databáze ČSO
ohrožený
hnízdí v křovinách; zaznamenán v srpnu, rok Pravidelně hnízdící druh 2011 celkově nepříznivý pro tento druh
5
silně ohrožený
druh hnízdí v porostech rákosu, vrb a ostřic na okrajích rybníků a mokřin; v dubnu zastižen zpívající samec
Záznamy o výskytu druhu na území PR až po roce 2000: v roce 2001 zjištěn v pobřežních křovinách na S břehu ryb. Velká Strana, záznamy z let 2006, 2007 - viz údaje z databáze ČSO
silně ohrožený
hnízdí na stromech v okolí rybníků; pozorování samce a samice v květnu při přeletu nad lokalitou
Zaznamenáno hnízdění druhu (PYKAL 2005); ve starších průzkumech druh neuváděn
Potápka roháč 1 pár (Podiceps cristatus)
ohrožený
hnízdí v litorálních porostech; během kontrol pozorování na Pravidelně hnízdící ryb. Velká strana, hnízdění druh; v roce 2001 2 ex. možné
Potápka černokrká (Podiceps 1 exemplář nigricolis)
silně ohrožený
hnízdí v litorálních porostech; Pravidelně hnízdící druh druh pozorován v květnu
zastižení při silně většině kontrol ohrožený
Pravidelné hnízdění nejméně jednoho páru v orobincovém porostu na území PR; v předchozím zaznamenáno volání 2 až 3 plánu péče (PYKAL samců v porostech orobince, 2005) uvedeny 2-3 pravděpodobně hnízdí hnízdící páry v litorálních porostech orobince na ryb. Malá strana
Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula)
sporadický výskyt
Žluva hajní (Oriolus 2 exempláře oriolus)
Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
Moudivláček lužní ojedinělý (Remiz pendulinus) záznam
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
1 pár
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
minimálně 4 páry
ohrožený
druh vyžaduje rozvolněné nelesní plochy při pobřeží; v březnu nalezen zbytek nedostavěného hnízda z předešlého roku, v červnu zjištěn 1 exemplář
Pravidelné záznamy o výskytu (eventuelně hnízdění) druhu na území PR
ohrožený
upřednostňuje pásy nekosených luk kolem rybníků; zjištěno hnízdění na vlhké louce u Dalovického rybníka, k ryb. Malá strana zaletuje za potravou
Druh s pravidelným výskytem (i hnízděním) především v nekosených ruderalizujících lučních porostech v ZCHÚ či blízkém okolí
ohrožený
minimálně 3 páry hnízdily na rybníce Malá Strana, jeden pár pozorován v prostoru hráze ryb. Velká Strana
Pravidelně hnízdící druh v litorálních porostech orobince; poměrně stabilní populace
Pozn.: Ve sloupci Stupeň ohrožení se uvádí zařazení druhu dle vyhlášky 395/1992 k zákonu ČNR č. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Zdroj údajů: ornitologický průzkum (TOMAN 2011). Starší údaje: KUČERA (pravděpodobně 80. léta 20. stol.); VLČEK (1995, 2001); PYKAL (2005), údaje z databáze ČSO. Další zjištěné druhy ptáků viz tab. 1, 2 (příloha 2). Ptačí druhy zaznamenané v dřívějších letech shrnuje tab. 3 v příloze 2.
6
1.7. Dlouhodobý cíl péče Hlavním dlouhodobým cílem péče pro ZCHÚ Zbynické rybníky je zachování a ochrana stávajícího příznivého stavu území pro hnízdění a migrační průtahy (nejen) vodního ptactva. K tomu je zapotřebí praktikovat vhodný způsob rybářského hospodaření na obou rybnících a udržovat vhodný poměr mezi volnou vodní plochou a kontaktními litorálními porosty s vysokou vegetací. Na rybníce Velká Strana je také důležité pravidelně regulovat výšku vodní hladiny tak, aby vznikaly obnažené rybniční zóny atraktivní pro celou řadu vodních druhů ptáků.
2. Rozbor stavu ZCHÚ s ohledem na předmět ochrany 2.1. Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní rezervace Zbynické rybníky se nachází v bývalém okrese Klatovy, ca 1 km jižně od obce Zbynice a ca 5 km severně od města Sušice. Území leží na Z okraji přírodního parku Buděticko v podmáčených partiích mělké nivy Tedražického potoka a jeho bezejmenných přítoků. Základem ZCHÚ jsou dva rybníky: Velká Strana o přibližné výměře 21 ha a Malá Strana o výměře necelých 6 ha. Rybníky jsou z větší části obklopeny litorálními porosty, na které navazují ladovité vlhké louky, vrbové křoviny, listnaté remízy a rozptýlená nelesní zeleň. Součástí PR je také svahová pravidelně kosená louka nad Z a JZ pobřežím Velké Strany. ZCHÚ je obklopeno zemědělsky využívanou krajinou, z větší části zkulturněnými travními porosty, dále ornou půdou a menšími smíšenými remízy. Na východní straně lokalitu ohraničuje silniční komunikace tvořící spojnici mezi obcemi Čejkovy a Tedražice. Kotlina, v níž leží oba rybníky, je od západu, jihu a jihovýchodu obklopena svažitými kopci, z nichž vynikají především Z situovaný vrch Hotín (k. 585 m) a J situovaný vrch Březina (k. 558 m). Z východní strany na předmětné území navazuje plochá sníženina se zemědělsky obhospodařovanými pozemky a komerčně využívaným Dalovickým rybníkem. Území náleží do geomorfologické oblasti Šumavská hornatina, celku Šumavské podhůří, podcelku Svatoborská vrchovina a okrsku Sušická vrchovina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 503 až 510 m. Terén je poměrně členitý, střídají se zde terénní sníženiny s pahorky a mírně až příkře svažitými návršími. Zeměpisné souřadnice rybníka Velká Strana: 49016´34.001´´ N, 13030´32.479´´ E; zeměpisné souřadnice ryb. Malá Strana: 49016´44.851´´ N, 13030´50.170´´ E. Z regionálně geologického hlediska je podklad ZCHÚ a blízkého okolí tvořen granodiority středočeského plutonu překryté písčitým až hlinitopísčitým eluviem. Bahnité dno obou rybníků je pokryto roztroušenými kameny a balvany. V pobřežních zónách jsou zastoupeny podmáčené