Plán péče o PR Mazurovy chalupy

Plán péče o PR Mazurovy chalupy na období 2014 – 2023

RNDr. Romana Prausová, Ph.D.

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Mazurovy chalupy druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení č. 3/2014 orgán, který předpis vydal: Pardubický kraj číslo předpisu: (nařízení č. 3/2014) datum platnosti předpisu: 26. 6. 2014 datum účinnosti předpisu: 1. 8. 2014 1.2 Údaje o lokalizaci území Pardubický Pardubice Holice v Čechách Býšť Hoděšovice

kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území: Orientační mapa s vyznačením území v příloze č. M1.

Obr. 1 Označení stávající PR Mazurovy chalupy, okraj p.p.č. 316 (foto Prausová, 2013)

2

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (Hoděšovice; 640255) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

291/1 295/1 302 303 308 309 311 312 316 320 572

KN KN PK PK KN KN KN KN KN KN část KN

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Trvalý travní porost Trvalý travní porost

Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha

Ostatní komunikace

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

127 127 137 137 127 127 127 127 127 127 127

17 417 21 161 8 164 12 229 10 073 7 506 7 856 908 7 193 22 943 1 666

Celkem

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

17 417 21 161 8 164 12 229 10 073 7 506 7 856 908 7 193 22 943 925 116 375

Ochranné pásmo: ochranné pásmo je podle zákona č. 114/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) do vzdálenosti 50 m od hranice PR (části parcel 28/1,2; 285/1; 286/1; 290; 293; 294; 296; 298; 300; 304; 305; 310; 313/1; 318; 319; 327; 328/1,2,3,4,8; 329/4; 330/3; 539/5, 542, 572 část, k. ú. Hoděšovice) Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ (ochranné pásmo 50 m po obvodu PR) v příloze č. M2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha -

OP plocha v ha

vodní plochy -

trvalé travní porosty

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha

-

rybník nebo nádrž

-

vodní tok

-

neplodná půda

-

ostatní způsoby využití

0,0925

11,5450

orná půda

-

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

-

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

Způsob využití pozemku

50 m po obvodu PR ze zákona

0,0925

11,6375

3

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne ne ne CZ0530064 Mazurovy chalupy (kód 5539)

1.6 Kategorie IUCN IV - řízená rezervace - území pro management stanovišť / druhů: chráněná území, zřizovaná převážně pro účely ochrany, prováděné cestou managementových zásahů Definice: Oblast pevniny vystavená aktivním zásahům pro účely managementu s cílem zajistit uchování stanovišť anebo naplňovat potřeby vybraných druhů. Cíle managementu: - zabezpečit a udržovat stanovištní podmínky, nezbytné pro ochranu význačných druhů, skupin druhů, bio-tických společenstev nebo hmotných přírodních jevů, které vyžadují specifickou lidskou manipulaci pro zajištění optimální péče; - umožňovat vědecký výzkum a monitoring přírodního prostředí jako primární činnosti, spojené s trvale udr-žitelnou péčí o přírodní zdroje; - vytvořit vymezená území pro vzdělávání a uvědomování veřejnosti o charakteristikách příslušných stano-višť a o metodách péče o divokou přírodu; - eliminovat a poté zabránit další exploataci nebo jiným způsobům využívání území, jež by byly v rozporu s cílem vyhlášení; - poskytovat všem stálým obyvatelům veškeré výhody, slučitelné s ostatními cíli managementu. 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu dle vyhlašovacího předpisu: Mozaika bezkolencových, mezofilních a slatinných luk v lesním komplexu královéhradeckých lesů, výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, živočichů (zejména obojživelníků, plazů a bezobratlých) a hub vázaných na luční, mokřadní a ekotonální biotopy.

4

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému

podíl popis ekosystému plochy v ZCHÚ (%) Převažující vegetace na většině území, zastoupeny všechny Střídavě vlhké bezkolencové 65 % 3 varianty asociace Molinietum caeruleae: 1) dominantní louky (Molinion caeruleae) vlhká (M. c. var. Scorzonera humulis), 2) hojná - přechod k mezofilním trávníkům (M. c. var. Bromus erectus), 3) ojediněle - přechod k slatinným loukám (M. c. var. Carex hostiana) Vegetace (Junco inflexi-Menthetum longifoliae) vázaná Vlhké pcháčové louky (Calthion) 10 % zejména na odvodňovací příkopy nebo litorály uměle vybudovaných tůní. Zpravidla nezapojená rostlinná společ. na jílovitém podkladu ovlivněná mechanic. narušováním (sešlap zvěří, řízené zásahy ve prospěch živočichů). Fragmenty v plochách, kde proběhly řízené zásahy: 1) Vápnitá slatiniště 3% prosvětlení vodního příkopu blízko lesa v J části p. p. č. (Caricion davallianae) 291/1, jílovité dno, 2) vytvoření mělké tůně na vodoteči na p. p. č. 295/1, jílovité dno, 3) původní výskyt společenstva Caricetum davallianae v SV třetině p. p. č. 291/1 již má charakter varianty bezkolencové louky (Molinietum caeruleae var. Carex hostiana) Roztroušeně v mozaice s bezkolencovými loukami, Nevápnitá mechová slatiniště 5% zejména p. p. č. 291/1, 308 (Carex nigra, Carex pulicaris, (Caricion fuscae) Carex hartmanii) Pobřežní společenstva na soustavě vodotečí v PR, výrazný Pobřežní vegetace potoků 3% rozvoj po prosvětlení příkopů vyřezáním dřevin, zejména (Sparganio-Glycerion fluitantis) na p. p. č. 291/1, 295/1, 320 (Alisma plantago aquatica, Veronica beccabunga, sítiny) V nejvíce podmáčených částech PR, 1) malá plocha u Vegetace vysokých ostřic 5% přístupové cesty na p. p. č. 320 (dominance Carex disticha) (Magnocaricion elatae) – byla vybudována mělká tůň, 2) SZ a S část p. p. č. 316 (Carex disticha, C. acuta, C. acutiformis) Nově vzniklé společenstvo na obnažených plochách nově Vegetace obnažených den 2% vybudovaných tůní na p. p. č. 320, 295/1 (dominance teplých oblastí (Nanocyperion Juncus bufonius, J. articulatus, J. alpino-articulatus, flavescentis) Centaurium pulchellum) Společenstvo vyvinuté na nově vytvořené tůni v S části p. Rákosiny eutrofních stojatých 5% p. č. 295/1, podél vodoteče mezi p. p. č. 320 a 316, lokálně vod (Phragmition communis) na vodotečích v celé PR Lemy v ekotonu jižní strany lesa (p. p. č. 327) a louky na p. Mezofilní bylinné lemy 2% č. 320, výskyt Melampyrum nemorosum, Genista tinctoria, (Trifolion medii), prvky Dianthus deltoides. Specifické společenstvo s Melampyrum smilkových trávníků (Violion bohemicum vyvinuto na západním okraji lesa v kontaktu caninae) s loukou na p. p. č. 311. Vegetační jednotky dle katalogu biotopů (Chytrý et al. 2010)

5

B. druhy rostlin název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně, kvetoucí (2013)

stupeň ohrožení

více než 150 trsů, bohatě kvetoucí (2013)

§2, C2

1 trs (rok 2008), aktuálně nepotvrzen

§2, C2

nejpodmáčenější část louky na p. p. č. 320 v SZ cípu (nalezen K. Maškovou 2008)

3 kvetoucí jedinci (2013)

§2, C2

střední část p. p. č. 291/1 v okolí rozptýlené zeleně se starými borovicemi

šišák hrálovitý téměř 200 jedinců ve (Scutellaria hastifolia) 4 mikrolokalitách (2013)

§2, C2

kosatec sibiřský (Iris sibirica)

§2, C3

ostřice Davallova (Carex davalliana)

více než 100 trsů (plocha <1m2), cca 200 m2 (2013) 2 trsy (plocha <1m2), 12,5 m2 (2013)

ostřice blešní (Carex pulicaris)

souvislý výskyt na ploše 10 m2 (2013)

§3, C3

lemová společenstva na přechodu bezkolencových luk a břehových porostů vodotečí na p. p. č. 309, 311, 316, 320 (nalezen K. Maškovou 2010) hojný v bezkolencových loukách na p. p. č. 291/1, 295/1, 303, 308, 316, 320, nejbohatší výskyt na p. p. č. 295/1 ojediněle ve fragmentu slatinné louky ve střední části p. p. č. 291/1, větší porosty u vodotečí po vytvoření tůní a odstranění břehových porostů v S části p. p. č. 295/1 a na vodoteči v JV části p. p. č. 291/1 SV část p. p. č. 291/1 v blízkosti skupiny starých borovic

hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum

cca 100 m2 (2013)

§3, C2

snadno přehlédnutelný druh v dolním bylinném patře, hojně na p. p. č. 291/1

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

stovky jedinců (2013)

§3, C3

hojný v částech p. p. č. 291/1, 295/1, 303, 320 (proměnlivá početnost v jedn. letech)

vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

desítky jedinců (2013)

§3, C3

hojně při J hranici p. p. č. 291/1, ojediněle na p. p. č. 320

černýš český (Melampyrum bohemicum)

cca 20 jedinců (2013)

§3, C3

při Z okraji p. p. č. 311, v ekotonu louky a lesa

cca 25 trsů (plocha <1m2), 430 m2 (2013)

§3, C3

hojně v J části p. p. č. 291/1, 295/1, roztroušeně blízko vodotečí na p. p. č. 303, 308, 309, 311, 320

do 20 jedinců (2013)

- ,C3

dočasně na obnaženém břehu tůně na vodoteči mezi p. p. č. 316 a 320 a v tůni v Z části p. p. č. 320

roztroušeně na p. p. č. 308 (2013)

- ,C2b

převaha ve V části p. p. č. 308, vzácněji na p. p. č. 291/1, zpravidla bývá pokoseno před vykvetením


- ,C2t

střední část p. p. č. 308, rozvolněný porost

roztroušeně v porostech s nízkými ostřicemi

- ,C4a

ve zrašelinělých částech na p. p. č. 291/1, 303, 308

česnek hranatý (Allium angulosum) hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) mečík střešní (Gladiolus imbricatus) vstavač obecný (Orchis morio)

upolín nejvyšší (Trollius altissimus) zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) jarva žilnatá (Cnidium dubium) vítod nahořklý pravý (Polygala amarella subsp. amarella) ostřice hartmannova (Carex hartmanii)

§2, C2

§3, C2

6

popis biotopu druhu

bezkolencová louka na p. p. č. 320 v blízkosti nově vybudované tůně na vodoteči, p. p. č. 309 – u vodoteče roztroušeně v bezkolencových loukách na p. p. č. 291/1, 295/1, 308, 320, velmi hojný na p. p. č. 320

název druhu

ostřice stinná (Carex umbrosa)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

cca 30 m2 (2013)

- ,C3

podél příkopu na p. p. č. 291/1 u starých borovic

popis biotopu druhu

jalovec obecný pravý (Juniperus communis subsp. communis)

7 starých jedinců

- ,C3

zbytky původního rozdělení pozemků pomocí příkopů a vysázených jalovců na p. p.č. 291/1, 320

rozrazil dlouholistý (Pseudolysimachion maritimum)


- ,C3

nejčastěji v blízkosti břehových porostů vodotečí na p. p. č. 295/1, 303, 320, na p. p. č. 320 hojně na celé ploše

2 trsy (plocha <1m2), 7 m2 (2013)

- ,C3

souvislý porost 7 m2 ve střední části p. p. č. 308, samostatně 2 trsy v příkopu mezi p. p. č. 303 a 320

hadí mord nízký (Scorzonera humilis)

Cca 150 trsů (2013)

- ,C4a

hojně ve zrašelinělých loukách na p. p. č. 291/1, 308, 320

žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)

5 trsů (2013)

- ,C3

ojediněle v bezkolencových loukách na p. p. č. 303, 308, 320

bradáček vejčitý (Listera ovata)

do 5 jedinců (2013)

- ,C4a

J část p. p. č. 291/1 u lesa

prvosenka jarní pravá (Primula veris subsp. veris)

více než 130 jedinců (2013)

- ,C4a

ekoton bezkolencové louky a lesa na p. p. č. 291/1 a 308

oman vrbolistý pravý (Inula salicina subsp. salicina)

více než 3000 m2 (2013)

- ,C4a

rozsáhlé monocenózy na p. p. č. 291/1, 295/1, 309 a 320

vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia)

kozlík dvoudomý (Valeriana dioica)

osluněné části vodotečí (2013)

- ,C4a

roztroušeně v prosvětlených částech vodotečí na p.p. č. 291/1, 295/1

Ostřice rusá (Carex flava s. str.)

osluněné části vodotečí (2013)

- ,C4a

roztroušeně v prosvětlených částech vodotečí na p.p. č. 291/1, 295/1, 320

srpice barvířská pravá roztrouš. v bezkol. (Serratula tinctoria loukách (2013) subsp. tinctoria)

- ,C4a

roztroušeně v bezkolencových loukách na p.p.č. 291/1, 308, 309, 320

svízel severní pravý (Galium boreale subsp. boreale)

- ,C4a

hojně na všech parcelách PR

hojně (2013)

Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §1 – kriticky ohrožený, §2 silně ohrožený, §3 ohrožený, C1-C4a Checklist of vascular plants of CR, C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený (b – sestupný trend, ojediněle; t – sestupný trend), C3 – ohrožený, C4a – téměř ohrožený C. druhy hub název druhu

aktuální počet. populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

pavučinec fialovoliákový (Cortinarius balteatus)

DD

les v ochranném pásmu

holubinka citlivá (Russula luteotacta)

NT

les v ochranném pásmu

Vysvětlivky: DD, NT Červený seznamu hub (makromycetů) ČR, NT – téměř ohrožený, DD - druh, o němž jsou nedostatečné údaje

7

D. druhy živočichů – obratlovců název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ zmije obecná (Vipera berus) ojediněle

stupeň ohrožení §1, VU

popis biotopu druhu

okraj lesní cesty těsně za JZ hranicí PR, okolní lesy vzácně 1 v tůni u cesty, 2 v suchozemské fázi f JV části území

čolek obecný (Bombina bombina)

