Plán péče o přírodní rezervaci Planý vrch

Plán péče o přírodní rezervaci Planý vrch na období 2013 – 2026 (návrh na vyhlášení)

1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

316 Přírodní rezervace Planý vrch vyhláška Správa CHKO Slavkovský les

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Karlovarský Cheb Mariánské Lázně Mariánské Lázně Mnichov Mnichov u Mariánských Lázní

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území Pro přesné vymezení území PR byl v roce 1996 a následně v roce 2012 pořízen záznam podrobného měření změn (ZPMZ). Celková rozloha ZCHÚ činí 143 600 m2. Katastrální území: 697508 Mnichov u Mariánských Lázní Číslo parcely podle KN

Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí

Druh pozemku podle KN

Způsob využití pozemku podle KN

Číslo listu vlastnictví

1718/1

lesní pozemek

1

2 691 320

143 452

1650

lesní pozemek

1

10 592

22

1833

ostatní plocha

pozemek určený k plnění funkcí lesa pozemek určený k plnění funkcí lesa ostatní komunikace

23

2 500

126

Celkem

Výměra parcely celková podle KN (m2)

Výměra parcely v ZCHÚ (m2)

143 600

Ochranné pásmo Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.

2

Katastrální území: 697508 Mnichov u Mariánských Lázní Číslo parcely podle KN






Výměra parcely v OP (m2)

1718/1

lesní pozemek

1650

lesní pozemek

1833

ostatní plocha


1

2 691 320

100 676

1

10 592

3273

23

2 500

304

Celkem

104 253

Katastrální území: 697516 Sítiny Číslo parcely podle KN






Výměra parcely v OP (m2)

1240

lesní pozemek

23

5 021

1 625

145

lesní pozemek

23

9 783

874

1525

ostatní plocha


23

4 784

248

1243

lesní pozemek

23

302 465

4 413

158

lesní pozemek

pozemek určený k plnění funkcí lesa pozemek určený k plnění funkcí lesa

23

10 754

82

Celkem

7 242

Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

ZCHÚ plocha v ha

lesní pozemky

14,3474

OP plocha v ha

Způsob využití pozemku

ZCHÚ plocha v ha

zamokřená plocha rybník nebo nádrž

vodní plochy

vodní tok trvalé travní porosty orná půda ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy

0,0126

neplodná půda ostatní způsoby využití

0,0126

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

14,3600

3

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími chráněná krajinná oblast:

41 Slavkovský les

jiný typ chráněného území:

nadregionální ÚSES – NR BC Mnichovské hadce CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les ochranné pásmo zdrojů II. stupně pásmo hygienické ochrany II. stupně

evropsky významná lokalita:

CZ0412070 Raušenbašská lada

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany PR Planý vrch je přirozený bor s význačnou květenou na hadcovém substrátu. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy název ekosystému1)

podíl plochy v ZCHÚ (%)

popis ekosystému

55

lesní porosty s dominancí borovice lesní na hadcovém podkladu; podrost tvoří především keříčky a trávy; lišejníky zastoupeny s menší pokryvností

29

lesní porosty s dominancí smrku ztepilého a borovice lesní vytvořených na glejových půdách; bylinné patro je chudé; mechové patro s poměrně vysokou pokryvností

As. Asplenietum serpentiniti - S1.2 štěrbinová vegetace hadcových skal a drolin

10

skalní výchozy, terasy, srázy a balvanité rozpady; porost určují acidotolerantní kapradiny, suchomilné byliny, petrofyty doprovázené acidofyty s širokou ekologickou amplitudou; vyšší pokryvnosti dosahují také mechorosty a lišejníky

Sv. Genisto pilosae-Vaccinion - S1.3 vysokostébelné trávníky skalních terásek

5

zapojené trávníky s vysokými trávami a keříčky se mozaikovitě střídají s holými skalkami, druhově chudé porosty s acidofilními druhy

0,7

mělké, živinami chudé půdy na silikátových horninách; porost tvoří nízké rozvolněné trávníky s dominancí nižších trav a suchomilných bylin; běžný výskyt lišejníků a mechorostů

As. Asplenio cuneifolii-Pineetum – L8.1B hadcový bor

Sv. Dicrano-Pinion - L9.2B podmáčený smrkový bor na hadci

Sv. Hyperico perforatiScleranthion perennis - T5.5 vegetace primitivních půd na hadci

4

Sv. Caricion remotae - R1.4 lesní prameniště bez tvorby pěnovců

0,3

lesní zastíněná prameniště s řídce zapojenou bylinnou až mechovobylinnou vegetací; vyšší pokryvnosti dosahují především mechorosty

B. druhy název druhu**

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení*

popis biotopu druhu

rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) 2)

vitalita populace dobrá a stabilní (stovky exemplářů)

C1

lesní prameniště, zamokřené cesty, terénní deprese, vlhké lesní světliny

sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) 3)

vitalita populace dobrá (cca 1300 trsů)

C1

štěrbiny hadcových výchozů a droliny

vitalita populace dobrá (desítky exemplářů)

C1

subalpínské trávníky hadcových skalkách


C


vitalita populace dobrá

C4b

světlé reliktní hadcové bory, lesní světliny a okraje cest

nepravidelný výskyt

EN

na okrajích i v porostech světlých jehličnatých lesů

výskyt bez prokázaného hnízdění

EN

rozsáhlé lesní porosty se skalními výchozy a převisy

běžný druh

NT

větší část roku žije v lesních porostech

svízel sudetský (Galium sudeticum) 4) sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) 3) chrastavec rolní hadcový (Knautia arvensis subsp. Serpentinicola) 5) lelek lesní (Caprimulgus europaeus) 6) výr velký (Bubo bubo) 7) ropucha obecná (Bufo bufo) 8)

na

C. útvary neživé přírody útvar serpentinitové (hadcové) výchozy, hřbety a drobné sutě

geologická charakteristika výchozy serpentinitů slavkovského krystalika

popis útvaru zalesněný hadcový hřeben tvořící krajinnou dominantu, součást hadcového komplexu Mnichovské hadce

*Názvosloví rostlinných druhů je uváděno dle Kubát et al. (2002). **Stupeň ohrožení dle červených seznamů ČR: - pro cévnaté rostliny Grulich (2012): C1 – kriticky ohrožený, C2 – silně ohrožený, C4b – vzácnější druhy vyžadující pozornost – nedostatečně prostudované; - pro obratlovce Plesník et al. (2003): EN – ohrožený, NT – téměř ohrožený. 1) podle Chytrý et al. (2010) 2) podle Seifertová (2009) a Melichar (2000)

5

3)

podle Tájek (1998) a Tájek et al. (2011) podle Melichar (2000) 5) podle Kolář (2008b) a Kolář et al. (2009) 6) podle nálezová databáze Řepa (2008) 7) podle terénního šetření Řepa 8) podle nálezová databáze Čečil F. (1983) 4)

1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. evropsky významné druhy a ptáci název druhu

rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) 1) sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) 2) svízel sudetský (Galium sudeticum) 3)

aktuální stupeň početnost nebo ohrožení* vitalita populace v ZCHÚ vitalita populace dobrá a stabilní C1 (stovky exemplářů) vitalita populace dobrá C1 (cca 1300 trsů) vitalita populace dobrá C1 (desítky exemplářů)

popis biotopu druhu

lesní prameniště, zamokřené cesty, terénní deprese, vlhké lesní světliny štěrbiny hadcových výchozů a droliny subalpínské trávníky na hadcových skalkách

* podle červeného seznamu ČR - pro cévnaté rostliny Grulich (2012): C1 – kriticky ohrožený 1) podle Seifertová (2009) a Melichar (2000) 2) podle Tájek (1998) a Tájek et al. (2011) 3) podle Melichar (2000)

1.9 Cíl ochrany Základní prioritou je zajištění dlouhodobé existence a zlepšení podmínek předmětů ochrany zvláště chráněného území. 