oglejené a málo provzdušněné půdy. Co se týče hydrologických poměrů, oba rybníky jsou napájeny především od severu bezejmenným a nepříliš vydatným regulovaným potokem, přitékajícím od obce Zbynice, a dále též vyústěním drenáží odvodňujících louky při západním a jihozápadním břehu rybníka Velká Strana. Vodu z tohoto rybníka lze přepouštět do Malé Strany, a sice skrze výpustné zařízení v dělicí hrázce mezi oběma vodními nádržemi. Z rybníka Malá Strana lze přepouštět vodu do nedalekého Dalovického rybníka. Hlavní odtok vody z Velké Strany je zajišťován výpustním zařízením v JV situované zpevněné hrázi. Vodu odvádí bezejmenný potok, jehož regulované koryto zaúsťuje jižně od Dalovického rybníka do Tedražického potoka, který se po několika kilometrech vlévá do říčky Ostružná. Rybník Malá Strana slouží k extenzivnímu odchovu kapří násady v jednoletém hospodářském cyklu. Rybník Velká Strana je využíván k polointenzivnímu chovu tržního kapra ve dvouletém hospodářském cyklu. Spolu s kapří násadou jsou v malém množství (do 10%) přisazováni také amur a lín. Ryby jsou přikrmovány obilovinami, vodní nádrž není hnojena. Na obou rybnících probíhají podzimní výlovy ryb a ihned po výlovu je obnoveno
7
napouštění nádrží. Vlastníkem rybničních nádrží je Agentura ochrany přírody a krajiny a nájemcem společnost Klatovské rybářství a.s., K letišti 442/II, Klatovy. Klimaticky spadá území do mírně teplé oblasti (klimatická oblast MT3). Počet letních dnů činí 20-30, počet mrazových dnů 130-160. Srážkový úhrn ve vegetačním období dosahuje hodnot 350-450 mm, v zimním období 250-300. Počet dnů se sněhovou pokrývkou činí 60100. Počet dnů s průměrnou teplotou 100C a více činí 120-140. Z fytogeografického hlediska náleží lokalita do fytogeografické oblasti mezofytika, do Šumavsko-novohradského podhůří, fytogeografický okres Horní Pootaví (37a). Podle rekonstrukční geobotanické mapy (MIKYŠKA et al. 1969) převládaly v území před osídlením člověka luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae) v kombinaci s acidofilními doubravami (Quercion robori-petrae). Současný vegetační kryt: podstatnou část ZCHÚ tvoří vodní plochy bez výrazné vegetace makrofyt, spíše se sporadicky vyvinutými společenstvy svazu Lemnion minoris. V litorálních zónách jsou bohatě rozvinuta mokřadní společenstva rákosin (svaz Phragmition australis) s hojným zastoupením zblochanu vodního, orobince širolistého a orobince úzkolistého. Rybniční zóny Velké Strany s obnaženou vlhkou až zamokřenou půdou obsazují efemerní společenstva letněných rybníků (svaz Eleocharition ovatae) s přechodem k cenózám bahnitých substrátů (svaz Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae). Na litorální zóny navazují ladovité vlhké až podmáčené plochy s mozaikou zruderalizovaných travních porostů, keřových vrbin, sukcesních remízů s pestrou dřevinnou skladbou a rozptýlené zeleně tvořené náletovými dřevinami. Vegetaci nelesních ploch lze rozčlenit do společenstev vysokých ostřic (svaz Magno-Caricion gracilis) s převahou chrastice rákosovité, porostů pcháčových luk (svaz Calthion) a fragmentů tužebníkových lad (podsvaz Filipendulenion ulmariae). Ruderální cenózy lze přiřadit ke společenstvům třídy Galio-Urticetea. Dominantou keřových vrbin je vrba popelavá v doprovodu vrby ušaté. V rozptýlené zeleni převládají vrba křehká, vrba jíva, olše lepkavá, bříza bělokorá, střemcha hroznatá, bez černý a slivoň trnka. Kontaktní kosené porosty v území PR a přilehlém ochranném pásmu mají charakter kulturních luk nebo zkulturněných TP, které lze přiřadit ke svazu Alopecurion pratensis, v sušších partiích ke svazu Arrhenatherion. Vegetaci v remízech lze klasifikovat jako společenstva náletových dřevin případně iniciální sukcesní stadia olšin a acidofilních doubrav. Rozsáhlé orobincové porosty na rybníku Malá Strana jsou hnízdištěm pestrého spektra vodních a mokřadních ptáků. Pro avifaunu je zde k dispozici dostatečná potravní základna tvořená bentosem, planktonem a také nasazeným kapřím plůdkem. V tomto ohledu lze rybožravé druhy ptáků považovat za tzv. „zdravotní policii“ selektující z ekosystému oslabené a celkově méně vitální rybí jedince. Ze zvláště chráněných druhů zde pravidelně hnízdí chřástal vodní, kopřivka obecná, moták pochop, potápka malá a potápka roháč. Oba rybníky jsou zároveň významnou tahovou zastávkou a potravním stanovištěm pro spoustu dalších zde nehnízdících druhů vodních ptáků, zejména kachen, bahňáků a brodivých (pravidelné záznamy o výskytu čírky obecné, volavky popelavé, volavka bílé aj. druhů). Podrobnější údaje o výskytu vzácnější fauny a flóry jsou uvedeny v příloze 2, tab. 1 až 6. V rámci entomologického průzkumu (KROŠLÁK et KOLÁŘ 2011) byla zaznamenána poměrně pestrá škála druhů z říše motýlů a brouků. Celkem bylo zjištěno 122 druhů brouků z 25 čeledí. Při lepideptorologickém výzkumu bylo zjištěno celkem 310 druhů motýlů z 19 čeledí. K atraktivnějším nálezům patří výskyt otakárka fenyklového (Papilio machaon). PR Zbynické rybníky je také příhodným stanovištěm pro uplatnění pestré škály mokřadních a vodních druhů měkkýšů (MERGL 2011). Většina druhů včetně vzácnějších taxonů byla nalezena podél mělkých břehů obou rybníků, přednostně v rozvolněné litorální vegetaci. Pozn.: Údaje ke zpracování kap. 2.1. byly získány z těchto zdrojů: PYKAL (2005), MIKYŠKA et al. (1969), ZAHRADNICKÝ et MACKOVČIN, eds. et al. (2004), http://mapy.nature.cz.
