Plán péče o přírodní památku Uherčická louka

Plán péče o přírodní památku Uherčická louka na období 2013–2022

Zpracovatel: Pulsatilla o.s.1 Objednatel: Jihomoravský kraj Datum zpracování: 2011

1

Pražská 63/F, 669 02 Znojmo, Ing. Radomír Němec, Mgr. Zuzana Němcová, Kateřina Radvanská

1 Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

2023 přírodní památka Uherčická louka nařízení Okresní úřad Znojmo 8. 4. 1999 8. 4. 1999

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Jihomoravský Znojmo Znojmo Vranov nad Dyjí Uherčice Uherčice u Znojma

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území 772836 Uherčice u Znojma Číslo Číslo parcely parcely podle PK podle nebo jiných KN evidencí 155/1 155/2 155/3

155/4 155/5

Druh pozemku podle KN

trvalé travní porosty ostatní plocha vodní plocha

156

ostatní plocha trvalé travní porosty trvalé travní porosty vodní plocha

162

vodní plocha

155/6

Způsob využití pozemku podle KN

jiná plocha koryto vodního toku přirozené nebo upravené jiná plocha

vodní nádrž umělá vodní nádrž umělá

Číslo LV

Výměra parcely celková podle KN (m2) 244* 46 064

244* 244*

877 851

877 851

244* 244*

9 373 4 622

9 373 4 622

244*

1 535

1 535

244*

645

645

244*

9 668

9 668

Celkem Pozn.:* Vlastnické právo Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. 3

Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 46 064

73 635

Ochranné pásmo: Katastrální území 772836 Uherčice u Znojma Číslo Číslo parcely Druh pozemku Způsob využití parcely podle PK podle KN pozemku podle podle nebo jiných KN KN evidencí 153/1 orná půda 157 orná půda Celkem Pozn.: * Vlastnické právo Ing. Josef Kolář. ** Výměra byla určena pomocí nástroje pro měření ploch v GIS.

Číslo LV

Výměra parcely celková podle KN (m2) 252* 445 156 252* 10 611

Výměra parcely v ZCHÚ (m2) 24 902** 10 611 35 513

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky vodní plochy

trvalé travní porosty

1,1164

rybník nebo nádrž

1,0313

vodní tok

0,0851

5,2221

orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

zamokřená plocha

3,5513

1,0250

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

7,3635

3,5513

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

ne ne ne

Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

4

1,0250

1.6 Kategorie IUCN IV. – řízená rezervace

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v přírodní památce jsou vlhké louky a mokřadní společenstva s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. K nejvýznamnějším patří kosatec sibiřský, žluťucha žlutá, upolín nejvyšší, bylo zde nalezeno 12 druhů ostřic.

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému

podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) Vlhké pcháčové louky 40 Jedná se o společenstva blízká asociaci Angelico (T1.5) sylvestris-Cirsietum oleracei, místy s přechody k asociaci Scirpo sylvatici-Cirsietum cani či asociaci Caricetum cespitosae. Vegetace je v území rozšířena mozaikovitě. Značnou část přírodní památky zaujímají odvodněné, zkulturněné porosty původních pcháčových luk s ochuzeným druhovým složením a odlišnými dominantami. Významně je zastoupena psárka luční (Alopecurus pratensis), lipnice luční (Poa pratensis) a medyněk vlnatý (Holcus lanatus). Vegetace vysokých ostřic 5 Porosty vysokých ostřic jsou na lokalitě plošně velmi omezeným (M1.7) biotopem. Jedná se o porosty zarůstající trvale zvodněné části odvodňovacích struh. Jsou to porosty nevyhraněné, s dominantním zastoupením ostřice ostré (Carex acutiformis) či ostřice pobřežní (Carex riparia), vtroušeně místy s krtičníkem křídlatým (Scrophularia umbrosa), vtroušeně s druhy vlhkých pcháčových luk po okrajích odvodňovacích kanálů. Ze syntaxonomického pohledu se jedná o společenstva blízká svazu Caricion gracilis.

B. druhy název druhu

aktuální stupeň početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ

žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)

nepotvrzena *; **

§2, C2

kosatec sibiřský (Iris sibirica)

několik trsů **

§2, C3

upolín nejvyšší (Trollius altissimus)

zbytková populace *

§3, C3

popis biotopu druhu

ROSTLINY Žluťucha žlutá byla v území naposledy zaznamenána v roce 1996 (in verb R. Řepka). Vyskytovala se ojediněle při okraji strojově kosené plochy v severní části lokality na místech v pokročilém stádiu degradace vlivem eutrofizace.* Druh byl nalezen v centrální části přírodní památky (48° 54' 29,909" N, 15° 38' 26,655" E) v lučním porostu u centrálního odvodňovacího pera. Druh byl donedávna považován na lokalitě za vyhynulý, jedná se o potvrzení historického výskytu. Druh je v regionu významný.** Na lokalitě se druh vyskytuje roztroušeně v travino-bylinných společenstvech zejména v centrální a JZ části přírodní památky.**

5

Pozn.: * Ekrtová, E., Ekrt, L., Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Uherčická louka. ** Němec, R., vlastní průzkum v letech 2010 a 2011. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené a vzácnější taxony vyžadující pozornost nedostatečně prozkoumané dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub, Procházka, 2000).

C. útvary neživé přírody Nejsou předmětem ochrany.

1.8 Předmět ochrany EVL nebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. typy přírodních stanovišť nejsou B. evropsky významné druhy a ptáci nejsou

1.9 Cíl ochrany Cílem ochrany území je zachovat podmínky pro existenci travino-bylinných společenstev se zastoupením vzácných, významných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Zejména je důležité zajištění vhodných podmínek pro populaci upolínu nejvyššího (Trollius altissimus) a kosatce sibiřského (Iris sibirica).

6

2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Území tvoří mělká terénní sníženina s vlhkými loukami a lady navazujícími na litorál menšího rybníka Krotajch (Krotcích) nacházející se asi 0,6 km JZ od zámku v obci Uherčice. Území se nalézá ve fytogeografickém okresu (fytochorionu) 68 – Moravské podhůří Vysočiny (fytogeografický obvod Českomoravské mezofytikum) a v kvadrátu 7059d středoevropského síťového mapování. Potencionální přirozenou vegetaci území tvořily černýšové dubohabřiny asociace Melampyro nemorosi-Carpinetum.2 Dle geomorfologického členění ČR je území součástí podsoustavy Českomoravská vrchovina, konkrétně celku Jevišovická pahorkatina a leží na rozhraní podcelku Jemnická kotlina a Bítovská pahorkatina (okrsek Uherčická pahorkatina). Geologické podloží je tvořeno krystalickými vápenci moravika. V místech údolní sníženiny je horninové podloží překryto deluviofluviálními písčito-hlinitými sedimenty a v místě rybníka fluviálními nečleněnými sedimenty čtvrtohorního stáří. Na místech s vysokou hladinou podzemní vody jsou půdy tvořeny gleji a pseudogleji. PP Uherčická louka je odvodňována bezejmenným tokem do potoka Blatnice náležející do povodí Želetavky.2 Chráněné území je hodnotné z regionálního hlediska výskytem posledních fragmentů vlhkých a slatinných luk nižších poloh na báze bohatším podloží a výskytem na ně vázaných vzácných a ohrožených druhů rostlin. Lokalita tak představuje charakteristickou ukázku květeny vlhkých luk a mokřadů v současnosti již v daném regionu poměrně vzácných. Tyto biotopy v minulosti plošně zmizely především vlivem intenzifikace zemědělství, odvodňování krajiny a následnou eutrofizací. 2 Při floristické inventarizaci bylo na lokalitě nalezeno celkem 175 taxonů cévnatých rostlin, z toho bylo osm taxonů registrovaných v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub, Procházka, 2000). Z těchto taxonů jsou tři taxony z kategorie druhů silně ohrožených (C2): ostřice odchylná (Carex appropinquata), topol černý (Populus nigra) a zdravínek jarní (Odontites vernus). Dále byly zaznamenány dva taxony z kategorie druhů ohrožených (C3): upolín nejvyšší (Trollius altissimus) a krtičník křídlatý (Scrophularia umbrosa) a dále z kategorie taxonů vyžadujících pozornost, méně ohrožených (C4a) zde byly zaznamenány tři druhy: ostřice trsnaná (Carex cespitosa), ostřice pobřežní (Carex riparia) a chrastavec křovištní (Knautia drymeia).2 Významným druhem zaznamenaným na území PP Uherčická louka je upolín nejvyšší (Trollius altissimus), který v současné době představuje jeden z předmětů ochrany přírodní památky. Jeho výskyt je však soustředěn pouze do omezené plochy v centrální části přírodní památky. Z botanického a dendrologického pohledu je zde zajímavá a významná populace topolu černého (Populus nigra). Mohutné a velmi staré stromy byly v minulosti zřejmě uměle vysázeny do okolí rybníka a dnes tvoří i z krajinářského pohledu významné prvky. Některé druhy rostlin chráněné zákonem nebyly v roce 2008 botanickým průzkumem potvrzeny, konkrétně žluťucha lesklá (Thalictrum flavum) a žluťucha žlutá (Thalictrum flavum). Lze tedy předpokládat, že současný stav lokality již těmto citlivým druhům nevyhovuje. U žluťuchy žluté lze uvažovat, že může existovat ve sterilním stavu v hustých porostech terestrických 2

Ekrtová, E., Ekrt, L., Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Uherčická louka, s. 4. 7

rákosin. Nebyla ověřena ani ostřice Davallova (Carex davalliana), která před ca 15–20 lety na lokalitě ještě měla přežívat (Grulich in Anonymus 1996).

