Plán péče o PR Červená louka
na období 2016 - 2025
Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství
Schváleno protokolem č. j. ……………………………….ze dne……………………………
1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
1225 přírodní rezervace Červená louka Nařízení okresního úřadu okresní úřad Rakovník 26/1997 1.11.1997 1.11.1997
Středočeský kraj Rakovník Rakovník Rakovník Lišany, Olešná, Rakovník Lišany u Rakovníka (684929), Olešná u Rakovníka (710202), Rakovník (739081)
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: PR Červená louka Katastrální území: Olešná u Rakovníka (710202) Číslo parcely podle KN
478 479/2 480 481/1 482 483 484/1 484/2 485/1 485/2 486 487/1 487/2 487/3 487/4 487/5 487/6 487/7
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Zamokřená plocha Zamokřená plocha Zamokřená plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha
-3-
334 334 295 334 295 21 492 21 492 21 409 334 413 334 409 295 295 334
605 457 917 5215 1115 647 4758 5629 187 126 539 1134 3226 860 6510 40 5203 24
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
605 457 917 5215 1115 647 4758 5629 187 126 539 1134 3226 860 6510 40 5203 24
Číslo parcely podle KN
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
487/8 487/9 487/10 487/11 487/12 487/13 487/14 487/15 487/16 487/17 487/18 487/19 487/20 487/21 487/22 488/1 488/2 489/1 489/2 490/1 490/2 490/3 491 492/2 493/1 493/2 493/3 493/4 493/5 494 496/1
Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha Vodní plocha Trvalý travní porost Vodní plocha Vodní plocha Vodní plocha Ostatní plocha Vodní plocha
496/10 496/25 496/26 496/27
Trvalý travní porost Lesní pozemek Lesní pozemek Vodní plocha
496/28
Vodní plocha
496/29 496/30 496/31 496/32
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha
496/33
Vodní plocha
496/34
Vodní plocha
496/35
Vodní plocha
496/36
Vodní plocha
Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Jiná plocha Dobývací prostor Dobývací prostor Jiná plocha Dobývací prostor Dobývací prostor Dobývací prostor Jiná plocha Jiná plocha Zamokřená plocha Zamokřená plocha
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
334 295 411 113 338 512 409 409 56 350 409 409 295 295 413 223 56 60000 344 49 515 515 49 300 60001 300 Zamokřená plocha 60001 Zamokřená plocha 60001 Zamokřená plocha 60001 Ostatní komunikace 10001 Koryto vodního toku 60001 umělé 30 300 414 Koryto vodního toku 409 umělé Koryto vodního toku 60001 umělé 453 409 453 Koryto vodního toku 40 umělé Koryto vodního toku 113 umělé Koryto vodního toku 338 umělé Koryto vodního toku 512 umělé
255 91 7469 1431 1389 1339 1341 2370 1230 1246 1247 1230 25 29 9 3687 3848 2458 2411 7697 53 6 396 7571 185 3340 1335 913 5794 1007 9762
255 91 7469 1431 1389 1339 1341 2370 1230 1246 1247 1230 25 29 9 3687 3848 2458 2411 7697 53 6 396 7571 185 3340 1335 913 5794 1007 9762
2275 9042 5382 296
2275 9042 5382 296
515
515
678 1076 1372 102
678 1076 1372 102
1426
1426
1421
1421
1377
1377
Koryto vodního toku 409 umělé
1405
1405
-4-
Číslo parcely podle KN
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
496/37
Vodní plocha
496/38
Vodní plocha
496/39
Vodní plocha
496/40
Vodní plocha
496/41
Vodní plocha
496/42 496/43 496/44 496/45 496/46 496/47 496/48 496/49 496/50 496/51
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha
496/52
Vodní plocha
496/53
Vodní plocha
496/54
Vodní plocha
496/55
Vodní plocha
496/56
Vodní plocha
496/57
Vodní plocha
496/58 496/59 496/60 496/61 496/62
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha
496/63
Vodní plocha
496/64
Vodní plocha
496/65
Vodní plocha
497/2 497/3
Trvalý travní porost Vodní plocha
497/4 497/5 497/6 497/7 497/8 497/9
Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost
Koryto umělé Koryto umělé Koryto umělé Koryto umělé Koryto umělé
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
vodního toku 409
2677
2677
vodního toku 56
1479
1479
vodního toku 350
1479
1479
vodního toku 409
1534
1534
vodního toku 409
1589
1589
122 1852 1670 1545 1578 1551 1564 1443 166 111
122 1852 1670 1545 1578 1551 1564 1443 166 111
99
99
104
104
103
103
99
99
85
85
18
18
1502 1420 2536 1357 47
1502 1420 2536 1357 47
34
34
69
69
70
70
3362 377
3362 377
491 83 457 1299 2012 1508
491 83 457 1299 2012 1508
295 368 110 409 37 186 62 409 409 Koryto vodního toku 409 umělé Koryto vodního toku 62 umělé Koryto vodního toku 186 umělé Koryto vodního toku 409 umělé Koryto vodního toku 37 umělé Koryto vodního toku 110 umělé Koryto vodního toku 295 umělé 18 83 40 60 Koryto vodního toku 60 umělé Koryto vodního toku 409 umělé Koryto vodního toku 18 umělé Koryto vodního toku 83 umělé 368 Koryto vodního toku 60001 umělé 453 Jiná plocha 409 Jiná plocha 453 453 30 110
-5-
Číslo parcely podle KN
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
497/10 497/11 497/12 497/13 497/14 497/15 497/16 497/17 497/18 497/19 497/20 497/21 497/22 497/23 497/24 497/25 498 528/1 528/2 528/3 532/1 533 534/1 534/3 534/4 535/1 535/2 536 719 732/1
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Ostatní plocha Vodní plocha
732/2 732/21
Ostatní plocha Vodní plocha
732/26
Vodní plocha
732/27
Vodní plocha
732/28
Vodní plocha
732/29
Vodní plocha
732/30 732/31
Ostatní plocha Vodní plocha
732/32
Vodní plocha
37 409 186 62 409 60 40 83 18 409 Jiná plocha 18 Jiná plocha 60 Jiná plocha 40 Jiná plocha 83 Jiná plocha 409 Jiná plocha 62 Jiná plocha 413 411 300 30 295 295 295 Zamokřená plocha 295 295 295 295 Neplodná půda 295 Ostatní komunikace 10001 Koryto vodního toku 368 přirozené nebo upravené Ostatní komunikace 60001 Koryto vodního toku 113 přirozené nebo upravené Koryto vodního toku 300 umělé Koryto vodního toku 60001 umělé Koryto vodního toku 60001 přirozené nebo upravené Koryto vodního toku 300 přirozené nebo upravené Ostatní komunikace 60001 Koryto vodního toku 338 přirozené nebo upravené Koryto vodního toku 512 přirozené nebo upravené
-6-
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
1213 1185 1093 1114 1123 1076 1937 1087 1119 1101 113 306 448 161 54 19 198 670 507 890 2234 1277 36 409 598 68 40 90 2122 171
1213 1185 1093 1114 1123 1076 1937 1087 1119 1101 113 306 448 161 54 19 198 670 507 890 2234 1277 36 409 598 68 40 90 2122 171
337 63
337 63
243
243
175
175
313
313
397
397
139 61
139 61
64
64
Číslo parcely podle KN
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
732/33
Vodní plocha
732/34
Vodní plocha
732/35
Vodní plocha
732/36
Vodní plocha
732/37
Vodní plocha
732/38
Vodní plocha
732/39
Vodní plocha
732/40
Vodní plocha
732/41
Vodní plocha
732/42
Vodní plocha
732/43
Vodní plocha
732/44
Vodní plocha
732/45
Vodní plocha
732/46
Vodní plocha
732/47
Vodní plocha
732/48
Vodní plocha
732/49
Vodní plocha
732/50
Vodní plocha
732/51
Vodní plocha
732/52
Vodní plocha
733/1
Vodní plocha
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku umělé Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené Koryto vodního toku přirozené nebo upravené
-7-
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
409
72
72
338
1421
1421
512
1377
1377
409
1405
1405
409
2677
2677
56
1479
1479
350
1479
1479
409
1534
1534
409
1589
1589
409
73
73
62
73
73
186
73
73
409
63
63
409
62
62
18
69
69
83
71
71
40
116
116
60001
63
63
60001
123
123
496
31
31
10002
207
207
Číslo parcely podle KN
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
733/2
Vodní plocha
733/3
Vodní plocha
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Koryto vodního toku 208 přirozené nebo upravené Koryto vodního toku 496 přirozené nebo upravené
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
289
289
559
559
Celkem
211 371
Katastrální území: Rakovník (739081) Číslo parcely podle KN
2700 2703 2704 2706/1 2708 2710/2 3844
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Vodní plocha Trvalý travní porost Vodní plocha
2815 10001 2815 2951 Vodní nádrž umělá 2815 2815 Koryto vodního toku 2815 umělé
5974 8842 6227 9966 7419 3321 1129
Celkem
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
5974 8842 6227 9966 7419 3321 1129 42 878
Katastrální území: Lišany u Rakovníka (684929) Číslo parcely podle KN
920/1 920/2 920/3 921 924/1 924/2 924/3 924/4 924/5 924/6 St. 406
Číslo Druh parcely KN podle PK nebo jiných evidencí
pozemku
podle Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely podle KN vlastnictví celková podle KN (m2)
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zastavěná plocha a nádvoří
186 514 514 514 316 557 316 316 316 316 616
Celkem
304 2964 1588 162 3698 520 1746 641 1018 1860 23
Výměra parcely v zájmovém území (m2)
304 2964 1588 162 3698 520 1746 641 1018 1860 23 14 524
Rozdíl ve výměře území oproti minulému plánu péče je dán obnovou katastrálního operátu v oblasti. Ochranné pásmo: Ochranným pásmem je pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ, ve smyslu § 37 zákona č. 114/1992 Sb. Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem zájmového území
-8-
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
1,4424
vodní plochy
6,8277
trvalé travní porosty
10,2918
orná půda
-
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
-
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
8,3131
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
zamokřená plocha
1,7059
rybník nebo nádrž
0,7419
vodní tok
4,3799
neplodná půda
0,0090
ostatní způsoby využití
8,3041
0,0023 26, 8773
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:
-
Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
-
Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV – řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Rostlinná a živočišná společenstva rašelinných luk podél Olešenského potoka s výskytem vzácných a ohrožených rostlinných druhů, kupř. tuřice Davallovy (Carex davalliana), prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), vachty trojlisté (Menyanthes trifoliata), upolínu evropského (Trollius altissimus) a dalších.
