Aktualizace Programu obnovy venkova Městyse Chlum u Třeboně pro Lutovou, Mirochov , Žíteč
Aktualizace Programu obnovy venkova na období 2015 – 2022 Městyse Chlum u Třeboně Městys Chlum u Třeboně Náměstí 115 378 04 Chlum u Třeboně IČ: 00246816 Schváleno zastupitelstvem městyse Chlum u Třeboně dne 9.12.2014 usnesením č. 19/2014.
Ing. Petr Kolezsar starosta
Zpracoval: Jaroslav Ambrož, místostarosta Jana Skalická 1
Obsah Obsah ................................................................................................................... 2 1 Úvod .............................................................................................................. 3 2 Charakteristika obce ............................................................................. ........ 4 3 Shrnutí výsledků dosavadní realizace POV................................................... 11 4 Program obnovy venkova na období 2015 – 2022........................................ 12 5 Příloha – fotodokumentace plánovaných akcí …...........................................13
2
1 Úvod Z důvodu zájmu o zvýšení koncepčnosti při řízení a rozvoje Městyse Chlum u Třeboně byla vypracována tato aktualizace Programu obnovy venkova pro řešení potřeb obcí Lutová, Mirochov, Žíteč. Schvalování plánu akcí je vždy plně v kompetenci zastupitelstva obce. Podnětem pro vypracování tohoto materiálu byly: minulé zkušenosti s vyšší efektivností řešení dílčích problému rozvoje obcí problematická tvorba rozpočtových zdrojů městyse dosavadní zapojení do regionálních forem spolupráce MAS Tento materiál je vypracován na období 2015 – 2022. Změny budou řešeny dílčími aktualizacemi.
3
Charakteristika obce 2.1 Historie Třeboňsko, dlouhá staletí jen území několika obchodních stezek, území rozsáhlých panenských lesů, mokřad, močálů a řek, bylo vzhledem ke své nepřístupnosti významněji osídleno teprve ve druhé polovině 12. století, kdy vzniká malá osada, pozdější město Třeboň. První zmínka o vsi Chlum pochází z konce 13. století. V roce 1399 kupuje Chlumecký poplužní dvůr špitál na Svinenském předměstí v Třeboni. Na počátku 15. století patří Chlum a přilehlé vesnice Rožmberkům. Od 15. do 19. století se v držení Chlumeckého panství vystřídalo několik majitelů, významný je rod Fünfkirchenů a Stadionů. V roce 1861 se Chlum stává majetkem Habsburků. Posledním pánem na Chlumu byl František Ferdinand d´Este. V 16. století se mění tvářnost krajiny zakládáním rybníků, především díky Mikuláši Ruthardovi z Malešova. 18. a 19. století zaznamenává rozkvět průmyslu (železárna, sklárna), drobných řemesel, rybářství, lesnictví, zemědělství, hospodaření na statcích, daří se spolkovému životu. Po 1. světové válce spadá panství pod Ředitelství státních lesů a statků v Praze. Mezi světovými válkami se stává Chlum u Třeboně díky malebné venkovské krajině a rovněž díky mimořádně zdařilé kompozici kostelního návrší s přilehlým zámeckým areálem vyhledávaným letoviskem vyšších a středních vrstev, stejně tak jako trempů a skautů. V okolí jsou zakládány osady a letní tábory. Druhá polovina 20. století probíhá ve znamení železné opony, kolektivizace zemědělství a hromadné rekreace pracujících spojené s výstavbou nových ubytovacích kapacit. Rozvíjí se lehká průmyslová výroba. Mezi významné zaměstnavatele v té době patří sklátrna, která pokračuje ve staleté tradici výroby skla na území obce. Po roce 1989 se