Plán péče o přírodní památku Rašelinná louka u Proseče-Obořiště

Plán péče o přírodní památku Rašelinná louka u Proseče-Obořiště na období 2014 až 2023

NÁVRH na nové vyhlášení

1

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

964 PP Rašelinná louka u Proseče-Obořiště nařízení Okresní úřad Pelhřimov --12. 12. 1997 1. 1. 1998

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území

2

Vysočina Pelhřimov Pelhřimov Pelhřimov Nová Cerekev Částkovice, Myslov

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: (618616 Částkovice) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

1632 Celkem

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

ostatní plocha

jiná plocha

10001

9441

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

9441 9441

Katastrální území: (651907 Myslov) Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

134/1

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

ostatní plocha

jiná plocha

Číslo listu Výměra parcely vlastnictví celková podle KN (m2)

52

21165

Celkem

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

21165 21165

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky vodní plochy

zamokřená plocha rybník nebo nádrž vodní tok

trvalé travní porosty 6,08 orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

3,06

neplodná půda ostatní způsoby využití

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

3,06

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími Není v překryvu s jinými kategoriemi.

3

3,06

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu (dle návrhu) Slatiniště, prameniště, mokřadní a vlhké louky s výskytem zvláště chráněných a charakteristických druhů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému R 2.2 nevápnitá mechová slatiniště

R 1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců R 1.4 lesní prameniště bez tvorby pěnovců

4

podíl plochy v ZCHÚ (%) 5,6 %

5%

popis ekosystému Krátkostébelné porosty na podmáčených sečených lukách a mokřadech, jedno z nejvýznamnějších vyskytujících se společenstev. V bylinném patře se vyskytuje ostřice prosová (Carex panicea), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), violka bahenní (Viola palustris) a další druhy. Výskyt na dílčí ploše č. 1. Nejvíce jsou vyvinuta společenstva pramenišť charakteristická bohatým (až dominantním – např. na dílčí ploše č. 6) výskytem řeřišnice hořké (Cardamine amara). Při východním okraji přírodní památky se zachovala lesní prameniště, kde je bylinné patro bohatší, kromě Cardamine amara zde roste např. krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), přeslička lesní (Equisetum sylvyticum) a pryskyřník plazivý (Ranunculus repens). Na dílčí ploše č. 1 při okraji lesa se nachází několik pramenných vývěrů, charakteristickými taxony jsou zde např. pomněnky (Myosotis sp.). Výskyt na dílčích plochách č. 1, 6 a 8.

T 1.5 vlhké pcháčové louky

46,8

Extenzivně využívané (sečené) plochy na vlhkých až silně podmáčených půdách. Nejvýznamnější jsou dva vyskytující se typy pcháčových luk (těžiště jejich výskytu je na dílčí ploše č. 1). Prvním z nich jsou porosty na pramenných plochách charakteristické hojným výskytem druhů jako kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), škarda bahenní (Crepis paludosa) či starček potoční (Tephroseris crispa) a vysokou pokryvností mechového patra (bez rašeliníků). Druhým jsou vyšší několikapatrová společenstva extenzivně využívaných nepravidelně sečených pcháčových luk. Kromě toho se vyskytují pcháčové louky s dominantní skřípinou lesní (Scirpus sylvaticus) či ochuzené typy s převahou travin a šáchorovitých (uplatňuje se zejména metlice trsnatá – Deschampsia cespitosa, medyněk vlnatý – Holcus lanatus, skřípina lesní – Scirpus sylvaticus, sítina rozkladitá – Juncus effusus). Výskyt na dílčích plochách č. 1, 3, 4, 6.

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Není EVL 1.9 Cíl ochrany Omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území.