-9-
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému rákosiny stojatých eutrofních vod (svaz Phragmition australis)
porosty vysokých ostřic (svaz MagnoCaricion gracilis, asociace Caricetum gracilis, Caricetum acutiformis)
podíl plochy v ZCHÚ (%) 40
15
porosty vysokých ostřic (svaz Magno4 Caricion gracilis, asociace Phalaridetum arundinaceae)
vlhké pcháčové louky (svaz Calthion palustris)
18
- 10 -
popis ekosystému vyhraněné zapojené a převážně nesečené porosty, sečené v části DP 4b, převážně mírně degradované eutrofizace/ruderalizace struktura a funkce biotopu příznivá až méně příznivá – rozlehlé ale druhově chudé a eutrofní porosty (DP 8, 10, 11) / prostorově omezené ale druhově pestré porosty (DP 1a, 2, 4b) celkový výskyt: DP 1a, 2, 4b, 5, 8, 10, 11, výskyt ZCHD v DP 1a, 2 a 4b převážně nevyhraněné porosty - přechodová vegetace spolu s vlhkými pcháčovými loukami, sečené (méně často?), středně degradované – ruderalizace/druhově ochuzené/expanze rákosu, více méně vyhraněné a zachovalé pouze DP 3b struktura a funkce biotopu většinou méně příznivá až nepříznivá – malá rozloha nebo ruderalizace celkový výskyt: DP 3b, 9, přechodově DP 6 a7 maloplošný výskyt: DP 1a - nesečené, v mozaice s vegetací Phragmitetum australis, středně degradované – ruderalizované/eutrofizované, ale druhově pestré s výskytem Symphytum bohemicum; DP 4a – součást sečeného porostu, více méně bez degradace, druhově pestré včetně ZCHD struktura a funkce biotopu méně příznivá až nepříznivá – malá rozloha nebo ruderalizace celkový výskyt: DP 1a, 4a vyhraněné porosty maloplošné nebo středně degradované – ruderalizované/expanze rákosu/bez významného podílu ZCHD, sečené; přechodové typy s vegetací svazu Molinion caeruleae naopak druhově bohaté s hojným zastoupením ZCHD – DP 1c a 3a bez zjevné degradace, pravidelná seč / DP 4c, 9 a 11 střední degradace, méně častá seč, ale převážně se ZCHD struktura a funkce vyhraněných biotopů méně příznivá (ruderalizace), u přechodových biotopů příznivá (druhově bohaté, hodně ZCHD, bez dominant, pravidelně sečené) celkový výskyt: DP 1b, 6, 7, přechodové typy v DP 1c, 3a, 4c, 9, 11
střídavě vlhké bezkolencové louky (svaz Molinion caeruleae)
výskyt v podobě přechodových typů s vegetací svazu Calthion palustris, druhově bohaté s hojným zastoupením ZCHD – DP 1c a 3a bez zjevné degradace, pravidelná seč / DP 4c, 6 a 7 střední degradace, ruderalizace méně častá seč, bez významného podílu ZCHD struktura a funkce biotopů příznivá druhově bohaté, hodně ZCHD, bez dominant, pravidelně sečené; v Z části PR méně příznivá - ruderalizace celkový výskyt: pouze ve formě přechodových typů u DP 1c, 3a, 4c, v menší míře DP 6 a 7
14
Zrašeliněná louka – tento ekosystém se v PR již nevyskytuje, náznak pouze v lokálním výskytu druhů mochna nátržník (Potentilla erecta),suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) (ojediněle) ve V části DP 3a podél rákosiny s roztroušenými mokřadními vrbami (okolí 50°7'48.2"N, 13°43'39.1"E). 1.8 Cíl péče o zájmové území Cílem péče je zachování a případně zlepšování stavu společenstev, které jsou předměty ochrany, a populací zvláště chráněných a ohrožených druhů.
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Studované území leží ve Středočeském kraji, cca 3 km S od Rakovníku, cca 1 km V od obce Olešná a protíná jej ve východní části silnice II/229. Jedná se o sníženinu toku Olešná, který má dlouhodobě charakter odvodňovacího kanálu, s rybníkem V od silnice a několika vodními plochami v prohlubních po těžbě rašeliny. Území PR představuje úzký pás vedoucí západo východním směrem, nachází se v nadmořské výšce 330-348 m. Niva je tvořena zejména rákosinami a podmáčenými a vlhkými loukami, část území okolo menších vodních ploch porůstá malým úsekem lesa s charakterem vrbových olšin, obklopeným nálety dřevin. V posledních letech má na lokalitu vliv činnost bobra evropského (Castor fiber), zejména v bezprostředním okolí Olešné. Lokalitu obklopuje orná půda (S, J – východní část), les (J-západní část), rybník (Z), podmáčené louky v nivě Lišanského potoka (V). PR Červená louka leží v kvadrantu 5848c středoevropského síťového mapování, nachází se na území stejnojmenného RBC (1495). Klima Území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT11. Průměrné teploty v červenci se zde pohybují mezi 17-18 °C a v lednu mezi -2 - -3 °C. Průměrné množství srážek ve vegetačním období je zde od 350 do 400 mm (Quitt 1971). Geomorfologie Předmětná lokalita leží v provincii Česká vysočina, Poberounské soustavě, podsoustavě Plzeňská pahorkatina, celku Rakovnická pahorkatina, podcelku Kněževská pahorkatina, okrsku Rakovnická kotlina (VB-1A-1).
- 11 -
Geologie a pedologie Území je tvořeno karbonskými arkózami, pískovci a slepenci, překrytými třeti a čtvrtohorními sedimenty různé zrnitosti. Ve střední části lokality (ve směru Z-V) je vytvořeno ložisko rašeliny. Z půdních typů jsou zastoupeny zejména hnědozem modální a při okrajích regozem arenická. Hydrologie Území spadá do povodí Berounky, je odvodňováno tokem Olešné směrem k východu, kde se krátce za hranicí PR vlévá do Lišanského potoka. Těsně za Z hranicí PR se zvedá vysoká hráz poměrné nového (mladší než z 50. let 20. stol.) Olešenského rybníka, ležícího také na toku Olešné. Fytogeografie PP se nalézá ve fytogeografickém okrese 30b Rakovnická kotlina (fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum). Potenciální přirozená vegetace Potenciálně přirozenou vegetaci širšího území by tvořily bikové a/nebo jedlové doubravy (Luzulo albidae–Quercetum petraeae, Abieti-Quercetum). Aktuální vegetace Kromě vegetace uvedené jako předmět ochrany se v území nachází další přírodní biotopy: Stanoviště bez vodních makrofyt, ale s přirozeným nebo přírodně blízkým charakterem dna a břehu (V1G) – vodní plocha (DP 12a) Mokřadní vrbiny (K1) - lem kolem vodní plochy (DP12a) Vlhká tužebníková lada (T1.6) - maloplošný výskyt, nerozvinutá středně degradovaná společenstva v nesečených partiích PR, zejména lemy rákosin, okraje lesních porostů a mokřadních vrbin, druhově chudé, eutrofní. Celkový výskyt: DP 2, 3a, 4c, 6, 7, 9, 11. Z ochranářského hlediska zde nejde o významný ekosystém. V současné době je potlačován sečením. Potoční a degradované jasanovo – olšové luhy (L2.2B) – tvoří podstatnou část území východně od silnice (DP 11b), jedná se o podmáčené louky a rašelinné plochy dlouhodobě ponechané přirozenému vývoji. V porostech převažují olše a stromové vrby. Podobné druhové složení má i dřevinný doprovod odvodňovacích kanálů (v Z části navíc s vysokým zastoupením osiky a místy břízy) a lokálně se dřeviny šíří i do rákosin a podmáčených luk. Mezofilní ovsíkové louky (T1.1) – maloplošně je tento biotop zastoupen v nejsušším, SZ cípu PR, druhy svazu Arrhenatherion elatioris se vyskytují na sušších plochách i jinde v území (př. DP 1c, 4c) Botanicky nejhodnotnější je z ochranářského hlediska V polovina Z části PR, resp. JV sečené střídavě vlhké až podmáčené louky (DP 1c, 3a, 3b, 4a, 4b) včetně druhově pestrého porostu rákosiny (DP 2). Jde o druhově bohaté přírodní a zachovalé porosty s hojným zastoupením ZCHD. Významná je také ruderalizovaná dílčí plocha 1a/1b s výskytem Symphytum bohemicum. Populace ZCHD jsou soustředěné v JV loukách v pravidelně sečených společenstvech. Okrajové části luk jsou zpravidla zasažené eutrofizací z okolní kulturní krajiny nebo lesních porostů a silně ruderalizují. Je důležité dbát na pravidelné sečení až k okrajům lučních porostů a zamezovat tak postupující degradaci nebo expanzi rákosu. Doporučuje se omezování přísunu živin z okolních polí, např. intenzivnější ochranou PR pomocí ochranného pásma.
