Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky návrh na vyhlášení

na období 2016-2025

1


Schváleno příslušným orgánem ochrany přírody, Krajským úřadem Středočeského kraje, Odborem životního prostředí a zemědělství

schváleno protokolem č.j. .............................................................. ze dne .................................

Ing. Josef Keřka, Ph.D.

2


1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:

přírodní památka Chlum u Nepřevázky -

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Středočeský kraj Mladá Boleslav Mladá Boleslav Mladá Boleslav Dobrovice, Mladá Boleslav, Nepřevázka Chloumek u Mladé Boleslavi, Jemníky u Mladé Boleslavi, Nepřevázka, Sýčina

Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území. 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Přehled parcel přírodní památky a jejího ochranného pásma je uveden v příloze T1 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí. Níže jsou uvedeny jen souhrnné údaje o výměrách v jednotlivých katastrálních územích. Poznámka: Rozlohy parcel uvedené v katastru nemovitostí v příloze T1 jsou jen informativní a nemusejí zcela odpovídat skutečné rozloze. Výměry částí pozemků byly zjištěny měřením v programu QuantumGIS a jsou proto jen orientační. Přírodní památka Katastrální území č. 651371, Chloumek u Mladé Boleslavi: 2459 m2 Katastrální území č. 761630, Sýčina: 23973 m2 Katastrální území č. 703559, Nepřevázka: 542605 m2 Katastrální území č. 696455, Jemníky u Mladé Boleslavi: 30451 m2 Celkem PP: 601755 m2

3


Ochranné pásmo Ochranné pásmo je vyhlášené na níže uvedených katastrálních územích a rozlohách: Katastrální území č. 703559, Nepřevázka: 134070 m2 Katastrální území č. 696455, Jemníky u Mladé Boleslavi: 5521 m2 Celkem OP: 139591 m2 Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma. Příloha č. T1: Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku

OP plocha v ha 0,55

Způsob využití pozemku

lesní pozemky

ZCHÚ plocha v ha 3,65

vodní plochy

0,13

0,48

zamokřená plocha

ZCHÚ plocha v ha

rybník nebo nádrž trvalé travní porosty orná půda

8,7

1,8

0,42

3,88

ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy 47,05

zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem

59,95

vodní tok

0,13

jiná plocha

39,45

neplodná půda

0,23

ostatní komunikace

1,72

sportoviště a rekreační plocha

5,64

0,14 7,25

13,96

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími • • •

NATURA 2000: Evropsky významná lokalita CZ0210109 Chlum u Nepřevázky ÚSES: regionální biocentrum Mladoboleslavský Chlum (identifikátor prvku ÚSES: 1234) přírodní park Chlum zřízený v roce 2000 Okresním úřadem Mladá Boleslav

4


1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Předmětem ochrany v PP Chlum u Nepřevázky jsou podle nařízení vlády č. 318/2013 Sb. o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit (dále jen nařízení vlády č. 318/2013 Sb.) tato přírodní stanoviště: • •

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých (kód předmětu ochrany 6410) Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia) (kód předmětu ochrany 6210)

1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy Uvedený aktuální podíl ekosystémů byl zjištěn vlastním mapováním vegetace v roce 2015. V textu je území PP děleno na tři části: 1) louka u hájovny, 2) vojenské cvičiště a 3) stráně pod Hrádkem. Blíže k částem kap. 2.1 Stručný popis území. název ekosystému

Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae)

podíl plochy v ZCHÚ (%) přibližně 4,4 %

biotop T1.9 – Střídavě vlhké bezkolencové louky

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (FestucoBrometalia)

přibližně 24 %

popis ekosystému

Střídavě vlhké louky se v PP vyskytují zejména v části vojenského cvičiště, kde osídlují dolní partie mírných svahů. Jedná se o netypické porosty vykazující silný přechod k suchým trávníkům, ve které po svazích směrem nahoru plynule přecházejí. Z velké části se jedná o porosty silně degradované. Část biotopu se totiž nachází na místech, která byla v letech 2012 a 2013 obnovena vyřezáním již silněji rozrostlých křovin. Z těchto důvodů (vysoké degradace a nevyhraněnosti) je určení podílu biotopu na lokalitě značně nejednoznačné. Dominantou biotopu na vojenském cvičišti je často oman vrbolistý (Inula salicina), z typických diagnostických druhů se místy hojně vyskytuje srpice barvířská (Serratula tinctoria), jen vzácně až zcela ojediněle bývají přítomny metlice trsnatá (Deschampsia caespitosa), bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní (Galium boreale), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), koromáč olešníkový (Silaum silaus). Odlišné složení má biotop v na úpatí louky u hájovny. Zde se jeví jako lépe vyhraněný, místy je velmi hojně přítomen koromáč olešníkový (Silaum silaus). Suché trávníky jsou nejvýznamnějším biotopem PP. Zdejší porosty lze patrně všechny přiřadit asociaci Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, i když vykazují určitou variabilitu. Suché trávníky se vyskytují zejména na rozsáhlých plochách na vojenském cvičišti. V dolních partiích svahů plynule přecházejí ve vegetaci blízkou střídavě vlhkým

5


biotop T3.4 – Širokolisté suché trávníky

biotop K3 – Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny

přibližně 55 %

loukám. V menší míře se biotop nachází také na jižně ukloněných svazích strání pod Hrádkem. Biotop je dlouhodobě bez péče a šíří se v něm křoviny. I přes to se ale jedná většinou o zachovalejší až velmi zachovalé porosty. Jako dominanty vegetace vystupují zejména oman vrbolistý (Inula salicina) nebo válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), velmi vzácně sveřep vzpřímený (Bromus erectus), nebo se jedná po porosty bez výraznější dominanty. Na skladbě se podílejí i četné druhy vzácné a ohrožené, některé z nich i ve velkém množství. Jsou to např. hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), růže galská (Rosa gallica), ojediněle záraza vyšší (Orobnache elatior), pelyněk pontický (Artemisia pontica) aj. Mezofilní křoviny jsou nejrozšířenějším biotopem PP. Vyskytují se na stráních pod Hrádkem a velkoplošně na vojenském cvičišti. Vesměs se jedná o porosty vzniklé expanzí křovin na místa dřívějších suchých trávníků a střídavě vlhkých luk.

B. Druhy název druhu

záraza vyšší (Orobanche elatior)

pelyněk pontický (Artemisia pontica)

bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum)

kosatec sibiřský (Iris sibirica)

aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ

stupeň ohrožení popis biotopu druhu podle červeného seznamu ČR (Grulich 2012) V PP mimořádně C1 Roste na výslunných travnatých svazích, vzácný druh. V roce v mírně teplých i relativně chladnějších 2015 byl nalezen oblastech. Půdy upřednostňuje hluboké, jednotlivě na čtyřech na spraších, opukách a bazických místech v suchých vyvřelinách. V ČR se vyskytuje trávnících v jižní především v teplejších oblastech jižní a části vojenského střední Moravy a středních a cvičiště. severozápadních Čech, jinde zcela ojediněle. V roce 2015 nalezen C3 Teplomilný druh, rostoucí na bazických, jen na jediném místě hlubších, vysýchavých půdách suchých na stráních pod trávníků a též na antropicky ovlivněných Hrádkem v počtu stanovištích podobného charakteru. Druh 20–30ti rostlin. má víceméně kontinentální rozšíření. Výskyt je ale Jižní Morava představuje okraj pravděpodobný i na souvislého areálu, v nejteplejších dalších místech. oblastech Čech má jen izolované areály. V území roste místy C3 Roste na suchých travnatých a velice bohatě až křovinatých stráních, v okrajích lesů, ve masově v suchých světlých borech, na pastvinách nebo trávnících na vinicích. Vyhovují mu sušší, slunná až vojenském cvičišti. polostinná stanoviště a zásadité půdy. V ČR se vyskytuje především na jihovýchodní Moravě. V Čechách jsou lokality pouze ostrůvkovité a nejspíše druhotné. Jeden z C3 Druh vlhkých slatinných a rašelinných nejvzácnějších luk, od nížin do podhorských oblastí. Na druhů PP. Roste na lokalitě byl v minulosti zcela jistě louce u hájovny v hojnější, ustoupil díky odvodnění luk a počtu cca 5 trsů na jejich degradací. Nepříliš dobře snáší plošce cca 1 x 1 m. intenzivnější sečení.

6

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 hadí mord španělský (Scorzonera hispanica)

V roce 2015 nalézán na vojenském cvičišti a na stráních pod Hrádkem, kde roste roztroušeně v suchých trávnících.

C3

Je druhem teplomilných trávníků na hlubších vysýchavých, vápnitých půdách. Vyskytuje se v teplejších oblastech, v Čechách zejména v Českém Středohoří, na Podřipsku, mezi Mladou Boleslaví a Kolínem. Další výskyt je jen velice řídký a izolovaný. Území ČR probíhá severní areálová hranice druhu.

Vysvětlivky: C1 – kriticky ohrožený druh C3 – ohrožený druh V PP dosud nebyl zpracován systematičtější průzkum bezobratlých živočichů, který by mohl odhalit výskyt některé velmi významného druhu. 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu kód a název typu přírodního stanoviště kód 6410 Bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách (Molinion caeruleae) kód 6210 Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)

podíl plochy popis biotopu typu přírodního stanoviště v ZCHÚ (%) přibližně 4,4 % popis stanoviště v kapitole 1.7.2 část A Ekosystémy

přibližně 24 %

popis stanoviště v kapitole 1.7.2 část A Ekosystémy

1.9 Cíl ochrany •

Omezení či pozastavení vývojových procesů v ekosystémech, které vedle přírody významně formoval svou činností i člověk tak, aby bylo zachováno vývojové stádium ekosystému potřebné pro udržení dobrého stavu předmětu ochrany chráněného území. To znamená především pomocí cíleného managementu obnovit a udržovat zejména vegetaci suchých trávníků a střídavě vlhkých luk s výskytem význačných druhů rostlin a živočichů.

2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů PP Chlum u Nepřevázky se nachází jižně od Mladé Boleslavi. Celková velikost ZCHÚ je 59,95 ha. PP je součástí evropsky významné lokality (EVL) Chlum u Nepřevázky o velikosti 223,34 ha. EVL tvoří komplex zachovalých listnatých, zčásti teplomilně laděných lesů při okraji českého termofytika a druhově velmi bohatých suchých trávníků a luk střídavě vlhkých

7


stanovišť. EVL byla navržena k ochraně několika stanovišť. Jedná se rovněž o lokalitu velmi významnou floristicky a zoologicky. Samotná PP je tvořena výhradně nelesními biotopy. PP se skládá ze tří samostatných částí. Pro jejich identifikaci je dále označuji jako 1) vojenské cvičiště, 2) stráně pod Hrádkem a 3) louka u hájovny. Vojenské cvičiště je z nich největší a nachází se na západních svazích Chloumeckého hřbetu na severním okraji obce Nepřevázka. Vojenské cvičiště představuje komplex rozsáhlých křovin, které se mozaikovitě střídají s širokolistými suchými trávníky, které v nejnižších partiích přecházejí do nepříliš vyhraněných střídavě vlhkých luk. Po ukončení využívání k armádním účelům (rok 1991) bylo území ponecháno ladem. Stráně pod Hrádkem představují jižní svahy Chloumeckého hřbetu, přibližně mezi obcemi Nepřevázka a Sýčina (označení pod Hrádkem je odvozeno od hradiště, které se v minulosti rozkládalo nad touto částí). Z části se jedná o zkulturněné pravidelně sekané louky s prvky mezofilních ovsíkových luk s přechody k širokolistým suchým trávníkům a z části o porosty křovin na místech dřívějších teplomilných trávníků a z části stále poměrně zachovalé teplomilné trávníky, které byly v minulosti využívány snad jako pastviny a částečně jako sady. Nejmenší část louka u hájovny se nachází na severním úpatí Chloumeckého hřbetu západně od obce Jemníky. Z převážné většiny se jedná o pravidelně (nejméně 2x ročně) sekanou mezofilní až mírně vlhkou či střídavě vlhkou louku. Jedná se o poměrně zachovalou luční vegetaci, v níž se mimo jiné vzácně vyskytuje ohrožený kosatec sibiřský (Iris sibirica). Geomorfologie, geologie a pedologie Provincie: Česká vysočina Soustava: Česká tabule Podsoustava: Severočeská tabule Celek: Jičínská pahorkatina/Jizerská tabule Podcelek: Turnovská pahorkatina/Dolnojizerská tabule Okrsek: Chloumecký hřbet/Luštěnická kotlina PP se nachází na úpatí svahů Chloumeckého hřbetu, jehož svahy spadají do Luštěnické kotliny. Chloumecký hřbet je výrazný nesouměrný hrásťový hřbet protažený ve směru V-Z. Nejvyšší bod U doubku měří 367 m n. m., zvlněná vrcholová plošina se pohybuje ve výškách do 300 m n. m. a úpatí svahů kolem 220 m n. m. Svahy Chloumeckého hřbetu zejména v jižní části jsou hojně narušeny a tvarovány plošnými sesuvy. Výškové rozpětí PP je 225–260 m. Rozkládá se převážně na mírnějších svazích (do cca 30°) až téměř rovinatém terénu hlavně západní, méně jižní i severní orientace. Mikroreliéf vojenského cvičiště je mírně ovlivněn relativně nedávným využíváním prostoru pro vojenské účely. Z hlediska geologické stavby se území nachází v oblasti Jizerské tabule, která je součástí České křídové tabule. Od toho se odvíjí geologická stavba; většinou se buď jedná o staré pleistocénní terasy Jizery nebo o svrchno-turonské a spodno-senonské pískovcové až jílovcovo-slínovcové usazeniny. Na jižní straně Chloumeckého hřbetu se místy vyskytují sprašové závěje. Půdy v území jsou převážně hnědozemního charakteru, na spraších slabě oglejené. V lesních porostech jsou půdy kambizemní, místy podzolované. V nelesních ekosystémech na slínech, jílech a pískovcích, kterými je tvořena PP, jsou vyvinuty pararendziny. Hydrologické a klimatické poměry PP spadá do povodí Labe a Jizery. Rozvodí se táhne při severních svazích Chlumu. Území je odvodňováno toky Klenice, Dobrovka a Vlkavka. Ve vlastní PP se žádná vodoteč nenachází. Na několika místech Chloumeckého hřbetu jsou příčná údolí se sezónními či trvalými 8


drobnými toky. V celém území je několik malých vrstevnatých pramenů a při úpatí svahů jsou menší rybníčky. Několik málo tůněk (nedávno prohloubených) se nachází též v PP na ploše vojenského cvičiště. Z hlediska klimatického členění spadá území do teplé oblasti T2. Pro ni je typické dlouhé léto, teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým až mírným jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky oblasti T2 (Quitt, 1975) počet letních dnů