5

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Jedná se o enklávu slatiniště, podmáčených a vlhkých luk v prameništní oblasti po obou stranách drobného vodního toku mezi Posečí-Obořištěm a Myslovem. Lokalita je ze severu a jihu obklopena lesními komplexy, ze západu a východu navazují na zemědělsky obhospodařované pozemky. V nejcennějších částech je regionálně významný výskyt zvláště chráněných druhů prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Vegetace v území je charakteristická výskytem rašeliníků (včetně červeně zbarvených) a bylinným patrem, ve kterém se uplatňuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), zábělník bahenní (Comarum palustre), violka bahenní (Viola palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a další druhy. Poměrně ve velkém rozsahu jsou vyvinuta hodnotná ostřicová společenstva s výskytem např. ostřice prosové (Carex panicea), ostřice ježaté (Carex echinata), ostřice zobánkaté (Carex rostrata), ostřice obecné (Carex nigra), suchopýru úzkolistého (Eriophorum angustifolium), violky bahenní (Viola palustris). Vyšší patro tvoří výrazné druhy bylin jako stařinec potoční (Tephroseris crispa), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a děhel lesní (Angelica sylvestris). Ve střední a spodní výškové úrovni pak rozkvétají druhy jako kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), čertkus luční (Succisa pratensis), pryskyřníky (Ranunculus acer, R. auricomus agg.), šáchorovté a traviny (např. metlice trsnatá – Deschampsia cespitosa, medyněk vlnatý – Holcus lanatus, skřípina lesní – Scirpus sylvaticus, sítiny rozkladité – Juncus effusus aj.). V okolí zanikajících odvodňovacích stružek se velmi hojně vyskytují druhy silně podmáčených stanovišť, např. škarda bahenní (Crepis paludosa), stařinec potoční (Tephroseris crispa) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Podél lesa se nachází rozsáhlé porosty rašeliníků (Sphagnum sp.) doprovázených ploníkem obecným (Polytrichum commune) a roste zde např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), smilka tuhá (Nardus stricta), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Kolem vodního toku se vyvinuly iniciální olšiny s dominantní olší lepkavou (Alnus glutinosa). Lokalita je významným refugiem např. pro bezobratlé živočichy. Vyskytují se zde například motýli perleťovec větší (Argynnis aglaja), přástevník hluchavkový (Callimorpha dominula). Nadmořská výška 601 – 612 m. S-JTSK: X=-702536.56; Y=-1125790.95 Lokalita se nachází na rozhraní metamorfovaných hornin moldanubika. Biotitické a silimaniticko-biotitické pararuly s vložkami ortorul a amfibolitů přecházejí jihovýchodním směrem ke cordieritickým rulám až nebulitickým migmatitům. Údolí potoka zaujímají převážně pseudogleje (typický a glejový) na prameništích se vyskytují i gleje (organozemní a typický). Okolí je kryto kyselými kambizeměmi.

6

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

Dactylorhiza majalis (prstnatec májový) Menyanthes trifoliata (vachta trojlistá)

aktuální početnost nebo kategorie vitalita populace v ZCHÚ podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. ohrožený Druh na dílčí ploše č. 1, roztroušeně. Počet rostlin nebyl zjišťován. ohrožený Roztroušený výskyt ve střední a východní (níže položené) části dílčí plochy č. 1.

popis biotopu druhu

Těžiště výskytu je v porostech slatiniště a pcháčových luk (na silně vlhkých až podmáčených stanovištích); Výskyt na silně podmáčených plochách, zejména v okolí zarostlých stružek a pramenišť;

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Přírodní památka je od západu a východu obklopena intenzivně využívanými zemědělskými pozemky s velkou plochou jednotlivých bloků souvisle obhospodařované zemědělské půdy. Tím je izolovaným a osamoceným ostrůvkem, což znamená jeho největší ohrožení. Navazuje na silně pozměněnou a ekologicky méně zachovalou krajinu, která v některých případech jen těžko může eliminovat ohrožení plynoucí z intenzivní hospodářské činnosti. Z hlediska vodního režimu se přírodní památka nachází mezi zmeliorovanými (odvodněnými) pastevně využívanými loukami a níže položenými sečenými loukami, při jejichž okraji je vyhlouben hluboký odvodňovací příkop. Voda tekoucí z pramenišť nacházejících se západně protéká středem ZCHÚ v napřímené, opevněné a zčásti i zahloubené strouze. Existuje zde tedy riziko průsaku látek obsahujících dusík z moče pasoucích se zvířat či při rozvážení kejdy či jiných organických odpadních látek, zejména ze zemědělství. Další ohrožení představuje provozování myslivosti, zejména zřizování krmelišť. Samotná péče o rašelinné louky je prováděna na velmi dobré úrovni, základní stabilizace nejcennějších porostů je provedena, ve středních partiích území (tj. v S a SV části ZCHÚ) se nachází poměrně velká plocha s hojným výskytem nežádoucích druhů rostlin (dílčí plocha č. 5). Při zahájení pravidelnější péče o přírodní památku (tj. 2003) byla odstraněna v pozdním létě dlouho nesečená stařina a v zimních měsících pak nálety dřevin, kterými byla zarostlá velká část území. V následujících letech bylo bylinné patro koseno již v červencovém termínu – každoročně a zároveň byly odstraňovány výmladky z pařízků po odstranění náletů. V zimě 2006/2007 pak byla provedena rasantní redukce olší u vodního toku. Byla zastavena degradace území a zřetelně se posílily populace zvláště chráněných druhů rostlin (vachta trojlistá, prstnatec májový). b) zemědělské hospodaření Louky byly dříve zřejmě koseny v plné rozloze, jak ukazují staré katastrální mapy. Louky nebyly postiženy odvodněním, kromě mělkých otevřených stružek. Meliorační úpravy okolních pozemků (cca druhá polovina 20. století) zasáhly i vlastní území nynější přírodní památky: vodní tok byl upraven – napřímen a zahlouben jako recipient odvodňovacích detailů. V polovině devadesátých let 20. století se louky delší dobu nesklízely a docházelo k nástupu nežádoucích sukcesních změn – zvyšování pokryvnosti některých druhů bylin (např. Filipendula ulmaria, Scripus sylvaticus, Lysimachia vulgaris), typických pro sukcesně