výrazně mění situace obce. Otevření hranic a zlepšená hospodářská situace veřejného sektoru přinášejí nové příležitosti. Je budována nová veřejná infrastruktura (vodovod, kanalizace, částečná plynofikace, místní komunikace). Na druhé straně zvýšený konkurenční tlak a nová ekonomická situaceje doprovázen útlumem tradičních odvětví (sklářské výroby). Chlum u Třeboně již od začátku 90. let postupně ztrácí své mimořádné postavení oblíbeného letoviska s masovou návštěvností i kvůli nebývalým možnostem v cestování, zejména do zahraničí, větším nárokům a poptávce po komfortu, službách, zábavě, sportovním vyžití. Horšící se kvalita vody v rybnících netáhne již tolik turisty k vodním radovánkám a sportům, o to víc se ale rozvíjí cykloturistika. Došlo k poklesu zájmu zahraničních zájemců o odstřel bažantů v bažantnici. Mění se ekonomická základna obce a v souvislosti s negativními dopady (především krachu sklárny a ukončením výuky v Integrované střední škole sklářské) dochází k odstěhování řady rodin a ostatních obyvatel a zvyšuje se též nezaměstnanost. Mění se také struktura obyvatel, související s celoevropským stárnutím populace a porodností pod hranicí reprodukce národa s 1,2 dítětem na ženu. Zaniká jedna mateřská škola, v základní škole dochází k rychlému úbytku žáků, který se asi během 10 let redukuje o 50%, koncem r. 2014 má základní škola 153 dětí v devíti třídách, mateřskou školu navštěvuje 60 dětí. Zaměstnanost nacházejí obyvatelé ve sféře služeb, školství, obchodu, zdravotnictví, sezonně v oblasti turistického ruchu, zejména ubytovacích službách a pohostinství. Velice redukovaně ve sféře rybářství a lesnictví, mírné oživení nastalo v oblasti soukromého podnikání, stavebnictví, drobné průmyslové výroby. Většina obyvatel za prací dojíždí, řada živitelů rodin přijíždí domů jen na 4
víkendy, či je dlouhodobě mimo domov.Tyto rizikové faktory vedou k rozpadu mnohých rodin. Prohlubuje se sociální problematika neúplné rodiny, zadluženost rodin, exekuční řízení, nízké příjmy. I z těchto důvodů se mimo sezonu neudrží pohostinství a restaurace, některá pohostinství nutí své provozy uzavřít. Rovněž tržby v obchodech jsou mimo sezonu výrazně nižší. Majetek městyse se postupně redukuje: Městys spravuje Dům s pečovatelskou službou, knihovnu, infocentrum, veřejné WC, budovy MŠ a ZŠ, Dům dětí, technickou provozovnu, kemp Hejtman jih, skládku Spálenec, bytový fond v budově bývalého pivovaru čp. 7, dům čp. 466 na Sídlišti F. Hrubína, dům čp. 337 v Alšově ulici a čp. 356 na Náměstí. Dále poměrně významně hospodaří v lesnictví. Historický vývoj nepůsobí příznivě, přesto je výzvou pro nové příležitosti. Ty je dobré hledat ve sféře služeb, péče o seniory, v pečovatelské, ošetřovatelské, domácí hospicové péči, tj. po službách, ve kterých je ve společnosti vysoká poptávka (DD, azylové domy pro matky s dětmi, terénní sociální práci), dále v oblasti turistického ruchu s vyšším standardem a nabídkou atraktivních programů, přeshraniční spolupráce. 