Udržení fytocenóz typických pro hadcový podklad za podmínky zachování charakteru řídkého světlého boru.



Zachování vývojového stádia ekosystému potřebného pro udržení dobrého stavu cenných společenstev hadcových štěrbin.

6

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PR Planý vrch se rozkládá na lesnatém masívu hadcového hřbetu v nadmořské výšce kolem 800 m n.m. Rekonstrukčně jde o reliktní bory na hadcích ze svazu Dicrano–Pinion (as. Asplenio cuneifolii-Pinetum) v pásmu acidofilních bikových bučin, které na mírnějších svazích zvolna přecházejí ve smrkové monokultury. Typologicky je PR tvořena úseky hadcového boru a reliktního boru. Převažují porosty staré až velmi staré, tvořené především borovicemi v západní a severní části PR, kde se vyskytuje náhorní ekotyp borovice lesní. Pouze v jižním cípu je starý porost tvořen převážně smrkem ztepilým. Mladší a mladé porosty jsou soustředěny hlavně do jihovýchodní a východní části PR, v nich dominuje hlavně smrk. V pruhu nejmladšího (zhruba čtyřicetiletého porostu) probíhajícím středem PR od severozápadu na jihovýchod je kromě smrku i menší podíl modřínu opadavého. Pokud je pomístně v starých porostech v podúrovni zmlazení, je téměř výhradně smrkové. V rámci lesních PR území Mnichovských hadců je v porovnání s ostatními na Planém vrchu nejslabší zmlazování smrku. V bylinném patře reliktních borů dominuje především nižší keříčková vegetace – vřesovec pleťový (Erica carnea), zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus), vřes obecný (Calluna vulgaris), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea), a trávy - třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), metlička křivolaká (Avenella flexuosa) a kostřava ovčí (Festuca ovina). Z běžných bylinných druhů to jsou černýš luční (Melampyrum pratense), silenka nadmutá (Silene vulgaris), jestřábník zední (Hieracium murorum) či hasivka orličí (Pteridium aquilinum). Endemitický druh rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) má těžiště výskytu v hadcových borech (L8.1 Boreokontinentální bory), často na vlhkých místech. Polštářovité porosty tohoto druhu se však poměrně často nacházejí i na vlhčích částech v podmáčených smrčinách (L9.2B). Na území PR Planý vrch jsou patrné pozůstatky po těžbě hadce, jde o několik výrazných zářezů ve svazích, na jejichž dně se nachází hrubá suť. Na území PR lze nalézt několik opuštěných malých lomů. Největší otevřená plocha je zhruba ve středu PR s významným suťoviskem, o něco menší lom je v severovýchodním cípu PR se skalním výchozem (s křížkem na vrcholu) a poměrně hlubokou strží a nejmenší lom se nachází ve středu západní části PR. Nejvýraznější skalní útvary dosahující výšky až několik metrů, avšak výrazné skalní výchozy je možné nalézt roztroušeně po velké části území. Na nich nacházejí optimální podmínky společenstva štěrbinovité vegetace hadcových skal svazu Asplenion serpentini (as. Asplenietum serpentini) se dvěmi typickými kapradinami sleziníkem nepravým (Asplenium adulterinum) a sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium) a vzácněji na exponovaných polohách skalek s rožcem kuřičkolistým (Cerastium alsinifolium). Mezi nejčastější druhy skalních štěrbin zde patří zvonek okrouhlolistý (Campanula rotundifolia), kostřava ovčí (Festuca ovina), osladič obecný (Polypodium vulgare), ostružiník maliník (Rubus idaeus), silenka nadmutá (Silene vulgaris) nebo šťovík menší (Rumex acetosella). Zajímavostí je výskyt i dalších druhů sleziníků – sleziníku červeného (Asplenium trichomanes) a sleziníku severního (Asplenium septentrionale), které lze najít na suti v těsném sousedství sleziníku nepravého a hadcového. Podobná stanoviště jsou i v dalších částech PR na drobných skalních výchozech. Na jejich temenech se nachází acidofilní trávníky mělkých půd sv. Hyperico perforati-Scleranthion perennis (T5.5).

7

Pokud se týče živočichů, obratlovci (především ptáci) jsou zastoupeni běžnými druhy světlých lesů. Zajímavé je rozhodně opakované zjištění lelka lesního (Caprimulgus europaeus) hlasovou provokací např. v roce 2002 a 2008 (terénní šetření Řepa). Občasný výskyt výra velkého (Bubo bubo) bez prokázaného hnízdění v posledních několika letech. U bezobratlých živočichů byl v roce 2004 prováděn entomologický inventarizační průzkum (Doležal 2004) vybraných čeledí řádu Coleoptera – brouci, Heteroptera – ploštice a z řádu Diptera – dvoukřídlí čeleď Syrphidae – pestřenkovití. Entomofauna hadcových borů vyšších poloh je obecně velmi chudá se zastoupením běžných lesních druhů, výjimku tvoří jen osluněné skalní výchozy a biotop nivy potoka, kde se vyskytlo několik zajímavějších druhů. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů název druhu

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) 1)

vitalita populace dobrá a stabilní (stovky exemplářů)

sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) 2)


svízel sudetský (Galium sudeticum) 3) sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium) 2) vřesovec pleťový (Erica carnea) 4) zimostrázek nízký (Polygala chamaebuxus) 4) chrastavec rolní hadcový (Knautia arvensis subsp. Serpentinicola) 5) lelek lesní (Caprimulgus europaeus) 6) výr velký (Bubo bubo) 7) ropucha obecná (Bufo bufo) 8)

kategorie podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.