50-60 o

počet dnů s průměrnou teplotou 10 C a více

160-170

počet mrazových dnů

100-110

počet ledových dnů

30-40

průměrná teplota v lednu

-2 až -3 °C

průměrná teplota v červenci

18-19 °C

průměrná teplota v dubnu

8-9 °C

průměrná teplota v říjnu

7-9 °C

průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

90-100

srážkový úhrn ve vegetačním období

350-400 mm

srážkový úhrn v zimním období

200-300 mm

počet dnů se sněhovou pokrývkou

40-50

počet dnů zamračených

120-140

počet jasných dnů

40-50

Fytogeografické poměry a potenciální vegetace Z fytogeografického hlediska se lokalita nachází v oblasti českého termofytika na styku více fytogeografických jednotek. Těmi jsou podokresy 13a Rožďalovická tabule (část strání pod Hrádkem) a 13b Mladoboleslavský chlum (louka u hájovny, část strání pod Hrádkem) a okres 12 Dolní Pojizeří (drtivá většina vojenského cvičiště). Jejich květena je rozmanitá, tvořená termofyty a mezofyty (v podokrese 13b mezofyty převládají nad termofyty). Dle mapy potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhäuslová et al. 1997) jsou potenciální přirozenou vegetací převážně černýšové dubohabřiny asociace Melampyro nemorosi Carpinetum, na jižních svazích Chloumeckého hřbetu, kde se nacházejí stráně pod Hrádkem, to jsou mochnové doubravy asociace Potentillo albae-Quercetum. Flóra V roce 2015 bylo při botanickém průzkumu nalezeno na území PP a vyhlašovaného OP 343 taxonů cévnatých rostlin (včetně několika málo vzácnějších druhů, které zaznamenali v nedávných letech jiní autoři). Jejich skutečný počet však bude ještě vyšší, neboť průzkum byl časově velmi omezen a dále nebyly určovány druhy z kritických skupin. Také nebyly podrobněji zkoumány rozsáhlé porosty více či méně zapojených křovin. Současná květena PP je tvořena zejména druhy typickými pro stanoviště suchých trávníků. Jsou to např. válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), sveřep vzpřímený (Bromus erectus), kostřava žlábkatá (Festuca rupicola), jehlice trnitá (Ononis spinosa), oman vrbolistý (Inula salicina), ostřice plstnatá a chabá (Carex tomentosa, C. flacca), šalvěj luční

9


(Salvia pratensis), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), svízel syřišťový (Galium verum), kozinec cizrnovitý (Astragalus cicer), krvavec menší (Sanguisorba minor), tolice srpovitá (Medicago falcata), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) a mnoho dalších. Řada druhů patří mezi vzácné a ohrožené druhy naší květeny a některé z nich mají v PP bohatou populaci. Jsou to např. hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), růže galská (Rosa gallica), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), černýš rolní (Melampyrum arvense), černohlávek dřípený (Prunella laciniata). Vzácně nebo jen zcela ojediněle byly nalezeny záraza vyšší (Orobnache elatior), pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec dánský (Astragalus danicus). Zejména na čerstvě vlhkých stanovištích mezofilních luk jsou dále přítomny běžné luční druhy, jako např. kopretina bílá (Leucanthemum vulgare), zvonek rozkladitý (Campanula patula), máchelka srstnatá (Leontodon hispidus), řebříček obecný (Achillea millefolia), pryskyřník prudký (Ranunculus acris), kakost luční (Geranium pratense), jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata), bolševník obecný (Heracleum sphondylium), jetel luční (Trifolium pratense), svízel bílý (Galium album), chrastavec rolní (Knautia arvensis). Na mírně vlhkých a/nebo střídavě vlhkých stanovištích nalezneme např. krvavec toten (Sanguisorba officinalis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), pcháč šedý (Cirsium canum), metlici trsnatou (Dechampsia cespitosa), svízel severní (Galium boreale), srpici barvířskou (Serratula tinctoria), ke vzácnějším druhům patří koromáč olešníkový (Silaum silaus), ojediněle se vyskytuje žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum) a kosatec sibiřský (Iris sibirica). Mírné obohacení květeny představují druhy mokřadních stanovišť, kterými jsou drobné vodní plochy (tůňky), vlhké sníženiny nebo drobné vlhčí rýhy při okrajích cest. Zde se nacházejí např. rákos obecný (Phragmites australis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), různé ostřice (Carex riparia, C. acutiformis, C. otrubae) a sítiny (Juncus articulatus, J. inflexus). Ojediněle byla nalezena vzácná ostřice oddálená (Carex distans). Zejména v lemu náletových dřevin při východním okraji vojenského cvičiště a v lemu dřevin na jihovýchodním okraji louky u hájovny jsou přítomny některé druhy již typicky lesní. Jsou to např. jaterník podléška (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum), plicník tmavý (Pulmonaria obscura), kopytník evropský (Asarum europaum), bažanka vytrvalá (Mercurialis prennis), strdivka nicí (Melica nutan), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea). Ke vzácným a chráněným patří např. okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium). Početná je na území PP skupina druhů ruderálních, vyskytujících se především podél cest, na místech navážek a skládek a na místech v minulosti i v současnosti silněji disturbovaných. Roztroušeně se vyskytuje invazní zlatobýl obrovský (Solidago gigantea) a místy hojně expanzní třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), které při absenci managementu mohou představovat vážné nebezpečí. Třtina se šíří i na velkých plochách nedávno (2012 a 2013) odstraněných křovin v části vojenského cvičiště. Mezi ruderálními druhy jsou i ty, které jsou uvedeny v červeném seznamu. Je to zejména hlaváček letní (Adonis aestivelis), dále i mák polní (Papaver argemone) či rýt barvířský (Reseda luteola). Aktuálně bylo na území PP nalezeno 39 druhů cévnatých rostlin uvedených v červeném seznamu ČR (sensu Grulich 2012) (zahrnuje vlastní průzkum v roce 2015 a údaje dalších autorů z nedávných let). Z toho je 1 druh v kategorii C1, 1 v kategorii C2, 18 druhů je v kategorii C3 a 19 druhů v kategorii C4. Chráněných druhů bylo v území nalezeno 5 (1 v kategorii SO, 4 v kategorii O).

10


Vegetace PP tvoří téměř výhradně přírodní biotopy (94 %). Jejich rozmanitost ale není příliš vysoká; dominují zde čtyři typy, ostatní jsou zastoupeny zcela zanedbatelně. Výrazně převažují vysoké mezofilní křoviny (biotop K3), které se zde rozšířily na místech předchozího výskytu širokolistých suchých trávníků a střídavě vlhkých luk. Ze tří biotopů, jež jsou v EVL předmětem ochrany, se v PP nacházejí dva z nich: suché širokolisté trávníky (biotop T3.4) a střídavě vlhké louky (T1.9). Podle mapování biotopů v roce 2015 zde dohromady aktuálně zaujímají rozlohu přibližně 18,8 ha. Suché trávníky jsou jednoznačně nejvýznamnějším biotopem v PP. Zdejší porosty lze patrně všechny přiřadit asociaci Scabioso ochroleucaeBrachypodietum pinnati, i když vykazují určitou variabilitu. Složení vegetace je zpravidla velice pestré. Jako dominanty vystupují zejména oman vrbolistý (Inula salicina) nebo válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), velmi vzácně sveřep vzpřímený (Bromus erectus), nebo se jedná po porosty bez výraznější dominanty. Ačkoliv se jedná (s výjimkou zkulturněných luk na stráních pod Hrádkem) o delší čas již neobhospodařované plochy, vyznačují se jen nižší mírou degradace. Na jejich složení se podílí i řada druhů vzácných a ohrožených. Méně významné jsou střídavě vlhké louky. Ty se zde nevyskytují v příliš typické podobě (s výjimkou malé plochy v ochranném pásmu louky u hájovny), spíše představují přechodnou vegetaci k suchým trávníkům. Oproti suchým trávníkům se také vyznačují vyšší degradací, neboť z velké části se jedná o porosty obnovené odstraněním křovin v letech 2012 a 2013. Na těchto plochách se šíří třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Plošně významnější travinobylinnou vegetací jsou ještě mezofilní ovsíkové louky, které se v zachovalejší a druhově pestřejší podobě vyskytují na louce u hájovny. Na stráních pod Hrádkem mají ochuzenou podobu zkulturněných luk (s přechody k suchým širokolistým trávníkům). Ve sníženině na malé ploše se ve vojenském cvičišti vyskytuje porost eutrofní rákosiny (biotop M1.1), v němž byly nedávno vytvořeny malé tůňky. Na louce u hájovny se vyskytuje v ose louky pruh ochuzené vegetace vlhkých pcháčových luk (biotop T1.5) a nad ním fragment vegetace vysokých ostřic s ostřicí pobřežní (Carex riparia) (biotop M1.7). Fauna Fauna PP, potažmo EVL, nebyla doposud soustavněji prozkoumána. Vyšší pozornost byla věnována pouze obojživelníkům (vícero autorů, údaje z NDOP), motýlům (v prostoru vojenského cvičiště, Kadlec T., 2009, NDOP), ptákům (vícero autorů, údaje z NDOP) a pavoukům (průzkum M. Čejky, 2011, ze strání nad Sýčinou v blízkosti PP). Obojživelníci jsou vázáni na menší tůně v prostoru vojenského cvičiště (v nedávné době obnovených), ale i na další menší vodní nádrže v oblasti Chloumeckého hřbetu. Jsou to čolek obecný (Lissotriton vulgaris) a č. velký (T. cristatus), kuňka obecná (Bombina bombina), ropucha obecná (Bufo bufo), r. zelená (B. viridis), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a skokan hnědý (R. temporaria). S výjimkou snad jen skokana štíhlého se zde obojživelníci vyskytují jen ve velmi malých populacích. Z plazů byli v roce 2015 náhodně pozorováni ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Nelze vyloučit výskyt i dalších druhů, např. užovky hladké. Ze vzácnějších druhů avifauny, které zde byly zaznamenány, nacházejí v prostoru PP velice vhodné podmínky pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola), strnad luční (Miliaria calandra), křepelka polní (Coturnix coturnix), koroptev polní (Perdix perdix). Při zimování zde byl zaznamenán brkoslav severní (Bombycilla garrulus). Další významné druhy vyhledávají především lesní prostředí Chloumského hřbetu (např. slavík obecný, krutihlav obecný, lejsek šedý, datel černý). Z dosavadních průzkumů bezobratlých živočichů (motýli, pavouci) vyplývá, že patrně velmi významná je v PP entomofauna. Z nalezených vzácnějších nebo chráněných druhů 11


motýlů je třeba zmínit modrásky vičencového (Polyommatus thersites) a m. lesního (Cyaniris semiargus), soumračníka skořicového (Spialia sertorus), batolce červeného (Apatura ilia), hojně se vyskytují vřetenušky (např. vřetenuška ligrusová, Zygaena carniolica) nebo ostruháček švestkový (Satyrium pruni). Ikonickými motýly jsou otakárci, v území byl nalezen otakárek ovocný (Iphiclides podalirius) i běžnější otakárek fenyklový (Papilio machaon). Z dosud nalezených pavouků na jižních svazích Chloumeckého hřbetu v těsné blízkosti PP je možno považovat šest za významné druhy a bioindikátory biotopů. Mezi ně patří i v norách žijící sklípkánek černý (Atypis piceus), jeden ze tří sklípkanů žijících v ČR. Fauna brouků dosud nebyla zkoumána. Nápadným druhem je zlatohlávek zlatý (Cetonia aurata). V nedávných letech bylo na území PP zjištěno 18 druhů chráněných (nejsou zahrnuta náhodná pozorování druhů bez přímé vazby na lokalitu, jako je z ptáků např. vlaštovka obecná). Z toho je 1 řazen mezi druhy kriticky ohrožené, 9 mezi silně ohrožené a 8 mezi ohrožené. Podle červených seznamů bylo dosud zjištěno 25 druhů. Oba údaje, o počtu druhů chráněných i druhů červených seznamů, jsou však značně neúplné, neboť dosud nebyla zkoumána velká část skupin bezobratlých živočichů. Přehled zvláště chráněných a dalších významných druhů Ve sloupci stupeň ohrožení je na prvním místě uvedeno ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb., na druhém místě ohrožení podle příslušných červených seznamů (Grulich 2012, Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005). název druhu

aktuální stupeň popis biotopu druhu, další poznámky početnost nebo ohrožení vitalita populace v ZCHÚ

BEZOBRATLÍ otakárek fenyklový (Papilio machaon)

vlastní pozorování 2015: jen jednou na vojenském cvičišti

O, --

otakárek ovocný (Iphiclides podalirius)

Kadlec 2009: zaznamenán 1 jedinec

O, VU

batolec červený (Apatura ilia)

Kadlec 2009: zaznamenán 1 jedinec

O, --

modrásek lesní

Kadlec 2009:

--, VU

Je jedním z našich největších denních motýlů (dosahuje velikosti až 7 cm). Druh je na území ČR široce rozšířen a není považován za ohrožený. Vyskytuje se všude na bezlesích stanovištích, zvlášť hojný v agrocenózách, na kulturních loukách, v zahradách, na stepích a lesostepích, na raně sukcesních plevelových společenstvech opuštěných polí. Částečný migrant, migrující jedinci překonávají i nejvyšší horské polohy. Obývá výslunné skály, skalní stepi a lesostepi, často s jižní expozicí, výslunné stráně apod. V Čechách výrazně ustoupil. Vyhynul z většiny historicky obývaného území, zvláště na jihu a východě území. Přežívá pouze v nejteplejších oblastech. Na Moravě dosud běžný na jihu (zhruba k Brnu) a jihovýchodě. uvádí Kadlec T., 2009 (NDOP) Vyhledává lesní cesty, průseky a lemy v údolích řek a v okolí vodních ploch, většinou v blízkosti porostů měkkých dřevin. Je plošně rozšířen po celém území ČR, chybí pouze v intenzivně obhospodařovaných a odlesněných krajích a v chladných horských oblastech (vystupuje do ca 600 m n. m.). uvádí Kadlec T., 2009 (NDOP) Osidluje různé typy polopřirozených luk od mezofilních

12

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 (Cyaniris semiargus)

zaznamenán 1 jedinec

soumračník skořicový (Spialia sertorius)

Kadlec 2009: zaznamenáno několik málo jedinců

--, VU

modrásek vičencový (Polyommatus thersites)

?

