Plán péče o přírodní rezervaci Křížový vrch

Plán péče o přírodní rezervaci Křížový vrch na období 2012 - 2022

ZPRACOVATEL Suchopýr o.p.s., Oldichov v Hájích 5, PS 463 31, I 25419358, [email protected] VYPRACOVALI: Martin Kresá , Alena Hlídková PO IZOVATEL: Krajský ú ad Libereckého kraje DATUM: listopad 2011

Seznam používaných zkratek AOPK BK BO CHOPAV CHÚ DB DBZ ex. HB IUCN JD JK JL JS JV k. ú. LHC LHO LHP LP LT MD MŽP ČR OkÚ OL OP ORP p. č. PR SLT SMO TR TIS ÚAP ÚHÚL ZCHD ZCHÚ ZO ZPF

Agentura ochrany přírody a krajiny buk lesní ( ) borovice lesní ( chráněná oblast přirozené akumulace vod chráněné území dub letní ( ) dub zimní ( ) exemplář habr obecný ( ) International Union for Conservation of Nature jedle bělokorá ( ) javor klen ( ) jilm horský ( ) jasan ztepilý ( ) javor mleč ( ) katastrální území lesní hospodářský celek lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lípa malolistá ( ) lesní typ modřín opadaví ( ) Ministerstvo životního prostředí České republiky okresní úřad olše lepkavá ( ) ochranné pásmo obec s rozšířenou působností pozemková parcela číslo přírodní rezervace soubor lesních typů státní mapa odvozená třešeň ptačí ( ) tis jedovatý (

) územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Frýdlant Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem zvláště chráněný druh podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zvláště chráněné území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny zařizovací okres (lesní hospodářské plánování) zemědělský půdní fond

-2-

Obsah 1

2

Základní údaje o PR Křížový vrch a jeho ochranném pásmu ........................................ 5 1.1

Základní identifikační údaje ......................................................................................... 5

1.2

Údaje o vyhlášení......................................................................................................... 5

1.3

Překryv s územně-správními jednotkami .................................................................... 5

1.4

Překryv s jinými chráněnými územími ......................................................................... 5

1.5

Překryv se soustavou Natura 2000 .............................................................................. 5

1.6

Ochranná a bezpečnostní pásma podle ÚAP ORP Frýdlant ........................................ 5

1.7

Vymezení území a jeho ochranného pásma................................................................ 6

1.7.1

Zvláště chráněné území........................................................................................ 6

1.7.2

Ochranné pásmo .................................................................................................. 6

Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany.................... 8 2.1

Charakteristika přírodních poměrů území a jeho ochranného pásma ....................... 8

2.2

Historie využívání území .............................................................................................. 9

2.3

Předmět ochrany ZCHÚ ............................................................................................. 10

2.3.1

Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ......................................... 10

2.3.2

Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav................................................. 10

2.4

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů .............................................. 14

2.5

Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................. 16

2.6

Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch ................................................. 17

2.6.1

Lesy ..................................................................................................................... 17

2.6.2

Útvary neživé přírody ......................................................................................... 26

2.6.3

Nelesní pozemky (ZPF, jiné výše neuvedené) .................................................... 26

2.7

Známé pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti ....................................................... 26

3

Cíl ochrany .............................................................................................................. 26

4

Zhodnocení dosavadní péče o předmět ochrany ...................................................... 27 -3-

5

Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize ................ 27

6

Zásady péče v ZCHÚ a jeho ochranném pásmu ......................................................... 28

7

6.1

Rámcové zásady péče o ekosystémy a jeho složky tvořící předmět ochrany ........... 28

6.2

Zásady využívání území a jeho ochranného pásma .................................................. 32

6.2.1

Zásady hospodářského využívání ....................................................................... 32

6.2.2

Zásady rekreačního a sportovního využívání ..................................................... 33

6.2.3

Zásady vzdělávacího a osvětového využití území .............................................. 33

6.2.4

Zásady jiných využití a činností (ochranná pásma inženýrských sítí apod.)....... 33

Návrh zásahů a opatření .......................................................................................... 34 7.1

Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ .......................... 34

7.1.1

Lesy ..................................................................................................................... 34

7.1.2

Nelesní pozemky ................................................................................................ 34

7.2

Návrh na vzdělávací a osvětové využití území .......................................................... 34

7.3

Návrh zásahů v ochranném pásmu ZCHÚ ................................................................. 34

7.4

Potřeby zaměření, označení a technického vybavení ZCHÚ a OP ............................. 34

7.5

Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území............................. 34

7.6

Přehled potřeb průzkumů a sledování ...................................................................... 35

8

Předběžné orientační vyčíslení nákladů na realizaci návrhů...................................... 35

9

Použité podklady a zdroje informací ........................................................................ 36

10 Přílohy .................................................................................................................... 38

-4-

1 Základní údaje o PR Křížový vrch a jeho ochranném pásmu 1.1

1.2

1.3

1.4

1.5

Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: kategorie IUCN

1804 přírodní rezervace Křížový vrch řízená rezervace

Údaje o vyhlášení druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: název orgánu, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

nařízení okresního úřadu Okresní úřad v Liberci 1/96 9. 4. 1996 1. 5. 1996

Překryv s územně-správními jednotkami kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec: katastrální území:

Liberecký Liberec Frýdlant Frýdlant Frýdlant

Překryv s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území:

bez překryvu bez překryvu bez překryvu

Překryv se soustavou Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

bez překryvu bez překryvu

1.6

Ochranná a bezpečnostní pásma podle ÚAP ORP Frýdlant Uvádí výčet všech ochranných pásem vymezených na základě právních předpisů ČR a zasahujících do PR Křížový vrch nebo jejího ochranného pásma. Uvedené jsou název, zákonná norma stanovující podmínky vymezení a výměru ochranného pásma zasahující do samotného ZCHÚ nebo ochranného pásma. Grafické vyjádření poskytuje mapová příloha . ochranné pásmo národní nemovité kulturní památky státního hradu a zámku Frýdlant ze zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zahrnuje celou severní část PR Křížový vrch, tj. mimo oddělené části s remízem, výměra v ZCHÚ ~ 10.02 ha (95.52 %), výměra v OP ~ 2.80 ha (33.73 %);

-5-

ochranné pásmo železniční trati 037 Liberec – Černousy ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, zahrnuje cca 60 m široký pás PR Křížový vrch včetně OP podél železniční trati, výměra v ZCHÚ ~ 2.24 ha (21.35 %), výměra v OP ~ 1.35 ha (16.27 %); ochranné pásmo silnice III. třídy 2901 Frýdlant – Větrov ze zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zasahuje pouze marginální část jižního cípu OP v ostré levotočivé zatáčce silnice, výměra v ZCHÚ 0.00 ha (0.00 %), výměra v OP ~ 0.03 ha (0.36 %); 1.7

Vymezení území a jeho ochranného pásma

1.7.1 Zvláště chráněné území Viz . PR Křížový vrch i její ochranné pásma leží v katastrálním území Frýdlant. Jak je zřejmé z tabulky, došlo ke změně číslování pozemků. Změna je dána rozdělením původních pozemků na menší části. Grafické vymezení vlastního ZCHÚ na podkladě katastrální mapy viz mapová příloha . Pro vizualizaci hranice ZCHÚ a jeho ochranného pásma byly použity georeferencované vektorové vrstvy poskytnuté zadavatelem.

!"# ( $%&') * + ,+ -! ./012 ČÍSLO PARCELY

VLASTNÍK

VÝMĚRA

KATASTR VYHLAŠOVACÍ DRUH POZEMKU LV NEMOV. DOKUMENT 3271 lesní pozemek 10001

Město Frýdlant

8 542 m²

8 542 m²

3477 3485

NÁZEV

CELKOVÁ

ZCHÚ

ostatní plocha (neplodná půda) lesní pozemek

10001

Město Frýdlant

1 380 m²

1 380 m²

109

Lesy České republiky, s.p.

4 687 m²

4 687 m²

741 m²

741 m²

1 310 m²

1 310 m²

321 m²

321 m²

3478/1

3478

lesní pozemek

109


3478/2

3478

lesní pozemek

1088

Neumann František

3478/3

3478

lesní pozemek

109


3478/4

3478

lesní pozemek

109


3478/5

3478

lesní pozemek

10001

Město Frýdlant

CELKOVÁ VÝMĚRA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ

100 m²

100 m²

87 792 m²

87 792 m²

104 873 m² (10,49 ha)

1.7.2 Ochranné pásmo Viz na straně 7. PR Křížový vrch i její ochranné pásma leží v katastrálním území Frýdlant. Vymezení ochranného pásma na podkladu katastrální mapy je patrné z mapové přílohy . Pro vizualizaci hranice ZCHÚ a jeho ochranného pásma byly použity georeferencované vektorové vrstvy poskytnuté zadavatelem.

-6-

"#!011# !"# ! 2 00#""# . "#!011# 0 .#0.12 2 10 ./0. ! !1"01 "# .02 1 21 2 0202! 122 0 .2 /1 2! !2 #!01" !"# 212 0.002/ *"#1 0!"/ / + ,+ -! ./012+ ČÍSLO PARCELY KATASTR VYHLAŠOVACÍ NEMOV. DOKUMENT 1289

VLASTNÍK DRUH POZEMKU

LV

NÁZEV

VÝMĚRA OCHRANNÉ CELKOVÁ PÁSMO 502 m² 184 m²

10001

Město Frýdlant

944

Správa železniční dopravní cesty, s. o. Neumann František

45 631 m²

12 989 m²

114 m²

114 m²

3486

ostatní plocha (ostatní komunikace) ostatní plocha (dráha) ostatní plocha (ostatní komunikace) orná půda

27 193 m²

1 846 m²

3550

trvalý travní porost

2537

Bobek Jiří, Dvořáková Marie, Karásková Anna, Koudelková Jaroslava Klinger Jaroslav

1 796 m²

699 m²

1472/1


10002

97 360 m²

11 685 m²

trvalý travní porost trvalý travní porost

2883 1088

Pozemkový fond České republiky Hrdličková Jana Neumann František

22 689 m² 14 850 m²

8 063 m² 6 326 m²

1333 3483

3272/1 3272/2

3272 3272

3479/2

1088 1496


10001

Město Frýdlant

3 821 m²

3 686 m²

3479/3

3479/1


1088

Neumann František

11 237 m²

8 167 m²

3479/4

3479/1


1088

Neumann František

1 363 m²

1 352 m²

3479/5 3479/6

3479/1 3479/1

trvalý travní porost trvalý travní porost

1088 2546

4 292 m² 17 494 m²

4 292 m² 7 561 m²

3484/1

3484


2523

Neumann František Drbohlavová Zdeňka, Králiková Miloslava Ing. Procházka Josef

19 846 m²

6 734 m²

3484/2

3484


1088

Neumann František

15 022 m²

8 022 m²

10001

Město Frýdlant

969 m²

166 m²

3534/1

ostatní plocha (ostatní komunikace) CELKOVÁ VÝMĚRA OCHRANNÉHO PÁSMA

81 886 m² (8,19 ha)

-7-

2 Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1

Charakteristika přírodních poměrů území a jeho ochranného pásma Stručná charakteristika území byla vesměs převzata z Plánu péče pro přírodní rezervaci Křížový vrch na období 2002 – 2011 (VIŠŇÁK 2001). Ke změnám přírodních podmínek řešeného území za dobu platnosti původního plánu péče nedošlo.

Zájmové území PR Křížový vrch zahrnuje příkrý zalesněný svah na levém břehu Smědé a samostatný remízek na plochém pahorku JZ od hlavní části rezervace. Ochranné pásmo zaujímá lesní lemy a kulturní louky. Geomorfologicky spadá území do celku Frýdlantská pahorkatina (DEMEK et al. 1987), který je součástí Krkonošsko-jesenické soustavy (dříve Sudety) a Krkonošské podsestavy (dříve Západní Sudety). Reliéf je na většině území značně exponovaný – zahrnuje převážně východní svahy o sklonitosti 20 – 50°. Východní okraj rezervace je plochý, sedimentární, ohraničený náspem železniční trati. Svahy jsou rozčleněny soustavou prohybů, které oddělují nízké hřbítky. Samostatně ležící remízek má reliéf jednoduchý, ploše vypouklý, bez příkřejších svahů. Horninové podloží tvoří nefelinický bazanit (CHALOUPSKÝ 1990), tj. bazická až ultrabazická vyvřelina, která dává vzniknout minerálně silným půdám. Horninové podloží vystupuje na povrch v podobě balvanových proudů a moří, více méně zazeměných. Ojediněle je při hraně svahu vyvinut i menší mrazový srub. Význačným prvkem reliéfu je opuštěný kamenolom v jižní části rezervace. Poměrně krátké kolmé stěny, tvořící amfiteátr, přecházející do rozsáhlých balvanových akumulací. Na ně pak navazuje rozlehlé dno lomu, dnes vyplněné mokřinou. Půdní pokryv území tvoří převážně eutrické kambizemě až rankery (NOVÁK 1993, nomenklatura půd viz HRAŠKO et al. 1991). Půdy se vyznačují nasyceným sorpčním komplexem o značné kapacitě, vyšší hodnotou pH a příznivou formou humusu (mulový moder). Značně se liší svojí hloubkou a obsahem hrubého skeletu. Ve svahových konvekcích jsou půdy mělčí, vysýchavější, mající spíše ráz typické až dystrické kambizemě. Při úpatí svahu se uplatňuje pseudoglejová kambizem až typický glej. Z klimatického hlediska leží okolí Frýdlantu na styků tří rajonů mírně teplé oblasti – MT 2, MT 7 a MT 9 (QUITT 1971). Podnebí je poměrně teplé, s mírnou zimou, termicky dosti oceánické. Srážkové úhrny jsou vzhledem k nadmořské výšce vysoké, což je podmíněno blízkým návětřím Jizerským hor. V porovnání s horami má však Frýdlant nápadně nízký podíl srážek za chladný půlrok. Vegetační pokryv tvoří až na výjimky les, který je do značné míry přirozeného charakteru. Jedná se o smíšené porosty většinou s převažující lípou srdčitou, dále s javorem mléčem i klenem, jasanem, habrem, vzácněji s bukem, lípou velkolistou, jilmem horským a smrkem; v nivě přistupuje olše lepkavá a topol bílý. Menší část porostu na severovýchodě tvoří vysázený modřín. Porosty jsou převážně ve stádiu kmenoviny, zřetelně různověké, s přirozenou obnovou pomístně odpovídající světelným podmínkám, ale víceméně odolávající tlaku zvěře. Fytocenologicky se jedná především o suťové lesy as. -8-

( , které okrajově přecházejí do listnatých hájů as. : ( , lokálně jsou dochovány i zbytky bikové a květnaté bučiny asociací ( a ( . Suťové lesy v nejexponovanějších (balvanitých) polohách jsou již hodnoceny v rámci as. : ( , fragment lužního lesa odpovídá as. 8 ( . 2.2

Historie využívání území V rámci historie využívání řešeného území nebyly oproti původnímu plánu péče zaznamenány žádné změny. Text je převzat z plánu péče na roky 2001 – 2011 (VIŠŇÁK 2001). V blízkosti zájmové lokality se nachází hrad Frýdlant, který je písemně doložen již z r. 1278. Osídlení je zde ale staršího data – podle pověsti měla stát na Zámeckém vrchu již v 11. století strážní věž. V tu dobu byla okolní krajina nepochybně ještě souvisle pokrytá pralesem, jen málo dotčeným lidskou činností. Tento stav se ale rychle měnil, neboť již v r. 1381 je dokládána blízká osada Větrov. Konkrétní údaje k historii Křížového vrchu by bylo možné získat teprve po důkladném studiu archivních materiálů. Lze tedy jen spekulovat, jak se území pod vlivem člověka vyvíjelo. Budování středověkého hradu a města při jeho úpatí si vyžádalo značné množství dřeva, které bylo získáváno v okolních lesích. Přednostně byly těženy dobře přístupné porosty ležící nejblíže staveništi. Les náležící do dnešní přírodní rezervace je od hradu i města oddělen tokem Smědé, a proto byl zpočátku patrně rozsáhlejších těžeb ušetřen. S rostoucí poptávkou po dříví došlo však nejspíše i na něj. Lze tak usuzovat z pozměněné druhové skladby i degradace bylinného podrostu. V původní druhové skladbě lesních porostů na srovnatelných stanovištích byla kromě lípy, javorů a jasanu výrazně zastoupena i jedle a v méně exponovaných polohách pravděpodobně převládal buk. Jedle postupně spontánně vyhynula, buk byl vytěžen a vzhledem ke kompetici dalších listnatých dřevin se již ve větší míře neobnovil. Vytěžené porosty byly ponechány přirozené obnově. Vysoký podíl lípy přitom ukazuje na možnost, že těžba nebyla jednotlivá, ale spíše plošná, což zvýhodňuje lípu před javorem a bukem. V severní části lesa se nachází pozůstatky křížové cesty, která zde byla založena nejpozději v 18. století a využívána byla ještě zřejmě ještě po větší část století následujícího. Les v okolí křížové cesty, resp. severně od ní, byl zřejmě značně prosvětlen, nebo zde nebyl vůbec. Na tuto variantu ukazuje druhově chudý, až synantropní, podrost současného lesa, který se zřetelně odlišuje od okolních porostů. Významným zásahem do území byla těžba kamene v jižní části rezervace. Kámen mohl být využíván již při stavbě frýdlantského hradu, rozsáhlejší těžba bude spíš novějšího data, z 2. pol. 19. až 1. pol. 20. století. Přesnější datování těžby by bylo možné určit studiem archivních materiálů. Lom měří v nejdelším místě asi 120 m na délku a kolem 70 m na šířku. Původní dno lomu je z velké části překryto balvanitou sutí, která vznikla zvětráváním příkrých, víceméně kolmých lomových stěn. Celková plocha těžbou ovlivněného území činí 0,6 – 0,8 ha s tím, že východní hranici lomu nelze přesně stanovit, neboť plynule přechází do nivy. S těžbou kamene jistě souviselo i mýcení přilehlého lesa. V roce 1857 byla uvedena do provozu železniční trať Liberec - Černousy, která dnes tvoří východní okraj rezervace. Stavbou trati došlo k odříznutí zalesněného svahu stávající rezervace od řeky. Samostatný remízek byl i v minulosti, stejně jako dnes, malou lesní enklávou uprostřed zemědělské půdy, využívané střídavě jako pole, louka či pastviny. Již v dřívějších dobách -9-

tak docházelo k ruderalizaci pasoucím se dobytkem. Dokladem lidské činnosti jsou i kamenné snosy rozmístěné po obvodu remízku. 2.3

Předmět ochrany ZCHÚ

2.3.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Zbytek klimaxových lesních společenstev Frýdlantska charakteru dubohabrových a dubolipových hájů (sv. ), suťového listnatého lesa (sv. ( ) a fragmentů dalších přirozených společenstev lesů dubobukového vegetačního stupně s bohatým bylinným patrem, obohaceným o některé demontánní prvky – tento jev, související s množstvím srážek a blízkostí hor, je typický pro nižší polohy Frýdlantska. Část lesního porostu je regionálně významným nalezištěm chráněného rostlinného druhu lilie zlatohlávku. 2.3.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. ekosystémy Jak naznačuje předchozí odstavec, předmět ochrany spadá především do oblasti lesních ekosystémů, konkrétně se jedná o komplex zachovalých lesních fytocenóz typu suťového lesa s přechody do listnatých hájů, květnatých i acidofilních bučin, okrajově i lužní les. Podrobnější rozbor současného předmětu ochrany a jejich zastoupení v ZCHÚ na straně 11 a vegetační mapa v příloze . shrnuje

- 10 -

#/01 .2 "#!01 !"# ( 2+ NÁZEV EKOSYSTÉMU

PODÍL PLOCHY POPIS EKOSYSTÉMU ZCHÚ (%) (NEUHÄUSLOVÁ 1998)

Společenstva svazu /( "!1 (asociace "!( %0!12, :!"!0/( -!012)

54,6

Společenstva svazu

24,0

%0!11

;asociace :/0!

1!(%0!12

2//0!(/12 /210

8,0

Společenstva svazu <(-0 11 ;asociace / "!.020( -02

9,1

1,7 Společenstva svazu /(-01 ;asociace /(-0 2

Trvalá společenstva převážně listnatých lesů na sutích a balvanitých rozpadech s nevyzrálými půdami v kolinním až montánním stupni. V druhové skladbě převládají ušlechtilé listnáče (javory, jilm, jasan) a lípy. V sukcesně starších fytocenózách se objevují také klimaxové dřeviny (habr, buk, jedle). Stinné dubohabřiny s dominantním dubem zimním a habrem s častou příměsí lípy, dubu letního a stanovištně náročnějších listnáčů. Ve vyšších či inverzních polohách přistupuje buk a jedle. Ptačincové olšiny lužních poloh s olší lepkavou. Lipová bučina s lípou srdčitou – ve stromovém patře dominuje buk, příměs tvoří habr, lípa, dub zimní, řidčeji jedle. Výskyt v submontánním stupni, převážně v rozpětí nadmořské výšky 400 – 600 m, na mezotrofních až eutrofních kambizemích jako klimaxové lesní společenstvo. Biková bučina představuje edafický klimax v submontánním až montánním stupni podmíněný půdami vyvinutými na minerálně chudých kyselých horninách (ruly, žuly, fylity).

B. druhy Flóra Bylinný podrost zahrnuje velmi bohatou lesních rostlin. Ochranářsky nejvýznamnější druhy zařazené do Červeného seznamu (HOLUB & PROCHÁZKA 2000) shrnuje .

="#!01 101 .!# 001 10 !1 10 !2/1 2" !"#+ STUPEŇ OCHRANY C3 – ohrožené taxony C4 – vzácnější taxony vyžadující další pozornost

LATINSKÝ NÁZEV

? ! @ (!