8
2.2. Historie využívání území a zásadní pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti v minulosti Tato kapitola je podrobně rozpracována v předchozím plánu péče (viz PYKAL 2005). K zásadním pozitivním vlivům patří snížení intenzity rybářského hospodaření na rybníce Malá Strana po vyhlášení lokality za přírodní rezervaci. V ZCHÚ byla také podstatným způsobem omezena myslivost prostřednictvím regulace chovu, vypouštění a lovu pernaté zvěře. Týká se to především redukce umělého odchovu kachen, který má podstatný negativní vliv na populace přirozeně hnízdících vodních ptáků. Z tohoto důvodu bylo vypouštění kachen z chovu v zajetí omezeno na maximální počet 300 ks za rok a 1x ročně povolen jeden společný hon za účasti pracovníka státní ochrany přírody. Po vyhlášení rezervace se podařilo do určité míry snížit intenzitu rybářského hospodaření také na rybníce Velká Strana. Pozemky, na nichž leží vodní plochy obou rybníků (p.č. 243 a 246), byly bezúplatně převedeny do vlastnictví Agentury ochrany přírody a krajiny (předchozím vlastníkem byl Statek Nové Hrady, státní podnik). V době zpracovávání předchozího plánu péče bylo rybářské hospodaření na Velké Straně zhodnoceno jako polointenzivní chov tržních ryb, především kapra (PYKAL 2005). Z hlediska potravní nabídky pro vodní a mokřadní avifaunu byl tento stav hospodaření vyhodnocen jako nevyhovující a byla navržena opatření pro další omezení kvantity rybí obsádky. Tato opatření jsou nyní řešena v rámci platné nájemní smlouvy mezi vlastníkem a nájemcem rybniční plochy; podrobnější údaje jsou uvedeny v tabulce Rámcová směrnice pro rybník Velká Strana - viz kap. 3.1.1. K podstatným negativním vlivům patří intenzifikace zemědělství, která ve druhé polovině 20. století nahradila tradiční extenzivní obhospodařování pozemků v blízkém i širším okolí vodních ploch. Část pozemků kolem rybníků byla odvodněna systematickou drenáží a koryta vodotečí regulována a zahloubena. Po rekultivaci luk došlo k výraznému snížení druhové pestrosti (zejména) vlhkomilné flóry. Další degradaci vegetace a ochuzení o celou řadu typických lučních druhů způsobilo ponechání souvislých pobřežních zón ladem; na celé řadě míst dochází k rozvoji keřových vrbin a náletových dřevin, které mohou omezovat migraci tažných ptáků. Splachy živin z kontaktních polních kultur podpořily ruderalizaci těchto ladovitých ploch. Toxické látky z chemicky ošetřovaných plodin mohou představovat potenciální riziko pro celou řadu bezobratlých živočichů a prostřednictvím potravních řetězců určitým způsobem ohrozit také populace obratlovců, zejména obojživelníků a ptáků. Mělká voda na rybníce Malá strana (s průměrnou hloubkou ca 0,9 m) v kombinaci se sníženou intenzitou rybničního obhospodařování podpořily výrazný rozvoj vysokovzrůstné litorální vegetace. V důsledku nadměrné expanze polykormonů zblochanu a orobinců začalo docházet k redukci rozlohy vodní plochy a tento jev se negativně odrazil v uplatnění různých druhů avifauny. Co se týče rekreačního využití, v minulosti byl rybník Velká Strana využíván k windsurfingu a táboření, po vyhlášení rezervace zde nejsou tyto činnosti povoleny z důvodu rušení ptactva. 2.3. Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a správní předpisy Nájemní smlouva č. PO-17/SEKO/2012-10550/SEKO/2010, VS: 29102527 uzavřená mezi AOPK Plzeň a Klatovským rybářstvím o podmínkách hospodaření na rybníku Malá Strana. Nájemní smlouva č. PO-17/SEKO/2012-01092/SEKO/2012, VS: 29102528 uzavřená mezi AOPK Plzeň a Klatovským rybářstvím o podmínkách hospodaření na rybníku Velká Strana. ZCHÚ je v rámci regionálního Územního systému ekologické stability součástí lokálního biocentra SÚ 112.
9
2.4. Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti Ani v současné době není ZCHÚ ušetřeno nežádoucích odvodňovacích aktivit. Při nedávném podrobném ornitologickém průzkumu bylo zjištěno, že na lokalitě byly v průběhu jarních měsíců (březen, duben) provedeny zemní práce spojené s obnažováním zarostlých melioračních výpustí a čištěním a obnovou melioračních kanálů a příkopů (viz TOMAN 2011). Při těchto zásazích byly necitlivě poškozeny rašelinné podmáčené okraje luk na přechodu do břehových porostů a v několika případech i keřové porosty. Necitlivé zahloubení bude mít za následek nežádoucí vysušování a degradaci vlhkých luk v Z až JZ situované pobřežní zóně rybníka Velká Strana (dílčí plocha 8 a okrajové partie dílčí plochy 7). Na rybníce Malá Strana zůstává hlavním problémem nadměrný rozvoj vysokovzrůstné vegetace v litorální zóně. V předchozím plánu péče (PYKAL 2005) bylo navrženo opakované vyžínání nadměrně se rozrůstajících orobincových porostů, v němž je zapotřebí nadále pokračovat. Z administrativních důvodů se zatím nepodařilo připravit cestu pro realizaci projektu „Rekonstrukce rybníka Malá Strana v PR Zbynické rybníky“, který vypracoval v roce 2010 J. Tägl na žádost plzeňské pobočky Agentury ochrany přírody. V rámci tohoto projektu jsou navržena speciální opatření k redukci litorální vegetace a keřových vrbin a k vytvoření obnažené pobřežní zóny na ekotonu mezi vodní plochou a vlhkými loukami s cílem podpořit populace rozmanité avifauny (viz dílčí plochy 1 a 4b). V ladovitých loukách kolem vodních nádrží dochází k nadměrné ruderalizaci nelesních porostů. Rozvinuly se zde nitrofilní facie s převahou kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) hojně provázené dalšími druhy ruderálních stanovišť: pcháč oset (Cirsium arvense), svízel přítula (Galium aparine), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), maliník (Rubus idaeus) a další. Nelesní plochy mají tendenci aktivně zarůstat náletovými dřevinami, které omezují migraci tažných ptáků. Ve východním okraji PR na kontaktu se silniční komunikací (dílčí plocha 2) bylo v průběhu vlastních terénních šetření zjištěno značné množství různých odpadků. Jednalo se především o plastové či skleněné láhve. Některé odpadky se dostávají až do vodního prostředí rybníka Malá Strana, kde se z nich mohou uvolňovat různé škodlivé látky. Vzhledem k absenci podrobných dat o kvalitě vody je obtížné posoudit míru eutrofizace prostředí v obou vodních nádržích. V případě rybníka Velká Strana představuje určité riziko nadměrné eutrofizace přítomnost intenzivně obdělávané orné půdy na kontaktu s vlastní plochou PR. Pro efektivní posouzení celé situace ve vztahu k možnému ohrožení populací živočichů vázaných na vodní biotopy (ptáci, obojživelníci, měkkýši, brouci apod.) je žádoucí získat informace o stavu a kvalitě vodního prostředí prostřednictvím podrobných hydrobiologických a chemických analýz. Co se týče myslivosti, stejně jako v době zpracovávání předchozího plánu péče (PYKAL 2005) ani při vlastních terénních šetřeních nebyly zjištěny žádné zásadnější negativní vlivy plynoucí z těchto aktivit. 2.5. Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch Výsledky z ornitologických průzkumů vypovídají o celkově vysoké druhové pestrosti avifauny pohybující se na území PR Zbynické rybníky a v okolí předmětné lokality. Po vegetační stránce bylo v daném území vylišeno celkem 20 typů různých rostlinných společenstev převážně druhově ochuzených až druhově středně bohatých. A. Vzácnější rostlinná společenstva