7

pokročilejší stadia společenstev svazů Calthion a Molinion). Místně se negativně rozšiřovaly nálety dřevin (Alnus glutinosa – kolem vodoteče, Picea abies – na okrajích sousedících s lesy). Vliv hnojení okolních zemědělských pozemků se projevoval na západním okraji nástupem nitrofilních druhů (Urtica dioica aj.). Tyto nežádoucí změny byly zastaveny pravidelnou péčí ochrany přírody. Přímé škodlivé vlivy zemědělského hospodaření nejsou pozorovány. Potenciální ohrožení však znamená skutečnost, že západně od ZCHÚ se nacházejí meliorace, které ústí do ZCHÚ a pozemky, na kterých se meliorace nachází, jsou pastevně využívány. Navíc (dle intenzity sešlapávání dobytkem) dochází ke shromažďování hospodářských zvířat právě při západním okraji ZCHÚ. c) myslivost a lesnictví V minulosti se negativně projevovalo myslivecké hospodaření – zřizování újedišť poblíž posedů a z nich se šířící eutrofizace. Reálný škodlivý vliv nadále představuje zřizování krmelišť zvěře a následný výskyt ruderálních a nitrofilních druhů (který se projeví i po následném odklizení zbytků krmení) – viz dílčí plocha č. 5. Předměty ochrany ohrožuje využívání území k manipulaci při obhospodařování sousedních lesů, ponechávání dřevní hmoty a větví na ploše chráněného území, např. z vývratů okrajových stromů. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Městys Nová Cerekev má platný územní plán (Ing. Arch. Milič Maryška, 2011), který území přírodní památky respektuje. Nejsou známa žádná relevantní rozhodnutí apod. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Na území přírodní památky nejsou lesy. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí* Úsek dotčený ochranou (řkm od – do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán

bezejmenný levostranný přítok Borského potoka 1-09-02-004

2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Objekty neživé přírody (zejména skalní útvary, jeskyně a krasové jevy, pozůstatky vulkanismu apod.) na území nejsou.

8

2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Příloha: - tabulka „Popis dílčích ploch a objektů” – příloha č. T2 - mapa dílčích ploch a objektů – příloha č. M3 (na podkladě katastrální mapy a ortofoto) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Může se pokračovat v dosavadním způsobu péče (blíže viz bod 2.2 a). Je třeba pokračovat v náhradní péči o pozemky – kosení slatiniště a prameniště méně intenzivně, avšak tak, aby nedocházelo k obnově zarůstání náletovými dřevinami, či výmladky z kořenů a pařezů (neužívat chemické přípravky, ale jen mechanickou cestu potlačování nežádoucích dřevin). Při péči se pokusit o střídavé kosení (v zájmu posílení významu biotopu pro bezobratlé). Dále je třeba v několikaletých intervalech postupně redukovat porosty olší okolo vodního toku (přitom ale zachovat refugium pro živočichy vázané na tyto dřeviny) a potlačovat nálety dřevin z okolních lesů (zamezit rozšiřování lesů na louky). V dalším období by bylo vhodné na botanicky méně hodnotných částech vybudovat tůně pro posílení populací obojživelníků. Velkou otázkou pak zůstává zdevastovaný (z pohledu zájmů ochrany přírody) vodní tok a možnost jeho revitalizace (při vyloučení zásahů do rašelinné louky – revitalizací zasáhnout spíše levý břeh toku). 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vážnější kolize zájmů různých odvětví ochrany přírody nejsou identifikovány.

