Plán péče PR GRŰNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ. pro. na období

Plán péče pro

PR GRŰNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ na období 1. 5. 2014 – 31. 12. 2024

© EKOLES-PROJEKT s.r.o.

Červen 2009, aktualizace 2014

Plán péče pro PR Grűnwaldské vřesoviště

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Obsah 1.

ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ .................................................................... 4 1.1 EVIDENČNÍ ČÍSLO ZCHÚ, KATEGORIE, NÁZEV A KATEGORIE IUCN......................................................... 4 1.2 ÚDAJE O VYHLÁŠENÍ ..................................................................................................................................... 4 1.3 PŘEKRYV S ÚZEMNĚ-SPRÁVNÍMI JEDNOTKAMI ........................................................................................... 4 1.5.1 Orientační mapa (včetně překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi):....................... 5 1.6 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ................................................. 6 1.6.1 Území PR...................................................................................................................................................... 6 1.6.2 Ochranné pásmo ZCHÚ ............................................................................................................................... 6 1.7 VÝMĚRA ÚZEMÍ ............................................................................................................................................ 7 1.8 HLAVNÍ PŘEDMĚT OCHRANY ........................................................................................................................ 8 1.8.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu .............................................................................................. 8 1.8.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav ..................................................................................................... 8 1.9 CÍL OCHRANY ............................................................................................................................................... 8

2.

ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY......................................................... 9 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ................................................ 9 2.1.1 Obecně.......................................................................................................................................................... 9 2.1.2 Geologie a geomorfologie .......................................................................................................................... 10 2.1.2.1 Geologie .................................................................................................................................................. 10 2.1.2.2 Geomorfologie......................................................................................................................................... 11 2.1.3 Hydrologie.................................................................................................................................................. 12 2.1.4 Klima .......................................................................................................................................................... 13 2.1.4.1 Klimatické oblasti................................................................................................................................................... 13 2.1.4.2 Teploty a srážky ..................................................................................................................................................... 13

2.1.5 Pedologie.................................................................................................................................................... 15 2.1.6 Rostlinstvo .................................................................................................................................................. 16 2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce .................................................................................................................................... 16 2.1.6.2 Fytogeografie ......................................................................................................................................................... 16 2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace ......................................................................................................................... 16 2.1.6.4 ÚSES ...................................................................................................................................................................... 17 2.1.6.5 Vyšší rostliny – botanické shrnutí .......................................................................................................................... 17

............................................................................................................................................................................. 21 2.1.7 Zvířena ....................................................................................................................................................... 22 2.1.8 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů ......................................................... 22 2.1.8.1 Rostliny .................................................................................................................................................................. 22 2.1.8.2 Živočichové ............................................................................................................................................................ 22

2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI23 2.2.1 Ochrana přírody......................................................................................................................................... 23 ............................................................................................................................................................................. 24 2.2.2 Lesní hospodářství...................................................................................................................................... 25 2.2.3 Zemědělské hospodaření ............................................................................................................................ 25 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky .............................................................................................................. 25 2.2.5 Myslivost .................................................................................................................................................... 26 2.2.6 Rekreace a sport ......................................................................................................................................... 27 2.2.7 Těžba nerostných surovin ........................................................................................................................... 27 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .............................. 27 2.4 ŠKODLIVÉ VLIVY A OHROŽENÍ ÚZEMÍ V SOUČASNOSTI ............................................................................. 29 2.4.1 Lesní hospodářství...................................................................................................................................... 29 2.4.2 Zemědělské hospodaření ............................................................................................................................ 30 2.4.3 Rybníkářství, vodní nádrže a toky .............................................................................................................. 30 2.4.4 Myslivost .................................................................................................................................................... 30 2.4.5 Rekreace a sport ......................................................................................................................................... 30 2.4.6 Těžba nerostných surovin ........................................................................................................................... 30 2.4.7 Invazní druhy .............................................................................................................................................. 30 2.4.8 Eroze a jiné škodlivé vlivy .......................................................................................................................... 30 2.5 SOUČASNÝ STAV ZCHÚ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH ............................................................................... 31 2


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5.1 Základní údaje o lesích ...............................................................................................................................31 2.5.1.1.1 LHC 403000 LHP LČR s.p. – LS Litvínov .........................................................................................................33 2.5.1.1.1 LHC 407303 LHP Lesy Sever s.r.o. ....................................................................................................................34 2.5.1.1.1 LHC 403802 LHO Teplice ..................................................................................................................................34 2.5.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů ..................................................................................................35 2.5.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa .........................................................................................................36

2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..............................................................................36 2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody...................................................................................................36 2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích........................................................................................................36 2.6 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............ 37 2.7 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ MOŽNÉ KOLIZE ...................................... 39 3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ...........................................................................................................................40 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ...................................... 40 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .............................................................40 3.1.1.1 Péče o lesy ..............................................................................................................................................................40 3.1.1.2 Péče o rybníky, vodní nádrže a toky ......................................................................................................................45 3.1.1.3 Péče o nelesní pozemky ..........................................................................................................................................45 3.1.1.4 Péče o rostliny ........................................................................................................................................................45 3.1.1.5 Péče živočichy ........................................................................................................................................................46 3.1.1.6 Péče o útvary neživé přírody ..................................................................................................................................47 3.1.1.7 Zásady jiných způsobů využívání území ................................................................................................................47

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů, vymezení ploch s odlišnými způsoby

péče o ekosystémy ............47

3.1.2.1 Lesy ........................................................................................................................................................................47 3.1.2.2 Rybníky, vodní nádrže a toky .................................................................................................................................47 3.1.2.3 Nelesní plochy ........................................................................................................................................................47 3.1.2.4 Péče o útvary neživé přírody ..................................................................................................................................47

3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA............................................ 48 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ZCHÚ V TERÉNU ............................................................................................... 48 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ .......................................................... 48 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ....................... 48 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ZCHÚ ................................................................................................. 48 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM ZCHÚ ................................................................................................ 48 4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE ..........................................................................................................................................49 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) .................................................................................................................................... 49 4.2 OBDOBÍ PLATNOSTI PLÁNU PÉČE:............................................................................................................... 49 4.3 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................................... 50 4.4 SEZNAM MAPOVÝCH LISTŮ ......................................................................................................................... 51 4.5 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK .............................................................................................................. 52 4.6 PLÁN PÉČE ZPRACOVAL .............................................................................................................................. 53 5.

PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE ................................................................................................................................54

3


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ A POPISNÉ ÚDAJE O ZCHÚ 1.1 Evidenční číslo ZCHÚ, kategorie, název a kategorie IUCN Evidenční číslo:

1178

Kategorie ochrany:

Přírodní rezervace

Managementová kategorie IUCN:

IV – řízená rezervace

Název:

Grűnwaldské vřesoviště

1.2 Údaje o vyhlášení Druh právního předpisu:

vyhláška okresního národního výboru

Vydal:

Okresní národní výbor Teplice

Číslo předpisu: Datum platnosti a účinnosti předpisu:

platnost a účinnost od 12. října 1989

1.3 Překryv s územně-správními jednotkami Kraj:

Ústecký

Okres:

Teplice

Obec s rozšířenou působností:

Teplice

Obec:

Moldava

Katastrální území:

Nové Město u Mikulova

1.4 Překryv s jinými chráněnými územími není

1.5 Překryv se soustavou Natura 2000 Ptačí oblast:

CZ0421005 – Východní Krušné hory

Evropsky významná lokalita:

CZ0420074 – Grünwaldské vřesoviště

4


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

1.5.1 Orientační mapa (včetně překryvu s evropsky významnými lokalitami a ptačími oblastmi):

5


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

1.6 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí

Nové Město u Mikulova 143 Nové Město u Mikulova 143 Nové Město u Mikulova 143 Suma

1 2 6

lesní pozemek lesní pozemek lesní pozemek

Poznámka

Výměra parcely v ZCHÚ (ha)

Výměra parcely celková podle KN (ha)

Číslo listu vlastnictví

Způsob využití pozemku podle KN

Druh pozemku

Číslo parcely podle PK

Podlomení

Číslo parcely podle KN

Katastrální území

1.6.1 Území PR

360 20,9727 4,0255 LČR s.p. 363 0,5743 0,5743 Heřman, Řechtáčková, Špinarová, Vaňková, Votava, Walter 385 58,5553 39,8246 Lesy Sever, s. r. o. 44,4244

1.6.2 Ochranné pásmo ZCHÚ Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro toto zvláště chráněné území (ZCHÚ) ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. (§37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území.

6


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

1.7 Výměra území ZCHÚ

OP

Způsob využití pozemku

ZCHÚ

plocha v ha

plocha v ha

plocha v ha

plocha v ha

Druh pozemku

Lesní pozemky (včetně bezlesí) Vodní plochy

44,4244

0,0000

0,0000

0,0000 Zamokřená plocha

0,0000

Rybník nebo nádrž

0,0000

Vodní tok

0,0000

0,0000

Trvalé travní porosty

0,0000

0,0000

Orná půda

0,0000

0,0000

Ostatní zemědělské pozemky

0,0000

0,0000

Ostatní plochy

0,0000

0,0000 Neplodná plocha Ostatní způsob využití

Zastavěné plochy a nádvoří

Plocha celkem

0,0000

0,0000

44,4244

0,0000

7

0,0000


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

1.8 Hlavní předmět ochrany 1.8.1 Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany podle zřizovacího předpisu (Vyhláška ONV Teplice ze dne 12.10.1989) je vrchoviště rozvodnicového typu s blatkou („rašeliniště vrchovištního typu s porostem více forem borovice blatky“), tokaniště a hnízdiště tetřívka. Předmětem ochrany EVL v překryvu jsou přírodní biotopy 7110 Aktivní vrchoviště, 7140 Přechodová rašeliniště a třesoviště a 91D0 Rašelinný les (vrchoviště s klečí). 1.8.2 Hlavní předmět ochrany – současný stav V současné době jsou na území PR zastoupeny různé biotopy, které tvoří pestrou mozaiku. Stromové patro tvoří převážně mladší rozvolněný porost břízy pýřité (Betula pubescens), borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio) a smrku ztepilého (Picea excelsa). V jižním okraji rezervace se nachází skupina introdukovaného severoamerického smrku pichlavého (Picea pungens). Nižší keřové patro je tvořeno