3 exempláře

§2, LC

rosnička zelená (Hyla arborea)

jednotlivé exempláře

§2, NT

různé části území, nejčastěji v blízkosti Stříbrného potoka

skokan zelený (Rana kl. esculenta)

desítky exemplářů

§2, NT

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)


§2, NT

nejpočetnější obojživelník, břehy Stříbrného potoka, ojediněle v tůni na SV okraji území v různých částech luk, stabilní ale nepříliš početné populace, lesní mýtiny

krahujec obecný (Accipiter nisus)

ojediněle při přeletu

§2, VU

přelétává, hnízdí pravděpodobně v okolí

žluva hajní (Oriolus oriolus)

za hranicemi EVL

§2, LC

hnízdění ve smíšených lesích za hranicemi EVL

netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)

§2, -

netopýr vousatý/Brandtův (Myotis mystacinus/Brandi)

1-2 exempláře

ropucha obecná (Bufo bufo)


§3, LC

v blízkosti Mazurovy chalupy

užovka obojková (Natrix natrix)

ojediněle

§3, LC

břehové porosty Stříbrného potoka

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

hejno 30 exemplářů

krkavec velký (Corvus corax)

rodina s vylétlými mláďaty

§2, -

lejsek šedý (Muscicapa striata)

§3, -

lov potravy nad loukou

zastižen při zimování na jmelí a na topolu v PR, EVL

§3, VU


§3, LC

hnízdí na SV okraji EVL, početný v okolí

moták pochop (Circus aeruginosus)

ojediněle 1 samec

§3, VU

1 samec na přeletu, nenachází vhodné podmínky k hnízdění

ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

opakovaně při přeletu

§3, VU

sběr potravy a přelet, v EVL nehnízdí

rorýs obecný (Apus apus)

několikrát na přeletu

§3, -

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

2 hnízdící páry

§3, NT

soliterní keře v centrální části EVL

vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

při přeletu a při lovu potravy

§3, LC

hnízdí v okolních vesnicí, nad EVL loví potravu

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

nepříliš hojná

§3. EN

roztroušeně v lesních porostech za hranicemi EVL

lov potravy, přelet nad loukou

Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §1 – kriticky ohrožený, §2 silně ohrožený, §3 ohrožený LC, EN, NT, VU Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. LC – málo dotčený, EN – ohrožený, NT – téměř ohrožený, VU - zranitelný

8

E. druhy živočichů – bezobratlých a) blanokřídlí (Hymenoptera – Chrysidoidea, Vespoidea, Apoidea) název druhu

Ancistrocerus ichneumonideus

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 1 samice

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

CR

květenství zlatobýlu kanads. při J hranici PR, jediný recentní údaj na území ČR

Discoelius dufourii

1 samec

EN

louka v PR, lesní okraje

Crabro scutellatus

1 samec

EN

písčiny

Oxybelus argentatus

více jedinců

EN

v létě hojný, hnízdí na písčinách

Dolichovespula media

samec a samice

VU

podél cesty na mrkvovitých

Dolichovespula norwegica

1 královna

VU

v PR vzácně

Polistes nimpha

1 samice

VU

v PR vzácně

Melitta nigricans

1 samice

VU

na květech kypreje v mokřad. částech PR

Megachile ligniseca

jednotlivě

VU

mokřadní společenstva

Nomada zonata

1 samec

VU

křoviny, jarní období

Vysvětlivky: CR, EN, VU Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí., CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU - zranitelný b) blanokřídlí (Hymenoptera – Formicidae) název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

Myrmica rubra Linnaeus, 1758

části PP s bulty a vyšším drnem (okraje příkopů, cest)

Myrmica ruginodis Nylander, 1846


Myrmica sabuleti Meinert, 1860


Myrmica scabrinodis Nylander, 1846


Myrmica schencki Emery, 1894


Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §3 ohrožený

9

c)

motýli (Lepidoptera) název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

modrásek očkovaný Maculinea teleius (Bergsträsser, 1779)

<1999 (BÍLEK) – 2009 (do 10 exemplářů)

§2, VU

veškeré nálezy byly soustředěny pouze do jihozápadní části parcely č. 291/1 a navazující jižní části parcely č. 295/1

batolec červený Apatura ilia (Denis et Schiffermüller, 1775)

<1999 (BÍLEK) – 2009

§3

občasný výskyt i vývoj tohoto druhu na živných dřevinách, rostoucích podél příkopů a v lesních lemech

§3

dvě ojedinělá pozorování imág ve střední a západní části lokality (rok 2002), v PR předpokládán občasný výskyt i vývoj na živných dřevinách, na solitérách a keřích rostoucích podél příkopů a v lesních lemech

§3

v roce 2009 minimálně 10 imág na lučních stanovištích, difúzně po celé ploše PR, imága letní generace však již nebyla pozorována výrazně preferovány východní části lokality (zejména parcela 291/1 a východní část parcely 295/1) – způsobeno kvalitou stanovišť, ale i termínem sečí (plochy ve východní části PR byly pokoseny později) paseky, lesní průseky a světliny v okolních lesích

batolec duhový Apatura iris (Linné, 1758)

otakárek fenyklový (Papilio machaon Linné, 1758)

2002 (2 ojediněle)

<1999 (BÍLEK) – 2009 (min. 10 imág)

vřetenuška mokřadní Zygaena trifolii (Esper, 1783)

2004 – 2009 (stabilní populace)

můra (blýskavka hasivková) Callopistria juventina (Stoll, 1782)

2001 – 2009 (zalétává z lesních porostů)

CR

přástevník fialkový Coscinia cribraria (Linné, 1758)

2001 – 2009 (zálety z okolních lesů)

můra (osenice šedonachová) Protolampra sobrina (Duponchel, 1843)

1999 (zálet z okolních lesů)

perleťovec fialkový Boloria euphrosyne (Linné, 1758)

<1999 (BÍLEK) – 2004

srpokřídlec olšový Drepana curvatula (Borkhausen, 1790) přástevník užankový Hyphoraia aulica (Linné, 1758) štětconoš smrkový Calliteara abietis (Denis et Schiffermüller, 1775) lišejníkovec čtveroskvrnný Lithosia quadra (Linné, 1758)

EN

EN

pískovny, paseky, lesní cesty výslunná a sušší místa při okrajích PR (lesní okraje, okolí písčitých cest).

EN

od roku 2001 nepozorován na celém Královéhradecku

VU

od roku 2004 v PR nepotvrzen, výskyt v lesních průsecích a na pasekách v novohradeckých lesích

VU

jeden nález v roce 1999 a dva nálezy v roce 2009 (na světlo), vývoj v PR i ochranném pásmu lze předpokládat

VU

občasný výskyt v PR Mazurovy chalupy je pravděpodobný

NT

zálet z okolních jehličnatých nebo smíšených lesních porostů

NT

ojedinělý nález (na světlo) v roce 2001 a tři nálezy v červenci roku 2009, trvalý výskyt v lesním ochranném pásmu PR lze předpokládat

1999 – 2009

<2000 (VEVERKA) 2009 (zálet z okolních lesů)

2001 – 2009

Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §1 – kriticky ohrožený, §2 silně ohrožený, §3 ohrožený CR, EN, VU, NT Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí., CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený

10

d) vážky (Odonata) název druhu

klínatka rohatá Ophiogomphus cecilia (Fourcroy, 1785)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ 14.7.2001 na p. p. č. 295/1 u vyčištěné strouhy s tekoucí vodou (1 samička), 30.6.2002 několik ex. ve východní polovině lokality

stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

§2

vodní příkopy ve V části PR, imaga i larvy (p. p. č. 295/1)

Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §1 – kriticky ohrožený, §2 silně ohrožený, §3 ohrožený e)

brouci (Coleoptera) popis biotopu druhu

Název druhu


Stupeň ohrožení

Chrobák ozbrojený Odonteus armiger (Scopoli, 1772)

2009 (Mikát*) na světlo, jižní část parcely č. 295/1

§3

Imága s noční aktivitou, vývoj v podzemních houbách

Kovařík Stenagostus rufus (DeGeer, 1774)

2009, na světlo, jižní část parcely č. 295/1 (Mikát*)

NT

Druh zachovalých borových porostů, imága s noční aktivitou.

Kovařík Stenagostus rhombeus (A. G. Olivier, 1790)

2009, na světlo, jižní část parcely č. 295/1 (Mikát*)

NT

Druh zachovalých listnatých lesních porostů, imága s noční aktivitou.

Lenec Serropalpus barbatus (Schaller, 1783)

2009, v okolí rekonstruované chalupy, imágo na zemi u smrkového torza (Mikát*)

VU

Nehojný druh starších jehličnatých porostů.

Střevlík Carabus arcensis Herbst, 1784

1999, 2001 (Mikát 2006*), ojedinělé nálezy, parcela č. 295/1 (u světelného zdroje)

§3

Epigeický predátor nelesních i lesních stanovišť

Střevlík měděný Carabus cancellatus Illiger, 1798

1999, 2001 (MIKÁT 2006*), ojedinělé nálezy, parcela č. 295/1 (u světelného zdroje)

NT

Epigeický predátor, dříve hojný polní druh, v současnosti mnohem vzácnější.

Štítonoš Cassida murraea Linnaeus, 1767

Výskyt v r. 2004 a 2008 EN publikován (SEKERKA 2006, HORÁK 2008); v období 2004-2011 více nálezů (Krátký*, Mikát*, Pelikán*)

Fytofágní druh, vývoj na omanech (Inula spp.). Výskyt na třech lokalitách v Pardubickém kraji vč. bionomic. a ochranář. poznámek publikoval HORÁK (2008)

Štítonoš Cassida leucanthemi Bordy, 1995

2011, louky, více ex. (Pelikán*)

EN

Fytofágní druh, na lokalitě jako živná rostlina připadá v úvahu kopretina Leucanthemum vulgare

Štítonoš Pilemostoma fastuosa (Schaller, 1783)

2011, louky (Pelikán*), 2012 (Popelka*)

CR

Velmi vzácný fytofágní druh, vázaný především na omany (Inula spp.)

Tesařík Stictoleptura tesserula (Charpentier, 1825)

Výskyt publikoval z června r. 2009 MERTLIK (2009), nové nálezy v letech 2011 (Pelikán*) a 2012 (Popelka*, imága na Chrysanthemum a Ligustrum)

CR

Vývoj pravděpodobně v okolních lesních porostech, imága florikolní, na lokalitě v červnu na kvetoucích miříkovitých, kopretinách a ptačím zobu. V ČR druh doložen pouze ve východních Čechách a na severovýchodní Moravě

11

Zdobenec zelenavý Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758)

2004 (MIKÁT 2006*), parcela §2; VU č. 291/1, Jediné imágo na kvetoucím ptačím zobu (Ligustrum vulgare)

Druh zachovalých listnatých lesů, častější v podhorských polohách. Larvy se vyvíjejí v trouchnivém dřevě listnatých stromů, imága navštěvují osluněné kvetoucí rostliny.

Zlatohlávek tmavý 2007-2012, více nálezů Vývoj larev v půdě nelesních §3 Oxythyrea funesta (Poda (Mikát*, Mikátová*, Pelikán*) stanovišť, imága florikolní. von Neuhaus, 1761) V současnosti se druh šíří. Vysvětlivky: §1-3 Vyhláška č. 395/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), §1 – kriticky ohrožený, §2 silně ohrožený, §3 ohrožený. CR, EN, VU, NT Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí: CR – kriticky ohrožený, EN – ohrožený, VU – zranitelný, NT – téměř ohrožený. Asterik (*): Plný údaj (faunistický záznam) je k dispozici v „Databázi chráněných a ohrožených druhů flóry a fauny na území města Hradce Králové“ f)

měkkýši název druhu


stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

vzácný obyvatel periodických tůní a levotočka bažinná několik jedinců NT mokřadů, v PR pouze na odvodňovacím Aplexa hypnorum příkopu s přehrážkami v JV cípu (Linnaeus, 1758) Vysvětlivky: NT Vodní měkkýši ČR – rozšíření a jeho změny, stanoviště, šíření, ohrožení a ochrana, červený seznam NT – téměř ohrožený g) pavouci název druhu


stupeň ohrožení

popis biotopu druhu

Erigonella ignobilis (O. P.Cambridge, 1871)

bioindikační druh termofytika

reliktní druh (Re), v ČR středně hojný (i)

Synema globosum (Fabricius, 1775)


adaptabilní (A), vzácný (R)

Walckenaeria alticeps (Denis, 1952)


reliktní druh (Re), málo tolerantní,

Vysvětlivky: bioindikace druhů uvedena dle Buchara (1993); Hůrky et al. (1996): Re – reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů. A – adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch. g – stupeň hojnosti výskytu v ČR dle Buchara et Růžičky (2002): R – vzácný, i – středně hojný, a – hojný nebo velmi hojný.

12

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť kód a název typu přírodního stanoviště 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) 6510 Extenzivně sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 7140 přechodová rašeliniště a třasoviště 9170 Dubohabřiny asociace GalioCarpinetum 9190 Staré acidofilní doubravy s dubem letním (Quercus robur) na písčitých pláních

podíl plochy v ZCHÚ (%) 70,28

0,84

0,38

6,79 0,15

popis biotopu typu přírodního stanoviště převažující typ přírodního stanoviště, výborná reprezentativnost a zachovalost stupně A pouze v sušších částech území, reprezentativnost a zachovalost stupně B vlhké části území, přechod k bezkolencovým loukám, reprezentativnost a zachovalost stupně B ochranné pásmo stávající PR, reprezentativnost a zachovalost stupně A ochranné pásmo stávající PR, reprezentativnost D, zachovalost C

Předmět ochrany stávající PR Mazurovy chalupy: Slatinné louky v lesním komplexu, vyskytují se zde ohrožené a vzácné druhy rostlin, řada významných společenstev slatinných luk. Výskyt chráněných druhů obojživelníků a plazů i některých vzácných bezobratlých živočichů. 1.9 Cíl ochrany 1) zachování cenných společenstev střídavě vlhkých luk sv. Molinion caeruleae, které se vyskytují v mozaikách s fragmentárně zastoupenými slatinnými loukami sv. Caricion davallianae a zrašelinělými loukami sv. Caricion fuscae, porosty vysokých ostřic sv. Magnocaricion elatae a mezofilními loukami sv. Arrhenatherion. 2) zachování populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, živočichů a hub vázaných svým výskytem na druhově bohatá luční, mokřadní, lesní a ekotonální stanoviště

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Popis území Přírodní rezervace Mazurovy chalupy byla vyhlášena 1. 4. 2002. Jedná se o unikátní komplex vlhkých slatinných a mezofilních luk, který se nachází u samoty U Mazury, přibližně 1,5 km SSV od vsi Hoděšovice. Luční enkláva se nachází v nadmořské výšce cca 260 m a její rozloha je 11,619 ha. Je obklopena komplexem dubohabřin, bezkolencových doubrav, ale i nepůvodních jehličnatých porostů. Nejhodnotnější lesní okraje v šířce 50 m od hranice přírodní rezervace tvoří její ochranné pásmo.

