âervená louka Stfiední âechy

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE Horninové podloÏí tvofií ãervené limonitické pískovce a jílovce svrchních prvohor (permokarbon – spodní ãervená jalovina) budující základ údolní nivy. Ta je kryta souvislou vrstvou ãtvrtohorních fluviálních usazenin, jejichÏ nejsvrchnûj‰í horizont tvofií 2 aÏ 4 m mocná vrstva ra‰eliny. PÛdy jsou saprické organozemû. Plochá niva potoka Ole‰ná je citlivû odvodnûná sítí pfiíkopÛ. 2

1 Celkov˘ pohled na PR âervená louka, jezírko vyplÀuje jámu po odtûÏené ra‰elinû. 2 Na mokré louky je pfiizpÛsoben prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). 3 Vrkoã r˘hovan˘ (Vertigo substriata), obyvatel otevfien˘ch i lesních vlhãin vy‰‰ích poloh, obecnû roz‰ífien˘ ve starém holocénu.

546

RA 12

Nejvût‰í ãást luk, KVùTENA které jsou trvale vlhké ale nikoliv podmáãené, porÛstají cenné luãní porosty s pcháãem zelinn˘m (Cirsium oleraceum) a p. ‰ed˘m (C. canum), kakostem baÏinn˘m (Geranium palustre), hrachorem luãním (Lathyrus pratensis), dûhelem lesním (Angelica sylvestris), ole‰níkem kmínolist˘m (Selinum carvifolia), místy s upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus) i hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum). Na stfiídavû podmáãen˘ch místech pfiistupuje bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica) a na trvale

Pfiírodní rezervace

âervená louka

Niva potoka Ole‰ná, zãásti zamokfiená, s pozÛstatky po tûÏbû ra‰eliny, 1– 2 km v˘chodnû od Ole‰né v Rakovnické kotlinû. Katastrální území: Li‰any, Ole‰ná, Rakovník

Nadmofiská v˘‰ka: 330 – 340 m

V˘mûra: 25,6 ha

Vyhlá‰eno: 1989

Pfiedmûtem ochrany je komplex bezkolencov˘ch a pcháãov˘ch luk v údolí potoka Ole‰ná s umûl˘m jezírkem po tûÏbû ra‰eliny, jehoÏ okraje jsou zarostlé náletem dfievin. Vyskytují se zde vzácnûj‰í mokfiadní druhy.

3

Okres Rakovník

4 tylorhiza majalis), ‰karda mûkká ãertkusolistá (Crepis mollis subsp. succisifolia) a dále napfi. kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine). Umûlé jezírko vzniklo tûÏbou ra‰eliny a jeho bfiehy i okolí zarÛstají náletem vrb, topolÛ, osik a bfiíz s ruderálním podrostem kopfiivy dvoudomé (Urtica dioica) a svízele pfiítuly (Galium aparine). V území pfiírodZVÍ¤ENA ní rezervace byl opakovanû provádûn prÛzkum mot˘lÛ, bûhem nûhoÏ bylo zaznamenáno nûkolik vzácn˘ch druhÛ. Z mûkk˘‰Û zde byla zaznamenána bohatá populace plÏe Aplexa hypnorum. Mokfiadní louky jsou refugiem obojÏivelníkÛ, Ïije tu napfi. skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), s. hnûd˘ (R. temporaria) a ropucha obecná (Bufo bufo). ¤adu let zde pfieÏívala introdukovaná populace Ïelvy bahenní (Emys orbicularis). Lokalita je hnízdi‰tûm ptákÛ mokfiadÛ a rákosin – v blízkosti hnízdí moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus). podmáãen˘ch plochách ostfiice ‰tíhlá (Carex gracilis), o. latnatá (C. paniculata), o. ostrá (C. acutiformis), o. srstnatá (C.

hirta). Z dal‰ích mokfiadních druhÛ byla zaznamenána vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), prstnatec májov˘ (Dac-

Louky se kosí, coÏ VYUÎITÍ je nutno pro zachování diverzity. Byly odstranûny nevhodné

5 dfieviny a byly vytvofieny dvû nové tÛnû. 43, 56, BIBLIOGRAFIE 315, 1107, 1156, 1602, 1682

4 Okrajové mûlãiny pokr˘vají bulty ostfiice latnaté (Carex paniculata). 5 Na stfiídavû mokr˘ch loukách s bezkolencem modr˘m se uplatní srpice barvífiská (Serratula tinctoria).

RA 13

547

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE Podklad je tvofien ãistecko-jesenick˘m plutonem, v nûmÏ prevarisk˘ tisk˘ granit byl patrnû ve svrchním devonu proniknut ãisteck˘m granodioritem a oba typy byly pfii kontaktech postiÏeny dal‰ími pfiemûnami, zejména alkalickou metasomatózou. Na území vystupují ãetné skalní v˘chozy balvanité sutû i roztrou‰ené balvany a dominuje mu zatopen˘ lom, zaloÏen˘ v tiském granitu. Vyvinuta je typická hnûdá pÛda ve svrchní ãásti s hnûdo‰edou hlinito-písãitou zeminou náznakovû drobtové struktury. Ve skalnatém KVùTENA území probíhala tûÏba kameniva na více místech. Po jejím ukonãení bylo území zalesnûno borovicí lesní, modfiínem opadav˘m i smrkem. Místy se uplat-

1 Ve Velkém krtském lomu vzniklo jezírko, které postupnû zarÛstá vodní vegetací a pfiedstavuje náhradní stanovi‰tû drobné vodní fauny. 2 V prostoru b˘valé tûÏby Ïuly probûhla spontánní revitalizace smûrem k extrémnû oligotrofním borov˘m porostÛm s borÛvkou.

548

RA 14

Àují dfieviny potenciální pfiirozené vegetace jako je dub letní (Quercus robur), jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), pion˘rská osika (Populus tremula) a ojedinûle jalovec obecn˘ (Juniperus communis). V podrostu je fiada typick˘ch acidofytÛ jako je borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus), brusinka obecná (Rhodococcum vitis-idaea), metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa), ãern˘‰ luãní (Melampyrum pratense), jestfiábník zední (Hieracium murorum), nebo bika bûlavá (Luzula luzuloides). Na Ïivnûj‰ích místech se objeví lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo jahodník obecn˘ (Fragaria vesca). Zastínûné polohy jsou porostlé pfieváÏnû mechorosty. Na otevfienûj‰ích místech podél cest najdeme vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), smilku tuhou (Nardus stricta) nebo svízel horsk˘ (Galium saxatile). Uvádí se v˘skyt zimostrázku alpského (Polygaloides chamaebuxus). Místy nûkteré druhy upomínají na dfiívûj‰í pastviny jako váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), zvonek rozkladit˘ (Campanula patula) apod. Ve velkém zatopeném lomu na hladinû plave rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans) a okfiehek men‰í (Lemna minor). Okraje vodní hladiny zarÛstá orobinec úzko-

Pfiírodní památka

Krtské skály

Lesnaté území 700 m jiÏnû od obce Krty. Katastrální území: Krty


V˘mûra: 88,8 ha

Vyhlá‰eno: 2002

Lesní území s ãetn˘mi zvûtral˘mi skalními v˘chozy, balvanit˘mi sutûmi i roztrou‰en˘mi balvany, zatopen˘ lom s jezírkem, zachování krajinné dominanty v návaznosti na geologick˘ podklad území.

2 list˘ (Typha angustifolia) a bûÏné mokfiadní druhy jako je sítina rozkladitá (Juncus effusus), karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus), ostfiice zajeãí (Carex ovalis), svízel bahenní (Galium palustre) apod.

V území je vybuVYUÎITÍ dována nauãná stezka, která zpfiístupÀuje zejména geologii ‰ir‰ího území. MAPA ÚZEMÍ

strana 573

Okres Rakovník

3

1


Louky v obofie LibeÀ

âást obory LibeÀ a niva Soudného potoka za jejím v˘chodním okrajem, 1,5 km severov˘chodnû od Nového Stra‰ecí. Katastrální území: M‰ecké Îehrovice


V˘mûra: 10,0 ha

Vyhlá‰eno: 1989

Území je ukázkou hospodáfisky vyuÏívané krajiny, v níÏ se vytvofiila a stabilizovala pfiírodû blízká, druhovû bohatá travinná spoleãenstva v kontaktu se Soudn˘m a Oborsk˘m rybníkem.

2 GEOLOGIE Svah se severní aÏ severov˘chodní orientací mûlkého úvalovitého údolí je budován kfiídov˘mi (svrchní cenoman a spodní turon) písãit˘mi slínovci (opukami). Na jeho

úpatí je vyvinuta niva potoka se ãtvrtohorními náplavy. V jihozápadní ãásti území je vyvinuta karbonátová pÛda se skeletem opuky. Z mûkk˘ch slínovcÛ vznikly pseudogleje, na vodo-

nosném horizontu zamokfiené s vrstvou mórovky. Na v˘chozech pískovce se vytvofiily kambizemû a u potoka glej. Na svahu se vyKVùTENA skytují spoleãenstva bíl˘ch strání v komplexu s drobn˘mi prameni‰ti, kde mimo ostfiic roste i bafiiãka bahenní (Triglochin palustre). Byl zaznamenán hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata), hofieãek nahofikl˘ (Gentianella amarella), h. nûmeck˘ (G. germanica), zemûÏluã hofiká (Centaurium erythraea), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), na vlhãích místech je hojn˘ prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a místy hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum). V komplexu vlhk˘ch luk u rybníka je slatinná louka s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) a upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus). Bûhem nevhodn˘ch meliorací luk byly jedinci prstnatce májového s úspûchem pfiesazováni na nenaru‰ená místa. Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum bezobratl˘ch nebyl dosud provádûn. Vodní a mokfiadní biotopy jsou útoãi‰tûm uÏovky obojkové (Natrix natrix) a nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ (ãolek obecn˘ – Triturus vulgaris, kuÀka obecná – Bombina bombina, ropucha obecná – Bufo bufo, skokan hnûd˘ – Rana temporaria, zji‰tûna byla i rosniãka zelená – Hyla arbo-

4 rea). Vyskytuje se zde fiada bûÏnûj‰ích druhÛ ptákÛ a savcÛ; za zmínku stojí hnízdûní Èuh˘ka ‰edého (Lanius excubitor). Louky byly v miVYUÎITÍ nulosti pravidelnû koseny a jejich porosty tak stabilizovány. V souãasné dobû není kosení pravidelné), a proto se na nûkter˘ch místech ‰ífií tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos), která potlaãuje druhovou diverzitu louky. Louky jsou ovlivnûny chovem muflonÛ, ktefií louky spásají a tak selektivnû podporují pro pastvu „nechutné“ druhy, jako jsou hofieãky apod. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

624, 1107 strana 573

1 Celkov˘ pohled na lokalitu v zemûdûlské krajinû. 2 UÏovka obojková (Natrix natrix) je na‰ím nejhojnûj‰ím hadem, Ïije v blízkosti vod. 3 Hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum) se vyskytuje ve vlhké ãásti luk. 4 Na su‰‰ích ãástech luk kvete na podzim hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata).

RA 15

549

Stfiední âechy

1

2 Na podkladû GEOLOGIE prachovcÛ a jílovcÛ svrchního ‰edého souvrství stefanu (svrchní karbon) jsou v nivû potoka vyvinuty nehluboké nivní pÛdy s fluvizemûmi. Údolí potoka KVùTENA tvofií nivní i svahové louky lemované habrov˘mi doubravami (Melampyro nemorosi-Carpinetum), místy s bohat˘m

1

Vegetace údolí Luãního potoka se li‰í od chudé kvûteny sousedních Ïul druhovû bohat˘mi, kvûtnat˘mi trávníky, podmínûn˘mi úÏivnûj‰ím permokarbonsk˘m podkladem. 2 Dobfie vyvinut˘ jedinec hofice kfiíÏatého (Gentiana cruciata). 3 JiÏní svahy se subtermofilním trávníkem váleãky prapofiité, kde roste mimo jiné i hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cruciata).