porostem keříčků brusnice brusinky (Vaccinium vitis-idaea),

brusnice borůvky (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum), šichy černé (Empetrum nigrum) a vřesu obecného (Calluna vulgaris). Druhy vrchovišť jsou zastoupeny suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), šichou černou (Empetrum nigrum), kyhankou sivolistou (Andromeda polifolia), ostřicí chudokvětou (Carex pauciflora). Severozápadní část, kde bylo před mnoha lety provedeno odlesnění z důvodů předpokládané těžby rašeliny, je pokryta suchopýrem pochvatým (Eriophorum vaginatum), ostřicí obecnou (Carex nigra), vřesem obecným (Calluna vulgaris) nebo brusnicí brusinkou (Vaccinium vitis-idaea). Severní část byla postižena v roce 1994 požárem v rozsahu cca 2 ha. V provedeném „Vyhodnocení vlivu požáru na vývoj rostlinstva v PR“ (Ondráček 2008) se uvádí, že při požáru odumřely všechny vyšší dřeviny a drtivá většina drobných keříků. Požářiště bylo zčásti zalesněno autochtonními dřevinami (Pinus x- pseudopumilio, Picea excelsa) a zároveň se na něm místy obnovila světlomilná vegetace aktivního vrchoviště s diagnostickými druhy as. Andromedo polifoliae – Sphagnetum magellanici. Objevila se do té doby neuváděná ostřice chudokvětá (Carex pauciflora), došlo rovněž k výraznému rozšíření kyhanky sivolisté (Andromeda polifolia), nárůst početnosti je možno zaznamenat rovněž u rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifolia). Ve „Vyhodnocení“ se uvádí, že požár neohrozil žádný zvláště chráněný ani ohrožený rostlinný druh a neměl v podstatě negativní vliv na vegetaci rašeliniště a dokonce přispěl ke zvýšení její různorodosti. Nejméně od poloviny 90. let byly postupně budovány přehrážky na odvodňovacích příkopech za účelem obnovení přirozených společenstev rašelinišť. Určitě přispěly k zadržení vody v chráněném území, ale jejich skutečný význam pro vývoj vegetace dosud nebyl exaktně vyhodnocen.

1.9 Cíl ochrany Dlouhodobý cíl ochrany spočívá v obnově

přirozených společenstev rašelinišť, ochraně

chráněných živočichů a rostlin a nápravě škod, které způsobilo odvodnění lokality v minulosti.

8


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2. ROZBOR STAVU ZCHÚ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Obecně Přírodní rezervace Grűnwaldské vřesoviště leží na náhorní plošině Krušných hor, cca 2,5 km na západ od Nového Města u Mikulova. Celé území je charakteristické vysokou úrovní hladiny podzemní vody. Nadmořská výška PR Grűnwaldské vřesoviště se pohybuje v rozpětí od 835 do 855 m n.m.

Přírodní rezervace patří do přírodní lesní oblasti (dále PLO) 1 – Krušné hory.

9


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.2 Geologie a geomorfologie 2.1.2.1 Geologie Krušné hory jsou typickým kerným pohořím. Původně zarovnaný povrch byl v důsledku saxonského vrásnění na rozhraní oligocenu a miocénu vyzdvižen podél ZJZ -VSV orientovaného krušnohorského zlomového pásma a v místech příkopových propadlin vznikly v miocénu hnědouhelné pánve. Podél vnitřních zlomů bylo území Krušných hor rozčleněno na menší kry, které byly nerovnoměrně vyzdviženy.

Krušné hory jsou budovány převážně krystalickými břidlicemi a žulovými tělesy. Krušnohorská soustava zahrnuje vedle vlastních Krušných hor i Smrčiny, nevýrazně navazující v prostoru zlomové linie u Lubů (Zoubek 1963). Podrobnější členění do skupin (Malkovský 1985) dělí masiv na základě petrografického složení – skupina monotónní tvořená převážně tzv. „hustými rulami“ (homogenní, křemenem a živci bohaté pararuly). Biotitické a dvojslídné pararuly s kolísavým zastoupením křemene, živců, muskovitu a biotitu jen s výjimečným výskytem vložkových hornin (amfibolit, erlan aj.) dominují v nejvýchodnější části oblasti.

Geologický podklad na území PR Grűnwaldské vřesoviště tvoří proterozoická dvojslídná pararula.

10


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.2.2 Geomorfologie Krušné hory tvoří protáhlou oblast, ve směru SV - JZ 130 km dlouhou a na české straně jen 6 - 19 km širokou. Jsou tvořeny zvlněnými náhorními plošinami ukloněnými k severozápadu, převážně mezi 700 - 1000 m.n.m., a příkrým zlomovým svahem orientovaným k jihovýchodu do podkrušnohorských pánví. Zlomový svah je rozčleněn vesměs výrazně zahloubenými vodními toky. Pata tohoto svahu leží v nadmořské výšce 300 - 350 m proti Mostecké pánvi, pata krušnohorského zlomového svahu v západní části je položena výše (kolem 450 - 520 m). DEMEK, MACKOVČIN a kol. /2006/ rozdělují Krušné hory do dvou částí (jihozápadní a severovýchodní), odlišných utvářením reliéfu a nadmořskou výškou. Hranici mezi nimi umisťují na linii Perštejn - Vykmanov - Kovářská - České Hamry. Podle tohoto členění náleží území přírodní rezervace do části severovýchodní, tj. do podcelku Loučenské hornatiny, konkrétně pak do okrsku Flájská hornatina; jedná se o plochou hornatinu omezenou na jihovýchodním okraji až 500 m vysokým zlomovým svahem, spadajícím příkře do Podkrušnohorské pánve. Nejvyšší kóty okrsku přesahují nadmořskou výšku 900 m. Plochý reliéf vrcholových poloh a zároveň jejich návětrná expozice vytvářejí dobré podmínky pro vznik rašelinišť vrchovištního typu. Tvářnost krajiny byla v posledních třech dekádách výrazně změněna rozsáhlým odlesněním a lesní pozemky byly ovlivněny celoplošnou přípravou půdy, doprovázenou tvorbou valů při skrývce svrchních půdních horizontů buldozery.

Geomorfologicky (DEMEK, MACKOVČIN a kol., 2006) je zájmová lokalita řazena následovně: III

Krušnohorská soustava

III A

Krušnohorská hornatina

III A - 2

Krušné hory

III A - 2B

Loučens ká hornatina

III A - 2B - 4 Flájská hornatina

11


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.3 Hydrologie Zájmová lokalita PR náleží hydrologicky do: úmoří …………………………………….

Severní moře

hlavní povodí I. řádu (říční soustavy) ……

Labe

hlavní povodí ……………………………

1-15 – Mulda (SRN)

dílčí povodí ………………………………

1-15-03 Přítoky Freiberské Muldy, Šopavy, Flöhy

Nařízením vlády č.10/1979 Sb., je vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory.

Krušné hory spolu se Smrčinami jsou významným rozvodím mezi ČR a SRN. Převážně krátké horní toky četných vodotečí odvádějí vodu do PLO Podkrušnohorské pánve a SRN a jsou významným geomorfologickým faktorem. Intensivní erozní činností v silně svažitém terénu vytvářejí hluboké úzké terénní zářezy a výrazně modelují a rozčleňují území zejména v oblasti krušnohorského svahu. Naproti tomu jen mírně zvlněné náhorní polohy s nadbytkem srážek umožňují ve vyšších nadmořských výškách vznik více či méně rozsáhlých ombrotrofních rašelinišť. Rašelinné a glejové půdy na náhorních plošinách představují významný přirozený vodní reservoár, proto i nejdrobnější vodoteče jen výjimečně vysýchají.

12


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.4 Klima

2.1.4.1 Klimatické oblasti Podle „Atlasu podnebí ČSR (1958)“ náleží přírodní rezervace Grűnwaldské vřesoviště dle v oblasti C1 – mírně chladné.

Z hlediska Quittovy klasifikace náleží PR Grűnwaldské vřesoviště do klimatické oblasti chladné označené jako CH 6, jejíž charakteristiky jsou následující: Charakteristika počet letních dnů

CH 6 10 - 30

počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více

120 - 140

počet mrazových dnů

140 - 160

počet ledových dnů

50 - 70

průměrná teplota v lednu

-4 až -5 °C

průměrná teplota v červenci

14 až 15 °C

průměrná teplota v dubnu

3 až 4 °C

průměrná teplota v říjnu

5 až 6 °C

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

140 - 160

srážkový úhrn ve vegetačním období

600 – 700 mm

srážkový úhrn v zimním období

400 – 500 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

120 - 140

počet dnů zamračených

150 - 160

počet dnů jasných

40 - 50

2.1.4.2 Teploty a srážky Z tabulkových hodnot je zřejmé, že srážkové úhrny ve vegetační době a v zimním období jsou na náhorní plošině a návětrných svazích téměř vyrovnané a průměrné roční srážky prakticky neklesají pod 700 mm (letní pod 400 mm). Délka vegetační doby nepřekračuje 140 dní a podle hodnot dešťového faktoru je oblast velmi vlhká (perhumidní) jen pomístně humidní až semihumidní s půdotvorným procesem podzolovým. Hodnota vláhové jistoty nepředpokládá výskyt suchých let a řadí oblast k silně vlhkým (min. hodnota vyšší než 36).

Srážková normalita vztažená k nadmořské výšce popisuje oblast jako srážkově normální (hodnoty kolem 80%), místy spíše nadnormální.

Teplotní gradient se uvádí pro Krušné hory 0,56°C na 100 m, t.j. pokles o 1°C na 178,5 m.(SAMEK 1960). Znamená to, že isoterma 7,0°C leží přibližně ve 460 m.n.m., 6°C isoterma v 640 m, 5°C isoterma v 820 m, 4°C isoterma v 1000 m a 3°C isoterma v 1180 m.n.m. To se samozřejmě týká makroklimatu. V mezoklimatu se uplatňují významné odchylky. 13


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Teplotní inverze se projevuje v mezoreliéfu i v mikroreliéfu na náhorní plošině Krušných hor v terénních pokleslinách a v uzavřených údolích. Uplatňuje se při vyzařovacím typu počasí, t.j. za jasného počasí, kdy se v noci rychle ochlazuje vzduch, stéká do údolí a vytlačuje odtud lehčí teplejší vzduch. Výrazné inverzní polohy na náhorní plošině jsou na zamokřených a rašelinných lokalitách.