13

Současný stav bioty V současné době jsou pozemky v PR pravidelně obhospodařovány sečí, což prospívá zvláště chráněným a ohroženým druhů rostlin. Řada rostlinných druhů je živnými rostlinami vzácných zástupců bezobratlých, proto je způsob obhospodařování a řízených zásahů v posledních letech upravován tak, aby v PR mohly být zachovány všechny složky bioty a aby zde přežívaly dostatečně velké populace zvláště chráněných a ohrožených druhů organismů. Geologie, geomorfologie a pedologie Podle geologického regionální členění Českého masívu (Chlupáč et Štoch 1992) je zájmové území součástí platformní jednotky česká křídová pánev. Horninovým podkladem jsou jemnozrnné svrchnokřídové sedimenty (slínovce, vápnité jílovce) březenského souvrství, řazené do spodního až středního coniaku (Straka 1986). Překrývají je zvětraliny s půdním pokryvem, místy též drobné polohy kvarterních fluviálních a eolických sedimentů, jejich výraznější rozšíření je již mimo zájmové území (Vítek 1994). Dle Demka (Demek 1987) je území součástí soustavy Česká tabule, v níž náleží do oblasti Východočeská tabule, do celku Orlická tabule a podcelku Třebechovická tabule. V jeho poměrně rozsáhlém okrsku, zvaném Choceňská tabule, leží v jeho severní polovině, a to ve vysokochvojenské části (Sládek 1977). Území je odvodňováno Stříbrným potokem, což je levostranný přítok Orlice v povodí Labe (Vítek 1994). Z pedologického hlediska patří území do asociace hnědozemí přírodních a zemědělsky zkulturněných nížin a pahorkatin. Převážná část území má půdní pokryv typu oglejený pelosol, přecházející do glejového podzolu. V bezprostředním okolí koryta Stříbrného potoka převažuje glej až nivní půda (Tomášek 1989). Hydrobiologie Západní částí území protéká Stříbrný potok, který pramení 1 km severovýchodně od Hoděšovic (Podstráň) ve výšce 276 m n. m., ústí zleva do Orlice u Malšovy Lhoty v nadmořské výšce 230 m n. m. (Vlček 1984). Louky jsou odvodňovány několika melioračními kanály (Prausová et al. 2001). Klimatologie Území spadá do teplé klimatické oblasti T2 s dlouhým, teplým a suchým létem a mírně teplou, suchou zimou s minimálním množstvím sněhu (Quitt 1971). Měsíc Leden

Průměrné srážky (mm) 39,7

Průměrná teplota (°C) -0,68

Únor

35,8

0,3

Březen

48,7

Duben

Měsíc

Průměrné srážky (mm) 90,9

Průměrná teplota (°C) 19,44

Srpen

72,6

18,94

4,19

Září

47,9

14,52

35,2

10,04

Říjen

39,6

9,72

Květen

57,8

15,3

Listopad

41,9

4,02

Červen

65,9

18,01

Prosinec

37,3

-0,15

Červenec

Měsíční průměrné hodnoty srážek a teplot pro Hradec Králové (zpracovala Mašková 2009)

Vegetace Dle Mikyšky et al. (1969) je v řešené oblasti zastoupeno společenstvo dubohabřin (svaz Carpinion betuli). Kontaktní společenstvo tvoří květnaté bučiny (svaz Eu – Fagion) a kyselé bučiny (svaz Luzulo – Fagion). Území je však již dávno odlesněné a porostlé slatinnými loukami svazů Molinion, Caricion davallianae. Dle Neuhäuslové et al. (1998) je

14

v území zastoupen svaz acidofilních bikových bučin (svaz Luzulo-Fagion), asociace biková bučina (asociace Luzulo – Fagetum). Fytogeografie Území náleží do fytogeografické oblasti – mezofytikum, fytogeografického obvodu – Českomoravské mezofytikum, fytogeografického okresu – Dolní Poorličí, fytogeografického podokresu – Chvojenská plošina (Skalický 1988). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a) rostliny název druhu

česnek hranatý (Allium angulosum) hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) vstavač kukačka (Orchis morio) šišák hrálovitý (Scutellaria hastifolia)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ roztroušeně, kvetoucí (2013)

kategorie popis biotopu druhu, další poznámky podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. bezkolencová louka na p. p. č. 320 §2 v blízkosti nově vybudované tůně na vodoteči více než 150 trsů, roztroušeně v bezkolencových loukách §2 bohatě kvetoucí na p. p. č. 291/1, 295/1, 308, 320, velmi (2013) hojný na p. p. č. 320 1 trs (rok 2008), nejpodmáčenější část louky na p. p. č. §2 aktuálně nepotvrzen 320 v SZ cípu (nalezen K. Maškovou 2008) 3 kvetoucí jedinci střední část p. p. č. 291/1 v okolí §2 (2013) rozptýlené zeleně se starými borovicemi

téměř 200 jedinců ve 4 mikrolokalitách (2013) více než 100 trsů (plocha <1m2), cca 200 m2 (2013) 2 trsy (plocha <1m2), 12,5 m2 (2013)

§2

ostřice blešní (Carex pulicaris)

souvislý výskyt na ploše 10 m2 (2013)

§3

hadí jazyk obecný (Ophioglossum vulgatum)

cca 100 m2 (2013)

§3

snadno přehlédnutelný druh v dolním bylinném patře, hojně na p. p. č. 291/1

prstnatec májový (Dactylorhiza majalis)

stovky jedinců (2013)

§3

hojný v částech p. p. č. 291/1, 295/1, 303, 320 (proměnl. počet. v jedn. letech)

vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

desítky jedinců (2013)

§3

hojně při J hranici p. p. č. 291/1, ojediněle na p. p. č. 320

černýš český (Melampyrum bohemicum)


§3

při Z okraji p. p. č. 311, v ekotonu louky a lesa


§3

hojně v J části p. p. č. 291/1, 295/1, roztroušeně blízko vodotečí na p. p. č. 303, 308, 309, 311, 320

kosatec sibiřský (Iris sibirica) ostřice Davallova (Carex davalliana)

upolín nejvyšší (Trollius altissimus)

15

§2 §3

lemová společ. na přechodu bezkolencových luk a břehových porostů vodotečí na p. p. č. 309, 311, 316, 320 hojný v bezkolencových loukách na p. p. č. 291/1, 295/1, 303, 308, 316, 320, nejbohatší výskyt na p. p. č. 295/1 ojediněle ve fragmentu slatinné louky ve střední části p. p. č. 291/1, větší porosty u vodotečí po vytvoření tůní a odstranění břeh. porostů v S části p. p. č. 295/1 a na vodoteči v JV části p. p. č. 291/1 SV část p. p. č. 291/1 v blízkosti skupiny starých borovic

b) živočichové název druhu


modrásek očkovaný (Maculinea teleius)

§2

veškeré nálezy byly soustředěny pouze do jihozápadní části parcely č. 291/1 a navazující jižní části parcely č. 295/1

zmije obecná (Vipera berus)

<1999 (BÍLEK) – 2009 (do 10 exemplářů) ojediněle

§1

čolek obecný (Bombina bombina)

3 exempláře

§2

ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)


§2

okraj lesní cesty těsně za JZ hranicí PR, okolní lesy vzácně 1 v tůni u cesty, 2 v suchozemské fázi f JV části území v různých částek luk, stabilní ale nepříliš početné populace, lesní mýtiny

krahujec obecný (Accipiter nisus)

ojediněle při přeletu

§2

netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) netopýr vousatý/Brandtův (Myotis mystacinus/Brandi)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky


§2 1-2 exempláře

§2

lov potravy nad loukou

jednotlivé exempláře skokan zelený (Rana kl. esculenta) desítky exemplářů

§2

různé části území, nejčastěji v blízkosti Stříbrného potoka nejpočetnější obojživelník, břehy Stříbrného potoka, ojediněle v tůni na SV okraji území

zdobenec zelenavý parcela č. 291/1, Gnorimus nobilis (Linnaeus, 1758) Jediné imágo na kvetoucím ptačím zobu (Ligustrum vulgare) žluva hajní (Oriolus oriolus) za hranicemi EVL

§2; VU

rosnička zelená (Hyla arborea)

§2

§2

druh zachovalých listnatých lesů, častější v podhorských polohách, larvy se vyvíjejí v trouchnivém dřevě listnatých stromů, imága navštěvují osluněné kvet. rostliny hnízdění ve smíšených lesích za hranicemi EVL občasný výskyt i vývoj tohoto druhu na živných dřevinách, rostoucích podél příkopů a v lesních lemech dvě ojedinělá pozorování imág ve střední a západní části lokality (rok 2002), v PR předpokládán občasný výskyt i vývoj na živných dřevinách, na solitérách a keřích rostoucích podél příkopů a v lesních lemech zastižen při zimování na jmelí a na topolu v PR, EVL

batolec červený (Apatura ilia)

<1999 (BÍLEK) – 2009

batolec duhový (Apatura iris)

2002 (2 ojediněle)

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

hejno 30 exemplářů

§3

chrobák ozbrojený Odonteus armiger (Scopoli, 1772)

2009 (Mikát*) na světlo, jižní část parcely č. 295/1 rodina s vylétlými mláďaty

§3

imága s noční aktivitou, vývoj v podzemních houbách

§3

přelétává, hnízdí pravděpodobně v okolí hnízdí na SV okraji EVL, početný v okolí 1 samec na přeletu, nenachází vhodné podmínky k hnízdění

krkavec velký (Corvus corax)

§3

lejsek šedý (Muscicapa striata) moták pochop (Circus aeruginosus)

§3

§3 ojediněle 1 samec

16

§3

název druhu

ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ opakovaně při přeletu

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

§3

sběr potravy a přelet, v EVL nehnízdí

otakárek fenyklový (Papilio machaon)

<1999 (BÍLEK) – 2009 (min. 10 imág)

§3

v roce 2009 minimálně 10 imág na lučních stanoviš., difúzně po celé ploše PR, imága letní generace však již nebyla pozorována

ropucha obecná (Bufo bufo)

§3

v blízkosti Mazurovy chalupy

§3

lov potravy, přelet nad loukou

§3

epigeický predátor nelesních i lesních stanovišť

ťuhýk obecný (Lanius collurio)

jednotlivé exempláře několikrát na přeletu ojedinělé nálezy, parcela č. 295/1 (u světelného zdroje) 2 hnízdící páry

§3

soliterní keře v centrální části EVL

užovka obojková (Natrix natrix)

ojediněle

§3

břehové porosty Stříbrného potoka

vlaštovka obecná (Hirundo rustica)

při přeletu a při lovu potravy

§3

hnízdí v okolních vesnicí, nad EVL loví potravu

zlatohlávek tmavý Oxythyrea funesta (Poda von Neuhaus, 1761)

2007-2012, více nálezů

§3

vývoj larev v půdě nelesních stanovišť, imága florikolní, v součas. se druh šíří

veverka obecná (Sciurus vulgaris)

nepříliš hojná

§3

roztroušeně v lesních porostech za hranicemi EVL

rorýs obecný (Apus apus) střevlík Carabus arcensis Herbst, 1784

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Kronika obce Hoděšovice pojednává v roce 1894 o lokalitě Mazurovy chalupy takto: „Uprostřed lesa velkostatku markraběte Pallaviciniho, 20 minut severním směrem od vesnice, nacházely se pozemky obecní i selské, k nimž vedla těžko sjízdná cesta, zvláště z jara a na podzim. Pozemky tyto byly špatně obdělávány a malou úrodu zničila zvěř panských lesů. Tam také nacházela se chalupa ve výměře 11 ha 40 arů, patřící Josefu Mazurovi.“ V kronice se dále uvádí, že dne 26. 2. 1894 prodal František Mazura pozemky velkostatku, který z Mazurovy chalupy zřídil hájovnu a koupené pozemky místy zalesnil, některé upravil na louky. Pozemky byly obhospodařovány jako louky (tj. pravidelně sečené), na hranicích parcel byly vysázeny jalovce. V následujícím období byla lokalita Mazurovy chalupy využívána městem Hradec Králové – chalupa jako hájenka, okolní pozemky jako louky. Hospodaření probíhalo tak, že parcely byly každý rok vydražovány zájemcům o kosení. V roce 1938 byla chalupa pronajata manželům Chloupkovým, majitelům Grand hotelu v Hradci Králové. Chloupkovi celou chalupu opravili (i konírny a garáže) a zachovali její původní charakter. Po zestátnění pozemků v 50. letech se majitelem lokality Mazurovy chalupy staly Východočeské státní lesy Hradec Králové (lesní závod Vysoké Chvojno), které pronajímaly pozemky k obhospodařování. Začátkem 90. let se lokalita stala opět majetkem Městských lesů Hradec Králové, parcela č. 303 byla vrácena majitelům (p. Tomášek, p. Štěrbová, p. Štěrba). Městské lesy Hradec Králové pronajímají všechny parcely k obhospodařování občanovi z obce Bělečko, parcela č. 303 byla pronajímána výše uvedenými vlastníky, v současné době je majetkem