A

- 11 -

ČESKÝ NÁZEV Áron plamatý Lipnice oddálená Jedle bělokorá Mokrýš vstřícnolistý Dymnivka bobovitá Lýkovec jedovatý Lilie zlatohlavá Bradáček vejčitý Hlístník hnízdák Hořec tolitovitý Rozrazil horský

Z druhů rostlin zvláště chráněných podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. se vyskytující v PR Křížový vrch: áron plamatý ( ), lilie zlatohlavá ( ), hořec tolitovitý ( ). Bližší údaje o těchto druzích uvádí na straně 15. Další význačné druhy rostlin vyskytující se v PR Křížový vrch: (samorostlík klasnatý),

(pižmovka mošusová), (sasanka pryskyřníkovitá), (kopytník evropský), B (sveřep Benekenův), (zvonek broskvolistý), (ostřice jarní), (ostřice prstnatá), (čarovník pařížský), (konvalinka vonná),

(jahodník vyšší), 6 (křivatec žlutý), * (jaterník podléška), (mokrýš střídavolistý), (podbílek šupinatý), (hrachor jarní), (zimolez pýřitý), : (černýš hajní), : (strdivka jednokvětá),

(zvonečník klasnatý),

(lipnice Chaixova), (kokořík mnohokvětý), (kokořík přeslenitý), (plicník tmavý), (plicník lékařský), (kopretina chocholičnatá), ! (pryskyřník kosmatý), ! (meruzalka alpská), 8 (ptačinec hajní), (pryšec sladký). Pozoruhodná jsou i společenstva skalních štěrbin ve stěně opuštěného lomu a na vrcholu balvanité suti na samostatném bezlesí tvořená především kapradinami (sleziník severní),

(sleziník červený), (puchýřník křehký), (osladič obecný). Celkem bylo v zájmovém území zjištěno 210 druhů vyšších rostlin, déle trvajícím průzkumem by tento počet nejspíš ještě vzrostl (VIŠNÁK 2001). Bližší charakteristika vegetačních poměrů tvoří samostatnou přílohu Botanický průzkum (VIŠŇÁK 2001). Fauna Z hlediska fauny jsou předmětem ochrany druhy typické a vázané na stanoviště dochovaných lesní společenstva dubohabrových, resp. dubolipových hájů, suťových lesů, lužních poloh a přechod lesních a lučních porostů na hranici rezervace a jejího ochranného pásma. Vycházet lze prakticky z jednoho komplexnějšího zoologického průzkumu provedeného v letech 2004 – 2005 (KŮRKA & VONIČKA 2006). Citovaný zoologický průzkum zaměřen na níže uvedené, důležité skupiny živočichů: pavouci ( ), brouci ( 8 8 , obratlovci (A . Průzkum zahrnuje hodnocení prostředí PR Křížový vrch z hlediska stupně antropogenního ovlivnění, resp. stavu biotop. Hodnocení je založené na bioindikačním rozboru zjištěných druhů čeledí a 8 (HŮRKA & VESELÝ & FARKAČ 1996 a BOHÁČ J. & MATĚJÍČEK J. & ROUS R. 2006 in KŮRKA & VONIČKA 2006). Na tomto podkladě, lze dochované biotopy, které tvoří předmět ochrany PR Křížový vrch, považovat za antropogenně slabě ovlivněné. Zoologický průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 tvoří přílohou plánu péče.

- 12 -

Pavouci, (KŮRKA & VONIČKA 2006) Průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 hodnotí PR Křížový vrch archnologicky jako druhově středně bohatou – převážně druhy mezofytika, druhy čistě termofytické nebo oreofytiké nezjištěny. Průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 zaznamenal celkem 95 druhů. Z toho pouze 6 druhů čeledi lze hodnotit jako ekologicky významné upřednostňující původní, klimaxová stanoviště (v závorce celkové počty na stanovištích výskytu v PR Křížový vrch): ? (suťový les 1 ex., mokřadní olšina 3 ex.), * (suťový les 7 ex., mokřadní olšina 11 ex.), (suťový les 1 ex.) 8 (suťový les 1 ex., mokřadní olšina 3 ex.), 8 (doubrava a jižní okraj lesa 1 ex.), E (suťový les 1 ex.). Podstatný je výskyt druhu plachetnatky . Jedná se typický druh suťových lesů, v ČR inventarizovaný pouze na několika místech a v Červeném seznamu bezobratlích (FARKAČ & KRÁL & ŠKORPÍK 2005) v kategorii „zranitelný (VU)“. Brouci, (KŮRKA & VONIČKA 2006 Inventarizační průzkum Kůrka & Vonička 2006 zjistil celkem 120 druhů z převážně terestrických čeledí (střevlíkovití, 40 druhů), 8 (drabčíkovití, 57 druhů), 8 (mrchožroutovití, 6 druhů) a (lanýžovníkovití, 17 druhů). Z hlediska brouků je území PR Křížový vrch velmi cenné s vhodnými podmínkami zejména pro druhy teplejších lesů pahorkatin. K ekologicky nejvýznamnějším a vzácným patří 14 druhů (v závorkách počty exemplářů na stanovištích v PR Křížový vrch): 4 (4) (lužní poloha 2 ex.), * (lužní poloha 1 ex., typicky stepi okraje polí a pastvin),

(jižní okraj rezervace 1 ex., typicky louky, pole, meze, pastviny), (svahový les 3 ex., typicky such. až polovlh. zastíněná st.),

(lesní poloha 1 ex., typicky okraje lesů, pastviny, pole, lomy); čeleď 8 (1) 8 (lužní ploha 1 ex., typicky vlhké biotopy); čeleď (3) (zemní pasti 5 ex., typicky vázaný na nory savců, suti),

(zemní pasti 6 ex., typicky otevřená krajina), @ (zemní pasti 1 ex., typicky otevřená krajiny); čeleď 8 (6) = (2 ex., typicky břehy potoků, pramenišť v mechu a detritu), (svahový les 7 ex., typicky lesy a jejich okraje), 8 (lužní poloha 2 ex., typicky podm. louky, břehy potoků),

(zemní pasti 2 ex., fytodetrikol a muscikol – zbytky rostlin),

(lužní poloha 1 ex., skrytě žijící obskuricol – typicky sutě, nory), ) (zazemněná suť 2 ex., ne zcela známá bionomie). Z Červeného seznamu bezobratlých (FARKAČ & KRÁL & ŠKORPÍK 2005) patří mezi ohrožené (EN) druhy = , , a mezi zranitelné druhy (VU) 8 , ) . - 13 -

Celorepublikově významný se jeví nález vzácného až ojedinělého druhu . Jedná se o reliktní druhy, nalezený pouze na Moravě (suchá až polosuchá stanoviště s úplným až částečným zástinem – listnaté lesy, strže aj. nížin až podhůří. Nejbližší potvrzené výskyty v Pertolticích na Frýdlantsku a Varnsdorfu. Obratlovci (KŮRKA & VONIČKA 2006 Z hlediska předmětu ochrany se jako zásadní jeví bohatá avifauna, vázaná na zachovalý lesní komplex. PR Křížový vrch, jako takové, poskytuje vhodné podmínky pro výskyt hlavně lesních druhů obratlovců. Prakticky „bezzásadový“ režim hospodaření, spojený s výskytem starých listnatých stromů, přináší velmi dobré podmínky pro zjištěný výskyt doupných druhů ptáků – lejsek šedý, lejsek černohlavý, brhlík, sýkory aj. V PR Křížový vrch a jejím ochranném pásmu byl inventarizací prokázán výskyt celkem 51 druhů obratlovců. Z toho 2 druhy obojživelníků ( ), ptáci ( ) a savci (: ). Výskyt plazů (! ) průzkum neprokázal. Z celkem 8 druhů obratlovců, podléhající zvláštní druhové ochraně podle zákona č. 114/1992 Sb., jsou 4 ptačí druhy vázané na otevřené krajině – zjištěny pouze v ochranném pásmu (bramborníček hnědý, křepelka obecná, strnad luční, ťuhýk obecný). Ke zvláště chráněným a nejvýznamnějším druhům PR Křížový vrch a jejího ochranného pásma lze řadit (v závorce stanoviště výskytu): třída B (les – vlastní rezervace); třída 8 (louky a pastviny – ochranné pásmo), : (les – vlastní rezervace), : (louky a pastviny – ochranné pásmo), (louky a pastviny – ochranné pásmo),

(les – vlastní rezervace), = (les – vlastní rezervace); třída : 8 (les – vlastní rezervace) Celkem 15 druhů obratlovců je zařazeno do Červeného seznamu obratlovců (PLESNÍK, HANZAL & BREJŠKOVÁ 2003) v kategorii zranitelný (VU) ? :

v kategorii téměř ohrožený (NT) B 8 v kategorii málo dotčený (LC 8 : = a v kategorii nevyhodnocený (NE) 8 . 2.4

Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů Soupis zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů uvádí na straně 15. Seznam zvláště chráněných živočichů byl zpracován na základě zoologického průzkumu KŮRKA & VONIČKA 2006.

- 14 -

/ *2 "#! 11 "# .!# !2/1 0 "# ;$%& ./ #/ * 12!20 21# !2. !/ + L +) 2! ! . 12! 2011 10 1 !.1 !0. + LL>L +) "#!01 !. 0 !0 1) /021 11 02 /1 212 1 20/20 /0" 0 2 /0" "# ./ ! " = + ROSTLINY NÁZEV DRUHU

KATEGORIE AKTUÁLNÍ POČETNOST OCHRANY NEBO VITALITA POPULACE Áron plamatý ohrožený maloplošný výskyt, 2 2 lokality, porosty do 1 m (VIŠŇÁK 2001) Lilie zlatohlavá ohrožený dle ústního sdělení BURDA 2011 stabilní populace čítající cca 2000 jedinců Hořec tolitovitý ohrožený ojedinělý výskyt při jižním

okraji lesa (VIŠŇÁK 2001)

POPIS BIOTOPU, POZNÁMKY vlhké lužní nebo jiné listnaté lesy na humózních půdách světlé listnaté lesy na živných půdách, ve vyšších polohách i otevřené louky vlhčí horské lesy a lesní lemy, světlé louky či podél cest, v pásmu od pahorkatin až do subalpínského stupně

ŽIVOČICHOVÉ NÁZEV DRUHU

KATEGORIE OCHRANY kriticky ohrožený silně ohrožený

AKTUÁLNÍ POČETNOST, VITALITA POPULACE 3 zpívající samci, reprodukce? volající samec, reprodukce?

POPIS BIOTOPU DRUHU, POZNÁMKY

ropucha obecná

ohrožený

1 pár hnízdící, reprodukce 1 exemplář, stav populace nejasný pouze letní a zimní úkryt

listnaté lesy, remízy, sady, břehové porosty

střevlík Ullrichův

silně ohrožený ohrožený

bramborníček hnědý

ohrožený

lejsek šedý

ohrožený

ťuhýk obecný

ohrožený

žluna šedá

ohrožený

veverka obecná

ohrožený

strnad luční

: křepelka polní

žluva hajní

= B

8

:

8 !

1 pár hnízdící, reprodukce několik hnízdících párů, reprodukce 1 pár hnízdící, reprodukce 1 pár, pravděpodobně hnízdící, reprodukce několik jedinců, stálá populace

otevřená krajiny luk a polí s roztroušenými dřevinami (solitéry, skupinky, bř. porosty) pole, louky a neobdělané plochy OCHRANNÉ PÁSMO

okraje lesů, pastviny, pole, lomy světlé lesy - letní a zimní úkryty, na území rezervace není vhodná vodní plocha k repr. vlhčí rovinaté louky s vysokou travou a jinými bylinami, OCHRANNÉ PÁSMO hlavně okraje listnatých porostů, remízy, sady, aleje sušší travnaté plochy s roztroušenými křovinami, OCHRANNÉ PÁSMO listnaté a smíšené lesní porosty lesní porosty a větší remízy

Pokud jde o zvláště chráněné druhy živočichů, s ohledem na stanovištní podmínky PR Křížový vrch lze očekávat výskyt dalších zvláště chráněných druhů živočichů – v kategorii kriticky ohrožených druhů zmije obecná (A ), v kategorii silně ohrožených druhů ještěrka obecná ( ), slepýš křehký ( ), skokan štíhlý (! ), plšík lískový (: ) v kategorii ohrožených druhů užovka obojková (@ ), krahujec obecný (

), krkavec velký ( ), zemní druhy mravenců rodu spp. nebo čmeláci rodu B spp. Jedná se o druhy, které jsou z dané oblasti známé z jiných lokalit. V PR Křížový vrch však jejich výskyt věrohodně nedoložil ani průzkum KŮRKA & VONIČKA 2006 ani jiné zdroje (nálezová databáze AOPK apod.). Doložení výskytu/absence těchto druhů je tedy věcí dalších - 15 -

průzkumů. Z hlediska potřeb dalšího průzkumu lze jako žádoucí hodnotit opakování hodnocení stavu dochovaných ekosystémů bioindikační metodou MORAVEC et al. (2006), založenou na rozboru vybraných skupin živočichů střevlíkovitých ( ) a drabčíkovitých (8 ). 2.5

Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Povolení výjimek a souhlasy k činnostem – výzkum vydal: Vláda ČR, dokument: usnesení, číslo dokumentu: 1473/2009, vydáno: 30.11.2009, účel: výzkumné monitorovací práce a sběr dat, platnost: neomezena, poznámka: výstupy nejsou evidovány v rezervační knize. Povolení výjimek a souhlasy k činnostem – výzkum vydal: Vláda ČR, dokument: usnesení, číslo dokumentu: 1483/2009, vydáno: 30.11.2009, účel: studium čel. , < , , : , , platnost: do 31.12.2015, poznámka: výstupy nejsou evidovány v rezervační knize. Souhlasy k činnostem PR a OP pro stavební práce na obnově křížové cesty vydal: Krajský úřad Libereckého kraje, dokument: rozhodnutí o udělení souhlasu k činnostem v ZCHÚ a jeho OP, číslo dokumentu: KULK/19613/2010, vydáno: 22. 4. 2010, účel: stavební práce v rámci obnovy chodníků a kamenných prvků křížové cesty, platnost: bez omezení, poznámka: záměr dosud nerealizován. Územní plán sídelního útvaru Frýdlant vydal: Město Frýdlant, dokument: vyhláška, číslo dokumentu: 16/2/1998, vydáno: 04.02.1998, účinnost: 01.03.1998, změny: bez dopadu na PR Křížový vrch a její ochranné pásmo, poznámka: příprava nového územního plánu ve fázi návrhu zadání. Lesní hospodářský plán LHC 41000 Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Lesy České republiky, s. p., prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. - 16 -

Lesní hospodářský plán LHC 410403 Město Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Město Frýdlant, prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. Lesní hospodářské osnovy LHC 410802 LHO Liberec, ZO Frýdlant platnost: do 31.12.2011, vlastník: Město Frýdlant, prostorové vymezení: a mapová příloha Mapa dílčích ploch. 2.6

Rozbor současného stavu ZCHÚ podle dílčích ploch

2.6.1 Lesy Základní údaje o lesích PR Křížový vrch shrnuje . Prostorové rozložení jednotlivých lesních hospodářských celků je patrné z mapové přílohy Mapa dílčích ploch.

/0.1 ,.0 /"# !"#+ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST 20 – Lužická pahorkatina LESNÍ VEGETAČNÍ STUPEŇ 3 – dubo-bukový LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ CELEK OBDOBÍ PLATNOSTI ORGANIZACE LESNÍHO LHP/LHO HOSPODÁŘSTVÍ LHC 41000 Frýdlant

01.01.2001 – 31.12.2011

LHC 410403 Město Frýdlant

01.01.2001 – 31.12.2011

POROSTY

Lesy České republiky, s. p., 515 B a 6a LS Frýdlant, revír Raspenava 515 B a 7 515 B a 10a Město Frýdlant 515 B b 6b 515 B b 10b 515 B b 15a 515 B b 15b 515 B b 101 515 B b 102 515 B b 103 Neumann František 515 B c 15c

LHC 410802 LHO Liberec, ZO 01.01.2001 – Frýdlant 31.12.2011

Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Viz a mapová příloha lesnická porostní a typologická mapy.

#/. ! 0 021 ! /1"# 2 !"#+ PŘÍRODNÍ LESNÍ OBLAST LESNÍ TYP NÁZEV LT (LT) 3A1 Lipodubová bučina bažanková

20 – Lužická pahorkatina PŘIROZENÁ SKLADBA VÝMĚRA V ZCHÚ PODÍL (%) (PLÍVA 1987) (ha) BK 5, LP 2, DB 1, JV 1, 10,48 100,00 JD 1

Porostní skupiny 515 B 6b a 515 B 6a jsou v hospodářské knize zařazeny do LT 3A1, přestože svým charakterem odpovídají spíše SLT 3L (jasanová olšina). - 17 -

Porovnání přirozené a současné skladby lesa Viz .

!1 1 !1 0 01 /0. /0 !"#+ ZKRATKA NÁZEV DŘEVINY

Jehličnany MD Modřín opadavý SM Smrk ztepilý JD Listnáče LP JK DB JS JV OL BK HB TR Celkem

Jedle bělokorá Lípa malolistá Javor klen Dub letní Jasan ztepilý Javor mléč Olše lepkavá Buk lesní Habr obecný Třešeň ptačí

SOUČASNÉ ZASTOUPENÍ (ha)

SOUČASNÉ ZASTOUPENÍ (%)

PŘIROZENÉ ZASTOUPENÍ (ha) (PLÍVA 1987)

PŘIROZENÉ ZASTOUPENÍ (%)

0,27 Jednotlivě vtroušený 0

2,58 -------

0 0

0 0

0

1,05

10%

5,05 1,48 1,30 1,04 0,47 0,41 0,23 0,19 0,04 10,48

48,20 14,12 12,45 9,93 4,51 3,91 2,14 1,79 0,37 100 %

2,1 0 1,05 0 1,05 0 5,24 0 0 -----

20% 0% 10% 0% 10% 0% 50% 0% 0% -----

Porovnání přirozené druhové skladby (stanovené dle typologického systému ÚHÚL) a současné druhové skladby (stanovené z LHP) touto formou nemá optimální vypovídací hodnotu. Přirozená druhová skladba dle typologického systému ÚHÚL nezohledňuje rozdíly mezi druhovým složením na úrovni jednotlivých lesních typů. Například pro soubor lesních typů 3A uvádí VIEWEGH (1999) přirozené druhové složení (vždy podle podmínek) v mnohem širším spektru (BK 4-7, DBZ ±2, JD ±2, BO 0-1, HB +, JV 1-2, JS +, JL +, LP+v ±2, jeřáb břek 0±, TR 0±, (TIS 0±)), a to včetně dřevin, které v pojetí přirozené druhové skladby podle PLÍVA 1987 chybí, a na řešeném území se vyskytují. Avšak i bez ohledu na výše zmíněné rozdíly v pojetí přirozené dřevinné skladby, které se týkají víceméně dřevin s nižším zastoupením či dřevin vtroušených (jasan, habr, třešeň apod.), jsou na první pohled zřejmé podstatnější rozdíly mezi přirozenou a současnou druhovou skladbou. V současných porostech je především nedostatečně zastoupen buk (2,14 % oproti původním 50 %), naopak nadmíru se uplatňuje lípa (48,2 % oproti původním 20 %), což je pravděpodobně způsobeno hospodářskými zásahy v minulosti (těžba buku) a následnou sekundární sukcesí ve prospěch lípy a dalších dřevin, kterým buk po změně podmínek nedokázal účinně konkurovat. V přirozené druhové skladbě na SLT 3A se také přirozeně nevyskytuje olše lepkavá, která je zastoupena 3,91%. V tomto případě se jedná o další zkreslující údaj. Olše se vyskytuje pouze v lužní poloze, která není zavedena jako samostatný SLT, přestože by to bylo na místě. Lužní poloha odpovídá SLT 3L (jasanová olšina), ve kterém se olše vyskytuje přirozeně. Zastoupením 2,58 % se v lokalitě uplatňuje také modřín opadavý, který je druhem alochtonním. Většina stromů je na hranici životnosti, nereprodukují se a pro lokalitu nepředstavují žádné riziko. - 18 -

Hodnocení přirozenosti lesních porostů Hodnocení přirozenosti lesních porostů bylo provedeno na základě metodiky podle vyhlášky č. 64/2011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Výsledkem hodnocení je zařazení lesních porostů v PR Křížový vrch do kategorie lesů přírodě blízkých (dále pro potřeby tabulek bude označována jako stupeň 3). Grafické vyjádření hodnocen stupně přirozenosti lesních ekosystémů je zřejmé z mapové přílohy . Dílčí plochy (vymezení a popis) Členění ZCHÚ na dílčí plochy je provedeno na základě platného rozdělení lesa používané v současně platných lesních hospodářských plánech, resp. osnovách. Mapa dílčích ploch na podkladě lesnické hospodářské mapy obrysové tvoří přílohu . 515 B a 6a Porostní skupina se nachází podél severního okraje přírodní rezervace, kde navazuje až na násep železniční trati. Jedná se o lužní polohu – porost má charakter mokřadu a je tvořen olšemi, vícekmennými střemchami, dále ojediněle vtroušeným smrkem a javorem klenem. Zakmenění porostu silně kolísá – od zapojeného porostu olší na západním okraji porostní skupiny odpovídajícímu údaji v hospodářské knize (zakmenění 8), až po řídký, mezernatý porost na východním konci. Typická je přítomnost ruderálních druhů, v keřovém patře je zastoupen zejména bez černý, v bylinném patře dominuje kopřiva dvoudomá. Zjištěn výskyt povodňových odpadů (rukavice, plasty, láhve, prkna) v ose periodické vlásečnicové vodoteče na dně lužní polohy. Povaha, uložení na povrchu a malé množství odpadu (1-2 m³) ukazuje na ojedinělý incident. Zřejmě jde o pozůstatek extrémní srpnové povodně v roce 2010, kdy voda s odpady protekla do lužní polohy kapacitním propustkem pod tratí (min. 4 m nad úrovní běžného stavu Smědé). Odpady jsou rozptýlené na ploše přibližně 20 x 10 m. Odstranění bude možné ručním sběrem a nošením pryč. Zjištěný jev nepředstavuje výrazné ohrožení předmětu ochrany. Protože se zatím jedná o ojedinělý případ, není realizace technických opatření k zamezení naplavování odpadů nutná ani ekonomicky opodstatnění. Navrhováno je pouze jednorázové odstranění odpadů. 515 B b 6b Porostní skupina se táhne vodorovně při bázi svahu, a tvoří tak přechod mezi suťovým lesem a lužní polohou. V druhové skladbě dominuje jasan s klenem, přimíšená je lípa a smrk. Ve světlejších místech se v keřovém patře uplatňuje líska, jinak bez černý, místy z lužní polohy proniká střemcha, dále tvoří keřové patro i přirozené zmlazení mléče, klenu a jasanu. 515 B a 7 Samostatný remízek na ploché vyvýšenině oddělený od hlavní části rezervace pásem obhospodařovaných luk (v době zpracování aktualizace plánu péče byly tyto louky střídavě pasené a kosené). Dřevinná skladba se skládá z převažujícího habru obecného a lípy malolisté, dále dubu letního (zejména v okrajích) a buku. Četné vícekmeny ukazují na možné obhospodařování této lesní enklávy v minulosti jako nízkého či sdruženého lesa. Porost je zapojený, podle hospodářské knihy má zakmenění 9, prosvětlení probíhá spíše pomístně v malých ploškách, např. odlomením větších větví apod. Oproti hlavní části - 19 -