Kromě těchto plošně omezených inverzí, kdy vrstva studeného vzduchu („mrazové jezero“) dosahuje mocnosti od několika decimetrů až po několik metrů, jsou pro oblast typické inverze dosahující výšek několika set metrů, kdy podkrušnohorská pánevní oblast je vyplněna studeným vlhkým vzduchem a mlhou. Takové situace se vyskytují hlavně v zimním období ve stabilní anticykloně.

14


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.5 Pedologie

Území PR Grűnwaldské vřesoviště je pokryto čtvrtohorní rašelinou. Tento pokryv vznikl po skončení poslední doby ledové. Jeho mocnost dosahuje až 7 metrů. V minulosti zde byla těžena rašelina pro lázeňské účely města Teplice.

15


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.6 Rostlinstvo

2.1.6.1 Geobotanická rekonstrukce Podle rekonstrukčního mapování vegetace (Mikyška 1968) pokrývaly zájmové území PR Grűnwaldské vřesoviště vrchoviště a přechodová rašeliniště (Oxycocco-Sphagnetea, Caricetalia fuscae) a podmáčené smrčiny (Bazzanio-Piceetum, Sphagno-Piceetum).

2.1.6.2 Fytogeografie Na základě regionálního fytogeografického členění České republiky (Květena ČSR 1, 1988) je PR Grűnwaldské vřesoviště součástí fytogeografické oblasti oreofytikum. Podrobněji lze zájmové území zařadit do: - obvod:

české oreofytikum

- okres:

Krušné hory

2.1.6.3 Charakteristika současné vegetace V přírodní rezervaci se v části nedotčené přímo těžbou rašeliny nebo odvodněním nacházejí převážně přirozené porosty borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), břízy pýřité (Betula pubescens) a smrku ztepilého (Picea excelsa), které odpovídají rašelinnému vrchovištnímu boru as. Vaccinio uliginosiPinetum. Na ploše postižené požárem v roce 1994 došlo postupně k obnově vegetace aktivního otevřeného vrchoviště s význačným zastoupením diagnostických druhů as. Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, která reprezentuje stěžejní předmět ochrany evropsky významné lokality a prioritní evropské stanoviště. Z charakteristických chráněných a ohrožených rostlin vrchovišť jsou v této vegetaci hojně přítomny kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), šicha černá (Empetrum nigrum), v menší míře též ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Vytěžené části rašeliniště zaujímá degradovaná monotónní bylinná vegetace s převahou metlice trsnaté (Deschampsia caespitosa), bezkolence modrého (Molinia caerulea) a suchopýru pochvatého (Eriophorum vaginalis), která bývá na silně zamokřených místech či zdržích zarůstajících a zahrazených příkopů vystřídána porosty ostřice zobánkaté nebo štíhlé (Carex rostrata resp. C. gracilis) či druhově chudými koberci rašeliníků a suchopýrů odpovídajícími asociaci Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi. Odvodněné a dobře drénované zbytkové polohy nevytěžené rašeliny jsou zpravidla pokryty zapojeným porostem vřesovcotvarých keříčků s výrazným podílem vřesu obecného (Calluna vulgaris), doprovázeným šichou černou (Empetrum nigrum), brusinkou (Vaccinium vitis-idaea), vlochyní (V. uliginosum) a borůvkou (V. myrtillus). Okrajově se v PR (zejména v její jižní části) nacházejí náhradní lesní porosty zastoupené smrkem pichlavým (Picea pungens).

16


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.6.4 ÚSES PR Grűnwaldské vřesoviště je zařazena jako lokální biocentrum územního systému ekologické stability (ÚSES).

kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia)

17


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.6.5 Vyšší rostliny – botanické shrnutí Podrobná botanická inventarizace dosud nebyla na území PR Grűnwaldské vřesoviště provedena. V dostupných materiálech byly dosud zaznamenány následující druhy: Rostliny 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42

psineček obecný psineček obecný kontryhel obecný olše zelená kyhanka sivolistá tomka vonná metlička křivolaká bříza karpatská/pýřitá bříza bělokorá rdesno hadí kořen vřes obecný blatouch bahenní poléhavý třtina chloupkatá zvonek okrouhlolistý zvonek okrouhlolistý ostřice šedá ostřice ježatá ostřice štíhlá ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice prosová ostřice chudokvětá ostřice kulkonosná ostřice zobánkatá rožec obecný luční krabilice chlupatá pcháč různolistý pcháč bahenní škarda dvouletá srha říznačka metlice trsnatá rosnatka okrouhlolistá kapraď rozložená všedobr horský šicha černá vrbka úzkolistá vrbovka horská vrbovka bahenní přeslička rolní přeslička lesní vřesovec čtyřřadý

Agrostis canina Agrostis capillaris Alchemilla vulgaris s.l. Alnus viridis Andromeda polifolia Anthoxanthum odoratum Avenella flexuosa Betula carpatica/pubescens Betula pendula Bistorta major Calluna vulgaris Caltha palustris subsp. procumbens Calamagrostis villosa Campanula patula Campanula rotundifolia Carex canescens Cares echinata Carex gracilis Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex panicea Carex pauciflora Carex pilulifera Carex rostrata Cerastium holosteoides subsp. triviale Chaerophyllum hirsutum Cirsium heterophyllum Cirsium palustre Crepis biennis Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Drosera rotundifolia Dryopteris dilatata Imperatoria ostruthium Empetrum nigrum Epilobium angustifolium Epilobium montanum Epilobium palustre Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Erica tetralix 18


43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

turan ostrý suchopýr úzkolistý suchopýr pochvatý buk lesní kostřava červená konopice polní svízel vahenní svízel horský svízel močálový jestřábník zední medyněk vlnatý medyněk měkký sítina rozkladitá sítina niťovitá sítina kostrbatá hrachor luční rojovník bahenní lnice květel bika mnohokvětá bika sudetská kohoutek luční černýš luční koprník štětinolistý bezkolenec modrý pomněnka hajní pomněnka bahenní křehkýš vodní smilka tuhá šťavel kyselý klikva bahenní smrk ztepilý smrk pichlavý borovice kleč borovice rašelinná jitrocel větší lipnice roční lipnice obecná rdesno hadí kořen mochna nátržník pryskyřník plazivý šťovík obecný šťovík vodní šťovík dlouholistý šťovík tupolistý ostružiník maliník vrba ušatá vrba jíva

Erigeron acris Eriophorum angustifolium Eriophorum vaginatum Fagus sylvatica Festuca rubra Galeopsis tetrahit Galium palustre Galium saxatile Galium uliginosum Hieracium murorum Holcus lanatus Holcus mollis Juncus effusus Juncus filiformis Juncus squarrosus Lathyrus pratensis Ledum palustre Linaria vulgaris Luzula multiflora Luzula sudetica Lychnis flos-cuculi Melampyrum pratense Meum athamanticum Molinia caerulea Myosotis nemorosa Myosotis palustris Myosoton aquaticus Nardus stricta Oxalis acetosella Oxycoccus palustris Picea excelsa Picea pungens Pinus mugo Pinus x pseudopumilio Plantago major Poa annua Poa trivialis Polygonum bistorta Potentilla erecta Ranunculus repens Rumex acetosa Rumex aquaticus Rumex longifolius Rumex obtusifolius Rubus idaeus Salix aurita Salix caprea 19


90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

vrba popelavá starček hercynský starček Fuchsův jeřáb ptačí ptačinec trávovitý starček potoční sedmikvítek evropský podběl obecný kopřiva dvoudomá brusnice borůvka brusnice brusinka vlochyně bahenní rozrazil potoční rozrazil rezekvítek rozrazil lékařský violka psí violka různobarevná violka bahenní

Salix cinerea Senecio hercynicus Senecio ovatus Sorbus aucuparia Stellaria graminea Tephroseris crispa Trientalis europaea Tussilago farfara Urtica dioica Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Vaccinium uliginosum Veronica beccabunga Veronica chamaedrys Veronica officinalis Viola canina Viola polychroma Viola palustris

20


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

ostřice chudokvětá (Carex pauciflora)

21


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.1.7 Zvířena Zoologická inventarizace nebyla na území PR dosud provedena.

2.1.8 Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů 2.1.8.1 Rostliny Název druhu

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) klikva bahenní (Oxycoccus palustris) rojovník bahenní (Ledum palustre)

vzácně velmi hojně početnost neznámá

koprník štětinolistý (Meum athamanticum) kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia) šicha černá (Empetrum nigrum) ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) stařinec potoční (Tephroseris crispa) Vysvětlivky:

KO SO O

roztroušeně

= (§1) = (§2) = (§3)

Kategorie Popis biotopu druhu podle vyhlášky č.395/1992Sb SO plocha bývalého požářiště, západní část O zejména v kobercích rašeliníků a bývalém požářišti O v minulosti ojediněle v rašelinném boru na neodvodněné části rezervace O lada mimo rašelinné půdy

hojně

O

plocha bývalého požářiště

velmi hojně

SO

dosti vzácně

-

na tělese humolitu v obvodu vlastního vrchoviště plocha bývalého požářiště

ojediněle

-

mokřiny mimo vlastní vrchoviště

= kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

2.1.8.2 Živočichové Název druhu

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) zmije obecná (Vipera berus) moták pilich (Circus cyaneus) bekasina otavní (Gallinago gallinago) tetřívek obecný (Tetrao tetrix) Vysvětlivky: KO SO O

Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ hojně

Kategorie podle vyhlášky č.395/1992Sb. SO

hojně

KO

sporadicky hnízdí, 1 pár

SO

sporadicky hnízdní, 1 pár

SO

do 10 ex.