--, VU

sklípkánek černý (Atypus piceus)

?

--, VU

skálovka vidlicová (Drassyllus villicus) mikarie mravencovitá (Micaria formicaria) běžník stepní (Ozyptila claveata) běžník prostý (Ozyptila simplex) běžník doubravní (Xysticus luctator)

až po velmi vlhké, lesní paseky, otevřené okraje lesů i sušší náspy, příkopy a další biotopy liniového charakteru. V ČR se vyskytuje převážně v pahorkatinách až hornatých oblastech. Dosud je místy hojný v pohraničních pohořích (Šumava, Krušné hory, Hrubý a Nízký Jeseník, Beskydy, Vsetínské vrchy, Bílé Karpaty) a v řídce osídlených vlhčích oblastech (jihočeské Pošumaví, Doupovské hory). Výrazně ustoupil z oblastí ve vnitrozemí a ze severních Sudet (Krkonoše, Orlické hory aj.).

?

--, VU

?

--, VU

?

--, LC

?

--, LC

?

--, VU

relativně často

SO, NT

uvádí Kadlec T., 2009 (NDOP) Obývá skalnaté stepi na bazických podkladech, méně na spraších či bazických vulkanitech, k jihu exponované krátkostébelné stepní stráně a opukové bílé stráně. Vyžaduje místa s nezapojeným drnem, osídluje také vápencové lomy a železniční náspy v sousedství xerotermích lokalit. V ČR se jedná o velmi lokální druh, vyskytuje se především v teplých oblastech nížin a pahorkatin a na několika izolovaných stanovištích v jižních Čechách, Podorličí a na střední a severovýchodní Moravě. uvádí Kadlec T., 2009 (NDOP) Vyhledává skalní stepi a lesostepi, výslunné kamenité stráně, sprašové stepi a suché úvozy většinou na bazickém podkladu. Obsazuje však také silniční zářezy a náspy, plochy na periferiích velkých měst (Brno, Praha) oseté luční směsí s vičencem. V ČR je jeho výskyt je omezen na nejbližší okolí Prahy, Český kras, České středohoří a především jižní a jihovýchodní Moravu. Izolované populace jsou udávány i odjinud. uvádí Benetka M., 1981 (NDOP) V ČR nejrozšířenější druh sklípkánka, i tak nehojný. Např. na Vsetínsku, v Bílých Karpatech a ve středních Čechách. Do nadmořské výšky 600 m n. m. Žije na teplých stráních, výslunných okrajích lesů, suchých pastvinách a lesostepích. Mnoho jeho lokalit zaniklo lidskou činností. Negativním faktorem působícím na mizení populací je zarůstání lokalit dřevinami. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP. Uvádí Čejka (2011) ze svahů nad Sýčinou, v blízkosti PP. Výskyt je pravděpodobný i na území samotné PP.

OBOJŽIVELNÍCI skokan štíhlý (Rana dalmatina)

V ČR dává přednost nižším polohám, ačkoliv vystupuje i do podhůří; především v povodí velkých českých řek.

13


skokan hnědý (Rana temporaria)

kuňka obecná (Bombina bombina)

ropucha zelená (Bufo viridis)

ropucha obecná (Bufo bufo)

čolek velký (Triturus cristatus)

čolek obecný (Lissotriton vulgaris)

jednotlivě

jednotlivě

relativně často

jednotlivě

jednotlivě

jednotlivě

--, NT

SO, EN

SO, NT

O, NT

SO, EN

SO, NT

uvadí Neuhäuserová Z., 2008, 2009 (NDOP) a Pipek J., Moravec P, Jindrová M., Bravený L. 2011 (NDOP) z vícera míst Chloumeckého hřbetu V ČR nejběžnější druh obojživelníka. Obývá různé typy vodních nádrží a jejich okolí, od nížin do hor. ze sousedství PP uvádí Neuhäuserová Z. 2009 (NDOP) a Pipek J., Moravec P, Jindrová M., Bravený L. 2011 (NDOP) Žije v rybnících s mělčinami, tůňkách a loužích. Zimu přežívá na souši zahrabaná v zemi. Rozmnožování probíhá v mělké vodě s hustou vegetací. V ČR se vyskytuje v nižších a středních polohách, převážně do 400 m n. m. uvádí Neuhäuserová Z., 2008, 2009 (NDOP): tůňka poblíž vojenské střelnice Druh se vyskytuje zejména v nižších polohách, přibližně do 450 m n. m. Žije v kulturní krajině, vyskytuje se např. v zahradách, parcích, polích, v okolí jezírek a rybníků. Ze všech našich obojživelníků nejlépe snáší teplo a sucho. Na jaře vyhledává menší prohřáté nádrže, nevyhýbá se i větším kalužím. uvadí Neuhäuserová Z., 2008, 2009 (NDOP) z vícera míst Chloumeckého hřbetu Druh s vysokou přizpůsobivostí. Obývá převážně smíšené lesy v pahorkatinách a horách, vyskytuje se od nížin až do vysokých nadmořských výšek. K rozmnožování dochází ve vodních nádržích, lesních rybníčcích, bažinách, příležitostně i v potocích a menších říčkách. Je častým obyvatelem lidských osad, běžná i ve velkých městech. uvadí Neuhäuserová Z., 2008, 2009 (NDOP) z vícera míst Chloumeckého hřbetu Obývá rozmanité biotopy, důležitá je však blízkost vody, kterou využívá zejména k rozmnožování. Vyhledává čisté, nepřerybněné rybníky, tůně, zatopené lomy či pískovny s vodní vegetací. V ČR se vyskytuje ostrůvkovitě po celém území do 800 m n.m. uvádí Moravec P., Pipek J., Zajíčková K, Bravený L 2013 (NDOP) z rybníčku na kraji lesa S od vojenského cvičiště Rozmnožuje se v osluněných menších vodních nádržích, lesních rybníčcích i v kalužích na nezpevněných lesních cestách. Proniká i do méně přitažlivých, často znečištěných vod. Nevyhýbá se ani bezprostřední blízkosti lidských obydlí (jezírka, bazény). Dává přednost nádržím s bohatou vodní vegetací. uvadí Neuhäuserová Z., 2008, 2009 (NDOP) z vícera míst Chloumeckého hřbetu a dále Moravec P., Pipek J., Zajíčková K, Bravený L 2013 (NDOP)

PLAZI slepýš křehký

?

SO, LC

Slepýš křehký žije téměř na celém území ČR, od nížin

14

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 (Anguis fragilis)

ještěrka obecná (Lacerta agilis)

až po vyšší hory (nad 1000 m n. m). Vyskytuje se běžně v lesích na pasekách a při lesních okrajích, na křovinatých stráních, na loukách, nevyhýbá se ani zahradám.

Vlastní pozorování 2015: relativně často, na více místech

SO, NT

uvádí Pipek J., Moravec P, Jindrová M., Bravený L. 2011 (NDOP), též vlastní pozorování Gerža 2015 Je nejrozšířenějším druhem ještěrky u nás. Její početnost silně poklesla díky ztrátě vhodných stanovišť. Obývá především suchá a slunná místa a to stráně, sušší louky i okraje lesů. vlastní pozorování Gerža 2015

PTÁCI ťuhýk obecný (Lanius collurio)

jednotlivě, lze předpokládat hnízdění několika párů

O, NT

brkoslav severní (Bombycilla garrulus)

v PP nehnízdí, pouze příležitostně přezimuje a na tahu

O, --

strnad luční (Miliaria calandra)

Šifta 2005: zaznamenáni 4 jedinci

bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola)

Šifta opakovaně, ale jen jednotlivě

O, VU

pěnice vlašská (Sylvia nisori)

Šifta opakovaně, ale jen jednotlivě

SO, VU

V ČR hnízdí na většině území od nížin po hory. Od 60. let 20. století se početnost na našem území silně snižovala. Zvrat nastal až v 80. letech, od kdy dochází k mírnému nárůstu stavů. Hnízdním prostředím ťuhýka obecného jsou otevřené plochy s křovinami a keřovými pásy, lesostepní stráně, sady, vinice, okraje lesních porostů nebo lesní paseky s řidším mlázím. Uvádí Šifta J. 2001 (NDOP), Broulík K. 2001 (NDOP), Jasso L. 2010 (NDOP), vlastní pozorování Gerža 2015 Hnízdní areál brkoslava severního je v severní Evropě v pásmu severského lesa, v zimě však někdy zalétá ve velkých hejnech do střední Evropy. V ČR je každoročně se vyskytujícím zimním hostem, v některých letech má výskyt invazní charakter.

uvádí Šifta J. 2001 (NDOP) KO, VU Druh je rozšířen na většině nížin a pahorkatin, v posledních letech se posunuje i do vyšších výšek (až kolem 800 m n. m.). Je ptákem otevřených rovinatých ploch, okrajů polí a luk s roztroušenými stromy a keři. Od 70. let minulého století se začal projevovat výrazný úbytek tohoto druhu u nás. Tento trend se v posledním desetiletí minulého století zastavil a počty se opět začaly zvyšovat. uvádí Šifta J. 2005 (NDOP) V ČR obývá především teplejší a sušší oblasti na větší části území, i když je známo i hnízdění z hřebenů hor. Početnost v Evropě se v letech 1970-90 znatelně zmenšovala, poté se stav otočil a v současnosti se jedná o přibývající druh. uvádí Šifta J. 1999, 2000, 2001, 2002 (NDOP) U nás se jedná o nejvzácnější druh pěnice. Hnízdní výskyt je soustředěn do nížin a pahorkatin (cca do 500 m. n. m.). Do 80. let minulého století u nás došlo k výraznému úbytku stavů (až o 50%), v posledních desetiletích se stavy opět zvyšují. Vyhledává husté křovinné porosty, hlavně s trnitými keři, při okrajích listnatých lesů, na polních mezích a remízcích. uvádí Šifta J. opakovaně v letech 2001 až 2011

15


křepelka polní (Coturnix coturnix)

koroptev polní (Perdix perdix)

vlastní pozorování 2015: několik jedinců

vlastní pozorování 2015: několik jedinců

SO, NT

O, NT

(NDOP), Illich O., 2007 (NDOP), Broulík K. 2010 (NDOP) Hnízdí nehojně na většině území ČR, hlavně v nižších a středních polohách, místy však vystupuje i vysoko do hor. V 19. století byla u nás velice hojným druhem, počátkem 20. století začal pokles stavů, který vrcholil po roce 1930. Od poloviny 80. let dochází k pozvolnému zvyšování početnosti, tento trend trvá doposud. Žije skrytě v oraništích a na lukách. vlastní pozorování Gerža 2015, ochranné pásmo vojenského cvičiště Obývá kulturní oblasti nížin a středních poloh s poli, místy však vystupuje i vysoko do horských oblastí. V ČR nastal dramatický pokles stavů v 50. letech zhruba na desetinu dřívějších stavů. Koroptve se dodnes vyskytují prakticky po celém území ČR, jejich populace je však malá. vlastní pozorování Gerža 2015, ochranné pásmo vojenského cvičiště

ROSTLINY kozinec dánský (Astragalus danicus)

okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)

medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum)

vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia)

vlastní pozorování 2015: několik málo rostlin

vlastní pozorování 2015: desítky až stovky rostlin

vlastní pozorování 2015: desítky rostlin

?

O, C3

O, C4

Roste v polosuchých až suchých travinných porostech, lemech a světlinách teplomilných doubrav, písčitých borech, na kamenitých svazích a pastvinách. V ČR se vyskytuje roztroušeně v termofytiku, zřídka v mezofytiku od planárního do suprakolinního stupně. Přes Čechy probíhá jižní hranice celkového rozšíření. V roce 2015 byl nalezen na jediném místě na stráních pod Hrádkem a to na úplné hranici PP. Výskyt je možný a pravděpodobný i jinde. Tento druh preferuje listnaté lesy (doubravy, květnaté bučiny, dubohabřiny), křovinaté stráně a světlé lemy, výjimečně se objevuje i na nezastíněných stanovištích. Roste na humózních, většinou zásaditých půdách. V oblastech je však poměrně vzácná. Roste po celém území ČR v nižších a až středních polohách na vhodném substrátu.

O, C4

Druh se v PP vyskytuje jen okrajově. Při průzkumu v roce 2015 nalézán na více místech v dřevinném lemu podél východního okraje vojenského cvičiště. Druh roste především v dubohabřinách, teplomilných doubravách a květnatých bučinách. Půdy má rád středně vlhké, humózní a bohaté na živiny. V ČR roste roztroušeně v lesích teplejších oblastí státu.

O, C3

V PP se vyskytuje jen okrajově. V roce 2015 nalézán v dřevinném lemu podél východního okraje vojenského cvičiště. Jedna z našich dosud relativně hojných orchidejí. Roste ve světlých lesích a v křovinách, také na otevřených loukách, na půdách suchých až vlhkých, od nížin do hor. Z PP nedávno uvádí Kůrková 2003 (NDOP3) a Farská

16


kosatec sibiřský (Iris sibirica)

vlastní pozorování 2015: jen asi 5 trsů na plošce cca 1 x 1 m.