550

RA 16

bylinn˘m patrem. Celé území je ãlenûno kfiovinat˘mi mezemi s hlohy a rÛÏemi, v nichÏ se postupnû uchycuje dub letní (Quercus robur) a tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium). Nivní louky zarÛstají vysok˘mi ostfiicemi (napfi. o. ostrá, Carex acutiformis) a bylinami, mezi nimiÏ dominuje tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria), pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum), hadí kofien vût‰í (Bistorta major), krabilice zápa‰ná (Chaerophyllum aromaticum) a kakost baÏinn˘ (Geranium palustre). V jarním aspektu je nápadn˘ blatouch bahenní (Caltha palustris), v podzimním ocún jesenní (Colchicum autumnale). Severnû orientované svahy hostí kvûtnaté louky s kostfiavou ãervenou (Festuca rubra) a vzácnûj‰ími druhy, napfi. zvoneãníkem hlavat˘m (Phyteuma orbiculare), hrachorem horsk˘m (Lathyrus linifolius), prvosenkou jarní (Primula veris) nebo upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus). Na jiÏnû orientovaném svahu údolí se na nûkolika místech vyskytují bohatá teplomilnûj‰í luãní spoleãenstva s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), která zarÛstají tfitinou kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos). Dal‰ím zajímav˘m dru-


Luãní potok

âást údolí po obou stranách Luãního potoka 800 m severnû od Jesenice. Katastrální území: Jesenice u Rakovníka

Nadmofiská v˘‰ka: 417– 464 m

V˘mûra: 9,97 ha

Vyhlá‰eno: 2000

3 hem je ostfiice chabá (Carex flacca), kozinec sladkolist˘ (Astragalus glycyphyllos), bukvice lékafiská (Betonica officinalis), jahodník trávnice (Fragaria viridis), hlaváã Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca), tfiezalka chlupatá (Hypericum hirsutum), jetel horsk˘ (Trifolium montanum) a rozrazil oÏankovit˘ (Veronica teucrium), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a zejména

hojn˘ hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cruciata). Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum nebyl proveden. VYUÎITÍ Na ãásti území pfiírodní rezervace se provozuje pastva. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

624, 639 strana 573

Okres Rakovník

1

2


Mal˘ Uran

Strm˘ svah a okraj plo‰iny s haldami po tûÏbû nad prav˘m bfiehem Kosobodského potoka, 2 km severnû od Sosnû. Katastrální území: Kosobody


V˘mûra: 18,5 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Území tvofií teplomilné pastviny a vfiesovi‰tû s jalovcem; v souãasné dobû probíhá samovoln˘ návrat k lesu.

Horninov˘ GEOLOGIE podklad svahu Kosobodského potoka je tvofien prekambrick˘-

mi (neoproterozoick˘mi) kyzov˘mi bfiidlicemi, které vystupují jako drobné skalky. Mezi nimi

jsou plochy drobného kamenitého skeletu. PÛdy jsou rankery, v údolní nivû potoka fluvizemû. V plo‰‰ích ãástech území pfiírodní památky jsou vyvinuty mûlké kambizemû. Lokalita je b˘KVùTENA valou pastvinou, kde se v minulosti druhotnû roz‰ífiily teplomilné trávníky a vfiesovi‰tû, ãímÏ se mohly uplatnit svûtlomilné kefie jalovce obecného (Juniperus communis). Pastvina po druhé svûtové válce samovolnû zarostla náletem nebo byla místnû zalesnûna. V souãasné dobû jalovec roste pouze na nezalesnûné stfiední skalnaté ãásti území, kde se stfiídají trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) a ovsífiem luãním (Helictotrichon pratense) s vfiesovi‰ti s kruãinkou nûmeckou (Genista germanica). Les tvofií habrová doubrava s bfiízou, kde je moÏné pozorovat postupnou samovolnou obnovu bylinného patra. Objevuje se samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), svízel lesní (Galium sylvaticum), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), Ïindava evropská (Sanicula europaea) a ojedinûle i vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Do porostu vstupuje samovolnû i buk lesní (Fagus sylvatica), jak o tom svûdãí jeho poãetné semenáãky.

3 Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum je postupnû doplÀován. VYUÎITÍ Pro zachování porostu jalovcÛ byl proveden asanaãní zásah na odstranûní konkurenãních dfievin. Byl instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE

54

1 Jalovec obecn˘ pfieÏívající v zástinu náletov˘ch bfiíz svûdãí o b˘valé pastvinû. 2 V novû vzniklém lese se uchytává lesní rostlinstvo jako nápadná kapraì samec. 3 Plodem samorostlíku klasnatého (Actaea spicata) jsou bobule, coÏ je v ãeledi pryskyfiníkovit˘ch velice neobvyklé.

RA 17

551

Stfiední âechy

1 Pfievládají pararendziny promí‰ené opukovou sutí. Pfiímûs skeletu v pÛdû klesá od vrcholu k patû svahu. Písãité slínovce (opuky) byly na jednotliv˘ch parcelách vybírány a ukládány do hromad na mezích.

2 Strm˘ strukGEOLOGIE turní svah je tvofien kfiídov˘mi (svrchní cenoman a spodní turon) písãit˘mi slínovci a pískovci. U hrany svahu se vytváfiejí osypy, místy dochází k sesuvÛm.

1 Populace vstavaãe nachového (Orchis purpurea) velice posílila po provedeném asanaãním zásahu pfied rokem 2000. 2

V teplomiln˘ch kfiovinách je dosti hojná okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). 3

¤ídce se vyskytující pûnici vla‰ské (Sylvia nisoria) vyhovují husté porosty zejména trnit˘ch kefiÛ.

552

RA 18

V souãasné dobû KVùTENA jsou zde teplomilné trávníky s váleãkou prapofiitou (Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati), teplomilné kfioviny a habrové doubravy s bukem (Carpinion betuli). Druhovû nejbohat‰í jsou teplomilné trávníky, kde se uplatÀuje fiada vzácn˘ch druhÛ, napfi. hvûzdnice chlumní (Aster amellus), velmi hojnû vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea), hofieãek brvit˘ (Gentianopsis ciliata), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), tr˘zel panonsk˘ (Erysimum pannonicum), ãistec nûmeck˘ (Stachys germanica), ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon), mafiinka barvífiská (Asperula tinctoria), hlaváã Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca), rozrazil oÏankovit˘ (Veronica teucrium), ‰alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), turan pozdní (Erigeron muralis) apod. Kfioviny as. Ligustro-Prunetum, jako sukcesní stadium k lesu, jsou


Milská stráÀ

Strm˘ strukturní svah, na ãásti s opu‰tûn˘m lomem, v délce 800 m od v˘chodního okraje zástavby obce Mil˘. Katastrální území: Mil˘


V˘mûra: 11,1 ha

Vyhlá‰eno: 1988

Opuková stráÀ s teplomiln˘mi trávníky a vzácn˘mi druhy nyní postupnû samovolnû zarÛstá teplomiln˘mi kfiovinami a sukcesnû smûfiuje k habrové doubravû.

3 v souãasné dobû velice vitální a tvofií neprostupné hou‰tiny. Jejich sloÏení je pestré – tvofií je svída krvavá (Swida sanguinea), dfiín jarní (Cornus mas),

jefiáb muk (Sorbus aria) a j. bfiek (S. torminalis), dfii‰Èál obecn˘ (Berberis vulgaris), rÛzné druhy rÛÏí, napfi. rÛÏe májová (Rosa majalis), slivoÀ trnitá

Okres Rakovník

5

4 (Prunus spinosa), tfie‰eÀ kfiovitá (Cerasus fruticosa), fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus cathartica), kalina obecná (Viburnum opulus), líska obecná (Corylus avellana) i bez ãern˘ (Sambucus nigra), kter˘ ukazuje na obohacení dusíkem. V kfiovinách je dosti hojná okrotice bílá (Cephalanthera damasonium); místy se v jejich okraji vytváfiejí teplomilné lemy s kakostem krvav˘m (Geranium sanguineum), smldníkem jelením (Peucedanum cervaria), sasankou lesní (Anemone sylvestris), hlad˘‰em ‰irolist˘m (Laserpitium latifolium) a plaménkem pfiím˘m (Clematis recta). Lesní porosty v horní ãásti svahu tvofií duby vãetnû d. p˘fiitého (Quercus pubescens) a buk lesní (Fagus sylvatica) s habrem obecn˘m (Carpinus betulus), místy s javorem babykou (Acer

campestre) a jilmem horsk˘m (Ulmus glabra). V podrostu je pfieváÏnû líska obecná (Corylus avellana). Bylinn˘ podrost je dosti bohat˘ a odpovídá habrov˘m doubravám na vápnitém podkladû – napfi. zde roste strdivka nicí (Melica nutans), váleãka lesní (Brachypodium sylvaticum), violka divotvárná (Viola mirabilis) nebo jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis) atd. Na patû svahu se ‰ífií bûlotrn kulatohlav˘ (Echinops sphaerocephalus). Lokalita je zooZVÍ¤ENA logicky cenná. Vyskytují se zde bioindikaãnû v˘znamné druhy bezobratl˘ch dokládající zachovalost a xerotermní charakter území, napfi. pavouk stepník ãervenonoh˘ (Eresus sandaliatus), cikáda chlumní (Cicadetta montana) a krasec Anthaxia nitidula. Tato lokalita je v˘znamná i z hlediska ornitologického – byly zde zastiÏeny vzácné druhy, mj. strnad luãní (Miliaria calandra) a pravdûpodobnû i strnad zahradní (Emberiza hortulana), zaznamenáno bylo hnízdûní pûnice vla‰ské (Sylvia nisoria). Ze savcÛ zde Ïije poãetná populace pl‰íka lískového (Muscardinus avellanarius); z obojÏivelníkÛ byla zaznamenána rosniãka zelená (Hyla arborea).

6 VYUÎITÍ Vegetace opukové stránû na okraji DÏbánu se vyvíjela pod dlouhodob˘m tlakem osídlení jiÏ od pravûku. StráÀ byla v minulosti odlesnûna a vypásána, ãásteãnû i obdûlávána, v posledním období byla ponechána samovolnému v˘voji. Lokalita není vyuÏívána, bylo by tfieba uvaÏovat o alespoÀ ãásteãném obnovení pastvy. Pravidelnû probíhá kluãení dfievin a sekání trávníkÛ na vybran˘ch plochách, kde se tak udrÏuje travnaté bezlesí. Do‰lo ke znaãnému roz‰ífiení populace vstavaãe nachového. Nad horním okrajem stránû byl instalován informaãní panel a vytvofieno vyhlídkové místo.

460, 1107, BIBLIOGRAFIE 1350, 1418, 1520, 1604 MAPA ÚZEMÍ

strana 574

4 Tr˘zel vonn˘ (Erysimum odoratum) je submediteránnû subkontinentální druh, kter˘ je ostrÛvkovitû roz‰ífien v severních a jiÏních âechách, ve stfiedních âechách vzácnû. 5 Milská stráÀ je ukázkou srázu na okraji opukové dÏbánské plo‰iny pokryté bohatou teplomilnou kvûtenou, v levé ãásti snímku bíle svítí okrajová opuková stûna. 6 Pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon) je typickou souãástí váleãkov˘ch trávníkÛ.

RA 19

553

Stfiední âechy

1

3

2 GEOLOGIE Horninové podloÏí území pfiírodní památky je budováno ãerven˘mi limonitick˘mi pískovci svrchních prvohor (permokarbon – spodní ãervená jalovina), kter˘ je pfiekryt fluviálními náplavy. Okraj území sousedí s kfiídov˘mi (svrchní cenoman a spodní turon) pískovci a písãit˘mi slínovci DÏbánu. Jako pÛdy pfievaÏují gleje s drobn˘mi v˘skyty ãernic. Na potoce Strouha byl v místech trvale vlhk˘ch luk zaloÏen rybník.

1 Bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) – detail, je nejvzácnûj‰í druh této lokality. 2 Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). 3 Nov˘ rybník nevyniká velikostí, ale dík své poloze na permokarbonsk˘ch horninách pfiekryt˘ch kfiídov˘mi pískovci a opukami hostí pozoruhodnû bohatou mokfiadní a luãní kvûtenu. 4 Nejcennûj‰ími porosty jsou vápnitá ostfiicovomechová spoleãenstva s ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) a vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata).