rezervace má tato porostní skupina spíše hájový charakter odpovídající svazu . Keřové patro není vyvinuto, v bylinném patře lze nalézt například jaterník podléšku, bažanku vytrvalou, lipnici hajní, kopytník evropský, mařinku vonnou. Podstatné je, že se v této porostní skupině nachází převážná část populace lile zlatohlavé v PR Křížový vrch. Dle ústního sdělení Jana Burdy (2011) se jedná o stabilní populaci čítající cca 2000 kusů, která se průběhu let v lokalitě přemisťuje. Na počátku letního období 2011 byl pozorován okus květových poupat v rozsahu více než 70 %. Převážná část lilie tedy není schopna reprodukce, což mj. decimuje její semennou banku a oslabuje schopnost generativního množení, udržení populace. Jako prevenci poškozování populace lilie zlatohlavé značným okusem zvěří lze doporučit jednorázový odlov několika málo kusů spárkaté zvěře, která se v této lokalitě evidentně stabilně vyskytuje a pravidelně vyhledává remíz a lilie jako zdroj potravy. Než dojde k obsazení odlovem uvolněné niky jinými jedinci spárkaté zvěře, mohla by lilie v daném roce plně vysemenit, a doplnit tak lokální banku semen pro další roky. Byla by tím zajištěna lepší stabilita její populace a zároveň nemuselo docházet k oplocení celého remízu. Odlov se navrhuje provést 2 x za platnost plánu, tj. na počátku první a na počátku druhé pětiletky. Zároveň je třeba sledovat, aby v případě pastvy přilehlých pozemků nedocházelo k propásání či jen nechtěnému vniknutí zvířat do remízu. V porostu nebyla zaznamenána viditelná poškození pasoucím se dobytkem, nicméně v jeho severovýchodním cípu byla při pochůzce nalezena kostra krávy svědčící o průniku zvířat do porostu v minulosti. 515 B a 10a (S část) Nerozsáhlejší ze třech segmentů porostní skupiny zaujímá severozápadní část přírodní rezervace. Porost je tvořený převážně lípou, dále klenem, mléčem, dubem a vtroušenou třešní ptačí. Bohaté přirozené zmlazení je zakresleno do porostní mapy jako etáž v 2. věkové třídě. Zmlazuje zejména habr, klen, lípa a mléč, dále se v keřovém patře uplatňuje líska a bez černý. Podél cesty místy také zimolez pýřitý, jehož růst je limitován okusem zvěří. V jihovýchodní části této porostní skupiny lze nalézt také skupinu vzrostlých buků – buky se však téměř nezmlazují, bukové semenáčky lze nalézt spíše ojediněle. Při jižním slunném okraji se uplatňují více duby, které již uvnitř porostu nemají optimální (zejména světelné) podmínky pro růst a postupně ustupují do lesních okrajů. V severozápadní části skupiny rostou 4 ks modřínu opadavého podél bývalé trasy křížové cesty. Protože v daných podmínkách neprobíhá jejich reprodukce, lze je zde ponechat bez zásahu dožít a nahradit přirozenou obnovou. Případné okyselení půdy opadem bude mít pouze omezený, lokální dopad a lze očekávat jeho pufrování bazickým půdním komplexem, vyvinutém na čedičovém podloží. Okyselení zmírní rovněž smíšení opadu modřínu s opadem přítomných listnatých dřevin. V okraji lesního porostu občasně používané ohniště vyskládané z kamenů, v jehož okolí jsou poházené plechovky a láhve od alkoholu. Celková zasažená plocha je cca 5 m x 5 m, poškozování dřevin v okolí není patrné. S ohledem na listnatý charakter lesního porostu je riziko lesního požáru nízké. Protože je místo využívané dlouhodobě, odstranění ohniště by zřejmě nezabránilo jeho obnově či výstavbě na jiném místě. Pro malý rozsah a intenzitu narušení prostředí je tedy možné zatím vyloučit podstatný vliv na předmět ochrany. Doporučuje se občasné sesbírání odpadků a monitoring stavu. V případě dalšího rozvoje je případná korekce nezákonných činností způsobující současný stav, a které jsou v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ i obecným užíváním lesů, věcí činnosti - 20 -

místně příslušných orgánů ochrany přírody, přírodní stráže, vlastníka lesa nebo lesní stráže. 515 B a 10a (střední část) Nejmenší segment porostní skupiny tvoří výběžek do luk na jižním okraji rezervace. Nachází se na oblém pahorku, uvnitř porostu převládá lípa, v okraji se uplatňuje třešeň ptačí. V rámci řešené lokality je jedinečné zapláštění lesního okraje trnkou obecnou. Zároveň byl v okraji (pravděpodobně se jedná již o ochranné pásmo OP 7) zaznamenán mohutný jedinec řešetláku počistivého, jehož výskyt nebyl v předchozím plánu (ani v přiloženém botanickém průzkumu) uveden. Řešetlák počistivý je spíše teplomilný a na Frýdlantsku patří ke vzácnějším druhům, navíc se jedná o dlouhověkou, pomalu rostoucí dřevinu, proto by bylo vhodné tohoto jedince ponechat na místě a nepovolit případnou redukci, například v rámci obhospodařování přilehlé louky. 515 B a 10a (JV část v lomu) Porostní skupina se rozkládá zejména na prudkém svahu severní expozice v okolí bývalého čedičového lomu, dále pokračuje pod svahem, kde na jedné straně zvolna přechází do lužní polohy a na straně druhé je ohraničená tělesem železniční trati. Lesní porost na svahu je suťového charakteru s dominantním zastoupením klenu, mléče, jasanu a habru. Ve světlém spodním okraji se uplatňuje i líska. V podrostu převládá bažanka, pitulník, pomístně kapradiny a na živinami obohacené bázi svahu také kopřivy. Ve světlejších mezerách porostu se pomístně uplatňuje přirozené zmlazení. Zmlazuje se habr, klen a mléč, přičemž se jedná spíše o jednotlivé jedince, kteří dokázali využít prosvětlených míst k růstu, než o plošné přirozené zmlazení v podobě nárostu. Spodní část porostní skupiny plynule navazuje na lužní polohu, má již mokřadní charakter s nízkým zakmeněním (odhad 2) a je tvořená javorem mléčem, vrbou jívou a vícekmennými střemchami. Ve východní části je po povodních v roce 2010 mohutná erozní rýha. Ve východním cípu skupiny přítomné menší množství odpadků (PET láhve, bota, igelitové sáčky, obaly od potravin, kusy prkýnek, guma apod.). Odpady sem byly evidentně naplavené opevněným zaústěním sběrného kanálu podélného odvodnění trati. Zdroje odpadů přicházejí v úvahu dva: a) vyházení z projíždějícího vlaku nebo b) z mostu silnice přes trať cca 300 m jihovýchodně od rohu rezervace směr Liberec. Při rekonstrukci trati byl původně otevřený odvodňovací kanál zakryt, a proto lze očekávat i omezení splavování odpadů do rezervace. Vhodné bude situaci i nadále monitorovat a 1 až 2x za dobu platnosti plánu péče odpadky vysbírat. Dále byly na hraně bývalé stěny lomu, nad zaústěním odvodňovacího kanálu nalezeny zbytky letitého, neaktivního střepníku zarůstajícího náletem dřevin a převrstveného vrstvou hrabanky, resp. zetleného listoví. Ke střepníku není snadný přístup a jeho další rozvoj lze s velkou pravděpodobností vyloučit. S ohledem na nepřístupnost, malý rozsah (cca 3 m x 1 m) převládající inertní složky odpadu (sklo, keramika) a úspěšně probíhající sukcesi se nedoporučuje provádět asanační zásah a střepník ponechat svému osudu. Z hlediska vlivu nebo snad ohrožení předmětu ochrany je možné zjištěné výskyty odpadů považovat za marginální problém.

- 21 -

515 B b 10b Rozsáhlá porostní skupina zaujímá bezmála třetinu celkové rozlohy rezervace. Jedná se o severovýchodně exponovaný svah, přičemž tato porostní skupina se uplatňuje po celé délce svahu, pouze při spodním okraji jsou do ní včleněny ještě další porostní skupiny (15 a, 15 b). Vzhledem k velké rozloze není charakter lesa homogenní – přechází od vlhkého suťového lesa s klenem a jasanem po sušší stanoviště blízké dubohabrovým hájům s vtroušenou třešní ptačí. V dřevinné skladbě převládá mléč, lípa a dub, vtroušená je třešně ptačí a habr. Ve světlých mezerách se porost přirozeně zmlazuje. Do spodní části zasahuje skupina 150-ti letých modřínů, které zde však příliš neprosperují a blíží se hranici životnosti. Dále byl z introdukovaných druhů ve spodní části porostní skupiny zaznamenán jeden vyvrácený dub červený. Na rovinatém plató terénního zlomu se nachází při hranici s porostní skupinou 515 B b 15b tábořiště se zřídka využívaným ohništěm z kamenů. Sešlapem obnažený půdní povrch kolem ohniště (plocha cca 5 x 10 m) bez vegetačního krytu, houpačka a řídce poházené odpadky (igelitové pytlíky, plechovka od limonády, obaly od sušenek apod.) nasvědčují volnočasovému využití mládeží. Eroze půdy evidentně neprobíhá. V přilehlém porostu se nachází 3 pařízky po skácených stromech menších dimenzí (odříznuto před min. 2 lety). Znaky nové těžby nebo poškození dřevin řezem v nedávné době není v okolí ohniště patrné. Dané místo k volnočasovým aktivitám přímo vybízí, a proto lze očekávat, že odstranění ohniště nezabrání jeho obnovení. Jde sice o cizorodý prvek v rezervaci, avšak s ohledem na lokální charakter a stav nehrozí zásadní negativní ovlivnění předmětu ochrany. Doporučuje se občasné sesbírání odpadků a monitoring stavu. V případě dalšího rozvoje je případná korekce nezákonných činností způsobující současný stav, a které jsou v rozporu s bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ i obecným užíváním lesů, věcí činnosti místně příslušných orgánů ochrany přírody, přírodní stráže, vlastníka lesa nebo lesní stráže. 515 B b 15a (severní část) Malé porostní skupině v severozápadním cípu přírodní rezervace dominuje skupina buků, dále druhovou skladbu doplňují lípy, habry a kleny. Řídce lze nalézt v okolí i bukové semenáčky, které pro úspěšné odrůstání nemají zatím vhodné podmínky – především nedostatek světla. 515 B b 15a (jižní část) Rozsáhlá porostní skupina tvoří necelých 30% celkové plochy přírodní rezervace a zaujímá převážnou část její východní poloviny. Jedná se o horní část severně exponovaného svahu, pouze svým severovýchodním cípem zasahuje tato porostní skupina dolů až k tělesu železniční trati. Kromě dřevin uvedených v hospodářské knize (lípa, klen, jasan, buk) se uplatňuje i mléč (stromy cca 150 let), na okrajích porostní skupiny lze nalézt právě mohutné mléče a také duby. Nad hranou lomu (hranice s porostní skupinou 515 B 10 a) zaujmou mohutné jilmy. Bylinný podrost tvoří např. mařinka, bažanka, violka lesní, kokořík vonný, ve vlhkých svahových stinných pozicích též kapradiny. Přirozeně zmlazuje mléč a jasan. Zmlazení je poškozováno okusem, ale lze předpokládat zlepšení při úpravě světelných podmínek. Ve světlejších mezerách zmlazení - 22 -

odrůstá – mléč, jilm, lípa, líska, jasan, jednotlivě habr. V porostní mapě je toto zmlazení zakresleno jako spodní etáž ve věku cca 20 let. Skupina má převážně charakter suťového lesa – v podrostu se objevuje také samorostlík klasnatý. Při jihovýchodním okraji, který je světlejší a sušší, se blíží spíše dubohabrovému háji s lipnicí hajní a břečťanem. 515 B b 15b Velmi špatně přístupná porostní skupina ve spodní části prudkého svahu těsně nad tratí. Nejedná se o čistě modřínovou skupinu, jak uvádí popis v hospodářské knize LHP, nýbrž smíšenou skupinu s převahou modřínu (80 – 90 vzrostlých jedinců). Skutečné rozložení modřínu v terénu příliš neodpovídá hranicím porostní skupiny v lesnické hospodářské mapě (viz mapa dílčích ploch v příloze ). Věk modřínů je podle údajů hospodářské knihy 145, přičemž v terénu již někteří jedinci začínají odumírat. Přirozené zmlazení modřínu nebylo zjištěno a nelze jej v daných podmínkách ani očekávat. Lze očekávat samovolné ústup modřínu a jeho nahrazení ostatními dřevinami, se kterými je promíšen. S ohledem na velkou svažitost, špatnou přístupno, a tedy značné riziko vzniku eroze v důsledku manipulace dřevem, nelze doporučit těžební zásah za účelem eliminace modřínu z lesního porostu. Vhodné tedy bude ponechat prostor samovolné obnově. 515 B c 15c Malá porostní skupina na jihovýchodním okraji přírodní rezervace tvořící výběžek lesa do okolní louky je tvořená zejména javory (klenem a více mléčem). Přirozené zmlazení mléče, klenu, jilmu, jasanu příliš neodrůstá vzhledem k nedostatečným světelným podmínkám. Odrůstající stromky jsou navíc poškozovány zvěří – menší okus, větší vytloukání, loupání. Lze ale předpokládat, že při dostatečném prosvětlení bude zmlazení lépe prosperovat a tlaku zvěře odolá. Porostní skupina vykazuje znaky postupné ruderalizace – v keřovém patře dominuje bez černý, v bylinném patře se kromě jiných druhů uplatňuje kuklík městský. V západním rohu porostu jsou v okraji porostu patrné letité zbytky navážky zeminy nasypané z louky do terénního břehu v lesním porostu. Těsně před dokončením plánu péče proběhlo neřízené uložení odhadem 0,5 m³ stavebního odpadu s převahou inertních složek (cihlové zdivo na maltu a kusy prken). Navezení odpadu proběhlo evidentně po loukách od JZ, kdy byl pro přístup ze silnice použit nezabezpečený sjezd – viz mapa dílčích ploch v příloze . Z dlouhodobého hlediska stav a stupeň sukcese starých navážek okolo naznačuje ojedinělost daného případu. Nepůvodnost navážek prozrazuje ruderalizované bylinné patro. Na okrajích starých navážek začínají být patrné vývojové tendence směrem k přirozenějším travino-bylinným společenstvům lesních okrajů. Z hlediska přímého ohrožení předmětů ochrany nepředstavují navážky v současné době výrazné riziko. Nebezpečí spočívá v precedentu, který by mohl místní obyvatele motivovat k dalšímu navážení odpadů. Na místě je tedy preventivní, jednorázový odvoz odpadu a monitoring. Z dlouhodobého hlediska se jako nejúčinnější alternativou řešení daného problému zdá být osazení trvalé závory na sjezd ze silnice na hranici pozemků p. č. 3457 a p. č. 3546/2. Došlo by tím k uzavření prakticky jediného snadného přístupu na lokalitu stranou od zástavby. Po odvozu suti se doporučuje ponechat místo spontánní sukcesi bez jakéhokoliv zásahu.

- 23 -

515 B 102 (bezlesí) Suťovisko o rozloze 0,02 ha se nachází jako izolovaná enkláva bezlesí uvnitř porostní skupiny 515 B 10 b. Z části je suť porostlá maliníkem a kopřivou. 515 B 103 (bezlesí) Bezlesí o rozloze 0,12 ha má charakter mokřadu a nachází se v severovýchodní části rezervace na úrovni lužní polohy. Navazuje na porostní skupiny 515 B 10a , 515 B 6a a z jedné strany hraničí s tělesem železniční tratě. OP 1 (ochranné pásmo) Ochranné pásmo 1 je součástí přilehlé zemědělsky obhospodařované louky. Ochranné pásmo je ve vrstvě mapování biotopů Natura 2000 mapováno jako T1.5 vlhká pcháčová louka, která dále navazuje na T1.1 mezofilní ovsíková louka. OP 2 (ochranné pásmo) Jedná se o 15-20 m široký pruh mezi železniční tratí Liberec – Černousy a hranicí vlastního ZCHÚ. Severní polovinu podél trati tvoří travinatý svah zářezu trati do prudkého, východního svahu Křížového vrchu s rozptýlenými výskytem náletových dřevin (dub, bříza). Svah je stabilní, bez známky větších zásahů. Místy známky provedení redukce dřevin v ochranném pásmu rezervace, zřejmě při údržba ochranného pásma železniční trati. Všechny zásahy se drží mimo hranice vlastního ZCHÚ. Jižní polovina ochranného pásma podél trati tvoří násep železniční trati podél lužní polohy na dně bývalého lomu. Celý pruh náspu zarůstá mladým stejnověkým náletem a výmladky místních dřevin (javor mleč, j. klen, jasan ztepilý, bez černý, líska obecná, habr obecný, lípa malolistá, vrba jíva). Periodicky dochází k vyřezání náletu v rámci údržby ochranného pásma trati. Bylinné patro ruderalizované, bez přítomnosti invazních druhů rostlin. Stavebně-technické práce nedávno provedené rekonstrukce trati nezasáhly do ZCHÚ. OP 3 (ochranné pásmo) Lesní okraj tvořící přechod mezi vlastním lesním celkem rezervace a přilehlou loukou mapovanou jako T1.3 poháňková pastvina. Lesní lem není mapovaný jako samostatný biotop a jedná se převážně o nálet dřevin na nedosekávaném okraji louky. OP 4 (ochranné pásmo) Ochranné pásmo 4 je součástí spodního okraje přilehlé svažité louky jednotně vymapované jako T1.3 poháňková pastvina. Spodní okraj louky přilehlý k rezervaci postupně zarůstá skupinkami dřevin. OP 5, OP 6 (ochranné pásmo) Ochranné pásmo 5 a 6 náleží ke stejné louce jako předchozí OP 4 pouze s tím rozdílem, že střední a vrchní část louky spadající do OP 5 a 6 je bez vtroušených skupinek dřevin. OP 6 je od OP 5 odděleno pásem keřů, které není samostatně vymapováno.

- 24 -

OP 7 (ochranné pásmo) V jižní polovině rovinatý terén, v severní polovině ukloněný svah. V současné době je svažitá severní polovina využívána k pastvě a jižní, vrcholová polovina k lučnímu hospodaření. Od lesních porostů vlastního ZCHÚ odděleno pruhem křovin (trnek) a náletových dřevin dílčí plochy OP 11. Ohradník pastviny je funkční. Pastvě nebo pohybu hospodářských zvířat v lesním porostu nic nenasvědčuje. Na styku OP 7 s OP 10 a vlastním lesním porostem (515 B 10 a – střední část) se vyskytuje mohutný jedinec řešetláku počistivého, který doporučujeme zachovat. Jedná se na Frýdlantsku o vzácnější, navíc pomalu rostoucí dřevinu, kterou by i částečná redukce vážně poškodila. OP 8 (ochranné pásmo) Obvod vrcholového remízu. Jižní, východní až severovýchodní část OP je zapláštěná keři, severovýchodní cíp vykazuje známky postupující ruderalizace (v podrostu kopřiva, svízel přítula, bršlice kozí noha, česnáček lékařský), zároveň zde byla nalezena v hustém křovitém porostu kostra krávy. Západní část ochranného pásma je bez keřů, s četnými snosy kamenů z přilehlých hospodářsky využívaných luk. OP 9 (ochranné pásmo) V okraji porostu dřevin na pozemcích p. č. 3479/5 a 3479/6 se nachází celkem 12 velkých balíků sena, které se do okraje lesního porostu, resp. náletu buď zakutálely, nebo byly uloženy záměrně z přilehlé louky OP 7. Stáří balíků lze odhadnout na 1 – 2 roky podle stupně rozkladu. Některé balíky jsou rozpadlé a evidentně lákají spárkatou zvěř, jak naznačuje velké množství trusu v jejich těsném okolí. Z dlouhodobého hlediska se jedná o negativní jev, který může vést k degradaci (ruderalizace) cenných společenstev lesních okrajů. Dalším negativem přítomných balíků sena je atrakce a koncentrace zvěře, která jednak působí značné škody na přirozeném zmlazení v okolních lesních porostech, a jednak zvyšuje riziko eroze prudkých svahů uvnitř rezervace. V průběhu zpracování plánu péče ukládání nových balíků do lesního okraje nebylo zjištěno. Balíky sena je tedy žádoucí z porostu odstranit. OP 10 (ochranné pásmo) Jižní až západní okraj porostní skupiny 515 B 10 a (střední část vystupující do luk). OP 10 je tvořeno převážně hustým porostem keřů, zejména trnky, které se zde prosadily pravděpodobně díky nedosekávání louky až k okraji lesa v minulosti. V rámci mapování biotopů Natura je OP 10 vylišeno jako T 4.2 mezofilní bylinný lem, okrajově jako T 1.1 mezofilní ovsíková louka. OP 11 (ochranné pásmo) Nejsevernějším cípem dílčí plochy prochází stezka v ose pozemku p. č. 1289, která slouží pro přístup do PR Křížový vrch z Frýdlantu. Přestože jde evidentně o jedinou a nejvíce využívanou přístupovou cestou, není osazena hraniční tabule ani patrné pruhové značení hranice. Doplnění hraniční cedule i pruhového značení je tedy žádoucí. Vhodným místem pro umístění hraniční cedule je pravý okraj p.p.č. 1289 těsně před větvením přístupové stezky na pozemku p. č. 1289. Návrh umístění hraniční cedule je patrný z mapové přílohy plánovaných zásahů . Přesáhne-li plocha instalované hraniční tabule plochu 0,6 m², bude nutné s předstihem zajistit územní souhlas, popřípadě územní - 25 -

rozhodnutí o umístění stavby – § 79 odst. 3 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění (stavební zákon). Rovněž je třeba upozornit na potřebu souhlasu ke stavebním činnostem v ochranném pásmu rezervace podle § 37 odst. 2, k jehož vydání je věcně a místně příslušný Krajský úřad Libereckého kraje. 2.6.2 Útvary neživé přírody Opuštěný stěnový lom v jihovýchodní části rezervace umožnil rozvoj štěrbinové vegetace a na dně dal vzniknout sekundárním fragmentům nivních až lužních společenstev 8 ( a jejich raným vývojovým stádiím. Lužní poloha na dně lomu je vlhká až místy podmáčená díky vodě jednak přirozeně gravitující z vyšších partií severně orientovaného prudkého svahu rezervace nad lomem a jednak z východu sváděna umělým opevněným příkopem podélného odvodnění tělesa železniční trati – které zároveň vytváří umělou hráz, bránící volnému odtoku vody do Smědé jejíž hladina leží ještě od 2 – 3 m níž. Odtok vody je možný pouze dvěma kapacitními propustky pod železniční tratí pouze při zvýšeném odtoku vody. Dna propustků leží totiž o několik málo desítek centimetrů nad niveletou terénu na dně lomu. Nestabilní suťoviště na prudkých svazích severovýchodní čtvrtiny rezervace a kolem hrany lomu ponechaná řádově desítky až stovky let spontánní sukcesi podmínila vývoj cenných společenstev suťového lesa ( 8 (8 . Pravděpodobně jde o pozůstatky lomové činnosti. 2.6.3 Nelesní pozemky (ZPF, jiné výše neuvedené) V samotném ZCHÚ se nelesní plochy prakticky nevyskytují s výjimkou světliny ve střední části lužní polohy na dně kamenolomu. Vegetační travino-bylinný kryt zde tvoří iniciální stádia 8 ( . V horizontu několika málo desítek let je možné předpokládat i zde zapojený dřevinami díky probíhajícím sukcesním procesům, o kterých svědčí i zmenšení této plochy oproti stavu v dosavadním plánu péče. 2.7

Známé pozitivní a negativní vlivy lidské činnosti Vlivy, působící pozitivně na stav a vývoj PR Křížový vrch shrnuje na další straně. V obecné rovině lze konstatovat, že PR Křížový vrch a jeho ochranné pásmo představuje relativně málo narušený segment krajiny s potenciálem vývoje stavu a dynamiky přírodních procesů v dochovaném ekosystému směrem ke klimaxovým stádiím. Alespoň částečné řízení procesů ve fázi rozpadu a obnovy lesních porostů bude vhodné pro optimalizaci druhové skladby dřevin ve prospěch druhů absentujících (jedle), málo zastoupených (buk) nebo těžko zmlazujících z důvodu tlaku zvěře (dub, buk).