Obrázek 1:

Rákosové porosty následující rok po seči (foceno 16. června 2011)

Na lokalitě se podařilo autorovi plánu péče ve spolupráci s pracovníky krajského úřadu 4. 6. 2010 znovu ověřit kosatec sibiřský (Iris sibirica). Tato v regionu vzácná vytrvalá rostlina roste na vlhkých slatinných a rašelinných loukách a v mokřinách. Snáší i poměrně suchá místa. Na lokalitě byl zjištěn pouze na jednom místě u hlavního odvodňovacího pera, na levém břehu. V území přírodní památky roste relativně malý počet nepůvodních druhů (celkem 32), které nijak zásadně neovlivňují kvalitu rostlinných společenstev na lokalitě. Bylo zde zaznamenáno 21 druhů naturalizovaných. Jedná se z části o druhy ruderální a nitrofilní a z části o polní plevele okrajově přesahující z přilehlé polní kultury. Ani výskyt 11 invazních druhů – jde o druhy: chundelka metlice (Apera spica-ventii), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), měrnice černá (Ballota nigra), pcháč oset (Cirsium arvense), pcháč obecný (Cirsium vulgare), bolehlav plamatý (Conium maculatum), jitrocel větší (Plantago major), vratič obecný (Tanacetum vulgare), heřmánkovec nevonný (Tripleurospermum inodorum), rozrazil břečťanolistý (Veronica hederifolia) a rozrazil perský (Veronica persica), nepředstavuje pro lokalitu významné ohrožení. Jedná se opět o více či méně hojné druhy polních plevelů a ruderálních druhů vyskytujících se na lokalitě okrajově. Z pohledu doby kolonizace nepůvodních druhů na území ČR byly z druhů zaznamenaných na lokalitě nalezeny tři neofyty (kolonizace po roce 1500) a 29 archeofytů (kolonizace před rokem 1500).3 Území PP Uherčická louka je tvořeno výhradně nelesními lučními, mokřadními a vodními rostlinnými společenstvy. Vegetace je celkově poměrně uniformní a ve značně pokročilém 3


stádiu degradace. Společenstva vlhkých pcháčových luk svazu Calthion palustris, která jsou jedním z hlavních předmětů ochrany, jsou značně poškozena odvodněním a intenzifikačními zemědělskými zásahy v minulosti.4 Na lokalitě bylo zjištěno celkem 105 druhů brouků patřících do 21 čeledí, sedm druhů denních motýlů a devět druhů vážek. Jedná se převážně o běžnější druhy vlhkých až mezofilních luk, mokřadů a litorálních porostů, v případě vodních brouků a vážek jde o hojné druhy stojatých vod. V epigeonu převažují druhy vlhkých nezastíněných biotopů a dále obecné druhy indiferentní k vlhkosti. K významnějším lučním druhům patří střevlík Carabus scheidleri, ze zástupců mokřadních biotopů pak méně hojné druhy střevlíků Bembidion mannerheimi nebo Europhilus thoreyi. Z vodních brouků stojí za zmínku jen výskyt drobného potápníka Hydroporus discretus, který obývá prameniště a drobné vodní toky nebo mělké nádrže. Na lokalitě byl zjištěn opakovaně v zarostlých příkopech na louce nad rybníkem. Ostatní druhy vodních brouků patří k běžným zástupcům stojatých vod. Jedním z nejzajímavějších nálezů je stehnáč Oedemera croceicollis, který je zařazen mezi ohrožené druhy. Jde o druh vázaný na zachovalejší rákosiny v nižších polohách. Na Znojemsku se vyskytuje velmi lokálně v zachovalých mokřadech s porosty rákosu (např. Vrbovecký rybník, Travní dvůr). Podobný biotop obývá také hojně se vyskytující bradavičník Anthocomus rufus. Luční biotopy na lokalitě osidluje běžné spektrum lučních druhů fytofágních brouků. K zajímavějším nálezům patří nosatci z rodu Hypera, Trichosirocalus barnevillei, Zacladus geranii nebo Mogulones raphani. Vyskytují se i významnější druhy vázané na starší vrby a topoly, kterými jsou hlavně tesaříci Aromia moschata a Rhamnusium bicolor.4 Velmi chudé je společenstvo denních motýlů, což je způsobeno patrně dlouhodobým nevhodným kosením lučních porostů v celé ploše. V minulosti zde byly uváděny některé významnější luční druhy jako Lycaena hippothoe či Cupido argiades, které se během průzkumu v roce 2008 nepodařilo potvrdit. Naopak nově byl zjištěn výskyt zranitelného modráska bělopásného (Aricia eumedon), který je vázán na vlhké louky s porosty kakostu lučního. Je pravděpodobné, že se na lokalitě vyskytuje několik dalších druhů denních motýlů, ale zřejmě ve velmi nízkých početnostech, a tak mohli uniknout pozornosti. Zjištěné druhové spektrum vážek je ve sledované oblasti typické pro menší vodní nádrže s extenzivní rybí obsádkou. Přítomnost ohrožených druhů nebyla zjištěna.5 Z hlediska rozmnožování obojživelníků není kvalita potenciálních vodních ploch na lokalitě dobrá. Větší rybníček je přerybněn a postrádá mělký prosluněný litorál. Rákosinu u přítoku využívají méně náročné ropuchy a potenciálně také zelení skokani Rana esculenta nebo R. ridibunda. Při kontrolách v pozdním létě bylo cílem vyhledat v posekaných porostech juvenilní nebo subadultní jedince, kteří by dokládali úspěšné rozmnožování na lokalitě. Žádní nedospělí obojživelníci však zjištěni nebyli a lze tedy konstatovat, že rozmnožování je zde buď neúspěšné, nebo má jen minimální úspěšnost. Zároveň výskyt užovky obojkové dává tušit, že přece jen nějaké rozmnožování obojživelníků na lokalitě probíhá. Na lokalitě byly zjištěny druhy: ropucha obecná (Bufo bufo), skokan štíhlý (Rana dalmatina), skokan hnědý (Rana temporaria), čolek obecný (Triturus vulgaris).6

4

Křivan, V., Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PP Uherčická louka, s. 9. Křivan, V., Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PP Uherčická louka, s. 9–10. 6 Reiter, A., Němec, R., Závěrečná zpráva k provedenému průzkumu obojživelníků a dalších ochranářsky významných druhů živočichů PP Uherčická louka, s. 6. 5

9

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální kategorie početnost nebo podle vitalita vyhlášky populace č. v ZCHÚ 395/1992 Sb.

žluťucha žlutá (Thalictrum flavum)

nepotvrzena*

§2

kosatec sibiřský (Iris sibirica)

několik trsů****

§2

upolín nejvyšší (Trollius altissimus)

zbytková populace*

§3

čolek obecný (Triturus vulgaris)

1 samec**

§2

chřástal vodní (Rallus aquaticus) ještěrka obecná (Lacerta agilis)

pozorování**

§2

1 samice a 2 mláďata**

§2

jednotlivé kusy**

§2

jednotlivé kusy**

§2

jednotlivé kusy**

§2

netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) netopýr rezavý (Nyctalus noctula) netopýr vodní (Myotis daubentonii)

kategorie podle oborových červených seznamů

popis biotopu druhu, další poznámky

ROSTLINY C2 Žluťucha žlutá byla v území naposledy zaznamenána v roce 1996 (in verb R. Řepka). Vyskytovala se ojediněle při okraji strojově kosené plochy v severní části lokality na místech v pokročilém stádiu degradace vlivem eutrofizace.* C3 Druh byl nalezen v centrální části přírodní památky (48° 54' 29,909" N, 15° 38' 26,655" E) v lučním porostu u centrálního odvodňovacího pera. Druh byl donedávna považován na lokalitě za vyhynulý, jedná se o potvrzení historického výskytu. Druh je v regionu významný.**** C3 Na lokalitě se druh vyskytuje roztroušeně v travino-bylinných společenstvech zejména v centrální a JZ části přírodní památky. **** ŽIVOČICHOVÉ LC, BERN Jeden samec byl nalezen v odvodňovacích perech v roce 1999**; druh obydluje pouze nepřerybněné rybníky až drobné nádrže a vlhčí místa v okolí. Živí se drobnými bezobratlými a příležitostně vajíčky žab. Rozmnožování probíhá na jaře ve vodě, v průběhu tzv. svatebního tance sameček odkládá spermatofor, který samička nasaje do kloaky. Než dojde k oplození a snášení vajíček, tak samička zpravidla získá více spermatoforů od různých samců. Vajíčka samice lepí jednotlivě na vodní rostliny. Celkově snáší 200–300 vajíček. VU, BERN, Pozorován v rákosině u menšího rybníčku. Pro AEWA případné hnízdění je nezbytné ponechání rákosiny** NT, BERN, Jedna samice a dvě mláďata byla nalezena N2000 na jižním lemu kolem rybníka. Teplý lem je cenný pro inkubaci vajíček**. Její potravu tvoří hmyz a žížaly. Pozorovány byly jednotlivé kusy. Druh je vázán na dutiny**. Pravděpodobně žije v topolech kolem rybníka. Pozorovány byly jednotlivé kusy. Druh je vázán na dutiny**. Pravděpodobně žije v topolech kolem rybníka. Pozorovány byly jednotlivé kusy. Druh je vázán na dutiny**. Pravděpodobně žije v topolech kolem rybníka.