554

RA 20

KVùTENA V souãasné dobû jsou v rybníce vyvinuta spoleãenstva volnû plovoucích okfiehkÛ (Lemna sp. div.), jeho okraj je lemován rákosinami a vysok˘mi ostfiicemi, napfi. ostfiicí nedo‰áchor (Carex pseudocyperus) a zblochanem fiasnat˘m a vodním (Glyceria notata, G. maxima) se zábûlníkem bahenním (Comarum palustre) a v‰ivcem bahenním (Pedicularis palustris). Na tyto porosty pak navazují pcháãové a bezkolencové louky. Nejv˘znamnûj‰í ãástí jsou ostfiicovomechová spoleãenstva obohacená uhliãitanem vápenat˘m s hojnou ostfiicí Davallovou (Carex davalliana) a fiadou dal‰ích ostfiic, napfi. o. trsnatou (Carex cespitosa), o. dvoumuÏnou (C. diandra), o. Ïlutou (C. flava), o. prosovitou (C. panicea), suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium) i s. ‰irolist˘m (E. latifolium), ‰tírovníkem baÏinn˘m (Lotus uliginosus), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), tolijí bahenní (Parnassia palustris), violkou bahenní (Viola palustris), bafiiãkou bahenní (Triglochin palustre), ocúnem jesenním (Colchicum autumnale) apod. Zoologicky neZVÍ¤ENA bylo území podrobnûji zkoumáno. Je v‰ak refugiem obojÏivelníkÛ a fiady bezobratl˘ch, hnízdi‰tûm a tahovou zastávkou ptákÛ vod a rákosin. Území nav‰tûvuje vydra fiíãní (Lutra lutra).


Na Novém rybníce

Novostra‰eck˘ rybník s pfiilehl˘m moãálem na stranû vtoku, 400 m na západ od nádraÏí Nové Stra‰ecí. Katastrální území: Nové Stra‰ecí


V˘mûra: 5,4 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Pfiedmûtem ochrany je rybník lemovan˘ rákosinami a ostfiicov˘mi porosty hostící cenná vápnomilná ostfiicovomechová spoleãenstva s ostfiicí Davallovou, vachtou trojlistou, tolijí bahenní a dal‰ími typick˘mi druhy.

4 Rybník je rybáfiVYUÎITÍ sky obhospodafiován a louky jsou pravidelnû koseny, ãímÏ do‰lo k obnovû populací vzácn˘ch druhÛ. U hráze Nového rybníka je instalován informaãní panel.

âást louky byPOZNÁMKA la v 80. letech zavezena stavebním odpadem a v rámci tzv. rekultivace pfiemûnûna na pole. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

1107 strana 574

Okres Rakovník

2

3 zané na nivu potoka. Vzhledem ke své rozloze nemá samotné chránûné území pro ochranu fauny vût‰í v˘znam. Louky se plánoviVYUÎITÍ tû kosí. âásteãnû byly odstranûny nevhodné náletové dfieviny a ol‰ina byla prosvûtlena. V území pfiírodní památky byl instalován informaãní panel.

1


vány a vytváfiejí mozaiku pÛdních typÛ od nevyvinut˘ch naplaven˘ch pÛd – fluvizemí aÏ po gleje.

meni‰tích a v nivû levého pfiítoku Ostroveckého potoka, po upu‰tûní od hospodafiení postupnû zarostly náletem ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa). V druhotné ol‰inû pfieÏívaly nûkteré druhy pcháãov˘ch luk, napfi. prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), ocún jesenní (Colchicum autumnale), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), violka bahenní (Viola palustris), ‰karda bahenní (Crepis paludosa) apod. Po asanaci ol‰e v roce 1999 regenerovaly pcháãové louky svazu Calthion s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa) a bohat˘mi populacemi v˘‰e jmenovan˘ch druhÛ. V minulosti udávaná bledule jarní (Leucojum vernum) jiÏ nebyla v území nalezena.

Podmáãené louKVùTENA ky, které se vyskytovaly na pra-

Vyskytuje se zde ZVÍ¤ENA bûÏná lesní fauna a druhy vá-

Ostrovecká ol‰ina

Zamokfiená niva Ostroveckého potoka 1,7 km jihozápadnû od obce Krty a 600 m severnû od obce Ostrovec. Katastrální území: Krty


V˘mûra: 1,87 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Podmáãená ol‰ina, kde pfieÏívaly nûkteré druhy vlhk˘ch luk, byla ãásteãnû vykácena a na jejím místû se obnovily pcháãové louky. Horninové GEOLOGIE podloÏí tvofií jemnozrnné aÏ stfiednû zrnité granodiority ãistecko-jesenického masivu. Granodiority jsou pfiekryty fluviálními náplavy. Písãité aÏ hlinité pÛdy b˘vají periodicky zaplavo-

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

719 strana 573

1 Druhovû bohatá pcháãová louka po úspû‰né regeneraci. 2 ·karda bahenní (Crepis paludosa) je typick˘m druhem mokfiadních luk. 3 Populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) se posílila po provedené asanaci ol‰e v roce 1999.

RA 21

555

Stfiední âechy

1

2 Území se rozGEOLOGIE kládá v mûlkém a ‰irokém údolí, jehoÏ horninové podloÏí tvofií jemnozrnné aÏ stfiednû zrnité granodiority ãistecko-jesenického masivu. Ty jsou pfiekryty eluvii a nivními sedimenty. Na nich se vytvofiily kambizemû, saprická organozem nebo gleje.

1 Rybník leÏí na svahovém prameni‰ti a je obklopen ra‰elinnou ol‰inou. 2 Detail dozrávajících mo‰niãek ostfiice zobánkaté (Carex rostrata). 3 âolka horského (Triturus alpestris) najdeme v dobû rozmnoÏování v ãist‰ích vodních nádrÏích ve stfiedních a vy‰‰ích polohách.

556

RA 22

KVùTENA V pruhu podél rybníka roste více druhÛ ra‰eliníku (Sphagnum spp.) se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris) a vzácnou ostfiicí dvoumuÏnou (Carex diandra). Na podmáãen˘ch okrajích rybníka je hojn˘ zábûlník bahenní (Comarum palustre) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), dále kolonie ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) a o. mûch˘fikaté (C. vesicaria). Mûlké okraje zarÛstá i pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a na vodní hladinû je hojn˘ rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans). V navazujících zbytcích luk roste hadí kofien vût‰í (Bistorta major), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Louky zarÛstají bfiízou bûlokorou (Betula pendula), vrbami (Salix sp.) a topolem osikou (Populus tremula). Na hrázi rybníka se objevují nûkteré bûÏné teplomilnûj‰í prvky, jako je pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias), jetel prostfiední (Trifolium medium) a mochna stfiíbrná (Potentilla argentea). Rybník Plavi‰tû ZVÍ¤ENA je pfiedev‰ím v˘znamnou lokalitou v˘skytu a rozmnoÏování nûkolika druhÛ obojÏivelníkÛ – byla tu zji‰tûna napfi. blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus),


Plavi‰tû

Rybník Plavi‰tû a pfiilehl˘ moãál 700 m na jihozápad od obce SoseÀ. Katastrální území: SoseÀ


V˘mûra: 3,59 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Rybník se rozkládá na prameni‰ti jednoho z pravobfieÏních pfiítokÛ Rakovnického potoka a je obklopen mokfiady s prameni‰ti zarostl˘mi náletem bfiízy, osiky a vrb, na pobfieÏí s úzk˘m pruhem s ra‰eliníkem a suchop˘rem úzkolist˘m. Jde o refugium fiady obojÏivelníkÛ.

3 kuÀka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a ã. horsk˘ (T. alpestris) a populace zelen˘ch skokanÛ (Rana esculenta synkl.).

Bez hospodáfiskéVYUÎITÍ ho vyuÏití, v území instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

624, 1107 strana 574

Okres Rakovník

1


PodhÛrka

Niva Klíãavy s ãásteãnû zanesen˘m rybníkem Podhorní I, 800 m západnû od Pecínova. Katastrální území: Nové Stra‰ecí


V˘mûra: 6,3 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Mûlk˘ rybník zarÛstající bultov˘mi ostfiicemi byl v roce 2000 vyãi‰tûn a pobfieÏní vegetace regeneruje. Je lemován ol‰inami a baÏinn˘mi loukami, které pfiecházejí do kosen˘ch ovsíkov˘ch luk.

2 GEOLOGIE Podklad tvofií kfiídové slínovce (spodní turon) a mladoprvohorní pískovce (svrchní karbon). Na nich jsou vyvinuty trvale zamokfiené jílovito-hlinité aÏ hlinité pÛdy typu zbahnûlého gleje aÏ saprické organozemû.

Rybník na potoKVùTENA ce Strouha byl znaãnû zanesen smyvy z okolních polí. Byl proto vyãi‰tûn a hráz opravena. Rostou na nûm spoleãenstva plovoucích okfiehkÛ (o. men‰í – Lemna minor a o. trojbrázd˘ – L. trisulca), v mûlãích vodách spole-

ãenstvo bublinatek (Utricularia sp.). Na zamokfien˘ch okrajích rybníka dominují podle ekologick˘ch podmínek vysoké ostfiice, napfi. ostfiice latnatá (Carex paniculata) a o. prodlouÏená (C. elongata), se smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), svízelem bahenním (Galium palustre) a vrbinou obecnou (Lysimachia vulgaris), dále ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) a na zaná‰en˘ch plochách o. nedo‰áchor (C. pseudocyperus). Na zátopovou ãást navazují ol‰iny. Na su‰‰ích místech v nivû potoka rostou druhovû bohaté pcháãové louky s upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus). V návaznosti se pak vyskytují kosené ovsíkové louky s kostfiavami, srhou fiíznaãkou, zvonky a kopretinami. Podél potoka se místy uplatÀují ol‰iny a vrbiny s vrbou u‰atou (Salix aurita) a v. popelavou (S. cinerea). V Podhorním ZVÍ¤ENA rybníce byl proveden v˘zkum zooplanktonu a makrozoobentosu. V planktonu se v˘znamnû uplatÀují buchanky, pomûrnû nízké zastoupení perlooãek mÛÏe b˘t dÛsledkem zv˘‰ené prÛtoãnosti. Na podzim je zde velice hojn˘ vífiník Keratella cochlearis. Ze vzácnûj‰ích druhÛ ptákÛ tu byl pozorován pfiedev‰ím po-

lák mal˘ (Aythya nyroca), dále krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), luÀák ãerven˘ (Milvus milvus), ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis) a Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio). Ani u jednoho z v˘‰e uveden˘ch druhÛ v‰ak nebylo prokázáno hnízdûní; Èuh˘k obecn˘ v‰ak s jistotou hnízdí v okolí. Ze savcÛ zde byla pozorována napfi. veverka obecná (Sciurus vulgaris) a lasice kolãava (Mustela nivalis). Rybník se vyuÏíVYUÎITÍ vá rybáfisky, byl obnoven v rámci programu Revitalizace fiíãních systémÛ. Na loukách probíhají asanaãní zásahy – kosení a odstraÀování náletov˘ch dfievin. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

54 strana 574

1 Mûlk˘ rybník PodhÛrka zasazen˘ do porostÛ mokfiadních ol‰in. 2 Okraje rybníku zarÛstají bultové ostfiice. V popfiedí kvetoucí blatouch bahenní (Caltha palustris).

RA 23

557

Stfiední âechy

1

2 Horninov˘ GEOLOGIE podklad tvofií kfiídové (spodní turon – bûlohorské souvrství) písãité slínovce (tzv. opuky). Ty vystupují v pfiíkr˘ch srázech a jejich podloÏí tvofií glaukonitické slínovce a pískovce kfiídového útvaru (svrchní cenoman – korycanské souvrství). Horniny svrchních prvohor (permské pískovce) zasahují do území jen okrajovû. Geomorfologicky jde o v˘raznou hranu asymetrického údolí Pochvalovského potoka trvale modelovanou sesuvy písãit˘ch slínovcÛ, ãímÏ se obnovují pfiirozené skalní v˘chozy. Úpatí stûny je modelováno odluãn˘mi plochami sesuvÛ, mezi nimiÏ leÏí sesuté masy, v jiÏní

1 Kvetoucí medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi). 2 Omûj pestr˘ (Aconitum variegatum) roste na balvanité suti pod opukovou stûnou. 3 âerstvé v˘chozy opuk ve skalních stûnách poskytují vhodná stanovi‰tû pro vápnomilné rostliny i drobné Ïivoãichy, zatímco na plo‰inách je povrch opuk odvápnûn a pÛdy mají chud˘ kysel˘ charakter.