10
Procentuální zastoupení ochranářsky významnějších společenstev V PR Zbynické rybníky (stav k roku 2013) Název společenstva
Podíl plochy Výskyt a charakteristika v PR (%)
a) Společenstva mokřadní vegetace Společenstva letněných rybníků (svaz Eleocharition ovatae, M2.1), včetně as. Eleocharito ovatae-Caricetum bohemicae Eutrofní vegetace bahnitých substrátů (svaz Eleocharito palustris-Sagittarion sagittifoliae, M1.3), především v podobě spol. s Alisma plantago-aquatica Litorální porosty rákosin ze svazu Phragmition australis (M1.1) s výskytem Typha angustifolia, Glyceria maxima, Schoenoplectus lacustris (včetně as. Typhaetum angustifoliae a Glycerietum maximae)
7
Plošné porosty v obnažené rybniční zóně na S, SZ, Z a JZ pobřeží ryb. Velká Strana (dílčí plocha 9b), fragmentárně též při V pobřeží Velké Strany (dílčí plocha 9d)
3
Plošně nerozměrné porosty na zamokřené vodou přeplavované půdě na S, SZ, Z a JZ pobřeží ryb. Velká Strana (dílčí plocha 9b), často společně s předchozím typem společenstva
18
Souvislé zapojené porosty v pobřežní zóně ryb. Malá Strana (dílčí plocha 4b), fragmenty cenóz až bohaté kolonie na S, SZ, Z a JZ pobřeží ryb. Velká Strana (dílčí plochy 9b, 9c, 11)
1
V podobě menších remízů s převahou vzrostlých ex. Salix fragilis na S pobřeží ryb. Velká Strana (dílčí plochy 5, 6). Zahrnut i porost s Alnus glutinosa a Salix caprea na JV pobřeží ryb. Malá Strana (dílčí plocha 3), případně též vlhčí partie liniového porostu na V pobřeží Velké Strany (dílčí plocha 10)
0,5
Souvislý liniový porost s pestrou dřevinnou skladbou a hojným zmlazením Quercus robur na vyvýšeném JV a V pobřeží ryb. Velká Strana (dílčí plocha 10)
b) Lesní společenstva
Iniciální sukcesní stadia olšin ze svazu Alno-Ulmion (pds. Alnenion glutinosoincanae, L2.2)
Iniciální sukcesní stadia acidofilních doubrav ze svazu Genisto germanicaeQuercion (L7.2)
Botanicky cenná společenstva celkem max. 30
B. Chráněné a vzácnější druhy Tabulky s přehledem význačnějších druhů ptáků a jiných obratlovců, bezobratlých živočichů a cévnatých rostlin jsou k dispozici v příloze 2 (viz tabulky 1 až 6). Základní údaje o rybnících Tato kapitola byla podrobně zpracována v předchozím plánu péče – viz PYKAL (2005). Přehled dílčích ploch Z pohledu územní i druhové ochrany bylo území PR rozčleněno do deseti dílčích ploch (lokalizace viz mapa 3, příl. 1).
11
Přehled dílčích ploch v PR Zbynické rybníky Číslo díl.pl.
Charakteristika vymezených dílčích ploch
1
Dlouhodobě ladovitá plocha s keřovými vrbinami a ruderálními travními porosty na S až SZ pobřeží ryb. Malá Strana. Rozptýleně nálet vzrostlých stromů včetně vitálních exemplářů vrby křehké. Plocha představuje zajímavý hnízdní a úkrytový biotop pro některé druhy ptáků (zejména pěvců). Vysoký zápoj dřevin však znesnadňuje migraci některých tažných ptáků a omezuje jejich orientaci v prostoru. Dalším nežádoucím jevem z hlediska uplatnění avifauny je pronikání keřových vrbin do kontaktních litorálních porostů (viz dílčí plocha 4b). Do plochy okrajově zasahuje kontaktní kosený kulturní TP.
2
Liniový porost listnatých stromů a keřů na silničním příkopu s přesahem k okraji rybníka Malá Strana s úzkým pásem litorální vegetace. Přítomnost ochranářsky významných vzrostlých exemplářů olše lepkavé a vrby křehké. Pás dřevin slouží jako odhlučňovací clona od středně frekventované silniční komunikace. Některé keře mohou být atraktivní pro bobuložravé ptáky (trnky, bez černý aj.). V ploše se nalézá značné množství různých odpadků.
3
Zčásti vyhrnutý břeh rybníka Malá Strana zarůstající náletovými dřevinami, především olší lepkavou a vrbou jívou. Nelesní plochy obsazují porosty s převahou chrastice rákosovité, místy v kombinaci s kopřivou dvoudomou. Společenstva z náletových dřevin představují zajímavý hnízdní a úkrytový biotop pro některé druhy ptáků (zejména pěvců).
4a
Mělká vodní plocha rybníka Malá Strana využívaná k odchovu plůdku kapra. Částečně rozvinuta společenstva vodních makrofyt s okřehkem menším a vodním morem kanadským. Vzhledem k průměrné hloubce vodního sloupce pod 1 m snadno dochází k rozšiřování litorálního pásma s vysokou mokřadní vegetací do volné plochy nádrže a k postupnému zazemňování rybničního dna. Plocha poskytuje dobré potravní podmínky celé řadě vodních ptáků, je proto důležité ji zachovat ve stávajícím rozsahu. Při terénním šetření v říjnu 2013 zjištěni uhynulí jedinci kapřího plůdku.
4b
Zapojené litorální porosty s orobinci (orobinec širolistý a úzkolistý) a se zblochanem vodním na kontaktu s volnou vodní plochou rybníka Malá Strana, rozvinuté zejména při SZ, Z, J a JV pobřeží nádrže. Významný typ biotopu pro vodní avifaunu z hlediska potravní nabídky i příhodných hnízdních podmínek. Též významné útočiště pro pestrou mokřadní malakofaunu. Je však zapotřebí podnikat průběžná managementová opatření k omezování nadměrné expanze rákosin do volné vodní plochy.
5
Úzká dělicí hrázka mezi rybníky Malá a Velká Strana porostlá chrasticí rákosovitou a vzrostlými exempláři vrby křehké. Slouží jako slepá cesta a je zde výpustní zařízení umožňující regulované přepouštění vody z ryb. Velká Strana do ryb. Malá Strana. Hrázka zároveň usnadňuje přechod ptačích druhů z jednoho rybníka do druhého.
6
Dlouhodobě ladovitá částečně odvodněná plocha s mozaikou zruderalizovaných travních porostů a dřevinného náletu v podobě keřových vrbin, vzrostlých remízů nebo rozptýlené nelesní zeleně. Obsazuje S a SZ (ZSZ) pobřeží ryb. Velká Strana a je vhodným hnízdním biotopem pro celou řadu ptačích druhů. Postupující expanze náletových dřevin však může ztěžovat migraci některých tažných druhů ptáků. Vhodný biotop k vybudování mělkých tůněk pro podporu populací obojživelníků, vodní malakofauny a některých druhů vodních makrofyt. Skrz plochu prochází ve směru od SSZ k JJV koryto regulovaného potoka, které napájí ryb. Velká Strana a jeho levobřežní odbočka přivádí vodu do ryb. Malá Strana. Do plochy okrajově zasahuje kontaktní kosený kulturní TP.