9

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ a) péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní plochy ZÁSADY PÉČE O BIOTOP R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců Sečení s odklizením zelené píce Mechanické odstraňování náletu Typ managementu 1x za 2 – 3 roky 1x za 3 – 10 roků Vhodný interval 1x za 5 roků 1x za 10 – 20 roků Minimální interval Ruční nástroje – kosa, křovinořez Ruční nástroje – pila, křovinořez Prac. nástroj / hosp. zvíře červenec – srpen listopad – březen Kalendář pro management Místa s vydatnými (a lesními) Pro nelesní prameniště je obecně Upřesňující podmínky prameništi nevyžadují žádný management. Méně vydatná prameniště se sklony k zarůstání vysokobylinnou vegetací a bezprostřední okolí pramenišť vyžaduje víceméně pravidelné sečení, prováděné ručně (kosa, křovinořez) v suchém období.

nutné udržet okolní bezlesí a zabránit eutrofizaci stanoviště z okolních zdrojů. Prořezávky náletových dřevin při větším rozsahu provádět v období vegetačního klidu, drobné nálety a výmladky lze odstraňovat i v rámci sečení. Interval prořezávek je závislý na rychlosti invaze náletů. Dřevní hmota musí být vždy z biotopu odvezena.

ZÁSADY PÉČE O BIOTOP R2.2 nevápnitá mechová slatiniště Sečení s odklizením zelené píce, Mechanické odstraňování náletu Typ managementu

Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

10

sečení se sušením píce a odvozem sena 1x 1 – 2 roky, příp. 2x ročně, v některých případech bez zásahu 1x za 3 – 5 roků, nebo bez zásahu Ruční nástroje - kosa, křovinořez červenec – srpen Lokalita by se především neměla hnojit a využívat pro pastvu hospodářských zvířat. Biotopy vyžadují alespoň občasný management, jinak dochází ke zhoršování jejich stavu. Dobu sečení je třeba přizpůsobit zralosti semen přítomných ohrožených druhů rostlin. Období uvedená v tabulce jsou proto orientační! – Optimální je kosit v suché periodě v pozdním létě. Dobu seče a periodu lze upřesnit dle přítomnosti expanzivní dominanty, je např. možné kosit v některém roce 2x s první sečí na jaře. Obecně je nutné

Bez zásahu nebo 1x 2 – 3 roky Bez zásahu nebo 1x za 10 roků Ruční nástroje (pila, křovinořez) listopad - březen Prořezávky náletových dřevin (křovité vrby, krušina olšová) provádět při větším rozsahu v období vegetačního klidu. Vhodné je zimní období na sněhové pokrývce za mrazu – usnadnění transportu dřeva, možnost jeho spálení. Drobné nálety a výmladky lze pak odstraňovat i v rámci sečení. Interval prořezávek častější zásahy jsou nutné po delším období bez managementu a na odvodněných lokalitách. Dřevní hmota musí být z biotopu odvezena.

zabránit eutrofizaci stanoviště z okolních zdrojů (skládky hnoje, aplikace kejdy nebo příliš intenzivní pastva v těsném okolí, apod.).

Lokální narušení půdního povrchu – připadá v úvahu jen na silně degradovaných ploškách. Obnažování drobných plošek provádět pouze ručně, vhodné období i interval jsou do značné míry určeny ekologií druhů, které chceme podpořit. ZÁSADY PÉČE O BIOTOP T1.5 vlhké pcháčové louky Sečení se sušením píce a odvozem sena (sečení s odklizením zelené píce, Typ managementu

Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj / hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

sečení s pálením sena) 1 – 2x/rok 1x/2 roky Ruční nástroje, samohybná lehká technika 15. červen – 31. srpen (druhá seč až do září) Na místech s vysokou hladinou podzemní vody lze výjimečně budovat odvodňovací stružky a provádět jejich údržbu. Sečení optimálně 2x ročně lehkou samochodnou mechanizací, v málo únosném terénu, zejména v okolí pramenišť i ručně (kosa, křovinořez). U druhově chudších a mokrých typů postačí seč 1x ročně. Jedna seč také u přechodů k rašelinným a bezkolencovým loukám. Nehnojit. Důsledně a neprodleně odklidit pokosenou zelenou biomasu; výjimečně nechat pokosenou biomasu uschnout a spálit na ploše, na předem určených místech. Tedy biomasu vždy sklidit. Společenstva pcháčových luk jsou značně různorodou a pestrou skupinou společenstev vlhých až podmáčených luk. Jejich složení závisí hlavně na geologických podmínkách (půdotvorném substrátu – minerálním složení půd), vodním režimu (výšce hladiny spodní vody apod.) a způsobu hospodaření (termínech a četnosti sečí). Pomocí různě zvolených termínů sečí lze dosáhnout různé struktury i složení pcháčových luk, jak s ohledem na živočichy, tak s ohledem na rostlinstvo. Brát v úvahu druhovou ochranu ohrožených a vzácných organismů (např. nepokosené pásy nebo posunutá seč – dokončení vývoje hmyzu, generativní rozmnožování rostlin).