popis biotopu druhu, další poznámky

lesní prameniště, zamokřené kriticky ohrožený cesty, terénní deprese, vlhké lesní světliny kriticky ohrožený


vitalita populace subalpínské trávníky na dobrá kriticky ohrožený hadcových skalkách (desítky exemplářů) vitalita populace dobrá (cca 1200 trsů)

silně ohrožený



ohrožený

acidofilní vegetace mělkých skal


ohrožený

acidofilní vegetace mělkých skal


-

nepravidelný výskyt

silně ohrožený

výskyt bez prokázaného hnízdění

ohrožený

rozsáhlé lesní porosty se skalními výchozy a převisy

běžný druh

ohrožený

větší část roku žije v lesních porostech

světlé reliktní hadcové bory a lesní světliny

na okrajích i v porostech světlých jehličnatých lesů

8

1)

podle Seifertová (2009) a Melichar (2000) podle Tájek (1998) a Tájek et al. (2011) 3) podle Melichar (2000) 4) podle Tájek (2008) 5) podle Kolář (2008b) a Kolář et al. (2009) 6) podle nálezová databáze Řepa (2008) 7) podle terénního šetření Řepa 8) podle nálezová databáze Čečil F. (1983) 2)

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Již v polovině 20. století byly vyvíjeny snahy z řad botaniků o vyhlášení zdejšího území za botanickou rezervaci z důvodu výskytu zvláštních a neobyčejně vzácných druhů rostlin. Dokládají to opisy žádostí z roku 1948 a opakovaně roku 1958 na Vojenský útvar Lázně Kynžvart, který v té době vojenský prostor spravoval (Dejl 1958). První písemný doklad o zřízení státní přírodní rezervace „Planý vrch“ je Výnos Ministerstva školství a kultury ze dne 7. května 1966 (č.j. 19.881/66-V/2), dle neověřené kopie tohoto dokumentu v rezervační knize. Byla zřízena k ochraně přirozeného boru s význačnou květenou na hadcovém substrátu. Právní předpis o vyhlášení ZCHÚ je Výnos Ministerstva kultury ČSR z 21. prosince 1987 (č.j. 17.094/87-VI/2), který byl platným vyhlašovacím předpisem pro plán péče na období 2003-2012. V prvních letech po vyhlášení ZCHÚ byl aplikován převážně konzervační přístup k ochraně území. Území bylo tehdy vyčleněno do kategorie účelových lesů a patřilo do správy Lesního závodu Kladská. Kontinuálně probíhaly spíše výchovné lesnické zásahy v porostech pro lesy zvláštního určení – prořezávky a náseky s cílem prosvětlit borové porosty, likvidace smrku a modřínu i v podúrovni, uvolnění skalních výchozů s pomístním rozvolněním porostu. V tomto trendu pokračuje i současný vlastník Obec Mnichov. Péče o lesní porosty nedosahuje takové intenzity a prosvětlení vybraných porostů je nedostatečné. Ani další speciálně prováděná opatření (vyřezávky zmlazení smrku, kosení porostů hasivky orličí) nepřináší významné plošné přirozené obnovení porostů borovice. Péče o přirozené borové zmlazení v oplocenkách (ožínání buřeně, vyřezávky zmlazení smrku, skarifikace půdního povrchu) přináší určité výsledky, ale pouze v maloplošném měřítku s vynaložením značného úsilí. Pozornost byla věnována i inventarizačnímu průzkumu bioty území. Ještě z doby před vyhlášením PR pochází základní inventarizační průzkum území (Čečil et al. 1983). Entomologický průzkum lokality, zaměřený na brouky, ploštice a dvoukřídlé byl proveden v roce 2004 (Doležal 2004), ale nebyl zaznamenán žádný významně vzácný druh hmyzu. Novější botanické a floristické poznatky uvádí Tájek (1998; 2006; 2011), na Planém vrchu jako jedné z vybraných lokalit proběhl dlouhodobý výzkum populace a rozšíření sleziníku nepravého (Asplenium adulterinum) a sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium) ve Slavkovském lese, který vyústil v hodnocení hadcového území v širším měřítku s obecnějšími závěry (Tájek et al. 2011). V rámci zpracování přehledu a popisu lokalit druhů mapovaných v programu NATURA bylo zjištěno na území PR několik evropsky významných druhů (Melichar 2000). Dále je především v posledních letech podroben intenzivnímu botanickému studiu endemický druh rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) (Seifertová 2009; Kolář & Vít 2008c; Tájek nepublik. údaje). Výsledky dobře dokládají, že „čistý“ rožec kuřičkolistý (Cerastium alsinifolium) se v lesích častěji než na hadcových výchozech vyskytuje na lesních prameništích, ve světlých vlhkých borech, na světlinách smrčin, v odvodňovacích stružkách, 9

na zamokřených lesních cestách, terénních sníženinách či vlhčích pasekách. V současnosti probíhá výzkum u hadcového poddruhu chrastavce rolního (Knautia arvensis subsp. serpentinicola) (Kolář & Vít 2008b). Ze studie vyplývá, že populace chrastavce rolního hadcového na Mnichovských hadcích je tetraploidní, ale právě na Planém vrchu byli nalezeni i diploidní rodiče dnešních tetraploidů (Kolář et al. 2009). V roce 1996 proběhlo geodetické zaměření hranice PR. Následně v roce 2012 byl proveden ZPMZ dalšího území a rozšíření území PR. Na základě spojení těchto dvou geodetických zaměření byla vyhlášena PR Planý vrch. b) lesní hospodářství V dávné minulosti bylo území PR Planý vrch pravděpodobně součástí rozsáhlého majetku kláštera Teplá (Čečil et al. 1983). Po roce 1945 se území stalo na určité období uzavřenou vojenskou oblastí ve správě Vojenského útvaru Lázně Kynžvart, z jejich písemné komunikace s botanickým oddělením Národního muzea (Dejl 1958) vyplývají zajímavé skutečnosti o tehdejším stavu hadcových borů: „Na ploše je možno normálně lesnicky těžiti a hospodařiti. Speciální ochrana záležela by však v tom, aby partie dosud holé nebo jen řídce stromy osázené, zejména partie skalnaté zůstaly bez stromů nebo byly ještě více stromů zbaveny. Převládajícím stromem na celé ploše je borovice lesní, která v řídkém porostu uvedeným vzácným rostlinám nevadí. Do porostů je však všude a někde silně přimísen smrk, který zmíněné vzácné druhy vypuzuje. Na některých místech nově je dokonce smrk vysazen v čistém porostu. Bylo by žádoucí, aby smrk byl postupně (při normální těžbě) z porostů borovice zcela odstraněn a napříště už v chráněné oblasti nebyl vůbec vysazován. Zejména před čistými kulturami smrku nutno varovati. Ty by byly úplnou zkázou pro chráněné vzácné rostliny.“ Podle údajů ve zprávě o inventarizačním průzkumu (Čečil a kol. 1983) byly porosty borovice mimo hadcové výchozy zřejmě uměle založeny, byť jejich druhové složení odpovídá jak botanické rekonstrukci, tak i lesnické typologii. Tomu zřejmě nahrává i skutečnost, že již v dřívějších dobách v nich bylo minimální přirozené zmlazování a jsou relativně stejnověké. Současné smrkové porosty mají po stránce přirozené obnovy vysokou aktivitu, takže již v dřívější době pravděpodobně místy podrůstaly borové porosty (Dejl 1958). Věk většiny stromových porostů je již nad dobou obmýtí borovice a přitom obnova borovice přirozenou cestou není zajištěna (Řepa et al. 2003). Naopak smrkového zmlazení stále přibývá. Hrozí tak postupná přeměna borů v smrčiny přirozenou cestou. Hadcový bor má obecně slabou až nedostatečnou přirozenou obnovu porostů a pro podporu přirozeného zmlazení je doporučováno například zraňování půdy (Míchal & Petříček 1999). Nedostatečnost borového zmlazení v PR Planý vrch je zřejmě kombinací několika faktorů. Jde o obecné změny prostředí, především eutrofizace, imisní zátěž, významný vliv okusu zvěří, která borovici preferuje před smrkem, vysoký věk způsobující již menší plodnost borovic a možná i nepůvodnost borových porostů, které jsou poměrně stejnověké (cca 120 – 170 let). Vitalita a dominance smrkového zmlazení hrozí omezením až vytlačením typického, na hadce vázaného bylinného patra a nakonec i vegetace hadcových skalek. c) myslivost PR Planý vrch je klidovou zónou pro množství volně žijících živočichů. Největší problémy z hlediska zmlazování borovic přináší vysoká koncentrace spárkaté zvěře, především nepůvodního jelena sika, který se sem stahuje v hojném počtu z širokého okolí (komora zvěře) a výrazně preferuje při okusu a loupání mladé borovice oproti smrkům. Významně narušuje i cílená ochranářská opatření svým násilným vnikáním do oplocenek. Od období 90. let minulého století byla v plánech péče zdůrazňována nutnost intenzivnější myslivecké redukce spárkaté zvěře na území PR Planý vrch a v celé širší oblasti, což se stále nedaří příliš realizovat.