2.2 Geografie, dopravní dostupnost, správní uspořádání Městys Chlum u Třeboně se nachází 15 km jihovýchodně od Třeboně a 25 km jižně od Jindřichova Hradce v bezprostřední blízkosti rakouských hranic (hraniční přechod Chlum/Schlag). Spadá pod Jihočeský kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností a pověřeným úřadem je město Třeboň. Obec je členem Svazku obcí Třeboňsko. Chlum u Třeboně se dělí na čtyři místní části Chlum u Třeboně, Lutová, Mirochov a Žíteč. Městys má rovněž čtyři katastry. Zástavba centrální místní části má smíšený charakter odrážející jednotlivá období vývoje městyse. Významnou dominantou je barokní komplex kostela Nanebevzetí Panny Marie. Zástavba dalších místních částí zachovává hodnotný venkovský ráz zasazený do kulturní krajiny Třeboňska. Městys Chlum u Třeboně je v dostupnosti služeb a pracovních příležitostí spádovým centrem pro přilehlé obce v okolí (Hamr, Staňkov). Celková katastrální plocha městyse je poměrně rozsáhlá, činí 4 738 ha. Její strukturu využití uvádí následující tabulka. Tabulka 1 – struktura využití katastrálního území městyse výměra ha
v%
Katastrální plocha celkem
4 738
100
Zemědělská půda
1 443
30
Orná půda
788
16
54
1
601
14
3 295
70
2 010
42
919
19
48
1
317
7
Zahrady Trvalé travní porosty Nezemědělská půda Lesní pozemky Vodní plochy Zastavěné plochy a nádvoří Ostatní plochy Zdroj: ČSÚ 2013
5
Dopravní napojení na spádová centra je poměrně dobré. Městys leží nedaleko významné silnice 1. třídy I/24 směr Třeboň (I/34) – Suchdol nad Lužnicí – Halámky (Rakousko). Jednotlivé místní části propojuje komunikace 2. třídy II/153 z Majdaleny (I/24) do Lásenice (J. Hradec, I/34). Nejbližší železniční stanice v obci Majdalena se nachází cca 5 km od centra městyse. Dopravní dostupnost mimo železnici zajišťují autobusy hromadné dopravy cca 15 spoji denně. Území obce protíná několik cyklotras vedených převážně po místních komunikacích a komunikaci II/153. Vzhledem k šířce těchto komunikací mohou být setkání motoristů s cyklisty v letních měsících poměrně riziková. Vhodné je nasměrování cyklistů na obslužné komunikace tam, kde je to vhodné a možné budováním cyklostezek. Dopravní napojení na sousední Rakousko je historicky omezené. Přímý hraniční přechod do Litschau má výzbnam turistický i dopravní, v poslední době přispívá i k usnadnění vzájemných návštěv při kulturních akcích. Njebližší silniční spojení vede přes hraniční přechod Halámky (23 km). 2.3 Demografický vývoj, bydlení, trh práce Území městyse trvale obývá 2 050 (ČSÚ 2013). Počet obyvatel v posledních dvaceti letech mírně klesá (2 270 obyvatel v roce 1991) při zvýšené migraci v minulých letech spojené s odchodem některých profesí. Městys má potenciál ke zvyšování počtu obyvatel v rámci schváleného územního plánu a jsou určeny pozemky pro výstavbu rodinných domů s dostupnou potřebnou infrastrukturou v místních částech. Aktuální dostupnost nájemného bydlení je dobrá. Sídliště Františka Hrubína tvořící podstatnou část bytového fondu obce prošlo revitalizací jednotlivých domů. Tabulka 2 – počet obyvatel v jednotlivých místních částech městyse
Místní část Chlum u Třeboně Lutová
Počet obyvatel 1 692 98
Mirochov
101
Žíteč
159
Zdroj: ČSÚ k 31.12.2013
V oblasti dostupnosti služeb a pracovních příležitostí je regionálním spádovým centrem město Třeboň. V posledních letech se postupně zlepšuje dostupnost pracovních příležitostí, která se prudce zhoršila v souvislosti s ukončení činnosti (či jejím útlumem) průmyslových podniků a se snížením ekonomického významu cestovního ruchu v devadesátých letech. Nezaměstnanost v roce 2013 dosahovala v obci průměrně 8,4% (ČSÚ). Částečná závislost místní ekonomiky na cestovním ruchu souvisí s přetrvávající sezónní nezaměstnaností. Pracovní uplatnění je poměrně diverzifikováno. Nejvíce