12
7
Pravidelně 1x ročně kosená mezofilní až vlhká zkulturněná louka na V orientovaném svahu. Poskytuje potravu pro herbivorní a semenožravé druhy ptáků. Může být atraktivní také pro některé druhy ptáků živících se hmyzem nebo drobnou půdní faunou (žížaly, červi, larvy apod.). Horní okraj louky sousedí s liniovými porosty dřevin, které mohou poskytovat vhodné hnízdní podmínky zvláště pro drobné pěvce.
8
Ladovitá vlhká až podmáčená pobřežní plocha s mozaikou nelesních biotopů, keřových vrbin a rozptýlené zeleně. Přítomny zruderalizované porosty s hojným zastoupením chrastice rákosovité, litorální cenózy s orobinci a zblochanem vodním a zapojené rozměrné kolonie vrby popelavé. Plocha je situována na Z, JZ, J a JJV pobřeží ryb. Velká Strana a je částečně odvodňovaná drobnými melioračními kanály. Představuje vhodný hnízdní biotop pro celou řadu ptačích druhů a také významné útočiště pro pestrou mokřadní malakofaunu. Postupující expanze náletových dřevin však může ztěžovat migraci některých tažných druhů ptáků. Vhodný biotop k vybudování mělkých tůněk pro podporu populací obojživelníků, vodní malakofauny a některých druhů vodních makrofyt.
9a
Vodní plocha rybníka Velká Strana využívaná k odchovu tržního kapra, s převážně bahnitým, místy i písčitým dnem. Biotop poskytuje dobré potravní podmínky celé řadě hnízdících i migrujících vodních ptáků. Poněkud slabě jsou rozvinuta společenstva vodních makrofyt s převahou okřehku menšího. Pro podporu vodní avifauny je prováděno řízené upouštění vody za účelem vzniku mělkých a obnažených rybničních zón. Plocha je vhodným místem k výstavbě hnízdního ostrůvku pro podporu populací některých druhů vodní avifauny.
9b
Mělká až obnažená rybniční zóna na bahnitém až písčitém substrátu, jejíž existenci podporuje regulované upouštění vodního objemu ryb. Velká Strana za účelem zlepšení stavu populací vodní avifauny (obnažení příbřežního pásu v délce ca 15 m). Tato zóna se prakticky souvisle táhne při pobřeží rybníka s výjimkou JV a V strany. Je významná nejen z ornitologického hlediska, ale představuje i významné stanoviště pro pestrou mokřadní malakofaunu a zázemí pro rozvoj botanicky zajímavých typů vegetace. K nim patří více či méně zapojené litorální porosty s převahou zblochanu a orobinců, efemerní společenstva s hojným zastoupením ostřice české a bahničky vejčité plus společenstva mělkých stojatých vod s převahou žabníku jitrocelového nebo orobinců v juvenilním stadiu. Ochranářsky významná plocha.
9c
Fragment litorálního porostu s rákosem (Phragmites australis) v JV situované příbřežní zóně ryb. Velká Strana. Porost je vhodné zachovat jako úkryt případně potravní základnu pro vodní ptactvo.
9d
Plošně omezená litorální zóna s rozvolněnou mokřadní až vodní eutrofní vegetací. Převažují mladé sterilní exempláře orobinců a šťovík přímořský. Porost je vhodné zachovat pro podporu populací vodní malakofauny i z pohledu potravní základny pro vodní ptactvo.
10
Vyvýšený JV až V situovaný břeh (hráz) ryb. Velká Strana souvisle zarostlý dřevinným náletem s pestrou druhovou skladbou a hojným zmlazením dubu letního. Plocha slouží jako pufrační zóna oddělující prostředí rybníka od okolní eutrofizované intenzivně obhospodařované krajiny (orná půda). Jsou zde zastoupeny i různé druhy keřů atraktivních pro bobuložravé ptáky (trnky, šípek, krušina, bez černý aj.). Plochu je zapotřebí ponechat přirozenému vývoji, neboť představuje zajímavý hnízdní biotop pro různé druhy ptáků. Není žádoucí odstraňovat ani odumřelé dřeviny, neboť mohou sloužit jako potravní základna pro masožravé druhy ptáků i jako tzv. doupné stromy. Příhodné místo k vybudování malé dřevěné pozorovatelny pro monitoring avifauny.
2.6. Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do ZCHÚ a závěry pro další postup Rybářské hospodaření na rybníku Velká Strana se v prvním desetiletí po vyhlášení rezervace vyznačovalo poměrně vysokými hmotnostmi rybí obsádky. To způsobilo zhoršení potravních podmínek pro vodní avifaunu a celkově nižší početnost sledovaných druhů ptáků. Tyto aspekty byly zhodnoceny v předchozím plánu péče a vedly k návrhům na částečné snížení intenzity chovu ryb v tomto rybníce (PYKAL 2005). Hlavním účelem tohoto opatření je zlepšení potravních podmínek pro avifaunu a také podpora životních podmínek pro další
13
skupiny vodních organismů (vodní bezobratlí, obojživelníci, submerzní vegetace). Ve stávajících nájemních smlouvách uzavřených mezi vlastníkem obou nádrží (AOPK) a jejich nájemcem (Klatovské rybářství a.s.) je definován extenzivní způsob rybničního obhospodařování, který obnáší především další redukci rybí obsádky na rybníce Velká Strana oproti přechozímu desetiletí. Některé z dalších smluvně ustanovených postupů ohledně hospodaření na obou rybnících jsou zmíněny v kap. 3.1.1. Rámcová směrnice péče a 3.1.2. Zásahy a opatření ve vymezených dílčích plochách. Vzhledem k pestré škále různých druhů mokřadních a vodních brouků zjištěných během podrobného entomologického průzkumu (viz J. Krošlák in KROŠLÁK et KOLÁŘ 2011) lze předpokládat, že snižování rybí obsádky v rybníce Velká Strana má pozitivní vliv na druhovou diverzitu vodních a mokřadních biotopů v PR. Při vlastním terénním šetření během srpna a října 2013 nebyl pozorován žádný intenzivní zákal vody v rybníce Velká Strana; průhlednost vody orientačně stanovená odhadem se pohybovala v rozmezí ca 0,5 až 0,7 m. Řízené spouštění hladiny ke zkvalitnění trofních i pobytových podmínek pro vodní avifaunu umožnilo bohatý rozvoj botanicky pozoruhodných společenstev typických pro letněné rybníky (viz příloha 3). Pro podporu populací avifauny na rybníce Malá Strana je vhodné prosadit realizaci projektu J. Tägla obsahující soubor