3 Cíl ochrany Zachování cenných zbytků přírodě blízkého ekosystému, včetně zachování podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů ve svém přirozeném prostředí, a dosažení jeho klimaxového stavu, resp. přirozené dynamiky přírodních procesů prostou výrazných zásahů člověka. Zamezení nebo zmírnění nepříznivých vlivů působících na samovolné vývojové procesy v přirozených ekosystémech tvořících předmět ochrany chráněného území (ponechání ekosystémů samovolnému vývoji).

- 26 -

@

6

#

;

L

K

J

"

1

#

4

H

G

F

"

#

<

E

D

1

#

L

D

" !

I

!

F

#

;

D

"

# 1

F

1

S

3

2

3

L #

K

J "

3

C

# <

C

;

3

4

A

1

!

6

J "

I

"

1

#

F

I

R

%

"

3

!

3

4 "

DOPAD NA PŘEDMĚT OCHRANY A

1

6

A

;

Q

I

1

A

P

3

4

A

1

?

I

6

3

G

5

K

J

L

5

B

5

1

O

7

E

N

M

"

"

!

"

"

#

#

"

#

#

"

#

"

#

"

#

&

"

!

"

$

$

0

@

6

PŘÍČINA DOPADU NA PŘEDMĚT OCHRANY (DOBA PŮSOBNÍ)

;

L

K

J

1

I

4

H

G

F

<

E

D

C

1

5

B

5

;

5

; W

4

<

A

Q

V ;

6

D

@ I

5

6

3

?

T

? 5

D :

>

7

8

6

7

T

6

5

5

3

1

4

J

;

;

= L

<

D

6

2

"

#

"

"

"

'

"

"

5

7 5

6

4

3 <

E

4

1

<

0

U

/

H

.

F

;

?

-

VLIV

S

3

6

F

(

6

;

7

)

"

8

2

1

*

9

T

R

+

:

,

;

)

H

2

"

#

!

#

"

"

DOPAD NA PŘEDMĚT OCHRANY

"

"

! "

#

"

#

#

"

"

"

#

"

"

"

%

"

"

"

"

&

&

&

"

"

"

"

"

0


#

!

"

" "

"

#

"

"

"

%

#

"

#

!

#

"

"

#

"

0

"

"

VLIV

!

# "

"

"

"

#

"

"

#

#

#

"

"

"

0

#

#

#

"

"

DOPAD NA PŘEDMĚT OCHRANY PŘÍČINA DOPADU NA PŘEDMĚT OCHRANY (DOBA PŮSOBNÍ)

#

"

#

%

"

#

"

"

"

#

!

&

"

"

" "

"

"

"

"

"

"

"

"

"

$

$

$

"

#

"

"

"

"

"

"

"

"

VLIV

"

0

%

#

!

"

"

"

DOPAD NA PŘEDMĚT OCHRANY

%

"

"

"

%

"

!

"

"

"

$


%

"

%

!

"

#

#

"

VLIV

! "# $% &'( ()** +!( (* ,$ & # $-.& /$#*0 1( 2. !3. 4. (5!6 (!! ! -( 76% 8#+*0 9" + !+,(% +( %.8 7 -"% !&#0 : 7 -" 6 /( .!; ,( +/. +%3(" +7<8# !#= !'(6 )*&# +% -" & =)(" (+/(; 4(& 4(# 6,)% ! (-"%&7 (+&%; /'6 -(!*3%4( -" # /$#%0 9-" & (8#$" 7 -"% !&7% % % (-( !%4( + -( 76* 8#+* !<+/$ +/.0 >(!*!$-" , %!% 7.%%+%; <)+, ( !*.*%4( %/( .$6 !( 76 "7 -(!7 $(,(4"8"7 -+/(& +%#& . )*0 >!"8 (/( '(.$! 7!& /!*3!$" /%(" 7 -"% ! '(<8# ("8# +(8#; +,( (! (6 (" ! <8# 7".$8# 8#( -+/(&# /7/("0 >!+#!& ?+!* +%#!&# ,(" ("8# += !( +68# )%.% +!$ 6" !<)6+& 6,)* ()** +!6, +!( (*0 1 / +,(! (76 (5!" -( 76 8#+*0 @" .!"#; %76&# /$#% += ! %'& 2$/ 7 ("8# += ( +%'%4( !*'. ?+!% +%#!&# ,(" ,!" 2$/( 4(48# +/ %; . * )% ( 7,& + )* -(! 7$ /%(<8# A %); )%.B () 8#*)64"8"8# A4( (B !*%," -". 7(/(+* %7-(<8# +7(8# () !6+<8# .7$8#0 C & )* ( +%'%4( )(//$#!< +(,70 D ( <.$ !( $!4"8"7 $% !+,(&# )6+% .= 7"(8# $)-3E; !( $!4"8"7 75(7(% /( .+'!0 C+%'%4( ( !3. ! 7 #( % !63" =+/ +(!(8; !'(6 +! (<8# 8#=/(. (" +$,(; +$,( -"+ * !". (; /(47& !".( !<8# +$/ !<8# !('(+(8# 7"(8# $)-3E; !*%,"!$" !<8#!<8#; +(+(!"8# $+4=; .(+& .*%4( ! 7 #( % (" /$. AF GB /$. 8#+6 -"+ * .+4* AF H B0 >!6 /436< 4(! %.$ $" )".= ( .+4= ("8# += ( +%'%4( -(3 ! +!"7 % # % # -"8"7 %)4(.* !# 643"7 (8#8. -+5/'"7 %% ./6 ( )".* %.$ .; )* 7!6 (%4", 6* () 4( $!36!"8 (7# %36 /( !#% ("8# +=; -" 6 4( 7 /(76 68 ( (%.$ 0 >(+!( (" !+,(&# 8(" !+8#!&# +(7"/% " /#!% /"7 (/=) /4(!& ",(" '( 4(4" %8(; -( /( +!( (" # /$#% $( +%'0 >.! !3. #!6 / =! % /7(/(" ((+8( # $-.<8# /!"- / -(#& !*; ( / =! % ",(" .% (" /!6-( $+.&; .(+$ =)" IG J G K .% .!6= % (0 L+%.'6 /( +%' #( !6 (!<+/< ((.+8.< #+ ".0 M N OO PQRS TP R RO U VWOP : 9X L-",!< !+8# 7=,( . ! /$4(7 8#+* -"+ * % +,(" 8#!&# !% -"+ * )(/ !<+/<8# /$#= ( /$47(7 8#+* )(/(' +!/% ,((/'" + /43E!< ? +,)% 4(4"# 8#+&# $7 /#+%4"8" (" +* ! 8#+&7 $7% +(/(+!8( Y , II 7 3+.&7 $% !"# DZ[ & (!(+!<8# "# .+4( +(/(+!8(0 9++ 68# /$47= 4( /'& 7"+* -( %+'( %'6 <7 + 57(7 -/(" 8#+* .&# / +!" ,! 8#+% -"+ *0 9-" < , !(. .$8(" +7= ("8# += 4& /$#* %!- +(/(+!8( ! /$47% )(/(' +!/% ,((/8( ( +%'%4( 7(/ !<#+ 6 (4%643" -" * ! 8 (47&6 !/!" /=)* J /0 /!$, 7, -(3(" +)+8.<7 3(-("7 -(!; !*%,"! %& .$8(" -(! )(/ %," 7(8#/8(; (8#$!$" -(! - -

! 7"6 0 : 8#+&7 $7% +(/(+!8( ( ) )6 +%'%4( %-( !<)6+!< -"% +( %.8( -(! -( 3% .! 8" -(!0 : -" 6 ( /#!& . %4( /$4(7 7(/(" 4(4" .! 8( .%(7 $+.% /!6-" ( /$47(7 /$. 7*! /8#!$" !3(8# +%#= /!6-( ! -"+ 60 9++ ! 7 #( % 4" +6 8#+* ( /#!&0 ( $ ( #+,(< +%#; 8#+$6< /$.(7; .(+< ( L-",!&7 !+8#% !*.*%4( !( !&7 -+/(&7 +-( "0 C".* ++!6 7(/(&7% /!&7% !<.*% 4( 4(4" %8( 7#(7 /+(643" ! +!$" ( )" %8" (" /!6- @+< .%0 # =! % 4( !+,( .!< ! $+.& /!6-( 8"(7 /!<3 +! 6 ) +(+ %.'" ?68#% ( 7(/("7 7!"# .%% )(/ % !*'(6" 8("7 / #)*0

6 Q 6.1

R Qu

) :/ +$78!$ 76+8( +6 0

- H -

)) ) ) 2

5 7 1 $ !"# %& 3A 3#!%"!" '" !'" %! !#' (* > !#' ++, ! ' '- !'- %! ./0 3A BK 7, LP2, DB1, JV1, JD1 3 1 3 4 3 6 8'- '9:;<;=?@ABC;=D - !# '9 4, "H+ ! '9 IJ? EFCG;D;=D KFLBD;=D MJNJ<=?KFL;=D O"%! 9! $ !"# %& 9 .P0 $ !"# %& 9 .P0 $ !"# %& 9 .P0 QRS STUVWXY Z [\][V^_ `Xa`bUac QRS STUVWXY Z [\][V^_ `Xa`bUac QRS STUVWXY Z [\][V^_ `Xa`bUac STUVWX SZbdca S[eUbf Zgf_h`gi STUVWX SZbdca S[eUbf Zgf_h`gi STUVWX SZbdca S[eUbf Zgf_h`gi j& j' ! j& j' ! j& j' ! k lR[\RahmcaT k lR[\RahmcaT k lR[\RahmcaT >!& -, nVoWbZVa UbXpVU`gUaVZ ZpRa`_ nVoWbZVa UbXpVU`gUaVZ ZpRa`_ nVoWbZVa UbXpVU`gUaVZ ZpRa`_ [\chbSR`q ^r`Vsctr [\]hb^`]oW [\chbSR`q ^r`Vsctr [\]hb^`]oW [\chbSR`q ^r`Vsctr [\]hb^`]oW [hboRUei [hboRUei [hboRUei O ' ' u', !,& vs_dR `Rbf`bZbZVaY [bhbUar wUbX vs_dR `Rbf`bZbZVaY [bhbUar wUbX vs_dR `Rbf`bZbZVaY [bhbUar wUbX aZb\R`r [\RZTm`_ ^dbXWbZ_tgsc aZb\R`r [\RZTm`_ ^dbXWbZ_tgsc aZb\R`r [\RZTm`_ ^dbXWbZ_tgsc ^\RZc`VscY Uahbsr `V tbòc ^\RZc`VscY Uahbsr `V tbòc ^\RZc`VscY Uahbsr `V tbòc mcZba`bUac `RoWVa ^bm]ai x\c XZbd`_`] mcZba`bUac `RoWVa ^bm]ai x\c mcZba`bUac `RoWVa ^bm]ai x\c ST[bwR `VUaX[XwR [\chbSR`T XZbd`_`] ST[bwR `VUaX[XwR XZbd`_`] ST[bwR `VUaX[XwR bf`bZVi y [\][V^_ `Xa`bUac [hbZqUa [\chbSR`T bf`bZVi y [\][V^_ [\chbSR`T bf`bZVi y [\][V^_ `VWb^cdbX a_mfX `RoWVa ^\RZb `Xa`bUac [hbZqUa `VWb^cdbX a_mfX `Xa`bUac [hbZqUa `VWb^cdbX a_mfX t hbStdV^X `V s]Ua_i `RoWVa ^\RZb t hbStdV^X `V s]Ua_ V `RoWVa ^\RZb t hbStdV^X `V s]Ua_ V ZrXm]a STUVWX ZR [hbU[_oW z[hVZr ZrXm]a STUVWX ZR [hbU[_oW z[hVZr ^hXWbZq UtdV^fr Us_hRs tR ^hXWbZq UtdV^fr Us_hRs tR UtdV^f_ [\chbSR`qi UtdV^f_ [\chbSR`qi

O 9 u ' ! xbhbUar UR [\c [bs]Ua`]s [hbUZ_adR`] ^bUaVaRp`_ bf`bZXw] [\chbSR`_ Z oRdqs U[RtahXY`R`] a\RfV SVdRU|bZVa Xs_dRi

, 9'{+ !#' # ' xbhbUar UR [\c [bs]Ua`]s xbhbUar UR [\c [bs]Ua`]s [hbUZ_adR`]bf`bZXw][\chbSR`_Y [hbUZ_adR`]bf`bZXw][\chbSR`_Y `R`]a\RfV SVdRU|bZVa Xs_dRi `R`]a\RfV SVdRU|bZVa Xs_dRi y [\][V^_ ZS`ctX sRSRh b ZRdctbUac y [\][V^_ ZS`ctX sRSRh b ZRdctbUac ooV `V^ } Vhr ^bUV^ca [bXSR ooV `V^ } Vhr ^bUV^ca [bXSR ^\RZc`rY taRhq [\c SsdVSR`] ^\RZc`rY taRhq [\c SsdVSR`] `R^bZR^bX tb`tXhbZVa d][_ ~WVfh `R^bZR^bX tb`tXhbZVa d][_ ~fXt dRU`]Y wR^dR f_dbtbhTi bfRo`gY ^Xf Scs`]i

- -

>#' {'- # 9 9 H -' ./0 (* ! !#' %"# % 9 H !#' # - ' < =Vfh bfRo`g ~[bhbUa`] ar[ ygUV^fV [bXSR Z [\][V^_ ZS`ctX ZWb^`q sRSRhr ooV `V^ } VhrY wVtb [b^[bhV ^\RZc`Y taRhq Z [\chbSR`qs SsdVSR`]We\R tb`tXhXw]hroWdRwc Q 8 < 1Xf Scs`] ~[bhbUa`]ar[ Q hbUabXo]s ^\RZc`Ts ~wVZbhY d][Vi xbpRa ZrUVSbZV`goW ^\RZc` Z \T^X - ^RU]aRt tXUei xhb ZgUV^fX ZrXm]a UV^Rf`]sVaRhcTd s]Ua`][hbZR`cRòR QXt dRU`] ~[bhbUa`]ar[ / - ~x Y Z [\][V^_ `R^bUaVatX ZWb^`q sVaRhcTdX aVtq x Hi A ?R^dR f_dbtbhT ~[bhbUa`] ar[ / - H xqpR b `TdRarY `ThbUar V tXdaXhr V ZgoWbZV [bhbUaeY ZpRa`_ ^b[bhXpR`goW aRoW`bdbc] ygoWbZ`q STUVWr `RwUbX `Xa`qY ygoWbZ`q STUVWr `RwUbX `Xa`qY ygoWbZ`q STUVWr `RwUbX `Xa`qY ^cRhRòcVoR [hbf]WT UVsV ^cRhRòcVoR [hbf]WT UVsV ^cRhRòcVoR [hbf]WT UVsV [\]hb^`]sc [hboRUri [\]hb^`]sc [hboRUri [\]hb^`]sc [hboRUri j# ', !,& xbhbUar wUbX ZrUboR UaVfcd`]Y xbhbUar wUbX ZrUboR UaVfcd`]Y xbhbUar wUbX ZrUboR UaVfcd`]Y SZdTa`]b[Va\R`] t boWhV`_ dRUV SZdTa`]b[Va\R`] t boWhV`_ dRUV SZdTa`]b[Va\R`] t boWhV`_ dRUV `RwUbX `Xa`Ti `RwUbX `Xa`Ti `RwUbX `Xa`Ti 3'"! !& H ', !,& ;cSctb `VWb^cdgoW a_mRf wR ;cSctb `VWb^cdgoW a_mRf wR ;cSctb `VWb^cdgoW a_mRf wR sc`csTd`]Y Z [\][V^_ `Xa`bUac sc`csTd`]Y Z [\][V^_ `Xa`bUac sc`csTd`]Y Z [\][V^_ `Xa`bUac [hbZqUa `VWb^cdbX a_mfX `RoWVa [hbZqUa `VWb^cdbX a_mfX `RoWVa [hbZqUa `VWb^cdbX a_mfX `RoWVa ^\RZb t hbStdV^X `V s]Ua_i ^\RZb t hbStdV^X `V s]Ua_i ^\RZb t hbStdV^X `V s]Ua_i fr fr yrtdcSbZT`]^\]Z] c [\RU Rah`q yrtdcSbZT`]^\]Z] c [\RU Rah`q yrtdcSbZT`]^\]Z] fr c [\RU Rah`q aRoW`bdbcR ZR^db t [btbSR`] aRoW`bdbcR ZR^db t [btbSR`] aRoW`bdbcR ZR^db t [btbSR`] frdc``qWb [b^hbUaX V ZrUbtqsX frdc``qWb [b^hbUaX V ZrUbtqsX frdc``qWb [b^hbUaX V ZrUbtqsX hcSctb RhbSRi hcSctb RhbSRi hcSctb RhbSRi 39"% xbhbUa`]UtX[c`r H Q fV H Q V wUbX Z WbU[b^T\Utq t`cSR SV\VSR`r ^b < HY [\RUabmR UZgs oWVhVtaRhRs b^[bZ]^Vw] & < ~wVUV`bZT bdc`Vi nTUV^r [qpR b arab [bhbUar [d`_ b^[bZ]^Vw]hTsobZq Us_h`coc [hb [bhbUa`]ar[ ~`RSVUVWbZVaY [b`RoWVa [\chbSR`q bf`bZ_i

- YG -

:( !"7 DZ[ ( 8#$/(4" %/( !6 )(/(" I . ( +%'%4( 8# (/#! (8# 4( 7!&7% !
zásady managementu nelesních dílčích ploch PR Křížový vrch. > – OP 9, OP 11 19 @>@>1 O(/!" )# -!$" %. .("7; (+!6 !% ' -" $"7 )% %= :ZC> >1X: @.> >1X: . 1X ' 1+.+ )6,% 7(8#/8"! !*$$" .(7; !8(7; ."7 Z 90 : = L >C.= 9X L(" '(+!( J '(+!((8! ! %)( - -"4( @>@ >1 9= D D 9- .(" =( < ?. )7* !'(6 !/% )".= / 8#*; 9C@ >L ! -" 6 !* (.$! ' 7%'! ( .*; (-(.+'! .8% !0 > # 19 @>@>1 [ +,) 8#+&# $7 ,((/'" + :ZC> >1X: : -" 6 #+,(" )(/('&# +!/% + @>@.> >1X: >(" !( 9XD0 >. 1X ' -( 3(+& 7( * J ( %8( A+)+8.& 3(-("; ! %$" !<)6+ -(!B Z 90 : = L >C.= 9X @7 !(5('" (/$% @ > @ >1 9= D D C-(! (!*./!; (8# 7"6 . +/. % 9C@ >L > % & ) ) * 19 @>@>1 D!$ ? +,) ("# .+4( J +( %.8( '$ +(. !( +68# +%#= 7(/2"# )*&# (7% :ZC> >1X: 9%/( ! -" 6 (O/( +.* /4(!&# '(" )*&# (7% @>@.> >1X: >(" !( 9XD0 >. 1X ' @+!$ ; .-!-(/; =,.* Z 90 : = L >C.= 9X L( .8 !(5('" (/$* A)6#(7 /$-"B 4(36 -( (7 "; )* ( 3 . /$766 (,$ %8"# 3./(" -(3($.%0 @>@ >1 9= D D 8#! 7#%< .(- -(3($.% '!&#; .(+< ( 8#$/" 9C@ >L #+8 9 ; 9

- Y< -

) . 4, )* %!( ( ! .( 0Y0 C+%#!$ 8#+; ! 9X L-",!< !+8# ( !*.*%4(

!(.< '( +<8# +%#= /%#%4"8"8# /+; !'(6 /!$36 8#+$6<8# +%#= ( :*#$3.* @9 X '0 YI '< )0 9+ ?'% 8#+% 68# + 4( ."'!& /8#!$" 4(48# )=; ! 7 -" 6 ("8# ('((!; !'(6 =( & 8#+* )*&# +%0 L.+&" /$ * &'( +* 4%: - (3./! = " !+8#; ("8# += (/#! 6,)% A !<8#!%B; - ! -" 6 % # & 6,)* ( 7(/ (4%643" /$#* -(! (!*./!; ( (8# 4(4 7"6 . +/. %; - (/!$ 6 5(5+28.* ' !36 (=! " +%#* -(!; % +,! %'% -(!% . )%; ! -" 6 .!"# /$#% 4 -),! . )6 -+/(&; - /7(/ !.%" /!"- (<8# ."8# %.$8# += 9X; - +( %.! $+.% /!6- ! 7"6; -" 6 %8( ( ! 7&7 +(7"/% 8#+$ -( .%(7 8("7 #+ ".(70

))

- 7(/(" +%3!<8# /$#= ! #"/ "7 ) )" /(47& /!$36 8#+$6<8# +%#= $.=; /0 -( " +!$ 6" -" <8# /$#= '" ! ("8# +(8# DZ[ %.$8# 8#+&# $ 77 !(5('" ) )" A.$8("; -$ $" +!"8# .8"; !()6 (8#8.<8# '"; ? +,) 8#+&# $7 ,((/8( 40B; - 7(/(" %,"!$" )8 "8# -"+!.= ! /$47% +(!(8( .! 8( #7*/% 4(# +!" )" .* !( !"7 DZ[ 4(# 8#+&7 $7%; - + !3" +%#!& +/7 +<8# ('((! ! /$47% 3+.& +!" )" .* ,!"8# 7"(. #7*/% " .%* ,!'8#=; - (8#$" 7+!&# -(! ! ("8# +(8# + %& +%#* $.= 5!+" +%#* #7*/%0

: )(8& +!6 ( +%'%4( %/( .!& !*%,"; .(+& (!( ( . +%3(" () 3./(" -( 76% 8#+*0 X/.!& 4( #!6 +%3!$" = "# !+8#%; 3./!$" +; -(!; !$3(" 8/+ <8# (-+/(<8# +!.= A.$ .* =; /('36" .* B0