pracovních příležitostí dáva oblast obchodu a služeb (37,6%). Významnými zaměstnavateli s podílem nad 10% jsou sektory průmyslu a stavebnictví. Podstatný je stále přínos zemědělství, lesnictví a rabářství. V obci je významný podíl živnostníků (337 – ČSÚ 2013). Za prací dojíždí cca 50% ekonomicky aktivních obyvatel a je třeba stále vytvářet vhodné podmínky pro vznik nových pracovních míst na území obce. Výraznou konkurenční nevýhodou a bariérou rozvoje obce je nedostatek prostor pro průmyslovou produkci a začínající drobné podnikatele. Určitým omezujícím faktorem rozvoje výrobních odvětví je i lokalizace na území CHKO Třeboňsko. CHKO může být ale na druhou stranu přitažlivá pro určité druhy podnikání, např. agroturistiku. Příležitostí zlepšení dostupnosti pracovních příležitostí je oživení průmyslové zóny sklárny, která je zatím zcela nevyužitá. Jelikož je však v soukromých 6
rukou, má městys malé možnosti k ovlivnění. Zahrnutí nové průmyslové zóny do nového územního plánu je vhodné. 2.4 Základní veřejná infrastruktura Obec spravuje celkem 44 km místních komunikací. Chodníky v obci jsou na řadě míst nevyhovující či zcela chybí. Část místních komunikací vyžaduje rekonstrukci případně modernizaci. Část komunikací prošla rekonstrukcí v minulých letech. Veřejné osvětlení v obci je díky investicím z posledních let částečně v dobrém technickém stavu, část veřejného osvětlení dále žádá rekonstrukci. V minulých letech byl postupně do všech místních částí zaveden vodov, kanalizace a vybudována ČOV. Veškerá vodohospodářská infrastruktura je v majetku obce. V obci byla provedena částečná plynofikace. Byla vybudována a zprovozněna skládka Spálenec. Mezi základní občanskou vybavenost obce patří mateřská a základní škola. Kapacitně a dispozičně vyhovující objekty jsou postupně s přispěním dotačních prostředků modernizovány na odpovídající úroveň. V nedávné době proběhla zdařilá rekonstrukce základní školy (zateplení, výměna oken a fasáda) a objektu bývalé fary na Dům dětí. Dalším krokem je využití prostor bývalé školní zahrady na učebnu v přírodě a víceúčelový areál pro děti a mládež a dalším důležitým aktuálním úkolem je vybudování tělocvičny. Sportovní areál TJ Jiskra se dočkal rekonstrukce zázemí a je postupně obnovován, městys se připravuje v r. 2015 na jeho převzetí do správy. Dále městys provozuje již výše zmíněný Dům s pečovatelskou službou pro 35 osob, stále je převis poptávky nad nabídkou. V DPS se nachází i knihovna pro dospělé. Stávající objekt obecního úřadu je dostačující, obřadní síň lze využívat ke kulturním akcím. Bylo vybudováno informační centrum nacházející se v centru obce při obchodním středisku. Významně sportovně rekreační infrastrukturou v majetku obce je areál kempu Hejzman – jih. Mimo přírodního koupaliště nabízí areál řadu možností sportovního vyžití, tobogán, nyní nově vybudované tenisové a víceúčelové hřiště. V minulosti byl již zpracován zatím nerealizovaný projekt bungalovů. 