Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Slaná louka u Újezdce CZ0210173
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Slaná louka u Újezdce Kód lokality: CZ0210173 Kód lokality v ÚSOP: 2591 Rozloha (ha): 1,3434 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 125
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 1,2816 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 95,4 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 5780
Kategorie PP
Název Slaná louka u Újezdce
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,0059 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 0,4 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády NENÍ Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0559 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 4,2 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Středočeský kraj Dotčené obce Újezdec
Dotčená katastrální území Újezdec u Mělníka
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Krajinná charakteristika: Lokalita leží v zemědělsky využívané ploché krajině nedaleko soutoku Labe a Vltavy na okraji obce Újezdec. EVL zahrnuje louku při východním okraji obce, okolí potoka Černávka a částečně i intravilán obce s návsí a okrajem rybníčku (požární nádrže). Krajinnou dominantou nejbližšího okolí je svědecký vrch Dřínov. Geologie: Podloží je tvořeno nepropustnými vápnitými prachovci až jílovci svrchního turonu České křídové tabule. Pedologie: Jsou vyvinuty mocné vrstvy typických černozemí. Geomorfologie: Území leží v Mělnické kotlině, celek Středolabská tabule. Reliéf: V EVL je terén rovinatý, nadmořská výška se pohybuje okolo 168 m n. m. Výškové rozdíly se v rámci lokality pohybují mezi 0,25–0,5 m, maximálně do jednoho metru. Klima: Teplá oblast T2. Fytogeograficky lokalita náleží do termofytika, okres Slánská tabule. Biota Flóra a vegetace Lokalita leží v oblasti, odkud je výskyt halofytních druhů historicky dobře znám, nicméně první údaje z této konkrétní lokality pochází až z 80. let 20. století (Toman 1976). Vegetaci z větší části tvoří společenstva vnitrozemských slaných luk (sv. Potentillion anserinae) a širokolistých suchých trávníků (sv. Bromion erecti). Zapojení bylinného patra je víceméně stoprocentní. Obě společenstva jsou zde přítomna v jemné mozaice, přičemž ve sníženinách se vyskytují spíše druhy slaných a vlhčích luk s dominující kostřavou rákosovitou (Festuca arundinacea). Ze vzácnějších halofytů lze zde nalézt sítinu Gerardovu (Juncus gerardii – C1), ostřici oddálenou (Carex distans – C2), štírovník tenkolistý (Lotus tenuis – C3), kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus subsp. maritimus – C3), komonici zubatou (Melilotus dentata – C3) a ostřici Otrubovu (Carex otrubae – C4). Při srovnání s údaji z minulosti (Toman 1976) je patrné, že zmizely nejnáročnější halofyty (sivěnka přímořská (Glaux maritima), pampeliška besarabská (Taraxacum bessarabicum), kuřinka solná (Spergularia salina)) a přítomny jsou spíše druhy fakultativně halofytní. Ve vyšších partiích louky nalezneme druhy svazu Bromion erecti s dominantním sveřepem bezbranným (Bromus inermis), válečkou prapořitou (Brachypodium pinnatum) a ostřicí plstnatou (Carex tomentosa). Ze vzácnějších druhů se zde vyskytuje zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum – C2) a velmi hojně ledenec přímořský (Tetraglonolobus maritimus – C3). V příkopu na severozápadě EVL a v potoce se vyskytuje potočník vzpřímený (Berula erecta – C4) (AOPK ČR 2007-2013, Štefánek 2011). Během průzkumů v r. 2010 zde bylo nalezeno celkem 170 taxonů vyšších rostlin. Řada přítomných druhů jsou druhy ruderální nebo segetální, což je dáno polohou v intravilánu obce, historickým využíváním lokality a přítomností okolních polních kultur. Nutno zmínit, že tyto druhy, až na výjimku ve východní nekosené části EVL, kde je hojná přítomnost ruderálních druhů (kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine) apod.), netvoří větší porosty a území nedegradují, ale naopak tvoří typickou součást tohoto biotopu (Štefánek 2011). Fauna Významnější živočišné druhy, které zde byly zaznamenány, jsou z čeledi brouků drabčíkovitých uvedených v Červeném seznamu ČR – kriticky ohrožený myrmekofilní Lamprinodes saginatus, silně ohrožený vlhkomilný Sunius bicolor a ohrožené druhy Metopsia clypeata, Quedius balticus a druh Tasgius winkleri, který vyhledává narušovaná místa s obnaženou půdou (nejsou známy české ekvivalenty jmen). Na biotop slaných luk nejsou tyto druhy přímo vázány, výjimkou je Q. balticus, který je vázán na slané rákosiny a byl pravděpodobně zachycen na rákosinách v litorálu nádrže (mimo EVL). Malé vodní plochy (koryto v louce na návsi, potůček, vytvořené rýhy na louce) slouží jako útočiště obojživelníkům, především žábám. Jinak lze předpokládat výskyt běžných druhů kulturní krajiny (AOPK ČR 2007-2013).