558

RA 24

3 ãásti území i hrubû balvanité sutû. Vyvinuty jsou chudé kamenité pÛdy rázu kambizemí. Na ãerstv˘ch v˘chozech písãit˘ch slínovcÛ jsou vyvinuta rÛzná stadia rendzin nebo pararendzin. Plo‰ina nad strKVùTENA mou opukovou stûnou je odvápnûná a porostlá kyselou doubravou s borovicí lesní (Pinus sylvestris). V jejím lemu se na hranû stûny vyskytuje nûkolik plaziv˘ch kefiÛ medvûdice lékafiské (Arctostaphylos uva-ursi) spolu se zimostrázkem alpsk˘m (Polygaloides chamaebuxus), borÛvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (Rhodococcum vitis-idaea). Na stûnû, kde vystupují ãerstvé polohy opuk, rostou trávníky, jejichÏ skladba je obdobou vegetace bíl˘ch strání a které pfiecházejí v rozvolnûné porosty s lískou obecnou (Corylus avellana), svídou krvavou (Swida sangui-

Národní pfiírodní rezervace

Pochvalovská stráÀ

2 km dlouh˘ strukturní svah se svislou, aÏ pfies 20 m vysokou skalní stûnou v horní ãásti, 1,5 km na severov˘chod od Pochvalova a 1,5 km na jihov˘chod od Smilovic. Katastrální území: Kozojedy


V˘mûra: 24,3 ha

Vyhlá‰eno: 1989

Jedná se o v˘znamn˘ geomorfologick˘ fenomén na hranû plo‰iny DÏbánu, kde se odlamují písãité slínovce (tzv. opuky) a vytváfiejí svislou stûnu s balvanitou sutí na úpatí. Na hranû svahu rostou borovice a reliktní medvûdice lékafiská (Arctostaphyllos uva-ursi), na opukovû obnaÏené stûnû pûchava vápnomilná (Sesleria albicans). Na suti pod stûnou roste suÈov˘ les s lípou.

Okres Rakovník

4 nea), borovicí lesní (Pinus sylvestris) a lípou malolistou (Tilia cordata). Roste zde napfi. pûchava vápnomilná (Sesleria albicans), lnûnka bavorská (Thesium bavarum) a tr˘zel vonn˘ (Erysimum odoratum). Pod stûnou je nahromadûna hrubozrnná suÈ, ve které se uchytil suÈov˘ les, místy s omûjem pestr˘m (Aconitum variegatum). V fiídkém zápoji roste dále l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), dfiín jarní (Cornus mas), orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) apod. V roce 2000 zde byl zji‰tûn kriticky ohroÏen˘ mech Seligeria campylopoda, kter˘ kromû DÏbánu roste v âR je‰tû v Krkono‰ích a v Host˘nsk˘ch vr‰ích. 5

6

Bylo zde zji‰tûno ZVÍ¤ENA bohaté lesní spoleãenstvo mûkk˘‰Û charakteristické pro okrajové hrany opukové tabule DÏbánu. Bohatá malakofauna Ïije pfiedev‰ím v kamenit˘ch osypech na úpatí skal, vÛdãím druhem je zde Helicodonta obvoluta. Z dal‰ích citliv˘ch lesních druhÛ zde Ïije napfi. Sphyradium doliolum, Aegopinella pura, Isognomostoma isognomostomos ãi Macrogastra plicatula. Opukové stûny hostí charakte-

ristické spoleãenstvo se závornatkami Laciniaria plicata a Clausilia dubia (v˘skyt tohoto druhu zde má reliktní charakter). Území národní VYUÎITÍ pfiírodní rezervace bez hospodáfiského vyuÏití. Byl v nûm instalován informaãní panel. 457, 458, BIBLIOGRAFIE 460, 624, 1107, 1350, 1573 MAPA ÚZEMÍ

strana 575

4 Bûlohorské opuky vystupují místy na okrajov˘ch hranách dÏbánské tabule v podobû svisl˘ch stûn, které vznikají v dÛsledku sesuvÛ, jak je vidût v pravé ãásti snímku. 5 Kvetoucí dfiín jarní (Cornus mas), vyskytuje se na rozvolnûn˘ch místech v suÈov˘ch porostech. 6 Soudkovka Ïebernatá (Sphyradium doliolum), v˘znaãn˘ druh svûtl˘ch, pfiedev‰ím suÈov˘ch lesÛ teplej‰ích pahorkatin, dává pfiednost vápnit˘m podkladÛm.

RA 25

559

Stfiední âechy

1

2

4 GEOLOGIE Systém puklinov˘ch pramenÛ potoka Javornice v úvalovitém údolí na holorovinû je zaloÏen v granitoidech a prekambrick˘ch (neoproterozoick˘ch) bfiidlicích. Samotn˘ pÛdní pokryv tvofií trvale zamokfiené jílovito-hlinité aÏ hlinité pÛdy typu zbahnûlého gleje aÏ saprické organozemû.

3

1 Ostfiice mûch˘fikatá (Carex vesicaria) je hlavním druhem na prameni‰ti. 2 Ostfiice obecná (Carex nigra) je jedním z druhÛ bezkolencové louky. 3 Smilka tuhá (Nardus stricta) roste ve vfiesovi‰tích v okolí prameni‰tû. 4 Prameni‰tní louka s metlicí trsnatou.

560

RA 26

Prameni‰tû K VùTENA a odtokové strouhy obklopují stfiídavû podmáãené bezkolencové louky s vysok˘m podílem náletov˘ch dfievin, napfi. bfiíza bûlokorá (Betula pendula) a topol osika (Populus tremula). Na su‰‰ích místech jsou vfiesovi‰tû se smilkou tuhou (Nardus stricta), hvozdíkem teãkovan˘m (Dianthus deltoides) a violkou psí (Viola canina). Na tyto plochy se ‰ífií borovice lesní (Pinus sylvestris). V centru prameni‰tû jsou porosty bezkolence modrého (Molinia caerulea) a metlice trsnaté (Deschampsia cespitosa), doprovázené fiadou ostfiic, jako je o. zobánkatá (Carex rostrata), o. ‰edavá (C. canescens), o. mûch˘fikatá (C. vesicaria), o. zajeãí


Prameny Javornice

Prameni‰tû potoka Javornice, 1,7 km jiÏnû od Sosnû. Katastrální území: Drahou‰, SoseÀ


V˘mûra: 1,98 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Prameni‰tû potoka Javornice s ostfiicov˘mi porosty obklopené bezkolencov˘mi loukami, které postupnû zarÛstají náletem bfiízy a osiky. Na such˘ch místech je vfiesovi‰tû s podhorsk˘mi druhy. (C. ovalis), o. prosová (C. panicea), o. li‰ãí (C. vulpina), o. obecná (C. nigra), suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium), violkou bahenní (Viola palustris), ‰tírovníkem baÏinn˘m (Lotus uliginosus), prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza majalis) apod., podél struh jsou porosty s blatouchem bahenním (Caltha palustris) a dûhelem lesním (Angelica sylvestris).

Zoologick˘ prÛZVÍ¤ENA zkum nebyl dosud provádûn. VYUÎITÍ Prameni‰tû je koseno a je odstraÀován nálet dfievin. V chránûném území byl instalován informaãní panel. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

54, 624 strana 575

Okres Rakovník

2

3

1


Pfiílepská skála

Vrchol Pfiílepské skály je 1 km v˘chodnû od obce Pfiílepy. Katastrální území: Pfiílepy

Nadmofiská v˘‰ka: 417,6 m

V˘mûra: 7, 95 ha

Vyhlá‰eno: 2001

Opu‰tûn˘ zarÛstající pískovcov˘ lom, krajinná dominanta a v˘znaãn˘ geomorfologick˘ útvar, kter˘ vystupuje nad okolní krajinu (417,6 m n. m.).

GEOLOGIE Nejvy‰‰í bod Rakovnické kotliny (417,6 m n. m.) je tvofien skalnat˘m sukem karbonsk˘ch arkózov˘ch pískovcÛ kladenského souvrství.

Zrno horniny je vût‰inou hrubé aÏ stfiední se znaãn˘m mnoÏstvím úlomkÛ ÏivcÛ, které procházejí stadiem kaolinizace. Na svazích vystupují ãetné skalky,

balvany a balvanové proudy. Vyvinuty jsou arenické kambizemû. Rozru‰ené skalKVùTENA ní stûny jámového lomu ve v˘chozu pískovce porÛstá nálet osiky, borovice, jefiábu ptaãího a akátu. V podrostu je chudá acidofilní vegetace s vfiesem (Calluna vulgaris), kostfiavou ovãí (Festuca ovina) a metliãkou kfiivolakou (Avenella flexuosa), ke které na svûtl˘ch místech pfiib˘vá pavinec modr˘ (Jasione montana), trávniãka prodlouÏená (Armeria elongata) nebo jestfiábník savojsk˘ (Hieracium sabaudum). Na otevfien˘ch písãit˘ch plo‰kách se uchovaly populace vzácného smilu píseãného (Helichrysum arenarium), mrvky my‰í ocásek (Vulpia myuros) a chmerku vytrvalého (Scleranthus perennis). Zajímavé jsou teplomilné prvky na vrcholu skály, které jsou typické pro teplomilné trávníky, jako chrpa por˘nská (Acosta rhenana), hlaváã Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), smûlek ‰tíhl˘ (Koeleria macrantha, pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias) nebo máãka ladní (Eryngium campestre). Na stinn˘ch místech naopak spoleãnû s vfie-

sem roste smilka (Nardus stricta) a trojzubec poléhav˘ (Sieglingia decumbens). Po skonãení tûÏby osídlil hojnû lom vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), jehoÏ populace se se zarÛstáním lokality dfievinami sníÏila. Suchomilná spoZVÍ¤ENA leãenstva bezobratl˘ch ÏivoãichÛ jsou vázána na písãit˘ substrát. Skála byla otevfieVYUÎITÍ na lomem, dnes jiÏ neãinn˘m. Po okrajích skály jsou druhotné v˘sadby dfievin a místy se uplatÀují ménû nároãné teplomilné druhy rostlin. Lokalita je vyuÏívána jako cviãná stûna pro horolezce a vyhlídkov˘ bod. Náv‰tûvnost je tfieba urãit˘m zpÛsobem usmûrnit. BIBLIOGRAFIE

624

1 ZarÛstající lomová stûna v karbónsk˘ch pískovcích. 2 a 3 Hlaváã Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca) a máãka ladní (Eryngium campestre) ukazují na návaznost této lokality na teplomilnou kvûtenu ‰ir‰ího okolí.

RA 27

561

Stfiední âechy

1

2

3

Horninov˘ GEOLOGIE podklad tvofií slepence a pískovce svrchních prvohor (svrchní karbon, stefan – spodní ãervené souvrství) a prekambrické (neoproterozoické) bazalty a fylitické bfiidlice. Na nich jsou vyvinuty trvale zamokfiené jílovitohlinité aÏ hlinité pÛdy typu zbahnûlého gleje aÏ saprické organozemû.

1

Leteck˘ pohled na horní rybník odhaluje zonaci plovoucí i pobfieÏní vegetace. 2 V podmáãené smrãinû najdeme druh pfiirozen˘ch smrãin sedmikvítek evropsk˘ (Trientalis europaea). 3

Na hladinû plave vysazen˘ leknín, rdest vzpl˘vav˘ a drobná ‰ejdraãka bahenní.

562

RA 28

KVùTENA V území je zahrnuta silnû podmáãená potoãní niva Mladotického potoka, v níÏ jsou vybudovány dva malé lesní rybníky, které propojuje ol‰ina s tfitinou ‰edavou (Calamagrostis canescens). Horní rybník je pozoruhodn˘ vytvofienou hydroserií. Na hladinû plovou vysazené lekníny (Nymphaea spp.) vãetnû rÛÏového kultivaru, rdest vzpl˘vav˘ (Potamogeton natans), bublinatka jiÏní (Utricularia australis), ‰ejdraãka bahenní (Zannichellia palustris), v mûlkém pobfieÏí rybníka kofiení ìáblík bahenní (Calla palustris), ‰ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), které stfiídají kolonie ostfiice zobánkaté (Carex rostrata) a o. mûch˘fikaté (C. vesicaria). Na nû navazuje pruh se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriopho-


Rybníãky u Podbofiánek

Skupina dvou rybníkÛ na Mladotickém potoce a pfiilehlé podmáãené pozemky, 1,2 km jihozápadnû od Podbofiánek. Katastrální území: Podbofiánky


V˘mûra: 21,9 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Lesní rybníky mají pfiirozenou zonaci spoleãenstev od volnû plovoucích vodních rostlin pfies mûlké pobfieÏí k podmáãené smrãinû propojené zamokfienou ol‰inou v nivû Mladotického potoka. rum angustifolium), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), violkou bahenní (Vi-

ola palustris), psineãkem psím (Agrostis canina) a ãásteãnû i ra‰eliníky (Sphagnum spp.).

Okres Rakovník

8

9 4 ‰eliníku Sphagnum denticulatum tu Ïije drobn˘ vzácn˘ li‰ejník Absconditella sphagnorum, kter˘ odjinud ze stfiedních âech není znám. Pfiírodní rezervaZVÍ¤ENA ce je v˘znamn˘m refugiem obojÏivelníkÛ. Byl zde zaznamenán napfi. pomûrnû vzácn˘ ãolek horsk˘ (Triturus alpestris).