6.2

6.2.1

#( (7 8#+.(+ -( 76% 8#+* ( 4.&.! # $-.& !*%," !"# DZ[ ( ( +%'%4(0 > (("8# /(78"8# ! 8#+&7 $7% & (!(+"; /$ " 4," #+8( +(/(+!8( ( +%'%4( %/( (O(/!" .7)8( .(" !*$$" )(/ %," )8 =0 >. ,$ %8" 4( /8#!$" () /!<3(" /%(" +/<(& -(!& !(5(8( A&+*; +(7"/*; +7- "B + +% +%#= 8! !& .+4* A+ %'"; )+7)+"'(. #6 <; E%#<. )(8
("8# += 9X L-",!< !+8# ( ( +%'%4(; 4(., #+/" (5+ 8( 8(<8# )*<8# ('((! +% (+/8"0 L(" !% ( +%'%4( +!$ 6 77 #"/ " ) )" %'"8# +%#= $.=; 40 (4&( YG0 0 &# +.%0 6.2.2 >( +%'%4( ( -$ $" +!"8# 4<8# !'!<8# .8"; .(+& 4% 4(* .8(+8" #*)(7 !63"# 7,!" " /(47& !,<8# ?(8"8#; . ( #+/" (+/(0 :*%," (/(. + ! %$" ( (+%.!" +* A)6#$"B () +8#$/.* )(/ 7(/("0 >( +%'%4( ( +!/!$" 8*.%+.*; 4"/ * (+&"8# . 78*.= (/.$8# 77 6 / =! % #+/"8"# +/. (+/(0 :*%," + 4.&.! (O+&7" 2+7* 8*..* A2+((+ (; /$! * #+.<8# . 0B ( .+46 ( +%'%4( / =! % (+/"# +/. !/"8#0 -/!$" !<8# (/(. () %7E!$" (8#8.<8# /-"/(" + +% +!"# !*%," +(/(+!8( ( ( +%'%4( !<47.% 2+7'"8# 8( %"; !/#%4"8"8# ( . -( 76% 8#+* !'(. ! 8#+&7 $7% () .+4"8# +(/(+!8(0 9-" & ?+!* $!4"8"8# (/(. ( +%'%4" %/( ! (/)*<8# -" (8# A+(+/" 8#+ 0B 2+7% ($+'<8#; +)<8# +!'?+! )(/ %," 7(8#/8(0 $ %8" 4( %,"! %/( 7(+$* 7"" +!((8( J -(! <8# -(!; '( '!& .7(* A%/( !6 (,"8" !+#%B0 >( +%'%4( ( 4.$.! + $)-(" #!6 ?/(7" !"# DZ[0 6.2.3 ) )(86 /8#!$" -( 76% 8#+* (" ! -"7&7 +/+% !*%,"7 + !/ 6$!$" !6%0 : -" 6 %'<8# (O.%+/" .* 4( !# & ( #*)! 4, !*3<8# (/.$8# ' ! #*) 3( ?76+6 !(. 8#+.(+% .%*; )* ( 8#$/( . 3./!$" 8#+$6<8# +%#=0 "

# ): ) ) & ): : 9- ? +,)6 8#+&# $7 ,((/8( ?/(7" !"# DZ[ 4( %& +!$ 6 !<#+ 6 (4%643" /$#* ! 8 (47&6 !/!" /=)* 4(48# +!( (" J /0 /!$, 7, -(3(" +)+8.<7 3(-("7 -(!; !*%,"! %& .$8(" -(! )(/ %," 7(8#/8(; (8#$!$" -(! ! 7"6; !*%' #*) (8#.* ! +(/(+!8 0 : 8#+&7 $7% +(/(+!8( 4( ,$ %8" %-( !<)6+!< -"% . +( %.8 -(! -( 3% .! 8" -(! & ,((/'" + %,"! 4(7643" (8#8. -+5/'" -(3(" !()"8# () (+&"8# /$#= 6(( ,((/8(0

- YY -

7 0Q PQ S

) ) . 7.1.1 2 7.1

:

:

[/(7" ( +%'%4( (8# 7!&7% !
7.1.2 N ((/ $!+#%0 7.2

)

C+%'%4( ( +!& +!% 2+7'" 8( %( !'(6 .%/8( 4(4"# )#%; . )* )* !(-(4 +/%7(&; 8 / 4.<7 ?'((7 4( / ( 8#+$60 >%'% 8( % !+#%4(7( !6 %7" .+4 +(/(+!8( . !& #+'" 8( %0 7.3

.

+6" )".= ( / .+4( ("# $(!&# & !+8#!&#; 40 4#/$ "# .+4( DZ[0 D(.(7 ( 4( $ < . <- +.* +<8# )".= ( A!(.$ .B0 9# )".= ( 4( /-(47$ / 7* $!+#= /$#= ! -"/( 0 9-(#( /$#= ! 8#+&7 $7% !/ 3" +6 *

3 ) 3

*B

3 )) )-

9+%#!& /'(" #+8( +(/(+!8( 4( #+8 !& ,!0 >!"8 7"* (58.* #%& ! -(#( <8# ?(8"8# . -" .& ! 6.(+<8# (-(#( <8# ?(8"8# #%3" !(5(8"0 9+%#!& /'(" )* /-(476 +!( ( 77 !(5('" (/$%0 .$6 , (" ! 6 %( " +%#*0 :# & +!6, )% ( +%#!& /'(" . !*?6" #!"8# (/(. / ("8# +=0 )! +%#!&# /'(" 8(&7 )! % +(/(+!8( 4( ,$ %8"0 $ %8" 4( .& %7"6" #+'" )%( -"%!% (/.% !( 76+% / %8( :+8#8.&#; .(+$ 4( (! (6 + -"% +(/(+!8( #46 !*%,"!$; ! %'& )6 / ( $!36!". (+/" +%#!& /'("0 >$!+# %7"6" #+'" )%( 66 -( !6!(" (/.* 4( +< /-(47< / 7!& -"#* 0 7"6" (/ +!& /(7.!% +8(% '"
((/ $!+#%0

- Y< -

515 B a 10a (JV část, lom)

vtroušeně vtroušeně 50 40 10 vtroušeně

TR DB 1 KL JS JV HB

27

27

515 B a 10a (střední část)

20 10 vtroušeně vtroušeně 100

KL DB BK TR 1 LP

"

27

23,85

515 B a 10a (severní část)

30 15 15 70

LP DB BK 1 LP

19

0,47

515 B a 7

26

70 30 40

1 JS KL 1 HB

NALÉHAVOST

naléhavý

---

jednorázové odstranění odpadů na konci odvodňovacího kanálu (odhadem 1 pytel 100l), termín 2012, p.p.č. 3271, umístění viz mapa M7

bez zásahu

vhodný

---

každoroční sběr odpadků kolem ohniště (max. 1 vhodný pytel 100 l), 1 x ročně, p.p.č. 3478/5, umístění viz mapa M7

odlov spárkaté zvěře na konci lovné sezóny, termín 1x 2012-2013 a 2017-2018, p.p.č. 3485, umístění viz mapa M7

bez zásahu

vhodný 3 jednorázové odstranění naplavených odpadů ručně odnosem z lužní polohy (odhadem 1-2 m³), termín 2012, p.p.č. 3271, umístění viz mapa M7

DOPORUČENÝ ZÁSAH

0,47

STUPEŇ PŘIROZENOSTI

20

PRŮM. VÝŠKA POROSTU (m)

100

ZASTOUPENÍ (%)

515 B a 6 b

DŘEVINA

1 OL

RÁMCOVÁ SMĚRNICE

0,41

VÝMĚRA (ha)

!

515 B a 6a

DÍLČÍ PLOCHA

!

#

$

%

&

#

$

'

(

(

'

&

%

$

#

!

18

$

#

0,13

515 B c 15c

24

0,27

515 B b 15b

!

20 20 vtroušeně vtroušeně vtroušeně 70 30 vtroušeně 70

KL JS DB JV JL 1 MD DB HB 1 LP

24

515 B b 15a (jižní část)

20 20 10 60

LP KL HB 1 LP

"

24

3,08

515 B b 15a (severní část)

30 15 15 vtroušeně vtroušeně vtroušeně vtroušeně 50

DB KL JV JS HB TR MD 1 BK

NALÉHAVOST

jednorázové odstranění nově uložené stavební suti, cca 0,5 m³, termín 2012, p.p.č. 3478/2, umístění viz mapa M7

bez zásahu

bez zásahu

bez zásahu

vhodný

---

---

---

každoroční sběr odpadků kolem ohniště (max. 1 vhodný pytel 100 l), 1 x ročně, p.p.č. 3478/5, umístění viz mapa M7

DOPORUČENÝ ZÁSAH

26


40


1 LP

ZASTOUPENÍ (%)

3,15

DŘEVINA

515 B b 10b

RÁMCOVÁ SMĚRNICE

VÝMĚRA (ha)

DÍLČÍ PLOCHA

!

(

'

&

%

$

#

!

-----

-----

-----

--------------vhodný

odložitelný

---

---

NALÉHAVOST

bez zásahu --umístění hraniční tabule ZCHÚ na rozdvojení vhodný přístupové stezky, termín 2012-2022, p.p.č. 1289, umístění viz mapa M7, nutný územní souhlas při ploše tabule nad 0,6 m²

-----

$

#

-----

OP 10 OP 11

-----------------

"

-----------------

-----------------

-----------------

-----------------

OP 2 OP 3 OP 4 OP 5 OP 6 OP 7 OP 8 OP 9

běžná údržba ochranného pásma železnice, mimo hranice ZCHÚ, p.p.č. 1333 bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu bez zásahu jednorázové odstranění 12 ks velkých balíků z okraje porostu dřevin (polorozpadlé), termín 2012, p.p.č. 3479/5 a 3479/6, viz mapa M7

---

---

---

bez zásahu

---

---

---

---

---

---

1

bez zásahu

---

---

---

DOPORUČENÝ ZÁSAH

1


515 B 102 (bezlesí) 515 B 103 (bezlesí) OP 1


30 vtroušeně vtroušeně ---

ZASTOUPENÍ (%)

KL DB TR

DŘEVINA

515 B c 15c

RÁMCOVÁ SMĚRNICE

VÝMĚRA (ha)

DÍLČÍ PLOCHA

!" # $%$!& '()*+", #-'./. *!0$!+&+, #-'./. 12314 5 678914 :;;< =>&(, ?@AB 0CD E$0!F G**!%*E!&, ,%!+$!& H0 . $HIH0"/.D 6F0J& %-#' GI /,( GK0 (%$! ! #L'L!& KHI0. ' (LJ0F +,#L!F!K+, %#.,- M* E*+,- ,%!+$!& H0 . C$C*+, .(+& #L/+* ?3 1>&M K #+,D NH0E.C&+& G.%$ # $%$!& C$%!, #-'./. ' %G. (0!H0* (L!. "E$ O !$C("$ $ !+* C$, (0!H0*D ?# $%$!& %$0*(!&, G0!*+", #-'./. !$!& !.0!"D N#.E.C$ H$ /!*0#*!) E$0!H0* H0 . .(+$ (*(*$ ' (LJ0F +,#L!F!K+, %#.,- #H0(*!B 0 % #L0 ' G%G& (0!H0* (L!. "E$D

8 PQRSTUVWX YZ[RW\]^W_ à^_bcRW_ Wdec]Sf W] ZR]c[g]hi Wd`Zif j klm n k lom u t r v t o w/&H0F!& ,#!*E!& 0G.($ =@ .HA %H0#!F!& %%- C$%!#L' " =@- /xA G! #., ", '!E$!& =++ :;:: /A y()*+K #-'./ =@zA {!*0#*!) ' (LJ0F +,#L!F!K+, %#.,- #H0(*! H'$!& 'L #I ! HC$'% '$ H*(!*+$ u t r v t o l ksrm p t o }GF# %%. ($/ 0LG>*J~ =@ z #E!FA p t o l ksrm o

l ksrm

- -

pq r o ksrm

pq r o q tr ksrm

----------------------------------------------------------------

: ;; 1E @; ;;; 1E ;; 1E :; ;;; 1E ;;; 1E @; ;;; 1E 51 ||| sr

;; 1E ;; 1E

;;; 1E ;;; 1E

----------

1 ||| sr

- PYV[\X YSec]Sa ] gSZYR [WYZ]h_ A9 DB {4 91 D 5 3w} 3D =:;;
}0,I(*!*%$A 9$H" #$.G(*I =:;;'$!&/ %#.,- % H.*! %($ C$C*+, $()*+K+, !L#- +*0(* H0* !0#)$!!&/ (* -/ %($ H0.!F ,#M$!&D K,00 DC#H( G,+D'D+'*!%$zD,%!(%D

Aw3N4 D =:;@@A 6KHI0 (*(*$ '(0,( " ?3 1>&M K #+,D HG!& H%F($!&D N{1 $0 (D =@8A y$/F*H!K ($z*! 93D #I !&M*!ID 4+%$/*B ?#,B

D

U43149 DB 13 ND 5 13? 1 {D K$%HD =:;; A 9$# $!K H$'!/ ,#M$!K+, %#.,9$H" #$.G(*ID A$'G#0(&D *H0 # 0,#$0$!$% H$+*$H *! 0,$ '$+, 3$.G(*+D 8! $#0$G#0$HD O 4)$!0.# +,#!I >&#%I #C*!I 93B ?#,B <; D 341 D $0D (D =@88@A {##)$!$0*+K (H*#*E!K HIH0"/ ó% 9}U3D :D I%D O 6K'D ZH0 ó%D Z#%.B A#0*H( D 2314 1DB 6}B ?D 5 U43149 D =@88 $ (& *0K+, = ($0$#

#G*%$A *!%*+* (*0I #H0>$%&D 1(($*!B : @ -:
4w?}1B D =@88;A J$()*+L / 93D

3B $0 (. =:;;@A 10() G*0- 9$H" #$.G(*ID 4)$!0.# +,#!I >&#%I #C*!I 93B ?#,B ; D 1wA $0 (D =:;;:A 1(&E $ F0$!F 9$H" #$.G(*ID 4+%$/*B ?#,B 8: D 12314 4D 5 678914 ?D =:;;&#%!& #$'$# +$ 1>&M K #+, . U#K%(!0.D *G$#$+B :; D {346 ?DB 678914 ?DB >4}7B D 5 13}7}1B ?D =:;;%!&+, G*0- (& H(L%I 0z*+K+, %%- ,G> *+&+,B H'D 9$+,ID }G#D #D {.'D {H0FB : : -*#'$!" 4+%$/*B ?#,B @ D

$)$0+$ 9$H" #$.G(*IB

761 ?D =@ 88A }I!0$0*+L -%!& / 9$H" #$.G(*ID ?) 91 6D =@888A ?"E$ +,#L!F!L Z '$/&D 8D !$($H!& H($E$!H0 D 4)$!0.# +,#!I >&#%I #C*!I 93B ?#,B @ D ?}7 1 DB 47y4 6D 5 A316 D =:;;A 9$# $!K H$'!/ ,#M$!K+, %#.,- 9$H" #$.G(*ID G#0( +*D ?>&#%B :: @-@D - < -

? 64 1D =@8A I()*+K (H*#*E!& HIH0"/ ))D )) A#!%KH !% G$/B : D

bw8 D =@8@A 1(*/0*+" G(H0* 9}}3D 68

J D =@888A 1(H*#*+$ ($H!&+, #H0(*!!K+, H($E$!H0$ =.E$G!& 0$z0 9ywAD

68

1 3D =:;;@A #*$!0E!& G0!*+K #-'./ ?3 1>&M K #+,D }0#LM % 3(H$/D

68 1 3D =:;;@A ?(L! "E$ # >&#%!& #$'$# +* 1>&M K #+, ! G%G& :;;: O :;@@D }0#LM % 3(H$/D 6I,(LJ {? 93 ED 8 @ 88: }GDB 0$#. H$ # L%FC& !F0$#L .H0! $!& 'L! 9$H" !L#%!& #%I ED @@@88: }GDB +,#!F >&#%I #C*!IB (0!"/ '!F!&D

- -

10 PQ_cYia {I {@ 6'0, y ) C*!K+, ,%!0 (*/*0- Z'$/& %($ )4? @ ;;; {: #!*+$ ?3 1>&M K #+, ! %(%. 0H0#L(!& /I @ : ; { 6$)$0E!& / ! %(%. ($H!*+" /I G#IH " @ : ; { { %&(E&+, (+, ! %(%F ($H!*+" /I G#IH " @ : ; {4 { %&(E&+, (+, ! %(%F ($0$+", H!&/. @ : ; { $H!*+L #H0!& 0I()*+L / @ : ; {< }0.$! >*#'$!H0* ($H!&+, #H0- @ :; { ?(L! !" 'LH,I ! %(%. /I %&(E&+, (+, @ : ; ?#-'./I ?@ y()*+K #-'./ ?3 1>&M K #+, . U#K%(!0. =678914 5 12314 :;;H" !*,I ?B (0!K+, %GF '#+ L!& L!. "E$ : ($0#!*+L $#'$ (L!. "E$ =N6NA