17

zemědělského družstva v Býšti. Díky vhodné poloze lokality (mimo kontakt s intravilány obcí, uprostřed lesů) byly omezeny antropické zásahy pouze na extenzivní využívání luk (sečení). Přesto se na stavu lokality a populací některých druhů projevily některé negativní jevy, především vyrýpávání a odnášení zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin (takto zmizela z lokality většina jalovců), dále hnojení (vyřešeno jednáním mezi AOPK ČR Pardubice a JZD Svoboda Býšť v r. 1998). Neobhospodařované plochy a některé vodoteče v důsledku spontánní sukcese zarostly náletovými dřevinami a expanzivními druhy rostlin (třtina křovištní, ostřice třeslicovitá atd.). Negativním jevem v lokalitě bylo též provozování myslivosti – umístění posedů, kazatelny a újediště. Na začátku období platnosti prvního plánu péče ( po roce 2002) bylo na podnět orgánu ochrany přírody zrušeno a častou sečí asanováno újediště pro zvěř v západní části p. p. č. 291/1. V průběhu platnosti prvního plánu péče (20012010) byla v PR přítomna 1 kazatelna na p. p. č. 295/1 a několik posedů (okraje lesů, rozptýlené soliterní dřeviny). Umístění kazatelny v PR nebylo nežádoucí, zvlášť kvůli šíření expanzivních druhů rostlin (zejména třtiny křovištní) v jeho okolí, kde neprobíhalo důsledně kosení. V současné době již kazatelna na území PR není. Za pozitivní a zároveň negativní jev v lokalitě lze považovat rytí černé zvěře, které na jednu stranu vyrýpává podzemní orgány geofytů, na druhé straně rozrušováním půdního povrchu podporuje generativní reprodukci konkurenčně slabších druhů rostli. Jako pozitivní vnímají rytí zvěře též entomologové, kteří na nezbytnost disturbance půdního povrchu neustále upozorňují. Od zimy 2012 je však rytí černé zvěře v PR hodnoceno jako velmi negativní zásah v souvislosti s populací silně ohroženého vstavače obecného (Orchis morio). Jeho populace byla prokazatelně rytím černé zvěře zdecimována z 56 jedinců zaznamenaných v roce 2011 na 11 jedinců (z toho pouze 4 kvetoucí) v roce 2012. Existence druhu je v lokalitě značně ohrožena. V roce 1998 byla lokalita zaregistrována pod názvem VKP Mazurovy chalupy včetně stanovení podmínek ochrany (nehnojit, neodvodňovat, kosit). V roce 2002 bylo území vyhlášeno jako přírodní rezervace Mazurovy chalupy a od roku 2010 je zařazeno mezi evropsky významné lokality pod kódem CZ0530064 Mazurovy chalupy. Dosavadní management PR byl v souladu s plánem péče (platnost 2001–2010), který začal být realizován díky finanční podpoře MŽP již v roce 1999. V roce 1999 byly Zemědělské akciové společnosti Býšť poskytnuty finanční prostředky z Programu péče o krajinu (PPK) na kosení a odvoz suché biomasy na p. p. č. 303, k. ú. Hoděšovice. V následujícím roce 2000 ze stejných finančních prostředků byly podpořeny aktivity: vyřezání náletových dřevin podél vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320, jejich nátěr RoundupemBiaktiv, dále vyřezání náletu a sečení dlouhodobě nekoseného porostu na p. p. č. 295/1, vybudování tůně a dřevěné přepážky na soutoku dvou vodotečí na parcele č. 320 (všechny parcely v k. ú. Hoděšovice). V letech 2001–2002 bylo z Programu péče o krajinu finančně podpořeno šetrné kosení lučních porostů v celé PR (včetně lokálního kosení rákosu, odstraňování náletových dřevin). Od roku 2003 jsou řízené zásahy v PR financovány z prostředků krajského úřadu Pardubického kraje. Do současné doby proběhlo vybudování 3 mělkých tůní – 1) vodoteč na p. p. č. 295/1, 2) vodoteč mezi p. p. č. 316 a 320, 3) západní okraj p. p. č. 320. Dále bylo vybudováno několik velmi účinných přehrážek na vodoteči na p. p. č. 291/1, které slouží k zadržení vody pro obojživelníky, vodní bezobratlé. Současně bylo provedeno vyřezání břehových porostů na vodoteči v jižní části parcel 291/1, 295/1, na p. p.č 316, 320. Díky prosvětlení a současné realizaci tůní a přehrážek došlo též k žádoucímu rozvoji potoční vegetace a fauny. Kosení luk v současné době respektuje jak nároky cévnatých rostlin, tak i bezobratlých. Za účelem ochrany ohrožených druhů živočichů probíhá v lokalitě posun seče, zůstávají neposekané některé plochy, doba kosení respektuje fenologii živných rostlin sledovaného hmyzu

18

Přestože je zajištěna pravidelná péče o PR, je toto území ohroženo rostoucí návštěvností turistů, kteří využívají nově vytvořenou turistickou zastávku u nově vybudované Mazurovy chalupy. V souvislosti se vznikem této zastávky (venkovní posezení, stánek s občerstvením, pořádání akcí pro veřejnost) vzrostla návštěvnost PR turisty, cyklisty a tím i antropogenní tlak na území PR. Problémem řízených zásahů je nerespektování doporučovaných postupů a termínů obhospodařování pozemku na p. č. 303 zemědělských družstvem v Býšti. Pokud by byl respektován postup navržený v plánech péče, louka by měla bližší charakter ostatním loukám PR, kde je vhodný management realizován. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy PR Mazurovy chalupy o rozloze 11,619 ha je zahrnuta do EVL Mazurovy chalupy o rozloze 11,6375 ha. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Přehled dílčích ploch Dílčí plochy byly vymezeny podle parcelních čísel (KN, PK): 1) bezkolencová louka s vodotečí na p. p. č. 308, část p. p. č. 309 Na p. p. č. 308 se nachází pravidelně kosená bezkolencová louka s převahou nižších ostřic a trav. Výskyt bezkolence je soustředěn hlavně k okrajům podél vodoteče, lesa a přístupové cesty. V louce rostou zvláště chráněné druhy rostlin: Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Trollius altissimus. V centrální části pozemku je porost Salix rosmarinifolia, který byl v předchozím období obsekáván a prorostl vysokými trávami a jilmem menším (Ulmus minor). V loňském roce byly z porostu odstraněny náletové dřeviny a přerůstající trávy. Z dalších významných ohrožených druhů rostlin v louce rostou Polygala amarella a Cnidium dubium, který vykvétá jen v okrajových částech louky, protože bývá časněji pokosen. V břehových porostech podél vodoteče se intenzivně šíří ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), olše lepkavá (Alnus glutinosa), topol osika (Populus tremula), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea). Bylinné patro je potlačeno stínícími dřevinami a silnou konkurencí dominantního bezkolence. 2) bezkolencová louka s rozptýlenou zelení na p. p. č. 303 Bezkolencová louka s nejmenší intenzitou kosení a nevhodně načasovanou dobou kosení má výrazně dominantní konkurenčně zdatné trávy, hlavně bezkolenec modrý (Molinia caerulea), metlici trsnatou (Deschampsia cespitosa). V málo kosených partiích se šíří expanzivní třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde roste Iris sibirica a Trollius altissimus, z ohrožených např. Thalictrum lucidum, Pseudolysimachion maritimum, Achillea ptarmica a další. Více stařiny a náletových dřevin zůstává v severní části oddělené lučním příkopem. 3) menší podmáčená luční enkláva v SZ cípu p. p. č. 320 Bezkolencová louka s vyšší hladinou podzemní vody má místy charakter monocenózy skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). V lokalitě je hojný výskyt Iris sibirica, Pseudolysimachion

19

maritimum. V roce 2008 zde byl nalezen Maškovou kvetoucí Gladiolus imbricatus (determinace Prausová, Samková 2008), který však v následujících letech nebyl potvrzen. Louka je pravidelně kosená v nejsušší části vegetační sezóny (srpen). 4) bezkolencová louka se soliterními dřevinami na p. p. č. 309, část p. p. č. 308 Pravidelně kosená bezkolencová louka s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin (Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Scutellaria hastifolia atd.) zarůstá podél vodoteče na p. p. č. 308 a v okolí soliterního dubu ptačím zobem obecným (Ligustrum vulgare), trnkou obecnou (Prunus spinosa) a bezkolencem rákosovitým (Molinia arundinacea). Podél druhého příkopu a lesního okraje se intenzivně šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Vodoteč mezi p. p. č. 309 a 311 byla prosvětlena vykácením některých dřevin. V jihovýchodní části pozemku se vyskytuje významná populace Scutellaria hastifolia. Do cenných částí louky s výskytem Trollius altissimus a Scutellaria hastifolia se směrem od lučních příkopů (vodotečí) šíří rákos obecný a třtina křovištní. 5) bezkolencová louka v kontaktu s Mazurovou chalupou na p. p. č. 311, 312 Kosení bezkolencové louky je značně ztíženo intenzivním podmáčením v linii se stávající Mazurovou chalupou. Jedná se o úsek 10-15 m, který nelze překonat běžně užívaným traktorem. V tomto prostoru se šíří rákos obecný, stejně tak podél celé vodoteče. Šíří se do kontaktní louky. V návaznosti na rekreační chalupu je ručně vyhloubený úzký a mělký příkop, kterým je mokřad mírně odvodněn. Zbývající část louky je kositelná, má mozaikovitý charakter z hlediska vlhkosti a tomu odpovídá i mozaikovitost vegetace. Nejpodmáčenější místa osídlují společenstva vysokých ostřic. Vodoteč mezi p. p. č. 309 a 311 byla značně zarostlá a zastíněná, dominovaly vrby, břízy, ptačí zob, bez černý, brslen a borovice. Břehové porosty byly proředěny, ale znovu zarůstají velkou rychlostí V lesním ekotonu přežívá několik jedinců ohroženého černýše českého (Melampyrum bohemicum). 6) z větší části podmáčená louka v jižní části PR na p. p. č. 316, J okraj p. p. č. 320 V podmáčené části louky (SZ, S část) dominují porosty vysokých ostřic. Výraznou dominantnou je Carex disticha. Nejhodnotnější částí této louky je porost s výskytem zvláště chráněného šišáku hrálovitého (Scutellaria galericulata) v pruhu širokém cca 3-5 m podél přístupové cesty od Mazurovy chalupy (roste i v příkopě). Podél vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320 se značně šíří rákos, který proniká do luk na obou parcelách. 7) velká centrální louka s mozaikou bezkolencových a mezofilních luk na p. p. č. 320 Druhově bohatá bezkolencová louka, která má v nejsušších partiích charakter mezofilní louky, je pravidelně kosená. Místy však zarůstá expanzivní třtinou křovištní a směrem od vodoteče při hranici s p. p. č. 316 se do louky šíří rákos. Šíření rákosu je nebezpečné hlavně pro zvláště chráněné druhy, které rostou bezprostředně v kontaktu s vodotečí, např. Scutellaria hastifolia, Allium angulosum. Pokosení porostu před rozkvetením těchto druhů je nevhodné, neumožňuje dozrání semen. Na tomto pozemku se v minulosti vyskytovaly soliterní jalovce, které v důsledku stáří odumřely. Na vodoteči při hranici s p. p.č. 316 byla vybudována tůň, na níž se následně rozvinulo cenné společenstvo obnažených den s ohroženými druhy rostlin, např. Centaurium pulchellum, Juncus alpino-articulatus. Tato plocha však zarůstá rákosem a na obnažené břehy tůně se postupně šíří luční druhy rostlin.

20

8) menší luční enkláva se soliterním dubem, oddělená vodotečí od centrální louky na p. p. č. 320 Velmi cenná část p. p. č. 320 je ohrožena šířením invazních a expanzivních druhů rostlin. Ve vodoteči u lesa roste invazní druh oman pravý (Inula helenium), který zde kvete a plodí a představuje velké nebezpečí pro lokalitu. V lokalitě je znám od roku 2009 a současný realizátor řízených zásahů tento druh již druhým rokem kosí před tvorbou generativních orgánů, přesto přízemních růžic tohoto druhu přibývá. V příkopu se expanzivně šíří sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), v celé louce se rozrůstá třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Oběma druhům prospívá malá intenzita a frekvence nebo příliš pozdní kosení. Jihozápadní cíp louky patří k nejcennějším částem této louky. Je zde bohatá populace Gentiana pneumonanthe a Dactylorhiza majalis. V této části je také nejčastěji ponechávána nekosená plocha za účelem generativní reprodukce hořce a dokončení vývoje hmyzu na živných rostlinách. Ve středu louky byl ponechám statný dub na dožití. V současné době je kolem suchého torza dubu spontánně vysemeněno, ale též vysázeno několik jedinců lip a dubů. 9) dlouhodobě neobhospodařovaná a degradovaná louka v západním cípu p. p. č. 295/1 Již v předchozím plánu péče byla tato plocha hodnocena jako nejvíce degradovaná. Dlouhodobě zde neprobíhalo kosení, šířily se zde náletové dřeviny, třtina křovištní, bezkolenec, sadec konopáč, pcháč oset a další expanzivní druhy rostlin. V posledních letech je louka kosená, což pozitivně působí na přežívají trsy Trollius altissimus, Pseudolysimachion maritimum. Současný stav ještě není optimální, ale při pokračování započatého kosení lze docílit zvýšení kvality lučního společenstva. 10) obnovená bezkolencová louka s expanzivním rákosem v severním cípu p. p. č. 295/1 Část louky v severním cípu p. p. č. 295/1 patřila v době vyhlášení PR k nejméně hodnotným částem PR. Byla dlouhodobě nekosená, zarostlá rákosem, bezkolencem a náletovými dřevinami. Realizované zásahy zaměřené na útlum rákosu a obnovu bezkolencové louky byly úspěšné až na plochu, kde byla umístěna kazatelna a v jejímž okolí se rozšířily expanzivní druhy rostlin, hlavně třtina křovištní. V současné době již kazatelny v PR není a louka je kompletně kosená. Na vodoteči v severní části lokality byla vybudována tůň. Přestože její funkčnost není úplná (časté porušení hrázky, rychlé vysychání), obnažením jílovitého substrátu a prosvětlením zde vznikly ideální podmínky pro šíření společenstev obnažených den. Velkým přínosem tohoto zásahu byl nástup společenstva s dominantní ostřicí Davallovou (Carex davalliana), ale také rozvoj vegetace vodních rostlin, zejména Potamogeton natans. 11) bezkolencová louka s expanzivním omanem vrbolistým v hlavní části p. p. č. 295/1 Původně nejhodnotnější část p. p. č. 295/1 je v současné době značně ohrožena expanzivním šířením omanu vrbolistého (Inula salicina subsp. salicina, dále uváděno jako druh). Přestože se jedná o druh potenciálně ohrožený podle Černého a červeného seznamu ČR, v lokalitě vytváří rozsáhlé monocenózy a mohutným systémem podzemních orgánů brání šíření ostatním druhům. Tento problém nenastal pouze v PR Mazurovy chalupy, ale je znám ze suchých i vlhkých stanovišť např. v ZCHÚ Dlouholoučské stráně u Moravské Třebové 21