- 12 -
Louky v Z polovině PR vykazují zvýšenou míru ruderalizace, expanze rákosu a malé zastoupení nebo absenci ZCHD. Východní část PR oddělená silnicí je z větší části ponechaná sukcesi. Kromě eutrofizace a omezování ruderalizace lučních společenstev je z ochranářského hlediska podstatná stabilní hladina spodních vod a zamokření. Jakékoliv odvodnění lokality je silně nežádoucí s ohledem na kvalitu přírodních ekosystémů a vitalitu populací zdejších ZCHD. Invazivní nebo nepůvodní druhy rostlin nejsou v PR aktuální problém.V západní sušší a degradované části DP 1c a v DP 4c je zastoupen expanzivní ovsík vyvýšený. Aktuální stav fauny Ornitofauna lokality a jejího blízkého okolí je odrazem pestrého prostředí, které zahrnuje lesní, křovinaté i travnaté plochy, zemědělskou půdu, zamokřená i výslunná místa a také vodní plochy. Řada druhů zde hnízdí, pro mnoho dalších je lokalita potravním biotopem. Zjištěna byla i řada ZCHD. Pro výskyt ptačích druhů je důležité zejména udržovat zastoupení rozmanitých biotopů, zamezit souvislému zarůstání lokality dřevinami včetně okolí vodních ploch. Území PR je lokálně významné výskytem obojživelníků, minimálně u tří druhů zde dochází k rozmnožování. V současné době zajímavější než velké vodní plochy (příkré břehy, ryby) se z pohledu obojživelníků jeví koryto Olešné s pomalu tekoucí nebo stojatou vodou. Na vodní ploše DP 12a byly snůšky a pulci pozorování pouze v členité přítokové části, na rybníce ve V části celkově jen sporadicky. Tyto výsledky však mohou být ovlivněny pozdním termínem průzkumu. Cca před 30 lety byla v území vysazena želva bahenní, v letošním roce nebyla zaznamenána, přesto se výskyt několika jedinců z dožívající populace předpokládá. Významným druhem bezobratlých vázaným na vlhké louky s výskytem krvavce totenu (Sanguisorba officinalis) je modrásek bahenní (Maculines nausithous, SO, NT), druh směrnice o stanovištích (EU 92/43/EHS). Je žádoucí jeho výskyt na lokalitě zachovat. Podobné nároky na prostředí mají i další vzácné druhy motýlů. Další ZCHD motýlů na lokalitě zjištěné nebo udávané ve starších zdrojích jsou vázány zejména na sušší výslunné plochy při okrajích území. Posledních několik let je na lokalitě významný výskyt bobra evropského (Castor fiber). První pobytové stopy byly pozorovány zřejmě na přelomu let 2012 a 2013. V současné době bylo zjištěno nejméně 5 hrází na toku Olešné ve V polovině Z části území, z nichž největší se nachází cca 130 m před silnicí a z vodní plošky popisované v minulém plánu péče (v polygonu P11a) vytvořila rozsáhlý rozliv, který zaplavil i část porostu náletových dřevin V od lesních pozemků. Další hrázky se nachází mezi tímto místem a vodní plochou (DP 12a), nejzápadnější pak u odtoku z této vodní plochy. Přehrazením toku Olešné vznikají tůňky zajímavé z pohledu obojživelníků. Jejich snůšky v nich byly pozorovány v hojnějším počtu než na vodní ploše (DP 12a) zejména tam, kde činností bobrů došlo zároveň k odstínění díky proředění dřevin a k většímu otevření do lučních porostů. Čerstvé pobytové stopy byly zjištěny na úrovni přítokové části vodní plochy (DP 12), kde bylo čerstvě skáceno několik vzrostlejších osik do louky. Činnost bobrů má pozitivní vliv na zadržování vody na lokalitě a vznik nových stanovišť pro vodní a mokřadní živočichy. Vzhledem k tomu, že koryto Olešné je značně zahloubené, nepředpokládá se ohrožení biotopů, které jsou předmětem ochrany, trvalým zaplavením, zamezení vysychání lokality je naopak základním předpokladem pro jejich zachování. Mohlo by dojít k ovlivnění hospodářských zájmů v území (lesní pozemky), zájmy ochrany přírody by zde však měly mít prioritu. Ovlivnění silnice II/229 aktuálně nehrozí, vývoj je však potřeba sledovat.
- 13 -
Přehled zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů A. Rostliny
Nomenklatura cévnatých rostlin se řídí podle seznamu cévnatých rostlin květeny ČR (Danihelka et al. 2012), mechorostů podle seznamu a červeného seznamu mechorostů ČR (Kučera et al. 2012). Zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin jsou hodnocené podle Grulich (2012), druhy chráněné podle zákona podle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (Hoškovec 2007) a druhy v ČR nepůvodní podle Pyšek (2012). název druhu
Kostival český Symphytum bohemicum
Ostřice odchylná Carex appropinquata
Ostřice stinná Carex umbrosa Prstnatec májový Dactylorhiza majalis subsp. majalis
Kosatec sibiřský Iris sibirica
Vachta trojlistá Menyanthes trifoliata
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ lokálně ve dvou mikropopulacích, ohrožená populace 50°7'43.2"N, 13°43'38.2"E (5 kvetoucích trsů) 50°7'42.9"N, 13°43'37.5"E (1 kvetoucí trs) dlouhodobě stálá populace DP 1a roztroušeně, místy až desítky trsů dlouhodobě mírně rostoucí populace DP 1c, 2, 3a,4a, 4b roztroušeně dlouhodobě stálá populace DP 2, 3a, 4b roztroušeně, více než 500 kvetoucích jedinců dlouhodobě prosperující populace DP 1c, 2, 3a, 4c plošně omezená populace na cca 5×5 m, 150 – 200 kvetoucích jedinců 50°7'49.1"N, 13°43'37.1"E dlouhodobě mírně rostoucí populace DP 3a lokálně omezená, ale vitální populace na ploše cca 5×10-15 m 50°7'48.1"N, 13°43'38.1"E dlouhodobě mírně rostoucí populace DP 2
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu, další poznámky
C2/§3
ruderalizovaný porost chrastice rákosové v mozaice s rákosinou a podmáčenými plochami svazu Calthion
C3
méně degradované rákosiny a jejich okraje, vlhčí partie přechodových luk vegetace svazu Calthion
C3
podmáčené biotopy, hlavně málo degradované rákosiny a jejich okraje, také okraje luk s vegetací svazu Calthion
C3/§3
početná populace na zachovalých přechodových loukách ve V části PR, svazy Calthion a Molinion
C3/§3
lokálně zhruba uprostřed zachovalé a sečené přechodové louky, pomezí svazů Calthion a Molinion populace vitální, ale prostorově omezená – více náchylná doporučený management: v případě časnější seče obsekávat kosatce okolo
C3/§3
výběžek porostu rákosu do vlhké pcháčové louky a v okolí vrby křehké doporučený management: ponechání stávajícího stavu
- 14 -
název druhu
Žluťucha lesklá Thalictrum lucidum
Upolín nejvyšší Trollius altissimus
Ostřice trsnatá Carex cespitosa
Ostřice dvouřadá Carex disticha
Vrbovka bahenní Epilobium palustre Svízel severní Galium boreale
Kozlík dvoudomý Valeriana dioica
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ ojediněle ve 2 kvetoucích trsech, ohrožená populace 50°7'51.3"N, 13°43'21.5"E DP 4c roztroušeně, ve V části PR vitální populace dlouhodobě stálá populace DP 2, 3a, 4c, 6, 7 roztroušeně až hojně, vitální populace dlouhodobě stálá populace DP 1c, 2, 3a, 4a, 4b, 4c, 6, 7, 9 roztroušeně, vitální populace dlouhodobě stálá populace DP 1c, 2, 3a, 4b, 7, 9, 11 roztroušeně v DP 3b
stupeň ohrožení
popis biotopu druhu, další poznámky
C3
ruderalizovaný okraj extenzivně sečené části přechodové vlhké louky, svazy Molinion a Calthion
C3/§3
střídavě vlhké bezkolencové louky, vlhké pcháčové louky, okraje rákosin nebo rozvolněné porosty rákosu, svazy Molinion, Calthion, Phragmition
C4a
především vlhké až podmáčené porosty na pomezí svazů Phragmition, Calthion nebo asociace Phalaridetum arudinaceae, také vegetace svazu Molinion
C4a
přechodové louky, především v extenzivně sečených částech vlhkých luk včetně mírně ruderalizovaných ploch, okraje luk a rákosin, svazy Calthion a Molinion
C4a
roztroušeně, vitální populace dlouhodobě stálá populace DP 1c, 2, 3a, 4b, 4c, 6, 7, 9 roztroušeně, vitální populace dlouhodobě stálá populace DP 2, 3a DP 1c, 4c
C4a
podmáčená lokalita s vegetací svazu Magno-Caricion gracilis přechodové louky, vegetace svazu Molinion, Calthion, také v rozvolněném porostu rákosu
C4a
přechodové louky, svazy Calthion a Molinion
Ovsík vyvýšený invazivní roztroušeně v sušších ruderalizovaných Arrhenatherum elatius archeofyt okrajových částech luk Sveřep měkký DP 7, 9 archeofyt ojediněle při sušších okrajích mírně Bromus hordeaceus ruderalizovaných vlhkých luk Hygroamblystegium humile DP 2, 8, 10 LC-att roztroušeně v rákosinách Plagiothecium DP 2, 3a LC-att roztroušeně ve vlhčích částech luk ve denticulatum var. vegetaci svazu Calthion až Phragmition undulatum Stupeň ochrany/ ohrožení – cévnaté rostliny: vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb: §2 – druh silně ohrožený, §3 – druh ohrožený červený seznam cévnatých rostlin ČR: C2 - silně ohrožený druh, C3 - ohrožený druh, C4a - vzácnější taxon vyžadující další pozornost – méně ohrožený, C4b - vzácnější taxony vyžadující pozornost – nedostatečně prostudovaný Stupeň ohrožení – mechorosty:LC-att: neohrožený druh zasluhující pozornost
Nenalezené ZCHD udávané v minulém plánu péče: Carex davalliana – ostřice Davallova (C2/§3) – v roce 2005 udáván výskyt 3 trsů ve fragmentu zrašeliněné louky ve V části PR. Po podrobném prohledání udávané lokality nebyl - 15 -
v současné době druh nalezen. Zpracovatel mohl tuto nepříliš nápadnou ostřici přehlédnout a v malém množství může být stále přítomná (odhad současný stavu populace - v PR vyhynulá nebo kriticky ohrožená populace), s ohledem na absenci zrašelinění se předpokládá spíše vymizení druhu. Pedicularis palustris – všivec bahenní (C1/§2) - v roce 2005 udáván výskyt 15 jedinců ve fragmentu zrašeliněné louky ve V části PR. Po podrobném prohledání udávané lokality nebyl v současné době druh nalezen. Současný stav populace - v PR vyhynulá nebo kriticky ohrožená populace. S ohledem na absenci zrašelinění se předpokládá spíše vymizení populace. Phyteuma orbiculare – zvonečník hlavatý (§2) – v roce 2005 udáván výskyt zhruba 50 kvetoucích jedinců na vlhkých loukách ve V části PR. V současné době kvetoucí rostliny na lokalitě nebyly. Serratula tinctoria – srpice barvířská (C4a) - v roce 2005 udáván roztroušený výskyt na vlhkých loukách ve V části PR. B. živočichové Stupeň ochrany/ ohrožení: vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: KO – druh kriticky ohrožený, SO – druh silně ohrožený, O – druh ohrožený červený seznam ohrožených druhů ČR – bezobratlí, obratlovci: CR – druh kriticky ohrožený, EN – druh ohrožený, VU – druh zranitelný, NT – druh téměř ohrožený, LC – druh málo dotčený, DD – taxon, o němž jsou nedostatečné údaje název druhu aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu, další nebo vitalita populace ochrany/ poznámky v ZCHÚ ohrožení. Mravenec (Formica sp.) hojně v OP O, Modrásek bahenní Klesající početnost, SO, NT Výskyt na podmáčené louce ve V části (Maculinea nausithous) pozorovány jednotky s výskytem krvavce totemu imag (Sanguisorba officinalis) Otakárek fenyklový O, výskyt na výslunných okrajích PR a (Papilio machaon) v OP Modrásek bělopásný -, VU Výskyt živné rostliny (Geranium palustre) v PR (Aricia eumedon) * Batolec červený
O, -
(Apatura ilia) *
Výskyt živných rostlin v PR, lze předpokládat výskyt na okraji PR a v OP Výskyt živné rostliny (Valeriana dioica) v PR
Hnědásek rozrazilový
-, EN
(Melitaea diamina) * Hnědásek kostkovaný
-, EN
(Melitaea cinxia) * Vřetenuška mokřadní
Výskyt živné rostliny (Plantago spp.) v PR
-, CR
(Zygaena trifolii) * Srpokřídlec olšový
Výskyt živné rostliny corniculatus) v PR
-, VU
Výskyt živných rostlin (Quercus sp., Betula sp., Alnus sp.) v PR
(Drepana curvatula) * Čmelák (Bombus sp.) Škeble rybničná (Anodonta cygnea)
nejméně 2 druhy, hojně O, na většině plochy PR Nalezeny 3 ks čerstvých SO, VU prázdných lastur na bobří hrázi u výtoku z vodní plochy
- 16 -
(Lotus
název druhu
Želva bahenní (Emys orbicularis)
*
Čolek obecný (Triturus vulgaris) Ropucha obecná (Bufo bufo) Skokan hnědý (Rana temporaria)
Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka obojková (Natrix natrix) * Volavka popelavá (Ardea cinerea) Moták pochop (Circus aeruginosus) Krahujec obecný (Accipiter nisus) Křepelka polní (Coturnix coturnix) Žluna zelená (Picus viridis) Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) Jiřička obecná (Delichon urbica) Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra) Ťuhýk obecný (Lanius collurio) Potápka roháč (Podiceps cristatus) * Labuť velká (Cygnus olor)
*
Koroptev polní
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Předpokládá se výskyt jednotlivých dožívajících ex. z populace vysazené v 80. letech 20. stol. ojediněle
stupeň ochrany/ ohrožení. KO, DD
popis biotopu poznámky
SO, NT
hojně (102 ex.)