- -

MAPY

!"#$ $ %& %'( ) ,,

*

+- %& ' %. ) /)'$. ,,

0

- %1 ' %. ) /)'$. ,,

0

- %1 %. ' %& ,,

4' %( ' )+ %( ,,

2

6& " ' ' ' ,,

3

( $ . (') %& ) - ,,

✕

✭ ✭

✬ ✬

✵

✵

✭ ✭

✔✄

✘

✬ ✬

✟✓

✜✄

✵ ✵

☎✒ ✻ ✻ ✻ ✻

✳ ✳

✆

✳ ✳

✆✛

✭ ✭ ✭ ✭

✖

❣❥ ■

❇ ✆✑

✰ ✰ ✰ ✰

❣

❝ ✵✶ ✵✶ ✵✶ ✵✶

✐ ✄ ❇

❬

✠ ✏

❬

❚

❍■ ✹ ✹

✷ ✷

❑

✹ ✹

✎

■

✮ ✮ ✮ ✮

❄

✷ ✷

❬▲

❱ ❱ ☞✍

❋❛ ❑

✚ ❭ ❈

❈ ❉

✌ ❅❆ ❇

❈

❅ ❑

■ ✯✮

❇

✯✮ ✯✮

✆

❑

✯✮

❇ ■ ★

✵✶

✻ ✻

▲

✵✶

❇

❄ ❩

✵✶ ✵✶

☛ ❱ ❄ ❵ ❩

❇ ▼ ❖

✴ ✴ ✴ ✴ ★

◆ ❖ ❆

❭

■

☛

❈ ❇

✻ ✻

❖

❇

p◗

❄ ❈

❇

✙

❬

■ ❇

■

❈

❉

❇ ●

❑▲ ❑

★

❩

✳ ✳

❋

✳

✌ ☞✄

❑▲ ❨❑

✳

■ ❑ ❄

❫

❩ ❆

❑❅❚ ❖

❜ ❭❪ ❈ ❯❈

✥

✩

✩

❖

■

✥ ✥ ✥

❇

❄ ❇❈

❖ ❖

❯❈ ■

◆

❇ ❑

❇

✟ ❅

❊ ❑▲ ❩

✺

◗

✺ ✺ ✺

❇ ❍■❏

✍ ❱

✩ ✱✲

✭

✭

❇ ❖

❉

✱✲

❇

❩ ❣

✱✲ ✱✲

✡☛

❩

❑ ✧ ❖ ❇

✹

✆✑ ❑

● ✩

✹

❲

◆ ❅

✩

❙❊ ✆✛

✩ ✩

❇

❖ ❣

❋

❝ ❙

❇❈❉❊

p❨ ❬❅

●

❋ ❊

● ❯❈

▲ ❤

❩ ❬❅

■ ● ❯❈

❇ ❇

❄

❊ ◗ ❩

❑▲

❋

☎

◆

✖ ✠

❇ ▼ ❑

❩

❬ ❊

❑ ✹

✹

✭ ✭

● ❆

p ❋❅

❈

✂

❇

❇

❋

❩ ✦

❚

❋

▼ ❇ ❄❅❆

❩

❑▲

❢ ❙

❉ ❅

❑❅ p

❅

❆

■ ●

❇

❊ ❊

❑▲

✘ ❆

❅

▲❚ ❩ ❇ ❏

❊ ❑

❑

❑

✄

●

❑

❴

❩

❑

✆ ❬

✥ ❑

● ❆

❡

❅❆ ❋

❉ ❊

✰ ✰

✫ ✰

✰

✰ ✰

❑❅

❑❅

▲ ✫ ✫

✫

✖

❑ ❈❙

❑❅ ❖ ❬

◗

◗

◗

❅❨

❅❨

❅❨

❇

❇

❇

❱

❱

❱

❍■❏

❬ ❑

❆

▲ ❱

❬ ❑p

✁ ◆ ❬

❈

❬

❬

✗

❬ ❚

❬ ❑p❱

p❱

❑❘ ❖

p◗

●

❖

p◗

❖

❚

p◗

❖

❖

❈

❈

❈

❑❅

❑❅

❑❅

●

●

●

p◗

❖

p◗ ✆✟

❅❆ ❅ ❑ ❍■

❚

●

✕

❍■

✤

❑ ❬

❍■ ❋

❋

❋

❬

❞ ❏

❙

❋❅

❋

❋

❙

▲ ❩ ❇

✂

✸ ✸

❄ ✸ ✸

❨ ❅

❑ ❑

▲ ❑▲

❱

✯✮ ■

✯✮ ✯✮

✯✮

❇ ❇ ❬

❋❅

p

◆

◆

◆

◆

◆ ◆ ✖

❖

✔✄ ❱

❆

❬

❑▲ ❫

■ ❇❈❉❊

❇❈❉❊

❑ ❇

❑

❑

❑

❑

❑

❳❈

❳❈

❱

❑

❳❈

❇ ❭

❈ ✬

❇

❇

❇

❇

❇❈❉❊

❇ ❇ ❊

✬ ✬ ✬

❉

❉❊

❉❊

❳❈

❳❈

❱

❉❊

❳❈

■ ❭

❈

❈

❭

❇

✞

❈

❑

❈

❈ ❇❈

❇

❇

❇ ❉

❝

❑❅

● ❅ ❈ ▲

▲

✝

▲

❇ ❑▲

▲

✖✍ ✁

❅ ❱ ✭ ✫ ✫ ✫

✫

❆ ❑▲

✩✲ ✩✲

✷✲ ✷✲

❇❈❉❊

❇❈❉❊

▼

▲❆ ❖

❑▲

❇

✩✲ ✩✲

❋ ❙ ●

●

❱

❱

❩

❩

❊

❊

❊

❊

❙❊ p❱ ❇❈❉❊

p

❇❈❉❊

❇❈❉❊ ❩

❬ ❍■

❳ ❯❈ ❄❅❆

p

p

p

p

❑❆

p

p

❄❅❆

❄❅❆

❊

❊

❈

❄❅❆

❄❅❆

❣

❊

✣✍ ❩

❩

❩

❈

❈

❈

p

p

p

❑

p❱

p❱

p❱

❅

❅

❅

▲

▲

▲

✂✁ ✂✒

✆ ✆

☎ ☎

✂✄ ✂✄

❑ ❄

❄❅ ❑

❊ ❩

❏

✭✮

✭✮

✬

✬

✭✮

✷✲ ✭✮

❄❅❆ ✷✲

❑

❄❅❆

❲

p

❲

p

❲

p

❲

p

❲

p

❲

p

❑

❑

❇

❑

❋

◗ ❊

❊

❊

❊

❊

❑

❬ ❩

❚

❊

❉

❉

❉

❉

❉

☎ ✳✶ ❊ ❅

❊

▲ ❆

❏ ❊

❙

❉

❉

✓

✬

✬

✹ ✂

✪✫ ✪✫ ✹❃

✷

✢

✁ ✁

☛

✪✫

✆

✪✫

❂ ❂ ❂ ❂

✵✼ ✵✼ ✵✼ ✵✼

✮ ✮ ✮ ✮

❁ ❁ ❁ ❁

✽ ✽ ✽ ✽

❀ ❀ ❀ ❀

✹✼ ✹✼ ✹✼ ✹✼

✯✮ ✯✮ ✯✮ ✯✮

✫ ✫ ✫ ✫

✱✲ ✱✲ ✱✲ ✱✲

✪✼ ✪✼ ✪✼ ✪✼

✵ ✵ ✵ ✵

✽ ✽ ✽ ✽

✴ ✴ ✴ ✴

✪ ✪ ✪ ✪

✯✮ ✯✮ ✯✮ ✯✮

✵ ✵ ✵ ✵

✺✿

✺✿

✾

✾

✺✿ ✺✿

✾ ✾

✯✮ ✯✮

✪✼ ✪✼

✪ ✪

✵ ✵

✽ ✽

✻✼ ✻✼

✯✮ ✯✮

✽ ✽ ✽ ✽

✪✼ ✪✼

✻✼ ✻✼ ✻✼ ✻✼ ✴ ✴ ✴ ✴

✪ ✪

✵ ✵

✺✿ ✺✿ ✺✿ ✺✿

✾ ✾ ✾ ✾

✽ ✽

✻✼

✰ ✰

✩

✻✼

✆✂ ✦ ✦ ✹ ✹

✫ ✫

✦ ✦

✣ ✣

✒

✧ ☛ ✧

✦ ✦

✤

✄✑ ✣

✣

✏ ■❑

■ ✩ ✩

❏

✆✎

✱✥

✮ ✮ ✮ ✮

✄✍ ✻

✧ ✧ ✧ ✧

✲

✸

✴ ✸

✲ ✴ ❀ ✠

✼

✱

✱

❉❈

✜✢

✄

✶

✌

✶ ✶ ✶

✜ ☞ ✻ ✯

✰ ❆❇❈

✦✷✦✷ ✦✷✦✷

✛ ✛

❀ ✣

✡☛ ✣ ✛ ✼ ❃❄❅

✭✮✭✮

✦✶ ✦✶

✬ ✬

✠ ❉❈

✬ ❂✼ ✚

✬ ✬

✆ ❆❇❈ ✙

❍❇

✕

✆✎

✆✟ ❃❄❅

✫✥

❂❋●

✳✵ ✳✵ ✳✵ ✳✵

✄✍ ❂✼ ✂

✾❊

✦ ✦

✪

■ ✦

✦

✞

✾ ✁

✘ ✦ ✾✿❀❁

✁✝

★✩

✬✴ ✬✴

✻✼✽

✳

✳

✄✗

✻✼✽ ✳

✆✂

✳ ❀

✳

✦✧

✖

✦✧

❇

✪✧ ✕ ✄☎

✫✰ ✫✰

✫✰ ✫✰ ✍

✤✥ ✤✥

✔✕ ✁✂

✪✺

☎✓

✴

✤

✩

✱✥ ✱✥

✲

✱ ✱

✰ ✯

✰

✭✮ ✭✮

✬

✫✥ ✫✥

✤

✩

✱✥ ✱✥

✲

✱ ✱

✰ ✯

✰

✭✮ ✭✮

✫✥

✫✥

✬

✄✙

✏

✴ ✴

✒ ✆✂

✞

✒

✫✱ ✸ ✸

✁✂ ☛

✧ ✧

✰ ✰

✵ ✵

✹ ✹

✏ ✄✑

✲✳ ✲✳ ✰

✰

✁ ✏

✵

✵

✘

✐❦ ✆✎ ❵ ✰✱ ✐ ✹

✹

p ✁

❥

❪ ❏ ❑ ❴❵ ❨

✻ ✻

✄✍ ❍ ❖▲ ❫ ✍

✯ ✯ ❴

❚

▼

✠ p

p❪❫ ✫

■ ■ ❨ ❨ ✰✺

❖❚

✰✺

✰✺ ✰✺

❱ ✆✝ ❱❯

✣✤

✄

✌

❑❳

✭ ❘ ❡❤ ✣

✹ ✹

☞ ❍ ❯ ✏✟ ❙❚❯

✫ ✫ ❑❣

❏ ❑▲▼◆ ❑

▼ ✥✦

✡☛ ✥✦ ✢

✫✯ ✫✯

✥ ✥

❚❯

■

☛

p◗❘

✫✯

✫✯

✠

✠ ❚❜

❱❯ ✫✯

❍■❏ ▼◆ p❪ ❑

❖■ ✜ ✥

✥

▲❛

◆ ✥ ✥ ❱❭

❱❭

✌ ✆

❙❚❯ ✛

❑❚ p❪

❚ ❫

✕

❨❩ ✸

✸ ✸

✆✎ ✸

❯

❯

❏

❏

p◗❘

✆✟ ❝▲▼

✮

❡❬

✲ ✲ ✲

✲

❖❳

❬

◆ ❬

❖

❖

❏

❏

❚ ✄✍

❖■

✬

❑

✭ ✭

✂

❑❲ ❘❞

✐

✶✷ ✶✷

✵✭ ✵✭

✶✷

✶✷

❚

❚

❑

❑

◗❘

◗❘

❑❚❜ ✞

❑

✏✚ ✁

✫

✘ ● ❑▲▼◆ ❏ ▼◆

✪

✁✝ ✕

❝ ❚

❍■❏ ❫

☎ ✄✗

◆

❚❬

❚❬

❩

❩

❍■❏

❢❪❫ ▼

✆✂ ✖

❊❋ ❚

◆ ✙

★ ★ ★

★

✩★✩★

❯

✆✝ ✕

✄☎ ✳ ✳

✍

K

✳

✳

❉❈

✧★

❇❈

✔✕ ✍ ✁✂

☛ ☎✓

✫✿

✫✿

✵

✵

✪✼✪✼

✽ ✽

✫✷ ✫✷

✳✳✳ ✳

❄

✥✷

❄

✥✷

✾

✫✿

✫✿

✵

✵

✫✿ ✫✿

✥✼

✵

✵

❆ ❆

✫ ✫

❅ ❅

✾ ✾

❄ ❄ ❄ ❄

❄ ❄

❂

✥✼ ✼ ✼

✳ ✳

✥✼ ✥✼

✥✷ ✥✷

✥✼

✥✷ ✥✷ ✼

✼

✥✷ ✥✷

✳

❀❃ ✳

✽ ✽

✫✷ ✫✷

✷ ✫✷✫✷✫ ✫✷ ✫✷

✵ ✵

✾

✾ ✾ ❂ ✥✼

✥✼

❀❁ ✥✼

✫✷

✾ ✾

✥✼ ✥✼

✽ ✽

✫✷ ✫✷

✥✼ ✥✼

✷ ✥✷ ✥✷

✥✷✥

✷✥✷ ✥✷✥

✪✼ ✪✼

✷✥✷ ✥✷✥

⑨

⑨

❹ ② ✇ ❽ ❷

⑨

❻

② ➈

⑦ ⑧

❶ ✇

⑧ ➏

❼ ❶

❹ ④ ➑

②

✈

➎

➑

⑤ ➂

②

✈ ⑥ ② ❶❾❿ ✇ ➄ ④

✈ ⑨

⑦

➃ ⑦

⑥ ❽ ④⑥ ⑦

✇ ⑨

❹

❹ ⑥

❺ ❺

④

⑥

➃

④➍ ❺

❼ ②

❼

⑤

❼

⑥ ♦

②

⑦

⑧

⑤

② ➌

⑦ ➂

①

✇

⑨ ⑦

⑨

➇

⑧

♦

⑦

⑧

⑥ ②

⑤

❽

②

❹

④

❽ ⑨ ❻

②

✇ ②

✇

✇ ⑤

⑦ ⑥

④

➃

③ ➒

④① ✇➍

❺ ♦

✇ ❾

②

❹

➒ ❺

⑦ ➃ ➈

⑥

①

②

❿ ⑥

❾ ✇

⑤

➋

❽

❸ ➑

❹ ❶

➎

①

⑤① ✉

❽

❹

③ ②

❺

⑨

⑦

⑦

⑧ ⑤

⑦

⑧

⑦

⑦

⑦ ④ ✈ ⑦

⑧ ⑦

❻ ⑨❹

⑦

②

⑥

④①

⑦

⑦

➌ ➃

❻

❽

❼

②

②

❶

✇①

➈

✈

②

⑥

✈ ⑨❹

⑨

⑤❹ ❹

❼

➃

➈ ⑧

❹

①

❼➃ ❹

➋

➈ ✇ ❹ ② ❽

⑦ ✇

⑦➆

❺ ④①

❺⑧

⑥ ➉❿

⑤❹ ⑤

➏ ➋

➋

✈

⑥

✈

➌

♦

❶❷ ➄❷

✉⑩ ✉⑩

➊➋

➊➏

✉

✉

⑤ ❽

❧♠ ❧♠ ❺

➌

♣

①

✈

➌

➌

✉

✉ ✉

➋ ➋

➓

⑨❹

①

④

⑤① ❹

⑩

♦ ♥

♥

➌

❿

➈

❹

✇①

⑧ ①

②

➓

➐ ⑥

✈

⑩

①

⑤① ❽

❹

➌

➣

⑦

⑥

✇

① ⑧

✈

⑨

❽

✈ ❿

✈ ❺➃

❽

✇

❽

✈

❹

✈ ❹

②

➀➁

❹

⑥

➈

➆

❽ ➋

✇

② ❺

✈

④

⑧ ❸

❽ ❹

✇➐

③

❺ ⑥

④①

❼

②

✈

⑨ ➇⑧

❽

① ✇➍ ✈

①

➈

④

⑦

✇① ✇①

➈➉

④

② ②

✇ ⑤

❿ ✇①

❽

✈

➆ ①

➈

① ⑧

➈ ⑤❹

④

✇①

❼⑥

②

✇⑥

⑥ ②

⑨ ④

❹

⑥

②

➑

❺ ❹

⑦

⑨ ④

❽

➆ ❽

✉

✈

❹ ❹

⑥ ✇

❹

➃

✇

✈

③ ④

③ ❼

⑤➃

⑦

⑥

❿ ❺⑥

❶ ③

⑥ ③

③ ❽

✇⑥

④

③

④

➈ ✈

✈ ④

⑤➃

❷

⑦

②

⑦

➂

⑤❹

④ ④

❿ ①

❽ ❿

⑦ ✉

✉

⑥ ❸

③

❶ ⑥

② ❹

❹

③

④ ②

④✈ ❹

✉

⑥ ②

②

④① ❽

⑥

➂

✇ ➑

①

④

❽ ③

❽

❹

③

④

❹

✉

③

❹

➐

❹

✇

❺

②

❶ ④

⑤⑧

✇

❹ ⑨

➌ ✇

④ ②

✉

④

✈

①

④

⑥

② ➃ ④

③

⑤

③

❽ ② ④➐

➌ ⑤ ➉

✇ ④➐

❸

✇

✇

✈

⑤➃

❷ ❺

⑦

✇ ④①

⑥

⑤ ➉

✇

②

✈

⑥ ➌

✇

④⑥

❼ ④①

✇

⑦➆

❼

④

✇

④➐

① ⑦➆

❽ ❺

⑤ ⑤

⑨

④①

⑧

②

②

➃

⑥ ②

⑥

⑥

⑤ ➂

❼

④⑥

❹ ➄

❶

✇ ➄

④➐

②

②

➌ ⑤

⑥ ⑥

➒ ✇

⑧

❹

⑥

➑

⑦

④➍

❺

⑦

④

②

⑥

⑤① ✇

✇ ➈

➃ ➎

⑥

②

⑨❹

✇

⑤

①

❹ ⑦

②

⑧

❹ ❶

①

⑥

⑥

④

④①

✇✈ ❸ ➌

②

❽

⑤

✇

✉

①

⑨ ✈

⑧

✇ ✇

⑧

④➐

❿

✇ ❿

②

② ➈

❹

⑥

⑧

⑧

✇

⑨

❺

⑤❹

✇

❹

⑦ ➈ ✈ ✇

⑨

④

①

② ⑧

➈ ❹

④

✇

⑨

❶

➇

➎

➆

❹

⑦

⑦

➈↕

✇

✇ ➔

⑨

❻

❽

✇

✈

⑧

✇

⑨

➁

⑨

⑩ ❻

⑧

⑧

↔ ❽ ⑨ ⑥

❺

① ⑨❹

❹

⑨

⑨

⑦ ❽ ❽ ④

③

➄

❽

⑨

❻

②

➈➉

④ ②

①

②

❼⑥ ❶

❶

❹

➏

❼⑥ ✇

⑦ ❿ ⑨

❽

② ❽

⑨

➃

⑩

⑥

✇⑥ ⑨

❻

✉

④⑥

➒

➉ ❷ ➄

♣

❶

⑦

➑ ⑨

⑦

⑤

⑧

②

⑥ ④➐

② ④①

⑥

⑨

➋ ➄

⑨

➑➔ ❺

➑ ✇✈

✇ ❽

❺

⑧

❽

④

➄ ❹

✇

④①

②

❸

♣

④

⑨⑧

❹ ②

③ ②

②

⑦

♣ ♣

⑥

❼

❺

④① ❿

✇① ✇

② ❼

❿

① ❹

② ⑤❹

❾

✉ ➒

❺

✈ ①

♦

❹ ③

⑥

⑦

❻ ➑➔

⑤

⑥ ②

❼

⑤

❻

⑧ ❿

④ ⑧

➄

✇

✇ ✇⑥

✇

⑤➃

⑨

❽

⑤❹ ⑥

⑧

❹

⑦➉

❺⑧

⑦

⑦

⑤

⑤❹ ④

➅➆

⑧

❽

①

⑧ ❸

❺

➄

❽

❼

❾ ❻

✇ ⑥

③ ②

❹

⑨

⑩

❺

❺ ➏

❻

①

❾

✇ ⑦

❹ ❷

① ①

❽

➉

❽

→

➓

➋

➏

✁ ✁

✁

✁

✁

✁

✁

✁ ✁

✁

&

!

*

✁

U

✞

✝

(

✂

'

"

K

U

!

! !! 6

✄

✆

✁

3 % #+ % .#+ 0

+ % # /

% % / /# /

#% /

4 $ .4 $0

# / - ##

# / - /# $#

% . % + # % 30

# ./ $ 30

5# # + # .$0

$4# % .$ ,0

$ +# 3

% / . % 30

# . % /0

+ - + +2 ./ / 0

+ - 1 # / # .# 0

+ - . /0

# #

#+

#+

,

✂

)

K

" # # $ % %

☎

✁

✝

✁

#+

✁ ✝

#+

U

✁

K

✁

✝

✁ ✞

✂

✂

✞

✄

✁

☎

☎

☎

✆

✆

✝

)

(

'

"

U ✁

☎

!

3 2 #+ 2 .#+ /

+ 2 # %

2 2 % %# %

#2 %

4 $ .4 $/

# % - ##

# % - %# $#

2 . 2 + # 2 3/

# .% $ 3/

5# # + # .$/

$4# 2 .$ ,/

$ +# 3

2 % . 2 3/

# . 2 %/

+ - + +1 .% % /

+ - 0 # % # .# /

+ - . %/

# #

#+

!! 6

✂

✆ ✄

K

✄

*

K

!

#+

,

✆

&

!

#+

U

" # # $ #% !!

✆

#+

U

K

✝ ✝

✁

✁

✁

✂

✄

✄

☎

&

#'

#'

K

&

K

-# # ' # (+*

# () + ,*

# ( $ )*

#'

!! .

K

!

#'

%

!

" # $%

✙

✏✄

✂

✒

✆ ✶

✶ ✶ ✶

✞

✒

✂

✴

✵ ✴

✵

✴ ✴

✵ ✵

☛

✁ ✑

✏ ✧✲

✧✲

✫

✫

✳

✳

✧✲ ✧✲

✏✄

✫ ✫

✁

◗❙

✳ ✳

✆✎ ✘

◗

❘

✍

✍✁

✾

● ✮ ✮ ✮ ✮

✄

✠ ❃

✧★ ✧★ ✧★ ✧★ ❊❋ ✿

✷ ✷

✝ ✷

✷

✾

❋

● ✆

✣✤

✰ ✰

✫✲

✫✲

✱

✱

✰ ✰

■ ✣

❏❀

❊❋ ✌ ☞✄

✧★ ✧★ ✧★

✧★

✾ ✏✟

✫✲ ✫✲

p ❇❈❉

✥✦ ✥✦

✥✦ ❃ ✥✦

✡☛

✢ ✿

✱ ✱

☛ p

❆

✯✰ ✯✰ ✯✰

✯✰

❋ ✠

❄ ✠ ●

●

❖

❅✿ ✜ ❆

✯✰ ✯✰ ✯✰ ✯✰

❊❋

❊

✰ ✰

✕

✰

✰

✆

✛

▲❈

p ✌

✭ ✭

✮ ✮

✭ ✭

✮ ✮

✪

✪

❇❈❉ ✪ ✪

✆✎

■

❏❑

❆

✆✟

◆

❖ ✍

❅

✂

❊▼ ❅✿ ❍ ✪ ✪ ✪ ✪

✚

✄ ❁

◗

✬ ✬

✞

✬ ✿ ✬

✏ ❁

❇❈

✝

✁ ✕

❅ ✽ ✫ ✫ ✫

✫ ❁❂❃❄

☎ ✗

✘

✾✿❀

✂✁

❏

✙

✾✿❀

❊ ▲ ✆ ✄

❃ ✩✪ ✩✪ ✩✪

✩✪

✻✼

✝ ❄

✕✖ ☎

✍ ✆

✕

✧★

✧★

✍ ✂✄

✧★ ✧★ ✺✹

✁ ☎✓✔

✸✹

☛

✁

✁

✁

✁

✁

✁

✁ ✁ ✁

✁

✁

✁

✞

U

✟

✞

K

K

U

! !! 2

☎

✂

✄

✆

✝

%

#

( '

%( .

%( (.

%( . 01

( ' + '( %(

( ' + (( $ '&

. # () # $() &

( $' % .&

# $ # ) ( # .&

%0( # $% *&

/( ( ) ( $%&

( $ # '&

# ' $ # .&

) + ) )- $' ' &

) + , ( ' ( $( &

) + $ '&

()

' (

*

!

" # $ %& ' # ( (

✞

✝

✁ ✞

✁

()

✁

✁

()

U

K

✁

✁ ✟

✂

✂

✂

✟

✄

✁

☎

☎

☎

✆

PRŮZKUMY

!" # $" %&&'(

%

+ )*, %&& (

! " #! $%%&'

Zoologický inventarizační průzkum přírodní rezervace Křížový vrch

u Frýdlantu Pavouci (Araneae) Brouci (Coleoptera: Carabidae, Silphidae, Leiodidae, Staphylinidae) Obratlovci (Vertebrata)

RNDr. Antonín Krka (pavouci) Ing. Pavel Vonika (brouci, obratlovci)

Liberec, listopad 2006

Ing. Pavel Vonička biologické průzkumy a posudky Žitná 821 460 06 Liberec

1. ÚVOD V letech 2004-2005 byl pro potřeby zadavatele – Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí – proveden zoologický inventarizační průzkum přírodní rezervace Křížový vrch. Cílem průzkumu bylo v jedné sezóně zachytit co možná nejúplnější druhové spektrum zkoumaných skupin a zjistit složení fauny přítomných typů biotopů. Průzkum zahrnul následující bioindikačně významné skupiny živočichů: pavouci (Araneae), brouci (Coleoptera): střevlíkovití (Carabidae), drabčíkovití (Staphylinidae), mrchožroutovití (Silphidae) a čeleď Leiodidae, obratlovci (Vertebrata).

2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Přírodní rezervaci Křížový vrch tvoří dvě oddělené části. Větší z nich zaujímá zalesněný svah nad údolím říčky Smědé, v její levobřežní části, asi 800 m jihovýchodně od železniční stanice Frýdlant v Čechách. Menší část představuje remízek, který se nachází jihozápadně a je od hlavní části oddělený pastvinou. Obě části rezervace jsou propojeny ochranným pásmem. Celková rozloha chráněného území, vyhlášeného v roce 1996, činí 10,49 ha, nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 300 – 370 m. Číslo mapového pole síťového mapování fauny 5056 (PRUNER & MÍKA, 1996). Přírodní rezervace představuje zbytky lesních společenstev Frýdlantské pahorkatiny. Geologické podloží je tvořeno tělesem třetihorního olivinického nefelinitu, který se zde v minulosti těžil. Pozůstatkem opuštěný a dnes již zarostlý čedičový lom. Půdy na území rezervace představují eutrofní kambizemě v asociacích s rankery. Charakter současné vegetace odpovídá potenciální přirozené vegetaci Frýdlantska. Převažují zde dubohabřiny, na východním svahu se nachází suťový les, v dolní části nad železniční tratí zbytek lužního lesa. Ve stromovém patře převažuje dub letní (Quercus robur), habr obecný (Carpinus betululus) a lípa malolistá (Tilia cordata), v příměsi zde roste buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula), javor mléč (Acer platanuides), jilm horský (Ulmus glabra), modřín opadavý (Larix decidua), smrk ztepilý (Picea abies) aj. Lužní porost v dolní části rezervace je tvořen olší lepkavou (Alnus glutinosa), vrbami (Salix spp.), topolem bílým (Populus alba) a střemchou obecnou (Padus avium). Hlavním motivem ochrany je bohatá populace zvláště chráněného druhu rostliny – lilie zlatohlavé (Lilium martagon).

3. LITERÁRNÍ ÚDAJE Autorům není známa žádná práce zabývající se faunou sledovaného území.

2

4. INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM PAVOUKŮ (ARANEAE) 4.1. Metodika a materiál Arachnofauna PR Křížový vrch byla sledována v průběhu roku 2004 na třech biotopech: A. Suťový les na prudkém svahu, severní expozice. B. Mokřadní olšina na úpatí svahu, ohraničená traťovým náspem. C. Lesostepní doubrava (jižní expozice) a jižní okraj lesa sousedící s pastvinou. Na všech třech jmenovaných biotopech byly vzorky získávány prosevem substrátu, individuálním sběrem, smyky bylinného patra a sklepáváním keřového patra. V suťovém lese a v mokřadní olšině byly instalovány zemní pasti, které byly pravidelně vybírány v intervalech 4-5 týdnů.