10

název druhu

aktuální kategorie kategorie popis biotopu druhu, další poznámky početnost nebo podle podle vitalita vyhlášky oborových populace č. červených v ZCHÚ 395/1992 seznamů Sb. skokan štíhlý pulci** §2 NT, BERN, Nalezeni byli pulci v menším rybníčku, zřejmě (Rana N2000 snůšky pouze jednotlivých samic**. Preferuje dalmatina) středně velké až velké vodní plochy, rybníky a větší tůně. Živí se převážně bezobratlými. Rozmnožuje se v květnu až červnu, samice snáší průměrně 2 000 vajíček v podobě chuchvalce, může i opakovaně v průběhu sezóny. slepýš křehký 1 samice** §2 LC, BERN Nalezena byla jedna přejetá samice u rybníka. (Anguis fragilis) Druh nevyžaduje specifický management. Vázán je na ekoton křovin a luk**. ropucha obecná 5 volajících §3 LC, BERN Pět volajících samců bylo pozorováno (Bufo bufo)** samců a ve větším rybníčku. Tamtéž a v menším pulci** rybníčku pozorováni i pulci**. Druh stanovištně vázán na rybníky, tůně, požární nádrže, louky, lesy, zahrady. Jeho potravu tvoří především drobní suchozemští bezobratlí, příležitostně drobní obratlovci. Rozmnožování probíhá od konce března či v dubnu, vajíčka jsou proplétána mezi vodní rostliny ve dvou provazcích 5–10 m dlouhých, celkový počet 1 000–6 000 ks. užovka 3 kusy** §3 LC, BERN Pozorovány byly minimálně tři různé kusy, obojková mladá zvířata. Živí se převážně obojživelníky**. (Natrix natrix) ohniváček vzácný*** §2 N2000 Lokální až hojný druh vlhkých luk a ruderálů, černočárný kde žije na šťovících. V posledních letech se (Lycaena intenzivně šíří a aktuálně není ohrožen. dispar) Vhledem k péči o luční biotopy je vhodné provádět mozaikovou seč. střevlík hojný*** §3 Lokální až hojný druh lučních biotopů, Scheidlerův na Znojemsku patří ke zcela běžným druhům bez zvláštních nároků na biotop. Vhledem (Carabus k péči o území není výskyt tohoto druhu scheidleri) významný. zlatohlávek hojný*** §3 Jedná se o druh vázaný na otevřené luční tmavý biotopy, v posledních letech došlo k jeho (Oxythyrea rozšíření po celém území ČR. Vhledem k péči funesta) o území není výskyt tohoto druhu významný. Pozn.: * Ekrtová, E., Ekrt, L., Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Uherčická louka. ** Reiter, A., Němec, R., Závěrečná zpráva k provedenému průzkumu obojživelníků a dalších ochranářsky významných druhů živočichů PP Uherčická louka. *** Křivan, V., Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PP Uherčická louka. **** Němec, R., vlastní průzkum v letech 2010 a 2011. Stupeň ohrožení: §1, §2, §3 – druhy zvláště chráněné v kategoriích kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené dle přílohy II vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; C1, C2, C3 popř. C4a a C4b – druhy kriticky ohrožené, silně ohrožené, ohrožené popřípadě vzácnější taxony vyžadující pozornost méně ohrožené a vzácnější taxony vyžadující pozornost nedostatečně prozkoumané dle červeného seznamu cévnatých rostlin, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu cévnatých rostlin České republiky (Holub, Procházka, 2000);

11

CR, EN, VU, NT, LC popř. NE a DD – taxony kriticky ohrožené, ohrožené, zranitelné, téměř ohrožené a málo dotčené popř. nevyhodnocené a taxon, o nichž jsou nedostatečné údaje dle oborových červených seznamů, údaj o stupni ohrožení převzat z Červeného seznamu ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. (Farkač, et al., 2005) a Červeného seznamu obratlovců České republiky – souhrnný přehled (Brejšková, et al., 2003); N2000 – taxony, které jsou zájmovými druhy soustavy Natura 2000 (jsou uvedené ve vyhlášce č. 166/2005 Sb. ze dne 15. dubna 2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000); BERN – taxony, které jsou zájmovými druhy Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť; AEWA – Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků.

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní památka Uherčická louka byla vyhlášena dne 8. 4. 1999 nařízením okresního úřadu ve Znojmě. Od tohoto roku na plochách s výskytem upolínu probíhá seč lučních porostů. Dalším typem managementu je potlačování rákosu. Dále zde dochází k redukci keřů. Veškerá biomasa je odstraňována z lokality. Péče o území probíhá dle schváleného plánu péče. Území přírodní památky je značně pozměněno a degradováno absencí či nedostatečným a nevhodným managementem v minulosti7. Degradace je dále způsobena splachem živin z okolních zemědělských pozemků. Toto se částečně podařilo v minulých letech vyřešit zatravněním ochranného pásma. V roce 2012 došlo k významnému zásahu do vodního režimu lokality v podobě revitalizace odvodňovacího systému. b) lesní hospodářství V území ani v jeho OP se lesnicky nehospodaří. c) zemědělské hospodaření V minulosti bylo území zřejmě využíváno jako sečená louka, rybník a orná půda. Komplex luk v místě současného území a v širším okolí je patrný na historických mapových podkladech (mapa z 2. vojenské mapování z období 1836–1852, ortofotomapa z roku 1953 – – viz Příloha M4). Seč, sušení a následný odvoz sena z lokality byly zřejmě hlavní faktory, které po staletí až do poválečného období formovaly zdejší travino-bylinná společenstva (společně s vypalováním stařiny). Na vývoj rostlinných společenstev v méně přístupných částech lokality měla v poválečném období negativní vliv právě absence kosení a s tím související změna druhového složení a jejich struktury společně se zarůstáním dřevinami. Na kosených plochách naopak došlo k zintenzivnění obhospodařování (hnojení a celoplošná seč v nevhodných termínech). V důsledku těchto vlivů došlo k mizení některých citlivých druhů rostlin a zřejmě i bezobratlých. Území bylo negativně ovlivněno změnou vodního režimu a eutrofizací splachy živin z okolních polí. V území je vymezen farmářský blok č. 2402, mapový list VRATĚNÍN 670-1180 (viz obr. 2) s kulturou travní porost a zemědělský subjekt Uherčice AGRO spol. s.r.o. se sídlem ve Vratěníně na tento blok pobírá zemědělské dotace. Jedná se o plochy, které jsou (2011) obhospodařovány strojovou sečí (JV část území).

7


Obrázek 2: Ortofotomapa s vyznačením hranice PP Uherčická louka a farmářských bloků dle LPIS (zdroj: Veřejný registr půdy – LPIS)

d) myslivost Území je součástí honitby Uherčice – Pole (uživatel MS Uherčice – Pole, Ing. Coufal Milan, Holandská 3, 669 02 Znojmo; vlastník HS Uherčice – Pole, Dvořák František, Uherčice 96, 671 07). e) rybářství Využívání většího rybníku je spíše živelné a neorganizované (jen jednotlivá „rybářská místa“, poházené odpadky, zřejmě malé zastoupení větších velikostních kategorií ryb). Tento způsob využití není příliš vhodný ve vztahu k obojživelníkům. V nádrži se mohou nekontrolovaně rozmnožovat menší planktonofágní druhy, které působí zákal vody a které mohou obojživelníkům intenzivně konkurovat. Výhodnější by bylo řízené hospodaření. Přesnou rybí obsádku se nepodařilo zjistit.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Souvisejícími plánovacími dokumenty jsou Nařízení okresního úřadu Znojmo o zřízení přírodní památky Uherčická louka a jejího ochranného pásma v katastrálním území Uherčice, okres Znojmo vyvěšené dne 8. 4. 1999 s platností a účinnosti ode dne 8. 4. 1999 a dále územní plán obce Uherčice z roku 1998 (Ing. arch. Miloslav Sohr, Brno).

13

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Lesy nejsou součástí PP ani jejího OP.