10

d) těžba nerostných surovin V minulosti probíhala na území PR těžba kamene v několika lomech různé velikosti. Naprosto neslučitelné s předmětem ochrany jsou případné úvahy o obnovení těžby hadce v území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Území PR Planý vrch je součástí prvku nadregionálního ÚSES – NR BC Mnichovské hadce. Tvoří ochranné pásmo zdrojů II. stupně a pásmo hygienické ochrany II. stupně. Lokalita se nachází na území CHOPAV Chebská pánev a Slavkovský les dle Nařízení vlády ČSR 85/1981 ze dne 24. 6. 1981. Dále je území PR zařazeno do lesů zvláštního určení jako genová základna č. 59 – Mnichov pro borovici. Schválený lesní hospodářský plán (LHP) na lesním hospodářském celku (LHC) Obecní lesy Mnichov je platný od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2017. Příslušné územní plány obce Mnichov mají platnost na období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2022. Nařízení vlády ČR 132/2005 Sb. ze dne 22. 12. 2004 v platném znění, kterým se stanovil národní seznam evropsky významných lokalit (EVL Raušenbašská lada). 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast

3 Karlovarská vrchovina

Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod

331402

Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha)

13,60 ha

Období platnosti LHP (LHO)

1. 1. 2008-31. 12. 2017

Organizace lesního hospodářství

Obecní lesy Mnichov

Nižší organizační jednotka

Obecní lesy Mnichov

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: Soubor lesních typů (SLT) 0C1 0C2 0Z2 0N5 Celkem 1) 2)

Název SLT1) hadcový bor hadcový bor reliktní bor smrkový bor

Přirozená dřevinná skladba SLT BO 7-10, SM+2, JD+, DB+ BO 7-10, SM+2, JD+, BR+1, DB+ BO 9, BR 1, DB+, BK+, SM+ SM 6, BO 3, BK 1, BR+

Výměra (ha) 2) 4,24 7,28 2,56 0,29 14,36

Podíl (%) 30 51 18 2 100

podle Průša (2001) výměry odhadnuty z typologické mapy na hranice ZPMZ

11

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkratka Název dřeviny Jehličnany BO borovice lesní SM smrk ztepilý MD modřín opadavý JD jedle bělokorá Listnáče BR bříza bělokorá DB dub letní BK buk lesní Celkem 1)

Současné zastoupení (ha) 1)

Současné zastoupení (%)

Přirozené zastoupení (ha) 1)

Přirozené zastoupení (%)

10,09 3,07 0,44

74,2 22,6 3,3

11,92 1,35

83,0 9,4

0,10

0,7

0,83 0,07 0,10 14,36

5,8 0,5 0,7 100

13,60

100

výměry odhadnuty z typologické a porostní mapy na hranice ZPMZ

Celková plocha lesa (13,60 ha) je nižší než celková plocha PR (14,36 ha), protože v PR jsou tři bezlesí (501, 502 a 503) o rozloze 0,76 ha. Druhové složení dominantních dřevin je stále poměrně blízké přirozené skladbě (Průša 2001). Horší zmlazování borovice oproti smrku se ovšem již v porostech projevuje. Dochází k ústupu borovice ve prospěch smrku (cca 10 %) a to především v mladších věkových třídách, kde se borovice prakticky neprosazuje. Vtroušený introdukovaný modřín by měl být postupně z porostů odstraněn. Bude nutné věnovat péči zlepšení podmínek pro přirozené zmlazení borovice, ochraně tohoto zmlazení a případně i umělému vnášení borovice do porostů. Při obohacení porostů o zastoupení autochtonních listnáčů se lze pravděpodobně spolehnout na přirozené procesy. Výjimku tvoří jedle, kterou by v malém podílu bylo vhodné do porostu uměle vnést. Podle stupně přirozenosti lesních porostů lze hodnotit jako les přirozený pouze porosty na hadcových skalkách a částečně staré borové porosty ve skupinách 10, 12, 17 a 9a. Jde o téměř nesmíšené řídké bory s možnou příměsí smrku v dolní etáži. Bříza, dub, jedle a buk mohou být zastoupeny jako meliorační dřeviny (Míchal & Petříček 1999). Porosty s převahou smrku nad borovicí (porostní skupiny 4 a 7) a porosty čistě smrkové (porostní skupiny 9 a 11) jsou řazeny do stupně 4. Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody V minulosti probíhala na území PR Planý vrch těžba hadce v několika lomech různé velikosti. Skalní výchozy v současnosti nejsou nijak ohroženy a není tedy zapotřebí zvláštních opatření k jejich ochraně. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Díky zařazení území do kategorie lesů zvláštního určení byl zprvu po vyhlášení PR preferován konzervativní přístup k lesnickému hospodaření, ponechávající místo přirozenému vývoji, byť již zřejmě nepůvodních porostů. Bohužel přirozené zmlazení boru samovolně neproběhlo.