5

6

7

Dolní rybník byl v roce 2000 vyãi‰tûn a hráz byla opravena. Vytváfií se na nûm opût typická hydroserie od vzpl˘vav˘ch hydrofyt, jako je rdest vzpl˘vav˘ a laku‰ník vodní (Batrachium aquatile), pfies okraje lemované ra‰eliníky, ostfiicí mûch˘fikatou a ìáblíkem bahenním k navazujícím ol‰inám. V˘‰e poloÏené polohy v údolí lemují podmáãené smrãiny se sedmikvítkem evropsk˘m (Trientalis europaea) a tfitinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a písãité bory s plavuní vidlaãkou (Lycopodium clavatum) a plavuníkem zplo‰tûl˘m (Diphasiastrum complanatum). Vzácnû se v lesním porostu vyskytuje korálice trojklanná (Corallorhiza trifida). V údolí je téÏ na ménû podmáãen˘ch místech kosená louka s upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus), hadilkou obecnou (Ophioglossum vulgatum), kosatcem sibifisk˘m (Iris sibirica) a prstnatcem májov˘m (Dactylorhiza majalis). Na ra-

V rámci prograVYUÎITÍ mu Revitalizace fiíãních systémÛ byl citlivû obnoven Dolní rybník a pfiipravuje se obnova Horního rybníka vãetnû hráze. Byl instalován informaãní panel a závora pfied hráz Horního rybníka. BIBLIOGRAFIE 1107 MAPA ÚZEMÍ

624, 632, strana 575

4 Zastínûné okraje vodní nádrÏe zarÛstají ra‰eliníky. 5 ëáblík bahenní (Calla palustris) kofiení v mûlkém pobfieÏí rybníka. 6 V okolí dolního rybníka rostou podmáãené smrãiny. 7 Komplex chránûného území uzavírá kosená blatouchová louka. 8 PlavuÀ vidlaãka (Lycopodium clavatum) roste v písãitém boru na svazích kolem dolního rybníãka. 9 Znakoplavka (Notonecta sp.) s uloven˘m vírníkem.

RA 29

563

Stfiední âechy

1

3

2 Jámov˘ lom zaGEOLOGIE loÏen˘ v biotitické Ïule stfiednû zrnité aÏ hrubozrnné, narÛÏovûlé barvy. Na západním okraji lomu je zachycen styk se v‰esmûrnû zrnit˘m biotitick˘m granodioritem. Smûrem severním, lomem v‰ak nezachycen, je styk tûchto granitoidních tûles s neoproterozoick˘mi bfiidlicemi, které jsou v tûchto místech kontaktnû pfiemûnûny ve skvrnité bfiidlice. Na puklinách granitoidu v lomu byly zji‰tûny ‰upinky uranov˘ch slíd. V lomu a jeho tûsném okolí antropogenní pÛdy vzniklé lomovou ãinností, v ‰ir‰ím okolí jsou vyvinuty kambizemû. Jámov˘ lom zaKVùTENA rÛstá po ukonãení tûÏby rychle dfievinami, zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a bo-

1 Hru‰tiãka okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia) roste na obnaÏen˘ch skalkách ve stfiedu malého lomu. 2

Vrba jíva (Salix caprea), patfií k pion˘rsk˘m dfievinám zahajujícím spontánní revitalizaci lomÛ. 3

564

Zatopen˘ lom v biotitické Ïule.

RA 30

rovicí lesní (Pinus sylvestris). Na dosud nezarostl˘ch svûtlinách se vyskytuje jestfiábník zední (Hieracium murorum) a j. savojsk˘ (H. sabaudum), pavinec modr˘ (Jasione montana), ze vzácn˘ch druhÛ lnûnka alpská (Thesium alpinum) a hru‰tiãka okrouhlolistá (Pyrola rotundifolia), li‰ejníky a mechorosty, zejména ploník chluponosn˘ (Polytrichum piliferum). V podrostu lesního náletu roste nejãastûji metliãka kfiivolaká (Avenella flexuosa) a místy borÛvka ãerná (Vaccinium myrtillus). V jámovém lomu je trvalá hladina vody, která pomalu zarÛstá plovoucími hydrofyty (okfiehek men‰í Lemna minor, závitka mnohokofienná Spirodela polyrhiza, rdest vzpl˘vav˘ Potamogeton natans). V okolí lomu jsou suché trávníky s kruãinkou barvífiskou (Genista tinctoria) a violkou psí (Viola canina). Území má v˘ZVÍ¤ENA znam pfiedev‰ím jako refugium obojÏivelníkÛ a ptactva. Jedná se napfi. o hnízdi‰tû kachny divoké (Anas platyrhynchos), budníãka men‰ího (Phylloscopus collybita) ãi pûnice ãernohlavé (Sylvia atricapilla). Chránûné území VYUÎITÍ bylo asanováno v rámci Programu péãe o krajinu. Byly v nûm odstranûny náletové dfieviny a byl umístûn informaãní panel.


SoseÀsk˘ lom

Opu‰tûn˘ zalesnûn˘ lÛmek na mírném svahu 800 m jiÏnû od Sosnû. Katastrální území: SoseÀ


V˘mûra: 0,63 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Území tvofií mineralogické nalezi‰tû v kyzov˘ch bfiidlicích.

Okres Rakovník

3

1


Tankodrom

B˘valé vojenské cviãi‰tû severozápadnû od Rakovníka, 1,3 km jiÏnû od Ole‰né v Rakovnické kotlinû. Katastrální území: Rakovník


V˘mûra: 31,2 ha

Vyhlá‰eno: 1999

Pfiedmûtem ochrany je pestrá kvûtena a zvífiena, zejména bezobratlí a obojÏivelníci na druhotnû vznikl˘ch stanovi‰tích vojenského cviãi‰tû.

2 Horninov˘ GEOLOGIE podklad tvofií arkózy s vloÏkami slepencÛ, pískovcÛ, prachovcÛ a jílovcÛ spodního ãerveného souvrství na rozhraní westphalstefan svrchního karbonu. Na celém území jsou vyvinuty hluboké kambizemû a luvizemû. Georeliéf byl dlouhodobû ovlivnûn pojezdy vojenské techniky a kopáním cviãn˘ch okopÛ. V˘chozy skalního podkladu jsou

vzácné v severní a západní ãásti Tankodromu, zejména v místech umûl˘ch v˘kopÛ. Po ukonãení KVùTENA funkce vojenského cviãi‰tû území zarÛstá samovolnû náletem dfievin, zejména bfiízou bûlokorou (Betula pendula), topolem osikou (Populus tremula), borovicí lesní (Pinus sylvestris), vrbou jívou (Salix caprea), dále

hlohy (Crataegus sp.), trnkami (Prunus spinosa) a rÛÏemi (Rosa sp.). Na se‰lapan˘ch plochách cviãi‰tû vytrvávají svûtlomilné druhy písãit˘ch lad jako bûlolist rolní (Filago arvensis), turan ostr˘ (Erigeron acre), lipnice smáãknutá (Poa compressa), jetel rolní (Trifolium arvense), mrvka my‰í ocásek (Vulpia myuros) apod. Do zatopen˘ch tankov˘ch okopÛ migrují vodní rostliny, napfi. Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica), bahniãka (Eleocharis palustris), orobinec úzkolist˘ (Typha angustifolia), sítiny (Juncus sp. div.) apod. Vût‰í ãást plochy porÛstají druhy ovsíkov˘ch luk, silnû se také uplatÀuje tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) a fiada nitrofilních plevelÛ – pelynûk ãernob˘l, pcháã oset, kapustka obecná apod. Na vodní plochy ZVÍ¤ENA jsou zde vázány nûkteré druhy obojÏivelníkÛ vãetnû vzácné ropuchy krátkonohé (Bufo calamita) a ãolka horského (Triturus alpestris). V periodick˘ch tÛních byl zaznamenán ohroÏen˘ listonoh letní (Triops cancriformis), nápadn˘ kor˘‰ vázan˘ na vys˘chající kaluÏe s nezneãi‰tûnou vodou a s nezarostl˘m jílovit˘m dnem. Na tankodromech ve vojensk˘ch pásmech je udrÏování takov˘chto biotopÛ dobfie zaji‰tûno. Po ukonãení provozu v‰ak dochází k zarÛstání, které je ãasto pfiíãinou mizení tohoto druhu. Z mot˘lÛ zde byl zaznamenán pfiástevník

4 starãkov˘ (Hypocrita jacobaeae) a martináãek habrov˘ (Eudia pavonia). Pfii ornitologickém prÛzkumu byl zji‰tûn silnû ohroÏen˘ krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), ohroÏená koroptev polní (Perdix perdix) a Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio). Pfiedchozí praviVYUÎITÍ delné naru‰ování bûhem vojenského v˘cviku skonãilo na zaãátku 90. let 20. století a od té doby pokraãuje pfiirozená sukcese smûfiující k pfievládnutí dfievin. Pro uchování ochranáfisk˘ch hodnot by bylo nutné tento pfiirozen˘ pochod brzdit pravideln˘mi zásahy. Chránûné území jiÏ bylo upravováno v rámci Programu péãe o krajinu, byly koseny louky. MAPA ÚZEMÍ

strana 576

1 Celkov˘ pohled na opu‰tûné vojenské cviãi‰tû. 2 Ëuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) nachází optimální Ïivotní podmínky na otevfien˘ch plochách zarÛstajících kfiovinami. 3 RÛÏe ‰ípková (Rosa canina) je nejãastûj‰í kefi, kter˘ zarÛstá opu‰tûné cviãi‰tû. 4 Tfitina kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) tvofií celé vegetativnû se rozrÛstající porosty.

RA 31

565

Stfiední âechy

1 GEOLOGIE Skalní podloÏí je tvofieno pestr˘m sledem svûtl˘ch arkózovit˘ch a kaolinitick˘ch pískovcÛ a jílovcÛ, prachovcÛ a jilovit˘ch pískovcÛ svrchních prvohor (karbon, stefan – spodní ãervené souvrství), ãervené aÏ hnûdoãervené barvy. Horniny karbonu jsou pfiekryty deluviálními hlínami, fluviálními hlinit˘mi písky a ãásteãnû ra‰elinou.

2

1

Pohled na ra‰elinou louku lemovanou vrbami a ol‰emi. 2 Hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe) roste na vlhké ra‰elinné louce. 3

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) roste hojnû na povrchu ra‰eliníkÛ.

566

RA 32

Údolí potoka KVùTENA je zarostlé rákosem obecn˘m (Phragmites australis) a ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa), kde se uplatní pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum) a p. bahenní (C. palustre), kakost baÏinn˘ (Geranium palustre) a vrbina obecná (Lysimachia vulgaris). Na malé ãásti území byly sm˘ceny ol‰e a zavedeno kosení rákosu. Tím se obnovily porosty ra‰elinné louky, kde pfievaÏují vyv˘‰ené trsy bezkolence modrého (Molinia caerulea) spolu s ãertkusem luãním (Succisa pratensis), krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis) a vrbou rozmar˘nolistou (Salix rosmarinifolia). Objevuje se i ostfiice Davallova (Ca-


V Bahnách

Ra‰elinná louka v údolí potoka Kaãáku (Lodûnice), 1 km jiÏnû od obce Tfitice. Katastrální území: Tfitice u Nového Stra‰ecí

Nadmofiská v˘‰ka: 422 m

V˘mûra: 8,6 ha

Vyhlá‰eno: 1952,

Pfiedmûtem ochrany je ra‰elinná louka s bezkolencem modr˘m a fiadou velmi vzácn˘ch druhÛ. âásti luk zarÛstají rákosem a ol‰í.

3

Okres Rakovník

6

7

8

4 se stagnující vodou bublinatka jiÏní (Utricularia australis). ZVÍ¤ENA Z fauny bezobratl˘ch jsou v˘znamné druhy vlhko- a chladnomilné (hmyz, pavouci ap.), vázané na biotop ra‰elini‰tû. Charakteru lokality také odpovídá v˘skyt chladnomilné je‰tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara), která je v niÏ‰ích polohách vázána na stanovi‰tû typu ra‰elini‰È, a také hrabo‰e mokfiadního (Microtus agrestis).