2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Územím protéká bezejmenná vodoteč, která napájí soustavu rybníků a pak se vlévá do Blatnice. Součástí PP je rybník Krotajch (v některých dokumentech a mapách Krotcích) na pozemku p. č. 162 v k. ú. Uherčice u Znojma vedený v katastru nemovitostí jako druh pozemku vodní plocha (způsob využití pozemku vodní nádrž umělá). Aktuálně je na tomto pozemku volná hladina rybníka s makrofytní vegetací a v litorálu roste rákosina. V přírodní památce se dále nachází mělká tůň na pozemku p. č. 156 v k. ú. Uherčice u Znojma vedený v katastru nemovitostí jako druh pozemku vodní plocha (způsob využití pozemku vodní nádrž umělá). Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník

Krotajch 0,9668 ha (pozemek, u kterého je způsob využití vodní nádrž umělá) 0,291 ha* 0,225 ha* nezjištěno nezjištěno první rybník v soustavě ** ** sportovní rybolov středně intenzivní **

** Česká republika – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Moravský rybářský svaz Želetavka 1A MO Police --nezjištěno

Uživatel Rybářský revír Správce rybářského revíru Zarybňovací plán Průtočnost – doba zdržení Pozn.: * Výměra byla určena pomocí nástroje pro měření ploch v GIS. ** Uvedené dokumenty nejsou k dispozici, protože rybník oficiálně neexistuje.

Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 14

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Útvary neživé přírody nejsou předmětem ochrany.

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Území bylo rozděleno na osm dílčích ploch. Popis dílčích ploch a objektů Označení dílčí plochy 1

Výměra Vymezení dílčí (ha) plochy 0,2916

Rybník Krotajch.

2

0,1625

Litorál rybníka a tůň.

3

1,8363

4

2,8815

5

1,5757

6

0,0684

7

0,1983

8

0,3493

Vegetační charakteristika dílčí plochy8

Makrofytní vegetace rybníka. Vodní plocha s bohatými porosty Potamogeton crispus.

Litorální porosty v zazemňujících se částech rybníka a tůně s dominantní Typha angustifolia a Phragmites australis, vtroušeně se Solanum dulcamara. Upolínové Louky s Trollius altissimus. Ze strany pole je vidět významný vliv louky kolem eutrofizace. Dominuje Carex cespitosa vtroušeně se Selinum odvodňovacích carvifolia, Mentha longifolia, Carex acutiformis, Cirsium per v centrální oleraceum, Cirsium canum, Carex appropinquata, Colchicum části. autumnale, Geranium pratense aj. Vlhké louky Značně pozměněná (odvodnění, intenzifikace) společenstva svazu kolem hlavního Caltion palustris s významným zastoupením některých běžných odvodňovacího druhů vlhkých luk jako Cirsium oleraceun, C. canum, Caltha pera. palustris, Carex acutiformis, Juncus inflexus, Bistorta major aj. Významně zastoupeny i druhy kulturního charakteru, zejména Alopecurus pratensis, na sušších okrajích přechází v porosty zcela kulturního charakteru. Mezofilní Luční porosty mezofilního charakteru, narušené a ochuzené vlivem louky na eutrofizace a celkové intenzifikace hospodaření. Stále však druhově severním a pestré místy s patrnou degradací a ruderalizací. Dominují východním Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens vtroušeně Dactylis okraji území. glomerata, Salvia pratensis, Leucanthemum vulgare agg., Leonthodon hispidus. Na suchém okraji silnice druhy suchých luk (Bromus erectus, Centaurea scabiosa, Knautia drymeia). Pole na Orná půda zasahující do území. západním okraji území. Porosty okolo Porosty dřevin. Kolem rybníka s Populus nigra. V podrostu rybníka a na zastoupeny druhy nitrofilní, ruderální (Galium aparine, Rubus sp., jihozápadním Poa pratensis), ale i luční. okraji s topoly a vrbami. Rákosina Silně degradované bývalé vlhké pcháčové až slatinné louky s Carex v centrální části cespitosa vtroušeně s C. apropinquata, C. riparia a velmi omezeně území. s dalšími druhy především vlhkých luk (Selinum carvifolia, Bistorta major, Sanguisorba officinalis aj.). Porosty značně zarůstají Phragmites australis a mění se v terestrickou rákosinu s roztroušenými polykormony Salix cinerea.

Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 8

Ekrtová, E., Ekrt, L., Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Uherčická louka, s. 22‒23. 15

Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Zhodnocení dosavadních výsledků V území se doposud provádělo především strojní (přístupné louky na JV území) a ruční (louky mezi odvodňovacími kanály na Z území) kosení travino-bylinných společenstev, případně odstraňování dřevin. V roce 2012 dále došlo k úpravě některých odvodňovacích per. Zřejmě největším problémem je intenzivní seč významné části louky, dále zarůstání území rákosem a dřevinami (především vrbou). Dalším problémem je eutrofizace ze sousedního pole odvodňovacími kanály a splachem (což se částečně řeší zatravněním pásu sousedícího s územím PP). V důsledku absence seče v nedostupných částech louky nebo v důsledku aplikace pouze povrchové seče rákosu došlo místy k vytvoření travino-bylinných porostů s bulty ostřice trsnaté. Tyto porosty bez pravidelné údržby zřejmě zarostou rákosem. Zajímavé je srovnání s předchozím plánem péče (MATUŠKA, Petr. Plán péče na období 2003–2012: Uherčická louka), ve kterém je označena jako nejhodnotnější část louky její západní cíp. Tato část je nyní značně degradovaná. Naopak v současnosti nejhodnotnější část (centrální část dílčí plochy 3) je v předchozím plánu péče prezentována jako zarůstající. Dnes je tato část těžištěm výskytu většiny významných druhů lokality. Závěry pro další postup Z hlediska zajištění hlavních předmětů ochrany tedy fragmentů cenných rostlinných společenstev a na ně vázané populace upolínu nejvyššího a kosatce sibiřského je zásadní zajistit pravidelnou každoroční seč. Období seče by mělo respektovat nároky konkrétních druhů, a nesmí proto na předmětných plochách probíhat v době květu či zrání semen. Po pokosení by biomasa neměla ležet na plochách déle jak sedm dní. Je vhodné nechat seno na ploše proschnout a plochu poté pečlivě vyhrabat. Nejvhodnější je odvézt biomasu z lokality, pokud toto nebude možné, je nezbytné rostlinnou hmotu pálit mimo vlastní území přírodní památky na zatravněném pásu v ochranném pásmu či na přilehlých polích. Území PP je v současné době značně zasaženo celkovou eutrofizací a každý export živin z území je žádoucí, pokud tato činnost neohrozí další předměty ochrany PP. Je třeba uplatňovat dostatečně šetrný režim s ohledem na vývojová stádia hmyzu. To znamená jednotlivé dílčí plochy nekosit jednorázově celé, ale kosení provádět mozaikovitě a při každé seči by měla být vynechána plocha nejméně 20 %, a to v místech, kde je luční porost nejzachovalejší a nehrozí zde šíření ruderálních či expanzivních druhů. Dále je potřeba redukovat dřeviny (louka byla v minulosti téměř bez dřevin – viz Příloha M4). Při zásazích je vhodné se zaměřovat přednostně na vrby zarůstající travino-bylinná společenstva a vrby kolem odvodňovacích per a samozřejmě na veškeré nežádoucí druhy dřevin.

16

V případě zanesení odvodňovacích per je možné přistoupit k jejich citlivé úpravě a odbahnění resp. vyčištění. Při případném odbahňování rybníka je nezbytné ponechat litorální pásmo bez zásahu, zejména na vtoku do rybníka, kde navazuje na vlastní chráněné území. Zde je vhodné provést také opatření k podpoře rozmnožování obojživelníků. Tématem k diskuzi je obnova louky, kterou nyní tvoří především bulty ostřice trsnaté a která zarůstá rákosem (viz obr. 4 a 5). Jedná se o silně degradované bývalé vlhké pcháčové až slatinné louky. Porosty v současné době značně zarůstají Phragmites australis a mění se v terestrickou rákosinu s roztroušenými polykormony Salix cinerea. Zřejmě by se zde při pravidelné seči obnovilo hodnotné luční společenstvo. Ostřice trsnatá by při pravidelném kosení nevytvářela vysoké bulty, a bylo by tedy louku možné udržovat běžnou mechanizací nebo sečí kosou.

Obrázek 3: 24. 4. 2011)

Jarní aspekt v místech, kde proběhla v předchozím roce redukce keřů (fotografováno dne

V střednědobém horizontu je potřeba uvažovat o revitalizaci vodních ploch (srovnej historické snímky). Využívání vodních ploch v území by mělo vycházet z potřeb obojživelníků.

17

Obrázek 4:

Bulty ostřice trsnaté po vypálení rákosu (fotografováno dne 24. 4. 2011)

Obrázek 5: Stejné místo jako na předchozím obrázku; patrné je rychlé opětovné zarůstání rákosem (fotografováno dne 26. 5. 2011)

18

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody je udržet vitální travino-bylinná společenstva a na ně vázané druhy rostlin a živočichů. Zejména je třeba iniciovat vytvoření podmínek pro posílení upolínu nejvyššího a kosatce sibiřského. Režim managementu lokality lze vést dostatečně citlivě tak, aby nedocházelo k zásadním kolizím ochranářských zájmů. Pokud by však taková situace v budoucnu nastala, je třeba chápat jako prioritu společenstva a druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany, dále pak další významné druhy a fenomény.