d) péče o rostliny Péče o rostliny využívá shodné techniky a postupy jako management vegetace (péče o nelesní pozemky – viz výše). e) péče o živočichy Management fauny využívá shodné techniky a postupy jako management vegetace (péče o nelesní pozemky – viz výše), protože převážná většina živočichů na rostlinstvu závisí. Současně se ale musí dbát na některé zásady, které vyplývají z rozdílů mezi živočichy a rostlinami. V přírodní památce je výslovným cílem chránit stanoviště (slatiniště, prameniště, mokřadní a vlhké louky ad.), tak je třeba zabezpečit péči tak, abychom udrželi všechny jeho živočichy, a to včetně druhů přechodných zón, depresí, dočasně neposečených ploch, tůní, roztroušených křovin apod. Pravidelná dvojí seč po více let má zejména na hmyz negativní účinky. Proto se druhé seči snažíme vyhnout, a pokud je přece jen nutná (např. části T 1.5 – dílčí plocha č. 5, částečně dílčí

11

plocha č. 6 apod., kde je zapotřebí silnější asanační zásah), použijeme fázový posun seče a kosíme mozaikovitě (neplatí o degradovaných částech, ty kosit bez výjimky). Při první seči je dočasně neposečena 1/3 – 1/5 území, tyto plochy jsou posečeny při druhé seči, ale zároveň jsou ponechány další dočasně neposečené plochy, jež budou posečeny příštího jara. Seč by měla být vždy mozaiková, nikdy ne celoplošná. Většina živočichů (především bezobratlí) není rozmístěna rovnoměrně, ale obývá jen drobné enklávy splňující jejich specializované nároky. Na každé lokalitě proto při sečení ponecháváme několik metrů široké dočasně nesečené pásy, pruhy, čtverce či pole [”dočasně nesečené plochy”], jež nesmí být soustředěny do jedné části přírodní památky. Dočasně nesečené plochy rozmísťujeme co možná nejrovnoměrněji po celé ploše chráněného území. Ty pak budou posečeny při příštím zásahu, a to (a) buď poté, co vegetace posečená při první seči odroste; (b) nebo až v následujícím roce, kdy budou ze seče vyjmuty jiné plochy. Provádění seče od středu ke kraji pozemků nebo v pruzích platí obecně pro ochranu všech živočichů. Na živočichy má také škodlivý vliv mulčování. V přírodní památce rozhodně nemulčovat a veškerou vykosenou biomasu bezprostředně (avšak u sušších částí například po usušení sena) z území odvézt. Podpora obojživelníků zřízením tůněk (avšak umístění tůněk mimo R2.2 a R2.3). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) nelesní pozemky Příloha: – výčet plánovaných zásahů (tabulka) – příloha č. T2 – příloha č. M3 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu je třeba hospodařit tak, aby se zabránilo eutrofizaci, změně chemizmu a vodního režimu ve zvláště chráněném území, zejména: - nepoužívat umělá hnojiva a nevápnit - nehnojit trvalé travní porosty (ani organickými hnojivy včetně kejdy) - nepoužívat ani neskladovat chemikálie či jiné anorganické látky a vápno, - nezřizovat hnojiště, komposty, složiště zeminy apod. - neprovádět přikrmování zvěře, neumísťovat krmelce, nezřizovat krmoviště apod. Naopak je vhodné v ochranném pásmu ZCHÚ i širším okolí provádět takové zásahy a opatření, která by přispívala k ochraně přírodní památky – jedná se např. o převod pastvin a orné půdy na nehnojené sečené louky, obnova a údržba starých alejí a cest, zřizování na sebe navazujících trvalých travních pásů, zmenšení rozlohy jednotlivých půdních bloků apod., Takovým konkrétním opatřením může např. obnova původní cesty JZZ od ZCHÚ spojená s výsadbou růstově nižších dřevin; revitalizace potůčku západně od ZCHÚ (nahrazení meliorací vhodnými otevřenými vodotečemi), výsadba aleje navazující na hodnotné stromořadí nacházející se SV od ZCHÚ směrem k přírodní památce, zřízení zeleného pásu (nehnojeného trvalého travního porostu) přes půdní blok nacházející se mezi ZCHÚ a silnicí apod.

12

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území --3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností V oblasti se rozšiřuje používání čtyřkolek k rekreačnímu ježdění po terénu. Proto je třeba v nařízení o vyhlášení přírodní památky řešit ježdění motorovými vozidly (s výjimkou vozidel potřebných pro zemědělské a lesní hospodaření a hospodaření dle plánu péče o přírodní památku, vozidel zdravotní a veterinární služby, policie a požární ochrany). 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území --3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Je vhodné realizovat podrobnější průzkumy zaměřené na zoologickou složku, zejména na bezobratlé.