12

Plán péče pro období 1993 - 2002 počítal s radikálnějším zásahem do porostů formou násečí s péčí o přirozené zmlazení. Zkušenosti s obdobnými zásahy v hadcových borech v okolí však ukázaly, že dochází k vysoké dominanci smrku při zmlazení. Z tohoto důvodu byl zde zvolen postup obezřetnější a byla provedena jen nahodilá těžba ve skupině 23, 25 a 27. Vyvolat přirozené zmlazení borovice se však příliš nezdařilo. Navazující plán péče na období 2003 - 2012 předpokládal po předchozích zkušenostech zásahy spíše plošně menšího rozsahu. V roce 2006 bylo provedeno uvolnění skalek odtěžením smrku a modřínů o průměrech kmenů ve výšce 1,3 m od 6 do 46 cm v porostní skupině 220 A7, 220 A10 a na bezlesí 502. V dalším roce 2007 a opakovaně o tři roky později 2010 byl ručně rozrušen povrch půdy vykopáním mělkých příkopků a plošek na této odtěžené ploše s cílem podpořit přirozené zmlazení semenáčků borovice. Stav borového porostu v PR není v současnosti uspokojivý. Borovice je prakticky jen v hlavním stromovém patře a neobjevují se mladší ročníky. V hlavním stromovém patře má borovice zastoupení jen cca průměrně 75 % a zbytek přes 20 % tvoří smrk a roztroušeně nepůvodní modřín. Velmi sporé zastoupení (do 10 % plochy) mladších ročníků v podúrovni (jedinci o výšce 3-7 m) je téměř výhradně smrkové. Dále bylo nalezeno jen pár semenáčků modřínu a místy jeřábu. Borové semenáčky se prakticky nevyskytují. Tlak zvěře je zde mimořádně vysoký. V dané situaci se jeví jako jedinou nadějí na zmlazení borovice přirozenou cestou instalace a údržby oplocenek. Protože pravděpodobnost ničení oplocenek pádem stromů není díky dobré stabilitě borového porostu příliš významná, jsou hlavním problémem ničení oplocení útoky sičí zvěře. Opět je zdůrazňována nutnost zintenzivnit odlov jelena siky ve zdejší honitbě. Stávající dvě drátěné oplocenky jsou funkční a přirozené zmlazení borovic v nich je nadějné, proto je nutné v dalších letech pokračovat v jejich údržbě a snažit se je udržet v plné funkčnosti. Na několika místech v jihovýchodní části oplocenky jsou skupiny již vyšších semenáčů borovic (do 30 cm), jinak se po většině plochy oplocenek velmi hojně difuzně objevuje borové zmlazení ročníku 0 až l (do 10 cm). Ve zmlazení se objevují také smrkové semenáčky a výjimečně i modřínové, ale zřetelně méně často než borové. Bylinnou buřeň (do 20 % celkové plochy) tvoří souvislé porosty vyšších trav, zde bude velmi obtížné, aby se semenáčky uchytily. Zbytek plochy tvoří porosty metlice a borůvčí, jež se postupně zapojuje. Holých míst je málo. Je vhodné v dalších letech dle aktuální situace plánovat ožínání buřeně a skarifikaci půdního povrchu. Výběr ploch pro skarifikaci musí být řešen s velkou opatrností, aby nebylo zničeno vznikající borové zmlazení. Semenáčky smrku a modřínu, tedy druhu nevhodného a alochtonního, bude nutné v dalších letech průběžně odstaňovat. Pomístně se objevily plochy zarůstající hasivkou orličí (Pteridium aquilinum), která významně ovlivní světelné podmínky v podrostu a znemožňuje zmlazení semenáčků dřevin. Pokud by problém s porosty hasivky orličí narůstal v průběhu dalších let, bude nutné přistoupit k její redukci. Na vhodných místech a na místech vzniklých například při nahodilých kůrovcových těžbách lze radikálnějším zásahem formou kotlíků a násečí o velikosti 0,10 ha rozvolnit porost s následnou péčí o přirozené zmlazení. Kotlíky je třeba vybírat přednostně v místech skalek, kde dojde k jejich uvolnění a prosvětlení. Zde je největší pravděpodobnost úspěšného přirozeného zmlazení borovice díky slabé humusové vrstvě. Je rozhodně nutné po odtěžení plochu oplotit a provést skarifikaci půdního povrchu. Při neúspěchu přirozeného zmlazení je nutné počítat s umělou dosadbou sazenic borovice náhorního ekotypu (zdroj sazenic - semenný sad Prameny) a pravidelným odstraňováním nadbytečného zmlazeného smrku v míře daleko vyšší než je obvyklý hospodářský model. V mladých porostních skupinách je třeba výchovných zásahů směřujících k prosvětlení porostu, redukci smrku a ve skupině 4 a 7 eliminaci modřínu. 13

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Základní prioritou v území je zachování fytocenóz typických pro hadcový podklad. K jejich udržení je nutné zachovat charakter řídkého světlého boru, což v současné době znamená především bránit rozšiřování smrku a podpořit přirozené zmlazení borovice jako hlavní cílové dřeviny. Lze tedy konstatovat, že střety zájmů mezi ochranářskými opatřeními ve prospěch různých předmětů ochrany nejsou mezi sebou v rozporu a není nutné vymezovat priority.

14

3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice 1

Kategorie lesa 21a/31b/32f/32a

Soubory lesních typů 0C1, 0C2, 0Z2, 0N5

Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT1) Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0C1 BO 7-10, SM+2, JD+, DB+ 0C2 BO 7-10, SM+2, JD+, BR+1, DB+ 0Z2 BO 9, BR 1, DB+, BK+, SM+ 0N5 BO 3, SM 6, BK 1, BR+ Porostní typ A - borový Les přírodní až přírodě blízký Stupeň přirozenosti 2 -3 Stanovištně nepůvodní dřeviny do 25% Maloplošné zásahy na podporu přirozené skladby porostu Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) Jednotlivě až skupinově výběrný Obmýtí2) 100/120 let

Obnovní doba2) 90/130 let

Porostní typ B - smrkový Les kulturní Stupeň přirozenosti 4 Stanovištně nepůvodní dřeviny nad 50%, geograficky nepůvodní dřeviny do 5% Zásahy k rozvolnění struktury porostu a likvidace náletů nepůvodních druhů Hospodářský způsob (forma) Jednotlivě až skupinově výběrný, místně maloplošně holosečný Obmýtí2) 100/120 let

Obnovní doba2) 90/110 let

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Obnovit přirozenou skladbu hadcového boru Postupně převádět v porosty s vyšším podílem borovice především podpořit přirozenou obnovu hlavní omezením rozsáhlejšího zmlazení smrku. dřeviny – borovice a omezovat zmlazení smrku a nepůvodního modřínu. Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Skupinový až jednotlivý výběr s odtěžením smrku a Skupinový až jednotlivý výběr smrku za účelem modřínu prioritně na skalních výchozech s mělčím vytvoření světlin vhodných pro podporu bylinného půdním povrchem pro podporu přirozené obnovy patra. borovice. Sanitární výběr po dohodě se Správou CHKO. Sanitární výběr po dohodě se Správou CHKO. Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu Umělé zalesnění plánováno jen v případě Na případných kalamitních holinách plochu oplocovat a neúspěchu přirozené obnovy borovice. Sazenice snažit se o přirozenou obnovu borovice náhorního borovice náhorního ekotypu místní provenience. U ekotypu. Pokud to bude nutné podpořit obnovu borovice méně úspěšných oplocenek s přirozeným v těchto plochách i umělým vnesením síjí nebo zmlazením využít setbu borových semen. výsadbou. V malém rozsahu na vhodných místech provést dosadbu jedle a případně buku. Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově

15

0C1 0C2 0Z2 0N5

Borovice lesní, náhorní ekotyp Jedle bělokorá Borovice lesní, náhorní ekotyp Jedle bělokorá Borovice lesní, náhorní ekotyp Buk lesní Borovice lesní, náhorní ekotyp

Setí do oplocenek a na světliny, v nouzi výsadba do oplocenek Výsadba do oplocenek a individuálních ochran Setí do oplocenek a na světliny, v nouzi výsadba do oplocenek Výsadba do oplocenek a individuálních ochran Setí do oplocenek a na světliny, v nouzi výsadba do oplocenek Výsadba do oplocenek Setí do oplocenek a na světliny, v nouzi výsadba do oplocenek

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Oplotit všechny nově vytvořené obnovní prvky, Při rozsáhlém zmlazování smrku jej omezovat v místech skarifikovat půdní povrch pro přirozené zmlazení. s výskytem chráněných druhů v bylinném patře. Úplně Podle úspěšnosti zmlazení borovice opakovat odstraňovat vzrostlé i zmlazené modříny. ožínání buřeně a odstraňovat z oplocenek smrk a V oplocenkách na případných kalamitních holinách modřín. preferovat borovici. Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Vystavovat lapáky a lapače bez omezení, Vystavovat lapáky a lapače bez omezení, kůrovcové kůrovcové stromy odstraňovat po dohodě se stromy odstraňovat po dohodě se Správou CHKO. Správou CHKO. Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií Při kácení a odvozu kůrovcových stromů volit trasy Při kácení a odvozu kůrovcových stromů volit trasy po po dohodě se Správou CHKO, aby byly minimálně dohodě se Správou CHKO, aby byly minimálně narušeny populace chráněných druhů rostlin narušeny populace chráněných druhů rostlin v bylinném v bylinném patře. patře. Poznámka Na vhodných místech iniciovat borové zmlazení rozsáhlejší skarifikací půdního povrchu a pálením klestu na malých pokusných plochách v zimním období. V případě rozsáhlejšího rozrůstání ploch s hasivkou orličí bude nutné přistoupit k její likvidaci. Neomezovat myslivecký lov, naopak zintenzivnit plašení zvěře pochůzkami i dostřelem, ale s vyloučením stavby přikrmovacích mysliveckých zařízení na území PR. 1) 2)

podle Průša (2001) podle Košulic (2010)

Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů b) péče o rostliny Pro zachování vzácných a ohrožených druhů květeny typické pro hadcový podklad je nutné udržet charakter řídkého světlého boru s rozptýlenými světlinami, což v současné době znamená především bránit rozšiřování smrku a podpořit přirozené zmlazení borovice. V maximální míře by měly být uvolňovány ze zástinu místa s výskytem rožce kuřičkolistého (Cerastium alsinifolium) a také skalky s výskytem vzácných kapradin sleziníkem nepravým (Asplenium adulterinum) a sleziníkem hadcovým (Asplenium cuneifolium), dále se svízelem sudetským (Galium sudeticum) a chrastavcem rolním hadcovým (Knautia arvensis subsp. serpentinicola). Významným problémem může být nekontrolované šíření hasivky orličí (Pteridium aquilinum), která je schopna zásadně ovlivnit světelné podmínky v bylinném patře. c) péče o živočichy V ornitofauně nebyly při IP zjištěny druhy zasluhující mimořádnou pozornost (běžné druhy světlých lesů). Zajímavé je ovšem opakované zjištění lelka lesního (Caprimulgus europaeus) a občasný výskyt výra velkého (Bubo bubo). Zachování světlého hadcového boru je důležité i pro výskyt těchto druhů. Obecně lze také konstatovat, že prosvětlené bory jsou bohatší i na hmyzí faunu, takže udržení hlavního předmětu ochrany PR bude v širším rozsahu příznivé i pro živočichy.

16

Jak již bylo řečeno přezvěření území je značné a znemožňuje přirozené zmlazení porostů. Je nutné zintenzivnit myslivecký odlov především nepůvodního druhu jelena siky ve zdejší honitbě. d) péče o útvary neživé přírody Skalní výchozy nejsou ohroženy a nepotřebují aktivních zásahů. 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Podrobný výčet jednotlivých navrhovaných opatření na území PR Planý vrch je uveden v hospodářských směrnicích a v tabulkách kap. 3.1.1 a dále v příloze č. T1. Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů b) útvary neživé přírody Skalní výchozy nejsou ohroženy a nepotřebují specializovaná aktivní opatření. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zřizovací výnos PR Planý vrch nestanovuje ochranné pásmo, proto je v současnosti podle platného ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., ochranným pásmem území do 50 m od okraje PR. Toto ochranné pásmo zasahuje do lesních porostů. V ochranném pásmu je nutno vyloučit jakýkoli zásah do vodního režimu, tedy odvodnění, včetně údržby stávajících zařízení i stavbu cest. Těžba zde může být jednotlivě výběrná, eventuálně v násečích. Obnova borových porostů především přirozená, při výchovných zásazích je třeba preferovat borovici. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Vzhledem k nesrovnalostem s vyznačením hranice PR v terénu a dle výnosu a dále z důvodu výskytu kriticky ohrožených druhů i mimo území PR a jejího ochranného pásma (původně dle výnosu z roku 1987) byl v roce 2012 pořízen ZPMZ pro rozšíření východní části PR. ZPMZ z roku 2012 navázalo na ZPMZ zaměřené již v roce 1996. Lomové body spojeného ZPMZ jsou v terénu vyznačeny trvalými mezníky z plastu. Obvodové značení bude nutné vyznačit dle nového výnosu o vyhlášení, v případě potřeby počítat během platnosti plánu péče s jednou obnovou. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Nejsou navržena žádná potřebná administrativně-správní opatření. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou zapotřebí opatření na zabezpečení předmětu ochrany proti poškozování při využívání území veřejností.