2.5 Kultura Městyse Chlum u Třeboně Historické památky – barokní poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie, barokní křížová cesta, zámek se zámeckým parkem s bohatou historií, sochami, kapličkou, vzácnými dřevinami, kostel Všech svatých v Lutové, kapličky v Lutové a Mirochově, Boží muka, zřícenina kostela Narození Panny Marie v Lutové, též s bohatou historií. Stávající kostely jsou funkční, ve správě církve, slouží jak k církevním účelům, tak významně obohacují kulturní život v obci. V létě se zde konají prohlídky s výkladem organizované farností, řada koncertů a programů, vatšinou organizovaných farností či městysem, dále příležitostné výstavy. Kostel je k dispozici i jiným subjektům /školnímu pěveckému souboru, Letní lesnické škole dechových nástrojů/, pravidelně se zde odehrávají oslavy svátku sv. Mikuláše, farnost se zapojuje do evropské akce Noc kostelů a do oslav Dne české státnosti. Farnost zajišťuje programy pro školy, organizuje každoročně Charitativní tříkrálovou sbírku, 7
organizuje zájezdy, táborové pobyty a víkendové kace pro děti, pracuje s dětmi ze sociálně potřebných rodin, navštěvuje naše bývalé občany v Domově důchodců České Velenicích. Příležitosti ke zlepšení – využít historického potenciálu zříceniny v Lutové pro kulturní akce, včetně stavebních oprav a naučné tabule. Je vhodné snažit se zlepšit spolupráci se soukromým majitelem parku, která je v současné době vstřícná. Park je stále přístupný veřejnosti, je třeba usilovat o zlepšení vzhledu parku, opravu laviček, pokračovat v pořádání divadel ev. přírodních koncertů v zámeckém parku, opravit kapličku ve spolupráci se Sdružením pro opravy památek nejjižnějších Čech. Vyjít vstříc jakýmkoli možnostem o zlepšení péče o park. Případně se snažit o umístění reliéfu F. F. d´Este a jeho choti. Snažit se zachovat přístupnost a průchodnost parku, vytisnkout informačního průvodce parkem. Historické osobnosti: Mikuláš Ruthatrd z Malešova, František Ferdinand d´Este, František Hrubín a další. Díky občanskému sdružení Vespolek byla vybudována naučná stezka Mikuláše Rutharda, zakladatele chlumecké rybniční soustavy. Městys nechal zhotovit jeho sochu, která byla umístěna v centru obce. Tento potenciál lze dále rozvíjet např. popularizací postavy formou poštovních známek a informačních materiálů. Postavě F. F.d´Este byl věnován /ve spolupráci s profesionální firmou/ prostor na audiovizuálním informačním panelu v Třeboni a dále informační panel v kostele. V r. 2014 proběhla rozsáhlá vzpomínková akce ke 100. výročí úmrtí F. F. D´Este a vypuknutí I. sv. války s účastí řady zahraničních a státních hostů. Součástí byla i putovní výstava "Po stopách F. F. d´Este" (instalována i v Jihočeském muzeu Č. Budějovice a v Rakousku). Zejména pro rakouské turisty je postava tohoto Habsburka přitažlivá – potenciální prostor pro další využití – zřízení stálé výstavy, reliéfu v parku, informačního materiálu. František Hrubín – vznikl krátký film natočený studenty gymnázia v Třeboni. Potenciál v oživení zájmu o Fr. Hrubína: výstavy, Hrubínův Chlum. V obci působí mnoho sociokulturních subjektů. Významnou součástí jsou hasičské sbory v Chlumu, Mirochově a Žíteči, systematicky pracující s dětmi a mládeží, organizují soutěže, dětské dny, masopustní průvody, sběr železného šrotu, modernizují hasičskou techniku, byla opravena hasičská zbrojnice v Mirochově. Dalším subjektem je Sdružení pro děti a mládež, které pořádá jednorázové akce pro děti (zájezdy, dětský den, Halloween), ve spolupráci se školou Jarní chlumecký jarmark a rozsvícení vánočního stromu. Dále zajišťuje organizaci chodu Domu dětí, ve kterém pracuje týdně 24 kroužků. Sdružení Vespolek zajistilo výsadbu aleje starých ovocných odrůd v Lutové, organizuje pro veřejnost ornitologické vycházky s odborníky, vytvořilo naučnou