5 rex davalliana), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) a hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe). Ve sníÏeninách roste ra‰eliník (Sphagnum spp.) v nejménû 10 druzích, kter˘ porÛstá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a v tûsné

návaznosti se vyskytuje kohátka kalí‰katá (Tofieldia calyculata), tolije bahenní (Parnassia palustris) a v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica). Na místech s obnaÏenou ra‰elinnou pÛdou se uplatní tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) a v pfiíkopech

Území vyÏaduje VYUÎITÍ trvalou péãi – kosení, naru‰ování drnu pro uchycení pion˘rsk˘ch druhÛ. Tyto zásahy jsou provádûny v rámci Programu péãe o krajinu s dobr˘mi v˘sledky. V rezervaci je umístûn informaãní panel. BIBLIOGRAFIE 1107, 1605 MAPA ÚZEMÍ

624, 982, strana 576

9

4 Ra‰elinná louka s dominantním bezkolencem modr˘m. 5 Rosnatka anglická (Drosera anglica) byla na lokalitu anonymnû vysazena. Její dal‰í osud bude sledován. 6 Tolije bahenní (Parnassia palustris), jeden z fiady vzácn˘ch druhÛ na lokalitû. 7 Tuãnice obecná (Pinguicula vulgaris) vyhledává obnaÏenou ra‰elinnou pÛdu. 8 ·idélko páskované (Coenagrion puella) ob˘vá men‰í stojaté vody s pobfieÏní vegetací. 9 K velice vzácn˘m druhÛm patfií i v‰ivec ladní (Pedicularis sylvatica).

RA 33

567

Stfiední âechy Pfiírodní park

DÏbán

Vyhlá‰en v roce 1994 okresními úfiady v Rakovníku, Lounech a Kladnû (1996) na plo‰e 416 km2 (Rakovník 133 km2, Kladno 79 km2, Louny 203,8 km2). Pfiírodní park DÏbán je jeden z nejrozsáhlej‰ích pfiírodních parkÛ âeské republiky o celkové v˘mûfie 41 578 ha, z ãehoÏ na stfiedoãeské okresy Rakovník a Kladno pfiipadá zhruba jedna polovina – 21 200 ha (z toho je v okrese Rakovník asi 13 300 ha). Zabírá nejen vlastní DÏbán, tj. zdviÏen˘ jihozápadní okraj ãeské kfiídové tabule, ale i jeho západní aÏ jihozápadní lesnaté pfiedhÛfií aÏ k údolí Bl‰anky na jih od Îatce. Na druhé stranû se táhne smûrem ke Kladnu, zatímco na jihu pfiesahuje jeho hranice aÏ do údolí nejhofiej‰ího Kaãáku (Lodûnice) s rybniãnou soustavou mezi ¤evniãovem a Lodûnicemi vãetnû vrchu Îal˘ (506,2 m n. m.) a lesního komplexu v jeho v˘chodním pfiedhÛfií. Krajinn˘ ráz DÏbánu urãuje jeho geologická stavba a údolí vodních tokÛ odvodÀující toto území, které je nejv˘‰e poloÏené na rozvodí mezi dolní Berounkou na jihu a Ohfií na severu. Na plo‰e uloÏen˘ch nebo mírnû uklonûn˘ch souvrstvích permokarbonu, pfiedev‰ím na svrchních ãerven˘ch vrstvách, jejichÏ zvûtraliny dodávají ornicím svérázné ãervenohnûdé zbarvení, spoãívají témûfi vodorovnû uloÏené druhohorní

horniny svrchní kfiídy, které se velmi mírnû sklánûjí k severu aÏ severov˘chodu. Jejich spodnûj‰ím ãlenem jsou cenomanské pískovce, které od nadloÏních spodnoturonsk˘ch opuk bûlohorského souvrství oddûluje poloha glaukonitick˘ch slínÛ. Pomûrnû pevné opuky (písãité slínovce) tvofií charakteristické náhorní roviny a stolové vrchy, které v centrální nejvy‰‰í ãásti (ãlenûné hlubok˘mi údolími pfiítokÛ Ohfie) tvofií strmé okrajové hrany a místy, pfiedev‰ím v místech zasaÏen˘ch ãetn˘mi sesuvy, svislé skalní stûny. Severov˘chodní svah ãlení mnoÏství drobnûj‰ích tokÛ, které smûfiují k Vltavû a jejichÏ údolí jsou mnohem mûlãí. Rozevfiené údolí Kaãáku (Lodûnice) v permokarbonském podkladu s ãetn˘mi rybníky kontrastuje s ostrou jihozápadní hranou centrální dÏbánské tabule. Ve srovnání se sv˘m okolím se DÏbán vyznaãuje pomûrnû vysokou lesnatostí, coÏ respektují i hranice parku. Krom krajinného svérázu daného protikladem mezi obdûlan˘mi plochami vyznaãen˘mi ãerven˘mi ornicemi na permokarbonu a bíl˘mi opukov˘mi stránûmi nad nimi, tak dobfie znám˘mi z Rabasov˘ch obrazÛ, se DÏbán vyznaãuje i mnoh˘mi pfiírodními pozoruhodnostmi, dnes chránûn˘mi v fiadû maloplo‰n˘ch území. Jsou to pfiedev‰ím skalní hrany opukové tabule (NPR Pochvalovská stráÀ)

1

1 Sedlo pod hradem DÏbán pfii pohledu od severu. Zalesnûné srázy opukové tabule se tyãí nad poli a chmelnicemi v rozevfien˘ch údolích v permokarbonu. Vpravo vrch Rovina s proslul˘mi kounovsk˘mi fiadami. Typická krajina uvnitfi DÏbánu. 2 Rekonstruovan˘ statek ve Hfiedlích, typick˘ stavební materiál a vesnická architektura DÏbánu.

568

RA 34

2

Okres Rakovník

na okrese Rakovník, jejíÏ horní hranu s borovicemi lesními (Pinus sylvestris) lemují porosty kefiíãkÛ vzácné medvûdice lékafiské (Arctostaphylos uva-ursi) a kde najdeme i celé porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) i teplomiln˘ dfiín jarní (Cornus mas) na otevfien˘ch místech. Teplomilná vegetace, pfiedev‰ím kvûtnaté trávníky s váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), je v˘znaãná pro bezlesé opukové svahy, zatímco na vlhkém dnû a prameni‰tích v údolích, pfiedev‰ím v jihov˘chodní ãásti, najdeme i vápnité slatiny a pûnovce s fiadou u nás velice vzácn˘ch druhÛ, jako je lnûnka zobánkatá (Thesium rostratum). V buãinách roste mohutná k˘chavice ãerná (Veratrum nigrum) v okolí Bílichova. V teplomiln˘ch kfiovi‰tích se setkáme i s kalinou tu‰alajem (Viburnum lantana), cel˘mi porosty tfiemdavy bílé (Dictamnus albus) i stfievíãníkem pantoflíãkem (Cypripedium calceolus). S tûmito bohat˘mi porosty kontrastují kyselé doubravy na opukov˘ch planinách rovn˘ch jako stÛl, kde v‰ak kvete dvoubarevn˘mi kvûty zimostrázek alpsk˘ (Polygaloides chamaebuxus), v˘znaãn˘ druh západní poloviny âech. Ze DÏbánu je znám i vzácn˘ hrachor rÛznolist˘ (Lathyrus heterophyllus) a na druhé stranû také druhy slatin, jako tfieba kohátka kalí‰katá (Tofieldia calyculata) na slatinû v PR V Bah-

nách u Tfitic na horním Kaãáku (Lodûnici). Oblast DÏbánu je bohatá i mykologicky. Vyskytuje se zde napfi. vzácn˘ rosolovec ãerven˘ (Tremiscus helvelloides), z hfiibovit˘ch hfiib pfiívûskat˘ (Boletus appendiculatus) a vzácn˘ klouzek tridentsk˘ (Suillus tridentinus) mykorhiticky vázan˘ na modfiín, z lupenat˘ch jarní ‰Èavnatka bfieznovka (Hygrophorus marzuolus) i nehojná bûloãechratka hofiká (Leucopaxillus gentianeus) a muchomÛrka královská (Amanita regalis), ãastûj‰í u nás ve vy‰‰ích polohách. Krajinû DÏbánu dodávají osobit˘ kolorit ãetné chmelnice, které v letním období zvy‰ují podíl zelenû, jinde pak zbytky po jiÏ dávno zaniklém dolování ãerného uhlí nebo zarÛstající lÛmky na bûlavé opuky, která svítí i ze stûn star‰ích venkovsk˘ch chalup ve dÏbánsk˘ch obcích. Podivuhodn˘m objektem jsou tajuplné fiady dinasov˘ch kfiemencÛ na planinû Rovina, zvané Kounovské kamenné fiady. DÏbán není jen oázou malebné lesní krajiny uprostfied bezles˘ch lánÛ Îatecka, Lounska a Kladenska, ale i pozoruhodnou ukázkou svérázné kfiídové krajiny v suchém termofytiku této ãásti âech. Ve vybran˘ch obcích jsou umístûny informaãní panely o hodnotách pfiírodního parku.

3

4 3 BûloÏluté kfiídové opuky tvofií okrajové skalky dÏbánské tabule, pocházejí z doby, kdy stfiední âechy naposledy zalilo mofie. 4

Na hranách dÏbánské tabule se místy zachovaly vápnomilné buãiny.

RA 35

569

Stfiední âechy Pfiírodní park

Jesenicko

PÛvodnû zde byla vyhlá‰ena oblast klidu v roce 1987, pfiírodní park byl vyhlá‰en v roce 1994 okresními úfiady Rakovník, Louny a PlzeÀ-sever na plo‰e 10 896 ha. Pfiírodní park pfiedstavuje rozsáhlé území, které geomorfologicky zhruba odpovídá Petrohradské pahorkatinû v nejzápadnûj‰í ãásti okresu Rakovník s pfiesahem do okresÛ Louny a PlzeÀ-sever. Vyznaãuje se ãlenit˘m georeliéfem v nadmofisk˘ch v˘‰kách 450 aÏ 600 m, jehoÏ charakter je podmínûn pfiedev‰ím v˘chozy granitoidÛ ãistecko-jesenického masivu tvofieného biotitickou Ïulou a baziãtûj‰ím amfibolick˘m granodioritem. Území Ïulov˘ch hornin není souvislé, neboÈ je pfieru‰eno pásem neoproterozoick˘ch fylitick˘ch bfiidlic s vloÏkou spilitÛ. Tyto horniny vystupují i v jiÏní ãásti parku, zatímco niÏ‰í polohy na západû i severu území budují pískovce a jílovce permokarbonu. Geologick˘ podklad znaãnû pfiispívá k rozmanitosti krajiny, v níÏ se stfiídají zalesnûné vrchy tvofiené vût‰inou Ïulami s niÏ‰ími partiemi na

permokarbonu nebo na neoproterozoiku. Stfiedem parku probíhá Oráãovské údolí, v jehoÏ horním rozevfieném úseku leÏí obec Jesenice s dvûma pomûrnû velk˘mi rybníky v tûsném sousedství. Nad ploché, zemûdûlsky vyuÏívané sníÏeniny nápadnû vystupují Ïulové vrchy, místy se skalními útvary, jako jsou Krtské skály (524 m n. m.) nebo skupiny nápadn˘ch vrchÛ v okolí Petrohradu, jiÏ za hranicí rakovnického okresu. Kromû zmínûn˘ch vût‰ích vodních ploch je zde vût‰í poãet mal˘ch rybníãkÛ, které jsou v˘znamné z hlediska botanického i zoologického jako stanovi‰tû nûkter˘ch mokfiadních a vodních rostlin nebo obojÏivelníkÛ. Pfiíkladem jsou dnes maloplo‰nû chránûné lesní Rybníãky u Podbofiánek, kde se vyskytuje ìáblík bahenní (Calla palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ‰karda bahenní (Crepis paludosa) i ãolek horsk˘ (Triturus alpestris), nebo PP Plavi‰tû, která je v˘znamn˘m stanovi‰tûm Ïab (blatnice skvrnité – Pelobates fuscus, kuÀky ohnivé – Bombina bombina) i vachty trojlisté a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis). Na zamokfieném dnû

1

1 Chudou Ïulovou krajinu Jesenicka zpestfiuje fiada rybníkÛ, z nichÏ Jesenick˘ patfií k nejvût‰ím.

570

RA 36

Okres Rakovník

údolí severozápadnû od obce Ostrovec rostla i bledule jarní (Leucojum vernum) a Ïijí tam i pozoruhodné druhy plÏÛ jako napfi. dvojzubka luÏní (Perforatella bidentata). Chudé kyselé doubravy a zãásti i buãiny na Ïulov˘ch návr‰ích, dnes vût‰inou zmûnûné na kulturní bory, kontrastují s daleko bohat‰ími stanovi‰ti na úÏivnûj‰ích horninách permokarbonu, kde najdeme i vegetaci xerotermního rázu jako kvûtnaté váleãkové trávníky s hoficem kfiíÏat˘m (Gentiana cruciata) v údolí Luãního potoka u Jesenice. Vzhledem k stfiídání rÛzn˘ch geologick˘ch substrátÛ i suchému podnebí pfiedstavuje Jesenicko svéráznou krajinu, kde se mísí podhorské acidofilní prvky s xerotermními druhy pronikajícími sem pfiedev‰ím z blízkého jiÏního Îatecka. Jesenicko se sv˘mi lesnat˘mi vrchy, vût‰ími i men‰ími rybníky v lesních zákoutích, Ïulov˘mi skalními útvary i bezles˘mi kotlinami pfiedstavuje krajináfisky atraktivní oblast vyhledávanou rekreanty. Zatím si zachovalo klidn˘ a nenaru‰en˘ ráz, kter˘ v‰ak mohou ohrozit nûkteré zámûry, pfiedev‰ím otvírka vût‰ích tûÏeb granitoidÛ.