17

3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na území PR je možné tolerovat určitou omezenou návštěvnost. Bylo by možné na okraji PR u přístupové cesty instalovat informační panel seznamující návštěvníky s přírodními chráněnými jevy, ale také s pravidly chování na území PR a vysvětlením, jak jejich nekázeň může předmět ochrany poškodit. Není ovšem v zájmu ochrany přírody návštěvnost v PR nadměrně zvyšovat, naopak je vhodná občasná strážní služba v turisticky nejatraktivnějším období. Území je příhodné i k využití pro odborné exkurze s průvodcem. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Je nutné doplnění souborného botanického inventarizačního průzkumu s ohledem na prováděná opatření lesnického hospodaření. Vhodný by byl rovněž bryologický a lichenologický průzkum lokality. Lze ho nouzově realizovat i formou terénních sběrů, které provedou pracovníci Správy CHKO, a následnou determinací odborníky. Je třeba také zajistit kompletní ornitologický průzkum. S ohledem na charakter území bude realizován snímkováním hnízdní cenózy (bodovou metodou I. P. A.) při náhodných návštěvách a sbíráním dokladů o hnízdění jednotlivých druhů. Bylo by vhodné doplnění evertebratologického průzkumu o další skupiny (Doležal 2004). Lze v nouzi realizovat formou terénních sběrů pracovníky Správy CHKO a následnou odbornou determinací.

18

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. Orientační plochy) náklady za rok (Kč)

Jednorázové a časově omezené zásahy Dosadba borovice a jedle do oplocenky Instalace informačního panelu (1 ks) Inventarizační průzkum entomologický Inventarizační průzkum botanický (revizní) Inventarizační průzkum bryologický Inventarizační průzkum lichenologický Inventarizační průzkum ornitologický Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Obvodové značení ZCHÚ Oplocení vymýcených kotlíků Narušování půdního povrchu (skarifikace) Prosvětlení borového porostu v okolí skalek a na bezlesí Odstraňování náletového smrkového zmlazení Odstraňování buřeně (ožínání) Opakované zásahy celkem (Kč) NÁKLADY CELKEM (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)* 30 000 20 000 11 200 15 000 11 200 11 200 7 400 106 000

3 000 50 000 10 000 30 000 8 000 10 000

6 000 200 000 30 000 60 000 16 000 20 000 332 000 438 000

*Ceny jsou pouze odhadnuté dle platného ceníku PPK z roku 2012, byla snaha stanovit možné maximum. Dojde-li ke zvýšení cen bude buď zvýšena adekvátním způsobem i odměna za jednotlivé úkony, nebude-li mít OOP dostatečné finanční prostředky bude adekvátně snížen rozsah zásahu.

19

4.2 Použité podklady a zdroje informací Anonymus (2008): Výpis z LHP na LHC Obecní Lesy Mnichov s platností 1.1.2008 – 31.12.2017 . Anonymus (1997): Hospodářská doporučení podle hospodářských souborů podsouborů. Příloha čas. Lesnická práce, MZeČR, Praha. 50 p. Čečil F. et al. (1983): Inventarizační průzkum PR Planý vrch v období roku 1983. Nepublik. ms., 71 p. [Depon in Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Dejl M. (1958): Opis žádosti o zřízení rostlinné rezervace. - Vojenský útvar Lázně Kynžvart. [Rezervační kniha PR Planý vrch Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Doležal Z. (2004): Entomologický inventarizační průzkum PR Planý vrch. Nepublik. ms. [Depon. in Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition/Červený seznam cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání/. - Preslia 84: 631–645, Praha. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. AOPK ČR, Praha. Kolář F. & Vít P. (2008b): Endemické rostliny českých hadců, 2. Chrastavec, mochna, hvozdík a trávnička. – Živa 2/2008: 67-69. Kolář F. & Vít P. (2008c): Endemické rostliny českých hadců, 3. Rožec kuřičkolistý a kuřička Smejkalova. – Živa 3/2008: 111-113. Kolář F., Štech M., Trávníček P., Rauchová J., Urfus T., Vít P., Kubešová M. & Suda J. (2009): Towards resolving the Knautia arvensis agg. (Dipsacaceae) puzzle: primary and secondary contact zones and ploidy segragation at landscape and microgeographic scales. Annals of Botany 103: 963 – 974. Košulic M. st. (2010): Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu. FSC ČR, o.s. 449 p. Kubát K. et al. (eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. 927 p. Melichar V. (2000): Mapování naturových druhů Asplenium adulterinum, Cerastium alsinifolium a Galium sudeticum na území CHKO Slavkovský les. – Ms. [Depon. in: AOPK ČR, Praha]. Míchal I. & Petříček V. (eds.) (1999): Péče o chráněná území, díl II. Míchal I., Petříček V. et al.: Lesní společenstva. AOPK ČR, Praha. 714 p. Plesník J., Hanzal V. & Brejšková L. (eds.) (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Příroda, Praha, 23: 1–184. Průša E. (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce. 593 p. + CD. Řepa P. et al. (2003): Plán péče pro PR Planý vrch na období od 1.10.2003 do 31.12.2012. Nepublik. ms. [Depon. in Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně]. Seifertová K. (2009): Zhodnocení mezidruhové hybridizace hadcového endemita Cerastium alsinifolium Tausch (Caryophyllaceae). – Ms., 70 p. [Diplomová práce; depon. in: Knihovna Katedry botaniky PřF UK, Praha]. Tájek P. (1998): Rozšíření Asplenium adulterinum a Asplenium cuneifolium ve Slavkovském lese. – Ms., 49 p. [SOČ. Depon. in: Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně].

20

Tájek P. (2008): Flóra hadcových výchozů Slavkovského lesa – výsledky průzkumu z let 2001–2003. Erica 15: 3-25. Tájek P., Peckert T., Ondráková L., Součková E., Čech L., Bucharová A. & Sladký J. (2006): Sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) – mapovací karty lokalit. – Ms., 140 p. [Depon. in: AOPK ČR, Praha]. Tájek P., Bucharová A. & Műnzbergová Z. (2011): Limitation of distribution of two rare ferns in fragmented landscape. Acta Oecologica 37: 495-502. Nálezová databáze: portal.nature.cz 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR BK - buk lesní BO - borovice lesní BR - bříza bělokorá DB - dub letní EVL – evropsky významná lokalita CHKO – chráněná krajinná oblast IP – inventarizační průzkum JD - jedle bělokorá KN – katastr nemovitostí LHC – lesní hospodářský celek LHP – lesní hospodářský plán LS – lesní správa MD - modřín opadavý NR BC – nadregionální biocentrum OOP – orgán ochrany přírody OP – ochranné pásmo PK – pozemková kniha PR – přírodní rezervace SLT – soubor lesních typů SM - smrk ztepilý ÚSES – územní systém ekologické stability ZCHÚ – zvláště chráněné území ZCHD – zvláště chráněný druh ZPMZ – záznam podrobného měření změn 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Jana Rolková, Správa CHKO Slavkovský les, Hlavní 504, 353 01 Mariánské Lázně