19

3 Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky V dlouhodobějším horizontu je třeba uvažovat o kompletní revitalizaci rybníka včetně vybudování výpustního objektu, bezpečnostního přelivu a úpravě břehů a litorálu (zejména s ohledem na vytvoření příznivých podmínek pro rozmnožování obojživelníků). Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření

Krotajch* (někdy pod názvem Krotcích) sportovní rybolov

Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Způsob odbahňování

extenzivní není možná, chybí výpustní objekt neletní se ani nezimuje (doporučuje se letnění) při odbahňování ponechat litorál bez zásahu (případně vytvořit vhodné podmínky pro obojživelníky) bez hnojení a vápnění bez přikrmování nepoužívat vhodné by bylo řízené hospodaření, nejlépe např. odchov plůdku lína, součástí takového způsobu využití by mohl být pravidelný výlov (např. 1× za dva roky), který by eliminoval počet ryb a nežádoucí druhy**; rybník je ale v současné době problematické lovit, protože chybí výpustní objekt

Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky

Pozn.: * V území se nachází ještě jedna menší mělká vodní plocha, která neslouží jako rybník. ** Protože se nepodařilo získat přesné recentní údaje o obsádce, která byla v rybníce nasazena, není možno konstatovat, jaká výše obsádky by byla vyhovující.

b) péče o nelesní pozemky Rámcová směrnice péče o nelesní plochy Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

kosení travino-bylinných společenstev 1× za 2 roky 1× za 4 roky ruční kosa, křovinořez, sekačka, lehký traktor V–IX sekání lučních porostů a bultových ostřic, porosty s upolínem a kosatcem sekat nejlépe po dozrání semen, nekosit celé území najednou, žádoucí je provádět bránování k podpoře konkurenčně slabých druhů

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

redukce dřevin 1× za 2 roky --motorová pila, křovinořez, postřikovač, knotový aplikátor, nůž IX–XI, V–X (výmladky) možné je použít herbicid na řez, u výmladků na list

Typ managementu Vhodný interval

kosení rákosu 2× ročně 20

Minimální interval Prac. nástroj/hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

1× za 4 roky křovinořez, sekačka V–X první seč optimálně v době rašení


výsadba dřevin ----rýč, motyka --rostliny s balem je možné vysazovat celoročně


obnova lučních společenstev jednorázově --odpovídající mechanizace --vhodné k zatravnění použít semennou banku (tedy ponechat plochu samovolné sukcesi) v kombinaci s mulčováním senem z okolních luk. Možné je použít i travní směs například ve složení kostřava červená dlouze výběžkatá 45 %, kostřava červená trsnatá 30 %, kostřava ovčí 15 %, lipnice luční 9 %, psineček obecný 1 % (spotřeba je cca 20 kg směsi na hektar).


pastva ovcí, koz a skotu 1× za 2–3 roky --ovce + koza, skot IV–X pastvu provádět pouze na ruderalizovaných a živinami obohacených plochách (v místech, kde jsou porosty kopřiv, rákosu atd.) jako pokusný management pro podporu obnovy společenstva s upolíny

Obrázek 6: Porost s ostřicemi a upolínem zarůstá rákosem; v případě upuštění od pravidelné seče by došlo k přechodu na terestrickou rákosinu a následně postupnému zarůstání dřevinami 21

c) péče o rostliny Péče o jednotlivé druhy musí vyplývat především z péče o společenstva, ve kterých daný druh roste. Bračka rolní (Sherardia arvensis), kakost dlanitosečný (Geranium dissectum) a silenka noční (Silene noctiflora) – letničky, polní plevele. Zásady managementu: Šetrnější používání chemie a hnojiv na orné půdě v ochranném pásmu by podpořilo populaci těchto plevelů. Topol černý (Populus nigra) – strom. Komentář: Provést nařízkování stromů a dát materiál k analýze a případnému uložení do genové banky. Vzhledem ke skutečnosti, že na řadě míst ČR, kde byl topol černý udáván, se tento již nevyskytuje je na místě uvažovat o opětovném vysazení druhu na lokalitě. Upolín nejvyšší (Trollius altissimus) – trvalka. Roste na vlhkých loukách, na prameništích. Ustupuje. Hojnější je v horském a subalpínském stupni. Zásady managementu: Druh vyžaduje vlhčí půdy, ale nesnáší dlouhodobé zalití vodou. Nesnáší trvalé zastínění. Péče by měla spočívat v pravidelném kosení biotopu. Vhodné je první seč provádět nejlépe v první polovině července po dozrání nažek. Vhodné je vynechávat vybrané trsy upolínu. Po pokosení je vhodné seno nechat usušit na místě, ale nenechat ležet déle než sedm dní, důležité je pečlivé vyhrabání. Biomasu je nezbytné z lokality odstranit (na lokalitě nepálit). V místech zasažených rákosem a ruderalizací je vhodné seč provádět 2× ročně.

Obrázek 7: Upolín nejvyšší (Trollius altissimus); nažky upolínu vlevo byly fotografovány dne 16. 6. 2011, kvetoucí upolín vpravo dne 16. 5. 2011 22

Kosatec sibiřský (Iris sibirica; viz obr. na titulní straně) – trvalka, geofyt. Roste na vlhkých slatinných a rašelinných loukách a v mokřinách. Snáší i poměrně suchá místa. Dorůstá výšky 50–120 cm, lodyha je přímá, oblá, stejně dlouhá nebo delší než listy, přízemní listy 2–10 mm široké, květy nevonné, vnější okvětní cípy modré až modrofialové, kvete od května do června. Celá rostlina je mimo kvetení velice nenápadná. Na lokalitě byl zjištěn pouze na jednom místě u hlavního odvodňovacího pera, na levém břehu. Zásady managementu: Péče by měla spočívat v pravidelném kosení biotopu. Nepotřebuje každoroční seč. Vhodná by byla seč jedenkrát za dva roky (případně ze seče vynechat vybrané rostliny). Kosatec by se zřejmě nevysiloval každoroční produkcí nadzemní hmoty a ukládal by zásobní látky do podzemních oddenků. Zároveň však druh není konkurenčně silný a proto pravidelnou seč vyžaduje. Jeho konkurenční výhodou jsou oddenky, které mu umožňují vegetativní množení. Zřejmě by mu vyhovovalo občasné narušení plochy (například bránováním). d) péče o živočichy Bezobratlí: Kosení lučních porostů je vhodné provádět mozaikovitě, při každé seči by mělo být vynecháno nejméně 20 % plochy, a to v místech, kde je luční porost nejzachovalejší a nehrozí šíření ruderálních či expanzivních druhů. Není vhodné provádět spalování biomasy přímo na louce, a pokud je to nezbytné, je nutné vybírat k pálení ruderalizované plochy a méně hodnotné části území.

Obrázek 8: Ohniváček černočárný (Lycaena dispar) (zdroj: Křivan, V., Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PP Uherčická louka)

Rákos je vhodné kosit koncem června a pak ještě jednou na podzim. Ostatní plochy kosené mechanizací je vhodné kosit v pásech a při každé seči by mělo zůstat nepokoseno cca 15 % plochy (plochu střídat). Termín první seče posunout co nejpozději, případně sekat jen jednou po 15. 7. 23

Obojživelníci: Kvalita potenciálních vodních ploch pro rozmnožování na lokalitě není dobrá. Větší rybník je přerybněn a postrádá mělký prosluněný litorál. Rákosinu u přítoku využívají méně náročné ropuchy. Obecně je potřeba pro obojživelníky zajistit plochy pro rozmnožování, zajistit možnost jejich populací komunikovat s okolními a zachovat nezbytnou potravní základnu. K zajištění vhodných podmínek pro rozmnožování je nutné udržovat hladiny vodních ploch bez zastínění vegetací, upravit režim hospodaření v rybníku i tůňce (vyloučit intenzivní chov ryb) a vytvořit mělkou část se submerzní a litorální vegetací. Dále by bylo žádoucí tůňku citlivě prohloubit (viz kapitola 3.1.2). K zajištění komunikace populací je vhodné se snažit o zlepšení konektivity s okolím, např. spojením pásem křovin podél drobných přítoků s lesními komplexy kolem řeky Dyje. Jako potravní základna dobře slouží bezobratlí vázaní na travino-bylinná společenstva. Při odbahňování rybníka je potřeba vhodně upravit sklony břehů pro obojživelníky (vhodný je mírný sklon, nutná je konzultace s orgánem ochrany přírody). V rybníce je nezbytné kontrolovat rybí obsádku.

Obrázek 9: Rosnička zelená (Hyla arborea) nebyla přímo na lokalitě doposud zaznamenána, i když je v okolí běžným druhem

Netopýři: Netopýři druhu Nyctalus noctula využívají dutiny v topolech u rybníka. Je možné, že netopýři dutinu využívají i k zimování (tedy bude-li se někdy důrazněji ořezávat mimo vegetační

24

sezónu, je třeba tuto skutečnost zohlednit). Topoly by se měly chránit a zachovat především jejich duté části. Do budoucna je nezbytné uvažovat o dosadbě vhodných dřevin.