nebo z NPR Kněžičky – části Bludy u Chlumce nad Cidlinou. Druhu s největší pravděpodobností škodí kosení před zahájením tvorby květů a plodů a následné zopakování seče po obražení porostu.. Ze zvláště chráněných druhů rostlin zde rostou Iris sibirica, Gentiana pneumonanthe, Dactylorhiza majalis. 12) bezkolencová louka s fragmenty slatinných a zrašelinělých luk v severní polovině p. p. č. 291/1 Severní část p. p. č. 291/1 je tvořena mozaikou bezkolencových a zrašelinělých luk. Ze zvláště chráněných druhů rostlin tvoří bohaté populace Dactylorhiza majalis, Carex pulicaris. Fragmentárně zde roste Carex davalliana, v příkopu u starých borovic Carex umbrosa. V období platnosti předchozího plánu péče bylo v západní části této plochy umístěno újediště pro zvěř, které bylo na podnět orgánu ochrany přírody zrušeno a častou sečí asanováno. Současný způsob kosení lokalitě prospívá. Carex davalliana přežívá pouze v několika trsích, ale tento stav je v PR dlouhodobý. Vhodná seč prospívá šíření Dactylorhiza majalis. Velikost populací Carex pulicaris a Carex umbrosa se nemění. 13) bezkolencová louka s rozptýlenou zelení a největším výskytem vstavačovitých rostlin ve střední části p. p. č. 291/1 Z hlediska výskytu vstavačovitých rostlin patří střední část p. p. č. 291/1 k nejhodnotnějším. Roste zde populace Orchis morio (v roce 2013 10 jedinců, z toho 9 kvetoucích), dále Dactylorhiza majalis. Hojný je též výskyt Ophioglossum vulgatum, Iris sibirica, Gentiana pneumonanthe. Cenné partie tvoří především plochy kolem vlhkých příkopů bez zástinu křovinami. Všechny části louky jsou pravidelně kosené, ale liší se dobou kosení, čímž dochází k větší diverzifikaci louky. Vzhledem k tomu, že v roce 2012 byl zaznamenán výrazný pokles velikosti populace (z 56 jedinců v roce 2011 na 11 jedinců v roce 2012), musela být v roce 2013 realizována nutná opatření. Nejzávažnější příčinou poklesu velikosti populace Orchis morio je rytí černé zvěře, které extrémně zesílilo v posledních 3 letech. V důsledku vyrytí podzemních hlízek byla populace O. morio doslova zdecimována. Od roku 2012 jsou na lokalitě instalovány odpuzovače černé zvěře, které však působí dočasně a v průběhu největšího tlaku zvěře musí být vyměňována jejich náplň jiným typem náplně s odlišným odpuzovacím přípravkem. V lednu 2013 byly do částí této louky s fragmenty populace O. morio dočasně instalovány armaturové rošty, které zabraňují vyrývání hlíz, a 1 dřevěná oplocenka, chránící jádro populace. V této oplocence bylo v květnu 2013 nalezeno 5 jedinců O. morio, z toho 4 kvetoucí. V oplocence probíhá jiný charakter kosení než ve zbývající části lokality. Střední a jižní část p. p. č. 291/1 je oddělena vodotečí, v níž je téměř celoročně zajištěný nízký vodní sloupec. Díky razantnímu prosvětlení a vybudování soustavy zemních přepážek se zde rozvinula druhově pestrá potoční vegetace. Vzniklo zde i společenstvo slatinných luk s Carex davalliana na ploše cca 12 m2. Břehové porosty však znovu zarůstají a prosvětlení bude žádoucí. 14) vlhká a zastíněná bezkolencová louka v pruhu podél lesa podél J hranice p. p. č. 291/1, 295/1 K nejvlhčím a nejzastíněněnším částem p. p. č. 291/1, 295/1 patří pruhy mezi vodotečí a jižním okrajem pozemků (kontakt s lesem). Jsou zde soustředěny bohaté populace Trollius altissimus, Dactylorhiza majalis, Scorzonera humilis. Rostou zde vstavačovité rostliny, které v jiných částech PR nebyly zaznamenány – Platanthera bifolia, Listera ovata, Epipactis

22

helleborine. Plochy jsou pravidelně kosené. Z entomologického hlediska je do této plochy soustředěna populace modráska očkovaného (Maculinea teleius). Kosení lokality je závislé na hladině podzemní vody neboť místy je prostor podmáčený, v těchto částech se šíří vysoké ostřice. Zákres dílčích ploch v ZCHÚ v příloze č. M3 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Schválený plán péče (platnost 2001-2010) doporučoval zejména pravidelné a šetrné kosení realizované s ohledem na výskyt zvláště chráněných a ohrožených druhů organismů. Z počátku byly realizovány řízené zásahy především na podporu vzácných druhů rostlin (vstavačovité, hořec hořepník, kosatec sibiřský, ostřice Davallova, upolín nejvyšší). Podle fenologie a ekologických nároků těchto druhů byla stanovena frekvence a doba kosení. Pro obojživelníky byly budovány přehrážky a tůně na vodotečích, pro dutinohnízdiče a xylofágní bezobratlé byly ponechány staré soliterní dřeviny v loukách. Došlo k vykácení geograficky nepůvodních topolů podél hlavní přístupové cesty, a to kvůli zástinu a nebezpečí pro pěší turisty i cyklisty. Každoročně na začátku vegetační sezóny probíhá povláčení lučních porostů za účelem srovnání povrchu značně rozrýpaného černou zvěří. Disturbanční činnost černé zvěře částečně prospívá generativní reprodukci konkurenčně slabších druhů rostlin. Pozitivně je činnost černého zvěře hodnocena i entomology kvůli vzniku obnažených míst. Avšak rytí černé zvěře v posledních 10 letech výrazně poškodilo populaci vstavače kukačky (Orchis morio). Z 56 jedinců v roce 2011 klesla velikost populace na 11 jedinců v roce 2012 a na 10 jedinců v roce 2013. Od roku 2012 jsou na lokalitě instalovány odpuzovače černé zvěře, které však působí dočasně a v průběhu největšího tlaku zvěře musí být vyměňována jejich náplň jiným typem náplně s odlišným odpuzovacím přípravkem. V lednu 2013 byly do částí této louky s fragmenty populace O. morio dočasně instalovány armaturové rošty (ukotvené na trávník), které zabraňují vyrývání hlíz, a 1 dřevěná oplocenka, chránící jádro populace. V této oplocence bylo v květnu 2013 nalezeno 5 jedinců O. morio, z toho 4 kvetoucí. V oplocence probíhá jiný charakter kosení než ve zbývající části lokality. Pozornost je věnována odstranění staré biomasy v podzimních měsících, což by mělo pozitivně působit na tvorbu mladých růžic v zimních měsících následujícího roku. V souvislosti s dalšími (hlavně zoologickými) průzkumy byly řízené zásahy upravovány tak, aby podporovaly též populace vzácných druhů živočichů. Jednalo se zejména o úpravu frekvence, doby a rozsahu kosení. Na plochách se živnými rostlinami začala být realizována mozaikovitá nebo pásová seč, při níž zůstávají až do podzimu, případně i přes zimu, nepokosené plochy, v nichž živočichové mohou dokončit svůj vývoj. Dosavadní management PR byl v souladu s plánem péče (platnost 2001-2010), který začal být realizován díky finanční podpoře MŽP již v roce 1999. V roce 1999 byly Zemědělské akciové společnosti Býšť poskytnuty finanční prostředky z Programu péče o krajinu (PPK) na kosení a odvoz suché biomasy na p. p. č. 303, k. ú. Hoděšovice. V následujícím roce 2000 ze stejných finančních prostředků byly podpořeny aktivity: vyřezání náletových dřevin podél vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320, jejich nátěr RoundupemBiaktiv, dále vyřezání náletu a sečení dlouhodobě nekoseného porostu na p. p. č. 295/1, vybudování tůně a dřevěné přepážky na soutoku dvou vodotečí na parcele č. 320 (všechny parcely v k. ú. Hoděšovice). V letech 2001-2002 bylo z Programu péče o krajinu finančně podpořeno šetrné kosení lučních porostů v celé PR (včetně lokálního kosení rákosu, odstraňování náletových dřevin).

23

Od roku 2003 jsou řízené zásahy v PR financovány z prostředků krajského úřadu Pardubického kraje. Do současné doby proběhlo vybudování 3 mělkých tůní – 1) vodoteč na p. p. č. 295/1, 2) vodoteč mezi p. p. č. 316 a 320, 3) západní okraj p. p. č. 320. Dále bylo vybudováno několik velmi účinných přehrážek na vodoteči na p. p. č. 291/1, které slouží k zadržení vody pro obojživelníky a vodní bezobratlé. Současně bylo provedeno vyřezání břehových porostů na vodoteči v jižní části parcel 291/1, 295/1, na p. p.č 316, 320. Díky prosvětlení a souběžně vybudovaných tůní a přehrážek došlo též k žádoucímu rozvoji potoční vegetace. Dílčí opatření provedl vlastník pozemků (Statutární město Hradec Králové, resp. Městské lesy Hradec Králové, a. s.). Jednalo se o vykácení geograficky nepůvodních kanadských topolů a vysázení nových dřevin (dub letní, třešeň ptačí apod.) podél cest a o zpevnění přístupové cesty inertním přírodním materiálem (shodného geologického původu štěrkopísek z okolních lesů). Kromě pravidelného kosení luk probíhá v PR občasné pokosení okrajů luk v kontaktu s lučními příkopy, čímž jsou odstraňovány náletové dřeviny a expanzivní druhy – v této PR bezkolenec rákosovitý, třtina křovištní. Střídavě dochází k prosvětlování břehových porostů podél vodotečí a lemových porostů dřevin podél přístupové cesty od Mazurovy chalupy. Na většině plochy PR probíhají řízené zásahy v souladu se schváleným plánem péče, bohužel tomu tak není na pozemku p. č. 303, obhospodařovaném zemědělským družstvem v Býšti. Není dodržována optimální doba kosení ani principy, jejichž respektování by vedlo k omezení šíření expanzivních druhů rostlin. Na vhodně kosených loukách je problémem obtížnost pokosení mělčích příkopků v loukách mechanizací. V příkopech zůstávají nepokosené fragmenty porostu, velmi často tam zůstávají kupky pokosené a neodvezené hmoty, které hnijí. Na vyhnilých plochách se pak šíří druhy vyžadující vyšší obsah živin v půdě, které jsou konkurenčně silnější a upřednostňují vegetativní reprodukci. Velmi negativně tento jev působí na pozemku p. č. 291/1 v blízkosti centra populace Orchis morio. Do přírodní rezervace byla umístěna 2 včelstva. Po přístupové cestě od Mazurovy chalupy na lesní cestu „Hradečnici“ je vedena pohádková stezka lesních skřítků pro malé děti, zrealizovaná Městskými lesy Hradec Králové, a. s. U nově postavené Mazurovy chalupy byla instalovaná naučná tabule seznamující s předmětem ochrany PR. V posledních letech byly provedeny v PR další zoologické průzkumy (Beran 2005, Bogusch 2009, Bezděčka et Bezděčková 2009, Lemberk 2009, Mikát 2009, Kůrka 2013), fytocenologický průzkum (Prausová et Mašková 2012), z nichž vyplynuly nové poznatky, které musí být akceptovány v řízených zásazích v následujícím období platnosti nového plánu péče o PR na období 2011-2020 a EVL na období 2014-2023. Přestože je zajištěna pravidelná péče o PR, je toto území ohroženo rostoucí návštěvností turistů, kteří využívají vytvořenou turistickou zastávku u nově vybudované Mazurovy chalupy. V souvislosti se vznikem této zastávky (venkovní posezení, dětské hřiště, stánek s občerstvením, pořádání akcí pro veřejnost) vzrostla návštěvnost PR turisty, cyklisty a tím i nebezpečí vyrýpávání a trhání zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin, živných rostlin pro bezobratlé, rušení hnízdících živočichů apod. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Při realizaci řízených zásahů musí být upřednostněny zvláště chráněné a ohrožené druhy organismů, pro které byla PR vyhlášena. Podmínkou existence těchto druhů je zachování cenných rostlinných společenstev podmíněných stávajícím vodním režimem, geologickým substrátem a způsobem obhospodařování.