21

5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území .........................................................................2 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................2 1.2 Údaje o lokalizaci území..............................................................................................2 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí.................................2 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................3 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ............................................................4 1.6 Kategorie IUCN...........................................................................................................4 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................4 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu................................................4 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav......................................................4 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu...........................6 1.9 Cíl ochrany...................................................................................................................6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany..............................7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů...............................7 2.2 Historie využívání území a zásadní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a budoucnosti........................................................................................................................9 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy...............11 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch............................11 2.4.1 Základní údaje o lesích ..........................................................................................11 2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody ..............................................................12 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a závěry pro další postup................................12 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ...........14 3. Plán zásahů a opatření.......................................................................................................15 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ......................15 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání ........................15 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území ......................................17 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma .........................17 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu.......................................................................17 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území...........................17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ...........17 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území..........................................................................18 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ................18 4. Závěrečné údaje................................................................................................................19 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené OOP podle jednotlivých zásahů ........19 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................19 4.3 Seznam používaných zkratek....................................................................................21 5. Obsah ...............................................................................................................................21 6. Přílohy..............................................................................................................................23

22

6. Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Tabulky: Příloha č. T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Mapy:

Příloha č. M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha č. M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4 - Lesnická mapa typologická Příloha č. M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

23

Příloha č. T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich označení JPRL

dílčí plocha

výměra dílčí plochy (ha)1)

číslo rámcové směrnice/ porostní typ

220 A

4

0,95

1/B

220 B

5

0,12

1/A

220 A

7

0,78

1/B

220 A

9

0,25

1/B

220 A

10

0,90

1/A

220 A

11

0,49

1/B

220 A

12

1,93

1/A

220 A

17

4,44

1/A

220 C

7

2,13

1/B

220 C

9a

1,61

1/A

220 A

501

0,09

220 A

502

0,53

220 A

503

0,17

dřeviny

BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD BO SM MD

zastou-pení dřevin (%) 20 70 10 85 15 30 65 5 5 95

průměrná výška porostu (m)

stupeň přirozenosti2)

12

4

Výchovný výběrový zásah do smrkového porostu do 40 let věku s preferencí ponechání borovice

2

15

3

Výchovný výběrový zásah pro odstranění smrku z porostu s preferencí ponechání borovice

1

20

4

Výběrový zásah do smrkového porostu nad 40 let věku k proředění s preferencí ponechání borovice a odstranění modřínů a smrků

2

23

4

Výchovný zásah k redukci smrku a s preferencí ponechání borovice

3

20

3

Výběrová prořezávka mladších náletů smrku na skalních výchozech

1

25

4

Výchovný zásah k redukci smrku a s preferencí ponechání borovice

3

21

3

Výběrová vyřezávka modřínů a mladších smrkových náletů v porostu

2

21

3

Bez zásahu do borového porostu

3

20

4

Skupinová výběrová vyřezávka modřínů k prosvětlení především skalnatého svahu

22

3

Výběrová vyřezávka modřínů a smrků k proředění porostu s vytvořením světlin v prostoru bývalého lomu

100

100

90 5 5 100

25 65 10 90 10

doporučený zásah

naléhavost3)

a

smrků

Bezlesí udržovat redukcí náletových dřevin – vyřezávat především nálety smrku a modřínu k zachování otevřeného charakteru plochy. Bezlesí udržovat redukcí náletových dřevin – vyřezávat především nálety smrku a modřínu k zachování otevřeného charakteru plochy a údržba dvou oplocenek. Bezlesí udržovat redukcí náletových dřevin – vyřezávat především nálety smrku a modřínu k zachování otevřeného charakteru plochy.

poznámka

1

1 1 1 1

1)

Plochy jednotlivých skupin jsou oproti hospodářské knize zmenšeny o úseky ležící mimo zaměřenou hranici PR. Jejich výměra je odhadnuta z porostní mapy. Stupeň přirozenosti: 1. stupeň - Les původní; 2. stupeň - Les přírodní; 3. stupeň - Les přírodě blízký; 4. stupeň - Les kulturní; 5. stupeň - Les nepůvodní 3) Naléhavost: 1. stupeň - zásah naléhavý (nelze odložit, je nutný pro zachování předmětu ochrany); 2. stupeň - zásah vhodný; 3. stupeň - zásah odložitelný 2)

25

PŘÍRODNÍ REZERVACE PLANÝ VRCH PLÁN PÉČE M1 - ORIENTAČNÍ MAPA S VYZNAČENÍM ÚZEMÍ

PR Planý vrch - M1 Orientační mapa s vyznačením území Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Slavkovský les, Petr JIRAN © 2013, Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Souřadnicový systém: S-JTSK (EPSG 102067) Mapový podklad: Základní mapa © Zeměměřický úřad Praha

0

200

400

600

800

1 000 m

Hranice zvláště chráněného území Hranice ochranného pásma ZCHÚ

PŘÍRODNÍ REZERVACE PLANÝ VRCH PLÁN PÉČE

M2 - KATASTRÁLNÍ MAPA SE ZÁKRESEM ZCHÚ A JEHO OCHRANNÉHO PÁSMA

PR Planý vrch (M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Slavkovský les, Petr JIRAN © 2013, Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Souřadnicový systém: S-JTSK (EPSG 102067) Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha

0

50

100

150

200

250


300 m

PŘÍRODNÍ REZERVACE PLANÝ VRCH PLÁN PÉČE M3 - MAPA DÍLČÍCH PLOCH A OBJEKTŮ

220 C 9a

220 C 7

220 A 12

220 A 501

220 A 502 220 A 10

220 A 7

220 A 17

220 B5

220 A 503

220 A 17 220 A 503

220 A 4

220 A 9

220 A 11

PR Planý vrch (M3 - Mapa dílčích ploch a objektů) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Slavkovský les, Petr JIRAN © 2013, Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Souřadnicový systém: S-JTSK (EPSG 102067) Mapový podklad: Lesnická mapa © Lesy České republiky, s.p.

0

50

100

150

200

250

Hranice zvláště chráněného území Hranice ochranného pásma ZCHÚ Hranice dílčích ploch a objektů

300 m

PŘÍRODNÍ REZERVACE PLANÝ VRCH PLÁN PÉČE M4 - LESNICKÁ MAPA TYPOLOGICKÁ

PR Planý vrch (M4 - Lesnická mapa typologická) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Slavkovský les, Petr JIRAN © 2013, Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Souřadnicový systém: S-JTSK (EPSG 102067) Mapový podklad: Mapa lesních typů, © ÚHÚL Brandýs nad Labem

0

100

200

300

400


500 m

PŘÍRODNÍ REZERVACE PLANÝ VRCH PLÁN PÉČE

M5 - MAPA STUPŇŮ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ

PR Planý vrch (M5 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů) Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky Správa CHKO Slavkovský les, Petr JIRAN © 2013, Správa CHKO Slavkovský les, Mariánské Lázně Souřadnicový systém: S-JTSK (EPSG 102067) Mapový podklad: Mapa lesních typů, © ÚHÚL Brandýs nad Labem Státní mapa odvozená © ČÚZK Praha

0

100

200

300

400

500

600 m

Stupně přirozenosti lesních porostů Les přírodě blízký Les kulturní

Hranice ZCHÚ

Bezlesí

Ochr. pásmo ZCHÚ

Plán péče o přírodní rezervaci Planý vrch

Recommend Documents