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany: 1340 * Název předmětu ochrany: Vnitrozemské slané louky Rozloha (ha): 0,7242 Relativní rozloha (%): 53,91 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachovat stanoviště vnitrozemské slané louky s přítomností halofytních druhů v rozloze a kvalitě jako při vyhlášení EVL. * označuje prioritní stanoviště
2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: 1340 * Název předmětu ochrany: Vnitrozemské slané louky Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop T7 Slaniska. Ten je vázán na slané půdy luk a pastvin, které jsou zamokřené pouze v zimě a na jaře. Vznikají v okolí minerálních pramenů a v mokřadech sušších oblastí, kde výpar převyšuje zasakování. Dnes se často jedná o lokality ruderalizované a silně ovlivněné lidskou činností. V minulosti byly tyto porosty využívány jako pastviny, nejčastěji pro drůbež. Slaniska nalezneme ojediněle v západních Čechách, na Mostecku a jižní Moravě. Patří k našim nejohroženějším biotopům. Mizí vlivem změn vodního režimu, silné ruderalizace a zarůstání vyšší vegetací. K zabránění sukcese je vhodná pastva drůbeže, ovcí nebo koz, či pravidelné sečení a mechanické narušování půdního povrchu.
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK S ohledem na bezobratlou faunu, především různé druhy hmyzu, je vhodné doporučený management kosení neprovádět na celé lokalitě najednou, ale aplikovat mozaikovitou seč, či ponechávat neposečené živné pásy (více v kap. 3.1), které zajistí přítomnost vhodných míst pro úkryt, rozmnožování a shánění potravy.
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti Lokalita leží v intravilánu obce, což je vzhledem k předmětu ochrany za dodržení určitých podmínek a způsobu hospodaření v souladu s ochranou tohoto stanoviště. Louky byly dříve pravděpodobně využívány jako obecní pastvina, nyní se pouze na jižním okraji lokality v okolí domu a zahrady volně pohybuje domácí drůbež. Na největší louce také bývalo fotbalové hřiště. V současné době obec většinu ploch pravidelně kosí a to alespoň třikrát ročně, v sušších letech dvakrát za rok. To je relativně intenzivní kosení vzhledem k množství vyprodukované biomasy v tomto typu luk, vhodnější by bylo kosení dvakrát ročně. Používána je lehká mechanizace (sekačka, malotraktor k odvozu biomasy). Východní část EVL naopak není kosena vůbec, což se v těchto partiích negativně projevuje hojnou přítomností konkurenčně silných ruderálních druhů a postupným pronikáním dřevin – hlohů (Crataegus spp.), bezu černého (Sambucus nigra), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) apod. Na plochy v západní části EVL více působí vlivy plynoucí z jejich polohy uvnitř intravilánu, především co se týče vyšší disturbance. Návesní rybníček těsně sousedící s lokalitou je pravidelně využíván rybáři ke sportovnímu rybolovu a loveckým soutěžím. Také díky tomu je přilehlá loučka intenzivně sešlapávána. Intenzita pohybu obyvatel obce a rybářů přítomným vzácným druhům vyhovuje. V této části jsou také vzrostlé stromy různých
druhů, negativní je přítomnost nepůvodního trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), který se může do okolí dále šířit a nepříznivě ovlivňovat druhovou skladbu podrostu. Nepříznivým vlivem bylo v nedávné minulosti ukládání stavební suti a zeminy na severovýchodním cípu území a těsně za jeho hranicemi. Vedle zničení původních typů vegetace převrstvením materiálu je dalším nevhodným jevem šíření ruderálních druhů do území. Důležitý je také vodní režim lokality. Koryto vodního toku na severní hranici EVL je relativně hluboce zahloubeno, zdá se však, že na vodní režim slané louky to negativní vliv nemá. Zde patrně hraje roli přítomnost nepropustného podkladu jílovitého charakteru. Po deštích se v terénních depresích drží voda po delší dobu. V západní nejvlhčí části největší louky bylo v zimním období 2013/2014 vhodně provedeno managementové opatření vykopání dvou mělkých rýh (zhruba délka 10 m, šířka 30 cm, hloubka 15 cm) s cílem vytvořit snadno kolonizovatelné plochy pro vzácnější druhy a případně i pro obnovu populací vymizelých halofytů, které se zde stále mohou vyskytovat v semenné bance. V letošním roce (2014) nebyl pozorován výskyt vymizelých druhů.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Slaná louka u Újezdce Autor: Michal Štefánek Schválil: Krajský úřad Středočeského kraje Datum schválení: 28. 6. 2013 Platnost od-do: 1. 1. 2013 - 31. 12. 2021