24

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Návrhy v dílčích plochách 1) bezkolencová louka s vodotečí na p. p. č. 308  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení až po vysemenění vstavačovitých rostlin, upolínu (polovina července); druhé kosení pouze v částech lokality s vyšším porostem (mezofilní a expanzivní trávy, širokolisté byliny) v srpnu (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun kosení 10% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  občasné pokosení břehových porostů podél vodoteče i v částech nedostupných pro mechanizaci (ruční kosení) 1x za 3-5 let – útlum trav, širokolistých bylin, náletových dřevin, prosvětlení  v případě potřeby potlačit rákos, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, bezkolenec – konec července  šetrné obsekávání vrby rozmarýnolisté křovinořezem, zejména rákosu a třtiny, odstranění náletových dřevin (včetně vzrostlého jilmu menšího), k regenaraci vrby prospěje jednorázové šetrné posekání (zdvižená žací lišta, křovinořez) v průběhu platnosti plánu péče  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče mezi p. p. č. 308 a 309 (především redukovat osiku, krušinu, olši, vrby, částečně i ptačí zob)  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu) 2) bezkolencová louka s rozptýlenou zelení na p. p. č. 303  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení do konce června; druhé kosení hlavně v částech lokality s vyšším porostem (mezofilní a expanzivní trávy, širokolisté byliny) v srpnu po vysemenění hořce hořepníku (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun doby kosení na září u 10 % lučního porostu mimo místa zatížená expanzními druhy (třtina, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  občasné pokosení porostu podél příkopu v S části i v částech nedostupných pro mechanizaci 1x za 3-5 let – útlum trav, širokolistých bylin, náletových dřevin (hodně osiky), prosvětlení  v případě potřeby potlačit rákos, bezkolenec, metlici trsnatou nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, bezkolenec a metlice – konec července  šetrné obsekávání skupin soliterních dřevin a navazujících křovin, zejména rákosu a třtiny, odstranění dřevin šířících se do louky

25

 

vytvoření osluněných břehů příkopu v S části a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2) opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu)

3) menší podmáčená luční enkláva v SZ cípu p. p. č. 320  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení na konci července; druhé kosení pouze v částech lokality s vyšším porostem (vysoké trávy, širokolisté byliny) v srpnu po vysemenění hořce hořepníku, mečíku střechovitého (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  v případě potřeby potlačit rákos, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, bezkolenec – konec července 4) bezkolencová louka se soliterními dřevinami na p. p. č. 309  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení do konce června; druhé kosení hlavně v částech lokality s vyšším porostem (mezofilní a expanzivní trávy, širokolisté byliny) v srpnu po vysemenění hořce hořepníku (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun doby kosení na září u 10 % lučního porostu mimo místa zatížená expanzními druhy (třtina, rákos, bezkolenec, oman)  občasné pokosení porostu podél příkopu i v částech nedostupných pro mechanizaci (křovinořez) 1x za 3-5 let – útlum trav, širokolistých bylin, náletových dřevin, prosvětlení (na vodoteči mezi p. p. č. 309 a 311 posunout kosení až po vysemenění šišáku hrálovitého – září)  v případě potřeby potlačit rákos, bezkolenec, třtinu křovištní a oman vrbolistý je nutné kosit lokálně na začátku kvetení, tj. rákos a třtina - zač. června, oman – polovina června, bezkolenec – konec července  šetrné obsekávání skupin soliterních dřevin a navazujících křovin, zejména rákosu a třtiny, odstranění dřevin šířících se do louky  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče mezi p. p. č. 308 a 309, mezi 309 a 311 (především redukovat osiku, krušinu, olši, vrby, částečně i ptačí zob)  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu) 5) bezkolencová louka v kontaktu s Mazurovou chalupou na p. p. č. 311  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení po vysemenění vstavačovitých; druhé kosení hlavně v částech lokality s vyšším porostem (rákos, mezofilní trávy, širokolisté byliny) v srpnu (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun doby kosení na září u 10 % lučního porostu mimo místa zatížená expanzními druhy (třtina, rákos, bezkolenec, oman)  občasné pokosení porostu podél příkopu i v částech nedostupných pro mechanizaci 1x za 3-5 let – útlum trav, širokolistých bylin, náletových dřevin, prosvětlení

26

 

    

v případě potřeby potlačit rákos, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, bezkolenec – konec července podmáčenou část lokality kolem ručně vytvořeného povrchového kanálku v délce cca 10-15 m zaústěného do vodoteče mezi p. p. č. 309 a 311 pravidelně každoročně kosit a bránit šíření rákosu do okolního lučního porostu odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče mezi p. p. č. 309 a 311 (především redukovat osiku, krušinu, břízu, bez černý, vrby, částečně i ptačí zob) v břehových porostech podpořit růst stávajících krajových odrůd ovocných dřevin a jalovce (v příkopu rostou) vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2) opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu) občasné sekání a odstraňování náletových dřevin z lesního okraje v Z části lokality na podporu černýše českého (kosení v červnu nebo v září) – 1x za 5 let

6) z větší části podmáčená louka v jižní části PR na p. p. č. 316  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení na konci července; druhé kosení pouze v částech lokality s vyšším porostem (vysoké trávy, širokolisté byliny) v srpnu (porost podél příkopu u přístupové cesty v Z části lokality v šířce cca 3-5 m kosit až na konci srpna kvůli výskytu šišáku hrálovitého)  v případě expanze trav - rákos (hlavně podél vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320), bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, bezkolenec – konec července 7) velká centrální louka s mozaikou bezkolencových a mezofilních luk na p. p. č. 320  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení do poloviny července; druhé kosení v srpnu, pouze v částech lokality s vyšším porostem (mezofilní a expanzivní trávy, širokolisté byliny) v srpnu (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  v pruhu širokém 5-7 m od vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320 kosit až na konci srpna (po vysemenění česneku hranatého, šišáku hrálovitého, ale rákos redukovat kosením)  posun kosení 10% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  v případě potřeby potlačit rákos (u vodoteče a tůně), oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina zač. června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče mezi p. p. č. 316 a 320 (především redukovat olši, vrby) i přímo na p. p. č. 320  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)

27

  

opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu) opatření pro obojživelníky a pionýrské druhy rostlin obnažených den – obnova a prohlubování stávajících tůní (blokování sukcese, udržování obnaženého substrátu) vysázení soliterních dřevin (jalovec – vypěstovaný z diaspor či řízků přímo z lokality, dub, krajová odrůda ovocné dřeviny)

8) menší luční enkláva se soliterním dubem, oddělená vodotečí od centrální louky na p. p. č. 320  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení do poloviny července; druhé kosení v srpnu (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun kosení 10% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  v případě potřeby potlačit rákos, oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  likvidace invazních (oman pravý) a expanzivních (třtina křovištní, sadec konopáč) druhů rostlin častým kosením před vytvořením semen, u omanu nutné vyrývání růžic ve vegetativním stadiu  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta na p. p. č. 320  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu) 9) dlouhodobě neobhospodařovaná a degradovaná louka v západním cípu p. p. č. 295/1  pravidelné kosení 2x ročně: první kosení do konce června; druhé kosení v srpnu (frekvenci lze změnit podle stavu porostu, i zvýšit na 3-4 kosení za rok)  v případě potřeby potlačit rákos, oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  likvidace invazních a expanzivních (třtina křovištní, sadec konopáč, pcháč oset) druhů rostlin častým kosením před vytvořením semen  průběžné odstraňování náletových dřevin podél lučního příkopu a přístupové cesty, ponechání pouze 1/3 dřevin na odclonění kontaktní přístupové cesty  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu)

28

10) obnovená bezkolencová louka se expanzivním rákosem v severním cípu p. p. č. 295/1 1  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení do poloviny července; druhé kosení v srpnu (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun kosení 10% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  v případě potřeby potlačit rákos (u vodoteče a tůně), oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina začátek června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta v S části p. p. č. 295/1  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu)  opatření pro obojživelníky a pionýrské druhy rostlin obnažených den – obnova a prohlubování stávající tůně (blokování sukcese, udržování obnaženého substrátu) 11) bezkolencová louka s expanzivním omanem vrbolistým v hlavní části p. p. č. 295/1  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení od 25.6. do poloviny července; druhé kosení pouze v místech s vyšším porostem a s výskytem expanzivních druhů (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun kosení 20-25% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  v případě potřeby potlačit rákos (u vodoteče a tůně), oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina začátek června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče v J části p. p. č. 295/1  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika 2-3 malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu)  opatření pro obojživelníky a mokřadní druhy rostlin – obnova stávajícího prosvětlení břehových porostů, obnažení dna a zadržování vody formou přehrádek (rozvoj potoční vegetace, biotop obojživelníků, měkkýšů, vodních a mokřadních organismů) 12) bezkolencová louka s fragmenty slatinných a zrašelinělých luk v severní polovině p. p. č. 291/1  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení na konci července ; druhé kosení pouze v místech s vyšším porostem a s výskytem expanzivních druhů (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)

29

 

 

posun kosení 20-25% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý) občasné pokosení porostu podél příkopu i v částech nedostupných pro mechanizaci (křovinořez) 1x za 3-5 let – útlum trav, širokolistých bylin, náletových dřevin, prosvětlení (dlouhodobě nekosené porosty se starými soliterními borovicemi) v případě potřeby potlačit rákos, oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, oman – konec června, bezkolenec – konec července opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku u cesty nebo na okraji lesa)

13) bezkolencová louka s rozptýlenou zelení a největším výskytem vstavačovitých rostlin ve střední části p. p. č. 291/1  pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení na konci července; druhé kosení v srpnu až září pouze v místech s vyšším porostem a s výskytem expanzivních druhů (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září)  posun kosení 20-25% plochy na září (živné rostliny pro hmyz), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý)  v případě potřeby potlačit rákos, oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - začátek června, oman – konec června, bezkolenec – konec července  specifická opatření na záchranu vstavače obecného (Orchis morio) – umístění 1-3 oplocenek o rozměru 16-25 m2, dočasné umisťování armaturových roštů na plochy s Orchis morio v zimním období jako ochranu proti vyrývání černou zvěří; specifický typ kosení a odstraňování biomasy v podzimním období v oplocenkách a vybraných plochách s aktuálním nebo potenciálním výskytem O. morio; opylování izolovaných (od centra populace) vzdálenějších jedinců, výsev odebraných zralých semen na připravené obnažené plošky; pěstování několika jedinců v záchranné kultuře za účelem repatriace zpět do PR (přenos celých rostlin, semen)  odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče v J části p. p. č. 291/1  vytvoření osluněných břehů vodoteče a mechanické narušení břehů stržením drnu na několika (2-3) malých ploškách (plocha 1-2 m2)  opatření pro bezobratlé (kupky vyřezaných dřevin – roští, hromádky písku či substrátu získaného při stržení drnu)  opatření pro obojživelníky a mokřadní druhy rostlin – obnova stávajícího prosvětlení břehových porostů, obnažení dna a zadržování vody formou přehrádek (rozvoj potoční vegetace, biotop obojživelníků)

30

14) vlhká a zastíněná bezkolencová louka v pruhu podél lesa podél J hranice p. p. č. 291/1, 295/1     

pravidelné kosení 1-2 x ročně: první kosení na konci července ; druhé kosení v srpnu nebo v září pouze na plochách s vyšší vegetací (v případě výskytu krvavce lékařského seč posunout až na září) posun kosení 20% plochy na září (živné rostliny pro hmyz, zejména toten větší), mimo plochy zatížené expanzivními druhy (třtina křovištní, rákos, bezkolenec, oman vrbolistý) v případě potřeby potlačit rákos, oman, bezkolenec nebo třtinu křovištní je nutné kosit lokálně na začátku metání, tj. rákos a třtina - zač. června, oman – konec června, bezkolenec – konec července odstranění dřevin z vybraných částí břehů i koryta vodoteče v J části p. p. č. 291/1 opatření pro obojživelníky a mokřadní druhy rostlin – obnova stávajícího prosvětlení břehových porostů, obnažení dna a zadržování vody formou přehrádek (rozvoj potoční vegetace, biotop obojživelníků, měkkýšů apod.)

3.1.2 Obecné zásady péče o rostliny, živočichy apod. a) péče o rostliny Hlavním principem péče o PR je zajištění optimálních podmínek pro zachování stávajících rostlinných společenstev, v nichž přežívají populace zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin. Druhová diverzita je vysoká, je závislá na specifických stanovištních poměrech - slínovcové podloží, kolísající vlhkostní režim, různé stupně zástinu, symbiotické vztahy apod. Existence stávajících rostlinných společenstev je podmínkou existence populací bezobratlých vázaných na různé živné rostliny a mikroklimatické podmínky, které v konkrétních místech PR vznikají. PR je bohatá na populace vstavačovitých rostlin (Orchis morio, Dactylorhiza majalis, Platanthera bifolia, Listera ovata, Epipactis helleborine). Kosení luk musí být uzpůsobeno době dozrání semen, proto je na plochách s výskytem vstavačovitých rostlin posunuta doba kosení na konec července (v případě managementu pro bezobratlé až na září). Ideální je, pokud je biomasa sklízena v suchém stavu, protože se z lokality odvozem sena neztrácí zralá semena (stihnou se vysypat a vytvořit semennou banku). Na druhé straně je nežádoucí ponechávat nesklizenou biomasu na lokalitě dlouho, protože pod vrstvami neodklizené biomasy probíhá tlení a obtížná regenerace posekaných rostlin. Specifický management vyžaduje vstavač obecný (Orchis morio), jehož populace od roku 2012 intenzivně klesá (z 56 jedinců v roce 2011 na 10 jedinců v roce 2013). Prokazatelnou příčinou tohoto poklesu je intenzivní rytí černé zvěře. Od roku 2012 jsou v zimních měsících v lokalitě umisťována odpuzovací zařízení, v lednu 2013 byla v místě výskytu centra populace postavena oplocenka a dočasně umístěny 3 armaturové rošty chránící proti rytí. Na základě výjimky z ochranných podmínek PR a Orchis morio byla v roce 2013 zahájena záchranná opatření, která spočívají v udržování populace O. morio uvnitř oplocenky včetně monitoringu a managementu, dále upravený způsob kosení na vybraných plochách louky mimo oplocenku (seč posunuta na konec září z důvodu odstranění biomasy, která brání růstu mladých růžic orchidejí v časných zimních měsících). Principem záchranných aktivit je vytvoření dostatečně početné a vitální jádrové populace v oplocence či několika oplocenkách a jejich následné spontánní šíření do okolních ploch. Na plochách s monitorovaným výskytem Orchis morio z let 2008-2011 je také žádoucí vytvořit místa s upraveným managementem, tj. s jiným harmonogramem kosení (viz výše), obnažováním