3

Pfiírodní park popularizují informaãní panely umístûné v obcích a na vyhlídkov˘ch bodech.

4

2 Îuly tvofií balvanité v˘chozy porostlé acidofilními bory s mechov˘m a borÛvkov˘m podrostem. 3 Na chladnûj‰ím Jesenicku je stále pfiítomna jinde vzácná vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata).

2

4 Na ménû intenzivnû vyuÏívan˘ch v˘slunn˘ch loukách roste hofiec kfiíÏat˘ (Gentiana cruciata).

RA 37

571

Stfiední âechy

5

5 Staré Ïulové lomy dnes pfiedstavují romantická zákoutí, jak ukazuje lom Bedlno na Jesenicku.

572

RA 38

Okres Rakovník KRTSKÉ SKÁLY (1) OSTROVECKÁ OL·INA (2)

STR. STR.

548 555

LOUKY V OBO¤E LIBE≈

STR.

549

LUâNÍ POTOK

STR.

550

RA 39

573

Stfiední âechy MILSKÁ STRÁ≈

STR.

552

NA NOVÉM RYBNÍCE

STR.

554

PLAVI·Tù

STR.

556

PODHÒRKA

STR.

557

574

RA 40

Okres Rakovník POCHVALOVSKÁ STRÁ≈

STR.

558

PRAMENY JAVORNICE

STR.

560

RYBNÍâKY U PODBO¤ÁNEK

STR.

562

RA 41

575

Stfiední âechy TANKODROM

STR.

565

V BAHNÁCH

STR.

566

576

RA 42

Okres Rakovník

1

Památné stromy 1. Dub letní, k. ú. Bdín, p. ã. 95/2, u ã. p. 1, u b˘valého ml˘na, první stavení po levé stranû od Srbãe. O: 505 cm, Vs: 27 m, S: 350 let. 2. Dub letní, k. ú. âistá u Rakovníka, p. ã. 565, zahrada za domem ã. p. 63. O: 326 cm, Vs: 24 m, S: 150 let. 3. Lípa velkolistá, k. ú. âistá u Rakovníka, p. ã. 70, na hfii‰ti v areálu ‰koly. O: 207 cm, Vs: 14 m, S: 80 let. 4. Dub letní, k. ú. Dûkov, p. ã. 151/30, na hranicích zahrady u kfiiÏovatky silnic Dûkov–Vrbice–Vlkov. O: 258 cm, Vs: 19 m, S: 100 let. 5. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 886, asi 30 m vpravo od cesty Sv. Hubert–Smrk, 700 m jihov˘chodnû od Svatého Huberta, ve smrkovém porostu 386 A 4, u lesní cesty vedoucí soubûÏnû s jírovcovou alejí, asi 50 m od ní. O: 310 cm, Vs: 27 m, S: 150 aÏ 200 let. 6. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 909, vlevo od cesty Sv. Hubert–Smrk (modrá turistická znaãka), asi 900 m jiÏnû od Sv. Huberta, okraj bezlesí 103. O: 251 cm, Vs: 25 m, S: 150 aÏ 200 let. 7. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 886, po cestû Sv. Hubert–Smrk, po 600 m odboãit doprava cestou s jírovcovou alejí, vlevo u ní, asi 200 m za levotoãivou zatáãkou (Su‰árenská alej). O: 285 cm, Vs: 33 m, S: 150 – 200 let. 8. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 886, 50 m vlevo od cesty s jírovcovou alejí, asi 500 m od její odboãky z cesty Sv. Hubert–Smrk. V sousedství tohoto stromu je druh˘, stejnû mohutn˘ buk, ov‰em v hor‰ím zdravotním stavu a nevyhlá‰en˘. O: 355 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 9. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 886, asi 400 m jiÏnû od Sv. Huberta, 80 m vlevo od Su‰árenské aleje. O: 340 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 10. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 808, 700 m po silnici Sv. Hubert–Chmeli‰tná, nad Mal˘m pstruhov˘m rybníãkem, cestou pfied silniãním mostkem vlevo, 100 m nad ním. O: 230 cm, Vs: 28 m, S: 200 let.

11. Buk lesní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 808, 700 m od Sv. Huberta cestou po SoseÀské aleji, u Velké louky ve stráni, O: 448 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 12. Dub letní, k. ú. Drahou‰, p. ã. 893, na okraji louky, 1,2 km na jihojihov˘chod od Sv. Huberta vlevo od cesty do Smrku (modrá turistická znaãka). O: 261 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 13. Javor klen, k. ú. Drahou‰, p. ã. 1030, rozcestí „U javoru“, 1 km na severov˘chod od Sv. Huberta, cestou „U panelu“. O: 210 cm, Vs: 18,5 m, S: 230 let. 14. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Hofioviãky, p. ã. 1760/1, u pobofieného kfiíÏku u polní cesty z Hofioviãek do Bedlna. O: 162, 168 cm, Vs: 10 m, S: 60 let. 15. Topol ãern˘, k. ú. Hofioviãky, p. ã. 1756, prav˘ bfieh Oãihoveckého potoka za obcí smûr Karlovy Vary. O: 350 cm, Vs: 22 m, S: 60 let. 16. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. Hfiedle, p. ã. 2658/1, pfied kostelem. O: 332, 309 cm, Vs: 19 m, S: 200 let. 17. Dub letní, skupina 10 stromÛ, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1419, na hrázi rybníka Dolní Fikaã, v blízkosti silnice do Kosobod. O: 300 – 350 cm, Vs: 15 m, S: 200 let. 18. Dub letní, skupina 16 stromÛ, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1444, na hrázi rybníka Horní Fikaã. O: 204 – 350 cm, Vs: 9,5 –15 m, S: 200 let. 19. Dub letní, skupina 24 stromÛ, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1694, jihozápadní okraj obce, na hrázi Velkého rybníka. O: 198 – 355 cm, Vs: 15 –17 m, S: 250 let. 20. Hlo‰ina úzkolistá, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 538, v zahradû u ã. p. 268, Smetanova ul. – první ulice vpravo nad Ïelezniãní stanicí Jesenice smûrem do obce. O: 250 cm, Vs: 15 m, S: 70 let. 21. Jírovec maìal, alej, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1008/1, 1026, 1027, k. ú. Drahou‰, p. ã. 1503, podél polní cesty z Jesenice pfies Plaveã ke Sv. Hubertu. O: 90 –120 cm, Vs: 13 – 20 m, S: 100 let. 22. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1634, jiÏní bfieh Velkého rybníka, 200 m od hráze, vpravo od cesty k chatové oblasti u zniãeného kfiíÏku. O: 275, 240 cm, Vs: 21 m, S: 300 let. 23. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Jesenice u Rakovníka, p. ã. 1004, pfied branou vedoucí ke kostelu. O: 305, 286 cm, Vs: 23 m, S: 300 let. 24. Lípa malolistá, k. ú. Kleãetné, p. ã. 535/15, u silnice do Oráãova, na rozcestí u kfiíÏku. O: 289 cm, Vs: 22 m, 180 let. 25. Lípa malolistá, k. ú. Kleãetné, p. ã. 372/10, pod obcí na levém bfiehu potoka, cestou z Kleãetného do P‰ovlk (zelená turistická znaãka), od kfiíÏku podél usedlosti, okraj melioraãního pfiíkopu. O: 237 cm, Vs: 16 m, S: 100 let. 26. Dub letní, k. ú. Kole‰ovice, p. ã. 118/1, park u Domova dÛchodcÛ, u cesty od hfii‰tû k rybníãku. O: 323 cm, Vs: 26 m, S: 150 let. 27. Dub letní, stromofiadí 23 stromÛ, k. ú. Kole‰ovice, p. ã. 118/1, 118/3, hráz Zámeckého rybníka u Domova dÛchocÛ, vãetnû 3 dubÛ podél jiÏní strany plotu parku. O: 150 – 400 cm, Vs: 15 aÏ 17 m, S: 300 let. 28. Lípa velkolistá, k. ú. Kole‰ovice, p. ã. 118/1, park u Domova dÛchodcÛ u cesty od hfii‰tû k zámeãku. O: 416 cm, Vs: 19,5 m, S: 250 let. 29. Lípa malolistá, k. ú. Kounov u Rakovníka, p. ã. 191, vlevo od vchodu do ‰kolní zahrady pfied budovou ‰koly. O: 272 cm, Vs: 21 m, S: 100 let. 30. Buk lesní, k. ú. Kozojedy, p. ã. 420, vlevo od cesty ke kapli, 750 m jihov˘chodnû od Kozojed. O: 367 cm, Vs: 30 m, S: 200 – 300 let.

1

Stromofiadí dubÛ letních na hrázi rybníka Dolní Fikaã.

RA 43

577

Stfiední âechy

2 31. Dub letní, skupina 3 stromÛ, k. ú. Kozojedy, v lesním porostu vpravo od cesty z Kozojed k polesí Obora. O: 371, 353, 365 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 32. Lípa malolistá, k. ú. Kozojedy, p. ã. 513/1, vpravo u brány statku ã. p. 1. O: 235 cm, Vs: 14 m, S: 116 let. 33. Lípa velkolistá, k. ú. Kozojedy, p. ã. 420, 750 m jihov˘chodnû od Kozojed, 120 m nad lesní cestou. O: 616 cm, Vs: 20 m, S: asi 600 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Krakov, p. ã. 676, „U lipky“, u silnice z Krakova do Krakovce, pfii odboãce cesty k ·ípskému ml˘nu. O: 154 cm, Vs: 14 m, S: 80 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Krouãová, p. ã. 269/1, prostranství pfied kostelem v západní ãásti návsi. O: 487 cm, Vs: 23 m, S: 370 let. 36. Lípa malolistá, k. ú. Krty, p. ã. 1266/1, pfied vchodem do kostela. O: 230 cm, Vs: 19 m, S: 180 let. 37. Jilm horsk˘, k. ú. Krupá, p. ã. 2479, pravá strana silnice od Mutûjovic u odboãky zelené turistické znaãky asi 100 m od obce. O: 316 cm, Vs: 20 m, S: 200 let. V roce 2003 strom zcela uschl, ochrana byla sejmuta. 38. Dub letní, k. ú. Kru‰ovice, p. ã. 549, b˘valá baÏantnice, okraj lesa u jírovcové aleje. O: 370 cm, Vs: 16 m, S: 250 let. 39. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Kru‰ovice, p. ã. 549, les. odd. 411 B, severozápadnû od hájovny v b˘valé baÏantnici. O: 387, 395 cm (témûfi such˘), Vs: 16 m, S: 250 let.

2

578

Soliternû stojící buk u M‰eck˘ch Îebrovic.