SO, C3

záraza vyšší (Orobnache elatior)

vlastní pozorování 2015: několik málo rostlin

--, C1t

prorostlík dlouholistý vlastní (Bupleurum pozorování longifolium subsp. 2015: jen asi 10 longifolium) rostlin

hlaváček letní (Adonis aestivalis)

pelyněk pontický (Artemisia pontica)

ostřice oddálená (Carex distans)

ostřice Micheliova (Carex michelii)

vlastní pozorování 2015: ojedinělé rostliny

vlastní pozorování 2015: na jediném místě 20-30 rostlin, patrně bude hojnější

vlastní pozorování 2015: na dvou místech v OP na ploše desítek až stovek m2.

vlastní pozorování 2015: stovky

--, C2

--, C3

--, C3

--, C3

--, C3

2012 (NDOP). Nalezly jej v dřevinném lemu při východním okraji vojenského cvičiště. Druh vlhkých slatinných a rašelinných luk, od nížin do podhorských oblastí. Na lokalitě byl v minulosti zcela jistě hojnější, ustoupil díky odvodnění luk a jejich degradací. Nepříliš dobře snáší intenzivnější sečení. Roste na louce u hájovny. Roste na výslunných travnatých svazích, v mírně teplých i relativně chladnějších oblastech. Půdy upřednostňuje hluboké, na spraších, opukách a bazických vyvřelinách. V ČR se vyskytuje především v teplejších oblastech jižní a střední Moravy a středních a severozápadních Čech, jinde zcela ojediněle. V roce 2015 byl nalezen na čtyřech místech v suchých trávnících v jižní části vojenského cvičiště. Roste zejména ve světlých teplomilnějších listnatých lesích, v lesních okrajích, na pasekách, od nížin do pahorkatin, především na bazických pokladech. V ČR roste roztroušeně v severozápadních, středních a východních Čechách a na jihozápadní Moravě. Jinde jen výjimečně. Na území PP se vyskytuje jen zcela okrajově, neboť zde nenachází vhodná stanoviště. Nalezen byl v roce 2015 při kraji lesního porostu na louce u hájovny. V ČR v minulosti běžný polní plevel. Roste na polích a úhorech, při okrajích silnic a cest, ojediněle i na skalnatých stráních. V ČR se vyskytuje jen v teplých oblastech v pásmu nížin až pahorkatin. V roce 2015 nalezena jediná rostlina na ploše skládky zeminy a organického odpadu ve vojenském cvičišti. Dále byl pozorován při kraji pole podél Z hranice louky u hájovny (nižší desítky). Farská 2012 (NDOP) druh dále nalezla v křovinách na stráních pod Hrádkem. Teplomilný druh, rostoucí na bazických, hlubších, vysýchavých půdách suchých trávníků a též na antropicky ovlivněných stanovištích podobného charakteru (např. železniční náspy). Druh má víceméně kontinentální rozšíření. Jižní Morava představuje okraj souvislého areálu, v nejteplejších oblastech Čech má již jen izolované areály. V roce 2015 nalezen jen na jediném místě na stráních pod Hrádkem. Druh je fakultativním halofytem. Vyskytuje se na mírně zasolených půdách slanisek, luk a v příkopech, i na člověkem narušených místech. Kromě toho roste na slatiništích s vysokým obsahem bází a na vápnitých prameništích. V ČR roste roztroušeně od nížin po pahorkatiny. V roce 2015 nalezen jen v OP, v nedávných letech jej Kůrková 2003 (NDOP) nalezla i na ploše PP, v severní části vojenského cvičiště. Roste na stepních stráních, v lesostepích a v teplomilných lesích, v pásmu od nížiny po pahorkatinu. V ČR se vyskytuje roztroušeně na jižní Moravě, vzácně

17

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 rostlin

pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum)

bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum)

černýš rolní (Melampyrum arvense)

černohlávek dřípený (Prunella laciniata)

rýt barvířský (Reseda luteola)

růže galská (Rosa gallica)

vlastní pozorování 2015: desítky až stovky rostlin

vlastní pozorování 2015: místy velice bohatě až masově, mnoho tisíc rostlin

vlastní pozorování 2015: minimálně stovky rostlin

vlastní pozorování 2015: minimálně stovky rostlin

vlastní pozorování 2015: jen několik málo rostlin

vlastní pozorování 2015: stovky až tisíce rostlin

také ve středních a severních Čechách.

--, C3

--, C3

--, C3

--, C3

--, C3

V roce 2015 byla nalézána roztroušeně v dřevinném lemu podél východního okraje vojenského cvičiště Roste nejčastěji na pastvinách, suchých loukách, výslunných travnatých stráních, kamenitých stepích, pasekách a starých úhorech. V Čechách se pcháč bělohlavý vyskytuje v termofytiku, s mírným přesahem do mezofytika (Polabí, Český kras, Doupovská pahorkatina, České Středohoří, Tepelské vrchy). Vyskytuje se vzácně v suchých trávnících i ruderálnější vegetaci na stráních pod Hrádkem i na vojenském cvičišti. Roste na suchých travnatých a křovinatých stráních, v okrajích lesů, ve světlých borech, na pastvinách nebo vinicích. Vyhovují mu sušší, slunná až polostinná stanoviště a zásadité půdy. V ČR se vyskytuje především na jihovýchodní Moravě. V Čechách jsou lokality pouze ostrůvkovité a nejspíše druhotné. V PP roste v suchých trávnících na vojenském cvičišti. Ojediněle byl nalezen i na stráních pod Hrádkem. Roste na suchých a výslunných stráních, na mezích a při okrajích cest, častěji na vápenci. Dříve se objevoval hojně i jako plevel v obilovinách, ale agrotechnickými postupy byl z polí vytlačen. V ČR roste roztroušeně až hojně v teplejších oblastech (především v termofytiku, v mezofytiku dnes již jen vzácně). Druh v PP roste poměrně hojně v suchých trávnících na vojenském cvičišti i na stráních pod Hrádkem. Roste na výslunných stráních, mezích, v křovinách, při okrajích lesů a ve světlých lesích. Vyhledává spíše vápnité půdy. U nás roste hojně v teplých oblastech severozápadních a středních Čech a střední a jižní Moravy. Při průzkumu v roce 2015 byla nalézána roztroušeně v suchých trávnících pouze na stráních pod Hrádkem, zcela jistě se vyskytuje ale i na vojenském cvičišti. Roste na stanovištích ovlivněných člověkem – kolem cest, na náspech, rumištích, štěrkových náplavech apod., v pásmu od nížin do pahorkatin. V ČR je považován za archeofyt; vyskytuje se roztroušeně v teplých oblastech, vzácně zasahuje i do chladnějších území. Při průzkumu v roce 2015 nalezen jen na navážce a skládce organického odpadu v jižní části vojenského cvičiště. Vyhledává suchá a slunná místa (meze, stráně i skalnaté, náspy, pastviny apod.). V ČR se vyskytuje spíše jen roztroušeně, v nížeji položených a teplejších oblastech, v některých územích zcela chybí a na dalších rychle ubývá. V roce 2015 byl zjištěn hojný výskyt zejména v okrajích suchých trávníků a v partiích mezernatých křovin v severovýchodní části vojenského cvičiště v menším počtu na dvou plochách v ochranném pásmu

18


hadí mord španělský (Scorzonera hispanica)

koromáč olešníkový (Silaum silaus)

ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus)

žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum)

jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum)

vlastní pozorování 2015: stovky rostlin

--, C3

louky u hájovny. Pravděpodobně se bude vyskytovat i na dalších místech. Je druhem teplomilných trávníků na hlubších vysýchavých, vápnitých půdách. Vyskytuje se v teplejších oblastech, v Čechách zejména v Českém Středohoří, na Podřipsku, mezi Mladou Boleslaví a Kolínem. Další výskyt je jen velice řídký a izolovaný. Území ČR probíhá severní areálová hranice druhu.

--, C3

V roce 2015 nalézán na vojenském cvičišti a na stráních pod Hrádkem, kde roste roztroušeně v suchých trávnících. Roste na vlhkých a slatinných loukách, vzácně v lužních lesích. V ČR se vyskytuje v nížinách a pahorkatinách roztroušeně až vzácně víceméně po celém území.

vlastní pozorování 2015: hojně až masově na velkých plochách, tisíce rostlin

--, C3

Na území PP se vyskytuje zcela ojediněle v loukách na úpatí svahů ve vojenském cvičišti, roztroušeně roste ve vlhčích partiích louky u hájovny a hojně zejména na úpatí této louky již v ochranném pásmu. Roste na vlhkých, vysychavých i suchých, někdy i zasolených loukách, pastvinách a na okrajích cest, v pásmu od nížin do pahorkatin, vzácně i v podhůří. V ČR se vyskytuje roztroušeně v teplejších oblastech, především na jižní Moravě a v Polabí.

vlastní pozorování 2015: desítky rostlin

--, C3

vlastní pozorování 2015: stovky rostlin

?

--, C3

Roste v suchých trávnících i partiích charakteru střídavě vlhkých luk na vojenském cvičišti i na stráních pod Hrádkem. Na stráních pod Hrádkem roste velmi hojně až masově i ve zkulturněných pravidelně sekaných loukách. Druh roste na vlhkých až mokrých loukách, v lužních lesích nebo v pobřežních křovinách. Za několik posledních desetiletí značně ubylo míst výskytu, i samotné početní stavy rostlin se snížily. Při průzkumu v roce 2015 byl nalezen ve střední vlhčí části louky u hájovny. Roste na vlhkých nebo střídavě podmáčených pastvinách, na okrajích cest a na návsích, řidčeji též na okrajích rákosin a vodních ploch, nejčastěji na zasolených či alkalických půdách. Vyhledává místa s nezapojenou vegetací. V ČR roste roztroušeně v teplých oblastech zejména severních Čech, na jižní a východní Moravě.

Na území PP jej zaznamenala v roce 2003 Kůrková (NDOP). Nalezla jej v SZ části strání pod Hrádkem, kterou porůstají mezernaté křoviny a ruderální vegetace. DALŠÍ DRUHY CÉVNATÝCH ROSTLIN ŘAZENÝCH DO KATEGORIE C4: ostřice Otrubova (Carex otrubae), ostřice pobřežní (Carex riparia), voskovka menší (Cerinthe minor), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), svízel severní (Galium boreale), svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii), oman vrbolistý (Inula salicina subsp. salicina), bradáček vejčitý (Listera ovata), pipla osmahlá (Nonea pulla), mák polní (Papaver argemone), smldník jelení (Peucedanum cervaria), prvosenka jarní (Primula veris), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), srpice barvířská (Serratula tinctoria), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), jilm habrolistý (Ulmus minor), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), violka divotvárná (Viola mirabilis)

19


Vysvětlivky ke stupňům ohrožení druhy chráněné: KO – kriticky ohrožený SO – druh silně ohrožený O – druh ohrožený druhy uvedené v červeném seznamu rostlin (Grulich 2012): C4a – druh vyžadující pozornost C3 – druh ohrožený C2 – silně ohrožených C1 – kriticky ohrožený druhy uvedené v červeném seznamu obratlovců (Plesník et al. 2003) a bezobratlých (Farkač et al. 2005): EN – ohrožený NT – téměř ohrožený VU – zranitelný LC – málo dotčený 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody PP Chlum u Nepřevázky je nově vyhlašované ZCHÚ. Hlavním podmětem je zařazení mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. EVL Chlum u Nepřevázky (CZ0210109) byla navržena k ochraně několika stanovišť na rozloze 223,34 ha. Jako PP jsou vyhlašovány nelesní partie o celkové rozloze 59,95 ha, na větší část EVL se bude vztahovat základní ochrana dle § 45c, odst. 2. zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Lokalita je dále součástí územního systému ekologické stability, regionálního biocentra Mladoboleslavský Chlum (identifikátor prvku ÚSES: 1234) o rozloze 299,64 ha. V roce 2000 byl v oblasti Chloumeckého hřbetu okresním úřadem v Mladé Boleslavi zřízen přírodní park Chlum o rozloze 1330,37 ha. V minulých letech byly na území PP realizovány některé managementové zásahy, které měly za cíl podpořit přírodní hodnoty lokality. Zejména v letech 2012 a 2013 (ale částečně i v letech předcházejících) byly zejména vyřezány rozsáhlé plochy dřevin na vojenském cvičišti a byly obnoveny některé malé vodní plošky (podrobnější výčet managementových zásahů je uveden v kap. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů). V nedávných letech byla v území zbudována naučná stezka, která prochází místy okrajem PP. Občasná managementová opatření na podporu biodiverzity v celé oblasti Chloumeckého hřbetu provádí ČSOP Klenice. b) lesní hospodářství Lesní pozemky zaujímají v PP jen malou rozlohu. Dle katastru nemovitostí se jedná o 3,65 ha (tj. 6,1 % rozlohy PP). Z toho jich je do lesních hospodářských plánů zařazeno 3,27 ha (5,5 %). Všechny spadají do LHO Mladá Boleslav (103801). Tyto pozemky se nacházejí na stráních pod Hrádkem. Jedná se o plochy ještě nedávno využívané jako zemědělská půda – sady, louky nebo pastviny. V současnosti mají podobu suchých trávníků s rozptýleným výskytem křovin a ojedinělými borovicemi až již zapojených porostů křovin. Dle výpisu z

20


hospodářské knihy LHO není během jejich platnosti navrhován žádný zásah. V rámci PP se jedná vesměs o cenné plochy suchých trávníků, které jsou jedním z předmětů ochrany navržené EVL a vyhlašované PP. Žádoucí proto je tyto plochy i dále udržovat jako plochy bezlesí. To je možné, aniž by musely být přeřazeny do jiného druhu pozemku. V rámci lesního půdního fondu mohou být klasifikovány jako bezlesí, stejně jako to je již u plochy 128Ba201. c) zemědělské hospodaření Oblast Chloumeckého hřbetu patří ke starým sídelním oblastem, jejíž osídlení se předpokládá již od neolitu. Západní a jižní úpatí Chlumu mělo pro začínající zemědělce velmi výhodnou polohu. Zemědělské využití svahů, na nichž se rozkládá PP, je tedy velmi dlouhodobé. Převážně suché trávníky, které se zde nacházely, byly v minulosti využívány nejspíše jako pastviny, později patrně i jako louky pro sklizeň sena, případně zde byly extenzivní sady ovocných dřevin (patrné na historickém leteckém snímku z roku 1954 na stráních pod Hrádkem). Ornou půdu lze předpokládat jen v omezené míře na příhodnějších stanovištích s hlubší úživnější čerstvě vlhkou půdou. Přibližně od poloviny let 20. století se rozloha zemědělské půdy v oblasti Chloumeckého hřbetu výrazně snížila. Velké plochy zemědělské půdy byly zalesněny nebo ponechány ladem a v současnosti jsou v různé míře zarostlé křovinami (zejména stráně pod Hrádkem). Od poloviny 19. století byla velká část zemědělských pozemků využívána pro vojenské účely (výcvikový prostor) a to víceméně nepřetržitě až do roku 1991. Po ukončení vojenské činnosti zemědělské hospodaření obnoveno nebylo. V současnosti se na území PP nachází pravidelně obdělávaná zemědělská půda na dvou místech. Jedná se o sekané louky za účelem sklizně sena na stráních pod Hrádkem a na louce u hájovny. Dle registru půdy LPIS se jedná o dva půdní bloky, oba v režimu konvenční hospodaření (označení půdních bloků: čtverec 700-1010, kód 2302/1 a 3614). Ostatní zemědělská činnost se území dotýká spíše jen okrajově. Jde především o hnojení a používání zemědělské chemie v polních kulturách na kontaktu s PP. To má negativní dopad zejména na plášťová společenstva keřů (ruderalizace, občasné poškození herbicidy atd.).