SO

= (§1) = (§2) = (§3)

= kriticky ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb. = silně ohrožený druh dle vyhlášky 395/1992 Sb. = ohrožený druh dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

22

Popis biotopu druhu


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti 2.2.1 Ochrana přírody Péče orgánů ochrany přírody i dobrovolníků je dlouhodobě směrována k zachování ohroženého ekosystému rašeliniště vrchovištního typu, přičemž pozornost státní ochrany přírody je tomuto území věnována nejméně od 60. let minulého století. Již od roku 1960 bylo území chráněno na základě výnosu ministerstva zdravotnictví jako přírodní léčivý zdroj peloidu pro lázeňské místo Teplice. První návrh na zřízení chráněného území z důvodu ochrany přírody byl zpracován zřejmě V. Bergmannem v roce 1962. Autor především zdůrazňoval jistou morfologickou odlišnost zdejších porostů borovice rašelinné od vrchovišť v západnějších oblastech Krušných hor. Ochrana území byla zřejmě od první poloviny 70. let zajištěna zpočátku formou chráněné studijní plochy. Od té doby území podléhalo pravidelnému monitoringu, z něhož se zachovaly zápisy. Opakovaně byla potvrzována například hnízdní přítomnost tetřívka obecného, bekasiny otavní a motáka pilicha; při hodnocení vegetačních poměrů byla věnována hlavní pozornost zejména zdejším porostům borovice rašelinné (hybridogenní keřové formy borovice blatky), jejíž místní růstový typ byl považován za specifický a v Krušných horách ojedinělý. Z dnešního pohledu se tento názor nezdá být dostatečně odůvodněn, neboť zdejší morfotyp borovice rašelinné zřejmě z mezí variability krušnohorské populace tohoto taxonu nijak nápadně nevybočuje. Diagnostické druhy vegetace otevřených vrchovišť byly nalézány vždy pouze sporadicky a ojediněle, zpravidla zřejmě v zamokřených mezerách klečového porostu. Konkrétně v roce 1972 byly Jaroslavem Hruškou na jednom místě společně zaznamenány Andromeda polifolia, Drosera rotundifolia a překvapivě též Erica tetralix (tento nález se již nikdy nepodařilo zopakovat). Z roku 1976 je dokumentován výskyt Ledum palustre (nálezce Jaroslav Hruška napočítal cca 150 květenství na ploše cca 10x10 m v mezeře porostu borovice rašelinné a blíže neurčený počet sterilních rostlin v blízkém okolí). Regulérní územní ochrana byla zavedena až v roce 1989 vyhláškou Okresního národního výboru v Teplicích, kterou byl zřízen chráněný přírodní výtvor Grünwaldské vřesoviště. Následně bylo chráněné území převedeno vyhláškou Ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. do kategorie přírodní rezervace. V roce 2007 bylo území přírodní rezervace novelou nařízení vlády č. 132/2005 Sb., ve znění pozdějších změn, zahrnuto do stejnojmenné evropsky významné lokality, mezi jejíž předměty ochrany patří rovněž prioritní evropské stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště. Po celou dobu existence chráněného území v něm nebyly prováděny žádné managementové zásahy s výjimkou jednoduchého hrazení odvodňovacích příkopů respektive lesních výsadeb po požáru, k němuž došlo v severní části vrchoviště v roce 1994 (konkrétně např. 10 000 sazenic borovice rašelinné v r. 1999 a 500 řízkovanců smrku v r. 2004). Mysliveckým spolkem byl v území v 80. letech minulého století zřejmě vypouštěn odchovaný tetřívek obecný a na jeho podporu zde byla v této době zakládána újediště pro dravce a šelmy. S přestávkami až dosud byl tetřívek zároveň přikrmován; stávající funkční zařízení zřídily a provozují Lesy České republiky, s. p., lesní správa Litvínov. Vývoj vegetace byl nicméně dlouhodobě nepříznivý v důsledku pokračující sukcese rašelinného boru po celkovém odvodnění vrchoviště. Sporadické nálezy Andromeda polifolia postupně ustaly - již návrh péče z roku 1988 (zpracovaný F. Duroněm) konstatuje její nepřítomnost a druh nebyl potvrzen ani 23


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

průzkumem J. Linharta o deset let později. Od konce 80. let minulého století chybí i spolehlivé doklady o výskytu Ledum palustre (jakkoliv je jeho přetrvání pravděpodobné). V případě Drosera rotundifolia jsou naposledy v roce 1991 v archivních dokumentech zmiňovány pokusy s posilováním místní populace výsevem semen; z těchto záznamů však není zřejmé, zda nešlo o vysazené rostliny (je zde zmiňován i výsev Pinguicula vulgaris, pro jejíž přirozený výskyt nicméně na území rezervace pravděpodobně nikdy neexistovaly vhodné podmínky a není známa ani z širšího okolí) - naopak z nich nepřímo vyplývá, že se v tomto případě mohlo jednat o sekundární stanoviště v místě historické těžby rašeliny. K pozitivnímu zlomu v dosavadním vývoji vegetace však došlo v roce 1994, kdy severní část vrchoviště s částečně rozvolněným porostem borovice rašelinné o výměře cca 2 ha zcela vyhořela a na

postižené ploše došlo následně

k postupnému rozvoji vegetace otevřeného vrchoviště

s diagnostickými druhy asociace Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici. V roce 2005 byla na ploše požářiště poprvé nalezena Carex pauciflora, v roce 2007 průzkum Č. Ondráčka tamtéž potvrdil hojný výskyt Andromeda polifolia a v roce 2013 zde byla po více než dvaceti letech opět nalezena Drosera rotundifolia. V listopadu roku 2012 byl proto regenerující respektive uměle obnovený mezernatý porost borovice rašelinné ve stáří cca 10 let z plochy bývalého požářiště orgánem ochrany přírody odstraněn.

Stav vrchoviště v roce 2005, tj. 11 let po požáru.

24


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.2.2 Lesní hospodářství Lesní hospodářství mělo na území přírodní rezervace dlouhodobě poměrně zásadní vliv, a to nejen dřívějším zakládáním lesních kultur na původně nelesních pozemcích, k němuž ovšem docházelo zpravidla mimo vlastní těleso vrchoviště (viz dosud existující kultury smrku pichlavého při jižním okraji a při vnějším obvodu chráněného území), ale především prostřednictvím velkoplošného a soustavného odvodňování pozemků v bezprostředním i vzdálenějším okolí. Intenzita odvodňovacích prací se v této oblasti ještě zvýšila v sedmdesátých letech v souvislosti s cíleným zalesňováním nelesních pozemků v povodí vodárenské nádrže Fláje a z důvodu zalesňování imisních holin zřejmě nepolevila ani v letech osmdesátých. Poslední zásahy tohoto typu tedy probíhaly již za existence chráněné studijní plochy a prohloubily tak dosavadní drenážní účinky historické těžby rašeliny, jejíž stopy jsou zřetelné v celé jižní polovině vrchoviště. Právě systematickému odvodňování celého území je zřejmě nutné přičítat postupné zapojování porostu borovice rašelinné na úkor vegetace otevřených vrchovišť, které je v průběhu 20. století dobře dokumentováno

časovou řadou leteckých snímků (viz příl.). Jedná se o situaci zcela

charakteristickou pro celou přírodní lesní oblast Krušné hory. 2.2.3 Zemědělské hospodaření Zemědělské pozemky se v PR Grűnwaldské vřesoviště nevyskytují, nicméně v předválečném období zřejmě až do severozápadní části rezervace zasahovala zemědělská půda navazující na osídlení zaniklé obce Pastviny (Grünwald). Stopy po drobném zemědělském osídlení jsou dosud ojediněle patrné i v samotné rezervaci (lokální výskyt Imperatoria ostruthium). Na mapě stabilního katastru z roku 1842 je území s pomístním názvem „Die Huthung“ vyznačeno jako pastvina se sporadickou přítomností dřevin a jako takové je striktně rozlišeno od okolních lesních pozemků. Historické pastevní využívání vrchovišť v Krušných horách může být obecně zajímavou otázkou, která si z hlediska historického vývoje vegetace těchto lokalit zaslouží bližší zkoumání. 2.2.4 Rybníkářství, vodní nádrže a toky V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se trvalé vodní plochy nevyskytují. Území je zdrojnicí Flájského potoka. Odvodňovací kanály v rezervaci jsou od první poloviny 90. let postupně přerušovány hrázkováním, což urychluje jejich postupné zazemňování. Dosud však nejsou však k dispozici žádné doklady o tom, že by tato opatření sama o sobě bezprostředně vedla k obnově vegetace aktivního vrchoviště - s výjimkou vzniku druhově chudých iniciálních stádií se suchopýrem úzkolistým, k němuž může docházet při zadržení vody v terénních sníženinách po těžbě rašeliny.

25


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Obnova aktivního akrotelmu v těžebně rašeliny po přehrazení odvodňovacího příkopu (12. 6. 2005).

2.2.5 Myslivost Přetrvávající vysoké stavy spárkaté zvěře měly mají v lesních porostech v širokém okolí za následek značnou redukci přirozeného zmlazení a značně znesnadňují i vnášení původních dřevin do lesních porostů. Na území rezervace se mohly podílet na zpomalení sukcese dřevin na části vrchoviště, nicméně žádná konkrétní data v tomto ohledu nejsou k dispozici. Dokumentováno bylo nevhodné umístění slaniska na plochu požářiště, díky kterému zde došlo na ploše několika desítek m2 k poškození vegetace aktivního vrchoviště mechanickou disturbancí, eutrofizací a zavlečením ruderálních druhů rostlin. Z podnětu České inspekce životního prostředí proto rozhodl orgán ochrany přírody v roce 2012 o omezení výkonu práva myslivosti, spočívající v zákazu volného přikrmování zvěře a umísťování podobných zařízení na území přírodní rezervace.

26


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Poškození vegetace aktivního vrchoviště umístěním slaniska pro zvěř (18. 6. 2009).

2.2.6 Rekreace a sport Území PR nebylo v minulosti využíváno k rekreaci ani ke sportovním účelům. 2.2.7 Těžba nerostných surovin V rámci území PR Grűnwaldské vřesoviště probíhala v minulosti intenzívní těžba rašeliny, stopy po těžbě jsou dodnes patrné. Zprvu byla rašelina těžena, sušena a následně využívána jako palivo. Později doznala využití v lázeňství.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Lesní hospodářské plány (LHP) LHC

403000

LHP LČR s.p. – LHC Litvínov - s platností 1.1.2001-31.12.2010

LHC

407303

LHP Lesy Sever s.r.o. - s platností 1.1.2007-31.12.2016

Lesní hospodářské osnovy (LHO) LHC

403802

LHO Teplice. – s platností 1.1.2001-31.12.2010

Oblastní plán rozvoje lesa (OPRL) OPRL - PLO 1 Krušné hory- s platností 1999-2018 27


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Chráněná oblast přirozené akumulace vod Krušné hory (Nařízení vlády č.10/1979 Sb.)