31

plošek pro výsev semen O. morio sklizených v lokalitě a na rostlinách v záchranné kultuře. Záchranná kultura byla založena z poškozené rostliny, která byla odebrána v březnu 2009 nedaleko od čerstvé rýhy po černé zvěři. Poškozená rostlina neměla hlízu, ale díky zahradnickým postupům a zkušenostem zregenerovala ze zbývajících 3 kořenů a 4 listů. V současné době je udržována v kultuře, kvete, tvoří nové hlízky. Je potenciálním zdrojem semen a hlízek, které mohou být repatriovány zpět do PR. Pro záchranu druhu je též žádoucí provést základní genetickou analýzu a zjistit genetickou variabilitu populace a její podobnost s dalšími českými populacemi. Taktéž tento výzkum je součástí plánovaných záchranných aktivit. Plocha PR, na které budou realizována konkrétní opatření na záchranu druhu nepřesáhne 100 m2. Naopak některé části PR jsou zatíženy šířením invazních a expanzivních druhů rostlin. Invazní druhy jsou zastoupeny omanem pravým (Inula helenioides) a zlatobýlem kanadským (Solidago canadensis). U obou druhů je doporučena likvidace častým kosením. U omanu pravého bude účinnější kombinovat kosení s vyrýváním velkých růžic ve sterilním stadiu. Z expanzivních druhů rostlin největší problém představuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), rákos obecný (Phragmites australis), na nekosených místech též bezkolenec (Molinia sp.) a metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), z bylin oman vrbolistý (Inula salicina) a sadec konopáč (Eupatorium cannabinum). K útlumu všech těchto druhů je doporučeno intenzivní kosení alespoň 2x ročně, kdy 1. seč musí být načasována na začátek kvetení, kdy pokosením rostlina ztratí nejvíce energie soustředěné v nadzemních orgánech. Oman vrbolistý je sice potenciálně ohrožený druh podle Černého a červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, ale v PR se chová velmi expanzivně, tvoří rozsáhlé monocenózy. Kromě opakovaného kosení se při útlumu tohoto druhu nabízí odstraňování i podzemních orgánů. Na obnažených plochách by pak mohla být realizována opatření pro bezobratlé – kupky písku, větví, starého dřeva apod. Na podporu populací bezobratlých dochází v PR k posunu doby kosení porostů a také k ponechávání 10-25% lučních ploch bez pokosení. Přestože to z botanického hlediska není ideální stav, lze tato opatření respektovat, pokud nesekané plochy nebudou zakládány na plochách zatížených invazními a expanzivními druhy. Pozici nesekaných ploch v loukách je nutné každoročně měnit, aby nezůstávaly nepokosené nebo pozdě pokosené porosty více než 1 rok. Je vhodné cyklicky opakovat pozici kosených a ponechaných plošek (ať jsou to pruhy, čtverce či jiné prvky krajinné mozaiky). Zásadu cyklického střídání nepokosených ploch není vhodné realizovat na plochách s populací modráska očkovaného, který upřednostňuje porosty občas a pouze extenzivně kosené. V PR tyto plochy lze vytipovat na p. p. č. 291/1 a 295/1 v místě výskytu totenu většího. Jako velmi pozitivní opatření se v minulém plánu péče ukázaly zásahy na vodotečích, které nenarušily stávající vodní režim, ale přispěly k proslunění břehových porostů vykácením nebo prořezáním některých úseků. Současně na několika místech v PR proběhlo vybudování hrázek na zadržení vody, byly vybudovány 3 tůně na podporu obojživelníků, vodních a mokřadních rostlin. Na prosluněných vodotečích se rozvinula hodnotná potoční společenstva a fragmenty slatinných luk s ostřicí Davallovou. Z botanického hlediska má význam též občasné pokosení porostů v blízkosti vodotečí, kam se nedostane mechanizace. Zabrání se tak expanzi konkurenčně silných druhů a náletových dřevin a usměrní se vztahy mezi rostlinami. I v tomto případě je nutné neposekat vše najednou, ale mozaikovitě jako z hlediska prostorového tak i časového. Mozaikovitost kosení vlhkomilných porostů na dně příkopů je nutná pro zachování společenstev pavouků. Pokud se sekání uvnitř lučních příkopů provádí, musí se dělat střídavě, tj. 10-15 m příkopu posekat, následujících 10-15 m příkopu nechat nepokosených atd.

32

b) péče o živočichy Obratlovci (Lemberk 2009) Stávající tůně, tak jak byly vytvořené v minulých letech, jsou v množství dostatečném. Plně funkční je však pouze tůň na Stříbrném potoku. Tůně nenapojené na vodní tok jsou funkční pouze na jaře, v pozdějším termínu dochází k jejich částečnému vysychání a nárůstu řas. Vzhledem k hydrologické situaci v lokalitě by bylo žádoucí tyto tůně poněkud prohloubit (netýká se Stříbrného potoka) alespoň o 30 cm. I přesto je však potřeba počítat se skutečností, že jejich využití obojživelníky nebude velké. Bezobratlí žahadloví blanokřídlí (Bogusch 2009) Jelikož žahadloví blanokřídlí nejsou skupinou živočichů, která je striktně vázaná na drobná stanoviště, a na lokalitě nebyly nalezeny důležité izolované populace vzácných druhů, není nutné rozplánovat ochranu na jednotlivá území. Vzácné druhy, které byly zjištěny, byly nalezeny při hledání potravy a v jednom nebo malém množství exemplářů, tudíž přímá organizovaná záchrana jednotlivých druhů není nutná. Navíc řada z nich, v čele s početně nalézanou pískomilnou kutilkou Oxybellus argentatus, hnízdí pravděpodobně v okolí PR a zde hledá jen potravu, protože hnízdiště pro tyto druhy na lokalitě neexistují. Zásahy v následujícím schématu by však mohly přivést některé vzácné druhy i na území PR.  Vytvořit na lukách políčka bez rostlinného pokryvu o velikosti zhruba 2x2 m (na každé louce cca 2-3)  Strhnout drn na březích vodotečí v PR, především na místech s J nebo JZ expozicí  Vytvořit hromádky k hnízdění  Doplňovat a rozšířit hromady mrtvého dřeva  Regulovat, ale nevyhubit zlatobýl kanadský Motýli (Mikát 2009) Rozsah seče V současnosti jsou jednotlivé luční porosty v celém rozsahu PR postupně pokoseny. Na některých parcelách (v roce 2009 to byla např. část parcely 295/1) jsou dočasně ponechávány plochy, které se sekají později. Kromě přímého pozitivního vlivu na fytofágní druhy se tím zvyšuje nabídka nektaru a možnosti úkrytu. Na lučních plochách s doloženým výskytem modráska očkovaného by bylo vhodné ponechávat neposekané pásy nebo mozaiku ploch v rozsahu 20-25 procent rozlohy, a to až do podzimu (září) případně do jara následujícího roku. V PR Mazurovy chalupy se jedná o vlhčí a zastíněnější luční porosty na částech parcel 291/1 a 295/1. Taktéž pro ochranu vzácných vřetenušek je nutné diverzifikovat kosení, aby vznikala mozaika plošek lišících se dobou kosení a fenofázemi živných rostlin. Ostatní luční plochy by měly být sekány s frekvencí maximálně 1 seč ročně, s ponecháním pásů nepokosené vegetace a nedosečených lemů podél příkopů. Celkový podíl neposekané plochy lze doporučit 10 % rozlohy. Tyto ponechané pásy by se měly pokosit na konci vegetační sezóny (září). Určitá nedůslednost a prvek náhodnosti, diverzifikující stanoviště, nejsou na škodu (viz např. terénní nerovnost s ostrůvkem neposekané vegetace na jinak posekané louce na parc. 291/1). Při kosení není třeba dogmaticky za všech okolností dodržovat a přeměřovat rozsahy ploch, plán péče by se měl koncipovat tak, aby byla podle potřeby možná určitá oscilace v intenzitě péče o jednotlivé luční úseky.

33

Sklízení posekané (a usušené) trávy by se mělo provádět v co nejkratším možném termínu. Vrstva posekané vegetace blokuje růst otavy a vegetace podehnívá. Silnější vrstvy posekané vegetace slouží i jako dočasný úkryt pro živočichy, kteří jsou pak likvidováni zde přednostně ryjícími divokými prasaty. Termín seče (týká se parcel 291/1 a 295/1) Z hlediska výskytu dvou nejvýznamnějších lučních druhů (vřetenušky mokřadní a modráska očkovaného) je správné načasování seče kontroverzní. Pro podporu vřetenušky mokřadní (Zygaena trifolii) je nutné termín seče odložit až do konce června, případně až do července, nejdříve 5-10 dní po skončení letu imág. Naopak seč zohledňující výskyt modráska očkovaného by měla probíhat nejpozději do poloviny června (Konvička, Beneš & Čížek 2005), po té dochází k likvidaci nadzemních částí již nakvétajících rostlin totenu lékařského a ještě později dochází k přímé likvidaci ranných vývojových stádií (vajíčka, mladé housenky ve květenstvích totenů). Řešením je stanovení ploch, kde by měl být preferován management vhodný pro vřetenušky (tj. většina parcely 291/1 a východní část parcely 295/1) a naopak kde bude preferován výskyt modráska (areály obou druhů se zčásti překrývají). Mezi lučními plochami je vhodné ponechávat křoviny, případně i některé vzrostlé stromy, zejména podél příkopů (u 30-50 procent délky, třeba i jednostranně, pro dřeviny postupně preferovat spíš severní břehy, aby nedocházelo k zastínění příkopů a jejich svahů). Při kosení lučních porostů je třeba šetřit solitérní křoviny či jejich hloučky, poskytující lučním druhů závětří, některé mají též důležitou nektarodárnou funkci (ptačí zob). Vegetaci příkopů (včetně jejich svahů) by bylo vhodné diverzifikovat – udržovat je z různém stupni zárůstu. V některých úsecích ponechávat křovinný lem, v jiných vybraných (osluněných) úsecích opakovaně provádět disturbance, tj. strhávání vegetačního krytu v korytě i na svazích (v současnosti byl tento management realizován ve střední části lokality v souvislosti s vytvořením tůně). Kromě udržení raně sukcesní vegetace se tím umožní na sušších místech např. hnízdění samotářských včel, na vlhkých březích pak možnost sání vláhy a rozpuštěných minerálií pro motýly (je to vlastně jakási imitace dobytčího napajedla či brodu na pastvině; udržení disturbovaného břehu v okolí tůní zde nyní napomáhají i divoká prasata). Pavouci (Kůrka 2013) Pro společenstva pavouků je stejně jako pro ostatní bezobratlé nutný mozaikovitý přístup ke kosení lučních porostů. Vzhledem k tomu, že významní zástupci pavouků v PR Mazurovy chalupy jsou vázáni na luční příkopy a vodoteče, kde osídlují zejména středně vlhký úzký pruh těsně nad dnem příkopu, je i v tomto případě možné prořezávání břehových porostů jen v určitých úsecích. Taktéž sečení kolem vodotečí lze doporučit jen na některých úsecích. Ideální je nesekat vegetaci úplně na dně příkopů a kolem vodotečí ponechávat nesečené pruhy, kde se na vysokých bylinách sdružují síťoví pavouci, kteří napínají sítě a loví tak nad vodotečí. c) zásady jiných způsobů využívání území V PR není žádoucí odvodňování, resp. změna vodního režimu prohlubováním stávajícího systému vodotečí. To se týká i ochranného pásma, kde by neměly být obnovovány a prohlubovány odvodňovací kanály. Provozování myslivosti je nutné omezit pouze na vhodně umístěné posedy na dřeviny v lesních okrajích nebo na soliterní dřeviny v PR. Nepřípustné je zakládání újedišť a budování posedů.

34

Na plochách PR nesmí být realizovány akce pro veřejnost, při nichž dochází k poškození vegetace, ale i živočichů na ni vázaných. Nadměrný hluk je nežádoucí zejména v době hnízdění ptactva. Rekreační využívání Mazurovy chalupy musí v první řadě respektovat ochranné podmínky přírodní rezervace a všech organismů, které v ní žijí. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Obecným ohrožením ZCHÚ i OP by byla nešetrná velkoplošná těžba dřeva zvláště s kácením, přibližováním a pojížděním na lučních plochách. Členitá luční enkláva obklopená lesem se takto vyvíjela i v minulosti, proto lze důvodně předpokládat, že její současný a budoucí stav má výraznou vazbu na stav lesního okraje. Z toho vyplývá, že lesní okraj musí být zachován v podobném stavu i do budoucnosti a nelze ho ve výraznější míře odkacovat. Navíc je ze 70 % tvořen staršími jedinci Quercus robur a Quercus petraea. Tento lesní okraj je nezanedbatelnou ekotonovou součástí ZCHÚ a významným životním prostředím entomofauny. Je nutné zachovat minimálně 20 m stávajícího dubového okraje. Případný výběr včetně souší musí být konzultován s pracovníky ochrany přírody (KÚ, AOPK ČR, specialisté – entomolog atd.) při terénních pochůzkách, kde se rozhodne, který usychající strom, a jestli vůbec, ohrožuje ostatní porosty. Smrk a borovici v okrajích nelze odkácet ve velkém počtu najednou. Lze použít skupinových sečí tak, aby nedošlo k náhlému širokému odclonění lučních ploch. Lesní porosty, přiléhající z jihu k území PR, podmiňují zastínění části luk v jejich bezprostředním sousedství a tak chladnější a vlhčí mikroklima v této části lokality. Lesnické zásahy v tomto úseku je třeba zajistit tak, aby nedošlo k nadměrnému oslunění a vysýchání sousedících lučních úseků (ponechat pás stínících vzrostlých stromů podél lučních porostů), případně provádět pouze úzké seče. V lesních porostech, lemujících luční stanoviště na severním okraji, je žádoucí dlouhodobě ponechat frontu na okraji stojících dubů. Lze redukovat počet okrajových stromů, avšak s cílem zachovat (pro arborikolní druhy hmyzu, pro dutinové ptáky, pro netopýry) stromy potenciálně významné, stromy se zjevnými nebo předpokládanými dutinami, případně i stojící torza. V ochranném pásu by bylo žádoucí zcela odstranit jehličnany, případně vhodným způsobem porosty prosvětlit. Důležité je, aby v lesních okrajích zůstávaly stromy o průměru kmene 40 a více cm ve výčetní tloušťce. V celém ochranném pásmu se nesmí nevysazovat geograficky nepůvodní dřeviny a stávající nepůvodní druhy musí být výběrem odstraňovány. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Přírodní rezervace je v současné době řádně označena, v průběhu platnosti plánu péče je důležité zkontrolovat stav pruhového značení a označení malým státním znakem včetně dodatkové tabulky s uvedením kategorie ochrany (viz zákon č. 60/2008 Sb.). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území V současné době není nutné provádět administrativně-správní opatření v území. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vzhledem k rostoucí návštěvnosti lokality pěšími turisty a cykloturisty je nutné upozornit na zákaz vstupu mimo vyznačené cesty a občasnými kontrolami zajistit dodržování

35

tohoto zákazu. Vlastníci pozemků a jimi pověřené osoby realizující řízené zásahy musí respektovat ochranné podmínky PR a do PR vstupovat a zasahovat pouze v souladu s ochrannými podmínkami PR a se schváleným plánem péče. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Přírodní rezervace je vhodná ke studiu sukcese rostlinných a živočišných společenstev v souvislosti s řízenými zásahy. Studium či sledování těchto procesů nesmí poškodit předmět ochrany PR, naopak může být důležitým zdrojem aktuálních poznatků, podle kterých se operativně upraví řízené zásahy tak, aby zachovaly předmět ochrany a respektovaly nové poznatky v této oblasti. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V přírodní rezervaci je vhodné pokračovat v dalších průzkumech, zejména ve sledování vlivu řízených zásahů na stav populací zvláště chráněných a ohrožených druhů organismů.