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Vhodným hlavním managementem na lokalitě je i nadále pravidelné kosení. Ideální interval je dvakrát za rok, přičemž první seč by měla proběhnout na přelomu června a července, druhá seč na začátku září s ohledem na druhy halofytů, které tvoří pozdně jarní (např. ostřice oddálená) nebo pozdně letní aspekt (např. komonice zubatá, sítina Gerardova). Vhodné je na větších loukách (především východní č., ale i západní č. v intravilánu) ponechat v prvním termínu seče nepokosené živné pásy (cca 3 m široké) nebo ještě lépe aplikovat mozaikovitou seč pro podpoření populací druhů hmyzu a nekosená místa potom pokosit v 2. termínu. Dočasně nepokoseno by mělo zůstat přibližně 10 % lokality. Meziročně je nutné nekosené plošky v prostoru střídat. Nutné je rozšíření kosené plochy o zatím nekosené části ve východní části EVL k omezení dominantních ruderálních druhů a k omezení šířících se dřevin. Vhodnými nástroji k seči jsou ruční nástroje (kosa), nebo lehká mechanizace (křovinořez, sekačka, malotraktor). Použití těžké mechanizace (traktor se sekačkou) není příliš vhodné z důvodu možného utužení půdy. Eventuálně je možné traktor použít v několikaletých intervalech s ohledem na potřebné narušení půdního povrchu v případě, že nebude možné zajistit pravidelnou pastvu či narušování spojené se sportovními aktivitami. Pokosenou biomasu je nutno po usušení odstranit mimo EVL. Kosení je vhodné doplnit krátkodobou (cca 1 měsíc) extenzivní pastvou zvířat – ideálně drůbeže (slepic, kachen, hus), která se již v malé části lokality pohybuje, anebo menších hospodářských zvířat (ovcí, koz, nejlépe malé smíšené stádo obojího, tj. 5–7 kusů). Pastva větších hospodářských zvířat není žádoucí, výjimkou může být jednorázové krátkodobé přepasení koňmi (skot je nevhodný) – nutné je dodržet délku pastvy koní pouze 2–3 týdny v intervalu jedenkrát za 4 roky. Pastva zvířat by vždy měla probíhat mimo vegetační optimum halofytů (od konce června do poloviny září, tj. pást v období březen – konec června nebo od poloviny září do konce vegetačního období). Nutná je redukce dřevin v EVL, a to ve východní části a v severní části podél koryta potoka s ponecháním vzrostlých stromů a několika skupinek keřů. Vhodné je ponechat vzrostlé stromy a solitérní keře v louce, jejichž šíření bude zabráněno pravidelnou sečí, a zaměřit se především na hustější křoviny a zmlazení stromů, především jasanu. V dalších letech je vhodné vyřezávat výmladky. Možná je bodová aplikace arboricidu na řezné plochy. Výřez je vhodné provádět mimo vegetační sezónu, tj. v období od října do začátku března. Na návsi v západní části lokality je vhodné odstranit vzrostlé akáty. Možné je počkat s odstraněním do jejich přirozeného úhynu, do té doby pouze likvidovat zmlazení vytrháváním semenáčků, nebo vyřezáváním a bodovou aplikací herbicidu na řezné plochy pařízků. Biomasu je nutné odstranit mimo lokalitu. Upravovat intenzitu pohybu v EVL není nutné, naopak těmto slaným loukám intenzivní sešlap vyhovuje. Je možné opětovné zřízení hřiště (fotbalové, volejbalové), ale je nezbytné se vyvarovat jakýchkoliv terénních úprav a zavážení depresí zeminou. Na lokalitě je nepřípustné provádět stavební práce, vyvážet a skladovat odpady. Není to vhodné ani v těsném okolí EVL. Vhodné je na lokalitě monitorovat sukcesi ve dvou vykopaných rýhách s ohledem na výskyt vzácných druhů halofilních rostlin. V případě znovuobjevení dnes již zmizelých druhů je vhodné v delších intervalech v řádu let toto opatření opakovat. Při tvorbě rýh je vhodné použití ručních nástrojů nebo lehké mechanizace, dodržet již použitý postup (délka 5–10 m, šířka 20–30 cm, hloubka 15–25 cm, vybírat vlhčí místa a zároveň se vyvarovat míst s výskytem sítiny Gerardovy).