RA 44

40. Lípa malolistá „Svatopluka âecha“, k. ú. Lány, p. ã. 819/1, „U lipky“, cestou kolem hfibitova, okraj panelové zástavby (v blízkosti odboãky na Va‰írov). O: 184 cm, Vs: 15 m, S: 100 let. 41. Lípa malolistá, k. ú. Li‰any u Rakovníka, p. ã. 1912/1, vlevo od vchodu do kostela na návsi. O: 430 cm, Vs: 23 m, S: 169 let. 42. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 2039/1, pod náspem trati, asi 100 m v˘chodnû od podjezdu trati LuÏná–¤evniãov, 2,5 km v˘chodnû od LuÏné II., „U Merkovky“. O: 379 cm, Vs: 24 m, S: 170 let. 43. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 2039/1, 2,5 km v˘chodnû od LuÏné II., vpravo od cesty k trati, 200 m pfied pfiejezdem, „U Merkovky“. O: 410 cm, Vs: 29 m, S: 170 let. 44. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 2039/1, u nadjezdu pfies Ïelezniãní traÈ zvanou „âerven˘ kanál“, 100 m západnû od hraniãní cesty v ãásti lesa „Nad Merkovkou“. O: 400 cm, Vs: 21 m, S: 170 let. 45. Buk lesní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 2039/1, „U PondûlíãkÛ“, 2,8 km v˘chodnû od LuÏné II., 50 m v˘chodnû za pfiejezdem trati „U Merkovky“, vpravo od cesty. O: 360 cm, Vs: 23 m, S: 170 let. 46. Buk lesní, skupina 5 stromÛ, borovice lesní, skupina 2 stromÛ, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 871/2, v objektu Syntezia (vpravo od cesty hájovna SládkÛv kfiíÏ–Kru‰ovice, asi 750 m jihov˘chodnû od Kru‰ovic), zbytek pÛvodního porostu. O: buky 257 aÏ 306 cm, borovice 148 –160 cm, Vs: buky 29 – 32 m, borovice 28 m, S: 120 –130 let. 47. Dub letní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 1996/1, vlevo od lesní cesty u rybníãku, 1 km od hájovny SládkÛv kfiíÏ. Dosti prosychá. O: 440 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 48. Dub zimní, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 2039/1, vlevo pfii silnici Rakovník–Ruda, 1 km od kfiiÏovatky na Li‰any. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 49. Jefiáb bfiek, k. ú. LuÏná u Rakovníka, p. ã. 1996/1, vpravo lesní silnice LuÏná II.–Kru‰ovice, u staré oborní zdi 200 m za pfiejez-

Okres Rakovník dem Ïelezniãní tratû, poblíÏ hájovny SládkÛv kfiíÏ. Dosti prosychá. O: 280 cm, Vs: 22 m, S: 100 let. 50. Buk lesní, k. ú. M‰ec, p. ã. 2040/1, 40 m pod Pilsk˘m rybníkem na hranû svahu nad studnou pod chatami. O: 368 cm, Vs: 27,5 m, S: 170 let. 51. Lípa velkolistá, k. ú. M‰ec, p. ã. 2079/1, u domu ã. p. 13 (u DÛrasÛ), za návsí vlevo od silnice smûr Nové Stra‰ecí, 150 m jihozápadnû od kostela. O: 477 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 52. Buk lesní, k. ú. M‰ecké Îehrovice, p. ã. 438, vlevo pod silnicí do M‰ece na travnaté stráni, 250 m západnû od hfibitova. O: 556 cm, Vs: 21 m, S: 350 let. 53. Dub letní, skupina 4 stromÛ, k. ú. M‰ecké Îehrovice, p. ã. 800, 200 m vpravo od silnice Nové Stra‰ecí–M‰ec, v˘chodní okraj lesního porostu, asi 3 km severnû od Nového Stra‰ecí. O: 238 aÏ 301cm, Vs: 19 – 22 m, S: 150 let. 54. Lípa malolistá, k. ú. Mutûjovice, p. ã. 2303/2, u vefiejné pumpy proti hfibitovu v severozápadní ãásti obce. O: 367 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 55. Buk lesní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Nové Stra‰ecí, p. ã. 241/2, jihozápadní okraj mûstského lesa pod ·ibeniãním vrchem (pod vûÏov˘m vodojemem). O: 211, 167, 170 cm (trojkmen), 33 aÏ 175 cm (mnohokmen),Vs: 18, 15 m, S: asi 150 let. 56. Dub letní, k. ú. Nové Stra‰ecí, p. ã. 225, v ulici Fortna, za domem ã. p. 117 (po‰ta). O: 320 cm, Vs: 22 m, S: asi 200 let. 57. Jasan ztepil˘, k. ú. Nové Stra‰ecí, p. ã. 300/1, jihov˘chodní ãást mûsta v parku U sv. Isidora. O: 450 cm, Vs: 30 m, S: asi 120 let. 58. Lípa malolistá, k. ú. Nové Stra‰ecí, p. ã. 298/2, v zahradû pfied budovou Domova dÛchodcÛ, má li‰tovitû ztlustlé vûtve. O: 441 cm, Vs: 17 m, S: asi 100 let. 59. Dub letní „Dub ve Smrku“, k. ú. Nová Ves u Rakovníka, p. ã. 340/1, u domu ã. p. 7 v osadû Smrk. O: 310 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 60. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Ole‰ná u Rakovníka, p. ã. 192/1, vpravo od silnice Ole‰ná–Chrá‰Èany, 800 m za obcí. O: 390, 394 cm, Vs: 15, 19 m, S: 250 let. 61. Lípa malolistá, k. ú. Ole‰ná u Rakovníka, p. ã. 683, vpravo od silnice Ole‰ná–Chrá‰Èany, asi 1,2 km od Ole‰né u kfiíÏku. O: 441 cm, Vs: 8 m (odlomen˘ hlavní vrchol), S: 300 let. 62. Douglaska tisolistá, skupina 6 stromÛ, k. ú. Oráãov, p. ã. 807/1, v porostu asi 700 m jiÏnû od hájovny Oráãov, lev˘ bfieh potoka pod Zámeck˘m vrchem. O: 167– 250 cm, Vs: 41– 43 m, S: 110 aÏ 120 let. 63. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Oráãov, p. ã. 703/1, bezlesí 21, pfied hájovnou Oráãov, vlevo od pfiíjezdové cesty, u plotu zahrady. O: 259, 255 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 64. Lípa malolistá, skupina 3 stromÛ, k. ú. Oráãov, p. ã. 1080/2, u kfiíÏku u silnice Oráãov–âíÏkov, 1 km od Oráãova. O: 211, 270, 340 cm, Vs: 12, 13, 16 m, S: 120 let. 65. Lípa velkolistá, k. ú. Oráãov, p. ã. 1596, bezlesí 21, vlevo pfied vchodem do hájenky Oráãov. O: 328 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 66. Lípa malolistá, k. ú. Oráãov, p. ã. 807/1, v˘chodní svah Zámeckého vrchu asi 2 km jiÏnû od hájovny Oráãov, pod trianglem. O: 240, 239 cm (dvoják od 1 m v˘‰ky kmene), Vs: 18,5 m, S: 200 let. 67. Lípa malolistá, k. ú. Petrovice u Rakovníka, p. ã. 8, mezi farou a kostelem, ve svahu nad cestou. O: 417 cm, Vs: 21 m, S: 250 let. 68. Lípa malolistá, k. ú. Petrovice u Rakovníka, p. ã. 17, nad b˘valou ‰kolou pfied kostelem, u domu ã. p. 30. O: 416 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 69. Jasan ztepil˘, k. ú. Pfierubenice, p. ã. 54/2, u domu ã. p. 27, vpravo pfii v˘jezdu z Bdína do Pfierubenic. O: 183 cm, Vs: 13 m, S: 50 let. 70. Jilm horsk˘, k. ú. Pfiíãina, p. ã. 702/1, u plotu zahrady ã. p. 14 na návsi pod poÏární nádrÏí. O: 315 cm, Vs: 23 m, S: 100 let. 71. Jilm horsk˘, k. ú. Pfiíãina, p. ã. 702/1, pfied domem ã. p. 1 na návsi cestou pod poÏární nádrÏí. O: 284 cm, Vs: 19 m, S: 70 let. 72. Jilm vaz, skupina 3 stromÛ, k. ú. Rakovník, p. ã. 1182/3, 1182/7, 1182/1, na pozemcích Eberspächer, s.r.o. (vedle b˘valé drÛbeÏárny), západní okraj Rakovníka za Ïelezniãní tratí. O: 260,

3 248 cm, trojkmen 113, 150, 175 cm, Vs: 20, 23, 22 m, S: asi 120 let. 73. Jinan dvoulaloãn˘ (Ginkgo biloba), dva jednotlivé stromy, k. ú. Rakovník, p. ã. 350/1, âermákovy sady, pod kostelem sv. Bartolomûje a pod muzeem. O: 112, 210 cm, V: 15, 25 m, S: 80, 100 let. 74. Stromofiadí celkem 595 stromÛ, z toho 475 lip malolist˘ch, 73 lip velkolist˘ch, 23 jilmÛ horsk˘ch, 17 javorÛ mléãÛ, 4 javory kleny, 1 javor jasanolist˘, 1 jasan ztepil˘, 1 dub ãerven˘, k. ú. Rakovník, p. ã. 1155/1, 1632/6, 1153/1, 3869, 356/9, 439/1, 3853, 3854/1, 3856, 3795/1, 3794/1, 3855, 3820/13, 3820/12, 3820/1, 3799, 3858/3, porosty podél Rakovnického potoka v úseku od lounského Ïelezniãního mostu k mostu u Cafexu. O: prÛmûrnû asi 200 cm, V: prÛmûrnû 20 m, S: asi 80 let. 75. Lípa malolistá, k. ú. Rousínov u Rakovníka, p. ã. 157/1, na kfiiÏovatce Rousínov–Krakov– Pano‰í Újezd. O: 242 cm, Vs: 20 m, S: 150 let. 76. Lípa malolistá, k. ú. Rynholec, p. ã. 342/1, na námûstí u domu ã. p. 26, asi 25 m od Ïeleznice. O: 398 cm, Vs: 25 m, S: asi 200 let. 77. Dub letní, k. ú. ¤evniãov, p. ã. 3820, proti hájovnû ¤evniãovská lísa na okraji porostu. O: 320 cm, Vs: 30 m, S: 200 let. 78. Dub letní, k. ú. ¤evniãov, p. ã. 3820, okraj porostu a b˘valé lesní louky u „Kolafiíkovy“ seãe. O: 281 cm, Vs: 18 m, S: 150 let. 79. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. ¤evniãov, p. ã. 3824, 400 m západnû od hájovny ¤evniãovská lísa, u lesní silniãky Podlou‰tínská v úseku zvaném „V jezírkách“. O: 301, 283 cm, Vs: 29, 28 m, S: 200 let.

3

Lípa malolistá v Krouãové.

RA 45

579

Stfiední âechy 80. Dub zimní, k. ú. ¤evniãov, p. ã. 3798, 60 m severnû od kfiiÏovatky okresní silnice a „·iroké“ lesní cesty, viditeln˘ ze silnice. O: 505 cm, Vs: 24,5 m, S: asi 300 let. 81. Javor klen, k. ú. SoseÀ, p. ã. 122/1, 400 m v˘chodnû od Sosnû na pastvinû u lesa u cesty ze Sosnû do Kleãetného. O: 210 cm, Vs: 10 m, S: 150 let. 82. Dub letní, k. ú. Srbeã, p. ã. 67, na mezi vlevo od cesty do Milého nad koupali‰tûm. O: 298 cm, Vs: 19,5 m, S: 100 let. 83. Dub letní, k. ú. Svojetín, p. ã. 1726/3, pfied budovou Obecního úfiadu. O: 356 cm, Vs: 25 m, S: 200 let. 84. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Tfitice u Nového Stra‰ecí, p. ã. 1686, hráz rybníka Bucek. O: 477, 586 cm, Vs: 22, 25 m, S: 400 let. 85. Lípa malolistá, k. ú. Vrbice u Hofioviãek, p. ã. 1115/1, vpravo od vchodu do kostela na návsi. O: 308 cm, Vs: 26 m, S: 150 let. 86. Dub letní, k. ú. V‰etaty u Rakovníka, p. ã. 142, hráz rybníka, 150 m za obcí vpravo od silnice V‰etaty–Pano‰í Újezd. O: 655 cm, Vs: 19,5 m, S: 470 let. 87. Dub letní, k. ú. Zavidov, p. ã. 373/1, asi 1 km severozápadnû od obce, vpravo od silnice na Václavy. O: 373 cm, Vs: 20 m, S: 100 let. 88. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav u Rakovníka, p. ã. 1140/11, u silnice Zdeslav–âistá u sochy sv. Jana z roku 1718. O: 455 cm, Vs: 19,5 m, S: 300 let. 89. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav u Rakovníka, p. ã. 200, u b˘valého ml˘na pod Dolej‰ím rybníkem. O: 326 cm, Vs: 22 m, S: 150 let. 90. Lípa malolistá, k. ú. Zdeslav, p. ã. 12/1, v západní ãásti obce u kamenné zdi statku, na svahu k potoku. O: 387 cm, Vs: 25 m, S: asi 150 let.

4

4

580

Dub letní ve V‰etatech.

RA 46

âervená louka Stfiední âechy

Recommend Documents