21


Srovnání využití pozemků v roce 1954 (vlevo) a v současnosti (vpravo). Historický snímek http://kontaminace.cenia.cz, aktuální ortofoto © ČÚZK vojenské cvičiště

stráně pod Hrádkem

d) myslivost Lokalita je součástí honitby Dobrovice (CZ2115110017). Myslivecká činnost se projevuje přítomností několika málo posedů a ojedinělých krmných zařízení. Důsledkem mysliveckého hospodaření je (dnes již obecné) přezvěření. To má v území negativní dopady zejména na schopnost přirozené obnovy lesa a také na ruderalizaci lesního podrostu. Na území PP se

22


přezvěření patrně neprojevuje nijak negativně. Naopak, na plochách vyřezaných dřevin na vojenském cvičišti v roce 2012 a 2013 zvěř významně potlačuje zmlazující dřeviny. e) rekreace a sport Rekreační a sportovní využití území je spíše extenzivní. Turisticky značené trasy se ho dotýkají jen zcela okrajově, a to jen louky u hájovny. Častěji navštěvovanými místy v blízkosti PP jsou na Chloumeckém hřbetu hradiště Chloumek I (tzv. Švédské šance) a Chloumek II (také pod názvem Hrádek). V roce 2014 zde ČSOP Klenice realizovalo naučnou stezku Přírodním parkem Chlum, která je místy vedena po hranicích PP. Zároveň zde byly při krajích PP (celý východní okraj vojenského cvičiště a západní hranice strání pod Hrádkem) obnoveny nebo nově vybudovány zpevněné nebo asfaltové cesty. Po nich jsou vedeny značené cyklostezky. Zbudováním naučné stezky, opravou či vytvořením komunikací a vyznačením cyklostezky došlo k určitému zatraktivnění území a jsou motivem pro častější pohyb návštěvníků. Lze ale předpokládat, že díky rozloze PP a vedení tras okrajovými partiemi bude vliv těchto aktivit na předměty ochrany jen nepatrný až víceméně nulový. Oblast Chloumeckého hřbetu představuje do jisté míry rekreační zónu zejména pro obyvatele nedaleké Mladé Boleslavi a tlak na rekreační využití území bude patrně vzrůstat. Momentálně je aktuální záměr zbudování tzv. freeridových cyklotratí, u kterých už by docházelo k razantnějším úpravám terénu a budování tratí mimo stávající stezky. V těchto případech již nelze vyloučit negativní dopady na předměty ochrany EVL i další biotu (eutrofizace, ruderalizace, eroze, hluk atd.). f) jiné způsoby využívání Vojenský výcvikový prostor Přibližně od poloviny 19. století byla velká část zemědělských pozemků využívána pro vojenské účely (výcvikový prostor). Nejdříve to byla rakousko-uherská armáda, od roku 1918 československá armáda a později i ruská armáda. Prostor sloužil především jako střelnice pro pěchotní zbraně. Instalovány zde byly vysoké, zdaleka viditelné betonové terče (dnes tu zůstal jediný betonový objekt při SV okraji vojenského cvičiště). Po ukončení využívání k armádním účelům bylo území ponecháno samovolnému vývoji a bez (jakéhokoliv) pravidelného managementu. Záhy zde došlo k masivní expanzi konkurenčně silných druhů, např. třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios) či dřevin, především svídy krvavé (Cornus sanguinea). Aktivitu spojenou s vojenským výcvikovým prostorem lze hodnotit z hlediska přírodních hodnot území za spíše pozitivní. Území tak bylo ušetřeno intenzivních zemědělských postupů, díky nimž by hodnotné suché trávníky a střídavě vlhké louky s největší pravděpodobností zcela zanikly. Vojenská činnost víceméně spolehlivě, společně s nepříznivými edafickými podmínkami (zejména nedostatek vody), blokovala sukcesi dřevin a polopřirozená vegetace se zde mohla stále udržovat. Skládky V prostoru vojenského cvičiště, v blízkosti severního konce obce Nepřevázka, se nachází černá skládka komunálního odpadu. V současnosti je překryta zeminou a dalšími patrně inertními navážkami. I nadále zde dochází k navážení zeminy a především zahradnického odpadu. Skládka do jisté míry představuje diverzifikaci prostředí. Vyskytuje se zde početnější skupina víceméně ruderálních druhů, některé jsou zařazeny do červeného seznamu. Pokud

23


zde bude i nadále skládkován pouze bioodpad a zemina, nepředstavuje skládka výrazněji negativní jev v PP. Ve vojenském cvičišti, v blízkosti skládky odpadu, se nachází plocha využívaná k pálení "čarodějnic". Během roku je zde shromažďována (převážně) dřevní hmota, po její shoření je spáleniště uklizeno. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy • • • • • • •

LHO Mladá Boleslav, z. o. Boleslav (103801) územní plán obce Dobrovice územní plán obce Nepřevázka územní plán sídelního útvaru Mladá Boleslav nařízení okresního úřadu v Mladé Boleslavi č.j. 4/2000 o zřízení přírodního parku Chlum nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 44, kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit Veřejný registr půdy LPIS.

2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

17 Polabí LHO Mladá Boleslav (103801) 3,27 ha 1. 1. 2012 – 31. 12. 2021 Lesní správa LHO Mladá Boleslav, z.o. Boleslav

Lesní pozemky zaujímají v PP dle aktuálního katastru nemovitostí rozlohu 3,65 ha. Z toho jich je do lesních hospodářských plánů zařazeno 3,27 ha. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Výměra a zastoupení SLT jsou uvedeny pouze pro lesní porosty na území PP (nikoliv i pro plochu bezlesí), tj. 3,03 ha. 17 Polabí Soubor lesních typů (SLT) 1C

Název SLT

Přirozená dřevinná skladba SLT

Výměra (ha)

Podíl (%)

suchá habrová doubrava

Plíva 1971: DBZ 8, HB 1, JŘ 1 Průša 1971: (DBZ,DB)7-9, HB+-1, LP1-2, BRK+-1

3,03

100 %

3,03

100 %

Celkem

24


Porovnání přirozené a současné skladby lesa Zkr Název atka dřeviny Jehličnany BO borovice lesní Listnáče DB dub zimní Z HB habr obecný JŘ jeřáb KR keře Celkem

Současné zastoupení (ha)

Současné zastoupení (%)

0,12

4

2,91 3,03

Přirozené zastoupení (ha)

Přirozené zastoupení (%)

2,79

80

0,12 0,12

10 10

3,03

100

96 100

Současné zastoupení dřevin je zpracováno podle hospodářských knih. Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů. Příloha č. M5 Mapa typologická podle OPRL. Příloha č. M6 Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů. Příloha č. T2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich. 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Dle katastru nemovitostí se vodní plochy v PP rozkládají na ploše 0,13 ha. Z hlediska využití podle katastru nemovitostí se jedná výhradně o koryta vodních toků. Ty mají podobu suchých příkopů a dle skutečného stavu se o vodní plochy nejedná. Proto jsou zahrnuty do dílčích ploch popisovaných níže v kap. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích. Totéž se týká i několika drobných tůněk ve vojenském cvičišti. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Celé území PP bylo na základě terénního šetření v roce 2015 rozděleno do 43 dílčích ploch. Jako nelesní pozemky jsou níže popsány i lesní pozemky zahrnuté do LHO, neboť dle skutečného stavu se nejedná o les (suché trávníky a křoviny) a plán péče navrhuje jejich přehodnocení na bezlesí (podrobněji kap. 3.4.2 Ostatní správně administrativní opatření).

25


Červeně jsou vyznačeny rostlinné druhy červeného seznamu, které byly na ploše zjištěny při průzkumu v roce 2015. označení výměra plochy (ha) 1 0,04

2

3

4

5

0,20

1,60

0,41

0,09

6

0,21

7

0,15

8

0,55

9

2,64

stručný popis charakteru plochy nebo objektu a dlouhodobý cíl péče Dvě malé vysychající tůňky těsně vedle sebe, bez vegetace. Dlouhodobým cílem je zajištění jejich setrvání jakožto místa pro možné rozmnožování obojživelníků. Rákosina v depresi, v níž jsou 3 vyhloubené zvodněné tůňky (výskyt řas parožnatek), místy je rákosina rozvolněná; ostřice Otrubova a o. pobřežní (Carex otrubae, C. riparia). Dlouhodobým cílem je zachování porostu rákosiny s pokud možno trvale zvodněnými tůněmi jakožto místy pro rozmnožování obojživelníků. Více degradovaná vegetace po výřezu křovin v roce 2012/2013, louka na mírném svahu s přechody suchých trávníků a nevyhraněných střídavě vlhkých luk. Dominuje většinou válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), maloplošně oman vrbolistý (Inula salicina), na většině plochy silně expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Řídký nálet dřevin, po výřezu nechaná hrušeň polnička; pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum), svízel severní (Galium boreale), oman vrbolistý (Inula salicina), srpice barvířská (Serratula tinctoria), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dlouhodobým cílem je zachování nelesního charakteru plochy občasným vyřezáním dřevin, případně posečením či přepasením. Vzhledem k silné expanzi ruderálních druhů je obnova druhově pestré polopřirozené vegetace obtížná a vynaložené prostředky na pravidelné sečení či pastvu by nemusely vést k uspokojivým výsledkům. Celkem zachovalý suchý trávník přecházející po svahu do netypické střídavě vlhké louky (zejména SZ a S partie), jen řídce nálety (hlavně bř), ve střední části segmentu také remíz větších osik; oman vrbolistý (Inula salicina), srpice barvířská (Serratula tinctoria), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), smldník jelení (Peucedanum cervaria), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Sníženina s ruderální vegetací – třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), psárka luční (Alopecurus pratensis). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Plocha je také vhodná k vytvoření menší tůně. Remíz středně vzrostlých osik s hlohem v podrostu. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Ruderální plocha s dominancí třtiny rákosovité (Calamagrostis epigeios), část zpevněná asfaltem. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Vzrostlejší porost vrb, akátu, dubu, keřů, 1 topol. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Převážně nevyhraněná vegetace na pozvolném svahu představující přechod suchých trávníků a střídavě vlhkých luk. Většinou výrazně dominuje oman vrbolistý (Inula salicina), plošky s expanzní třtinou křovištní (Calamagrostis epigeios), roztroušeně nálety; ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), smldník jelení (Peucedanum cervaria), oman vrbolistý (Inula salicina), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), koromáč olešníkový (Silaum silaus), svízel severní (Galium boreale), srpice barvířská (Serratula tinctoria). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné

26


10

11

12

0,27

3,26

3,90

13

0,54

14

0,89

15

0,15

16

0,74

17

1,17

18

0,50

travinobylinné vegetace. Celkem zachovalé, netypická, sušší střídavě vlhká louka s dominantním omanem vrbolistým (Inula salicina), velmi řídce výskyt křovin; srpice barvířská (Serratula tinctoria), svízel severní (Galium boreale), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Plocha po vyřezání dřevin v letech 2012/2013, ponechány solitéry hrušně polničky, zmlazuje hloh a trnka (keře jsou ale silně limitovány okusem zvěře). Vegetace je převážně výrazně ruderalizovaná, místy silně expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios). Má charakter přechodu suchého trávníku a střídavě vlhké louky; srpice barvířská (Serratula tinctoria), svízel severní (Galium boreale), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dlouhodobým cílem je zachování nelesního charakteru plochy občasným vyřezáním dřevin, případně posečením či přepasením. Vzhledem k silné expanzi ruderálních druhů je obnova druhově pestré polopřirozené vegetace obtížná a vynaložené prostředky na pravidelné sečení či pastvu by nemusely vést k uspokojivým výsledkům. Stráň s různě, většinou ale výrazněji degradovaným suchým trávníkem, často dominuje oman vrbolistý (Inula salicina), pomístně expanduje třtina křovištní (Calamagrostis epigeios), v dolních partiích se objevují i druhy střídavě vlhkých luk. Roztroušený výskyt křovin a dalších dřevin; ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum) smldník jelení (Peucedanum cervaria), srpice barvířská (Serratula tinctoria). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Úzký pruh náletových dřevin podél východního okraje vojenského cvičiště; jilm habrolistý (Ulmus minor), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), smldník jelení (Peucedanum cervaria), violka divotvárná (Viola mirabilis), okrotice bílá (Cephalanthera damassonium), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Zachovalý suchý trávník na svahu, většinou výrazně dominuje oman vrbolistý (Inula salicina), roztroušeně keře (více v Z a JZ části), při SZ okraji řídce i mladší břízy, v Z části více členitý reliéf (po vojenské činnosti); růže galská (Rosa gallica), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Hustá březová tyčkovina, v podrostu místy hojně růže galská (Rosa gallica). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Mezernaté porosty křovin prolínající se s rozmanitou ruderální vegetací; mák polní (Papaver argemone), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), ostřice Otrubova (Carex otrubae). Dlouhodobým cílem je udržení sukcesního stadia křovin a udržení průjezdnosti cest. Celkem zachovalý suchý trávník na mírném svahu až rovině s roztroušenými až mezernatými porosty křovin; ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), oman vrbolistý (Inula salicina), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Celkem zachovalý suchý trávník na mírném svahu s roztroušeným křovinami, dominuje hlavně oman vrbolistý (Inula salicina); ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), oman vrbolistý (Inula salicina), hrušeň

27

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 polnička (Pyrus pyraster).