O, NT
hojně
-, NT
vzácně
SO, NT
Pozorován 2 ex. mimo období rozmnožování pod kůrou Stovky larev, hojně subad. (okolí vodní plochy DP 12a) Snůška (tůň u bobří hráze blízko vodní plochy), stovky larev, subad. i ad. jedinci (rozptýleně po celém území PR, větší početnost kolem zátopy, vodní plochy, v OP u soutoku Olešné a Lišanského potoka) Pozorováni 2 subad., 1 ad. v louce u vodní plochy (DP 12a)
další
Hojně zejm. SO, NT v okrajových částech PR ojediněle SO, LC ojediněle Trvalý výskyt hnízdní období možné hnízdění
O, LC
O, VU
Zálety za potravou
SO, VU
možné hnízdění
SO, NT
hnízdění v okolí, území PR zaletuje potravou hnízdění v okolí, území PR zaletuje potravou hnízdění v okolí, území PR zaletuje potravou možné hnízdění možné hnízdění
Výskyt nepotvrzen, ale pravděpodobný v okolí vodních ploch
mimo -, NT
hlas
na -, LC za na O, LC za na -, NT za O, LC
Pozorován v J výběžku PR (DP 1a)
O O, VU
V minulých letech pozorován hnízdící pár
pravidelně
V r. 2015 nepozorována, -, VU občasný výskyt nebo i hnízdění nelze vyloučit O, -
V minulém plánu péče uváděno hnízdění na vodní ploše (DP 12a)
Možné hnízdění
V minulých letech pozorována opakovaně zejména ve V části lokality za silnicí.
(Perdix perdix) * Žluva hajní * (Oriolus oriolus)
druhu,
SO, LC
- 17 -
V minulých letech zaznamenán výskyt v OP
pravidelně
název druhu
Bobr evropský (Castor fiber) Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Zajíc polní (Lepus europaeus)
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ Výskyt cca od r. 2012/2013
stupeň ochrany/ ohrožení. SO, VU
Hojná zejm. v lese J od PR
O, NE
popis biotopu poznámky
druhu,
další
Pobytové stopy (min. 5 hrází na toku Olešné, čerstvě pokácené stromy, skluzavky,)
-, NT
* druh dříve uváděný, který nebyl v r. 2015 zjištěn, ale jeho výskyt lze předpokládat Nenalezené ZCHD udávané v minulém plánu péče: Pandion haliaetus – orlovec říční (KO) – udáván na lokalitě v minulosti jako vzácný host během migrace. Takovýto jeho výskyt na lokalitě nelze vyloučit. Actitis hypoleucos - Pisík obecný (SO, EN) – minulým plánem péče udáváno jeho pozorování u rybníka ve V části území, jednalo s největší pravděpodobností o náhodný zálet 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody V rámci péče o PR jsou pravidelně strojově mozaikově sečeny luční porosty v rámci celé lokality, v četnosti a termínu podle plánu péče, nejčastěji 1x ročně, v srpnu. Účinnost opatření je snížena dlouhým ponecháním posečené hmoty neshrabané přímo na stanovišti (v r. 2015 jistě v řádech týdnů). Srpnový termín seče na podmáčených loukách u V okraje PR před silnicí nepůsobí příznivě na populaci „Naturového“ druhu a ZCHD modráska bahenního (Maculinea nausithous), jehož početnost se snižuje. Seč byla obnovena v letech 1997 a 1998, kdy bylo v PR dále provedeno rozsáhlejší mýcení náletových dřevin zarůstajících travnaté plochy, a byla realizována opatření, která měla podpořit populaci obojživelníků a želvy bahenní. Pro podporu obojživelníků byly vytvořeny tůně v otevřenější části porostu dřevin, v místech dnešní bobří zátopy (DP 12c). Pro želvu bahenní byla navezena do blízkosti vodní plochy (DP 12a) vrstva písku a bylo pročištěno a zahloubeno koryto Olešné. Tato opatření pravděpodobně nenaplnila očekávání (želva bahenní na lokalitě přežívá v počtu několika poslední ex. nebo již zcela vyhynula) a z hlediska vodního režimu lokality lze především prohloubení vodního toku hodnotit spíše negativně. Vysoké strmé břehy na druhou stranu představují atraktivní prostředí pro bobra evropského, který stavbou hrází na Olešné v posledních letech zamezuje nadměrnému odvodňování lokality. b) lesní hospodářství Lesní pozemky o výměře 1,4 ha (DP 12b) se nachází v severní polovině území přibližně uprostřed stromového porostu mezi silnicí a vodní plochou. Jedná se o malou enklávu lesa v místě, kde v minulosti byla těžena rašelina a ještě před cca 65 lety zde nebyl souvislý porost dřevin. V druhovém složení převládají krátkověké listnaté druhy. c) zemědělské hospodaření
- 18 -
Louky jsou obhospodařovány v rámci ochranářského managementu (část. pozemkový spolek Silvatica), pouze malá část u JZ okraje je vedena jako půdní bloky (č. 1405 a 1406). Území PR je poznamenáno eutrofizací, ke které dochází především splachy z okolních polí díky lokalizaci území PR ve sníženině oproti okolním pozemkům. d) rybníkářství, rybářství Rybník ve východní části území za silnicí je pravděpodobně extenzivně využíván, vodní plocha v Z části území pravděpodobně není obhospodařována, přestože v minulosti byla také zarybněna. Je žádoucí tento stav udržet i do budoucna, zejména vodní plocha v Z části území má potenciál pro výskyt ZCHD obojživelníků a plazů. Vodní toky na území PR nejsou součástí žádného rybářského revíru. e) myslivost Území je součástí honitby Městské lesy Rakovník o výměře 1500 ha. Po obvodu PR, se nachází několik mysliveckých posedů. Na území PR nebylo nalezeno krmiště ani jiné zařízení podporující shromažďování zvěře na jednom místě. Na vodní plochy nejsou vypouštěny polodivoké kachny. f) rekreace a sport Územím PR ani OP neprochází žádná turisticky značená trasa, nejfrekventovanějším místem v bezprostředním okolí je hráz rybářsky a rekreačně využívaného Olešenského rybníka. S tím souvisí vyšší návštěvnost Z okraje PR, která však nemá vliv na předměty ochrany. Obdobně využívání okolí rybníka ve V části lokality neohrožuje stav předmětů ochrany PR, i když lokálně přispívá k ruderalizaci prostředí. Míra vlivu je dlouhodobě obdobná. g) jiné způsoby využívání K zásahům do prostředí v území dochází již nejméně 150 let, první úpravy měly vést k ovlivnění vodního režimu a zlepšení možnosti zemědělského využívání podmáčených luk, dále také k umožnění těžby rašeliny. Téměř celé území bylo v první polovině 20. století zmeliorováno a travní porosty (zejména v západní polovině intenzivně) zemědělsky obhospodařovány. Později bylo hospodaření zřejmě z ekonomických důvodů ukončeno a území ponecháno sukcesi, vliv drenážního systému se dnes projevuje jen málo a to zejména v Z části lokality. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy OPRL – PLO 9 Rakovnicko-kladenská pahorkatina (platnost 1999-2018) Územní plán Olešná Územní plán Rakovník Územní plán Lišany LHP LHC Městské lesy Rakovník (platnost 2013-2022) LHO_Rakovník (platnost 2013-2022)
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek /
9 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina 102402 Městské lesy Rakovník
- 19 -
zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
0,88 ha 1.1.2013-31.12.2022
9 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina 102801 LHO_Rakovník 0,54 1.1.2013-31.12.2022 LHO Rakovník, z. o. Lužná
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 9 Rakovnicko-Kladenská pahorkatina Soubor lesních typů (SLT) 1G
Název SLT
Přirozená dřevinná skladba SLT(%)
(Vrbová) olšina
OL 60-90, VR +-40, TP +-20, JS +-10, OS +-5, BR +-5
Celkem
Výměra (ha) 1,42
Podíl (%) 100
1,42
100 %
Přirozená dřevinná skladba dle: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů – příloha časopisu Lesnická práce.
Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny ka Listnáče Bříza bělokorá BR topol TP Olše lepkavá OL Jasan ztepilý JS Topol osika OS vrba VR Celkem
Současné zastoupení (ha)
Současné zastoupení (%)
Přirozené zastoupení (ha)
Přirozené zastoupení (%)
0,990 0 0,007 0 0,281 0,142 1,42
70 0 + 0 20 10 100 %
0,02-0,071 0,02-0,284 0,852-1,278 0,02-0,142 0,02-0,071 0,02-0,568 -----
+-5 +-20 60-90 +-10 +-5 +-40 -----
Lesní porosty tvoří DP 12b. Příloha: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 - tabulka „Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich“ – příloha č. T1 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Územím protéká zhruba v jeho středu ve směru Z – V potok Olešná (č. hydrologického povodí 1-11-03-0290-0-00), který se těsně za V hranicí PR vlévá do Lišanského potoka.
- 20 -
Olešná má již nejméně od 19. století charakter odvodňovací strouhy, obdobného stáří jsou dodnes patrné otevřené kanály ve V části lokality, vedoucí kolmo na tok Olešné. Několik otevřených kanálů ústí do Olešné ze Severu, jeden z kanálů vedoucí z jihu napájí poblíž výtokové části také vodní plochu (DP12a). Oproti tomu podpovrchový drenážní systém z 20. století, ústící do Olešné šikmo v pravidelných rozestupech ze severu i z jihu, je již dnes z větší části nefunkční. Tok Olešné je zcela napřímený, zahloubený s velmi příkrými břehy, ve V polovině Z části území ovlivněný přehrazením činností bobra evropského. Je zde slouhodobě vysoká hladina vody a vznikají menší tůně, v blízkosti vodní plochy (DP 12a) poměrně dobře osluněné. Díky činnosti bobra evropského vznikl i rozsáhlý rozliv u Z okraje souvislého porostu dřevin. Popis dílčích ploch: 11a – rybník (bez ID) ve V části území, s příkrými břehy, bez vodní vegetace, s několika starými topoly na březích, extenzivně rybářsky využívaný, s eutrofizovaným okolím. V nedávné době byly vykáceny některé dřeviny a okolí rybníka je pravidelně koseno, pravděpodobně zejména kvůli dobrému přístupu. Minulý plán péče uvádí malou úživnost vodní plochy a v rybí obsádce štiku obecnou, perlína ostrobřichého a okouna říčního s tím, že za relativně prosperující populaci lze označit pouze perlína. Katastrálně je rybník vymezen na ploše 0,74 ha, i historicky však samotná nádrž zaujímá pouze cca 0,25 ha. 12a – plocha je tvořena vodní nádrží (ID 111 030 290 003) vzniklou zavodněním prohlubně po těžbě rašeliny. Katastrálně není vodní nádrž vymezena, výměra volné hladiny je cca 0,6 ha. Příkřejší břehy vodní plochy jsou lemovány mokřadními vrbami, v přítokové části a u přiléhajícího S břehu je vyvinut úzký pás litorálu v současné době silně zarůstající vrbami a náletovými dřevinami (převážně osikou). Nádrž je bez vodních makrofyt, bylinný porost na březích je ruderalizovaný a eutrofizovaný (převaha kopřivy, dále maliník a další). Do nádrže byly v minulosti nasazeny ryby, nadále by však již neměla být rybářsky využívána, o přítomnosti ryb však svědčí mj. horší kvalita vody. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Popis dílčích ploch: 1a Jedná se o výběžek v JV cípu PR v blízkosti silnice, sousedící s polem a kulturní loukou. Plocha je tvořena mozaikou druhově pestrých porostů rákosin eutrofních vod (svaz Phragmition australis, 85 %) a vysokých ostřic (svaz Magno-Caricion gracilis, 15 %) s dominantní chrasticí rákosovitou (Phalaris arundinacea) a s prvky vegetace vlhkých pcháčových luk. Plocha je ruderalizovaná a eutrofizovaná, místy sušší, je významná výskytem kostivalu českého (Symphytum bohemicum, C2, §3). Na zachování jeho populace je zaměřena péče o tuto plochu. Vegetace: E3: roztroušeně olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea) E2: roztroušeně olše lepkavá (Alnus glutinosa), vrba jíva (Salix caprea), dub letní (Quercus robur), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna). E1: zapojený porost s dominancí rákosu obecného (Phragmites australis), hojně chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), dále např. tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), psárka luční (Alopecurus pratensis), lipnice obecná (Poa trivialis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč šedý (Cirsium canum), vikev čtyřsemenná (Vicia tetrasperma), kohoutek luční (Lychnis flos-
- 21 -
cuculi), ostřice štíhlá (Carex acuta), o. ostrá (C. acutiformis), o. měkkostenná (C. muricata agg.), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), přeslička bahenní (Equisetum palustre), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), sítina sivá (Juncus inflexus), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). Zvýšenou degradaci indikují druhy svízel přítula (Galium aparine), ostřice srstnatá (Carex hirta), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč oset (Cirsium arvense). Významný je výskyt kostivalu českého (Symphytum bohemicum, C2, §3) - 5 kvetoucích trsů zhruba ve středu DP, 1 kvetoucí trs u SZ hranice DP. E0: cca 10% pokryvnost s převahou károvky hrotité (Calliergonella cuspidata), výskyt drabíku stromkovitého (Climacium dendroides). 1b Jedná se o dva maloplošné zachovalejší porosty biotopu vlhkých pcháčových luk (svaz Calthion palustris) v podmáčených částech výběžku v JV cípu PR. Cílem péče je udržet luční charakter ploch. Vegetace: E1: Rozvolněný porost s převahou psárky luční (Alopecurus pratensis) a sítiny sivé (Juncus inflexus), hojně sítina rozkladitá (Juncus effusus), s. klubkatá (J. conglomeratus), pcháč šedý (Cirsium canum), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice štíhlá (Carex acuta), dále např. přeslička bahenní (Equisetum palustre), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), děhel lesní (Angelica sylvestris), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), kakost bahenní (Geranium palustre). E0: Pokryvnost 30-40 % s převahou baňatky potoční (Brachythecium rivulare) a károvky hrotité (Calliergonella cuspidata), výskyt prutníku hvězdovitého (Bryum pseudotriquetrum). 1c Plochu tvoří část louky u JV hranice PR se zachovalou druhově pestrou vegetací a s hojným výskytem ZCHD. Jedná se o střídavě vlhkou bezkolencovou louku (svaz Molinion caeruleae) přecházející na severu do porostu vlhké pcháčové louky a na JZ do sušší plochy s prvky mezofilních ovsíkových luk (svaz Arrhenatherion elatioris). Ve vegetaci vlhké části převažují ostřice (Carex spp. 3-4 Br.-Bl.), tato část nese jen mírné stopy ruderalizace u J okraje sousedícího s polem, v sušší, degradované části jsou dominantními druhy psárka luční (Alopecurus pratensis) a jetel luční (Trifolium pratense). Péče o tuto část směřuje k udržení druhové pestrosti a výskytu ZCHD. Vegetace: E3: jeden exemplář smrku ztepilého (Picea abies) E2: roztroušeně bez černý (Sambucus nigra) podél lemu pole E1: (druhy rostoucí převážně ve vlhčím pásmu svazu Calthion označené*, prvky svazu Arrhenatherion označené **) Zapojený porost s hojným výskytem medyňku vlnatého (Holcus lanatus), lipnice obecné (Poa trivialis), tomky vonné (Anthoxanthum odoratum), ostřice trsnaté (Carex cespitosa*, C4a), skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus*), dále např. rdesno hadí kořen (Bistorta major), psárka luční (Alopecurus pratensis), svízel slatinný (Galium uliginosum*), ostřice ostrá (Carex acutiformis)*, ostřice prosová (Carex panicea), ostřice odchylná (Carex appropinquata*, C3, roztroušeně), ostřice dvouřadá (C. disticha, C4a), ostřice chabá (C. flacca (ojediněle), ostřice obecná (Carex nigra), blatouch bahenní (Caltha palustris*), kakost bahenní (Geranium palustre), ovsíř pýřitý (Avenula pubescens**), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, C3/§3, cca 50 kvetoucích ks), svízel severní
- 22 -
(Galium boreale, C4a, roztroušeně), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), kopretina (Leucanthemum vulgare agg.**), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata**), bika ladní (Luzula campestris), přeslička bahenní (Equisetum palustre)*, zvonek rozkladitý (Campanula patula**), třeslice prostřední (Briza media), kuklík potoční (Geum rivale)*, svízel bílý (Galium album)**, chrastavec rolní (Knautia arvensis)**, chrpa luční (Centaurea jacea)**, máchelka podzimní (Scorzoneroides autumnalis). E0: baňatka hrotitá (Calliergonella cuspidata), drabík stromkovitý (Climacium dendroides), kostrbatec zelený (Rhytidiadelphus squarrosus). 2 Plochu tvoří mírně degradovaná (na přechodu do DP 1c a u V okraje) rákosina v terénní sníženině ve střední části V poloviny PR se slabě zavodněnou strouhou. Střední část tvoří téměř monodominantní zapojený (4-5 Br.