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Orientační náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Seč. břeh. porostů vodotečí 1x za 3-5 let křovinoř. ---------Prohloubení 3 tůní, rekonstrukce přepážek na ---------vodotečích (p. p. č. 291/1, 295/1, 320) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Sečení 1-2 x ročně mechanizací Vyřezávání nálet. dřevin (příkopy, nekos. plochy) Útlumový management expanzivních a invazních druhů rostlin (rákos, třtina, oman, bezkolenec, metlice, sadec, zlatobýl, oman pravý) lehkou mechanizací nebo křovinořezem Mechanické narušování břehů vodotečí (ručně, lehká mechanizace) Vyrývání podzemních orgánů expanzivních a invazních druhů rostlin (plošky v monocenózách omanu, třtiny, růžice omanu pravého) – ručně Opatř. pro bezobratlé (kupky starého dřeva, písku) Ochranná opatření na záchranu Orchis morio Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

30 000,00 15 000,00 45 000,00 90 000,00 5 000,00 5 000,00

900 000,00 50 000,00 50 000,00

2 000,00

20 000,00

2 000,00

20 000,00

2 000,00 2 000,00 108 000,00

20 000,00 20 000,00 1 080 000,00

----------

36

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

1 125 000,00

4.2 Použité podklady a zdroje informací  Bogusch, P., 2009: Výsledky inventarizačního průzkumu žahadlových blanokřídlých (Hymenoptera: Chrysidoidea, Vespoidea, Apoidea) PR Mazurovy chalupy a návrh změn managementových aktivit. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Bezděčka, P., et Bezděčková, K., 2008: Inventarizační průzkum mravenců (Hymenoptera: Formicidae) PR Mazurovy chalupy a PR Boršov. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Beran, L., 2005: Vodní měkkýši PR Mazurovy chalupy. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Danihelka J., Chrtek J. Jr. et Kaplan Z. (eds.), 2012: Checklist of vascular plants of the Czech Republic. In: Preslia 84: 647–811.  Demek, J., [ed.] 1987: Hory a nížiny. Zeměpisný lexikon ČSR. Academia, Praha.  Farkač J., Král, D. & Škorpík, M. (eds.) 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp.  Holec, J. et Beran, M. [eds.] 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24:1-282.  Horák J. (2009): Ohrožený brouk štítonoš omanový (Cassida murraea, Coleoptera, Chrysomelidae) v Pardubickém kraji. Poznámky k rozšíření, bionomii, chování a stanovištním nárokům. – Orlické hory a Podorlicko, 16: 290-294.  Chlupáč, I., Štorch, P., [ed.] 1992: Regionálně geologické dělení Českého masívu na území ČR. Časopis pro mineralogii a geologii, 37:257-275 pp. Praha.  Chytrý, M., Kučera, T. et Kočí, M. [eds.] 2001: Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.  Konvička, M., Čížek, L. et Beneš, J., 2004: Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management. Sagittaria, Olomouc, 79 pp.  Kůrka, A., 2013: Závěrečná zpráva o výsledcích inventarizačního araneologického průzkumu lokality PR Mazurovy chalupy - Pavouci (Araneae). – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Lemberk, V., 2009: Výsledky průzkumu obratlovců v PR a EVL Mazurovy chalupy (Pardubický kraj, okr. Pardubice) v roce 2009. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Mašková, K., 2009: Rostlinná společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin v přírodní rezervaci Mazurovy chalupy (okres Pardubice). Ms. [Bakalářská práce, depon. in Univerzita Hradec Králové].  Mertlík, J., 2009: Přehled nálezů tesaříka Brachyleptura tesserula (Charpentier, 1825) (Cerambycidae: Coleoptera) z Čech (Česká republika). – Elateridarium, ročník 3: 174182.  Mikát, M., 2006: Motýli PR Mazurovy chalupy. Přehled nalezených druhů, doplněný poznámkami k managementu a poznámkami k dalším nalezeným druhům hmyzu. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Mikát, M., 2009: Motýli (Lepidoptera) PR Mazurovy chalupy, inventarizační průzkum 2009. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice].  Mikyška, R., et al., 1969: Geobotanická mapa ČSSR. Academia a Kartografické nakladatelství, Praha.  Mocek B., Samková V., Mikát M., Tejklová T. Hotový J. [Eds.] (2012): Databáze chráněných a ohrožených druhů flóry a fauny na území města Hradce Králové. Verze 1 (2012). – CD-ROM: Tabulka nálezů EXCEL 2000 (12 listů, 5451 záznamů) + Tabulka druhů EXCEL 2000 (13 listů, 1145 záznamů). Textová část a legenda 23 pp.

37

        

       

– Depon. in: Magistrát města Hradce Králové & Muzeum východních Čech v Hradci Králové. Neuhäuslová, Z. et al., 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. 341 p., Academia, Praha. Novohradská, J., 2010: Biodiverzita a cílový management zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin v přírodní rezervaci Mazurovy chalupy (okres Pardubice). Ms. [Diplomová práce, depon. in Univerzita Hradec Králové]. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 22: 1-184, ISBN - 80-86064-33-6 Prausová, R., 2009: Dva významné nálezy ohrožených druhů rostlin v PR Mazurovy chalupy v roce 2008. Vč. Sbor. Přír. – Práce a studie, Pardubice, 16: 181-182. Prausová, R. et al., 2000: Plán péče PR Mazurovy chalupy na období 20001-2010. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. Prausová, R., Hotový, J. [ed.] 2007: Přírodovědně významné lokality Královéhradeckých lesů. Pedagog. Fakulta UHK a Olga Čermáková, Hradec Králové, 22 pp. Prausová, R. et Mašková, K. 2012: Rostlinná společenstva s výskytem zvláště chráněných a ohrožených druhů cévnatých rostlin v přírodní rezervaci Mazurovy chalupy (okres Pardubice). Vč. Sbor. Přír. – Práce a studie, Pardubice, 19: 57-92. Quitt, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr., Brno, 16: 1 - 73. Sekerka L. (2006): Cassidinae and Hispinae preserved in the East Bohemian Museum in Hradec Králové (Coleoptera: Chrysomelidae). Cassidinae a Hispinae ve sbírce Muzea východních Čech v Hradci Králové (Coleoptera: Chrysomelidae). – Acta Musei Reginaehradecensis s. A., 31:89-102. Skalický, V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. In HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. (1988): Květena České socialistické republiky 1. Academia, Praha, s. 103–121. Sládek, J., 1977: Zeměpisné vymezení a regionální členění. In: Příroda Orlických hor a Podorlicka, 13-87 pp., SZN, Praha. Straka, J., [ed.], 1986: Geologická mapa ČR, měř. 1:50 000, list 13-24 (Hradec Králové), ÚÚG, Praha. Tolasz, R. et al., 2007: Atlas podnebí Česka. ČHMÚ Praha v koedici s UP Olomouc. Tomášek, M., [ed.], 1989: Půdní mapa ČR, měř. 1:50 000, list 13-24. (Hradec Králové), ÚÚG, Praha. Vítek, J., 1994: Geologicko – geomorfologická inventarizace VKP Mazurovy chalupy. – Ms. [Depon. in Krajský úřad Pardubického kraje, Pardubice]. Vlček, V., et al., 1984: Vodní toky a nádrže. Academia, Praha. Zárubová Prausová, R. et Samková, V., 2001: Výsledky floristického a fytocenologického výzkumu na lokalitě „Mazurovy chalupy“ u Hoděšovic. Acta Musei Reginaehradecensis, 28 pp.

Autorka děkuje kolegům Milošovi Andresovi a Jiřímu Šimůnkovi, kteří se dlouhodobě zabývají záchranou vstavače obecného (Orchis morio), za poskytnutí dat o stavu populace O. morio v PR Mazurovy chalupy v předchozích letech a za návrh řízených zásahů pro tento druh, který byl zapracován do tohoto plánu péče.

38

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny EVL – evropsky významná lokalita IUCN – Světová organizace ochrany přírody JZD – jednotné zemědělské družstvo KN – katastr nemovitostí k. ú. – katastrální území MŽP – ministerstvo životního prostředí OP – ochranné pásmo PK – pozemkový katastr PP – přírodní památka p.p.č. – pozemek na parcele číslo PPK – program péče o krajinu PR – přírodní rezervace Sb. – sbírka zákona S, V, J, Z – světové strany VKP – významný krajinný prvek ZCHÚ – zvláště chráněné území

39

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ................................................................str. 2 1.1 Základní identifikační údaje ..........................................................................................str. 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ...............................................................................................str. 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ....................................str. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................str. 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ...............................................................str. 4 1.6 Kategorie IUCN .............................................................................................................str. 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................str. 4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu .................................................str. 4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ........................................................str. 5 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ..............................str. 13 1.9 Cíl ochrany ...................................................................................................................str. 13 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..............str. 13 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ...................................str. 13 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .......................................................................................str. 17 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ...................str. 19 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ...............................str. 19 2.4.1 Přehled dílčích ploch ..................................................................................................str.19 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranář. zásahů do území .......str. 23 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ................str. 24 3. Plán zásahů a opatření ................................................................................................str. 25 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ..........................str. 26 3.1.1 Návrhy v dílčích plochách ........................................................................................str. 26 3.1.2 Obecné zásady péče o rostliny, živočichy apod. .......................................................str. 31 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností ................................................................................................................str. 35 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ..........................................................................str. 35 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ................................str. 35 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................str. 35 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................str. 36 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ......................str. 36 4. Závěrečné údaje ...........................................................................................................str. 36 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ...........................................................................................................str. 36 4.2 Použité podklady a zdroje informací ...........................................................................str. 37 4.3 Seznam používaných zkratek ......................................................................................str. 39 5. Obsah ............................................................................................................................str. 40 6. Přílohy ..........................................................................................................................str. 41 Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ Příloha M3 - Mapa dílčích ploch 7. Fotodokumentace ........................................................................................................str. 44

40

41

42

43

Fotodokumentace:

Foto 1 vstavač obecný (Orchis morio) na p. p. č. 291/1, k. ú. Hoděšovice, DP 13 (foto Prausová, květen 2013)

44

Foto 2 ostřice blešní (Carex pulicaris) na p. p. č. 291/1, k. ú. Hoděšovice, DP 12 (foto Prausová, 2013)

Foto 3 ostřice stinná (Carex umbrosa) na p. p. č. 291/1, k. ú. Hoděšovice, rozhraní DP 12, 13 (foto Prausová, květen 2013)

45

Foto 4 šišák hrálovitý (Scutellaria galericulata) na p. p. č. 316, k. ú. Hoděšovice, DP 6 (foto Prausová, 2013)

Foto 5 kosatec sibiřský (Iris sibirica) na p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, DP 13 (foto Prausová, 2013)

46

Foto 6 černýš český (Melampyrum bohemicum) v ekotonu na západním okraji p. p. č. 311, k. ú. Hoděšovice, DP 5 (foto Prausová, 2013)

Foto 7 vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) na p. p. č. 308, k. ú. Hoděšovice, DP 1 (foto Prausová, 2013)

47

Foto 8 Expanzivní chování omanu vrbolistého (Inula salicina) na p. p. č. 309, k. ú. Hoděšovice, DP 4 (foto Prausová, 2013)

Foto 9 intenzivní šíření omanu pravého (Inula helenioides)) na p. p. č. 320, k. ú. Hoděšovice, DP 8 (foto Prausová, 2013)

48

Foto 10 Ivanze zlabotýlu kanadského (Solidago canadensis) na jižním okraji p. p. č. 320, DP 6, k. ú. Hoděšovice (foto Prausová, 2013)

Foto 11 Expanzivní šíření třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) na p. p. č. 308, k. ú. Hoděšovice, DP 1 (foto Prausová, 2013)

49

Foto 12 Ekotonální společenstva podél severního okraje p. p. č. 320, k. ú. Hoděšovice, DP 7 (foto Prausová, 2013)

Foto 13 Mělká luční tůň s porosty bahniček a ostřic, na p. p. č. 320, v blízkosti přístupové cesty na p. p. č. 572, k. ú. Hoděšovice, DP 7 (foto Prausová, 2013)

50

Foto 14 Tůň na lučním příkopu na p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, byla osídlena vodními makrofyty, na kontaktních plochách se zvyšuje pokryvnost ostřice Davallovy, DP 10 (foto Prausová, 2013)

Foto 15 Obnovující se luční porost na části parcely p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, který byl v minulosti degradovaný a ruderalizovaný, DP 9 (foto Prausová, 2013)

51

Foto 16 Oplocenka pro ochranu jádra populace vstavače obecného na p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, ukázka armaturových roštů použitých na zbývajících plochách s výskytem druhu, DP 13 (foto Prausová, 2013)

Foto 17 Rozkvétající vstavač obecný v oplocence na p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, evidence pomocí kovových štítků, DP 13 (foto Prausová, 1.5. 2013) 52

Foto 18 Mozaikovitá seč ponechávající nepokosené plochy pro dokončení vývoje živočichů vázaných na živné rostliny na východní části p. p. č. 320, k. ú. Hoděšovice, DP 8 (foto Prausová, 2013)

Foto 19 Fázový posun seče, časnější posekání pruhu kolem vodoteče s expanzivními trávami, p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, DP 13 (foto Prausová, 2013)

53

Foto 20 Neodklizená pokosená hmota v kupkách negativně ovlivňuje stanoviště i jeho diverzitu, dochází k vyhnívání, v místě se koncentrují hlodavci, tato místa lákají i ryjící černou zvěř, která zde nachází dostatek potravy (larvy atd.), p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice (foto Prausová, 2013)

Foto 21 Odklizením polorozložené biomasy v ponechaných kupkách na konci vegetační sezóny lze negativní důsledky (viz popis obr. 22) zmírnit, p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice (foto Prausová, 2013)

54

Foto 22 V PR a jejím ochranném pásmu jsou umístěna včelstva, lesní okraj p. p. č. 295/1, k. ú. Hoděšovice, SV od DP 9 (foto Prausová, 2013)

Foto 23 V ochranném pásmu jsou odstraňovány jehličnaté dřeviny, červené duby, ale i spontánně odumírající jedinci dřevin, J okraj p.p.č. 295/1, DP 14 (foto Prausová, 2013)

55

Plán péče o PR Mazurovy chalupy

Recommend Documents