4.2. Výsledky Druhové spektrum arachnofauny příslušných stanovišť je uvedeno v tabulce 1 společně s charakteristikou jednotlivých druhů. Pro uvedené údaje platí: lgt. Antonín Kůrka & Pavel Vonička, det. Antonín Kůrka, coll. Národní muzeum Praha. Symboly použité v tabulce: f – píslušnost k eledi: zkratka čeledi je označena prvními třemi písmeny názvu čeledi: AGE – Agelenidae, AMA – Amaurobiidae, ARA – Araneidae, CLU – Clubionidae, CYB – Cybaeidae, DIC – Dictynidae, DYS – Dysderidae, GNA – Gnaphosidae, HAH – Hahniidae, LIN – Linyphiidae, LIO – Liocranidae, LYC – Lycosidae, PHI – Philodromidae, SAL – Salticidae, TET – Tetragnathidae, THE – Theridiidae THO – Thomisidae, ZOR – Zoridae. o – pvodnost stanovišt: C – klimaxová stanoviště (pouze) c – klimaxová stanoviště s – druhotná, polopřirozená stanoviště d – pravidelně narušovaná stanoviště m – umělé prostředí lidských sídel g – stupe hojnosti na základě přítomnosti druhu na kvadrátech mapové sítě: R – vzácný i – středně hojný a – hojný až velmi hojný v – stupe ohrožení: VU – zranitelný p – fytogeografická oblast: T – Termofytikum M – Mezofytikum O – Oreofytikum 3

Stanovišt: A – suťový les B – mokřadní olšina C – doubrava a jižní okraj lesa ZP – směs vzorků ze zemních padacích pastí ze stanovišť A+B Zpsoby sbru: ef – epifytické vzorky (počet exemplářů získaných na bylinném nebo keřovém patře sklepáváním nebo smýkáním) eg – epigeické vzorky (počet exemplářů získaných prosevem substrátu nebo metodou zemních pastí) j – juvenilní vzorek (uvedený jen při absenci adultních vzorků) Tabulka 1. Přehled druhů zjištěných v PR Křížový vrch v roce 2004 Druh

Achaearanea lunata Amaurobius fenestralis Araneus sturmi Araniella cucurbitina Asthenargus helveticus Ballus chalybeius Bathyphantes nigrinus Bolyphantes alticeps Centromerus sylvaticus Ceratinella brevipes Ceratinella brevis Clubiona reclusa Clubiona terrestris Coelotes inermis Coelotes terrestris Cybaeus angustiarum Cyclosa conica Diaea dorsata Dicymbium tibiale. Diplocephalus latifrons Diplocephalus picinus Diplostyla concolor Dismodicus bifrons Drapetisca socialis Drassyllus lutetianus Dysdera erythrina Enoplognatha ovata Entelecara acuminata Entelecara congenera Episinus angulatus Erigone dentipalpis Erigonella hiemalis Floronia bucculenta

f

THE AMA ARA ARA LIN SAL LIN LIN LIN LIN LIN CLU CLU AMA AMA CYB ARA THO LIN LIN LIN LIN LIN LIN GNA DYS THE LIN LIN THE LIN LIN LIN

o

cs cs cs csd cs cs cs cs csd cs cs cs cs cs cs cs cs cs C cs cs cs cs cs csd c(m) csd cs cs cs csd cs cs

g

a a a a i a a a a i a a a a a a? a a i a a a a a a i? a a a a a a a

v

p

-

(T)M MO TM (T)M M TM TM(O) MO TMO M M(O) MO M MO TMO MO (T)M TM MO MO (T)M(O) TMO M(O) M(O) (T)M T(M) TM M M TM TMO M(O) M

4

A ef / -/-/-/-/-/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/2 -/-/7/6 -/-/-/-/-/5/-/-/1 -/-/-/-/-

B eg / -/1 -/1 -/-/-/-/-/-/-/-/3/6 -/-/1 -/-/-/-/-/-/1 2/1 8/8 - /2 - /1 -/-/-/-/-/-/-/1 -/1 -/-/-

ef / -/1 -/1/2/-/3 1/-/3 1/-/-/-/1/-/-/-/-/-/-/- 6j -/-/-/-/2/5 -/1 -/-/8/2 1/-/-/-/-/-/1

eg / -/-/-/-/1/-/1/-/-/3/-/1/-/-/-/-/-/-/2/1 -/1/1 -/1 -/-/-/1 -/-/-/-/-/-/-/1 -/-

C ef eg / / -/1 -/-/-/-/-/-/1 -/-/-/1/2 -/- 1j -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/1/-/-/-/-/-/-/-/-/1/-/-/-/-/-/-/-/-/-/4 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/1 -/-/-/-

ZP

/ -/1/-/-/-/-/-/-/2/1 -/-/1 -/-/2 18/2 15/15/-/-/-/-/1/-/1 -/-/-/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-

Gongylidiellum latebicola Gongylidium rufipes Helophora insignis Histopona torpida Lepthyphantes leprosus Lepthyphantes mansuetus Lepthyphantes pallidus (?) Lepthyphantes tenebricola Lepthyph. zimmermanni Linyphiidae sp. ??? Centromerus sellarius Linyphia hortensis Linyphia triangularis Macrargus rufus Mangora acalypha Maso sundevalli Meioneta rurestris Metellina mengei Metellina merianae Metellina segmentata Micrargus herbigradus Micrargus subaequalis Microneta viaria Misumena vatia Neriene emphana Neriene peltata Nigma flavescens Ozyptila trux Pachygnatha listeri Paidiscura pallens Panamomops mengei Pardosa amentata Pardosa lugubris Pelecopsis radicicola Philodromus albidus Phrurolithus festivus Pirata hygrophilus Pocadicnemis juncea Robertus lividus Saloca diceros Sintula cornigera Tegenaria silvestris Tetragnatha montana Theridion mystaceum Theridion pinastri Theridion varians Tibellus cf. oblongus Trematocephalus cristatus Walckenaeria alticeps Walckenaeria antica Walckenaeria atrotibialis

LIN LIN LIN AGE LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN LIN ARA LIN LIN TET TET TET LIN LIN LIN THO LIN LIN DIC THO TET THE LIN LYC LYC LIN PHI LIO LYC LIN THE LIN LIN AGE TET THE THE THE PHI LIN LIN LIN LIN

cs a M(O) -/cs a (T)M -/C a M -/5 cs a M(O) -/csm a (T)M -/csd a M -/cs a TM -/cs a MO -/C R VU M -/? ? ? ? -/cs a M(O) -/cs a (T)M 10/36 csd a TM -/11 cs a MO -/csd a TM -/- 1j cs a TM(O) 1/5 csd a TMO 1/cs a TMO 1/csm a TMO -/csd a TMO 1/9 cs a (T)MO -/cs(d) a TM -/cs a TMO -/cs a TM -/cs a M -/- 1j cs a M -/2 cs a TM 5/cs(d) a M(O) -/cs a (T)M -/cs i M 1/cs i M -/csd a TMO -/csd a TMO -/cs a M(O) -/csd a TM -/3 cs a TM -/cs a TMO -/cs a (T)M 1/cs a TMO -/C a MO -/C i (M)O -/cs a M(O) -/cs a (T)M -/cs i M -/cs a? TM -/csd a TM -/cs i TM -/cs a (T)M -/2 C a? M -/cs a - (T)M(O) -/cs a TMO -/-

5

-/-/-/2 -/1 -/1 -/1 -/-/3 -/1 -/1 -/-/1 -/-/2 -/-/1 -/-/-/1 -/2/3 -/2/13 -/-/-/1/-/1 -/-/-/-/-/-/1 -/-/-/-/1/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/1 -/-/-/-

-/-/1 1/10 -/-/-/-/-/-/-/-/8/30 -/4 -/-/-/-/1 1/6 -/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/5/11 -/-/-/1 -/-/-/2 -/-/-/-/-/-/-/-/2 -/1 -/-/1 -/- 1j 6/7 -/1 -/-/-

4/5 -/1 -/-/-/-/-/1 -/2 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/6/2 -/1/1 -/-/-/-/-/1/-/-/1/1/-/-/-/-/1 -/-/1 1/2 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/1 1/-

-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/5 -/-/-/- 2j -/1/1 -/-/-/-/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/2 -/-/-/-/-/-/-/-/-/1/1/1 -/-/1 -/-/-/-

-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/1/2 -/1 -/-/-/-/-/-/3/4 -/2/2 -/-/-/3 -/-/-/1 -/-/1 -/-/-/-/-/-/-/-/-/-/-

-/-/-/14/4 -/-/-/-/-/-/1/1/-/-/-/-/-/-/-/-/1/-/-/-/-/-/-/-/1/-/-/-/2/1 -/-/-/-/3 -/-/-/-/2/-/-/-/-/-/-/-/-/2/1

Walckenaeria corniculans Walckenaeria dysderoides Walckenaeria furcillata Walckenaeria obtusa Zora spinimana Celkem: 95 druh

LIN LIN LIN LIN ZOR

cs cs cs cs csd

i a i a a

-

M (T)M (T)M (T)M(O) TMO

-/-/-/7 -/-/-

-/4 -/1 -/-/-/- 1j

-/-/-/-/-/-

-/-/-/-/1/-

-/-/-/1 -/-/-

ef / 2/1 -/-/1/2 -/-/-

ef / -/-/-/-/-/-/-

-/-/-/-/1/-

-/-/1/-/1 -/-

Tabulka 2. Vzácné a významné druhy Druh

Dicymbium tibiale Helophora insignis Lepthyphantes zimmermanni Saloca diceros Sintula cornigera Walckenaeria alticeps Celkem: 6 druh

f

LIN LIN LIN LIN LIN LIN

o

C C C C C C

g

i a R a i a?

v

VU -

p

MO M M MO (M)O M

A ef / -/-/5 -/-/-/-/-

B eg / -/1 -/2 -/1 -/1 -/-/-

ef / -/1/10 -/-/-/-/1

C

ZP eg / -/-/-/-/-/1 -/-

4.3. Charakteristika arachnofauny PR Křížový vrch Na území Přírodní rezervace Křížový vrch bylo zjištěno 95 druhů pavouků (Araneae), vesměs typických pro oblast mezofytika; nebyl zaznamenán žádný vysloveně psychrofilní druh preferující oblast oreofytika ani termofilní prvek s preferencí termofytika. Podle nového hodnocení druhů na základě jejich požadavků na původnost stanoviště, stupeň hojnosti a ohrožení (BUCHAR & RŮŽIČKA, 2002) jde o arachnologicky druhově středně bohaté území s poměrně nízkým počtem faunisticky nebo ekologicky významných druhů, preferujících původní biotop, kterých bylo na všech třech biotopech dohromady zjištěno pouze šest (tj. 5%, Tab. 2). Významnějším zjištěním je výskyt vzácného druhu plachetnatky Lepthyphantes zimmermanni, který je ve stupnici ohrožení řazen mezi zranitelné druhy. Je to druh typický pro suťové lesy, zjištěný v ČR zatím pouze na několika málo lokalitách.

6

/ -/-/-/-/-/-/-

5. INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM BROUKŮ (ČELEDI CARABIDAE, SILPHIDAE, LEIODIDAE, STAPHYLINIDAE) 5.1. Úvod V letech 2004-2005 byl na území přírodní rezervace Křížový vrch proveden entomologický inventarizační průzkum zaměřený na převážně terestrické skupiny brouků Coleoptera. Zkoumány byly čeledi Carabidae (střevlíkovití), Staphylinidae (drabčíkovití), Silphidae (mrchožroutovití) a Leiodidae. Cílem průzkumu bylo v jedné sezóně zachytit co možná nejúplnější druhové spektrum zkoumaných skupin a zjistit složení fauny přítomných typů biotopů. Zejména střevlíkovití (Carabidae) jsou vhodnou modelovou skupinou k indikaci hodnoty nebo stupně původnosti ekosystémů, pro biomonitoring prostředí a ke sledování ekologických a cenologických změn. Jsou systematicky dobře prozkoumanou skupinou, u mnohých druhů jsou na dostatečné úrovni známé jejich ekologické nároky, způsob života a geografické rozšíření, mnohé z těchto druhů se vyznačují těsnou vazbou na určitý typ prostředí a citlivostí k jeho změnám. Mnoho druhů se vyskytuje ve stadiu imaga po většinu vegetační sezóny. Zoologické průzkumy na základě využití střevlíkovitých tak mají vysokou vypovídací hodnotu a jejich výsledky se dají vztáhnout také na jiné skupiny terestrických bezobratlých, čímž se zvyšuje objektivita těchto průzkumů.

5.2. Metodika a materiál Průzkum byl proveden v roce 2004 v rámci exkurzí ve dnech 30.4., 7.5., 27.5., 31.5., 25.6., 8.7., 17.8., 16.9. a 28.10. a 23.6.2005 na pěti biotopech, zahrnujících většinu typů biotopů přítomných na území přírodní rezervace: - ekoton horní okraj lesa – kulturní louka při jižní hranici rezervace; - listnatý porost ve svahu v horní části území; - zazemněná a zastíněná suť ve svahu v horní části území; - podmáčená olšina a vlhká louka v dolní části pod náspem železniční trati; - remízek (oddělená jižní část přírodní rezervace). Brouci byli zjišťováni individuálním sběrem pod vegetací, kameny, dřevy apod., vyšlapáváním břehů mokřiny, prosevy detritu, smýkáním vegetace a metodou zemních pastí. Na třech biotopech bylo v období od 7.5. do 28.10.2004 nainstalováno celkem 10 ks zemních pastí (biotop 2: 5 ks, biotop 3: 2 ks, biotop 4: 3 ks). Pasti byly zakryty stříškou, jako konzervační tekutina byl použit roztok etylenglykolu (Fridex) a vody v poměru 1:1. Pro následující údaje platí: Carabidae: Pavel Vonička lgt. et det., coll. Severočeské muzeum v Liberci; Staphylinidae: Pavel Vonička lgt., Pavel Krásenský det., coll. Severočeské muzeum v Liberci & P. Krásenský; Silphidae a Leiodidae: Pavel Vonička lgt., Jan Růžička det., coll. Severočeské muzeum & J. Růžička. Nomenklatura je podle LÖBLA & SMETANY (2003, 2004).

7

5.3. Výsledky průzkumu Druhové spektrum čeledí Carabidae, Silphidae, Leiodidae a Staphylinidae jednotlivých stanovišť je uvedeno v tabulce 3. Každý druh střevlíka je zařazen do bioindikační skupiny podle práce HŮRKA et al. (1996): R – reliktní: druhy s nejužší ekologickou valencí, mající v současnosti namnoze charakter reliktů. Jedná se většinou o vzácné a ohrožené druhy přirozených, nepříliš poškozených ekosystémů. A – adaptabilní: druhy osídlující více nebo méně přirozené nebo přirozenému stavu blízké habitaty. Vyskytují se i na druhotných, dobře regenerovaných biotopech, zvláště v blízkosti původních ploch. E – eurytopní: druhy, které nemají často žádné zvláštní nároky na charakter a kvalitu prostředí, druhy nestabilních, měnících se biotopů, stejně jako druhy, obývající silně antropogenně ovlivněnou a poškozenou krajinu. Každý druh drabčíka subtribu Staphylinina je zařazen do bioindikační skupiny podle BOHÁČE et al. (2006): R1 – relikty I. řádu: zahrnuje druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka. Jedná se především o druhy s arktoalpinním, boreoalpinním a boreomontánním rozšířením, dále druhy charakteristické pro rašeliniště (tyrfobionti a tyrfofilové), druhy vyskytující se jen v původních lesních porostech apod. R2 – relikty II. řádu: zahrnuje druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků. E – expanzívní: reprezentuje druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka.

S

– ervený seznam ohrožených druh (FARKAČ et al. 2005) EN – ohrožený druh VU – zranitelný druh

eské

republiky – bezobratlí

Zjištěné druhy jsou pro lepší přehlednost řazeny abecedně, významnější druhy, ke kterým je uveden v dalším textu stručný komentář, jsou zvýraznny. BS = bioindikační skupina

8

Tabulka 3: Přehled zjištěných druhů brouků Druh

BS

CARABIDAE Abax ovalis (Duftschmid, 1812) Abax parallelepipedus (Piller et Mitterpacher, 1783) Abax parallelus (Duftschmid, 1812) Agonum fuliginosum (Panzer, 1809) Amara convexior Stephens, 1828 Amara familiaris (Duftschmid, 1812) Amara equestris (Duftschmid, 1812) Amara gebleri Dejean, 1831 Amara nitida Sturm, 1825 Amara ovata (Fabricius, 1792) Amara plebeja (Gyllenhal, 1810) Amara similata (Gyllenhal, 1810) Badister lacertosus Sturm, 1815 Bembidion mannerheimii C.R.Sahlberg, 1827 Bradycellus caucasicus (Chaudoir, 1846) Carabus coriaceus Linnaeus, 1758 Carabus hortensis Linnaeus, 1758 Cychrus caraboides (Linnaeus, 1758) Harpalus affinis (Schrank, 1781) Harpalus latus (Linnaeus, 1758) Harpalus rufipes (De Geer, 1774) Harpalus signaticornis (Duftschmid, 1812) Harpalus tardus (Panzer, 1796) Lebia chlorocephala (J. J. Hoffmann, 1803) Leistus ferrugineus (Linnaeus, 1758) Leistus rufomarginatus (Duftschmid, 1812) Leistus terminatus (Panzer, 1793) Molops piceus piceus (Panzer, 1793) Notiophilus biguttatus (Fabricius, 1779) Notiophilus palustris (Duftschmid, 1812) Ophonus rufibarbis (Fabricius, 1792) Patrobus atrorufus (Stroem, 1768) Platynus assimilis (Paykull, 1790) Poecilus cupreus (Linnaeus, 1758) Poecilus versicolor (Sturm, 1824) Pterostichus oblongopunctatus (Fabricius, 1787) Pterostichus strenuus (Panzer, 1796) Trechus pilisensis sudeticus Pawlovski, 1975 Trechus pulchellus Putzeys, 1846 Trichotichnus laevicollis (Duftschmid, 1812) SILPHIDAE Nicrophorus humator Olivier, 1790 Nicrophorus vespilloides Herbst, 1784 Oiceoptoma thoracicum (Linnaeus, 1758) Phosphuga atrata atrata (Linnaeus, 1758) Silpha obscura obscura Linnaeus, 1758 Silpha tristis Illiger, 1798 LEIODIDAE Catops coracinus Kellner, 1846 Catops fuliginosus fuliginosus Erichson, 1837 Catops longulus Kellner, 1846

9

A A A A E E A A A E E E A A A A A A E A E E E A E R A A A E E A A E E A E A A A

S

Catops nigricans (Spence, 1815) Catops nigrita Erichson, 1837 Catops picipes (Fabricius, 1792) Catops subfuscus Kellner, 1846 Catops tristis tristis (Panzer, 1794) Catops westi Krogerus, 1931 Choleva oblonga oblonga Latreille, 1807 Colon dentipes (C. R. Sahlberg, 1834) Leptinus testaceus J. Müller, 1817 Nargus velox (Spence, 1815) Ptomaphagus sericatus sericatus (Chaudoir, 1845) Ptomaphagus varicornis (Rosenhauer, 1847) Sciodrepoides fumatus (Spence, 1815) Sciodrepoides watsoni (Spence, 1815) STAPHYLINIDAE Aleochara curtula (Goeze, 1777) Aleochara sparsa Heer, 1839 Aloconota gregaria (Erichson, 1839) Anotylus mutator (Lohse, 1963) Anotylus rugosus (Fabricius, 1775) Anotylus tetracarinatus (Block, 1799) Anthobium atrocephalum (Gyllenhal, 1827) Anthophagus angusticollis (Mannerheim, 1830) Atheta fungi (Gravenhorst, 1806) Atheta pallidicornis (Thomson, 1856) Atheta crassicornis (Fabricius, 1792) Atheta sodalis (Erichson, 1837) Domene scabricollis (Erichson, 1840) Geostiba circellaris (Gravenhorst, 1806) Lathrobium geminum Kraatz, 1857 Lesteva longoelytrata (Goeze, 1777) Mycetoporus niger Fairmaire et Laboulbene, 1856 Ocalea rivularis Miller, 1851 Ocypus fuscatus (Gravenhorst, 1802) Ocypus nitens (Schrank, 1781) Omalium caesum Gravenhorst, 1806 Omalium rivulare (Paykull, 1789) Othius punctulatus (Goeze, 1777) Oxypoda mutata Sharp, 1871 Oxypoda acuminata (Stephens, 1832) Oxytelus fulvipes Erichson, 1839 Philonthus addendus Sharp, 1867 Philonthus decorus (Gravenhorst, 1802) Philonthus laevicollis (Lacordaire, 1853) Philonthus marginatus (O. Müller, 1764)) Philonthus succicola C. G. Thomson, 1860 Proteinus brachypterus (Fabricius, 1792) Quedius fuliginosus (Gravenhorst, 1802) Quedius fumatus (Stephens, 1833) Quedius mesomelinus (Marsham, 1802) Quedius molochinus (Gravenhorst, 1806) Quedius paradisianus (Heer, 1839) Quedius picipes (Mannerheim, 1830) Quedius umbrinus Erichson, 1839 Rugilus rufipes Germar, 1836 Sepedophilus marshami (Stephens, 1832) Stenus bimaculatus Gyllenhal, 1810

10

E E R2 R2 E R2 R2 R2 E R2 E R2 R2 R2 E E R2 R1 E E E E R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2 E E R2 R1 R2 E E E

EN

EN

Stenus fulvicornis Stephens, 1833 Stenus flavipes Stephens, 1833 Stenus lustrator Erichson, 1839 Stenus nitidiusculus Stephens, 1833 Stenus similis (Herbst, 1784) Tachinus marginellus (Fabricius, 1781) Tachinus elongatus Gyllenhal, 1810 Tachinus laticollis Gravenhorst, 1802 Tachinus rufipennis Gyllenhal, 1810 Tachinus rufipes (De Geer, 1774) Tachyporus nitidulus (Fabricius, 1781) Tasgius melanarius (Heer, 1839) Xantholinus laevigatus Jacobsen, 1847 Zyras haworthi (Stephens, 1832) Zyras humeralis (Gravenhorst, 1802) Celkem 117 druh

R2 R2 R2 R1 R2 E R2 E R2 E E E E R1 R2

VU

VU

5.4. Zhodnocení fauny zkoumaných skupin brouků Ve všech sledovaných biotopech bylo zjištěno celkem 120 druhů, z toho 40 druhů střevlíkovitých (Carabidae), šest druhů mrchožroutovitých (Silphidae), 17 druhů čeledi Leiodidae a 57 druhů drabčíkovitých (Staphylinidae). Celkem 14 druhů je zařazeno mezi významné (4 druhy z čeledi Carabidae, 1 z čeledi Silphidae, 3 z čeledi Leiodidae a 6 z čeledi Staphylinidae). Nejvýznamnějším druhem je střevlík Leistus rufomarginatus, neboť jde o jeden z prvních nálezů v Čechách (VONIČKA et al. 2005). Druhové složení fauny čeledí Carabidae, Silphidae, Leiodidae a Staphylinidae odpovídá území s převahou lesních, zastíněných biotopů. Jde o lesní porosty sice ne zcela původní, ale svým druhovým složením velice přirozené, blížící se potenciální přirozené vegetaci Frýdlantské pahorkatiny. Z hlediska sledovaných skupin brouků lze hodnotit území přírodní rezervace Křížový vrch jako značně cenné, poskytující vhodné biotopy zejména druhům teplejších lesů pahorkatin. Bioindikace (Carabidae, Staphylinidae) Pro zvýšení objektivity hodnocení kvality prostředí (biotopů, lokalit) lze stanovit tzv. stupeň antropogenního ovlivnění prostředí (biotopů, lokalit), a to na základě vyhodnocení zastoupení bioindikačních skupin v získaných vzorcích. K tomuto účelu je možné použít systematické skupiny, u kterých již bylo zařazení jednotlivých druhů provedeno, tedy střevlíkovité a drabčíkovité brouky. Druhy střevlíkovitých brouků, vyskytující se na území České republiky byly rozděleny do jednotlivých bioindikačních skupin podle šíře ekologické valence a jejich vázanosti k biotopu (HŮRKA et al., 1996). Podobně byli do ekologických skupin rozděleni drabčíkovití brouci České republiky (BOHÁČ et al., 2006). Zastoupení těchto skupin ve zjištěném druhovém spektru vypovídá o hodnotě a stupni zachovalosti zkoumaných ekosystémů. Častější využití drabčíků však v praxi naráží na jejich mimořádně obtížnou determinaci a minimální počet specialistů – determinátorů. Klasifikace antropogenního ovlivnění resp. zachovalosti biotopů podle zastoupení druhů jednotlivých skupin byla navržena v práci MORAVEC et al. (2006). Vychází z porovnání relativního zastoupení bioindikačně „cennějších“ druhů skupin R/R1 a A/R2 se zastoupením bioindikačně „méně cenných“ druhů skupiny E. Pokud

11

ve vzorku výrazněji převažují druhy skupin R/R1 a A/R2, jedná se o stanoviště slabě ovlivněné až neovlivněné. Pokud ve vzorku výrazněji převažují druhy skupiny E, jedná se o stanoviště silně ovlivněné až degradované. Více či méně vyrovnané zastoupení druhů skupin R/R1+A/R2 a E svědčí o tom, že se jedná o stanoviště (průměrně) ovlivněné. Na základě uvedených podkladů byla navržena následující klasifikace antropogenního ovlivnní prostedí (biotopu lokality) do sedmi skupin podle součtu procentuálního zastoupení druhů skupin R/R1+A/R2. Návrh se řídil především snahou o co největší jednoduchost, a tím i snadnou použitelnost, což ovšem na druhé straně s sebou přináší mnoho závažných nedostatků, které je nezbytné teprve vyřešit. Klasifikaci je proto nutno pokládat za provizorní. Tabulka 4. Klasifikace antropogenního ovlivnění prostředí stupe ovlivnní I II III IV V VI VII

R/R1+A/R2 0-29,9% 30-39,9% 40-49,9% 50-59,9% 60-69,9% 70-79,9% 80-100%

biotop/lokalita velmi silně ovlivněný až degradovaný velmi silně ovlivněný silně ovlivněný ovlivněný slabě ovlivněný velmi slabě ovlivněný velmi slabě ovlivněný až neovlivněný

Ze zjištěného druhového spektra střevlíkovitých a drabčíkovitých PR Křížový vrch (celkem 97 druhů) patří 5 (5,2 %) k reliktním druhům, 55 (56,7 %) do skupiny A (R2)-druhů a 37 (38,1 %) do skupiny E-druhů. Zastoupení druhů skupin R(R1)+A(R2) tvoří 61,9 %, území pírodní rezervace Kížový vrch lze tedy hodnotit stupnm VI – lokalita antropogenn slab ovlivnná.