13

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Tůně (vytvoření) Redukce dřevin Obnova a údržba značení hranic Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč)

Orientační náklady za rok (Kč)

-------------------------------------

Opakované zásahy Kosení lehkou mechanizací (dílčí plocha 3) Ruční kosení – křovinořezem (dílčí pl. 1, 4, 5, 6) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y

c e l k e m (Kč)

65 000,-35 000,-12 000,-112 000,-10 000,-30 000,-40 000,--

----------

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

100 000,-300 000,-400 000,-512 000,--

4.2 Použité podklady a zdroje informací Anděra M., Zbytovský P. - Savci Pelhřimovska, Lynx (Praha), n.s.,33/2002: 5-34 Čech L., Šumpich J., Zabloudil V. a kol., 2002: Jihlavsko. In. Mackovčin P., Sedláček M. (eds.) - Chráněná území ČR, svazek VII. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 528 pp. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. (eds.) 2004: Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA XII, 3/2004 – druhá část. Ministerstvo životního prostředí, Praha. Kubát K. (ed) – Klíč ke květeně České republiky, Praha 2010 Kůrka A. - Pavouci (Araneida) Pelhřimovska, Praha 1997 Petříček V. (eds.) et al - Péče o chráněná území I., Praha 1999 Rezervační kniha uložená na Krajském úřadě kraje Vysočina, odboru životního prostředí, Jihlava Vlastní terénní šetření v roce 2012 4.3 Seznam používaných zkratek ZCHÚ – zvláště chráněné území

14

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území ........................................................................................ 2 1.1 Základní identifikační údaje........................................................................................................... 2 1.2 Údaje o lokalizaci území ................................................................................................................ 2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .................................................. 3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ..................................................................................... 3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ................................................................................ 3 1.6 Kategorie IUCN .............................................................................................................................. 4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ................................................................................................................. 4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ................................................... 5 1.9 Cíl ochrany ..................................................................................................................................... 5 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ......................................... 6 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů ................................................... 6 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti ........................................................................................................ 7 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ..................................... 8 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch ................................................ 8 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup ................................................................................................................................... 9 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize .................................. 9 3. Plán zásahů a opatření ...................................................................................................................... 10 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................................ 10 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností............................................................................................................................... 12 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................................... 13 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území............................................... 13 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ................................ 13 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ............................................................................................. 13 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................................... 13 4. Závěrečné údaje ................................................................................................................................ 14 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ...................................................................................................................................... 14 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................................... 14

15

Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky:

Příloha T2 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodům 2.5.2, 2.5.3 a 2.5.4 a k bodu 3.1.2).

Mapy:

Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů

16

Tabulka T2 k bodům 2.4.2 a k bodu 3.1.1 - Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich označení plochy nebo objektu

výměra stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče (ha)

1

0,63

2

0,29

Nejcennější část ZCHÚ s výskytem široké škály společenstev silně vodou ovlivněných stanovišť - mozaika biotopů – převládají: T1.5 vlhké pcháčové louky, R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců, R2.2 nevápnitá mechová slatiniště, – a velmi drobné plochy biotopů: R2.3 přechodová rašeliniště M1.7 vegetace vysokých ostřic. Ve východní polovině se nachází několik zarostlých stružek ve směru SZ-JV. Vegetace je zde charakteristická výskytem druhů jako vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), záběhlík bahenní (Comarum palustre) či ostřice zobánkatá (Carex rostrata). V okolí stružek (blíže k lesu) se velmi hojně vyskytují druhy silně podmáčených stanovišť, např. škarda bahenní (Crepis paludosa), stařinec potoční (Tephroseris crispa) či kozlík dvoudomý (Valeriana dioica). Podél lesa se nachází rozsáhlé porosty rašeliníků (Sphagnum sp.) doprovázených ploníkem obecným (Polytrichum commune). V řídkém bylinném patře zde roste např. brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), smilka tuhá (Nardus stricta), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum). Rašeliník se řídce vyskytuje i ve střední části dílčí plochy, jde o drobné plochy biotopu R 2.3, který se vyskytuje v mozaice s biotopy R 2.2 a T 1.5. Porosty jsou charakteristické výskytem rašeliníků (včetně červeně zbarvených) a bylinným patrem, v kterém se uplatňuje ostřice zobánkatá (Carex rostrata), záběhlík bahenní (Comarum palustre), violka bahenní (Viola palustris), pcháč bahenní (Cirsium palustre) a další druhy. Na západním okraji je plocha relativně méně podmáčená, převládají zde druhově chudší společenstva svazu Calthion. Cílem péče je zachování současného stavu rašeliniště. Bez ohrožení rostlinných formací vytvářet vhodnější podmínky pro hmyz apod. L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy Nálety dřevin, především olše lepkavé (Alnus glutinosa) podél drobného vodního toku. Iniciální olšina – vývoj porostů směřuje k vytvoření společenstev podsvazu Alnenion glutinoso-incanae. Bylinné patro je chudé. Přirozený vývoj vegetace v břehových partiích byl narušen zahloubením koryta toku a vytvořením valů z vybagrované zeminy podél severního břehu. Při západním okraji se nachází vývod z meliorací nacházejících se mimo ZCHÚ. Plocha není využívána. Cílem péče je zachovat dřevinný porost, pestrá skladba stromového a keřového patra. Zabránit jeho rozšíření na sousední plochy.