28


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.4 Škodlivé vlivy a ohrožení území v současnosti 2.4.1 Lesní hospodářství Lesní hospodářství nepředstavuje aktuálně zásadní hrozbu pro předmět ochrany přírodní rezervace, neboť platný lesní hospodářský plán nepředpokládá na tomto území žádná aktivní hospodářská opatření, a stejně tak se zde nepředpokládá další odvodňování pozemků. Je však třeba nadále věnovat pozornost možným vlivům pěstování lesa v bezprostředním okolí rezervace, zejména pak pokud mělo být jakkoliv spojeno se změnou hydrických poměrů v ochranném pásmu. Do budoucna bude vhodné věnovat pozornost rovněž riziku genetického ovlivnění místní populace borovice rašelinné geograficky nepůvodními formami kleče, používanými při umělé obnově lesa. Zásadně nepřípustná je jakákoliv výsadba dřevin na ploše aktivního vrchoviště, která je v současné době omezena plochou bývalého požářiště z roku 1994. Vývoj vegetace na této ploše prokázal, že její umělé zalesňování autochtonní borovicí rašelinnou a smrkem, k němuž docházelo v uplynulých letech dokonce v rámci péče o přírodní rezervaci, bylo jednoznačně chybou, která by se již neměla opakovat.

Regenerace porostu borovice rašelinné na bývalém požářišti (dílčí plocha 1) v roce 2009.

29


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.4.2 Zemědělské hospodaření Z důvodů absence zemědělských pozemků v PR Grűnwaldské vřesoviště není provozováno. 2.4.3 Rybníkářství, vodní nádrže a toky Z důvodů absence vodních ploch v PR Grűnwaldské vřesoviště není provozováno. 2.4.4 Myslivost Výkon práva myslivosti na území PR Grűnwaldské vřesoviště, zejména lov spárkaté zvěře, je společným zájmem myslivců i ochrany přírody. Přirozené procesy regulující stavy spárkaté zvěře v současnosti nemohou fungovat a ani do budoucna nelze předpokládat, že by od umělé redukce stavu zvěře mohlo být upuštěno. Důležité je zejména tlumení vysoké zvěře, která do jisté míry může potravně konkurovat tetřívkovi a při vyšších stavech může omezovat normální rozvoj vegetace otevřeného vrchoviště. Na území rezervace je proto jakékoliv soustřeďování spárkaté zvěře nežádoucí a nemělo by tudíž být ani podporováno například vnaděním, volným přikrmováním či umísťováním trvalých krmných zařízení. Naopak je žádoucí, aby se početnosti ostatní drobné zvěře a drobných šelem ustálily na přírodě blízkém stavu. Dosažení takové rovnováhy je u těchto druhů zvěře již při jejich současném stavu v přírodní rezervaci možné. 2.4.5 Rekreace a sport Hlavní značené turistické ani cykloturistické trasy neprocházejí přímo územím PR Grűnwaldské vřesoviště, rekreace a sport PR neovlivňují. 2.4.6 Těžba nerostných surovin Těžba surovin se na území PR Grűnwaldské vřesoviště v současnosti již neprovádí. Stopy po těžbě rašeliny v minulosti jsou však patrné dodnes. 2.4.7 Invazní druhy Invazní druhy prostředí PR Grűnwaldské vřesoviště rašeliniště neohrožují. 2.4.8 Eroze a jiné škodlivé vlivy V PR Grűnwaldské vřesoviště nejsou prováděny činnosti, které by byly příčinou vzniku erozních jevů. Na odvodněných částech vrchoviště postižených v minulosti těžbou rašeliny může nicméně lokálně docházet k nežádoucí otevřené erozi odvodněného rašelinného tělesa, které může být důsledkem vysušení a obnažení rašeliny při okrajích rýpanisk nebo odvodňovacích příkopů, doprovázeného nadměrným soustřeďováním spárkaté zvěře nebo i nahodilou těžbou rašeliny.

30


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.5.1 Základní údaje o lesích Stav lesních porostů byl posouzen terénním šetřením, během kterého byl zejména aktualizován popis lesních porostů s důrazem kladeným na zastoupení jednotlivých dřevin. Vymezení dílčích ploch se kryje na lesní porostní půdě s hranicemi porostních skupin a jejich popis je uveden v příloze č.1 – „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“.

Zájmové území PR Grűnwaldské vřesoviště lze charakterizovat jako území s dřevinnou skladbou, ve které převažují jehličnaté dřeviny nad listnatými dřevinami. Z jehličnanů se jedná o borovici kleč resp. borovici rašelinnou (Pinus mugo, P. x pseudopumilio) – cca 67 %.a smrk ztepilý (Picea excelsa) – cca 23 %. Z listnáčů je zastoupena pouze bříza pýřitá (Betula pubescens) – 5 %. Z dřevin, které nejsou v oblasti původní, je zastoupen smrk pichlavý (Picea pungens) – 5 %.

DRUHOVÁ STRUKTURA SM - 22,8%

KOS - 66,9%

SMP - 5,4%

BRP - 4,9%

Pokud se týká porovnání současné a přirozené dřevinné skladby lesních porostů dle Průši, které je podrobně sestaveno v tabulce kapitoly 2.5.1.3, pak lze konstatovat, že v PR Grűnwaldské vřesoviště převažují jehličnany nad listnáči v poměru 95% : 5%, přičemž přirozený výskyt by měl být 88% : 12%.

Z jehličnanů převládá borovice rašelinná (Pinus x pseudopumilio) se 67 %, p. Smrk ztepilý (Picea excelsa)) dosahuje 23 %. Jedle bělokorá (Abies alba) zcela chybí. Z listnáčů je z přirozené skladby v současnosti zastoupena pouze bříza pýřitá (Betula pubescens).

31


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Stav porostu borovice rašelinné na požářišti (dílčí plocha 1) v roce 2009 (15 let po požáru).

Věkovou strukturu jednotlivých dřevin nejlépe dokládá následující sloupcový graf.

VĚKOVÁ STRUKTURA PO DŘEVINÁCH

Plocha (ha)

BRP

20 18 16 14 12

SMP

KOS

10 8 6 4 2 0

SM

hol.

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 13 14 15 16 17

Věkový stupeň

32


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5.1.1 Přehled LHC Do území PR Grűnwaldské vřesoviště zasahují tři lesní hospodářské celky.

2.5.1.1.1 LHC 403000 LHP LČR s.p. – LS Litvínov Přírodní lesní oblast 1 – Krušné hory Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod

LHP LČR s.p. – Litvínov 403000

Výměra LHC v ZCHÚ

4,0255 ha

Období platnosti LHP (LHO)

1.1.2001-31.12.2010

Organizace lesního hospodářství

LS Litvínov

Nižší organizační jednotka

Lesní revír

33


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5.1.1.1 LHC 407303 LHP Lesy Sever s.r.o. Přírodní lesní oblast

1 – Krušné hory

Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod

LHP Lesy Sever s.r.o. 407303


39,8246 ha


1.1.2007-31.12.2016


Lesy Sever s.r.o


---

2.5.1.1.1 LHC 403802 LHO Teplice Přírodní lesní oblast

1 – Krušné hory

Lesní hospodářský celek/zařizovací obvod

LHO Teplice 403802


0,5743 ha


1.1.2001-31.12.2010


LHO Teplice


---

34


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5.1.2 Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 1 – Krušné hory Označení SLT

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša)

Výměra (porostní) (ha)

Podíl (%)

7K

Kyselá buková smrčina

SM7,BK2,JD1,JR,BR

2,29

5,15

8G

Podmáčená smrčina

SM7.5,OL2,BR0.5,JD

4,92

11,08

8R

Vrchovištní smrčina

SM8,BR1,KOS1,JD,JR

31,96

71,95

9R

Vrchovištní kleč

KOS8,SM2

5,25

11,82

44,42

100

Celkem

35


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.5.1.3 Porovnání přirozené a současné skladby lesa Současné zastoupení Dřevina ha

%

7,91 23,25 0,60 1,89 33,05

22,76 66,90

Listnáče BRP OL JR BK

Jehličnany SM KOS JD SMP Suma jehličnaté

Přirozené zastoupení (Průša) ha

%

5,43 95,09

31,16 7,40 0,60 0,00 39,17

70,15 16,66 1,35 0,00 88,16

1,71 0,00 0,00 0,00

4,91 0,00 0,00 0,00

3,47 0,98 0,34 0,46

7,82 2,22 0,76 1,04

Suma listnaté

1,71

4,91

5,25

11,84

Holina

0,00

0,00

0,00

0,00

*34,76

100,00

44,42

100,00

Celkem Poznámka:

Žlutě podbarvené dřeviny se nevyskytují v rekonstruované přirozené druhové skladbě dle Průši.

* = současná plocha porostní snížená o rozsáhlá bezlesí 2.5.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Vodní plochy se v PR Grűnwaldské vřesoviště nevyskytují, s výjimkou drobných dočasných zdrží na postupně zahrazovaných odvodňovacích kanálech. Území je zdrojem vody Flájského potoka.

2.5.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se významné útvary neživé přírody nenachází.

2.5.4 Základní údaje o nelesních pozemcích V rámci PR Grűnwaldské vřesoviště se z hlediska evidenčního nelesní pozemky nenachází. Mapa dílčích nelesních ploch objektů ZCHÚ nebyla vytvořena.

36


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

2.6 Zhodnocení výsledků předchozí péče a zásahů do území a závěry pro další postup Území přírodní rezervace bylo v minulosti zásadně pozměněno odvodňováním, těžbou rašeliny a následně zalesňováním. Tyto zásahy vesměs nesouvisely s péčí o zvláště chráněné území, nýbrž s jeho hospodářskou exploatací před vznikem územní ochrany; byly započaty pravděpodobně již v průběhu 19. století a ukončeny v podstatě až v 80. letech století následujícího. S odhlédnutím od samotné těžby rašeliny, která měla za následek prakticky úplnou likvidaci původního biotopu zejména v jihovýchodní části rezervace, byly celoplošným odvodněním vlastního území i širšího okolí i v těžbou nezasažené části vrchoviště nastartovány dlouhodobé vegetační změny, spojené zejména ve druhé polovině 20. století s postupným zapojováním dřevinné vegetace. Postupný nástup zapojeného rašelinného boru na místě původně alespoň částečně otevřeného vrchoviště je dobře dokumentován časovou řadou historických leteckých snímků (viz příl.) Tento vývoj mohl být po odvodnění území zcela spontánní - i když ani roli umělého zalesňování v něm nelze vyloučit – a zároveň musel být nutně doprovázen ústupem všech druhů, striktně vázaných na aktivní otevřená vrchoviště. Ačkoliv vzhledem k téměř naprosté absenci jednoznačně lokalizovaných faunistických dat nejsou k dispozici konkrétní údaje, tento předpoklad dobře potvrzují věrohodné záznamy o historickém výskytu typicky vrchovištních druhů cévnatých rostlin, jako je Ledum palustre nebo Andromeda polifolia, jejichž nálezy v závěru 20. století postupně prakticky ustaly. V době přípravy a vyhlášení chráněného území nebyl tento přechodový charakter aktuální vegetace rozpoznán. Relativně velmi konzervativní koncepce péče tehdy naopak vycházela z dobově převládajícího předpokladu, že dochovaná forma krušnohorských vrchovišť je vysoce stabilním reliktem edaficky podmíněné klimaxové vegetace, nacházející se v dlouhodobé rovnováze s faktory dochovaného prostředí – právě v tom byla obvykle spatřována její hodnota. Tento dobový náhled se uplatňoval u většího počtu vrchovištních rezervací, vyhlášených na území Ústeckého kraje ještě v 90. letech minulého století, a našel též svůj odraz v jejich převládajícím charakteru uzavřených klečových vrchovišť. I v případě Grünwaldského vřesoviště proto všechny postupně navazující plány péče bez výjimky deklarovaly ve vztahu k lesním porostům (a k vegetaci vůbec) bezzásahovost, která navíc nebyla v žádném příkrém rozporu s hospodářskými cíli vlastníků lesa. Od poloviny 90. let se tak managementové zásahy v rezervaci omezovaly prakticky výhradně na postupné rušení odvodňovacích kanálů hrázkováním,