stezku Mikuláše Rutharda, pomáhá k ekologické výchově, organizuje úklid v přírodě. V Lutové byla otevřena soukromá galerie Ulmus, m.j. pořádá kreativní kurzy pro veřejnost. V Lutové dále působí Sdružení Návesák, které pořádá soutěže pro děti a příležitostné akce pro místní občany. V lutovském kostele každoročně Česká křesťanská akademie pořádá vánoční koncerty. Pension Vyhlídka nabízí ideální bezbariérové prostředí a speciální programy pro osoby s hendikepem. V obci pracuje Senior klub, organizuje pravidelná setkání pro seniory, pořádá zájezdy. Dále zde působí Zahrádkářský svaz, Svaz chovatelů, který při pouti pořádá pravidelně výstavu drobného zvířectva, Myslivecká sdružení Bor a Purkráb, která neodmyslitelně patří do našeho regionu a kromě běžné zájmové činnosti přispívají i ke kultuře organizací plesu. V obci dále pracuje kynologický klub, AVZO (asociace víceúčelových sportů a činností) a divadelní soubor Sklíčko, který pravidelně vystupuje s pohádkami pro děti, v MŠ, pracuje s dětmi ze ZŠ v divadelním 8
kroužku. Tělovýchova: TJ Jiskra se specializuje na tři druhy sportu – fotbal, volejbal a stolní tenis, organizuje Běh kolem Hejtmanu, účastní se soutěží, organizuje ples. Největší slabinou v této oblasti je nutná oprava sportovního stadionu. V Žíteči působí Český svaz žen organizující každoroční setkání žen s programem, společně s hasiči připravují Mikulášské besídky, zvou divadelní soubory s představeními v místním hostinci, pořádají průvody k pomníčkům padlých. Základní škola - žáci se účastní olympiád, v posledních několika letech se podílí na programu Jarního chlumeckého jarmarku a rozsvícení vánočního stromu, ZŠ organizuje plavecké výcviky se školou v přírodě, ve spolupráci se Sdružením pro děti a mládež rozvinula bohatou nabídku kroužků. Slibně s velkým potencionálem možné reprezentace obce se rozvíjí činnost pěveckého souboru "Sejkorky". Veřejná knihovna pro dospělé je umístěna v DPS, je dobře dostupná a proto hojně využívaná seniory. Knihovna pro děti byla nově zřízena v Domě dětí. V knihovně je dostupný internet a jsou zde pořádány informativní setkání pro děti ZŠ a MŠ, setkání s umělci, soutěže. Knihovnice píše obecní kroniku, spravuje informační středisko obce a podílí se na vydávání místního zpravodaje Hejtman. Měsíčník zpravodaj Hejtman vydává městys a je zde prostor ke zlepšení obsahu i zvýšení počtu přispěvatelů. V současné době městys nemá vlastní kulturní zařízení. Kulturní dům nacházející se v obci, který dříve spravovaly odbory skláren a v současné době patří soukromému majiteli, slouží k příležitostným akcím (kulturní akce různých organizací, akcím Pohádkového Chlumu, prodejní akce). Kino v DK je několik let mimo provoz. Další případné znovuoživení činnosti spolu s nutnou rekonstrukcí je v rukou nového majitele. V Chlumu je několik politických stran a uskupení, z nichž někteří jednotlivci přispívají kulturnímu obohacení obce, KDU-ČSL pořádá přednášky a zájezdy i do Rakouska (Vídeň). Pravidelnými kulturními událostmi v obci, které mají šanci se uchovat i v dalších letech, jsou Pohádkový Chlum (s dominantním organizačním přispěním Rybníkářů), Letní slavnosti pro malé i velké, Srpnová pouť, Noc kostelů. Chlum disponuje řadou aktivních, obětavých, tvůrčích osobností, které přispívají ke kulturnímu bohatství místa.Přes rozmanitost kulturní nabídky stěžejní místo v ochraně kulturního dědictví a vytváření kulturních projektů by měl zaujímat městys. 