19

20

21

22

1,16

0,11

0,19

0,40

23

0,27

24

0,10

25

26

27

0,15

0,17

0,29

Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Zachovalejší suchý trávník na prudkém svahu s roztroušeným křovinami, na části členitý reliéf, dominuje většinou válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum), maloplošně oman vrbolistý (Inula salicina); ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), oman vrbolistý (Inula salicina), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), hrušeň polnička (Pyrus pyraster), záraza vyšší (Orobanche elatior). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Ruderální plocha v keřích, dominuje ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a pýr plazivý (Elytrigia repens), hojněji i pcháč oset (Cirsium arvense). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Ruderální sešlapávaná plocha, skládka dřeva a větví apod., velké spáleniště. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Bez speciální péče. Stále ještě celkem zachovalý suchý trávník, v mozaice s rozvolněnými porosty křovin, dominuje válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) a oman vrbolistý (Inula salicina); ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus) hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), záraza vyšší (Orobanche elatior), oman vrbolistý (Inula salicina). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace, propojení plochy s DP 27. Ruderální plocha se skládkou zeminy a organického převážně zahrádkářského odpadu; mák polní (Papaver argemone), divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum), hlaváček letní (Adonis aestivalis), rýt barvířský (Reseda luteola). Dlouhodobým cílem péče je zajištění existence otevřené plochy bez dřevin. Suchý trávník s dominancí válečka prápořité (Brachypodium pinnatum), expanze ovsíku vyvýšeného (Arrhenatherum elatius), roztroušeně křoviny; ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), záraza vyšší (Orobnache elatior). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Křoviny a náletové dřeviny (db, bř, os, bb, hloh, svída) s plochami ruderální vegetace, expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Bez speciální péče. Ruderální plocha se sveřepem bezbranným (Bromus inermis), rákosem obecným (Phragmites australis), pcháčem osetem (Cirsium arvense), pýrem plazivým (Elytrigia repens) aj. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům. Bez speciální péče. Stále ještě celkem zachovalý suchý trávník, v mozaice s rozvolněnými porosty křovin, dominuje válečka prápořitá (Brachypodium pinnatum) a oman vrbolistý (Inula salicina); ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), záraza vyšší (Orobanche elatior), oman vrbolistý (Inula salicina). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace, propojení plochy s DP 22.

28

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 28

29

30

31

32

33

34

35

26,76

2,26

1,67

3,37

0,02

0,24

1,59

0,11

Rozsáhlé porosty křovin (zejména svída a hloh) v prostoru bývalého vojenského cvičiště, vzniklé expanzí do dřívějších suchých trávníků a netypických střídavě vlhkých luk. Místy jsou porosty dosud mírně rozvolněné. V letech 2012 a 2013 došlo na několika místech k jejich velkoplošnému vyřezání; hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dlouhodobým cílem je převážně ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Částečné jejich vyřezání a obnova travinobylinné vegetace (rozšíření některých dosud nezarostlých ploch), udržování sítě cest zpřístupňujících jednotlivé otevřené plochy. Ochuzená zkulturněná louka, pravidelně sečená. Přechody mezi vegetací charakteru suchých trávníků a mezofilních ovsíkových luk, dominují různé trávy, místy oman vrbolistý (Inula salicina); ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), oman vrbolistý (Inula salicina), kozinec dánský (Astragallus danicus) – při V okraji na hranici plochy, v místech mezernatých křovin. Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Ochuzená zkulturněná mezofilní ovsíková louka, pravidelně sečená, s přechody do suchých trávníků, dominují různé trávy; ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), oman vrbolistý (Inula salicina), černohlávek dřípený (Prunuella laciniata) – V a JV okraje. Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Převážně zapojené porosty křovin na místech dřívějších sadů a suchých trávníků, místy ještě mírně rozvolněné (zejména SV část). Z části na lesním půdním fondu (129Aa2, b2, c2, 128Ba3, b3); bradáček vejčitý (Listera ovata), ojediněle v dosud nezapojených částech a místy při krajích hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus). Dlouhodobým cílem je převážně ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Částečné jejich vyřezání (dosud nezapojené SV partie) a obnova travinobylinné vegetace. Fragment suchého trávníku zarůstající křovinami, expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios); oman vrbolistý (Inula salicina), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Zachovalý suchý trávník, duhově pestrý, bez výrazné dominanty (jen maloplošně dominuje oman vrbolistý), na lesním půdním fondu (128B201); oman vrbolistý (Inula salicina), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), bílojetel bylinný (Dorycnium herbaceum), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Celkem zachovalé suché trávníky na svazích s roztroušenými až mezernatými, místy již zapojenými křovinami, místy řídce borovice. Na lesním půdním fondu (128Ba3, 129Aa2, b2); oman vrbolistý (Inula salicina), černohlávek dřípený (Prunella laciniata), hadí mord španělský (Scorzonera hispanica), ledenec přímořský (Tetragonolobus maritimus), pcháč bezlodyžný (Cirsium acaule), pcháč bělohlavý (Cirsium eriophorum) pelyněk pontický (Artemisia pontica), hrušeň polnička (Pyrus pyraster). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou obnova a udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Keřový plášť s dominancí svídy a trnky; oman vrbolistý (Inula salicina). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez

29


36

37

38

0,05

speciální péče. Keřový plášť s dominancí svídy a trnky; oman vrbolistý (Inula salicina).

0,30

Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Již zapojené křoviny na dřívějším bezlesí.

0,73

39

0,03

40

2,80

41

0,03

42

0,20

43

0,04

Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Spíše mladší, nezapojené křoviny (hlavně v S části), mezery mezi křovinami jsou zcela ruderální. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Mez v louce se švestkami a křovinami. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Pravidelně sečená, relativně zachovalá pestřejší mezofilní ovsíková louka. Střední částí prochází mírná údolnice; v její dolní cca polovině a při úpatí svahu vegetace inklinující ke střídavě vlhkým loukám, v horní cca polovině údolnice chudá vegetace bližší vlhkým pcháčovým loukám; kosatec sibiřský (Iris sibirica), žluťucha lesklá (Thalictrum lucidum), svízel severní (Galium boreale), svízel Wirtgenův (Galium wirtgenii), koromáč olešníkový (Silaum silaus), srpice barvířská (Serratula tinctoria). Dlouhodobým cílem péče je pravidelnou údržbou udržování hodnotné travinobylinné vegetace. Malá ploška s dominantní ostřicí pobřežní (Carex riparia). Dlouhodobým cílem péče je občasnou údržbou zajištění porostu s dominancí ostřice. Lem lesa s křovinami a převážně náletovými dřevinami; os, hb, jíva, trnka, ptačí zob aj. Na J konci polykormon vrby popelavé a trnky; na SV konci několik rostlin prorostlíku dlouholistého (Bupleurum longifolium). Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče. Křovinná mez s trnkou. Dlouhodobým cílem je ponechání plochy samovolnému vývoji přírodním procesům, bez speciální péče.

Příloha č. M3 Mapa dílčích ploch a objektů. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Některá opatření za účelem podpory přírodních hodnot nejen vyhlašované PP, ale celého přírodního parku Chlum, zde provádí ČSOP Klenice (obnova tůní, kosení a vyřezávání křovin, 2014 např. tzv. Netušilova stráň s výskytem např. vstavače nachového /Orchis purpurea/). V letech 2012 a 2013 bylo přímo na ploše PP provedeno několik razantních opatření na pozemcích spravovaných AOPK ČR. Byly to: •

odstranění náletu dřevin na více místech na celkové rozloze několika ha. Na vyřezávaných plochách byly ponechány jen vzácnější druhy – hrušeň polnička (Pyrus pyraster), růže galská (Rosa gallica) či duby (Quercus sp. div.). Jednotlivé vybrané 30


• •

dílčí plochy pro managementový zákrok byly rozmístěny tak, aby byly podpořeny střídavě vlhké louky i širokolisté suché trávníky. Odstraňování křovin bylo prováděno buď formou vytrhávání celých keřů i s kořeny nebo vyřezáváním náletu s následnou aplikací chemických přípravků na pařízky. dílčí srovnání terénu na vyřezaných plochách, aby se usnadnilo plánované následné obhospodařování pozemků kosením. vyhloubení, resp. obnovení (odstraněním sedimentu ze dna) některých menších vodních plošek. Došlo k úpravě a pročištění třech tůní o rozměrech přibližně 10x15m, ploše do 150 m2 a sklonu břehů od 1:10 do 1:5. Maximální hloubka je cca 1,4 m. Odtěžená zemina byla z části využitá k zasypání nebezpečných děr a z části rozprostřena v okolí tůní.

Všechny provedené zásahy měly na předměty ochrany a výskyt významných druhů pozitivní vliv. Obnovené tůně byly spontánně znovu osídleny obojživelníky. Na vyřezaných plochách bohužel nebyl zahájen regulační management (sečení, pastva), který je pro obnovu travinobylinné vegetace nezbytnou podmínkou. Plochy mají značně ruderální charakter, dochází zde na mnoha místech k expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Zmlazují též křoviny, ty jsou ale značně limitovány silným okusem zvěře. Doporučení a závěr pro další postup v péči o PP: • • • •

•

Nejzásadnějším doporučením je bezodkladné zahájení regulačního managementu (kosení, pastva) na plochách suchých trávníků a střídavě vlhkých luk. Ideálním stavem s ohledem na předměty ochrany PP a EVL by bylo odstranění veškerých křovin a zahájení regulačního managementu na celé ploše PP. Jak ukazují plochy po odstranění křovin z let 2012 a 2013, mají tyto zásahové plochy značně ruderální charakter i expanzi třtiny křovištní (Calamagrostis epigeios). Kompromisním přístupem mezi finančními náklady a ideálním způsobem managementu PP je pravidelná údržba sítě cennějších ploch suchých trávníků a střídavě vlhkých luk v matrixu křovin. V některých místech lze křoviny ještě vyřezat, aby došlo k rozšíření nebo propojení stávajících cennějších nelesních ploch. Na výrazněji ruderálních místech, kde by byla pravidelným managementem obnova polopřirozené vegetace suchých trávníků či střídavě vlhkých luk velmi zdlouhavá, nákladná a s nejistým výsledkem, je vhodnější jen udržování stále otevřených ploch bez dřevin občasným vyřezáním, posečením či přepasením. Nelze říci, že ruderální vegetace by byla zcela bezcenná. Do značné míry je to také obohacení PP, jak botanické, tak zoologické. Tento případ se vztahuje i na některé plochy vyřezaných dřevin v letech 2012 a 2013.

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem z hlediska ochrany přírody je zachování druhově bohatých polopřirozených suchých trávníků a střídavě vlhkých luk s populacemi vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Konflikt potřeb jednotlivých významných fenoménů v PP není předpokládán. Požadavky na ochranu některých vzácnějších druhů rostlin (např. kosatec sibiřský) a hmyzu lze vyřešit úpravou managementu (především kosení), například mozaikovitou sečí či fázovým posunem seče.

31


3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les není zpracována. I když do LHO je zařazeno 3,03 ha z PP, fakticky se zde lesnicky nehospodaří. Jedná se o suché trávníky s křovinami až zapojené porosty křovin. Vzhledem k tomu, že suché trávníky jsou jedním z hlavních předmětů PP a EVL, je nutná jejich pravidelná údržba a lesní plochy jsou navrženy k přehodnocení na bezlesí (podrobněji kap. 3.4.2 Ostatní správně administrativní opatření). b) Péče o nelesní pozemky Rámcové směrnice péče o nelesní pozemky jsou vypracovány s využitím materiálu Souhrn doporučených opatření pro EVL (Štefánek et al. 2015). Jsou rozděleny nejen podle typu managementu, ale i podle typu vegetace. Mezofilní ovsíkové louky Dílčí plochy 40 – louka u hájovny a 29 a 30 – stráně pod Hrádkem. Jedná se o pravidelně sekané louky, jež jsou zahrnuty do půdních bloků LPIS. Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Kosení těžkou mechanizací 2 x za 1 rok 1 x za 1 rok těžká mechanizace (traktor) optimálně od konce května do září Vhodné je ponechávání živných pásů či jiných, nepravidelných struktur (postačí pruhy široké 2-3 m v rozestupech po 50 m). Živné plochy je nutné každopádně pokosit v následujícím roce. Posečenou biomasu je nezbytné z území odklidit. Vyloučit mulčování a hnojení. Plošku s výskytem kosatce sibiřského (Iris sibirica) na louce u hájovny viditelně označit a pokosit jen 1x za 2-3 roky.