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
bez zákresu Likvidace invazních a expanzivních rostlin rozptýlená (nesouvislý porost invazních rostlin - jedinci či skupinky) Invazní druhy 1340 odstranění vzrostlých akátů na návsi; možné je počkat s odstraněním do přirozeného úhynu; každoročně likvidovat výmladky vytrháváním nebo vyřezáváním s následnou bodovou aplikací herbicidu na řezné plochy pařízků 1 x za 1 rok srpen – září
bez zákresu Ruční kosení Kosení 1340 seč travinných porostů v celé EVL; vhodné je ponechání živných pásů o šířce cca 3 m, nebo lépe aplikovat mozaikovitou seč; nechat nepokoseno zhruba 10 % plochy – nutné mezi roky střídat; nutné je rozšíření managementu i do dříve nekosených částí (na východě EVL, po redukci náletových dřevin); kosení ideálně ručně; možné je použít lehkou mechanizaci (křovinořez, sekačka, malotraktor); traktor není vhodný, je možné ho použít pouze v několikaletých intervalech s cílem většího narušení půdního povrchu; pokosenou biomasu po usušení odstranit mimo EVL 2 x za 1 rok 1. termín: přelom června a července, 2. termín: začátek září
bez zákresu Extenzívní pastva ovcemi či kozami Pastva 1340 krátkodobá extenzivní pastva na travinných porostech v EVL; vhodná zvířata – drůbež (slepice, kachny, husy), menší hospodářská zvířata (ovce, kozy, ideálně smíšené stádo 5–7 ks); délka pastvy cca 1 měsíc; možné je 1x za 4 roky přepasení koňmi, délka jejich pastvy max. 2–3 týdny 1 x za 1 rok 1. termín: začátek vegetační sezóny – konec června nebo 2. termín: polovina září – konec vegetační sezóny vhodný doplněk hlavního managementu kosení 2 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště 1340 monitoring (nejlépe každoroční) již vykopaných mělkých rýh; v případě znovuobjevení halofytů, které se zde ještě v nedávné době vyskytovaly (sivěnka přímořská, pampeliška besarabská, kuřinka solná), je žádoucí vykopání mělkých rýh opakovat; délka rýhy 5–10 m, šířka 20–30 cm, hloubka 15–25 cm; umístění ve vlhčích místech; vyvarovat se disturbance porostu sítiny Gerardovy, použít ruční nástroje nebo lehkou mechanizaci 1 x za 7 let říjen – začátek března
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka
1 Výřez skupin či jednotlivých náletových dřevin Výřez náletu 1340 redukce dřevin, především hustých křovin, zmlazení stromů; ponechat vzrostlé stromy, menší skupinky keřů; v louce ponechat solitérní stromy, keře – jejich rozrůstání bude omezeno pravidelným kosením; na řezné plochy lze bodově použít arboricid; v následujících letech vyřezávat výmladky; biomasu odstranit mimo EVL říjen – začátek března
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (2007-2013). Nálezová databáze ochrany přírody: http://portal.nature.cz [cit. ]. -. On-line databáze. Archivuje Odbor monitoringu biodiverzity AOPK ČR, Praha. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. (eds.) (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 3, s. 1-132. 1213-3393. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. 2.upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. ŠTEFÁNEK, M. (2011). Plán péče o přírodní památku Slaná louka u Újezdce (návrh na vyhlášení) EVL Slaná louka u Újezdce (CZ0210173) na období 2011 - 2020. 32 s., fotografická příloha. TOMAN, M. (1976). Halofilní květena severozápadních Čech. Preslia. 48, s. 60-75. ISSN 0032-7786.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Krajské středisko Praha a střední Čechy Zpracovatel: Mgr. Alina Veverková E-mail:
[email protected] Datum zpracování:
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
C1-4
Stupně ohrožení druhů v Červeném seznamu ČR (1 – kriticky ohrožený, 2 – silně ohrožený, 3 – ohrožený, 4 – druh vyžadující další pozornost)
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0210173_Slana_louka_u_Ujezdce_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0210173_Slana_louka_u_Ujezdce_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0210173_Slana_louka_u_Ujezdce_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf CZ0210173_Slana_louka_u_Ujezdce_Vyrez_naletu.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