Obrázek 10:

Staré topoly černé kolem rybníka s dutinami využívanými netopýry

Ptáci: Chřástal vodní (Rallus aquaticus) k životu potřebuje hustě zarostlé, mělké vody, nejčastěji pobřežní pásma rybníků, ale i malé mokřady. V ČR hnízdí na celém území do 600 m n. m., výjimečně výše. Hnízdo bývá dobře ukryto v hustém porostu na zemi. Hnízdí od dubna do začátku července, běžné je náhradní hnízdění. Snáší 5–12 vajec, délka sezení je 19–22 dní. Jeho potrava je převážně živočišná (hmyz, drobní obratlovci), z rostlinné potravy se živí hlavně semeny. Druh je převážně tažný, zimuje v jižní Evropě. Na lokalitě je potenciálně vázán na rákosiny. Proto je vhodné zachovat část rákosin. Bekasína otavní (Gallinago gallinago) si potravu zajišťuje na okraji vodních ploch, podmáčených a bahnitých místech. 7. 11. 2011 byl na louce v PP pozorován jeden exemplář (nejspíše tah, in lit M. Král). Vhodné zajistit odpovídající biotop.

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy V ZCHÚ se les nenachází. b) rybníky (nádrže)9 Využívání vodních ploch v území by mělo vycházet z potřeb obojživelníků. Vhodná by byla například nějaká forma řízeného hospodaření, nejlépe např. odchov plůdku lína, součástí takového způsobu využití by mohl být pravidelný výlov (např. jednou za dva roky), který by eliminoval počet ryb a nežádoucí druhy. Rybník Krotajch je ale v současné době problematické lovit, protože chybí výpustní objekt. Lze uvažovat i o jiných typech hospodaření případně i počkat několik let, až rybník ještě víc zaroste a zazemní se, což výskyt ryb přirozeně omezí. Pak je ale těžké najít rozumný způsob 9

Reiter, A., Němec, R., Závěrečná zpráva k provedenému průzkumu obojživelníků a dalších ochranářsky významných druhů živočichů PP Uherčická louka, s. 11‒13. 25

údržby, aby nádrž ve střednědobém horizontu nezmizela úplně, čímž by samozřejmě pro obojživelníky již nebyla vhodná. Obecně je potřeba pro obojživelníky zajistit plochy pro rozmnožování, zajistit možnost jejich populací komunikovat s okolními a zachovat nezbytnou potravní základnu. K zajištění vhodných podmínek pro rozmnožování je nutné udržovat hladiny vodních ploch bez zastínění vegetací, upravit režim hospodaření v rybnících (vyloučit intenzivní chov ryb) a vytvořit mělkou část se submerzní a litorální vegetací. Možné je uvažovat o vytvoření menších vodních ploch zpomalením proudění vody v odvodňovacích perech. Dále by bylo žádoucí citlivě prohloubit menší rybníček. Nutné je zachovat pozvolné sklony břehů a celkově zlepšit podmínky pro rozmnožování obojživelníků. Jako vhodné řešení se jeví provedení revitalizace rybníka (oprava hráze, vybudování výpustního zařízení, bezpečnostního přelivu, odbahnění, úprava břehů a litorálu). c) nelesní pozemky Navrhované zásahy a činnosti viz tabulka T1. Příloha T1: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo je z větší části zatravněno. Území je obklopeno zemědělsky obhospodařovanými pozemky s kulturou orná půda. Nezbytné je zabránit potenciálnímu poškozování území chemickými látkami a eutrofizaci hnojivy. Možné je uvažovat o vytvoření lemu z dřevin keřového vzrůstu po obvodu území. Problémem je meliorace, která svádí z okolní zemědělské krajiny do území přírodní památky vodu včetně rozpuštěných živin a chemických látek.

Obrázek 11: Meliorace svádí do území přírodní památky vodu včetně živin a chemických látek z okolní zemědělské krajiny 26

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Území je v trénu označeno dle příslušné vyhlášky.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Zajistit výkup a převod pozemků na AOPK ČR (zejména hráz rybníka kvůli snadnější realizaci revitalizace).

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nenavrhují se.

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Umístit informační tabule s informacemi o ZCHÚ resp. předmětech ochrany u rybníka Krotajch.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území • Fytocenologický a botanický průzkum území provádět 1× za 5–10 let (včetně monitoringu vlivu managementu na vegetaci a na jednotlivé druhy rostlin). • Monitoring předmětu ochrany provádí AOPK Brno. • Zajistit ornitologický průzkum.

27

4 Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy informační tabule informační leták výsadba dřevin obnova lučních společenstev rekonstrukce rybníka, odbahnění rybníka a prohloubení tůně (včetně kompenzačních opatření pro obojživelníky) vyčištění a úprava odvodňovacích per Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

----------

----------

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 25 000,12 000,10 000,5 000,250 000*

50 000* 52 000,-

Opakované zásahy kosení travino-bylinných společenstev a rákosu redukce dřevin průběžná údržba a obnova technického vybavení pastva Opakované zásahy celkem (Kč)

32 000,8 000,2 000,18 000,-

320 000,40 000,10 000,90 000,460 000,-

N á k l a d y

----------

512 000,-

c e l k e m (Kč)

Pozn.: Uvedené ceny jsou vypočteny podle Nákladů prací v ochraně přírody pro Krajský úřad Jihomoravského kraje platný od 1. 1. 2009 a jsou pouze orientační. Ceny jsou uvedeny bez DPH. * Na uvedenou akci bude vypracována dokumentace s rozpočtem.

4.2 Použité podklady a zdroje informací • • • •

AOPK ČR. Zvláště chráněná území (§14): PR Uherčická louka [online]. [cit. 2011-0828]. Dostupné z WWW: . BioLib: Biological Library – Taxonomic tree of plants and animals with photos [online]. © 1999–2011, [cit. 2011-08-24]. Dostupné z WWW: . CULEK, Martin (ed.). Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha: ENIGMA, 1995. 347 s. ISBN 80-85368-80-3. Česko. Ministerstvo životního prostředí. 395/1992 Sb. Vyhláška ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2006, částka 59. Dostupné také z WWW: .

28

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

DOSTÁL, Josef (ed.). Nová květena ČSSR 1, 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1989. 1548 s. ISBN 80-200-0095-X. EKRTOVÁ, Ester, EKRT, Libor. Botanický inventarizační průzkum Přírodní památky Uherčická louka. České Budějovice, Telč: 2008. 24 s. + 3 s. příloh a CD. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). FARKAČ, Jan, KRÁL, David, ŠKORPÍK, Martin. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Bezobratlí. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2005. 760 s. ISBN 80-86064-96-4. Geoportál územního plánování JMK [online]. [cit. 2011-07-10]. Dostupné z WWW: . HÁKOVÁ, Alice, et al. Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy NATURA 2000 [online]. [cit. 2011-03-28]. Praha: AOPK ČR, 2003. 157 s. Dostupné z WWW: . HEJNÝ, Slavomil, SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky 1. 2. vyd. Praha: Academia, 1997. 557 s. ISBN 80-200-0643-5. HEJNÝ, Slavomil, SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky 2. 1. vyd. Praha: Academia, 1990. 540 s. HEJNÝ, Slavomil, SLAVÍK, Bohumil (eds.). Květena České republiky 3. 1. vyd. Praha: Academia, 1990. 542 s. ISBN 80-200-0256-1. HOLUB, Josef, PROCHÁZKA, František. Red List of vascular plants of the Czech Republic – 2000: Červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Preslia, 2000, vol. 72, no. 2–4, p. 187–230. ISSN 0032-7786. CHYTRÝ, Milan (ed.). Vegetace České republiky: 1. Travinná a keříčková vegetace. Praha: Academia, 2007. 528 s. ISBN 978-80-200-1462-7. CHYTRÝ, Milan. Indikačně významné druhy vegetačních tříd a svazů České republiky: učební pomůcka k předmětu Vegetace České republiky vyučovaném na Ústavu botaniky a zoologie PřF MU v Brně. Brno: MU, 2008. 28 s. CHYTRÝ, Milan, KUČERA, Tomáš, KOČÍ, Martin (eds.). Katalog biotopů České republiky. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2001. 307 s. ISBN 820-86064-55-7. Krajský úřad Jihomoravského kraje. Náklady prací v ochraně přírody pro Krajský úřad Jihomoravského kraje platný od 1. 1. 2009. Brno: KÚ JmK, 2008. Materiál krajského úřadu Jihomoravského kraje. KŘIVAN, Václav. Závěrečná zpráva k provedenému entomologickému průzkumu PP Uherčická louka. Kněžice: ZO ČSOP Kněžice, 2008. 13 s. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). KUBÁT, Karel (ed.). Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80-200-0836-5. MARHOUL, Pavel, TUROŇOVÁ, Dana. Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Praha: AOPK ČR, 2008. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2. MATUŠKA, Petr. Plán péče na období 2003–2012: Uherčická louka. 2002. 5 s. + 4 s. příloh. (uloženo: KÚ JmK, odbor životního prostředí, detašované pracoviště ve Znojmě). MRK.cz – stále na rybách – ryby a rybaření [online]. © 1996–2011, [cit. 2011-08-26]. Dostupné z WWW: . PLESNÍK, Jan, HANZAL, Vladimír, BREJŠKOVÁ, Lucie. Červený seznam ohrožených druhů České republiky: Obratlovci. 1. vyd. Praha: AOPK ČR, 2003. 183 s. ISBN 80-86064-33-6. Pokyn náměstka ministra a ředitele sekce 600 Ministerstva životního prostředí k používání osnovy „Plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma“ při zpracování plánů péče 29