doporučený zásah

naléhavost termín provedení

interval provádění

Kosení rašeliniště ručně (křovinořezem). Každý rok mozaikovitě a 1 střídavě ponechávat nepokosenou 1/4 - 1/3 plochy (ponechávat pouze partie bez výskytu nežádoucích druhů rostlin jako např. Calamagrostis epigejos). Tím by se dosáhlo v podstatě toho, že by většina porostů byla sečena 1 x za 1 - 2 roky. Při provádění zásahu (včetně odstraňování pokosené hmoty) je nepřípustné na plochu vjíždět technikou (kromě ručně vedených sekaček a speciálních sekaček do mokřadů). Velmi opatrná ruční obnova a údržba odvodňovacích stružek.

červenec – 1 x 1-2 roky srpen (sušší části – pcháčové louky - možno začít již od 15. 6.)

Odstraňování souší, padlých kmenů apod., zejména zasahujících na 2 okolní louky, slatiniště a mokřady. Odvezení vybagrované zeminy uložené při severním břehu strouhy v západní části plochy a následné zarovnání břehu strouhy do jedné roviny s přiléhající loukou. Revitalizace vodního toku..

mimo vegetační průběžně období (říjen – březen)

naléhavost - stupně naléhavosti jednotlivých zásahů se uvádí podle následujícího členění: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany), 2. stupeň - zásah vhodný, 3. stupeň - zásah odložitelný. 1

označení plochy nebo objektu


3

0,70

4

0,43

5

0,23

T1.5 vlhké pcháčové louky Sečená louka, místy na střídavě zamokřených stanovištích, s výskytem degradovaných společenstev svazu Calthion. Poměrně závažný je hojný výskyt kopřivy dvoudomé (Urtica dioica) při okraji luk a olšin, kde kopřiva vytváří až souvislé porosty. Roztroušeně se též vyskytuje třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), jednotlivě pcháč oset (Cirsium arvense). Na ploše se nyní již pouze jednotlivě vyskytují stromy – OLL, VRJ a BŘB. Cíl péče je potlačení konkurenčně silných, ruderálních a nitrofilních druhů; obnova polopřirozených lučních porostů (předpoklad návratu některých vzácnějších druhů pcháčových luk). T1.5 vlhké pcháčové louky Sečené luční porosty na střídavě zamokřených stanovištích, s výskytem společenstev svazu Calthion, s výskytem některých nežádoucích ruderálních či konkurenčně silných druhů rostlin. Zejména třtina křovištní (Calamagrostis epigejos) – hojnější výskyt při okraji lesních kultur, kerblík lesní (Anthriscus sylvestris) a kopřivu dvoudomou (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius). Problematické jsou porosty skřípiny lesní (Scirpus sylvaticus). U okraje lesa se nachází zbytky po několika velkých smrkových vývratech – pařezy s plochými kořenovými baly a hromada odřezaných větví. Cíl péče je potlačení konkurenčně silných, ruderálních a nitrofilních druhů; obnova polopřirozených lučních porostů (předpoklad návratu některých vzácnějších druhů pcháčových luk). T1.5 vlhké pcháčové louky Střední část ZCHÚ s nejhojnějším výskytem nežádoucích druhů, které se na skladbě porostů podílí minimálně 35%. Některé vytváří souvislé porosty - jedná se zejména o třtinu křovištní (Calamagrostis epigejos), dále pak kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) - u tohoto druhu je nejhorší situace v severní části při hranici ZCHÚ a jeho ochranného pásma, kde se nachází souvislý porost kruhovitého tvaru – zřejmě pozůstatky krmoviště pro divokou zvěř – o tom svědčí i nedaleký zrenovovaný posed (umístěný při SZ okraji dílčí plochy). Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) se vyskytuje roztroušeně zejména v JZ části. Cílem péče je potlačení konkurenčně silných, ruderálních a nitrofilních druhů.

doporučený zásah



Pravidelně kosená extenzivní louka (možno použít lehčí zemědělskou 1 techniku). Bez přihnojování. Udržovat (ručně) mělké (do 35cm hloubky) odvodňovací stružky. Vhodné je vytvoření tůňky / tůněk (vznik biotopu stojatých vod vhodného pro obojživelníky) o rozloze do 50m2 a hloubce do 0,6m.