2.6 Cestovní ruch Souhra příhodných okolností vedla na začátku 20. století k tomu, že se Chlum u Třeboně stal oblíbeným letoviskem.Tuto více jak sto let starou tradici se podařilo v různých podobách dochovat až do současnosti. Cestovní ruch přináší významnou část příjmů obce a přispívá ke stabilitě a dlouhodobě udržitelnému rozvoji městyse. Mezi jednoznačné konkurenční výhody Chlumu u Třeboně patří krajina, ve které se rozprostírá. Po staletí se postupně rukou člověka i přírody utvářel výjimečný charakter třeboňské krajiny. Jedinečný je soubor památek areálu zámku a barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Nenarušená je architektura venkovsjých sídel. Přírodní koupaliště rybníka Hejtman bylo postupně doplněno 9
nabídkou sportovních aktivit. Výhodou městyse je malá vzdálenost k významným destinacím cestovního ruchu (Jindřichův Hradec, lázeňské město Třeboň, Stráž nad Nežárkou, Borovany) a jejich dobrá dopravní dostupnost. Mezi další výhody patří blízkost rakouských hranic a neporušená příroda z dob železné opony, rozsáhlá síť cyklostezek po hrázích staletých rabníků, naučných stezek. V současné době je nově zřízena naučná stezka Mikuláše Rutharda z Malešova. Ojedinělou a v ČR zatím řídkou nabídku doplňují dvě turistické trasy pro vozíčkáře, případně matky s kočárky. To všechno jsou konkurenční výhody nabídky cestovního ruchu Chlumu u Třeboně. Městys byl velmi oblíben i v době socialismu a z té doby pochází rovněž řada infrastrukturní vybavenosti obce. Městys již realizoval některé dílčí akce, které zvyšují přidanou hodnotu služeb. Bylo například zřízeno informační středisko, v kempu byla vybudována základní sportovně rekreační infrastruktura. Byla upravena pěší zóna kolem rybníka Hejtman, zřízeno veřejné WC. Z pohledu ekonomické výtěžnosti je výrazným nedostatkem sezónnost návštěvnosti destinace. V zimě je možno protahnout lyžařské běžecké trasy navazující na novobystřické. Předpokladem pro zvýšení ekonomického významu cestovního ruchu je zlepšení standardu poskytovaných služeb jak v oblasti základní ubytovací a pohostinské infrastruktury, tak v oblasti celkové atraktivity veřejných prostranství obce a kvality napojení na síť turistických tras (cyklostezky, pěší stezky, řeka Lužnice), dále využití bohaté historie a významných osobností s ní spojených, tak kulturních památek a potenciálu významného poutního místa. Nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje cestovního ruchu je celková koordinace subjektů v rámci destinace regionu Třeboňska a přilehlých oblastí Rakouska a účinná propagace této destinace na trhu cestovního ruchu.
10
Shrnutí výsledků dosavadní realizace POV Od vstupu Městyse Chlum u Třeboně do Programu obnovy venkova v r. 2002 bylo realizováno po obdržení dotací od KÚ Jihočeského kraje mnoho akcí ke spokojenosti místních občanů v Lutové, Mirochově a Žíteči. LUTOVÁ - 1. 2. 3. 4.
Oprava střechy špýcharu Celková oprava kapličky Jana Nepomuckého Oprava fasády špýcharu Oprava Božích muk (směr Žíteč)
MIROCHOV - 1. 2. 3. 4.
Oprava fasády kapličky Oprava střechy na budově ve vlastnictví městyse čp. 10 Oprava hasičské zbrojnice Výměna svítidel veřejného osvětlení za úsporné LED osvětlení
ŽÍTEČ - 1. Oprava střechy a fasády špýcharu 2. Výměna svítidel veřejného osvětlení za úsporné LED osvětlení 3. Oprava kovaného křížku
11