které mělo místy za náledek jejich postupné

zazemňování a přinejmenším dočasnou obnovu aktivního akrotelmu alespoň v dosahu vzdutí zřizovaných hrázek. Jednoznačné vyhodnocení dopadů těchto zásahů na charakter vegetace a na předmět ochrany přírodní rezervace nebylo nikdy provedeno, nicméně pozorovatelné výsledky nevedly ani ke zpochybnění obecně sdíleného předpokladu, že tato opatření mají pozitivní význam pro revitalizaci vrchovišť alespoň jako podpůrné opatření. Zásada bezzásahovosti byla prolomena až po požáru, který v létě 1994 zcela zničil vegetaci severní části vrchoviště na ploše cca 2 ha. V souladu s tehdejšími představami o předmětu ochrany rozhodl orgán ochrany přírody ve spolupráci s lesní správou o znovuzalesnění požářiště autochtonní borovicí rašelinnou a smrkem. Zdrojem reprodukčního materiálu byla místní populace obou dřevin s dobrým předpokladem místního původu. Z archivních dokumentů vyplývá výsadba přinejmenším 10 000 sazenic borovice rašelinné a 500 řízkovanců smrku ztepilého v letech 1999 a 2004, není však 37


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

vyloučeno, že tato dokumentace není úplná. Vyhodnocení výsledků výsadby není k dispozici, avšak ze stavu nově založeného porostu před jeho odstraněním v roce 2012 lze usuzovat, že musela být doprovázena značným nezdarem, zejména u smrku. Vzhledem k souběžně probíhajícímu spontánnímu rozvoji vegetace aktivního vrchoviště na bývalém požářišti, a s ním spojenému masivnímu návratu některých ohrožených druhů rostlin, které z rezervace zdánlivě vymizely již koncem 80. let, je nutno pokusy o opětovné zalesnění této plochy považovat zpětně za chybu. Při zohlednění této zkušenosti je zřejmé, že odrůstání nově založeného porostu by v delším časovém horizontu přímo ohrožovalo znovuobnovený předmět ochrany evropsky významné lokality, kterým je prioritní evropské stanoviště 7110 Aktivní vrchoviště. Plochy s výskytem heliofilní vegetace aktivního vrchoviště (tj. s výskytem diagnostických druhů asociace Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici) a s potenciálem jejího dalšího šíření je naopak třeba před případnou expanzí a zapojováním vyššího keřového a stromového patra důsledně chránit. Zároveň je třeba uvážlivě snížit rozlohu a uvolnit zápoj stávajícího porostu borovice rašelinné na neodvodněné části vrchoviště, která požárem zasažena nebyla, a to přednostně od stávajících porostních mezer, které jsou s velkou pravděpodobností pozůstatkem původního otevřeného vrchoviště a mají tak největší předpoklady pro následnou regeneraci jeho původní vegetace.

Sukcese borovice rašelinné na bývalém požářišti v roce 2009 (dílčí plocha 1).

38


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Výsadba smrku ztepilého na bývalém požářišti (dílčí plocha 1) – 12. 6. 2005

2.7 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě možné kolize Kolize prioritních zájmů ochrany přírody nejsou předpokládány. Prioritním zájmem je udržení a rozšíření biotopu aktivního vrchoviště, který je vymezen konkrétním typem vegetace. Tento cíl je dosažitelný pouze v té části rezervace, která nebyla přímo odvodněna a obsahuje dosud pozůstatky této vegetace. Tento cíl není v zásadní kolizi s žádným jiným cílem ve vztahu k předmětu ochrany evropsky významné lokality ani přírodní rezervace. Potřebná redukce porostu borovice rašelinné nemůže populaci tohoto druhu na území rezervace ohrozit.

39


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání

3.1.1.1 Péče o lesy Obecné zásady péče o lesy, které odpovídají výskytu lesních porostů na jednotlivých lesních typech respektive na souborech lesních typů (SLT) náležícím do přírodní lesní oblasti č.1 – Krušné hory, jsou zpracovány ve formě rámcových směrnic hospodaření pro jednotlivé hospodářské soubory (HS). Zpracovatelé lesního hospodářského plánu (LHP) by měli omezit velké množství potenciálních hospodářských souborů těmito sběrnými hospodářskými soubory:

SLT

RSH

Současné porosty

Hospodářský soubor

01 o,p Mimořádně nepříznivá stanoviště

Smrkové

9011

- vrchovištní smrčina(8R)

Klečové

9013

Smrkové

4721

Náhradní porosty

4724

Smrkové, klečové

4781

- vrchovištní kleč(9R) 73

79

Kyselá stanoviště horských poloh

Podmáčená stanoviště horských poloh

40


Číslo směrnice 01o,p

Kategorie lesa 32a

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Soubory lesních typů 8R, 9R

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 9R KOS100 BRP 0-5, JR 0-5 8R SM 90-100 KOS 0-10, BRP 0-10, JR 0-10

ostatní dřeviny BO,SM

A) Porostní typ 9011 (11) smrk

B) Porostní typ 9013 (13) kleč

C) Porostní typ

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 150 50 Hospodářský způsob V

Obmýtí Obnovní doba 200 50 Hospodářský způsob V

Obmýtí

Obnovní doba

Hospodářský způsob

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přiroz. druhové skladbě pds: 8R1: SM9,BR1,BOB,JR 8R3: SM8-10,BRP 0-2,KOS 9R1: BOB(KOS)9,SM1,BR,JR

pds: 8R1: SM9,BR1,BOB,JR 8R3: SM8-10,BRP 0-2,KOS 9R1: BOB(KOS)9,SM1,BR,JR

Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění) : vyvýšená sadba • nepravidelný spon • velmi silné sazenice obnovní postup: přirozená obnova přirozená obnova žádoucí • ponechávat odumřelou hmotu na místě ⇒(nálet na tlející dřevo) nejsme-li limitováni kalamitním poškozením → postup proti větru, skupinovitý výběr kombinovaná přirozená a umělá obnova : • jednotlivý (asanační) výběr, kůrovcovou hmotu asanovat a ponechat na místě • podsadby • obtížně zalesnitelné holiny zalesňovat postupně od okraje

způsob obnovy (zalesnění) : přirozená obnova : přirozená obnova žádoucí umělá obnova obnovní postup: přirozený vývoj

Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti zvěři

-

-

Výchova porostů zaměření: stabilita • hluboké koruny (>1/2 kmene) • provádí se jen do II.st. poškození !) porosty 20 - 40 let • silné proředění nárostů a kultur ⇒ volný spon, hluboké koruny • (± úrovňové, silné zásahy, méně časté (cca 20 letý interval) ⇒ hluboké koruny) porosty 40 - 70 let (± úrovňové, intenzivní zásahy, méně časté (cca 20 letý interval) ⇒ hluboké koruny)

Opatření ochrany lesa - včasná asanace kůrovce, vyvýšená sadba

-

-

-

-

Provádění nahodilých těžeb Bez zvláštních omezení.

Doporučené technologie Dřevní hmota se ponechává na místě • prvořadé hledisko ochrany lesních půd a porostů • ve výjimečných případech vyklizování a přibližování koňským potahem, lanovým systémem, lanovkou (po zámrzu)

Poznámka

41


Číslo směrnice 73

Kategorie lesa 32a

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Soubory lesních typů 7K(mimo 7K9)

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 7K(mimo 7K9) SM 70-90 BK 10-30, JR 0-10, JD

ostatní dřeviny BO, BR

A) Porostní typ 4721 smrk

B) Porostní typ 4724 náhradní porosty

C) Porostní typ

Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 130 30 Hospodářský způsob N,H.P

Obmýtí Obnovní doba 40 20 Hospodářský způsob N,H

Obmýtí

Obnovní doba


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přiroz. druhové skladbě pds: 7K3:SM7,BK3,JD,JR,BR 7K4:SM7,BK2,JD1,JV,BR,JR

pds: 7K3:SM7,BK3,JD,JR,BR 7K4:SM7,BK2,JD1,JV,BR,JR

Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění): využít přirozeného zmlazení smrku, eventuálně přimíšených listnáčů • jamková sadba • pravidelný spon • brázdová nebo jamková příprava půdy obnovní postup: umělá obnova: umělá obnova : postup ± od V (= x větru) ažJV (s ohledem na teplo) • lesní zákon připouští obnovu holou sečí (š = 2v) • vhodnější je však použití okrajové seče (t.j. náseku s prosvětlením následného pruhu), kdy lze využít přirozeného zmlazení smrku • 3 seče v pracovním poli • návratná doba 10 let • cílovou listnatou příměs v mateřském porostu využít k přiroz. zmlazení • BK do stíněného okraje seče, nebo do předsunutých prvků (náseků) Proředěné porosty podsadit, případně zranit půdu pro přirozené zmlazení • postup podle odrůstání podsadeb a zdravot. stavu mateř. porostu, uvolňování nárostů Od stupně pošk. III.b se provádí exhalač. těžba

způsob obnovy (zalesnění): umělá obnova : brázdová nebo jamková příprava půdy • jamková i vyvýšená sadba • pravidelný spon • silné sazenice obnovní postup: REKONSTRUKCE : ve větších komplexech PND se preferuje postup podle prostorového pořádku s ohledem na převládající směr bořivého větru (generální postup ± od V) • Používá se : • přeměna přímá : buď pruhovými sečemi (š = maximálně 20-25m), nebo clonnou sečí prosázení (nezapojených PND /cca do 2-3 m výšky/) sníženým počtem (50% normy) cílových dřevin a následná úprava druhové skladby výchovou v menších lokalitách PND (cca do 10 ha) se postupuje individuálně podle „zralosti“ PND • postup v porostu ± od V

Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu a buřeni, plecí seče

ochrana proti okusu a ošetření proti buřeni

Výchova porostů zaměření: životnost, stabilita, kvantita • rozčlenění porostů : (40) - 40 - 120 m (prořezávka, probírka, obnova) • linky 1,5 - 3,5 m porosty 15 - 30 let : 10 letý interval • 5 letý v přehoustlých skupinách, prořezávka při ho = 1-2m • zásahy individuální, podúrovňové, kombinované • udržet volnější zápoj, cílovou příměs a předrosty porosty 30 - 70 let : 15-20 letý interval • probírky podúroveň., negativ. výběr • udržet hluboké koruny, tvorba vnitřních okrajů výchova se provádí v I. a II. stupni poškození

zaměření: výchova podle rozdílné kvality souč. porostů , v porostech, které budou v deceniu rekonstruovány se výchova neprovádí mladé porosty : úprava rozestupů • podpora cílové příměsi ,± 15-20 letý interval neuvolňovat již silně potlačený SMP z BŘ porostů dospívající porosty uvolňovat kvalitní cílovou příměs • 15-20 letý interval

Opatření ochrany lesa výchovou : hluboké koruny, volnější zápoj vhodná provenience

přeměny


Bez zvláštních omezení.

Doporučené technologie Převládá hledisko produktivity práce při zachování základních požadavků ochrany přírodního prostředí (vyloučit kontaminaci PHM apod.,zhutnění, tvorbu rýh a kolejí, poškození kořenů apod.) PÚ +PN - vyklizování potahem (ev. navijákem), přibližování po lince UKT,SLKT MN rozptýlená - vyklizování potahem (ev. UKT, SLKT), přibližování po lince UKT,SLKT MÚ + soustředěná MN - vyklizování i přibližování UKT, SLKT, vyvážecí soupravou

Poznámka

42


Číslo směrnice 79

Kategorie lesa 32a

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Soubory lesních typů 7R, 8G

Cílová druhová skladba dřevin (%) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 7R SM 80-100 JR 0-10,BR 0-10, JD 0-10 8G A) Porostní typ 4781 smrk Základní rozhodnutí Obmýtí Obnovní doba 120 40 Hospodářský způsob P,N

B) Porostní typ

Obmýtí

ostatní dřeviny BO, C) Porostní typ

Obnovní doba


Obmýtí

Obnovní doba


Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty = zavedení hospodaření v ekosystémovém pojetí, směřovat k přiroz. druhové skladbě pds: 7R1:SM9,BR1,JR,JD 8G3: SM 7.5, OL 2, BR 0.5, JDSM10,BR,JR,JD

Způsob obnovy a obnovní postup způsob obnovy (zalesnění): využít přirozeného zmlazení smrku • vyvýšená sadba • silné sazenice • pravidelný spon • podzimní příprava půdy obnovní postup: umělá obnova: postup x větru (± od V ) • lesní zákon připouští obnovu holou sečí (je však nevhodná) • doporučuje se okrajová seč (= násek s prosvětlením následného pruhu), kdy lze využít přirozeného zmlazení smrku • doplňuje se silnou sadbou • 3 seče v pracovním poli • návratná doba 10 let, uvolňovat nárosty Proředěné porosty podsadit • postup podle odrůstání podsadeb a zdravot. stavu mateř. porostu Od stupně pošk. III.b se provádí exhalač. těžba

Péče o nálety, nárosty a kultury ochrana proti okusu a buřeni, plecí seče

Výchova porostů zaměření: životnost, stabilita • zpevňování porostů velmi naléhavé • rozčlenění porostů : (40) - 40 - 120 m (proř., probírka, obnova) • linky 1,5 - 3,5 m porosty 20 - 40 let : 10 letý interval • zásahy individuální, podúrovňové, kombinované • přehoustlé nárosty redukovat prořezávkou při ho = 1-2m • od mlazin volnější zápoj, pravidelné rozestupy, udržet předrosty a cílovou příměs porosty 40 - 80 let : 20 letý interval • mírné probírky v podúrovni, negativní výběr → hluboké koruny, volnější zápoj , vnitřní okraje výchova se provádí v I. a II. stupni poškození

Opatření ochrany lesa výchovou : hluboké koruny, volnější zápoj vhodný ekotyp,vyvýšená sadba


Doporučené technologie Požadavek na šetřivé vykonávání prací s ohledem na přírodní prostředí • Úrovňové vykácení přibližovacích linií, použití technických textilií (vyloučit zhutnění a zbahnění půdy (koleje, příkopy), erosi, kontaminaci PHM, poškození kořenů a kmenů) PÚ +PN + MN rozptýlená - vyklizování potahem (ev. navijákem), přibližování potahem, na zpevněné lince event. UKT,SLKT MÚ + soustředěná MN - vyklizování potahem (navijákem), přibližování lanovkou, potahem, na zpevněné svážnici event. UKT, SLKT

Poznámka

43


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Stanoviště vegetace otevřených vrchovišť, která se evidenčně nacházejí na PUPFL jako součást HS 9013, by měla být převedena do bezlesí, neboť pěstování lesa na těchto stanovištích je v kolizi se zájmem na ochraně prioritního evropského stanoviště 4110 Aktivní vrchoviště.

Dílčí plocha 1: kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), 18. 6. 2009.

44


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

3.1.1.2 Péče o rybníky, vodní nádrže a toky Drenážní účinek odvodňovacích příkopů by měl být postupně zmírňován pokračujícím budováním hrázek. Tomu by měla předcházet pasportizace dosud provedených opatření tohoto druhu, včetně vyhodnocení jejich dosavadního přínosu pro obnovu aktivního akrotelmu a pro předměty ochrany přírodní rezervace a evropsky významné lokality.

Přehrážka v téměř zcela zazemněném příkopu, 2005.

3.1.1.3 Péče o nelesní pozemky Z důvodů absence nelesních pozemků v PR Grűnwaldské vřesoviště není popsána.

3.1.1.4 Péče o rostliny Management péče o rostliny by měl v PR Grűnwaldské vřesoviště spočívat zejména v těchto základních činnostech: -

na ploše bývalého požářiště (dílčí plocha 1) musí být zamezeno spontánní sukcesi i umělé výsadbě lesních dřevin, zakmenění lesa zde nesmí překročit stupeň 0,1;

-

na neodvodněné části vrchoviště (dílčí plocha 2) je třeba v průběhu 5ti let redukovat porost borovice rašelinné tak, aby jeho pokryvnost nadále nepřekračovala 20% a porost se vyznačoval hloučkovitou strukturou; tohoto stavu je třeba dosáhnout nejpozději v horizontu pěti let postupným uvolňováním zápoje s postupem od stávajících porostních mezer, veškerou dřevní hmotu je třeba z plochy odstranit; při dodržení zákonných požadavků na požární ochranu je


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

možné alternativně a za předpokladu důkladného vyhodnocení účinků zásahu aplikovat po zámrzu řízené vypalování porostu, -

pokračovat v hrázkování odvodňovacích kanálů uvnitř rezervace; je třeba provést pasportizaci dosud provedených hradících objektů a jejich technického stavu,

-

při všech lesnických činnostech postupovat s ohledem na stávající výskyt chráněných a významných rostlinných druhů a umožnit jejich optimální rozvoj (zvětšování počtu, lepší životní podmínky).

Ostřice chudokvětá (Carex pauciflora) na bývalém požářišti (dílčí plocha 1) , 12. 6. 2005.

3.1.1.5 Péče živočichy I přesto, že lesní hospodářská činnost v rámci PR Grűnwaldské vřesoviště není častá, mohou jí být dotčeny všechny druhy živočichů, ale zejména ptáků a jejich hnízd přímo, je-li obnovní nebo výchovná těžba prováděna v hnízdním období nebo v období toku, t.j. od 1.2. do 31.7. Návrh ochranných opatření je následující: -

lesní těžbu provádět především mimo období hnízdění a mimo zimní období (výjimkou mohou být pouze zásahy kalamitní), t.j. z hlediska ochrany ptáků od 1.8. do 31.10.,

-

těžební odpad využít přednostně k vyplnění odvodňovacích příkopů uvnitř rezervace ,

-

zcela vyloučena by měla být introdukce nepůvodních organismů,

-

stavy zvěře na území PR by měly by odpovídat úživnosti a ekologické únosnosti území, maximálně by měly dosahovat normovaných kmenových stavů, na území PR nesmí být podporováno soustřeďování spárkaté zvěře.

46


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

3.1.1.6 Péče o útvary neživé přírody -

volbou vhodných technologických postupů při pěstování lesa minimalizovat narušování

půdního povrchu a zajistit ochranu proti erozním procesům a sesuvům

3.1.1.7 Zásady jiných způsobů využívání území Nejsou stanoveny. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů, vymezení ploch s odlišnými způsoby

péče o ekosystémy

3.1.2.1 Lesy V lesních porostech popsaných v rámci lesních hospodářských plánů (LHP) nebo lesních hospodářských osnov (LHO) je podrobný výčet navrhovaných zásahů situován do konkrétních porostních skupin a je uveden v samostatné příloze č.1 – „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“. U porostní skupiny 414A5a/1 jsou vymezeny dvě dílčí plochy s plánovanou redukcí vyššího keřového a stromového patra (viz příl.), tyto plochy je proto žádoucí převést ve veřejném zájmu do bezlesí (§ 13 odst. 1 zák. č. 289/1995 Sb.), neboť jejich cílový stav, odpovídající biotopu aktivního vrchoviště, je neslučitelný s trvalou existencí lesního porostu. U dílčí

plochy č. 1 budou zásahy omezeny na

potlačování případné sukcese vyššího keřového nebo stromového patra lokálním vyřezáváním odrůstajících náletových nebo zmlazujících dřevin 1x za 3 roky. U dílčí plochy č. 2 bude provedeno postupné uvolnění zápoje porostu borovice rašelinné výběrovou sečí zahájenou rozšiřováním stávajích porostních mezer tak, aby v průběhu pěti let nepřesáhla průměrná pokryvnost vyššího keřového a stromového patra 20%. Pořezaná biomasa musí být z porostu odstraněna.