speciálních opatření k redukci litorální vegetace a keřových vrbin a k vytvoření obnažené zóny na ekotonu mezi vodní plochou a vlhkými loukami. Rozředění vrbových porostů by mělo vést mj. ke zlepšení hnízdních podmínek pro zákonem chráněného slavíka modráčka středoevropského. Problém s podstatným zmenšením vodní hladiny na rybníce Malá Strana v důsledku zarůstání litorální vegetací lze rovněž vyřešit řízeným rozčleněním porostu orobince vybagrováním hlubších kanálů s otevřenou vodou (TOMAN 2011). Naprostá většina ptáků hnízdí při okrajích porostů a vytvořením kanálů se zlepší hnízdní podmínky na lokalitě. Spousta ptačích druhů využívá kromě vodních ploch v rezervaci také sousední Dalovický rybník, který je pro ně atraktivní díky otevřeným bezlesým pobřežním zónám. Redukci (prořeďování) keřových vrbin eventuelně dalších náletových dřevin lze doporučit také v pobřežních porostech rybníka Velká Strana lokalizovaných S, Z a JZ od vodní nádrže (viz dílčí plochy 6 a 8). Bližší podmínky pro toto managementové opatření jsou uvedeny v kap. 3.1.1. Rámcová směrnice péče. Do vodní plochy Velké Strany je doporučena výstavba plovoucího hnízdního ostrůvku. V místě dílčí plochy 8, kde v roce 2011 proběhlo necitlivé obnovení a zahloubení melioračních příkopů, je zapotřebí veškeré další záměry technických zásahů podrobně konzultovat s příslušnými orgány ochrany přírody. Důvodem je včasné předcházení nevhodným zásahům do vodního režimu na území PR a v jeho blízkém okolí pro udržení a rozvoj populací vodní avifauny aj. živočichů vázaných na vodní a mokřadní prostředí, případně i pro zachování některých vzácnějších druhů rostlin. Ladovité louky v pobřeží obou rybníků se jeví jako vhodné biotopy pro vybudování mělkých tůněk za účelem rozvoje populací obojživelníků, mokřadní malakofauny, makrofytní vegetace stojatých vod, zoobentosu apod. Toto opatření bylo navrženo v dílčích plochách 1, 6 a 8. Zvláště komplex ladovitých luk v SZ pobřeží Velké Strany (dílčí plocha 6) skýtá velmi vhodné podmínky pro založení několika mělkých drobných tůněk (max. 3 x 5 m, hloubka vody max. 50-100 cm). V dílčí ploše je rovněž vhodné vybudovat sedimentační tůň pro přirozenou filtraci potoční vody. Výkon myslivosti je v ZCHÚ omezen na velmi extenzivní chov kachen a jejich jednorázový odlov 1x ročně za účasti pracovníka příslušného orgánu ochrany přírody (viz Vyhláška Okresního úřadu v Klatovech ze dne 17. 11. 1992 o zřízení přírodní rezervace Zbynické rybníky). V kontaktním ochranném pásmu je důležité dodržovat výkon mysliveckých aktivit tak, aby nebyl v rozporu s ochranou hnízdícího a migrujícího ptactva. S tím souvisí i normovaná regulace zvěře a zákaz skládkování odpadních zemědělských plodin. V ochranném pásmu přiléhajícím k hranici PR je žádoucí prosadit zatravnění orné půdy
14
v pruhu širokém minimálně 20 m. Týká se to především pozemků na kontaktu s dílčími plochami 6, 8 a 10 na SZ a J až JV pobřeží ryb. Velká Strana. Na východním pobřeží Malé Strany při silniční komunikaci je žádoucí uklidit veškeré odpadky. V místě vyvýšené hráze rybníka porostlé dřevinami (dílčí plocha 10) je navrženo vybudování menší dřevěné pozorovatelny pro monitoring ptačích populací.
2.7. Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody v případě možné kolize Prioritním zájmem v předmětném ZCHÚ je ochrana a podpora populací zákonem chráněných ptačích druhů vázaných na vodní a mokřadní biotopy. V pořadí druhým klíčovým zájmem je zachování stávajícího vodního a mokřadního ekosystému, který je významným rezervoárem vody ve zdejší zemědělsky intenzivně obhospodařované a zmeliorované krajině a hostí některá botanicky význačnější společenstva vlhkomilných rostlin, rovněž i tak pestrou a bohatou malakofaunu.
3. Plán zásahů a opatření 3.1. Výčet, popis a lokalizace plánovaných zásahů ve ZCHÚ 3.1.1. Rámcová směrnice péče Rámcová směrnice péče pro rybník Malá Strana Název rybníka
Malá Strana (p.č. 246)
Způsob hospodaření
jednoletý hospodářský cyklus
Intenzita hospodaření
extenzivní
Manipulace s vodní hladinou
Nemanipulovat s vodní hladinou v hnízdním období vodních ptáků, vypouštění rybníka v rámci výlovů nahlásit nejpozději 7 dní před plánovaným zásahem určenému zástupci pronajímatele. V případě potřeby bude nádrž po dohodě s pronajímatelem částečně nebo úplně letněna (zimována), popř. ponechána jednu sezónu bez rybí obsádky. Nádrž bude ihned po slovení nebo po činnostech běžné údržby vyžadující manipulaci s vodní hladinou opět napuštěna, pokud nebude po dohodě s pronajímatelem ponechána k zimování nebo letnění.
Způsob letnění nebo zimování
neletnit, nezimovat
Způsob odbahňování
není potřeba
Způsoby hnojení
nehnojit ani minerálními ani organickými hnojivy
Způsoby regulačního přikrmování
nepřikrmovat
Způsoby použití chemických látek
nepoužívat biocidy
Rybí obsádky
Kromě kapra budou přisazovány i ostatní druhy ryb, např. lín, dravé druhy ryb (štika obecná).K1 - 4 000 ks, L1 - 800 ks, ŠO - 3 000 ks, přisazení hospodářsky nevyužitelných druhů ryb (plotice, perlín). Rybí obsádka je navržena tak, aby nepřekročila výslednou celkovou biomasu ca 400 kg/ha.
15
Další závazná opatření jsou uvedena v Nájemní smlouvě mezi pronajímatelem (AOPK Plzeň) a nájemcem (Klatovské rybářství, a.s.) včetně těchto: zajistit průhlednost vody minimálně 50 cm do konce června, rozčleňovat zapojené porosty rákosu kosením nebo zemními úpravami včetně vysekávání makrofyt v případě jejich přemnožení v souladu s požadavky plánu péče a vodoprávními předpisy, při výlovu zajistí nájemce úklid odpadků ze dna i břehů rybníka včetně celé hráze, vedení podrobné produkční katy s veškerými hospodářskými zásahy na rybníku, neprodlené hlášení závad na předmětu zájmu apod.