15. 6. – 30. 7.

každoročně (nejméně jedna seč)

Pravidelně kosená extenzivní louka (možno použít lehčí zemědělskou 1 techniku, v podmáčenějších místech pak křovinořez apod.). Bez přihnojování. Doplnit a udržovat (ručně) mělké (do 35cm hloubky) odvodňovací stružky (zejména odvodnění kola s třtinou křovištní).. Vhodné je vytvoření tůňky / tůněk (vznik biotopu stojatých vod vhodného pro obojživelníky) o rozloze do 50m2 a hloubce do 0,6m. Odstranění vývratů – pařezů s kořenovými systémy, včetně odstranění zbývající dřevní hmoty (větví). Úprava povrchu louky v poškozeném místě.

15. 6. – 30. 7.

každoročně (nejméně jedna seč)

Kosení minimálně 2x ročně (odčerpání živin), nehnojit.

1. seč 15. 6. – 15. 7. 2. seč - září

každoročně (nejméně dvě seče)


1

označení plochy nebo objektu


6

0,10

7

0,31

8

0,06

9

0,22

10

0,09

R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců T1.5 vlhké pcháčové louky Úzký, převážně silně zbahnělý pás pramenišť při severním okraji ZCHÚ. Na ploše se nachází nálety OLL, které byly zčásti v minulosti odstraněny. Plocha je sečena. Na ploše se vyskytují společenstva pramenišť s dominantní řeřišnicí hořkou (Cardamine amara) a společenstva pcháčových luk. Cíl péče je v udržení současné zachovalosti rostlinných společenstev. X9 lesní kultury s nepůvodními dřevinami Lem lesa s porosty hospodářských jehličnatých dřevin, jednotlivě BŘB, bez zajímavějších druhů v bylinném patře. Cílem péče je zabránění šíření dřevin na rašeliniště. R1.2 luční prameniště bez tvorby pěnovců R1.4 lesní prameniště bez tvorby pěnovců Porosty dřevin a křovin v okolí potůčku s prameništi a zbahnělá prameniště po odstranění náletů dřevin a křovin v nejvýchodnější části ZCHÚ, z nežádoucích dominantních druhů se vyskytuje zatím řídce třtina křovištní (Calamagrostis epigejos). Cílem péče je zachovat současný stav L2.2 údolní jasanovo-olšové luhy Nálety dřevin, především olše lepkavé (Alnus glutinosa) podél meliorovaného (napřímeného a opevněného) vodního toku. X5 intenzivně obhospodařované louky Pastevně využívaná plocha bez výskytu význačnějších druhů rostlin. Cílem péče je stabilizovaný luční porost bez četnějšího výskytu konkurenčně silných druhů a bez výskytu druhů ruderálních a nitrofilních.

doporučený zásah



Ruční kosení (např. křovinořezem) mimo prameniště s dominantní 1 řeřišnicí hořkou, na dílčí plochu nevjíždět kolovou (traktorovou) či jinou těžší technikou. Pokračovat v redukci náletů OLL, ponechat pouze jednotlivé stromy při vodním toku.

červenec – srpen (sušší části – pcháčové louky - možno začít již od 15. 6.) druhá seč - září

Bez zásahu, odstraňovat expandující nálety (zejména keřů) a vývraty 2 stromů apod. zasahující na rašeliniště.


Odstraňování souší, padlých kmenů apod., zejména zasahujících na 2 okolní louky. Revitalizace vodního toku.


Silná redukce porostů olší tak, aby bylo zmenšeno zastínění rašeliniště, 2 snížil se výpar a vysýchání, nedocházelo k expanzi dřevin do rašeliniště (na dílčí plochu 1). Odstraňování souší, padlých kmenů apod., zejména zasahujících na okolní louky. Revitalizace vodního toku. Extenzivní kosená louka nebo pastva s dokosením nedopasků (šťovík 2 aj.) – bez přihnojování, možno využívat běžnou zemědělskou techniku.



1. seč do 30. 6. 2. seč - září

prameniště 1 x 2 roky pcháčové louky 2 x ročně

1 -2 x/rok

Z

Legenda

Z

Legenda

8

9

6

7

1

5

4 3 2

10

Legenda

Plán péče o přírodní památku Rašelinná louka u Proseče-Obořiště

Recommend Documents