3.1.2.2 Rybníky, vodní nádrže a toky Navrhuje se oprava a budování hrázek na odvodňovacích příkopech a zároveň pasportizace dosud provedených opatření tohoto druhu, jejíž součástí bude rovněž vyhodnocení jejich přínosu pro předměty ochrany přírodní rezervace a evropsky významné lokality.

3.1.2.3 Nelesní plochy Z důvodu absence nelesních ploch v PR Grűnwaldské vřesoviště nejsou navrhovány.

3.1.2.4 Péče o útvary neživé přírody Zvláštní péče o útvary neživé přírody v PR Grűnwaldské vřesoviště není navrhována.

47


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma (včetně návrhu zásahů a přehledu činností)

Orgán ochrany přírody nevyhlásil pro PR Grűnwaldské vřesoviště ochranné pásmo, a proto dle zákona 114/92Sb. (§37) je platným ochranným pásmem území do vzdálenosti 50 metrů od hranice tohoto zvláště chráněného území. Vzhledem ke skutečnosti, že je PR obklopena lesními porosty, jeví se pro ochranné pásmo ZCHÚ jako dostačující dodržování zásad stanovených rámcovými směrnicemi hospodaření (RSH), které jsou součástí lesního hospodářského plánu (LHP). Pokračovat v přeměnách v porostech náhradních dřevin. Pozemky v ochranném pásmu by neměly být odvodňovány zřizováním nových drenáží,

stávající

odvodňovací objekty v ochranném pásmu by již neměly být udržovány a obnovovány.

3.3 Zaměření a vyznačení ZCHÚ v terénu Hranice PR Grűnwaldské vřesoviště je zaměřena, v návaznosti na přehlášení rezervace v rámci implementace evropsky významné lokality je však třeba provést aktualizaci zaměření hranice, její nové vyznačení v terénu a zápis ochrany území do katastru nemovitostí.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření PR Grűnwaldské vřesoviště je nutno přehlásit v rámci implementace strejnojmenné evropsky významné lokality.

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Regulace rekreačního a sportovního využívání zájmového území PR Grűnwaldské vřesoviště není v současnosti nutná.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití ZCHÚ Vzdělávací využití PR Grűnwaldské vřesoviště je dostatečné. Informační panel je umístěn na přístupném a turisticky dostupném místě.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum ZCHÚ Je nutné provést inventarizační průzkum zaměřený na vybrané skupiny bezobratlých živočichů (např. Araneae, Odonata, Lepidoptera, Coleoptera), mechorosty, cévnaté rostliny a houby.

48


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč bez DPH)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč bez DPH)

Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení hranic – celková obnova (cca 2,5 km – 3000 Kč/1 km) ---

7.500

---

100.000

Získání odborných podkladů pro přípravu následujícího plánu péče (průzkumy) Obnova znakem

informačního panelu a cedulí se státním 25.000

Celkem jednorázové a časově omezené zásahy (Kč)

---

132.500

3.750

7.500

100.000

200.000

30.000

120.000

Opakované zásahy Údržba značení PR (2x) Oprava a výstavba přehrážek odvodňovacích příkopů (2x) Redukce porostu borovice rašelinné na ploše vrchoviště (dílčí plocha 2) (4x) Celkem opakované zásahy (Kč)

327.500

Celkem (Kč)

460.000

4.2 Období platnosti plánu péče: Od data schválení do 31. 12. 2024.

49


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4.3 Použité podklady a zdroje informací Dostupné podklady Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Krajského úřadu Ústeckého kraje Vyhodnocení vlivu požáru na vývoj rostlinstva v PR Grűnwaldské vřesoviště – Ondráček 2008 LHC

403000

LHP LČR s.p. – LHC Litvínov - numerická a grafická část LHP

LHC

407303

LHP Lesy Sever s.r.o. - numerická a grafická část LHP

LHC

403802

LHO Teplice - numerická a grafická část LHO

OPRL - PLO 1 Krušné hory – ÚHÚL Brandýs nad Labem Vlastní terénní šetření EKOLES-PROJEKT s.r.o. v roce 2009. Foto.Milan Kryl

50


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4.4 Seznam mapových listů a) katastrální mapa 1:5000 č. č.

Teplice Teplice

4-3 4-4

č. č.

Teplice Teplice

4-3 4-4

č. č.

02-32-01 02-32-06

b) státní mapa 1:5000 - odvozená

c) základní mapa České republiky 1:10000

51


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4.5 Seznam používaných zkratek LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LHO – lesní hospodářská osnova SLT – soubor lesních typů LT – lesní typ MZD – meliorační a zpevňující dřeviny cds – cílová druhová skladba pds – přirozená druhová skladba N – násečný hospodářský způsob H – holosečný hospodářský způsob P – podrostní hospodářský způsob š – šířka seče v – výška porostu ρ – zakmenění porostu nd – návratná doba PÚ – předmýtní úmyslná těžba PN – předmýtní nahodilá těžba MÚ – mýtní úmyslná těžba MN – mýtní nahodilá těžba UKT – univerzální kolový traktor SLKT – speciální lesní kolový traktor ev. – eventuelně S,J,Z,V – označení světových stran PND - porost náhradních dřevin LHP - lesní hospodářský plán

AK BK BKS BO BOC BR DB DBZ DBC DG HB JD

- trnovník akát - buk lesní - borovice banksovka - borovice lesní - borovice černá - bříza bradavičnatá - dub letní, zimní - dub zimní - dub červený - douglaska tisolistá - habr obecný - jedle bělokorá

JIV JL JR JS JV KJ KL KR KS LP LTX MD

- vrba jíva - jilm horský - jeřáb ptačí - jasan ztepilý - javor mléč - kaštanovník jedlý - javor klen - keře - jírovec maďal - lípa malolistá - ostatní listnáče - modřín opadavý

52

OL OLS OR OS SM SMP TP TR VJ VR

- olše lepkavá - olše šedá - ořešák černý - topol osika - smrk ztepilý - smrk pichlavý - topoly - třešeň ptačí - borovice vejmutovka - vrby


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4.6 Plán péče zpracoval Jméno:

EKOLES-PROJEKT s.r.o., Riegrova 4338/12, 46601 Jablonec nad Nisou a Krajský úřad Ústeckého kraje

Datum:

červen 2009, aktualizováno v lednu 2013

53


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

5. PŘÍLOHY PLÁNU PÉČE Příloha č. 1

Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

Příloha č. 2

Mapa katastrální se zákresem ZCHÚ (Mapa katastrální 1 : 10000)

Příloha č. 3

Mapa dílčích lesních ploch a objektů ZCHÚ (Porostní mapa 1 :10000)

Příloha č. 4

Lesnická mapa obrysová pro ZCHÚ (Obrysová mapa 1 : 10000)

Příloha č. 5

Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ (Mapa stupňů přirozenosti 1 : 10000)

Příloha č. 6

Mapa navrhovaných opatření (Mapa technologická 1 :10000)

Příloha č. 7

Časová řada leteckých snímků

Příloha č. 8

Mapa stabilního katastru

54

Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Lesy Sever Litvínov Litvínov Litvínov

b

A

b

B

a

B

a

B

a

B

a

B

1 5

4,4100 8R

5

4,4100 8R

2

4,4100 8R

5a

5a

3,7200 8R

a

5a

5a

3,7200 8R

B

a

5a

5a

3,7200 8R

A

a

1

1

0,0400 7K

A A

a a

2 4

2 4

0,1600 8G 1,9400 7K

5a

8R 8R 8R

46

3 KOS

80 bez zásahu

3

46

3 SM

3

19

6 KOS

20 bez zásahu 10 0 bez zásahu

48

2 KOS

70 bez zásahu

3 převod do bezlesí po předchozí asanační výběrové seči

48

2 SM

20 bez zásahu

3 převod do bezlesí po předchozí asanační výběrové seči

48

2 BRP

3 převod do bezlesí

7

1 KOS


46

2 KOS

50 bez zásahu

3

46

2 SM

3

19

7 KOS


46

3 SM

90 bez zásahu

3

46

3 BRP

5 bez zásahu

3

46

3 KOS

2

9 SM

17 10 KOS 32 9 SM

5 10 0 10 0 90

3

3 převod do bezlesí

3

bez zásahu

3

bez zásahu

4

bez zásahu obnovní těžba -zalesnění dle

4 5 přeněna PND, clonná seč

0

Poznámka

A

5a

8R

Stupeň přirozenosti

b

5a

8R

Naléhavost

A

4,4900 18,110 0 18,110 0 18,110 0 18,110 0

Doporučený zásah

b

2

Zastoupení(%)

A

4,4900 8R

Dřevina

b

5

901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 3 901 1 901 1 901 1 472 1 478 3 472

Zakmenění

A

4,4900 8R

Věk

b

5

HS

A

5/ 2 5/ 2 5/ 2 5a/ 1 5a/ 1 5a/ 1 5a/ 1 5/ 2 5/ 2 5/ 2

SLT

b

Plocha skupiny

A

na období 1.5.2014 – 31.12.2024

Etáž

Porostní skupina

Porost

Lesy Sever

41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41

Dílec

Lesy Sever

Oddělení

Název LHC



na období 1.5.2014 – 31.12.2024

4 Litvínov Litvínov Litvínov Litvínov Litvínov Litvínov Litvínov LHO Teplice

41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4 41 4

4 A

a

E

a

E

a

E

a

E

a

E

a

E

a

A

c

4 4/ 1 4/ 1 4/ 1 4/ 1 4/ 1 4/ 1

4

1,9400 7K

4

1,8900 8G

4

1,8900 8G

4

1,8900 8G

4

1,8900 8G

4

1,8900 8G

1

1,8900 8G

472 4 478 6 478 6 478 6 478 6 478 6 478 1

P

CDS obnovní těžba -zalesnění dle 10 CDS

32

9 KOS

0

5 přeněna PND, clonná seč

33

45 bez zásahu

4

33

3 BRP SM 3 P

25 bez zásahu

4

33

3 BL

15 bez zásahu

4

33

3 BR

10 bez zásahu

4

33

3 KOS

4

2

7 SM


4 pouze bezlesí

56


na období 1.5.2014 – 31.12.2024


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

58


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

59


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

60


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

61


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

62


na období 1.5.2014 – 31.12.2024

63

Plán péče PR GRŰNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ. pro. na období

Recommend Documents