Rámcová směrnice péče pro rybník Velká Strana Název rybníka
Velká Strana (p.č. 243)
Způsob hospodaření
dvouletý hospodářský cyklus (dvouhorkový se zaměření na produkci kapra K3)
Intenzita hospodaření
extenzivní
Manipulace s vodní hladinou
Nemanipulovat s vodní hladinou v hnízdním období vodních ptáků, vypouštění rybníka v rámci výlovů nahlásit nejpozději 7 dní před plánovaným zásahem určenému zástupci pronajímatele. V případě potřeby bude nádrž po dohodě s pronajímatelem částečně nebo úplně letněna (zimována), popř. ponechána jednu sezónu bez rybí obsádky. Nádrž bude ihned po slovení nebo po činnostech běžné údržby vyžadující manipulaci s vodní hladinou opět napuštěna, pokud nebude po dohodě s pronajímatelem ponechána k zimování nebo letnění. Nárazové spuštění hladiny před zimním obdobím realizovat pouze občas a sice tak, aby rozloha obnaženého rybničního dna dosahovala minimálně 50% z celkové výměry zátopové plochy rybníka (tedy ca 10 ha). Ihned po spuštění hladiny rybníka provést transfer živých exemplářů škeble říční z obnažených litorálních zón do zatopené části vodní nádrže (partie u hráze ve V části Velké Strany).
Způsob letnění nebo zimování
dle požadavků příslušných orgánů ochrany přírody
Způsob odbahňování
není potřeba
Způsoby hnojení
nehnojit ani minerálními ani organickými hnojivy
Způsoby regulačního přikrmování
přikrmování do RKK = 1.horko-2,5/2horko-1,5 kg obilovinami
Způsoby použití chemických látek
nepoužívat biocidy
Rybí obsádky
Kromě kapra budou přisazovány i ostatní druhy ryb, např. lín, dravé druhy ryb (štika obecná). K1 - 6 000 ks, L2 - 3 500 ks, Š1 - 500 ks, přisazení hospodářsky nevyužitelných druhů ryb (plotice, perlín). Rybí obsádka je navržena tak, aby nepřekročila výslednou celkovou biomasu ca 400 kg/ha.
Další závazná opatření jsou uvedena v Nájemní smlouvě mezi pronajímatelem (AOPK Plzeň) a nájemcem (Klatovské rybářství, a.s.) včetně těchto: zajistit průhlednost vody minimálně 50 cm do konce června, rozčleňovat zapojené porosty rákosu kosením nebo zemními úpravami včetně vysekávání makrofyt v případě jejich přemnožení v souladu s požadavky plánu péče a vodoprávními předpisy, při výlovu zajistí nájemce úklid odpadků ze dna i břehů rybníka včetně celé hráze, vedení podrobné produkční katy s veškerými hospodářskými zásahy na rybníku, neprodlené hlášení závad na předmětu zájmu apod.
16
Rámcová směrnice péče pro vymezené dílčí plochy viz tabulka 8 v příloze 2. 3.1.2. Zásahy a opatření ve vymezených dílčích plochách Výčet plánovaných zásahů v dílčích plochách viz tabulka 9 v příloze 2. 3.2. Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu se nacházejí především zemědělsky intenzivně využívané pozemky v podobě lučních a polních kultur. Současný stav ochranného pásma není ve většině případů v rozporu se zájmy ochrany přírody v ZCHÚ, určitý problém však představují kontaktní polní kultury vzhledem k erozním smyvům a pravidelné aplikaci hnojiv i pesticidních postřiků. Vhodným opatřením je zatravnění veškeré orné půdy na styčné hranici s PR v pásu širokém alespoň 20 m. 3.3. Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu ZCHÚ je v lomových bodech vymezeno hraničními kůly. V roce 2012 byla provedena obnova pruhového značení po celém obvodu PR a území bylo osazeno novými cedulemi. 3.4. Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Geodetické zaměření souřadnic lomových bodů na obvodu hranic ZCHÚ a zhotovení podrobného geometrického plánu v souladu s KN a PK. 3.5. Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území není vhodným objektem pro rekreační a sportovní účely. 3.6. Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Po předchozí dohodě s orgány ochrany přírody a vlastníky pozemků je možné předmětné území využít k odborným a populárně naučným exkurzím zaměřeným na poznávání vodní avifauny, malakofauny nebo vlhkomilné flóry. 3.7. Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ a monitoring Je zapotřebí nadále provádět průběžný každoroční monitoring stavu populací zvláště chráněných a významnějších druhů ptáků. Rovněž je důležité provádět pravidelný monitoring výšky vodní hladiny na rybníce Velká Strana, zda odpovídá ekologickým nárokům vodní a mokřadní avifauny. Vzhledem k možnému riziku nadměrné eutrofizace vodního prostředí na rybníce Velká Strana je vhodné provést alespoň orientační průzkum kvality vody a její sezónní dynamiky. Tento průzkum by měl zahrnovat analýzu obsahu kyslíku ve vodě, dusičnanů, amonných iontů, fosforečnanů a celkového fosforu. Analýzy by měly být provedeny alespoň ve třech časových obdobích v průběhu roku (duben, červen, srpen). Zároveň by bylo vhodné provést v obou vodních nádržích orientační analýzu některých prvků, které mohou být potenciálně nebezpečné zejména pro hnízdící ptactvo (hliník, kadmium, rtuť, titan, baryum, stroncium apod.), neboť je zde určité riziko, že mohou pronikat do vodního prostředí skrze intenzivní zemědělskou činnost v okolní krajině nebo v důsledku globálního znečištění atmosféry. K získání dalších informací o kvalitě vody v nádržích lze doporučit provedení podrobného algologického průzkumu.
17
4. Závěrečné údaje 4.1. Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací)
Předpokládané náklady na managementová opatření v PR Zbynické rybníky Druh zásahu
Lokalizace zásahu
Odhad plochy (ha)
Částka (Kč)
I. Průběžné zásahy Pravidelné vyřezávky (prořeďování) dílčí plochy 1 (s přesahem do keřových vrbin event. dalších max. 0,5 dílčí plochy 4b), 6, případně 8 náletových dřevin (1x za 5 let)
40 000,-
Mechanické odstraňování litorální vegetace (1x za 5 let)
dílčí plochy 4a, 4b (případně 9b)
max. 0,5
30 000,-
Vytvoření ekotonu mezi vodní hladinou a loukami vyřezáním sukcesních náletů a odstraněním valů
dílčí plocha 3
max. 0,5
70 000,-
Údržba a čištění odtokových zařízení
dílčí plochy 2, 5, 10
Údržba koryt regulovaných vodotečí
dílčí plocha 6
celková údržba ve délka ca správě Povodí 215 m Vltavy
Výstavba samočisticí nádrže (vyhnívací tůně)
dílčí plocha 6
ca 40 m2
xxx
Max. náklady celkem/10 let
údržba ve správě Povodí Vltavy
20 000,140 000,-
II. Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova kůlů s pásovým značením po obvodu ZCHÚ
xxx
5 000,-
Obnova značení hranic rezervace
po obvodu ZCHÚ
xxx
7 000,-
Údržba informačních cedulí
na okrajích ZCHÚ
xxx
3 000,-
Zhotovení budek pro krutihlava obecného, údržba za 10 let
osazení vhodných biotopů budkami v rámci ZCHÚ
xxx
10 000,-
Max. náklady celkem
25 000,-
III. Další navržená opatření Průběžný ornitologický průzkum
celé území PR a blízké okolí
18
max. 40
15 000,-
Obnažení pobřežní zóny a mechanická úprava břehu za účelem podpory vodní avifauny dle dílčí plochy 1, 4b projektu na rekonstrukci rybníka Malá Strana (TÄGL 2010) Výstavba a údržba plovoucího hnízdního ostrůvku
dílčí plocha 9a
Úklid odpadků
dílčí plocha 2, případně jiná místa (dle potřeby)
Podrobný algologický průzkum
dílčí plochy 4a, 9a
Výstavba drobných tůněk pro obojživelníky, měkkýše apod.