5.5. Stručný komentář k významnějším druhům CARABIDAE Amara gebleri Dejean 7.5.2004 – 1 ex., 31.5.2004 – 1 ex., oba sesmýkány na podmáčené louce a v podrostu olšiny. V ČR ojediněle se vyskytující druh, indiferentní k zastínění. Žije na loukách, pastvinách, v lužních lesích a v břehových porostech tekoucích vod od nížin do hor, častěji v podhůří a u velkých řek. Opakovaně nalézán na Cirsium oleraceum, Urtica dioica, Galeopsis pubescens (HŮRKA, 1996). Na Liberecku dosud nalezen jen na několika lokalitách. Harpalus signaticornis (Duftschmid) 31.5.2004 – 1 ex. v podmáčené olšině. Ojedinělý druh nezastíněných, spíše sušších stanovišť: na stepích, okrajích polí, pastvinách v nížinách až pahorkatinách. Častější na písčitých lokalitách (HŮRKA, 1996). Na Liberecku vzácný, nález v podmáčené olšině je atypický.

12

Lebia chlorocephala (J. J. Hoffmann) 30.4.2004 – 1 ex. pod listím na jižním (horním) okraji rezervace. Ojedinělý druh suchých až polovlhkých stanovišť bez zastínění: na loukách, polích, mezích, pastvinách v nížinách až horách, nejčastěji v pahorkatinách (HŮRKA, 1996). Imago žije především na vegetaci a často přezimuje u pat solitérních stromů. Na Liberecku poměrně vzácný druh. Leistus rufomarginatus (Duftschmid) 16.9.-28.10.2004 – 3 ex. v zemních pastích ve svahovém lese; 23.6.2005 – 2 ex. ve svahovém lese. Podle HŮRKY (1996) v Čechách chybí, v ČR se vyskytuje se pouze na Moravě, kde je vzácný až ojedinělý na suchých až polovlhkých stanovištích s úplným až částečným zastíněním – v listnatých lesích, stržích apod. od nížin do podhůří. První spolehlivý nález v Čechách pochází z roku 1998 z Varnsdorfu, v roce 2000 byl nalezen jeden exemplář u Pertoltic na Frýdlantsku. Další nálezy tohoto druhu pocházejí právě z území PR Křížový vrch (VONIČKA et al., 2005). Jedná se o nejvýznamnější zoologický nález ve zkoumaném území. Reliktní (R1) druh. SILPHIDAE Silpha tristis Illiger 8.7.-17.8.2004 – 1 ex. v zemní pasti. Lokálněji nalézaný druh s vazbou na vlhké biotopy v otevřené krajině. LEIODIDAE Catops longulus Kellner 31.5.-25.6.2004 – 4 ex. v zemních pastích; 17.8.-16.9.2004 – 1 ex. v zemní pasti. Vzácněji nalézaný druh, často vázaný na nory savců, suti a vstupní partie jeskyní. Do zemních pastí v běžnějších typech biotopů je chytán jen jednotlivě. Ptomaphagus varicornis (Rosenhauer) 7.5.-31.5.2004 – 1 ex. v zemní pasti; 8.7.-17.8.2004 – 4 ex. v zemních pastích; 17.8.16.9.2004 – 1 ex. v zemní pasti. Lokálněji nalézaný, spíše teplomilnější druh otevřené krajiny. Nargus velox (Spence) 17.8.-16.9.2004 – 1 ex. v zemní pasti. Lokálněji nalézaný, spíše teplomilnější druh otevřené krajiny. Ze severních Čech je známo pouze několik nepublikovaných údajů z Českého středohoří. STAPHYLINIDAE Ocalea rivularis (Miller) 7.5.2004 – 1 ex., 8.7.2004 – 1 ex. Stenotopní hygrofil žijící na březích potoků, u pramenišť apod. v mechu a detritu. Reliktní (R1) a ohrožený (EN) druh.

13

Quedius picipes (Mannerheim) 16.9.-28.10.2004, 3 ex. v zemních pastích ve svahovém lese; 23.6.2005, 4 ex. pod listím v lesním porostu. Vzácný druh žijící v lesích a na jejich okrajích pod listím, kameny, v mechu a detritu, na hnijících plodnicích hub apod. Reliktní (R1) a ohrožený (EN) druh. Stenus nitidiusculus Stephens 7.5.2004 – 2 ex. na podmáčené louce a v olšině. Stenotopní hygrofil rozšířený na celém území v přírodně zachovalých biotopech – na podmáčených loukách, na březích lesních potoků apod. Reliktní (R1) a zranitelný (VU) druh. Tachinus elongatus Gyllenhal 7.-31.5.2004 – 2 ex. v zemních pastích. Poměrně vzácný horský druh, fytodetrikol a muscikol, žijící v nejrůznějších rostlinných zbytcích, mechu apod. Tachinus rufipennis Gyllenhal 8.7.-17.8. – 1 ex. v zemní pasti na podmáčené louce a v olšině. Vzácný druh s velkým rozpětím vertikálního rozšíření od nížin do hor. Skrytě žijící obskuricol, nejčastěji v norách drobných zemních savců, ale také v sutích, vchodech jeskyní apod. Zyras haworthi (Stephens) 8.7.2004 – 2 ex. v zazemněné suti v horní části svahu. Poměrně vzácný druh s neúplně známou bionomií, nalézaný náhodně na nejrůznějších typech stanovišť zastíněných i nezastíněných, často v nivách vodních toků. Předpokládá se určitý vztah k mravencům, poměrně často se nachází v blízkosti kolonií mravence Lasius fuliginosus. Reliktní (R1) a zranitelný (VU) druh.

14

6. INVENTARIZAČNÍ PRŮZKUM OBRATLOVCŮ

6.1. Úvod V roce 2004 byl na území přírodní rezervace Křížový vrch proveden inventarizační průzkum obratlovců. Zkoumáni byli obojživelníci (Amphibia), plazi (Reptilia), ptáci (Aves) a savci (Mammalia). Cílem průzkumu bylo v jedné sezóně zachytit co možná nejúplnější druhové spektrum zkoumaných skupin a zjistit složení fauny přítomných typů biotopů.

6.2. Metodika průzkumu Průzkum byl proveden v období od dubna do října 2004 v rámci exkurzí ve dnech 30.4., 7.5., 27.5., 31.5., 25.6., 8.7., 17.8., 16.9. a 28.10. v celém území přírodní rezervace včetně ochranného pásma. Sledována byla fauna obratlovců lesních biotopů (vlastní rezervace) a lučních biotopů (ochranné pásmo). Obratlovci byli zjišťováni přímým pozorováním a podle pobytových značek, ptáci rovněž podle hlasových projevů, drobní zemní savci odchytem do zemních pastí.

6.3. Výsledky průzkumu V následujícím přehledu zjištěných druhů je uveden i typ biotopu, ve kterém uvedený druh žije: A – les (území vlastní přírodní rezervace) B – louky a pastviny (ochranné pásmo přírodní rezervace) V – zvláště chráněné druhy podle Vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb. (v tabulce jsou zvýraznny): KO – kriticky ohrožený SO – silně ohrožený O – ohrožený EU – druh chráněný podle směrnice EU o ptácích (v tabulce je zvýraznn) CS – Červený seznam obratlovců ČR (PLESNÍK et al., 2003) EN – ohrožený VU – zranitelný NT – téměř ohrožený LC – málo dotčený NE – nevyhodnocený Pro lepší přehlednost jsou druhy řazeny abecedně.

15

Tabulka 5. Přehled zjištěných druhů obratlovců Druh OBOJŽIVELNÍCI (AMPHIBIA) Ropucha obecná (Bufo bufo) Skokan hnědý (Rana temporaria)

A

B

V

CS

+ +

-

O

NT NT

PTÁCI (AVES) Bramborníek hndý (Saxicola rubetra) Brhlík lesní (Sitta europaea) Budníček menší (Phylloscopus collybita) Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) Cvrčilka zelená (Locustella naevia) Červenka obecná (Erithacus rubecula) Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) Drozd kvíčala (Turdus pilaris) Drozd zpěvný (Turdus philomelos) Holub hřivnáč (Columba palumbus) Káně lesní (Buteo buteo) Konipas horský (Motacilla cinerea) Kos černý (Turdus merula) Křepelka polní (Coturnix coturnix) Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca) Lejsek šedý (Muscicapa striata) Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) Pěnice slavíková (Sylvia borin) Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) Poštolka obecná (Falco tinnunculus) Skřivan polní (Alauda arvensis) Sojka obecná (Garrulus glandarius) Strakapoud malý (Dendrocopos minor) Strakapoud velký (Dendrocopos major) Strnad luní (Miliaria calandra) Strnad obecný (Emberiza citrinella) Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes) Sýkora babka (Parus palustris) Sýkora koňadra (Parus major) Sýkora modřinka (Parus caeruleus) Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) Špaček obecný (Sturnus vulgaris) uhýk obecný (Lanius collurio) Vrána obecná (Corvus corone) Žluna šedá (Picus canus) Žluna zelená (Picus viridis) Žluva hajní (Oriolus oriolus)

+ + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + + +

+ + + + + + + + + -

O

LC

SO

NT NT LC

SAVCI (MAMMALIA) Hraboš polní (Microtus arvalis) Liška obecná (Vulpes vulpes) Myšice lesní (Apodemus flavicollis) Norník rudý (Clethrionomys glareolus)

+ + +

+ -

16

O

VU KO

VU

O

NT NT VU LC LC

EU SO

Prase divoké (Sus scrofa) Rejsek malý (Sorex minutus) Rejsek obecný (Sorex araneus) Srnec obecný (Capreolus capreolus) Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Zajíc polní (Lepus europaeus) Celkem 51 druh

+ + + + + + 41

+ + + 12

O

NE NT

6.4. Zhodnocení fauny obratlovců Na území přírodní rezervace a ochranného pásma bylo dosud zjištěno 51 druhů obratlovců (2 druhy obojživelníků, 39 druhů ptáků a 10 druhů savců). Vzhledem k poměrně malé rozloze sledovaného území je zejména počet druhů ptáků poměrně vysoký. Území vlastní přírodní rezervace poskytuje vhodné prostředí zejména lesním druhům, což je podmíněno jejím charakterem. Přítomnost starých listnatých stromů poskytuje hnízdní příležitosti doupným druhům ptáků (datlovití - 4 druhy, lejsek šedý, lejsek černohlavý, brhlík, sýkory aj.). Ze zjištěného druhového spektra obratlovců patří 8 druhů ke zvláště chráněným podle přílohy č. III k Vyhlášce MŽP č. 395/1992 Sb. Z toho 4 druhy ptáků (bramborníček hnědý, křepelka obecná, strnad luční a ťuhýk obecný) jsou druhy otevřené krajiny a vyskytují se pouze v ochranném pásmu PR a v nejbližším okolí. Celkem 15 druhů je zařazeno do různých kategorií Červeného seznamu obratlovců ČR.

6.5. Komentář ke zvláště chráněným a významným druhům Kriticky ohrožené Strnad luní (Miliaria calandra) Obývá otevřenou krajinu s loukami a poli s roztroušenými stromy a keři, stromořadí, pásy křovin, břehové porosty apod. Nehojně hnízdí hlavně v teplých nížinných oblastech s centry výskytu na jižní Moravě, v Polabí a Podkrušnohoří. Po několika desetiletích výrazného úbytku se od počátku 90. let minulého století jeho stavy opětovně zvyšují. V posledních letech se objevuje i v oblastech, kde patřil dlouhodobě k vymizelým druhům. Na Liberecku je v současné době známý výskyt v okolí pískoven u Václavic (PUDIL, 2003). V roce 2004 byl poprvé zjištěn výskyt tohoto druhu na pastvinách v okolí Větrova, v blízkosti PR Křížový vrch a v jejím ochranném pásmu. Celkem zde byli zaznamenáni 3 zpívající samci. Silně ohrožené Kepelka polní (Coturnix coturnix) Původním prostředím jsou stepi a lesostepi, nyní hlavně obilná pole, zvláště s podsevem jetelovin nebo trav, louky i neobdělávané plochy. Náš jediný kurovitý pták, který je výlučně tažný. Hnízdí na většině území republiky, dříve býval velmi hojný. Již od konce 19. století byla křepelka považována za ubývající druh, její stavy rapidně poklesly zvláště v posledních 50 letech. Příčinou jsou změny v zemědělství:

17

velkoplošné hospodaření (rozorání mezí), používání biocidů. Teprve v současné době se zdá, že se populace křepelek u nás zvyšuje. Potvrzený byl výskyt na loukách v ochranném pásmu rezervace, kde byl opakovaně zjištěn volající samec, možné hnízdění. Křepelka se vyskytuje na polních a lučních biotopech roztroušeně v celém Frýdlantském výběžku. Žluva hajní (Oriolus oriolus) Přísně tažný druh, v ČR hnízdí pravidelně na celém území, místy v nižších polohách i dosti početně, do hor nevystupuje. Hnízdí především v listnatých lesích, sadech, zahradách a parcích, polních lesících, remízech, větrolamech a v porostech okolo řek a rybníků. Jehličnatým lesům se vyhýbá. Druh není v současné době ohrožen. Zjištěn byl výskyt jednoho páru v hnízdním období v lesním porostu v dolní části rezervace, kde i pravděpodobně hnízdí. Ohrožené Ropucha obecná (Bufo bufo) V ČR patří k nejhojnějším obojživelníkům. Je rozšířena od nížin do hor po celém území na všech vhodných stanovištích, obývá i vsi a města, zahrady, kulturní step, světlejší lesy. Příčinami ohrožení je jednak záměrné hubení člověkem z neopodstatněného odporu, jednak ničení stanovišť, zejména vhodných nádrží sloužících k rozmnožování. Nejvíce ropuch však hyne na jaře v době migrace k vodě na frekventovaných silnicích. Na území PR byla zjištěna v letním období v lesním porostu, kde vyhledává letní a pravděpodobně i zimní úkryty. Na území rezervace není vhodná plocha, která slouží k rozmnožování ropuchy obecné. Bramborníek hndý (Saxicola rubetra) Tažný druh, pravidelně hnízdí na vlhčích, spíše rovinatých loukách s vysokou a nepříliš hustou trávou a jinými bylinami. Dříve byl pokládán za hojný druh, více byl rozšířen v nížinách než pahorkatinách. Na regulaci vodních toků, vysoušení luk a jejich přeměnu v pole reagoval ústupem z nížin do pahorkatin a hor i celkovým zmenšením početnosti. V současné době ale nepatří mezi ohrožené druhy. Hnízdní výskyt jednoho páru byl potvrzen v ochranném pásmu rezervace na loukách a pastvinách. Lejsek šedý (Muscicapa striata) Pravidelně hnízdící druh na celém území, od nížin až do hor, početnější je především v nižších polohách. Hnízdí nejčastěji v listnatých porostech, zvláště na jejich okrajích, v alejích, zahradách, sadech apod. Patří k nepříliš hojným druhům, který ale často díky svému nenápadnému způsobu života a velmi tichému zpěvu často uniká pozornosti. Hnízdní výskyt několika párů byl potvrzen v lesních porostech na území přírodní rezervace.

uhýk obecný (Lanius collurio)

Pravidelně hnízdící druh na celém území, především v nižších a středních polohách. Tažný druh, zimující ve východní a jižní Africe. Hnízdí na sušších travnatých plochách s roztroušenými křovinami, tj. hlavně na křovinatých stepích a lesostepích, u nás na křovinatých stráních, mezích, devastovaných plochách, okrajích lesů a lesních pasekách. Snižování početnosti, které probíhalo u nás i v celé Evropě se v 80. letech 20. století zastavilo. Nejvýznamnější ohrožující faktory, tj.

18

zcelování pozemků, odstraňování rozptýlené zeleně a používání chemických prostředků, mají při současném snížení zemědělské výroby mnohem menší dopad, naopak se vytvářejí příznivé podmínky pro existenci tohoto druhu. Na území ochranného pásma PR bylo zjištěno hnízdění jednoho páru v keři šípku (pozorována čerstvě vylétlá mláďata krmená rodiči). Veverka obecná (Sciurus vulgaris) Vyskytuje se po celém území ČR v lesních porostech, ve větších celcích roztroušené zeleně, v parcích i zahradách, od nížin až do vysokých hor. Dříve hojný, lovený kožešinový druh, jehož stavy poklesly na kritické minimum, nyní poměrně vzácný. Příčiny poklesu nejsou zcela známy, vysoká je zimní mortalita zejména při úrodě smrkových šišek a zvýšená predace na optimálních stanovištích, kde dochází ke koncentraci zvířat. Na území rezervace se vyskytuje stálá populace čítající několik exemplářů. Žluna šedá (Picus canus) Stálý druh, vyskytující se nepravidelně po celém území ČR, v řadě oblastí ale zcela chybí. Obývá hlavně listnaté a smíšené lesy, parky a zahrady. V poslední době klesá početnost tohoto druhu ve střední Evropě, pravděpodobně úbytkem starých rozvolněných listnatých lesů, kácením starých sadů a nedostatkem starých doupných stromů v krajině a úbytkem mravenců, kteří jsou významnou součástí potravy. Na území PR byl zjištěn výskyt jednoho páru, hnízdění je pravděpodobné. Druh chráněný směrnicí EU o ptácích.

7. POUŽITÁ LITERATURA BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R. 2006: Check-list drabčíkovitých (Coleoptera, Staphylinidae) České republiky (2006) se zařazením druhů do skupin podle jejich ekologických nároků a citlivosti k antropogenním vlivům a podle stupně ohrožení. [http://www.jaroslavbohac.wz.cz/index.php?a=download]. BUCHAR J. & RŮŽIČKA V. 2002: Catalogue of the spiders of the Czech Republic. Peres Publishers, Praha, 349 pp. FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. (eds.) 2005: ervený seznam ohrožených druh eské republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. HŮRKA K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics – Carabidae eské a Slovenské republiky. Zlín: Kabourek, 565 pp. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J. 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15-26. LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2003: Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 1: Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. LÖBL I. & SMETANA A. (eds.) 2004: Catalogue of Palaearctic Coleoptera, Vol. 2: Hydrophiloidea – Histeroidea – Staphylinoidea. Apollo Books, Stenstrup, 942 pp. MORAVEC P., VONIČKA P., ŠŤASTNÝ J. & KRÁSENSKÝ P. 2006: Výsledky faunisticko-ekologického průzkumu brouků čeledí Carabidae, Haliplidae, Noteridae, Dytiscidae, Helophoridae, Hydrochidae, Hydrophilidae, Hydraenidae, Staphylinidae, Dryopidae a Heteroceridae (Coleoptera)

19

mokřadních biotopů v okolí skládky toxických odpadů v Chabařovicích, sz. Čechy. Sbor. Okr. Muz. v Most, 28: 23-46. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (eds.) 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Píroda, 22: 1-183. PRUNER L. & MÍKA P. 1996: Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny. Klapalekiana, 32, Suppl.: 1-115. PUDIL M. 2003: Fauna obratlovců dvou pískoven a jednoho čedičového lomu na Liberecku. Sborn. Severoes. Muz., Pír. Vdy, 23: 175-179. VONIČKA P., HONCŮ M. & BLAŽEJ L. 2005: Příspěvek k poznání rozšíření a ekologie střevlíka Leistus rufomarginatus (Coleoptera: Carabidae) – nového druhu pro faunu Čech. Klapalekiana, 41: 257-260.

20

PŘÍLOHA P2 Botanický průzkum (VIŠŇÁK 2001)

OSTATNÍ PŘÍLOHY

!

$ "##%

PŘÍLOHY O1

PŘÍLOHY O2

Plán péče o přírodní rezervaci Křížový vrch

Recommend Documents