-Bl.) porost rákosu, u okrajů plocha druhově pestrá s hojným výskytem ZCHD, V okraj eutrofizovaný s hojnou kopřivou dvoudomou. Cílem péče je kontrolovat a případně zamezit expanzi rákosu do druhově bohatých porostů, zachovat výskyt ZCHD včetně bezobratlých živočichů. Vegetace: E3: roztroušeně bříza bělokorá (Betula pendula), topol osika (Populus tremula), vrba jíva (Salix caprea) E2: roztroušeně, místy hojně vrba popelavá (Salix cinerea), ojediněle hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) E1: Rozvolněné až zapojené porosty s dominancí rákosu obecného (Phragmites australis), hojně ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), ostřice ostrá (Carex acutiformis), dále např. vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, C3/§3, lokální porost na ploše cca 5×10-15 m ve V části rákosiny ve výběžku porostu rákosu jižně do vlhké louky a v okolí vrby křehké, 4 Br.Bl.), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice odchylná (Carex appropinquata, C3, nižší 10ky trsů), ostřice stinná (C. umbrosa, C3, roztroušeně v Z části DP), ostřice dvouřadá (Carex disticha, C4a,), rdesno hadí kořen (Bistorta major), blatouch bahenní (Caltha palustris), rozrazil potoční (Veronica beccabunga), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), sítina článkovaná (Juncus articulatus), přeslička poříční (Equisetum fluviatile), kakost bahenní (Geranium palustre), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kuklík potoční (Geum rivale), škarda bahenní (Crepis paludosa), svízel slatinný (Galium uliginosum), upolín nejvyšší (Trollius altissimus, C3/§3, roztroušeně, hlavně V část DP), ocún jesenní (Colchicum autumnale), smldník bahenní (Peucedanum palustre), svízel severní (Galium boreale, C4a, V část DP), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, C3/§3, ojediněle). E0: Pokryvnost cca 75% s dominancí baňatky hrotité (Calliergonella cuspidata), dále např. baňatka potoční (Brachythecium rivulare), bařinatka srdčitá (Calliergon cordifolium), rokýtek nízký (Hygroamblystegium humile, LC-att), Plagiothecium denticulatum var. undulatum (LC-att). 3a Vlhká až podmáčená louka v centrální části V poloviny PR před silnicí II/229, spolu s DP 2 tvoří nejcennější část PR. Porosty tvoří přechodová vegetace na pomezí vlhké pcháčové (svaz Calthion palustris) a střídavě vlhké bezkolencové louky (svaz Molinion caeruleae), druhově bohatá s hojným výskytem ZCHD a jen s velmi malou mírou degradace. V okolí dochází k expanzi rákosu (Phragmites australis) nebo tužebníku (Filipendula ulmaria). Cílem péče je zachovat druhovou bohatost a výskyt ZCHD rostlin a živočichů. Vegetace:
- 23 -
E1: Zapojená vegetace, hojně ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), lipnice obecná (Poa trivialis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), medyněk vlnatý (Holcus lanatus), upolín nejvyšší (Trollius altissimus, C3/§3), rdesno hadí kořen (Bistorta major), dále např. prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, C3/§3, cca 450 kvetoucích ks), ostřice chabá (Carex flacca, ojediněle), ostřice odchylná (Carex appropinquata, C3, roztroušeně v JZ části DP), ostřice stinná (C. umbrosa, C3, roztroušeně), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice prosová (Carex panicea), C. flava agg., svízel slatinný (Galium uliginosum), kuklík potoční (Geum rivale), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), přeslička bahenní (Equisetum palustre), blatouch bahenní (Caltha palustris), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), třeslice prostřední (Briza media), lomikámen zrnatý (Saxifraga granulata), kostřava červená (Festuca rubra), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), ocún jesenní (Colchicum autumnale), kosatec sibiřský (Iris sibirica, C3/§2, střed DP, lokálně 150200 ex.), bukvice lékařská (Betonica officinalis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), pcháč šedý (Cirsium canum), smldník bahenní (Peucedanum palustre). E0: Pokryvnost cca 75% s dominancí baňatky hrotité (Calliergonella cuspidata), dále např. drabík stromkovitý (Climacium dendroides), baňatka potoční (Brachythecium rivulare), Plagiothecium denticulatum var. undulatum (LC-att). 3b Plocha u V okraje Z části lokality, přiléhající k silnici, s vysokou hladinou podzemní vody, mírně degradovaná, druhově chudší vegetace vysokých ostřic (svaz Magno-Caricion gracilis, asociace Caricetum acutiformis). Cílem péče je udržet segment ve stávajícím stavu. Vegetace: E1: Rozvolněný porost s dominancí ostřice ostré (Carex acutiformis), hojně rákos obecný (Phragmites australis), dále např. suchopýr úzkolistá (Eriophorum angustifolium), blatouch bahenní (Caltha palustris), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), rdesno hadí kořen (Bistorta major), kyprej vrbice (Lythrum salicaria). E0: Pokryvnost zhruba 50-60 %, dominantní baňatka hrotitá (Calliergonella cuspidata). 4a+4c Luční porosty ve střední části PR tvořené vegetací střídavě vlhkých bezkolencových luk (svaz Molinion caeruleae) přecházející do vegetace vlhkých pcháčových luk (svaz Calthion palustris) okolo skupin mokřadních vrb a do vegetace vysokých ostřic (svaz Magno-Caricion gracilis, asociace Phalaridetum arundinaceae) u jižního okraje plochy (DP 4c). Mírná až střední degradace, místy sušší, při Z okraji přecházející do tužebníkového lada, v JV části do rákosiny, výskyt ZCHD. Vegetace: 4a: E1: Rozvolněný porost s dominancí chrastice rákosovité (Phalaris arundinacea), hojně ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), hojněji také tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) a ostřice odchylná (Carex appropinquata, C3), dále např. rdesno hadí kořen (Bistorta major), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), svízel slatinný (Galium uliginosum), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bika ladní (Luzula campestris agg.), Cirsium palustre, olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), ostřice ostrá (Carex acutiformis), ostřice štíhlá (Carex acuta), kuklík potoční (Geum rivale), děhel lesní (Angelica sylvestris). E0: hojně baňatka hrotitá (Calliergonella cuspidata) a měřík (Mnium sp.) 4c:
- 24 -
E1: Zapojený porost s hojnějším medyňkem vlnatým (Holcus lanatus), lipnice luční (Poa pratensis), ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), dále např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus, C3/§3, roztroušeně), rdesno hadí kořen (Bistorta major), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), svízel slatinný (Galium uliginosum), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), ostřice ostrá (Carex acutiformis), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), blatouch bahenní (Caltha palustris), svízel severní (Galium boreale, C4a), ocún jesenní (Colchicum autumnale), ostřice obecná (Carex nigra), bukvice lékařská (Betonica officinalis), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), ojediněle prstnatec májový (Dactylorhiza majalis, C3/§3). Ruderalizaci značí výskyt např. kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris), bolševníku obecného (Heracleum sphondilium) nebo ovsíře pýřitého (Avenula pubescens). Západní část DP je silně degradovaná s převahou psárky luční (Alopecurus pratensis), lipnice luční (Poa pratensis), lipnice obecné (Poa trivialis), tužebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Ojediněle se zde vyskytuje žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum, C3, 2 trsy). V okolí keřových mokřadních vrb hojně rákos obecný (Phragmites australis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), dále mj. Veronica beccabunga, Carex rostrata, Lemna minor. E0: hojně baňatka hrotitá (Calliergonella cuspidata) 4b Plochu tvoří zachovalá, jen mírně degradovaná rákosina (svaz Phragmition australis) ve V části lokality, u Z okraje s prvky porostů vysokých ostřic, vlhkých pcháčových luk a místy s přechody k tužebníkovému ladu. Výskyt ZCHD, jejichž zachování a zabránění expanze rákosu do okolí je cílem péče od tuto DP. Vegetace: E1: Zapojený porost s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis), hojněji ostřice dvouřadá (Carex disticha, C4a), ostřice odchylná (Carex appropinquata, C3), ostřice trsnatá (C. cespitosa, C4a), ostřice stinná (C. umbrosa, C3), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), dále např. svízel severní (Galium boreale, C4a), svízel bahenní (G. palustre), svízel slatinný (G. uliginosum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), rdesno hadí kořen (Bistorta major), třezalka čtyřkřídlá (Hypericum tetrapterum), kakost bahenní (Geranium palustre), ostřice ostrá (Ccarex acutiformis), škarda bahenní (Crepis paludosa). 5 Dílčí plochu tvoří fragment druhově chudší mírně degradované rákosiny obklopené suššími silně degradovanými porosty s prvky téhož společenstva (svaz Phragmition australis) a s hojným zastoupením nitrofilních druhů (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine). Cílem péče je udržet bezlesý charakter plochy. Vegetace: E2: roztroušeně vrba ušatá (Salix aurita) E1: zapojený porost s dominancí rákosu obecného (Phragmites australis), v příměsi např. chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), okřehek menší (Lemna minor), pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus), ostřice ostrá (Carex acutiformis), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), svízel přítula (Galium aparine), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
6+7 DP představují na sebe navazující vlhčí vysokostébelné louky ve střední a Z části PR. Jsou tvořeny vegetací vlhkých pcháčových luk (svaz Calthion palustris) s prvky svazu Molinion caeruleae, místy s přechody do porostu vysokých ostřic, svaz Magno-Caricion gracilis.