• • • • • •

o tato zvláště chráněná území. Věstník Ministerstva životního prostředí, březen 2009, roč. XIX, č. 3, s. 29-50. Dostupný také z WWW: . ISSN 0862-9013. REITER, Antonín, NĚMEC, Radomír. Závěrečná zpráva k provedenému průzkumu obojživelníků a dalších ochranářsky významných druhů živočichů PP Uherčická louka. Znojmo: Pulsatilla, 2011. 17 s. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena České republiky 4. 1. vyd. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena České republiky 5. 1. vyd. Praha: Academia, 1997. 568 s. ISBN 80-200-0590-0. SLAVÍK, Bohumil (ed.). Květena České republiky 6. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. SLAVÍK, Bohumil, ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (eds.). Květena České republiky 7. 1. vyd. Praha: Academia, 2004. 767 s. ISBN 80-200-1161-7. ŠTĚPÁNKOVÁ, Jitka (ed.). Květena České republiky 8. 1. vyd. Praha: Academia, 2010. 712 s. ISBN 978-80-200-1824-3.

Za podnětné konzultace a ústní sdělení děkujeme Ing. Milanu Královi. Autor fotografií v plánu péče (pokud není uvedeno jinak): Radomír Němec Fotografie na titulní straně – kosatec sibiřský.

4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky EVL – evropsky významná lokalita GIS – geografický informační systém LV – list vlastnictví KN – katastr nemovitostí k. ú. – katastrální území KÚ JmK – Krajský úřad Jihomoravského kraje OP – ochranné pásmo p. č. – parcelní číslo PK – pozemkový katastr PO – ptačí oblast PP – přírodní památka ZCHÚ – zvláště chráněné území ZO ČSOP – základní organizace Českého svazu ochránců přírody S, J, V, Z – orientace ke světovým stranám a jejich kombinace

30

5 Obsah 1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ ........................................................................ 3 1.1 ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ................................................................................................................... 3 1.2 ÚDAJE O LOKALIZACI ÚZEMÍ .......................................................................................................................... 3 1.3 VYMEZENÍ ÚZEMÍ PODLE SOUČASNÉHO STAVU KATASTRU NEMOVITOSTÍ ...................................................... 3 1.4 VÝMĚRA ÚZEMÍ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA ............................................................................................... 4 1.5 PŘEKRYV ÚZEMÍ S JINÝMI CHRÁNĚNÝMI ÚZEMÍMI ......................................................................................... 4 1.6 KATEGORIE IUCN ......................................................................................................................................... 5 1.7 PŘEDMĚT OCHRANY ZCHÚ ........................................................................................................................... 5 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ............................................................................ 5 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav ................................................................................... 5 1.8 PŘEDMĚT OCHRANY EVL NEBO PO, S KTERÝMI JE ZCHÚ V PŘEKRYVU........................................................ 6 1.9 CÍL OCHRANY................................................................................................................................................. 6 2 ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY .... 7 2.1 STRUČNÝ POPIS ÚZEMÍ A CHARAKTERISTIKA JEHO PŘÍRODNÍCH POMĚRŮ ....................................................... 7 2.2 HISTORIE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A ZÁSADNÍ POZITIVNÍ I NEGATIVNÍ VLIVY LIDSKÉ ČINNOSTI V MINULOSTI, SOUČASNOSTI A BLÍZKÉ BUDOUCNOSTI .............................................................................................................. 12 2.3 SOUVISEJÍCÍ PLÁNOVACÍ DOKUMENTY, SPRÁVNÍ ROZHODNUTÍ A PRÁVNÍ PŘEDPISY .................................... 13 2.4 SOUČASNÝ STAV ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ A PŘEHLED DÍLČÍCH PLOCH............................................... 14 2.4.1 Základní údaje o lesích ........................................................................................................................ 14 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích........................................................................ 14 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody ............................................................................................ 15 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ................................................................................................. 15 2.5 ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ PŘEDCHOZÍ PÉČE A DOSAVADNÍCH OCHRANÁŘSKÝCH ZÁSAHŮ DO ÚZEMÍ A ZÁVĚRY PRO DALŠÍ POSTUP ............................................................................................................................................. 16 2.6 STANOVENÍ PRIORITNÍCH ZÁJMŮ OCHRANY ÚZEMÍ V PŘÍPADĚ JEJICH MOŽNÉ KOLIZE .................................. 19 3 PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ ..................................................................................................................... 20 3.1 VÝČET, POPIS A LOKALIZACE NAVRHOVANÝCH ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ V ZCHÚ ........................................... 20 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ...................................................... 20 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .................................................................... 25 3.2 ZÁSADY HOSPODÁŘSKÉHO NEBO JINÉHO VYUŽÍVÁNÍ OCHRANNÉHO PÁSMA VČETNĚ NÁVRHU ZÁSAHŮ A PŘEHLEDU ČINNOSTÍ .......................................................................................................................................... 26 3.3 ZAMĚŘENÍ A VYZNAČENÍ ÚZEMÍ V TERÉNU .................................................................................................. 27 3.4 NÁVRHY POTŘEBNÝCH ADMINISTRATIVNĚ-SPRÁVNÍCH OPATŘENÍ V ÚZEMÍ................................................. 27 3.5 NÁVRHY NA REGULACI REKREAČNÍHO A SPORTOVNÍHO VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ VEŘEJNOSTÍ ............................. 27 3.6 NÁVRHY NA VZDĚLÁVACÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ ................................................................................................... 27 3.7 NÁVRHY NA PRŮZKUM ČI VÝZKUM A MONITORING PŘEDMĚTU OCHRANY ÚZEMÍ......................................... 27 4 ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE .................................................................................................................................... 28 4.1 PŘEDPOKLÁDANÉ ORIENTAČNÍ NÁKLADY HRAZENÉ ORGÁNEM OCHRANY PŘÍRODY PODLE JEDNOTLIVÝCH ZÁSAHŮ (DRUHŮ PRACÍ) ..................................................................................................................................... 28 4.2 POUŽITÉ PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ .................................................................................................. 28 4.3 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 30 5 OBSAH.............................................................................................................................................................. 31 6 SEZNAM PŘÍLOH .......................................................................................................................................... 32

31

6 Seznam příloh Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T1 – Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich

Mapy:

Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 – Historické mapy s vyznačením území

Textové přílohy:

Příloha I – Připomínky dotčených subjektů k návrhu plánu péče Příloha II – Protokol o schválení plánu péče

32

Příloha T1: Tabulka ke kapitolám 2.4 a 3.1.2 Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení název plochy Rybník Krotajch. 1

2

Litorál rybníka a tůň.

3

Upolínové louky kolem odvodňovacích per v centrální části.

výměra stručný popis charakteru plochy (ha) a dlouhodobý cíl péče 0,2916 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Makrofytní vegetace rybníka. Vodní plocha s porosty Potamogeton crispus. Dlouhodobý cíl péče: Eliminace negativních vlivů a procesů.

doporučený zásah

odbahnění při odbahňování je nezbytné zachovat litorál. Břehy upravit tak, aby byla vodní plocha využitelná pro rozmnožování obojživelníků. celková rekonstrukce oprava hráze, vybudování výpustního zařízení, bezpečnostního přelivu 0,1625 Stručný popis charakteru plochy nebo odbahnění při odbahňování je nezbytné zachovat litorál. objektu: Litorální porosty v zazemňujících se Břehy upravit tak, aby byla vodní plocha částech rybníka a tůně s dominantní Typha využitelná pro rozmnožování obojživelníků. angustifolia a Phragmites australis, vtroušeně se Solanum dulcamara. Dlouhodobý cíl péče: Zajištění existence litorálu. Eliminace negativních vlivů a procesů. 1,8363 Stručný popis charakteru plochy nebo kosení travino-bylinných společenstev – kosit ruční kosou, ručně vedenou sekačkou objektu: Louky s Trollius altissimus. Ze strany pole nebo křovinořezem. Možná je i lehká je vidět významný vliv eutrofizace. mechanizace. Po pokosení je vhodné seno Dominuje Carex cespitosa vtroušeně se nechat usušit na místě, ale nenechat ležet Selinum carvifolia, Mentha longifolia, déle než sedm dní, důležité je pečlivé Carex acutiformis, Cirsium oleraceum, vyhrabání. Biomasu je nezbytné z lokality Cirsium canum, Carex appropinquata, odstranit (v lokalitě nepálit). Kosit v první Colchicum autumnale, Geranium pratense polovině července po dozrání nažek upolínu. V místech zasažených rákosem aj. a ruderalizovaných je vhodné seč provádět 2–3× ročně (VI – v místech s rákosem a případně je možné provést seč otavy). Část lokality nechávat nepokosenou (20 %), nepokosené plochy by se měly střídat (nechávat přednostně partie s upolíny, naopak pravidelně kosit plochy s rákosem).

nalétermín havost provedení 1

interval provádění jednorázově

3

jednorázově

1

jednorázově

1

(VI) VII (VIII)

1 až 3× za rok

označení plochy

4

název

Vlhké louky kolem hlavního odvodňovacího pera.