Suché trávníky a střídavě vlhké louky Z hlediska péče zejména o suché trávníky v chráněném území je nejideálnějším způsob péče pastva – samozřejmě za předpokladu určitých upřesňujících podmínek. Je třeba pečlivě volit jak systém a intenzitu pastvy, tak i druhy pasených zvířat. Význam pastvy zvířat tkví zejména v narušení povrchu půdy, mění konkurenční poměry mezi druhy, otvírá volné prostory nutné pro generativní obnovu, odstraňuje přebytečnou biomasu a zabraňuje nežádoucí sukcesi společenstva, obvykle v neprospěch širokolistých mezofilních trav jako je např. ovsík. Velká část ohrožených druhů v xerotermních trávnících je konkurenčně poměrně slabých a je vázána 32


na rozvolněné porosty spoluvytvářené právě pastvou. Pastevní systémy se obvykle rozlišují na rotační (pasení dvou a více pastvin, kde se střídá doba pasení s dobou obrůstání oplůtku), kontinuální (nepřetržité pasení v jednom oplůtku během roku nebo pastevní sezóny) a jednorázová (jednorázové krátkodobé vypasení). Často se mylně uvažuje o extenzivní pastvě jako o vhodném způsobu péče – extenzivní pastva vede z dlouhodobého hlediska k silnému zaplevelení málo chutnými pastevními plevely, nízké estetické hodnotě udržovaných pozemků nebo k selektivnímu vyžírání v dané době nejchutnějších druhů. Patrně nejideálnějším řešením je jednorázová pastva prováděná až v druhé polovině vegetační sezóny po dobu několika málo týdnů (maximálně po dobu 4-6 týdnů). Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Pastva 1 x za 1 rok 1 x za 3 roky Pastva menších hospodářských zvířat (krátkodobě a pouze dočasně jsou přípustná i větší hospodářská zvířata – koně, skot). Optimální variantou je smíšené stádo ovcí a koz (v poměru ca 5:1). Optimální je krátkodobé relativně intenzivní přepasení v červenci, extenzivní pastva je přípustná od ca poloviny června do konce září. Při dlouhodobější pastvě je třeba zajistit nocoviště pro zvířata kvůli možné eutrofizaci mimo cenné plochy suchých trávníků a střídavě vlhkých luk. Pokud se nepodaří zajistit pastvu, je možné ji nahradit každoročním kosením (ručně či lehčí mechanizací). V tomto případě je nutné ponechávat živné plochy (živné pásy).

Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Kosení ruční nebo malou mechanizací 1 x za 1 rok 1 x za 3 roky samohybná lehká technika, ruční nástroje optimálně červenec až polovina srpna, přípustné rozpětí seče od poloviny června do konce srpna Vhodné je ponechávání živných pásů či jiných, nepravidelných struktur (tvořících ca 1/4 plochy); živné plochy je nutné každopádně pokosit v roce následujícím (nebo pokosit až na konci vegetační sezóny). Možností je i fázový posun seče. Jako živné plochy nesmějí být ponechávány porosty s dominancí nežádoucích druhů (třtina křovištní, ovsík vyvýšený) Sklizenou biomasu je nezbytné z území odklidit. Nevhodné je mulčování. Vyloučit hnojení, vápnění a obecně používání jakýchkoliv chemických prostředků. Alternativním způsobem managementu je i extenzivní pastva.

33


Typ managementu Vhodný interval Minimální interval Prac. nástroj/ hosp. zvíře

Kalendář pro management Upřesňující podmínky

Odstraňování křovin a náletových dřevin, vyřezáváním či vytrháváním 1 x za 5 let 1 x za 10 let ruční nástroje – pilka, zahradnické nůžky, mačeta, křovinořez, motorová pila mechanizace v případě vytrhávání i s kořeny (velmi účinná metoda) V období vegetačního klidu (od konce října/počátku listopadu do počátku března). Je žádoucí ponechávat jak solitérní vzrostlé dřeviny (především duby a ovocné dřeviny; a to včetně starých odumírajících stromů coby refugia xylofágního hmyzu a ptactva), tak i skupinky keřů. Cennější dřeviny (duby, růže galská etc.) je třeba vždy ponechávat. Dále je vhodné zachovávat úzké (několika metrové) pásy na kontaktu s polními kulturami. Vyřezanou biomasu je možné na místě štěpkovat (mimo cenné plochy), po určitý čas je možné štěpku zde i ponechávat, ale nesmí zde být uložena trvale. Pokud bude na vyřezaných plochách zahájen pravidelný regulační management, bude vyřezání dřevin představovat patrně jen jednorázové opatření.

c) péče o rostliny Péče o rostliny bude zabezpečována pravidelným managementem a žádnému druhu není věnována zvláštní péče. Pouze v případě kosatce sibiřského (Iris sibirica), který špatně snáší pravidelné každoroční sečení, je vhodné na ploše jeho výskytu management přizpůsobit. Kosatec se vyskytuje na plošce cca 1 m2 na louce u hájovny (DP 40). Jeho výskyt je potřeba viditelně označit (plochu cca 3 x 3 m, např. dřevěnými tyčemi) a místo pokosit jen jednou za 2-3 roky. d) péče o živočichy Žádnému živočišnému druhu není věnována zvláštní péče. Soubor opatření je navržen tak, aby byla podpořena i druhová diverzita živočichů. Při sečení ploch je žádoucí ponechávání živných pásů nebo jiných nepravidelných struktur do následujícího roku nepokosených. Vyřezávání dřevin bude probíhat v podzimních až zimních měsících, tedy mimo hnízdní období ptáků. Vhodné je zbudování několika tzv. hadníků, pro podporu zejména plazů.

34


e) jiné zásady způsoby péče – údržba cestní sítě Aby byly jednotlivé otevřené plochy suchých trávníků a střídavě vlhkých luk v matrix křovin na ploše vojenského cvičiště stále dostupné a přístupné pro pravidelný management, je také potřeba pravidelná údržba cestní sítě. Při terénním šetření v roce 2015 byly některé cesty již značně zarostlé křovinami a některé plochy travinobylinné vegetace byly přístupné již jen malými pěšinami či skrz porosty rozvolněných křovin. Cesty je potřeba proto alespoň jednou za 5 let projít a vyřezat tak, aby zde mohla projet velká mechanizace (traktor). 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Plán zásahů v lesních pozemcích zařazených do LHP (LHO) není zpracován, neboť fakticky se o les nejedná (suché trávníky a křoviny) a lesnicky se na nich nehospodaří. Navíc plán péče navrhuje jejich přehodnocení na bezlesí. Zásahy na nich jsou proto popsány níže v rámci nelesních pozemků. Tabulka T2 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich tak obsahuje jen charakteristiku plochy a návrh výše popsaného administrativního opatření. b) nelesní pozemky Modře jsou vyznačeny plochy, které z jsou hlediska managementu považovány z priorotní označení výměra doporučený zásah plochy (ha) 1 0,04 Dvě malé vysychající tůňky těsně vedle sebe, bez vegetace.

2

3

0,20

1,60

naléha- termín vost provedení

interval provádění

Během platnosti plánu péče bez zásahu, jen monitorovat jejich stav (výskyt vody, zanášení) Rákosina v depresi, v níž je několik vyhloubených tůněk Během platnosti plánu péče bez zásahu, jen monitorovat stav tůněk (výskyt vody, zanášení). V dalším decéniu bude patrně potřeba jejich obnova. Více degradovaná vegetace po výřezu křovin v roce 2012/2013. Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Asi až po provedení prvního zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem.

4

0,41

Pokud plocha nebude pokosena či přepasena, bude nutné provést ke konci platnosti plánu péče vyřezání křovin 1 Celkem zachovalý suchý trávník přecházející po svahu do netypické střídavě vlhké louky. Vyřezání dřevin (ponechání vzrostlejšího remízku vprostřed DP). V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1

35

1 x 3 roky

červenec-srpen

listopadbřezen

1 x za 10 let


0,09

Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sníženina s ruderální vegetací.

6

0,21

Vytvoření tůně o ploše do 150 m2, s maximální hloubkou 1,5 m. Remíz středně vzrostlých osik s hlohem v podrostu.

7

0,15

8

0,55

9

2,64

5

10

11

12

0,27

3,26

3,90

13

0,54

14

0,89

1

1 x za rok

červenec-srpen

3

bez omezení

jednorázové opatření

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

1

listopadbřezen

1 x za 10 let

1

1 x za rok

červenec-srpen

1 x 3 roky

červenec-srpen

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

listopadbřezen 1 x za rok

1 x za 10 let červenec-srpen

Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Ruderální plocha s dominancí třtiny rákosovité, část zpevněná asfaltem. Bez zásahu. Vzrostlejší porost vrb, akátu, dubu, keřů, 1 topol. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Nevyhraněná vegetace na pozvolném svahu od suchých trávníků po netypické střídavě vlhké louky. Vyřezání dřevin (ponechání dubů, hrušně polničky). V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Až po provedení prvního zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem. 1 Zachovalejší, netypická sušší střídavě vlhká louka. Vyřezání dřevin (v případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením). Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Až po provedení prvního zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem. Více degradovaná vegetace po vyřezání dřevin v letech 2012/2013, ponechány solitéry dřevin. Vegetace je převážně výrazně ruderalizovaná.

Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Asi až po provedení prvního zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem. Pokud plocha nebude pokosena či přepasena, bude nutné provést ke konci platnosti plánu péče vyřezání křovin. 1 Stráň s většinou výrazněji degradovaným suchým trávníkem. Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 2 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem je patrně nemožné. 1 Úzký pruh náletových dřevin podél východního okraje vojenského cvičiště. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Zachovalý suchý trávník, roztroušeně keře (více v Z a JZ části), při SZ okraji řídce i mladší břízy, v Z části více členitý reliéf. Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 2 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. 1

36


15

0,15

16

0,74

17

18

19

1,17

0,50

1,16

20

0,11

21

0,19

22

0,4

Sečení traktorem je patrně nemožné. Hustá březová tyčkovina. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Mezernaté porosty křovin prolínající se s rozmanitou ruderální vegetací. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Pouze udržování průjezdnosti cest. Celkem zachovalý suchý trávník s roztroušenými až mezernatými porosty křovin. Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Až po provedení první ho zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem. 1 Zachovalý suchý trávník s křovinami.

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Až po provedení prvního zásahu bude možné posoudit, zda bude možné plochu sekat i traktorem. 1 Zachovalejší suchý trávník na prudkém svahu s roztroušeným křovinami, na části členitý reliéf.

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem je zcela nemožné. 1 Ruderální plocha v keřích.

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

listopadbřezen

1 x za 10 let

1 x za rok

červenec-srpen

Bez zásahu. Ruderální sešlapávaná plocha, skládka dřeva a větví apod., velké spáleniště. Bez zásahu, monitorovat skládkovou plochu se spáleništěm. Celkem zachovalý suchý trávník, v mozaice s rozvolněnými porosty křovin. Vyřezání dřevin, propojení s DP 27. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem je zcela nemožné. 1 Ruderální plocha se skládkou zeminy a organického převážně zahrádkářského odpadu.

23

0,27

24

0,10

Bez zásahu, monitorovat skládkovou plochu. Suchý trávník, roztroušeně křoviny.

0,15

Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 2 Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem je zcela nemožné. 1 Křoviny a náletové dřeviny s ruderální vegetací.

25

37


26

0,17

27

0,29

28

26,76

Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Ruderální plocha. Bez zásahu. Celkem zachovalý suchý trávník, v mozaice s rozvolněnými porosty křovin. Vyřezání dřevin, propojení s DP 22. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem je zcela nemožné. Rozsáhlé porosty křovin.

1

listopadbřezen

1 x za 10 let

1

1 x za rok

červenec-srpen

1

listopadbřezen

1 x za 10 let

1

1 x za rok

červenec-srpen

1

2 x za rok

konec květnazáří

Sečení traktorem. 1 Převážně zapojené porosty křovin na místech dřívějších sadů a suchých trávníků, z části na lesním půdním fondu (129Aa2, b2, c2, 128Ba3, b3).

2 x za rok


2

listopadbřezen

1 x za 10 let

2

1 x za rok

červenec-srpen

Vyřezání dřevin. V případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením. 1 Sečení malou mechanizací. 1 Zachovalý suchý trávník, na lesním půdním fondu (128B201).

listopadbřezen 1 x za rok

1 x za 10 let červenec-srpen

Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Suché trávníky s roztroušenými, místy již zapojenými křovinami, místy řídce borovice. Na lesním půdním fondu (128Ba3, 129Aa2, b2).

1

1 x za rok

červenec-srpen

1

listopadbřezen

1 x za 10 let

1

1 x za rok

červenec-srpen

Převážně bez zásahu.

29 30 31

2,26

Dílčí vyřezání – rozšíření některých ploch suchých trávníků a střídavě vlhkých luk (viz zákres v mapě M4), udržování průjezdnosti cest. Zahájení regulačního managementu na nově vyřezaných plochách (kosení, pastva). Ochuzená zkulturněná louka.

1,67

Sečení traktorem. Ochuzená zkulturněná louka.

3,37

Převážně bez zásahu.

32

0,02

33

0,24

34

1,59

35

0,11

Dílčí vyřezání – v JV dosud ne zcela zapojené části (v případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením). Sečení malou mechanizací, alternativně pastva na nově vyřezané ploše. Sečení traktorem patrně nebude možné. Fragment suchého trávníku zarůstající křovinami.

Vyřezání dřevin (v případě zahájení regulačního managementu bude výřez jednorázovým opatřením). Ponechání starých ovocných stromů. Sečení malou mechanizací, alternativně pastva. Sečení traktorem nebude zřejmě možné. Keřový plášť s dominancí svídy a trnky. Bez zásahu.

38

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky na období 2016-2025 36

0,05

Keřový plášť s dominancí svídy a trnky.

37

0,30

Bez zásahu. Již zapojené křoviny na dřívějším bezlesí.

38

0,73

39

0,03

40

2,80

41

0,03

42

0,20

43

0,04

Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Spíše mladší, nezapojené křoviny (hlavně v S části) s ruderální vegetací. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Mez v louce se švestkami a křovinami. Bez zásahu. Relativně zachovalá pestřejší, převážně mezofilní ovsíková louka. Sečení traktorem (označení plochy s kosatcem sibiřským, která bude sečena jen 1x za 2-3 roky). Malá ploška s dominantní ostřicí pobřežní.