- 25 -
Biotopy vykazují střední míru degradace, u DP 7 hrozí zarůstání rákosem, vysoká pokryvnost ostřic (Carex spp., celkem 4 Br.-Bl.). Oproti loukám ve V polovině PR jde o vysoký zapojený a vcelku monotónní porost. Ojedinělý výskyt ZCHD (zejm. upolín nejvyšší (Trollius altissimus). Cílem péče je zamezit zarůstání rákosem, zachovat luční charakter ploch a výskyt ZCHD. Vegetace: DP6: E1: Převaha psárky luční (Alopecurus pratensis) a lipnice obecné (Poa trivialis), hojně tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), kakost bahenní (Geranium palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), dále např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus, C3, roztroušeně), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), blatouch bahenní (Caltha palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), rákos obecný (Phragmites australis) (roztroušeně), kuklík potoční (Geum rivale), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), Carex pallescens, skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), pcháč šedý (Cirsium canum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice srstnatá (Carex hirta), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). E0: baňatka hrotitá (Calliergonella cuspidata), drabík stromkovitý (Climacium dendroides) DP 7: E1: hojně rákos obecný (Phragmites australis), skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kakost bahenní (Geranium palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), psárka luční (Alopecurus pratensis), ostřice trsnatá (Carex cespitosa, C4a), dále např. upolín nejvyšší (Trollius altissimus, C3, roztroušeně), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), blatouch bahenní (Caltha palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), kuklík potoční (Geum rivale), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), ostřice srstnatá (Carex hirta), C. pallescens, pcháč šedý (Cirsium canum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). E0: výskyt baňatky hrotité (Calliergonella cuspidata), drabíku stromkovitého (Climacium dendroides) 8+10 Rozsáhlé porosty rákosin (svaz Phragmition australis) v SZ části území, druhově chudé, mírně degradované eutrofizací, místy s fragmenty ruderalizované a ochuzené vegetace svazu Calthion nebo Magno-Caricion gracilis. Cílem je udržet na těchto plochách charakter bezlesí. Vegetace: E2: roztroušeně vrba popelavá (Salix cinerea) E1: Zapojené porosty s dominantním rákosem obecným (Phragmites australis), v příměsi blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice ostrá (Carex acutiformis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), zblochan vzplývavý (Glyceria fluitans), karbinec evropský (Lycopus europaeus), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). E0: výskyt baňatky potoční (Brachythecium rivulare), rokýtku nízkého (Hygroamblystegium humile, LC-att)
9 Jedná se o vlhkou vysokostébelnou ruderalizovanou louku v Z části PR s vegetací vysokých ostřic svazu Magno-Caricion gracilis v mozaice s vegetací vlhkých pcháčových luk svazu
- 26 -
Calthion palustris, mírně degradovanou, ohroženou zarůstáním rákosem. V porostech dominují ostřice (Carex spp., celkem 4 Br.-Bl.). Vegetace: E1: hojně skřípina lesní (Scirpus sylvaticus), kakost bahenní (Geranium palustre), pryskyřník plazivý (Ranunculus repens), psárka luční (Alopecurus pratensis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), ostřice štíhlá (Carex acuta), rákos obecný (Phragmites australis), dále např. pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), blatouch bahenní (Caltha palustris), děhel lesní (Angelica sylvestris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), přeslička bahenní (Equisetum palustre), kuklík potoční (Geum rivale), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), pcháč šedý (Cirsium canum), bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostřice srstnatá (Carex hirta), ostřice měchýřkatá (C. vesicaria), ostřice prosová (Carex panicea), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia). E0: výskyt baňatky hrotité (Calliergonella cuspidata), drabíku stromkovitého (Climacium dendroides) 11b Olšovo – jasanový luh ve V malé části PR vzniklý ponechání podmáčených luk dlouhodobě bez obhospodařování. Do biotopu není potřeba nijak zasahovat. 11c Rákosina (sv. Phragmition australis) v SV cípu PR navazující na stejný biotop v nivě Lišanského potoka. Téměř monodominantní porost rákosu (Phragmites australis), místy s tužebníkem jilmovým (Filipendula ulmaria). U této plochy měl zůstat zachován bezlesý charakter. 11d Plochu tvoří ruderalizované vlhké louky (sv. Calthion palustris) kolem rybníka a v blízkosti silnice. Místy se vyskytují prvky vegetace tužebníkových lad a/nebo vlhkých pcháčových luk. Je zde žádoucí kosením udržovat luční charakter ploch. Vegetace: E1: chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), pcháč zelinný (Cirsium oleraceum), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), ostřice ostrá (Ccarex acutiformis), ostřice štíhlá (Carex acuta), ostřice srstnatá (Carex hirta), ostřice měchýřkatá (C. vesicaria), ostřice dvouřadá (Carex disticha, C4a), kakost bahenní (Geranium palustre), psárka luční (Alopecurus pratensis), lipnice obecná (Poa trivialis), metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), děhel lesní (Angelica sylvestris), pcháč šedý (Cirsium canum), vikev čtyřsemenná (Vicia tetrasperma), lilek potměchuť (Solanum dulcamara), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), rdesno hadí kořen (Bistorta major), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), přeslička bahenní (Equisetum palustre), kyprej vrbice (Lythrum salicaria), sítina rozkladitá (Juncus effusus), rdesno obojživelné (Persicaria amphibia), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), pcháč oset (Cirsium arvense), svízel přítula (Galium aparine). E0: Výskyt baňatky hrotité (Calliergonella cuspidata), drabíku stromkovitého (Climacium dendroides), baňatky potoční (Brachythecium rivulare).
12c Souvislý porost náletových dřevin s vysokým zastoupením břízy, osiky a stromových vrb v S polovině území.
- 27 -
Tuto část je vhodné ponechat bez zásahu, jejím hlavním posláním je v současné době zvyšování rozmanitosti prostředí a poskytování potravy, úkrytů a míst k zimování pro obojživelníky a další živočichy včetně zvláště chráněných a ohrožených druhů. 13 Porosty dřevin oddělující Z a V polovinu části PR západně od silnice tvoří břehový doprovod odvodňovacího kanálu ústícího do vodní plochy (DP 12a) a dále skupiny mokřadních vrb a náletových dřevin (osika, bříza, dub, bez a další) expandujících do travnatých ploch. Expanzi dřevin je vhodné zastavit a kontrolovat, proředěním porostu u S okraje DP dojde k lepšímu oslunění tůní vzniklých přehrazením toku Olešné. 14 Mezofilní ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion elatioris) u západního okraje, eutrofizované, v J části vlhčí, bez výskytu ZCHD. Cílem péče je zachovat luční charakter plochy. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Opatření stanovená minulým plánem péče zamezila pokračující rychlé degradaci celé lokality a přispěla k udržení dobrého stavu většiny biotopů, které jsou předmětem ochrany. Přesto došlo k vymizení několika nejvíce ohrožených ZCHD rostlin (př. ostřice Davallova, všivec bahenní) a také rašelinné biotopy jsou již na lokalitě představovány pouze náznakem v lokálním výskytu druhů (př. mochna nátržník, suchopýr úzkolistý). Je však možné, že tyto prvky již nebylo možné běžnou péčí zachránit. Početnost dalších ZCHD rostlin se naopak zvyšuje. Pozitivním jevem je v současné době činnost bobrů evropských, kdy přehražování vodního toku přispívá k zadržování vody v území. Při budoucím kosení travních porostů je zcela nezbytné důsledně dbát na odstraňování biomasy z lokality, při ponechání po delší dobu (obdobně jako tomu bylo letos) bude docházet k nežádoucí koncentraci živin a tím další eutrofizaci prostředí. Seč jednotlivých částí bude časově více diferencována. 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritou je vytvořit, udržet a zlepšovat podmínky pro výskyt předmětů ochrany na lokalitě. Nejcennější částí území pak jsou vlhké až podmáčené louky ve východní části západní poloviny před silnicí II/229.
- 28 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 01
Kategorie lesa Les hospodářský
Soubory lesních typů 1G
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) OL 60-90, VR +-40, TP +-20, JS +-10, OS +-5, BR +-5 1G Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) pN
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
Obmýtí 80-90
Obnovní doba 20
Obnovní doba
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Porosty plnící významně ekologické funkce (půdoochranná, hydrická) Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Kombinace náseku a clonné seče, přípustná úzká holoseč. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Podpora přirozeného zmlazení. dosadba silných sazenic (odrostků) OL. Vyvýšená sadba. MZD min. 70-75 % Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 1G OL, JS Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Zásahy k podpoře druhové diferenciace dle SLT, uvolňování perspektivních jedinců a skupin cílových druhů, podpora přirozeného zmlazení. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Mechanické odstraňování buřeně, individuální nebo skupinová ochrana proti zvěři. Nepoužívat chemické prostředky. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Poznámka Šetrné technologie – kůň, UKT s navijákem, ruční mechanická příprava půdy. Zákaz odvodňování, zákaz používání chemických látek.
- 29 -
Přílohy: - lesnická mapa typologická 1:10 000 podle OPRL – příloha č. M4 b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Ve vodních plochách a tocích na území PR se nenachází společenstva rostlin, která by byla předmětem ochrany PR, udržování jejich dobrého vztahu má však význam pro kvalitu celé lokality (vodní a živinový režim) a pro populace vodních živočichů. Odvodňovací kanály není vhodné pročišťovat, přirozené zanášení umožní lepší zadržování vody na lokalitě. Zlepšování vodního režimu napomáhá i populace bobra evropského stavbou hrází na toku Olešné. Do těchto přehrádek není vhodné zasahovat, případná úprava by byla potřeba pouze v okamžiku, kdy by docházelo k dlouhodobému zaplavování cenných přírodních biotopů s výskytem ZCHD, což se nyní jeví značně nepravděpodobné. Zároveň v současném stavu není nutné uvažovat o revitalizaci vodních toků v území, o které hovoří minulý plán péče. Vodní plocha DP 12a by měla primárně sloužit populacím bezobratlých živočichů a obojživelníků. Z toho důvodu by nemělo docházet k manipulaci s vodní hladinou (striktně ne v jarních měsících v době rozmnožování obojživelníků), neměla by být zarybňována a rybářsky využívána. Je nutné se vyhnout (ostatně jako na celém území PR) používání chemických látek. Pro lepší oslunění a zabránění zanášení opadem je vhodné prořezat přehoustlé břehové porosty vrb v oblasti přítoku. Vodní plocha DP 11a není v současném stavu pro obojživelníky příliš atraktivní – vyšší břehy s příkrým sklonem, absence litorálu i další vodní vegetace, břehy často kosené… Je zde přípustné nadále extenzivně hospodařit za předpokladu nízké rybí obsádky a nepoužívání hnojení a přikrmování. Není vhodné letnění ani zimování, snížení hladiny vody je přípustné (např. z důvodu výlovu) mimo období rozmnožování a zimování obojživelníků, tedy ideálně od září do října. Používání chemických látek i v okolí rybníka je nutné se zcela vyhnout. Není vhodné časté kosení až na hranu břehů rybníka. V případě nutnosti odbahnění vodních ploch (předpokládá se spíše u DP 11a) je vhodné upravit sklony břehů alespoň na ½ obvodu na mírnější (min. 1:3), vytvořit mělčí partie (10 50 cm hloubky) a umožnit rozvoj litorálu. Práce je vhodné provést v měsíci září, šetrnými metodami, vyhrnutý substrát musí byt odstraněn z území PR. c) péče o nelesní pozemky Nadále bude pokračováno v sečení travních porostů, v četnosti a způsobem podle konkrétních biotopů. Při kosení všech travních porostů v PR je zcela nutné pokosenou hmotu z lokality vždy nejpozději po zavadnutí odstranit (tj. nejpozději po několika dnech), nebo je možné na místě travní hmotu usušit na seno (dochází tedy k pravidelnému obracení pokosené trávy). Zůstane-li posečená tráva ve větší vrstvě ležet delší dobu, funguje jako mulč – ztěžuje růst nových rostlin, může se usnadnit vysemenění nežádoucích druhů a pokud se začne biomasa rozkládat, hrozí nežádoucí eutrofizace prostředí. V zamokřených částech lokality je vhodné používat k seči lehčí techniku nebo ručně vedené nástroje, pro zamezení zarůstání lokality dřevinami a nevhodnými druhy je nutné kosit i hůře přístupná místa a dosekávat plochy až k okrajům skupin nebo soliterů dřevin a lesního porostu, stejně jako k okrajům odvodňovacích struh. Při moazikové seči je potřeba dbát na střídání pokosených a ponechaných částí tak, aby některé plochy nezůstávaly delší dobu bez zásahu.