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče Dlouhodobý cíl péče: Zajištění existence společenstev s upolínem a ostřicemi. Eliminace negativních vlivů a procesů.

2,8815 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Značně pozměněná (odvodnění, intenzifikace) společenstva svazu Calthion palustris s významným zastoupením některých běžných druhů vlhkých luk jako Cirsium oleraceum, C. canum, Caltha palustris, Carex acutiformis, Juncus inflexus, Bistorta major aj. Významně zastoupeny i druhy kulturního charakteru, zejména Alopecurus pratensis, na sušších okrajích přecházející v porosty zcela kulturního charakteru.

Dlouhodobý cíl péče: Postupná obnova travino-bylinných společenstev a podpora šíření upolínu nejvyššího a kosatce sibiřského. Eliminace negativních vlivů a procesů.

doporučený zásah redukce dřevin (keřových vrb) – odstraňování vrb zasahujících do lučních porostů a výmladků, na řez je možné použít herbicid na bázi glyfosátu (40–100% roztok), v dalších sezonách kontrola výmladků. vyčištění odvodňovacích per V případě zanesení per je možné přistoupit k jejich prohrnutí a redukci dřevin rostoucích v odvodňovacích kanálech. Zemina by neměla být odvážena z lokality (byla by zároveň odvezena semenná banka). kosení travino-bylinných společenstev – kosit mechanizací. Po pokosení je vhodné seno nechat usušit na místě, ale nenechat ležet déle než sedm dní, důležité je pečlivé vyhrabání. Biomasu je nezbytné z lokality odstranit. První seč provádět nejlépe v první polovině července po dozrání nažek upolínu. Část lokality nechávat nepokosenou (20 %), nepokosené plochy by se měly střídat. Přednostně by se měly kosit ruderalizované části. Vynechávat je žádoucí plochy s kosatcem sibiřským a upolínem nejvyšším. Ve vlhkých letech je možné vynechávat zamokřená místa. Žádoucí je provádět bránování k podpoře konkurenčně slabých druhů. redukce dřevin (keřových vrb) – odstraňování vrb zasahujících do lučních porostů a výmladků, na řez je možné použít herbicid na bázi glyfosátu (40–100% roztok), v dalších sezonách kontrola výmladků. Možné je udržovat vrby řezem – hlavaté vrby.

nalétermín havost provedení 1 VII–II

3

interval provádění dle potřeby

dle potřeby

1

VII–VIII

2× za rok

1

VII–III

dle potřeby

označení plochy

5

6

název

Mezofilní louky na severním a východním okraji území.

Pole na západním okraji území.

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče

doporučený zásah pastva (ovcí a koz nebo skotu) – zátěž 10–20 ovcí a koz na 1 ha nebo 1 kráva na 2 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí. Pastvu provádět pouze na ruderalizovaných a živinami obohacených plochách (v místech kde jsou porosty kopřiv, rákosu atd.). vyčištění odvodňovacích per V případě zanesení per je možné přistoupit k jejich prohrnutí a redukci dřevin rostoucích v odvodňovacích kanálech. Zemina by neměla být odvážena z lokality (byla by zároveň odvezena semenná banka). kosení travino-bylinných společenstev – kosit mechanizací. Po pokosení je vhodné seno nechat usušit na místě, ale nenechat ležet déle než sedm dní, důležité je pečlivé vyhrabání. Biomasu je nezbytné z lokality odstranit. Část lokality nechávat nepokosenou (20 %), nepokosené plochy by se měly střídat. Přednostně by se měly kosit ruderalizované části.

1,5757 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Luční porosty mezofilního charakteru, narušené a ochuzené vlivem eutrofizace a celkové intenzifikace hospodaření. Stále však druhově pestré místy s patrnou degradací a ruderalizací. Dominují Arrhenatherum elatius, Avenula pubescens vtroušeně Dactylis glomerata, Salvia pratensis, Leucanthemum vulgare agg., Leonthodon hispidus. Na suchém okraji silnice druhy suchých luk (Bromus erectus, Centaurea scabiosa, Knautia drymeia). Dlouhodobý cíl péče: pastva (ovcí a koz nebo skotu) – Eliminace negativních vlivů z okolí zátěž 10–20 ovcí a koz na 1 ha nebo 1 kráva (eutrofizace) a procesů. na 2 ha (údaje pouze orientační), délku pastvy regulovat podle stavu porostu a průběhu počasí. 0,0684 Stručný popis charakteru plochy nebo obnova lučních společenstev – vhodné by bylo k zatravnění použít objektu: Orná půda zasahující do území. semennou banku (tedy ponechat plochu

nalétermín havost provedení 3 IV–X

3

interval provádění dočasně po dobu obnovy společenstva

dle potřeby

1

VI – VIII

2× za rok

3

IV–X

1× za 1‒2 roky

3

jednorázově

označení plochy

7

8

název

Porosty okolo rybníka a na jihozápadním okraji území s topoly a vrbami.

Rákosina v centrální části území.

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče Dlouhodobý cíl péče: Zatravnit. Převést ornou půdu na louku a pak hospodařit jako v dílčí ploše 4. Eliminace negativních vlivů a procesů.

0,1983 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Porosty dřevin. Kolem rybníka s Populus nigra. V podrostu zastoupeny druhy nitrofilní, ruderální, ale i luční. Dlouhodobý cíl péče: Zachovat existenci topolů černých s dutinami užívanými netopýry. Zachovat suché trávníky (rozmnožování plazů) a rozvolněné křoviny. Eliminace negativních vlivů a procesů.

0,3493 Stručný popis charakteru plochy nebo objektu: Silně degradované bývalé vlhké pcháčové až slatinné louky s Carex cespitosa vtroušeně s C. apropinquata, C. riparia a velmi omezeně dalšími druhy především vlhkých luk (Selinum carvifolia, Bistorta major, Sanguisorba officinalis aj.). Porosty značně zarůstají Phragmites australis a mění se v terestrickou rákosinu s roztroušenými polykormony Salix cinerea.

doporučený zásah samovolné sukcesi) v kombinaci s mulčováním senem z okolních luk. Možné je použít i travní směs například ve složení kostřava červená dlouze výběžkatá 45 %, kostřava červená trsnatá 30 %, kostřava ovčí 15 %, lipnice luční 9 %, psineček obecný 1 % (spotřeba je cca 20 kg směsi na hektar). kosení travino-bylinných společenstev – kosit mechanizací. Po pokosení je vhodné biomasu odstranit. Biomasu je možné ponechat na sušších místech (meze) kolem rybníka na hromadách (úkryty pro plazy). redukce dřevin – prosvětlení porostů. Na řez je možné použít herbicid na bázi glyfosfátu (40–100% roztok), v dalších sezonách kontrola výmladků. výsadba dřevin – výsadba topolů černých (namnožených vegetativně z rostlin na lokalitě). S balem je možné vysazovat celý rok. kosení rákosu – kosit 2× ročně (červen a v zimních měsících), v červnu kosit přednostně ruční kosou, ručně vedenou sekačkou, křovinořezem, v zimních měsících je možné využít mechanizací. Po pokosení je důležité pečlivé vyhrabání. Biomasu je nezbytné z lokality odstranit a na lokalitě nepálit. Na okraji lokality je možné rákos svázat do snopů (maximálně 5– 10 snopů) a ponechat přes zimu – úkryt pro živočichy. Na začátku další vegetační sezony odstranit (dbát na to, aby případně ukrytí živočichové měli možnost úkryt opustit). Kosit pásy (průseky; 10 % plochy rákosiny), přednostně vysekávat partie kolem odvodňovacích per (prosvětlení pro rozvoj fytoplanktonu).

nalétermín havost provedení

3

VI a VIII

interval provádění

2× za rok

3

dle potřeby

2

dle potřeby

2

VI a zimní měsíce

2× za rok

označení plochy

název

výměra (ha)

stručný popis charakteru plochy a dlouhodobý cíl péče Dlouhodobý cíl péče: Zachovat existenci rákosiny jako úkryt pro některé druhy ptáků (chřástal vodní). Eliminace negativních vlivů a procesů.

Pozn.: naléhavost – stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň – zásah naléhavý (nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň – zásah vhodný, 3. stupeň – zásah odložitelný.

doporučený zásah redukce dřevin (keřových vrb) – odstraňování vrb a výmladků, na řez je možné použít herbicid na bázi glyfosfátu (40–100% roztok), v dalších sezonách kontrola výmladků. vyčištění odvodňovacích per V případě zanesení per je možné přistoupit k jejich prohrnutí a redukci dřevin rostoucích v odvodňovacích kanálech. Zemina by neměla být odvážena z lokality (byla by zároveň odvezena semenná banka).

nalétermín havost provedení 3 VII–III

3

interval provádění dle potřeby

dle potřeby

Plán péče o přírodní památku Uherčická louka

Recommend Documents