dílčí plochy 1, 6 event. 8
0,75
odhadem max. 80 000,-
několik m2
max. 15 000,/10 let
max. 0,05
dle rozsahu práce
21,5
15 000,-
max. 0,3
dle projektové dokumentace
Chemické analýzy vody v obou rybnících aj. metody stanovení dílčí plochy 4a, 9a parametrů kvality vodního prostředí
21,5
dle rozsahu analýz
Výstavba dřevěné ornitologické pozorovatelny
xxx
dle navrženého projektu
dílčí plocha 5
19
4.2. Použité podklady a zdroje informací CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. et LUSTYK P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. – 445 p., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. ČEJKA V. (2001): Současný stav vegetace v lokalitě Zbynické rybníky u Sušice v okrese Klatovy. – 8 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. DANIHELKA J., CHRTEK J. Jr. et KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Seznam cévnatých rostlin květeny ČR. - Preslia 84: 647-811, Praha. KROŠLÁK J. et KOLÁŘ I. (2011): Entomologický průzkum v PR Zbynické rybníky. Coleoptera a Lepidoptera. – Nestránkováno, ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. KUČERA L. (?, pravděpodobně 80. léta 20. stol.): Popis přírodního fondu k návrhu na zřízení SPR Čejkovské rybníky. – Ms., ., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. et ŠTĚPÁNEK J. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 929 p., Academia, Praha. MERGL M. (2011): Zpráva o malakologickém výzkumu Zbynických rybníků. - 10 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. MIKYŠKA R. et al. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1: 200 000. 1. České země, edice Vegetace ČSSR. – 204 p., Academia, Praha. PYKAL J. (2005): Plán péče o přírodní rezervaci Zbynické rybníky na období 2006–2015. – Nestránkováno, ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. TÄGL J. (2010): Rekonstrukce rybníka Malá Strana v PR Zbynické rybníky. – Ms., depon. in.: projektová kancelář autora studie, Klatovy. TOMAN A. (2011): Ornitologický průzkum přírodní rezervace Zbynické rybníky. Nestránkováno, ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň.
-
VLČEK J. (1995): Zbynické rybníky – inventarizace avifauny. – Ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. VLČEK J. (2001): PR Zbynické rybníky. Ornitologický průzkum. Závěrečná zpráva. – 8 p., ms., depon. in: Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. ZAHRADNICKÝ J. et MACKOVČIN P. (eds.) et al. (2004): Plzeňsko a Karlovarsko. - In: Mackovčin P. et Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XI, AOPK, Praha. Kopie aktuálních leteckých snímků s vyznačením hranic dotčeného ZCHÚ poskytnuté Krajským úřadem Plzeňského kraje, odbor ŽP, Plzeň. Vlastní terénní průzkum 2013. Internetové zdroje: Česká geologická služba – mapový server, URL: http://mapy.geology.cz AOPK ČR – mapový server, URL: http://mapy.nature.cz Pozn.: plán péče byl zpracován dle „Osnovy plánů péče...“ zveřejněné ve Věstníku MŽP ČR z roku 2004, roč. XIV, částka 12, sdělení OZCHČP č. 22, dle vyhlášky č. 60/2008 Sb. a vyhlášky č. 64/2011 Sb. 4.3. Seznam mapových listů list 22-31, měř. 1 : 50 000 list 22-31-13, měř. 1 : 10 000 státní mapa odvozená, Sušice 8-1, měř. 1 : 5 000
20
Pozn.: Orientační mapa (mapa č. 1.A) převzata z podkladů internetového serveru http://www.mapy.cz; situační mapa (mapa č. 1B) z internetového serveru http://www.cuzk.cz a katastrální mapa (mapa 1.C) převzata z podkladů Krajského úřadu Plzeňského kraje. 4.4. Vztah k jiným plánům péče pro ZCHÚ Tento plán péče navazuje na stejný typ dokumentu sestavený pro období let 2006–2015 (PYKAL 2005) a aktualizuje jej na základě některých nových zjištění. 4.5. Plán péče zpracoval Mgr. Ivona Matějková, Občanské sdružení Ořešák – spolek pro ochranu přírody, Kvasetice 67, 340 34 Plánice Datum zpracování: listopad 2013
Seznam příloh plánu péče pro PR Zbynické rybníky Příloha 1. Mapy Mapa 1.A. Orientační mapa PR Zbynické rybníky Mapa 1.B. Situační mapa PR Zbynické rybníky Mapa 1.C. Katastrální mapa PR Zbynické rybníky Mapa 2. Vegetační mapa (stav k r. 2013) Mapa 3. Přehled vymezených dílčích ploch (stav k r. 2013) Příloha 2. Tabulky Tab. 1. Přehled chráněných a vzácnějších druhů ptáků zjištěných v PR Zbynické rybníky a bezprostředním okolí ZCHÚ v roce 2011 Tab. 2. Přehled dalších významných druhů ptáků zjištěných při průzkumu PR Zbynické rybníky v roce 2011 Tab. 3. Významné druhy obratlovců zaznamenané v PR Zbynické rybníky a přilehlém okolí v dřívějších letech Tab. 4. Přehled chráněných a vzácnějších druhů bezobratlých živočichů zjištěných v PR Zbynické rybníky a bezprostředním okolí ZCHÚ Tab. 5. Přehled vzácnějších a vybraných zajímavějších druhů rostlin zjištěných v roce 2013 v PR Zbynické rybníky Tab. 6. Přehled vzácnějších a vybraných zajímavějších druhů rostlin zjištěných v PR Zbynické rybníky v minulosti (během let 2000-2001) Tab. 7. Základní charakteristika segmentů vymezených v PR Zbynické rybníky (stav k r. 2013) Tab. 8. Rámcová směrnice péče o PR Zbynické rybníky na období let 20142023 Tab. 9. Přehled dílčích ploch v PR Zbynické rybníky a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha 3. Vegetační poměry PR Zbynické rybníky Příloha 4. Fotodokumentace Příloha 5. Seznam vlastníků parcel
21
22