- 30 -
Rákosiny, u kterých je důležité potlačit expanzi do okolních hodnotnějších biotopů, budou koseny 1x za 2 roky v době, kdy se maximální množství živin nachází v nadzemní části rostlin, tedy v době metání a kvetení. Ostatní plochy s dominancí rákosu je možné ponechat bez zásahu (zejm. DP 8+10). Travní porosty nebudou přihnojovány ani vápněny. Ukládání pokosené trávy v OP je přípustné pouze za předpokladu, že žádným způsobem nedojde ke splavování živin z rozkládající se biomasy zpět do PR (v úvahu připadá teoreticky pouze les u JZ hranice PR). Souvislý porost náletových dřevin v S polovině území (DP 12c) je žádoucí ponechat bez zásahu, důležitý z pohledu ZCHD živočichů je zde zejména vyšší podíl (ležícího) mrtvého dřeva, vývratů a pařezů (zimoviště, úkryty, výskyt hmyzu – potravní nabídka). V případě nadměrného šíření vrb a náletových dřevin do travnatých ploch a pro prosvětlení vybraných úseků vodního toku a vodní plochy budou dřeviny vyřezány v době vegetačního klidu (cca od konce října do konce února) a dřevní hmota odstraněna z území PR. Při provádění všech opatření na území PR je třeba zamezit únikům provozních kapalin z mechanizace. d) péče o rostliny Péče o rostliny bude realizována především prostřednictvím péče o jejich biotopy, zejména kosením travních porostů ve vhodnou dobu a vhodným způsobem, za použití odpovídající techniky. Na ZCHD rostlin, které se v současné době na lokalitě nachází pouze ve velmi malých populacích, bude brán zvláštní zřetel – jejich okolí bude obsekáváno ručně se zvýšenou opatrností, samotné rostliny mohou být pokoseny až po vysemenění, cca v září. Toto opatření se týká druhů kosatec sibiřský (Iris sibirica), kostival český (Symphytum bohemicum), popř. druhů uváděných z lokality v minulosti a v současné době považované za vymizelé. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) by neměla být kosena vůbec. e) péče o živočichy Péče o živočichy bude realizována především prostřednictvím péče o jejich biotopy. Ponechávání mrtvého dřeva, pahýlů a stromů k dožití v souvislém porostu náletových dřevin (DP 12c), popř. i v navazujícím lesním porostu (DP 12b) zajistí dostatek úkrytů a zimovišť pro obojživelníky a plazy, podpoří výskyt bezobratlých a díky tomu i mnoha druhů ptáků. Pro hmyz i některé druhy ptáků je žádoucí ponechávat části travnatých ploch nepokosené, stejně tak je vhodné seč v jednotlivých částech lokality provádět s časovým odstupem. Na území PP nebudou umisťována nová myslivecká zařízení, zejména pak krmeliště. f) zásady jiných způsobů využívání území okolí rybníka (DP 11a) musí být využíváno pouze tak, aby nebyla zvyšována eutrofizace prostředí. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podrobný výčet opatření pro jednotlivé porostní skupiny je zpracován v příloze T1. b) rybníky Podrobný výčet opatření pro jednotlivé dílčí plochy je zpracován v příloze T2.
- 31 -
c) nelesní pozemky Podrobný výčet opatření pro jednotlivé dílčí plochy na nelesní půdě je zpracován v příloze T2. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Vzhledem k tomu, že přísun živin z okolí představuje jedno z hlavních ohrožení PR, je nezbytně nutné, aby ochranné pásmo plnilo nárazníkovou funkci. V JV cípu lokality (DP 1) by měl zůstat okraj neobhospodařovaný, jako je tomu v současnosti, u J hranice by nemělo být oráno až na hranu svahu, stejně tak u hranice S. Svahy hráze Olešenského rybníka nemusí být často koseny a je potřeba se zde vyvarovat používání chemických látek a případných splachů z hráze na území PR. Používání chemických látek (herbicidů, insekticidů, fungicidů apod.) a hnojení v OP by mělo být co nejvíce omezeno. Výběžek parcely č. 2698 (k. ú. Rakovník) v JV části území, o výměře cca 100 m2, který logicky patří do území PR, bude obhospodařován spolu s DP 4a+4c. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v terénu označeno pruhovým značením a několika tabulkami se státním znakem. Je vhodné zkontrolovat a obnovit pruhové značení zejm. u S okraje (část je značena oranžovým značkovacím sprejem), příp. doplnit tabulku se státním znakem u JV výběžku PR. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území nejsou 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Využívání území veřejností je minimální, v současnosti není třeba ho regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na území PR a v těsné blízkosti se v současné době nenachází použitelná informační tabule. Nabízí se možnost osadit ji v blízkosti rybníka ve V části lokality nebo v SZ cípu u hráze Olešenského rybníka. Na těchto místech by mohla dobře plnit informační a vzdělávací funkci. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V území by měl být pravidelně monitorován vývoj společenstev, která jsou předmětem ochrany (alespoň v 3letých intervalech). Na základě výsledků pak bude možné případně přizpůsobit nebo doplnit vhodný management.
- 32 -
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační Orientační plochy) náklady za rok náklady za období (Kč) platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova značení hranic (pruhové značení (3,4 km) ---------5 100 Výroba a instalace informačního panelu ---------20 000 Vyřezání náletových dřevin (celkem cca 0,5 ha) ---------17 500 Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------42 600 Opakované zásahy Kosení těžká mechanizace (ročně 1,65 – 3,3 ha, 10 000 Kč/ha) Kosení lehká mechanizace (ročně 1,75 – 2,65 ha, 13 000 Kč/ha) Kosení ručně vedená mechanizace (ročně 2,8 – 6,9 ha, 24 500 Kč/ha) Kosení křovinořez (ročně 1,05 – 5,8 ha, 27 000 Kč/ ha) Kosení ruční (30 000 Kč/ ha, ročně 0,03 ha) monitoring vývoje biotopů a stavu lokality (3x) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
c e l k e m (Kč)
16 500 – 33 000
247 500
22 750 – 34 450
286 000
68 600 – 169 000
1 149 000
28 350 – 156 600
143 000
900 5000 137 100 – 399 000
9 000 15000 1 849 500
----------
1 892 100
Ceny dle ceníku Náklady obvyklých opatření MŽP 2015, tabulka zahrnuje opatření v maximální výměře a frekvenci realizace a s použitím nákladnějšího způsobu realizace (převážně lehčí a ručně vedená mechanizace), včetně odložitelných, nejméně relevantních opatření. Celková výměra kosených ploch (včetně extenzivně kosených rákosin) 11,30 ha. 4.2 Použité podklady a zdroje informací AOPK ČR et al. (2006): Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v EVL soustavy Natura 2000. In Planeta. Roč. XIV, č. 9/2006. MŽP ČR. HÁKOVÁ A., KLAUDISOVÁ A., SÁDLO J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. DANIHELKA J., CHRTEK J. & KAPLAN Z. (2012): Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia 84: 674-811 MARHOUL P., TUROŇOVÁ D. (eds) (2008): Zásady managamentu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000. Metodika AOPK ČR. AOPK ČR. Praha GRULICH V. 2012. Red list of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631-645.
- 33 -
HOŠKOVEC L. 2007. Zvláště chráněné druhy rostlin České republiky. (podle Zákona České národní rady o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. – Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb.) KAPLAN Z. 2012. Flora and phytogeography of the Czech Republic. Preslia 84: 505-573. KOPTÍK J. (ED.) 2005. Plán péče o přírodní rezervaci Rybníčky u Podbořánek na období 2006-2015. České Budějovice. KUČERA J., VÁŇA J. & HRADÍLEK Z. 2012. Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis. [Bryoflora České republiky: aktualizace seznamu a červeneho seznamu a stručná analýza] – Preslia 84: 813–850. PYŠEK P. ET AL. 2012. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition): checklist update, taxonomic diversity and invasion patterns. Preslia 84: 155-255. QUITT E. 1971. Klimatické oblasti Československa. Academia, Studia Geographica 16, GÚ ČSAV v Brně, 73 str. MIKÁTOVÁ B., ROTH P., VLAŠÍN M. (1995): Ochrana plazů. MŽP ČR, Praha MIKÁTOVÁ B., VLAŠÍN M. (1998): Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. (1999): Péče o chráněná území. II. – Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha NEUHÄUSLOVÁ, Z. ET AL. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, PRAHA. PETŘÍČEK V. [ED.] ET AL. (1999): Péče o chráněná území. I. – Nelesní společenstva. AOPK, Praha MZE: Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů a podsouborů – příloha časopisu Lesnická práce Mapový server AOPK ČR: http://mapy.nature.cz/mapinspire/ Nahlížení do katastru nemovitostí: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP): http://drusop.nature.cz/ Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR, ÚHÚL: http://www.uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php HEIS VÚV TGM: http://heis.vuv.cz/ Mapový server České geologické služby: www.geology.cz vlastní terénní šetření 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny GIS – geografický informační systém S, J, Z, V – sever, jih, západ, východ ZCHÚ – zvláště chráněné území ZCHD – zvláště chráněný druh OP – ochranné pásmo Br.-Bl. – Braun-Blanquetova stupnice pokryvnosti DP – dílčí plocha
- 34 -
MŽP ČR – Ministerstvo životního prostředí České republiky PR – přírodní rezervace 4.4 Zpracovatel Občanské sdružení Ametyst - program Ochrana přírody Koterovská 84, 326 00 Plzeň (Ing. Vlasta Benediktová, Mgr. Pavel Sova)
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ........................................................................................ 3 1.1 Základní identifikační údaje............................................................................................................... 3 1.2 Údaje o lokalizaci území .................................................................................................................... 3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí ...................................................... 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ......................................................................................... 9 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími .................................................................................... 9 1.6 Kategorie IUCN .................................................................................................................................. 9 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ..................................................................................................................... 9 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ...................................................................... 9 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ........................................................................... 10 1.8 Cíl péče o zájmové území ................................................................................................................ 11 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ....................................... 11 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ..................................................... 11 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti .......................................................................................................... 18 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ....................................... 19 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................................. 19 2.4.1 Základní údaje o lesích ................................................................................................................. 19 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ................................................................. 20 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích ......................................................................................... 21 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ..................................................................................................................................... 28 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................... 28 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ................................................ 29 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ............................................. 29 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ........................................................... 31
- 35 -
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností................................................................................................................................... 32 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................................. 32 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území................................................... 32 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností .................................... 32 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ................................................................................................. 32 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ......................................... 32 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................ 33 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) .......................................................................................................................................... 33 4.2 Použité podklady a zdroje informací ............................................................................................... 33 4.3 Seznam používaných zkratek........................................................................................................... 34 4.4 Zpracovatel ...................................................................................................................................... 35 5. Obsah................................................................................................................................................. 35
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:
Příloha T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich
Mapy:
Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – lesnická mapa typologická Příloha M5 – lesnická mapa porostní
- 36 -