1

2 x za rok


Bez zásahu. V sušších letech posečení v rámci sousední mezofilní louky v DP 40. Lem lesa s křovinami a převážně náletovými dřevinami. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji. Křovinná mez s trnkou. Bez zásahu, ponechání samovolnému vývoji.

Příloha č. M4 Mapa zásahů 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Ochranné pásmo PP je vyhlašované. V ochranném pásmu PP je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody k činnostem a zásahům, jež jsou stanoveny v § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. Těmi jsou stavební činnosti, terénní a vodohospodářské úpravy, použití chemických prostředků, změny kultury pozemku a stanovení způsobu hospodaření v lesích. Další omezení nebo požadavky na způsob hospodaření určeny nejsou. 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Protože se jedná o nově vyhlašovanou PP, bude nutné ji v terénu vyznačit. Plán péče navrhuje umístění dvaceti hraničních cedulí na hlavní přístupové cesty a některé lomové body (viz. mapová příloha M4). Pruhové značení bude vhodné provést v místech, kde je PP na kontaktu s lesními porosty. Je to východní okraj vojenského cvičiště podél nově vybudované (obnovené) cesty a jihovýchodní až jižní hranice louky u hájovny. V případě těch pozemků, které do přírodní památky zasahují pouze částí, je třeba provést geodetické zaměření.

39


3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území 3.4.1. Ochranné podmínky Základní ochranné podmínky vyplývají pro danou kategorii chráněného území (přírodní památka) z § 36 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného ustanovení jsou zakázány změny nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození. Bližší ochranné podmínky budou stanoveny zřizovacím právním předpisem, kterým bude nařízení vydané radou Středočeského kraje. Jsou navrženy v následujícím znění: Jen s předchozím písemným souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v přírodní památce: • provádět změny druhu pozemků a způsob jejich využití podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)), • umožňovat, povolovat nebo provádět změny v území spočívající ve změnách jeho využití, prostorového uspořádání, včetně umísťování a povolování staveb a jejich částí i změn, podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů), • provádět stavební činnost, na kterou se nevztahují povolení, souhlasy, nebo jiná opatření podle zvláštních právních předpisů, uvedená v bodě b), • těžit horniny a nerosty, provádět hornickou činnost, geologické práce a povolovat tyto činnosti ve smyslu zvláštních právních předpisů (např. zákon České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon České národní rady č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů), • provádět terénní úpravy, navážky a zemní práce, • • • • • •

• •

uměle rozšiřovat a vysazovat rostliny a živočichy, krmit a přikrmovat zvěř, umísťovat nová myslivecká zařízení, která způsobují kumulaci zvěře (krmelce, lizy apod.), ukládat odpady, tábořit, pořádat hromadné společenské a sportovní akce, vjíždět a parkovat motorovými dopravními prostředky; toto omezení se netýká vozidel Policie České republiky, obecní policie, ozbrojených sil České republiky při plnění úkolů ozbrojených sil a dalších orgánů veřejné správy při výkonu veřejné správy, vozidel zdravotnických záchranných služeb, veterinární služby a dále účelové techniky pro účely údržby pozemků; používat hnojiva, chemikálie a biocidy, narušovat půdní povrch, s výjimkou zásahů prováděných v souladu s plánem péče, zřizovat nové veřejně přístupné účelové komunikace, stezky, pěšiny a turistické trasy.

40


3.4.2 Ostatní správně administrativní opatření Po vyhlášení ZCHÚ bude třeba provést zápis ochrany pozemků do evidence katastru nemovitostí. V případě těch pozemků, které do přírodní památky zasahují pouze částí, je třeba provést geodetické zaměření. Neměnit u žádné parcely druh pozemku na les, ani u pozemků zarostlých křovinami či náletovými dřevinami. Pokud je pozemek veden jako les a zařazen do LHP/LHO, tak to značně omezuje škálu managementových opatření. Zvláště pokud je jejich cílem obnova travinobylinné vegetace, která je hlavním předmětem ochrany PP a EVL. To je případ několika ploch na stráních pod Hrádkem. Dle současného prostorového dělení lesa v rámci LHO Mladá Boleslav se jedná o porosty 128Ba3, 128Bb3, 129Aa2, 129Ab2 a 129Ac2. Jedná se o dřívější zemědělské plochy, tvořené v současnosti cennými suchými trávníky a různě zapojenými porosty křovin. Aby bylo možné suché trávníky obnovit a udržovat bez administrativních překážek, je nutné provést přehodnocení klasifikace pozemků. Možnosti jsou dvě. 1) Provést změnu druhu pozemku v katastru nemovitosti na trvalý travní porost či ostatní plochu. 2) Patrně jednodušší možností je v rámci lesního půdního fondu provést změnu klasifikace porostů na bezlesí, stejně jako to je u plochy cenného suchého trávníku 128Ba201. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Území PP je součástí přírodního parku Chlum, který do určité míry slouží jako rekreační oblast pro obyvatele blízké Mladé Boleslavi. V roce 2014 byla při hranicích PP zřízena nová naučná stezka a byly zde obnoveny/vybudovány cesty. Tím lokalita do určité míry nabyla na atraktivnosti pro návštěvníky z řad široké veřejnosti. Všechny značené turistické trasy a cyklotrasy i naučná stezka jsou vedeny po hranicích PP. Současné běžné rekreační využívání, turistika apod. na území nemá významnější negativní vliv a využívání v tomto ohledu není nutné regulovat. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Po vyhlášení PP je vhodné umístění informačních panelů referujících o jejích přírodních hodnotách. Plán péče navrhuje tři panely, každý u jednotlivé dílčí části PP (louka u hájovny, vojenské cvičiště, stráně pod Hrádkem). Každý z panelů může být do určité míry zaměřen na dílčí část, u které se nachází. Ke vzdělávání též slouží nová naučná stezka z roku 2014, která je místy vedena po hranicích PP. Území PP je možné využívat k přírodovědeckým exkurzím a ekologickovýchovným akcím (např. akce typu "vítání ptačího zpěvu"). 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území V rámci tohoto plánu péče byl proveden průzkum botanický. Víceméně průběžně jsou v území sledováni obojživelníci, na ploše vojenského cvičiště byl proveden průzkum motýlů (Kadlec, 2009, údaje z NDOP), v těsném sousedství PP byli zkoumáni pavouci (Čejka 2011)

41


a víceméně průběžně jsou zde zaznamenávána ornitologická pozorování (údaje z NDOP). Nutno konstatovat, že z hlediska zoologického je PP jen velice málo prozkoumaným územím, i když lze přepokládat jeho vysokou hodnotu i po této stránce. Proto je v PP velice žádoucí zpracovat: • podrobnější průzkum ornitologický • podrobnější průzkum herpetologický • rozsáhlejší průzkum entomologický, zaměřený především na následující skupiny: brouci (Coleoptera), rovnokřídlí (Orthoptera), blanokřídlí (Hymenoptera), motýli (Lepideroptera, denní i noční), pavouci (Araneae).

4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)

Jednorázové a časově omezené zásahy Pruhové značení na dřevinách (kalkulována je délka 0,7 km s cenou 1500 Kč/1 km) Výroba a instalace 20 ks hraničních cedulí se státním znakem (3200 Kč/ks) Výroba a instalace tří informačních panelů (14000 Kč/ks) Vybudování tůně v DP 5, o rozloze do 150 m2 a max. hloubce 1,5 m Vyřezání dřevin (Pzn. 1) Přírodovědecké průzkumy ornitologický herpetologický pavouci hmyz (Coleoptera, Orthoptera, Hymenoptera, Lepideroptera) Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy Sečení traktorem 2 x ročně, včetně uklizení a odvezení mimo lokalitu (Pzn. 2) Sečení ruční nebo malou mechanizací včetně uklizení a odvezení mimo lokalitu na vybraných plochách 1 x za 3 roky, alternativně pastva (Pzn. 3) Sečení ruční nebo malou mechanizací včetně uklizení a odvezení mimo lokalitu, na vybraných plochách 1 x za rok, alternativně pastva (Pzn. 4) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

42

Orientační náklady za rok (Kč)

Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč)

----------

1050

----------

64000

----------

42000 20000

---------

577500

-------------------------------------

30000 15000 20000 50000

----------

819550

----------

130000

1300000

98000

294000

336600

3366000 4960000 5779550


Ceny vycházejí z ceníku AOPK ČR pro rok 2015 Pzn. 1: Kalkulována je celková plocha 15 ha. Protože se po výřezu dřevin předpokládá nastolení regulačního managementu, je vyřezání bráno jako jednorázový zásah. Podle sazebníku managementových prací AOPK byla pro kalkulaci zvolena položka roztroušený porost trnitých keřů (hloh, šípek, trnky, akát), průměr řezné plochy do 6 cm se sazbou 38500 Kč/ha. Pzn. 2: Kalkulovány byly DP 29, 30 a 40 o souhrnné rozloze 6,75 ha. Protože jsou na těchto DP navrženy 2 seče za rok, odpovídá roční sekaná plocha rozloze 13,5 ha. Podle sazebníku AOPK jsou náklady na kosení těžkou mechanizací 10000 Kč/ha. Všechny takto sečené DP jsou v současnosti zahrnuty do půdních bloků LPIS a jsou využívány pro zemědělské hospodaření. Pokud tomu bude tak i nadále, orgán ochrany přírody nebude muset sečení těchto ploch zajišťovat. Pzn. 3: Pro sečení 1 x za 3 roky byla kalkulována celková plocha 4,9 ha (DP 3 a 11) s cenou 20000 Kč/ha. Plochy jsou rovinaté, ale je uvažováno dlouhodobé neobhospodařování. Alternativním zásahem je krátkodobé intenzivnější přepasení. Pzn. 4: Pro sečení 1 x za rok byla kalkulována celková plocha 15,3 ha s cenou 22000 Kč/ha. Plochy jsou různé svažitosti a členitosti, uvažováno je i dlouhodobé neobhospodařování. Alternativním zásahem je krátkodobé intenzivnější přepasení. 4.2 Použité podklady a zdroje informací Čejka M. (2011): Ekologická charakteristika araneocenóz Přírodního parku Chlum se zaměřením na fenologii druhu Atypus piceus. Ms., dipl. práce, depon. in: Ostravská univerzita, Přírodověd. fak., kat. biologie a ekologie: 48 pp. + přílohy. Demek J. (ed.) (1987): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Praha, Academia. Farkač J., Král D. et Škorpík M. [eds.] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. List of threatened species in the Czech Republic. Invertebrates. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Gerža M. (2015): Botanický průzkum přírodní památky Chlum u Nepřevázky. Ms., depon. in Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, Praha. Grulich V. (2012): Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. Preslia 84: 631–645. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. et Lusty P. (eds.) (2010): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. Ložek V., Kubíková J., Špryňar P. et al. (2005): Střední Čechy. In: Mackovčin P et Sedláček M. (eds): Chráněná území ČR, svazek XIII. AOPK ČR a Ekocentrum Brno, Praha. Neuhäuserová Z. (2008): Závěrečná zpráva projektu 02023908 „Monitoring obojživelníků v Přírodním parku Chlum“. Ms., depon. in ZO ČSOP Klenice č. 08/01, Mladá Boleslav. Neuhäuslová Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Academia, Praha.

43


Plesník J., Hanzal V. et Brejšková L. [eds.] (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. List of threatened species in the Czech Republic. Vertebrates. AOPK ČR, Praha. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Stud. Geogr. 16: 1 – 79. Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500 000. Geografický ústav ČSAV, Brno. Skalický V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In Hejný S., Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1: 103–121, Academia, Praha. Štefánek M., Pipek J. et Spilka J. (2015): Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Chlum u Nepřevázky, CZ0210109. AOPK ČR. Internetové zdroje AOPK ČR. NDOP (nálezová databáze ochrany přírody). [on-line databáze; portal.nature.cz]. AOPK ČR. Ústřední seznam ochrany přírody, URL: http://drusop.nature.cz/ Český ústav zeměměřičský a katastrální, Nahlížení do katastru nemovitostí, URL: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ CENIA, Národní inventarizace kontaminovaných míst, historické letecké ortofotosnímky URL: http://kontaminace.cenia.cz/). Katalog mapových informací o lesním a mysliveckém hospodářství ČR Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa, URL: http://uhul.cz/mapy/katalog-mapovych-informaci.php mapový server Mapy.cz, URL: http://www.mapy.cz/ 4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky DP – dílčí plocha IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody) LHO – lesní hospodářské osnovy NDOP – nálezová databáze ochrany přírody OP – ochranné pásmo OOP – orgán ochrany přírody PP – přírodní památka SLT – soubor lesních typů ZCHÚ – zvláště chráněné území 4.4 Zhotovitel plánu péče Mgr. Michal Gerža Sedloňov 133, 517 91 Deštné v Orlických horách e-mail: [email protected], tel. 776 829 741 IČO: 72804602

44


5. Obsah 1 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6 1.7 1.7.1 1.7.2 1.8 1.9 2 2.1 2.2 2.3 2.4 2.4.1 2.4.2 2.4.3 2.5 2.6 3 3.1 3.1.1 3.1.2 3.2 3.3 3.4 3.4.1 3.4.2 3.5 3.6 3.7 4 4.1 4.2 4.3 4.4

Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Základní údaje o nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Ochranné podmínky Ostatní správně administrativní opatření Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Zhotovitel plánu péče

45

3 3 3 3 4 4 5 5 5 5 7 7 7 7 20 24 24 24 25 25 30 31 32 32 32 35 39 39 40 40 41 41 41 41 42 42 43 44 44


Přehled příloh Příloha M1 - Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 - Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 - Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4 - Mapa zásahů Příloha M5 - Mapa typologická podle OPRL Příloha M6 - Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M7 - Mapa výskytu vybraných předmětů ochrany a významných jevů Příloha T1 - Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Příloha T2 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Fotodokumentace - příloha na CD

46

Plán péče o přírodní památku Chlum u Nepřevázky

Recommend Documents